Absurdita a ‰ílenství v Národním

ROZHOVOR
Absurdita a ‰ílenství v Národním
Foto Martin Pekárek a Ilona Sochorová
Svûtem uznávan˘ mág souãasného divadla Robert Wilson a svûtová operní pûvkynû, hereãka s nezamûniteln˘m v˘razem a témbrem, hvûzda
melodramÛ SoÀa âervená. Dvû osobnosti, které opût spojily svoji osobitou invenci, energii, preciznost a úsilí, aby mohlo svûtla ramp spatfiit
dílo, které se bude zase vymykat v‰emu, co bylo kdy pfiedtím odehráno. Jaroslav Ha‰ek a Karl Kraus. Dva muÏi, ktefií byli skrze svá díla
spojeni jedním dílem v dílo jedno. A spojení je to natolik ‰Èastné, nakolik byla doba, ve které Ïili, ne‰Èastná…
„âas je nejjasnûj‰í a nejspravedlivûj‰í záleÏitostí na svûtû. Doprovází nás cel˘m Ïivotem, vûrnû a pfiesnû. Nekritizuje nás, nedûlá nám Ïádné problémy, to jen my sami
s ním ãasto nevycházíme,“ fiíká o své roli âasu v inscenaci Roberta Wilsona 1914 SoÀa âervená.
Pro praÏské Národní divadlo právû
reÏírujete a tvofiíte jiÏ ãtvrté dílo
ãesk˘ch autorÛ. S ãesk˘mi umûlci, v ryze ãeském prostfiedí. Nahlédl jste za ty roky do tajÛ nejen
ãeské hudby a ãeské kultury, ale
také do tajÛ ãeské mentality?
Robert Wilson: Nemyslím, Ïe bych
v‰emu rozumûl, ale kaÏdopádnû
jsem nûkter˘mi záleÏitostmi fascinován. Ostatnû, ãeské umûní i ãeská kultura mû vÏdycky pfiitahovaly.
Osudy dobrého vojáka ·vejka
a Poslední chvíle lidstva Karla
Krause. Proã se právû tato literární díla setkala v projektu 1914?
SoÀa âervená: Neznám vût‰ích
protipólÛ a zároveÀ silnûj‰ího
strana 12
SO≈A âERVENÁ
Operní pûvkynû a hereãka se narodila 9. záfií 1925 v Praze v rodinû spisovatele a kabaretiéra Jifiího âerveného. Jejím prvním operním angaÏmá byla Janáãkova opera v Brnû, poté Státní opera
v Berlínû. V roce 1962 za dramatick˘ch okolností pro‰la berlínskou zdí na západ, kde záhy do‰la ocenûní za role v operách Bizeta, Richarda Strausse, Verdiho
a Wagnera. Stala se sólistkou
operních domÛ ve Vídni, Milánû,
Amsterdamu, Barcelonû, Bruselu,
Lisabonu a v‰ech velk˘ch nûmeck˘ch operních scén. Byla také Ïá-
TR 20/2014
dan˘m hostem pfiedních evropsk˘ch a americk˘ch scén a mezinárodních festivalÛ (Bayreuth,
Salcburk, Glyndebourne, Edinburgh atd). Jedenáct sezon pÛsobila v San Francisco Opera. Vystupovala s dirigenty Rafaelem Kubelíkem, Karlem Anãerlem, Herbertem von Karajanem, Pierrem Boulezem, sirem Charlesem Mackerrasem a mnoha dal‰ími. Je dvojnásobnou nositelkou nûmeckého
titulu Komorní pûvkynû.
Po uzavfiení operní dráhy pÛsobila v renomovaném ãinoherním divadle Thalia v Hamburku. S kreacemi
reÏiséra Roberta Wilsona a s hud-
bou Toma Waitse a Lou Reeda
hostovala po celém svûtû.
Do Prahy se mohla vrátit po roce
1989. Pro praÏské Národní divadlo
pak vytvofiila symbolickou postavu
Osudu v Janáãkovû opefie Osud
v reÏii Roberta Wilsona (2002),
ústfiední postavu v komorní opefie
Ale‰e Bfieziny a Jifiího Nekvasila
Zítra se bude… (2008), roli Eliny
Makropulos ve Wilsonovû ãinoherní
inscenaci âapkova dramatu Vûc
Makropulos (2010) a jednu z hlavních postav v Bfiezinovû komorní
opefie Toufar (2013).
Rozhovory se SoÀou âervenou
otiskly TR 21/2004 a 6/2010.
Foto Lucie Jansch
Foto Lucie Jansch
ROZHOVOR
Václav Postráneck˘, Vladimír Javorsk˘ a SoÀa âervená v aktuálním kabaretu
plném scénick˘ch obrazÛ, hudby a pfiekvapivého humoru 1914
1914
Celá Evropa si pfiipomíná sto let
od vypuknutí první svûtové války.
Národní divadlo se pfiipojilo mimofiádnou událostí – 30. dubna uvedlo ve Stavovském divadle ve svûtové premiéfie inscenaci s lapidárním názvem 1914. Sto let po vypuknutí niãivého konfliktu, kter˘
„spfieÏení“ pro téma 1914 neÏ
Karla Krause, kritického literáta
a obávaného novináfie, kterému
jsme pfiipletli do cesty dobrosrdeãného lidového filozofa, na‰eho nesmrtelného Jaroslava Ha‰ka.
Kdo pfii‰el s tímto skvûl˘m námûtem?
SoÀa âervená: Po premiéfie âapkovy Vûci Makropulos v roce 2010
jsme si v‰ichni touÏebnû pfiáli, aby
se Robert Wilson zase nûkdy do
Prahy vrátil. KdyÏ jsem mu na‰e
pfiání tlumoãila, potû‰ilo ho to, ale
jeho pfií‰tí voln˘ termín byl aÏ v roce 2014. S Ale‰em Bfiezinou, se
kter˘m jsem tehdy hodnû spolupracovala, tfieba na Miladû Horákové v pfiedstavení Zítra se bu-
ROBERT WILSON
Americk˘ reÏisér a v˘tvarník se narodil v roce 1941 ve mûstû Waco
v Texasu. Po studiích na University
of Texas odjel v roce 1963 do
New Yorku na brooklynsk˘ Pratt
Institute. V roce 1968 zaloÏil experimentální divadelní spoleãnost
Byrd Hoffman School of Byrds,
s níÏ vytvofiil své první v˘znamnûj‰í práce.
Pozdûji, jiÏ jako uznávan˘ pfiedstavitel tehdy vzkvétající manhattanské umûlecké scény, zamûfiil
svoji pozornost na operu a spolu
s Philipem Glassem vytvofiil operu Einstein on the Beach (1976).
strana 13
Pfiedstavení míchá neb˘vale silné ingredience: díla Jaroslava Ha‰ka a Karla Krause
a reÏijní mistrovství Roberta Wilsona. Na snímku TaÈjana Medvecká a Jan Bidlas.
v˘raznû ovlivnil celé následující
století, odváÏnû míchá neb˘vale
silné ingredience: klíãov˘ román
ãeské literatury Osudy dobrého vojáka ·vejka Jaroslava Ha‰ka, protiváleãn˘ opus Karla Krause Poslední chvíle lidstva a reÏijní mistrovství hvûzdy souãasného moderního
divadla Roberta Wilsona. Nastudo-
vání se pod Wilsonov˘m vedením
zúãastnili nejen pfiední ãe‰tí herci
– SoÀa âervená, Pavla Beretová,
TaÈjana Medvecká, Eva Salzmannová, Vladimír Javorsk˘, Václav Postráneck˘ –, ale i umûlecká ‰éfka
maìarského divadla Vígszínhás
Enikö Eszenyi a ãlen Slovenského
národního divadla Ján Koleník.
de..., jsme zajásali, protoÏe rok
2014 pfiímo nabízel téma stoletého v˘roãí první svûtové války. Ale‰
Bfiezina v této souvislosti zmínil
Ha‰ka a jeho ·vejka, mû zase zajímalo dílo Karla Krause Poslední
chvíle lidstva, coÏ je sedm set
autentick˘ch stránek kritiky a váleãné hrÛzy. Oba texty, pfiestoÏe se
na válku dívají z rÛzn˘ch úhlÛ, se
skvûle doplÀují a odkr˘vají celou
její absurdnost a ‰ílenství.
ho sponzora projektu o závaÏnosti
tohoto poãinu. Oboje se zdafiilo.
Díky Národnímu divadlu a díky nadaci Bohemian Heritage Fund.
Organizaãnû to zní pomûrnû jednodu‰e...
SoÀa âervená: Tak jednoduché to
ale opravdu nebylo. Zb˘valo mimo
jiné uÏ „jen“ pfiesvûdãit Národní divadlo, aby nበnápad pfiijalo za
svÛj, a také pfiesvûdãit generální-
Poté zaãala jeho spolupráce s fiadou v˘znamn˘ch divadel a festivalÛ. Patfií mezi nû Festival d’Automne v PafiíÏi, Das Berliner Ensemble, Schaubühne v Berlínû,
Thalia Theater v Hamburku, Salzburger Festspiele, Brooklyn Academy of Music’s Next Wave Festival. Inscenoval Parsifala v Hamburku, Houstonu a Los Angeles,
Kouzelnou flétnu, Madam Butter fly a Lohengrina v Metropolitní
opefie v New Yorku.
V praÏském Národním divadle
uvedl s velk˘m ohlasem inscenace Janáãkov˘ch oper Osud (2002)
a KáÈa Kabanová (2010) a âapko-
TR 20/2014
Jste Ameriãan z Texasu, jak sám
nûkdy zdÛrazÀujete. Kde hledáte
inspiraci ke ztvárnûní tak specifick˘ch autorÛ, jak˘mi jsou Leo‰
Janáãek, Karel âapek – a teì Jaroslav Ha‰ek?
Robert Wilson: ProhlíÏím si obrázky z té doby a potom na nû zapomenu. SnaÏím se respektovat dílo a dobu, ve které vznikalo, a nacházím si vlastní cestu, jak na nû
pohlíÏet optikou dvacátého století. Nechci prezentovat historické
dílo, ale dílo, které odráÏí souãasnost.
vo drama Vûc Makropulos (2010).
PraÏské publikum mohlo v rámci
PraÏského divadelního festivalu
nûmeckého jazyka (2008) vidût
i jeho inscenaci Brechtovy a Weillovy Îebrácké opery nastudované
s Das Berliner Ensemble.
Robert Wilson je také uznávan˘m v˘tvarníkem. Vystavoval
v prestiÏních galeriích Evropy,
Ameriky a Japonska, napfiíklad
v Centre Georges Pompidou Paris,
Boston Museum of Fine Arts, Stedelijk Museum Amsterdam, London’s Clink Street Vaults, Guggenheim Museum New York a Bilbao
a Seattle Art Museum.
Text se v rukou Roberta Wilsona
mûní v aktuální kabaret pln˘
scénick˘ch obrazÛ, hudby a pfiekvapivého humoru, v podobenství
nejen o roce 1914, ale hlavnû
o na‰em Ïivotû dnes, sto let po
zaãátku hrozivé války, která ve
skuteãnosti odstartovala dvacáté
století.
Zdá se, Ïe jste s reÏisérem Wilsonem v˘bornû spolupracující tandem...
SoÀa âervená: Robert Wilson je
jedineãn˘ reÏisér, architekt a ãarodûj svûtla. Odhadne ihned
a pfiesnû své herce a pozvolna je
zavede aÏ na vrchol jejich moÏností a osobností. Obdivuji jeho
obrazotvornost, nesmlouvav˘ postoj k práci, jeho posedlost. Objevil pro mû nov˘ svût. KdyÏ jsem
konãila svoji operní dráhu, pozval
mû ke spolupráci a pak jsem v jeho produkcích objela opût cel˘
svût. Nauãil mû vidût a vnímat divadlo jinak, neÏ jak jsem ho nahlíÏela z operních prken. Nauãil mû
nestát na jevi‰ti nohama, ale hlavou. Proto vydrÏím to, co vydrÏím.
Je to jen vûc disciplíny a koncentrace. Tak jednoduché to je!
âesk˘ humor je velmi svérázn˘.
Stejnû tak i humor anglo-americk˘ má svÛj vlastní, nezamûniteln˘
charakter. Je vám nûãím blízk˘
ãesk˘ smysl pro humor?
Robert Wilson: Bájeãn˘ na spolupráci s ãesk˘mi herci je jejich
skvûl˘ smysl pro naãasování a komiku.
Má snad na to vliv i va‰e letitá
spolupráce se SoÀou âervenou?
Robert Wilson: Ano, spolupracujeme uÏ léta, protoÏe si navzájem
dobfie rozumíme. Nemusím jí dlouze vysvûtlovat, kter˘m smûrem se
pÛjde, máme podobn˘ zpÛsob estetického cítûní.
ROZHOVOR
Kde je tedy stûÏejní místo celého
díla 1914?
SoÀa âervená: V absurdnu kaÏdé
války a teroru!
ZaÏila jste první republiku. Kde
se ve vás bere ta nevídaná modernost a nadãasovost?
SoÀa âervená: Doba se mûní, posouvá a pádí. Nechci, aby mnû
podtrhla nohy, a tak se snaÏím
drÏet krok.
V Janáãkovû Osudu vám Robert
Wilson svûfiil alegorickou roli Osudu, v 1914 ztvárÀujete roli âasu,
opût pomûrnû tûÏk˘ úkol pro divadelní definici. Pro vás je to ale
zfiejmû dal‰í v˘zva, jak perfektnû
uchopit nepolapitelné…
SoÀa âervená: ¤íkáte, Ïe není jednoduché ztvárnit ãas? âas je pfiece nejjasnûj‰í a nejspravedlivûj‰í
záleÏitostí na svûtû. Doprovází nás
cel˘m Ïivotem, vûrnû a pfiesnû.
Nekritizuje nás, nedûlá nám Ïádné
problémy, to jen my sami s ním
ãasto nevycházíme.
Znáte se s Robertem Wilsonem
mnoho let. Byla jste to vy, kdo ho
pfiivedl k zájmu o ãeskou kulturu
a k dramatizaci ãesk˘ch autorÛ?
SoÀa âervená: Nemyslím si, Ïe
bych jen já byla tou pfiíãinou. UÏ pfiípravou inscenace Vûci Makropulos
Foto Hana Smejkalová
âím vás tak pfiitahují autofii
20. století?
SoÀa âervená: Tím, jak málo jsme
se od nich pouãili. A jestli by se to
snad nedalo je‰tû napravit.
Jak vy sama pfiípravy pfiedstavení
na takto váÏné téma proÏíváte?
Dot˘ká se vás osobnû?
SoÀa âervená: Tfiesu se strachy,
trémou, pochybami a ‰tûstím.
A sv˘m chronick˘m tû‰ením se.
A nevûfiím na na‰e ãeské „To se
vyvrbí!“. Mimochodem, toto slovo
neexistuje v Ïádné jiné fieãi, kterou
znám. Nevyvrbí se totiÏ nic, není-li
za tím tûÏká práce a naprostá oddanost.
„Po premiéfie âapkovy Vûci Makropulos v roce 2010 jsme si v‰ichni touÏebnû
pfiáli, aby se Robert Wilson zase nûkdy do Prahy vrátil.“ Sonû âervené a v‰em,
kdo se podíleli na projektu 1914, se toto pfiání splnilo.
se Robert Wilson nadchnul pro bratry âapky, Karla i Josefa. A právû
tak byl hluboce zasaÏen i originalitou a krásou Janáãkovy hudby pfii
práci na Osudu a na Kátû Kabanové. PokaÏdé, kdyÏ nav‰tíví Prahu, je
nad‰en její historií a kulturou.
Nechávají ãeská díla a ãe‰tí
umûlci ve va‰i du‰i stopu?
Robert Wilson: Ano, ovlivnili mÛj
zpÛsob pohledu na architekturu,
v˘tvarné umûní a design stejnû jako na literaturu.
Sama se velmi aktivnû a nezamûnitelnû podílíte na vámi
interpretovan˘ch dílech jiÏ od
jejich vzniku. Nepfiem˘‰lela
jste nûkdy nad tím, Ïe byste se
ujala i jejich reÏie a pfiedstavila
svÛj vnitfiní svût tímto zpÛsobem?
SoÀa âervená: Na reÏii jsem
opravdu nikdy nepom˘‰lela, nechám se ráda reÏisérem vést kamkoliv, tedy jestliÏe mu vûfiím. A svÛj
vnitfiní svût? Ten na jevi‰ti nikdy
nevydávám!
Pfiem˘‰lím, co by tak asi na va‰i
hereckou tvorbu, a vÛbec celou
va‰i skvostnou kariéru fiekl vá‰
otec…
SoÀa âervená: MÛj otec? Nevím,
asi to, co mnû fiekl, kdyÏ jsem se
s ním naposledy radila a louãila, neÏ
jsem emigrovala. Tehdy pronesl:
„Slunéãko, já jsem si Ïil svÛj Ïivot
a ty si ho teì Ïij taky a nenech si do
nûj od nikoho mluvit. Ani ode mne.“
Nepodivoval by se tfieba nad
dne‰ní formou divadelního vyjadfiování?
SoÀa âervená: MoÏná ano. Divadlo
totiÏ mÛÏe b˘t od slova dívat se,
stejnû tak jako od slova divit se.
■ Pavel Sr‰eÀ, publicista
Otakar Brousek st.
Jaroslava Adamov
Vladim r Brabec
Jarom r Hanzl k
R??ena Merunkov
Marie V ?ov
a dal?
Nahr vka z˚roku
1968
v˚re?ii Franti?ka
St le
v na-
2CD 299 K? 2CD 299 K? 2CD 299 K?
CD
CD 149 K?
www.radioservis-as.cz
2CD mp3