056087 (0) praxe.indd

Jak na to
Fotografujeme
hudební skupiny
Fotografování hudebních vystoupení může mít neobyčejně
mnoho podob, podobně jako je má samotná hudba.
I prostředí mohou být různá a každé vyžaduje od fotografa
trochu jiný přístup a přípravu.
Hudba
Hudba
v klubech v halách
Hudba
venku
Fotografování vystoupení hudebních
skupin v klubech s sebou obvykle
nese možnost většího kontaktu s interprety, v ideálním případě přímo
interakci fotografa s hudebníkem.
Podmínky pro fotografování tam
nemusí být tak striktní jako ve velkých halách. Intimnější prostor nabízí
mnohdy i zajímavější vizuální prožitek, je tedy pro fotografa vděčnější,
ale zároveň často velice nedostačující, co se týče osvětlení.
Koncerty pod širým nebem mají
své velké kouzlo a příznivce. Vedle
samotných interpretů se z hlediska fotografa nabízejí mnohdy velmi
vděčné záběry na publikum. Podmínky pro fotografování se liší podle
typu koncertu. Někdy může dokonce
platit zákaz fotografování, některá
skupina je k fotografům naopak
velmi benevolentní. Fotograf musí
být připraven na rozmary počasí i na
rozjeté vášně fanoušků. Je otázka,
zda superkvalitní vybavení s mnoha
objektivy je pro koncert venku to
nejvhodnější.
Foto na protější straně: Jitka Dědičová
Věhlasná skupina obvykle koncertuje v halách, kde bývají podmínky
pro fotografování ze strany pořadatele mnohem přísnější, než je tomu
v klubech. Platí přímá úměra: čím
významnější interpret, tím striktnější
pravidla pro fotografy. Jestliže se
nezíská akreditace dávající možnost
fotografovat z malé vzdálenosti od
pódia (ale zpravidla jen po omezenou dobu), je možné fotografovat
z publika. (Ale většinou pouze kompaktem, neboť pokud nemáte akreditaci a máte trochu profesionálnější
vybavení, ochranka vás do haly ani
nepustí.)
Hudba
Podle Všeobecné encyklopedie hudba „vznikla snad ze zvukových komunikačních signálů paralelně s řečí“ a od ostatních
druhů umění se liší: a) materiálem (tj. seskupeními uměle vytvořených zvuků, převážně tónů), b) průběhem v reálném čase
a c) obsahem, jehož jádrem jsou vnitřní psychické stavy a reakce člověka na vnější realitu.
56
FotoVideo
3 / 2006
w w w.ifotovideo.cz
w w w.ifotovideo.cz
3 / 2006
FotoVideo
57
Hudba v klubech
Fotografování hudebních vystoupení
v klubech bývá fotograficky velmi
vděčné. Hudebníci při vystoupení jsou
velice fotogenický, ale zároveň nesmírně
neposedný „materiál“. Fotograf vidí
úžasná gesta a mimiku, prožívá světelné
efekty, ale jak to v rychlém sledu
technicky dobře a výtvarně zajímavě
zachytit?
Obvykle je vhodné nevolit automatiku, ale pro danou změřenou
světelnou hladinu dát manuálně vhodný čas expozice a clonu
a s těmito hodnotami pracovat. Ideální je pracovat na formát
RAW, kdy se úpravy provedou v klidu u počítače.
Největší úskalí
1
Ollie Teeba of The Herbaliser, Radost, 15. 10. 2004. Snímek s harmonickým sladěním barev oblečení a pozadí vždy vyznívá lépe. Zvlášť zajímavě
působí ladění do jednoho tónu, tedy barevná stejnorodost, daná jako v tomto případě nasvícením. Foto Jitka Dědičová.
Technickým problémem může být vysoká hladina šumu a naopak také tzv. přepálené pixely, které se šíří jak nákaza z míst
vysokého jasu. Osvětlení se často rychle mění a fotograf musí
umět adekvátně reagovat. Osobitým problémem je pohyb fotografa před umělci, při povoleném pohybu po pódiu si musí
dávat pozor na kabely, které jsou na zemi úplně všude. Jedná-li
se o zakázku, musí mít předem vyjasněn její cíl.
3
Koncert kapely Air v pražském klubu Roxy 29. 6. 2004 byl promoakcí k vydání alba Talkie Walkie. Snímek vznikl těsně po začátku koncertu, kdy ještě
nebyla spuštěna světla pro hlavní postavu, proto jsou dobře vidět světelné paprsky ladící k siluetě. „Pocitový snímek dobře sedí k jejich muzice,“ říká o něm
fotografka Libuše Petržílková. Čas expozice – 1/30 sekundy.
Fotografická výzbroj
Hledání stanoviště
Vystoupení skupin můžeme fotografovat v zásadě jakýmkoli
fotopřístrojem, přičemž výsledky bývají ovšem úměrné jeho
Důležité je být na místě alespoň 45 minut před vlastním koncertem, kdy se zjistí světelné podmínky, případně vytvoří testovací
snímky. Stanoviště fotografa při vystoupení v klubu může být
v ideálním případě takové, jaké si zvolí. To znamená, že se může
pohybovat v publiku, pod pódiem a dokonce i na pódiu. Podle
toho volí úhel záběru a ohnisko objektivu, fotografuje detail
obličeje, jednotlivé členy skupiny nebo celou skupinu. Všímá
si vztahu barvy oblečení a pozadí při momentálním nasvícení.
Všímá si také toho, aby nevhodné umístění dalších věcí nerušilo zobrazení postavy nebo tváře. Je dobré umět navázat
s umělcem kontakt.
Rešerše jako součást práce fotografa
Světelné podmínky
Světelné parametry mají zásadní význam pro hodnocení snímku.
Fotografování s příručním bleskem dává sice ostřejší snímky, ale
světelnou realitu posunuje a často bývá také zakázáno. Lepší
je nastavit vyšší ISO a fotografovat při dané světelné hladině.
2
Stanton Warriors, Roxy, 20. 3. 2005. Fotografování při přirozeném nasvětlení i v horších světelných podmínkách působí lépe a autentičtěji než
světelný zásah bleskem. Dlouhý čas expozice poskytuje netušené efekty,
přičemž tu hraje roli i náhoda. Foto Jitka Dědičová.
58
FotoVideo
3 / 2006
kvalitě. Technicky kvalitní vyobrazení způsobí větší radost
a technicky lepší snímek zajistí kvalitní, a tedy i dražší přístroj.
Takže pro profesionálnější práci volíme digitální zrcadlovku
s výměnnými objektivy. Stabilizace obrazu v přístroji nebo
v objektivu bývá výhodou. Je dobré, máme-li možnost pracovat se zoomem většího rozsahu a jestliže digitál zvládá
navolenou vyšší citlivost bez odpudivého šumu. Při zamýšleném pohybu po pódiu je nezbytností nenápadné a tmavé
oblečení fotografa.
4
Jsou okamžiky, kdy fotograf využije na koncertu i blesk (Vypsaná Fixa,
palác Akropolis). Foto Jitka Dědičová.
w w w.ifotovideo.cz
w w w.ifotovideo.cz
Má-li fotograf dobře realizovat zakázku dokumentu z vystoupení hudební skupiny, musí získat o skupině základní
znalosti. Ty najde nejjednodušeji na internetu, a to buď sám,
nebo si nechá rešerši udělat asistentem. Musí vědět, kolik má
skupina členů, v jakém hudebním žánru se bude pohybovat,
jak členové vypadají atd., neboť to vše ulehčí práci a orientaci při fotografování. Ideální v tomto směru je spolupráce
s novinářem zaměřeným na hudbu, kdy oba vystupují jako
tým. Součástí komplexního fotodokumentu se pak může
stát fotografování při rozhovoru před nebo po vystoupení,
fotografování ve studiu při natáčení apod.
3 / 2006
FotoVideo
59
Hudba v hale
Atmosféra koncertu ve velké
hale bývá odlišná od zážitků
v intimněji působících klubech.
Fotografova činnost tu může
být dosti omezená, až někdy
znemožněná… Žánrově se
obvykle jedná o reportáž.
Největší úskalí
Největším úskalím snímků z hal může být určitý chaos v zobrazení. Opatrnost je nutná i při snímcích v protisvětle, kde může
docházet k „vypálení pixelů“ na větší ploše. Pozor také na využívání digitálního zoomu u kompaktů, který může výrazně zhoršit
kvalitu snímku z velkého odstupu. Absurdní je zapomenout vypnout funkci zabudovaného blesku a blýskat z velké vzdálenosti
směrem k pódiu, což se kupodivu děje velice často.
Fotografická výzbroj
5
Lauryn Hill, The Fugees, Expo Arena, Bratislava, 22. 12. 2005. Když se
přirozená krása snoubí s promyšleným konceptem, mívá fotograf usnadněnou roli. Foto Jitka Dědičová.
Volba stanoviště
Volba stanoviště pro fotografa vystoupení hudebních skupin ve
velkých halách bývá obvykle striktně daná. Neprofesionál může
fotit kompaktem z publika, profesionálnější záběry se získají z vymezených míst pod pódiem. Je-li pódium vysoké, může podhled
fotografa vést ke značnému zkreslení interpreta. Častým pravidlem je, že se může fotografovat jen při prvních třech písničkách
a bez blesku, pak jsou fotografové nemilosrdně vykázáni.
Pro snímky hudebních vystoupení reportážního charakteru se
může v podstatě využít všech typů fotopřístrojů, zvláště vhodné
jsou ovšem digitální zrcadlovky nebo digitály s optickými zoomy
velkých rozsahů. S pomocí teleobjektivu a konvertoru a násobením prodlužovacího faktoru může fotograf s 400mm objektivem
získat třeba ohnisko srovnatelné s kinofilmem 1000 mm, což se
dá z vhodného místa v publiku využít.
Zpracovávání snímků – RAW a JPEG
Mezi oceňované vlastnosti digitální fotografie patří rychlost předání
snímků. Mnozí fotografové mohou vyprávět, jak tráví noci (třeba po
koncertě) nad výběrem z množství snímků a jejich načtením z formátu RAW a definitivní úpravou a nostalgicky vzpomínají na diáky vybírané
ze světelného pultu… S časem na výběr nejvhodnějších záběrů po
koncertech na výkonnějším počítači je každopádně nutné počítat a mít
i nezbytnou časovou rezervu. I přes nezbytný další čas „pro vyvolání
snímků“ je každopádně užitečnější a pro záběr přínosnější používat
formát RAW, který může prakticky ve všech směrech ovlivnit kvalitu
snímku, počínaje vyvážením bílé a konče třeba korekcí času expozice.
V náhledu a histogramu dobře vidíme, co se snímkem děje. A pokud
použijeme z hlediska objemu dat jistě vynikajícího JPEG, vyvarujme se
úprav a jejich následného uložení v tomto formátu. Několikanásobné
uložení změn v JPEG může výrazně zhoršit kvalitu snímku!
Světelné podmínky
Vymezený čas k fotografování musí fotografa nutit k vysokému
soustředění a k maximálnímu využití daných podmínek. Pracuje
obvykle s manuálním nastavením a na RAW podobně jako
v klubu. Působivé může být zachycení interpreta v protisvětle,
proti jednolité barevné ploše nebo při zajímavém barevném
nasvícení, které samo o sobě může působit jako „světlo“. Když
fotografuje z publika, obvykle snímá celky a úhel záběru si
nemůže příliš vybírat.
6
Ostré boční světlo nebo protisvětlo je jedním z důvodů, proč by se měl
fotograf vyhýbat automatickému režimu, který by mohl vést k přepáleným
pixelům na větší ploše. Kontrast klidu a „pohybu“ bývá dobrým tvůrčím
nástrojem. Kapela One Season Band, foceno na Hudebním veletrhu Praha,
Veletržní palác, 27. 9. 2003. ISO: 100, čas: 1/13, clona 3,2. Foto Libuše
Petržílková.
60
FotoVideo
3 / 2006
7
Vypsaná Fixa, Palác Akropolis, 10. 10. 2005. Ve skutečné hale by se podobný působivý
a pocitový snímek pořizoval stěží. Foto Jitka Dědičová.
8
The Fugees, Expo Arena, Bratislava, 22. 12. 2005. Pohled ze zákulisí může celou
reportáž z koncertu velmi zajímavě oživit. Foto Jitka Dědičová.
w w w.ifotovideo.cz
w w w.ifotovideo.cz
3 / 2006
FotoVideo
61
Hudba venku
Koncert pod širým nebem bývá
zvláštním zážitkem nejen po akustické
stránce. Na koncertech pořádaných
venku se fotografuje trochu jinak
a v jiné atmosféře než v uzavřených
kamenných prostorách.
Největší úskalí
Při snímcích za převažujícího denního světla nefotografujeme
interprety přímo osvětlené sluncem, kdy mhouří oči a vraští čelo.
Záběr by měl mít i určitou etickou hodnotu, interpret by zkrátka
měl „vypadat dobře“ (pokud není záměrem vytvořit jistou fotokarikaturu). Akční snímky se musí fotografovat kratšími časy,
které samozřejmě mají svůj limit ve světelných podmínkách.
Fotografická výzbroj
9
Festival Benátská noc Made in Gambrinus 2004, Malá Skála. Záběr na
zpěváka kapely Švihadlo Vincenta Richardse staví především na dynamickém efektu rozmazané levé ruky, přičemž zajímavá je celá kompozice (dvě
vertikály, „hvězdičky“…). Foto Libuše Petržílková.
Na snímky z vystoupení hudebních skupin takzvaně pod širým
nebem se v zásadě může využít všech typů fotopřístrojů, přičemž bych ale preferoval zrcadlovky a případně malý kompakt
jako zápisník. Možnost práce s delšími ohnisky bývá vítána.
Velmi záleží na kvalitě objektivu, což se týká všech typů fotopřístrojů. Pokud jde o fototechniku, platí tedy stejná slova jako
při fotografování v klubech, jen si na techniku musí fotograf
dávat větší pozor.
Volba stanoviště u dokumentárních nebo reportážních snímků
z koncertů pořádaných venku vychází ze záměru fotografa, který
se snaží co nejlépe využít světelných podmínek pro zachycení
situace. Mnohdy ale fotograf nemá příliš na vybranou, prostor
je kvůli divákům těsný, nebo je pro fotografování vykázaný
pořadatelem. Fotograf se rozhoduje ve zlomku sekundy. Vedle
estetické složky k tomu samozřejmě ještě přistupují požadavky
na technickou kvalitu, což se týká zejména prokreslení stínů
a míry šumu.
Světelné podmínky
Světelné podmínky vycházejí ze zobrazované reality. Mnohé
zkrátka nelze zachytit, protože technicky se narazilo na práh
všech možností. Jinak se fotografuje koncert při denním světle,
jinak při umělém osvětlení. Z emocionálního hlediska vznikají
vděčné snímky na rozhraní dne a noci. Jak známo, digitální
fotograf musí volit takový expoziční čas, který kvalitně zobrazí
podrobnosti ve světlech. Vděčné může být fotografovat černobíle, přičemž černobílá fotografie má svou zvláštní estetiku,
je „jinou fotografií“ než barevná. Černobílá fotografie někdy
eliminuje zmatek z mnoha světel různých barev, dává možnost
většího soustředění na podstatu.
62
FotoVideo
3 / 2006
11
Působivý snímek z největšího festivalu svého druhu v České republice – Hiphop Kemp 2004 – vznikl na rozhraní dne a noci. Těží z barevného
kontrastu teplých a studených tónů i z jistého pocitu kontrastu nad zobrazenou skutečností s reakcemi návštěvníků. Vedle interpretů je vždy vděčné
fotografovat atmosféru akce, kterou dobře zrcadlí diváci. Fotografie Jitky Dědičové.
Volba stanoviště
Blýskat, nebo neblýskat?
Blýskat, nebo neblýskat na koncertech, to je otázka a o to tu
běží! Využití blesku zabudovaného v přístroji můžeme pro fotografování koncertů zcela vyloučit jako v podstatě technicky
nesmyslné, pomineme-li otázku rušení. V úvahu tedy připadá
vhodný příruční blesk, nejlépe systémový. Ten samozřejmě
může mít dostatečný výkon i pro velkou vzdálenost a může
optimalizovat svůj výkon při užití teleobjektivu. Pokud není
užívat blesk přímo zakázáno, což je častý případ, bývá jeho
užívání nevhodné, řekněme, z etického hlediska. Ruší diváky
i interprety. Je pravda, že realita je díky blesku ostřejší, jasnější, výraznější. I při použití změkčující předsádky je ale doslova
tvrdým vpádem do světelné reality. Bez blesku se určitě lépe
zachytí světelná atmosféra, zvláštní nálada vystoupení, je tu
větší místo pro fantazii i pocity. Snímek při vyšším ISO ale
může mít patrný vyšší šum, delší čas expozice nese riziko
neostrosti, která nemá tvůrčí opodstatnění. Sečteno: na hudebních vystoupeních není v zásadě vhodné používat blesk,
ten má zkrátka jiné oblasti využití.
10
Festival Blues
Alive, Šumperk, 2004.
S používáním velkých
detailů z interpreta
může být technický
i etický problém. Tony
Linn Washington je výrazná dáma a výborná
zpěvačka blues a velký detail tu byl použit
zcela záměrně. „Tahle
fotka je taky hodně
o pocitu, protože ten
prostě k blues patří,“
říká fotografka Libuše
Petržílková.
w w w.ifotovideo.cz
w w w.ifotovideo.cz
12
Osobitou hudební akcí je Street Party, na níž z pohledu fotografa
může být fotografování nejjednodušší. Zobrazená akce se odehrávala ve
Pštrossově ulici v Praze 1 v roce 2004. Fotografie Jitky Dědičové.
3 / 2006
FotoVideo
63
Technika
na fotografování
hudebních skupin
Jitka Dědičová (*1974), absolventka dvou vysokých škol,
fotografuje hudební skupiny již delší dobu. Deset let žila
v Anglii, kde vystudovala na University of Westminster
a pracovala pro filmovou společnost VCI. Po odjezdu
z Londýna strávila rok cestováním po světě (Mexiko,
Guatemala, Belize, USA, Kuba, Thajsko, Indie). Od
roku 2003 žije společně se svým přítelem, americkým
hudebním žurnalistou Jasonem v Praze.
13
Jaké objektivy?
Většinou používám Zuiko 14–54 mm f2,8
až 3,5. Jestliže potřebuji fotit z větší vzdálenosti nebo chci detail, použiji Zuiko 50
až 200 mm f2,8–3,5. Oba dva objektivy
jsou vynikající a nabízejí vynikající světelnost, která je v tmavém prostředí zapotřebí. Doporučuji si vždy vybrat značkový
objektiv…
Jaká doplňková zařízení k fotopřístroji?
Filtry a další doplňková zařízení při focení
hudby vůbec nepoužívám, jelikož se vždy
snažím zachytit světla a barevnou atmosféru takovou, jaká při té které hudební
produkci byla. Snad jen občas užívaný
systémový blesk Olympus FL-20 bych brzy
ráda vyměnila za Olympus FL-50…
Jaký používáte stativ?
Mám Velbon, ale stativ při této práci
samozřejmě vůbec nepoužívám. Stativ,
a to i monopod, by způsoboval bariéry
jak pro fotografa samého, tak pro další
64
FotoVideo
3 / 2006
Ç Fotografování na koncertech vyžaduje od fotografa lásku k hudbě a orientaci v hudebním světě.
Ç Jde-li o práci na zakázku, je vhod-
fotografy, umělce, pořadatele, ale i návštěvníky koncertu. Fotograf na koncertě
se potřebuje volně pohybovat. Stativ na
koncert určitě ne!
Jaký fotomateriál?
V současnosti fotografuji zásadně digitálně.
Co soudíte o vztahu analog versus
digitál?
V současné době digitál rychle vytlačuje
analog a jsou pro to oprávněné důvody. Je
už mnoho oblastí, kde se použivá pouze
digitál. Z mého hlediska je důležitý výsledek a až tak nezáleží na tom, jak se k němu dospělo. A jestliže v současné době
digitál nabízí stejně kvalitní výsledky, ale
mnohem efektivněji, tak proč to nevyužít?
Na druhé straně mě ten alchymistický
způsob v černé komoře nesmírně přitahuje a myslím, že někdy není na škodu
vrátit se ke kořenům.
Jakou byste dala základní radu pro
fotografování hudebních produkcí?
V první řadě nesnažit se to dělat z žádných jiných důvodů než že tuhle práci
milujete, máte rádi muziku a děláte to
od srdce. Snažte se navázat dobrý kontakt s redakcí, která vám bude zajišťovat
akreditace. A navažte kontakt s dobrým
hudebním žurnalistou, s nímž můžete
spolupracovat. V mém případě můj přítel Jason je vynikající hudební kritik a na
akcích pracujeme vždy společně.
Kde všude můžeme nalézt
vaše snímky?
http:// www.Bbarak.cz, Bbarak magazine,
Rock&Pop.
Váš největší zážitek při fotografování
hudby?
Mám ráda velké i malé koncerty – každý
má své kouzlo. Z menších akcí bych určitě
zmínila koncert skupiny Vypsaná Fixa,
který se uskutečnil v Paláci Akropolis
10. října. Při téhle akci jsem se dostala až
na pódium a měla možnost ležet skoro
přímo pod členy skupiny a fotit z minimální vzdálenosti a z různých úhlů – byla to
zkrátka paráda a moje fotky pak ocenili
i členové skupiny. Dlouho budu vzpomínat
na koncert americké skupiny The Fugees,
ktery se konal 22. prosince v Expo Areně
v Bratislavě… Všichni členové skupiny
v čele s Lauryn Hill jsou tak fotogeničtí, že
všechno šlo hladce a z fotek mám velkou
radost…
Při nezbytném fotografování za snížených
světelných podmínek při hudebních koncertech se často můžeme setkat s problémem šumu. Ten je u některých digitálů
výrazně patrný již při ISO 400, u jiných
je neznatelný ještě při ISO 800. Vyplývá
z toho, že každý typ fotopřístroje má svůj
způsob, jak se se šumem vypořádává.
Existuje řada programů, které se odstraněním šumu s větším či menším efektem
zabývají. Některé jsou dokonce zdarma,
jiné poměrně drahé. K těm dražším náleží
Grain Surgery 2, fungující jako zásuvný
model ve Photoshopu pro PC i Macy.
podle velikosti souboru a výkonu počítače
může trvat i delší dobu (řádově minuty).
Noise Ninja
Na adrese http://www.visinf.com lze tento vynikající produkt společnosti Visual
Infinity stáhnout a neomezeně zkoušet,
demo má ovšem v hotovém obraze vždy
mřížku. Celý produkt stojí 179 USD a je
ho možné získat elektronickou formou.
Výhodou prográmku je také to, že umožňuje jemně kontrolovatelnou formou
šumy vytvářet, což je nesmírně důležité
například při tisku větších formátů fotografií. V malé nadsázce můžeme říci,
že mnohé digitální fotografie při velkoformátovém tisku „zachrání“ jen přidání
šumu. Odvážím se tvrzení, že problém
Ç Při fotografování bývá občas vhod-
Detail se šumem…
…a zmírněný šum po zásahu
né nastavit souvislé snímání.
přidávání přirozeného šumu je pro profesionální výstup důležitější než jeho
odstranění…
Program Grain Surgery 2 má „katalog zrna“ různých filmů o různých citlivostech,
které se mohou do digitálního obrazu
vcelku nebo selektivně (s využitím masky a vrstvy) přidat. Efektivní odstranění
šumu vyžaduje pečlivé studium návodu
a přináší velmi kvalitní výsledky při sladění všech parametrů. Výhodou je, že ve
zvolené části snímku můžeme v náhledu ihned vidět změnu. Výsledný výpočet
kojeni, provedeme aktivaci výpočtu, který
je hotov za několik sekund. Vytvoří se vždy
kopie originálu. Výsledek je někdy vhodné
pomocí duplikace vrstvy, popřípadě v příslušném kanálu ještě selektivně upravit.
Například tvář může být až moc hladká,
ale pozadí je v pořádku. Za rozumné peníze
tak máme software, který upraví šumové
neduhy mnohých snímků.
Ç Spolupráci s hudebním časopisem
je vhodné využít i pro získávání akreditací, které jsou v některých případech
pro fotografování nezbytné.
Ç Fotografování na koncertech vyžaduje od fotografa rychlost a postřeh
a adekvátní fotografickou techniku.
Ç Fotografování
při přirozeném
nasvětlení i v horších světelných podmínkách působí lépe a autentičtěji než
světelný zásah příručním bleskem.
při koncertech na automatický režim
a používat vestavěný blesk.
Ç Je dobré počkat si na „správný“
okamžik, protože zachytit jeden „správný okamžik“ je lepší než dvacet špatných.
Grain Surgery 2
Ç Při užití krátkého ohniska a tím pádem širokého úhlu záběru se zkresluje
tvář a postava. Obecně vhodnější bývá
volit delší ohnisko objektivu.
Ç Dlouhý čas expozice poskytuje
netušené efekty, přičemž v celkovém
vyznění snímku hraje roli také šťastná
náhoda.
Ç I pro snímky v prostředí, kde se
barvy rychle střídají, se musí věnovat
mimořádná pozornost barevnému řešení celého snímku. Fotograf si musí
všímat vztahu barvy oblečení a pozadí
při momentálním nasvícení.
Ç Větší šum při zvoleném vyšším ISO
se dá do určité míry odladit ve speciálních i běžných programech.
Děkuji za rozhovor.
w w w.ifotovideo.cz
Problém šumu, odstranění i přidání
Program Noise Ninja firmy PictureCode je
u nás patrně známější. Je levnější než Grain
Surgery 2 a je určen výhradně k odstraňování šumu. Informaci o něm lze získat na
www.noiseninja.cz u firmy TM Trade, která
je u nás také jeho distributorem (za cenu
1990, resp. 2090 Kč plus DPH). Na uvedené
adrese lze také získat demo (s mřížkou),
nebo elektronickou podobu za peníze. Program má knihovnu profilů šumu různých
digitálů a k nim různých ISO. Pokud tam
profil k našemu přístroji není, je možné
koupit kalibrační tabulku (za 150 Kč), tu
si vytisknout na kvalitní lesklý papír a pak
v příslušných citlivostech reprodukovat,
čímž se vytvoří další „svazek profilů“ do
knihovny šumů. Software pracuje nikoli
v RGB, ale v barevném prostoru pro formát
JPEG (Y Cr CbCr). Můžeme provést jemná
nastavení v jasu, obrysech, kontrastu, ostrosti, citlivosti. Zvláštní ikonkou je možné
přepínat mezi upraveným stavem a původním stavem. Kontrolovat můžeme celkový
výsledek nebo po jednotlivých barevných
složkách nebo v RGB. Je zřejmé, že nejvíce
šumu bývá v modré složce. Když jsme spo-
né předem definovat účel a cíl zakázky
a spolupracovat s hudebním redaktorem.
Ç Je naprosto nevhodné fotografovat
Jitka Dědičová na portrétu Lenky Tiefové
Jaké používáte k fotografování hudebních produkcí fotografické přístroje?
Nyní používám především digitální zrcadlovku Olympus E-1.
Některé zásady
w w w.ifotovideo.cz
Materiál připravil Pavel Scheufler.
Autorky snímků jsou uváděny
u jednotlivých vyobrazení.
3 / 2006
FotoVideo
65