Mimo centra. Globální modernismus a avantgarda?

Mimo centra.
Globální modernismus a avantgarda?
V posledních letech je stále více zpochybňována jednostranná, esencialistická představa
modernismu a avantgardy, která vznikla na západě, formovala západní kánon dějin umění a
určovala diskurs o moderním umění v globálním měřítku. Tato vize byla založena na několika
málo centrech moderního umění (Paříž, Berlín, New York), v nichž se odehrává to podstatné.
Vylučovala tak z diskurzu množství jiných modernismů a avantgard, které jako by
neexistovaly. Přednášky se zaměří na řadu příkladů „jiné“ geografie modernismu a
avantgardy v Evropě, Latinské Americe a Asii. Jednotlivé geografické ukázky modernismu a
avantgardy jsou „case studies“, které nemohou ukázat bohatost materiálu, jsou tedy výběrem
z většího množství příkladů. Cílem je naznačit, jak hluboce byla netradiční místa a regiony
zasaženy idejemi modernismu a avantgardy a jak se v různých podmínkách proměňovala
jejich náplň. Přednášky budou postupovat od Skandinávie přes Pobaltí, dále se zaměří na
Polsko, Maďarsko a Rumunsko, specifický „case study“ bude věnován kubismu jako
univerzálnímu jazyku moderního umění, uvedeme příklady Latinské Ameriky a na závěr
modernismus v Indii.
Prof.. Vojtěch Lahoda
Úterý 14:10 – 15.45
I . semestr:
1 21.10. Úvod
Dějiny umění na okraji. Západní a východní dějiny umění. Kolik hlasů mají dějiny umění.
Dějiny umění jako chór. Geopolitika umění. Sféry vlivu. Struktura přednášek. Literatura.
Robert Rosenblum, Modern Painting and the Northern Romantic Tradition: Friedrich to
Rothko. New York 1975. - Ján Bakoš, Dejinná súvislosť uměleckých diel, Umění XXIX,
1981, s. 97 – 125.- Kirk Varnedoe, Nationalism, Internationalism and Progress of
Scandinavian Art, in: Kirk Varnedoe ed., Northern Light. Realism and Symbolism in
Scandinavian Painting 1880 –1910. Kat. výstavy The Brooklyn Museum, New York
1982, s. 14 – 32. – Kristina Passuth, Les Avant-Gardes d l´Europe Centrale 1907-1927.
Paris 1988; recenze: V. Lahoda, Umění XLII, 1994, s. 98 – 101. - Tobey Crockett,
Centrum a periférie: chybný model, Výtvarné umění 1992, č. 5-6, s.100. – Vlasta
Čiháková-Noshiro, Centrum a periférie, Výtvarné umění 1992, č. 5 – 6, s. 101 – 102. - Petr
Wittlich, Mimo centrum a periférii, Výtvarné umění 1992, č. 5-6, s. 98 – 99.- Hana
Rousová ed., Mezery v historii 1980-1938. Polemický duch střední Evropy – Němci, Židé,
Češi. Kat. výstavy Galerie hlavního města Prahy 1994; recenze: V. Lahoda, Umění XLII,
1994, s. 415 – 416. – Europa-Europa. Das Jahrhundert der Avantgarde im Mittel-und
Ost-Europa. Kat. výstavy Bonn, 1994.
Steven Mansbach, Modern Art in Eastern Europe: From the Baltic to the Balcans, ca. 1890
– 1939. Cambridge 1998; recenze: James Elkins, The Art Bulletin, December 2000, Vol.
LXXXII, No. 4, s. 781 – 785; Vojtěch Lahoda, Umění XLIX, 2001, s. 86 – 93; Mária
Orišková, Niekolko poznámok ku knihe S.A. Mansbacha „Modern Art in Eastern Europe:
From the Baltic to the Balkáne, ca. 1890 – 1939“. ARS 1- 3, 2002, s. 280 – 294; Patricia
Railing, The Art Book, March 2000 s. 43 - 44, Isabel Wünsche, The Structurist, February
2001, No. 39 –40, 1999 –2000, s. 90 – 93.
Vojtěch Lahoda et al. (eds.), Dějiny českého výtvarného umění 1890 – 1938, IV. Praha
1998. - Piotr Piotrowski, W srone nowej geografii artystycznej. Magazyn Sztuki 3, 1998, s.
76 – 99. - Piotr Piotrowski, Rámování střední Evropy. Umělec 1999, č. 4., s. 34 – 35. - Ján
Bakoš, Periféria a symbolický skok. Bratislava 2000. – Hans Belting, Konec dějin umění.
Praha 2000. - Mária Orišková, Dvojhlasné dejiny umenia. Bratislava 2002. – James
Elkins, Prečo nie je možné napísať dejiny umenia nezápadných kultur, in: Ján Bakoš ed.,
Minulost v prítomnosti: Súčasné umenie a umeleckohistorické mýty. Bratislava 2002, s.
229 – 242. – Egon Bondy, Central Europe Does Exist, Preasens 2002, Nr. 1, s. 46 – 52. Éva Forgács, Central Europe as an Utopia, Praesens 2002, Nr. 1, s. 5 – 12.
Timohy Benson ed. et al., Central Europoean Avant-Gardes: Exchange and
Transformation, 1910 – 1930. Los Angeles County Museum of Art, Cambridge, Mass.,
2002; recenze: Duncan Forbes, The Art Book, vol. 19, June 2003, No. 3 s. 22- 23; Peter
Chametzky, Centropa 3, May 2003, No. 2, s. 158 – 163.
James Elkins, Ako je možné písať o svetovom umení? ARS 2/2003, s. 75-89.
Timothy Benson and Eva Forgács, Between Worlds: A Sourcebook od Cenral European
Avant-Garde 1910-1930. Cambridge (Mass.), London 2002; recenze: Christopher Long,
Centropa 3, May 2003, No. 2, s. 163 – 167.
Vojtěch Lahoda, Framing the Difficulties. Czech nad Central European Modern and
Contemporary Art, Praesens 2002, Nr. 1, s. 13 – 32. – Steven Mansbach, The Mythology
of Modernisms (conversation with Gábor Ébli), Preasens 2003, Nr. 3, s. 41 – 47. – Eva
Forgács, How the New Left Invented East – European Art, Centropa 3, May 2003, No. 2,
s. 93 – 104.
Clegg, Elizabeth: Art, design, and architecture in Central Europe, 1890-1920. New
Haven: Yale University Press, 2006.
Partha Mitter, The Triumph of Modernism: India’s Artists and the Avant-Garde – 19221947. Reaktion Books, London, Oxford University Press, New Delhi, 2007.
Homi K. Bhabha, Místa kultury, tranzit.cz: Praha 2012. Per Backstrom – Benedikt
Hjatarson eds., Decentring the Avantgarde. Rodopi Amstrdam 2014.
2 18. 11. Světlo severu
Muž a žena v letní noci. Člověk, příroda, kosmos. Antinaturalismus a imateriálnost světla:
Vilhelm Hammershoi. Švédsko: sběratel Edvarda Muncha Ernst Thiel. Eugene Jansson a
noční města. Harald Sohlberg: mystérium severské letní noci. Severská symbolistní
krajinomalba.
Kirk Varnedoe ed., Northern Light. Realism and Symbolism in Scandinavian Painting
1880 –1910. Kat. výstavy The Brooklyn Museum, New York 1982; Dreams of summer
night.: Scandinavian painting at the turn of the century. Kat. výstavy, Hayward Art
Gallery London 1986; Landschaft als Kosmos der Seele: Malerei des nordischen
Symbolismus bis Munch 1880 –1910. Heidelberg 1998.
3 25. 11. Modernismus v lesích
Juha. Finsko a modernismus. Severský mezivět: ani Západ, ani Východ. Melancholie.
Lesní trolové (Hugo Simberg). Ženské malířství (Helene Schjerfbeck, Ellen Thesleff,
Beda Stjernschantz). Severský fauvismus a expresionismus.
Finské malířství 1910 – 1930. Kat. výstavy, Praha 1989. - Surface and depth. Early
modernism in Finland 1890 –1920, kat. výstavy Ateneum Helsinki 2001; Riita Ojanperä
ed., L´Horizon inconnu: l´art en Finlande 1870 – 1920. Helsinki 1999; Magnus Enckell
1870 – 1925, kat. výstavy Helsinki City Art Museum 2000.
4 2. 12. Symbolismus a Akseli Gallén-Kallela.
Člověk, venkov a příroda. Labutí symbolismus. Naturalistický „národní“ symbolismus.
Ateliér v lesích. Kult těla. Edvard Munch a Gallén- Kallela. Kalevala. Afrika: oslava
slunce.
Akseli Gallén-Kallela, Umění-Štenc 4, 1931, s. 337 – 338. - Akseli Gallen – Kallela, kat.
výstavy Ateneum Helsinki, 1996; Sixten Ringbom, Symbolsims, Synthetism and the
Kalevala, in: Art in Finland: from the Middle Ages to the present day. Helsinki 2000, s.
216 –227; Salme Sarajas- Korte, The Finnish view of symbolsit painting: from Antinous
myth to Kalevala mysticism, in: Lost paradise: symbolist Europe. Kat. výstavy Montréal,
Museum of Fine Arts, s. 285 – 293.
5 9. 12. Od dřeva k betonu. Alvar Aalto I.
Dělnický klub 1924 Jyväskylä. - Obytný dům Aira 1924 –26, Jyväskylä. – Tuberkulózní
sanatorium Paimio 1929 – 33.- Městská knihovna Viipuri (dnes Vyborg, Rusko), 1933 –
35.- Villa Maireia, Noormarkku, 1938 – 39.
Karl Fleig ed., Alvar Aalto. Volume I 1922-1962. Zürich 1963. - Karl Fleig ed., Alvar
Aalto. Volume II 1963-1970. Zürich 1971. - Karl Fleig ed., Alvar Aalto. Volume III
Projects anb Final Building. Zürich 1978.- Riita Nikula, Architecture and Landscape. The
Building of Finland. Hlesinki 1993. - Göran Schildt, Alvar Aalto. The Complete
Catalogue of Architecture, |Design and Art. London 1994. - Maija Holma – Markku Lahti,
Alvar Aalto. A Gentler structure for Life. Helsinki 1996.- Juhani Pallasmaa, Alvar Aalto.
Villa Maireia 1938-39. Helsinki 1998.- Peter Reed ed., Alvar Aalto: between Humanism
and Materialism. Kat. výstavy MOMA, New York 1998. Internet: Alvar Aalto
Foundation: www.jkl.fi/aalto.- www.archiweb.cz
6 16. 12. Příběh cihly. Alvar Aalto II.
Experimentální dům Muuratsalo, 1952 – 54. - Radnice v Saynatsalo, 1949 – 52.Pedagogická fakulta, Univerzita Jyvaskyla 1951 – 71.- Kulturní dům Helsinky 1952 – 58.Kostel v Imatře, 1965 – 58.- Nordjllands Kunstmuseum Aalborg, 1958 – 72.
Hanni Sippo ed., Alvar Aalto. The Brick. Helsinky 2001.
7
6. 1. Nordická (pobaltská) secese
Architektura: Riga. Historismus, luxus a ornament: co odpuzovalo Sergeje Ejzenštejna.
Venkovská architektura a secese. Finsko: Eliel Saarinen a Lars Sonck. Malířství
lotyšského Jugendstilu: Viktor Purvitis, Janis Rozentals, Janis Valters.
Sixten Ringbom, Stone, Style and Truth. Helsinky 1987. - Silvia Grosa ed., Art Nouveau.
Time and Space. The Baltic Sea Countries at the Turn of the 20th Century. Riga 1999.Pekka Korvenmaa, Reception and Dissemination: The International Role of Early 20th
Finnish Architecture, Centropa 2, January 2002, No. 1, s. 5 – 20.- Janis Krastinš, Art
Nouveau Architecture in Latvia and Finland: Points of Contacts, Centropa 2, January
2002, No. 1, s. 21 – 32.- Anita Poletti - Anderson, Hungary and Finland at the Turn of the
Century, Centropa 2, January 2002, No. 1, s. 33 – 46.
8
Náhradní termín nejspíše některý pátek. Mikalojus Konstantinas Čiurlionis a
modernismus v Litvě
Kdy začíná abstraktní umění: spor na benátském Bienále1952. Hudba sfér. Malované
fugy. Astronomie, teozofie a svět fantazie. Stvoření světa. Ptačí perspektiva. Lidové umění
a modernismus. Expresionimus.
A. Rannit, Mikalojus Konstantinas Čiurlionis. Lithuanian Visionary Painter. Chicago
1984. – Čiurlionis und die litauische Malereii, 1900 – 1940. Kat. výstavy WilhelmLehmbruck Museum Duisburg, 1989.- Vytautas Landsbergis, M. K. Čiurlionis: Time and
Content. Vilnius 1992.- Stasys Goštautas, Čiurlionis: Painter and Composer. Vilnius
1994. - internet: www.licejus.lt/ciurlionis.
II. semestr:
1. 17. 2. Kubo-konstruktivismus? Estonský modernismus
Estonská skupina výtvarných umělců. Geometrický člověk. Nový ismus: Kubo –
konstruktivismus? Arnold Akberg. Hybridní kubismus. Chladný expresionismus? Johanes
Greenberg. Alexander Krims. Distance a nezaujatost. Současné umění: Marko a Kaido
(Projekt pro 50. Bienále v Benátkách).
Unerwartete Begegung. Lettische avantgarde 1910-1935. Kat. výstavy Staatliche
Kunsthalle Berlin, 1990. – Jane Turner ed., Dictionary of Art. London 1996.
2. 24. 2. Estonská architektura: cesta k funkcionalismu
Vliv německé architektury. Rannila Hotel v Pärnu. Funkcionalistické Pärnu: O. Siinimaa.
Vila Alvara Aalto v Tartu. „Vápencový“ funkcionalismus 30. let. Od funkcionalismu
k reprezentaci.
Liivi Kunnapu, Estonian Architecture. The Building of a Nation. Helsinky 1992. - Mart
Kalm, Estonian 20th Century Architecture. Tallinn 2002; recenze: Jánis Krastinš,
Centropa 3, May 2003, No. 2, s. 167 – 168.
3. 3. 3. Lotyšský kubismus a avantgarda
Rižská skupina výtvarných umělců. Purismus, nová věcnost a kubismus. Mezi kubismem
a konstruktivismem. Romans Suta. Expresionismus a lidové umění. Porcelánová
avantgarda: Baltars. Nová věcnost: Alexandra Belcova.
Jánis Silinš, Contemporary Latvian Art. Kopenhagen 1932. - Unerwartete Begegung.
Lettische avantgarde 1910-1935. Kat. výstavy Staatliche Kunsthalle Berlin, 1990. - Sella
Pelše, Modernist and Anti-Modernist Theories of National Art in Latia during the 1920s
and 1930s. Centropa 1, September 2001, No. 3., s. 197 – 208;
4. 10 3. Polská secese a symbolismus
Spolek výtvarných umělců Sztuka. Melancholie. Nec Mergitur. Ferdynand Ruszczyc.
Wojciech Weiss. Stanislaw Wyspianski. Duch géniů: Chopin a Mickiewicz. Divná
zahrada. Józef Mehoffer.
Koniec wieku. Sztuka polskiego modernizmu 1890 – 1914. Kat. výstavy Muzeum
Naradowe w Warszawie 1996.
5. 24. 3. Formisci: polský kubismus a expresionismus?
„Zdrój“. Varšava, Krakov, Lvov. Zbigniew Pronaszko. Tytus Czyzewski. Leon Chwistek.
August Zamoyski, portrétista A. Loose. Krystalizace forem. Tatry a Jánošík.
Expresionistická grafika. Mimo avantgardu: Stanislas I. Wittkiewicz, zvaný Witkacy.
Joanna Pollakowna, Formisci. Wroclaw – Gdansk, 1972. – Irena Jakimowicz ed.,
Formicsi. Warszawa 1989.
6. 31. 3. Katarzyna Kobro a polská avantgarda
Studium v Moskvě. Ve Smolensku se Strzeminskim. Wladyslaw Strzeminski. Ohlas
Maleviče. Riga 1922-24. Blok. Visící konstrukce. Abstraktní sochy. Unismus. Prostorové
kompozice. Kubistické akty.
Andrzej Turowski, Konstruktywizm polski. Próba rekonstrukcji nurtu (1921 – 1934).
Wroclaw 1981. - J. Zagrodski, Katarzyna Kobro i kompozycja przestreni. Warszawa 1984.
- Yves – Alan Bois, Strzeminski and Kobro: In Search of Motivation, in: Y.A. Bois,
Painting as Model. Cambridge., Mass., - London 1990. - Katarzyna Kobro 1898 –1951.
Muzeum Sztuki w Lodzi, 1999.
7.
7. 4. János Mattis-Teutsch a maďarská avantgarda
János Mattis-Teutsch. Kassákův objev. Rytmy přírody. Výstava organizovaná MA 1917 v
Budapešti. Lájos Kassák a Ma. 1920 Vídeň. Sándor Bortnyik. Nový Adam a Eva. Malbaarchitektura. Béla Uitz. László Moholy-Nagy. Joseph Csáky a sochařský „tubismus“.
Donald Karshan, Joseph Csáky. Paris 1973. - Julia Szabó, Mattis-Teutsch János. Budapest
1983.
8. 10.5. Rabindranath Thákur a indický modernismus
Thákur mezi Východem a Západem. Thákur jako „zvrhlý“ umělec. První výstavy
evropských moderních umělců v Indii.
Partha Mitter, The Triumph of Modernism. India´s artists and the avant.garde 1922-1947.
Lonodn 2007.