docduben 2012
download 
Stížnost Transkript
duben 2012
černá azurová purpurová žlutá Ročník Roãník 12 16 č. 5/2008 ã. 4/ 2012 Manažeři kritizují, ohl m c ale jsou optimisté 2Co si nta. šine Současná společenská atmosféra, charakterizovaná úpadkem morálky, v důsledku toho lhostejností a ignorancí lidí, a také dopady špatně řízeného státu, byrokracie a korupce jsou tím, co tuzemským manažerům nejvíc odebírá jejich energii. Zároveň ale valná většina z nich věří, že se situace v České republice do budoucna změní. Vyplynulo to z nedávno prezentované sondy mezi finalisty 19. ročníku soutěže Manažer roku. „Manažeři nejsou spokojeni s nízkou úrovní řízení státu. Právem, protože oni jsou stabilizujícím faktorem této země a vytvářejí hodnoty. Jsou sebevědomí, spoléhají především sami na sebe a na týmovou práci,“ řekl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který je spolu s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Českou manažerskou asociací (ČMA) vyhlašovatelem soutěže. Na rozdíl od předchozích let, kdy se manažeři museli vypořádávat s tlakem na produktivitu a snižování nákladů, nyní se největší část z nich soustřeďuje na kladné hospodářské výsledky a posun podniků na špici v oboru, na budování kvalitních a motivovaných pracovních týmů. Za klíčový faktor úspěchu v loňském roce považují schopnost rychle a účinně se přizpůsobit novým podmínkám. Že jim tato vlastnost nechybí, to ostatně potvrdilo i dřívější šetření Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, podle něhož se právě díky flexibilitě našich manažerů podařilo české ekonomice v rámci zemí EU nejlépe vypořádat s dopady krize let 2008 a 2009, podobně jako v případě Němců, Rakušanů a Dánů. V oblasti motivace zaměstnanců kladou naši manažeři velký důraz na osobní příklad, zejména na pracovitost, slušné jednání a týmovost, a také na povzbuzování iniciativy zaměstnanců. Jen menší část z nich, sotva čtvrtina, upřednostňuje finanční odměnu jako hlavní způsob motivace. (sp) Rodinný podnik . ěru v ů d ČR má deset milionů „akcionářů“, musejí ji řídit odborníci cejí lou ou a r v v k a celkově mé podnikatelské aktivity stry r s Pa zident a l pod větším drobnohledem médií, saK ovo pre mozřejmě, že se nás nyní snaží poh ou, vé z o R kov stro škodit víc lidí než před mým loňs kla ským vystoupením. Ale protože jsem u ř B dní přesvědčen, že jsme se v podnikání o nedopustili ničeho nekalého, musím Nár iace. jen trpělivě lidi, a novináře zvlášť, c přesvědčovat o správnosti svých poaso … stojů a poctivosti v podnikání. , o zlat v ČR o Čeho zatím iniciativa ANO 2011 n ech paliva vé dosáhla a kam bude směřovat? š v í s o K iniciativě se přihlásilo k dnešnímu Nen m o bi však i dni 19 tisíc lidí, dalších sedm a půl e tisíce nás podporuje na Facebooku, Záj , mají nyní dokončujeme naše regionální e struktury a připravujeme se na přerod rost rce. občanského sdružení na politické ů p . ci hnutí. Zároveň jsme zveřejnili praod u k e covní teze ANO 2011 a dál pokračuv ex jeme na jejich zpřesňování či konkrem tizování některých programových téit dů p mat. Taky se potkáváme se sympatiu o k zanty napříč republikou a hledáme k a J í vhodné kandidáty do senátních von vá leb, které mají být takovou „psychoá l ě , d xy“ logickou zkouškou“ před volbami z v é í „se í parlamentními. k s v en ezn o ň Uč nás n u koh Nenahrává vašim snahám současný stav ve vládní koalici a byl bysu m ž u u oho te pro předčasné volby? m V předčasné volby moc nevěřím. o p y? Tahle vládnoucí garnitura, a Věci ved řejné zvlášť, se bude svých křesel drfon žet do poslední chvíle. 3 5 7 8 9 í ridn b y –h 00h 2 T us C k. Lex amíne j ben pším e l j e ne d u b ? Kdo ažerem man ČR : ) I F k (A y a vý e ž a l Bl sti věd nciál. i m Ka obla ý pote v má u velk m zku á htěn c e n ái n ě t Ch asa. biom 12 Pilíř exportu ČR 15 Automobilový průmysl produkuje víc než 20 % celkového objemu výroby ČR a významně se podílí také na českém exportu. Ten roce 2010 dosáhl hodnoty 555,7 mld. Kč, což představuje 22,09 % celkového vývozu České republiky. Vloni zaznamenala produkce silničních vozidel historický rekord – víc než milion osobních automobilů. ČR je 5. největším evropským výrobcem osobních vozů (po Německu, Francii, Španělsku a Velké Británii) a 2. největším na světě v přepočtu na počet obyvatel (101,8 ks/1000 obyvatel/rok), hned za Slovenskem (101,9). (m) Témata měsíce: Automobilový průmysl / Letecký průmysl / Leasingmajetku a fleet management Konkurenceschopnost / Odpady / Ochrana a dat oli dov TOP a družstva Dvojice českých výrobních družstev získala ocenění v soutěži 100 nejobdivovanějších firem ČR 2012. Sdružení CZECH TOP 100 nedávno vyhlásilo výsledky 14. ročníku prestižního žebříčku. Dřevozpracující družstvo Lukavec obsadilo v kategorii „Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelská činnost“ třetí místo. Náš svého druhu největší exportér ročně prodá do zahraničí nábytkářské díly za víc než miliardu korun. Podnik s padesátiletou tradicí spolupracuje například i se švédským obchodním řetězcem IKEA. Vánoční ozdoby, DUV – družstvo ze Dvora Králové nad Labem skončilo na 4. příčce v kategorii „Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot“. Podnik patří mezi největší tuzemské výrobce a vývozce vánočních ozdob. Oba subjekty jsou členy Svazu českých a moravských výrobních družstev. (vd) Informace pro management / náklad výtisků / www.podnikatel-info.cz Informace protoptop management firem16 000 / cílená distribuce / www.epod.cz 20 Nikdy nechodí kolem horké kaše, říká, co si myslí. A pěkně zostra, bez vytáček a planých slov. Je mu jedno, zda svými řečnickými náboji střílí do pravé či levé části politického spektra. Majitel holdingu Agrofert a třetí nejbohatší občan ČR Andrej Babiš založil loni iniciativu ANO 2011 (Akce nespokojených občanů) a v rozhovoru pro list Podnikatel tvrdí: „Česká republika je rodinný podnik, do kterého si deset milionů akcionářů volí představenstvo, tedy parlament a vládu. A podle toho se všichni musíme chovat.“ Pane Babiši, vaše loňské veřejné vystoupení proti korupci a poměrům v nejvyšších patrech české politiky a byznysu vzbudilo poměrně velký ohlas. Šlo spíš o intuitivní reakci na vývoj situace, nebo o promyšlený tah? Rozhodně nešlo o žádný promyšlený tah. Na korupci, rozkrádání státních prostředků a na kmotry včetně Romana Janouška jsem upozorňoval už v listopadu 2010, ale reakce politiků i médií byla nulová. Loni na podzim mě naštval pan prezident, když tvrdil, že tu žádná výjimečná korupce není, že by chtěl nejprve vidět „tvrdá data“. Proti tomu jsem se ohradil a tentokrát média zareagovala. Dostal jsem tisíce spontánních reakcí a bylo mi jasné, že musím něco udělat. Tak vznikla v říjnu 2011 iniciativa ANO 2011. Zmínil jste se, že vás podporují i významní podnikatelé, ale většinou se k tomu nechtějí přihlásit veřejně; z obav před pomstou státních struktur. Nemyslíte, že pokud by se vám je podařilo přesvědčit o opaku, že by vaše úsilí mělo daleko větší váhu a šanci na úspěch? Podnikatelé se k podpoře iniciativy hlásí a chtějí konkrétně pomoci. I jim je ale jasné, že se proti mně a proti ANO 2011 povede tvrdá mediální kampaň, což nakonec dokazuje i ta bulvární ze začátku tohoto měsíce. Samozřejmě, že ne každý o takovou publicitu stojí. Konkrétní návrhy na spolupráci máme na stole. A co dnes říkají pánové Jančura, Bakala, Kellner? Že je tu korupce horší než v Rusku! Tvrdíte, že i český stát řídí gorily, že tu působí dobudovaná síť politicko-ekonomické mafie, že „lobbista“ Janoušek je zločinec atd. Sdílejí s vámi tyto názory i další lidé z velkého byznysu, nebo vám tato konstatování činí potíže a třeba i brzdí byznys? Myslím, že každý, kdo zná zákulisí byznysu v České republice, se mnou musí souhlasit. I proto je podpora našemu projektu ze strany podnikatelů velká, i když zatím ne mediálně. Samozřejmě, že jsou teď Agrofert Sázíte na parlamentní cestu prosazení změn v činnosti státu a fungování české společnosti. Považujete to za jediný demokratický způsob řešení současných problémů a jak se díváte na snahy typu Holešovská výzva? Ano, tvrdíme, že změna systému může nastat teprve poté, kdy v demokratických parlamentních volbách jasně zvítězí lidé a subjekty, kterým nejde jen o jejich vlastní prospěch, a to ať už finanční nebo kariérní. Správu naší země musejí do rukou dostat odborníci, kteří začnou problémy, jichž je tu víc než dost, opravdu řešit. Holešovská výzva udělala chvilkový humbuk a její subjekty se mezi sebou pohádaly. Tyhle pokusy sice vypovídají hodně o stavu společnosti, ale výsledný efekt je velmi malý. Jakou má podle vás ANO 2011 šanci na úspěch v parlamentních volbách? Jsme na začátku, budujeme struktury, jezdíme po regionech, vysvětlujeme, vytváříme program. Něco možná napoví volby do Senátu. Opravdu ale záleží pouze na voličích, jestli budou chtít pokračovat v marazmu současných politických stran, nebo zda vyzkouší jiný projekt, který má fungovat spíš jako krizový management a z tohoto marazmu zemi vyvést. Kdyby došlo k pádu vlády, tedy k předčasným volbám, bude vaše sdružení schopné se jich zúčastnit a máte už jasno o volebním týmu, kandidátce, v tom, koho obecně chcete oslovit, aby se ztotožnil s vašimi představami? Dokončení na str. 2 ãerná azurová purpurová Ïlutá 2 /duben/ 2 0 1 2 Aktuality Cestovní ruch hrál i loni nezastupitelnou roli v domácí spotřebě obyvatel Co si našinec mohl dovolit Telegraficky Autotrh stagnuje V zemích EU-27 a EFTA (Norsko, Island a Švýcarsko) bylo v 1. čtvrtletí t. r. poprvé registrováno 3 427 677 osobních automobilů, což je o 7,28 % méně než ve stejném období roku 2011. V členských zemích unie byl pokles dokonce o 7,72 %, což je pod úrovní zatím prodejně nejslabšího roku 2009, kdy bylo nově registrováno „jen“ 3 362 099 vozů. Na čtyřech největších evropských trzích (registrace za 1. čtvrtletí 2012 nad 400 000 ks), tj. v Německu, Itálii, ve Francie a Velké Británie, došlo k celkovému poklesu prvních registrací o 9,34 %. Německý trh však vzrostl o 1,34 % a britský o 0,94 %, naopak italský klesl o 20,95 % a francouzský o 21,57 %. (m) Vydává: PROFIL Brno, s. r. o. Redakce a administrace: Rosická 1, 602 00 Brno tel./fax: 543 210 224–225 e-mail: [email protected] www.epod.cz Redakce: Petr Ihm (šéfredaktor) Miloš Vávrů (zástupce šéfredaktora) Obchodní oddělení: Vlasta Piskačová, Tomáš Kovalčík, Markéta Machanová, Lucie Hrabálková, Lucie Podsedníková Redakční rada listu Podnikatel: Ing. Petr Dolina, Svaz českých a moravských výrobních družstev • Ing. Petr Ihm • Zdeněk Kubín (předseda), Hospodářská komora České republiky • Ing. Jiří Kyncl, Sdružení automobilového průmyslu • PhDr. Milan Mostýn, Svaz průmyslu a dopravy ČR • Ing. Robert Toman, Kompass Czech Republic s.r.o. • Ing. Pavel Tunkl, Svaz dovozců automobilů • Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Typografická koncepce: Vítězslav Švalbach Grafická úprava: Martin Kudláček Tisk: CTP tisk, spol. s r. o. Heršpická 6, 639 00 Brno Distribuce: 5P agency, s. r. o. U Sýpky 555, 664 61 Rajhradice . Placená prezentace Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZJM Ředitelství v Brně č.j. P/2 – 1241/98, ze dne 5. 3. 1998 ISSN 1211–815x • MK ČR E 7717 Uzávěrka tohoto čísla: 18. 4. 2012 Tištěný a distribuovaný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Cestovní ruch je zpravidla sledován a hodnocen podle počtu příjezdů zahraničních hostů a jejich ekonomického přínosu pro hostitelskou zemi. Má však také značný význam pro životní úroveň obyvatel v souvislosti s jejich vlastní spotřebou prostřednictvím domácího a výjezdového cestovního ruchu. Nachází tak po výdajové stránce své místo především ve spotřebě domácností, projevuje se v obvyklé struktuře výdajů v rodinných účtech (např. ve výdajích na stravování a ubytování, na dopravu, na rekreaci apod.). Český statistický úřad důsledně a soustavně vede statistiku cestovního ruchu v souladu se zavedenými mezinárodními požadavky na sledovaná kriteria, a poskytuje též žádoucí přehledy o domácím a výjezdovém cestovním ruchu. Za minulý rok 2011 je vydal na svých webových stránkách koncem 1. čtvrtletí t. r. Domácí cestovní ruch představuje turistiku rezidentů v domácím prostředí (tedy v našem případě v ČR), výjezdový cestovní ruch turistiku realizovanou rezidenty do zahraničí. Pro celkovou představu lze z národních účtů ČR podle ČSÚ uvést, že v roce 2011 vynaložili rezidenti ČR (v kontextu se spotřebou domácností) v zahraničí na výjezdový cestovní ruch přes 40 mld. Kč, zatímco nerezidenti přijíždějící do ČR u nás utratili asi třikrát víc. Tato relace má samozřejmě pro naši zemi pozitivní odraz v HDP i v platební bilanci, na druhé straně ale ukazuje i to, co si mohou naši lidé v zahraničí „dovolit“, resp. kolik na své cestování v cizině vydali. Delší cesty byly hlavně dovolené Statistika nám umožňuje nahlédnout do domácího a výjezdového CR mnohem detailněji – a jsou to v mnohém zajímavé údaje. Především je třeba vycházet z toho, že se v zájmu přehlednosti člení na delší cesty (4 a víc přenocování) a kratší cesty (1–3 přenocování) a kromě toho zahrnuje zvlášť i služební cesty. Povšimněme si nejprve delších cest, které mají především podobu dovolených a delšího trávení volného času. Statistika ukazuje, že za rok 2011 jich rezidenti uskutečnili asi 11,5 mil., z toho bylo 63 % v tuzemsku a 37 % do zahraničí, víc než polovina z obou (55 %) se konala ve 3. čtvrtletí. Zajímavé je, že se jich účastnilo o 3 p. b.víc žen než mužů. Jelikož se statistika (prováděná výběrově v domácnostech a propočítávaná na celou populaci) účastníků táže i na účel cesty, můžeme konstatovat, že podstatnou část (75 %) delších cest věnovali rezidenti právě dovoleným a rekreaci ve volném čase, zbytek pak návštěvám příbuzných a známých a spíš jen ojediněle zdravotním pobytům. Asi 45 % delších cest trávili účastníci v hromadných ubytovacích zařízeních, pětina ve vlastních zařízeních a zbývající část u příbuzných a známých či jinak. Pro dvě třetiny cest použili automobil, pro 13 % autobus, stejně tak letadlo a jen pro 6 % vlak. Cestovní kanceláře a agentury zabezpečovaly jen asi pětinu delších cest (vesměs zahraničních), zatímco ostatní si účastníci organizovali individuálně. Průměrné výdaje na jednu delší cestu po ČR v roce 2011 činily 2800 Kč, na cestu do zahraničí 11 500 Kč. Průměrný počet přenocování u delších cest po ČR byl 7,0 noci, u cest do zahraničí 7,7 noci. Rodinný podnik Dokončení ze str. 1 Jak jsem už říkal, k předčasným volbám podle mě nedojde. I tak na ně budeme připraveni. Registrace hnutí by se měla uskutečnit do konce května, krajské a okresní struktury pomalu začínají dávat dohromady předběžné kandidátky. Nejtěžší bude samozřejmě najít těch 350 spolehlivých lidí, kteří budou kandidovat do sněmovny. Ale nejde mi o to, aby se někdo ztotožňoval s „Babišovými představami“. My s ANO 2011 nabízíme prostor a prostředky pro to, aby zde byla vytvořena jasná, čitelná alternativa dnešním politickým stranám, které jednoznačně selhaly. Je to nabídka a uvidíme, jak na ni lidé a subjekty, kteří chtějí měnit naši zemi k lepšímu, zareagují. Od začátku svých veřejných vystoupení jste tvrdil, že by stát měl být řízen jako firma. V nedávném rozhovoru pro Českou pozici jste to upřesnil: jako rodinný podnik. V čem vidíte rozdíl? Já tvrdím, že Agrofert pracuje právě na principu rodinného podniku. K rodinnému podniku máte přece jen jiný vztah, než k firmě, do které vás někdo najme jako zaměstnance. Říkáme, že Česká republika je rodinný podnik, do kterého si deset milionů akcionářů volí představenstvo, tedy parlament a vládu. Kdybychom s vámi jako akcionáři měli podíl v podniku, který by řídila dnešní vláda, tak bychom ji okamžitě odvolali pro neschopnost, protože bychom nechtěli, aby „naši rodinnou firmu“ přivedla „zu grunt“. A navíc: ve státě, stejně jako v rodině, jsou lidé schopnější a méně schopní, zdraví a nemocní. A ti zdraví, schopní by se měli umět postarat i o ty nemocné nebo méně schopné. Solidarita v rodině je velká, měla by být i ve státě. Pomoc jednoho druhému v rodině je taky velká. Proto mluvím o řízení státu jako o rodinné firmě. Řekl jste také, že by se v tomto státě dalo „najít“ nejméně 200 miliard korun ročně, a nebylo by třeba zvyšovat daně z příjmů, ani DPH. Jak byste to udělal? Začali bychom opravdu vybírat daně, zaměřili se na daňové úniky. Nastavili bychom jasná pravidla výběrových řízení, která by byla vypisována elektronicky. Transparentní musí být vlastnictví firem, které se těchto výběrových řízení účastní. Některé zakázky jsou přitom vypisovány zcela zbytečně – nebo si někdo kromě Pavla Béma a Romana Janouška opravdu myslel, že v Praze bude olympiáda? Pokud se ve veřejném sektoru investuje 600 miliard korun ročně do zakázek, tak tvrdím, že při profesionálním řízení státu a dalších institucí můžeme časem minimálně třetinu ušetřit. Podle statistik společnosti ČEKIA přemístilo vloni do některého z tzv. daňových rájů (Panama, Kypr, Panenské ostrovy ad.) své sídlo 328 českých firem. Celkově jich tam prý je už 11 750. O čem to svědčí? Na jedné straně to svědčí o tom, že v téhle džungli už někteří lidé podnikat nechtějí, to mluvím o těch slušných. Na druhé straně si zde stát nedokáže zajistit, aby ten, kdo podniká v Česku, platil v Česku ta- Kratší cesty patřily víkendům Pro víkendovou rekreaci a krátkodobé cestování jsou důležité statisticky sledované kratší cesty (s 1–3 přenocováními). V roce 2011 se jich uskutečnilo 22,5 mil., z toho bylo 95 % po ČR a 5 % do zahraničí. Byly rozloženy do všech čtvrtletí roku. Na rekreaci a volný čas z nich připadlo asi 53 %, ostatní byly návštěvy příbuzných, známých apod. Převážná část těchto cest se realizuje ve vlastních nebo spřízněných zařízeních, jen malá část (asi 10 %) v hromadných ubytovacích zařízeních. Velká většina (asi 85 %) byla vykonána automobilem, necelých 10 % autobusem, zbytek ostatními dopravními prostředky. Organizují si je zpravidla účastníci sami a jen ojediněle k tomu využívají služeb cestovních kanceláří nebo agentur. Při posuzování údajů o kratších cestách musíme brát v úvahu, že jsou v mnohém opakované (za stejným účelem, na stejné místo a touké daně. A to je mnohem tragičtější. Řešit se musí oboje: jak vylepšit podmínky pro slušné podnikatele, tak zamezit tunelům z Česka do offshorových firem. Jak by bylo tedy možné tyto „úniky“ omezit? Takovou věc bych řešil jako prioritu. Nechal bych si zjistit, které firmy zde podnikají a odvádějí daně do zahraničí. Jejich majitele bych vyzval, aby začali platit daně v Česku. Ty poctivé bych se snažil přesvědčit k návratu tím, že pro ně vylepšíme podmínky u nás, na nepoctivé bych poslal kontroly a jejich seznam zveřejnil na internetu, kde by byly popsány jako firmy s nejasnou strukturou. Děkujeme za rozhovor. Redakce Foto: archiv též dopravou). Průměrný výdaj na jednu kratší cestu po ČR dosáhl v roce 2011 asi 780 Kč, na cestu do zahraničí 3300 Kč. Statistika domácího a výjezdového cestovního ruchu českých rezidentů je natolik komplexní, že vedle delších a kratších cest zahrnuje též cesty služební, pokud jsou spojeny s alespoň jedním přenocováním. Loni se celkově přes meziroční (zřejmě ekonomikou vyvolaný) pokles uskutečnilo 1,8 mil. služebních cest, z toho 633 tis. do zahraničí. Průměr přenocování při nich dosáhl 2,6, při cestách jen do zahraničí 3,9. Výdaje na jednu služební cestu po ČR byly 2620 Kč, do zahraničí 9860 Kč. Na jeden novinový článek je to hodně čísel. Šlo však o to ukázat, co vše nám zatím ne tak frekventovaná statistika domácího a výjezdového cestovního ruchu (jako důležitá součást spotřeby) poskytuje, a že také motivuje k hlubším analýzám. Ladislav Šípek Foto: Turism-Review.cz Andrej Babiš (57) Narodil se v hlavní městě Slovenska, vystudoval gymnázium a VŠE v Bratislavě, kde promoval v roce 1978 s červeným diplomem. V roce 1989 během Listopadové revoluce působil v Maroku, v roce 1993 stál u zrodu Agrofertu. „Mým hlavním majetkem je 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu a nedisponuji miliardovými částkami v hotovosti,“ píše o sobě ve svém životopisu. Podle české mutace časopisu Forbes, který uveřejňuje žebříček nejbohatších lidí světa, má Andrej Babiš jmění ve výši 1,4 mld. USD, je třetím občanem ČR v tomto pořadí za Petrem Kellnerem a Zdeňkem Bakalou a letos mu patří 913. místo. Kresba: Lubomír Vaněk černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 3 Konkurenceschopnost Klastry vracejí důvěru „Spolupracujte!“ je krátké poselství Pavly Břuskové, prezidentky Národní klastrové asociace Ne vždy musejí firmy stejného či podobného zaměření z téhož regionu mezi sebou „válčit“ až do úmoru. Možná to na první pohled vypadá divně, ale pro tyto subjekty může být naopak prospěšná spolupráce. Proto prezidentka Národní klastrové asociace Pavla Břusková nabádá: „Spolupracujte mezi sebou!“ a v exkluzivním rozhovoru pro list Podnikatel roli klastrů vysvětluje. PaedDr. Pavla Břusková. Můžete pojem klastr nějak definovat? Přestože se v češtině slovo klastr skloňuje ve všech sedmi pádech už od roku 2002, nejde o zcela jednoduchou záležitost. „Star cluster“ je česky hvězdokupa, takže pod souslovím „industrial cluster“ si můžeme představit seskupení firem a nejrůznějších souvisejících organizací v určité oborové, mezioborové či vynořující se (emerging) specializaci. Těchto teritoriálních uskupení a jejich potenciálu si všiml americký ekonom Michael Porter na začátku 90. let minulého století a od té doby se koncepce klastrů rozvíjí na celém světě. Popsal ten úžasný jev, že když se někde nějaký obor rozvine, je to dáno specifikem daného místa, faktory výhodnosti pro konkrétní obor, jeho zdroji, lidmi, infrastrukturou. To všechno plodí další „externality“ – výhody ze sdílení těchto specifik a kapitálu, především toho lidského. Klastry jsou základem neopakovatelné a nenapodobitelné konkurenční výhody určitého místa. Jak se dá jejich vznik iniciovat? Klastry nejde uměle vytvořit, ale je možné je odhalovat a zajistit podmínky, aby prosperovaly. To se děje formou řízené – facilitované spolupráce všech zúčastněných subjektů, tj. firem, ale i veřejných a akademických institucí, a to už hovoříme o klastrové iniciativě, kde iniciátorem může být kraj, univerzita, konzultační firma nebo některý z vedou- cích podniků v oboru. Tam, kde dojde k poznání, že spolupráce v klastru je víc než izolace, dovede facilitátor zainteresované aktéry až k založení klastrové organizace, tedy sdružení či družstva, které potom pod vedením manažera klastru realizuje společné projekty, hlavně se zaměřením na inovace, spolupráci s univerzitou ve výzkumu a vývoji a internacionalizaci. O tom všem je klastrový slogan „Firmy se spojují lokálně, aby rostly globálně.“ Jak se klastrovým formacím daří v českém ekonomickém prostředí? Nebylo lehké v roce 2003, kdy z první studie o klastrech v ČR zaměřené na Moravskoslezský kraj vyplynulo strojírenství jako prioritní obor, předstoupit před manažery firem (ba ani je svolat) a říct jim, bylo by pro vás dobré, kdybyste spolupracovali a společně řešili problémy, na jejichž zvládnutí nikdo z vás samostatně nemá potřebnou kapacitu. Na to musel přijet do Ostravy tehdejší ministr průmyslu a obchodu, uspořádala se konference, o zkušenosti se podělili zahraniční konzultanti a zaselo se semínko, z kterého pak vzešla první česká klastrová organizace – Moravskoslezský strojírenský klastr. Nedůvěra mezi manažery firem a neochota spolupracovat kvůli obavám o zneužití obchodních informací byla silná a stále se projevuje. Ta nedůvěra a neochota se dá při pohledu zvenčí pochopit. Jaké argumenty tedy mají firmy přesvědčit, aby se spojovaly v klastrech? Přínosem klastrů je, že umožňují společně řešit překážky, které brání růstu konkurenceschopnosti a s nimiž může pomoci právě veřejná sféra či výzkum a školy. Konkurenti nadále soutěží mezi sebou, ale porostou rychleji, když v zásadních problémech potáhnou za jeden provaz (vznikl už termín co-opetition – spolupráce v prostředí konkurence). Např. vybudují v klastrové organizaci takové laboratoře, které umožní dosahovat vyšší kvality. Zabezpečí si z univerzit a odborných škol přísun kvalifikovaných lidí, jež pro svůj rozvoj potřebují. Vytvoří si takové mosty na zahraniční trhy, které jsou pro jejich strategické plány optimální. Sáhnou si společně na zakázky, jaké by samostatně nikdy nemohli získat. Spolupráce v klastru tak přispívá k všeobecnému růstu konkurenceschopnosti nejen zúčastněných firem, ale celého regionu, který se stává atraktivním pro zahraniční investory, protože má jasnou specializaci a strategii. V ideálním případě se na zahraničního investora „nečeká“, ale klastr si aktivně hledá vhodného partnera k zaplnění identifikované mezery ve svém hodnotovém řetězci, na niž už sám technologicky a kapitálově nestačí. V jakých oblastech se dá klastrování nejvíc využívat, a které naopak pro ně nejsou vhodné? Nedá se předem říct, že by některé oblasti nebyly pro klastry vhodné. Jde vždy jen o to, zda v daném místě je, či není kritická míra firem, lidí, znalostí, společných zájmů a vůle k spolupráci v klastru. U nových, tzv. vynořujících se oborů, může jít o nevelké lokální ohnisko – výzkumné pracoviště, tým lidí, kteří přicházejí s novými tématy a oslovují nové cílové skupiny. V důsledku jejich vývojové činnosti mohou vzniknout tzv. spinn-off firmy, které jsou výsledkem tolik žádoucího procesu komercializace výzkumu a vývoje. Zde sehrávají velkou roli partneři z veřejného sektoru – kraje, obce, agentury, a to zřizováním podpůrného prostředí vědecko-technologických parků či inkubátorů a počátečního kapitálu (seed fondy). Jsou klastry užitečné i pro mimoprůmyslové obory? Zatím v ČR nejsou rozvinuty klastry ve službách a v jiném než zpracovatelském průmyslu, což je bohužel dáno i zaměřením podpory klastrů z Operačního programu Podnikání a inovace. Z 50 klastrových organizací si jich na dotace z MPO, resp. z CzechInvestu, „sáhlo“ přes třicet. První klastrovou organizací ve službách je KLACR – klastr cestovního ruchu v Ostravě. Tyto klastry v nově akcentovaných odvětvích, jako jsou kreativní průmysly, ale i zdravotní a sociální služby či zemědělská výroba, nemají v ČR oporu v žádném ze současných národních programů. Klastrům u nás dlužíme zastřešující národní meziresortní orgán, který by pokryl všechna odvětví, i přesun kompetencí pro počáteční fázi rozvoje klastrů na kraje. Tyto poznatky a náměty jsou mimochodem také předmětem výzkumného projektu z programu OMEGA Technologické agentury ČR nazvaného „Klastrové politiky ČR a jejích regionů pro globální konkurenceschopnost a udrži- telný růst“, jehož řešitelem je Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlíně. Výstupem výzkumu budou certifikované metodiky, které pomohou krajům vytvářet pro rozvoj klastrů podpůrné podmínky a na národní úrovni podporovat klastry, jež splňují evropská kritéria pro klastrovou excelenci. Jakými ekonomickými argumenty lze klastrování vyjádřit? Firmy se mohou ptát, jaké ekonomické přínosy pro ně bude členství v klastru (myslím v klastrové organizaci) mít, tvůrci zase na to, jak efektivně klastr funguje a zda něco přináší regionu. U první roviny je základním a prokázaným argumentem úspora z rozsahu a sdílení nákladů. Firmy mohou v klastru nejrůznějším způsobem snižovat své náklady při společném nákupu služeb a zboží, při financování výzkumu a vývoje, marketingu a svém zviditelnění i získání mezinárodních kontaktů. To už jsou i kvalitativní přínosy, které nelze vždy vyjádřit čísly. Při spolupráci v klastru je to ale samozřejmě stejné jako v každém vztahu – přijímání a dávání jde ruku v ruce. Zapojení členové klastru musejí dofinancovávat větší projekty ze svého, stejně jako umět svými členskými příspěvky udržet klastrovou organizaci v dobré, výkonné kondici. V některých projektech je také třeba počítat s dlouhodobou návratností, zvlášť při investicích do lidských zdrojů. Mimořádně důležitou roli hraje osobnost manažera klastru, jeho integrační role jako neúnavného a důvěryhodného iniciátora rozvojové spolupráce. Přesto, existuje nějaká měřitelná hodnota efektivity klastrů? Způsob hodnocení klastrů z hlediska jejich ekonomické efektivity se hledá. V evropských zemích se provádí měření výkonnosti klastrů, měření výkonnosti a kvality managementu klastru, benchmarking klastrů, vyhodnocování dopadů na region apod. Tato praxe je v ČR spíš ojedinělá a je rovněž předmětem zmíněného grantu UTB ve Zlíně. Jakými nástroji hodlá pomáhat efektivnímu rozvoji klastrů Evropská komise? O aktivitách Evropské komise ve prospěch klastrů by se daly napsat už celé publikace. Důležitá je však nejen strategická podpora klastrů jako důležitých nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti EU a doporučení členským zemím, která z jejich iniciativ vyplývají, ale i významný posun od kvantity ke kvalitě klastrů, kvalitě jejich managementu a dalšího růstu k dosažení tzv. klastrové excelence. Pro tento cíl zřídila EK speciální projekt – Evropskou iniciativu pro klastrovou excelenci, která měla za úkol vytvořit metodiku pro identifikaci silných evropských klastrů, sestavení měřitelných kritérií a vytvoření marketingové značky pro klastry excelence. Výsledky tohoto tříletého projektu byly nyní prezentovány na Evropské klastrové konferenci ve Vídni. Mohou klastry „překročit hranice“? Může se tato spolupráce týkat i dvou regionů, oddělených státní hranicí, byť v schengenském prostoru? Na podporu klastrů se zaměřuje 7. rámcový program VaV a program Evropské územní spolupráce. Ten zahrnuje projekty přeshraniční, středoevropské nebo meziregionální (Interreg) umožňující financovat i obory, které v ČR v dotačním systému nejsou zahrnuty. Tak vzniká ve Zlínském kraji klastr kreativních průmyslů ve spolupráci s Trenčínským krajem jako přeshraniční česko-slovenský projekt. V řadě projektů spolufinancovaných z operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa (OP Central) jsou řešena například témata vzdělávání manažerů klastrů, optimalizace klastrů a internacionalizace. Velkým a strategickým projektem je CluStrat, rovněž financovaný z OP Central, který má pomoci klastrům otevřít se inovačním, vynořujícím se oborům ve třech tematických oblastech – aktivní stárnutí, zelená ekonomika a udržitelná mobilita. Partneři za ČR, tj. Národní klastrová asociace a Karlovarská agentura rozvoje podnikání společně s Karlovarským krajem, budou prezentovat výsledky mapování vynořujících se oborů na národních fórech, a přispějí tak k utváření nových klastrových koncepcí. Firmy, které se prostřednictvím členství v klastrové organizaci do evropských projektů zapojují, dostávají nové impulzy formou účasti na seminářích a workshopech umožňujících získat nové informace a navázat mezinárodní kontakty, podílet se na dalším rozvoji vlastního klastru či na vytvoření nového meziklastrového projektového týmu. Jan Hrabálek www.nca.cz černá azurová purpurová žlutá 4 /du ben /2 012 H o s p o d á fi s k á p o l i t i k a Má ministr financí Kalousek nedostatek informací, nebo odvahy? Kdo se bojí snížit daň Index důvěry Index důvěry českých firem se od září 2011 snížil o 39 b. (na 64). Klesající trend zaznamenaný v březnu a září 2011 tedy podle celosvětového Indexu důvěry firem zveřejněného společností Regus dál pokračuje. Počet českých společností, které zaznamenaly nárůst obratu, se snížil. Ve srovnání s obdobím před šesti měsíci jejich podíl klesl z 39 na 15 %. Společností dosahujících nárůstu zisků je také méně (15 % místo 17). Firmy jsou si vědomy, že pokud se chtějí dopracovat k udržitelnému růstu, potřebují mít náklady pod kontrolou. České podniky identifikovaly jako hlavní zdroj problémů během recese náklady na nepotřebné kancelářské prostory (51 % dotázaných) a neflexibilní marže placené prodejcům, distributorům a marketérům (51 %). Mezi nástroje, pomocí kterých mohou společnosti nejvíc ušetřit, aniž by přitom omezovaly šance na další rozvoj, patří kratší zásobovací řetězec (53 %) a možnost širšího využívání pracovníků na částečný úvazek (38 %) i na volné noze (36 %). Firmy uvádějí, že k zlepšení budoucí obchodní stability tak, aby ji bylo možné využít jako platformu pro rozvoj, by nejvíc přispěly flexibilnější pracovní podmínky pro zaměstnance (49 %) a širší portfolio zákazníků (45 %). Z globálního pohledu je Index důvěry firem nižší spíš u malých firem (107 b.) než u velkých (124). (mv) Vláda opětovně odmítla navrhované snížení spotřební daně z nafty, což zdůvodnila obavami z propadu příjmů státního rozpočtu a údajnými rozpory s Manchesterskou dohodou, která unijní státy zavazuje, že nebudou na výkyvy cen ropy reagovat změnou daňových sazeb. Zdá se tedy, že ministru financí Miroslavu Kalouskovi, zodpovědnému za vládní stanovisko, chybí nejen odvaha, ale i řada informací. V roce 2010 přinesl tzv. Janotův balíček, podporovaný i dnešním ministrem Kalouskem, neprozřetelné zvýšení spotřební daně. Učinil tak přes jasné varování mnoha odborníků z řad ekonomů, distributorů pohonných hmot i dopravců, že nedojde k posílení příjmu státního rozpočtu, ale naopak k jeho propadu snížením tankovací turistiky, omezením tuzemského čerpání tranzitujících vozidel, a především velkých spotřebitelů z řad mezinárodních dopravců. Od té doby má Česká republika pátou nejdražší naftu v Evropě a přesně podle varovných prognóz opírajících se o dřívější zkušenosti například ze Slovinska a Slovenska přichází ročně o 6–8 miliard korun. Na aktuální téma Jen samé škrty a zvyšování daní Břemeno navrhovaných opatření vlády ČR z poslední doby je v podstatě naloženo na obyvatele a znamená snížení příjmů všech skupin obyvatel. To bude podle stanoviska Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR ve svém důsledku znamenat další zpomalení ekonomiky a snížení možností investování pro podnikatelský sektor i veřejnost. Celý požadovaný objem financí pro rok 2013 bylo možno uspořit na výdajích na státní správu, která je neúměrně zbytnělá, a přitom stále víc nefunkční. Opatření vládní koalice opět neobsahují žádná prorůstová řešení, vše se odehrává v rovině škrtů a zvyšování daňového zatížení všech sku- pin obyvatel i podnikatelů. Pro stavebnictví to jednoznačně znamená prohloubení recese. Naprosto nepřijatelné je například stažení celého výnosu z emisních povolenek do státního rozpočtu. Podle SPS by měla být polovina příjmu věnována na dosažení úspor energií v budovách. Celkově svaz hodnotí opatření jako nevyvážená, zbytečně razantní a působící proti ekonomice. V současné situaci národní ekonomiky by kroky vedoucí k vyrovnání schodku státního rozpočtu měly být pozvolnější. S tímto stanoviskem hodlá Svaz jít na mimořádné jednání tripartity, která má projednávat prorůstový program vlády. (sps) Přestože je kromě zahraničních zkušeností k dispozici také řada studií dokazujících pravděpodobnost zvýšení daňových výnosů z prodeje nafty, pokud dojde k snížení spotřební daně asi o 2 Kč, ministr Kalousek tvrdohlavě prohlašuje, že by tak stát přišel až o 15 miliard korun. Z jeho postoje jsou však cítit nikoliv obavy o příjmy státního rozpočtu, ale spíš strach přiznat vlastní chybu, kterou učinil podpořením zvýšení daně v roce 2010. Rovněž argumentace Manchesterskou dohodou je lichá, neboť v našem případě nejde o reakci na výkyvy cen ropy, nýbrž o korekci chybného rozhodnutí z předminulého roku. Stejně tak není relevantní odmítat snížení spotřební daně s poukazem na neovlivnitelný růst cen na světových trzích. Ten se týká všech zemí stejně a nijak neovlivňuje vysokou cenu české nafty v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Odvahu ministru financí k tomuto kroku dodává generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Martin Špryňar férovou nabídkou: „Jestliže má ministr financí obavy o propad státního rozpočtu, nabízíme vstřícně možnost kompenzace případného snížení výběru daně formou dalšího zvýšení sazeb mýtného. V tomto případě by české vládě už nic nemělo bránit v tom, aby spotřební daň z nafty snížila.“ Martin Felix Foto: archiv Výdaje domácností v potravinářském maloobchodě letos ekonomice Česka nepomohou! Kvůli rostoucí inflaci víc utrácejí, reálně ale šetří Stagnace nebo mírný pokles, to je optimistický výhled pro trh s rychloobrátkovým zbožím. Pesimistická, ale reálná varianta naznačuje možnost až 5 % propadu. Dopad recese let 2009 a 2010 v České republice výrazně neovlivnil spotřební chování českých domácností. V tom období se ve svých výdajích za potraviny, nápoje a drogerii ještě nijak výrazně neomezovaly. Naopak, každý rok utrácely za toto zboží větší množství peněz. Navzdory tomu, že jinde už šetřit začaly (viz negativní vývoj maloobchodního obratu v roce 2009 a 2010). Důvodem byla poměrně komfortní situace – růst průměrných mezd, relativně příznivá, byť rostoucí, míra nezaměstnanosti a nízká cena potravin. Cenu rychloobrátkového zboží začaly navíc pozitivně (rozumějme z hlediska domácností) ovlivňovat letákové a promoční akce maloobchodních řetězců, které se snažily zvýšit loajalitu nakupujících, a uspět tak v neustálém boji o zákazníka. Tento pozitivní spotřební trend se zbrzdil až v roce 2010. To se už makroekonomické údaje sice vrátily převážně k pozitivním trendům, ale výrazně vyšší nezaměstnanost a pokles reálných mezd citelně ovlivnily finanční situaci rodin. Rodinné výdaje do rychloobrátkového zboží začaly stagnovat, protože se domácnosti orientovaly na nákupy v ak- cích, a snižovaly tím hodnotu svých výdajů. Jejich očekávání budoucího vývoje byla opatrná, ale optimismus výhledu se zvyšoval. Mohl být podpořen i poměrně širokou nabídkou všech možných slevových akcí, které se rozšířily do oblastí jak rychloobrátkového, tak ostatního zboží. Prvními vlaštovkami byly akční nabídky ve službách. Negativní očekávání utáhla kohoutky Rok 2011 se všemi ekonomickými i politickými zvraty přinesl do nákupních úmyslů rodin velký prvek nejistoty. Medializace ekonomických problémů Evropské unie, nejistota ohledně úsporných opatření vlády a výrazných změn v právních úpravách zasahujících do života obyčej- ných lidí se odrazily ve velmi negativních očekáváních. České domácnosti pod tlakem těchto událostí „utáhly“ kohoutky výdajů v rychloobrátkovém zboží. Nejméně šetřily v lednu, kdy jejich výdaje za monitorované kategorie vzrostly o 2 %, v dalších měsících se už ale index hodnoty měsíčních nákupů nezřídka dostal do minusové pozice. Situaci nezlepšily ani maloobchodníky velmi očekávané vánoční nákupy. Přestože někteří plíživě zvýšili standardní ceny zboží a zároveň výrazně posílili promoční nabídky, „kouzlo Vánoc“ se v roce 2011 nedostavilo. Domácnosti dále šetřily, ještě víc se zaměřily na akční/promoční nabídky, a v důsledku toho poprvé po velmi dlouhé době hodnota jejich nákupů ve vánočním období v rychloobrátkovém zboží kles- la. Poprvé to zasáhlo i moderní prodejní formáty. Negativní vánoční vývoj ovlivnil i celkový roční výsledek – hodnota nákupů domácností v potravinách, nápojích a drogerii se loni meziročně snížila o 1,4 %. Šetří české domácnosti všude? Existují kategorie, kde je vidět výrazný nárůst nakoupeného objemu? Jak se vůbec změnila skladba nákupního koše domácností? Lze říci, že výrazně omezily výdaje jen u nealkoholických nápojů a drogistického zboží. Výrazně omezily nákupy u nápojových kategorií, u nichž došlo meziročně k výraznému cenovému růstu – džusy a další nesycené ovocné nápoje, ledové čaje, ale i ty, které se mohou jevit jako zbytné – neochucené vody. Další velkou kategorií, kde lidé snížili výdaje, jsou mléčné výrobky. Zřejmě i v důsledku výraznějšího nárůstu prodejních cen. Jak už bylo uvedeno, domácnosti šetřily také na drogistickém zboží, především na domácích detergentech. Co se ještě kupuje a kupovat bude Na druhé straně jsou i kategorie, kterým se dařilo dobře. Úspěch některých spočívá ve změně životního stylu – energetické nápoje, ovesné vločky, jiných pak ve změně domácích zvyklostí. Domácnosti se znovu vracejí k „vaření doma,“ ale přitom preferují jiné zboží, než tomu bylo v minulosti. Nákupní košíky se plní mraženou pizzou a dalšími polotovary, které se na trhu teprve rozvíjejí, nebo představují přechod k domácím gurmánským hodům. Pravdivost těchto trendů naznačují i vleklé existenční potíže řady restaurací a podobných zařízení. Je však otázkou, zda budou tyto trendy pokračovat i v letošním roce. Domácnosti jsou totiž pod silným ekonomickým tlakem – zvyšující se inflace (přes 3 %) je tažena právě cenou potravin. Tyto výdaje může domácnost ovlivnit – např. tím, že se bude ještě víc orientovat na promoční nákupy, nebo omezí spotřebu. To se dá čekat třeba u vajec, jejichž horentní ceny k takovému šetření přímo vyzývají. Zvyšují se i další výdaje – na přepravu, bydlení, zdravotní péči. Tam jsou ale plánovité úspory složitější, leckdy vyžadují i vysoké vstupní investice. Z tohoto pohledu se pro letošní rok jeví jako reálné očekávané zvýšení spotřeby domácností v úrovni 2 %. Bude taženo především inflací. V nákupu rychloobrátkového zboží můžeme opatrně odhadovat nulový vývoj s negativním trendem, v horším případě pokles do 5 %. Už první reakce potravinářských maloobchodníků na začátku tohoto roku vyznívaly spíš negativně – domácnosti se do nákupů rychloobrátkového zboží nijak nehrnou. Vladimíra Šebková, GfK Czech Foto: Ahold CR Nepřehlédněte: www.prodopravce.cz www.komora.cz www.gfk.cz černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 5 PrÛmysl a doprava Zájem o biopaliva roste také v České republice, mají však i své odpůrce Není všechno zlato, … V České republice se loni oficiálně prodalo 345 nových automobilů na bioetanol E85. Zájem o tato vozidla u nás roste, o rok dřív totiž přibyla takových aut jen desetina. Podle statistik si řidiči koupili víc vozidel spalujících bioetanol než na plyn. Zájem o auta spalující zelená paliva v ČR každoročně roste také díky jejich nižším cenám. Úrovně západní Evropy ve využívání biopaliv však podle odborníků stále nedosahujeme. Počítá se s tím, že se na biopaliva bude jezdit stále víc, i když Evropská unie zaujímá k těmto pohonným hmotám kritičtější přístup, než tomu bylo před několika lety. Loňský trend by měl pokračovat i letos. Zástupce CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu Jiří Trnka předpokládá, že se prodej vozidel na biopaliva zvýší na 600 až 800. Zájem motoristů o tzv. Flexi Fuel Vehicles (FFV), tedy automobily na alternativní paliva, zvyšují zejména rostoucí ceny ropné nafty a benzinu (k tématu též na str. 20 tohoto vydání). Palivo E85 je směs 85 % bioetanolu a 15 % Naturalu 95. Jeden litr je přibližně o osm až deset korun levnější než litr benzinu. Průměrná cena této pohonné hmoty se v současné době pohybuje kolem 26,50 korun za litr. Nižší cenu biopaliv umožňuje jejich osvobození od spotřební daně. Pokud by tomu tak nebylo a cena biopaliv by převýšila cenu fosilní nafty nebo benzinu, zákazníci by neměli důvod je kupovat. Řidiči, kteří jezdí na zelená paliva, navíc nemusejí platit silniční daň. Tímto zvýhodněním stát podporuje šetření fosilních zdrojů a nižší produkci uhlíkových emisí. Uživatelé biopaliv také platí menší náklady na distribuci, protože jejich výrobci jsou většinou místní. Vozidla FFV však mají při použití biopaliva o 10 až 30 % vyšší spotřebu než při spalování klasických pohonných hmot. Nemají jen samé výhody Automobily schopné pohonu na alternativní paliva na náš trh dodávají Ford, Škoda, Renault, Dacia, Volvo nebo Saab. Je také možné upravit pro spalování biopaliva běžný vůz. Celkem dnes v České republice jezdí na bioetanol asi dva tisíce aut. Bioetanol E85 tu lze natankovat asi u 180 čerpacích stanic. Nejvíc je v Evropě využívání biopaliv rozšířeno ve Skandinávii, především ve Švédsku. Největším průkopníkem bioetanolu je však Brazílie, kde toto palivo používá většina aut. U nás bude podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu trvat ještě nejméně 20 let, než začnou motoristé používat převážně jiné než fosilní zdroje energie. Kritici biopaliv upozorňují mj. na to, že jejich výroba zvyšuje ceny potravin a snižuje procento volné zemědělské půdy. Navíc je podle nich třeba také počítat s faktorem nepřímých změn využití krajiny (ILUC) a skrytých emisí. Evropská unie nedávno vydala studii, která ukazuje, že přínos biopa- liv pro životní prostředí možná není tak velký, jak se předpokládalo. Unie se proto v současné době snaží najít k biopalivům nový přístup. Probíhá v ní spor, zda by se při posuzování „prospěšnosti“ biopaliv nemělo hledět také na nepřímé změny využití krajiny (ILUC). Podle studie vydané letos v únoru používání konvenčních biopaliv, jako je například biodiesel, zvyšuje množství uhlíkových emisí. Navíc jsou biopaliva příliš drahá na to, aby mohla být dlouhodobě využívána jako alternativní palivo. Bude-li se Evropa snažit o snížení emise uhlíku prostřednictvím spalování biopaliv, bude ji to prý stát sto až tři sta eur za tunu uhlíku. Autoři ovšem připomínají, že k této ceně je potřeba ještě připočítat nepřímé dopady, které využívání biopaliv přináší. V roce 2007 si EU stanovila cíl zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv v dopravě na 10 %. O dva roky později byl sice tento závazek změněn na 10% podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), experti se však domnívají, že konvenční biopaliva budou hrát v plnění tohoto cíle prim. Cukr a palivo – není už pozdě? „Politici v Evropě i mimo ni prosa- zují používání biopaliv z jiných důvodů než environmentálních,“ domnívá se David Laborde, který pro Evropskou komisi vypracovával už několik studií na téma biopaliv. Jedním z nich je podle Laborda důraz na energetickou bezpečnost a snížení závislosti na dodávkách ropných produktů. Druhým je podle něho skutečnost, že jde o také snadný způsob, jak dotovat zemědělce. Důležitou roli hraje také lobby podniků, které biopaliva vyrábějí. Když Unie v roce 2008 projednávala směrnici o využívání energie z OZE, lobbistické skupiny údajně ovlivňovaly vyjednávání europoslanců s tehdejším francouzským předsednictvím. Tvrdí to lucemburský poslanec za zelené Claude Turmes: „Předpisy týkající se emisí CO2 a automobilové dopravy se snažil ovlivnit automobilový průmysl a zemědělci pěstující cukrovou řepu.“ Garantovaná cena cukru totiž po reformě Společné zemědělské politiky v roce 2006 výrazně klesla. Záchranou se tak pro pěstitele i zpracovatele stala garantovaná cena etanolu vyráběného z cukru. Vyšší zisk však mají farmáři pěstující plodiny pro výrobu bionafty, která se v Evropě používá víc. Laborde také připomněl hlavní problém evropského přístupu k biopalivům: „Evropa udělala chybu. Deset let jsme tvrdili, že potřebujeme biopaliva, abychom snížili emise. Až nyní se zamýšlíme nad nepřímými dopady, které výroba a spalování biopaliv přináší.“ Brusel proto chce ještě letos navrhnout způsob, jak by se nepřímé emise započítávaly do celkové uhlíkové náročnosti biopaliv. V této otázce však nepanuje shoda mezi generálním ředitelstvím Komise pro životní prostředí a generálním ředitelstvím Komise pro energetiku. To nechce, aby se při hodnocení biopaliv posuzovaly i nepřímé změny využití krajiny. Podle zástupců CZ Biom však výroba biopaliv nemůže být energeticky negativní, ani mít vyšší emise než spalování fosilních paliv. Kromě toho v Evropě prý existuje dostatek zemědělské plochy pro potravinářství i výrobu biopaliv. Jen v České republice je údajně až milion hektarů volné půdy, na které by mohly energetické plodiny růst. A tak možná „zlatých“ polí, která zdobí naši krajinu každé jaro, ještě přibude. Zdroje: EurActiv, CZ Biom, EK (vam) Hra o 200 miliard Podniky se chystají do Iráku Firmy chtějí přes dostavbu Temelína do světa Tuzemské firmy se chtějí dostat na zahraniční trhy prostřednictvím mezinárodních konsorcií, která zvítězí v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Tento záměr podporuje Svaz průmyslu a dopravy ČR a také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. „České firmy by se měly dostat s velkými dodavateli jaderných zařízení i na další trhy,“ soudí Zdeněk Liška, generální ředitel SP ČR a připomíná, že Česká republika je jednou z deseti zemí na světě, které dokážou vyrábět komponenty pro jadernou energetiku. Svaz se výrazně angažuje v tom, aby tuzemské firmy byly v co největší míře do dostavby Temelína zapojeny. Před delší dobou je vy- Vize JE Temelín po dostavbě. zval k založení klastrů, které by se společně ucházely o subdodávky. Celkově o podíl na zakázce podle některých informací usiluje stovka našich firem, včetně Národního strojírenského klastru s 28 členy. Jeho prezidentem je Jan Světlík, generální ředitel a předseda představenstva Vítkovice, a.s. Nedávno SP ČR podpořil uzavření memoranda o porozumění mezi českým průmyslem, reprezentovaným i zmíněným klastrem, a zájemci o dodávky jaderných bloků, tedy francouzskou společností AREVA a ruským RUSATOM. Tato ruská společnost má ve světě rozpracovány na tři desítky jaderných elektráren. „Firmy by se mohly na těchto projektech podílet,“ míní Zdeněk Liška. Podle ministra průmyslu a obchodu ČR Martina Kuby v je důležité, aby české firmy využily příležitosti a prosadily se do subdodavatelských řetězců na výstavbu jaderných elektráren. O tom, kdo se stane vítězem tendru společnosti ČEZ na dodávku zařízení pro Temelín, se má rozhodnout do konce června letošního roku. Rozsah investice vyplyne z konečné nabídky účastníků tendru. Odborníci předpokládají, že by měla překročit částku 200 mld. Kč. Tím by se stala historicky největší zakázkou v České republice. (pod) Foto: archiv ETE Jak jsme avizovali už v minulém vydání Podnikatele, po letošním lednovém Česko-iráckém podnikatelském fóru bude následovat obchodní mise do Bagdádu a Erbílu, připravovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR na 21. až 24. května t. r. Povede ji ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Podpora česko-iráckého byznysu je pro Svaz průmyslu a dopravy ČR podle jeho prezidenta Jaroslava Hanáka velmi důležitá. Proto také Svaz usiloval o zařazení Iráku do seznamu dvanácti prioritních zemí v nové Exportní strategii ČR. Díky podpoře ministerstva průmyslu a obchodu se mu to podařilo prosadit. Významným mezníkem vzájemné spolupráce byla loňská oficiální návštěva předsedy vlády ČR Petra Nečase v Iráku. Představitele státu doprovázela tehdy delegace českých firem, kterou organizoval SP ČR. Značný zájem o konkrétní projekty potvrdil rovněž plný sál během lednového Česko-iráckého podnikatelského fóra, které Svaz připravil ve spolupráci s MPO. Byla také ustavena Česko-irácká podnikatelská rada. Klíčovou letošní akcí v obchodní spolupráci s Irákem bude však zmíněná podnikatelská mise do Irácké republiky. „Je společným zájmem českého byznysu i české politické re- prezentace přispět k hledání podnikatelských příležitostí, ať už v oblasti energetiky, těžby nerostných surovin, strojírenství a dopravní infrastruktury, nebo vodohospodářství, potravinářství, zdravotnictví a dalších odvětvích. V nich jsou naše firmy úspěšné a konkurenceschopné, mají dostatek zkušeností, odbornosti a know-how,“ zdůraznil Jaroslav Hanák. Irácký trh představuje pro české vývozce ve vybraných sektorech obrovský potenciál. Irácké zásoby ropy a zemního plynu jsou srovnatelné se zeměmi Perského zálivu. V objemu zjištěných zásob ropy je Irák podle dostupných údajů na čtvrtém místě ve světě. V současné době těží průměrně 2,6 mil. barelů denně a do konce letošního roku se předpokládá zvýšení těžby o 0,5 mil. bpd. Pro rok 2017 odhadují nezávislí analytici těžbu už na 6 až 7 milionů bpd. Příjmy z budoucího exportu ropy vytvoří dostatečné finanční zdroje k úhra- dě nákladů potřebných pro rekonstrukci a modernizaci iráckého hospodářství. „Naši dodavatelé jsou irácké straně z minulosti dobře známí – československé firmy vybudovaly víc než 60 % iráckých kapacit zpracování ropy a zemního plynu. V posledních letech se ty nejaktivnější jako Technoexport, Chemoprojekt, Prokop Engineering, UNIS a další už zapojily do probíhající rekonstrukce,“ připomenul ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ve hře jsou podle něho nové zakázky na zvýšení kapacity rafinérie Sallahuddin I a II, a především výstavba čtyř nových rafinérií, každé v hodnotě asi 1,5 mld. USD. (sp) Zajímavé adresy: biopalivafrci.cz www.spcr.cz www.cez.cz černá azurová purpurová žlutá 6 /du ben/2 012 Stavitelství České stavebnictví se na začátku roku opět výrazně propadlo Jako na bobové dráze Top inovace Společnost Autodesk ocenila firmu Green Structures titulem „Inventor of the Year 2011“ za vývoj energeticky úsporného systému Ventive, který se ideálně hodí pro modernizaci budov. Systém ventilace s rekuperací tepla Ventive využívá k proudění vzduchu a tepla už existující komíny. To je výrazný rozdíl proti současným systémům ventilace s mechanickou rekuperací tepla, které vyžadují instalaci složitých potrubí napříč celou budovou. Systém Ventive lze nainstalovat za necelých 30 minut. Poskytuje tak daleko rychlejší a levnější alternativu modernizace budov nejnovějšími ekologickými technologiemi. Green Structures sídlí ve Velké Británii a vyvíjí komerčně atraktivní čisté technologie s nízkým obsahem emisí do prostředí budov. Autodesk vybírá každý měsíc vítěze pro ocenění „Inventor of the Month“ na základě vynikající vývojové práce a převratných inovací. (m) Meziroční pokles stavební výroby v České republice se v únoru t. r. prohloubil na 16 %. Jde o největší propad v posledních necelých dvou letech. Kromě neutěšené hospodářské situace se na tom podle ČSÚ podepsalo také mrazivé počasí. Snížil se rovněž počet vydaných stavebních povolení a ubylo zahájených a dokončených bytů. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se tuzemská únorová stavební produkce meziročně snížila o 17,2 %. Očištěná od sezonních vlivů byla proti lednu t. r. menší o 2,4 %. V pozemním stavitelství stavební výroba v únoru meziročně klesla o 11,3 %, produkce inženýrského stavitelství dokonce o 30,2 %. Počet vydaných stavebních povolení se meziročně snížil o 4,9 % na 6774. Orientační hodnota těchto staveb klesla skoro o polovinu na 21 mld. Kč, částečně v důsledku vysoké srovnávací základny z února 2011. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR souvisí propad hodnoty nových staveb s tím, že se v posledních letech nezahajují žádné velké projekty. Ani pro letošní rok svaz nepočítá se změnou k lepšímu. Na letošní propadu mělo velký podíl zvýšení nižší sazby DPH k 1. 1. 2012. V důsledku této změny bylo mnoho zakázek fakturováno už v prosinci loňského roku, což vedlo Vývoj bytové výstavby v ČR od počátku roku 2009 do konce loňského 3. čtvrtletí. ke klamnému růstu stavebnictví o 14,5 %. K realizaci prací však došlo až po Novém roce. Ve srovnání s předkrizovým lednem a únorem 2008 klesla v prvních dvou měsících letošního roku stavební výroba o 38,4 %. Zahájených staveb bytů v únoru meziročně ubylo o 11,9 % na 1845 jednotek. Zatímco u bytů v bytových domech byl pokles o 46,6 %, u bytů v rodinných domech došlo naopak k nárůstu o 12,6 %. Počet dokončených bytů se snížil o 2,2 % na 2091, v bytových domech klesl o více než dvě Tuscon-CETIAD Pomůže Jessica? Zkuste si najít: www.sps.cz www.czso.cz www.sfrb.cz Bez cenzury V návaznosti na mnohé telefonické a písemné žádosti a dotazy k obsahu setkání představitelů státu se stavbaři v průběhu Fóra českého stavebnictví 2012, které se konalo začátkem března t. r., zveřejnili jeho organizátoři necenzurovaný záznam jedné z konferenčních částí. V otevřené a bouřlivé diskusi pod vedením redaktora ČT Martina Veselovského vedle sebe zasedli ministři Vlády ČR a zástupci největších firem na našem stavebním trhu. Na její záznam se můžete podívat na http://www.youtube.com/watch?v=X VkMrqkWxc0&feature=youtu.be. Stavbařská veřejnost má rovněž šanci ovlivnit zaměření či výběr řečníků a panelistů příštího ročníku Fóra českého stavebnictví, které se má uskutečnit 5. března 2013. Organizátoři akce budou rádi, když zájemci své náměty a svá přání ohledně jejího programu a organizace zašlou na e-mail: [email protected]. (r) S podobnými obrázky nově rozestavěných objektů se zřejmě budeme u nás setkávat stále zřídkavěji. Foto: UNO Tuscon-CETIAD (Konfederace podnikatelů a průmyslníků Turecka) nabízí pomoc a asistenci českým podnikům a podnikatelům. Díky síti svých kontaktů je schopna zajistit veškeré služby, včetně organizování obchodních delegací, investičních projektů a pomoci mezinárodním společnostem při zprostředkování kontaktů s jejich tureckými protějšky. Kromě pobočky v Praze má i další čtyři zastupitelské úřady ve Washingtonu, v Bruselu, Moskvě a partnerské organizace a zástupce ve 130 zemích světa. Tuscon-CETIAD je nevládní organizace zastřešující 7 obchodních federací a 168 podnikatelských svazů, v současné době sdružuje 35 000 podnikatelů a 100 000 společností. Hlavní aktivity: • program Mosty obchodu – umožňuje tisícům účastníků spojení na základě jejich obchodních zaměření, • organizování obchodních a investičních delegací do potenciálně rozvinutých zemí, • péče o obchodní delegace pobývající v Turecku, organizace bilaterálních obchodních jednání a seminářů pro představitele podnikatelské i vládní sféry. Program Mosty obchodu se letos bude konat 3.–6. června v Istanbulu. Přihlášky a další informace poskytuje Tuscon-CETIAD v Praze na adrese Opletalova 1013/59, tel./fax: 224 267 668, e-mail: [email protected], www.cetiad.org. (pod) Vláda projednala novelu zákona o Státním fondu rozvoje bydlení č. 211/2000 Sb., umožňující Fondu využívat prostředky EU k snižování energetické náročnosti bydlení a k zvyšování kvality bydlení obecně. Novela byla předložena v březnu t. r. k projednání poslanecké sněmovně skupinou poslanců napříč politickými stranami, v čele s poslankyní Zdeňkou Horníkovou. SFRB tak poprvé hodlá využít nástroje finančního inženýrství Jessica. Právě tuto formu podpory, z pohledu jejích poskytovatelů návratnou, významně preferuje Evropská komise. Jejím principem je s využitím prostředků strukturálních fondů motivovat soukromé investory, kterými mohou být i vlastníci byto- pětiny, v rodinných vzrostl téměř o osm procent. Průměrný počet pracovníků ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci byl v únoru meziročně o 4,6 % nižší. Průměrná měsíční nominální mzda se zvýšila o 4,8 % na 26 346 Kč. Méně kritická je situace v Evropské unii jako celku. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se podle Eurostatu v letošním lednu stavební produkce v 27 členských zemích meziročně snížila o procento. Pozemní stavitelství se pokleslo o 0,8 % a inženýrské o 1,4 %. Zdroj: ČSÚ, SPS (vam) vých jednotek, k realizaci ekonomicky návratných opatření. Pro pilotní ověření takto poskytované pomoci počítá Fond pro rok 2013 s částkou 600 mil. Kč. I přes poměrně rozsáhlé státní dotace, které byly dosud pro renovaci bytového fondu poskytnuty prostřednictvím programu Panel, je stále potřeba opravit přes 1,5 mil. bytů. Prostředky potřebné pro realizaci tohoto záměru se odhadují na částku vyšší než 500 mld. Kč. Jessica umožní otevřít program dlouhodobých výhodných úvěrů, jejichž propočty vycházejí výhodněji než dosavadní dotace. Cílem je motivovat vlastníky k opravám a regeneracím bytových domů. Nízko úročené úvěry tak budou moci být poskytnuty dalším zájemcům a na rozdíl od dosud používaných státních dotací se okruh příjemců podpory nebude zužovat. Zdroj: SFRB (am) Co míní stavbaři o prodloužení záruk a valorizací Výsledná kvalita jakéhokoli stavebního díla není podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR výlučnou záležitostí dodavatele stavby, ani pouze výsledkem dobrého nebo špatného provedení prací. Je předurčena parametry nastavenými pro funkci díla investorem (zadavatelem). Je rovněž dána projektantem, který předepisuje použité materiály (se znalostí jejich vlastností, a tím i použitelnosti), technologie a další náležitosti. Proto jsou pro celkovou efektivnost projektu a dobrý výsledek hotového díla bezpodmínečně nutné soulad a spolupráce investora, projektanta a dodavatele ve všech fázích výstavby. Prováděcí vyhláška k novele zákona o zadávání veřejných zakázek hovo- ří o záruční době v délce 60 měsíců, u speciálních stavebních konstrukcí a prací pak může stanovit zadavatel lhůtu delší, je-li to odůvodněno charakterem a účelem stavební konstrukce nebo práce. K tomu je nutno dodat, že ani ve zdůvodněném případě nelze považo- vat prodloužení záruční lhůty za způsob, jakým zadavatel zajistí kvalitu a funkčnost stavby beze změny. Stav provozovaného díla ovlivňuje nepřiměřený provoz, u komunikací přetížené kamiony. Dalším důvodem zhoršení mohou být dodatečné zásahy provozovatele (budování nových objektů, osazování různých zařízení) bez koordinace s požadavky původního projektu. Především je to ale zanedbané provádění oprav a údržby. Výrazné prodloužení záručních dob diskvalifikuje především malé a střední firmy, které jsou technicky i organizačně schopné stavbu v požadované kvalitě provést, ale jejich kapitálová síla není taková, aby mohly finanční zátěž příliš dlouhé záruční lhůty unést. V této souvislosti je také třeba zmínit se o možnosti realizace stavby formou PPP, kde diskuse o délce záruční lhůty odpadají, jelikož zho- tovitel se o údržbu stará po dohodnutou dobu (15 až 20 let) sám. Po jejím uplynutí pak dílo předává investorovi v neporušeném stavu, protože udržovat ji v této podobě je především v jeho zájmu. Pokud dodavatel způsobí zpoždění stavby (nedodržení smluvního termínu) vlastní vinou, nese kromě smluvních sankcí i povinnost dokončit stavbu v cenách bez jakékoli valorizace. Je-li ale stavba opožděna z důvodu na straně zadavatele (rozhodnutí o dočasném zastavení stavby, chybějící finanční prostředky, působení občanských iniciativ, výkupy pozemků), pak je valorizace naprosto legitimní, protože v mezidobí dochází ke změnám cen vstupů (materiál, energie), mnohdy velmi podstatným. V tomto případě nemůže dodavatel nést cenové dopady z důvodů, které nejsou na jeho straně. (sp) Foto: archiv černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 7 O b c h o d , s l u Ï b y, f i n a n c e Jak koupit dům v exekuci Je to velmi snadné, zvlášť když o takovém závazku nemáte ani tušení Prodej domu v exekuci je často jediná a poslední záchrana dlužníka. O to větší riziko padá na kupujícího. Při výběru každé nemovitosti je proto na místě velká obezřetnost, stejně jako je dobré přenést starost o tuto transakci i odpovědnost za ni na skutečné profesionály. Svěřit své úspory na bydlení neprověřené realitní kanceláři nebo se pokusit o získání bytu nebo domu vlastní cestou se může v dnešním záludném světě byznysu s realitami krutě vymstít. Šokující zjištění Už téměř půl roku bydlela jistá rodina ve svém. Na vytoužený byt v krajském městě, který objevila přes inzerát, si vzala stoprocentní hypotéku. Většina měsíčního příjmu mladého manželského páru se dvěma dětmi putovala na její splátky. Po krátké době byli však obyvatelé DHL pro děti Na galavečeru k 20. výročí působení DHL na tuzemském trhu předal Vít Návrat, ředitel divize DHL Freight, šek v hodnotě 100 000 Kč občanskému sdružení Chance 4 Children. To se zabývá podporou nemocných a jinak znevýhodněných dětí. Další částka byla pak pro sdružení vybrána v průběhu oslavy za prodej upomínkových předmětů, které vytvořily děti z dětských domovů. DHL Freigt spolupracovalo se sdružením Chance 4 Children od roku 2002 už na mnoha projektech. Po zahajovacím ceremoniálu následovalo divadelní představení z repertoáru Divadla na Vinohradech. Komedie Brouk v hlavě režiséra Jiřího Mencla v hlavní roli s Viktorem Preisem a Ivanem Trojanem byla pro tento večer skvělou volbou. (tz) šokováni zjištěním, že je na jejich nemovitost kvůli dluhům předchozího majitele uvalena exekuce. Podobné případy řeší realitní makléři dost často; jsou to klasické situace, v nichž se lidé ocitnou vinou vlastní nevědomosti. Nový majitel předchozího nesehnal, a tak na něm le- želo břemeno platby 189 tisíc korun bez penále. Byl v zoufalé situaci. Stejně jako řada dalších lidí, kteří hledají bydlení, chtěl koupit vhodnou nemovitost sám, bez pomoci renomovaných odborníků. Při výběru se řídil především svými pocity, zapomněl však na důležité kro- Společný zájem Ministr zemědělství ČR Petr Bendl vyzval na nedávném setkání se zástupci rozhodujících velko- a maloobchodních společností na našem trhu, aby při vytváření nabídky pro své zákazníky víc preferovali výrobky od českých potravinářů. Zdůraznil, že důvěra zákazníků v český trh s potravinami je v zájmu jak zemědělců, tak i obchodníků. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR tomu tak skutečně je. Ale tuzemští dodavatelé musejí operativně reagovat na požadavky obchodu a dodávat svou produkci v neměnné standardní kvalitě. Ministr Bendl dále požádal obchodníky, aby reagovali na nedostatky zjiš- těné při prodeji dozorovými orgány státu potrestáním konkrétních viníků. K tomu prezident SOCR Zdeněk Juračka sdělil: „Obchodníci nemají zájem krýt nešvary v prodeji zboží, chtějí naopak ve spolupráci s kontrolními orgány dál zvyšovat jeho kvalitu a čerstvost prodávaného sortimentu.“ Účastníci setkání hovořili také o tvorbě cen. Mj. o aktuální situaci na trhu s vejci. Obě strany se shodly, že potřeba věrohodných informací je jedním z předpokladů, které mohou spotřebiteli pomoci k lepší orientaci v tom, jak se vytváří cena potravin. K zajištění lepší informovanosti se proto Petr Bendl a Zdeněk Juračka dohodli na vzájemném ověřování zásadních údajů týkajících se cen potravin i podílu českých potravin v tuzemské obchodní síti. (so) ky, které zkušení makléři realitních kanceláří provádějí automaticky – prověřit prodávajícího v placených registrech exekucí, prostřednictvím zápisů okresních a krajských soudů, na správě sociálního zabezpečení, finančním úřadu a mnoha dalších místech. Počet případů exekucí nově koupených bytových objektů u nás přitom roste. Je proto ošidné spoléhat jen na vlastní síly a možnosti. Dobré realitní firmy jsou schopny zjistit dluh třeba i u telefonního operátora. Ve výše uvedeném případě např. makléř v centrální evidenci obyvatel bydliště dlužníka, tedy předešlého majitele nemovitosti, našel. A při prověřování jeho bonity zjistil, že ještě v době trvání manželství koupila jeho žena chatu v hodnotě 700 tisíc korun. Dlužník tedy měl majetek, který spadal do společného jmění manželů, ačkoli v listině vlastníků chaty uveden nebyl. S touto skutečností byl seznámen exekutor a na základě doložených důkazů došlo k výmazu nařízení exekuce z bytu mladého páru a k je- ho přesunu na chatu rodiny dlužníka. Bez pomoci profesionálů by mladí manželé museli uhradit včetně penále dluh přes čtvrt milionu korun. Kvůli své nízké bonitě by pravděpodobně peníze nesehnali, o bydlení by přišli v dražbě a zůstaly by jim obrovské dluhy. Rada Realitní komory Po rozhodnutí obrátit se na profesionála při vyhledání a koupi vhodné nemovitosti by však měl následovat také pečlivý výběr odborníka, který může při této nákladné a riskantní transakci kvalifikovaně pomoci. „Lidé by se měli jednoznačně spolehnout na velkou síťovou realitní kancelář s bohatými zkušenostmi. Vyhnout se naopak neprověřeným amatérům, společnostem typu fyzická osoba či s. r. o. s jedinou kanceláří, levným nábytkem a dvěma makléři, bez jakéhokoli kapitálu a vlastních nemovitostí,“ upozorňuje Milan Zavadil, předseda výkonné rady Realitní komory České republiky. Zdroj: M&M Reality (vam) Právní poradna Úskalí spotřebitelské soutěže o ceny Oblíbeným reklamním tahem mnoha firem je pořádání soutěží o ceny. To však má své zákonné limity. Co třeba soutěž o ceny, které se mohou zúčastnit spotřebitelé, pokud si koupí u podnikatele určitý výrobek? Jestliže ji firma uspořádá pro zákazníky při zakoupení zboží, výherce bude slosován a hlavní výhrou bude nepeněžité plnění nad 20 000 Kč, dopustí se nezákonného jednání. V tomto případě lze totiž jako výhru poskytnout jen plnění v hodnotě do 20 000 Kč, s tím, že takto lze udělit výhry za kalendářní rok v celkové hodnotě max. 200 000 Kč. Pokud by měl být výhrou v soutěži dražší předmět, např. zájezd nebo auto, nelze ji vázat na podmínku nákupu zboží. Poskytnout výhru pouze osobě, která si zakoupí naše zboží, lze tedy jen při dodržení výše uvedených finančních limitů. A nebo nevázat výhru na slosování a podmínit ji splněním určitých podmínek (získáním nejvíce čárových kódů, vytvořením nejvtipnějšího sloganu atd.) Iva Frömlová, advokát www.advokatCR.cz Nekvalitní potraviny jsou jen jeden z nešvarů Pokulhává také hygiena v obchodech. Důvodem je nedbalost provozovatelů a současná absence jasných pravidel Nekvalitní a prošlé potraviny, které se v poslední době objevily na pultech českých obchodů, jsou špatnou vizitkou prodejců. Ale nejen to. Zákazníci se setkávají také s nízkou úrovní čistoty prodejního prostředí. Dosud platné nařízení Evropského parlamentu a Rady, které upravuje požadavky na hygienu potravin, je z hlediska nároků na čistotu prodejních míst formulováno jen velmi obecně a v mnoha bodech nejasně. Provozovatelům to dává možnost mezi hygienickými normami lavírovat a nezřídka je takřka nepostihnutelně i obcházet. Zákazníci by se nejen v rámci ochrany svého zdraví měli víc zajímat, jaký servis a v jaké kvalitě za svou loajalitu vůči obchodu ve skutečnosti dostávají. Také Ministerstvo zemědělství by se mělo touto problematikou vážněji zabývat. České obchody sázejí na to, že zde jasně definovaná pravidla a požadavky na hygienu v prodejních pro- storách chybějí. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin č. 347/2002 byla v roce 2004 nahrazena Nařízením o hygieně potravin ES č. 852. To uvádí povinnost provozovatele obchodu stanovit si hygienické zásady a dodržovat je, a stejně tak povinnost zabezpečit zdravotní nezávadnost potravin, jsou to však požadavky jen obecného charakteru. Obecné požadavky nic neřeší Nařízení například nespecifikuje úroveň kvality hygienických zásad, tedy to, v jakém rozsahu, jak důkladně a jak často má být sanitace prodejních prostor prováděna. Provozovatelé proto nejčastěji zajistí jen nejnutnější sanitární služby, bez ohledu na možná zdravotní rizika zákazníků. Nejednoznačně jsou popsány také kontrolní mechanismy. Nařízení uvádí všeobecné hygienické požadavky, například jak mají vypadat stěny a povrchy prostor, zmiňuje se o povinnosti provozovatele stanovit si mikrobiologická kritéria a dodržovat je. Jaká to budou, je však na provozovateli. Zákazník se tak musí smířit s tím, že není ni- kde dáno, jak často je potřeba provádět sanitaci prodejen a ani v jakých intervalech má být dodržování hygienických zásad kontrolováno pověřeným orgánem. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je tak často bezmocná. „Až do 90. let minulého století u nás platilo, že stát byl v případě kontroly hygienických norem mocným dozorovým orgánem. Existovaly městské a okresní veterinární správy a hygienické stanice, které byly pověřeny kontrolou provozoven, v nichž byly pravidelně odebírány stěry a vzorky potravin. Prodejci byli zkrátka pod přísnou hygienickou kontrolou a prodejny důkladně sledovány. Tehdejší počet veterinárních inspektorů umožňoval zkontrolovat každou prodejnu, včetně celé prodejní plochy, zařízení i lahůdkářské výrobny, až jednou měsíčně. Provozovatelé byli tlačeni k udržení určitého standardu čistoty,“ uvádí MVDr. Dana Walterová, konzultantka v oblasti hygieny. Po roce 1990 však podle ní stát postupně přenesl své pravomoci na provozovatele obchodů, kteří i v důsledku toho, že v současných předpisech chybí přesný výklad pojmu sanitace, vzali hygienické předpisy do svých rukou. Na kuráží jim dodává i to, že personální kapacita současného kontrolního orgánu pravidelné a časté prověrky přímo v prodejnách neumožňuje. Převažuje „česká“ úroveň To potvrzuje také Milan Horyl ze společnosti Clean4you, která se zabývá speciální údržbou a čištěním obchodů: „Důraz na čistotu prodejních prostor a kvalitu úklidu je u provozovatelů různý. Většina se spokojí s klasickou sanitací, jako je mytí podlah a odstranění viditelných nečistot z povrchu regálů a vybavení prodejny. Jen zatím bohužel minoritní skupina si už uvědomila, že se kvalitní a komplexní hygiena prodejních prostor vyplatí. Tam jsou úklid a sanitace prováděny nad rámec běžné české úrovně.“ Prodejny, zvláště potravinové, představují místo, kde je nákaza a její rozšíření velmi snadné. Jedním z nejvíc kontaminovaných veřejných povrchů jsou např. madla nákupních vozíků. Přitom je prokázáno, že osmdesát procent infekcí je šířeno prostřednictvím kontaktu rukou s jiným objektem. Dotekem se mohou šířit také virová onemocnění jako chřipka, rotavirové infekce nebo hepatitida. Důkladná a pravidelná dezinfekce a sanitace frekventovaných kritických míst by tedy měla být alfa omegou každého provozovatele obchodu. Špína odrazuje zákazníky Nehledě na to, že zákazníky od nákupu prokazatelně nejvíc odrazují znečištěné a neudržované prodejny. Podle americké studie publikované v odborném periodiku Convenience Store Decisions působí znečištěné prodejní prostory negativně na 99 % dotazovaných. Špinavé toalety odpuzují 95 % lidí a zápach v nákupním prostoru 92 %. Na negativním vnímání obchodu se podepisuje také nízká úroveň zákaznického servisu (90 %), špinavé podlahy (86 %), znečištěné nákupní vozíky a košíky (84 %), vzhled a úprava zaměstnanců (83 %), louže a skvrny na podlahách (83 %), neoznačené kluzké podlahy (76 %), zaprášené povrchy prodejních ploch (74 %) či znečištěné skleněné vitríny a okna (68 %). Zdroj: PEPR Consulting (mv) Stojí za pozornost: www.dhlfreight.cz www.socr.cz eagri.cz černá azurová purpurová žlutá 8 /du ben/2 012 Evropská unie Na poslední chvíli Učňovské vzdělání už u nás není „sexy“, pomohou mu kohezní fondy? Česká republika dostala z Evropského sociálního fondu na programovací období 2007–2013 finance ve výši 3,8 mld. eur. V jejich čerpání se však potýká s velkými problémy a je trnem v oku Evropské komisi. Proto se nyní usilovně ministerstva snaží přesunout nevyužité prostředky z některých operačních programů na jiné priority. Pokud prostředky nebudou využity, vrátí se zpět do Bruselu a dostanou je k dispozici ostatní země. Ve velkých problémech se právě zmítá jeden ze tří operačních programů financovaných z Evropského sociálního fondu (ESF) – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. O tom, jaké jsou priority pro nové programovací období, jak zlepšit alokace z fondů EU a nastavit systém efektivně, hovořili počátkem letošního dubna účastníci debaty v Evropském domě se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, krajů, zaměstnavatelů a vládní agentury pro sociální inkluzi. Jednoznačně se při ní shodli, že by kohezní fondy měly být využity jen na provedení změn (reforem), nikoliv na běžný provoz, což se současně neobejde bez legislativních úprav, stejně jako změny v myšlení lidí. Česká republika je ochotna kohezní fondy „utratit“, málokdy ale umíme dotace skutečně investovat. V současné době projednávají Evropský Foto: SOŠ Třemošnice parlament a Rada nařízení, které dá fungování ESF rigidní rámec. Členské státy budou muset při sestavování operačních programů z ESF vybírat z 18 priorit. Téměř pětina z celkové alokace by měla jít na sociální začleňování a boj s chudobou. „ČR se však z hlediska chudoby daří z členských států nejlépe. Otázkou je, zda se tedy neorientovat raději na priority, jako je zaměstnanost, vzdělávání, výměnné pobyty či finanční gramotnost“, uvedl Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a člen Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček však upozornil, že ačkoli se 20% podíl prostředků z ESF na sociální začleňování a boj s chudobou může z pohledu celkového stavu v ČR zdát jako vy- soký, chudoba v příhraničních oblastech rychle roste, a s ní i počet lidí závislých na transferových dávkách, což začíná způsobovat nepokoje. Proto se tedy nelze k prioritám ESF stavět negativně. „ČR se v předchozím (2004–2006) a v současném programovacím období (2007–13) naučila prostředky využívat a naší agentuře se osvědčila koordinace intervence na místní úrovni s obcemi a městy. Polovina intervence je však postavena na změně v myšlení lidí, a to prostředky z fondů nenahradí“, dodal Šimáček. Česká republika je v Evropské unii z hlediska čerpání ESF třetí nejhorší. Hrozí, že „rizikové“ země, mezi nimiž je ČR, nevyčerpají 250 mil. eur. Upozornila na to generální ředitelka Svazu českých a moravských výrobních družstev Soňa van Deleenová. Daleko významnější je však čerpat prostředky efektivně a smysluplně. Z pohledu zaměstnavatelů je klíčové podpořit učňovské školství, a to tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné. Současný vzdělávací systém neodpovídá požadavkům trhu. Stát by měl podle ní stimulovat technické vzdělávání, přičemž možnosti spatřuje v posílení vazby mezi školskými/vzdělávacími zařízeními a zaměstnavateli, zavedení nepeněžních náhrad, zlepšení kultury výuky a zavedení certifikace škol. ESF musí být chápán jen jako podpůrný a doplňkový nástroj při změně systému. Potřebná je také změna Zákoníku práce (prodloužení zkušební doby ze 4 na 8 měsíců, zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc, řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, možnost sdílet pracovníky a další). Vladimír Kváča, vrchní ředitel Sekce fondů Evropské unie z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, uvedl, že si je jeho úřad vědom nerovnováhy poptávky a nabídky technického vzdělání na pracovním trhu. Inovační vlny přicházejí mnohem rychleji a je potřeba přizpůsobit pomalu se rozvíjející programy vzdělávání dramaticky se vyvíjející nabídce zaměstnání. Upozornil, že v tomto ohledu se ČR musí soustředit na děti z rodin s intenzivní nezaměstnaností. „Fond však musí být využit na financování změn, nikoliv na běžný provoz“, upozornil Kváča. Pro budoucí období platí výzva redukovat počet operačních programů a vytvořit šablonové projekty, aby ESF už neživil armádu konzultantských firem. V zlepšení alokace prostředků z ESF doufají i kraje. Částka vyčleněná na projekty v rámci ESF je v tomto období velmi vysoká, úspěšnost čerpání je však nízká, postěžoval si Tomáš Novotný, ředitel úřadu Regionální rady regionu soudržnosti střední Čechy. MPSV je v čerpání na devátém místě ze 17 zemí. Pro nový ESF platí, že 25 % bude muset být použito na tzv. měkké projekty. To nám ubere na investice do infrastruktury a bude vyžadovat efektivní alokaci prostředků, které nelze dosáhnout bez kvalitní koncepce. „Na regionální úrovni se setkáváme s neprovázaností priorit a překrýváním podpor. Rovněž chybí udržitelnost projektů. Přitom řada neziskových subjektů si na dotační tituly zvykla. Není také správné financovat z kohezních fondů čistý provoz základních škol, dodal Novotný. Debata byla organizována jako součást projektu Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR s cílem prodiskutovat aktuální evropská témata s širokou skupinou odborné i laické veřejnosti. Jeho realizace se ujala Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ve spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU. Víc informací na [email protected]. (tz) www.cebre.cz Evropa má brojit proti hluku Chtějí podnítit růst Exekutiva EU navrhuje do roku 2017 snížit úroveň hluku v případě nových osobních aut a dodávek o čtyři decibely, u nových nákladních aut a autobusů o tři decibely. Protože se to nebude týkat starších dopravních prostředků, přínosy opatření by měly být patrné až v roce 2030. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je nadměrný hluk v evropských zemích příčinou mnoha zdravotních problémů. Proto se Evropská unie snaží vysoké úrovni hlukových emisí čelit zavedením nové legislativy. Evropský parlament v současné době posuzuje návrh nařízení, které by mělo po- moci snížit množství emisí hluku z automobilové dopravy. Jak ale vyplývá ze studie nizozemské konzultantské společnosti TNO, měla by Komise přijít s ambicióznějším návrhem. V takovém případě by bylo možné ochránit před přílišným hlukem až osm milionů lidí a ušetřit během dvaceti let 326 mld. eur. Zprávu si od společnosti vyžádalo nizozemské ministerstvo životního prostředí spolu s lobbistickou skupinou T&E (Transport and Environment). Hluk pocházející ze silniční dopravy v Evropě představuje nejrozšířenější problém životního prostředí, který ohrožuje lidské zdraví. Víc než 44 % evropské populace – asi 210 mil. lidí, musí pravidelně čelit hluku na úrovni vyšší než 55 decibelů. To podle WHO může zvyšovat krevní tlak, vyvolávat stres a duševní poruchy, ale také způsobovat nespavost, podrážděnost a špatné pracovní výkony. Podle nedávné studie výzkumné organizace CE Delft zemře v Evropské unii kvůli hluku každoročně předčasně 50 000 lidí a 200 000 obyvatel onemocní kardiovaskulárními chorobami. (am) Britské Financial Times informovaly o přípravě plánu Evropské komise na to, jak v evropské sedmadvacítce povzbudit hospodářský růst a zaměstnanost. Slibuje si od něj mj. obnovení důvěry finančních trhů, které zneklidňuje prohlubující se recese na jihu Evropy, především ve Španělsku. Dokument má údajně 28 stran a několik příloh. Vyzývá národní vlády, aby urychleně implementovaly řadu opatření, která povedou k větší flexibilitě trhu práce a podpoří tvorbu nových pracovních míst v Evropské unii. Zároveň po členských státech poža- duje, aby odstranily přetrvávající překážky na trhu práce, a usnadnily tak volný pohyb pracovních sil v rámci evropské sedmadvacítky. Podle Financial Times se tvůrci dokumentu Evropské komise v této souvislosti zmiňují zejména o Francii, kde jsou vůči pracovníkům z nejnovějších členských zemí Evropské unie, z Bulharska a Rumunska, až do roku 2014 uplatňována přechodná omezující opatření. S výzvou k zaměření pozornosti na hospodářský růst a dokončení jednotného trhu EU přišli začátkem tohoto roku představitelé několika zemí, především britský premiér David Cameron a jeho český protějšek Petr Nečas. Poukázali na to, že se unie příliš zaměřuje na záchranu společné měny a na ostatní problémy zapomíná. (m) Kdo je největší poskytovatel humanitární pomoci Evropská unie se už 20 let podílí na odstraňování následků konfliktů a přírodních katastrof po celém světě Evropské unii se za posledních 20 let podařilo výrazně zlepšit koordinaci členských států při poskytování humanitární pomoci. Díky jejich společnému úsilí se dostává pomoc k obětem konfliktů a přírodních katastrof mnohem rychleji. Od svého vzniku v roce 1992 pomohl úřad ECHO obětem mnoha humanitárních krizí, ať už šlo o uprchlíky z bývalé Jugoslávie, oběti zemětřesení v Peru, záplav v Bangladéši či hladomoru v Somálsku. Byl založen v reakci na situaci v roce 1991, kdy došlo hned k několika dalekosáhlým humanitárním krizím po sobě. Tehdy se ukázalo, že Unie není v této oblasti dostatečně flexibilní. Úřad dostal proto za úkol úsilí členských států koordinovat, aby v takovýchto situacích mohly postupovat společně, a tudíž i efektivněji. Od jeho vzniku se tak zásahy Unie v krizových situacích dál optimalizují. Pomoc se k obětem dostává rychleji, díky čemuž se daří zachraňovat víc lidských životů. Tak například od roku 2001 je Unie schopna v případě krizové situace zmobilizovat do 48 hodin až 3 miliony eur. Od roku 2010 má úřad rovněž na starost civilní ochranu obětí katastrof, k nimž došlo v Evropě. Vloni byl zahájen zkušební provoz Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, do něhož se mohou zapojit občané, kteří chtějí osobně pomoci při odstraňování následků přírodní či jiné katastrofy. Díky těmto činnostem se objem humanitární pomoci EU víc než ztrojnásobil – minulý rok činil rozpočet na tuto oblast 1 miliardu eur. Tento nárůst rovněž odráží častější výskyt přírodních katastrof a konfliktů ve světě. Zároveň je však důkazem pevného odhodlání Unie postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Podle nedávného průzkumu podporuje tento závazek 80 % občanů EU. Finanční prostředky EU na humanitární pomoc distribuuje úřad ECHO prostřednictvím přibližně 200 humanitárních organizací, včetně nevládních organizací a agentur OSN. Využívají se na bezprostřední pomoc ve formě potravin, pitné vody či lékařského ošetření. Zároveň se vynakládají na pomoc dlouhodobého charakteru pro oběti v uprchlických táborech (výstavba škol, sanitárních zařízení apod.). V roce 2011 poskytla Unie mimo jiné pomoc 160 000 hladovějícím dětem z oblasti Sahelu v Africe, obětem přírodních katastrof či konfliktů na Haiti, v Japonsku, v Libyi, Jemenu či Somálsku. Evropská unie je největším poskytovatelem humanitární pomoci na světě. Spolu s členskými státy zajišťuje víc než polovinu veškeré oficiální světové humanitární pomoci. Zdroj: EK (vam) Nepřehlédněte: ec.europa.eu www.euractiv.cz www.evropska-unie.cz ãerná azurová purpurová Ïlutá duben/2012/ 9 Automobily Lexus CT 200h v testu našeho spolupracovníka Vojtěcha Štajfa Hybridní benjamínek Mladá, ale velmi ambiciózní značka Lexus se rozhodla ovládnout další segment – a to především v Evropě. Prémiová odnož Toyoty za poslední čtvrtstoletí zcela přesvědčivě dobyla Ameriku a také na starém kontinentu se postupně v souboji se zavedenými automobilkami jako Audi, BMW a Mercedes stále víc prosazuje. K většímu podílu na tržním koláči jí má pomoci luxusní kompakt CT 200h, který jsme měli možnost otestovat. ských kolonách. Podvozek je skvěle vyladěn i pro dynamičtější jízdu, omezující jsou však sériově montované pneumatiky s nízkým valivým odporem. Spotřebu lze reálně držet na hranici pěti litrů naturalu na 100 km, což je při slušné dynamice zajímavé. Největší úspora proti klasickému pohonu je pak v městském provozu, kde vůz velmi často popojíždí na elektrický pohon. Lexus CT 200h je jediným plně hybridním luxusním kompaktem na trhu. Novinka vstoupila na český i světový trh jako dosud nejmenší model značky, a to s jedinou pohonnou jednotkou. V duchu průkopnického naturelu značky Lexus jde o hybridní systém zážehového motoru a elektromotoru. Inženýři firmy se po úspěších Toyoty Prius dozajista nebáli, že by snad nebyl spolehlivý. Hybridní Lexusy se už několik let úspěšně prodávají, takže rozhodnutí vytvořit i hybridní kompakt se jako moc odvážné nejeví. Víc opti- mismu ale mají v Lexusu ohledně prodejních cílů – v Evropě 19 000 vozů, což je s ohledem na jedinou motorizaci pod kapotou dost smělé. Jízdní dojmy jsou příjemné Lexus CT 200h je poháněn řadovým zážehovým čtyřválcem o objemu 1,8 l s variabilním časováním ventilů VVT-i, který je doplněn synchronním elektromotorem s permanentním magnetem. Nenapájejí jej v současné době hojně používané lithium-iontové baterie, nýbrž nikl-metal hydridové (NiMH). Poháněna jsou přední kola, o přenos točivého momentu se stará ústrojí E-CVT s plynulou změnou převodů. Pětidveřový automobil s karoserií dlouhou 4320 mm, širokou 1765 mm a vysokou 1430 mm je schopen jízdy pouze na elektřinu, ale jen asi 2 km při rychlosti do 45 km/h, převážně tedy v měst- Malý, ale přesto luxusní Konstruktéři nejmenšího Lexusu pracovali s tezí, že i nejmenší model musí ctít klasické charakteristiky značky, jako jsou speciálně vybrané materiály, nejnovější technologie, pohodlí, nízký hluk a příjemný pocit z řízení. Vůz tak v základu nabízí elektrická okna vpředu i vzadu, elektronicky řízenou klimatizaci, bluetooth telefonické připojení s hlasovým ovládáním, veškeré elektronické bezpečnostní asistenty a pasivní bezpečnostní prvky v podobě čelních, bočních, hlavových a kolenních airbagů. Na rozdíl od evropských konkurentů je nadstandardní výbava u Lexusu nabízena především ve formě doplňkových paketů k třem výbavám: základní Komfort, střední Executive (739 000 Kč) a nejvyšší Premium Typ vozu Motor Lexus CT 200h Audi A3 Sportback 1,4 TFSI BMW 116i 5D Hybrid: záž. 1798 cm3 + synchronní elektromotor zážeh. 4válec turbo 1390 cm3 zážeh. 4válec turbo 1598 cm3 100/136 92/125 100/136 Výkon (kW/k) Max. toč. moment (Nm/ot. min. ) 207/4000 200/1500 220/1350 Max. rychlost (km/h) 180 203 210 Zrychlení 0–100 km/h (s) 10,3 9,6 8,5 Komb. spotřeba (l/100 km) 3,8 5,8 5,5 4320 4292 4324 375–985 370–1100 480 -1 Délka (mm) Objem zavazadl. prostoru (l) Emise CO (g/km) 87 134 129 Základní cena (Kč) 699 000 604 600 632 500 2 Přístrojová deska, sedadla a vnitřní výbava jsou na první pohled z prvotřídních materiálů. Řeč statistiky Za první čtvrtletí roku 2012 bylo v ČR registrováno celkem 43 529 nových osobních a 2833 lehkých užitkových automobilů, 176 autobusů, 1558 nákladních vozidel a 3047 motocyklů. Registrace nových osobních automobilů proti stejnému období loňského roku vzrostly o 1503 ks (3,58 %). V březnu 2012 však došlo k meziročnímu poklesu o 2,5 % (437 ks). První je značka Škoda s 13 300 registrovanými osobními automobily (podíl 30,55 %), následují značky Hyundai – 3900 ks (8,95 %), Volkswagen – 3658 ks (8,40 %), Ford – 3157 ks (7,25 %), Renault – 2909 ks (6,68 %), Kia – 1993 ks (4,57 %), Peugeot – 1804 ks (4,14 %), Citroën – 1344 ks (3,08 %), Nissan – 1187 ks (2,72 %), Toyota – 1023 ks (2,35 %) atd. Z hlediska segmentů je na prvním místě kategorie malých automobilů s 24,16 %, na druhé příčce je střední třída s 20,19 %, následuje terénní – 15,70 %, nižší střední – 15,42 %, MPV – 14,28 %, vyšší střední – 4,16 %, mini – 3,64 %, sportovní – 0,52 %, luxusní – 0,18 %, nezjištěno je 1,70 %. Pokud jde o provedení karoserie, je na prvním místě kombi s 31,86 %, na druhém hatch/lift s 19,02 %, následují terénní – 15,70 %, MPV – 14,28 %, sedan – 13,24 %, mini – 3,64 %, sportovní – 0,52 %, nezjištěno bylo 1,70 %. (m) 100 kW hybridního systému je na úrovni méně výkonných klasických agregátů konkurence. (979 000 Kč). Kvůli dodacím lhůtám a časové náročnosti transportu ze země vycházejícího slunce se totiž vozy nevyrábějí přímo na zakázku pro jednotlivé klienty. Testovaný vůz byl v prostřední výbavě, ke které lze ještě doobjednat tři pakety – Navigace, Luxury a Dynamic. Vyberete-li si pakety Luxury a Dynamic, získáte za 60 000 Kč samozatmavovací zpětné zrcátko s monitorem parkovacího asistenta, parkovací senzory vpředu i vzadu, tempomat, automatické stěrače, systém bezklíčového nastupování a vystupování, tónovaná skla a kola o rozměru 215/45 R17. Takto vybavený vůz přijde na 799 000 Kč a je rozumnou volbou s ohledem na poměr nabízené hodnoty a ceny. Jízda s tímhle autem je příjemná a i přes méně objemný zavazadelník je pro zajímavou možností, jak se stát majitelem prvního Lexusu. Zbývá otázka, kolik zákazníků dá tomuto spíš exotickému vozu přednost třeba před moderními turbodiesely nebo maloobsahovými přeplňovanými zážehovými agregáty prémiových modelů jiných značek, kde je spotřeba na hodně nízké úrovni a když vyšší cena při pořízení hybridního Lexusu se jen tak nevrátí. Vojtěch Štajf Foto: archiv autora Nízká spotřeba Luxusu CT 200h je „zaplacena“ vyšší pořizovací cenou vozu. Poslední dva ročníky ankety Car of the Year opanovaly elektromobily Opel Ampera jede jen na elektřinu Opel Ampera (v USA se prodává jako Chevrolet Volt) je teprve druhým elektromobilem, který se stal Evropským autem roku, a to letos. Loni získal prestižní titul „čistokrevný“ elektromobil Nissan Leaf, pětidveřový hatchback s dojezdem na jedno nabití asi 160 km. Ampera je sice hybrid, ale vždy poháněný pouze elektromotorem. Čerpá energii výhradně z baterií, které se dobíjejí buď z elektrické sítě, nebo během jízdy z benzinového generátoru. Celkový dojezd vozu je tak kolem 500 kilometrů, což je asi třikrát víc než u současných elektromobilů. Může ale být i výrazně vyšší, v závislosti na stylu jízdy. Pětidveřový čtyřmístný hatchback je plnohodnotný rodinný elektrický automobil. Prvních 40 až 80 km ujede díky své 16kWh lithium-iontové baterii jen na elektřinu. A když energie dojde na cestě, převezme funkci dobíjení spalovací motor o objemu 1,4 l. Podle Oplu však 80 % Evropanů nenajezdí denně víc než 60 km, takže jim většinou postačí Ampera je k nerozeznání od běžného hatchbacku se spalovacím motorem. Leaf má nabíjecí zásuvku v přední kapotě. dobít baterii z běžné 220V zásuvky, a to lze učinit během pouhých tří hodin. Elektromotor má hned po nastartování vozidla výkon 111 kW (150 k) a točivý moment 370 Nm. Vůz zrychlí z 0 na 100 km/h za méně než 10 vteřin a dosahuje max. rychlosti 160 km/h. Má zavazadlový prostor o objemu 301 litr. Titul nejlepšího evropského auta pro letošní rok Car of the Year 2012 zís- Opel Ampera dovozce nabízí i v České republice a jeho cena začíná na částce 1 080 000 Kč. (vam) Foto: archiv kal Opel Ampera v souboji s dalšími finalisty soutěže, kterými byly Citroën DS5, Fiat Panda, Ford Focus, Range Rover Evoque, Toyota Yaris a Volkswagen Up! V odborné anketě hlasovalo 59 motoristických novinářů z 23 evropských zemí. Vybírali z 35 nominovaných novinek. Auto roku se poprvé v padesátileté historii soutěže oznamovalo v předvečer ženevského autosalonu 5. března t. r. Zajímavé adresy: portal.sda-cia.cz www.autosap.cz www.opel.cz černá azurová purpurová žlutá 1 0 /du ben /2 012 Vzdûlání, vûda, inovace Významná prezentace českého i zahraničního biotechnologického sektoru BioForum a marketing BioForum, největší a jedna z nejdůležitějších biotechnologických akcí v Evropě, se bude poprvé konat v České republice, na brněnském výstavišti od 23. do 24. května t. r. Mezi tématy, kterým se mají její účastníci zabývat, nechybí ani marketing. Součástí akce je rovněž mezinárodní biotechnologická konference Gate2BrnoBiotech, kterou bienálně pořádá Jihomoravské inovační centrum (JIC). Letos se na ní chce český biotechnologický sektor prezentovat jako celek a renomovaní zahraniční odborníci budou přednášet o posledních trendech ve světě. Vědci, nejen v oblasti biotechnologií, mají hlavu plnou zajímavých nápadů. Některé nebyly nikdy vyzkoušeny, jiné jsou testovány, ale výsledky nesplnily očekávání. Ovšem jsou i takové objevy, jejichž testování potvrdilo, že by mohly být komerčně úspěšné, a ty stojí za pozornost. gie apod.) do oblasti zdravotnictví, farmacie, potravinářství, kosmetiky či ochrany životního prostředí. Návštěvníci BioFora budou mít jedinečnou příležitost seznámit se s úspěšnými vědeckými projekty i firmami a poslechnout si přednášky předních světových odborníků. Jak vznikají, jak jsou ověřovány a prodávány? Které z nich mohou dobýt trh a získat pro univerzitu či firmu nemalé finanční prostředky z prodeje patentu? Jak se následně na trh dostanou a jak osloví ty správné lidi? Tyto a mnohé další otázky budou zodpovězeny na květnovém BioForu v Brně sociologem Emersonem Smithem z Metromark Research z Univerzity v Jižní Karolíně v USA. BioForum se koná už pojedenácté a minulé ročníky vždy přilákaly tisíce zájemců z řad firem, výzkumníků, studentů i novinářů z celého světa. Letošní akce se poprvé uskuteční v České republice a na její organizaci se podílí JIC. Hlavním posláním BioFora je propojovat středoevropské podnikatele a firmy s jejich západními protějšky i mezi sebou navzájem. Tato akce také podporuje transfer z oblasti tzv. life sciences (biotechnologie, biochemie, molekulární biolo- Uspěli na veletrhu CeBIT Společnost INVEA-TECH uspěla na březnovém mezinárodním veletrhu CeBIT. Získala prestižní cenu „European Seal of e-Excellence“ za řešení pro monitorování a bezpečnost počítačových sítí FlowMon. Porota vybrala čtyřicet dva projektů z osmnácti zemí světa, které zařadila do hodnocení v kategoriích Platinum, Gold a Silver. Na řešení FlowMon ji zaujal především mimořádný inovační přístup a skvělý marketing, takže společnosti INVEA-TECH přiznala ocenění Silver, podobně jako osmnácti dalším firmám z celého světa. FlowMon je kompletní řešení pro monitorování a bezpečnost počítačových sítí na základě IP toků, kte- ré v současnosti monitoruje víc než třetinu českého internetu. Každá organizace může mít díky FlowMon přesný přehled o provozu své počítačové sítě. Monitorování sítě na základě IP toků přináší četné výhody a snížení finančních nákladů na správu sítě pro malé, střední a velké firmy, vládní i akademické organizace a poskytovatele internetu. Umožňuje monitorovat provoz na síti v reálném čase, zvyšuje bezpečnost sítě i možnost odhalení vnějších a vnitřních útoků. Analyzuje také dlouhodobé statistiky s rozlišením na jednotlivé počítače, aplikace a konverzace, detailně sleduje uživatele a služby. Statistiky o síťovém provozu ukládá, a poskytne tak kdykoliv přehledné výpisy o síťovém provozu. FlowMon zahrnuje výkonné autonomní sondy pro všechny typy sítí až do rychlosti 10 Gb/s, kolektory pro uložení, zobrazení a analýzy síťových statistik a rozšiřující moduly. Bezpečnostní pluginy využívají technologie analýzy chování sítě a umožňují detekovat hrozby, proti kterým jsou ostatní bezpečnostní nástroje neúčinné. Jde např. o malware psaný na míru, viry a botnety nepodchycené antiviry, sociální inženýrství a další hrozby. (am) O výhodách i rizikách nové služby – cloud computingu Plaťte jen to, co spotřebujete Cloud computing otevírá společnostem novou dimenzi v IT. Velký zájem budí u zákazníků už samotný výklad tohoto pojmu. Skrývá v sobě totiž řadu otázek, na něž je třeba dát jednoznačné odpovědi, ať už jde o přínos cloudu, nebo o jeho úskalí. S ohledem na všeobecně rostoucí zájem odborné i laické veřejnosti o vše, co se kolem cloudu děje a chystá, představily nedávno společnosti Infinity a Microsoft všechny kroky potřebné pro úspěšné zavádění cloudových technologií. Hlavně informace o návratnosti investic, o nákladových úsporách a možnostech efektivní implementace tak, aby se dostavil okamžitý přínos pro každý podnik, který chce cloud využít. Když jde o bezpečnost dat, jaké řešení pro vaše obchodní data v síti preferujete? 5% 7% 19 % 69 % Vlastní server spravovaný interním IT oddělením. Vlastní server spravovaný specializovanou externí firmou. Pronajatý server v zabezpečeném centru externí firmy. Ve speciálně zabezpečeném Cloudu (např. serverovém centru Microsoftu). Pomohli už pěti desítkám firem JIC patří v oblasti biotechnologických oborů k důležitým aktérům českého a středoevropského prostředí. Podporuje mnoha projekty spolupráci mezi komerčními firmami a výzkumnými pracovišti. Provozuje dva technologické inkubátory a jeden biotechnologický. Zajišťuje pro inkubované firmy finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci i PR a pomoc při transferu technologií. Za dobu osmi let tak pomohlo vzniknout víc než pěti desítkám firem, z nichž už 28 inkubační program úspěšně ukončilo. Kromě jiného JIC nabízí podporu začínajícím biotechnologickým firmám a poskytuje jim cenné rady, vybavené laboratoře i finance do začátku. Provozuje Innovation Park INBIT, který vytváří zázemí pro zajímavé projekty. Velkou výhodou pro nájemníky je umístění INBIT v life science kampusu Masarykovy univerzity. Víc informací na www.jic.cz. „Firmy od nás často chtějí, abychom jim pomohli s uvedením výrobku na trh, konzultací či vypracováním obchodní strategie, s hledáním vhodných distribučních partnerů v zahraničí,“ vysvětluje Miloš Sochor, hlavní konzultant JIC. Podobné zkušenosti má také Emerson Smith s americkým prostředím: „Marketing ve vědeckém prostředí je hlavně o tom, jak dát ostatním vědět o výzkumu, patentech, myšlenkách a znalosti s cílem prodávat produkt nebo nápady.“ Vědci nejsou v této problematice často školeni, a tudíž potřebují mít lidi na univerzitách či instituce, na které se mohou obrátit. Dobří vědci se prezentují například v prestižních vědeckých časopisech, které fungují jako marketingový nástroj. Firmy to mají těžší. Musejí mnohdy oslovit širší publikum, a to je stojí víc času a peněz. Pokud vás tato problematika zajímá, navštivte BioForum a poslechněte si přímo přednášku Emersona Smitha v panelu s názvem „Marketing your biotech company“. Budete mít možnost zeptat se ho i na to, co se týká vašeho produktu, či jak oslovit právě váš potenciální trh. Zdroj: JIC (vam) Roste nový VTP Vědeckotechnický park za 130 mil. Kč se od letošního jara staví v Čelákovicích. Investorem je výzkumný ústav SVÚM a.s., který se věnuje výzkumu materiálů a sídlí v Praze-Běchovicích. Park vznikne na rozloze 4500 čtverečních metrů v sousedství podniku TOS Čelákovice. Podle předsedy představenstva SVÚM a.s. Ivo Haina ústav získal na výstavbu dotaci 70 mil. Kč od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci programu Inovace a podnikání. Zbývající část financí pochází z bankovního úvěru a z vlastních zdrojů. Zaměří se především na vědecký a technologický výzkum, průmy„V případě využití cloudových služeb platíte skutečně vždy jen za to, co reálně spotřebujete, a můžete se tedy zcela oprostit od mnohdy neprůhledných investic do vlastního firemního IT,“ uvádí přednosti tohoto řešení Jaroslav Procházka ze společnosti Infinity. Cloudové technologie mohou významně ovlivnit podnikové náklady a produktivitu. Nástup obliby cloud computingu v posledních dvou letech má jeden zásadní důvod. Finanční krize přinutila firmy i státní organizace, aby začaly fungovat efektivněji. Větší flexibilita a finanční úspory jsou benefity cloudu, které české firmy pociťují často okamžitě. „Cloud obecně – to jsou nízké pořizovací náklady, tedy IT pro každého, kdy klient jednoduše využívá pouze cash, resp. takovou hotovost, kterou má právě k dispozici, a nemusí si půjčovat.“ doplňuje Tibor Koleják ze společnosti Microsoft. V souvislosti s cloud computingem se často diskutuje také o rizikách přechodu na novou technologii a o (ne)bezpečnosti cloudu, což je úzce spojeno s výběrem vhodného implementačního partnera. A také o srdci cloudu – datových supercentrech, využívajících slové osvojování výsledků výzkumu, inovace výrobků a rozvoj podnikání. SVÚM a.s. si od něj slibuje, že se stane jednou z klíčových výzkumných organizací v České republice. V rámci vědeckotechnologického parku vznikne na 50 nových pracovních míst a najdou zde své nové zázemí i malé podniky se zaměřením na služby v oblasti právního poradenství- patentového práva, IT, marketingu a komunikace. Kromě sídla SVÚM a.s. budou v novém vědeckotechnickém parku dva inkubátory, kde mají sídlit čtyři nové firmy. V České republice nyní existuje devět akreditovaných a 34 ostatních vědeckotechnických parků. Akreditaci může získat park s rozlohou nad 3000 čtverečních metrů užitné plochy. Udílí ji Společnost vědeckotechnických parků ČR. (m) špičkové bezpečnostní nástroje a odborníky, které si většina firem nemůže dovolit. Klidný přechod firmy k čerpání cloudových služeb má dvě zásadní podmínky: plnou důvěru v poskytovatele, a zároveň ochotu a možnost vše si monitorovat. Zajímavé informace přinesl i nedávný průzkum společnosti Infinity realizovaný u 128 malých a středně velkých společností v rámci celé ČR. Největší obavu o bezpečnost a svěření svých dat do rukou externí firmy mají společnosti s obratem nad 500 mil. Kč (92 % respondentů). Pětina firem s ročním obratem do 50 mil. Kč tyto obavy nesdílí. Téměř třetina podniků by uvítala, kdyby mohla platit za IT jako za službu, stále však převažují společnosti, které IT jako službu odmítají. Společným jmenovatelem všech odpovědí zůstávají tři premisy: nízká pořizovací cena, důvěra a bezpečnost plus úspora nákladů. Zdroj: Infinity (mv) Zkuste si najít: www.cebioforum.com www.infinity.cz www.svtp.cz černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 11 Finance Lze koupit klidný spánek? Pojištění pohledávek je dobrým pomocníkem, patří však do rukou specialistů Úvěrové pojištění je na českém trhu relativně mladou disciplínou a zájem o ně roste. Objevilo se až v letech 1992–1993 prostřednictvím EGAP. Zabývá se velmi specifickou problematikou pojištění pohledávek. Je proto náročné na práci analytiků a expertů a na získávání relevantních informací o firmách tak, aby bylo možno vyhodnotit jejich rizikovost. To je důvod, proč mají velké pojišťovny, které pojišťují různé druhy rizik, toto pojištění v portfoliu svých služeb zařazeno pouze okrajově pro VIP klienty, nebo ho neposkytují vůbec. Většina pojistek tohoto druhu (85 % evropského trhu) je tak v rukou vysoce specializovaných úvěrových pojišťoven. Mezi tři největší hráče patří také společnost Coface. O rozhovor jsme požádali generálního ředitele Coface Czech Ing. Martina Růžičku. Jaká je v českém podnikatelském prostředí úroveň informovanosti o specifikách úvěrového pojištění? Řekl bych, že informovanost je stále ještě poměrně nízká. To je také důvod, proč každá firma, která tuto službu poskytuje, musí trh neustále vzdělávat a přinášet informace o tom, k čemu pojištění pohledávek slouží. Růst hypoték Zájem o hypoteční úvěry v České republice neklesá. Právě naopak, v březnu t. r. bylo sjednáno téměř o 600 hypotečních úvěrů víc než v předchozím měsíci. Celkem bylo v březnu uzavřeno 6111 hypoték. Letos poprvé se celkové objemy přehouply přes hranici deseti miliard korun. Úrokové sazby v březnu zaznamenaly lehký nárůst. Z únorových 3,61 % se dostaly na 3,68 %. Přestože došlo k jejich mírnému zvýšení, zůstávají nadále velmi příznivé. Objemy hypotečních úvěrů vzrostly na 10,32 mld. Kč a ve srovnání s předešlým měsícem se zvýšily asi o jeden a půl miliardy korun. „Březnový růst sazeb byl prozatím jen mírný, přičemž byl tažen především pětiletými fixacemi, které se odpoutaly od svých minimálních hodnot. Ačkoliv došlo z hlediska objemu i počtu k výraznému meziměsíčnímu růstu, v meziročním srovnání jde o pokles, který byl však způsoben rekordním loňským březnem, kdy došlo k oživení hypotečního trhu,“ uvádí Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum. Nejvíc oblíbené jsou stále pětileté a tříleté fixace, i když úrokové sazby u nich mírně stouply. Sazby klesly jen u variabilní hypotéky, a to o 0,27 p. b., úroky u hypoték s plovoucí sazbou tedy znovu klesly pod tři procenta, přesně na 2,76 %. Variabilní sazby hypoték se skládají z variabilní složky, kterou je nejčastěji měsíční úroková sazba na mezibankovním trhu (1M PRIBOR), a fixní přirážky, jež tvoří marži banky a rizikovou přirážku. V únoru variabilní sazby vyskočily o 0,24 p. b. a v březnu se zase vrátily na původní úroveň. (pod) Jak rozsáhlá je tedy síť společnosti Coface? Dnes je Coface v 66 zemích světa. Ve srovnání s ostatními hráči na tomto trhu má jednoznačně nejširší síť. Vedle toho, že má vlastní, přímé zastoupení v 66 zemích, spolupracuje s ostatními partnerskými pojišťovnami v rámci sdružení, které se nazývá CreditAlliance. Společnost Coface byla iniciátorem jeho založení. Díky CreditAlliance se celkový počet zemí, kde Coface působí, přehoupl přes stovku. Expanze v 90. letech minulého století přinesla firmě Coface nový, mezinárodní rozměr. Byla privatizována a stala se soukromou společností. Ing. Martin Růžička. Kam až sahá historie společnosti Coface? Coface je zkratkou dlouhého názvu francouzské společnosti Compagnie Francaise d Assurance pour Commerce Extérieur. Ta vznikla v roce 1946 jako státní firma, která měla za úkol podporovat francouzský export formou pojištění úvěrů (obdobou u nás je státní EGAP). Dlouho se pak orientovala ryze na velké investiční celky a na podporu vybraných odvětví. V roce 1991 došlo ke změně vedení a zároveň začala mezinárodní expanze. Coface koupila několik společností. Začala britským trhem, pak expandovala do Itálie, Německa, Rakouska, a poté i do dalších, mimoevropských zemí. Dobývá asijské trhy, Latinskou Ameriku i Severní Ameriku. Co je hlavní konkurenční výhodou společnosti Coface? Strategií společnosti Coface bylo v první řadě vytvoření kvalitního informačního zázemí. Investovala do vlastní sítě informačních agentur, jejichž cílem byl sběr informací o firmách, o informačních výkazech a o bonitě firem. Tím se Coface odlišuje od ostatních hráčů, kteří se soustřeďují na vlastní pojištění a tyto informace nakupují. Coface je expertem a současně poskytovatelem informací i dalším zájemcům. Neméně důležitá část, které se Coface věnuje, je inkaso pohledávek, vymáhání pohledávek. Coface pomáhá svým klientům v rámci celého životního cyklu úvěrového pojištění. Na začátku je zjišťování informací o firmě a určení míry akceptace rizika. Poté dochází k pojištění. Dojde-li pak k pojistné události – k nezaplacení pohledávky, nastupuje Coface jako pojistitel, který substituuje dlužníka, platí za něj a vymáhá pohledávku. Poskytuje Coface všechny tyto služby i v ČR? Samozřejmě. Úvěrové pojištění v sobě nese také poskytování informací o firmách a inkaso pohledávek. Tyto dvě služby však lze nakupovat samostatně. Jak velké klienty Coface obsluhuje? Máme produkt, který nazýváme Globalliance. Ten je cílený na klienty všech velikostí. Nezaměřujeme se tedy pouze na velké firmy, ale také na malé a střední. Jde o jeden způsob pojištění, nicméně konkrétní řešení se liší podle velikosti firmy. V ČR máme nejvíc klientů z oblasti těžby a zpracování kovů, ve strojírenství, poměrně velké zastoupení máme v chemii a v IT. Velký podíl klientů máme také v oblasti dopravy a přepravy. Přináší úvěrové pojištění podnikatelům skutečně klidný spánek? Řekl bych, že ano. Podnikatel se potřebuje věnovat především klíčovým činnostem svého byznysu. Díky pojištění se tak „nemusí starat“ o to, zda dostane zaplaceno. Vždyť důsledkem nezaplacených pohledávek je mnohdy i likvidace firmy. Je pojištěn se spoluúčastí 15 %, která ho motivuje k tomu, aby si nevybíral pouze rizikové partnery. Pojišťovna se svými 75 % pojistného plnění je tak rozhodně elegantním řešením, přičemž ceny pojištění se pohybují v řádech promile. Pojistné se platí z hodnoty vydaných faktur. Country Risk Conference Tradiční událostí, kterou Coface každoročně organizuje, je Country Risk Conference, pořádaná v hlavních městech vybraných zemí, kde firma Coface působí. Letos tato konference proběhla 18. dubna v Praze a přinesla řadu zajímavých témat. Jedno z nich představoval nový občanský zákoník z pohledu věřitelů a dlužníků. Další příspěvek se zabýval podrobným vyhodnocováním rizik v zemích, jako je Rusko, Německo, Itálie a Španělsko. Ve světě podnikání platí, že tam, kde je vyšší riziko, jsou mnohdy lepší příležitosti. Důležitým tématem byl pochopitelně pohled na vývoj platebních selhání v ČR, konkurenceschopnost ČR a význam exportu. Zajímavé bylo zamyšlení nad tím, zda banky přispívají ke konkurenceschopnosti ekonomiky, nebo zda ji spíše svými přísnými pravidly omezují. Podrobný souhrn aktuálních informací z Country Risk Conference najdete, včetně tohoto rozhovoru, na portálu www.EPOD.cz, v sekci Finance. Vlasta Piskačová . www.coface.cz Do Česka přiteklo 2,5 bilionu korun! Celkem 2,5 bil. Kč přinesli do České republiky od roku 1993 přímí zahraniční investoři. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. V roce 2010 se příliv těchto investic víc než zdvojnásobil na bezmála 130 mld. Kč proti 52,2 mld. Kč v roce 2009. Údaje za loňský rok zatím nebyly zveřejněny. Příliv přímých investic z cizích zemí vyvrcholil kolem roku 2000. Tato kulminace byla způsobena prodejem státních podílů v tuzemských firmách a bankách. V roce 1998 totiž začaly platit investiční pobídky, které nalákaly do Česka řadu zahraničních investorů. Mezi největší přímé zahraniční investice, které od státu získaly pobídky, byly automobilky TPCA v Kolíně a Hyundai v Nošovicích. Nejvíc zahraničních investic připadá podle údajů ČSÚ na Nizozemsko (684 mld. Kč), za kterým následuje Německo (317), Rakousko (279), Lucembursko (156) a Francie (147). V roce 2009 u nás firmy pod zahraniční kontrolou zaměstnávaly přes milion lidí, tedy 5,7krát víc, než v roce 1995. Za stejné období se podíl zahraničních investorů na produkci ekonomiky České republiky zvýšil ze 7,3 na 42,5 %. Životní cyklus investic Prudká křivka nárůstu zahraničních investic zřejmě skončí, nebo už dokonce skončila. Důvodů je podle nedávného článku v Lidových novinách víc: „Řada zahraničních investorů v poslední době stáhla z Česka volné prostředky, které pak využila na úrovni celé skupiny například k restrukturalizaci financování nebo k investicím v jiných zemích,“ citoval list Jana Linharta z poradenské firmy KPMG. Podle něho hraje roli i životní cyklus investic. Zájem o Česko vrcholil v letech 1999–2007, nyní nastává podle ekonomických analytiků čas získat investované miliardy zpět. „Pokud by stát měl tomuto vývoji bránit, jen stěží bychom od konce devadesátých let minulého století mohli být Strategie podpory přímých zahraničních investic Pozice Město Země 1. Katovice Polsko 2. Krakov Polsko 3. Lublaň Slovinsko 4. Lvov Ukrajina 5. Brno ČR 6. Varšava Polsko 7. Ostrava ČR 8. Poznaň Polsko 9. Cheb ČR Moskva Rusko 10. TOP 10 měst východní Evropy v hodnocení FDI Magazine. příjemci masivních investic, které se staly zdrojem růstu naší ekonomiky po většinu minulé dekády,“ vyjádřil své stanovisko na stránkách LN Luděk Niedermayer z poradenské firmy Deloitte. Stahování kapitálu Tahounem české ekonomiky ve zmíněné dekádě byl automobilový průmysl. Není proto divu, že se stahování kapitálu děje právě v tomto sektoru. A nejen tam. Například Telefónica Czech Republic na konci února oznámila, že sníží základní kapitál o třináct procent, aby udržela dividendu 40 Kč na akcii. V praxi to znamená, že kapitál podniku klesne o 4,2 mld. Kč, z toho víc než dvě třetiny poputují do mateřské společnosti ve Španělsku. Česká města si vedou velmi dobře I když v vcelku zřejmě aktivita cizího kapitálu do Česka ochabne, některá města a regiony České republiky v podpoře přímých zahraničních investic bodují. Hodnoce- ní investorské aktivity přinesl nedávno britský investiční časopis FDI Magazine. V sekci „Evropská města a regiony budoucnosti 2012/2013“ si česká města a kraje vedou velmi dobře právě v přílivu cizího kapitálu. Brno, Ostrava a Cheb se dostaly do TOP 10 východoevropských měst s nejlepší podporou investic. Na přední pozice podobného žebříčku východoevropských regionů se vměstnaly Středočeský, Plzeňský a Pardubický kraj. Prahu britský časopis zařadil do společnosti TOP 10 podnikatelsky přívětivých evropských hlavních měst. „Gratuluji českým městům a regionům k umístění v tomto průzkumu a doufám, že budou nadále stoupat nejen v různých žebříčcích, ale především v očích investorů, a budou inspirací pro další města a kraje. Zvýšení jejich konkurenceschopnosti je rovněž cílem ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest,“ ocenil tento úspěch ministr Martin Kuba. (hh) černá azurová purpurová žlutá 1 2 /du ben /2 012 ManaÏer roku 2011 Kdo bude nejlepší? 19. ročník soutěže Manažer roku 2011 spěje k velkému finále. Už 26. dubna se dozvíme, komu Národní komise udělí prestižní ocenění za loňský rok. Měsíčník Podnikatel, který je jedním z mediálních partnerů soutěže, představuje čtenářům nominované finalisty a finalistky, včetně jejich odpovědí na otázku: Na čem v posledních třech letech nejvíc závisel úspěch vaší společnosti? Ing. Jiří Bakalík, tajemník, Magistrát města Přerova: Asi nejvíc v podmínkách rekonstrukce úřadu a měnící se politické reprezentace na psychické odolnosti a schopnosti pracovat v „bojových“ podmínkách, aniž by to pocítili klienti. Rovněž na semknutosti a týmové práci, kdy jsem si pro všechny výzvy, úkoly a projekty vytvořil akční výkonný pracovní tým, který byl tahounem změn a převodníkem mezi mnou a zaměstnanci. Ing. Jaroslav Besperát, předseda představenstva a generální ředitel, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.: Na spolupráci všech útvarů uvnitř společnosti, na dobré komunikaci a motivaci externích partnerů. A na lidském přístupu. Petr Bilavčík, ředitel, Prima Bilavčík, s.r.o.: Na preciznosti, rychlosti, serióznosti a odbornosti. Stále se setkávám, nejen ve stavebnictví, ale i v jiných službách, s tím, že si musím vše desetkrát zkontrolovat. A práci, kterou objednávám jako prvotřídní a také ji tak platím, musím několikrát reklamovat. Nezájem obsluh v supermarketech a podobných zařízeních je projevem naprostého úpadku a je pravděpodobně v přímé úměře k jejich motivaci. Ing. Václav Blažek, předseda, ZD Rosice u Chrasti: Na rozšíření podnikatelských aktivit do oblasti výroby, zpracování a prodeje zemědělských produktů až ke konečnému spotřebiteli. Tedy na vybudování vertikály z pole až na stůl. Ing. Zdeněk Blažek, předseda představenstva, Dřevojas v.d.: Na inovaci výrobků, na rozšiřování obchodní sítě a na neustálém zlepšování kvality a služeb zákazníkům. Ing. Ladislav Brázdil, ředitel, ZLKL, s.r.o.: Díky mnoha faktorům jsme ze světové krize vyšli silnější, než jsme do ní vstupovali. Budoucí úspěch je, věřme, zajištěn i v minulých letech proběhnuvší generační výměnou lidí na manažerských postech a zapojením synů do řízení firmy. Ing. Radek Brychta, manažer a předseda, Klastr českých nábytkářů, družstvo: Především na schopnosti desítek členů KČN, nábytkářských firem a vědeckých institucí domluvit se, spolupracovat a kooperovat na společných projektech. Jde o jev, který byl před založením KČN v nábytkářství zcela nevídaný. Ing. Pavel Bursík, obchodní ředitel, Lias Vintířov LSM k.s.: Naše společnost má velkou výhodu v diverzifikaci výroby. V případě, že nějaký segment výroby zasáhla krize nebo pokles, ostatní segmenty to vždy eliminovaly. Jsme inovativní firma s vlastním vývojem. Ing. Blahoslav Dobeš, ředitel prodeje a marketingu, Moravská ústředna Brno, d.u.v.: Být ve správnou dobu na správném místě a být připraven zvládnout výzvy, které přicházely. Mezi klíčové momenty řadím projekty: „Do kosmu s Krtkem“ – účast našeho výrobku na palubě raketoplánu Endeavour, úspěšnou propagaci na Světové výstavě EXPO 2010 v čínské Šanghaji a zapojení do projektu Krtek velvyslanec mládeže EU v ČLR, a také inovaci licenční řady výrobků a úspěšné uvedení nových licenčních motivů na trh (Doba ledová, Kocour Mikeš, Garfield). Ing. Martin Doksanský, MBA, generální ředitel a předseda představenstva, SMP CZ, a.s.: Na posílení v personální oblasti, zkvalitnění obchodu, přísnějším dodržování stanovených pravidel a na kontrole v oblasti ekonomické a finanční. Ing. Josef Droběna, předseda družstva, Agro – družstvo Morava: Na diverzifikaci zemědělské výroby. Racionalizaci výroby a práce, snižování nákladů, kdy je pro naši společnost ekonomické hledisko rozhodující. Kdo dokáže ve stejných podmínkách snížit náklady na jednotku produkce, ten vítězí. Ing. Dana Ficlová, generální ředitelka hotelu Albion, Top Hotels Group a.s.: Vzhledem k stále rostoucí konkurenci v hotelovém průmyslu to byl určitě důraz na kvalitu a schopnosti personálu v každé linii řízení. Ing. Oldřich Glogar, jednatel, 2G-spol. s r.o.: Postupně jsme odešli z řetězců v ČR a začali ve větší míře vyvážet do EU. Ing. Jaroslav Hána, ředitel, Meclovská zemědělská, a.s.: Rozšíření podnikatelských aktivit o další bioplynovou stanici. Firma díky svému renomé a kvalitě plemenného materiálu chovu skotu, což je mj. dáno kvalitním ošetřovatelským personálem (lidským potenciálem firmy), exportuje plemenný materiál do vyspělých zemí, a to i mimo EU, což přináší značný ekonomický efekt. Ing. Jiří Havlík, předseda představenstva a ředitel, Pozimos, a.s.: Na schopnosti rychle a účinně se přizpůsobit prudkému nárůstu konkurenčního boje na stavebním trhu, a tím udržet, a dokonce zvýšit zakázkovou náplň. Ing. Josef Hendrych, MBA, ředitel, Rehabilitační ústav Kladruby: Jednoznačně na profesionalitě a nasazení jednotlivců ve prospěch týmového výsledku. A samozřejmě na výběru nejbližších spolupracovníků. Ing. Jan Houdek, Ph.D., jednatel a spolumajitel, INCO engineering s.r.o.: Na získání některých zakázek, což bylo velmi obtížné. Nicméně jako ještě obtížnější se ukázalo zajistit plnění smluvních závazků po stránce personální, materiální i organizační. Myslím ale, že se to podařilo. Ve jmenovaném období došlo k několikanásobnému nárůstu obratu. RNDr. Roman Hrnčíř, CSc., předseda představenstva a ředitel, Severochema, družstvo pro chemickou výrobu, Liberec: Náš úspěch nejvíc závisí na schopnostech, motivaci a pracovním nasazení našeho týmu. Největším vnějším vlivem je určitě kolísání cen ropy a situace, které ovlivňují koupěschopnost spotřebitelů. Aktivním rozvojem sortimentu a zahraničního obchodu bojujeme proti vnějším vlivům. Ing. Petr Choulík, CSc., generální ředitel a člen představenstva, Linde Gas a.s.: Bezesporu největší zkouškou pro nás, stejně jako pro mnoho jiných firem, byla krize. Podařilo se nám však včas přeorientovat se z růstového kurzu v období turbokapitalismu na hledání úspor a zlepšování procesů uvnitř podniku. To se ko- nec konců projevilo v tom, že Linde Gas vyšel z krize posílen, zlepšil svou míru ziskovosti, připraven k další expanzi. Ing. Jiří Jangl, ředitel závodu Řetenice, AGC Flat Glass Czech a.s.: Drastické snížení všech nákladů, investic, důraz na kvalitu výrobků, servis zákazníkům, kvalitní tým spolupracovníků na všech úrovních, spolupráce mezi jednotlivými závody. Ing. Lumír Juroš, ředitel, ZOD Hlavnice: V počátcích krize v roce 2008 byla provedena SWOT analýza, která se stala součástí taktického a strategického plánování rozvoje firmy. Výstupem je snížení výrobních nákladů a mobilizace finančních zdrojů, např. odprodejem neproduktivního majetku. Došlo i k stabilizaci zaměstnanosti a dosažení vysoce nadprůměrného výdělku. Ing. Jiří Kalužík, předseda představenstva a generální ředitel, Gumotex, a.s.: Na vysokém pracovním nasazení a flexibilitě spolupracovníků a na schopnosti managementu předvídat, včas a důrazně reagovat na vzniklou situaci. Lukáš Kapitán, ředitel, Zebr s.r.o.: Na inovacích, patentech a novinkách, které jsme přinesli na trh, a současně na schopnosti udržet tyto aktivity na rozumné míře. PharmDr. Jiří Korta, předseda představenstva a generální ředitel, Pharmos, a.s.: Úspěch závisel především na schopnosti přizpůsobit se novým podmínkám, na rychlosti zavádění inovací, které reagovaly na měnící se trh a nové požadavky zákazníků. Ing. Petr Kostohryz, předseda družstva a předseda představenstva, Otava, výrobní družstvo: Na zavedení nového systému řízení ve firmě a na jednání se zákazníky a schopnosti získávat je. Ing. Libor Kraus, předseda představenstva a finanční ředitel, Comtes FHT a.s.: V roce 2008 jsme se transformovali na a.s. a zároveň jsme do stanov zapracovali klauzuli o povinnosti reinvestovat vytvořený zisk do dalšího rozvoje. To nám umožnilo využít strukturální fondy a prakticky ztrojnásobit kapacity firmy. Ing. Zdeněk Kunický, ředitel divize Recyklace, Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.: Stavíme na 700leté tradici výroby stříbra a olova, máme univerzální technologii, rozmanitost aktivit, schopný a zkušený tým zaměstnanců. Máme na čem stavět. Ing. Jaroslava Kunová, ředitelka, Fakultní nemocnice Plzeň: Na řízení a organizaci práce s cílem získat co nejvyšší příjmy od zdravotních pojišťoven, na snižování nákladů snižováním nákupních cen při zachování výkonnosti a kvality zdravotní péče a její atraktivnosti pro pacienty. Ing. Zdeněk Kunta, předseda, Kooperativa, výrobně obchodní družstvo: Na schopnosti najít v nepřeberném množství informací ty správné, dobře je vyhodnotit a řídit se heslem: „Věřit, vědět, pracovat, odvážit se a mlčet“. Mgr. Olga Kupec, Ph.D., prokuristka, Abydos s.r.o.: Východiskem byla bezpochyby poptávka zákazníků po našich službách a naslouchání jejich potřebám. Trvalost úspěchu je však výsledkem každodenní, spolehlivé práce motivovaného a výkonného týmu zaměstnanců. Ing. Miroslav Křížek, Ph.D., generální ředitel, CzechInvest: Na kvalitních manažerech, stejně tak jako na píli a nasazení všech zaměstnanců. Také samozřejmě na podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu. Ing. Jiří Lejnar, jednatel a ředitel, Würth, spol. s r.o.: Na loajalitě a pochopení ze strany zaměstnanců. Ing. Pavel Loutocký, tajemník, Magistrát města Brna: Na schopnosti rychle reagovat na změny legislativy, která ovlivňuje chod úřadu (např. při převodu agend z odboru sociální péče na úřad práce). Na aktivním a pozitivním přístupu k občanům. Úřad se stal otevřeným pro občany. Ing. Jan Mík, manažer odboru techniky, AGC Flat Glass Czech a.s.: Na radikálním snížení nákladů na výrobu při současném zvýšení výtěžnosti výrobních linek. černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 13 ManaÏer roku 2011 Ing. Ivo Mader, generální ředitel a předseda představenstva, Ardagh Metal Packaging Czech Republic: Vzhledem k tomu, že jsme dodavatelem především do skupiny, jsme výrazně závislí na získání zakázek pro ni, zejména na západoevropských trzích, a to se s minimálními výkyvy podařilo. Ing. Antonín Machala, ředitel, Altech, spol. s r.o.: Jsme trvale exportní firmou. U hlavního výrobku export dosahoval až 87 %. Z toho plyne důležitost stabilního kurzu eura vůči koruně a také stabilita podnikatelského prostředí. Ing. Pavel Migota, předseda, Velos, výrobní družstvo: Na snížení nákladů, zvýšení produktivity práce, rozšíření výrobního sortimentu, nových technologiích, nákupu vstupních surovin ve vhodný okamžik na delší dobu. Ing. Vladimír Mogiš, ředitel, EMP s.r.o.: Na snížení nákladů, zvýšení produktivity a zlepšení konkurenceschopnosti. Na neustálém vyhledávání nových zakázek. Mieczyslaw Molenda, ředitel a jednatel, Gascontrol, spol. s r.o.: Především na výzkumu, vývoji, inovacích a zavádění nových technologií. Např. v oblastech: spalovací turbíny na výrobu energií, mikroturbíny – ORC, výstavba plnících stanic CNG, výstavba bioplynových stanic, důlní klimatizace pro hlubinné doly. Pak především na práci s lidmi a vytváření kolegiálního a motivujícího prostředí. Ing. Tomáš Morávek, ředitel, Evropské vzdělávací centrum s.r.o.: Na kvalitě zaměstnanců, úspěšném představení projektu Online a SMS jazyků, schválení EU dotací, založení Cambridge zkouškového centra a získání Brand Image Evropy 2. Ing. Renata Mrázová, generální ředitelka, ING Life and Pensions Czech and Slovak Republic: Krize zasáhla nás všechny, ale i v pozitivním smyslu. Uvědomili jsme si, v čem jsme výjimeční, a co nám nakonec pomohlo překonat překážky: silný tým, stabilní mateřská společnost, klient v centru pozornosti a schopnost přizpůsobit se. Ing. Petr Nožička, jednatel, Kobit, spol. s r.o.: Především na úspěchu v zahraničí. Dokázali jsme udržet zahraniční trhy a získat nová teritoria, kde se z jednotlivých zakázek podařilo vybudovat dlouhodobou spolupráci. Ing. Pavel Pachovský, generální ředitel a ředitel nákupu, Iveco Czech Republic, a.s.: Na úrovni nabízených výrobků a vývoji trhů. Uplynulé tři roky potvrdily, jak důležitá je skutečná týmová práce a včasné předávání informací. Nerovnoměrný vývoj potřeby nových autobusů na trzích, kam naše produkty nabízíme, ovlivnil všechny klíčové procesy ve společnosti a vynutil si nastavení vysoce flexibilních nástrojů řízení. Uplatnění konta pracovní doby jako nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, reorganizace logistiky výrobního závodu či upgrade informačního systému jsou jen namátkou vybraná opatření, která pomohla naplnit cíle společnosti a dodržet závazky učiněné zákazníkům i v podmínkách stále rostoucího tlaku konkurence a diktátu trhů. Ing. Miloslav Pavlas, předseda představenstva a ředitel, Kovolis Hedvikov a s.: Na poctivé práci všech spolupracovníků. Zejména na práci obchodního úseku, což přineslo start projektů pro nového strategického zákazníka Wabco, a na jejich úspěšném zvládnutí s vytvořením vývoje, na získání vývojových projektů pro PSA a zvládnutí náběhu těchto projektů. Ing. Jaroslav Pehal, předseda představenstva, NADOP – výroba nábytku, a.s.: Na odvaze učinit ve firmě nezbytná a mnohdy nepopulární opatření, která vyplývají z ekonomických změn v ČR a Evropě a jež firmě NADOP zajistila ekonomickou stabilitu. Ing. František Plachý, ředitel, Novem Car Interior Design k.s.: Na vysoké kvalitě našich výrobků a spolehlivosti dodávek náročným zákazníkům a na získání si dobrého jména u nich. RNDr. Miloš Podpěra, ředitel, China Tours s.r.o.: Snažili jsme se nepodlehnout obecným tlakům na snižování cen na úkor kvality a dostát svým zásadám, tj. zejména držet produkt v maximální kvalitě. Ukázalo se, že na to zákazníci slyší, což je pro nás zároveň i velkým povzbuzením pro budoucí roky. Ing. Vojtěch Policar, ředitel a jednatel, Schiedel, spol. s r. o.: Rozhodně to bylo vysoké nasazení a motivace prodejního týmu. Došlo rovněž k stabilizaci ve výrobním závodě v Teplicích, kde se zlepšily dodací termíny i kvalita výrobků, a to mělo příznivý dopad pro celou skupinu Schiedel. Jiří Povolný, předseda představenstva, Mátra Transport a.s.: Jednoznačně na správně zvolené dlouhodobé strategii rozvoje společnosti, kdy veškeré vytvořené zisky byly vždy ponechány na účtu firmy pro její další rozvoj. Tato politika umožnila zajistit růst firmy převážně z vlastních zdrojů a cizí zdroje byly používány jen v omezeném rozsahu na investiční akce. Tento postup zajistil firmě v době krize, kdy zakázky klesaly, dostatečné rezervy a nemusela být přijímána žádná významná restriktivní opatření. Ing. Petra Procházková, finanční ředitelka, Agrofert Holding, a.s.: Na správném využití obchodních příležitostí, na příznivých cenách komodit. Mgr. Jan Rafaj, MBA, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy, ArcelorMittal Ostrava a.s.: Na schopnosti hledat nové přístupy a řešení, na odvaze rychle je realizovat a udržet motivovanost zaměstnanců i přes nepříznivé vyhlídky. K úspěchu přispěl i skvělý tým, vedený špičkovým manažerem Augustinem Kochuparampilem. Ing. Miroslav Res, generální ředitel a prokurista, Čedok a.s.: Na flexibilitě – schopnosti rychle reagovat na změny, a to jak v oblasti produktu, tak v cenové politice. Ing. Vít Rybák, CSc., jednatel, Glatt - Pharma, spol. s r.o.: Na schopnostech týmu zvládat v krizi růst, na jeho kreativitě a odborné řemeslné úrovni. Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka a předsedkyně rady AV ČR, Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.: Na mezioborové spolupráci, na soustavném uplatňování a využívání výsledků výzkumu z laboratoří v praxi, na získávání grantových prostředků na výzkum a inovace, na výchově postgraduálních studentů, na mezinárodní spolupráci v řadě projektů 5 .–7. RP EU. Ing. Otakar Šašek, ředitel, ZD Klapý: Nejen v posledních letech závisel na tom, že kupujeme jen to, na co máme. Že se chováme slušně ke všem oprávněným osobám, že nezapomínáme na ty, kteří odešli do důchodu. Jsem přesvědčen o tom, že vybudování zemědělské firmy je běh na delší trať. A pokud budeme vytrvalí a slušní, nemáme se čeho obávat. Ing. Ivana Šachová, ředitelka a jednatelka, Silex spol. s r.o.: Na osobním nasazení většiny zaměstnanců, na rozšíření vlastní maloobchodní sítě, udržení původní koncepce prodeje kvalitního bytového textilu pouze pod vlastní značkou SCANquilt, na vhodné sortimentní a trendové nabídce výrobků spojených s obsluhou proškolovaného personálu. Ing. František Ševčík, ředitel a jednatel, ZAM-Servis s.r.o.: Na důsledném plnění svých závazků, na finanční disciplíně a uvádění nových výrobků na trh. Ing. Gustav Slamečka, MBA, předseda představenstva, ČD Cargo, a.s.: Na lidech a samozřejmě na schopnosti přizpůsobit se přáním a potřebám našich zákazníků. Bc. Miloš Škrdlík, MBA, MSc., jednatel, Maloobchodní síť Brněnka, spol. s r.o.: Na trvalém postupném budování značky, stabilitě, uvážených rozhodnutích, upřednostňování kvality před kvantitou, na dlouhodobé personální stabilitě, na mnohaleté úspěšné týmové práci. Jiří Slovák, jednatel, Trachea, s.r.o.: V lepších časech jsme pamatovali na horší a vytvořili jsme si dostatečné rezervy. Díky tomu jsme přečkali období recese a mohli investovat do moderních technologií a rozvoje. Karel Šnour, ředitel a jednatel, Rosenberg s.r.o.: Na zaměstnávání erudovaných zaměstnanců, zvyšování efektivity a produktivity práce a perfektní kontrole výrobních nákladů. Ing. Theodor Sojka, tajemník, Statutární město Chomutov: Úspěch spočíval v dodržování zásad dobrého hospodáře a v invenčním potenciálu zaměstnanců. Ing. Josef Špryňar, výrobní náměstek, Metrostav a.s.: Na důsledné personální práci se zaměstnanci a absolventy. Na zefektivňování procesů řízení a kontroly. Lubomír Stoklásek, generální ředitel a předseda představenstva, Agrostroj Pelhřimov, a.s.: Na týmové práci, předvídavosti a dlouhodobém obchodním a investičním plánování na období 3 až 5 let. Už ve Starém zákoně se hovoří o vykrmených a hubených kravách. Takže když jsou léta hojnosti, je třeba myslet na to, že může být hůř. Protože jsem si toto vždy uvědomoval, své postavení na stavebním trhu jsme si udrželi i v krizovém období. RNDr. Tomáš Votruba, CSc., MBA, generální ředitel, Roche spol. s r.o.: Na schopných lidech v naší společnosti. Karel Vytřísal, jednatel, Domat Control System s.r.o.: Na mě a týmu spolupracovníků, který vedu. Miroslav Závada, MBA, facility manager, Krajská majetková, p.o.: Na vytvoření týmu, který je schopen značného pracovního nasazení, a na úspěšném zavedení facility managementu v naší společnosti. Ing. Jindřich Zítek, předseda představenstva a výkonný ředitel, VSP Data a.s.: Na chuti myslet a pracovat. Podařilo se nám držet směr, krok a tempo s našimi zákazníky a partnery, a dokázali jsme se odlišit a odpoutat od našich konkurentů. Snažíme se uchopit krizi jako svou příležitost. Ing. Martin Žáček, CSc., generální ředitel a předseda představenstva, Uniqua pojišťovna: Na správných rozhodnutích v pravou chvíli a entuziazmu klíčových spolupracovníků, i na jejich schopnostech přinášet nové nápady a řešení. Dále pak na nadstandardním přístupu celého týmu k našim klientům. Ing. Jan Žižka, generální ředitel, Mondi Štětí a.s.: Na udržení konkurenceschopnosti v oblasti nákladů, kvality produktů i zákaznického servisu a na inovačním procesu v oblasti produktů s vyšší přidanou hodnotou. (pod) Jaroslav Šrajer, ředitel, Texsr s.r.o.: Na každodenní poctivé práci, na serióznosti firmy a samozřejmě na dlouholetých kontaktech. Ing. Jan Urbiš, ředitel a jednatel, Slezské stavby Opava s.r.o.: www.manazerroku.cz černá azurová purpurová žlutá 1 4 /du ben/2 012 Konkurenceschopnost Otevřené diskusní fórum Přijďte nám pomoci s řešením neuspokojivé situace na trhu práce v České republice Pro zvýšení informovanosti o systému Národní soustavy povolání – databázi povolání, která obsahuje popis podrobných požadavků na vykonavatele práce ve formě obecných a odborných kompetencí, pořádá nyní realizační tým v jednotlivých krajích České republiky tzv. kulaté stoly, tj. setkání, na kterých se u jednoho stolu sejdou zástupci Úřadu práce ČR, personálních a vzdělávacích institucí, krajských samospráv a zaměstnavatelů. Kulaté stoly, které se budou konat až do června tohoto roku, slouží především k předání podrobných informací o Národní soustavě povolání, jejím vzniku, tvorbě typových Kraj Datum konání Místo konání Čas konání Olomoucký a Zlínský 19. 4. 2012 Olomouc 10.00–13.00 hod. Královéhradecký 24. 4. 2012 Hradec Králové 10.00–13.00 hod. Karlovarský a Ústecký 26. 4. 2012 Most 09.00–13.00 hod. Pardubický 17. 5. 2012 Pardubice 10.00–13.00 hod. Jihočeský 22. 5. 2012 České Budějovice 10.00–13.00 hod. Plzeňský 24. 5. 2012 Plzeň 10.00–13.00 hod. Moravskoslezský 05. 6. 2012 Ostrava 11.00–13.00 hod. Jihomoravský 07. 6. 2012 Brno 10.00–13.00 hod. pozic, ale hlavně k informování návštěvníků, v čem a jak jim Národní soustava povolání může pomoci. Nechybí ani prezentace k navazující Národní soustavě kvalifikací a jejím přínosům. Zástupci konsorcia hosty rovněž seznámí s mode- lem sektorových rad, které jsou jako zástupci zaměstnavatelů nejdůležitějšími tvůrci obou systémů, a se sektorovými dohodami, jež nyní vybrané sektorové rady realizují, a které mají napomoci ke zlepšení situaci na trhu práce České republiky. Kulaté stoly jsou pojaty jako otevřená diskusní fóra, tzn. že kdokoli může kdykoliv během prezentací pokládat dotazy a diskutovat k tématu, které ho zajímá. Dosavadní kulaté stoly měly velmi uspokojivou návštěvnost a ukázaly, že se lidé už pomalu začínají seznamovat s unikátním nástrojem dalšího vzdělávání, jakým jsou právě budované systémy Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací. Všechny, kdo se zajímají o rozvoj lidských zdrojů, neuspokojivou situaci na trhu práce a možná řešení, srdečně zveme k účasti na kulatých stolech. Termíny a místa konání jednotlivých setkání jsou uvedeny v přiloženém přehledu. Pro registraci kontaktujte regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR (http://www.spcr.cz/ organy/regionalni-zastoupeni). (pod) www.nsp.cz Soulad cíle jednotlivce s cílem společnosti Jste spokojeni s dopady vzdělávacích a rozvojových programů na konkrétní dlouhodobý výkon vašich zaměstnanců? Touto otázkou se snad bez ustání zabývají všichni manažeři pohybující se v oblasti HR. Je mnoho propracovaných metod a postupů jak tyto dopady zvyšovat. Zkusme se však zamyslet nad základní podstatou přirozené motivace člověka. Kdy a za jakých okolností je člověk schopen a ochoten naplno využívat svůj vlastní potenciál? Odpověď může být na první pohled velmi jednoduchá. Pokud se jeho přirozené osobní cíle co nejvíc přiblíží cílům a vizím společnosti. V jednoduchosti této odpovědi je však skryta i podstata problému. Rozpoznat a přiblížit se k základním motivačním prvkům, hodnotám a prioritám každého člověka, vyžaduje rozvinout prostředí s vysokou mírou důvěry. Právě prostředí ve společnosti se stává klíčovým prvkem pro její dlouhodobý růst. Aby vzdělávací a rozvojové programy mohly v maximální míře zasáhnout požadované cíle, je třeba k zasetí nových semínek dostatečně připravit půdu. Velmi často se setkáváme jak s vynikajícím zpracováním procesů, tak výborným rozvojovým a motivačním plánem pro zaměstnance, a přesto výsledky nenaplňují očekávání. Jedním z nejdůležitějších kroků je uvědomit si, že k plnému výkonu v jakékoli roli v organizaci, nestačí jen odborná znalost pracovníků a schopnost uvést tuto znalost do praxe, ale je nutný zejména jejich osobní přístup k naplnění své role. Na tomto místě se najednou ocitáme v nové a nepříliš probádané oblasti. Samotná vnější motivace zpravidla nemá dlouhodobý dopad, a je tedy třeba neustále ji inovovat a rozvíjet. To stojí nemalé úsilí i náklady. Jako řešení se nabízí vytvoření stimulujícího prostředí, které inspiruje k přijetí vlastní odpovědnosti za dosažení výsledků. Velkou roli zde hraje vyzrálost osobnosti. Tím je míněna schopnost nazírat na věci v širších souvislostech a uvědomovat si důsledky a dopady svého jed- nání. Prostředí je obecně klíčovým prvkem pro rozvoj společnosti a v podstatě provazuje procesní nastavení s lidmi. Pokud má tedy firemní prostředí v sobě aktivně zakomponovány prvky rozvíjející důvěru, přirozenost, samostatnost, spolehlivost, tvůrčí přístup, schopnost dosáhnout výsledku, pak se celý proces uvedení těchto hodnot do praxe významně urychlí. Zejména zde však platí moudré pravidlo, že vychovávat lze pouze inspirací. Proto musí být prostředí nastaveno konzistentně pro celou organizaci a všechny úrovně vedení. Dalším nepostradatelným prvkem je perspektiva. Je to základní stavební kámen pro tvorbu stabilního a vyspělého týmu. Perspektiva je hnací silou rozvoje a růstu jak jednotlivců, tak návazně celé organizace. Na konci roku 2011 se uskutečnila malá anketa na téma zaměstnanecké benefity. Vedle běžných výhod, jako jsou stravenky, ukázala zvyšující se zájem o osobní růst. Velmi často se právě rozvojové programy podílejí na významném zlepšení perspektivy pro zaměst- nance. Zejména pokud kombinují odbornou kvalifikaci a kvalitu života. Zaměstnanci si stále víc uvědomují, že s vlastním rozvojem roste i jejich cena na trhu práce. Pokud se tyto dva prvky plně rozvinou, představují úžasný potenciál pro rozvoj odborných kompetencí. Aktivita přirozeně přechází na stranu zaměstnanců, kteří jsou díky tomu schopni podstatně efektivněji a s hlubším dopadem rozvíjet své odborné znalosti a dovednosti. Management se potom může víc orientovat a soustředit na oblasti vývoje a inovací. Řízení skrze prostředí současně násobí tvůrčí sílu celého týmu, schopnost přicházet na nová řešení a vytvářet mnohem víc nových příležitostí. Především však umožňuje lidem přijmout plnou odpovědnost nejen za hodnotné uplatnění své role v organizaci, ale zejména za svůj vlastní život. A to může být významný krok k ozdravení celé naší společnosti. Ing. Milan Pařil, coach & trainer, předseda představenstva, INPRAM a.s. Chytrá investice do IS šetří peníze mnoha firem z oblasti výroby, průmyslu, služeb a obchodu. V posledních letech prošla naše firma bouřlivým rozvojem, který mj. souvisí i s rozšířením řad IT profesionálů. Ti disponují zkušenostmi z oblasti zakázkového vývoje softwarových řešení a tvorby webových stránek. Proto jsme schopni každému zákazníkovi opravdu ušít řešení na míru. Spektrum služeb společnosti CDI.CZ, s.r.o., začíná analytickou činností a konzultacemi, po kterých následuje vývoj zakázkového softwaru a jeho provoz. Naše služby zahrnují i dodávky potřebného HW vybavení, jakým jsou aplikační a databázové servery či uživatelské PC stanice. K tématům, o nichž se dnes nejvíc diskutuje, patří i efektivita firemních procesů. Není divu, zvlášť když firmy hledají každý nástroj, který by i v období hospodářského útlumu udržel jejich finanční toky ve zdravém poměru. Na efektivitu tohoto procesu mají nemalý vliv informační systémy a technologie. Mezi velmi úspěšné poskytovatele těchto služeb patří společnost CDI.CZ, s.r.o., která je na trhu téměř 18 let a daří se jí i v období ekonomické recese. Zabývá se především tvorbou zakázkových softwarových řešení pro klienty, a to nejen z ČR. Poskytuje ovšem i služby v oblasti tvorby individuálních www prezentací, marketingu a prodeje HW. Požádali jsme o rozhovor obchodního ředitele firmy Ing. Ondřeje Kubáta. V čem vidíte nejdůležitější přínos svých aktivit pro vaše zákazníky? Ing. Ondřej Kubát. Pokud bych chtěl odpovědět co nejstručněji, řekl bych, že společnost CDI.CZ, s.r.o., svým zákazníkům šetří finanční prostředky díky zefektivňování jejich podnikových procesů. Naši vedoucí pracovníci mají za sebou mnoho úspěšných projektů pro významné české i mezinárodní společnosti Jak probíhá celý proces spolupráce s vašimi klienty? Jak jsem se už zmínil, každý projekt vývoje softwarového řešení začíná detailní analýzou potřeb klienta. CDI.CZ, s.r.o., svým zákazníkům v rámci analýzy zdarma zpracovává analýzu ROI, na jejímž základě se mohou dál rozhodnout, zda má pro ně navrhované řešení smysl a přinese jim po- žadovaný efekt. Jako příklad bych uvedl zakázku pro jednu významnou společnost z oblasti výroby elektrosoučástek. Té jsme připravili softwarové řešení, které mělo za cíl ušetřit práci s výkazy na výrobních linkách, a zvýšit tím produktivitu jednotlivých pracovnic. Po nasazení systému mají pracovnice na lince víc času na svou práci, tedy na výrobu. Naším přičiněním se zvýšila produktivita o několik procent, takže investice do softwarového řešení měla smysl. Výsledkem je výrazná úspora peněz klienta. Kdo je potenciálním uživatelem vašich řešení? Mezi spokojené uživatele softwarových řešení CDI.CZ, s.r.o., patří víc než 20 firem z Czech Top 100. Nejvýznamnější jsou např. ČEZ, T-Mobile, TPCA, Plzeňský Prazdroj, Schneider Electric, American express, Ardo Austria Frost, Fiat ČR, 02, CONDOR a další. Zajímají vás pouze velké společnosti? Rozhodně ne. Důkazem, že naše řešení pomáhají i menším firmám, kde jsou navíc úspory viditelnější, je např. sklenářství Alfaglass nebo aukční síň KODL. Navíc se snažíme našim zákazníkům pomoci i s financováním námi poskytovaných systémových řešení, a proto od počátku roku 2009 zajišťujeme financování pomocí leasingu. Tím se snažíme dostát firemní filozofii, kterou je opravdu komplexní služba. (tk) . CDI.CZ, s.r.o. Na Balkáně 2075/70 130 04 Praha 3 tel.: +420 222 541 930, 931 [email protected] www.cdi.cz černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 15 Konkurenceschopnost Máme velký potenciál Bez zahraničních investic se česká ekonomika neobejde. Širokou škálu služeb v tomto segmentu poskytuje Sdružení pro zahraniční investice – AFI. Jeho hlavním cílem je zajistit, aby vstup zahraničních investorů byl co nejsnazší a nejrychlejší. Nejen o tom jsme hovořili s předsedou této instituce Kamilem Blažkem. Cílem AFI je usnadňování vstupu zahraničních investic do ČR. Dá se obecně shrnout, jaké jsou nejčastější překážky? Podle typu projektu je možné hovořit o určitých faktorech, které v různé míře investorovi vstup na trh znesnadňují. Překážkami bych to nenazýval. ČR je investorsky atraktivní destinace, ve které se tradičně velmi dobře daří průmyslu. Stejně jako v kterékoliv jiné oblasti podnikání, i zde platí, že kvalitně a včas získané informace mohou značně uspořit čas, rizika a náklady. Investorům poskytuje AFI nejčastěji odpovědi na otázky týkající se obchodní legislativy, systému daní a cel, velikosti a struktury pracovního trhu a poradenství v oblasti průmyslových nemovitostí. Konkrétní oblast zájmu se potom odvíjí od individuálních potřeb investora. Nemusí se přitom jednat jen o zahraniční společnost. Naše sdružení podporuje investice v ČR obecně, a pomáhá tedy i domácím investorům – nejen svým expertním zázemím, ale i řadou dalších aktivit. Je rozdíl najít pro zahraniční investory v Česku společnou řeč se AFI, je investora pro ČR získat. Společnou řeč tak nachází s oběma. Určitě je ale stále co zlepšovat, zejména v oblasti otevřenější vízové politiky ČR vůči třetím zemím nebo ve sféře užší spolupráce škol s podniky. Předseda AFI Kamil Blažek. soukromou firmou, nebo se státním subjektem? Jednání investora s veřejným nebo soukromým sektorem se liší v mnoha různých ohledech a oba typy subjektů mají pro vstupující firmu svůj přínos. Podniky jsou zpravidla velkým zdrojem knowhow. Informace z trhu se k nim dostávají rychleji, mají dobrou znalost prostředí a oboru a jsou schopny reagovat pružně. Státní správa a samospráva může na druhé straně dát investorovi podporu, jak finanční, například ve formě pobídek nebo dotací, tak nefinanční. U státu samozřejmě záleží na tom, o jaký investiční projekt jde a zda je umístění takové investice pro ČR nebo určitý region žádoucí. Sdružení AFI při komunikaci s investory úzce spolupracuje s agenturou CzechInvest, takže investující firmě jsou poskytnuty jak služby státního, tak soukromého sektoru. Zájem CzechInvestu, stejně jako Ve které oblasti českého průmyslu se zahraničním investicím nejvíc daří? ČR je tradičně lídrem automobilového průmyslu. Mezi roky 1993 a 2011 zprostředkovala agentura CzechInvest v oblasti výroby dopravních prostředků investice v hodnotě 294 939 mil. Kč, a pomohla tak vytvořit 75 402 pracovních míst. Struktura investic je korigována státem tak, aby docházelo k podpoře slabších regionů a investic do odvětví, které jsou pro ČR potřebné. K tomu stát využívá investiční pobídky, dotační programy a jiné nástroje. Svou roli může sehrát také přístup samosprávy k investorům. Česko disponuje velkým vědeckým potenciálem. Orientují se zahraniční investice i do vědy a výzkumu? Potenciál Česka v oblasti vědy a výzkumu je skutečně značný a my s CzechInvestem se snažíme tyto typy investic maximálně podporovat. Velkým úspěchem a prakticky nejcennější investicí posledních let v této oblasti se stal pro Česko projekt globálního inovačního centra firmy Eaton, které bude realizovat výzkumy zaměřené na vývoj energeticky účinných napájecích systémů a elektrifikaci dopravy, dopravních prostředků a leteckých aplikací. Eaton plánuje zaměstnat v prvním roce až 50 vysoce kvalifikovaných inženýrů a tento počet zvýšit na přibližně 300 zaměstnanců v příštích čtyřech až pěti letech, což je fantastické číslo. Získávání tohoto typu investic je ale běh na velmi dlouhou trať. Argumentem číslo jedna sice zůstává tradice a kvalita českého vysokého školství a jeho přední odborníci, přesvědčit o nich investory ale není samozřejmostí. Navíc, málokdy zde společnost vybuduje inovační centrum hned při svém prvním vstupu, jednoduše proto, že firma prostředí ČR nezná natolik důvěrně, aby jí svěřila tak nákladnou a náročnou investici. Ve většině případů jí proto předchází jiné, většinou výrobní projekty, které se na investice s vysokou přidanou hodnotou rozšíří až po letech působení. Jak by měla vypadat ideální symbióza zahraničních a českých firem pro zařazení ČR mezi vyspělé inovativní ekonomiky? Při uvažování o ČR jako o inovativní ekonomice nesmíme zapomínat na vysoké školy. To jsou centra inovací, bez kterých by řada takových projektů neměla šanci vzniknout. Pokud bych se měl zmínit o ideálním stavu symbiózy, pak musím bez váhání uvést projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, jehož cílem je vybudovat nově koncipované klinicko-výzkumně-vzdělávací centrum, které by mělo pomoci urychlit lékařský pilotní výzkum a vývoj až o 50 %. Budou se na něm podílet české a světové univerzity a víc než 30 partnerských organizací z řad průmyslových firem. Projekt se přihlásil do soutěže Nejlepší spolupráce roku, kterou pořádáme společně s Americ- kou obchodní komorou a Technologickou agenturou ČR pod hlavičkou širší platformy Česká inovace. Nemůžeme však podceňovat ani výrobní projekty, které vytvářejí dlouhodobě nejvíc pracovních míst a současně – jak jsem se už zmínil – bývají předvojem, a tedy i potenciálním zdrojem reinvestic právě v oblasti inovací. Jak jsme na tom z hlediska zahraničních investic ve srovnání se sousedními zeměmi? Česká republika je investory nejčastěji porovnávána s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. V této konkurenci máme nejvyšší podíl objemu zahraničních investic k HDP, ovšem jakékoliv porovnávání čísel je velmi zjednodušující. Velkým konkurentem je nám v poslední době Polsko, a to díky přímé finanční podpoře investorů a rychlosti povolovacích procesů před zahájením výroby. To jsou oblasti, kde se snažíme brát si příklad. Právě v této době prochází senátem novela zákona o investičních pobídkách, která by měla Českou republiku v očích investorů víc zatraktivnit. Na jejím koncipování se velkou měrou podílelo i Sdružení pro zahraniční investice – AFI. Jan Hrabálek Velmi dobře využitá pohybová energie Vysokozdvižný vozík s hybridním pohonem je šetrný k životnímu prostředí, pracuje tiše a efektivně Vysokozdvižný vozík RX 70 HYBRID je tak dalším stavebním kamenem, přinášejícím vyšší efektivitu a ohleduplnost k životnímu prostředí. Rostoucí ceny energií, přísnější emisní normy a rostoucí ekologické povědomí podporují i v intralogistice poptávku po úsporných vozících s nízkými hodnotami emisí. Dosavadní vývoj v této oblasti dosáhl na mezní hodnoty úspor jak u spalovacích motorů a elektromotorů, tak u pohonů hydrauliky. Zvýšení efektivity proto dnes přináší využití hybridních technologií, které spočívají v kombinací různých pohonných koncepcí. Z vozíku RX 70, který byl už při svém uvedení na trh v roce 2006 nejúspornějším vysokozdvižným vozíkem se spalovacím motorem ve své třídě, proto firma Still vyvinula vozík s označením RX 70 Hybrid. Je ideální tam, kde je potřeba časté zrychlování a brzdění, např. při nakládání a vykládání nákladních automobilů v nápojovém průmyslu. Nový a úspornější Vysokozdvižný vozík RX 70 HYBRID využívá energii, která se získává při brzdění z jeho pohybové energie. Ta se ukládá a při příštím zrychlování se opět užitečně využije. RX 70 Hybrid pracuje tišeji. Místo motoru s výkonem 44 kW stačí novému vozíku RX 70 HY- BRID při stejném objemu překládky dieselový motor o výkonu jen 36 kW. Pohyby pojezdu a zdvihu jsou řízeny inteligentně – s podporou elektricky regulovatelného hydraulického čerpadla. Při nasazení 1500 motohodin ročně se vyšší investice amortizuje za necelé dva roky. Zásobník energie je základem Dosud nevyužívaná brzdná energie se nyní ukládá do zásobníku energie a znovu se využívá k pojezdu při následném zrychlování. Zásobník energie tak hraje v této koncepci hlavní roli. Musí dokázat velmi rychle absorbovat vysoký brzdný výkon a kvůli velké jízdní dynamice a někdy náročným podmínkám nasazení být odolný vůči vysokému mechanickému namáhání. Kromě toho musí být i cenově přijatelný, aby se pro zákazníka zvýšené pořizovací náklady formou úspor ve spotřebě paliva co nejrychleji amortizovaly. V současné době jsou k tomu účelu nejvhodnější dvouvrstvé kondenzátory, tzv. ultrakapacitory. Tyto elektrostatické zásobníky energie mají velmi velký aktivní vnitřní povrch a jsou k dispozici v kapacitách až 5000 F při napětí článků 2,7 V. Kondenzátory jsou velmi robustní, mohou být montovány v jakékoli poloze a lze je používat ve velkém teplotním rozsahu. Zásobníky navíc vydrží i při velkých nabíjecích výkonech velký počet cyklů a mají velmi malý vnitřní odpor. Efektivita, hospodárnost a životní prostředí Společnost Still zaměřuje velkou pozornost na spotřebu energie svých vysokozdvižných vozíků a skladové techniky. Prostřednictvím programů pro úsporu energie, např. Blue-Q a Optispeed, rekuperací energie u elektricky poháněných strojů, optimalizací charakteristik spalovacích motorů a regulacemi pohonu klade velký důraz na efektivitu a hospodárnost, stejně jako na ochranu životního prostředí. Produkty Still už nyní splňují zpřísněné emisní normy podle 97/68/ES, stupeň 3b, které vstupují v platnost v letech 2012 a 2013. Still Společnost STILL je předním poskytovatelem inteligentního řízení intralogistiky, kompletních vnitropodnikových materiálových a informačních toků. Vedle rozmanité palety vysokozdvižných vozíků vyvíjí inovativní služby a řešení materiálových toků. Předkládá širokou nabídku služeb, která zajišťuje maximální efektivitu na celém světě. Rychlý servis a hustá servisní síť zaručují vysokou hospodárnost a spolehlivé zajištění výrobních procesů. V současnosti je jen v Evropě víc než 7000 kvalifikovaných pracovníků připraveno splnit individuální požadavky každého zákazníka. Zdroj: materiály firmy Still (pod) . www.still.cz černá azurová purpurová žlutá 1 6 /du ben /2 012 Konkurenceschopnost Hodnocení „ekorizik“ Od 1. ledna 2012 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. Jde o prováděcí předpis zákona o ekologické újmě č. 167/2008 Sb. Ekologická újma Prováděcí předpis zákona o ekologické újmě stanovuje novou legislativní povinnost, která se vztahuje na 40–80 tisíc podnikatelských subjektů. Jsou to provozovatelé 15 provozních činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu (např. nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky nebo závadnými látkami, vypouštění odpadních vod nebo čerpání vod, provozování zdrojů znečištění ovzduší a další), s nimiž se spojuje objektivní odpovědnost za ekologickou újmu vyvolanou samotnou povahou takové provozní činnosti, tedy bez ohledu na porušení právního předpisu. Za ekologickou újmu se považuje jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu. Hodnocení rizik ekologické újmy Hodnocení rizika vzniku ekologické újmy provádí provozovatel pro každé místo provozní činnosti a pro každou provozní činnost zvlášť (až na výjimky). Hodnocení je prováděno ve dvou stupních: • Základní hodnocení rizik – indika- tivní zhodnocení zranitelnosti životního prostředí. V případě, že je celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika vyšší než 50, provádí příslušný provozovatel druhý stupeň hodnocení rizik. • Podrobné hodnocení rizik – rozpracování detailních scénářů vzniku ekologické újmy a jejích důsledků. Výsledkem je finanční vyčíslení nákladů na nápravná a preventivní opatření související se vznikem ekologické újmy. Finanční zajištění Povinnost finančního zajištění se vztahuje na ty provozovatele, kteří na základě podrobného hodnocení rizik dospěli k závěru, že svou provozní činností mohou způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava a náklady spojené s preventivními opatřeními přesáhnou částku 20 mil. Kč. Výjimky (EMAS, ČSN EN ISO 14 000) Provozovatel registrovaný v Programu EMAS, nebo provozovatel, který má certifikovaný systém ISO 14 000, nebo provozovatel, který prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování či získání certifikace, provádí pouze základní hodnocení rizika. Současně se na něj nevztahuje povinnost mít finanční zajištění. Postup při hodnocení rizik ekologické újmy Při zpracování hodnocení rizik ekologické újmy, zejména podrobného, není možné obejít se bez mezioborových znalostí, případně bez spolupráce s interními či externími experty na danou oblast. Základními podklady pro zpracování jsou dokumenty, které má provozovatel k dispozici na základě tzv. složkových či jiných zákonů, a dále charakteristika lokality, kde činnost provádí. Při hodnocení je nutné identifikovat zdroj rizika, stanovit expoziční cesty, identifikovat potenciální exponované populace/předmět ochrany, stanovit expozice, způsob provedení preventivních a nápravných opatření včetně vyčíslení jejich nákladů. Odborné nároky na hodnocení rizik jsou velmi vysoké, proto je vhodné svěřit hodnocení odborné firmě. Společnost TÜV SÜD Czech zajišťuje komplexní služby v této oblasti od zpracování základního a podrobného hodnocení rizik ekologické újmy přes zpracování havarijních plánů až po zajištění komunikace s orgány státní správy a informační servis pro získání dotací na investiční opatření eliminující dopady na životní prostředí. Na závěr jen krátké připomenutí: Hodnocení rizik musí být zpracováno nejpozději do konce roku 2012. Soňa Hykyšová, TÜV SÜD Czech, s.r.o. . www.tuv-sud.cz Nestrukturovaná data a efektivní komunikace Současné výrobní a obchodní společnosti jsou beze zbytku vybaveny nejméně jedním elektronickým informačním systém. Základní kámen podnikových informačních systémů představuje obvykle ERP pro zpracování podnikových agend, doplněný aplikací typu MIS, systémem CRM pro řízení vnějších vztahů a často škálou doprovodných programů. Tyto systémy vesměs používají a zpracovávají přísně strukturovaná data. Strukturovaná data ale tvoří jen zlomek (asi 10 %) všech informací, které se ve společnostech vyskytují. Většina informací je obsažena v datech nestrukturovaných. Pro rychlé a správné využití těchto informací je třeba informační systémy doplnit o možnost efektivně zpracovávat a ukládat i nestrukturovaná data všeho druhu. V podnikové komunikaci je jako klíčový komunikační prostředek používána elektronická pošta. Ta je málo efektivní, a to zvlášť při podpoře dynamické spolupráce. Dokumenty se mnohokrát posílají tam a zpět a množství odpovědí, odpovědí na odpovědi atd. způsobuje zmatek v dokumentech, které zprávy obsahují. Je tím výrazně ztíženo týmové sdílení kontextu a výstupů e-mailových diskusí. Budoucnost efektivní týmové komunikace a spolupráce lze proto spatřovat v přenesení větší části komunikace do podnikových sociálních sítí. Systém OR-INFO zkvalitňuje práci a šetří čas Společnost OR-CZ Moravská Třebová nabízí systém OR-INFO pro práci s nestrukturovanými daty a IBM Social Business pro efektivní podnikovou komunikaci. Univerzální komunikační systém ORINFO prošel dlouhodobým vývojem a sdružuje funkcionality, které lze využít pro evidenci aktivit v prakticky jakékoliv společnosti nebo organizaci. Systém je nasazen např. ve výrobních i obchodních organiza- cích, ale také v nemocnicích či na městských úřadech a v advokátních kancelářích. Systém OR-INFO je určen pro správu nestrukturovaných dat, která vznikají v rámci obchodních a projektových aktivit organizace (záznamy z jednání, úkoly, korespondence, porady, smlouvy apod.). Mezi další výhody systému patří možnosti řízení akcí (workflow), plánování a organizace času, sdílení datových zdrojů, fulltextové vyhledávání a řízení přístupových práv. Komplexně tedy řeší problematiku oblastní CRM, HelpDesk, Project Management, Dokument Management a ISO Management. Systém je složen z několika modulů, které jsou vzájemně propojeny. Systém významně zvyšuje produktivitu pracovních skupin. Šetří čas a zlepšuje kvalitu denně prováděných operací. Usnadňuje komunikaci mezi členy týmu a všechny informace automaticky uchovává a kategorizuje. Pomáhá pracovníkům přistupovat k informacím, sdílet je, sledovat, zabezpečovat a organizovat zcela unikátním způsobem. Na principu sociálních sítí IBM Social Business je naopak novinkou. V poslední době odborníci na komunikaci tvrdí, že používat e-mail uvnitř podniku je ztráta času, a poukazují na jeho velmi nízkou efektivitu. Na druhé straně je jasné, že zatím se bez e-mailu nelze obejít. Je však tento stav trvalý? Stačí se podívat na sociální sítě typu FaceBook, které si miliony lidí spontánně oblíbily a staly se jejich nadšenými uživateli. Proč tedy nepřenést stejné principy do podnikového prostředí a nevyužít faktu, že sociální interakce a sdružování je přirozenou lidskou potřebou? Odpovědí na tuto otázku je vznik nové formy podnikové komunikace a spolupráce, tzv. Social Business, která integruje sdílení obsahu, blogy, wiki, osobní profily, komunity atd. do firemního komunikačního prostředí. Vzniká tak další vrstva, která navazuje na e-mail, kalendáře, sjednocenou komunikaci a na aplikace pro řízení spolupráce (např. OR-INFO) a významně zvyšuje efektivitu spolupráce. Social Business umožňují vybudovat podnikovou sociální síť, která úzce spolupracuje s klasickým systémem pro řízení spolupráce a komunikaci a doplňuje jej o další podstatné funkce. Lepší komunikace i firemní kultura Na efektivitu a konkurenceschopnost firmy má zásadní vliv trvalé zlepšování procesu získávání, ukládání a následného využívání všech dostupných informací. Společnost OR-CZ je nyní připravena poskytnout kvalitní nástroje, které lze použít pro zlepšení práce s nestrukturovanými daty okamžitě a jež jsou, díky použitým technologiím IBM, připraveny pro zavedení nové podnikové platformy pro podporu spolupráce Social Business. Funkce sociálních sítí, které společnost nabízí v rámci řešení OR-INFO, mohou podstatně změnit způsob komunikace a spolupráce, ale i způsob myšlení a firemní kulturu. (pod) . www.orcz.cz černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 17 Konkurenceschopnost Trendy moderních investic Rychlý vývoj technologií vyžaduje značné investice do nových studií, projektů a produktů. S tím úzce souvisí potřeba společností vkládat prostředky do inovačních procesů a schopných a flexibilních zaměstnanců. Rozhovor s Ing. Petrem Novotným, jednatelem společnosti Automotive Lighting, třetího největšího celosvětového výrobce světlometů do automobilů, se zabývá otázkou konkurenceschopnosti ČR na mezinárodním trhu a toku investic v moderních společnostech. V úvodu rozhovoru se ing. Novotný zamyslel nad minulostí a s ní souvisejícími otázkami potenciálu pracovní síly obyvatel České republiky: „Ať si to uvědomujeme, či ne, jsme ovlivněni naší historií. Týká se to všech jednotlivců, celé společnosti. Naše současná situace vychází z naší minulosti, novodobé historie. Česká kotlina nemá moře, máme omezené nerostné bohatství, jsme malá komunita ve středu Evropy. Naší silnou stránkou vždy byla průmyslová výroba a s ní spojené aktivity.“ Jakým směrem by se podle vašeho názoru měl vyvíjet český trh a na jaké oblasti by se měl specializovat? Jsem přesvědčen, že je potřeba pokračovat ve specializaci na průmyslovou výrobu. Po politickoekonomickém převratu v roce 1989 jsme těžili z našeho technicko-výrobního potenciálu, z levné pracovní síly roční výroby k 5 mil. kusů, a dařilo se nám i po stránce jakosti a produktivity. Spolu s dynamickým rozvojem výrobních procesů odstartoval také velmi dynamický růst vývojového oddělení, které intenzivně buduje a rozvíjí svoji činnost. a nízkých výrobních nákladů. I když náklady rostly, dařilo se nám díky zvýšení produktivity udržet atraktivitu pro investory. V poslední dekádě se ukazuje, že pozici výrobně levného regionu ztrácíme. Všechny společnosti, které chtějí nejen přežít, ale také se dál úspěšně rozvíjet, musejí proto hledat nové strategie pro zajištění „udržitelného růstu“. i management. Museli jsme snížit výrobu a zaměstnanost ve výrobních i nevýrobních útvarech. Jaký faktor považujete za zásadní, aby společnost v dnešním konkurenčním prostředí obstála? Jedním z hlavních úkolů je mít jasnou strategii a tu naplňovat konkrétními kroky. Jak hodnotíte zvolenou strategii s odstupem času? I přes krizi v letech 2008–2009 jsme pokračovali v rozvoji a rozšiřování vývojového oddělení. Dnes se ukazuje, že tato filozofie byla správná. Posílili jsme naši pozici jak na trhu, tak i v rámci naší skupiny. V současné době máme před sebou industriální revoluci, způsobenou prudkým nástupem technologie LED, která vyžaduje další růst vývojového oddělení v rovině kvantitativní, ale i kvalitativní. Jaká byla vaše strategie? Naše vize byla „po krizi budeme silnější než před krizí“. Součástí této strategie bylo zlepšovat naše klíčové procesy a zvýšit znalosti zaměstnanců. To bylo možné pouze při zachování silného technického personálu. V době propadu výroby jsme si technické pracovníky nechali i za cenu, že vykonávali náhradní činnosti. Období krize bylo velmi náročné pro zaměstnance Můžete uvést konkrétní kroky, které jste v této oblasti učinili? Už nyní jsme začali s vývojem mechatroniky a elektroniky. Společně s vývojem rozšiřujeme i technické pozice ve výrobě. Do roku 2016 se můžeme bavit o čísle se dvěma nulami. Automotive Lighting je v současné době na trhu vnímám jako velmi inovativní dodavatel. Závod v Jihlavě patří mezi pilíře pro výrobu předních světlometů. V roce 2007 jsme docílili V jaké fázi sestavování týmu vývojového oddělení jste? Jak jsem naznačil, máme nedostatek pracovníků, kteří by tento tým posílili a posunovali ho dále. Ve své činnosti chceme být nejlepší. To je motivace, která nás vede dál, kupředu. Bude pro nás velmi klíčové tyto nové technické pozice obsadit. Máme různé projekty, jak externí, tak interní. Bohužel, už delší dobu vidíme, že školství v ČR není na tak dynamický růst potřeby technicky vzdělaných absolventů připraveno. Tento problém se ovšem týká mnoha firem nejen v ČR, ale vlastně v rámci celé EU. Máte dojem, že školy nepřipravují absolventy na dostatečné úrovni pro práci v moderních společnostech? Obecně mám spíš na mysli nedostatečnou podporu a motivaci, budování povědomí o našem potenciálu ze strany státu. Dostatečně se nepoukazuje na to, v čem jsme vždy byli dobří. Jaké předpoklady by měli mít lidé, kteří by mohli posílit vývojové centrum Automotive Ligting? Zkušenost ukazuje, že při takto dynamickém růstu by to neměli být lidé z jedné oblasti. Požadavky se liší i v souvislosti s pozicemi. Počet zateplených budov totiž vzrostl o 12 % při očekávané ploše zateplení téměř 18 mil. m2 domovních stěn. Ten, kdo stihl do konce roku 2011 zateplit, vyhrál v mnoha ohledech. Téměř rekordní zima a tradiční zdražování energií vytáhly z českých peněženek zase o něco větší částky za vytápění, navíc se zvyšující se sazba DPH s platností od nového roku promítla i do stavebních prací. I toto mohou být důvody rekordní spotřeby pěnového polystyrenu v roce 2011, která se dotkla hranice 62 tisíc tun. „Další nárůst spotřeby pěnového polystyrenu loni jen potvrdil, že jde v České republice o nejrozšířenější tepelně izolační materiál používaný při výstavbě budov. Díky zateplení mohly úspory na energiích u průměr- ně velkého bytu o 70 m2 za chladný leden a únor dosáhnout až několik tisíc korun,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Zateplený byt je ceněnější Počet zahájených bytů v roce 2011 meziročně poklesl o 2,1 %, u bytů v bytových domech nastal ve srovnání s rokem 2010 pokles dokonce o 13,5 %, na 79 % klesl i počet dokončených bytů. Zateplování se ale dařilo a podle informací Cechu pro zateplování budov vloni bylo zatepleno až 18 mil. m2 obvodových stěn. „Zdá se, že místo pořizování nového bydlení lidé spíš zateplují, čímž samozřejmě zvyšují hodnotu nemovitosti, ale výrazně také komfort a kvalitu bydlení,“ doplňuje Pavel Zemene. Jaká je vaše strategie v současné době? Musíme výrazně investovat nejen do lidí, ale také do procesů a technologií. Sériová výroba světlometů s masivním nasazením LED bude startovat až v roce 2013–2014. Jestliže ale máme už dnes výrazný nárůst technických pozic, musíme je též „uživit“. Mám na mysli, jak maximálně využít tento mozkový potenciál. Proto sledujeme přínos techniků v rámci zlepšování procesů – tzv. „hard saving“, do budoucna budeme muset monitorovat i tzv. „soft saving“. Naším záměrem je být „excellent“ ve výrobních a manažerských procesech, a k tomu mít program produktových i procesových inovací. Jsem přesvědčen, že to je ta správná strategie udržitelnosti přiměřeného růstu. Lucie Podsedníková . Můžete je upřesnit? Pokud hledáme manažery, potřebujeme „hotové“ lidi s vysokoškolským vzděláním a manažerskými zkuše- Výstavba stagnuje, lidé raději zateplují Stavební produkce v roce 2011 klesla meziročně o 3,1 %, spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) jako izolačního materiálu naopak zaznamenala ve srovnání s rokem 2010 nárůst o 9 %. Za období leden až prosinec 2011 se spotřebovalo na 62 000 tun EPS. Příčinou zvýšené poptávky po zateplení EPS mohla být právě stagnující výstavba nových bytů, která veřejnost vybízí k zhodnocování starších nemovitostí rekonstrukcí a zateplením. nostmi. Jeden segment by měli tvořit vysokoškoláci vzdělaní v technickém a elektronickém oboru s praxí. Druhou část by měli tvořit studenti téhož zaměření. My ovšem nemáme striktní pravidla. Musí to být člověk flexibilní, kreativní a musí se chtít učit novým věcem. Růst zaměstnance tedy u nás není podmíněn léty práce na určité pozici, ale jeho schopnostmi. Investice do takových lidí je smysluplná. Za neméně důležitou pro udržení konkurenceschopnosti považuji finanční stabilitu firmy. Zatepluje celá Evropa V porovnání s ostatními zeměmi Evropy zaujímá Česká republika ve spotřebě EPS na hlavu jedno z čelních míst před státy jako Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko. V absolutní spotřebě je na tom nejlépe Německo následované Polskem a velmi rychle rostoucím Tureckem. Jižní státy Evropy kromě Turecka zaznamenaly obecně pokles spotřeby EPS. Energetické parametry a požadavky Snižování energetické náročnosti budov je sledováno napříč celou Evropou. S tím souvisí i novela Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která by měla být implementována do české legislativy nejpozdě- ji do poloviny roku 2012. Ta ukládá povinnost významně snížit energetickou náročnost budov ve všech členských státech EU. Od roku 2020 proto budou mít všechny nově postavené budovy v EU téměř nulovou spotřebu energie. Požadavky jak na novostavby, tak na existující zástavbu se budou zvyšovat postupně. Nejúčinnější formou jak omezit energetickou náročnost je přitom prevence v podobě snížení spotřeby energií na vytápění. „Přestože si majitelé objektů v České republice význam zateplení už pomalu uvědomují, stále zůstává přes 200 mil. m2 obvodových stěn nezateplených,“ upozorňuje Pavel Zemene. Trendu si ale všímají i stavební firmy. Z průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG Global Construction Survey 2012: The great global infrastructure oportunity vyplynulo, že podle předních inženýrských a stavebních společností ovlivňuje směřování stavebního průmyslu právě poptávka po energiích. (red) Švarcsystém je od ledna 2012 ilegální ních fondů, jakož ani povinnost odvádět daň z příjmu. Současně není vázán ustanoveními zákoníku práce, jež chrání zaměstnance. Donedávna zaměstnavatelé využívali systému zaměstnávání živnostníků, aby se snadno vyhnuli celé škále povinností, které jsou na ně kladeny. Od letošního roku však hrozí osobám vykonávajícím závislou práci mimo pracovněprávní vztah, jakožto i firmám, které jim to umožňují, za obcházení zákona o zaměstnanosti vysoké peněžité pokuty. Zaměstnávání fyzické osoby prostřednictvím obchodněprávního, popř. občanskoprávního vztahu je pro zaměstnavatele (resp. podnika- tele) ekonomicky výhodnější, neboť mu za takovou fyzickou osobu nevzniká povinnost odvodů na zdravotní pojištění anebo do sociál- Neplatná smlouva Zákoník práce v této souvislosti jasně stanovuje, že pokud člověk odvádí osobní výkon podle pokynů zaměstnavatele jeho jménem, za úplatu, v pracovní době, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, jedná se o tzv. závislou práci, a ta může být vykonávána pouze v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce. Pokud se zaměstnavatel snaží obejít ustanovení pracovního práva sloužící k ochraně zaměstnanců například tím, že s ním místo pracovní smlouvy uzavře smlouvu o dílo, je tato smlouva pro obcházení zákona neplatná. Správní orgány však mohou objednateli zpětně doměřit odvody na sociální nebo zdravotní pojištění, popř. daň z příjmů. Hrozba pokuty Zákon o zaměstnanosti posuzuje práci ve švarcsystému jako ilegální, stejně jako práci bez pracovního povolení. Osobám vykonávajícím ilegální práci pak hrozí pokuta do výše 100 000 Kč a jejich zaměstnavatelům pokuta až do výše 5 mil. Kč v případě fyzických osob, resp. 10 mil. Kč u právnických osob. Jak je to v cizině? Švarcsystém není jen záležitostí České republiky, ale v různých podobách jej najdeme i v prostředí sousedních států. Např. na Slovensku dosud právní úprava zakazující švarcsystém chybí. V současnosti je slovenská obdoba švarcsystému běžně rozšířená a relativně velmi laxně sankcionovaná. Proti tomu Rakousko ukládá za obcházení předpisů nemalé finanční sankce. Při úmyslném neplacení zaměstnavatelského, resp. zaměstnaneckého poplatku na sociální pojištění hrozí dokonce trest odnětí svobody až do 3 let. Rakouské zákony na druhé straně umožňují uzavírat tzv. volnou pracovní smlouvu, která je smíšenou formou mezi smlouvou pracovní a smlouvou o dílo a neplynou z ní stejné povinnosti jako ze smlouvy pracovní. Mag. Thomas Rechberger, Ph.D., advokát, enwc Advokáti černá azurová purpurová žlutá 1 8 /du ben /2 012 Te p l á r e n s t v í Najdou uplatnění? Pokud by měly jednotky EVO malých ročních zpracovatelských kapacit (asi pod 20 kt/r) splňovat veškeré standardy nakládání s odpady, budou odbornou veřejností obecně považovány za ekonomicky neudržitelné. Do jisté míry je tento názor oprávněný a podepřený několika fakty, na druhé straně však existuje řada důvodů, proč tomuto konceptu věnovat pozornost. Společnost EVECO Brno zpracovala řešení, které vyhovuje všem legislativním požadavkům. Úspory provozních a investičních nákladů tak umož- Jednotky pro energetické využití odpadů (EVO) Proč NE: • Požadavky kladené na systémy měření a řízení jsou prakticky stejné jak pro jednotky menších zpracovatelských kapacit, tak pro jednotky větších kapacit. Například investiční náklady automatického emisního monitoringu požadovaného legislativou, jehož provedení i cena nejsou závislé na kapacitě jednotky, se relativně nepříznivěji projeví u jednotek s menší kapacitou. • Zařízení malých kapacit má velmi podobné nároky na personální obsazení ve srovnání se zařízením obvyklé kapacity okolo 100 kt/rok. Mzdové náklady se tedy relativně nepříznivěji projeví u jednotek s menší kapacitou. • Zařízení s roční zpracovatelskou kapacitou nad 100 kt lze koncipovat ve více spalovacích linkách. Tzn. možnost aplikovat do jisté míry „sériovou výrobu“, která se odrazí v nižší konečné investiční ceně. • Určité strojní celky musejí být dimenzovány stejně, bez ohledu na kapacitu zařízení. Např. vyzdívka spalovací komory musí mít při stejné spalovací teplotě v komoře Zateplení pro pevné zdraví Až 90 % našeho života trávíme v místnostech, jejichž kvalita přitom významným způsobem ovlivňuje naše zdraví. Studie totiž prokázaly vliv tepelných izolací budov na snížení respiračních onemocnění až o 50 %, pozitivně se podílejí i na snížení úmrtnosti v zimě. Kvalitní zateplení má pozitivní vliv nejen na naše peněženky. Ředitelka programu výzkumu bydlení a zdravotnictví Philipa HowdenChapmanová z univerzity v Otagu na Novém Zélandě prokázala pozitivní dopad zateplení na lidský organismus. V rámci studie zkoumal vědecký tým členy 1352 náhodně vybraných domácností. Rovněž profesor Marmot z oddělení epidemiologie a veřejného zdraví na University College London potvrzuje v práci nazvané „Vliv chladných domácností a palivové chudoby na zdraví“ společenský přínos tepelných izolací. Podle novozélandské studie došlo v souvislosti se zateplením domů k výraznému zlepšení zdravotního stavu obyvatel, a to asi o 10 %. Dospělí i děti trpěli méně dýchavičností, rýmou a vyhýbali se jim i další respirační problémy. K snížení těchto příznaků přitom došlo až u poloviny zkoumaných. Tématem zateplení a lidského zdraví se zabýval i doktor JD Healy z irské University College Dublin. Ten prokázal vliv zateplení na zimní úmrtnost – země s vyšším počtem zateplených domů registrují v zimním období menší nárůst úmrtí než země, které se tepelným izolacím věnují v menším měřítku. (rep) a při požadavku na shodnou povrchovou teplotu pláště spalovací komory pro jednotky všech kapacit stejnou tloušťku. To v důsledku znamená relativně vyšší investiční cenu spalovací komory pro jednotky s nižší kapacitou. Proč ANO: • Roční zpracovatelská kapacita 10 kt představuje tepelný výkon kotle okolo 3 MW v závislosti na výhřevnosti paliva. Kotle tohoto výkonu jsou na trhu běžně nabízeny jako sériové produkty s výrazně nižší cenou, než kotle pocházející z kusové výroby. • Malé jednotky s malými hmotnostními průtoky znečišťujících složek umožňují přijmout technická řešení, která jsou u větších jednotek nerealizovatelná. Např. sila sorbentů u nich mohou být představována přímo přepravními nádobami (přepravní pytle, tzv. „Big-Bag“). Nemusejí být rovněž budovány kapacitně velké systémy skladování reziduí (popílek, škvára), které lze skladovat přímo v přepravních kontejnerech. ňují využití těchto jednotek i pro čistě komerční subjekty. Jednotka EVO Řešení spočívá ve využití moderních technologií, často kombinujících více jednotkových operací v rámci jednoho aparátu, např. tzv. „4D filtrace“, slučující víc jednotkových operací do jednoho aparátu: • odloučení tuhých znečišťujících látek ze spalin (TZL) – DeDusting, • snížení obsahu kyselých složek ze spalin – DrySorption, • snížení obsahu oxidů dusíku – DeNOx, • snížení obsahu PCDD/F – DeDiox. Kapacita, která vyhovuje Jako optimální vychází jednotka s roční zpracovatelskou kapacitou přibližně 10 kt, což umožňuje její využití v rámci mikroregionů s počtem obyvatel kolem 25 tis. Zároveň má kotel této jednotky tepelný výkon asi 3,5 MW, což jej předurčuje pro použití nejen ve sféře menšího a středního průmyslu, ale také pro účely vytápění obytné zástavby a veřejných budov. Kde jsou rezervy? Na základě ekonomické analýzy, kterou provedla společnost EVECO Brno, spočívají primární úsporná opatření v co nejvyšší bezobslužnosti jednotky a spojení pracovních funkcí jednotlivých osob obsluhy v rámci jednotky případně jiných subjektů (svozová firma atp.). Dále z bilance vyplývají následující body, které by pro úspěšné ekonomické fungování jednotky měly být splněny: • Jednotka musí maximalizovat prodej tepelné energie, a to nejlépe i během letního období (např. ohřev TUV, generování chladu). Avšak jednotka může být ekonomicky udržitelná i v případě, že je schopna udat svůj plný tepelný výkon pouze pro účely sezonního vytápění. • Teplo musí být prodáváno za cenu srovnatelnou s cenou tepla ze zemního plynu. Tyto body se mohou jevit jako velmi omezující, avšak vzhledem k tepelnému výkonu nejsou nereálné. Průmysl i obytná zástavba Jednotka může sloužit pro vytápění výrobního areálu s několika většími montážními halami nebo tam, kde je vyžadováno teplo v podobě páry či horké vody. Vzhledem k malé kapacitě má jednotka předpoklad k tomu, aby byla veřejností lépe vnímána. Tím pádem může být umístěna blíže k obytné zástavbě a teplo využito také pro účely vytápění obytných objektů. Úspory na přepravě odpadu V případě celkového pohledu na ekonomiku svozu odpadu, a tedy i uvážení dopravních nákladů, může být ekonomická bilance jedno- tek EVO malých kapacit investorsky zajímavější, a to zejména pokud by jinak docházelo k výraznějšímu nárůstu nákladů na svoz a dopravu odpadu. Nižší zpracovatelská kapacita, kterou naplní jedno město či úzce spolupracující obce (např. sdružení obcí – mikroregion), může znamenat vyšší stabilitu projektu uzavřením řetězce: Producent (vlastník odpadu)–zpracovatel–koncový uživatel produktů (zejména tepelná energie). (pod) . www.eveco.cz Jak je to s penězi za emisní povolenky? V minulých dnech vydala některá média zprávu, že peníze z emisních povolenek nebudou určeny k dosahování energetických úspor v rezidenčních budovách. Na semináři iniciativy Šance pro budovy konaném 16. 4. 2012 uvedl zástupce MŽP, že 50 % peněz by MŽP připadnout mělo, věc je ale stále předmětem budoucího rozhodnutí Vlády ČR. SFRB připravuje nový projekt úvěrů na zateplování a opravy domů. Podle slov Pavla Zámyslického z Odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP bylo na minulém jednání Vlády ČR ministrem financí řečeno, že ačkoliv budou peníze z prodeje emisních povolenek vykázány jako příjem státního rozpočtu, neznamená to, že by nebyly vůbec určeny na snižování energetické náročnosti budov a dalších emisí CO2. Současný stav počítá s tím, že by pro tyto účely bylo určeno 50 % těchto finančních prostředků. Obchodování s emisními povolenkami To potvrdil i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa v tiskovém prohlášení 17. 3. 2012. Doplnil, že je vládou pověřen zpracovat návrh zákona o obchodování s emisními povolenkami, který by měl pravidla přesně nastavit. V letech 2013 až 2020 se předpokládá obchodování s 645 mil. EUA, z toho 342 mil. EUA je určeno pro aukce a 303 mil. EUA bude společnostem rozdáno zdarma. V roce 2013 bude podíl aukcí na celkovém obchodování 22 %, v roce 2020 už to bude 60 %, přičemž v roce 2020 už žádné povolenky nebudou určeny výrobcům elektřiny. Reálný odhad ceny povolenky v roce 2020 je necelých 11 eur. Nejčernější scénář MŽP počítá s tím, že z aukcí získá 50 mld. Kč, nejoptimističtější varianta pracuje se 150 mld. Kč. Nové projekty Státního fondu rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení připravuje program, který by poskytoval od roku 2014 kolem dvou miliard korun ročně na zateplování a opravy bytových domů. Zdroje k těmto účelům neplynou ze státního rozpočtu, ale jako vracející se finanční prostředky z předchozích programů. Nebudou však už k dispozici dotace formou hrazení úroků z úvěrů. SFRB předpokládá, že bude poskytovat nízkoúročené úvěry s fixní úrokovou sazbou od 2 % až na 30 let, kryjící až 70 % nákladů. Poprvé se jedná také o čerpání evropských peněz pro tyto účely v rámci programu Jessica. Pilotní projekt by měl mít v roce 2013 k dispozici 600 milionů korun (viz informace též na str. 6 tohoto vydání). Na semináři iniciativy Šance pro budovy to řekl šéf Státního fondu rozvoje bydlení Jiří Koliba. Jednotný projekt podpory úspor energií v budovách nevzniká V současné době Státní fond rozvoje bydlení finanční prostředky neposkytuje. Ani ministerstvo životního prostředí nemá nyní zpracován žádný návrh programu pro úspory energií a emisí CO2 v budovách. Podle Zámyslického byly před současnými úspornými balíčky veškeré úvahy pouze ve formě debat. Nerozvíjejí se ani úvahy o tzv. Zelené bance. Na semináři Šance pro budovy byl prezentován německý projekt podporující energetickou efektivnost a úspory v podobě Německé rozvojové banky KfW sledující cíl 40% redukce CO 2 do roku 2020 a 80% do roku 2050. Panelisté se na semináři shodli, že podobný model by v ČR uvítali. Úvahy o takovém projektu však na půdě ministerstev ani nevládních organizací ani nezačaly. Zdroj: portál TZB-info Ing. Petr Bohuslávek černá azurová purpurová žlutá černá azurová purpurová žlutá 2 0 /du ben /2012 O d p a d o v é h o s p o d á fi s t v í Chtěná i nechtěná biomasa Co je nejrychleji rostoucím odvětvím „obnovitelné energetiky“? Biomasa! V Evropě představuje asi dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů a její význam v souvislosti se zvyšujícími se cenami klasických fosilních paliv stále roste. Jak si v tomhle ohledu stojí Česká republika, na to jsme se zeptali předsedy CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu Ing. Jana Habarta, Ph.D. Česko se zavázalo zvýšit hrubou spotřebu OZE v letech 2010– 2020 na 13,5 %. Daří se tento závazek plnit a jaké jsou vyhlídky do nejbližších let i ke konci tohoto časového limitu? Je potřeba říct, že se z principu změnil základ pro výpočet tohoto cíle. Do roku 2010 platil cíl využívat osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatímco nový cíl ukládá zvýšit toto číslo na třináct procent tzv. obnovitelné energie. Nikoliv pouze elektřiny, ale i tepla, a dokonce i chladu. Touto změnou se probudily další sektory energetiky jako třeba vytápění, využití technologického tepla apod. Zatím nejsou k dispozici statistiky za rok 2011, takže nelze dělat žádné seriózní závěry. Můj osobní odhad je optimistický, obávám se naopak toho, že vláda bude rozvoj v tomto sektoru uměle tlumit. První takovou vlaštovkou jsou tzv. autorizace, nová nadbytek půdy asi o 600 000 hektarů. Stát pak vynakládá značné prostředky na tzv. intervenční výkup obilí, aby nedocházelo k přílišnému přebytku nabídky nad poptávkou, a tím k výraznému snížení cen komodit. Jak se k takovým plánům, tedy využívání biomasy k vytápění v bytech a domech, staví koncoví uživatelé? Já si myslím, že velmi vřele. Kdo by nechtěl být nezávislý na pochybných dodávkách uhlí a zemního plynu, když je cena tepla z biomasy srovnatelná s ostatními zdroji. povinnost nebo spíš administrativní zátěž pro zemědělce, kteří chtějí postavit bioplynovou stanici či pro obce připravující větrnou elektrárnu. Vydáváním autorizací je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu a stavitel musí pro získání autorizace doložit řadu údajů, jako je finanční plán projektu, posouzení souladu s národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje a další náležitosti. Legislativně se tento plán opírá o Národní akční plán. Jenže zákon vrátil prezident do Parlamentu k opětovnému projednávání. V čem je legislativní problém? Gesto pana prezidenta je pro mě nečitelné. Nerozumím tomu, čeho chce dosáhnout. Nový zákon o podporovaných zdrojích vláda připravila proto, aby snížila ekonomické dopady podpory OZE na stát a spotřebitele elektřiny. Jde o několik miliard korun. Nevím, zda chce pan prezident zachovat současné zatížení občanů vícenáklady, nebo jestli žádá vládu o ještě progresivnější přístup. To podle mých informací nikde nevysvětlil. Zákon se však vrací zpět do Parlamentu, kde může být prezidentské veto přehlasováno, a tak by vstoupil v platnost i bez prezidentova souhlasu. Pojďme ke konkrétnějším formám využití biomasy. V Bystřici nad Pernštejnem vznikla plantáž na rychle rostoucí dřeviny. Je tohle cesta k efektivnímu využití biomasy? V Bystřici je dřevní štěpkou vytápěna celá obec, včetně sídliště, kde bydlí horníci z nedalekých uranových dolů. Pěstování topolů a vrb s krátkou dobou obmýtí (tedy rychle rostoucích dřevin) je zajímavý způsob získávání biomasy, dají se tak využít jinak těžko využitelné plochy půdy. V současné době má totiž Česká republika Kousek za hranicemi, v rakouském Podyjí, provozují regionální kotelnu na biomasu. Je tohle inspirace, jak se s biomasou vypořádat v rámci mikroregionů, nebo jsou tam jiné, u nás nepoužitelné podmínky? Dá se říct, že si tento příhraniční region zvolil svou cestu k vytápění. V technologickém vybavení určitě problém není, dokonce si troufnu tvrdit, že dnes jsme s rakouskými sousedy na stejné technické úrovni a ve využití zemědělské biomasy, například slámy, jsme o krok napřed. Jaké můžeme přebírat mezinárodní zkušenosti z regionálního využívání zemědělské biomasy? Existuje řada dobrých případů hodných následování, ale také dost alarmujících nesmyslů. Za velký nerozum lze označit výrobu elektřiny bez využití tepla. Do očí bijícím případem je Polsko, kde se biomasa vozí na dlouhé vzdálenosti. Putuje ze zemědělských regionů do oblastí, kde se těží uhlí, Radnice se zbaví starostí, a ještě ušetří I díky přispění obcí loni Češi odevzdali k recyklaci přes pět milionů úsporných světelných zdrojů. Do přírody se tak nedostalo 25 kg toxické rtuti a recyklovaly se stovky tun skla, plastů a kovů. Nejvíc se na zpětném odběru podílely firmy. Domácnosti zatím zaostávají, třídí jich jen 40 %. Podle Radoslava Chmely, zástupce společnosti Ekolamp, tuzemské domácnosti a firmy loni sebraly a předaly k recyklaci 801 tun světelných zdrojů, což představuje asi pět mi- lionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a světelných zdrojů LED. Proti roku 2010 šlo o 11% nárůst. Ekolamp, zajišťující zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích za- řízení, očekává, že počet recyklujících domácností dál poroste. Proč platit, když nemusím? Zejména menší sídla se nyní učí vy- užívat bezplatný systém zpětného odběru elektrozařízení. Nechce se jim totiž platit nesmyslné částky za likvidaci firmám (obvykle odpadovým společnostem), které fungují mimo režim zpětného odběru. Zájem firem a municipalit o umístění malých sběrných nádob meziročně vzrostl o 26 %. Dosud jich společnost Ekolamp rozmístila víc než 1400, a letos očekává přírůstek dalších přibližně 400 nádob. Do budoucna chce Ekolamp zajistit ve všech obcích a městech nad 2000 obyvatel alespoň jedno veřejně dostupné sběrné místo, kam budou moci občané odevzdat vysloužilé zářivky. Lidé se totiž už naučili při své pravidelné cestě do práce, na úřad nebo na nákup třídit starý papír, stovky kilometrů. Uhelné elektrárny jsou pracně přestavovány na elektrárny spalující také biomasu, přitom účinnost jejího využití je kolem 30 %. A do oblastí se zemědělskou výrobou se naopak vozí uhlí k vytápění zemědělských usedlostí a rodinných domů. Vynikajícím příkladem je naopak využití biomasy v Dánsku, které má velmi vyspělé systémy centrálního zásobování teplem; je to taková teplárenská velmoc Evropy. Využití biomasy je tam vždy lokální, aby se ušetřilo na dopravě, a zásadně je využíváno také teplo. Celková účinnost tedy dosahuje 85 %. Jakou roli hraje biomasa v systému hospodaření s pohonnými hmotami v ČR? V současné době marginální, ale lze sledovat silný vzestup. Podařilo se překonat prvotní problém „vejce, či slepice” – benzinové pumpy váhaly s nabídkou biopaliv, protože k tomu nebyla přizpůsobena auta, a řidiči zase váhali s nákupem těchto vozů, jelikož nebylo kde tankovat. V loňském roce ale došlo k určitému průlomu. V ČR je už přes 300 pump, které nabízejí palivo E 85 na bázi etanolu nebo bionaftu. U obou komodit spotřeba roste. Na trhu se objevuje řada modelů aut připravených na využívání biopaliv. Lídrem je v ČR Ford. Jde o automobily „flexifuel“, které mohou spalovat jak fosilní paliva, tak biopaliva, obvykle v kombinaci natural 95 a etanol (E85) nebo klasické nafty a směsné motorové nafty (30 % biosložky). Jejich majitelé tak nejsou limitováni druhem paliva a mají možnost kdykoli natankovat buď fosilní paliva, nebo cenově výhodnější biopaliva. Jan Hrabálek sklo či plasty, mají-li sběrné kontejnery v těsné blízkosti bydliště. Odměna za každé kilo Sběrné místo společnosti Ekolamp bude vybaveno vhodnými kontejnery, odevzdané světelné zdroje budou následně odvezeny a recyklovány. Ekolamp se rovněž postará o veškerou administrativu spojenou s evidencí použitých elektrozařízení. Kromě toho obce získají odměnu za každý kilogram sesbíraných zářivek, výbojek a průmyslových svítidel. Lipno rtuti Za šest let působení na českém trhu zabránila společnost Ekolamp úniku asi 120 kg rtuti do volné přírody a na skládky. Kdyby se toto množství rtuti dostalo do životního prostředí, mohlo by znečistit vodu o objemu víc než jedné přehradní nádrže Lipno či téměř 80 Máchových jezer. Zdroj: Moderní obec (r) černá azurová purpurová žlutá duben/2012/ 21 O d p a d o v é h o s p o d á fi s t v í Despekt není na místě Jako červená nit se celým ekonomickým spektrem táhne nutnost šetřit na každém kroku. Týká se to měrou vrchovatou i stavebnictví, zvláště pak té části, kde vzniká stavební odpad. Byť se to může zdát divné, tento segment se stává ekonomickým i ekologickým fenoménem. A v podstatě za to „může“ jediné slovo – recyklace! Tento pojem se začal ve světě stavebního byznysu objevovat až počátkem 90. let minulého století. Do té doby si se stavebním odpadem nikdo hlavu moc nelámal – odvezl se na skládku a basta! A že se ho tam hromadily kopce, to nikoho příliš netrápilo. Plnohodnotná náhražka Za recyklovaný stavební odpad tedy můžeme považovat to, co se dá druhotně využít. Tyto materiály vznikají vhodnou kombinací drcení notnou náhražku přírodních materiálů. Právě v tomto bodě dochází k propojení ekonomického a ekologického aspektu celé recyklace: není třeba platit za nové materiály a likvidací starého odpadu se ušetří životní prostředí. a třídění na frakce s ohledem na jejich maximální využití v další stavební výrobě. V dnešní době se o to starají ve většině případů mobilní stroje o velmi vysoké výkonnosti až stovek tun za hodinu. Vhodnost recyklátů k novému použití ve stavebnictví je ověřována pravidelným prováděním zkoušek akreditovanou zkušebnou. Recyklát musí splňovat řadu přísných podmínek. Jednotlivé druhy recyklovaných materiálů pak tvoří plnohod- Kde všude se dají dnes recykláty používat? Obecně samozřejmě platí, že jejich význam a uplatnění stále roste. Ondřej Svoboda, který přednáší o recyklaci na vysoké škole, v časopise Odpadové fórum mj. napsal: „Dnes musíme ještě akceptovat, že recyklovaný materiál je využíván jako náhražka, která je ale čím dál tím víc považována za plnohodnotnou. Cílem do budoucna je dosáhnout toho, aby se tento výrobek stal plnohodnotným stavebním prvkem, který nahradí například cihly a tvárnice.“ Certifikované laboratoře sice kvalitu zkoušeného recyklátu vyhodnotí, ale rozhoduje se o ní mnohem dřív: při demoličních a výkopových pracích a třídění stavebního odpadu Rebel v srdci Vysočiny V roce 2000 založil Ing. Dušan Tripal společnost TRIPET v Třeštici, která se specializuje na výrobu proložek z kartonů z vlnité a strojní lepenky. Malá rodinná firma v srdci Českomoravské vrchoviny o osmi zaměstnancích získala za dobu své existence na trhu mnoho ocenění: Firma Vysočiny pro obor výroba, Krizi navzdory a Český patron. Opakovaně uspěla v soutěži Živnostník roku pro Kraj Vysočina, Byznys rebel pro Kraj Vysočina, a také se úspěšně umístila v celostátním finále Podnikatel roku. Součástí portfolia výrobků jsou mimo proložek z kartonů a strojní lepenky také proložky z plastového materiálu, specifická fixační střiž a od roku 2012 vlastní výroba kartonů. O osobité podnikatelské filozofii majitele vypovídají údaje uvedené v živnostenském listu. Oficiální ná- zev je Ing. Dušan Tripal – TRIPET: „Mnoho lidí mne oslovuje pane Tripet. Zatím funguji jako OSVČ, ale mým snem je přeměna formy podnikání na akciovou společnost.“ Správný impulz jak začít V počátcích byla provozovna umístěna nejprve v garáži pana Tripala. S růstem výroby musela být přemístěna do prostor bývalého teletníku v Třeštici. Při stavbě krovu byl použit materiál z někdejšího skladu, na stavbu zdí se hodily cihly z několika rozbouraných kravínů v okolí. Posuvné dveře jsou vyrobeny ze starého kartonu a podlaha je z vadných gumových podložek. Pan Tripal se nad tím usmívá a dodává: „Vše je podle mé zásady: botky obnošené, ale čisté.“ Od pololetí 2006 je společnost zaměřena na výrobu proložek a fixačních střiží, a také na nepohyblivé zásoby v oblasti obalů, především kartonáže, a to včetně výkupu použitých kartonů. K recyklaci kartonového materiálu vedla dlouhá cesta. Vystudovaný ekonom nasbíral v předešlých zaměstnáních mnoho zkušeností (10 let učil na strojírenském učilišti v Dačicích) a velký byznys si vyzkoušel v podniku Kostelecké uzeniny, kde několik let pracoval na pozici vedoucího MTZ: „Na učňáku pro mě byl velký nákup stovka linkovaných sešitů. V podniku jsem najednou objednával materiál po vagonech… Tam jsem také poprvé začal přemýšlet o tom, jak efektivně využívat zásoby, a řešit, kam s obaly a kartony.“ A jak se stal z nákupčího podnikatelem? „Rozhodl jsem se z dobře placeného místa odejít a založit vlastní firmu. Z odpadu jsem začal dělat nové věci.“ Proložky Výchozím materiálem při výrobě nových proložek jsou použité proložky, nepohyblivé zásoby kartonáže na skladech firem, použité kartony a zbytkové odřezy z větších kartonážek. Na základě několikaletých pracovních zkušeností Dušan Tripal zjistil, že je na trhu nedostatek společností, které by efektivně využívaly především kartonový odpadový materiál pro další zpracování: „Většina firem, s nimiž spolupracujeme, ušetřila díky našim dodávkám i statisíce korun za přímo v místě jejich vzniku! Kvalitu rovněž určuje i technologie zpracování tohoto odpadu. Mladé a šetrné odvětví Jak už jsme naznačili, recyklace stavebního odpadu je poměrně mladé odvětví. I proto se k němu někteří investoři či orgány stavebního dozoru stavějí s despektem. Nicméně doba ekonomické recese nutí všechny zúčastněné ve stavebnictví obracet každou korunu. Význam recyklátů jako finančně velmi lákavé a technologicky plně využitelné náhražky tudíž roste. Tím spíš, že je škála produktů recyklace stavebních odpadů obrovská a neustále se zvětšuje. Mnohdy se pod pojmem recyklace skrývá pouhá úprava materiálu, u níž si člověk ani neuvědomuje, že ji provádí sám. Např. při rekonstrukci vlastního domu, kdy čistí cihly, maltu a vybourané zdivo použije jako násyp, čímž se obecně šetří naše příroda už tím, že ji prostě a jednoduše nezatěžujeme energeticky náročnou výrobou nových materiálů. rok.“ Při výrobě nových proložek vynechávají proces recyklace starého papíru, protože zpracovávají použité proložky a nevyužité zásoby kartonů ve společnostech, kartony (a to jak nevyužité zásoby, tak také kartony, v nichž chodí do firem materiál) a proklady, které ve firmách končí jako odpad. „Karton je obalový materiál, který je vhodný pro použití kdekoli,“ vysvětluje pan Tripal a dodává: „Například v supermarketech se dávají proložky kartonu třeba mezi kelímky hořčic, aby se nepomačkaly, zemědělci je dávají na palety pod pytle s bramborami, a předcházejí tak jejich protržení a následnému přerovnávání celé palety (asi 1,5, tuny). Když přijedu do nějaké firmy, zajímá mě, jestli mají skladem kartony, které nevyužívají. Buď je od nich koupím, nebo je zadarmo odvezu – záleží na dohodě.“ Vše má ekonomický aspekt Efektivita recyklace je to o větší, o co menší je trasa odvozu stavebního odpadu na místo recyklace. Jinými slovy: nejvýhodnější je taková recyklace, která se provádí přímo na místě stavby, a výsledný produkt se pak na tom samém místě použije jako stavební materiál. Během recyklace však vznikají i nežádoucí produkty, jako jsou příměsi plastů a komunálního odpadu, jež zatím končí na řízených skládkách. „Věřím, že stát začne podporovat i tuto recyklaci. Svým způsobem k tomu už dochází, a to třeba separací a prodejem plastů, papírů apod. Problémem ale je, že mnoho takových produktů ještě nenašlo svého koncového odběratele či dalšího zpracovatele,“ napsal dále Ondřej Svoboda. Podle něj je velkým českým problémem velká byrokracie a neprůhledné rozhodování úředníků, především v oblasti státních zakázek. Nic to ale nezmění na skutečnosti, že se recyklace stavebních odpadů stává nedílnou součástí celého stavebního průmyslu. (hh) xační střiž Tribrash 23, kterou Tripet vyrábí z odpadového papíru od samolepek. Za originální zpracování a šetrnou recyklaci dostal v roce 2008 ocenění Byznys rebel roku. „Pokud vím, jsme patrně jediní zpracovatelé tohoto materiálu a výrobci v ČR, ne-li na světě. Střiže dělá víc firem, ale z jiných materiálů a jiným způsobem. Střiž Tribrash 23 je ideální především pro výrobce a přepravce skla či křehkých materiálů jako televizory a jiná elektronika, křehkých zásilek, ale také se používá na vyplnění velkých exportních boxů. Je to skvělý materiál pro logistické a stavební firmy, zásilkové služby, potravinářské společnosti, sklárny, porcelánky, designová studia, nábytkářské firmy apod.,“ říká Dušan Tripal a na závěr dodává: „Moc mě ale mrzí, že se ze světa byznysu vytrácí slušnost a lidskost.“ Lucie Podsedníková . Kartony „Pro výrobu kartonů používáme nově nakoupenou kartonáž, ale také různé ořezy a přířezy jako v případě výroby proložek. Umíme vyrobit karton i z různého lehce pomačkaného materiálu (to v případě přepravního kartonu úplně stačí), jehož cena je o hodně nižší.“ Fixační střiž Tribrash 23 Velmi specifickým výrobkem je fi- Příští vydání listu Podnikatel květen–červen 2012 Uzávěrka: 8. 6. 2012 Hlavní témata: Automobily / Energetika / Export / Zkušebnictví, certifikace / Manažer roku 2011 www.tripet.cz černá azurová purpurová žlutá 2 2 /du ben /2 012 Ochrana majetku a dat Podnikejme bezpečně Program Bezpečný podnik napomáhá k zavedení integrovaného řízení bezpečnosti (bezpečnostního managementu), který odpovídá požadavkům směrnic EU a právním předpisům ČR. Splnění požadavků programu je především praktickým naplněním zásady: dát bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, spolu s ochranou životního prostředí při řízení firmy, stejnou váhu jako ekonomickým hlediskům. Program Bezpečný podnik podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a spolu se Státním úřadem inspekce práce je jeho garantem. Od jeho vyhlášení v roce 1996 se do programu zapojily mnohé firmy, kterým byl udělen certifikát Bezpečný podnik. Certifikát se uděluje na dobu tří let, po této době jej firmy musejí (i opakovaně) obhajovat. Stály u zrodu programu V říjnu 2011, tedy v jubilejním patnáctém roce trvání programu, obdrželo osvědčení Bezpečný podnik jedenáct společností. Dvě z nich, společnost ČEZ, Jaderná elektrárna Dukovany a Nestlé Česko, závod Sfinx Holešov, získaly osvědčení už popáté. Tyto firmy vlastní osvědčení už 15 let, byly tedy u zrodu programu Bezpečný pod- nik. Jeho principy nepřetržitě naplňují, a tak významně přispívají k zvyšování prestiže celého projektu. V České republice se prokazuje platným osvědčením Bezpečný podnik víc jak pět desítek firem, pro něž shodně platí, že změnami v přístupu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pomáhají zvyšovat kvalitu pracovního života. Snížit pracovní úrazy Programu Bezpečný podnik přispívá nejen k vyšší úrovni prevence pracovních rizik, ale i k lepší kultuře bezpečnosti, příznivější úrovni pracovní pohody, vyšší produktivitě práce, a tedy i k vyšší konkurenceschopnosti. V neposlední řadě pak vede také k snižování počtu pracovních úrazů, který u nás už několik let přesahuje 80 000 ročně. Schválená strategie EU předpokládá snížit počet pracovních úrazů do konce roku 2012 o 25 %. Důvodem je skutečnost, že pracovní úrazovost a nemoci související s vykonávanou prací výrazně zatěžují ekonomiku jednotlivých členských zemí Evropské unie. Především snižují její konkurenceschopnost a zvyšují náklady na systémy sociálního zabezpečení. Kdo může získat certifikát Bezpečný podnik? Do programu se může zapojit každá firma v případě, že v ní prováděné činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví osob, případně také životního prostředí. Je zřejmé, že se kvalita pracovního života jednotlivce, stejně jako produktivita a konkurenceschopnost firmy, odvíjejí od kvality pracovního prostředí a podmínek, které management podniku pro své zaměstnance vytvoří. A právě program Bezpečný podnik představuje ideální způsob k prosazení řízení firmy, které bude trvale posilovat kvalitu BOZP a zasazovat se o zlepšování pracovních podmínek. Řada podniků totiž vyžaduje systémový přístup k řízení BOZP i od svých dodavatelů. Roste tak počet firem, které sice certifikát přímo nevlastní, ale na bezpečnost práce kladou velký důraz. A to je také jedním z cílů programu. V neposlední řadě je program Bezpečný podnik důležitou součástí Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky, která navazuje na strategii EU v oblasti bezpečnosti práce. Zdroj: MPSV ČR Pavel Hrazdíra Foto: ČEZ Bezpečnostní systémy pro každého dostupné Vzhledem k tomu, že elektronické zabezpečovací systémy (EZS) jsou v současné době cenově srovnatelné s běžnými domácími elektrickými spotřebiči, zažívá zabezpečovací technika boom. Profesionální úroveň zajištění bytů, domů, chat, prodejen, škol, průmyslových i kancelářských objektů před nežádoucím narušením už tedy není věcí nedostupnou, určenou jen pro „vyvolené“. Rozhodnutí, která bezpečnostní opatření využijeme, by ovšem měl předcházet bezpečnostní audit, který zahrnuje průzkum zjevně rizikových či potenciálně ohrožených oblastí. Elektronické zabezpečovací systémy Systémy poskytují ochranu objektu jako celku, či jeho částí, kdy slouží např. k detekci pohybujících se osob. Při výběru typu zabezpečovacího systému je třeba vycházet z to- jsou čidla a snímače, zaznamenávající jakékoli definovatelné narušení. Pracují nejčastěji na principu detekce pohybu, snímání tepelných změn nebo zvukové frekvence, vibrací, otřes či infračerveného paprsku. ho, že jeho primárním úkolem je chránit majetek či informace v různě vysokých hodnotách. Proto bychom měli mít dostatečnou jistotu, že se na něj můžeme spolehnout. Při projektování komponentů EZS je tedy třeba ujistit se, zda je výrobek atestován podle normy pro systémy EZS ČSN EN 50131-1, případně schválen Českou asociací pojišťoven. Pokud používá některá rádiová nebo telekomunikační zařízení, pak musí mít zároveň i atest Českého telekomunikačního úřadu. Elektronická zabezpečovací signalizace je soubor zařízení složený z několika částí, tvořící komplexní zabezpečovací řetězec. Klíčovou složkou Perimetrická ochrana Jde o speciální aplikaci technických, elektronických, příp. elektronickomechanických venkovních zabezpečovacích systémů. Je důležitou součástí střežení rozsáhlých komplexů budov a prostorů, jako jsou např. elektrárny, průmyslové objekty, vodárny, letiště, armádní či policejní objekty atd. Základním požadavkem na prvky venkovní perimetrické ochrany je nezávislost jejich funkce na klimatických podmínkách. V současné době se při tomto druhu zajištění využívají např. infračervené pasivní detektory, mikrovlnné závory, mikrofonní nebo optické kabely snímající vibrace, štěrbinové kabely, deformační senzory a další. Elektronický monitoring Významnou službou v oblasti zabezpečovacích technologií je elekt- ronický monitoring. Ten zajišťuje připojení technických zabezpečovacích a požárních zařízení na pult centralizované ochrany a vyhodnocování bezpečnostních, požárních a provozních procesů ve střeženém objetu, včetně dalších činností souvisejících s touto službou (informování Policie ČR, dálkový servisní zásah do systému atd.). Signály upozorňující na narušení jsou přenášeny pomocí GSM, radiovým signálem nebo prostřednictvím pevných linek. Kamerové systémy Elektronický monitoring často doplňuje kamerový systém. Ten je dnes jedním z nejvyužívanějších bezpečnostních prvků, protože jde o jednoduchý a levný nástroj, který majetek nejen chrání, ale umožňuje i jeho sledování a kontrolu v reálném čase. S technickým pokrokem, zejména v oblasti přenosových sítí a v oblasti digitalizace videosignálu, se stále častěji využívají webové kamery, které při zapojení do bezpečnostního systému zajišťují digitalizaci a komprimaci videosignálu, a připojení videokamery k internetu. Díky tomu umožňují sledovat obraz z webové kamery z kteréhokoliv místa v síti pomocí standardního prohlížeče. Webové kamery jsou tak přímo předurčeny pro monitoring a zabezpečení vzdálených objektů, a to pouze za cenu stanovenou poskytovatelem internetového připojení. Kamerový bezpečnostní systém je ze svého principu zařízení shromažďující osobní údaje, podléhá proto registraci a jeho používání musí být v souladu s platnými zákony a nařízeními Úřadu pro ochranu osobních údajů. Registrován nemusí být jen takový kamerový systém, který slouží pouze k monitorování prostorů bez možnosti jakéhokoliv záznamu. I pouhé monitorování však samozřejmě musí respektovat určitá pravidla, zejména právo na ochranu osobnosti fyzických osob a právo na ochranu soukromí. K zabezpečovacímu systému se mohou také připojit požární detektory, záplavová čidla či další periferie, jako je detektor pohybu se zabudovanou kamerou, který vám při poplachu zašle zprávu nebo videozáznam na váš mobilní telefon nebo PC. Pavel Hrazdíra Kudy firmám unikají peníze? Zevnitř! Jak na optimalizaci vnitřních nákladů a bezpečnost informací V době optimalizace s cílem uspět v tvrdém konkurenčním prostředí se firmy často zaměřují na redukci nákladů. Přitom finanční ztráty, jejichž původ se skrývá uvnitř společnosti, zůstávají bez povšimnutí. Nízká produktivita zaměstnanců nebo následky úniku citlivých údajů mohou mít totiž až zničující efekt. Když je práce pouze předstírána Zaměstnavatel pravděpodobně nemá potřebu bránit zaměstnanci v občasném vyhledávání dopravního spojení. Pokud však míra využívání internetu nebo například tiskáren překročí tolerovanou hranici, znamená každá minuta nebo vytištěná stránka navíc pro firmu zbytečné náklady. V boxu s modelovým příkladem lze vyčíst, že i malá část pracovní doby věnovaná osobním záležitostem (často relaxační Průměrná mzda zaměstnance 24 089 Kč Náklady zaměstnavatele 32 281 Kč Měsíční ztráta na zaměstnance (při výpadku produktivity 40 min. denně) Náklady na výpadek produktivity zaměstnance za rok 2 690 Kč 32 280 Kč Modelový příklad nebere v úvahu dovolené apod. povahy) znamená pro zaměstnavatele výrazné ztráty. Neproduktivní zaměstnanec může mít nepřímý dopad i na další kolegy, kteří pod dojmem „povoleného flákání“ ztrácejí motivaci produktivně pracovat. Nežádoucí chování se pak firmou šíří jako mor a skutečné ztráty dál rostou. Záměrné i neúmyslné úniky dat mohou společnost položit Následky ztráty citlivých dat nebo osobních záznamů se sice neprojevují pozvolna a plíživě, ale o to horší mohou být. Vedení každé společnosti by si mělo položit otázku: Jakou hodnotu mají informace, které kového chování je vůbec příležitost ho provést. Pokud mají zaměstnanci přílišnou volnost v nakládání s citlivými daty a necítí vůbec žádný dohled nad svým chováním, mají tendenci pravidla porušovat. ve společnosti uchováváme? Jaké ztráty nám budou způsobeny, pokud se k těmto informacím dostane konkurence? Většina společností si bohužel tyto otázky klade až v době, kdy k bezpečnostnímu incidentu dojde a data uniknou, ať už záměrně (úmyslem zaměstnance) nebo vlivem nepozornosti (ztráta přenosného zařízení, nedostatek zabezpečení). Vedle přímých vyčíslitelných nákladů úniku dat je zde ještě otázka nepřímého dopadu, jako je narušená důvěra zákazníků ve společnost a poškození dobrého jména značky. Ať už je hlavní motiv odcizení dat jakýkoliv, důležitým faktorem ta- Jak snížit riziko ztrát? Rámec povinnosti ochraňovat utajované informace může být podchycen ve smlouvě nebo v dodatku smlouvy nazývaném často Dohoda o důvěrnosti (nebo o utajení). V tomto dokumentu obě strany definují rozsah citlivých dat a své povinnosti při jejich ochraně a při případném prozrazení. Povinnost zaměstnance chránit zpracovávané osobní údaje je mu dána také zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Další formou úmluvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je tzv. Dohoda o přijatelném využívání zdrojů. V ní je možné definovat, jaké chování zaměstnance je ještě přípustné při využívání firemních počítačů, programové výbavy, internetu a dalších zdrojů zaměstnavatele. Odsouhlasením podobné dohody dojde k vytvoření jasného mantinelu, ve kterém se budou zaměstnanci pohybovat. Software ušetří čas a poskytne důkazy Management společnosti však často není v rámci svého pracovního nasazení a denní agendy schopen věnovat čas vynucování pravidel stanovených ve smlouvách a dohodách se zaměstnanci, a předcházet tak problémům. S každodenní kontrolou proto může pomoci několik typů bezpečnostního softwaru, určeného k sledování produktivity zaměstnanců, blokování nevhodných aktivit či poskytujícího ochranu před únikem dat (Data Loss Prevention). Navíc mohou být popsané typy softwaru jediným způsobem pro získání důvěryhodných důkazů o porušování podepsaných smluv v případě právních sporů. Josef Halíček, Safetica Technologies – výrobce bezpečnostního softwaru Safetica Endpoint Security černá azurová purpurová žlutá Buderus – dodavatel systémových řešení nástěnné konvenční a kondenzační kotle stacionární litinové a ocelové kotle všech výkonů na zemní plyn, tuhá paliva, propan a ex. LT ■ zásobníky teplé vody ■ regulační technika ■ tepelná čerpadla ■ solární technika ■ kogenerační jednotky ■ otopná tělesa a další topenářské zboží ■ ■ Teplo je náš živel Nastává doba HI-MACSová Cenově dostupné a jednoduše implementovatelné ERP řešení, navržené s cílem splnit specifické požadavky malých a středních firem, které plně vyhovuje současným, ale především také budoucím trendům v oblasti ERP systémů. Pomáháme Vám měnit se, růst... www.polytradece.cz www.abia.cz ● šetrné k památkám ● v každém zdivu hluku a špíny ● ekologicky ● výhodná cena ● bez Feel the difference RAŠINO a.s. autorizovaný partner FORD - prodej nových osobních a užitkových vozů FORD - kompletní diagnostické a servisní služby - karosářské a lakýrnické opravy podle norem ISO - provozovny po celé jižní Moravě Brno, Kuřim, Hodonín, Olomouc [email protected] www.rasino.cz černá azurová purpurová žlutá Budete na větvi.
