Původ a vývoj člověka

Třída : Savci (Mammalia)
Řád : Primáti (Primates)
Podřád : Vyšší primáti (Simiae)
Nadčeleď : Hominoidea
Čeleď : Gibonovití (Hylobatidae)
Čeleď : Lidoopovití (Pongidae)
Čeleď : Lidé (Hominidae)
Rod : Člověk (Homo)
Pavla Trčková; GPdC Tábor 2009
Nadčeleď : Hominoidea
Čeleď
+ Pliopithecidae
Podčeleď
Rod (event. druh)
+ Propliopithecus
+ Aegyptopithecus
Hylobatidae (gibonovití)
Hylobates (gibon)
•gibon lar
•gibon kápový aj.
Pongidae (lidoopovití) + Dryopithecinae + Proconsul
+ Dryopithecus
Ponginae (lidoopi)Pan (šimpanz)
•šimpanz učenlivý
•bonobo
Pongo (orangutan)
•orangutan bornejský
•orangutan sumaterský
Gorilla (gorila)
•gorila nížinná
•gorila horská
Hominidae (hominidé)
+ Ramapithecus (ramapiték)
+ Paranthropus (parantrop)
+ Australopithecus (australopiték)
Homo (člověk)
•+ Homo habilis (člověk zručný)
•+ Homo erectus (člověk vzpřímený)
•Homo sapiens (člověk moudrý)
+ Homo sapiens steinheinmensis (anteneandertálec)
+ Homo sapiens neanderthalensis (neandertálec)
Homo sapiens sapiens (člověk vyspělý)
Pozn. Přehled není úplný, má pouze informovovat a pomoci k orientaci v taxonomickém zařazení člověka
a jeho předků.
Křížek před taxonomickou úrovní značí taxony vymřelé.
Pozn. Pojetí vzájemných vztahů mezi jednotlivými předchůdci člověka je u různých autorů různé. V
prezentaci zmiňujeme pouze vybrané zástupce.
Vývojová řada

Zjednodušená vývojová řada
vybraných předchůdců dnešního
člověka

U jednotlivých vybraných zástupců
se schéma opakuje, s vyznačením
představovaného předchůdce

Podle novějších informací (např.
exkurze v Hrdličkově muzeu došlo
k prokřížení zástupců
neandertálské skupiny s Homo
sapiens sapiens
Zrzavost je považována za
neandertálský znak. Čtěte např.
zde.
Tento názor potvrzují i analýzy DNA
Stejně jako jakýkoliv jiný systém
nelze brát jakýkoliv zdroj o původu
a vývoji člověka příliš dogmaticky.



Doporučená četba:
Roy Lewis – Co jsme to tátovi provedli
Anotace zde.
Převzato z Biologie III. Stloukal a kol.
Hominizace = polidštění
Proces vývoje typicky lidských znaků (hlavně kostry)
Některé změny mají širší „uplatnění“(týkají se kromě člověka i některých jeho předchůdců a dnešních
lidoopů
adaptace na způsob života převážně sběračský)
Druhá fáze zahrnující již pouze příslušníky čeledi Hominidae
souvisí s přechodem od sběru
k lovu (výrazné morfologické změny těla, výrazný nárůst kapacity mozku).
Z morfologického hlediska lze vymezit tzv. 3 hominizační komplexy
(skupiny znaků, které se vyvíjely v jednotlivých etapách)
Hominizační komplex 1 – hrudník a horní končetina



společný pro čeledi lidoopovití a hominidi
soudkovitý hrudník
výrazně pohyblivá horní končetina
Hominizační komplex 2 – dolní končetina






typický pro čeleď hominidé (poprvé u Australopitéků)
znaky související se změnou lokomoce (chůze po dvou) a
vzpřimováním postavy
změna proporcí a postavení pánve
změna v poměru délky kostí (nejdelší kostí se stává kost
stehenní)
vývoj nožní klenby
vývoj typicky (dvojesovitě) prohnuté páteře
Hominizační komplex 3 – lebka a ruka



typické pouze pro rod Homo (znaky, které odlišují rody
Australopithecus x Homo)
změny na lebce (nárůst mozkovny, zmenšení obličejové části)
vývoj ruky (už není orgánem pohybu, ale orgánem
uchopovacím, zdokonalení jemné motoriky)
Proliopithecus a Aegyptopithecus
nálezy z Afriky (Egypt) stáří 30 – 32
miliónů let (střední a svrchní oligocén)
Propliopithecus
menší než dnešní giboni
řadou autorů považován za
obecného předka všech hominidů
(stojí na „počátku lidské vývojové
větve“)
Aegyptopithecus
řadou znaků připomíná dnešní „opice
starého světa“
dosahoval velikosti dnešního gibona
vývojově navazuje na rod
Propliopithecus
jsou zřejmé vývojové souvislosti
s rody Proconsul a Dryopithecus
Živočišní předchůdci
člověka
nepatří přímo do čeledi Hominidae (jde o
společné předky člověka a dnešních lidoopů).
Stručná charakteristika 4 živočišných
předchůdců (řazeni je podle stáří).
Proconsul
Nález – východní Afrika (1972; L.S.B.
Leakey) – poblíž Viktoriina jezera; stáří 22
– 20 miliónů let (spodní miocén).
Nejstarší zástupce označený jako
„společný předchůdce člověka a
dnešních lidoopů“.
Pojmenován Proconsul africanus
(podle oblíbeného šimpanze londýnské
ZOO – jménem Consul předek Consula =
Proconsul)
Zahrnuje několik druhů
(liší se velikostí - nejmenší velký jako
šimpanz, největší jako samice gorily).
Pohyboval se po čtyřech.
zvětšování výšky těla
zkracování čelisti, snižování korunek
zubů
zvětšování mozku
postavení očnic (stereoskopické
vidění)
strava – rostlinná
převažující pohyb – ručkování
(brachiace)
Dryopithecus
Nálezy: Afrika, Evropa, Asie, Indie
(nálezy o něco mladší než
Proconsul – datovány do spodního
miocénu a pliocénu 25 – 8 miliónů
let).
Dosud ne zcela objasněný
vývojový vztah k člověku,
považován za předchůdce zejména
dnešních lidoopů.
Velmi vysoká variabilita znaků
u nálezů z různých míst
(řada evolučních změn
v souvislosti s životem na okraji
pralesa a ve stepi).
Pohyb podobný jako dnešní
gorily či šimpanzi
(polovzpřímená postava).
stáří: 14 – 12 milionů let
místa nálezu: Siwalik Hills v severní Indii, Fort Ternan v jihozápadní Keni
tělesná výška: 100 – 110 cm
tělesná hmotnost: 20 – 25 kg
kapacita mozkovny: 350 – 380 cm3
znaky na lebce: silně ustupující čelo, plochá mozkovna, velké
nadočnicové oblouky
postava: pravděpodobně se pohyboval po zadních končetinách
hominidní znaky: parabolický zubní oblouk, malé špičáky, třenové zuby
stejného tvaru a velikosti, zkrácené čelisti
způsob života: žil v otevřených savanách
potrava: vegetarián
Nejstarší známý člen čeledi Hominidae - klíčový
význam pro evoluci člověka.
Blízký nebo totožný s časnými evolučními typy rodu
Proconsul.
stáří: 2 – 5 milionů let
místa nálezu: jižní, východní a střední Afrika
tělesná výška: jávský 120 – 140 cm (robustní
typ 150 – 155 cm)
tělesná hmotnost: 36 – 45 kg (robustní typ 60
– 70 kg)
kapacita mozkovny: 300 – 600 cm3
znaky na lebce: temenní hřeben u samců
(charakteristický pro lidoopy), týlní otvor
posunutý více dopředu (jako u hominidů), očnice
mají „lidské“ postavení, nos „opičí“, parabolický
zubní oblouk, zuby bez mezer
znaky na pánvi: široká a nízká pánevní kost,
plochá lopata kosti kyčelní (typicky hominidní
znak)
Do rodu Australopithecus se obvykle řadí nálezy pojmenované jako:
postava: téměř vzpřímená, výrazná bederní
lordóza
Pozn. Rod Paranthropus je u některých autorů užíván jen jako
synonymum pro rod Australopithecus, u jiných označuje zvláštní,
australopitékům blízký rod.
způsob života: používal jednoduché nástroje
U Australopitéků bylo prokázáno vědomé užívání nástrojů
(zejména kostěných), nebylo však prokázáno jejich vědomé
vyrábění. Pokud by byla výroba nástrojů prokázána, došlo by
pravděpodobně k přeřazení tohoto hominida do rodu Homo.
potrava: převážně býložravec (ovoce, kořeny,
semena)
Australopithecus africanus
Australopithecus robustus
Paranthropus boisei
stáří: běžně se udává 2 – 1,4 mil let,
některé nálezy, řazené k tomuto druhu
jsou však výrazně staršího data (2,6
milionu let a snad i více)
místa nálezu: Olduvai Gorge
v Tanzanii, údolí řeky Omo v Etiopii
tělesná výška: 125 - 135 cm;
tělesná hmotnost: 40 – 50 kg
kapacita mozkovny: 650 cm3
znaky na lebce: klenutá mozkovna,
zubní oblouk tvaru protáhlého U
postava: zcela jistě vzpřímená
hominidní znaky: vysloveně lidská
kostra nohy (dvojitá klenba a pohybu
schopný palec) i ruky
způsob života: život na savanách
nebo ve stepích - lovil zde různé
druhy obratlovců
potrava: všežravec – konzumoval
převážně masitou, ale částečně také
rostlinnou potravu
Vyráběl a používal jednoduché nástroje (ve vývoji člověka
začíná fungovat zpětná vazba mezi vývojem ruky a mozku)
někteří vědci považují za jeho předchůdce rod Austrolopitecus
africanus, jiní se domnívají, že se vyvíjeli nezávisle na sobě.
Změna výživy ovlivnila změnu metabolismu a zdroj nových složek
potravy (především bílkovin)
stáří: 1 mil – 350 000 let (některé zdroje uvádějí
interval mnohem širší setkáváme se i s údaji
1,8 mil – 250 000 let)
Místa nálezu: Asie, Evropa, Afrika
nejznámější nálezy: střední Jáva (jávský
člověk), Chou-kou-tien u Pekingu v Číně
(pekingský člověk), Heidelberg v SRN (člověk
heildelberský) aj.
tělesná výška: jávský člověk 165 - 175 cm;
pekingský člověk 155 - 160 cm
tělesná hmotnost: 60– 80 kg
kapacita mozkovny: 775 – 1250 cm3
znaky na lebce: plochá, ale již klenutá;
mohutný nadoboční val; silné čelisti, úzký chrup
postava: vzpřímená
způsob života: vyráběl a používal
jednoduché nástroje; znal a používal oheň
(dokládají to zbytky ohnišť v místech nálezů)
dožíval se nízkého věku (okolo 30 let)
u pekingského člověka byl prokázán
kanibalismus
potrava: všežravec (nárůst kapacity mozku
pravděpodobně souvisí s výrazným podílem
masité stravy)
Vědcům i veřejnosti je znám pod původním názvem Pithecanthropus
erectus – opočlověk; vědci jeho objev předpověděli a původní název
Pithecanthropus vznikl dříve, než byly nalezeny kosterní pozůstatky
(pod vlivem Darwinovy evoluční teorie sestavili vědci pravděpodobnou
vývojovou řadu, ve které chyběl článek mezi člověkem a třetihorními
primáty - tento chybějící článek dostal právě označení
Pithecantropus)
V pleistocénu (starší období čtvrtohor) to byl široce rozšířený druh
člověka
Z různých poddruhů druhu Homo erectus se ukazuje jako nejvyspělejší
člověk pekingský (podle místa nálezu – Čína – nazýván také
Sinanthropus pekinensis
Proces probíhající v rámci vývoje druhu
homo sapiens, jehož výsledkem je soubor
změn – typicky lidských znaků.
Na rozdíl od hominizace, která zahrnovala
změny především morfologické, týká se
sapientace spíš změn psychických (rozvoj
mozku, myšlení, psychiky).
Nejvýraznější změny (rozdíly mezi
„pračlověkem“ a současným člověkem):
rozvoj řeči
rozvoj abstraktního myšlení
rozvoj kultury (malby, sošky)
rozvoj zemědělství, výroby
vznik organizované lidské společnosti
Neandertálská skupina
Neandertálec bývá také označován jako pračlověk.
Vzhledem k nejasným vývojovým souvislostem mezi jednotlivými poddruhy se
často hovoří o tzv. neandertálské skupině.
Homo sapiens steinheinmensis
(anteneandertálec (300 – 250 tis. let)
Homo sapiens neanderthalensis –
časný (150 – 60 tisíc let)
Homo sapiens neanderthalensis –
klasický (100 – 35 tisíc let)
Místa nálezu: nejznámější Evropa
– Německý Neanderthal, Steinheim,
Afrika
tělesná výška: 155 – 165 cm
(robustní postavy, zvláště klasický
neandertálec)
kapacita mozkovny: 1200 – 1500
cm3 (největší klasický neandertálec)
způsob života: sběrači, lovci (velká
zvířata – mamuti, medvědi)
rituály, společenský způsob života,
pohřbívali mrtvé, mnoho nástrojů,
malý bradový výběžek
(pravděpodobně nemohla být
vyvinuta artikulovaná řeč)
Aleš Hrdlička – český antropolog považoval neandertálce za společného
předka všech lidí (proti němu stály názory jiných antropologů, kteří tvrdili, že
neandertálec je předchůdce negroidní a mongoloidní rasy, bílá rasa má předky
v člověku předvěkém).
Podle posledních názorů uplynula mezi neandertálci a člověkem předvěkým
příliš krátká doba, aby mohli stát ve vývojové linii za sebou. Předpokládá se
prokřížení obou poddruhů a splynutí genofondu.
Předvěký člověk
(v žádném tělesném znaku se zásadně neliší od současných
lidí)
stáří: 100 000 –40 000 let
místa nálezu: světová naleziště: Cromagnon ve
Francii (člověk kromaňonský), Paviland v Anglii
naleziště v ČR: Předmostí u Přerova,
tělesná výška: odpovídá výšce dnešního člověka
tělesná hmotnost: odpovídá hmotnosti dnešního
člověka
kapacita mozkovny: shodná s kapacitou
současných lidí
znaky na lebce: lebka klenutá a zaoblená, málo
vyvinutý nadoboční val, většinou bradový výběžek
postava: vzpřímená
způsob života: organizovaně lovil (lovci mamutů,
lovci sobů); používal kostěné nebo kamenné nástroje
(dokonalejší než neandertálci); stavěl si primitivní
obydlí
potrava: všežravec
Pozn. kosterní pozůstatky pocházejí převážně
z oblasti Blízkého východu; osidloval rozsáhlá území
Tvořil umělecká díla (pravděpodobně ke kultovním
a magickým účelům):
 nástěnné jeskynní malby – nejznámější Altamira
ve Španělsku, Lascaux a Niaux ve Francii,
Kapovaja na Urale
kosti s rytinami zvířecích motivů
sošky žen se zdůrazněnými sekundárními
pohlavními znaky = venuše – jedním
z nejznámějších nálezů tohoto druhu je
Věstonická Venuše
Homo erectus
Přezletice (Zlatý kopec)
Brno (Stránská skála)
Homo sapiens
Předmostí u Přerova
Dolní Věstonice,
Mladeč u Litovle
Staré Město u Uherského Hradiště
Jeskyně Zlatý kůň u Koněprus aj.
Zdroj: Biologie III.
Stloukal a kol.1986











http://ao-institut.cz/texty/Mozek/obrazky-mozek/06-Burian-homo-sapiens-lascaux-francie-a.jpg
http://www.iesribalta.net/html/departaments/filosofia/paleo/html/aegyptopithecus.htm
http://www.bertsgeschiedenissite.nl/geschiedenis%20aarde/ramapithecus3.jpg
http://www.damisela.com/zoo/photo/cq3/dryopithecus.jpg
http://www.columbia.edu/itc/anthropology/v1007/2002projects/web/australopithecus/afarensis.jpg
http://nd01.blog.cz/509/762/1e3b91c586_22973715_o2.jpg
http://img.aktualne.centrum.cz/21/47/214768-neandrtalec.jpg
http://tgl.euweb.cz/cechy/kamen/Paleolit.html
http://tosneci.wz.cz/r2004/morava/4den/vestonice_venuse.jpg
Ilustrační obrázky: http://images.google.cz/
Texty: e-learningové kurzy GPdC - provozované společností scio
Pavla Trčková; GPdC Tábor 2009