Politickogeografické poměry - Geografie Latinské Ameriky

Komentáře

Transkript

Politickogeografické poměry - Geografie Latinské Ameriky
8. Politickogeografické poměry Latinské Ameriky
(Poznámka: kapitola nebyla dosud převedena do podoby souvislého textu)
Nezávislé státy a závislá území
35 nezávislých států
19 závislých území:
16 obydlených
3 neobydlená (Navassa, Clipperton, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy)
velikostí, počtem obyvatel a ekonomickou úrovní velmi nevyrovnaná struktura
Státní forma
Většina států je unitárních, federace jsou: Kanada, USA, Mexiko, Brazílie, Argentina, Venezuela,
Sv. Kryštof a Nevis
Převažuje stabilnější územní princip, výraznější separatizmus jen v Kanadě (Quebec / Québec)
Státní forma
Většina států jsou republiky (převažuje „americký“ model prezidentských republik)
vedle nich 10 monarchií (všechny jsou parlamentní monarchie v personální unii s Británií, na
Jamajce silné pro-republikánské tendence)
Na počátku byla … politická nestabilita
Historicky časté spory mezi státy, vojenské převraty, diktatury … důvody:
Geografická nejednotnost území (Chile, Uruguay – nárazníkový stát mezi Brazílií a Argentinou
(1828), Bolívie)
Nejasné hranice (většinou v nezalidněných oblastech – koncentrace obyvatel na pobřeží a v
okolí měst, někdy hranice v neprobádaných končinách)
Chybějící národní identita (potomci Evropanů podle zemí původu, autochtonní obyvatelstvo)
Chybějící demokratické tradice: nepočetná elita, vlastníci přírodních zdrojů, často reálná
ekonomická moc v rukou velkostatkářů (podpora armády)
Vláda vojáků – společné znaky
Ve 30. letech a v 70.–80. letech 20. století ve většině států vojenské diktatury
Nacionalismus, snaha „sjednotit národ“
Kolonizace vnitrozemí, důraz na stavbu komunikací
Snaha vybudovat vlastní těžký průmysl a energetiku (posílení soběstačnosti – i s využitím cizího
kapitálu)
Represe proti politické opozici (guerilly) a potenciální opozici (inteligence, zejména studenti)
Příklady – Chile
1973 vojenský převrat
Marxistický prezident Aliende zabit
Diktátor Augusto José Ramón Pinochet Ugarte (* 1915) – vládne až do roku 1988
Nejméně 3 000 zavražděných (eskadry smrti)
Uvěznění politických odpůrců (250 tis. lidí)
Rozpuštění parlamentu, zákaz politických stran
Političtí uprchlíci
Radikální ozdravení ekonomiky, v 80. letech ale opět obtíže
1990 … klidný přechod k demokracii
S
S
n
m
Stttrrraaan
naaa 111 (((ccceeelllkkkeeem
m 555)))
222... vvvaaarrriiiaaan
n
ntttaaa (((222111... 999... 222000000777)))
Osvojování prostoru …
Stavba strategických sídel, také hlavních měst (Brasília – úspěšné, Viedma (1973 v Argentině) –
neúspěšné)
Kolonizace a dopravní zpřístupnění – Amazonie (státní podpora imigrace, rozvoj měst – např.
Manaus, těžby, stavby přehrad …)
Vojenské konflikty
Paraguayská válka mezi Paraguay a všemi sousedy (1864–1870)
Před ní vládla zemi rodina Lópezů – izolace od okolí, snaha o soběstačnost, úplné ovládnutí
obyvatelstva
24. 5. 1866 bitva u Tuyutí „jihoamerické Waterloo“ – nejkrvavější bitva v historii Jižní Ameriky (7
000 mrtvých, 10 000 raněných)
Paraguay poražena, ztráta 2/3 území
Fanatická oddanost diktátorovi – na straně Paraguay nepředstavitelné ztráty: před válkou 525
tis. obyvatel, po válce jen 221 tis. (z toho 28 tis. mužů, většina obětí zemřela na choleru)
Úplná ekonomická destrukce země
Vojenské konflikty
Tichooceánská válka mezi Chile a Bolívií Peru o poušť Atacama (naleziště surovin, hlavně
guana) – 1884 Bolívie ztratila přístup k moři
Válka o Grand Chaco mezi Bolívií a Paraguayí 1932–1935 (2/3 sporného území získala
Paraguay)
Vojenské konflikty
Falklandská válka mezi Argentinou a Británií o Falklandy, 1982
… ty 500 km od arg. pobřeží, historicky nárokované jak Argentinou, tak Británií,
strategicky důležité
Zásobování lodí obeplouvajících J. Ameriku (v Port Stanley bývalo skladiště uhlí pro
parní lodě)
Předpokládané zásoby ropy, rybolov
Příčina: vnitropolitická krize v Argentině (sociální nepokoje, porušování lidských práv – mizení
intelektuálů a studentů, protesty „Madres de Plaza de Mayo“)
Na 1000 obětí (700 Argentinců)
Aktuální spory
Chile–Argentina (hranice dohodnuta až v roce 1902, na jihu spory o pobřežní moře, potenciálně
problematické i migrace Chilanů do Patagonie (přes 10 % tamních obyvatel) – Argentinci proto
podporují přesídlování obyvatel na jih (daňové zvýhodnění, nižší ceny energie, budování
infrastruktury)
Ekvádor–Peru (1942 po válce východní část státu připojena k Peru)
Nikaragua–Kolumbie (ostrovy sv. Ondřeje (San Andrés), ovládá Kolumbie, pozůstatek Velké
Kolumbie – 700 km od jejího pobřeží, strategicky významné – vojenské posádky, bezcelní zóna,
turistika, tranzit)
Aktuální spory
Venezuela–Guyana
Od vyhlášení nezávislosti (1830) požaduje 60 % území Guyany, občas se spor obnovuje
Levicové autoritativní režimy
Mezi 1. sv. válkou a rokem 1933 intervence USA ve Střední Americe a Karibiku (Honduras,
Nikaragua, Dominikánská republika, Haiti, Kuba, Kostarika)
S
S
n
m
Stttrrraaan
naaa 222 (((ccceeelllkkkeeem
m 555)))
222... vvvaaarrriiiaaan
n
ntttaaa (((222111... 999... 222000000777)))
Často v návaznosti nebo s podporou USA diktátorské režimy
Několik revolucí – dlouhodobě úspěšné jen na Kubě
Kuba
Do roku 1898 španělská kolonie, pak invaze USA, nezávislost 1902
Politicky i ekonomicky připoutána k USA (vojenské základny, export cukru, turistika, zábava –
počátek v době prohibice); zkorumpovaná a nekompetentní politická elita
1959 revoluce – Fidel Castro, původně národně demokratické ideály, USA se postavily ostře
proti (znárodnění jejich majetku), pragmatický obrat k SSSR a přijetí marxismu
Kuba
Cizincům a velkostatkářům odebrána půda – stání vlastnictví, část rozdělena
Hospodářská blokáda ze strany USA
Zlepšení životních podmínek na venkově
Sociální jistoty, investice do vzdělání
Po vzoru SSSR plánované hospodářství, rozvoj průmyslu, zůstala ale zachována závislost na
produkci cukru (kvůli sklizni dokonce zrušeny Vánoce)
Vývoz cukru do východního bloku – za ceny 10krát převyšující světový průměr (forma pomoci)
Po rozpadu východního bloku „odložený“ tvrdý dopad ekonomické blokády ze strany USA
Nikaragua
20. století – prezidentská dynastie Somozů
Přímá účast této rodiny na korupci, kriminálních aktivitách, porušování lidských práv
1972: katastrofální zemětřesení, poškozeno 90 % hlavního města, humanitární pomoc z celého
světa rozkradena a použita k obohacení rodiny
Opozice proti Somozům sdružila levici, inteligenci, buržoazii i církev – lidové povstání
1979 Somoza opouští zemi, exil v USA (1980 zavražděn v Paraguay)
Moci v zemi se ujímají povstalci, pomoc Kuby a převaha levicové složky rezistence (sandinisté)
– Daniel Ortega
Opozice nebyla zakázána, ale její aktivity byly omezeny, ozbrojený odpor tzv. contras
podporovaných USA
Ekonomický neúspěch režimu
1990 – Sandinisté prohrávají volby
Grenada
„ostrov koření“ – 2. největší produkce muškátového ořechu (vulkanické půdy)
1979 státní převrat (Maurice Bishop), pomoc Kuby (stavba letiště)
1983 Bishop zabit, k moci se dostávají radikální marxisté
Koalice východokaribských států „žádá o pomoc“ USA, intervenční jednotky obsazují ostrov za 3
dny
Zločinnost, vliv na politiku
Ekonomicky silné mafie napojené na výrobu a pašování narkotik
Spekuluje se o míře jejich vlivu na politickou sféru
Koka
Známá a používaná už v předkolubovských dobách
Ve stejné podobě se udrželo dodnes: žvýkání snižuje pocit hladu, únavy, chladu a projevů
výškové nemoci (uživatelé – coqueros – mísí listy s vápnem nebo popelem, asi 15 mil.
konzumentů, hl. Indiáni)
Též vývar – čaj (mate de coca) – nemá intoxikační účinky, v některých zemích v běžné distribuci
S
S
n
m
Stttrrraaan
naaa 333 (((ccceeelllkkkeeem
m 555)))
222... vvvaaarrriiiaaan
n
ntttaaa (((222111... 999... 222000000777)))
(Bolívie)
Prostředek lidového léčitelství (bolesti hlavy, podráždění žaludku, cukrovka)
keř, podobné nároky na prostředí jako káva
Teplé podnebí (nesnese teploty pod 5°C), dostatek srážek po celý rok (nesnese dlouhé období
sucha), nesmí být na přímém slunci (pěstuje se ve stínu vysokých stromů), nevyčerpává půdu,
proto je dostatečná úroda po dobu 20–40 let, v příznivých podmínkách až 4krát ročně, odolné
proti škůdcům
Kokain
Listy koky se melou a lisují na kokainovou pastu (obsah kokainu 40 %)
Pasta se zpracovává v laboratořích (hl. v Kolumbii) na čistý kokain (90%)
Z 1 ha koky se sklidí 1 tuna listů – z ní 5 kg pasty – z ní asi 0,4 kg kokainu (cena pro koncového
uživatele 0,6–1,2 mil. Kč – srovnejte s bramborami (25 t/ha))
Výroba a distribuce kokainu
Po roce 1980 roste spotřeba v Evropě a USA
Historicky „droga bohatých“ – v 19. století např. Freud doporučoval kokain jako lék na deprese,
častá droga v uměleckém prostředí
Poč. 20. století – distribuci přebírá organizovaný zločin, 1922 USA zakazují dovoz
Dnes: 90 % výroby nelegální
95 % produkce: Peru, Bolívie, Kolumbie (zbytek: Brazílie, Paraguay, Ekvádor)
Distribuce a většina výroby: většinou přes Kolumbii (kolumbijský drogový kartel)
Důsledky – Bolívie
Chudí rolníci opouštějí pěstování tradičních kultur (3–4krát větší zisk)
Nelegální výroba se zvyšuje (rozlohy zničených polí menší, než rozlohy nově zasázených)
Asi 70 % HDP je svázáno s kokou, 1/6 – 1/3 veškerého obyvatelstva je bezprostředně svázaná
s „kakainovou ekonomikou“
Hlavní produkční oblast: Chapare – v něm dlouhou dobu pěstování ilegální, dnes limitované
(ukázka částečně úspěšné eradikace koky) … a Yungas (přesahuje do Peru) – tam pěstování
dlouhodobě legální
Prezident Evo Morales reprezentuje pěstitele koky, v opozici proti ničení plantáží
Důsledky – Peru
Hlavní produkční oblast – okolí města Tingo Maria a povodí řeky Huallaga
Rozšíření po roce 1970 (pád cen kávy, investice kolumbijského kartelu)
Koka bezprostředně zaměstnává ¼ mil. lidí
80. léta: bezprostředně svázáno s maiostickými povstalci (Sendero Luminoso) – 50–80 %
prostředků získávali právě z koky (po zatční jejich vůdce aktivity utlumeny)
Ničení plantáží kontraproduktivní – růst chudoby, ekologické škody (pro ničení plantáží
používány herbicidy dodávané USA)
Kolumbie
Kolumbijský kartel s centrem v Medelínu ovládá mezinárodní trh (na kokain se přeorientoval,
původně marihuana)
Veliký vliv na státní instituce – armáda, policie, politici; ovládají část médií
Legalizace zisků v síti drahých hotelů, nočních klubů, heren
Kolumbie
Snahy státu o kontrolu jsou neúspěšné (korupce – Pablo Escobar řídil kartel přímo z vězení)
S
S
n
m
Stttrrraaan
naaa 444 (((ccceeelllkkkeeem
m 555)))
222... vvvaaarrriiiaaan
n
ntttaaa (((222111... 999... 222000000777)))
Produkce koky je menší (klima – zejména pro rostliny nevhodné období sucha), mají ale
monopol na dovoz pasty z Bolívie a Peru (malá letadla) a na výrobu kokainu (laboratoře ukryté v
pralese)
Kontrolují cenu na světovém trhu, distribuce: USA – přes Mexiko a Karibik na Floridu, Evropa –
přes Afriku a Brazílii, doprava: asi 3 500 letadel a 18 000 malých lodí
Dnešní politické poměry
Dominantní mocenské postavení USA
problémový stát: Kuba (a Venezuela ?)
Sever: stabilní demokracie
Střed a jih: méně stabilní demokracie
Latentní poziční hraniční spory
Problém domorodců
Odlišné přístupy:
USA, Kanada:
existují indiánské rezervace
jednotlivé oficiálně uznané indiánské kmeny mají samosprávu a některé znaky suverenity
(problém heren a zákonodárství na území rezervací)
V Kanadě rezervace menší a početnější, prosazuje se vytváření politicky autonomních
indiánských územních celků: 1999 teritorium Nunavut, 2000 Nisga’a v Britské Kolumbii…
Problém domorodců
Odlišné přístupy: někde politická autonomie (Nikaragua, Panama)
Jinde plná integrace do státních struktur.
S
S
n
m
Stttrrraaan
naaa 555 (((ccceeelllkkkeeem
m 555)))
222... vvvaaarrriiiaaan
n
ntttaaa (((222111... 999... 222000000777)))

Podobné dokumenty

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY (guerilly) a potenciální opozici (inteligence, zejména studenti)

Více

Klima - geografie latinské ameriky

Klima - geografie latinské ameriky Tropický klimatický pás Severní Ameriky má dvě oblasti – pacificko-atlantskou (pevnina) a atlantskou (ostrovy). Rozdíly nejsou příliš patrné (vyrovnanější teploty i chod srážek v ostrovní oblasti)....

Více

Obyvatelstvo - geografie latinské ameriky

Obyvatelstvo - geografie latinské ameriky Z Kolumbie (útěk před vysokou kriminalitou a nestabilitou) Z Chile do Argentiny (v Pinochetově éře) Migrace – vysídlování Hlavně ekonomické důvody Cíl č. 1: Severní Amerika Cíl č. 2: Evropa, většin...

Více

regionln geografie latinsk ameriky

regionln geografie latinsk ameriky Stttrrraaan naaa 111 (((ccceeelllkkkeeem m 888))) 333... vvvaaarrriiiaaan n ntttaaa (((111333... 111... 222000000999)))

Více

Hospodářství - Geografie Latinské Ameriky

Hospodářství - Geografie Latinské Ameriky Státní podnik PETROLEOS (od 1976), po roce 1992 ale další soukromé investice Naleziště u jezera Maracaibo Zaměstnává jen 1 % obyvatel, navíc paradoxně okolí nalezišť ekonomicky upadá: zisky se „rea...

Více

Biogeografie - Geografie Latinské Ameriky

Biogeografie - Geografie Latinské Ameriky téměř postrádají vegetaci. Na území tropické pouště Atacama je jediným zdrojem S S n m Stttrrraaan naaa 333 (((ccceeelllkkkeeem m 555))) 111... vvvaaarrriiiaaan n ntttaaa (((111444... 222... 222000...

Více

Nikaragua, 155 kB - Česko proti chudobě

Nikaragua, 155 kB - Česko proti chudobě Nikaragua je nejchudší zemí Střední Ameriky a druhou nejchudší zemí západní hemisféry po Haiti. Pro tuto skutečnosti zde existují historické důvody. Po desetiletí v Nikaragui vládl diktátorský reži...

Více