Březnové ledy

Transkript

Březnové ledy
03
Cena: 10,-Kè
MM
V
Bøezen 2005
Bøeznové ledy
P
Sn
ìm
OB
i v NS
SA
ùli J p
H:
p o otv
k r a rd
Zp
è o il s
ráv
v a ou
a
t v èa
pøe p ø e
N á sné
dn d s e
r o d ve
es d y
n í de
en o
p ì ní
á n èi
Pro
tce
n
a 4 no
jev
. s st
p
nì i s
za d ø e d
mu t r a
od em s e
vo on d y
NS n y
lán st N S
J
í G rac J
ros i p r o
Pro
se
za j e v
9.
de n a
3.
mi d
20
si e m
05
pre o
Eri m n s t
K
i
k M éra r a c
ori om
en un
ato G r i
tov ik
uš o s s
an é z
e
ýc jed
hp n
o án
5d
hn litick í nár
ùv
utí ýc od
od
h s nì
ùp
tra
roè
na
ø
Pro
ú s íci „
t a v NE
hlá
ì !“ E
še
ní
vro
Ak
ps
ce
Kp
ké
r e g ro 1 / 0 N á r
i s t jedn 5 o d n
r o v áv
íO
a n án
bn
ém í z
ov
y
Mý
p a ákon
rtn a
tus
ers o
Ma „hom
tví
rtin oc
a
50 P ø e
R. us
.s d
Èe tu“
etk s t u
jka
án p e
í
ò
3 b
v e . – 6 ilde s v ì t
S t r . è e rbe o v l
e s r v n rgs á d y
Pro
e u a ké
hlá
L a 2 0 0 sk
še
g o 4 up
ní
iny
Ma
Ná
gg
rod
ior
níh
e.
os
jed
no
ce
ní
o teplých vánocích a málem duhovém únoru je tu mrazivý bøezen
premiéra Grosse. V parlamentu probìhlo hlasování o homosvazcích, v Bratislavì se licitovalo o Íránu a Jukosu,
Evropská unie rozjela stroj na prosazení euroústavy a paní podnikatelka Barková vzbudila dokonce i Respekt.
Opoždìná zima ne a ne skonèit a
Grossova vláda rovnìž ne. V neprùstøelnosti hroší kùže dokonce již pøekonala i svého praotce Špidlu, jehož
schopnost pøežít cokoli se svého èasu
zdála být nepøekonatelná.
Rozdovádìní novináøi se po Grossovì paøížské cestì zaèínají zase mírnit a nakonec si to asi od médií slíznou
jen Kalouskovi lidovci, jako ten proslulý Vašek co chodil s pány na led ve
známém epigramu.
Avšak pro jistotu, kdyby ten Standa
pøeci jen padl, zaèínají kolem demonstrací za jeho odstoupení kroužit i
známé figury z øad havlistické elity,
která pøitom byla hlavní kmotrou jeho
nástupu. Zdá se, že z nìkterých sítí není úniku.
Jen hlas Polnice zní stále stejnì. I v
tomto chladném, bezútìšném a nekoneèném bøeznu na køížové cestì zbìdovaného, høíchy obtíženého národa ke
koneènému vzkøíšení z rukou Vzkøíšeného. Ostatnì, byly už v Èechách horší bøezny.
Tož tedy všem ètenáøùm hezké a
šastné letošní èasné Velikonoce!
Snìm NSJ potvrdil souèasné vedení
i vùli pokraèovat v Národní pìtce
NTA / 14.03.2005 Praha – Ètvrtý celostátní snìm Novì zvolené vedení NSJ
politické strany Národní sjednocení (NSJ), který se Zprava: mítopøedseda Martin R. Èejka, pøedseda František Èervenka, místopøedsedové Bohuslav Šimek a Jan Pavlovèín
konal 12. bøezna 2005 v Praze potvrdil souèasné vedení i kurs strany vèetnì spolupráce v rámci národních sil v Národní pìtce. Pøedsedou strany byl znovu zvolen souèasný pøedseda František Èervenka.
Místopøedsedy byli zvoleni znovu Jan Pavlovèín a
Bohuslav Šimek. Novì byl do funkce místopøedsedy strany zvolen pøedseda pražské organizace NSJ
Martin Èejka, který je zároveò zástupcem NSJ u
Evropského Frontu Národù. Snìm pøijal zprávu o
èinnosti strany za uplynulý rok, kterou pøednesl
pøedseda NSJ a schválil programovou komisi, která
se bude zabývat inovací programu strany. Po živé
diskusi snìm schválil rozhodnutí pøedsednictva o
zapojení NSJ do integraèních procesù národní pravice. Snìm potvrdil rozhodnutí podílet se na projektu Národní pìtky a kandidovat do voleb v roce 2006
spolu s dalšími ètyømi stranami DS, ÈHNJ, RMS a
NS na kandidátce Národní strany. Snìm rovnìž vyjádøil jednoznaènou podporu kandidátovi NSJ na
celostátního lídra Národní pìtky. Jako hosté vystoupili na snìmu pøedse- mᚠVandas a pøedseda Svatováclavského národního snìmu Mgr. Petr
da Vlastenecké fronty David Macháèek, pøedseda Dìlnické strany To- Bahník.
Zpráva pøedsedy o èinnosti strany
pøednesená na 4. snìmu NSJ
V
ážení pøátelé, když máme hodnotit
uplynulé období, musíme se vrátit do
doby, kdy na podzim 2003 mìla NSJ 41 èlenù.
Po odchodu bývalého pøedsedy Mgr. Jana
Skácela do ÈHNJ a s ním dalších tøiceti èlenù,
mìla strana zùstatek 11 èlenù. Zanikla pražská
organizace a spolu s ní organizace v Tišnovì,
Jablonci a v Mostì. Jediná konsolidovaná MO
zùstala v Kladnì. To je však již naštìstí
minulost. Od minulého mimoøádného snìmu,
který se konal 13. prosince 2003 jde NSJ stále
nahoru a v souèasné dobì patøí mezi opory
èeské národnì-konzervativní politiky. Vznikly
silné organizace v Brnì a Plzni. Praha se stala
dokonce nejsilnìjší organizací jak se sluší na
organizaci v hlavním mìstì. Vznikly
organizace v Dìèínì, v Havíøovì a Táboøe a do
strany se hlásí stále noví a noví lidé. Dovolte
mi tedy, abych krátce shrnul èinnost
Národního sjednocení (NSJ) za uplynulé
období.
V lednu 2004 strana vydává první
posjezdové prohlášení nazvané Ke zhoršující
se bezpeènostní situaci, které je vìnováno
zhoršující se bezpeèností situaci ve státì.
Inspirováno je strašným zloèinem, ke kterému
došlo na Nový rok u Velvar v obci
Kmetinìves, kde byla brutálním zpùsobem
zavraždìna a znásilnìna tøináctiletá dívka.
Tento zloèin s námi se všemi velmi otøásl a
policie dlouho pátrala po pachateli, po roce
koneènì pøišla vrahovi na stopu. Vrahem byl
2
František Èervenka
tøináctiletý spolužák Báry. Mùžeme se jen
domýšlet pod jakým vlivem asi tento
chladnokrevný mladistvý vrah svùj hrùzný èin
provedl. Všichni známe pøíèiny souèasného
stavu mládeže, rozpad tradièních hodnot,
oslabení spoøádané rodiny, vliv médií a
násilnických poèítaèových her, pornografie a
brutalita na každém kroku v naší spoleènosti a
toto je výsledek. V prohlášení, které NSJ
vydalo 6. 1. jsme požadovali od ministra
vnitra, aby byly veøejnosti poskytnuty
následující údaje: Poèet vražd od vzniku
samostatné ÈR, Seznam zavraždìných, poèet
znásilnìní a seznam pachatelù. MV ÈR nám
poskytlo rozsáhlý materiál, ale nejdùležitìjší
údaje jako jsou seznamy pachatelù a seznamy
obìtí nám poskytnuty nebyly s poukazem na
ochranu osobních dat.
V lednu rovnìž pøišel poslanec KDU-ÈSL
Jiøí Karas s návrhem novely zakazující
potraty. NSJ Karase v prohlášení nazvaném K
podpoøe novely protipotratového zákona ze
dne 17.1. podpoøila a žádala v pøípadì
zamítnutí této novely ze strany vládních
poslancù vyslovení nedùvìry vládì a
vystoupení lidovcù z koalice. Bohužel novela
byla odmítnuta a lidovci zùstali zticha. Bez
zajímavosti není ani odchod pøedsedy KDU –
ÈSL Kalouska z jednacího sálu pøi hlasování o
této novele.
V lednu byly rovnìž zveøejnìny údaje
èeského statistického úøadu (ÈSÚ) hovoøící o
POLNICE 03/2005
radikálním stárnutí èeské populace. Tato
šokující èísla obžalovávající souèasnou vládní
garnituru z naprosté neschopnosti vytvoøit
podmínky pro zdravý rozvoj národa, vedly
NSJ k vydání prohlášení K vymírání èeského
národa, které strana vydala 17. ledna. V
prohlášení jsme rovnìž kritizovali skandální
Špidlùv nápad øešit populaèní debakl
importem pøistìhovalcù.
V lednu Špidlova vláda rozhodla rovnìž o
vyslání našich jednotek do konfliktu v
Afghanistánu.
Nato
NSJ
reagovala
prohlášením K vyslání èeských vojákù do
Afghánistánu ze 17. 1., kde toto rozhodnutí
ostøe kritizovala. V této souvislosti jsme
rovnìž vyzvali zákonodárce, aby toto vyslání
nepodpoøili svými hlasy. Je pøíznaèné, že
vyslání jednotek prošlo i pøes nejednotnost
vládní koalice. Zbytek chybìjících hlasù
dodala koalici ODS, která je vždy pøipravena
hájit americké zájmy za každou cenu.
Veøejností v lednu rovnìž otøásla zpráva o
napadení šéfredaktora týdeníku Respekt
Tomáše Nìmeèka. NSJ k tomu vydalo
prohlášení pod názvem K napadení
šéfredaktora èasopisu Respekt, ze dne 22.1.,
ve kterém vyslovilo podezøení, že skuteènými
pùvodci mohou být lidé kolem ÈSSD a
Stanislava Grosse, který se s Respektem
soudil. V této souvislosti jsme rovnìž vyzvali
ministra vnitra Grosse a policejního
prezidenta Koláøe, aby odstoupili ze svých
funkcí.
Na zaèátku února pøišli se svou ofenzívou
homosexuálové. Pokusili se prosadit zákon o
tzv. registrovaném partnerství. NSJ na to
reagovala prohlášením K zákonu o
registrovaném partnerství, ve kterém se
postavila dùraznì proti pøijetí tohoto zákona a
jakémukoli zvýhodòování této minority.
Výsledek byl nakonec odklad tohoto zákona,
který prosadili zástupci lidovcù ve vládì.
Stejnì jako v pøípadì potratové novely jsme
doporuèili lidoveckým zástupcùm v pøípadì
schválení této normy opustit vládní koalici.
V únoru se rovnìž objevili kostlivci ve
skøíni v podobì neuvìøitelných smluv, které
uzavírala již Tošovského vláda s americkou
firmou Boening a Airem Vodochody.
Nevýhodné smlouvy zajišovaly dotace z
našich daní pro soukromou americkou firmu.
NSJ tento korupèní skandál první velikosti
kritizovala ve svém prohlášení z 22. 2 pod
názvem K odchodu Boeningu z Aera
Vodochody. Devìt miliard, které zaplatili
daòoví poplatníci jsme v prohlášení nazvali
zloèinem proti èeským daòovým poplatníkùm.
Ke konci února došlo k zrušení nìkterých
sociálních dávek na Slovensku, což vedlo k
násilným akcím pøedevším cikánského
obyvatelstva na východì zemì. Nepokoje, pøi
kterých byly rabovány cikánskými hordami
supermarkety a sklady potravin se postupnì
rozšíøily i do dalších èástí Slovenska.
Cikánské bouøe byly potlaèeny za pomoci
policie a armády a desítky cikánských
zloèincù byly zadrženy a obvinìny. Po
potlaèení vzpoury se objevily informace, že se
cikánské hordy chystají pøekroèit státní
hranice a chtìjí využít èeského velmi benevolentního sociálního systému. První pøíjezdy
vìtšího množství slovenských cikánù
zaznamenaly zejména cikánské komunity na
Ostravsku. V této souvislosti vydalo NSJ
prohlášení K Cikánským nepokojùm na
Slovensku ze dne 25.2., kde jsme doporuèili
vládì, aby neprodlenì rozmístila na hranice se
Slovenskem dostateèný poèet vojákù a zbraní,
aby cikánské hordy nemohly pøecházet na
naše území. Toto prohlášení se stalo pozdìji
záminkou ke kritice NSJ v levicovém tisku.
Èást prohlášení citoval i týdeník Reflex, aby v
èlánku o rodící se „Národní pìtce“ pøedstavil
NSJ jako xenofobní a rasistickou stranu.
K výroèí komunistického puèe pøijala
snìmovna 25.2. 2004 zákon o zásluhách
prezidenta Edvarda Beneše, který prosadili
spoleènì socialisté a komunisté spolu s 19
poslanci ODS, ve kterém adorují tuto temnou
postavu našich dìjin výrokem „zasloužil se o
stát“. NSJ ve svém prohlášení k tomuto aktu
konstatovala, že Beneš není postavou hodnou
obdivu, ale spíše opovržení, nebo se jedná o
agenta NKVD a svobodného zednáøe, který
má rozhodující podíl na ujaømení naší zemì
pod nadvládou nacistù a komunistù.
Prohlášení vydalo NSJ pod názvem K pøijetí
zákona o zásluhách bývalého prezidenta
Edvarda Beneše ze dne 1.3.
V bøeznu došlo k založení místní
organizace v Havíøovì a nové volbì
funkcionáøù v Pražské organizaci. Pøedsedou
se stal Martin Èejka a místopøedsedou Petr
Švec, který byl také definitivnì potvrzen jako
kandidát do senátu v doplòovacích volbách v
Praze 4. Druhým kandidátem byl PhDr.
Radomír Malý, který se stal èlenem NSJ a
rozhodl se kandidovat v senátních volbách v
obvodu Brno venkov. Šéfem volební kampanì
Petra Švece byl jmenován pøedseda VF David
Macháèek a šéfem volební kampanì
Radomíra Malého Kamil Vala, který se stal
zároveò i zmocnìncem. Zároveò byly
pøipraveny samolepky NSJ pro kampaò
„Bojkot eurovoleb“ s pøeškrtnutým symbolem
EU. Na konci bøezna se také konala ideová
konference NSJ, na které vystoupil jako host s
rozsáhlým referátem o ideových východiscích
národnì-konzervativní politiky pøedseda
Svatováclavského snìmu Mgr. Petr Bahník.
V dubnu bylo na pøedsednictvu také
rozhodnuto, že NSJ bude spravovat server
Národní tiskové agentury (NTA). Byla také
dohodnuta podoba vlajky Národního
sjednocení se znakem NSJ a znakem
Svatováclavské orlice.
Událostí roku se stal oficiální vstup ÈR do
EU. NSJ k tomuto výroèí pøipravila
prohlášení, ve kterém tento vstup zásadnì
odmítá a poukazuje na zmanipulování
referenda, na základì kterého jsme byli do EU
vstoupeni. Z tohoto dùvodu NSJ rovnìž
nepovažuje za vhodné úèastnit se voleb do
evropského parlamentu. NSJ proto vyzvala k
bojkotu eurovoleb a k odstoupení Špidlovy
vlády. Prohlášení pod názvem K bojkotu voleb
do evropského parlamentu zveøejnila NSJ na
demonstraci 1. kvìtna na Václavském
námìstí. Na akci se sešlo zhruba 200 lidí, kteøí
se za skandování protibruselských hesel
vydali pochodem na Staromìstské námìstí,
kde se prùvod spojil s akcí VF, která
pokraèovala dále na Pražský hrad, kde byl
pøeèten otevøený dopis prezidentu republiky.
Týdeník Nedìlní svìt uvedl ve zprávì z
akce NSJ že 200 neonacistù z NSJ
pochodovalo Prahou. Vedení NSJ okamžitì
zkontaktovalo redakci týdeníku a požadovalo
omluvu. Omluva nakonec v dalším vydání
týdeníku 9.5. vyšla, i když si redakce
neopomnìla pøisadit, že NSJ byla na seznamu
extremistických organizací uvádìném MV
ÈR. V kvìtnu došlo rovnìž k podpoøe petice
A.N.O. ze strany NSJ, proti stavbì mešity v
Teplicích, celá vìc byla rovnìž koordinována i
s aktivisty v Teplicích. Stavbu se nakonec
podaøilo zastavit.
V èervnu probìhly volby do evropského
parlamentu, které se vyznaèovaly zejména
velmi nízkou úèastí volièù. Voleb se
nezúèastnily témìø tøi ètvrtiny volièù.
Výsledky voleb komentovalo NSJ v
prohlášení K výsledkùm voleb do evropského
parlamentu ze dne 15.6., ve kterém NSJ
vyjádøilo uspokojení nad bojkotem eurovoleb
ze strany volièù. Obrovský propad ÈSSD mìl
za následek pád premiéra Vladimíra Špidly a
POLNICE 03/2005
nahrazení tohoto europolitika ambiciózním
Stanislavem Grossem na funkci premiéra.
Špidla pozdìji dostal trafiku místo bývalého
nomenklaturního kádra evropského komisaøe
Pavla Telièky. V èervnu jsme si také
pøipomnìli roèní výroèí zmanipulovaného
referenda o vstupu ÈR do EU. K tomuto
výroèí vydalo NSJ 17.6. prohlášení K roènímu
výroèí referenda o vstupu ÈR do EU, ve
kterém zhodnotilo prùbìh referenda a právì
uplynulý rok ve vztahu k tomuto smutnému
výroèí.
Do konce èervna bylo také nutné
navrhnout kandidáty na udìlení státních
vyznamenání
u
pøíležitosti
vzniku
samostatného státu 28. øíjna. NSJ navrhlo v
prohlášení ze dne 27. èervna Nejvyšší státní
vyznamenání Josefu a Ctiradu Mašínovým a
Milanu Paumerovi, kteøí se prostøíleli z
komunistického koncentráku v padesátých
letech na západ, historikovi prof. Josefu
Kalvodovi, zpìváku Karlu Krylovi a
dlouholetému politickému vìzni Miroslavu
Dolejšímu, autorovi dosud nejlepší analýzy
listopadového pøevratu a neformálnímu
bohužel už zesnulému vùdci národní opozice.
Na tyto naše návrhy jsme dostali odpovìdi jak
z Pražského hradu od prezidenta, tak i z
poslanecké snìmovny s tím, že se jimi budou
pøíslušné orgány vážnì zabývat. Bohužel
žádný z námi navržených kandidátù nakonec
vyznamenán nebyl.
Na konci èervna po pádu premiéra Špidly
vydalo NSJ prohlášení, ve kterém požadovalo
øešení této situace pøedèasnými volbami, které
jsme chtìli spojit s volbami senátními a
krajskými na podzim. Prohlášení pod názvem
NSJ požaduje po pádu Špidlovy vlády
pøedèasné volby vyšlo 30. èervna.
V èervnu došlo také k atentátu na jednoho
z majitelù izraelského kasina pøímo na pìší
zónì v Praze na Pøíkopech. Jako reakci na tuto
událost vydalo NSJ prohlášení K válce
izraelských mafií ze dne 14. 6., ve kterém
strana požadovala zpøísnìní dohledu nad
kasiny a noèními podniky a pøísnou kontrolu
cizincù na našem území.
Na zaèátku èervence vyjela rovnìž
delegace NSJ na setkání FEN do Nízkých
Tater na Slovensko, v obci Ludrová probìhla
jednání s dalšími pravicovými národními
subjekty z evropských zemí. Zároveò tam byly
položeny základy další spolupráce v rámci
FEN. O prázdninách rozbouøila hladinu
veøejného mínìní kauza bývalé esenbácké
Mlátièky Pavla Pøibyla, jež zasahoval proti
demonstrantùm pøi Palachovì týdnu. Ten byl
Grossem jmenován do funkce vedoucího
úøadu vlády. NSJ na to reagovala hned pøi
zaèátcích
obèanské
nespokojenosti
prohlášením ke Grossovì vládì a bývalému
„esenbáèkovi“ Pøibylovi ze dne 15. 8., ve
kterém vyzvalo k sesazení pøibyla i Grosse.
Pøibyla nakonec smetla vlna obèanských
protestù pøed úøadem vlády.
V záøí potom došlo k otøesnému èinu, kdy
cikánské dìti ubodaly staøenku v Olešnici.
Pøitom je na místo pøivezl cikánský otec
3
jednoho z dìtí. NSJ na to reagovalo
prohlášením K ubodání staøenky šesticí
nezletilých vrahù v Olešnici ze dne 4.10., ve
kterém jsme požadovali snížení trestní
odpovìdnosti mladistvých pachatelù na 12.let
a zrušení jejich anonymity a zahájení
spoleèenské diskuse o násilí v médiích.
V záøí také vyšlo první èíslo stranického
listu Polnice a zaèala pøíprava na krajské a
senátní volby. V záøí také došlo k teroristickému útoku na školu v ruském Beslanu, na
který NSJ reagovalo zatím jediným
prohlášením k zahranièním událostem K
teroristickému útoku v Ruském Beslanu. V
nìm NSJ poèínání èeèenských teroristù tvrdì
odsoudila.
NSJ rovnìž zareagovalo na jmenování
levicové aktivistky a bojovné feministky
Marksové – Tominové do pozice øeditelky
odboru rodinné politiky na ministerstvu práce
a sociálních vìcí. V prohlášení ze dne 12. øíjna
jsme tento krok tvrdì kritizovali a požadovali
jsme, aby na takto významné posty byli
jmenováni lidé, kteøí mají tradièní rodinné
smýšlení a ne nepøátelé rodin jako je to v
tomto pøípadì.
V listopadu probìhly dvì dùležité
události. Za prvé podpis evropské ústavy a tím
zahájení celého ratifikaèního procesu. NSJ
tvrdì kritizovala podpis euroústavy a vydala k
tomuto vlastizrádnému aktu prohlášení k
odmítnutí podpisu evropské ústavy ze dne 5.
listopadu. V nìm vyjádøila své výhrady vùèi
tomuto dokumentu a vyzvala veøejnost, aby se
postavila proti schválení euroústavy v ÈR.
Druhou a øekl bych rozhodující událostí
byly volby do krajských zastupitelstev a
senátu. NSJ šla do tìchto voleb v šesti krajích
a dvou senátních obvodech. Je tøeba øíci, že se
nepodaøilo nikde uzavøít žádné koalice, takže
národní strany šly v tìchto volbách každá
samostatnì a výsledky tomu také i odpovídaly.
Je tøeba øíci, že i když jsme neinvestovali do
tìchto voleb skoro žádné prostøedky pouze
vlastní vybrané peníze pøesto se nedá výsledek
zhodnotit jinak než jako neúspìch.
Výsledky senátních voleb pro nás
nedopadly o mnoho lépe, i když napøíklad
Radomír Malý dosáhl nejlepšího výsledku ze
všech národních kandidátù.
Jedno pozitivum to však pøece jen
pøineslo. Národní síly si uvìdomily, že
samostatnì nemají šanci a tak ihned po
volebním debaklu se rozebìhla dlouhá jednání
národních sil, která mìla vyústìní 29. ledna v
podobì podepsání dohody o spolupráci pìti
národních stran, které budou kandidovat
spoleènì ve volbách do parlamentu v roce
2006 na spoleèné kandidátce Národní strany.
Tak byly položeny základy ke spoleèné
kandidátce tzv. Národní pìtky, na které se
podílejí kromì Národního sjednocení i RMS,
DS, ÈHNJ a NS.
V listopadu došlo rovnìž ke skandálnímu
zákazu belgické strany Vlámský blok (VB),
která byla zakázána výrokem nejvyššího
soudu. Celá záležitost je o to skandálnìjší, že
podle prùzkumù dosahoval VB v poslední
dobì nejvyšší podpory u volièù a mìl tak šanci
stát se nejsilnìjší stranou v Belgii. NSJ
reagovalo rychle a poslalo solidární dopis
pøedsedovi VB Franku Vanheckovi a ten také
ihned NSJ podìkoval za vyjádøenou solidaritu.
NSJ vydalo 13. listopadu prohlášení Ke
skandálnímu zákazu Vlámského bloku, ve
kterém vyjádøilo nad tímto krokem pobouøení.
Toto prohlášení také zástupci NSJ pøedali
belgickému ambasadorovi. Pozitivní je, že
Vlámský blok se již pøejmenoval a vyvíjí
znovu èinnost pod upraveným názvem. K
výroèí 28. øíjna se zástupci NSJ zúèastnili
akce poøádané VF, na které promluvil mimo
jiné i pøedseda NSJ. Ve svém projevu
zhodnotil význam tohoto dne pro èeské dìjiny.
Celý projev si mùžete pøeèíst v druhém èísle
Polnice, které vyšlo v lednu letošního roku.
K patnáctému výroèí listopadu jsme se
zúèastnili hapeningu na národní tøídì a
demonstrace proti KSÈM. Vydali jsme také
prohlášení K patnáctému výroèí „sametové
revoluce „ .
Nìkolik dnù po 17. listopadu došlo na
autobusové zastávce v Praze – Dejvicích k
fyzickému napadení pøedsedy NSJ. K tomu a
k dalším útokù na NSJ vydala strana
prohlášení K sílícím útokùm proti
pøedstavitelùm NSJ. K tomuto napadení došlo
shodou okolností v den, kdy nás a další
národní skupiny nazval v Lidových novinách
spisovatel Ivan Klíma neonacisty. Klíma se
pozdìji za své výroky omluvil a vzal svá slova
zpìt.
První prohlášení letošního roku bylo
vìnováno pronásledování bojovníka proti
komunismu generála Pinocheta a vyšlo 12.
ledna. To již se zaèala rozbíhat odhalení kolem
premiéra Grosse. Vyšlo najevo, že nezákonnì
ustavil pro svoji potøebu policejní týmy Mlýn
a Zubr a objevily se podezøení z nelegálních
odposlechù. NSJ na to reagovalo prohlášením
ze dne 15. ledna O kritické situaci v
bezpeènostních složkách ÈR.
Dalším prohlášením ze dne 15. ledna NSJ
vyzvala k odmítnutí euroústavy a vypsání
referenda do konce roku.
NSJ rovnìž prohlášením z 18. ledna K
chystanému zavádìní identifikaèních èipù v
zemích EU vyjádøila své znepokojení nad
tímto rozhodnutím EU.
V únoru dne 8. 2. vydala NSJ prohlášení
ke skandálnímu rozhodnutí MMR o
pøidìlování dotací na byty pøistìhovalcùm.
Šokující rozhodnutí, ve kterém MMR
pøikázala obcím, že musí každý 20. byt pøidìlit
pøistìhovalcùm jinak nedostane dotace na
stavbu obecních bytù probìhlo bez jakékoli
pozornosti médií. Zatím jako poslední vydalo
NSJ prohlášení, ve kterém požaduje demisi
premiéra Grosse. Prohlášení z 11. února. Vyšlo
v dobì, kdy celá aféra s Grossovým bytem
zaèínala. Celé kauze se podrobnì vìnuje NTA.
K celé vìci vydaly dùrazné prohlášení i
národní síly sdružené v Národní pìtce.
Celkovì se dá øíci, že Národní sjednocení
(NSJ) za uplynulý rok bylo na národní scénì
vidìt a rozhodnì se nedá øíci, že bychom v
obhajobì národních zájmù nebyli aktivní. Boj
proti euroústavì zùstává naší prioritou èíslo
jedna, nebo neschválením euroústavy by byla
oslabena moc tohoto „žaláøe národù“ a
otevøela by se cesta k samostatnému
svobodnému národnímu státu. Jsem
pøesvìdèen, že NSJ v tomto procesu sehraje
dùležitou roli a spolu s dalšími národními
subjekty zasedne v budoucnu v èeském
parlamentu. K tomu nás zavazují obìti našich
pøedkù i láska k vlasti, která je naší kolébkou i
naším hrobem.
Blaho vlasti,
budiž nám nejvyšším zákonem!
Projev pøedsedy NSJ pro demonstraci
za odvolání Grosse 9. 3. 2005
V
ážení pøátelé, sešli jsme se zde,
abychom znovu vyjádøili hluboké rozhoøèení nad jednáním i arogantním vystupováním premiéra Grosse a žádali jeho odstoupení.
Nejde pøitom primárnì o jeho podivné finanèní triky (novináøi správnì poukazují na
fakt, že umazané ruce má v tomto smìru kdekterý politik), situace je mnohem vážnìjší!
Zvážíme – li druh podnikání, s nímž je
4
František Èervenka
spjata premiérova rodina, minulost osob, jimiž se premiér dlouhodobì obklopuje, podivné fungování policejních týmù Mlýn a
Zubr, i zprávy o nelegálním odposlechu telefonù politicky angažovaných osob, nemùžeme se ubránit dojmu, že v ohrožení je sama
podstata naší svobody. Korupènické klany,
organizovaný zloèin a temné síly totality k
sobì jak se zdá našly cestu.
Ano, vyzýváme premiéra Grosse, aby
POLNICE 03/2005
odstoupil, nebo míra jeho politických høíchù pøekroèila únosnou mez. Co si však opravdu pøejeme? Pøejeme si jen Grossùv pád
kamsi do vaty, nebo nám jde o skuteènou
oèistu veøejného života od chapadel zloèineckých syndikátù ?
Jde –li nám o to druhé, ptejme se kriticky
i sebekriticky padni komu padni: Èemu
vlastnì vdìèí lidé Grossova typu za svou kariéru a dlouhodobou akceptaci ve spoleènos-
ti?
Odpovìï je nasnadì. Na vinì je ochota
naší humanistické havlovské pseudoelity
podpoøit kohokoli, snaživého blba i zloèince,
poslouží-li utopické vizi jednotného
zednáøského svìta. Ne náhodou to byl tento
proevropský propagátor pravdy a lásky, který nepokrytì podpoøil setrvání Grosse svého
proevropského favorita v èele souèasné vlády. A jeho neuvìøitelné „politické zloèiny“se
snažil pøed veøejností bagatelizovat.
Pøipomeòme si napøíklad nekritizovatelnost nìkdejší Špidlovy vlády ve vysílání ve-
øejnoprávní televize. Bylo pøece tøeba dovést
naši zemi do otroctví EU. Kritizovat v takové osudové chvíli ministra vnitra Grosse bylo chápáno jako nekorektní. A v tom je právì
zakopán pes. Veøejnosti bylo namluveno, že
jsou nìjaké vyšší politické zájmy, než je slušnost, poctivost a svoboda.
Právì takový pøístup otevøel politické lovištì šíbrùm Grossova typu. Odložme už tuto optiku falešné politické korektnosti, sami
øiïme svùj èlun, dívejme se kolem sebe a
hodnì nahlas vystupujme proti každému spoleèenskému zloøádu. Jinak nás èekají noví a
možná ještì horší Standové.
Pane ministerský pøedsedo Grossi,
odstupte!!!
(Tento projev, mìl být pøednesen 9.3. 2005
na demonstraci pøed úøadem vlády pøed zhruba dvìma stovkami obèanù za odvolání Stanislava Grosse. Poøadatelé ale pøedsedovi NSJ
neumožnili vystoupit s tím, že si nepøejí vystoupení žádné politické strany ani obèanského sdružení. Na demonstraci tedy vystoupil
pouze poøadatel Erik Matouš, bývalý dùstojník BIS a politický vìzeò Vladimír Huèín a architekt Dupal.)
Projev na demonstraci
za demisi premiéra Grosse
V
ážení spoluobèané, vážení pøátelé, dovolte
mi abych vás pøivítal na naši dnešní demonstraci a dovolte mi také abych se vám pøedstavil, jmenuju se Erik Matouš a jsem, takøíkajíc, obyèejný obèan jako vy, kterému však došla
trpìlivost. Ale hlavní, hlavní jste vy a já vám
všem dìkuji, že jste pøišli. Díky vám vidím, že
nejsem jenom osamocený šílenec, kterému vadí
svinstvo.
Vèera dopoledne mi volal dùchodce z Prahy
6 pan Martan a øekl mi heslo, které spolu s prof.
Wichterlem používali v roce 68.
Zlo velmi èasto triumfuje jenom proto, že
pøíliš mnoho dobrých lidí mlèí.
Proto vìøím, že dokážeme slušným a kultivovaným zpùsobem, pøesto však dostateènì jasnì a razantnì dát najevo nᚠnázor. Tedy, že osoba Stanislava Grosse je pro nás na postu premiéra z mnoha hledisek a dùvodù naprosto nepøijatelná. Vìøím, že se opravdu shodneme na tom,
že cílem naší demonstrace je nepøijatelnost této
konkrétní osoby. Naopak cílem této demonstrace není poškodit, ale ani podpoøit konkrétní politický subjekt, od toho jsou volby.
Tahle demonstrace je v souèasnosti první,
ale jak pozoruji hroší kùži Stanislava Grosse,
tak asi ne poslední. Proto vás žádám nenechme
celou tuhle sérii afér Stanislava Grosse vyšumìt
do ztracena. Nesmíme se nechat ukolébat planými sliby. Nesmíme se nechat unavit, odradit a
otrávit arogancí moci. Pokud premiér do týdne
neodstoupí, budeme se pøed vládu vracet každou støedu tak dlouho, dokud bude potøeba, dokud on a ti kdo ho drží u moci nepochopí, že obèané této zemì nejsou stádo tupých ovcí.
Erik Matouš
Pøes to, že se chceme a budeme chovat slušnì, myslím, že se musíme pøipravit na
nepøíjemnosti. Jak je v této zemi zvykem, ten
kdo má jiný názor a dává ho hlasitì najevo, je
napadán. Lidi z okolí premiéra a jeho sympatizanti nás budou oznaèovat za lùzu a køiklouny.
Budou nás napadat s tím, že chceme dìlat politiku na ulici a to se nemá, ale to my nechceme.
Chceme ale dát najevo svùj názor a v tom nám
nikdo nemùže a nesmí bránit.
Politika se má dìlat v partajích a parlamentì. Dobøe, tak tedy politici dìlejte politiku. Øešte souèasnou situaci kolem premiéra. Pøesvìdète nás, že politiku dìláte a že to nìkam vede.
Pøesvìdète nás, že opravdu dìláte racionální
kroky z této krize a ne jenom vaše obvyklé politické taneèky.
Dovolte mi, abych v tuto chvíli podìkoval
také zástupcùm sdìlovacích prostøedkù a to
hlavnì tìm, kteøí v uplynulých dnech a týdnech
zaèali odkrývat nánosy špíny na kauzách spojených s osobou premiéra. Vážení novináøi, prosím nepøestávejte, hledejte, ptejte se, pište, vysílejte. Chceme vìdìt jak se námi zvolení politiètí zástupci chovají, když si myslí, že je nikdo nevidí.
V uplynulých dnech jsem byl mnohokrát
dotazován proè jsem vás vyzval k úèasti na této
demonstraci. Odpovìï je pomìrnì jednoduchá.
Nejdøíve, když se zaèaly objevovat informace o
kauze Mlýn, byl jsem pouze zvìdavý, a proto
jsem požádal 13. ledna 2005 OSZ pro Prahu 7 o
prošetøení, zda-li se premiér, ještì na postu ministra vnitra, nedopustil trestného èinu v souvislosti se zøízením a existencí tohoto týmu.
POLNICE 03/2005
Odpovìï nebyla žádná a zaèaly vycházet
najevo další problémy pana budoucího ex-premiéra. Chtìl jsem a stále ještì chci dostat odpovìdi na mnoho otázek, ale jak se ukázalo ten pán
neodpovídá a pokud ano, tak mlží a nebo lže. Ty
kdo se ho ptají programovì ignoruje èi zesmìšòuje, ale to už díky nám nepùjde, takže se ptám:
- Pane premiére, proè jste zøídil policejní
tým Mlýn a další podobné týmy?
- Pane premiére, jak a kým byl tento tým øízen a komu a jakou formou pøedával informace
z vyšetøování? Pøedával je? ANO nebo NE?
- Pane premiére, jaké kauzy a proè tento tým
vyšetøoval a s jakými výsledky Proè mu to trvalo tak dlouho?
- Pane premiére, pokud jak tvrdíte mìl tento
tým vyšetøovat trestnou èinnost policistù, tak
proè prošetøoval PPF, Novu èi IPB? V které z
tìchto spoleèností pùsobí policisté?
- Pane premiére, kde jste vzal peníze ve výši 1 200 000 Kè na èást zálohy na koupi vašeho
bytu?
- Pane premiére opravdu pøedpokládáte, že
ještì nìkdo vìøí, že vám tyto peníze pùjèil strýc
Vik? A jemu pan Rod? Opravdu pøedpokládáte,
že jsme všichni idioti?
- Pane premiére, kde jste vzal peníze ve výši asi 800 000 až 1 000 000 Kè na rekonstrukci
vašeho bytu, kterou jste uskuteènil hned po jeho
zakoupení Sdìlíte nám to vùbec nìkdy?
- Pane premiére, víte kolik stojí ostatní byty
v obytném komplexu kde se nalézá také váš
byt? Jsou pravdivé informace realitních kanceláøí, že obdobné byty v této lokalitì stojí cca 8 až
9 milionù?
5
- Pane premiére, jak se dosahuje sleva asi 4
miliony korun?
- Pane premiére, byl jste nìkdy v pøímém èi
nepøímém kontaktu s firmou, která vám tento
byt prodala?
- Pane premiére, proè jste opakovanì lhal v
odpovìdích na otázky týkající se pùvodu penìz
na vᚠbyt?
- Pane premiére, považujete za akceptovatelné aby vaše manželka podnikala s osobou,
která vlastní dùm s nevìstincem? Navíc ještì
podezøelou z pojišovacích podvodù?
- Pane premiére, opravdu pøedpokládáte, že
v souèasné situaci, nìkdo pøíèetný uvìøí, tomu,
že podnikání vaší manželky s paní Barkovou v
onom proseckém projektu nemá sloužit k praní
penìz z organizované prostituce?
- Pane premiére, opravdu si myslíte, že navrhovaný prodej domu spoleènosti vaší ženy na
Proseku je dostateèným krokem? Chápete, že
tím dáváte jasnì najevo, že s tímto domem a jeho vlastnictvím není nìco v poøádku?
- Pane premiére, je Vám jasné, že veøejnost
to chápe jako pøiznání viny?
- Pane premiére, opravdu si myslíte, že když
vaše žena pøedá podnikání právní kanceláøi bude vše v poøádku? Není to jako pøíbìh o zlodìji,
který byl lapen, a tak odevzdal svùj lup s tím, že
pøedpokládal, že tím unikne trestu?
- Pane premiére, proè jste opakovanì lhal
pøi vysvìtlování podnikatelských aktivit vaší
manželky?
- Pane premiére, jste opravdu doktorem
obojího práva, když už používáte titul JUDr. a
nebo jste pouze magistrem?
- Pane premiére, opravdu si myslíte, že je
únosné, aby jste spekuloval s pozemky ve vztahu ke vstupu ÈR do EU v situaci v níž vaše vláda tvrdí, že po tomto vstupu ceny nevzrostou?
- Pane premiére, již jste požádal NBÚ o bezpeènostní provìrku své osoby jak jste slíbil? Ne-
bo pøedpokládáte, že na to zapomeneme?
- Pane premiére, jsou tyto souèasné skandály, které jste zpùsobil poslední? A nebo se po vaší demisi vynoøí ještì mnoho kostlivcù z rùzných skøíní a už na vládì nebo na ministerstvu
Podnikatelský tandem:
Barková - Grossová
otázky nìkdy dozvíme. Ovšem pokud existují
závažné otázky, na které tázaný neodpovídá, tazatelé si je musí logicky domýšlet.
Naše pøítomnost zde je jasným dùkazem toho, že odpovìdi, které si domýšlíme nejsou vùbec lichotivé. Ukazují nám nehezký obrázek,
obrázek v nìmž èest, slušnost a vnímání etiky
pøedsedou vlády naší zemì zapadá do bahna lží,
mlžení, klientelismu a penìz neznámého pùvodu.
Myslím, že èas pro vysvìtlování již vypršel
a nyní existuje pouze jedno øešení. Proto vás pane premiére vyzývám, podejte DEMISI. Tuto
výzvu se v následujících minutách pokusím pøedat pøímo premiérovi.
Musím vám sdìlit ještì jednu informaci,
kterou považuji za podstatnou. Protože pøedpokládám, že jako osoba, která si dovolila svolat
demonstraci proti premiérovi budou podrobeny
kritice moje morální kvality.
Proto je dùležité, aby jste vìdìli, že v roce
2001 jsem pùjèil automobil jednomu známému
a on mi ho ukradl. Protože to bylo vozidlo na
leasing, tak jsem mìl svým jednáním poškodit
leasingovou spoleènost. Za to jsem byl loni odsouzen k podmínce, která nyní konèí. Protože
mám tento problém, pùvodnì jsem tuto demonstraci vùbec nechtìl organizovat.
Když už se tak stalo, myslím, že by bylo do
budoucna lepší, aby organizaci dalších demonstrací ode mì pøevzal nìkdo jiný.
Dìkuji za pozornost a nyní prosím (pøedávám slovo) pojïme zaèít odpískávat konec této
vlády.
vnitra?
- Pane premiére, trváte na svém vyjádøení,
že co je dobré pro ÈSSD je dobré pro celou republiku? Není to náhodou tak, že co je dobré pro
vás, je dobré právì jen pro vás a my ostatní to
máme snášet?
- Pane premiére, myslíte si, že vaše chování
nezpùsobuje ostudu ÈR?
- Pane premiére, opravdu pøedpokládáte, že
souèasné preference ÈSSD jsou již na svém minimu a vaše chování je neposune ještì níž?
- Pane premiére, vnímáte, že 80 % obèanù
ÈR si pøeje vaši demisi? Chápete, že to jsme
my?
Projev byl pøednesen na demonstraci pøed
Omlouvám se, ale už mì z tìch otázek brní
pusa. Je jich opravdu hodnì, které jsem zde po- úøadem vlády 23.2.2005
ložil a urèitì jsem na mnoho dalších zapomnìl.
Je tìžké pøedpokládat, že se odpovìdi na naše
Jdeme do nelehkého boje. Ale zvítìzíme!
V
TomᚠVandas
minulých dnech probìhla èeskými sdì- nout na nìkdìjší spory a zaèít spoleènì pralovacími prostøedky zpráva, že zástupci covat ku prospìchu Èeské republiky, našich
pìti stran extrémní pravice podepsali prohlá- spoluobèanù a zachování historických tradic
šení o spoleèné kandidatuøe v parlamentních našeho národa. Do konání parlamentních vovolbách 2006. Hysterické reakce a výkøiky o leb v roce 2006 zbývá nìco pøes patnáct mìrostoucím nebezpeèí extremissícù. Je to dostateènì dlouhá
mu, rasismu a xenofobie ponedoba na vyprofilování spolechám bez komentáøe. Rád bych
èného národního projektu,
se zamìøil na tento významný
pøedstavení ho veøejnosti a
krok z pohledu Dìlnické strany,
zahájení dùrazné a nezapadjednoho ze signatáøù vzniklé
nutelné pøedvolební kampakoalice národních sil. Pøedenì. Je témìø jisté, že budeme
vším chci zdùraznit, že ochota
terèem médií, bude se hovospolupracovat a prosazovat
øit o kandidujících neonacisspoleèné hodnoty je první krok
tech ve snaze zastrašit veøejna dlouhé cestì, která nás beznost. Jako prvotní úkol nás
pochyby ještì èeká. Nebudeme
všech vidím probudit spící
Pøedseda DS TomᚠVandas
si nalhávat, že sjednocovací
nevolièe, kteøí pod vlivem
proces je jednoduchou záležitostí. K jedno- polistopadového vývoje propadli do stavu
mu stolu zasedli najednou lidé, kteøí si v mi- deziluze a skepse. Právì je musíme pøesvìdnulosti èasto nemohli pøijít na jméno. O to èit o tom, že nic není ztraceno, že se dá mnovíc je cennìjší, že projevili snahu zapome- hé zachránit. Chce to pouze sebrat poslední
6
POLNICE 03/2005
zbytky odhodlání a postavit se souèasné zlodìjské vládnì-parlamentní klice, která svojí
nenažraností a zkorumpovaností pøivedla naši zemi do stavu totálního rozkladu. Do stavu, kdy ve spoleènosti hrají prim podvodníci, zlodìji, tuneláøi, homosexuálové a pøivandrovalci. Právì proto uvítáme v našich
øadách všechny poctivé lidi, kteøí nám chtìjí
v našem úsilí pomoci. Naopak odmítáme a
rozlouèíme se nekompromisnì s tìmi, kdo
mají máslo na hlavì. Ti co se zdiskreditovali
tím, že kázali vodu a sami pili víno a ohlupovali dùvìøivé volièe, nemají u nás co pohledávat. Obnovené národní hnutí si musí získat
dùvìru obèanù navzdory nenávistné mašinerii provládních slouhù. A to nebude zrovna
lehké. Nicménì vìøím, že spoleènì se nám to
podaøí a zvítìzíme!
Autor je pøedsedou Dìlnické strany
Z
Komuniké z jednání národnì orientovaných
politických stran a hnutí
ástupci zúèastnìných stran a hnutí,
Republikáni Miroslava Sládka, Dìlnické
strany, Národního sjednocení, Èeského hnutí
za národní jednotu a Národní strany se na
spoleèném jednání konaném dne 29. ledna
2005 usnesli na následujícím:
1) jsou rozhodnuti jít spoleènì do voleb v
roce 2006 pod praporem a na kandidátce
Národní strany
2) za tímto úèelem jsou rozhodnuti
N
vytvoøit Koordinaèní radu, která zpracuje
spoleèný politický program a bude øídit
volební kampaò
3) úèelem tohoto spoleèného postupu je
hájit národní zájmy Èeské republiky na
základì tradièních hodnot.
V Praze dne 29. ledna 2005
Republikáni Miroslava Sládka:
Zdenìk Krampera, Ljulin Christov
Dìlnická strana: TomᚠVandas
Národní sjednocení:
František Èervenka, Jan Pavlovèín
Èeské hnutí za národní jednotu:
Jan Skácel, Jiøí Šoler
Národní strana:
Dušan Kuèera, Pavel Sedláèek
5 dùvodù proè øíci „NE!“ Evropské ústavì
ávrh Smlouvy o založení Ústavy pro
Evropu (dále jen „ústava“) pøipravil
Konvent o budoucnosti EU, což byl orgán
vytvoøený podle závìrù summitu EU z
belgického Laekenu v prosinci 2001.
Konvent pùsobil od 28. února 2002 do 10.
èervence 2003. Jeho návrh byl následnì
pøedložen k projednání na mezivládní
konferenci státù EU. Po neúspìšném pokusu
o pøijetí na bruselském summitu EU v
prosinci 2003 byl nakonec pozmìnìný návrh
schválen na summitu 17.–18. èervna 2004 v
Dublinu a podepsán 29. øíjna 2004 v Øímì.
Od tohoto data se v EU také rozbìhl
dvouletý ratifikaèní proces. „Ústava“ mùže
vstoupit v platnost teprve po schválení ve
všech 25 zemích EU. „Ústava“ má pøes 300
stran a skládá se z preambule a ètyø èástí.
První èást vymezuje hodnoty a cíle EU a
zabývá se pravomocemi a postupy orgánù
Unie. Druhou èást tvoøí Charta základních
práv EU. Tøetí, nejobsáhlejší èást, pøináší
výèet a obsah pùsobnosti konkrétních politik
EU a ètvrtá èást obsahuje obecná a závìreèná
ustanovení. „Ústava“ je pøitom velmi
problematický dokument, o jehož chybách se
v médiích témìø nemluví. Tento leták na
hlavní nedostatky struènì upozoròuje a
zdùvodòuje, proè není správné tento
dokument podpoøit.
1. K pøijetí evropské „ústavy“
neexistoval mandát
Konvent pøijal „ústavu“ na základì
vlastního rozhodnutí. Podle laekenské
deklarace mìlo být pùvodnì cílem Konventu
shrnutí celého stávajícího primárního
(„ústavního“) práva EU pod jednu hlavièku,
jeho zpøehlednìní a zjednodušení a zvýšení
stupnì demokracie, transparentnosti a
efektivity v EU. O ústavním øešení mìl
Konvent pøemýšlet jen v dlouhodobé
perspektivì – nakonec však rovnou „ústavu“
sepsal. Zastoupení státù v Konventu bylo
nerovné, kandidátské zemì nemohly podle
laekenské deklarace „blokovat jakýkoliv
konsenzus, k nìmuž se mohlo mezi
èlenskými
státy
dospìt”.
Vnitøní
mechanismy jednání Konventu nebyly
demokratické, rozhodoval tzv. „konsenzus“ a
nikoliv demokratické hlasování. Dominantní
postavení mìl na Konventu zejména jeho
pøedseda Valéry Giscard d’Estaign, jeho
spolupracovníci a pøedsednictvo, èímž
prakticky došlo ke koncentraci moci pøi
vzniku „ústavy“ do malého okruhu lidí.
2. Evropská „ústava“ je neúspìch
„Ústava“ navzdory mnoha ujištìním
neshrnula stávající primární („ústavní“)
právo
EU
pod
jednu
hlavièku,
nezpøehlednila jej a nezjednodušila. O to
ménì pak pøiblížila EU obèanùm. Nesplnila
tedy zadání z laekenské deklarace. Souèasné
smluvní uspoøádání EU (Smlouva z Nice) je
i navzdory všem svým nedostatkùm na
kvalitativnì vyšší úrovni a poskytuje pro ÈR
a její obèany rovnoprávnìjší postavení v
rámci EU. „Ústava“ je pro laika velice
složitá. Ostatnì i vìtšina expertù má s jejím
ètením problém. Právnì jde o hybrid, který
má sice všechny atributy mezinárodní
smlouvy, ale tváøí se jako skuteèná ústava
skuteèného státu.
3. Evropská „ústava“
je cestou k evropskému státu
„Ústava“ principálnì mìní politický
charakter i právní základ EU, definuje
symboly EU jako jsou vlajka, hymna, heslo,
mìna a „státní svátek“, zavádí funkce
„prezidenta“ a „ministra zahranièí“ EU a
zaruèuje, aby EU na mezinárodní scénì
vystupovala de facto jako stát. EU získává
„ústavou“ mnohé atributy skuteèného státu
napø. poprvé explicitnì definovanou právní
subjektivitu vèetnì práva uzavírat jménem
èlenských státù mezinárodní smlouvy a také
výslovnou nadøazenost práva EU nad
právem jednotlivých èlenských zemí.
4. Evropská „ústava“
omezí suverenitu ÈR
POLNICE 03/2005
Charta základních práv EU, která je
souèástí „ústavy“, sice èlenské státy
zavazuje pouze v rozsahu pùsobnosti
spoleèných politik, nicménì její ustanovení
mohou na základì rozsudkù Evropského
soudního dvora pronikat do národních
právních soustav èlenských státù. Prakticky
to znamená, že tak mùže být z evropské
úrovnì ovlivòováno pracovní, sociální,
dùchodové a další zákonodárství v ÈR.
„Ústava“ nejen zavazuje èlenské státy
aktivnì a bezvýhradnì podporovat spoleènou
zahranièní a bezpeènostní politiku, ale
ukládá jim zdržet se všech aktù, které by
byly s tímto cílem v rozporu. Pod záminkou
boje proti organizovanému zloèinu a
terorismu „ústava“ zavádí možnost omezení
volného pohybu plateb a kapitálu, což je
jedna ze základních svobod EU, a umožòuje
i zásah do národních daòových soustav.
Ztrácíme právo veta pøi budoucím
rozhodování o struktuøe rozpoètu EU, což de
facto znamená ztrátu možnosti ovlivnit
finanèní nároky Unie vùèi ÈR. Unie mùže
podle „ústavy“ i èásteènì ovlivòovat podobu
trestních øádù jednotlivých èlenských zemí.
5. Pøijetí evropské „ústavy“
je pro ÈR nevýhodné
ÈR patøí v rámci EU mezi menší zemì –
a právì malým státùm „ústava“ ubírá,
zatímco velkým pøidává. „Ústava“ mìní
zpùsob hlasování v Radì EU v neprospìch
malých státù, protože poprvé v historii
evropské integrace nahrazuje tzv. vážené
hlasy (doposud zvýhodòující malé zemì)
populaèním principem (výhodným pro zemì
lidnaté). Váha našich hlasù v Radì EU tak
klesá skoro o více než tøetinu oproti
souèasnému stavu. Zároveò „ústava“
nevratnì pøevádí další významné pravomoci
z úrovnì národní na úroveò evropskou, kde
se mohou stát pøedmìtem vìtšinového
hlasování v Radì EU. Kombinace tìchto
dvou faktorù (snížení naší hlasovací váhy v
Radì EU + zvýšení poètu oblastí, o nichž se
mùže v EU hlasovat vìtšinovì) zhoršuje naše
7
postavení v EU oproti stávajícímu stavu.
Navíc „ústava“ umožòuje pokraèovat v
dalším nevratném pøevodu národních
pravomocí na evropskou úroveò. V pøípadì
pøijetí „ústavy“ se tedy bude o èím dál
vìtším poètu otázek rozhodovat v Bruselu a
nikoliv v ÈR.
ZÁVÌR
Pokud bude „ústava“ pøijata, pak jde o
další krok na cestì k evropskému
„superstátu“ se spoleènou zahranièní,
bezpeènostní, mìnovou a perspektivnì také
daòovou politikou. To bude znamenat další
postupné
vyprazdòování
pravomocí
národních orgánù a omezování státní
suverenity. Konstrukce EU je navíc
nastavena tak, aby takový pøesun pravomocí
a posilování „komunitární“ úrovnì EU byly
výhodné pøedevším pro velké zemì. Proto
také napø. nìmecký kancléø Schröder mohl
prohlásit: „Èas, kdy mìlo smysl, aby
jednotlivé národní státy mìly své vlastní
daòové a sociální politiky, je definitivnì
pryè. Musíme už koneènì pohøbít chybné
ideje o národní suverenitì v zahranièní a
obranné politice. Národní identita se za
chvíli stejnì sama ukáže jako pouhý výplod
nìèí fantazie.“
Opak je pravdou. Je tøeba zachovat
základní zejména daòové, ale také
zahraniènì politické pravomoci na úrovni
národního státu. EU je tøeba pøemìnit na
pružnou, otevøenou, pøizpùsobivou a v
pøípadì potøeby „vícerychlostní“ strukturu,
která bude sdružovat státy v rùzných
stupních vzájemné spolupráce a integrace
podle jejich potøeb. Takovému vývoji EU
centralizující „ústava“ nenapomáhá. Její
neschválení proto nebude ani žádnou
katastrofou, ani nebude znamenat konec
evropské integrace. EU by v takovém
pøípadì fungovala podle dosavadní smluvní
základny a otevøel by se prostor pro hledání
nových øešení evropské architektury, která
bude lépe odpovídat výzvám 21. století. Plný
text evropské „ústavy“ naleznete na:
www.ods.cz/docs/dokumenty/evropskaustav
a.pdf
Webové adresy s jinými informacemi o
EU,
než
na
které
jste
zvyklí:
www.brugesgroup.com; www.europeanfoundation.org; www.teameurope.info
5 dùvodù proti euroústavì
superstátu, protože principiálnì mìní
politický i právní charakter dosavadní EU.
Definuje symboly EU, jako jsou vlajka,
hymna, heslo, mìna, "státní svátek" a zavádí
funkce "prezidenta" a "ministra zahranièních
vìcí" a dává EU možnost vystupovat na
mezinárodní scénì de facto jako stát. Unie
získává euroústavou poprvé výslovnì právní
subjektivitu vèetnì práva uzavírat jménem
èlenských státù mezinárodní smlouvy a také
výslovnou nadøazenost práva EU nad
právem èlenských státù.
4) Euroústava omezuje suverenitu ÈR. K
tomu dochází tím, že nìkteré kompetence,
které dosud má Èeská republika, budou
pøevedeny do kompetence Evropské unie a
ty kompetence, které již Evropská unie má,
budou pøevedeny až na malé výjimky z
dosavadního rozhodování konsenzem do
rozhodování vìtšinového. Èeské instituce
tedy budou rozhodovat o stále se
zmenšujícím objemu záležitostí a na
evropské úrovni nebude mít èeská politická
reprezentace možnost zabránit opatøením,
která budou v rozporu s èeskými zájmy.
Budeme prostì pøehlasováni a stejnì budeme
muset pøíslušné opatøení zavést a plnit.
5) Pøijetí euroústavy je nevýhodné. Váha
Èeské republiky v rozhodovacím procesu se
oproti souèasnému uspoøádání snižuje o více
než tøetinu. To spoleènì s pøevodem
významných kompetencí do Bruselu
fakticky znemožní èeským institucím
provádìt jakoukoliv samostatnou politiku,
která by mohla pøivést ÈR k západoevropské
úrovni prosperity.
Rozhodování
poslancù
ODS
v
Evropském parlamentu bylo založeno na
dùkladném studiu a analýzách návrhu
euroústavy, které vypracovali nezávislí
experti.
Evropský parlament schválil 500 hlasy
pro rezoluci, kterou podpoøil pøijetí
euroústavy. Proti se vyslovilo 137 a 40 se
zdrželo hlasování. Poslanci ODS hlasovali
proti pøijetí, a tím i proti samému textu
euroústavy. Toto hlasování však nemá žádný
praktický význam, protože ratifikace
dokumentu je v odpovìdnosti národních
parlamentù.
Pro negativní hlasování o euroústavì
jsme mìli následující dùvody:
1) Návrh euroústavy byl vytvoøen v
nezvoleném Konventu, který nemìl skuteèný
mandát ani od volièù, ani od evropských
institucí. Zastoupení státù v Konventu bylo
nerovné. Kandidátské státy, mezi které tehdy
ještì patøila i Èeská republika, nemìly právo
výsledný text jakkoliv ovlivnit. Vnitøní
mechanismy jednání Konventu nebyly
demokratické, rozhodoval tzv. "konsenzus",
který definoval dle svého uvážení pøedseda
Konventu Valéry Giscard d'Estaing a okruh
nìkolika málo lidí okolo nìho.
2) Euroústava navzdory mnoha ujištìním
neshrnula primární právo EU pod jednu
hlavièku, nezpøehlednila je a nezjednodušila.
Euroústava tedy unii nepøiblížila k obèanùm,
jak žádala Laekenská deklarace. Text je
velmi komplikovaný i pro experty. Právnì se
jedná o hybrid, který má sice všechny
Tento text vydal klub poslancù Obèanské
atributy mezinárodní smlouvy, ale tváøí se
demokratické strany v Evropském parlamentu.
jako skuteèná ústava skuteèného státu.
Redigovali: Jan Zahradil, pøedseda klubu
3) Euroústava je cestou k evropskému poslancù ODS v EP, a Hynek Fajmon, poslanec EP.
Prohlášení Akce Národní Obnovy 1/05
K
K projednávání zákona o registrovaném partnerství
chystané novelizaci zákona o rodinì, v jehož rámci má být prohlášeno za legální
formu soužití tzv. registrované partnerství osob
téhož pohlaví, vydává A.N.O. toto zásadní prohlášení:
Vyzýváme poslance PSP, aby hlasovali proti tomuto návrhu. K tak jednoznaènému stanovisku nejsme motivováni snahou diskriminovat
obèany jiné než heterosexuální pohlavní orientace. Jsme pøesvìdèeni, že jejich obèanská a
lidská práva nejsou v naší republice ani v nejmenším pošlapána, homosexuálové mohou zastávat a také zastávají všechna zamìstnání vèetnì vedoucích funkcí. Jako vìøící køesané považujeme homosexuální formu soužití za høích
a protipøirozené jednání, zároveò ale, se staví8
me proti jakémukoliv pokusu kvalifikovat dobrovolný homosexuální pohlavní styk dvou dospìlých osob jako trestnou èinnost. Nedomníváme se pøitom, že by právì toto homosexuálùm
v naší zemi a kdekoliv jinde v Evropì hrozilo.
Nebezpeèí pøichází právì z opaèné strany.
Postavit homosexuální formu soužití, praktikovanou podle údajù nejrùznìjších homosexuálních organizací pouhými 4 procenty lidí (a to
ještì mnoho odborníkù pokládá toto èíslo za
vysoce nadsazené), na stejnou rovinu s øádným
heterosexuálním manželstvím, znamená poskytnout jisté nepatrné menšinì obyvatelstva
nadmìrná a zároveò i nemravná privilegia. Dìjiny naší vlasti, jakož i dìjiny Evropy a také
historie všech civilizací, které se pozitivnì za-
POLNICE 03/2005
psaly do vývoje lidstva,
nabízejí øadu dùkazù, že
jedinì forma monogamního heterosexuálního manželství a rodiny z nìho vzešlé je zpùsobilá vést zemì
a státy k vyššímu civilizaènímu a mravnímu pokroku.
Je dostateènì prokázáno,
že pouze harmonická rodina jako základní buòka spoleènosti, v níž otec i
matka mají svou nezastupitelnou funkci, mùže
nejen plodit dìti, ale poskytnout jim i dostateènou fyzickou i citovou ochranu. Toho homosexuální pár, by by i adoptoval dìti, není schopen. Dva muži nikdy nemohou nahradit chybì-
jící matku tak jako dvì ženy chybìjícího otce. Je tøeba také poukázat na podstatnì vìtší
promiskuitu homosexuálních než heterosexuálních párù, jejich rozchody a navazování
nových vztahù, což se dìje u homosexuálù
mnohem èastìji než u heterosexuálù. Jaké
dùsledky by toto mìlo na pøípadnì adoptované dìti, je hrozné domyslet.
Legalizace tzv. registrovaného partnerství osob stejného pohlaví však podle našeho
názoru uvádí v morálním ohledu do chodu
nebezpeènou lavinu. Kdo zaruèí, že po homosexuálech se o tatហsvoje údajná „práva“
nepøihlásí pedofilové, promiskuitní polygamisté, pøípadnì zoofilové a další úchylkáøi?
Jaká právní argumentace zabrání, aby také
oni nevyvinuli legislativní tlak na zrovnoprávnìní svých vztahù s øádným heterosexuálním manželstvím? To by ovšem znamenalo definitivní rozpad rodiny a všeho pozinizace, disponující obrovskými finanèními
tivního, co ona v prùbìhu historie pøinesla ve prostøedky, usilují na celosvìtové úrovni nikoli
prospìch civilizace. Vlivné homosexuální orga- o svoji emancipaci a odstranìní diskriminace,
jež ve skuteènosti neexistuje, nýbrž o vnucení své formy soužití, která je silnì menšinová, ostatním. V zemích, kde bylo tzv. registrované partnerství, pøípadnì manželství
homosexuálù uzákonìno, jsou už v základních školách žáci seznamováni s tím, že jde
o „alternativní formu sexuální orientace“,
kterou si prý mohou svobodnì zvolit, jedná
se tedy o nabádání k homosexualismu. Jen
naivka se mùže domnívat, že k tomu nedojde po legalizaci tzv. registrovaného partnerství také u nás.
Proto naléhavì vyzýváme naše poslance: Zastavte tuto hrùzu, dokud je ještì èas.
Všechny slušné obèany, pro nìž je rodina
posvátnou hodnotou, pak vyzýváme: Pište
svým poslancùm, vyviòte na nì tlak, aby
hlasovali proti této novele zákona.
Za A.N.O.
PhDr. Radomír Malý, mluvèí
Mýtus „homocaustu“
T
ento rok si pøipomínáme konec jedné z
nejstrašnìjších válek v dìjinách lidstva.
Je mnoho tìch, kteøí parazitují na jejích
obìtech a zneužívají mrtvé ke svým
utilitárním zájmùm a partikulárním cílùm.
Jednou z nejotrlejších skupin je globální
hnutí sodomitù, které se snaží revidovat nedávnou historii a vzbudit laciný soucit televizních voyeurù. Doktorka Judith A.
Reismanová, která se spolu se svým kolegou
Edwardem W. Eichelem proslavila knihou
Kinsey, Sex and Fraud (Kinsey, sex a podvod), v níž odhalila podvody homosexuálního pedofila Alfreda C. Kinseye bìhem jeho
výzkumù lidské sexuality[1], se ve své (pokud vím dosud nepublikované) studii vìnuje také zneužívání obìtí holocaustu homosexuály. Vychází z rozboru inzerátù v èasopise The Advocate (Obhájce) a poukazuje
na (pøinejmenším) historickou ignoranci
homosexuálních aktivistù.
Reismanová píše:
»The Advocate ze dne 4. kvìtna 1993 pøedstavil homosexuály jako obìti nacistické perzekuce, stejné, ne-li horší, než ta, která se týkala
Židù za II. svìtové války. Bìhem let zaèal poèet podobných èlánkù v The Advocate vzrùstat,
docházelo také k stále èastìjšímu používání
„rùžového trojúhelníku“ jako symbolu nacistického vìznìní. Na stranì 8 zmínìného èísla je
fotografie šekové knížky s rùžovým trojúhelníkem uprostøed. V komentáøi se uvádí: „Rùžová
dává nový život pojmu šekový aktivismus. Organizace The Bethesda, Md., øídí tisk a distribuci osobních šekù ozdobených rùžovým trojúhelníkem – tedy gay mìny. Mluvèí skupiny,
Michael Muller, øíká: „Vypisujeme šeky každý
den, abychom zaplatili úèty, nakoupili potraviny atd. Jak mùžeme lépe ukázat moc a finanèní
sílu našeho hnutí?“
Martin R. Èejka
Na stranì 5 stejného èísla èasopisu The Advocate uvádí Dr. Klaus Miller, homosexuální
badatel Muzea pamìti holocaustu ve Washingtonu D.C. (který také pøednáší na Amsterodamské univerzitì), v rubrice „Úhel pohledu“ námitky proti zneužívání nacistického holocaustu
hnutím homosexuálù a pøekrucování údajù o
pronásledování homosexuálù za Hitlerovy vlády.
Vìdecké pøedsudky mají tuhý koøínek. Teprve tøi roky po publikování naší knihy Kinsey,
Sex and Fraud byla koneènì média ochotna pohøbít mýtus o „10% gayù“, jehož otcem byl v
roce 1948 Alfred Kinsey. Nejnovìjší výzkum
sexuality (Batelle) potvrzuje døívìjší anglická
a francouzská zjištìní, že nanejvýš 1% mužù
je „exkluzivnì homosexuálních“.
Pochopitelnì, nìkteøí lidé tuto dobrou
zprávu ještì neslyšeli. Populární novinový
komiksový strip nedávno trval na tom, že
10% naší mládeže jsou gayové, zatímco skupina „Lesbických veteránek a gay veteránù“
(Lesbian and Gay Veterans) se neúspìšnì
snažila protestovat proti údajnému masovému pronásledování homosexuálù za Hitlera
tím, že na 10% náhrobkù na arlingtonském
høbitovì umístili 25 000 rùžových trojúhelníkù.
Ovšem, i když jeden z takovýchto pøedsudkù zabijete, další vyraší na jeho místo.
Nedávno jsme se tedy mohli doèíst, že nové
Muzeum holocaustu ve Washingtonu D.C.
legitimizovalo tvrzení vùdcù hnutí za „práva
gayù“, že nacisté pøedurèili homosexuály,
stejnì jako Židy, k hromadnému pronásledování. Tento mýtus se rozrostl jako plevel, až
se z nìj stal jeden z nejvìtších podvodù naší
doby.
Historik Steven Katz z Cornellu (The
Holocaust and Genocide Studies) vidí pùvod
pohádky o nacistickém pronásledování ho-
POLNICE 03/2005
mosexuálù ve høe Bent (1979), v níž „dramatik nechá jednu z hlavních postav pøežít díky
tomu, že vyobchoduje rùžovou nášivku urèenou homosexuálùm za žlutou Davidovu
hvìzdu…“
Jiní historici, jako Shirer (Vzestup a pád
Tøetí øíše) nebo Mello (Dìjiny SS, 19231945), zdokumentovali stìžejní roli homosexuálù pøi nástupu Hitlera a porážce starého
konzervativního pruského vojenství. Nìmecká armáda nesmìla podle Versailleské
smlouvy mít více než 100 000 mužù. Hitlerùv „starý“ (homosexuální) kamarád Ernst
Roehm pøesto zformoval, vybral a vycvièil
Úderné oddíly (tzv. „Hnìdé košile“), paramilitární sílu, z níž vzešly jednotky SS.
Nìkteøí popisují podivné praktiky pøi výcviku zvláštních jednotek SS – zejména zmiòují, že se rekruti museli navzájem bìhem
sprchování mydlit, údajnì proto, aby tak utužili spoleènou vzájemnost. Na stejnou notu
Shirer píše: „pasáci, vrazi, homosexuálové
(…) lidé nepøirozených sexuálních sklonù“
se sdružovali kolem Hitlera. Homosexuálové
øídili Pìchotní školu a Úderné oddíly. Oddíly
získaly v nacistickém hnutí takovou moc, že
Hitlerovi nejbližší rádci jej zaèali upozoròovat na nebezpeèí protisíly, kterou reprezentoval Roehm a jeho homosexuální kádr.
Proto Hitler v èervnu 1934, i když
neochotnì, vyslal oddíl, aby Roehma a jeho
nejbližší spolupracovníky zatkli. V jejich honosné ubytovnì našli hojnost homosexuálního pøíslušenství a „dva nahé chlapce“.
Polský odbojáø Kazimierz Moczarski
uvádí, že po èistce a Roehmovì popravì
(která byla, z dùvodu Hitlerovy slabosti pro
Roehma, oddalována) homosexuálové „zùstali èleny strany (…) dostávalo se jim povýšení (…) a ochrany od vrchních nacistických
9
mocipánù“, sloužili ve válce a ve vìznicích.
Existují dùkazy, že v jednom mužském koncentraèním táboøe byli vìzòové nuceni „bavit stráže ponižujícím stykem“. Elie Wiesel v
Noci píše: „Dùstojníci projevovali zájem o
(...) chlapce staré deset, dvanáct let (...) mezi
tamními homosexuály probíhal znaèný obchod s dìtmi.“
Historická fakta nepotvrzují teorii o muèednictví homosexuálù. Právì naopak, v
èervnu 1935, dva roky po Hitlerovì vítìzství,
bylo z nìmeckého trestního práva u popisu
homosexuality smazáno slovo „nepøirozené“. Katz dokládá, že bez Himmlerova výslovného svolení nemohli být homosexuální
herci a umìlci uvìznìni, a to i tehdy, když
byli opakovanì zatèeni za homosexuální
styk.
Himmler opìt v roce 1940 zopakoval, že
uvìznìni by mìli být pouze homosexuální
„mnohonásobní provinilci“, zatímco záruka
jejich abstinence by mìla pramenit z jejich
svobody. Ve svìtle takovýchto dùkazù se
množí další a další otázky. Žádný nacistický
zákon nepostihoval nepraktikující homosexuály. Žádné „homogheto“ nebylo zpustošeno a vymazáno z povrchu zemì, jejich populace nebyla odvleèena do plynu – na rozdíl
od šesti milionù Židù, kteøí ztratili svá „obèanská práva“, zamìstnání, vzdìlání a životy.
Výmarská „kabaretovᓠrepublika byla
ve skuteènosti útoèištìm všeho možného
druhu dekadence. Drogy, „láznì“ pro homosexuály a homosexuální i „správnᓠpornografie otupily vyèerpané Berlíòany, zatímco
v homosexuálních, bisexuálních a transvestických noèních klubech byly bìžnì pøedstavovány pohlavní styky, sadistická vystoupení… a celá škála prostopášné zábavy.
Homosexuál a sexuální „odborník“ vy-
hnanný z Nìmecka, Magnus Hirschfeld, cituje Himmlera, že v roce 1933 sloužilo 2 milionùm èlenùm homosexuálních organizací
20 000 chlapcù prostitutù. Z 2 milionù homosexuálù zemøelo v koncentraèních táborech kolem 6 000. Ze záznamù vyplývá, že
vìtšina mrtvých byli politiètí nepøátelé – homosexuální marxisté, roehmerovci a podobnì. Pokud tedy Hitler zabil jen 6 000 homosexuálù, pak miliony jejich kamarádù mu
sloužily. Skuteèné Hitlerovy obìti? 85% evropských Židù, 23,5% Cikánù, 10% Polákù,
12% Ukrajincù, 13% Bìlorusù a desítky tisíc
dalších „spravedlivých pohanù“ a jejich rodin byly umuèeny a zplynovány. Radikální
homosexuálové vydobývají z kostí milionù
zavraždìných židovských mužù, žen a dìtí
svùj statut „obìtí nacismu“. Dìjiny – pravý
prùvodce k budoucnosti – ale nesmí být fabulovány tak, aby sloužily zájmùm moderní
„gay militantní“ tøídy...
Poslední „homoelegantní“ poèin na památku obìtí holocaustu a jeho inzerce v The
Advocate upozoròuje na novou elegantní øadu gay výrobkù. Èasopis žoviálnì píše:
„osobní (rùžové) šeky ozdobené rùžovým
trojúhelníkem – tedy gay mìna.“
Obávám se však, že mýtus o „gay holocaustu“ se v naší zemi rozšíøí stejnì jako
pøedsudek o 10%. Pokud je holocaust zneužíván jako „dramatická metafora“ ve službách „gay mìny“, pak z toho vyplývá, že se
1-2% spoleènosti snaží strategicky pøemìnit
Ameriku ke svému obrazu a nestydí se vykopávat „mìnu“ holocaustu z hrobù obìtí a
použít ji k zostuzení a podrobení svých oponentù.«
Dr. Judith A. Reismanová s jistou smutnou ironií vystihla taktiku a jeden z nejemotivnìjších reklamních trikù homosexuálù.
Nìkterá její historická tvrzení nemusí být
pøesná, pøesto nic neumenšují na základní informaèní hodnotì pøíspìvku, který chce poukázat na zvrhlé zpùsoby pojednávané nátlakové skupiny. V USA vydala organizace National Gay and Lesbian Task Force (Národní
síla za gay a lesbickou vìc) Akèní návod:
Boj s pravicí (Pochod na Washington) a na
území nìkterých státù již operují oddíly tak
zvaných „Bigot Busters“ (Potíraèi bigotù),
které napadají køesanské aktivisty i jiné
stoupence pøirozeného øádu, bojující za zdravou spoleènost. Zdá se, že Ernst Roehmer
má i dnes øadu tajných ctitelù, kteøí možná
nevìdomì navazují na jeho „rùžový“ (respektive „hnìdý“) odkaz. Každopádnì radikální organizace homosexuálù lze považovat
za hnutí smìøující k potlaèení práv a svobod
obèanù a podle toho by se s nimi mìlo nakládat.
Již zmínìný Dr. Klaus Miller z Muzea
holocaustu sebekriticky namíøil do svých
vlastních øad následující slova: „Na koho
vzpomínáme? Na milion mrtvých gayù a lesbièek, jak tvrdí nìkteré gay skupiny a badatelé? I když velká èísla vzbuzují velké emoce, zde pouze svìdèí o znepokojivých postojích v naší komunitì.“
[1] Mezi jinými dokázala, že vzorek, z nìhož vzešel závìr ohlednì 10% zastoupení homosexuálù ve spoleènosti, byl nereprezentativní (podstatná èást zkoumaných byli vìzòové a pacienti psychiatrických zaøízení), a dále poukázala na otøesný fakt, že bìhem pokusù docházelo k sexuálnímu zneužívání dìtí ve
vìku od 5 mìsícù do 14 let. Pøesto dodnes
ameriètí tzv. gayové mávají 10% praporem a
dovolávají se odkazu jejich „Mojžíše“ - Kinseye.
www.natia.cz
Pøedstupeò svìtovlády
50. setkání bilderbergské skupiny 3.– 6. èervna 2004 ve Strese u Lago Maggiore.
Ze zasedání v Bilderbergu v roce 1954
L
etošní konference bilderbergské skupiny
skonèila ve Strese 6.èervna. Jak se dalo oèekávat, velké nìmecky vydávané deníky se o ní
nezmínily, pøinejmenším nebylo možno zjistit,
že by tomu bylo jinak. A to bez ohledu na to, že
na ní bylo i v tomto roce pøítomno mnoho vlivných pøedstavitelù sdìlovacích prostøedkù, zejména Mathias D. Nass z deníku Die Zeit, Martin H. Wolf z londýnských Financial Times,
Donald E. Graham z Washington Post, Gianni
10
Riotta z Corriere della Serra a Hasan Cemal z tureckých novin Milliyet Newspaper. Pøi tom se
ovšem na internetu objevilo, že letos pøinesly
sdìlovací prostøedky v Italii, Francii, Anglii a
Holandsku zprávy o této konferenci. Úèastnil se
jí rovnìž Juan Luis Cebrian jako zástupce ve
Vídni sídlícího Mezinárodního tiskového institutu (International Press Institute).
Zpráva tohoto institutu za rok 2002 konstatovala „støizlivì, což bylo o to otøesnìjší “, že v
tom roce se pokoušela øada národních vlád bezpøíkladným zpùsobem pøímo zasahovat do toku
informací, potlaèovat svobodu tisku a že novináøi se stali obìtmi nájemných vražd. Na tomto
stavu se dosud nic nezmìnilo. Mìli bychom se
oprávnìnì domnívat, že pøinejmenším tento vídeòský institut se postará o to, aby byla uèinìna
pøítrž utajování bilderbergských konferencí a
veøejnost byla informována o úmluvách, jež tam
mohly být pøijaty. Leè nestalo se tak. V mých
oèích se stává vìrohodnost Mezinárodního tiskového institutu pouhou fasádou.
POLNICE 03/2005
Mlèením zavázaní úèastníci bilderbergských konferencí je oznaèují, pokud se o nich
vùbec vyjadøují, za soukromá setkání, což, pokud jde o míru pravdivosti, pøibližnì odpovídá
tvrzení, že návrh ústavy EU pøináší obèanùm více pøímé demokracie. Pokud jde o informace o
poslední konferenci, které se k nám dostaly, vdìèíme za nì hlavnì internetovým stránkám Tonyho Goslinga z Anglie a Jamese P. Tuckera z
American Free Press. Letošními tématy byly jak
se zdá, vztahy mezi EU a USA, Irák, Blízký východ a NATO. Podle Richarda Greavese byla s
velkou pravdìpodobností tématem, léta se vlekoucí otázka „centralizace moci“, na níž se nyní
urychlenì pracuje. To lze s velkou pravdìpodobností pøipsat dohodì, jíž bylo na konferenci dosaženo. Touto mocí se nedá rozumìt nic víc, než
„nový svìtový poøádek“, který je nám stále nabízen a který je jen jiným oznaèením pro svìtovládu. Bilderbergové pøicházejí ze všech oborù,
vèetnì zpravodajských služeb a vysokých financí. Od samého poèátku se usilovalo o to, aby by-
ly k úèasti získávány ty osoby, které se budou dostávalo je bruselské ústøedí tohoto hnutí od
pozdìji dostávat ve svých zeAmerického komitétu pro sjednomích do špièkových pozic, jako
cenou Evropu, založeného v roce
napø. Blair, Clinton, Solana, Bo1949. Jeho místopøedsedou byl øelkenstein, Trichet, lord Roberditel CIA Allan Dulles. Americká
tson, pøedseda evropského parvláda, zvláštì CIA a ministerstvo
lamentu Pat Cox a nyní opìt
zahranièí (státní department) hrály
Jaap G. de Hoop Scheffer. Také
tak ve vytváøení nadnárodnì sjedKohl a Schröder jsou oznaèovánocené Evropy klíèovou úlohu.
Hotel Bilderberg
ni za bilderbergy. Nikoliv náhoMálo je také známa skuteènost, že
dou se bilderbergských setkání stále znovu americká vláda podporovala enormními sumami
úèastní komisaøi EU jako na pø. Günther Ver- italskou zednáøskou lóži Propaganda Due (P2),
heugen, který má nyní vypracovat „ komunikaè- v Italii posléze zakázanou.
ní strategii “, jež má pøipravit v zemích EU veøejné mínìní na plánované pøistoupení Turecka k ANI TROCHU DEMOKRATISMU
EU. V této souvislosti je tøeba poznamenat, že
Bilderberg Giovanni Agnelli, prezident konEvropská unie pøiznala na nátlak Spojených Stá- cernu Fiat se nechal slyšet: „Naším cílem je evtù v roce 1999 v Helsinkách Turecku statut ropská integrace. A pokud selžou politikové, buuchazeèe o èlenství.
deme úspìšní my prùmyslníci.“ Jsou k tomu na
nejlepší cestì, protože vliv mezinárodních konVÁLKY ZA ÚÈELEM ZNIÈENÍ cernù stále roste. První pøedseda bilderbergù
princ Bernhard Holandský 2) pøiznal, že „je tìžNÁRODNÍCH SUVERENIT.
Destrukce národní suverenity státù, což se ké pøevychovat národy vyrostlé v nacionalizmu,
ve skuteènosti rovná pøenesení jejich moci na aby si zvykly na ideu, že mají svou suverenitu
hrstku nadnárodních nevolených organizací, jež postoupit nadnárodním organizacím“. Nemìli
nejsou nikomu odpovìdné, neznamená nic jiné- bychom pøehlédnout, že v tìchto slovech není
ho, než pøedstupeò svìtovlády. Christoper ani trochu demokratismu. Nikterak se princ BerBooker a Richard North v recenzi knihy Johna nhard netajil ani tím, že hlavním cílem bilderLaughlanda „The Great Deception. The Secret bergù je dosadit pomocí OSN k moci svìtovou
History of the European Union“, uveøejnìné v vládu a globální armádu.
Bilderbergové sice nedisponují žádnou výanglickém Spectatoru dne 29.11.2003, napsali,
že válka v Kosovu byla vedena výslovnì proto, konnou mocí, mají však na to,
aby byla znièena suverenita jugoslavského státu, aby bylo postaráno o
protože její znièení tvoøí základní kámen nasto- koordinování jejich zájmù,
lení nového mezinárodního systému. John Whit- které samozøejmì nejsou zájley ve své zprávì o bilderbergském setkání z my obèanù. Mají mocné nákvìtna 1998 ve skotském Ayrshiru ukázal, jaké rodní a nadnárodní nástroje,
mechanismy zvažovali bilderbergové už v roce kterými obejdou národní par1996, aby rozpoutali válku v Kosovu. Vùdèí ju- lamenty. V souvislosti s tím,
goslavské osobnosti také èinily bilderbergy od- co je oznaèováno jako obchápovìdnými za tuto válku, jež vedla k pádu Slo- zení parlamentù, je tøeba pøibodana Miloševièe. (Viz Jonathan Duffy BBC pomenout, že ta èást návrhu
Ústavy EU, jež je rozhodující
News Online*).
Günter
Jak píše Conrad C. Stein, 1) prosazoval pro složení moci, není dílem Verheugen
myšlenku federální unie spojených sousedících pracovních skupin Konventu,
evropských státù a jejich zøeknutí se èásti jejich nýbrž byla nadiktována Giscardem d´Estaing a
suverenity, již dávno sám iniciátor vzniku bi- jím ovládaným pøedsednictvem Konventu. Polderbergské skupiny polský jezuita Joseph Re- zoruhodné je též oznaèení, které je pøipojeno ke
tinger (1888-1960). (Nešlo ovšem o Poláka, ale jménu èlena holandského parlamentu Berta
o polského Nìmce, který tìžce nesl obnovení Koenderse, úèastníka letošní konference bilderPolska, což znamenalo pro nìmeckou Øíši a Pa- bergù: „prezident parlamentní sítì Svìtové banngermány nepøíjemnou ztrátu polských území ky“. Zmínku o takové síti jsem zatím nikde nepùvodnì pøi dìlení Polska pøipojených k Prusku. našla. Vyvolává to otázku, zda tato sí nemá spo(Retingerovy projekty byly už tenkrát nástro- lupracovat s Výborem 133, aby mohl být vytvojem, kterým by bylo možno revidovat ve pros- øen další nástroj lobování ve Svìtové bance. Výpìch Nìmecka výsledky první svìtové války a bor 133 upravuje pravomoci èlenských státù EU
vznik národních státù ve støední a východní Ev- pøi jednáních o obchodních otázkách. Usadili se
ropì. – Pozn. pøekladatele ). Po druhé svìtové v nìm zmocnìnci transkontinentálních spoleèválce byl Retinger generálním sekretáøem ností a nepodléhá žádné kontrole. Ve statutech a
Evropské ligy pro evropskou spolupráci, z níž smlouvách EU není totiž nic o tom, co by bránipak vzešlo Evropské hnutí. (Nyní pùsobící i u lo Výboru 133, aby dostal zájmy nejdùležitìjších nadnárodních spoleèností a evropských finás.-Pozn. pøekladatele)
Bookerovi a Northovi vdìèíme také za nanèních kruhù pøed každým novým kolem jedupozornìní, že v létech 1949 až 1960 byly dvì nání, pod jeden klobouk. 3). Pochybuji, že o
tøetiny finanèních prostøedkù, jež mìlo Evrop- tomto Výboru 133 vìtšina èlenù Evropského
ské hnutí k dispozici, poskytnuty od CIA. Další parlamentu vùbec nìco ví. Zøejmì také jen velipøíspìvky Evropskému hnutí pocházely z tajné ce málo z nich o konferencích bilderbergù vùbec
pokladny amerického ministerstva zahranièí a ví.
POLNICE 03/2005
„CO POTØEBUJEME JE JEDNA
POØÁDNÌ VELKÁ KRIZE“
David Rockefeller, který byl i tentokrát jako
obvykle pøítomen konferenci bilderbergù ve
Strese, prohlásil už v roce 1994 v hospodáøském
výboru Spojených národù : “Stojíme na prahu
svìtového pøelomu. Aby národy pøijaly „nový
svìtový poøádek“, nepotøebujeme nic jiného než
jak se patøí velkou krizi“. Jak se takové krize
rozpoutávají, mohlo by být každému od jisté doby jasné. David Rockefeller pronesl na konferenci bilderbergù v Baden-Badenu v èervnu
1991 tato další velice výmluvná a co do arogance nepøekonatelná slova: “Jsme vdìèni èasopisùm Washington Post, New York Times, Time
Magazine a jiným velkým èasopisùm, jejichž øeditelé se témìø ètyøicet let zúèastòovali našich
setkání, že dodržovali svùj slib mlèenlivosti. Bylo by totiž nemožné, abychom svùj svìtový plán
rozvíjeli, kdybychom byli po celá ta léta vystaveni svìtlu veøejnosti. Za tu dobu svìt pokroèil
ve vývoji a je pøipraven vyjít svìtové vládì
vstøíc. Nadnárodní suverenitì intelektuální elity
a svìtových bankéøù je jistì dobré dát pøednost
pøed sebeurèením národù.“
EVROPSKÁ UNIE A SPOJENÉ
STÁTY SPOLEÈNÌ PRO „NOVÝ
SVÌTOVÝ POØÁDEK”
Øeèi nìmeckého ministra zahranièí Joschky Fischera, pronesené v
listopadu 2002 v Princetonu, je tøeba
rozumìt takto: Fischer nabídl americké vládì rovnoprávné partnerství,
aby Nìmecko a USA spoleènì vyhrály boj o „novou svìtovládu“. Tento
nový svìtový poøádek odstraní nedostatky dosavadního mezinárodního
uspoøádání a prosadí pozitivní globalizaci. Musejí pøi tom být použity
všechny prostøedky, což znamená, že
násilné váleèné akce vylouèeny nejsou. Jde naopak o to, aby vojenský
potenciál Evropy byl posílen. Nìmecko a EU by mìly proto podle Fischera dát
své politice jako základ pojem rozšíøené bezpeènosti.
Celá tato zásadní Fischerova øeè je proniknuta oznamováním pøipravenosti jednat vojenskými prostøedky. Podle mého mínìní není nièím jiným, než výrazem naprostého podøízení
EU cílùm hegemoniální moci Spojených státù
amerických. Je známo, že Fischer usiluje o funkci ministra zahranièí EU, a tu si musí vysloužit.
International Herald Tribune ze dne 14. kvìtna
2004 necitoval nadarmo tato Fischerova slova:
„We need the United States, we need the moral
leadership of the United States,.“ (Potøebujeme
USA, potøebujeme morální vedení USA.) V
mých oèích už nemohl Fischer klesnout hloubìji. Berlínem požehnaná ustanovení návrhu Ústavy EU, zavazující všechny èleny EU, aby zvyšovaly rozpoèty na zbrojení, do této politiky zcela
zapadají. To všechno pro „mír“, který èeká obèany Evropské unie.
11
ZPOCHYBNIT AMERIÈANÜM
JEJICH HEGEMONII ?
Víc než na pováženou je pøedstava nìmecké
zahranièní politiky, která by se pokusila využít
útoèné války v Iráku k nastolení „nového poøádku“ v celé oblasti. Ve strategické studii „Nový
poøádek v Iráku v duchu evropských principù“
je požadováno „postupné pøekonání“ dosavadních politických pomìrù a rychlé odbourání nynìjších hranic. Krátce pøed zapoèetím války v
Iráku prohlásil øeditel Centra pro aplikování politického výzkumu a èlen Bertelsmannovy nadace Werner Weidenfeld, že nadešla pøíležitost
zpochybnit Amerièanùm jejich hegemonii a že
EU, tato vznikající svìtová mocnost, musí tuto
pøíležitost využít.4) Vojenská porážka irácké
vlády a okupace Iráku byly zøejmì mlèky pøedpokládány. To rovnìž ukazuje, jak malou dùležitost pro rozhodování pøikládají tyto úvahy obèanùm, a už jde o obyvatele Iráku nebo obyvatele EU. Jak se zdá, je v tìchto úvahách váha obèanù nulová. Navíc je „nový poøádek“, který byl
vnucen Balkánu, požadován také pro Asii a Afriku. Že je možno ještì po dvou svìtových válkách vyslovit takové naprosté nehoráznosti, je
neuvìøitelné.
Ostatnì o válce v Iráku byla øeè už v kvìtnu
2002 na konferenci bilderbergù v Chantilly v
americké Virginii. Úèastnil se jí i Donald Rumsfeld. Na jednom z prvních míst programu byl
bod o tom, jak by se dala využít válka proti terorismu k tomu, aby bilderbergská kontrola svìta
bez hranic mohla být posílena a zároveò, aby bylo možno dosahovat enormních ziskù. A také k
tomu, aby se pokroèilo v uskuteèòování starého
cíle, který propagoval už princ Bernhard Holandský, totiž aby se stalo NATO formálnì stálou armádou OSN. Dalšími body programu byly:
· otázka možnosti uložit svìtu daò ve prospìch OSN
· dosažení globální kontroly soukromého
vlastnìní zbraní
· ekonomické spoleèenství Free Trade Area
of the Americas, které mìlo být prezentováno jako nezbytný krok k odvrácení budoucích útokù.
James P. Tucker z American Free Press oznaèuje bilderbergy za pány loutek, za „loutkoherce“, kteøí ovládají Mezinárodní mìnový
fond, Svìtovou banku, skupinu G8, NATO,
OSN, Spojené státy americké i Evropskou unii.
(http://www.bilderberg.org/2002.htm)
Zatímco v roce 2001 se dostávalo prezidentu Bushovi velkého uznání za jeho propagaci oblasti volného obchodu Amerik (Free Trade Area
of Americas), projevovali všichni ùèastníci konference zklamání nad tím, že Bush odmítl Kjotskou úmluvu, jeden ze základních kamenù
kampanì bilderbergù ve prospìch svìtovlády.
Vyjádøili však pevnou dùvìru, že by Bush mohl
být nátlakem pøece jen pøiveden k tomu, aby nìjakou podobu “paktu o globálním oteplování”
podporoval, paktu, který by zlepšil kontrolu
Spojených národù nad celým svìtem. (Viz The
Spotlight z 23.6.2001). Na této göteborgské konferenci bylo rovnìž zdùrazòováno, že Kongres
Spojených státù nesmí vytváøet žádné pøekážky
pøistoupení Èíny ke Svìtové obchodní organizaci (WTO).
Už smlouva z Nice odstraòuje suverénní
práva obèanù ve 30 oblastech, na pø. pøi sestavování komise EU, v udìlování asylu a v otázkách
pøistìhovalectví. Návrh Evropské ústavy pøedpokládá vedle pøedání èásti národní svrchovanosti do Bruselu kromì jiného i to, že se èlenské
státy vzdají kontroly nad øízením množstvím
obìživa ve svých zemích, což se rovná ztrátì samostatné mìnové politiky. Pokud jde o Británii,
jistotou øíci, že je úplný, se objevuje koordinátor
obrany EU proti teroru, Gijs M. de Vries, což
bezdìènì spojujeme se stupòovanými opatøeními k jeho hlídání. Nelze vylouèit, že pan de
Vries, jehož funkce se zdá být zcela nová, dostal
nìjaké pokyny, týkající se Bushovou vládou požadovaného provedení protiteroristických opatøení v EU. Na této konferenci byl opìt Pascal
Couchepin (Švýcarsko), stejnì jako v kvìtnu
2002 v Chantilly a v kvìtnu 2001 v Göteborgu.
Švýcarsko také zastupovali Daniel Borel ze spoleènosti Logitech International a Daniel Vasella,
úèastník konferencí v létech 2000, 2001, 2002,
2003.
Pokud jde o Jeana-Clauda Tricheta, prezidenta Evropské ústøední banky (ECB), je tøeba
pøipomenout, že se v minulém roce spolu s Giscardem d´Estaing úèastnil bilderbergské konference 15.-18. kvìtna ve Versailles. Pøedtím byl
na konferencích v roce 1995 v Curychu, v roce
2000 v Bruselu, v roce 2002 v Chantilly. Po Trichetovì a Giscardovì návratu byla žaloba na
Tricheta, (obvinìného, že na poèátku 90. let jako vysoký úøedník ministerstva financí neplnil
své dozorèí povinnosti a pomohl ke zfalšování
bilance bankovního domu Crédit Lyonnais), dne
18.6.2003 stažena. Prezident Jacques Chirac,
sám podezøelý z korupce z doby jeho starostenství v Paøíži, naøídil, aby proces s Trichetem byl
zastaven. Trichetova pochybení tak možná zùstanou neobjasnìna. Podezøení, že prezident
Evropské centrální banky nese na svých bedrech
minulá obvinìní, jež by mohla tìm v pozadí stojícím vyhovovat, není docela zcestná. Staré
skandály mohou být znovu vytaženy, aby byla
problematická osoba opìt “pøivedena na správnou cestu”, pokud by se od ní odchýlila.
Ze samotných propagátorù války v Iráku byl
pøítomen jen Richard Perle, jenž na její pøípravì
spolu s neokonzervativní sítí léta pracoval. Perle musel na své pøedsednictví ve vlivném poradním gremiu “Defence Policy Board” mezitím rezignovat pro svou chamtivost, s níž chtìl vyzískat ze svého politického vlivu astronomické poradcovské honoráøe a úplatky. Protože morálka
u bilderbergù, ani v davosském Svìtovém
ekonomickém fóru (World economic Forum),
nehraje jak se zdá žádnou roli, není pøítomnost
takového muže, jako je Perle nikterak rušivá,
právì tak jako každoroèní pøítomnost Kissingerova.
Pokud jde o Johna L. Thorntona, profesora
na Tsinghua University, èlena Rady pro zahranièní vztahy (Council on Foreign Relations) a
pøedsedu Brookingova institutu (Brookings Institution) ve Washingtonu, je tøeba poznamenat,
že tento Institut vyøizuje velice podezøelé zakázky. Ten 19. listopadu 2002 vytvoøil oficiální team, který mìl pracovat na tom, jak vnutit Haiti
“demokracii”. Tento team podporoval skupiny,
jímž bylo uloženo organizovat opozici proti prezidentu Aristidovi.
Blair by nechtìl všechna práva pøedat EU. Vláda, tvrdí Blair, si zajistí kontrolu nad svou daòovou politikou, nad politikou sociální i nad justicí, jakož nad politikou brannou a zahranièní.
Vzhledem k tomu, že je Británie souèástí angloamerického ropného panství a spolehlivým
spoluhráèem USA v irácké válce, mìlo by se to
Blairovi podaøit.
Už teï se poukazuje na to, že pøi pøijímání
Evropské ústavy bude jednou z vìcí, jež bude
vyvolávat nejvíce námitek, ustanovení, že o mezinárodních obchodních smlouvách, napø.
OSLABENÍ SUVERÉNNÍCH
smlouvì o službách GATT se nebude v budoucPRÁV – „VZOR“ PRO
nu rozhodovat v parlamentech èlenských zemí,
nýbrž na úrovni EU. Nezdá se, že by to poslanEVROPSKOU UNII
Na konferenci bilderbergù ve švédském Gö- cùm vadilo, respektive že by si vùbec uvìdomoteborgu v kvìtnu 2001 se jednalo kromì jiného vali, co to znamená.
také o otázce zrušení anglické libry, jakož i o
podpoøe posílení aliance NATO. Bilderbergùm ÚÈASTNÍCI LETOŠNÍ BIje ostatnì pøipisován i pád Margarety Tchatche- LDERBERGSKÉ KONFERENrové za to, že byla proti postoupení suverenity
CE VE STRESE.
RADA PRO ZAHRANIÈNÍ
Británie EU a proti pøistoupení Británie ke spoNa konferenci zvaní komisaøi EU, letos to
leèné mìnì. Lady Tchatcherová to potvrdila v
VZTAHY
rozhovoru, který poskytla reporterovi èasopisu byli Frits Bolkenstein, Mario Monti a Antnio ViProtože na bilderbergské konferenci bylo
The Spotlight (è.23 z 4.6.2001) Jamesu Tukero- torino, se obvykle ke své úèasti nevyjadøují. Na pøítomno 6 zástupcù Rady pro zahranièní vztahy
seznamu
úèastníkù,
o
nìmž
nikdy
není
možno
s
vi.
(Council on Foreign Relations (CFR)), nemìlo
12
POLNICE 03/2005
by zùstat nepøipomenuto co napsal o tomto gremiu Conrad C. Stein :”Za duchovního pùvodce
“Rady pro zahranièní vztahy”(CFR), založené v
roce 1921, je považován Edward Mandell House, o nìmž se øíká, že ovládal prezidenta Wilsona a byl v létech 1913-1921 považován za nejmocnìjší osobnost ve Spojených státech. Jeho
cílem bylo dovést Spojené státy k nadnárodnímu
socializmu. Èlenové této Rady ovládali vládu
Spojených státù, ale i americký akademický
svìt, nejvìtší americké podniky a obrovské od
daní osvobozené nadace (napø. Rockefellerovu
nebo Carnegieovu). Vìtšina Amerièanù o Radì
pro zahranièní vztahy (CFR), nikdy neslyšela a
stále ještì vìøí, že má pøi prezidentských volbách možnost volby. Ve skuteènosti mají ameriètí obèané již více než pùl století jen možnost
volit mezi dvìma èleny CFR a Trilaterální komise. Kontreadmirál Chester Ward, který sám byl
šestnáct let èlenem CFR, americký národ varoval: ”Nejmocnìjší klika v tìchto elitáøských skupinách má jeden spoleèný cíl: chce odstranit suverenitu a národní nezávislost Spojených státù”.
Èlen Kongresu USA John R. Rarick øíká o CFR,
že je zavázána “jediné svìtové vládì”. Financování CFR je zajišováno øadou nejvìtších od daní osvobozených nadací a má vliv na finance,
obchod, svìt práce, armádu i sdìlovací prostøedky. Protože má CFR dùvìrné styky s americkým
ministerstvem zahranièí, podaøilo se jí dosáhnout toho, že byla založena Organizace spojených národù (OSN), jako pøirozený první stupeò
ke svìtovládì. Druhým stupnìm je sluèování
státù do vìtších hospodáøských a posléze politických celkù (jakými jsou na pø. EU nebo CEFTA). Na tøetím stupni pak podle Raricka zpùsobí pokraèující sluèování vìtších obchodních blokù to, že bloky ztratí svou politickou samostatnost a svrchovanost a poklesnou na pouhé správní obvody.
S tìmito koncepty se setkáváme již v roce
1950 v Dullesovì knize “War and Peace”, kde
Dulles øíká: “Spojené národy (OSN) nepøedstavují žádný koneèný stupeò svìtového poøádku,
jsou jenom základním stádiem. Proto je jejich
základním úkolem vytvoøení takových podmínek, které vyšší formu organizace umožní.” To
znamená, že bilderbergové prosazují myšlenku,
že idea národní svrchovanosti je zastaralá a zpáteènická.
Proti dalšímu úèastníku této bilderbergské
konference Dermotu Gleesonovi z Irska, pøedsedovi Allied Irish Bank Group, sice probíhá vyšetøování jeho osoby i jeho podniku pro daòové
podvody, ale této okolnosti není tøeba pøisuzovat
velkou váhu. Vždy pøece nyní patøí ke strategii
koncernù platit málo daní, nebo žádné, využít v
EU oblastí s nízkými danìmi a v zemích, kam
své podniky pøemístí, si vymínit daòové prázdniny. Toho, kdo by se postavil za infrastrukturu
svého státu, toho již nikde nezamìstnají.
ODPOR NENÍ TRPÌN
I loni se objevil mezi bilderbergy nìmecký
spolkový ministr vnitra Schily, který se pøedtím
v rozhovoru s èasopisem Spiegel è.17 z 22. dubna 2002 vyjádøil: ”Stupeò ohrožení Spolkové republiky Nìmecko islámskými bojovníky závisí
na zpùsobu a rozsahu úèasti nìmeckých oddílù
na boji proti Al-kaidì. Èím více se budeme úèastnit na boji proti teroru, tím spíše se staneme cílem jeho útokù.” To se Amerièanùm sotva líbilo,
a proto byl pozván, aby mu bylo dáno na srozumìnou, že bude muset ten názor revidovat. Je
ostatnì nepochopitelné, proè nyní najednou nìmecké ministerstvo vnitra pøes obrovský poèet
nezamìstnaných vypracovává návrh zákona o
pøistìhovaletství a nikoliv zákon o návratu cizincù do jejich zemí.
Je tu otázka, jak to, že se vìtšinì politikù daøí, podle nových zákonù, které omezují, nebo ruší svrchovanost národù, a které pøipravují obèany o èást tìžce vybojované demokracie, tyto vìci pøejít a dìlat jako by byly bez dùsledkù. Osnovou, jež má umožnit pokraèování postupného
zbavování obèana moci, je tak zvaná Agenda 21
a GATT. Zdá se, že to politiky neznepokojuje a
budí to dojem, že žádnou z tìchto dvou smluv
poslanci a další pøedstavitelé lidu neproèetli nebo nepochopili všechen jejich dosah. Jinak by
nemohla “trvalost”, klíèový to pojem od OSN
naøízené Agendy 21, která vytváøí pro všechny
národy jednotnou sí stejným zpùsobem vytváøených zákonù, být uplatòována s takovou ignorancí, jak se to dìje. Zda tyto zákony odpovídají struktuøe té které zemì, to nehraje žádnou roli. Je tu otázka, proè se novináøi zbavují odpovìdnosti informovat o tom , co znamená pro obèana suverenita státu.
Ještì k tìm novináøùm, když francouzský
poslanec za Vendée vicomt de Villiers v listopadu 2003 jménem tìch Francouzù, kteøí si nepøejí pøijetí Turecka do EU a rovnìž nechtìjí nic
slyšet o nìjaké federální unii a požadují referendum o rozšíøení EU a její budoucí ústavì, vyhlásil tyto požadavky, sáhl prý podle “Neue Züricher Zeitung” do “bedny plné molù nostalgie po
národních státech a nacionalistické demagogie”.
Byl to komentáø nejen absolutnì arogantní, ale v
pravdì také absurdní. Dále bylo v “Neue Züricher Zeitung” øeèeno, že se de Villiers pustil v
souvislosti na dávno pøipravovaný vstup Turecka do EU do otázky, zda chceme vytvoøit Evropu nebo Euroasii, èímž udeøil høebík na hlavièku. Tato otázka dnes hýbe obèany EU, kteøí jsou
už dnes postiženi finanèním bøemenem zpùsobeným posledním rozšíøením EU, a kteøí nevidí
ve vstupu Turecka do EU nic pøíznivého. Nová
Evropská ústava jim však žádné právo podílet se
na rozhodnutí v této vìci nedá, pøesto, že se z plných plic ohlašuje posílení demokracie a pøiblížení EU obèanùm.
OBÈAN JE ZNEUŽÍVÁN
Pøinejmenším v jedné rovinì funguje už
dlouho OSN naprosto hladce, totiž jako vláda
nad svìtem. V zásadì pøipouští každou válku, a
etnické nebo strategické povahy. Když k válce
dojde, najme OSN “mezinárodní spoleèenství”,
totiž nás, daòové poplatníky, nikoliv zbrojní nebo naftový prùmysl, abychom zaplatili váleèná
vydání, mírové a okupaèní síly, obnovu a pomoc
uprchlíkùm. Pøestože jsou západní národy pøedluženy, jejich vlády tomuto zneužívání obèanù a
pouštìní žilou nekladou odpor. Cítím se svou
vládou naprosto opuštìna. Staèí si uvìdomit be-
POLNICE 03/2005
zuzdnost všech vlád, která jde tak daleko, že je
možné, aby se druhé konference v Berlínì o Afghánistánu zúèastnilo 700 delegátù z 56 státù.
To bude mít za následek, že kromì 6,7 miliard
eur pøislíbených Afghánistánu pro pøíští roky, se
dále zvìtší obrovské daòové zatížení nìmeckého
poplatníka. (Nejen nìmeckého, ale i poplatníkù
dalších zemí EU. Nehledì na to, že ihned po odchodu tzv. “mírových sil” z Afghánistánu a jinde, tam dosazené loutkové vlády témìø jistì padnou. Pozn.vydav.). Zbigniev Brzezinski, bezpeènostní poradce prezidenta Cartera a jedna z klíèových postav budování Al-kaidy pomocí CIA v
dobì války mezi Sovìtským svazem a Afghánistánem v rozhovoru s francouzským deníkem
“Le Nouvel Observateur” v roce 1998 pøipustil,
že v rozporu s oficiální verzí, zaèala pomoc CIA
mudžahedínùm už šest mìsícù pøed sovìtskou
invazí do Afghánistánu. Tyto zásahy mìly sovìtskou invazi vyprovokovat. Brzezinski se takto
chlubil, že “Rusy vlákal do afghánské pasti”.
Nemìli bychom rovnìž pøehlédnout, že bilderbergské konference se vìtšinou konají krátce pøed vrcholnou schùzkou skupiny G8. Bylo
tomu tak letos pøi jednání G8 na ostrovì Sea
Island, bylo tomu tak loni v Evian. Kanadský
deník “The Gateway” k tomu 4. èervna napsal:
“Úèelem bilderbergských setkání je docílit
neoficiální shody o tom, co bude prosazováno
prostøednictvím oficiálních vládních orgánù, jako je napø. grémium G8. V tomto pøípadì je to
návrh zmìny ustanovení EU o nutnosti jednomyslnosti pøi pøijímání rozhodnutí. To znamená
zrušení
práva
veta
jedním
státem.
(http://www.freepressinternational.com/bildercanada.html)
I když Amerièané v mnoha pøípadech spolupracovali s diktátory, projevil Bush na zasedání G8 pøání, aby byla podporována demokracie.
Aby se podaøilo tuto politiku, od které si Amerièané slibují, že budou moci nadále udržet cizí
surovinové zdroje ve svých rukách prosadit, požadují také, aby demokratizaèní procesy byly financovány od státù G8. Když jde o to, zajistit si
pøístup k výnosùm daní ze státù G8, nemají
Amerièané zábrany. Státy skupiny G8 ustaví tedy ještì v tomto roce “Forum budoucnosti”, aby
bylo možno zahájit rozhovory s muslimskými
zemìmi o obnovení finanèní základny “mezinárodního spoleèenství”. Kromì toho si Amerièané usmyslili, že škrtnou horu iránských dluhù,
èást z odhadovaných na 120 miliard dolarù,
pøestože k tomu Francouzi a Rusové nebyli
ochotni. V dùsledku toho se daòoví poplatníci
zemí skupiny G8 nebudou moci vyhnout tomu,
aby byla velká èást dluhù Iráku odpuštìna, pøestože má Irák na svém území nesmírné bohatství
ropy. A to spolkový rada Couchepin (Švýcarsko)
chce, abychom uvìøili, že takové forum jako je
G8, hraje pozitivní roli. Takové názory nech si
pan rada Couchepin nechá pro sebe.
Aèkoliv se na internetu neobjevilo o usneseních letošní bilderbergské konference nic konkrétního, je nicménì zøejmé, že cíl, k nìmuž bilderbergové smìøují, to jest svìtovláda, je jimi
sledován s nezmenšeným úsilím. Z jejich pøedstavy o koneèném stadiu uspoøádání svìta vyplývá, že nepoèítají s hlasy národù, ale naopak s
13
Doris Auerbachová
švýcarský týdeník “Zeit-Fragen”
23.srpna 2004 (redakènì kráceno)
jejich úplným vyøazením ze hry a jejich podmanìním.
Poznámky:
1) Conrad C. Stein,”Die Geheime Weltmacht Die
schleichende Revolution gegen die Völker”, Tübingen
2001 ,ISBN 3-89180-063-0
2) Bilderbergskou skupinu založil v roce 1954 Jeho
Výsost princ Bernhard von Lippe-Biesterfeld, nazvanou
podle jejího prvního konání v hotelu Bilderberg. Princ
Bernhard byl jako nìmecký obèan v létech 1933-1937
èlenem nacistické strany a vysokým dùstojníkem SS. V
roce 1937 se oženil s nizozemskou princeznou Julianou,
budoucí královnou. Hitler se o královském sòatku vyjádøil jako o znamení spojenectví mezi obìma zemìmi, což
královna Wilhelmina odmítla. Princ Bernhard pøijal v
roce 1976 od americké firmy Lockheed úplatek 1,1 milionù dolarù za to, že se pokusí ovlivnit postoj holandské
vlády pøi nákupu bojových vrtulníkù. Unikl trestnímu stí-
hání díky tomu, že resignoval na všechny veøejné funkce.
(Pozn. vydavatele). Evropské vyzbrojování musí být po
stránce kvantitativní i kvalitativní upøedòostòováno.
(Proto Gripeny za 20 miliard v ÈR.? Pozn. vydavatele).
3) Jean Ziegler: “Die neuen Herrscher der Welt und
ihre globalen Widersacher”, München 2002,ISBN 3570-00679-4
4) Vgl. Strategiepapier mit Skizze einer europäischen strategie für Irak, www.cap.uni-muenchen.de.
Zum Europäischen Plan für die Neuordnung des Iraks
nach dem Regimewechsel: www.bertelsmannstiftung.de
5) Snížené roèní pøedplatné týdeníku Zeit-Fragen
pro pøedplatitele z bývalého východního bloku 77 eur
Objednávky : Zeit-Fragen, Postfach, CH-8044 Zürich,
Telefax +41 13506551
Celková anglická zpráva o letošní konferenci je na
www.bilderberg.org/2004.htm, nìmecká na www.heise.de/tp/deutsch/inhalt/co/4258/1.html
www.natia.cz
Prohlášení Národního sjednocení...
... 24/2004 k sílícím mediálním a osobním útokùm na pøedstavitele NSJ
P
olitická strana Národní sjednocení (NSJ) se
dùraznì ohrazuje proti vzrùstajícím útokùm
souèasného provládního tisku proti NSJ a
dalším vlasteneckým organizacím, které mají
vzrùstající tendenci, což se potvrdilo 19.
listopadu èlánkem v LN „Naši náckové“ od
bývalého komunisty a spisovatele Ivana Klímy.
Stejný den došlo ve veèerních hodinách k
napadení pøedsedy politické strany Národní
sjednocení neznámými útoèníky u autobusové
zastávky v Praze Dejvicích. Útok byl veden
zezadu s jasným politickým podtextem „Ještì
jedna taková demonstrace a zabijeme tì“.
Je tìžké urèit, kterou demonstraci mìl
útoèník na mysli, nebo pøedstavitelé NSJ se v
letošním roce zúèastnili více akcí. Od protestù
proti vstupu ÈR do EU dne 1. kvìtna pøes
oslavy vzniku republiky 28. øíjna na Palackého
námìstí až po 17. listopad, kde se pøíslušníci
NSJ vèetnì pøedsedy zúèastnili v Praze tøech
akcí. Protestu proti KSÈM pøed sídlem
komunistù, protestu pøed Belgickou ambasádou
proti zákazu Vlámského bloku a ve veèerních
hodinách happeningu „Tryzny za Martina
Šmída“ na Národní tøídì. Tìžko tedy usuzovat,
kterou demonstraci mìl útoèník na mysli. I
když útok trval jen krátce a útoèníci rychle
zmizeli, jedná se pøeci jen o bezprecedentní
záležitost.
Zmínìný fyzický útok je jen pokraèováním
generální ofenzivy, která byla zahájena
štvavým èlánkem, který vyšel 5. listopadu, tedy
první den senátních voleb na titulní stranì
jihomoravské pøílohy MF Dnes pod titulkem
„Podporovali neofašisty, dnes jsou na
kandidátce“ s podtitulkem „Za Národní
sjednocení chtìjí do politiky lidé s extrémními
názory.“ Autorem zmínìného èlánku je Pavel
Mackù. Proti této snùžce lží a polopravd
poškozující NSJ v den senátních i krajských
voleb podává politická strana Národní
sjednocení (NSJ) trestní oznámení. Ve stejném
duchu bude NSJ postupovat i proti dalším
pøípadným útokùm vèetnì lživého èlánku Ivana
Klímy v LN, který tvrdil, že NSJ spolu s
dalšími
vlasteneckými
organizacemi
sympatizuje s neonacismem a podílelo se na
poøádání rasistických koncertù a dalších
neonacistických aktivit.
Jako pøedstavitelé NSJ se proti tìmto
nesmyslùm a lžím dùraznì ohrazujeme a znovu
opakujeme, že NSJ odsuzuje nacismus stejnì
jako komunismus, kterého byl zmínìný
spisovatel nadšeným propagátorem.
Pøedstavitelé NSJ chtìjí vyvolat veøejnou
diskusi o národním konzervativismu a obecnì o
ochranì vlasteneckých hodnot, které jsou
každému národu drahé. V žádném pøípadì se
nenechají zastrašit ani štvavou mediální
kampaní ani teroristickými útoky na
pøedstavitele národního hnutí. Na obojí NSJ
tvrdì a v souladu se zákonem odpoví.
Praha 27. listopad 2004
... 01/2005 k pronásledování bojovníka proti komunismu generála A. Pinocheta
P
olitická strana Národní sjednocení (NSJ)
protestuje proti justiènímu šikanování,
kterému je již 7. rok vystaven nekompromisní
chilský bojovník proti terorismu a komunismu,
generál Augusto Pinochet. Šikanování zaèalo v
øíjnu 1998 zatèením A. Pinocheta; bez ohledu
na jeho tìžká onemocnìní byla na nìj uvalena
šestnáctimìsíèní vazba v „demokratické“ Velké
Británii. V prosinci 2004 šikanování
pokraèovalo tím, že chilský soudce uvalil na
generála A. Pinocheta domácí vìzení. Je to
bezpøíkladný nevdìk chilské justice vùèi
èlovìku, který 11. záøí 1973 zachránil zemi od
hladomoru
v
dùsledku
absurdních
marxistických experimentù, kterým byla Chile
vystavena za vlády promarxistického
presidenta Allenda a jeho levièácké kliky.
Generálu Pinochetovi jsou pøipisovány i
skutky, ke kterým došlo nezávisle na jeho vùli.
Tìch nìkolik tisíc mrtvých, kladených mu za
vinu, bylo totiž usmrceno díky tomu, že chilští
antikomunisté vytvoøili nìkolik týdnù pøed 11.
záøím 1973 tzv. „komanda smrti“ jako
obrannou reakci na bolševický teror menšinové
chilské levicové vlády; tato komanda nespadala
do velitelských pravomocí generála Pinocheta a
bìhem øíjna 1973 svou èinnost ukonèila.
Hodnotíme tedy postup chilské justice jako
dùkaz podjatosti vùèi osobì generála Pinocheta
a nehodláme k tomu mlèet.
Praha 12. leden 2005
... 02/2005 o kritické situaci v bezpeènostních složkách ÈR
P
olitická strana Národní sjednocení
opakovanì poukazuje na stále se zhoršující
situaci v bezpeènostních složkách ÈR. Kromì
pronikání organizovaného zloèinu do
nejvyšších policejních složek, jako jsme tomu
svìdky v kauze „Berdych“, rostoucího poètu
14
odposlechù, jsme zároveò svìdky vytváøení
speciálních policejních týmù pracujících v
naprostém utajení a podléhajících pouze
bývalému ministru vnitra Stanislavu Grossovi.
NSJ považuje tyto skuteènosti za nanejvýš
alarmující. Podle NSJ mìla být po zveøejnìní
POLNICE 03/2005
šokující informace, že více než dva roky v
naprostém utajení operoval v ÈR speciální
policejní tým „Mlýn“, který oproti všem
zvyklostem podléhal pouze ministru vnitra,
okamžitì podniknuta následující opatøení. Po
zveøejnìní této informace mìl zaèít aktivnì
pracovat brannì bezpeènostní výbor snìmovny
a mìla být zøízena parlamentní vyšetøovací
komise, která by bezodkladnì vyšetøila
pùsobení této skupiny. Policie mìla
bezodkladnì pøedat všechny informace, které
byly za dobu pùsobení týmu „Mlýn“ zjištìny.
Mìla pøedat pokyny, které osoby byly
vytipovány jako objekty možného zájmu,
protože se nabízí velmi konkrétní spojení, že
jejich pøípadné trestní stíhání a odsouzení,
mohlo být souèástí policejní manipulace a
politického nátlaku a tudíž každý další úkon je
v rozporu s právem.
Podle názorù právních expertù je zøízení
takovéhoto nekontrolovatelného policejního
týmu v rozporu se zákonem a nabízí se tedy
otázka, zda tento tým není souèástí vìtších
nezákonných konspirací, které se kolem
dnešního premiéra Grosse objevují. Viz jeho
styky s majitelkou nevìstince, kontroverzními
podnikateli, bývalými pøíslušníky StB a
komunistické nomenklatury. Vše nasvìdèuje
tomu, že jsme svìdky aféry, která svým
rozsahem daleko pøedèí vše, èeho jsme byli ze
... 03/2005 NSJ vyzývá k odmítnutí euroústavy
a požaduje referendum do konce roku
P
olitická strana Národní sjednocení (NSJ)
požaduje vypsání referenda o pøijetí euroústavy ještì do konce letošního roku. Pøipojuje se
tím tak k návrhu, který podala v senátu ODS.
Referendum o euroústavì je natolik závažný
krok, že není možné ho spojovat s termínem
voleb jak navrhuje vládní koalice.
Je témìø jisté, že vládnoucí „europeisté“ se
pøijetím euroústavy pokusí o svou poslední záchranu a za peníze daòových poplatníkù pøipraví lživou kampaò, která by mìla vyvrcholit
pøed parlamentními volbami. Po otøesných zkušenostech, které jsme zažili pøi kampani o vstupu do EU, která se dá srovnat jen s padesátými
léty nebo s husákovskou normalizací, jsme pøesvìdèeni, že podobnì „objektivní“ bude i kampaò pøed euroústavou. Výsledkem by bylo, že
bychom vládnoucí „europeistické“ klice pouze
zaplatili volební kampaò ze svých vlastních kapes. To je také jediný dùvod, proè „totalita s
dìtskou tváøí“ v podobì premiéra Grosse o spojení voleb a referenda usiluje.
Pøihlášku zasílejte na adresu: Havlovská 28, 160 00 Praha 6
Jak funguje v praxi tato „europeistická“
„mìkká totalita“ jsme mohli všichni sledovat
pøi hlasování o euroústavì v Evropském parlamentu 12. ledna ve Štrasburku. Proti nìkterým
poslancùm a jejich asistentùm zasáhla brutálním zpùsobem milice „europeistù“. Mnohým
tak znemožnila vyjádøit svùj protest proti
schvalování euroústavy rušící suverenitu evropských zemí. Evropská ústava byla nakonec po
fyzických útocích na poslance a asistenty
schválena. „Ochranka“ fyzicky napadla tajemnici jednoho z britských poslancù, která pøi hlasování nesla transparent „Ne mým jménem“,
patøící klubu Nezávislí/Demokraté. Když asistentka odmítla vydat plakáty, porazili ji bodyguardi na zem, skopali a transparenty jí vyrvali. Se zranìním ji museli ošetøit lékaøi.
Zástupci Ligy polských rodin nejprve dali
zpìvem Internacionály a výmluvným plakátem
svým kolegùm najevo, že Marx a Lenin by hlasovali pro evropskou ústavu. Transparenty s nápisy „Ústava je smrt Evropy“ rozvinuli i v jed-
strany „europeistù“ v ÈR svìdky.
Souèástí této atmosféry je i zmanipulované
soudní øízení proti Vladimíru Huèínovi, o
kterém Stanislav Gross v poøadu TV Nova
„Kotel“ prohlásil: “Ještì se budete divit až
vyjdou najevo všechny skuteènosti spojené s
tímto pøípadem. A všichni co dnes Huèína
obhajují se budou stydìt.“ Co vìdìl a ví Gross
jsme se nedozvìdìli dodnes. Vyzýváme proto
Stanislava Grosse, aby nám vysvìtlil s
odstupem èasu tyto své výroky.
Praha 15. leden 2005
nacím sále pøed hlasováním. Britský europoslanec Ashley Mote v projevu jasnì prohlásil, že
ústava je popøením veškeré demokracie.
Pøi hlasování 17 èeských europoslancù øeklo euroústavì NE a jen sedm ji podpoøilo.
Zastrašit nebo podplatit se nenechalo 130
poslancù, kteøí hlasovali proti ústavì. Národní
sjednocení všem tìmto poslancùm dìkuje za
správný postoj. Zvláštì vyjadøuje své sympatie
napadeným britským a polským poslancùm,
kteøí demonstrativnì vyjádøili svùj odpor k orwelovské euroústavì a k rodícímu se totalitnímu superstátu.
Národní sjednocení vyzývá obèany ÈR,
aby v referendu o euroústavì øekli své jasné a
rozhodné ne a zabránili tak ztrátì suverenity,
kterou generace pøed námi tvrdì vybojovali na
frontách první i druhé svìtové války stejnì jako
ve vìznicích a lágrech války studené. Referendum o euroústavì chápe NSJ jako nový rok
1918, jako národní osvobození z podruèí žaláøe
národù, kterým EU je. Postavme se spoleènì za
naši budoucnost a svobodu.
Národní sjednocení je s Vámi,
Buïte s námi.
Praha 15. leden 2005
w
w
w
.
n
a
t
i
a
.
c
z
... 04/2005 k chystanému zavádìní identifikaèních èipù v zemích EU
P
olitická strana Národní sjednocení (NSJ) je
znepokojena informacemi o pøipravovaném
zavádìní identifikaèních èipù obèanùm v
zemích Evropské unie. Podle informací, které
pøinesla MF Dnes 10. 1. 2005, byl tento projekt
již zahájen. Informace je o to závažnìjší, že své
svìdectví o zaèátku tohoto projektu pøinesl ve
svém èlánku místopøedseda Evropského
parlamentu Miroslav Ouzký (ODS). Podle
nìho již byla schválena zpráva o èipování
obèanù v evropském pase. Zatím bude èip
obsahovat biometrické prvky, tedy informace
jedineèné pro každého jednotlivce, pozdìji se
uvažuje o zavedení èipu, jež na dálku bude
rozeznávat osobu a její identifikaci. Omlouvá
se to tím, že se zlepší identifikace osob a
znemožní se padìlávání pasù. V kuloárech jsou
ale zvìsti, že za tímto krajnì nebezpeèným a
skandálním
rozhodnutím
Evropského
parlamentu, jsou tlaky USA: kdyby Unie návrh
nepøijala, žádalo by USA od každého
evropského státu vízovou povinnost.
Politická strana Národní sjednocení
dùraznì protestuje proti zahrávání si a
koketování s vyloženì totalitními praktikami.
Lidé nejsou dobytek, aby se cejchovali, by
... 05/2005 ke skandálnímu rozhodnutí MMR
o pøidìlování dotací na byty pøistìhovalcùm
P
olitická strana Národní sjednocení je na
nejvyšší míru pobouøena postupem
ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v oblasti
dotací bytové výstavby. Ze zprávy uvedeného
ministerstva publikované na teletextu ÈT totiž
vyplývá, že tento vrcholný orgán veøejné moci
a správy pøidìlí státní dotaci na výstavbu
nových bytù pouze tìm mìstùm a obcím, které
vyèlení každý dvacátý takto vytvoøený byt
azylantùm. Tím dochází v naší zemi k
paradoxnímu stavu, kdy v jedné chvíli je médii
sám premiér usvìdèen z podezøelých machinací
vedoucích k získání penìz na poøízení nového
bytu a v tu samou dobu jím øízená vláda
prosazuje bezplatné pøidìlování nových
bytových jednotek lidem, kteøí se na prosperitì
naší spoleènosti nijak nepodílejí.
Odmítáme mlèky asistovat takovémuto
kolosálnímu okrádání našich dìtí, které za
situace, kdy je u nás nových bytù dlouhodobý
nedostatek, musejí mnohdy dlouhá léta tvrdì
pracovat a škudlit každou korunu, aby si mohly
zaopatøit trochu slušné bydlení. A z jejich snahy
a práce mají být podporováni pøistìhovalci,
kteøí v mnoha pøípadech nejen parazitují na
chodu èeské spoleènosti, ale pùsobí svou èasto
i kriminální aktivitou rozkladnì. Obludnost
postupu MMR se projevuje obzvláštì v
kontextu s èísly, která dokumentují neustále
vzrùstající podíl cizincù na zloèinnosti v ÈR.
Bohužel, není nám dostupná statistika, kolik
procent azylantù se po usídlení v naší zemi
aktivnì zapojuje do tvorby našeho národního
dùchodu. Na základì bezprostøedních
zkušeností ze svého okolí však nevìøíme, že
jsou èi do budoucna budou pro naši zemi
pøínosem.
Politická strana Národní sjednocení
... 06/2005 NSJ požaduje demisi premiéra Grosse
P
olitická strana Národní sjednocení (NSJ)
požaduje demisi premiéra ÈR Stanislava
Grosse. NSJ je pøesvìdèena, že poslední
události kolem financování premiérova bytu
poškozují povìst ÈR v zahranièí. Pro obèany
Èeské republiky je neúnosné, aby v èele vlády
stál èlovìk, který opakovanì lže a mìní svá
vyjádøení ohlednì svých finanèních pomìrù.
Obèané mají právo vìdìt, zda je premiér
nìkomu zavázán. Jen tak mohou zjistit, zda
politik pøi svém rozhodování neupøednostòuje
cizí zájmy pøed zájmy obèanù. V pøípadì svého
bydlení za pouhé tøi týdny premiér tøikrát
zmìnil vysvìtlení pùvodu pùjèky na byt.
Nejprve mu mìl pùjèit strýc, pak další pøíbuzní
a nakonec bývalý novináø pan Rod.
Premiér sám øíká, že smìnku, kterou pan
Rod údajnì vystavil strýci Vikovi, nevidìl. Vìøí
strýci, který vše potvrdil. Jenže: proè mu to
strýc neøekl døíve? Jasné není ani to, proè
premiér nikdy døíve neøekl, že dluží „nìkomu
neznámému“, když opìt podle vládní mluvèí
celou dobu vìdìl, že bude nìkomu muset
peníze vracet i s úrokem, a jen nevìdìl komu.
A pokud je i toto pravda, je potom nejasné, proè
se politik celá léta vùbec nezajímá, od koho
jsou peníze, které používá.
Znaènì podezøelé jsou i finanèní transakce
premiérovy ženy Šárky Grossové, která se
koupí domu na Proseku za 6 milionù vystavuje
podezøení, že se jedná o výsledek korupèního
jednání. Ani ona nedokázala pùvod penìz, za
zatím pouze do pasu. Je jen otázkou èasu, kdy
Evropský parlament pøijme rozhodnutí, že èipy
budou „obèanùm EU“ implantovány pøímo pod
kùži.
Národní sjednocení proto vyzývá všechny
obèany Èeské republiky, aby v této vìci
interpelovali své zákonné zástupce, tj. poslance
Parlamentu ÈR, aby tito na základì protestù
svých volièù, uèinili pøítrž tìmto orwellovským
praktikám.
Praha 18. leden 2005
vychází naopak ve své veškeré èinnosti z
pøesvìdèení, že tím, komu chceme být svou
aktivitou nápomocni, je zodpovìdný, tradièní
mravnosti a poøádku dbalý Èech èi Moravan.
Právì on má být ve své zemi pøi takových
pøíležitostech jako je rozdìlování státem
dotovaných bytù zvýhodnìn, nebo to byl
právì on, kdo na jejich vytvoøení nejvíce
pøispìl a lze se dùvodnì domnívat, že to bude
právì on, kdo bude i do budoucna svìdomitì
plnit veškeré závazky vzniklé získáním
vlastního bydlení.
Zmínìný postup vlády pokládáme za
protinárodní a protistátní. Dokládá pouze
známou skuteènost, že tato vláda naší zemi
spíše škodí než prospívá. Obdobnì lze však
ohodnotit i pøístup "domácích" dominantních
médií, která o zmínìné kauze témìø
neinformovala. Naší snahou je a zùstane
takovéto pomìry v Èeské republice radikálnì
zmìnit.
Praha 3. únor 2005
které nemovitost zakoupila, pøesvìdèivì
objasnit. Za nanejvýš podezøelou považuje NSJ
také spoleènici manželky premiéra Libuši
Barkovou, která vlastní dùm, ve kterém sídlí
„nevìstinec“ a ona sama je podle médií
podezøelá z obchodu se ženami. To je již krùèek
k tomu, aby vzniklo vážné podezøení, že
premiér Gross se pohybuje v prostøedí organizovaného zloèinu a že je sním dokonce spojen.
Nevysvìtlitelné finanèní pomìry Stanislava a
Šárky Grossových by potom mìly jasné
vysvìtlení.
Dosavadní vysvìtlení premiéra Grosse
považuje NSJ za nevìrohodná a úèelová a žádá
premiéra, aby už koneènì øekl celou pravdu,
nebo aby odstoupil ze všech veøejných funkcí.
Praha 11. únor 2005
Vydává politická strana Národní sjednocení pod reg. èíslem: MKÈR E 15322
IÈO: 26590018
Objednat lze na adrese: Havlovská 28, 160 00 Praha 6
[email protected], www.nsj.cz
Vychází dle potøeby

Podobné dokumenty

3/2011 - Hlas mučedníků

3/2011 - Hlas mučedníků ky povstaleckých velitelù, dával jsem jim Bible, vydával jim svìdectví a s nìkterými jsem se i modlil. Pak se mi podaøilo uspoøádat modlitební setkání pìti tìchto žen. Pozdìji ale došlo k jedné ud...

Více

Pražský kurýr – Praha 1 – duben 2014

Pražský kurýr – Praha 1 – duben 2014 dlouho? A co vše jste zvažoval, když jste dával výpověď z dobře placeného místa ředitele consultingu ve společnosti Deloitte? O pøijmutí kandidatury jsem uvažoval velmi dlouho. Rozhodující byl nako...

Více

0815 - hotove.CDR

0815 - hotove.CDR žijí pøedevším na nekoneèné severoamerické prérii, která pro nì pøedstavuje doslova volnost bez hranic. Na druhou stranu, jsou to vlastnì domácí konì, kteøí si svou svobodu témìø „vybojovali“. Muse...

Více

Rozhovor s fotografem Mario Del Curtem Terezie

Rozhovor s fotografem Mario Del Curtem Terezie tvůrce, kterého jsem objevil čistě náhodou a zcela sám, je Valentin Šimankov10. Byla to náhoda – procházel jsem se ulicemi Petrohradu, prohlíţel jsem si stánky řemeslníků a mezi nimi jsem narazil n...

Více

Pražský kurýr – Praha 1 – unor 2014

Pražský kurýr – Praha 1 – unor 2014 hlavním mìstì Praze a prosadili si opakování úplného uzavøení nábøeží dokonce o pìti sobotách v záøí a øíjnu. Je tøeba zdùraznit, že v pøípadì Smetanova nábøeží se jedná o tzv. vybranou komunikaèní...

Více

maratonek

maratonek Opava Bolatice Opava Kravaøe Hradec nad Moravicí AVELI z.s. Háj ve Slezsku Vršovice Olomouc Bike One Opava Hradec nad Moravicí Medic-assist Opava Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Opava Pardu...

Více

TŘI NEÚSPĚŠNÉ POKUSY SVRHNOUT BOHA, Svazek 20100

TŘI NEÚSPĚŠNÉ POKUSY SVRHNOUT BOHA, Svazek 20100 řekl Janovi toto]: a viděv ji [Vatikán],.… I diviti se budou bydlitelé země, ti, kterýchž jména nejsou napsána v knize života od ustanovení světa, vidouce šelmu, kteráž byla, a není, a však jest.“„...

Více

Stáhnout ve formátu PDF

Stáhnout ve formátu PDF Zdeněk Hoření, stranu 2 Jan Jelínek.

Více

Zpravodaj 58 - Společnost křesťanů a Židů

Zpravodaj 58 - Společnost křesťanů a Židů a setkávání, a proto ji zasíláme všem našim pravidelným čtenářům. Přijměte ji jako naše poděkování za Vaši trvalou přízeň i jako pozvánku na seminář, který se uskuteční 15.–16. března 2008 ve Vzděl...

Více