Manuál pro lektory VP

Manuál pro lektory VP
Název programu:
Vasrůvka nad Brnem
Anotace:
Vydáme se poznat svět okolo Brněnské přehrady i pod její hladinou. Výukový program zahájíme
výhledem na přehradu, zamyslíme se nad tím, jak voda a vodní toky ovlivňovaly historický vývoj
krajiny v naší zemi. Odpovíme si na otázky: Jak vypadá řeka od pramene k ústí? Proč vznikají
přehrady a další vodní nádrže? Jaké tajemství skrývá Brněnská přehrada a co se ukrývá pod její
hladinou? Poté se vrhneme přímo do vody. Na chvíli se staneme výzkumníky a budeme měřit a
zkoumat její vlastnosti. Také se proměníme v lovce a zblízka si prohlédneme obyvatele hladiny i
podvodního světa. Naučíme se chodit po vodě a vyzkoušíme si náročný život bruslařky. Na závěr
odhalíme tajemný svět sinic.
Zařazení do RVP:
Dle rámcových vzdělávacích programů tento VP navazuje na průřezové téma Environmentální
výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a
personální, občanské. Ve výukovém programu jsou zastoupený vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,
Umění a kultura, Člověk a jeho svět a Jazyk a jazyková komunikace. Vhodně doplňuje a prohlubuje
vědomosti žáků v rámci těchto vyučovacích předmětu - český jazyk, prvouka, přírodověda, vlastivěda,
výtvarná výchova, tělesná výchova.
Cílová skupina:
mladší žáci: 2. – 3. třída
starší žáci: 4. – 5. třída
MLADŠÍ ŽÁCI
Cíle pro mladší žáky:
- žáci popíší, jakým způsobem může řeka formovat krajinu
- žáci vyjmenují funkce vodních útvarů pro člověka – řeka, rybník, přehrada, aj.
- žáci pomocí určovacího klíče určí nejběžnější vodní bezobratlé živočichy rybníka
- žáci vysvětlí, co jsou to sinice a jejich negativní vliv při přemnožení
- žáci vysvětlí, jak přemnožování sinic ovlivňuje člověk svým jednáním a jak se tomu dá předcházet
Použité pomůcky:
Šifra, rozstříhaná zašifrovaná abeceda, obrázky vody v krajině (pramen, potok, rybník, řeka,
přehrada), obrázky - jak člověk vodu využívá (plavení dřeva, výlov rybníka - rybolov, doprava,
průmysl), báseň, obrázky (Staré Kníničky před zatopení a po zatopení, stavba přehrady, atd.), síťky
(15 ks), misky, entomologické pinzety, klíče na určování vodních bezobratlých, pracovní listy, podložky
na psaní, tužky, krabičkové lupy, obrázky sinic, míčky z papíru, obrázky na gumách (larva potápníka,
jepice a detrit), obrázek dospělé jepice, provázky (životy)
OSNOVA PROGRAMU pro mladší žáky
1. Představení lektorky, projektu, Rezekvítku a výukového programu
2. Rozdělení dětí do skupin
3. Modelování vody v krajině a její funkce pro člověka
4. Odhalení tajemství přehrady
5. Odlov a určování vodních živočichů
6. Seznámení se sinicemi, ukázka makrofotografií sinic
7. Hra na potravní vztahy v ekosystému rybník a změny při narušení jeho stability
1
STARŠÍ ŽÁCI
Cíle pro starší žáky:
- žáci popíší, jakým způsobem může řeka formovat krajinu
- žáci vyjmenují funkce vodních útvarů pro člověka – řeka, rybník, přehrada aj.
- žáci vyjmenují a umí změřit vybrané vlastnosti vody a jejich vliv na živočichy
- žáci pomocí určovacího klíče určí nejběžnější vodní bezobratlé živočichy rybníka
- žáci vysvětlí, co jsou to sinice a jejich negativní vliv při přemnožení
- žáci vysvětlí, jak přemnožování sinic ovlivňuje člověk svým jednáním a jak se tomu dá předcházet
Použité pomůcky:
Šifra, rozstříhaná zašifrovaná abeceda, obrázky vody v krajině (pramen, potok, rybník, řeka,
přehrada), obrázky - jak člověk vodu využívá (plavení dřeva, výlov rybníka - rybolov, doprava,
průmysl), báseň, obrázky (Staré Kníničky před zatopení a po zatopení, stavba přehrady, atd.), síťky
(15 ks), misky, entomologické pinzety, klíče na určování vodních bezobratlých, pracovní listy, podložky
na psaní, tužky, krabičkové lupy, teploměry (3 ks), jar, mince (či kovový lísteček), poklička
s provazem, PET láhev, svinovací metr, provaz (na vytvoření rybníka), stříkačka, obrázky sinic, míčky
z papíru, obrázky na gumách (larva potápníka, jepice a detrit), obrázek dospělé jepice, provázky
(životy)
OSNOVA PROGRAMU pro starší žáky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Představení lektorky a Rezekvítku (podle programu také výukový program)
Rozdělení dětí do skupin
Modelování vody v krajině a její funkce pro člověka
Odhalení tajemství přehrady
Odlov a určování vodních živočichů
Hra na bruslařku
Pokusy s vodou ovlivňující život v ní
Seznámení se sinicemi, ukázka makrofotografií sinic
Hra na potravní vztahy v ekosystému rybník a změny při narušení jeho stability
PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU
1) Představení – mladší i starší žáci
Lektor představí sebe a také výukový program. Seznámí děti s tím, jak bude výukový program
probíhat a co bude jejich úkolem.
2) Rozdělení do skupin – mladší i starší žáci
Děti rozdělíme do 4 skupin – hra molekuly
TEORIE
Výukovým programem bude děti provázet tajemná postavička z říše zvířat, kterou mají děti v průběhu
výukového programu odhalit a zjistit její totožnost. Na začátku výukového programu dostane každá
skupinka šifru, pod kterou je ukryt název tajemné postavičky. Postavička bude v průběhu výukového
programu dětem vyprávět příběhy (ty čte vždy lektor) ze svého života a v nich budou mít děti ukryté
indicie, které jim mají něco napovědět o životě či vzhledu této postavičky. Zároveň dětem na závěr
každého příběhu postavička zadá nějaký úkol, který mají děti splnit, aby se o ní dozvěděli něco
dalšího. Za splnění každého úkolu děti dostanou část zašifrované abecedy, pomocí níž mohou
rozluštit jméno postavičky skryté v šifře.
Hra molekuly: Pomocí této hry děti pohodlně rozdělíme do skupin, je nutné si děti předem spočítat a
vypočítat si kolik dětí potřebujeme mít v každé skupině,aby byly skupinky rovnocenné. Pokud není
2
počet dětí dělitelný 4 beze zbytku, necháme nejnutnější počet dětí vypadnout a pak jim nabídneme,
aby se přidali k nějaké skupince.
 Pravidla hry: Hráči se volně pohybují po prostoru. Vedoucí náhle vykřikne číslo (tak od 0 do 10) a
hráči mají za úkol utvořit skupinky o daném počtu. Kdo to nestihne a nedokáže se do žádné
zařadit, vypadává. (vysvětlivky: 0 – děti si dřepnou, 1 – děti zůstanou stát s rukama podél těla, 2
– děti vytvoří dvojice atd)
3) Modelování vody v krajině a využití vody člověkem – mladší i starší žáci
Na úvod dětem přečteme první příběh od tajemné postavičky, která jim nakonec zadá úkol.
pomůcky: obrázky vody v krajině (studánka, potok, rybník, řeka, přehrada), obrázky - jak člověk vodu
využívá (plavení dřeva, výlov rybníka - rybolov, doprava, průmysl)
Zatím co první lektor vysvětluje, jak bude výukový program probíhat, druhý lektor rozprostře obrázky
s funkcemi vodních toků a vodních ploch pro člověka do přilehlého lesíka.
První dvě skupiny dětí dostanou do rukou obrázky s různými částmi vodního toku, nejprve mají za úkol
rozpoznat, co je na obrázcích znázorněno a pak uspořádat si obrázky, tak jak jdou za sebou.
Potom pomocí písku vymodelují vodní tok a související vodní plochy a přiřadí k nim odpovídající
obrázky. Svůj model odprezentují ostatním dvěma skupinám.
Druhé dvě skupiny mají současně za úkol najít v přilehlém lesíku 7 obrázků. Nejprve mají děti přijít na
to, co mají všechny obrázky společného (využití vodních ploch či toků člověkem). Následně mají
rozpoznat, co jednotlivý obrázek znázorňuje a jakou část toku potřebuje člověk k této činnosti.
Následně své obrázky vsadí do modelu z písku, který vytvořily ostatní 2 skupiny a vysvětlí jim, co
obrázky znázorňují a proč je umístily právě na tato místa.
Za splnění úkolu obdrží každá skupinka stejnou část zašifrované abecedy (každá skupinka má svůj
symbol, kterým jsou části abecedy označeny zezadu)
TEORIE
Pramen - je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch nebo pod hladinou
povrchového vodního útvaru. Povrchový pramen tvoří počátek toku.
Potok – vodní toky pahorkatin, někdy i nížinné potoky se spádem do 10 promile, časté jsou meandry,
průtoky jsou relativně vyrovnané, za přívalových dešťů se však často značně rozvodní
Horské potoky - toky horských a podhorských oblastí, často ještě s velkým spádem, koryto je již
stabilizované a v širších údolích tvoří meandry, průtoky bývají často ještě rozkolísané
2
Říčka - tok o středně velkém povodí (100 i více km ), tvoří přechod mezi potokem a řekou
2
Řeka - převážně nížinný vodní tok s větším až velkým povodím (150 - 2000 km ), malý spád koryta
(0,1-2 promile), k průtokové rozkolísanosti dochází hlavně při déletrvajících deštích
Rybník uměle vytvořené, vypustitelné nádrže, určené k chovu ryb nebo vodní drůbeže, dnes ale i
další účely (rekreace, chráněná území)
Přehrada = přehradní nádrž je vodní nádrž, která vzniká umělým přehrazením vodního toku
přehradní hrází. Přehradní hráz přehrazuje říční údolí a vytváří přehradní nádrž.
Využití přehrad: zásobování vodou, výroba elektrické energie, zásobování průmyslu vodou, ochrana
před povodněmi, vyrovnávání průtoků, k rekreaci, vodním sportům, rybolovu, zásobování zemědělství
zejména pro závlahy aj.
3
Rozdíl mezi přehradní nádrží a rybníkem, spočívá ve způsobu (nebo převažujícím způsobu) využití
obou typů vodních nádrží. Rybník, jak už z názvu vyplývá, slouží k chovu ryb a ostatní funkce, jako
například retence vody a rekreace jsou jen okrajové nebo nejsou primární. Přehradní nádrž má
naopak, v závislosti na důvodu vybudování, především účely vodárenské, energetické, retenční,
závlahové, a jen okrajově pak je využívána k rekreaci, rybářství atd. Rybník bývá zpravidla mělčí a má
menší rozlohu.
Povodí - území, ze kterého veškerá spadlá voda odtéká do jedné konkrétní řeky.
4) Tajemství přehrady – mladší i starší žáci
pomůcky: báseň, obrázky (Staré Kníničky před zatopení a po zatopení, stavba přehrady, atd.)
Přesuneme se na místo, kde je pěkný výhled na přehradu. Děti si sednou do půlkruhu, tak aby všichni
dobře viděli na přehradu. Aktivitu uvedeme přečtením druhého příběhu a nakonec dětem opět zadáme
úkol – mají přijít na to, jaké tajemství přehrada ukrývá. Před děti položíme obrázky, aby si je mohly
pozorně prohlédnout a přečteme jim báseň, která by jim měla pomoci záhadu rozluštit. Aby děti přišly
na to, že přehrada ukrývá vesnici, která musela být zatopena, aby mohla vzniknout přehrada, můžeme
s nimi probrat, co je vyobrazeno na jednotlivých fotografiích.
TEORIE
Brněnská přehrada vznik
Brněnská přehrada byla postavena na řece Svratce v roce 1940. Aby ji mohli postavit, museli zatopit
vesnici staré Kníničky. Všichni lidé, co tam dřív bydleli, se museli vystěhovat a uvolnit tak místo
přehradě. Důvodů pro tuto stavbu bylo více – možnost regulace nestabilního toku řeky, která v době
povodní způsobovala velké škody, získání zdroje vody pro město Brno, budoucí rekreační využití
tohoto vodního díla a také řízení velikosti průtoku řeky pod přehradou, za účelem většího rozředění
splašků z městské kanalizace.
Stavba přehradní hráze probíhala v době hospodářské krize. Cílem proto bylo, zaměstnat na ní co
nejvíce dělníků za použití minimálního množství mechanizace. Součástí stavby byl pouze jeden
kompresor, malý parní jeřáb a dvě větší míchačky na beton, který se rozvážel v ručních dvoukolových
vozících a také se ručně pěchoval. Stavbu hráze komplikovaly od začátku povodně. Nejničivější přišla
v srpnu roku 1938. Přes tyto problémy stavební práce rychle pokračovaly, a v druhé polovině roku
1939 byla přehradní hráz před dokončením. Tohoto roku na podzim přišla další povodňová vlna, která
velmi rychle zatopila celé údolí i se starou obcí Kníničky. Vše zmizelo pod vodou.
Nová přehrada dostala jméno Kníničská.
Po roce 1945 začala být přehrada využívána hlavně jako oblast rekreace a sportu. V roce 1946 zde
zahájila provoz lodní doprava a počet návštěvníků prudce vzrůstal.
Padesátá léta se vyznačují především zvýšeným zájmem o výstavbu rekreačních objektů. Vznikaly
první chatařské kolonie, svá rekreační střediska a chaty zde začaly stavět podniky a továrny. V roce
1959 byla přehrada přejmenována na Brněnskou. Zvýšený zájem o tuto rekreační oblast však přinesl
i první negativní dopady. Především se začala zhoršovat kvalita vody. Velký podíl na tom měly stovky
nově postavených chat s nekvalitními žumpami, které často prosakovaly. Některé stavby pak byly
vybaveny pouze přepadovými nádržemi (septiky). Po jejich naplnění se odpadová voda volně
přelévala do okolní půdy. Hlavního znečišťovatele však tvořily obce nad přehradou, pouštějící svůj
odpad z místních kanalizací přímo do řeky. Ze stoupajícím znečištěním se začal ve vodě vyskytovat
vodní květ (sinice), který svou schopností uvolňovat toxiny, může být nebezpečný pro lidi s citlivější
pokožkou.
4
staré Kníničky – zatopená obec
První zmínka o této obci pochází z roku 1373, kdy byla jmenována jako majetek patřící k hradu
Veveří. V období mezi světovými válkami zde bydlelo přibližně 530 obyvatel (107 domovních čísel).
Domy byly postaveny většinou z nepálených cihel, chyběla kanalizace, vodovod i elektrický proud. V
obci stála kaplička, hasičské skladiště a obecní kancelář.
Vystěhování místních obyvatel bylo zahájeno v první polovině třicátých let. Mnozí z nich tuto
skutečnost nesli velmi těžce. Ze starého domova si každý mohl odnést vše, co uznal za vhodné. Ve
snaze využít co největšího množství použitého stavebního materiálu při budování nových příbytků,
byly některé domy ve staré obci částečně rozebrány. Jejím obyvatelům přidělil stát blízké náhradní
pozemky, určené pro výstavbu nových domů. Ve vzdálenosti jednoho kilometru od původní obce, tak
vznikla nová obec Kníničky.
Ve které části přehrady se nacházely staré Kníničky?
Obec ležela nad levým břehem řeky Svratky, v místě mezi dnešním Sokolským koupalištěm a
přehradní hrází. Její pozůstatky si lze prohlédnout pouze při větším odpouštění přehrady, za
normálního stavu hladiny je vše pod vodou. Jelikož domy v Kníničkách byly stavěny bez základů a
většinou z nekvalitního materiálu, je možné dnes vidět jen zbytky některých obvodových zdí.
5) Odlov a určování vodních bezobratlých – mladší i starší žáci
pomůcky: síťky (15 ks), misky, entomologické pinzety, klíče na určování vodních bezobratlých,
pracovní listy, podložky na psaní, tužky, kelímky s lupou,
U rybníka přečteme dětem třetí příběh a jejich úkolem je poznat sousedy a kamarády, tajemné
postavičky.
Nejdříve dětem vysvětlíme, jak budou zacházet se síťkou a jakým způsobem mají živočichy ze síťky
vyklepávat do misek. Každá skupinka dostane síťky a misky. Misky naplní do 1/3 vodou a děti
dostanou cca 10 minut na odlov živočichů. Děti dostanou do skupinky klíč k určování bezobratlých
živočichů a snaží se určit nalovené živočichy. Lektor vybere z nalovených živočichů modelové
zástupce a umístí je do kelímků s lupou, rozdá dětem pracovní listy a podložky. Všechny modelové
zástupce si společně s dětmi prohlédneme a pojmenujeme, děti si je zakroužkují v pracovním listu a
dopíší si názvy živočichů, kteří nejsou v pracovním listě uvedeni. Při prohlížení živočichů zdůrazňuje
lektor, jakých znaků si mají děti na zvířatech všímat a říká dětem zajímavosti z jejich života. Rozlišuje
jestli jde o dospělce nebo larvu či jiné vývojové stádium.
TEORIE
podrobněji viz. Klíč k určování vodních bezobratlých živočichů
Život ve stojatých vodách
Nejdůležitější faktory ovlivňující život ve stojatých vodách je dostupnost světla a hloubka nádrže.
V místech, kam dosáhnou sluneční paprsky, probíhá fotosyntéza – příznivé podmínky pro život rostlin,
ve spodních částech nádrže s nedostatkem světla probíhají především rozkladné procesy. Ve
stojatých vodách je méně kyslíku rozpuštěného ve vodě než ve vodách tekoucích, tomu jsou
živočichové stojatých vod přizpůsobeni různými způsoby. Někteří dýchají přímo vzdušný kyslík,
pomocí různých trubiček (larvy komárů, pestřenek nebo některých ploštic) nebo si pod vodu nosí
vzduchové bubliny (dospělci vodních brouků, pavouk – vodouch, klešťanka, znakoplavka.
Živočichové, kteří dýchají kyslík rozpuštěný ve vodě, mají větší žaberní lupínky nežli jejich příbuzní
z tekoucích vod.
5
Měkkýši
- plovatka – nadechuje se nad hladinou vzdušného kyslíku, živí se řasami a částmi zahnívajících
rostlin
- bahenka – má žábra, živí řasami, organickými zbytky a filtrují také plankton
- okružák – nadechuje se nad hladinou vzdušného kysíku, živí se řasami
Pijavky – na předním a zadním konci těla mají přísavky, v přední přísavce jsou ústa. Mnohé druhy
tohoto řádu dobře plavou.
- chobotnatka – většina druhů se živí krví různých zvířat, stojaté i tekoucí vody
- hltanovka – je dravá, stojaté i tekoucí vody
- pijavka– p. koňská je dravá, stojaté i tekoucí; p. lékařská se živí krví, stojaté vody
Korýši
- beruška vodní – žije ve stojatých vodách, živí dendritem a zbytky rostlin usazených na dně
- blešivec potoční – žije v tekoucích vodách, nesnáší znečištěné vody. Živí se mrtvými těly
živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, listím.
- buchanky – zástupce zooplanktonu, mikroskopický organismus, dýchají celým tělem. Živí se
dravě nebo paraziticky.
- perloočky – zástupce zooplanktonu, mikroskopický organismus, živí se planktonem (filtrováí řas a
bakterií. Dýchají pomocí 4-6 párů krátkých nožek, které jsou na hrudi za hlavou.
Ploštice
Žijí převážně ve stojatých vodách, jsou dravé a svoji kořist vysávají sosákem.
- bruslařka obecná – žije na vodní hladině, patří mezi pleuston, dýchá vzdušný kyslík. Dospělí
jedinci dobře létají. Na hladině vody se udrží zásluhou povrchového napětí.
- splešťule blátivá – žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Dýchá vzdušný kyslík, pomocí
trubičky, kterou má na konci těla. Živí se drobným hmyzem a korýši. Kořist chopuje předníma
nohama, které připomínají kleště a jsou k lovu uzpůsobeny..
- klešťanka – žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Velmi dobře plavou pomocí obrvených
zadních nohou. Ve vodě vydávají jemný zvuk – vrzání. Živí se detritem, řasami a pojídá různé
zbytky při dně. Je podobná znakoplavce, ale na vodní hladině plave hřbetem nahoru. V létě po
setmění přelétá.
Vážky, šídla
Larvy žijí ve stojatých i tekoucích vodách, jsou dravé a kořist chytají pomocí tzv. lapací masky.
Všechny larvy vážek jsou dravé a živí se různými vodními bezobratlými živočichy, větší larvy šídel a
vážek dokáží zdolat i pulce nebo rybí plůdek, kanibalismus také není výjimkou. Rychlost vývoje larev
závisí na teplotě vody a množství potravy. Délka života larev je různá a kolísá od 6 - 7 týdnů (např.
šidélko brvonohé) až po několik let (3 - 5letý vývoj je znám u páskovce kroužkovaného). Larvy vážek
dýchají střevem nebo lupínkovitými tracheálními žábrami na konci zadečku. Dospělci žijí na souši a
jsou to výborní letci. Živí se dravě stejně jako larvy, většinou kořist vyhledávají a loví za letu. Větší
šídla svojí kořist za letu často i požírají. Jejich kořistí bývá jakýkoliv létající hmyz, někdy i jiné druhy
vážek (často šídlo uloví motýlici).
Jepice
Larvy najdeme na dne vod. Většinou lze larvu (nymfu) jepice poznat, podle 3 štětů na zadečku, které
jim umožňují plavat. Živí se hlavně detritem, drobnými vodními organismy a úlomky rostlin. Jsou
důležitou potravou ryb, mohou sloužit jako bioindikátor čistoty vody. Dýchá pomocí žáber, která jsou
umístěna na zadečku (mají podobu lístečkových nebo pírkových lupínků). Druhy žijící v tekoucích
vodách se silným proudem mají ploché tělo. Dospělý jedinec má zakrnělé ústní ústrojí – nepřijímá
potravu, protože žije mnohdy jen několik hodin – v této době dojde k páření a nakladení vajíček. Larvy
mohou žít ve vodě i několik let.
6
Pošvatky
Larvy pošvatek mají na zadečku 2 štěty a nikdy nemají žábra na zadečku, tak je lze jednoduše odlišit
od larev jepic. Většina larev dýchá pouze povrchem těla, pouze větší druhy mají tracheálních žábra
(výběžky tělní stěny hmyzu protkané vzdušnicemi), které jsou umístěny na různých částech těla. Živí
se detritem a některé druhy jsou dravé. Na končetinách mají 2 drápky. Žijí převážně v tekoucích
vodách. Mezi pošvatkami najdeme především masožravce, ale i býložravce či všežravce. Pošvatky v
larválním stadiu žijí čtyři roky, jako dospělci zhruba týden. Způsob života dospělců je redukován na
rozmnožovací úlohu. Ačkoli mají křídla, nejsou dobrými letci a létají pouze výjimečně na krátké
vzdálenosti. Žijí poblíž vody jak na rostlinách, tak pod kůrou, kameny.
Chrostíci
Řád chrostíci je nejblíže příbuzný motýlům. Dospělec má dobře vyvinuté 2 páry křídel pokryté hustými
chloupky, které má v klidu střechovitě složené.
Larvy chrostíků můžeme rozdělit na 2 skupiny. Jedna skupina si staví schránky z různých materiálů:
listí, klacíky, větvičky, lastury, písek kamínky – podle toho je možné určit k jakému druhu patří. Druhá
skupina si schránky nestaví, ale často si budují různé lapací sítě mezi kameny v proudu a loví tak
svou kořist (drobné živočichy). Zadeček je měkký a na bocích má žábry a na prvním článku jsou
výrůstky, které larvu přidržují ve schránce (cca 6krát se svlékají).
Brouci
Velká rozmanitá skupiny hmyzu. U mnoha druhů žijí ve vodě larvy i dospělci. Vyskytují se v tekoucích i
stojatých vodách.
- vodomil Žije ve stojatých a mírně tekoucích větších i menších vodách. Živí se rostlinnou
potravou. Larvy jsou masožravé, živící se červy a hmyzem. Pro celou čeleď je typický způsob
dýchání, kdy je na zadeček vzduch dopravován pomocí tykadel.
- potápník dospělci a larvy jsou dravci, živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími
vodními živočichy. Dospělci dobře létají, hlavně v noci, a dokáží tak osídlit nové vodní plochy.
Přistávají do vody. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině,
podobně jako dospělí brouci. Tráví mimotělně podobně jako pavouci - skrze kanálky v kusadlech
do oběti vstříknou trávicí šťávy a natrávenou hmotu poté kusadly vysají.
Dvoukřídlí
V této skupině můžeme hledat larvy much, komárů, pakomárů, tiplic, ovádů a mnoha dalších.
- pakomár larva – Larva se nazývá patentka a používá se jako potrava akvarijních ryb. Potravou
larev jsou mikroorganismy (prvoci, baktérie, kvasinky). Dospělci potravu nepřijímají, samička po
nakladení hyne. Žijí v bahně v obytných rourkách tvaru U v pouzdrech ze sekretu slinných žláz.
6) Hra „Lov bruslařky“ – starší žáci
Před začátkem hry je nutné vytyčit si hrací prostor kruhového tvaru – jde o rybník. Určíme jednoho
hráče, který bude představovat bruslařku. Tohoto hráče umístíme do středu kruhu a zavážeme mu oči.
Hráč, který představuje bruslařku nesmí opustit vyznačený kruh a má za úkol ulovit ostatní hráče
symbolizující její potenciální kořist – jiný hmyz. Hráč – bruslařka má injekční stříkačku naplněnou
vodou a snaží se ostatní hráče zasáhnout proudem vody. Ostatní hráči se ve vyznačeném prostoru
snaží projít nepozorovaně kolem bruslařky, tak aby je proudem vody nezasáhla. Zasažení hráči
vypadávají ze hry.
TEORIE
bruslařka obecná - loví hmyz a jiné bezobratlé. Ke kořisti ji obvykle dovede mimořádná schopnost
registrovat chvění na vodní hladině. Bruslařka vbodne sosák do kořisti a vysaje ji.
7
7) Pokusy s vodou – starší žáci
Měření teploty – provádí žáci
pomůcky: teploměr
Každá skupinka dostane teploměr – ještě před tím, než začnou s odlovem živočichů a má za úkol
změřit teplotu vody. Teploměr, který je uvázaný na provázku, vhodí do vody a na teplotu vody se
podívají až po odlovu a určování vodních živočichů.
Povrchové napětí – ukazuje lektor
pomůcky: miska, jar, mince (či kovový lísteček)
Do misky nalijeme vodu z rybníka cca do ¼, na vodní hladinu položíme hliníkovou minci případně
lísteček – vysvětlíme dětem, že si mají představit, že mince je bruslařka, která žije na vodní hladině.
Vlastnost vody, která jí to dovoluje se nazývá povrchové napětí, které je možné si představit jako
tenkou blanku, která odděluje vodu a vzduch. Tato blanka se ale působením saponátů a mýdlových
látek tzv. tenzidy (látky snižující povrchové napětí) ztenčuje a to může způsobit, že již neunese
živočichy a ti se utopí. V tuto chvíli do misky nalijeme saponát a sledujeme jak se mince potápí.
Průhlednost vody – ukazuje lektor
pomůcky: poklička s provazem, svinovací metr
Lektor vyhledá vhodné místo, kde je možné ponořit pokličku do vody, tak aby na to žáci viděli.
Pokličku ponořuje tak dlouho, dokud ji děti pod vodou vidí. Jakmile již poklička není pod vodou vidět,
vytáhne se a změří se, jak hluboko byla ponořena – mokrá část provazu. Pokud je rybník natolik
mělký, že je poklička vidět i když již leží na dne, můžeme říci, že je zde dobrá průhlednost vody.
Lektor s dětmi probere jak ovlivňuje tato vlastnost vody život v ní.
TEORIE
Teplota vody v rybníce se odvíjí od mnoha faktorů. Záleží především na tom v jakém období se
teplota vody měří a také v jaké hloubce. V létě je nejteplejší voda vždy u hladiny, s rostoucí hloubkou
teplota vody klesá. Vodu v tomto období prohřívá slunce. V hlubokých jezerech a nádržích dochází
na jaře a na podzim vlivem větru k proudění, a tím k promíchávání vrstev vod.Teplota se v celé nádrži
vyrovnává. Hovoříme o jarní a podzimní cirkulaci.V létě teplota povrchové vody stoupá.Větší rozdíl v
hustotě vody ve svrchní vrstvě a spodní vrstvě brání v cirkulaci v celém objemu a tvoří se jakási
zlomová vrstva, kde se teplota mění skokem. Pod touto vrstvou zůstává teplota vody přibližně
konstantní.Je to období letní stagnace.V zimě dochází k převrácenému rozdělení teploty: ve svrchní
vrstvě se hromadí voda o teplotě pod 4°C, Je to období zimní stagnace.
Povrchové napětí
Voda je kapalina s vysoký povrchovým napětím. Povrchové napětí je ovlivňováno teplotou a
znečisťujícími látkami (povrchově aktivní látky, detergenty jejich hlavní složkou jsou tenzidy).
Povrchové napětí se uplatňuje na rozhraní mezi vodou a jiným prostředím, zejména vzduchem
Hladina vody vytváří povrch, který je pro některé organismy bariérou a pro jiné prostředím, ve kterém
nebo na kterém se pohybují (např.: neuston - organismy žijící přímo v povrchové blance, obvykle
mikroskopické organismy velmi malých rozměrů – řasy Chromulina, některá Euglena, bičíkovci
pleuston - jsou organismy (obvykle o něco málo větší), které využívají povrchové napětí hladiny k
pohybu tím, že buď běhají po hladině (vodoměrky, brouci vírníci Gyrinus – neplést s vířníky) nebo se
zavěšují na hladinu s její spodní strany)
8
Průhlednost vody
Průhlednost vody závisí jednak na barvě vody, jednak na jejím zákalu. Mírou průhlednosti je výška
sloupce vody, při které přestane být viditelná bílá deska (čtverec o straně 20 cm nebo kotouč o
průměru 20 cm) či písmo určitých rozměrů. Výsledky se udávají v m nebo v cm (průměr ze tří
stanovení). Význam má hlavně pro hodnocení jakosti vody v nádržích. Ve znečištěných rybnících
dosahuje průhlednost jen několika desítek cm, v čistých jezerech to může být až 20 m. Průhlednost
vody významně ovlivňuje život pod vodní hladinou a je limitem výskytu vodních rostlin v různých
hloubkách. Jestliže se vlivem nedostatečné průhlednosti vody nedostane sluneční světlo k vodním
rostlinám, nemohou konat fotosyntézu a rostliny v takových podmínkách nepřežijí. Na vodních
rostlinách je mnoho vodních živočichů potravně zavislých, takže pokud ve vodě nepřežijí rostliny
nepřežijí tam ani živočichové.
8) Seznámení se sinicemi, pokus, ukázka makrofotografií sinic – mladší i starší žáci
Na úvod dětem přečteme příběh, kde dostanou děti za úkol zjistit, co je to za organismy, které se ve
vodě přemnožily a jak je možné tomu zabránit nebo předcházet.
pomůcky: PET láhev, obrázky sinic, míčky z papíru, obrázky na gumách (larva potápníka, jepice a
detrit), provázky (životy)
Dopředu si nabereme do PET lahve vodu z přehrady, nelépe, kde je viditelný výskyt řas či sinic. Tuto
petlahev necháme někde v klidu stát. Potom dětem ukážeme láhev a zeptáme se jich, co si myslí, že
v PET lahvi plave nebo se vznáší. Vysvětlíme dětem, že se jedná právě o ty organismy, které vodní
živočichy trápí a nazývají se sinice. Zeptáme se dětí, jestli už o sinicích někdy slyšely a jak si tedy
myslí, že se dá zabránit jejich přemnožení. Důležité je také děti upozornit, že sinice jsou také velmi
významné organismy a že jsou přirozenou součástí mnoha ekosystémů včetně vodních. Problém
jejich přemnožení není vinou sinic,ale člověk, protože vypouštěním odpadních látek bohatých na dusík
a fosfor narušují rovnováhu v ekosystému a to má za důsledek přemnožení sinic, tedy ekosystém se
stává nestabilním. Následně dětem ukážeme makroskopické fotky sinic, aby si uvědomily, jak mohou
být tak nenápadné organismy krásné.
TEORIE
Sinice jsou velmi jednoduché organismy příbuzné bakteriím. Osahují fotosyntetická barviva, jsou tedy
schopny fotosyntézy – tedy vázat sluneční energii do energeticky bohatých organických sloučenin –
cukrů. Sinice mají velmi širokou ekologickou šíři, lze tedy říci, že je najdeme v podstatě na
celém povrchu Země, př.: v termálních pramenech,
Stejně jako baktérie, dokáží i sinice tvořit celou řadu velmi jedovatých látek - toxinů, nebo mohou
fungovat jako spouštěče alergické reakce - alergeny. Pro ryby pak je jejich přemnožení nebezpečné
nejen z hlediska tvorby toxinů, ale i proto, že v době přemnožení sinic dochází přes den k silnému
okysličování vody a přes noc zase pro změnu k silnému odkysličování, jelikož sinice v noci kyslík
neuvolňují, ale naopak spotřebovávají, stejně jako jiné fotosystetizující organismy. Po přemnožení
sinic následuje silné namnožení zooplanktonu, který se sinicemi živí. Výsledkem tohoto přemnožení je
9
rovněž prudké snížení koncentrace kyslíku. Důsledkem nedostatku kyslíku je masivní odumírání sinic,
planktonu a tím pádem i vyšších živočichů. Díky rozkladu těchto organismů se do vody uvolní velké
množství živin, které samozřejmě nahrává vzniku nového "vodního květu" - sinicím. Výše napsané
řádky popisují tzv. eutrofizaci vody. Ta však není zapříčiněna pouze sinicemi, ale i umělými hnojivy,
která se dostávají do vodních toků tzv. výluhy půd.
9) Pokus - jak poznat, jestli jsou ve vodě sinice nebo řasy – mladší i starší žáci
Bezbarvou PET láhev naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V
případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí
nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice.
Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde
pravděpodobně o řasy.
10) Hra na potravní vztahy v ekosystému rybník a změny při narušení jeho stability –
mladší i starší žáci
pomůcky: míčky z papíru, obrázky na gumách (larva potápníka, jepice a detrit), provázky (životy)
Nejprve se dětí zeptáme jestli vědí, co je to potravní řetězec a jestli by zkusily nějaký potravní řetězec
např. v rybníce vymyslet. Řekněte dětem, že si na takový potravní řetězec zahrajete. Na hru je
potřeba najít ohraničenou plochu nebo si plochu ohraničit, např.: provázkem.
Pravidla hry:
1. kolo
Představíme dětem náš potravní řetězec, který má 3 články: detrit, jepice a potápník – děti rozdělíme
do 3 skupin. Detritu by mělo být nejvíce, aby to odpovídalo realitě, jepic o něco méně a potápníků
nejméně. Hráči mají zezadu za kalhoty zatrčený provázek, který symbolizuje jejich život. Pokud o
provázek přijdou, vypadávají ze hry a jdou mimo hrací pole. Princip hry vychází z honěné, hráči se
snaží sebrat provázek jiným hráčům a zároveň o ten svůj nepřijít.
- jepice honí detrit
- potápník honí jepici
- detrit nehoní nikoho, pouze se snaží uniknout
Pozn.: potápníka nikdo nehoní, jepice je honěna a také chytá detrit.
Hra se ukončuje zapískáním na píšťalku.
2. kolo
Hra probíhá stejně jako v prvním kole, změna je pouze v tom, že do hry vstupují ještě sinice. Sinice
ostatní hráče nehoní, ale hází po nich míčky, jako ve vybíjené. Hráč zasažený míčkem vypadává.
Takže v tomto kole mohou vypadnout hráči buď, že jim někdo sebral provázek (život) nebo že je sinice
zasáhla míčkem (sebrala jim vzduch a otrávila je). Z část děti, které byly předtím detrit udělejte sinice.
Hra končí, až sinice vybijí všechny ostatní hráče nebo opět zapískáním.
Pozn.: Provázek musí s kalhot vyset minimálně ze 2/3, musí být dobře vidět, nesmí být schovaný po
tričkem a hráč si ho nesmí bránit.
Na závěr, je dobré vyhodnotit, čeho zůstalo v rybníce nejvíce a proč se to tak stalo. V rybníce zůstane
nejvíce sinic, které ostatní organismy vyhubily, protože se přemnožily.
TEORIE
Potravní řetězec zjednodušené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých
druhů tak, že předcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující. Rozeznáváme tři typy
potravních řetězců:
sinice (fytoplankton) – perloočka (zooplankton) – plotice obecná – štika obecná – člověk
10
Detrit - vrstva odumřelých částí rostlin a živočichů, drobná drť (částečně rozložená) z odumřelých
rostlin a živočichů
Jepice – Dospělci jepic nepřijímají potravu a žijí 1 -3 dny, zato vodní larvy mohou žít až několik let.
Živí se hlavně detritem, nárosty na rostlinách a kamenech. Jsou důležitou potravou ryb. Samice umírá
po nakladení vajíček a samec umírá po kopulaci.
Potápník – Dospělý potápníci i jejich larvy jsou dravci. Dospělci pod vodou dýchají vzdušný kyslík
z bubliny, kterou nosí na konci zadečku. V noci přelétají a hledají si nová loviště. Samičky dělají
zářezy do stvolů vodních rostlin, kam vsunou vajíčko. Larvy s dlouhými kusadly loví a vysávají
nejčastěji pulce a potěr rybek. Larvy jsou schopny ulovit kořist dvakrát větší, než jsou samy. Kuklí se
v břehu, kde si ze slin a půdy vyrobí skrýš, ze které asi za dva týdny vylétají dospělí brouci.
Sinice – viz výše
11) Závěr – mladší i starší žáci
pomůcky: obrázek dospělé jepice
Děti rozluští šifru a řeknou, kdo byla tajemná postavička. Shrneme si společně, co se o životě jepice
dozvěděli z příběhů a také při plnění úkolů a doplníme o zajímavosti. Ukážeme jim obrázek dospělé
jepice.
Na závěr uděláme s dětmi zpětnou vazbu. Vhodné je položit otázky: Co se dozvěděly nového ve
výukovém programu? Co se jim nejvíce líbilo/bavilo. Co by naopak vynechaly. Úplně na závěr děti
nechte ohodnotit výukový program vhodnou metodou – teploměr, z dřepu výskok, v kruhu skočit do
středu, palec nahoru/dolu
11
PŘÍLOHY
Ad 4) BÁSEŇ: NA ROZLOUČENOU
Na paměť slavnosti konané dne 8. srpna 1937 pod protektorátem obecního zastupitelstva a za účasti hasičské župy XVI. br.
Bohumila Šťastného, na rozloučenou se starými Kníničkami před zatopením.
Los tvrdý, vísko, osudem ti souzen!
Máš vymizeti z místa, kde jsi stála,
kde po staletí, v radosti i žalu,
jsi pokolení celá vychovala.
Tvé údolíčko se vším, co tu žilo,
má pohltiti voda, velká jako moře,
a nikdo z nás již nemá viděti,
tvé louky, pole, jak je oráč oře.
Ty lesy krásné, pole, řeka, stráně,
tvým nejkrásnějším byly kraje skvostem,
a dobře se nám mezi nimi žilo,
i chudoba když byla častým hostem.
......
I matka dětí – škola naše milá –
se ponoří a klesne vodám na dno,
jen slzička snad dětská za ni skane,
vždyť zapomenou na ni není snadno...
....
Tak zajdeš, zmizíš, jak ta kapka v moři,
náš rodný kraji, voda zaplaví tě,
a nový život kolem tebe vzplane,
a noví lidé za nás navštíví tě!
Ad 5) Vodní bezobratlí živočichové
12
PŘÍBĚHY, KTERÉ SE PROLÍNAJÍ VÝUKOVÝM PROGRAMEM A UVÁDÍ AKTIVITY
Ad 1) modelování vody v krajině
Milé děti! Budu vám vyprávět příběh o sobě a o celé své veliké rodině! Chci se totiž s Vámi podělit o
naše zážitky a odhalit vám tajemství našeho zajímavého života. Něco vím jen z vyprávění, ale většinu
jsem sama zažila. Když Vám řeknu, že moje prapraprababička potkala dokonce dinosaury, tak se
možná budete divit, ale zkrátka je to tak. Začnu však vyprávění o sobě a budu celou dobu hrozně
napjatá, jestli se vám podaří vypátrat, kdo jsem a jak vypadám! Prozradím vám, že ke svému životu
potřebuji vodu. Voda ale v přírodě vypadá různě, lidé ji často nazývají odlišnými jmény, ty já však
neznám. Pomůžete mi?
Pomozte tajemnému zvířátku vyznat se v pojmech, které lidé používají pro označení různých druhů
vod, aby věděla, kde vlastně bydlí ona i její vzdálenější příbuzní.
Ad 2) tajemství přehrady
Jednou jsem viděla vážně zvláštní věc! Poletovala jsem si krajinou v okolí své rodné vody, přehrada jí
lidé říkají a kochala jsem se tou nádherou a říkala jsem si, jak je asi stará. Unavená k smrti jsem si
sedla na kámen poblíž vody a najednou ... na mě ten kámen promluvil hlubokým hlasem. Nejdřív
jsem se lekla, ale pak jsem se uklidnila a bedlivě poslouchala. Ten kámen mi vyprávěl o tajemství,
které přehrada ukrývá ... ale já Vám ho nemohu říci, protože jsem mu to slíbila. Prý kdybych to
prozradila, sama bych se v kámen proměnila. Ale třeba na to přijdete sami, mohu vám ukázat pár
obrázků, to mi pan kámen nezakázal.
Přijdete na to, jaké tajemství přehrada ukrývá? Víte, jak stará je naše brněnská přehrada?
Ad 3) odlov
Ale já bych vám toho chtěla říct ještě mnohem víc! Třeba jaké to bylo a koho jsem potkala, když jsem
byla ještě malá, měla jsem totiž strašně zajímavé sousedy a kamarády. Moji zvířecí sousedi vypadali
mnohdy velmi pozoruhodně, často měli 6 nožiček jako já, ale někteří jich měli mnohem více. U nás
můžete také potkat stvoření, která naopak nemají nožky žádné a jen se pomalu sunou po dně vod.
Měla jsem také kamarády, co si umí postavit domečky nebo lovit malinkatá zvířátka do sítí, podobně
jako pavouci na souši. Většina z nás dobře plave, ale někteří se schovávají spíše na dně nebo
ve vodních rostlinkách. Někteří malí tvorečkové mi připomínají kosmonauty, protože se ve vodě vznáší
jako lidé ve vesmíru. Měla jsem také sousedku a ta vám uměla věci. Dokázala chodit po vodě, ale na
tu já se dívám vždycky zespodu, moc si spolu nepovídáme, mám z ní trochu strach. Taky jsem si
všimla, že jsou zvířátka, co jim nestačí kyslík ve vodě, ale musí se nadechovat nad hladinu! To jim
teda nezávidím, ti se nadřou. Ale co Vám budu vyprávět, nejlepší bude, když se s nimi seznámíte
sami.


Najděte zvířátka, která mohla být sousedy či kamarády naší vypravěčky, když byla malá ?? –
všímejte si, kde jste jednotlivé živočichy našli (jestli na dně, v rostlinkách či na hladině).
Pozorujte nalovená zvířátka a zjistěte, jakým způsobem se pohybují (leze, plave dobře, plavě
špatně a vznáší se).
Ad 4) sinice
Ještě bych se s vámi děti chtěla podělit o jedno naše trápení, které tady trvá už pěkných pár let. Žili
jsme si všichni u nás v rybníce a v přehradě pěkně spokojeně, dobře jsme vycházeli se sousedy a
vůbec nám bylo fajn. Jenže pak nám lidé začali ze svých chalup a domků okolo vody vypouštět vodu
z praček, koupelen a dokonce i záchodů a ve vodě se začaly dít pěkně divné věci. Jako každý rok se
tehdy v létě začali objevovat v našich vodách ty malinkaté zelené organismy, trochu podobné
malinkým rostlinkám. Kdyby se jich objevilo jen pár, tak jako vždycky, tak by nám to ani nevadilo, žily
13
tady s námi odjakživa. Ale tehdy se začaly hrozně rychle množit a bylo jich pořád víc a víc! Nikdo
nechápal, co se děje, ale pak se zjistilo, že jim chutnají ty látky, které se sem dostali s odpadní vodou
od lidí. Možná si říkáte, že o nic nejde, když se takové nevinné hezké stvoření začne množit, ale opak
je pravdou. Problém je v tom, že když jich je hodně, tak začnou být nebezpečné!! Tyhle malé potvůrky
nám na hladině začaly vytvářet zelené koberce, takže u nás na dně byla čím dál tím větší tma! A když
je ve vodě tma, nemohou tam růst žádné vodní rostliny. Tím, že odtud zmizely, spousta z nás
najednou neměla co jíst Také se nám začalo špatně dýchat a motala se nám hlava, protože nám tyto
záhadné skororostlinky vodu otrávily. Já jsem měla jediné štěstí, že už jsme dospěla a vylétla jsem
z vody ven. Přesto bych ráda pomohla svým kamarádům, co ve vodě žijí celý život a také svým
dětem, které prozatím ve vodě zůstaly. Nevím si ale rady. Vůbec nevím, jak bych jim mohla pomoci.
Proto vás, děti, prosím o radu, co by se dalo dělat, aby se ve vodě dalo žít jako dřív.


Víte, jak se jmenují organismy, se kterými mají vodní zvířátka takové starosti?
Zkuste jim poradit, jak by se dalo zabránit jejich přemnožení a co to způsobuje.
Ad 5) závěr
Tak už víte, kdo vám vyprávěl všechny ty příběhy?
nápovědy: naše šťastné číslo je 3, má 6 nožiček, žiji na dně, živím se detritem, neumím dobře plavat
Použitá literatura:
ANDĚRA, Miloš. Velká kniha živočichů :hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci : [1582 barevných
ilustrací]. Edited by Ladislav Korbel, Illustrated by Jindřich Krejča. Vyd. 2. Bratislava : Príroda, 1997.
344 s. ISBN 80-07-00991-4.
BENESCH, Emil a kol. Dunaj v kufru, metodická příručka pro učitele. Vídeň : ICPDR, 2006.
PETŘIVALSKÁ,
Karla.
Brno : Rezekvítek, 2010
Klíč
k určování
vodních
bezobratlých
živočichů.
Vyd.
1.
REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha : Ikar,Knižní klub, 1997. 287 s. ISBN
80-720-2196-6.
Witt, Reinhard. Vnímejme
ISBN 978-80-86838-25-0
přírodu
všemi
smysly.
Horní
Maršov:
SEVER,
2008.
dostupné na WWW: http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id344/ (detrit)
dostupné na WWW: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=398 (sinice)
dostupné na WWW: http://www.catfish.cz/studen/rybnicky/hmyz.htm
dostupné na WWW: http://www.brnenskaprehrada.cz/p_knin.html
dostupné na WWW: http://kzr.agrobiologie.cz/natural/data/datahydrobiologie/Hydro_pr_06.pdf
14