Libštátské pozdní léto 2007 – program 5. ročníku

Libštátské pozdní léto 2007 – program 5. ročníku
21. srpen (úterý) - kino 3. května Libštát od 18 h, pořádáno ve spolupráci s o. s. ZEBÍN
SNĚHURKA V HADŘÍCÍCH: Hudebně poetické pásmo Miroslava Vitáčka. Vzpomínka na Karla Kryla.
2. září (neděle) – KD Libštát , před evang. kostelem v Libštátě od 14 h, za špatného počasí celé v KD
LIBŠTÁTSKÉ LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI: Divadelní představení v KD, pak Pohádkový průvod k evang.
kostelu, tam od 15,30 h DS Čmukaři (Turnov), skup. T. I. K. (Jilemnice, Ilka Kulichová), Fit Studio Aerobiku Jany
Boučkové (Žel. Brod, Semily) a další. Bramboráky D. Bodnára budou! Děti mohou přijít v pohádkových
maskách. Nejlepší tři budou vyhodnoceny a odměněny.
8. září (sobota) – libštátský evang. kostel Na Hořením konci od 17 h (300 m za žel. přej. na Bělou odbočit
doprava – přejet most, zabočit doleva, kostel na kopci pod lesem), za špatného počasí evang. kostel v obci (za mostem
na Lomnici odbočit doleva). Odjezd autobusu z nám. v Košťálově v 16,20 h, z Libštátu (nám.) v 16,30 h.
POCTA ZDEŇKU LUKÁŠOVI, VLADIMÍR KLÍMA – OBRAZY:: Hold skladateli, autoru krásných úprav
lidových písní a 350 skladeb. Účinkují Jizerka (Alena a Václav Brádlovi) a Jizeran (Jiří Kurfiřt) ze Semil.
9. září (neděle) – u altánku Domu s pečovatelskou sl. v Libštátě od 16 h, za špatného počasí ve spol. místnosti
JAROSLAV KŘAPKA – PRAUDA PRAUDOUCÍ: Populární zpěvák a moderátor Semilské 12 Jaroslav
Křapka zpívá a vypráví. Spoluúčinkují ELEKTROLUX (Petr Lux – varhany, zpěv) a Jaroslav Vávra.
15. září (sobota) - Kulturní dům v Libštátě od 19 h
SUGAR: Muzikál Divadelního souboru Klicpera z Chlumce n. Cidlinou (režie Jaroslav Málek), s nímž
vystoupí v Karlíně. Spoluúčinkují sólisté Big Bandu Melodybrass a taneční skupina SHE-POT. „Sugar“
proslavila M. Monroe ve filmu „Někdo to rád horké“. Vstupné 40 Kč. Odjezd autobusu ze zastávky
u semilského penzionu v Řekách v 18,15 h, zastávka u KB Semily. Jízdné 35 Kč.
23. září (neděle) - areál evang. kostela v Libštátě od 15 h (za špatného počasí v KD Libštát)
PROMENÁDNÍ KONCERT ORCHESTRU ZUŠ SEMILY A SÓLISTŮ: Orchestr hraje pro publikum od
5 do 85 let (dir. Jiří Kurfiřt), v kostele vystoupí studenti AMU Praha, Lucie Silkenová (soprán), Petr
Svoboda (bas), klavírní doprovod prof. Jan Marcol. Semilané mohou přijet s orchestrem. Odjezd autobusu
od ZUŠ Semily (Komenského nám.) ve 13 h. Jízdné 30 Kč.
28. září (pátek) - Kulturní dům v Libštátě od 18 h
V. K. KLICPERA – ŽENSKÝ BOJ: Divadelní soubor Tyl z Lomnice n. Pop. se představí hrou, s níž
zahájil letošní Lomnické kulturní léto. Režie Jiří Zikmund.
13. říjen (sobota) – kino 3. května v Libštátě od 17 h
FALEŠNÁ KOČIČKA ANEB NÁVRATY K PŘEDVÁLEČNÉMU FILMU: Beseda se znalcem filmů 1.
republiky Pavlem Taussigem, tvůrcem seriálu „Úsměvy českého filmu“, autorem námětu k filmu „Kolja“,
řady publikací o hercích a režisérech (České filmové nebe), ba i příležitostným hercem. Ukázky z němého
filmu Falešná kočička s Vlastou Burianem a Karlem Hašlerem doprovodí klavírista Jiří Horčička, člen
Orchestru Václava Hybše. Vstupné 40 Kč.
21. říjen (neděle) – kostel sv. Petra a Pavla v Semilech od 17 h, pořádá KC Golf Semily a Jizeran
MILOŠ BOK – MISSA SOLEMNIS: Dílo uvedeno s obrovským úspěchem v Carnegie Hall. Dirigent orchestru
a spojených sborů (Čeští symfoničtí sólisté, Karlovarský pěvecký sbor, Foerster Jičín, Jizeran a Jizerka Semily,
celkem 120 účinkujících) Miloš Bok. Sólisté: Pavla Zobalová (soprán), Tereza Roglová (alt), Miloslav Pelikán
(tenor), Pavel Vančura (bas). Odjezdy zájezdových autobusů pro návštěvníky koncertu: Jičín autobusové nádraží - 15,30 h,
zastávka V Lipách - 15,35 h, Železnice zast. - 15,45 h, Lomnice nám. u muzea - 15,55 h, Libštát nám. - 16,15 h, Košťálov nám. 16,20 h, Slaná zast. - 16,30 h. Jízdné: Jičín 50 Kč, Železnice 45 Kč, Lomnice 35 Kč, ostatní 25 Kč. Vstupné 60 Kč.
Vstupné dobrovolné, není-li uvedeno. Festival pořádá Farní sbor Českobratrské církve evangelické
v Libštátě, OÚ Libštát a PS Jizeran, spolupracuje KC Golf Semily. Kontakt: J. Vávra – 736 687 712, 481 623 757
([email protected]) – objednávky vstupenek a míst v autobusu (ve večerních hodinách). F. Susa –
481 689 306 ([email protected]), OÚ Libštát - 481 689 300, 481 689 547. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA.
Programy v jiných obcích
26. srpen (neděle) - evang. kaple na Spálově od 17 h (část Semil, směr Bozkov – Vysoké n. Jiz., před odbočkou
na Bozkov zabočit doleva )
EVANGELICKÁ BOHOSLUŽBA s kulturním programem.
1. září (sobota) – areál Pod Kozlovem v Košťálově od 14 h, pořádá Táboranka a SDH Košťálov
PŘEHLÍDKA DECHOVÝCH HUDEB V KOŠŤÁLOVĚ: Mažoretky DDM Lomnice n. Pop.
(Mgr. Jana Šimůnková a Jiří Peškar), Broďanka (Rudolf Mayer), Táboranka (RNDr. Jiří Jína, moderuje
a zpívá Jiří Škvára), Plechařinka (Pavel Čihák), Veselka Ladislava Kubeše se zpěváky Blankou Tůmovou
a Milanem Černohouzem. Vstupné 100 Kč.
8. září (sobota) – evang. kaple na Spálově od 14 h
SPÁLOVSKÉ BABÍ LÉTO: Výstava obrazů profesionálních výtvarníků s kulturním programem „Pocta
Zdeňku Lukášovi“. Účinkují: Jizerka a Jizeran. Dirigují: Alena a Václav Brádlovi, Jiří Kurfiřt
a Jaroslav Krček, dlouholetý přítel a spolupracovník Zdeňka Lukáše.
15. září (sobota) – evang. kaple na Spálově od 14 h
LE SOLEIL QUINTETTE PRAHA: A. Švejdová – fagot, B. Zichová – hoboj, V. Pospíšil – klarinet,
J. Vávrová – fagot, H. Lišková – lesní roh. Soubor studentů Pražské konzervatoře, který hrál na mnoha
prestižních akcích (Cena Jiřího Ortena, křest knihy herce Viktora Preisse apod.).
16. září (neděle) – nádvoří Vlastivědného muzea v Železnici od 16 h, za špatného počasí sál muzea
PĚVECKÝ SPOLEK JIZERAN SEMILY A LE SOLEIL QUINTETTE PRAHA (společný koncert obou
těles). Repertoár Jizeranu: renesanční autoři, spirituály, lidové písně. Koncert k 90. výročí muzea.
SNĚHURKA V HADŘÍCÍCH: Jičínský muzikant Miroslav Vitáček, otec tří dcer, se zabývá osobností Karla Kryla již
dlouho a neustále své pořady zdokonaluje, vědom si toho, že nezmizely totalitní režimy, a proto je třeba stále se ke
Krylovu odkazu vracet. Hudebníkovi je blízký také folk a country.
SUGAR: O inscenaci režisér Jaroslav Málek říká: Jsou divadelní představení a filmy, které ani po letech neztrácejí ze
svého kouzla a vtipu a jejichž zápletky nás dokáží stále znovu a znovu přivádět do toho zvláštního stavu, kterému říkáme
dobrá nálada, nebo jednoduše – pohoda. Jedním z takových děl je bezesporu film „Někdo to rád horké“, v němž režisér
Billy Wilder svěřil hlavní role nezapomenutelnému trojlístku herců Lemmon – Curtis – Monroe. Film i divadelní muzikál
v podání těch nejlepších herců zhlédly celé generace diváků snad po celém světě… Ten nápad vznikl zcela náhodně po
jednom úspěšném představení v divadelní klubovně. Jeden z našich kolegů v tom slastném opojení z právě skončeného
představení předvedl výstup, v němž se přestrojil za ženu. Zakončil to slovy: „Nikdo není dokonalý.“ … Bez pomoci
mnoha lidí by představení vůbec nevzniklo. Nemohu všechny vyjmenovat, ale dva z nich musím. Jsou to: Honza Petrovický
a jeho Melodybrass, a Jana Karlíková se svou skupinou SHE – POT. Dobří herci, zpěváci, vynikající orchestr a výborný
tanec. Před gangstery prchají dva nezaměstnaní, kteří slyšeli, co neměli. V ženském přestrojení naleznou azyl u dívčí
kapely. Úžasná zábava a velký kumšt souboru. Zaslouženě se s hrou představí také v Hudebním divadle v Karlíně.
O souboru: Založen byl již dva roky po smrti slavného dramatika r. 1861. Od r. 1937 pořádá na počest slavného rodáka
divadelní festival. Hrou Sugar otevřel Divadelní soubor Klicpera v září 2006 nové divadlo, které v Chlumci vzniklo po
rekonstrukci budovy kina.
LIBŠTÁTSKÉ LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI: ČMUKAŘI – Přední soubor naší loutkové scény vznikl jako
ČMUKAŘI OB Modřišice, od 1997 Turnov. Vůdčí postavou byl Jaroslav Ipser, po několika letech i Daniela Weissová
a později Romana Zemenová – všichni setrvávají.Vytvořili šedesátku drobnějších i větších kusů sdružených do
45 inscenací. V prvých 3 letech 15, v 80. letech průměrně ročně 2, od roku 1990 1. Většinou dvou, někdy tří a výjimečně
vícečlenný soubor hrává pro všechny věkové kategorie kolem 50 představení ročně. Používají marionety na drátě,
maňásky, tyčové loutky či manekýny, divadlo je výrazně autorské. V hlavním programu LOUTKÁŘSKÉ CHRUDIMI se
poprvé objevili v roce 1982 se svou devátou inscenací, Dračími pohádkami, a hned za ni obdrželi cenu (stejně jako ještě
4x), následoval 1984 Vodník, 1985 Frejíř, 1986 Jak Kašpárek… Po létech zrání triumfovali svým vrcholným
„triptychem“ Lárk íčičok (1991), Léčba neklidem (1992) a Medvídek Pú nebo tak nějak (1993). V něm rozvinuli na
látkách moderních pohádek či povídek své cítění „suchého“ humoru. V následující období, v němž D. Weissovou převážně
zastoupila Romana Zemenová, vznikly inscenace využívající poznaných principů a nabytých dovedností především
hereckých a loutkohereckých: Dobrá rána (1994), 7 trpaslíků a Sněhurka (1996), Kašpárek chodí pěšky (1999). Znovu
si též na LCH zopakovali starší inscenace: Sadoděde, Sadoděde (1997, původně 1988) Pletené pohádky (2000, vznik
1982), Dračí pohádky (2002, vznik 1982) Kam se poděly kočičí jazýčky (2003). Hráli též na všech 6/S/hledáních,
Přeletu nad loutkářským hnízdem, Faustování, Čechově Olomouci, Litvínovském festivalu loutek, FEMADu, Jiráskově
Hronovu, Kopřivě, jako host na Kaplickém divadelním létě, Scénické žatvě v Martině aj. Vystupovali též v NDR,
Bulharsku, Maďarsku, Portugalsku, Francii, Španělsku, Polsku, Indii a SRN. Čmukaři posunuli v českém loutkovém
divadle úroveň groteskního loutkoherectví a herectví. FIT STUDIO AEROBIKU JANY BOUČKOVÉ: Jana Boučková,
mistryně ČR, Evropy a světa ve fitness stepu, připravuje nyní své svěřenkyně v Železném Brodě a v Semilech. Dosáhly
celé řady úspěchů v ČR, na mistrovstvích Evropy, světa a ve světovém poháru. V Libštátě uvidíme kadetky. SKUPINA T.
I. K., stálý host festivalu z Jilemnice, jehož duší je Mgr. Ilka Kulichová, se letos představí s několika kratšími
vystoupeními. Jednáme ještě s dalšími účinkujícími, program na tento den není ještě uzavřen.
JAROSLAV KŘAPKA – PRAUDA PRAUDOUCÍ: Jaroslav Křapka, zpěvák a moderátor Semilské 12, všestranný
amatérský umělec, jenž se věnuje také divadlu (Slaná), zpívání v pěveckém sboru (Jizeran Semily), vydal v r. 2002
půvabnou knížku „Prauda praudoucí“, která je napsaná v nářečí. S humorem a životní moudrostí v ní líčí příhody
obyčejných lidí z našeho kraje. Tisíc výtisků bylo během měsíce beznadějně vyprodáno a hned vyšel dotisk knihy, z něhož
zbývají už jenom drobty. Některé krátké humorky přednese společně se svým kamarádem Jaroslavem Vávrou. Petr Lux,
autor skladeb pro dechovou hudbu, doprovází zpěv Jardy (a sám s ním také zpívá) na varhany. Pořad je jako stvořený pro
příjemné babí léto a srdečně jsou na něj zváni všichni zájemci o dobrou legraci a příjemnou hudbu. Ukázka z knihy (jaké
překvapení připravili exkurzi zaměstnanci Rakmil Semily): Nebo jednou měla přišámať ňáká delegace vod Svazu žen. Tak
asi tři chlapi vlezli do hotovejch truhel , a dyž se ty soudružky plencaly kolem, nadzvelli ty dekly a selli si. Vřeštěni
a náslennej ouprk byly nelíčený. Chlapi měli kliku, že tenkrát firma měla patálie se sháněnim lidi.
PROMENÁDNÍ KONCERT ZUŠ SEMILY A SÓLISTŮ: Repertoár orchestru nadchl a zaujal návštěvníky všech
generací. V Libštátě zahrají: Leroy Anderson – Plink, Plank, Plunk; Burt Bacharach – Falling On My Head; Mike
Oldfield – Moonlight Shadow; Antonín Fils - Sinfonia in D (1. Allegro, 2. Andante, 3. Menuetto); Christoph Willibald
Gluck – Tanec blažených duchů z opery Orfeus (č. 29 a 30, sólo Pavla Bartoňová – příčná flétna); Green Day, Billy Joe
Armstrong – Boulevard of Broken Dreams; John Lennon, Paul McCartney – Let It Be; Johann Strauss - Radeckého
marš, Nino Rota (arr. Robert Longfield) - Píseň lásky z filmu Kmotr; Klaus Badelt (arr. Ted Rickets)- Piráti z Karibiku.
V orchestru hrají: Pavla Horčičková, Tereza Kurfiřtová, Karolína Kočová, Zdislava Lukešová, Tomáš Jech, Matěj
Nedomlel, Anežka Jakubů, Kateřina Krausová, Jakub Flekna a Martina Černochová (housle), Marcela Lukešová, Dita
Maturová (viola), Petr Bošek, Mariana Válková (violoncello), Ing. Martin Brádle (kontrabas), Pavla Bartoňová, Lucie
Holatová (příčná flétna), Zuzana Vavřinová (klavír). Spolupracují: Martin Svatoš a Antonín Jína (bicí), Jan Nečaský
(violoncello). Profesorem Petra Svobody (bas) a Lucie Silkenové (soprán) na pražské AMU je vynikající basista ND,
Ivan Kusnier. Na klavír je doprovodí Jan Marcol, rovněž profesor AMU. Zazní árie a dueta z oper W. A. Mozarta (Don
Giovanni, Kouzelná flétna, Cosi fan tutte), G. Donizettiho (Don Pasquale), J. B. Foerstra (Jessika), B. Smetany
(Hubička) a skladby L. Janáčka (Moravská lidová poezie – výběr), G. F. Händela (z oratoria Jozue) a G. Cacciniho
(Amarilla). Zajímavá je skutečnost, že si Lucie Silkenová přidala ke studiu sólového zpěvu ještě hudební management.
V. K. KLICPERA – ŽENSKÝ BOJ: Autor, spisovatel a dramatik, se narodil r. 1792 v Chlumci nad Cidlinou. Od r. 1808
navštěvoval gymnasium v Praze, r. 1813 začal studovat filosofii a stává se členem sdružení pražských vlastenců. Spolek si
kladl za cíl pozvednout českou literaturu a hrát v Praze české hry (odpolední česká představení ve Stavovském divadle).
Roku 1819 se stal humanitním profesorem v Hradci Králové, téhož roku se oženil s Annou Švamberkovou (zemřela
r. 1837), kterou poznal v místním ochotnickém divadle, kde pak přijal post ředitele. Za zásluhy o město byl jmenován
čestným občanem Hradce Králové. Napsal zde své nejúspěšnější veselohry. Studenti, např. J. K. Tyl a K. J. Erben, ho
milovali. Klicpera si oblíbil Tyla, který u svého pana profesora dokonce bydlel a vzpomínal, jak vedle sebe psali a večer si
napsané vzájemně předčítal. Roku 1838 se podruhé oženil s A. Trnkovou. Roku 1846 odešel do Prahy na akademické
gymnázium, r. 1848 byl jmenován členem národního výboru a zvolen tribunem akademické legie, krátce poté se stal
členem České královské společnosti nauk. Roku 1850 se stal školním radou a r. 1852 ředitelem akademického gymnázia,
které předtím prohlásili za české. Po prohrané revoluci nastoupil tzv. bachovský absolutismus. Studenti v čele s V. Hálkem
a J. Nerudou začali vydávat studentský časopis, nepožádali však o povolení rakouské úřady. Za toto opomenutí byl jejich
ředitel V. K. Klicpera přísně potrestán. Zbavili ho místa a předčasně penzionovali. O našich hostech: DS J. K. Tyl
Lomnice nad Popelkou byl založen v roce 1825 a od té doby zaznamenal řadu úspěchů (Národní přehlídka ve Znojmě –
1986, Jiráskův Hronov – 1988, Národní přehlídka v Třebíči – 2000 apod.). V lomnickém Tylově divadle uvedl více než
300 premiér děl našich i světových autorů, uspořádal mnoho okresních i oblastních přehlídek divadelních souborů, soutěž
v recitaci divadelních monologů Cyranův kord a s Jaroslavem Krčkem 13 ročníků Lomnického kulturního léta.
FALEŠNÁ KOČIČKA ANEB NÁVRATY K PŘEDVÁLEČNÉMU FILMU: Filmový historik a publicista
P. Taussig si zahrál malé role ve filmech Kolja (je také autorem námětu), Hranice stínu, Vracenky a Stupně poražených. Je
tvůrcem televizního seriálu Úsměvy českého filmu (sám napsal scénáře k Úsměvům Jiřího Suchého, Úsměvům Milana
Lasici a mnoha dalším, nedávno překročil cyklus „pětistovku“ pořadů). Spolupracoval na filmu Papierové hlavy. Je také
spoluautorem dokumentu o našich olympionicích na OH v Melbourne Není důležité zúčastnit se, ale vrátit se.
S režisérem Vladimírem Drhou vytvořil film Elmar Klos: Život bez scénáře. Pavel Taussig napsal řadu knih, mimo jiné:
Sólo pro velkou herečku (o Jiřině Šejbalové), Jan Werich před kamerou – Klaunovo fimfárum, O věrném filmování
Antonie Nedošínské a Theodora Pištěka, Jiří Voskovec a Jan Werich v divadle, ve filmu, v soukromí, České filmové
nebe - Malé album velkých herců a s Elmarem Klosem Hašek a film aneb film a Hašek. Majitelé videokazet a DVD
s českými filmy znají jeho zasvěcené slovo filmového historika, kterým osvětluje okolnosti vzniku filmů. Pavel Taussig
patří mezi externí spolupracovníky časopisu XANTYPA.
MILOŠ BOK - MISSA SOLEMNIS: Po velmi úspěšném uvedení skladby v kostele u sv. Jiljí v Praze (1990) došlo také
přímo k reprezentativnímu provedení díla v roce 1999 v Hradci Králové Filharmonií Hradec Králové a spojenými sbory
z východních Čech (Foerster Jičín, Hron Náchod a Jizeran Semily) pod vedením M. Boka. Uskutečnilo se po třinácti
letech úspěšné pouti této skladby Čechami a jejím nepřetržitém zatracování protivníky. Skladba pro sóla, smíšený a dětský
sbor, varhany a orchestr byla nedočkavým mladým umělcem dopsána v červenci 1986 v Kamenické stráni u Děčína.
Okolnosti prvního provedení byly velmi dobrodružné. Miloši Bokovi i jeho spolužákům hrozilo za provedení díla
vyloučení ze školy. Přes všechny peripetie se premiéra nakonec konala 22. září 1986 v bohosudovské bazilice Panny Marie
Sedmibolestné, jak bylo původně v plánu. „Ředitel školy mě nutil podepsat prohlášení, že pokud dílo v Bohosudově
provedu, budu následující pondělí vyloučen ze studia. Já jsem podepsal. Udělal jsem to hlavně z důvodu, abych tuto
jedinečnou akci neohrozil. Věděl jsem, že když podepíšu, nebude vedení školy očekávat provedení díla. Ředitelství bylo
zaskočeno, protože tuto variantu nečekalo. Režim už nebyl tak tvrdý, a tak to skončilo podmínečným vyloučením ze
studia.“ 30. května 1999 překvapivě Missa solemnis zazněla na pódiu Carnegie Hall v New Yorku pod taktovkou dirigenta
Symfonického orchestru Nové Anglie Jonathana Griffitha. Sóla s velkým zaujetím přednesli sopranistka Judith Pannill,
altistka Reveka Mavrovitis, tenorista Randal Rushing a basista Samuel Mungo. Miloš Bok byl americké premiéře
přítomen. Sklidila obrovský úspěch, obecenstvo vestoje aplaudovalo, a skladba byla oceněna tamní kritikou. Takový
úspěch Miloše Boka ve Spojených státech se z nepochopitelných důvodů v Čechách nijak výrazně nekomentoval. Jakoby
ani nebyl. Určitě to nebyl úspěch menšího formátu než vystoupení Heleny Vondráčkové a Karla Gotta v této světové síni
slávy, o němž oslavně informovala téměř všechna masmédia. Navíc se této pocty Bok dočkal jako jediný ze současných
žijících českých skladatelů. Dirigent Griffith odpověděl na otázku, jaký je jeho osobní vztah k Bokově hudbě, takto:
„Oceňuji její absolutní upřímnost. Bok nepíše hudbu, aby se zalíbil, ale aby vyjádřil svou osobnost, současný životní
pocit.“ Griffith si dále myslí: „Vždycky byli skladatelé, kteří hledali nové cesty, a ti, kdo svým způsobem přetavovali už
existující hudbu. V Bokových skladbách se mísí mnoho vlivů, ale způsob práce s nimi a jeho vlastní přínos jsou natolik
originální, že vytvářejí osobitý skladatelský styl.“ O Bokově mši se pochvalně vyjádřili skladatel Jan Hanuš, klavírista
Josef Páleníček a všestranný muzikant Michael Kocáb. Vřele ji přijala divácká veřejnost. Mgr. Miloš Plachta, emeritní
řed. Gymnázia I. Olbrachta Semily, napsal o provedení mše v Havlíčkově Brodě (1999) do Semilských novin toto: „Tóny
rozechvěly duši každého vnímavého posluchače, což umožnila i skvělá akustika a prostředí barokního chrámu. Každý v tu
chvíli zapomněl na světské malichernosti, rozjímal i snil, vnímal to krásno, stoupající vysoko nad kopuli až do nebeských
výšin, s pokorou v srdci. Byl jsem nadšen… závěrečné Agnus dei se muselo divákům zopakovat. Celé dílo je nesmírně
dynamicky působivé: sugestivní fortissimo je často vystřídáno nejjemnějším pianissimem, přičemž hlasy pěvců
(P. Zobalová – soprán, E. Adlerová – alt, M. Pelikán – tenor, R. Krejčí – bas) zněly spolu se sólovými nástroji (fagot, lesní
roh) zřetelně, citlivě a v nádherné barevnosti. Tympány dílo dramatizují a zcela neobvyklý a jemný je sólový part dětského
mezzosopránu (J. Šlais – Boni pueri). Varhany (J. Strejc) pak byly dalším výrazným prvkem Bokovy skladby. V barokním
chrámu byl vnímavý posluchač opravdu blízko Boha.“ Missa solemnis, dílo, jímž Bok „odstartoval“ svoji uměleckou
pouť, je dnes zřejmě nejhranějším vokálně instrumentálním soudobým dílem. Nedávno se dočkala své třicáté reprízy
SPÁLOVSKÉ BABÍ LÉTO: Tradiční výstava profesionálních výtvarníků, která si za 12 let svého trvání našla své stálé
příznivce. Vystavují: Jiří Salaba, Tereza Salabová, Vladimír Komárek, Vladimír Kubík, Otakar Kudrnáč, Václav
Pokorný, Luboš Bucek, Jan Kanyza, Jaroslav Klápště, Vlasta Matoušová, Jana Svobodová, Vladimír Veselý,
Michail Ščigol, Dana Rezková, Ladislav Korec a další. V kulturním programu vystoupí pěvecké sbory Jizerka, Jizeran
a Jaroslav Krček, dlouholetý spolupracovník Zdeňka Lukáše (pořad Hrají a zpívají Plzeňáci). Málokterá díla současných
českých skladatelů jsou tak oblíbená pěveckými sbory jako jeho úpravy lidových písní (Na horách, Tolita toten, Za naším
huménkem apod.) a Missa brevis. Zdeněk Lukáš (nar. 21. srpna 1928, 13. července 2007), protirežimní kverulant, patří
mezi nejlepší současné české skladatele. Záběr a rozsah jeho tvorby je úžasný - od úprav lidových písní až po nástrojové
koncerty, kantáty, složitá vokální díla apod. Muzikanti oceňují zvláště jeho pestrou a nápaditou melodiku.
O našich
hostech: Jizerka (občanské sdružení a soubor ZUŠ Semily) byla založena v r. 1964. Úspěšná byla nejen v domácích
soutěžích, ale i v zahraničí, např. MSF Neeperlt 1990 – 1. cena „cum laude“, MSF Athény 1996 – 2. místo, MSF O. di
Lassa – Vatikán 1997 - 2. místo, MSF Sligo (Irsko) 2001 – 1. místo v kategorii ženských sborů. Jizerka účinkovala v 17
zemích Evropy, USA a Japonsku. Jizerka spolupracovala snad se všemi vynikajícími sbory v ČR, ale
i s řadou
profesionálních souborů a významnými hudebními osobnostmi (Jaroslavem Krčkem, Jiřím Pavlicou, Milanem Uherkem,
prof. Jiřím Skopalem, Václavem Fischerem, Petrem Ebenem apod.). Sbor vedou od jeho založení v r. 1964 manželé Alena
a Václav Brádlovi, laureáti Ceny Františka Lýska a čestní občané Semil. Pěvecký spolek Jizeran Semily, stálý host
festivalu „Libštátské pozdní léto“, byl založen r. 1860 a po svém rozpadu (1969) obnoven až 5.ledna 1989. Od té doby
účinkoval na více než 270 koncertech v 50 městech a obcích ČR, Nizozemí, SRN, Slovinska a Itálie. Spolupracoval
s Jaroslavem Krčkem, Filharmonií Hradec Králové a dalšími soubory a umělci. Interpretuje skladby od
10. století
po současnost, proslul zvláště svými vánočními koncerty a vlastními úpravami koled. Sbormistrem spolku je Jiří
Kurfiřt, ředitel ZUŠ Semily.
Pořadatelé vzdávají hold všem, kteří jakkoli pomohli, aby se festival mohl uskutečnit. Sponzorům poděkujeme
v tisku, na programech i na jednotlivých pořadech.
Mgr. Jaroslav Vávra