„Mezinárodní plán oblasti povodí Labe“ (část A) na období 2016

Transkript

0(=,1È52'1Ë2%/$673292'Ë/$%(
0(=,1È52'1Ë3/È1
2%/$67,3292'Ë/$%(
SRGOHþOiQNX6PČUQLFH(YURSVNpKRSDUODPHQWXD5DG\(6
]HGQHĜtMQD
NWHURXVHVWDQRYtUiPHFSURþLQQRVW6SROHþHQVWYt
YREODVWLYRGQtSROLWLN\
ýÈ67$
$.78$/,=$&(
QDREGREt±
2GERUQp]SUDFRYiQtDUHGDNFH
0H]LQiURGQtNRPLVHSURRFKUDQX/DEH0.2/
Informace obsažené v tomto aktualizovaném plánu povodí vycházejí z dat, která Mezinárodní
komisi pro ochranu Labe poskytly zúþastnČné státy do 2. prosince 2015. PĜedaná data byla
zpracována a v této zprávČ uvedena podle nejlepšího vČdomí a svČdomí. Nejasnosti nebo
chybné informace pĜesto nelze zcela vylouþit. Pokud by se vyskytly rozpory oproti informacím
v aktualizovaných plánech povodí na národní úrovni, je tĜeba vycházet z toho, že informace
na národní úrovni vykazují vyšší podrobnost.
Odborné zpracování a redakce:
Pracovní skupina „Implementace Rámcové smČrnice ES pro vodní politiku v povodí Labe“
(WFD) MKOL za podpory skupin expertĤ Povrchové vody (SW), Podzemní vody (GW), Živiny
(NP) a Management dat (DATA), expertĤ pro ekonomickou analýzu, management sedimentĤ,
management množství vod a údržbu povrchových vod využívaných pro plavební úþely a také
sekretariátu MKOL.
PodČkování patĜí pracovníkĤm všech ministerstev a odborných institucí, kteĜí se na zpracování
podíleli.
Vydavatel:
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)
Internationale Kommission zum Schutz der Elbe (IKSE)
Postfach 1647/1648
D – 39006 Magdeburg
Obsah
I.
Úvod ................................................................................. 7
1.
Zásady ...........................................................................................................
7
2.
Postup ............................................................................................................
7
3.
Popis dosavadních prací na mezinárodní úrovni a aktivit k ochranČ
vod v povodí Labe vþetnČ ochrany pĜed povodnČmi ................................ 10
II.
Plán povodí – aktualizace 2015 ..................................... 12
1.
Všeobecný popis charakteristik mezinárodní oblasti povodí Labe.......... 12
1.1
1.1.1
1.1.2
1.1.3
Povrchové vody ..........................................................................................................
Poloha a hranice útvarĤ povrchových vod .................................................................
Ekoregiony a typy útvarĤ povrchových vod v povodí .................................................
UmČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary .........................................................................
1.2
Podzemní vody ........................................................................................................... 17
2.
PĜehled významných vlivĤ a dopadĤ lidské þinnosti na stav
povrchových a podzemních vod ................................................................. 19
2.1
Povrchové vody .......................................................................................................... 19
2.2
Podzemní vody ........................................................................................................... 22
3.
Identifikace a mapové znázornČní chránČných oblastí ............................. 24
4.
Monitorovací sítČ a výsledky hodnocení stavu vodních útvarĤ ............... 26
4.1
Monitorovací programy povrchových vod ................................................................... 27
4.2
Hodnocení stavu povrchových vod ............................................................................ 31
4.3
Monitorovací programy podzemních vod ................................................................... 42
4.4
Hodnocení stavu podzemních vod ............................................................................. 46
4.5
4.5.1
Monitoring a hodnocení stavu chránČných oblastí ..................................................... 52
Monitoring vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské
spotĜebČ podle þlánku 7 RSV ..................................................................................... 52
Stav vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ
podle þlánku 7 RSV .................................................................................................... 52
4.5.2
3 / 123
14
14
15
15
5.
Seznam environmentálních cílĤ a výjimek................................................. 53
5.1
5.1.1
5.1.2
5.1.3
Nadregionální strategie k dosažení environmentálních cílĤ.......................................
Zlepšení struktury a prĤchodnosti vodních tokĤ.........................................................
Snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami ...............
Další významné problémy nakládání s vodami regionálního charakteru ...................
54
56
62
68
5.2
5.2.1
5.2.2
5.2.3
Environmentální cíle pro útvary povrchových a podzemních vod ..............................
UplatnČní výjimek .......................................................................................................
Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary povrchových vod......................................
Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary podzemních vod ......................................
69
69
72
74
5.3
Environmentální cíle pro chránČné oblasti ................................................................. 75
6.
Souhrn výsledkĤ ekonomické analýzy užívání vod .................................. 76
6.1
6.1.1
HospodáĜský význam užívání vody............................................................................ 77
Aktualizovaný popis významu ostatních zpĤsobĤ využívání vod ............................... 82
6.2
6.2.1
6.2.2
6.2.3
6.2.4
6.2.5
6.2.6
6.2.7
6.2.8
6.2.9
Prognóza vývoje užívání vod do roku 2021 ...............................................................
Vývoj makroekonomických ukazatelĤ ........................................................................
ZmČna klimatu............................................................................................................
Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství)....................................
Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl) ...........................................
Vývoj vodní energie ...................................................................................................
Vývoj zemČdČlství ......................................................................................................
Vývoj plavby ...............................................................................................................
Vývoj ochrany pĜed povodnČmi ..................................................................................
Vývoj povrchové tČžby hnČdého uhlí .........................................................................
6.3
Aktualizované údaje o návratnosti nákladĤ za vodohospodáĜské služby .................. 94
7.
Shrnutí programĤ opatĜení .......................................................................... 95
7.1
Zásady a postup pĜi plánování opatĜení ..................................................................... 95
7.2
Stav realizace opatĜení a závČry ................................................................................ 98
8.
Registr dalších podrobnČjších programĤ a plánĤ povodí ........................ 98
9.
Souhrn opatĜení pro informování veĜejnosti a konzultací, jejich
výsledkĤ a zmČn, které byly v jejich dĤsledku provedeny v plánu.......... 99
9.1
OpatĜení pro informování veĜejnosti ........................................................................... 99
9.2
9.2.1
9.2.2
9.2.3
OpatĜení pro konzultace s veĜejností .........................................................................
PĜipomínky k þasovému plánu a programu prací .......................................................
PĜipomínky k významným problémĤm nakládání s vodami .......................................
PĜipomínky k plánu povodí .........................................................................................
10.
Seznam pĜíslušných orgánĤ podle pĜílohy I RSV ...................................... 101
11.
Podkladové dokumenty a informace .......................................................... 103
12.
Shrnutí a závČry ........................................................................................... 104
4 / 123
89
89
90
90
91
92
92
93
93
93
100
100
100
101
Seznam tabulek ........................................................................ 115
Seznam obrázkĤ ....................................................................... 117
Literatura ................................................................................... 119
Seznam map.............................................................................. 123
5 / 123
6 / 123
I. Úvod
1.
Zásady
Dne 22. prosince 2000 nabyla úþinnosti „SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES
ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky“
(dále jen „Rámcová smČrnice o vodách“ nebo „RSV“). Jejím cílem je dosáhnout pokud možno
do roku 2015, nejpozdČji však do roku 2027, dobrého stavu povrchových a podzemních vod.
PĜíslušným nástrojem jsou plány povodí, ve kterých jsou na základČ zjištČného stavu vodních
útvarĤ stanoveny environmentální cíle a nezbytná opatĜení k jejich dosažení.
V prosinci 2009 byl zveĜejnČn Mezinárodní plán oblasti povodí Labe na období 2010 – 2015.
Z plánu vyplývá, že u vČtšiny vodních útvarĤ v povodí Labe nelze dosáhnout dobrého stavu do
konce roku 2015. Rámcová smČrnice o vodách pĜipouští dosažení tohoto cíle bČhem dvou dalších šestiletých cyklĤ plánování, tedy nejpozdČji do konce roku 2027. PĜitom je nutné plány povodí pĜezkoumat a aktualizovat na základČ nových poznatkĤ a skuteþností.
Toto je první aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe s výhledem do roku 2021.
DĤležitými podklady pro aktualizaci plánu byly

aktualizace analýzy charakteristik oblasti povodí Labe v roce 2013,

výsledky monitorovacích programĤ a následné hodnocení stavu vodních útvarĤ,

aktualizované významné problémy nakládání s vodami a pĜipomínky veĜejnosti k tČmto
problémĤm,

národní plány povodí (viz kapitola 2).
Vedle samotné Rámcové smČrnice o vodách se aktualizace plánu povodí Ĝídila také

výsledky provČĜení prvních plánĤ povodí Evropskou komisí,

metodickými smČrnými dokumenty (guidance documents) zpracovanými v rámci spoleþné evropské strategie pro implementaci Rámcové smČrnice o vodách (CIS = Common
Implementation Strategy),

smČrným dokumentem „WFD Reporting Guidance 2016“ (návrh, verze 4.0 ze 7. þervence 2014) pro pĜedávání zpráv Evropské komisi do systému WISE – Water Information
System for Europe).
Aktualizovaný plán povodí musí být podle þlánku 13 RSV zpracován a zveĜejnČn do konce
roku 2015.
2.
Postup
Hlavní princip Rámcové smČrnice o vodách spoþívá ve spoleþnČ koordinovaném postupu pĜi
ochranČ vod ze strany státĤ ležících v dané mezinárodní oblasti povodí. Podle této smČrnice
mají þlenské státy zajistit, aby byly požadavky na dosažení environmentálních cílĤ a zejména
všechny programy opatĜení koordinovány v celé oblasti povodí.
7 / 123
Mezinárodní oblast povodí Labe zasahuje na území čtyř členských států EU – České republiky, Německa, Rakouska a Polska. Za účelem koordinace vzájemné spolupráce se tyto státy
dohodly, že budou požadavky Rámcové směrnice o vodách naplňovat v rámci Mezinárodní
komise pro ochranu Labe (MKOL) prostřednictvím mezinárodní koordinační skupiny ICG.
Státy v povodí Labe se dále dohodly na tom, že pro mezinárodní oblast povodí Labe bude
zpracován jeden společný plán povodí – Mezinárodní plán oblasti povodí Labe. Tento plán se
skládá ze společně zpracované části A se souhrnnými informacemi na mezinárodní úrovni
a z částí B – tj. plánů, které zpracovaly jednotlivé státy na národní úrovni.
Část A byla zpracována v rámci MKOL / mezinárodní koordinační skupiny ICG jako nadnárodní
plán mezinárodní oblasti povodí Labe. Popisuje témata, která jsou relevantní pro celou mezinárodní oblast povodí, shrnuje opatření pro významné problémy nakládání s vodami, jejichž řešení musí být koordinováno na mezinárodní úrovni, a shrnuje významné informace z národních
plánů povodí, tj. částí B.
Struktura Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe je znázorněna na obr. I-2-1.
národní
úroveň
mezinárodní
úroveň
Mezinárodní
vodohospodářská témata
Obr. I-2-1:
Část A
Vodohospodářská témata
na úrovni jednotlivých
států
Část B
D
CZ
A
PL
Struktura Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe
Část A Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe je k dispozici na internetových stránkách
Mezinárodní komise pro ochranu Labe: www.ikse-mkol.org.
Části B – národní plány členských států v povodí Labe (dále jen národní plány povodí) – jsou
zveřejněny na těchto internetových stránkách:

pro českou část mezinárodní oblasti povodí Labe:
http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/

pro německou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.fgg-elbe.de

pro rakouskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.bmlfuw.gv.at nebo
http://wisa.bmlfuw.gv.at

pro polskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.kzgw.gov.pl
8 / 123
Mezinárodní plán oblasti povodí Labe zahrnuje výsledky analýzy vlivĤ a dopadĤ lidské þinnosti
na stav vod, monitorovací programy, vyhodnocení stavu vodních útvarĤ, významné problémy
nakládání s vodami, environmentální cíle a souhrn programĤ opatĜení.
PĜi aktualizaci plánu na druhé plánovací období (zveĜejnČní v roce 2015) byly brány v úvahu
také požadavky Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí1, pĜedevším ohlednČ vnosu
živin a zneþišĢujících látek (viz kapitola 5.1). DĤležité bylo dále také zajištČní koordinace naplĖování požadavkĤ Rámcové smČrnice o vodách a SmČrnice o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik2 (dále jen „PovodĖová smČrnice“), podle které byly v prosinci 2014 zveĜejnČny
první návrhy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. Zde jde pĜedevším o to, aby opatĜení podle
Rámcové smČrnice o vodách byla v souladu se zájmy ochrany pĜed povodnČmi a opatĜení podle PovodĖové smČrnice nebránila dosažení dobrého stavu vod nebo nevedla ke zhoršení stavu
vod. Ideálním pĜípadem jsou pak opatĜení, která jsou pozitivní z pohledu obou smČrnic, jako je
napĜ. napojení údolních niv na tok oddálením protipovodĖových hrází (viz též kapitola 6.3 Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe, MKOL 2015).
PĜi aktualizaci Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe byly také brány v úvahu možné dopady zmČny klimatu. Zde se státy v povodí Labe opíraly o smČrný dokument Evropské komise
þ. 24 k zohlednČní zmČny klimatu pĜi správČ povodí (Guidance Document No. 24 „River Basin
Management in a Changing Climate“). KromČ toho byla v rámci MKOL zpracována zpráva
k managementu množství vod, která se také zabývá vlivem zmČny klimatu na hydrologický
režim povodí Labe, zvláštČ se zĜetelem na výskyt nedostatku vody (viz kapitola 5.1).
V þásti A jsou nČkteré þásti plánu povodí pouze krátce shrnuty s uvedením odkazu na pĜíslušné
informace v národních plánech povodí.
Podle pĜílohy VII RSV mají aktualizace plánĤ povodí také zahrnovat (zkrácené znČní):

shrnutí všech zmČn nebo aktualizací provedených od zveĜejnČní pĜedchozí verze plánu
povodí,

vyhodnocení pokroku pĜi dosahování environmentálních cílĤ,

shrnutí a vysvČtlení všech opatĜení pĜedpokládaných v pĜedchozí verzi plánu povodí,
která nebyla provedena,

shrnutí všech dodateþných prozatímních opatĜení pĜijatých od zveĜejnČní pĜedchozí verze
plánu povodí
Výše uvedené požadavky zohlednily státy v povodí Labe pĜi aktualizaci národních plánĤ povodí.
V þásti A Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe byla vČnována pozornost pĜedevším prvním
dvČma požadavkĤm.
Mapy k þásti A plánu povodí (mapy A) zobrazují celé území mezinárodní oblasti povodí Labe.
Mapy k þástem B (mapy B) znázorĖují detailnČjší informace.
Pro shromažćování a zpracování dat potĜebných pro koordinaci plnČní úkolĤ Rámcové smČrnice o vodách, PovodĖové smČrnice a pro vypracování zpráv je využíván internetový portál
WasserBLIcK (www.wasserblick.net).
1
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. þervna 2008, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti moĜské environmentální politiky (rámcová smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí)
2
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik
9 / 123
3.
Popis dosavadních prací na mezinárodní úrovni a aktivit
k ochranČ vod v povodí Labe vþetnČ ochrany pĜed povodnČmi
Již v dobČ pĜíprav Rámcové smČrnice o vodách na sklonku devadesátých let minulého století
se MKOL zabývala jejím obsahem a dĤsledky pro Labe. Na 13. zasedání MKOL v roce 2000
bylo rozhodnuto, že za úþelem naplnČní þlánku 3, odst. 4 RSV zĜídí státy v povodí Labe mezinárodní koordinaþní skupinu „Rámcová smČrnice EU o vodní politice v povodí Labe“ (dále jen
„mezinárodní koordinaþní skupina ICG“) vþetnČ Rakouska a Polska, které leží také v povodí
Labe, avšak nejsou smluvními stranami MKOL. Na podporu práce mezinárodní koordinaþní
skupiny ICG byla v roce 2002 ustavena pracovní skupina „Implementace Rámcové smČrnice
ES pro vodní politiku v povodí Labe“, která byla povČĜena obecnou koordinací aktivit
k implementaci Rámcové smČrnice o vodách. Její práci podporují skupiny expertĤ „Povrchové
vody“ (SW), „Podzemní vody“ (GW) a „Management dat“ (DATA) a pĜíslušní experti z ýeské
republiky a NČmecka pro ekonomické otázky.
V letech 2009 a 2010 byly pod pracovní skupinou WFD ustaveny tĜi ad hoc skupiny expertĤ:
„Management sedimentĤ“, „Povrchové vody využívané pro plavební úþely“ a „Management
množství vod“. Výsledky jejich práce byly zohlednČny pĜi aktualizaci Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe pro druhé plánovací období (2016 – 2021). Další informace jsou uvedeny
v kapitole 5.1 tohoto plánu.
Vedle plnČní úkolĤ Rámcové smČrnice o vodách se aktivity MKOL soustĜećují i na ochranu pĜed
povodnČmi (úkoly PovodĖové smČrnice) a havarijní zneþištČní vod.
Téma ochrany pĜed povodnČmi Ĝeší na evropské úrovni PovodĖová smČrnice, která vstoupila
v platnost 26. listopadu 2007. PodobnČ jako Rámcová smČrnice o vodách harmonizuje PovodĖová smČrnice pĜístup k ochranČ pĜed povodnČmi v þlenských státech. Stanovuje rámec pro
vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik s cílem snížit nepĜíznivé úþinky na lidské zdraví,
životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜkou þinnost.
PovodĖová smČrnice ukládá, aby byly zpracovány plány pro zvládání povodĖových rizik, které
musí být dokonþeny a zveĜejnČny do 22. prosince 2015 (tj. do stejného data jako plány povodí
podle Rámcové smČrnice o vodách). Tyto plány musí být pĜezkoumány a pĜípadnČ aktualizovány do 22. prosince 2021 a následnČ každých šest let. Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe je k dispozici na internetových stránkách MKOL
(www.ikse-mkol.org).
V roce 2007 byla povČĜena koordinací úkolĤ vyplývajících pro státy v povodí Labe z PovodĖové
smČrnice pracovní skupina „PovodĖová ochrana“ (FP) MKOL, která je podporována skupinou
expertĤ „Hydrologie“ (Hy). Vzhledem k tomuto novému úkolu byli do pracovní skupiny FP jmenováni zástupci Rakouska a Polska. Z tohoto dĤvodu se otázkami spojenými s implementací
PovodĖové smČrnice zaþala od roku 2008 zabývat i mezinárodní koordinaþní skupina ICG.
Struktura MKOL je schematicky znázornČna na obr. I-3-1 (ad hoc skupiny expertĤ nejsou znázornČny s ohledem na jejich omezenou þasovou pĤsobnost).
Otázky hraniþních vod v povodí Labe Ĝeší pĜíslušné komise pro hraniþní vody, které byly založeny na základČ bilaterálních smluv mezi státy v povodí Labe. Zde se v dohodČ s mezinárodní
koordinaþní skupinou ICG projednávají také úkoly, vyplývající z Rámcové smČrnice o vodách
pro pĜeshraniþní vodní útvary.
10 / 123
Pro koordinaci implementace Rámcové smČrnice o vodách byly v jednotlivých státech v povodí
Labe využity pĜevážnČ již existující struktury nebo v pĜípadČ potĜeby byly vytvoĜeny nové struktury a postupy. Bližší informace o koordinaci prací na národní úrovni jsou uvedeny v národních
plánech povodí.
Obr. I-3-1:
Organizaþní schéma MKOL
11 / 123
II. Plán povodí – aktualizace 2015
1.
Všeobecný popis charakteristik mezinárodní oblasti povodí
Labe
ýlenské státy EU, ležící v povodí Labe, tj. ýeská republika, NČmecko, Rakousko a Polsko, vymezily své území v povodí Labe a pĜiĜadily je k mezinárodní oblasti povodí Labe. K mezinárodní
oblasti povodí Labe byly tedy pĜiĜazeny veškeré povrchové vody v povodí Labe a dále vymezené podzemní vody a vymezené pobĜežní vody podle mapy þ. 1.1. VnČjší hranice útvarĤ podzemních vod pĜitom nemusí být vždy totožná s hydrologickou hranicí mezinárodní oblasti povodí Labe, rozdíly však nejsou významné.
Geografický pĜehled a podrobné informace o obyvatelstvu, prĤmyslu, podnebí, pĤdČ a hydrologických pomČrech v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou uvedeny ve ZprávČ 2005, kapitola
2.1 (MKOL 2005a). Základní informace jsou shrnuty v tabulce II-1-1.
Tab. II-1-1:
Obecný popis mezinárodní oblasti povodí Labe
Plocha povodí Labe
148 268 km2
Podíl ýeské republiky
33,68 %
Podíl NČmecka
65,54 %
Podíl Rakouska
0,62 %
Podíl Polska
0,16 %
Plocha pobĜežních vod
2 558 km
Délka hlavního toku Labe
1 094,3 km
33,6 %
Podíl NČmecka
66,4 %
Podíl Rakouska
0%
Podíl Polska
0%
Významné pĜítoky (hydrologické poĜadí)
Vltava, OhĜe, ýerný Halštrov, Mulde, Sála, Havola
2
PĜirozená jezera: Müritz, Schweriner See, Plauer See,
Kölpinsee, Schaalsee
Významné vodní útvary v kategorii „jezera“
Vodní nádrže: Lipno, Orlík, Švihov, Slapy, Nechranice,
Hohenwarte, Bleiloch, Bautzen, Eibenstock, Spremberg
a zatopená dĤlní jáma Goitzschesee
Poþet obyvatel1)
24,4 mil.
25,4 %
Podíl NČmecka
74,3 %
Podíl Rakouska
0,2 %
Podíl Polska
0,1 %
Srážky
628 mm (roþní prĤmČr za období 1961 – 1990)
Výpar
445 mm (roþní prĤmČr za období 1961 – 1990)
2)
Specifický odtok v profilu Neu Darchau
2
5,4 l/s.km (roþní prĤmČr za období 1961 – 2005)
12 / 123
Velká mČsta (> cca 90 000 obyvatel)
Berlín, Hamburk, Praha, Lipsko, Drážćany,
Chemnitz, Halle, Magdeburk, Erfurt, PlzeĖ,
Postupim, Jena, Cottbus, Gera, Ústí nad Labem, ýeské
BudČjovice, Hradec Králové, Zwickau, Schwerin, Pardubice
Významné prĤmyslové oblasti
Chemický prĤmysl:
Pardubice-Semtín, Ústí n. L., Neratovice, Litvínov,
Lovosice, Schkopau, Leuna, Stade, Bitterfeld-Wolfen,
Bernburg, Staßfurt, Hamburk
Papírenský prĤmysl, prĤmysl celulózy:
ŠtČtí, Blankenstein, Glückstadt, Arneburg
Kovozpracující prĤmysl:
Mladá Boleslav, Mosel, Hamburk
1)
Údaj vychází z ekonomické analýzy užívání vod v aktualizovaných národních plánech povodí na období 2016 – 2021.
2)
Poslední limnigraf neovlivnČný pĜílivem a odlivem, cca 89 % plochy celého povodí Labe.
Již v souvislosti s analýzou charakteristik v roce 2004 byla mezinárodní oblast povodí Labe rozþlenČna – pĜevážnČ na základČ hydrografických hledisek a bez ohledu na státní hranice – na
deset koordinaþních oblastí (viz tabulka II-1-2). Z toho prvních pČt leží zcela nebo z vČtší þásti
na území ýeské republiky a následujících pČt leží zcela nebo z vČtší þásti na území NČmecka.
Všechny koordinaþní oblasti jsou pĜeshraniþní, s výjimkou oblastí þ. 4, 9 a 10. Pojmenování
koordinaþních oblastí bylo provedeno na národní úrovni.
Tab. II-1-2
Koordinaþní oblasti v mezinárodní oblasti povodí Labe
PoĜ. þ.
Název koordinaþní oblasti
Zkratka
1.
Horní a stĜední Labe
HSL
2.
Horní Vltava
HVL
3.
Berounka
BER
4.
Dolní Vltava
DVL
5.
OhĜe a dolní Labe
ODL
6.
Mulde-Labe-ýerný Halštrov
MES
7.
Sála
SAL
8.
Havola
HAV
9.
StĜední Labe / Elde
MEL
10.
Slapový úsek Labe
TEL
Koordinaþní oblasti jsou využívány pĜedevším pro znázornČní informací a ke zpracování statistik. RozdČlení mezinárodní oblasti povodí Labe na koordinaþní oblasti je znázornČno na mapČ
þ. 1.1. Zde je nutno upozornit, že rozdČlení národních þástí povodí Labe na menší územní celky, jako napĜ. na dílþí povodí v ýeské republice není vždy identické s koordinaþními oblastmi.
Hlavním dĤvodem je omezení území v rámci státních hranic a pĜiĜazení menších hydrologických
jednotek podél státní hranice k vČtším územím.
13 / 123
1.1
Povrchové vody
Pro úþely Rámcové smČrnice o vodách se povrchovými vodami rozumČjí vnitrozemské vody
s výjimkou vod podzemních, brakické vody a pobĜežní vody.
1.1.1
Poloha a hranice útvarĤ povrchových vod
Útvar povrchových vod ve smyslu Rámcové smČrnice o vodách je samostatný a významný
prvek povrchové vody, napĜ. jezero, nádrž, tok, Ĝeka nebo kanál, þást Ĝeky nebo kanálu, brakické vody nebo pás pobĜežních vod. Vodní útvary pĜedstavují nejmenší jednotku, na niž se vztahují výsledky analýzy charakteristik, monitorovacích programĤ, hodnocení stavu vodních útvarĤ
a programĤ opatĜení.
Útvary povrchových vod byly vymezeny na základČ kategorizace a typologie tak, aby bylo možno popsat pĜesnČ jejich stav a porovnat ho s environmentálními cíli Rámcové smČrnice
o vodách. Byly zaĜazeny do kategorií Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody.
Tabulka II-1.1.1-1 dokládá zmČny ve vymezení útvarĤ povrchových vod oproti stavu v prvním
plánu povodí 2009.
Tab. II-1.1.1-1: ZmČny ve vymezení útvarĤ povrchových vod oproti 1. plánovacímu období
Poþet útvarĤ povrchových vod v kategorii
1. plánovací období
1)
ěeky
3 482
3 515
408
412
Brakické vody
1
1
PobĜežní vody
5
5
3 896
3 933
1)
Jezera
1)
Mezinárodní oblast povodí Labe celkem
1)
vþetnČ pĜíslušných silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ
Vymezení vodních útvarĤ z 1. plánovacího období bylo aktualizováno. NČkteré útvary byly zrušeny, jiné naopak pĜibyly a došlo také ke slouþení nebo rozdČlení útvarĤ. Výsledný poþet útvarĤ
se pĜíliš nezmČnil, ale došlo k významným zmČnám ve vymezení vodních útvarĤ. DĤvodem
tČchto úprav ve vymezení je upĜesnČní typologie jednotlivých úsekĤ vodních tokĤ a zpracování
nové typologie.
Monitorování, hodnocení stavu a stanovení environmentálních cílĤ útvarĤ povrchových vod vymezených podél státních hranic v povodí Labe je koordinováno mezi dotþenými státy. Podél
þesko-nČmeckých státních hranic v povodí Labe bylo vymezeno 8 spoleþných pĜeshraniþních
útvarĤ povrchových vod. Tyto útvary jsou v tabulkách povrchových vod poþítány pouze jednou.
Na mapČ þ. 1.3 jsou znázornČny významné Ĝeky, významná jezera a brakické a pobĜežní vody
v mezinárodní oblasti povodí Labe3. Podrobné informace o poloze a hranicích vymezených
útvarĤ povrchových vod jsou uvedeny v národních plánech povodí.
3
Kritériem významnosti je pĜedevším plocha povodí Ĝek a plocha jezer.
14 / 123
1.1.2
Ekoregiony a typy útvarĤ povrchových vod v povodí
Typologie vodních útvarĤ je základem hodnocení zamČĜeného na dané podmínky biocenózy
a také na nakládání s vodami podle Rámcové smČrnice o vodách.
PĜi zpracování typologie vodních útvarĤ povrchových vod použily státy v mezinárodní oblasti
povodí Labe – ýeská republika, NČmecko, Polsko a Rakousko – jednotnČ nejdĜíve kritéria podle
systému A (podle pĜílohy II RSV). Všechny jmenované státy považovaly popisné charakteristiky
systému A stejnou mČrou za nedostateþnČ diferencované a uplatnily postup zpracování typologie podle systému B. Aþkoliv je postup v jednotlivých státech rozdílný, je výsledná typologie
v zásadČ srovnatelná.
Mezinárodní oblast povodí Labe leží kompletnČ v ekoregionu 9 „Centrální vysoþina“ a v ekoregionu 14 „Centrální plošiny“.
Další podrobnosti jsou uvedeny v pĜíslušných národních plánech povodí.
1.1.3
UmČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary
Podle þlánku 4 odst. 3a) Rámcové smČrnice o vodách mohou být útvary povrchové vody vymezeny jako umČlé nebo silnČ ovlivnČné. UmČlými vodními útvary se rozumí „útvary povrchové
vody vytvoĜené lidskou þinností“ (þl. 2 þ. 8 RSV), které nevznikly v dĤsledku pĜímé fyzické zmČny, ani pĜeložením nebo napĜímením stávajícího vodního útvaru. SilnČ ovlivnČnými vodními
útvary se rozumí útvary povrchové vody, které mají v dĤsledku fyzických zmČn zpĤsobených
lidskou þinností podstatnČ zmČnČný charakter a které jsou ovlivnČny intenzivními a trvalými nebo pĜíp. nezvratnými úþely využití (þl. 2 þ. 9 RSV). Vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ se provádČlo poprvé v rámci prvního plánu povodí a musí být pĜezkoumáno každých 6 let.
Zvláštním pĜípadem silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ jsou útvary údolních nádrží na vodních
tocích. Údolní nádrže vznikly v dĤsledku fyzických zmČn na vodních tocích, zpĤsobených lidskou þinností, konkrétnČ výstavbou pĜehradních hrází. Útvary údolních nádrží jsou v souladu
s pĜílohami II a V RSV posuzovány (popisné charakteristiky) a hodnoceny jako útvary
v kategorii „jezera“. To se projevuje i ve všech tabulkách / statistikách a numerických údajích
uvádČných v tomto plánu, kde jsou tyto útvary jednotnČ uvádČny pod kategorií „jezera“. NapĜ.
ýeská republika nemá žádná jezera vzniklá pĜirozeným zpĤsobem, která jsou svojí velikostí
relevantní podle Rámcové smČrnice o vodách. VČtšina jezer uvádČných v tomto plánu za ýeskou republiku jsou údolní nádrže, zbytek tvoĜí rybníky a zaplavené tČžební prostory (tČžební
jámy). Rozdílný je však pĜístup pĜi hlášení útvarĤ údolních nádrží do systému WISE v rámci
reportingu Evropské komisi. Zatímco ýeské republika hlásí tyto útvary jako silnČ ovlivnČné útvary v kategorii „Ĝeky“, NČmecko je hlásí jako silnČ ovlivnČné útvary v kategorii „jezera“ (Rakousko
a Polsko nemá v povodí Labe žádné údolní nádrže).
Na vodní síti v mapČ þ. 1.3 jsou zvlášĢ vyznaþeny úseky s vymezenými silnČ ovlivnČnými
a umČlými vodními útvary. V tabulce II-1.1.3-1 je poþet silnČ ovlivnČných a umČlých vodních
útvarĤ porovnán s celkovým poþtem útvarĤ povrchových vod v jednotlivých koordinaþních
oblastech.
15 / 123
Tab. II-1.1.3-1: Podíl umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti
povodí Labe podle kategorií Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody
Poþet útvarĤ povrchových vod
Koordinaþní oblast
Kategorie
celkem
umČlé útvary
silnČ ovlivnČné
útvary
27
10
37
3
18
Ĝeky
jezera
celkem
Ĝeky
jezera
celkem
205
10
215
245
20
0
0
0
2
2
265
4
21
Berounka
Ĝeky
jezera
0
0
0
0
5
5
Dolní Vltava
celkem
Ĝeky
jezera
87
5
92
79
4
1
0
2
4
Ĝeky
jezera
83
123
10
1
1
4
6
3
6
celkem
133
5
9
Ĝeky
592
87
105
jezera
24
12
12
celkem
616
99
117
Ĝeky
jezera
357
36
16
15
138
20
celkem
393
31
158
Ĝeky
jezera
celkem
981
215
456
7
126
9
1 196
463
135
celkem
Ĝeky
404
73
477
442
110
4
114
80
172
1
173
292
jezera
15
1
1
brakické vody
1
5
0
0
1
0
463
81
294
3 515
753
868
Horní Vltava
celkem
OhĜe a dolní Labe
Mulde-Labeýerný Halštrov
Sála
Havola
Slapový úsek Labe
Ĝeky
jezera
pobĜežní vody
celkem
Ĝeky
Mezinárodní oblast
povodí Labe
412
45
86
brakické vody
1
0
1
pobĜežní vody
5
0
0
3 933
798
955
jezera
celkem
StejnČ jako celkový poþet vodních útvarĤ se v porovnání k vymezení v prvním plánovacím
období rovnČž zmČnil i poþet vymezených silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ. Po
pĜezkoumání bylo oproti prvnímu plánovacímu období vymezeno cca o 2,7 % více umČlých a
cca o 6,0 % ménČ silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ. Podrobnosti jsou uvedeny v národních
plánech povodí.
16 / 123
1.2
Podzemní vody
Útvar podzemní vody je pĜíslušný objem podzemních vod ve zvodnČlé vrstvČ (kolektoru) nebo
vrstvách, pĜiþemž zvodnČlou vrstvou (kolektorem) se rozumí podzemní vrstva nebo souvrství
hornin o dostateþné propustnosti, umožĖující významnou spojitou akumulaci podzemní vody
nebo její proudČní þi odbČr. PĜi vymezování útvarĤ podzemních vod se vycházelo ze smČrného
dokumentu CIS þ. 2 o identifikaci vodních útvarĤ (Guidance Document No. 2 „Identification of
Water Bodies“). V souladu s tímto dokumentem bylo pĜihlédnuto k hydrogeologickým pomČrĤm
a antropogenním vlivĤm natolik, aby bylo možno útvary podzemních vod hodnotit jako relativnČ
homogenní jednotky z hlediska jejich stavu.
V mezinárodní oblasti povodí Labe byly identifikovány útvary podzemních vod ve tĜech nad sebou ležících vrstvách:

svrchní útvary podzemních vod (kvartér, coniak),

útvary podzemních vod v hlavních kolektorech (zvodních),

hlubinné útvary podzemních vod (bazální kolektor þeského cenomanu a severonČmeckého terciéru).
Vymezení útvarĤ podzemních vod bylo dohodnuto ve skupinČ expertĤ „Podzemní vody“ MKOL již
v roce 2004 v souvislosti se zpracováním analýzy charakteristik, pĜiþemž postup zabezpeþil porovnatelnost výsledkĤ a zpracování map útvarĤ podzemních vod na mezinárodní úrovni. Tato
koncepce se osvČdþila pĜi zpracování plánu povodí v roce 2009 i pĜi jeho aktualizaci v roce 2015.
Svrchní a hlubinné útvary podzemních vod jsou rozšíĜeny pouze lokálnČ, hlavní vrstva útvarĤ je
vymezena v celé mezinárodní oblasti povodí Labe. Až na nČkolik málo výjimek leží všechny
útvary podzemních vod jako celek v mezinárodní oblasti povodí Labe.
Mezinárodní pĜeshraniþní útvary podzemních vod nebyly vymezeny. Existují sice pĜeshraniþní
zvodnČ podzemních vod (kolektory) a také byly nespornČ zjištČny pĜeshraniþní pohyby podzemních vod. Tyto pohyby a pĜeshraniþní zvodnČ jsou však prokazatelnČ lokálního charakteru a
v pĜípadČ potĜeby o nich jednají pĜíslušné instituce v rámci bilaterálních Komisí pro hraniþní vody.
Oproti prvnímu plánovacímu období došlo ve vymezení útvarĤ podzemních vod jen
k nepatrným zmČnám, které jsou souhrnnČ uvedeny v tabulce II-1.2-1.
ýeská republika
Od roku 2009 došlo k drobné zmČnČ v poþtu útvarĤ podzemních vod z 99 na 100.
NČmecko
Na základČ pĜesnČjších znalostí zátČžové situace a hydrologických pomČrĤ bylo vymezení útvarĤ podzemních vod aktualizováno na 228 útvarĤ. Tím se zvýšil poþet útvarĤ o 4. Minimální
zmČny se projevily u plochy útvarĤ podzemních vod, jelikož došlo k pĜechodu od geometricky
generalizovaného reportingového mČĜítka vodní sítČ digitálního modelu DLM 1000 W na pĜesnČjší pracovní mČĜítko na základČ digitálního modelu DLM 25.
Rakousko
Celkový poþet vymezených útvarĤ podzemních vod se od roku 2009 nezmČnil.
17 / 123
Polsko
Od roku 2009 došlo ke zmČnČ v poþtu útvarĤ podzemních vod z 3 na 5.
Tab. II-1.2-1:
ZmČny ve vymezení útvarĤ podzemních vod oproti 1. plánovacímu období
Poþet útvarĤ podzemních vod
Svrchní útvary
Útvary v hlavních kolektorech
19
19
301
308
7
7
327
334
Hlubinné útvary
Mezinárodní oblast povodí Labe celkem
V tabulce II-1.2-2 jsou uvedeny aktualizované údaje o poþtu a celkové ploše vymezených útvarĤ podzemních vod v jednotlivých hloubkových vrstvách.
Tab. II-1.2-2:
Poþet vymezených útvarĤ podzemních vod
Celkem
Poþet
Z toho svrchní
Plocha
[km2]
Poþet
Z toho v hlavních kolektorech
Plocha
[km2]
Z toho hlubinné
Plocha
[km2]
Poþet
Plocha
[km2]
146 966
7
7 935
78
50 041
3
4 170
224
95 774
4
3 765
1
920
0
0
5
230
0
0
Poþet
Mezinárodní oblast povodí Labe
334
157 160
19
2 260
308
ýeská republika
100
56 471
19
2 260
NČmecko
228
99 539
0
0
Rakousko
1
920
0
0
Polsko
5
230
0
0
ZmČny útvarĤ podzemních vod se u velikosti plochy projevují následovnČ: K mezinárodní oblasti povodí Labe bylo pĜiĜazeno 334 útvarĤ podzemních vod o ploše 6 až 5 834 km2. Celkem
19 tČchto útvarĤ náleží ke svrchním útvarĤm podzemních vod o ploše v rozmezí 12 až 295 km2,
308 útvarĤ podzemních vod o ploše od 6 do 5 834 km2 leží v hlavních kolektorech a 7 útvarĤ
o ploše v rozmezí 48 až 3 375 km2 jsou hlubinné útvary podzemních vod. Plocha útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech, které byly pĜiĜazeny k mezinárodní oblasti povodí Labe,
þiní 146 965 km2.
UmístČní útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je znázornČno na mapČ
þ. 1.4.
PodrobnČjší údaje o vymezení útvarĤ podzemních vod jsou uvedeny v pĜíslušných národních
plánech povodí.
18 / 123
PĜehled významných vlivĤ a dopadĤ lidské þinnosti na stav
povrchových a podzemních vod
2.
V mezinárodní oblasti povodí Labe byla koncem roku 2013 provČĜena platnost dat a provedena
aktualizace pĜedbČžné analýzy vlivĤ a dopadĤ z roku 2004 na základČ nyní již kvalitnČjší datové
základny podle þlánku 5 odst. 2 ve spojitosti s pĜílohou II RSV.
2.1
Povrchové vody
Hlavní náplní inventarizace podle þlánku 5 RSV je souhrnný pĜehled významných vlivĤ na vodní
toky a posouzení jejich dopadĤ, která kromČ toho zahrnuje analýzu charakteristik oblasti povodí
(viz kapitola 1) a ekonomickou analýzu využívání vod (viz kapitola 6). Požadovaná analýza má za
cíl odhadnout, do jaké míry je pravdČpodobné, že se do konce pĜíštího plánu povodí v roce 2021
podaĜí þi nepodaĜí dosáhnout pro útvary povrchových vod v rámci pĜíslušných oblastí povodí stanovených environmentálních cílĤ podle þlánku 4 RSV na základČ dopadĤ lidské þinnosti (analýza
rizik). Aktualizace analýz a pĜezkoumání podle þlánku 5 odst. 2 RSV je obsažena v národních
plánech povodí, kde jsou také blíže specifikovány a územnČ vymezeny jednotlivé vlivy.
Pro hodnocení stavu útvarĤ povrchových vod jsou urþující níže uvedené typy vlivĤ:

bodové zdroje zneþištČní,

plošné zdroje zneþištČní,

odbČry vody,

regulace odtoku vody a/nebo morfologické úpravy,

další antropogenní vlivy.
Za vlivy („pressures“) jsou podle smČrného dokumentu CIS þ. 3 „Analýza vlivĤ a dopadĤ“
(Guidance Document No. 3 „Analysis of Pressures and Impacts“, 2003) považovány „pĜímé
úþinky lidské þinnosti významné pro životní prostĜedí“, které vedou napĜ. ke zmČnČ prĤtokĤ,
morfologickým úpravám nebo zmČnČ jakosti vody. Jedná se tedy o vlivy zpĤsobené užíváním
vod, jako je napĜ. ochrana pĜed povodnČmi, využití vodní energie, zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádČní komunálních odpadních vod, tČžba surovin, prĤmyslová výroba, zemČdČlství, vodní doprava apod. Vliv je oznaþován jako „významný“ tehdy, pokud pĜispívá k tomu,
„že nebudou dosaženy specifikované environmentální cíle nebo že dosažení tČchto cílĤ bude
ohroženo“.
Rámcová smČrnice o vodách se pro úþely analýzy (významných) vlivĤ výslovnČ odvolává na
stávající smČrnice. V souþasné dobČ se smČrnice ES zabývají zejména látkovým zatížením. Pro
zatížení z bodových zdrojĤ mají význam pĜedevším smČrnice o komunálních odpadních vodách4 a evropské naĜízení o PRTR5, pro plošné zdroje je to smČrnice o dusiþnanech a pesticidech. Další požadavky na kritéria významnosti jsou obsaženy ve smČrnici 2008/105/ES6.
4
SmČrnice Rady ze dne 21. kvČtna 1991 o þištČní mČstských odpadních vod (91/271/EHS), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
5
NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zĜizuje evropský registr únikĤ
a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a kterým se mČní smČrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
6
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti
vodní politiky ve znČní smČrnice 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mČní smČrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES,
pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky
19 / 123
V článku 4 odst. 1a) iv) RSV definovala Evropská unie závazek postupného snižování prioritních nebezpečných látek podle přílohy X. Vzhledem k značné nebezpečnosti a akumulaci je pro
20 látek, které byly klasifikovány jako nebezpečné prioritní látky (mj. Hg, Cd a TBT), požadováno zrušení všech vnosů, pocházejících z lidských činností, do životního prostředí nejpozději do
roku 2028. Podle článku 5 směrnice 2008/105/ES vypracovaly členské státy pro národní plány
v mezinárodní oblasti povodí Labe seznam emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a
znečišťujících látek uvedených v části A přílohy I jmenované směrnice. Tyto seznamy vycházejí z analýzy charakteristik a monitorování podle Rámcové směrnice o vodách, z evropského
registru úniků a přenosů znečišťujících látek (viz http://prtr.ec.europa.eu/) a obdobných národních registrů a z dalších dostupných údajů. Pomocí této inventarizace byl zaveden nový
nástroj, který má prověřit, zda jsou dodržovány uvedené cíle zastavení nebo postupného odstranění, resp. snížení látkových vnosů. Zvláštní pozornost se zde věnuje zjišťování koncentrací těch ukazatelů, pro které je třeba analyzovat dlouhodobé trendy. Jedná se tedy o prioritní
látky s tendencí akumulace v sedimentech nebo biotě. Odhad trendů bude možný až ve druhém plánovacím období. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v národních plánech povodí (odkazy
viz kapitola 2 v části I. Úvod). Seznam emisí, úniků a vypouštění podle článku 5 směrnice
2008/105/ES za českou část povodí Labe je k dispozici na http://portal.cenia.cz/irz/ (Integrovaný registr znečišťování, kvantifikace jednotlivých znečišťujících látek za dílčí povodí bude
zaslána v rámci reportingu národních dat do systému WISE) a za německou část povodí Labe
na www.wasserblick.net/servlet/is/142651.
Dopady („impacts“) se rozumí „dopady vlivů na životní prostředí (např. úhyn ryb, změna ekosystému)“. Pro útvary povrchových vod jsou za dopady označovány narušení ekologického
stavu nebo potenciálu s ohledem na jeho biologické, hydromorfologické a fyzikálně-chemické
složky, resp. narušení chemického stavu v důsledku jednoho nebo několika vlivů. Při plánování a realizaci nových záměrů s vlivy a dopady na životní prostředí je zapotřebí brát v úvahu
zákaz zhoršování stavu podle článku 4 RSV7.
Výsledky hodnocení podle jednotlivých typů hlavních vlivů v útvarech povrchových vod jsou
uvedeny v tabulce II-2.1-1. Lze konstatovat, že v každém vodním útvaru se mnohdy projevuje
nikoliv pouze jeden, nýbrž několik typů vlivů. Procentuální rozložení hlavních typů vlivů v mezinárodní oblasti povodí Labe znázorňuje obr. II-2.1-1.
Obr. II-2.1-1:
7
Hlavní typy vlivů v útvarech povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe
V tomto smyslu viz také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. 7. 2015 (případ č. C-461/13).
20 / 123
Tab. II-2.1-1:
Významné vlivy u povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe
Hlavní typy vlivĤ
(poþet vodních útvarĤ v dané koordinaþní oblasti)
Poþet útvarĤ
povrchových
vod celkem
bodové
zdroje
plošné
zdroje
odbČry
vody
regulace
odtoku vody
a/nebo
morfologické
úpravy
ostatní vlivy
Kategorie Ĝeky
205
84
74
2
66
Horní Vltava
245
76
85
3
100
8
87
26
38
0
65
0
Berounka
Dolní Vltava
0
79
23
60
0
70
0
OhĜe a dolní Labe
123
98
116
3
29
0
592
282
576
6
514
15
Sála
357
155
355
19
318
42
Havola
981
635
967
50
868
32
404
104
404
14
393
49
Slapový úsek Labe
442
27
442
4
439
1
3 515
1 510
3 117
101
2 862
147
0
Kategorie jezera
10
2
3
0
10
Horní Vltava
20
11
7
0
18
0
5
1
1
0
5
0
Berounka
Dolní Vltava
4
0
0
0
4
0
OhĜe a dolní Labe
10
0
1
0
12
0
24
0
22
0
0
0
Sála
36
6
36
0
2
0
215
85
212
3
11
22
Havola
73
2
73
0
1
1
Slapový úsek Labe
15
5
15
1
1
3
112
370
4
64
26
1
0
1
0
5
0
0
0
3 493
105
2 927
173
412
Kategorie brakické vody
Slapový úsek Labe / MOP Labe
1
Slapový úsek Labe / MOP Labe
5
3 933
0
Kategorie pobĜežní vody
0
Povrchové vody celkem
1 622
Hlavním typem vlivĤ jsou vlivy v dĤsledku zneþištČní z plošných zdrojĤ (k nim patĜí zejména
živiny ze zemČdČlsky využívaných ploch i více zneþištČné remobilizovatelné staré sedimenty)
a morfologických úprav a/nebo regulace odtoku. PomČrnČ vysoký podíl vlivĤ morfologických
úprav v þeské þásti povodí je ovšem dán tím, že byly tyto vlivy pĜiĜazeny k nevyhovujícím biologickým složkám a budou se ještČ dále ovČĜovat. Dalším stČžejním bodem vlivĤ jsou bodové
zdroje zneþištČní. OdbČry vody a ostatní vlivy mají druhoĜadý význam.
Informace o jednotlivých vlivech jsou uvedeny v národních plánech povodí (viz kapitola 2
v þásti I. Úvod).
V dĤsledku dopadĤ lidské þinnosti není dosud vČtšina útvarĤ povrchových vod v dobrém stavu.
Pro uvedení vodních útvarĤ do dobrého stavu bude tĜeba i nadále realizovat Ĝadu opatĜení.
V souvislosti s tČmito úvahami byly již pĜed zpracováním aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe definovány významné problémy nakládání s vodami, které je tĜeba koordinovat na mezinárodní úrovni. Tyto problémy nakládání s vodami a s nimi související environmentální cíle jsou pojednány v kapitole 5.1.
21 / 123
2.2
Podzemní vody
K pĜepracování a aktualizaci analýzy vlivĤ a dopadĤ z roku 2004 došlo v mezinárodní oblasti
povodí Labe po získání prvních, pĜíp. doplĖujících dat mČĜení pro plán povodí 2009 a poté opČt
v roce 2013 v souvislosti s pĜípravou plánu povodí 2015.
V rámci této aktualizace byly nejdĜíve zjišĢovány všechny vlivy, které mohou pĤsobit na útvary
podzemních vod, a následnČ byly posuzovány jejich možné dopady. Vlivy, které mohou zpĤsobit nedosažení dobrého kvantitativního nebo chemického stavu k roku 2021 jsou tyto:

plošné zdroje zneþištČní: zemČdČlství, atmosférická depozice (ýeská republika); ostatní
zdroje jsou ménČ významné (chybČjící pĜipojení nebo špatný stav kanalizace, plošnČ
rozmístČná suĢ z ruin8),

bodové zdroje zneþištČní: staré ekologické zátČže, vþetnČ starých skládek; ostatní zdroje
jsou ménČ významné (ýeská republika: vypouštČné þištČné odpadní vody),

odbČry podzemních vod: veĜejné zásobování pitnou vodou, tČžba hnČdého uhlí (NČmecko),

další antropogenní vlivy: dopady tČžby surovin (ovlivnČní chemického i kvantitativního
stavu), geotermální vrty (ýeská republika – ovlivnČní zejména kvantitativního stavu),

intruze slané vody (severní NČmecko).
Vlastní hodnocení probíhalo následujícím zpĤsobem:

Po inventarizaci všech potenciálních antropogenních vlivĤ byla vyhodnocena jejich významnost, tj. jestli mohou zpĤsobit nedosažení dobrého chemického nebo kvantitativního
stavu (významné vlivy).

Pak následovalo zjištČní trendĤ významných vlivĤ do roku 2021 a podle výsledkĤ byl seznam významných vlivĤ upraven.

Jako rizikové byly oznaþeny ty útvary podzemních vod, ve kterých se vyskytoval alespoĖ
jeden významný vliv, který mĤže k roku 2021 zpĤsobit nedosažení dobrého stavu.
Aktualizace analýz a pĜezkoumání podle þlánku 5 odst. 2 RSV je obsažena v národních plánech
povodí, kde jsou také blíže specifikovány a územnČ vymezeny uvedené vlivy, které se
v urþitých regionech projevují rĤzným zpĤsobem.
Tabulka II-2.2-1 zachycuje pro mezinárodní oblast povodí Labe a pro jednotlivé þlenské státy
þetnost, s kterou jednotlivé typy vlivĤ vedly k zaĜazení útvaru podzemních vod mezi rizikové
(„at risk“). PĜitom je tĜeba vzít v úvahu, že u þásti útvarĤ bylo urþujících nČkolik rĤzných typĤ
vlivĤ souþasnČ.
8
Specifický problém NČmecka, zvláštČ v BerlínČ a Drážćanech (ruiny z 2. svČtové války)
22 / 123
Tab. II-2.2-1:
PĜehled rizikových útvarĤ podzemních vod k roku 2021 a vlivĤ, které toto riziko
zpĤsobují
(celkem 334 útvarĤ podzemních vod))
Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením
PĜíþinné vlivy
Rizikový
kvantitativní stav
56
OdbČry
Následky
tČžby1)
Intruze
49
7
1
Rizikový
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
220
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby
196
63
36
ýeská republika
PĜíþinné vlivy
Rizikový
kvantitativní stav
40
OdbČry
Následky
tČžby1)
Intruze
40
1
0
Rizikový
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
98
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby
97
53
1
NČmecko
PĜíþinné vlivy
Rizikový
kvantitativní stav
16
OdbČry
Následky
tČžby
Intruze
9
6
1
Rizikový
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
122
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby
99
10
35
Rakousko
(celkem 1 útvar podzemních vod))
PĜíþinné vlivy
Rizikový
kvantitativní stav
0
OdbČry
Následky
tČžby
Intruze

Rizikový
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
0
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby

Polsko
Rizikový
kvantitativní stav
1)
0
PĜíþinné vlivy
Rizikový
Následky
Intruze
OdbČry
0
chemický
tČžby
stav

PĜíþinné vlivy
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby

V údajích za ýeskou republiku jsou u kvantitativního stavu zaĜazeny pod následky tČžby také další vlivy (napĜ. geotermální vrty
apod.).
Vzhledem ke svému specifickému významu pro mezinárodní oblast povodí Labe bylo zatížení
živinami z plošných zdrojĤ zaĜazeno mezi významné problémy nakládání s vodami. Dalším významným vlivem na podzemní vody jsou následky tČžby surovin. ýasto pĤsobí oba tyto typy
zneþištČní a priori pouze na útvary podzemních vod, než dojde prostĜednictvím základního odtoku k ovlivnČní ekologické a chemické kvality systémĤ povrchových vod, souvisejících s daným
útvarem podzemních vod. Z dĤvodu specifických vlastností povodí Labe neexistuje žádný pĜímý
vztah mezi ovlivnČnými útvary podzemních vod na mezinárodní úrovni. Na rozdíl od zneþištČní
živinami však následky tČžby surovin nemají mezinárodní pĜeshraniþní dopady ani nepĜímo,
tj. prostĜednictvím souvisejících povrchových vod, a proto nebyly zaĜazeny mezi významné
problémy nakládání s vodami na nadregionální, nýbrž na regionální úrovni.
23 / 123
3.
Identifikace a mapové znázornČní chránČných oblastí
Podle þlánku 6 odst. 1 a pĜílohy IV RSV zĜídily státy v rámci mezinárodní oblasti povodí Labe
národní registry všech chránČných oblastí. Tyto registry byly zĜízeny poprvé v roce 2004 a byly
souþástí zpráv státĤ v roce 2005 k analýze charakteristik podle þlánku 5 RSV.
Registry zahrnují oblasti, které byly podle právních pĜedpisĤ Spoleþenství vymezeny jako oblasti vyžadující zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišĢ a druhĤ
s vazbou na vodní prostĜedí.
Registry státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe obsahují tyto typy chránČných oblastí:

oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ,

rekreaþní vody (vody ke koupání),

oblasti citlivé na živiny,

oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ, chránČné ptaþí oblasti (NATURA
2000).
KromČ toho byly v rámci Zprávy 2005 zdokumentovány také rybné a mČkkýšové vody podle
smČrnic 78/659/EHS9 a 79/923/EHS10. Ty však nebyly souþástí registrĤ chránČných oblastí.
ObČ uvedené smČrnice byly navíc koncem roku 2013 podle þlánku 22 RSV zrušeny. Úloha
tČchto smČrnic je plnČna v rámci hodnocení biologických složek, které jsou relevantní pro stav
vodního útvaru, tedy vþetnČ ryb a mČkkýšĤ.
V mezinárodní oblasti povodí Labe nebyly vymezeny žádné oblasti pro ochranu hospodáĜsky
významných druhĤ vázaných na vodní prostĜedí.
Informování o stavu vodních útvarĤ, stanovených jako oblasti vymezené pro odbČr vody urþené
k lidské spotĜebČ, není upraveno žádnou další smČrnicí. Státy v povodí Labe proto podávají
zprávy o stavu tČchto útvarĤ Evropské komisi podle ustanovení Rámcové smČrnice o vodách.
U ostatních chránČných oblastí obsažených v registrech státĤ v povodí Labe jsou zprávy podávány samostatnČ podle ustanovení pĜíslušných smČrnic. Informace z tČchto zpráv tudíž nejsou uvádČny duplicitnČ pĜi reportingu podle Rámcové smČrnice o vodách.
Dále jsou uvedeny obecné informace k typĤm výše uvedených chránČných oblastí. Bližší informace o chránČných oblastech, jejich zmČny oproti plánu povodí z roku 2009 a pĜípadný výþet a
mapové znázornČní chránČných oblastí je uvedeno v aktualizacích národních plánĤ povodí (viz
kapitola 2 v þásti I. Úvod).
Oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ
Do registru chránČných oblastí byly zaĜazeny všechny vodní útvary využívané k odbČru vody
urþené k lidské spotĜebČ, které poskytují prĤmČrnČ více než 10 m3 vody za den nebo slouží více
než 50 osobám, a vodní útvary uvažované pro tento úþel (pĜíloha IV i a þl. 7 odst. 1 RSV).
Podle Rámcové smČrnice o vodách se sleduje stav vodních útvarĤ urþených podle þlánku 7
RSV, které poskytují v prĤmČru více než 100 m3 za den, v rámci doplĖkového monitorování
podle pĜílohy V, þást 1.3.5. Na tČchto útvarech musí být monitorovány všechny vypouštČné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštČné ve významných množstvích, které by mohly
9
V roce 2006 bylo vydáno kodifikované znČní smČrnice (2006/44/ES ze dne 6. záĜí 2006).
10
V roce 2006 bylo vydáno kodifikované znČní smČrnice (2006/113/ES ze dne 12. prosince 2006).
24 / 123
ovlivnit stav vodního útvaru a které jsou omezovány podle ustanovení smČrnice 98/83/ES
o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ.
KromČ splnČní environmentálních cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách vþetnČ norem kvality
pro prioritní látky a nČkteré další zneþišĢující látky podle dceĜiné smČrnice11 mají þlenské státy
zajistit pro každý vodní útvar stanovený jako oblast vymezená pro odbČr vody urþené k lidské
spotĜebČ, aby za použitého režimu úpravy vody a v souladu s právními pĜedpisy spoleþenství
splnila upravená voda požadavky smČrnice 98/83/ES o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ12.
ýlenské státy mají dále zajistit nezbytnou ochranu urþených vodních útvarĤ s cílem zabránČní
zhoršování jejich kvality, þímž pĜispČjí ke snížení stupnČ úpravy potĜebného pro výrobu pitné vody. Pro tyto vodní útvary zĜídily þlenské státy v mezinárodní oblasti povodí Labe ochranná pásma.
Rekreaþní vody (vody ke koupání)
Za rekreaþní vody podle pĜílohy IV RSV jsou v mezinárodní oblasti povodí Labe považovány
vody ke koupání, které byly vymezeny podle smČrnice ES o jakosti vody ke koupání
(76/160/EHS), resp. podle novely této smČrnice (2006/7/ES) a její transpozice do právních
norem þlenských státĤ.
Oblasti citlivé na živiny
K ochranČ vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ podle nitrátové smČrnice
(91/676/EHS) stanovila ýeská republika zranitelné oblasti a v tČchto oblastech akþním programem upravila používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stĜídání plodin a provádČní protierozních opatĜení. Vymezení zranitelných oblastí podléhá pĜezkoumání v intervalech
ne delších než þtyĜi roky. Poslední aktualizace zranitelných oblastí a akþního programu byla
v ýeské republice provedena v roce 2012, další se oþekává v roce 2016.
Spolková republika NČmecko provádí celostátnČ na veškerých zemČdČlských plochách akþní
programy k ochranČ vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ podle nitrátové
smČrnice. Proto není v rámci NČmecka uplatĖováno vymezení zranitelných oblastí. K transpozici nitrátové smČrnice na celostátní úrovni došlo v rámci naĜízení o hnojivech a na úrovni spolkových zemí prostĜednictvím ustanovení v naĜízeních o technických zaĜízeních a v zemských
vodních zákonech.
SmČrnice o þištČní mČstských odpadních vod (91/271/EHS) se týká odvádČní, þištČní a vypouštČní mČstských odpadních vod a þištČní a vypouštČní odpadních vod z urþitých prĤmyslových
odvČtví.
Podle této smČrnice vyhlásila ýeská republika celou þeskou þást povodí Labe jako citlivou
oblast. Také v NČmecku byla celá nČmecká þást povodí Labe vyhlášena podle smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod za citlivou oblast.
UplatnČní nitrátové smČrnice i smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod na celém území
NČmecka vyplývá z mezinárodních úmluv zamČĜených na ochranu moĜského prostĜedí. Celoplošná opatĜení by mČla pĜispČt zejména k dosažení snížení vnosĤ živin do moĜských vod, které
bylo dohodnuto v rámci mezinárodní konference o ochranČ Severního moĜe.
11
vodní politiky ve znČní smČrnice 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013
12
SmČrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ ve znČní naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1882/2003 ze dne 29. záĜí 2003 a naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 596/2009 ze dne
18. þervna 2009
25 / 123
Oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ, chránČné ptaþí oblasti
Souþástí registru chránČných oblastí jsou rovnČž oblasti, které byly Evropské komisi navrženy
k zaĜazení do evropské ekologické soustavy Natura 2000, tj. oblasti, které jí byly jmenovitČ nahlášeny jako území vymezená podle smČrnice o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin (92/43/EHS) nebo jako ptaþí oblasti podle smČrnice o ochranČ volnČ žijících ptákĤ (79/409/EHS). Do registru byly vybrány ty chránČné oblasti, kde je dĤležitým
faktorem zachování nebo zlepšení stavu vod (území podle smČrnice o stanovištích, resp. ptaþí
oblasti s vazbou na vodní prostĜedí). V ýeské republice sem byly kromČ toho zaĜazeny také mokĜady mezinárodního významu, vymezené podle Ramsarské úmluvy13. Plochy chránČných oblastí, nahlášených podle smČrnice o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ
rostoucích rostlin a podle smČrnice o ochranČ volnČ žijících ptákĤ, se mohou pĜekrývat.
Výše uvedené chránČné oblasti musí vedle environmentálních cílĤ podle Rámcové smČrnice
o vodách splĖovat také požadavky na vodu v právních pĜedpisech, kterými byly vyhlášeny. PĜitom
pro splnČní tČchto požadavkĤ platí pĜípadnČ jiné lhĤty než pro environmentální cíle podle Rámcové smČrnice o vodách.
V následující tabulce II-3-1 je uveden poþet chránČných oblastí podle jejich typĤ v jednotlivých
státech a za celou mezinárodní oblast povodí Labe.
Tab. II-3-1:
Typ chránČné
oblasti
ýR
Poþet chránČných oblastí z registrĤ státĤ podle þlánku 6 RSV v mezinárodní oblasti
povodí Labe
Vodní útvary
podle þl. 7
odst. 1 RSV
240
NČmecko
255
Vody
ke koupání
Oblasti citlivé na živiny
zranitelné
oblasti
citlivé
oblasti
Natura 2000
stanovištČ
ptaþí oblasti
96
4 2341)
2)
381
9
557
2)
2)
1 120
221
2)
Rakousko
1
2
2)
2
2
Polsko
1
0
0
0
8
3
497
655
—
—
1 511
235
Mez. oblast
povodí Labe
1)
poþet katastrálních území
2)
PlošnČ v celé národní þásti mezinárodní oblasti povodí Labe (viz text výše).
4.
Monitorovací sítČ a výsledky hodnocení stavu vodních útvarĤ
Od konce roku 2006 jsou ustaveny programy pro monitorování stavu povrchových a podzemních vod a chránČných oblastí, jejichž úþelem je zajistit provázaný a úplný pĜehled o stavu vod.
Monitorování je nástrojem k plánování a kontrole úspČšnosti opatĜení, provedených za úþelem
ochrany a zlepšení jakosti vod. Výsledky monitorování jsou základem pro hodnocení stavu vodních útvarĤ.
V rámci monitorování vod se v povrchových i v podzemních vodách a v chránČných oblastech
sleduje celá Ĝada ukazatelĤ. Sledování povrchových vod slouží ve výsledku ke zdokumentování
a zobrazení jejich ekologického a chemického stavu (resp. ekologického potenciálu), sledování
podzemních vod ke znázornČní jejich kvantitativního a chemického stavu.
13
Convention on Wetlands of International Importance especially as Waterfowl Habitat (Ramsar, 2 February 1971)
26 / 123
PĜehled monitorovacích programĤ s údaji o struktuĜe a rozsahu sledovaných ukazatelĤ je pro
povrchové vody obsažen v kapitole 4.1 a pro podzemní vody v kapitole 4.3. Specifické požadavky na monitorování chránČných oblastí jsou uvedeny v kapitole 4.5. Tabulka II-4-1 poskytuje
pĜehled þetnosti monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe.
Tab. II-4-1:
PĜehled þetnosti monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe
Povrchové vody
Ĝeky – jezera –
brakické vody – pobĜežní vody
Ekologický stav / potenciál
(podle národních pĜedpisĤ,
liší se podle sledovaných složek)
Situaþní
monitorování
Chemický stav
(4 až 12x roþnČ v pĜípadČ vypouštČní)
na 184 mČrných profilech
v mezinárodní oblasti povodí Labe
(podle národních pĜedpisĤ,
liší se podle sledovaných složek)
Provozní
monitorování
PrĤzkumné
monitorování
Monitorovací síĢ –
hladina podzemních vod
Chemický stav
(podle národních pĜedpisĤ)
na cca 3 900 mČrných profilech
Podzemní vody
Chemický stav
ýR: v zásadČ 2 mČĜení každý þtvrtý rok
NČmecko: zpravidla 1x roþnČ, každoroþnČ,
minimálnČ však 1x za plánovací období
Polsko: v zásadČ 1 mČĜení každý tĜetí rok
Rakousko: minimálnČ 1x roþnČ, každý rok,
urþité ukazatele pesticidĤ 1x za plánovací
období)
Celkem na cca 1 750 monitorovacích objektech
Chemický stav
ýR: v zásadČ 2x roþnČ
NČmecko: minimálnČ 1x roþnČ každý rok
Polsko: v zásadČ 1x roþnČ, každý rok
Rakousko: minimálnČ 1x roþnČ, každý rok
Pozn.: Provozní monitoring se provádí v dobČ,
kdy neprobíhá situaþní monitoring.
Chemický stav
(v pĜípadČ zatížení vod
mČĜení dle potĜeby)
Kvantitativní stav
ýR: zpravidla dennČ, minimálnČ však 1x týdnČ,
každý rok
NČmecko: minimálnČ 1x mČsíþnČ, každý rok
Polsko: minimálnČ 1x týdnČ, každý rok
Rakousko: minimálnČ 1x za plánovací období,
hodnotí se pomocí bilancování (využitelné
zdroje – odbČry), viz tab. II-4.3-1

4.1
Monitorovací programy povrchových vod
Monitorování stavu útvarĤ povrchových vod vychází z požadavkĤ pĜílohy V RSV, která je koncipována tak, aby bylo možno získat rozsáhlé a ucelené poznatky o ekologickém a chemickém
stavu vodních útvarĤ. Metody a programy mČĜení i monitorovací sítČ jsou po inventarizaci vlivĤ
a vyhodnocení výsledkĤ prĤbČžnČ modifikovány.
27 / 123
V rámci monitorovacího programu se rozlišuje:

situaþní monitorování,

provozní monitorování a

prĤzkumné monitorování.
Situaþní monitorování
Situaþní monitorování slouží k pĜezkoumání analýzy charakteristik a hodnocení dlouhodobých
trendĤ. VýbČr mČrných profilĤ se provádČl v závislosti na velikosti povodí Ĝek, velikosti jezer
a na prĤbČhu státních hranic. Na každém monitorovacím místČ se sledují ukazatele pro všechny složky kvality (biologické, hydromorfologické, fyzikálnČ chemické složky, prioritní látky, zneþišĢující látky) podle stanovené þetnosti monitorování. UmístČní mČrných profilĤ situaþního
monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe je znázornČno na mapČ þ. 4.1.
V následující tabulce II-4.1-1 je uveden poþet mČrných profilĤ situaþního monitoringu v mezinárodní oblasti povodí Labe celkem a v jednotlivých státech, rozdČlený do þtyĜ kategorií povrchových vod.
Tab. II-4.1-1:
PĜehled mČrných profilĤ situaþního monitorování na povrchových vodách
Kategorie
1)
povrchových vod
Poþet útvarĤ
povrchových vod
celkem
Poþet
mČrných profilĤ
situaþního
monitorování
Plocha2)
2
[km ]
Hustota mČĜicí sítČ
[km2 na 1 mČrný
profil]
ěeky
Jezera
3 515
412
148 268
1 135
116
87
1 278
13
Brakické vody
1
400
3
133
PobĜežní vody
5
2 558
9
284
215

Celkem
3 933
150 826
3)
ýeská republika
ěeky
629
49 933
48
1 040
Jezera
49
202
3
67
Celkem
678

51

NČmecko
ěeky
Jezera
Brakické vody
PobĜežní vody
Celkem
2 779
97 175
63
1 542
361
1
931
400
84
3
11
133
5
2 558
9
284
3 146

159

Rakousko
ěeky
Jezera
Celkem
99
920
1
920
2
1
0

101

1

240
4
60
Polsko
ěeky
8
1)
V tabulce nejsou uvedeny kategorie povrchových vod, které se v jednotlivých státech nevyskytují, resp. které nejsou relevantní.
2)
U Ĝek se jedná o celkovou plochu povodí, u jezer, brakických a pobĜežních vod o plochu vodních útvarĤ.
3)
Celková plocha mezinárodní oblasti povodí Labe vþetnČ plochy pobĜežních vod.
28 / 123
Provozní monitorování
Provozní monitorování slouží ke zdokumentování stavu vod, které nedosáhnou platných environmentálních cílĤ, jako východisko pro výbČr nezbytných opatĜení a ke kontrole úspČšnosti.
KromČ toho mĤže být doplĖkem situaþního monitoringu, aby tak bylo možno zajistit spolehlivé
hodnocení rozsahu kolísání a trendĤ vývoje.
V rámci tohoto monitoringu se sledují:

u složek biologické kvality ty ukazatele, které jsou nejcitlivČjší vĤþi vlivĤm,

prioritní látky nebo jiné zneþišĢující látky vnášené ve významném množství,

fyzikálnČ-chemické složky, které podporují složky biologické kvality,

indikativní ukazatele pro ty složky hydromorfologické kvality, které jsou nejcitlivČjší vĤþi
zjištČným vlivĤm.
ýetnost monitorování je zvolena tak, aby bylo možno pro hodnocení relevantních složek kvality
zajistit dostaþující množství dat.
V tabulce II-4.1-2 je uveden celkový poþet mČrných profilĤ provozního monitoringu v mezinárodní
oblasti povodí Labe a v jednotlivých státech, rozdČlený do þtyĜ kategorií povrchových vod.
Tab. II-4.1-2:
PĜehled mČrných profilĤ provozního monitorování na povrchových vodách
Kategorie
povrchových vod1)
Poþet útvarĤ
povrchových vod
celkem
Plocha2)
[km2]
Poþet
mČrných profilĤ
provozního
monitorování
Hustota mČĜicí sítČ
[km2 na 1 mČrný
profil]
ěeky
Jezera
Brakické vody
PobĜežní vody
3 515
412
1
5
148 268
1 135
400
2 558
3 485
479
2
8
43
2
200
320
Celkem
3 933
150 8263)
3 974
—
ýeská republika
ěeky
629
49 933
594
84
Jezera
49
202
38
5
Celkem
678

632
—
NČmecko
ěeky
2 779
97 175
2 843
34
Jezera
Brakické vody
361
1
931
400
441
2
2
200
PobĜežní vody
5
2 558
8
320

3 294
—
Celkem
3 146
Rakousko
ěeky
Jezera
Celkem
99
920
47
20
2
1
0
—

47
—
240
1
240
101
Polsko
ěeky
1)
8
V tabulce nejsou uvedeny kategorie povrchových vod, které se v jednotlivých státech nevyskytují, resp. které nejsou relevantní.
2)
U Ĝek se jedná o celkovou plochu povodí, u jezer, brakických a pobĜežních vod o plochu vodních útvarĤ.
3)
Celková plocha mezinárodní oblasti povodí Labe vþetnČ plochy pobĜežních vod.
29 / 123
PrĤzkumné monitorování
Cílem prĤzkumného monitorování je získat informace o pĜíþinách a možnostech odstranČní vlivĤ negativnČ ovlivĖujících stav povrchových vod. K nim patĜí pĜedevším zjišĢování velikosti a
dopadĤ havarijního zneþištČní nebo pĜi mimoĜádných situacích na toku, napĜ. pĜi povodni. Dále
se toto monitorování uplatní tam, kde se došlo k pĜekroþení hodnot a nejsou známy jejich pĜíþiny. O rozsahu a období sledování se rozhoduje v závislosti na Ĝešené problematice, což je
v urþitých pĜípadech tĜeba stanovit v krátkodobém þasovém horizontu.
V pĜípadČ havarijního zneþištČní hraje velkou roli informování subjektĤ ležících níže, aby mohly
vþas podniknout opatĜení k minimalizaci dopadĤ a zahájit cílené sledování kvality vody. Z iniciativy MKOL existuje již od roku 1991 jednotný systém pĜedávání informací o místČ, dobČ a rozsahu havarijního zneþištČní vod v povodí Labe – „Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe“
(MKOL 2012b). PĜi jeho druhé novelizaci v roce 2004 byl tento systém rozšíĜen o pĜedpovČdní
model – Poplachový model Labe, který je urþen pro pĜípady havárií, kdy se do Labe dostane
vČtší množství chemikálií. Model vypoþítá, kdy vlna zneþišĢujících látek dorazí do jednotlivých
mČst na Labi, jak vysoká bude koncentrace škodlivin a kdy koncentrace škodlivin natolik poklesne, že bude možno vodu z Labe opČt využívat (odbČry bĜehové infiltrace pro úpravu na pitnou vodu, odbČry pro úþely zavlažování, jako chladicí voda apod.).
Mezinárodní program mČĜení Labe
Souþástí situaþního monitoringu v povodí Labe je Mezinárodní program mČĜení Labe. Tento
program (stav 2015) zahrnuje celkem 19 mČrných profilĤ, z toho 9 mČrných profilĤ na toku Labe
(4 v ýeské republice a 5 v NČmecku) a 10 mČrných profilĤ na významných pĜítocích (3 v ýeské
republice a 7 v NČmecku). U pĜítokĤ v ýeské republice je to ústí Vltavy, jejího pĜítoku Berounky
a ústí OhĜe, v NČmecku ústí ýerného Halštrova (Schwarze Elster), Mulde, Sály (Saale) a jejích
pĜítokĤ Unstrut a Bílý Halštrov (Weiße Elster), ústí Havoly (Havel) a jejího pĜítoku Sprévy
(Spree). Tím lze podle dohodnutého postupu získat ucelený pĜehled o stavu kvality vody a výskytu zneþištČní v mezinárodní oblasti povodí Labe. Výsledky mČĜení jsou k dispozici na internetových stránkách MKOL (www.ikse-mkol.org).
Rozsah sledování Mezinárodního programu mČĜení Labe je koordinován a každoroþnČ aktualizován a pĜedkládán ke schválení MKOL. Je sledována široká škála zneþišĢujících látek ve vodČ
a v sedimentovatelných plaveninách. Vedle relevantních látek pro stanovení chemického stavu
podle Rámcové smČrnice o vodách je to i celá Ĝada dalších zneþišĢujících látek specifických pro
Labe. PĜipojeno je i pravidelné sledování biologických ukazatelĤ a výhledovČ se poþítá se stanovením zneþišĢujících látek v biotČ. O nČkterých ukazatelích jakosti vody jsou k dispozici kontinuální informace.
Výsledky Mezinárodního programu mČĜení Labe slouží k hodnocení ekologického a chemického stavu vodních útvarĤ, k hodnocení vývojových trendĤ (jak v koncentracích, tak v látkových
odnosech) a celkovČ pak ke kontrole dosahování cílĤ Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe.
KromČ toho výsledky monitoringu slouží k podchycení havarijního, pĜípadnČ mimoĜádného zneþištČní, jehož výskyt je následnČ spoleþnČ projednáván.
Základním pozitivem Mezinárodního programu mČĜení Labe je, že jsou získávána data pro celé
povodí Labe, že monitoring probíhá dlouhodobČ a koordinovanČ a že výsledky jsou každoroþnČ
zveĜejĖovány na internetových stránkách MKOL. V druhém plánovacím období má být analyzováno, do jaké míry je souþasná podoba Mezinárodního programu mČĜení Labe dostaþující nato,
aby do budoucna podchytila také potenciální dopady zmČny klimatu na vody. PĜi aktualizacích
Mezinárodního programu mČĜení Labe bude také provČĜováno zaĜazení sledování nových
zneþišĢujících látek, napĜ. relevantních látek pro pitnou vodu, jako jsou léþiva. PĜi tomto provČĜení bude bráno v úvahu i Evropské memorandum vodních tokĤ ke kvalitativnímu zajištČní
30 / 123
získávání pitné vody.14 Dále budou stanoveny vybrané látky z programu mČĜení, pro které
budou v bilanþních profilech sledovány roþní odnosy a analyzován trend na základČ vývoje
mediánu koncentrací.
LaboratoĜe, které jsou zapojeny do Mezinárodního programu mČĜení Labe, pracují na základČ
evropských standardĤ a norem (zejména EN ISO/IEC 17025:2005). Vedle toho se provádí prĤbČžné porovnávání výsledkĤ stanovení sledovaných ukazatelĤ v hraniþním profilu Labe HĜensko / Schmilka a spoleþné odbČry a analýzy laboratoĜí, které se podílejí na Mezinárodním programu mČĜení Labe. Tím je zajištČna dobrá kvalita výsledkĤ mČĜení a jejich vzájemná porovnatelnost.
PĜehled mČrných profilĤ Mezinárodní programu mČĜení Labe je uveden na internetových stránkách MKOL (viz www.ikse-mkol.org). Tyto profily jsou rovnČž znázornČny na obrázku II-4.1-1 a
na mapČ þ. 4.1.
4.2
Hodnocení stavu povrchových vod
Hodnocení stavu útvarĤ povrchových vod v kategoriích Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní
vody probíhá na základČ kombinace imisních fyzikálnČ-chemických mČĜení, hydroekologických
prĤzkumĤ, analýzy a odborných znalostí. Tímto zpĤsobem se získává pĜi pĜimČĜených nákladech na monitorování plošné hodnocení vodních útvarĤ a hodnovČrný základ pro výkon vodohospodáĜských þinností. Stav útvarĤ povrchových vod se hodnotí v souladu se smČrným
dokumentem CIS þ. 13 (Guidance Document No. 13 „Overall Approach to the Classification of
Ecological Status And Ecological Potential“).
Hodnocení chemického a ekologického stavu pĜeshraniþních útvarĤ povrchových vod probíhá
koordinovanČ na jednání odborníkĤ Komisí pro hraniþní vody. Na základČ výmČny výsledkĤ
monitoringu a výsledkĤ hodnocení jednotlivých stran je dohodnuto výsledné hodnocení spoleþných pĜeshraniþních vodních útvarĤ (viz kapitola 1.1.1) a urþena gesce pro reporting Evropské
komisi.
Ekologický stav pĜirozeného vodního útvaru se hodnotí pomocí složek biologické kvality. Toto
hodnocení podporují složky hydromorfologické, chemické a fyzikálnČ-chemické. Ke klasifikaci
stavu se používá pČtistupĖová stupnice (velmi dobrý, dobrý, stĜední, poškozený, zniþený).
Rozhodující pro celkové hodnocení je nejhorší dosažený výsledek hodnocení u jedné ze složek
biologické kvality (fytoplankton, makrofyta / fytobentos, makrozoobentos, ryby) nebo chemické a
fyzikálnČ-chemické kvality (fyzikálnČ-chemické ukazatele a specifické zneþišĢující látky). To
znamená, že napĜ. vodní útvar, který vykazuje výrazné nedostatky pouze v jedné složce biologické kvality (napĜ. u ryb v dĤsledku narušené prĤchodnosti toku), ale jinak splĖuje všechny
požadavky, je klasifikován jako horší než dobrý stejnČ jako jiný vodní útvar, který vedle narušení
všech biologických složek nebude splĖovat celou Ĝadu norem environmentální kvality, které jsou
stanoveny na národní úrovni. U návrhĤ opatĜení je proto pĜikládán velký význam identifikaci a
interpretaci jednotlivých výsledkĤ.
Pro všeobecné fyzikálnČ-chemické ukazatele existují v ýeské republice limitní hodnoty, které
jsou stanoveny specificky pro jednotlivé typy nebo skupiny typĤ vodních útvarĤ v závislosti na
jednotlivých typologických charakteristikách v souladu s pĜílohou II RSV. Limitní hodnoty jsou
v ýeské republice pĜevážnČ stanoveny jako medián pro jednotlivé ukazatele.
14
www.awe-elbe.de/downloads.html?file=files/inhalt/downloads/efg-memorandum_2013.pdf
31 / 123
Obr. II-4.1-1:
Mapa mČrných profilĤ Mezinárodního programu mČĜení Labe
32 / 123
V ýeské republice hraje významnou roli pĜi hodnocení ekologického stavu, které vychází
z výsledkĤ monitoringu v reprezentativním profilu primárnČ z období 2010 – 2012, pĜekroþení
chemických a fyzikálnČ-chemických ukazatelĤ. NejþastČji dochází k pĜekroþení limitní hodnoty
mezi dobrým a stĜedním stavem u ukazatelĤ Pcelk., N-NO3 a BSK5.
Normy environmentální kvality pro specifické zneþišĢující látky jsou stanoveny na národní úrovni
a jsou považovány za dodržené, pokud roþní prĤmČry namČĜených látkových koncentrací nepĜekroþí na mČrných profilech hodnoty norem environmentální kvality. V pĜípadČ nedodržení
jedné z tČchto norem environmentální kvality mĤže být ekologický stav vodního útvaru hodnocen maximálnČ jako stĜední. Kartograficky jsou þernou teþkou oznaþeny ty vodní útvary, které
nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v dĤsledku nesplnČní jedné
nebo více norem environmentální kvality pro specifické zneþišĢující látky (viz mapa þ. 4.2 nebo
obr. II-4.2-1).
V ýeské republice jsou národní normy environmentální kvality stanoveny v matrici voda pro
90 specifických zneþišĢujících látek (kromČ norem environmentální kvality stanovení chemického stavu). K pĜekroþení národních norem environmentální kvality pro matrici voda v hodnoceném období 2010 – 2012 dochází zejména u ukazatelĤ AOX a metabolity alachloru.
V NČmecku jsou v souþasnosti stanoveny normy environmentální kvality pro 162 specifických
zneþišĢujících látek v matrici voda a sedimentovatelné plaveniny. Jsou sem zahrnuty prĤmyslové organické látky, pesticidy a kovy. K pĜekroþení docházelo u polychlorovaných bifenylĤ
(PCB), bentazonu, arsenu, mČdi a zinku.
Pomocí celoevropské harmonizace národních metod hodnocení, požadované Rámcovou smČrnicí o vodách (tzv. proces mezikalibraþního porovnání), je zabezpeþováno, že výsledky národních metod biologického hodnocení jsou porovnatelné s výsledky ostatních þlenských státĤ,
a tím platí v EU jednotná úroveĖ požadavkĤ.
U umČlých vodních útvarĤ a silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ (viz kapitola 1.1.3) není vhodné
vycházet z typického pĜirozeného stavu vodního útvaru. V tČchto vodních útvarech lze dosáhnout „dobrého ekologického stavu“ pouze v pĜípadČ významného omezení nebo zrušení užívání
vod. Na rozdíl od pĜirozených vodních útvarĤ platí proto pro umČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary environmentální cíl „dobrý ekologický potenciál“. Tento cíl je definován tak, že ho lze dosáhnout bez významného omezení specifických zpĤsobĤ využívání vod, které jsou uvedeny
v þlánku 4 odst. 3 RSV, nebo bez újmy v širším okolí. Samotné vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ bylo provedeno na základČ požadavkĤ, zpracovaných ve smČrných dokumentech v rámci procesu CIS.
Podle požadavkĤ Rámcové smČrnice o vodách je „maximální ekologický potenciál“ dosažen po
provedení všech opatĜení ke zlepšení hydromorfologických složek, která nemají výraznČ nepĜíznivé úþinky na zpĤsoby využívání vod podle þlánku 4 odst. 3 RSV. Maximální ekologický
potenciál urþují hodnoty složek biologické kvality, které odpovídají tČmto hydromorfologickým
podmínkám. „Dobrý ekologický potenciál“ se od toho mĤže „nepatrnČ“ odchylovat v biologických
hodnotách. Navíc musí hodnoty dobrého ekologického potenciálu hydromorfologických složek
kvality odpovídat podmínkám, za nichž lze u hodnot popsaných pro biologické složky dosáhnout
nepatrné odchylky a u obecných fyzikálnČ-chemických složek je zabezpeþena funkþnost ekosystému. KromČ toho je tĜeba u vybraných zneþišĢujících látek dbát také na dosažení dobrého
ekologického potenciálu.
PĜi hodnocení ekologického potenciálu se útvary povrchových vod, klasifikované jako silnČ
ovlivnČné nebo umČlé, pĜiĜadí k nejbližší kategorii vod (napĜ. údolní nádrže jsou silnČ ovlivnČné
Ĝíþní úseky, které jsou hodnoceny jako jezera). Ke znázornČní výsledkĤ se používá þtyĜstupĖová stupnice (dobrý a lepší, stĜední, poškozený, zniþený). Ekologický potenciál je zjišĢován
33 / 123
na základČ požadavkĤ rozpracovaných ve smČrných dokumentech Evropské komise v rámci
procesu CIS 15.
Hodnocení stavu vodních útvarĤ na základČ jednotlivých složek kvality podléhá urþitým nejistotám, které mohou mít rĤzné dĤvody:

Dochází k pĜirozeným výkyvĤm z dĤvodĤ klimatických, hydrologických a populaþnČ biologických. Období provádČného sledování dat o jakosti mĤže být vzhledem k výkyvĤm pĜíliš
krátké.

Nelze jednoznaþnČ urþit, ve které složce kvality se stávající vlivy projevují, protože
v mnoha pĜípadech se pĜekrývá nČkolik vlivĤ najednou.

Velké a heterogenní vodní útvary ztČžují výbČr reprezentativních monitorovacích míst.
Proto se pĜi hodnocení ekologického stavu, resp. ekologického potenciálu udává stupeĖ spolehlivosti dat pro determinaþní jistoty hodnocení stavu. Výsledky hodnocení ekologického stavu /
potenciálu útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou znázornČny v mapČ
þ. 4.2 (pro celou oblast povodí Labe) a v tabulce II-4.2-1 pro kategorie Ĝeky, jezera, brakické
vody a pobĜežní vody, rozdČlené podle koordinaþních oblastí na pĜirozené, silnČ ovlivnČné a
umČlé vodní útvary.
Tab. II-4.2-1:
Ekologický stav / ekologický potenciál útvarĤ povrchových vod
Poþet útvarĤ
povrchových
vod celkem
v ekologickém stavu / potenciálu horším než dobrém
z toho
pĜirozené
z toho
silnČ ovlivnČné
z toho
umČlé
164
166
140
161
24
3
0
2
73
73
0
0
78
110
75
106
2
3
1
1
592
357
563
371
105
87
344
190
138
16
981
925
384
375
111
122
170
428
103
celkem
Kategorie Ĝeky
205
Horní Vltava
Berounka
245
87
Dolní Vltava
OhĜe a dolní Labe
123
79
Sála
Havola
404
Slapový úsek Labe
Mez. oblast povodí Labe
442
407
69
268
70
3 515
3 214
1 671
835
708
Kategorie jezera
10
20
Horní Vltava
Berounka
Dolní Vltava
OhĜe a dolní Labe
Sála
Havola
Slapový úsek Labe
15
10
0
10
0
5
12
2
0
0
12
2
0
0
4
3
0
3
0
10
24
2
0
2
0
36
8
18
0
1
2
12
6
5
215
188
173
9
6
73
15
61
58
1
2
15
13
1
1
412
319
245
54
20
o
Guidance Document N 4 „Identification and Designation of Heavily Modified and Artificial Water Bodies“, Guidance Document
o
N 13 „Overall Approach to the Classification of Ecological Status and Ecological Potential“.
34 / 123
Poþet útvarĤ
povrchových
vod celkem
v ekologickém stavu / potenciálu horším než dobrém
celkem
z toho
pĜirozené
z toho
silnČ ovlivnČné
z toho
umČlé
Kategorie brakické vody
Slapový úsek Labe /
1
1
0
1
0
4
0
0
Kategorie pobĜežní vody
Slapový úsek Labe /
1)
1)
5
4
U jednoho útvaru („Küstenmeer Elbe“ – PobĜežní moĜe Labe) nemusí být ekologický stav hodnocen.
Porovnání aktuálních hodnocení ekologického stavu a stavu v roce 2009 je z odborného hlediska smysluplné jen s urþitým omezením. Takováto bilance zmČny podílu vodních útvarĤ
v rĤzných tĜídách hodnocení poukazuje vČtšinou na zmČny, jejichž pĤvod nelze pĜisuzovat skuteþným zmČnám stavu. Tyto zdánlivé zmČny ve výsledcích hodnocení jsou podmínČny hlavnČ
metodicky (1) nebo je lze pĜiþítat pĜirozené variabilitČ biologických složek kvality (2).
(1) Metodicky podmínČné zmČny jsou zpĤsobeny vČtším rozsahem sledování a úpravou postupĤ hodnocení:

Oproti plánu povodí v roce 2009 se zmČnil rozsah a kvalita monitorovaných dat. Poþet
sledovaných mČrných profilĤ a vodních útvarĤ se zþásti zvČtšil (viz kapitola 4.1). Proto
lze v souþasnosti na základČ dat z monitoringu hodnotit vodní útvary, jejichž stav musel
být pro první plán povodí ještČ hodnocen jinými postupy – napĜ. pĜenesením výsledkĤ
porovnatelných vodních útvarĤ, na základČ hydromorfologických vlivĤ nebo na základČ
odborného odhadu expertĤ. V porovnání s hodnocením pro plán povodí v roce 2009 byly
navíc v NČmecku v nČkolika vodních útvarech sledovány a v rámci hodnocení využity
další složky biologické kvality. V ýeské republice byla tato zmČna naprosto základní,
neboĢ v plánech v roce 2009 byly z biologických složek hodnoceny pouze bentos a ryby
(a to spíše na základČ expertního odhadu), kdežto v souþasných plánech již jsou zastoupeny všechny relevantní biologické složky.

Od doby vypracování plánu povodí v roce 2009 došlo v rĤzných kategoriích povrchových
vod témČĜ pro všechny složky biologické kvality k metodickým úpravám postupĤ hodnocení. V dĤsledku toho je validní þasové porovnání výsledkĤ hodnocení pro tato spoleþenstva možné v NČmecku jen s urþitým omezením. Takové úpravy byly provedeny
mj. u postupĤ hodnocení makrozoobentosu (vodní toky), makrofyt (vodní toky a jezera),
fytoplanktonu (jezera) a ryb (vodní toky). Tyto úpravy slouží k další optimalizaci hodnocení a þím dál více zlepšují spolehlivost a pĜesnost postupĤ. ZmČny hodnocení z toho
vyplývající se v NČmecku týkají zpravidla jen ojedinČlých vodních útvarĤ, pro které je
v tom pĜípadČ dosaženo pĜijatelnČjšího hodnocení. V ýeské republice pak došlo
k zásadní zmČnČ, neboĢ pro biologické složky vzhledem k nedostatku dat k roku 2009
nebyly ani vyvinuty pĜíslušné metodické postupy.

U urþitých složek kvality doporuþuje postup hodnocení navíc zohlednČní dat zjištČných
za delší období (napĜ. interval 6 let u hodnocení ryb), aby bylo dosaženo spolehlivých
výsledkĤ hodnocení. Hodnocení za kratší období je spojeno s vyššími nejistotami.

V ýeské republice navíc došlo na základČ nové typologie k významnému pĜevymezení
útvarĤ povrchových vod, kromČ toho byly zmČnČny i hodnoty (a v nČkterých pĜípadech
i ukazatele) velmi dobrého, dobrého a stĜedního stavu všeobecných fyzikálnČ-chemické
složky ekologického stavu / potenciálu.
35 / 123
(2) PĜirozené kolísání hodnot biologických složek kvality:

Biologické složky kvality þasto vykazují vysokou pĜirozenou þasovou variabilitu, napĜ.
ve výskytu a poþetním zastoupení druhĤ. Tuto variabilitu lze pĜiþítat kolísání meteorologických a hydrologických jevĤ napĜ. v prĤbČhu roku nebo více let. Tato skuteþnost mĤže
zejména u vodních útvarĤ, jejichž hodnocení složek biologické kvality se pohybuje na
hranici dvou jakostních stupĖĤ, vést ke zmČnČ celkového hodnocení. Zatímco zmČny
hodnocení, které jsou zpĤsobeny takovým pĜirozením kolísáním, mají pĜi zohlednČní
delších období a vČtších Ĝešených území (napĜ. na národní úrovni nebo v rámci velkých
oblastí povodí) tendenci vzájemného vyrovnání, mohou na úrovni jednotlivých vodních
útvarĤ a pĜi analýze kratších období vést ke zdánlivým zmČnám. StejnČ tak vzhledem
k tomu, že jednotlivé složky biologické kvality reagují na rĤzné vlivy rozdílnou citlivostí,
a protože „nejhĤĜ“ hodnocená složka kvality urþuje celkové hodnocení, mĤže z toho vyplynout zdánlivé zhoršení hodnocení, i když se situace vlivĤ nezmČnila.
Z uvedených dĤvodĤ je pro prezentaci skuteþných zmČn ekologického stavu vhodnČjší exemplární sledování vybraných vodních útvarĤ než porovnání souþtĤ na úrovni oblastí povodí. PĜi
exemplárním sledování lze vybrat vodní útvary, pro které je k dispozici velký rozsah dat
z monitoringu. V této souvislosti je velmi zajímavé sledování zmČn jednotlivých složek biologické kvality v dĤsledku provedených opatĜení.
V souhrnu lze pro mezinárodní oblast povodí Labe konstatovat, že 91 % vodních útvarĤ, které
byly hodnoceny jako Ĝeky, a 77 % vodních útvarĤ, které byly hodnoceny jako jezera, není
v dobrém ekologickém stavu / dobrém ekologickém potenciálu. Z celkového poþtu 6 vodních
útvarĤ brakických a pobĜežních vod bylo 5 útvarĤ (83 %) hodnoceno horším stupnČm než dobrý
(u jednoho útvaru pobĜežních vod („Küstenmeer Elbe“ – PobĜežní moĜe Labe) nemusí být ekologický stav hodnocen).
Na obr. II-4.2-1 je znázornČn podíl útvarĤ povrchových vod podle klasifikace ekologického stavu / potenciálu za jednotlivé koordinaþní oblasti a za celou mezinárodní oblast povodí Labe.
36 / 123
Poznámka:
Oznaþení koordinaþních oblastí viz tabulka II-1-2 v kapitole 1.
Klasifikace ekologického stavu / potenciálu:
1 = velmi dobrý ekologický stav
2 = dobrý ekologický stav nebo dobrý a lepší ekologický potenciál
3 = stĜední ekologický stav / potenciál
4 = poškozený ekologický stav / potenciál
5 = zniþený ekologický stav / potenciál
U = není klasifikováno
Obr. II-4.2-1:
Podíl útvarĤ povrchových vod podle klasifikace ekologického stavu / potenciálu
za jednotlivé koordinaþní oblasti a za celou mezinárodní oblast povodí Labe
Na obr. II-4.2-2 je znázornČno hodnocení ekologického stavu / ekologického potenciálu toku
Labe. Vedle 4 útvarĤ hodnocených stĜedním stavem / potenciálem na nČmecké stranČ a 7 útvarĤ na þeském úseku Labe se nachází celkem 19 vodních útvarĤ v poškozeném ekologickém
stavu / potenciálu. Jeden vodní útvar na þeské stranČ se nachází ve zniþeném ekologickém
stavu. U 19 útvarĤ z celkového poþtu 27 vodních útvarĤ Labe jsou pĜekroþeny normy environmentální kvality, z toho ve všech 10 útvarech na nČmeckém úseku a v 9 na þeském úseku.
Vcelku jsou normy environmentální kvality pĜekroþeny u 11 zneþišĢujících látek (metabolity
alachloru, AOX, arsen, bisfenol A, diflufenican, EDTA16, mČć, NTA16, PCB, tetrabutylcín
a zinek). Spoleþný þesko-nČmecký útvar na státních hranicích, který je v gesci NČmecka, je
v tomto výþtu pĜiĜazen k nČmeckému úseku Labe.
16
EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctová) a NTA (kyselina nitrilotrioctová) jsou náhražky fosforeþnanĤ v pracích a þisticích
prostĜedcích.
37 / 123
38 / 123
Obr. II-4.2-2:
Hodnocení ekologického stavu / ekologického potenciálu toku Labe
Hodnocení chemického stavu útvarĤ povrchových vod bylo pro plán povodí 2015 provedeno
na základČ porovnání se stanovenými evropskými normami environmentální kvality pro prioritní
a nČkteré další zneþišĢující látky podle smČrnice 2008/105/ES ve znČní smČrnice 2013/39/EU17.
PĜi hodnocení byly podle možností již zohlednČny revidované normy environmentální kvality pro
ukazatele anthracen, bromované difenylethery, fluoranthen, olovo, naftalen, nikl a polycyklické
aromatické uhlovodíky (PAU).
Normy environmentální kvality pro roþní prĤmČrné hodnoty jsou považovány za dodržené, pokud namČĜené koncentrace na mČrných profilech v roþním prĤmČru nepĜekroþí stanovené roþní
prĤmČrné hodnoty. Pro vybrané prioritní látky byly stanoveny maximální pĜípustné koncentrace.
Tyto pĜípustné koncentrace jsou považovány za dodržené, pokud koncentrace u každého jednotlivého mČĜení nepĜekroþí hodnotu normy. PĜi hodnocení výsledkĤ monitoringu mĤže být
u kovĤ zohlednČna koncentrace pĜirozeného pozadí.
Pokud jsou všechny normy environmentální kvality dodrženy, je vodní útvar povrchové vody
v „dobrém“ chemickém stavu (kartografické znázornČní modrou barvou). V pĜípadČ, že tomu tak
u jedné z látek není, je stav hodnocen jako „nedosažení dobrého stavu“ (kartografické znázornČní þervenou barvou).
Zvláštní dĤraz se pĜi sbČru chemických dat klade na zabezpeþení kvality analytických výsledkĤ.
Vysoká kvalita a porovnatelnost zjišĢovaných dat je zabezpeþována podle ustanovení þlánku 6
smČrnice 2009/90/ES tím, že zúþastnČné laboratoĜe používají postupy systému Ĝízení jakosti
v souladu s normou EN ISO/IEC 17025:2005 nebo jinými srovnatelnými normami pĜijatými na
mezinárodní úrovni. K tomu také pĜispívá pravidelná výmČna zkušeností analytických laboratoĜí,
které provádČjí sledování v rámci Mezinárodního programu mČĜení Labe. Použité analytické
metody vycházejí z mezinárodních nebo národních norem.
Výsledky hodnocení chemického stavu útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí
Labe jsou znázornČny v mapČ þ. 4.3. V souhrnu lze pro mezinárodní oblast povodí Labe konstatovat, že vČtšina vodních útvarĤ nedosahuje dobrého chemického stavu. Proto jsou na mapČ
témČĜ všechny útvary povrchových vod a jejich povodí vyznaþeny þervenČ.
NejþastČjší pĜíþinou nedosažení dobrého chemického stavu v þeské þásti mezinárodní oblasti
povodí Labe je pĜekroþení norem environmentální kvality u následujících látek: kadmium,
fluoranthen, rtuĢ, nikl, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranthen a benzo(g,h,i)perylen.
Rozhodující pĜíþinou v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe je þasté pĜekroþení
norem environmentální kvality u skupiny látek, které se chovají jako látky všudypĜítomné18:
bromované difenylethery, rtuĢ, PAU a tributylcín. Norma environmentální kvality pro rtuĢ v biotČ
je pĜekroþena dokonce i v rybách v nezatížených tocích. Tyto výsledky pro biotu byly v NČmecku pĜeneseny na všechny vodní útvary. Obdobná situace je u klíþové látky PAU,
tj. u benzo(a)pyrenu. V souþasné dobČ je ovšem k dispozici jen málo výsledkĤ mČĜení v mlžích,
takže zaĜazení bylo provedeno na základČ celkových vzorkĤ vody.
17
vodní politiky, ve znČní smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mČní smČrnice
2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky
18
VšudypĜítomné látky se chovají jako perzistentní, bioakumulativní a toxické látky. V þlánku 8a smČrnice 2008/105/ES ve znČní
smČrnice 2013/39/EU jsou do této skupiny zaĜazeny tyto látky: bromované difenylethery, rtuĢ a její slouþeniny, polyaromatické
uhlovodíky, slouþeniny tributylcínu, perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS), dioxiny a slouþeniny s dioxinovým
efektem, hexabromcyklododekan (HBCDD), heptachlor a heptachlorepoxid.
39 / 123
Na obr. II-4.2-3 je znázornČno hodnocení chemického stavu toku Labe. Z celkového poþtu
27 vodních útvarĤ Labe je 6 útvarĤ v dobrém chemickém stavu (všechny v ýeské republice).
Ve 21 útvarech z 27 vodních útvarĤ Labe jsou pĜekroþeny normy environmentální kvality.
Normy environmentální kvality pĜekraþuje celkem 8 zneþišĢujících látek, z toho 5 v ýeské republice, 6 v NČmecku a 4 ve spoleþném pĜeshraniþním útvaru. Další podrobnosti jsou uvedeny
v národních plánech povodí.
ZnázornČní chemického stavu bez všudypĜítomných látek
Vzhledem k tomu, že u látek, které se chovají jako všudypĜítomné látky18, þasto dochází
k pĜekraþování norem environmentální kvality (NEK), nelze v mapČ þ. 4.3 rozlišit výsledky na
úrovni vodních útvarĤ pro ostatní relevantní látky. Z tohoto dĤvodu bylo provedeno samostatné
znázornČní výsledkĤ chemického stavu útvarĤ povrchových vod bez tČchto všudypĜítomných
látek. Pro lepší porovnání s plánem povodí 2009 byly ze samostatného zobrazení výsledkĤ vypuštČny také ty látky, u kterých došlo k revizi norem environmentální kvality smČrnicí
2013/39/EU, s výjimkou niklu a olova.19 Výsledek je znázornČn v mapČ þ. 4.3.1, kde je
v poznámce jmenovitČ uveden také seznam látek.
Zatímco ve vodním toku Labe a ve slapovém úseku Labe v nČmecké þásti povodí dochází
k pĜekraþování norem environmentální kvality pouze u hexachlorbenzenu, bylo na pĜítocích
vedle hexachlorbenzenu zjištČno pĜekroþení také u kadmia a jeho slouþenin, u isoproturonu
a nČkolika dalších látek. NapĜíklad v Sasku jsou ještČ v nČkolika vodních útvarech pĜekraþovány normy environmentální kvality v ukazatelích DDT, DEHP, hexachlorcyklohexan, nikl a
nonylfenoly. Zþásti se pĜitom jedná o látky, jejichž používání již bylo legislativou omezeno.
V þeské þásti povodí Labe byly nejþastČji pĜekraþovány normy environmentální kvality pro nikl,
kadmium a olovo a v nČkolika vodních útvarech jsou pĜekraþovány normy environmentální kvality pro endosulfan, pro sumu cyklodienových pesticidĤ a ojedinČle i diuron, isoproturon, DDT,
DEHP, hexachlorbenzen a hexachlorcyklohexan. Vysoké poþty útvarĤ s nadlimitními koncentracemi niklu a kadmia v ýR jsou dány tím, že pro tyto kovy byly v hodnocení použity nové pĜísnČjší limity podle smČrnice 2013/39/EU.
19
Pro tyto látky ještČ nejsou k dispozici pokyny EU k zohlednČní biologicky dostupných koncentrací ve vnitrozemských vodách
(povrchové vody bez brakických vod). Proto ještČ nebyly tyto vody v nČmecké þásti povodí Labe hodnoceny podle nových
požadavkĤ na NEK pro roþní prĤmČrnou hodnotu a platnost pĤvodních NEK byla prodloužena do 21. prosince 2015. V þeské
þásti povodí Labe byly tyto pĜísnČjší limity již použity.
40 / 123
41 / 123
Poznámka: Všechny výsledky sledování rtuti v biotČ potvrzují pĜekroþení pĜíslušné NEK. Na rozdíl od ýR byly v NČmecku tyto výsledky pĜeneseny na všechny vodní útvary,
proto žádný nČmecký útvar povrchových vod nedosahuje dobrého chemického stavu.
Obr. II-4.2-3:
Hodnocení chemického stavu toku Labe
4.3
Monitorovací programy podzemních vod
Monitorovací programy podzemních vod obsahují všechny složky monitorování podzemních
vod podle Rámcové smČrnice o vodách a zahrnují také monitorování chránČných oblastí, pokud
je zde provázanost s podzemními vodami. PĜi zĜizování monitorovacích programĤ byly na mezinárodní úrovni odsouhlaseny zejména spoleþné zásady, uplatĖované ve všech sledovaných
objektech podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe:

zásady monitorování kvantitativního a chemického stavu podzemních vod a trendĤ koncentrací zneþišĢujících látek,

zásady zabezpeþení jakosti.
Spoleþné monitorování mezinárodních pĜeshraniþních útvarĤ podzemních vod není tĜeba provádČt, jelikož takové vodní útvary nebyly vymezeny.
Monitorovací programy dĤslednČ naplĖují požadavky stanovené v pĜíloze V Rámcové smČrnice
o vodách. Po vyhodnocení výsledkĤ monitorování budou tyto programy v pĜíštích letech podle
potĜeby aktualizovány a optimalizovány. V ýeské republice došlo v roce 2009 k pĜechodu na
novČ budovanou monitorovací síĢ podzemních vod, která významnČ posílila sledování podzemních vod v hlubších a vodohospodáĜsky významných strukturách a reflektovala optimalizaci monitorovací sítČ v mČlkých kvartérních kolektorech. Z toho plyne i navýšení poþtu objektĤ zejména ve svrchních útvarech podzemních vod a útvarech podzemních vod v hlavních
kolektorech. V NČmecku nebyly v koncepci mČĜicí sítČ provedeny žádné zásadní zmČny. Jako
doplnČk ke státním mČĜicím sítím byly jak v ýeské republice, tak i v NČmecku do hodnocení
zahrnuty také monitorovací objekty jiných provozovatelĤ, které nepatĜí do mČĜicí sítČ podle
Rámcové smČrnice o vodách, jako jsou napĜ. monitorovací objekty podnikĤ pro zásobování
vodou, dĤlních podnikĤ a obcí.
V následujícím textu jsou uvedeny všeobecné informace o zĜízení monitorovacích sítí. PodrobnČjší informace jsou obsaženy v národních zprávách:

ýeská republika: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/,

NČmecko: www.fgg-elbe.de,

Rakousko: www.bmlfuw.gv.at,

Polsko: www.kzgw.gov.pl.
Monitorovací programy pro jednotlivé objekty jsou zdokumentovány v databázích þlenských státĤ.
Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod
Jednotnou hustotu monitorovací sítČ platnou pro celou mezinárodní oblast povodí nebylo možno stanovit vzhledem k rozdílným hydrogeologickým podmínkám. V mapČ þ. 4.4 za mezinárodní
oblast povodí Labe jsou z kartografických dĤvodĤ znázornČny pouze útvary podzemních vod
v hlavních kolektorech a jejich monitorovací místa.
Ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je využíváno celkem 4 891 monitorovacích míst (ýeská republika: 938, NČmecko: 3 945, Rakousko: 7,
Polsko: 1). Tím se poþet monitorovacích objektĤ od roku 2009 zvýšil asi o 8 %. ZmČny se týkaly
zejména svrchních útvarĤ podzemních vod a útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech.
V ýeské republice nebyly z hlediska kvantitativního stavu sledovány pouze 4 rozlohou drobné
útvary (s plochou max. 100 km2).
42 / 123
PodrobnČjší statistické údaje o monitorování kvantitativního stavu podzemních vod jsou uvedeny v tabulce II-4.3-1.
Tab. II-4.3-1:
Monitorovací síĢ ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod
Horizont podzemních vod
Poþet
monitorovacích objektĤ
celkem
Poþet
monitorovaných útvarĤ
podzemních
vod celkem
Plocha
podzemních
vod celkem
[km²]
Poþet
na 1 monitorovaný
útvar podzemních
vod
Hustota
mČĜicí sítČ
[km² na
1 monitorovací objekt]
Svrchní útvary podzemních vod
Útvary podzemních vod
v hlavních kolektorech
Hlubinné útvary podzemních vod
Celkem
181
19
2 260
9,5
12
4 525
296
146 279
15,3
32
185
7
7 935
26,4
43
4 891
322

ýeská republika
181
19
2 260
9,5
12
721
74
49 779
9,7
69
36
3
4 170
12,0
116
96

Celkem
938
NČmecko
Celkem
3 796
220
95 503
17,3
25
149
4
3 765
37,3
25
3 945
224

3)
131
Rakousko
1)
2)
7
1
920
1
77
7
3)
Polsko
1)
1
1,0
77
Ve skupinČ útvarĤ podzemních vod pĜiĜazené k povodí Labe (1x) pro doplĖující zabezpeþení výsledkĤ z bilance (bilance využitelných zdrojĤ podzemních vod s odbČry podzemních vod).
2)
V rakouské þásti povodí Labe byla vymezena jedna skupina útvarĤ podzemních vod.
3)
Vztaženo na rakouský podíl na ploše povodí Labe (v pĜepoþtu na celkový poþet rakouských útvarĤ podzemních vod / povodí
Dunaje by byla hustota monitorovacích objektĤ mnohem vyšší.)
Monitorování chemického stavu podzemních vod
Situaþní monitorování
VýbČr monitorovacích míst byl proveden v závislosti na výsledcích analýzy vlivĤ a jejich dopadĤ
s pĜihlédnutím ke konceptuálnímu modelu útvaru podzemních vod a specifickým vlastnostem
relevantních zneþišĢujících látek tak, aby byla vytvoĜena reprezentativní monitorovací síĢ. Jednotnou hustotu monitorovací sítČ, platnou pro mezinárodní oblast povodí Labe, nebylo možno
stanovit vzhledem k rozdílným hydrogeologickým podmínkám. V mapČ þ. 4.5 za mezinárodní
oblast povodí Labe jsou z kartografických dĤvodĤ znázornČny pouze útvary podzemních vod
v hlavních kolektorech a jejich monitorovací místa.
43 / 123
Ke sledování chemického stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro
situaþní monitorování využíváno celkem 1 728 monitorovacích míst (ýR: 526, NČmecko: 1 187,
Rakousko: 14, Polsko: 1). PodrobnČjší statistické údaje o monitorování kvantitativního stavu
podzemních vod jsou uvedeny v tabulce II-4.3-2.
Oproti prvnímu plánovacímu období byla monitorovací síĢ v ýeské republice rozšíĜena z 332 na
526 monitorovacích objektĤ, do sítČ byly zaĜazeny i vybrané vodárenské zdroje s vydatností
vČtší než 50 l/s. V rámci situaþního monitoringu, který probČhl na podzim roku 2013 a na jaĜe
roku 2014, bylo sledováno široké spektrum ukazatelĤ. Velký dĤraz byl kladen na sledování
pesticidĤ a jejich metabolitĤ. Pro hodnocení stavu útvarĤ však byla použita data za období
2007 – 2012 (pĤvodní síĢ s 332 monitorovacími objekty). Další situaþní monitoring je plánován
na podzim roku 2017 a jaro roku 2018.
V NČmecku nedošlo v monitorovací síti k žádným významným zmČnám. Hlavní pozornost byla
zamČĜena na sledování ukazatelĤ podle pĜílohy 2 spolkové vyhlášky o podzemních vodách a kromČ toho byla sledována celá Ĝada dalších ukazatelĤ specifických pro jednotlivé spolkové zemČ.
RovnČž v Rakousku a Polsku nedošlo v monitorovací síti k žádným významným zmČnám.
Tab. II-4.3-2:
SíĢ situaþního monitorování chemického stavu podzemních vod
Poþet
celkem
Poþet
podzemních
vod celkem
Plocha
podzemních
vod celkem
[km²]
Poþet
na 1 monitorovaný
útvar podzemních
vod
Hustota
mČĜicí sítČ
[km² na
Celkem
83
19
2 260
4,4
27
1 565
271
137 572
5,8
88
80
7
7 935
11,4
99

1 728
297
ýeská republika
83
19
2 260
4,4
27
416
74
49 779
5,6
120
27
3
4 170
9,0
154
Celkem
526
96

195
86 796
5,8
77
53
4
3 765
13,3
71
1 187
199

NČmecko
Celkem
1 134
Rakousko
1)
14
2)
2)
1
920
14,0
66
1
77
1,0
77
Polsko
3)
1
1)
2)
Vztaženo na rakouský podíl na ploše povodí Labe (v pĜepoþtu na celkový poþet rakouských útvarĤ podzemních vod / povodí
Dunaje by byla hustota monitorovacích objektĤ mnohem vyšší.)
3)
Monitorování chemického stavu v Polsku se provádí v rámci situaþního monitorování.
44 / 123
V ýeské republice nebyly z hlediska chemického stavu sledovány pouze 4 rozlohou drobné
útvary (s plochou max. 100 km2).
Provozní monitorování
Provozní monitorování se provádí v období mezi uskuteþĖováním situaþních monitorovacích
programĤ. VýbČr monitorovacích míst byl proveden v závislosti na výsledcích analýzy vlivĤ a
dopadĤ s pĜihlédnutím ke konceptuálnímu modelu útvaru podzemních vod, specifickým vlastnostem relevantních zneþišĢujících látek a výsledkĤm situaþního monitorování tak, aby byla
vytvoĜena reprezentativní monitorovací síĢ. Pro úþely provozního monitorování jsou u velkého
poþtu útvarĤ podzemních vod využity objekty ze sítČ situaþního monitorování, které mohou být
podle potĜeby zahuštČny dalšími pozorovacími místy. Z kartografických dĤvodĤ jsou místa provozního monitorování chemického stavu podzemních vod znázornČna pouze v mapách, které
jsou souþástí národních plánĤ povodí ýeské republiky a NČmecka.
Ke sledování chemického stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro provozní monitorování využíváno celkem 1 964 monitorovacích míst (ýeská republika: 526, NČmecko: 1 438, Rakousko: 0, Polsko: 0). PodrobnČjší statistické údaje o monitorování chemického stavu podzemních vod v jednotlivých státech v povodí Labe jsou uvedeny v tabulce II-4.3-3.
ObdobnČ jako v situaþním monitoringu byla oproti prvnímu plánovacímu období monitorovací
síĢ v ýeské republice rozšíĜena z 332 na 526 monitorovacích objektĤ, do sítČ byly navíc zaĜazeny i vybrané vodárenské zdroje s vydatností vČtší než 50 l/s. V rámci provozního monitoringu
budou v období podzim 2014 – jaro 2017 kromČ základních fyzikálnČ-chemických parametrĤ a
makrosložek sledovány ukazatele, které na základČ výsledkĤ situaþního monitoringu a hodnocení významných vlivĤ nepĜíznivČ ovlivĖují kvalitu podzemních vod nebo zpĤsobují nedosažení
dobrého chemického stavu.
V NČmecku byla upravena síĢ provozního monitoringu rozšíĜením, pĜiþemž však nedošlo
k závažným zmČnám. StejnČ jako v ýeské republice byly i v NČmecku vedle základních fyzikálnČ-chemických parametrĤ a hlavních složek sledovány ty ukazatele, které na základČ výsledkĤ
situaþního monitoringu a analýzy vlivĤ nepĜíznivČ ovlivĖují kvalitu podzemních vod nebo zpĤsobují, pĜíp. mohou zpĤsobit nedosažení dobrého chemického stavu.
V Rakousku i Polsku stejnČ jako v prvním plánovacím období nebyly vybrány žádné monitorovací objekty pro provozní monitorování chemického stavu, jelikož dobrý stav tČchto útvarĤ podzemních vod není ohrožen.
45 / 123
Tab. II-4.3-3:
SíĢ provozního monitorování chemického stavu podzemních vod
Poþet
celkem
Poþet
podzemních
vod celkem
Plocha
podzemních
vod celkem
[km²]
Poþet
na 1 monitorovaný
útvar podzemních
vod
Hustota
mČĜicí sítČ
[km² na
83
19
2 260
4,4
27
1 854
206
106 147
9,0
57
27
3
4 170
9,0
154
Celkem
1 964

228
ýeská republika
83
19
2 260
4,4
27
416
74
49 779
5,6
120
27
3
4 170
9,0
154
Celkem
526
96

10,9
39
NČmecko
Celkem
1 438
132
56 368
0
0
0
1 438
132

0

Rakousko
1)
0
0
Polsko
02)
0
0
—

1)
2)
U tĜí polských útvarĤ podzemních vod nebyly vybrány žádné monitorovací objekty pro provozní monitorování chemického stavu,
jelikož dobrý stav tČchto útvarĤ podzemních vod není ohrožen.
4.4
Hodnocení stavu podzemních vod
Stav útvarĤ podzemních vod se skládá z chemického a kvantitativního stavu a reprezentuje
možný negativní antropogenní vliv, nikoliv pĜirozené zmČny množství nebo chemismu podzemních vod. Stav se urþuje pro útvar nebo skupinu útvarĤ podzemních vod.
Prvním krokem pĜi hodnocení stavu podzemních vod je urþení parametrĤ a limitĤ dobrého stavu. Dobrý kvantitativní stav je v podstatČ definován již pomČrnČ jasnČ v Rámcové smČrnici
o vodách pomocí bilance množství a / nebo režimem hladin podzemních vod. Zasolování nebo
jiné intruze jsou používány jako indikátor k hodnocení kvantitativního stavu, ale v mezinárodní
oblasti povodí Labe byl tento indikátor použit pouze pro jeden nČmecký útvar podzemních vod.
KromČ toho byly individuálnČ hodnoceny další významné vlivy – hlavnČ tČžba.
46 / 123
Definice parametrĤ a limitĤ dobrého chemického stavu byla výraznČ komplikovanČjší. SmČrnice
2006/118/ES o ochranČ podzemních vod stanovuje podmínky pro hodnocení jakosti podzemních vod a evropská pracovní skupina „Podzemní vody“ pĜipravila smČrný dokument20 o hodnocení stavu a trendĤ pro spoleþnou implementaþní strategii, který byl v mezinárodní oblasti povodí Labe aplikován jak pro ukazatele a limity chemického stavu, tak i pro vlastní hodnocení.
Hodnocení chemického stavu je požadováno pro normy jakosti podzemních vod (celoevropské
standardy pro dusiþnany a pesticidy) a pro prahové hodnoty – standardy jakosti podzemních
vod, stanovené na úrovni þlenských státĤ.
Urþení prahových hodnot vychází z tČchto faktorĤ:

rozsah vzájemného pĤsobení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy nebo závislými suchozemskými ekosystémy,

narušení skuteþných nebo možných legitimních zpĤsobĤ využití nebo funkcí podzemních vod,

veškeré zneþišĢující látky, na jejichž základČ se útvary podzemních vod oznaþují za rizikové,

hydrogeologické charakteristiky, vþetnČ informací o úrovni pĜirozené koncentrace
(„pozadí“) a o vodní bilanci.
Prahové hodnoty byly v mezinárodní oblasti povodí stanoveny jednotnČ na národní úrovni.
V nČkterých specifických pĜípadech se stanovují specifické prahové hodnoty pro jednotlivé útvary nebo skupiny útvarĤ podzemních vod. Pro hodnocení stavu byly pro plány povodí 2015 použity všechny ukazatele z minimálního seznamu zneþišĢujících látek podle novely smČrnice
2006/118/ES21 a další ukazatele podle situace v obou zemích.
ýeská republika stanovila prahové hodnoty pro receptor podzemní voda na národní úrovni, které byly použity pro hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod. PĜehled ukazatelĤ i jednotlivé limity se liší od plánĤ povodí 2009 – nČkteré ukazatele z prvních plánĤ byly vynechány (pokud se
ukázalo, že žádný útvar podzemních vod nebyl kvĤli nim vyhodnocen jako rizikový ani nevyhovující), naopak byly pĜidány další relevantní zneþišĢující látky. Seznam ukazatelĤ pro plány povodí 2015 obsahuje 55 položek – obecné fyzikálnČ-chemické ukazatele jako dusiþnany, dusitany, amonné ionty, fosforeþnany a nČkteré kovy; relevantní prioritní a nebezpeþné látky a dále
byl významnČ rozšíĜen seznam pesticidĤ a jejich metabolitĤ. VČtšina limitĤ byla také harmonizována s limity chemického stavu nebo fyzikálnČ-chemických látek ekologického stavu povrchových vod. KromČ toho byly pro útvary povrchových vod, pĜímo závislých na podzemních
vodách (tj. s významným podílem podzemních vod), vyhodnoceny v relevantních monitorovacích objektech dusiþnany a amonné ionty podle typovČ-specifických limitĤ ekologického stavu /
ekologického potenciálu.
V NČmecku byly na základČ toxicity pro þlovČka a organismy stanoveny prahové hodnoty nepatrného zneþištČní, které zahrnují kolem 90 ukazatelĤ. Tyto hodnoty se obecnČ aplikují, i když
doposud byly pĜevedeny do právních pĜedpisĤ jako závazné prahové hodnoty pouze pro ukazatele podle smČrnice 2006/118/ES, pĜíloha I a pĜíloha II, þást B. V nČkterých útvarech podzemních vod je hodnota geogenního pozadí vyšší než tyto obecnČ stanovené prahové limity a proto
zde byla urþena odlišná, specifická prahová hodnota se zohlednČním hodnoty pĜirozeného pozadí. PĜíslušný seznam je obsažen v nČmeckém národním plánu povodí.
Tabulka II-4.4-1 uvádí pĜehled spoleþných ukazatelĤ a jejich hodnot.
20
Guidance Document No. 18: Guidance on Groundwater Status and Trend Assessment, 2009
21
SmČrnice Komise 2014/80/EU ze dne 20. þervna 2014, kterou se mČní pĜíloha II smČrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/118/ES o ochranČ podzemních vod pĜed zneþištČním a zhoršováním stavu
47 / 123
Tab. II-4.4-1:
PĜehled spoleþných ukazatelĤ a daných hodnot použitých pro hodnocení chemického stavu útvarĤ podzemních vod v ýeské republice a NČmecku
Název ukazatele
ýíslo CAS
Jednotka
Hodnota
dobrého stavu
v NČmecku1)
Hodnota
dobrého stavu
v ýeské republice
1,1,2-trichlorethen
79-01-6
μg/l
102)
10
Arsen
7440-38-2
μg/l
10
10
Benzo(a)pyren
50-32-8
μg/l
Benzo(b)fluoranthen
205-99-2
μg/l
0,025
0,03
Benzo(g,h,i)perylen
191-24-2
μg/l
0,025
0,002
Benzo(k)fluoranthen
207-08-9
μg/l
0,025
0,03
Fluoranthen
206-44-0
μg/l
0,025
0,1
0,01
0,01
Hexachlorbenzen
118-74-1
μg/l
0,01
0,1
Indeno(1,2,3-c,d)pyren
193-39-5
μg/l
0,025
0,002
Kadmium a jeho slouþeniny
7440-43-9
μg/l
0,5
0,25
μg/l
3)
Kyanidy (HCN)
74-90-8
50
4)
500
Naftalen
91-20-3
μg/l
1
0,1
Olovo
7439-92-1
μg/l
10
1,2
para-para-DDT
50-29-3
μg/l
RtuĢ
7439-97-6
μg/l
Tetrachlorethylen
127-18-4
μg/l
5)
Amonné ionty
mg/l
5)
Dusiþnany
mg/l
0,1
0,2
102)
0,5
50
0,01
0,05
10
0,5
50
Chloridy
168876-00-6
mg/l
250
200
Sírany
14808-79-8
mg/l
240
400
Antracen
120̻12̻7
μg/l
0,01
0,1
Benzen
71-43-2
μg/l
1
1
Fosforeþnany
mg/l
Hliník
7429-90-5
μg/l
Nikl
7440̻02̻0
μg/l
Trichlormethan
67-66-3
μg/l
0,5
200
14
2,5
4
2,5
1)
Dosud nikoliv právnČ závazné, ale obecnČ akceptované hodnoty. Hodnoty byly pozmČnČny pro nČkteré útvary podzemních vod
podle pĜirozeného pozadí.
2)
Hodnota platí pro sumu tri- a tetrachlorethenu.
3)
Pro volné kyanidy (57-12-5) platí hodnota 5 μg/l.
4)
Hodnota platí pro sumu naftalenu a methylnaftalenu.
5)
Hodnota platí pro receptor podzemní voda. Pokud jsou receptorem související útvary povrchových vod, v ýeské republice platí
typovČ-specifické limity 8 – 20 mg/l pro dusiþnany a 0,1 – 0,3 mg/l pro amonné ionty
KromČ výše uvedených spoleþných ukazatelĤ je v mezinárodní oblasti povodí Labe hodnoceno
široké spektrum pesticidĤ a jejich relevantních metabolitĤ, pro nČž platí spoleþný limit 0,5 μg/l
(suma), resp. 0,1 μg/l (jednotlivá látka). VýbČr hodnocených pesticidĤ se stanovuje podle jejich
relevance v dílþích povodích.
48 / 123
Hodnocení stavu bylo založeno na porovnání namČĜených hodnot s jejich limity. Rámcová
smČrnice o vodách a smČrnice 2006/118/ES stanovují, že pĜekroþení limitĤ v urþitých místech
nemusí automaticky znamenat ohrožení útvaru jako celku. Jedná se zejména o situaci, kdy byly
pĜekroþeny normy jakosti vlivem lokálních antropogenních vlivĤ, které musí být sledovány a
pĜípadnČ sanovány, aniž by bylo nutné stanovit stav celého útvaru jako nevyhovující. V nČkterých pĜípadech byl stav na základČ dat z monitoringu hodnocen jako nevyhovující, ale žádný
známý zdroj zneþištČní nebyl nalezen. PĜi hodnocení chemického stavu v útvarech podzemních
vod byl zjišĢován podíl plochy s nevyhovujícím stavem a podle toho byl urþen výsledný chemický stav podzemních vod.
Tabulka II-4.4-2 uvádí pro mezinárodní oblast povodí Labe a pro jednotlivé þlenské státy þetnost, s kterou jednotlivé typy vlivĤ vedly k hodnocení „nevyhovující kvantitativní stav“ nebo „nevyhovující chemický stav“. PĜi zjištČní dĤvodĤ nedosažení cílĤ z hlediska chemického stavu je
tĜeba vzít v úvahu, že u þásti útvarĤ bylo urþujících nČkolik rĤzných typĤ vlivĤ souþasnČ.
Tab. II-4.4-2:
PĜehled útvarĤ podzemních vod v nevyhovujícím stavu a pĜíþinné vlivy
(celkem 334 útvarĤ podzemních vod)
PĜíþinné vlivy
Nevyhovující
kvantitativní stav
19
OdbČry
Následky
tČžby1)
Intruze
11
7
1
Nevyhovující
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
181
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby
146
44
22
ýeská republika
PĜíþinné vlivy
Nevyhovující
kvantitativní stav
12
OdbČry
Následky
1)
tČžby
Intruze
11
1
0
Nevyhovující
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
76
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby
41
35
1
NČmecko
PĜíþinné vlivy
Nevyhovující
kvantitativní stav
7
OdbČry
Následky
tČžby
Intruze
—
6
1
Nevyhovující
chemický
stav
PĜíþinné vlivy
105
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby
105
9
21
Rakousko
(celkem 1 útvar podzemních vod)
Nevyhovující
kvantitativní stav
0
PĜíþinné vlivy
Nevyhovující
Následky
Intruze
OdbČry
chemický
0
tČžby
stav

PĜíþinné vlivy
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby

Polsko
Nevyhovující
kvantitativní stav
1)
0
PĜíþinné vlivy
Nevyhovující
Následky
OdbČry
Intruze
0
chemický
tČžby
stav

PĜíþinné vlivy
Plošné
zdroje
Bodové
zdroje
Následky
tČžby

V údajích za ýeskou republiku jsou u kvantitativního stavu zaĜazeny pod následky tČžby také další vlivy (napĜ. geotermální
vrty apod.).
49 / 123
V souladu s Rámcovou smČrnicí o vodách a smČrnicí o ochranČ podzemních vod bylo pro útvary podzemních vod provedeno hodnocení trendĤ. Analýza trendĤ se provádí na všech monitorovacích objektech pro všechny relevantní ukazatele, avšak pouze u útvarĤ podzemních vod
definovaných jako rizikové. To znamená, že zjišĢování trendĤ se nemusí provádČt na všech
útvarech podzemních vod. Posuzování trendĤ pro plány povodí 2015 bylo provedeno za období
minimálnČ 6 let. PĜi použití delšího hodnoceného období lze hodnotit i zmČnu, eventuálnČ i zvrat
trendu. Analýza trendĤ byla provedena pomocí statistické metody, tzv. lineární regrese.
V pĜípadČ kratší þasové Ĝady byly použity jednodušší metody (napĜ. porovnání prĤmČrĤ). Hodnocení zvratu trendu však zatím není statisticky prĤkazné vzhledem k tomu, že poslední namČĜená data byla z let 2012 – 2013. V této dobČ nemohla provedená opatĜení pĤsobit dostateþnČ
dlouho. Výsledky mohou být tedy pouze orientaþní, stejnČ jako výsledky hodnocení trendĤ za
kratší þasové období. Trendy byly primárnČ hodnoceny pro monitorovací objekty (a jednotlivé
ukazatele), výsledky byly následnČ vztaženy na celé útvary podzemních vod.
Vyhodnocení stavu jak v ýeské republice, tak i v NČmecku v zásadČ potvrdilo výsledky hodnocení rizikovosti. RelativnČ malý poþet útvarĤ je v nevyhovujícím kvantitativním stavu, a to kvĤli
tČžbČ, pĜípadnČ jiným odbČrĤm podzemních vod. VýraznČ þastČji se vyskytuje nevyhovující
chemický stav.
V ýeské republice jsou nejþastČji pĜekraþovány koncentrace dusiþnanĤ, pesticidĤ a jejich metabolitĤ a nebezpeþných látek. V souladu s hodnocením rizikovosti patĜí k nejvýznamnČjším
antropogenním vlivĤm zemČdČlství (plošné zdroje zneþištČní) a staré zátČže. Aþkoliv vČtšina
problematických pesticidĤ byla již zakázána nebo bylo jejich užívání omezeno, vysoký podíl
pesticidĤ v nevyhovujících útvarech je dĤsledkem zaĜazení 29 pesticidĤ a jejich metabolitĤ na
seznam ukazatelĤ hodnocení chemického stavu (v prvním plánu to bylo jen devČt pesticidĤ)
a podrobným monitorovacím programem, zamČĜeným na pesticidy. Naopak podíl útvarĤ, nevyhovujících kvĤli dusiþnanĤm poklesl z 54 % na 48 %, aþkoliv nČkteré monitorovací objekty, reprezentativní pro závislé útvary povrchových vod byly hodnoceny podle pĜísnČjších limitĤ (8 až
20 mg/l). U 12 % útvarĤ došlo sice z hlediska dusiþnanĤ ke zhoršení, to bylo ale zpĤsobeno
u þásti z nich pĜísnČjšími limity a v nČkterých pĜípadech také zahuštČním monitorovacích objektĤ. StejnČ tak celkový podíl útvarĤ v nevyhovujícím chemickém stavu mírnČ poklesl, aþkoliv bylo
hodnoceno více ukazatelĤ a pro znaþnou þást zneþišĢujících látek byly zpĜísnČny limity chemického stavu.
V NČmecku byly nejþastČji pĜekraþovány koncentrace u dusiþnanĤ, síranĤ, amonných iontĤ,
kromČ toho v menší míĜe u také u tČžkých kovĤ, arsenu, organických látek (PAU, BTEX22 a tČkavé halogenované uhlovodíky) a u pesticidĤ. Jako významný antropogenní vliv bylo potvrzeno
využívání zemČdČlských ploch, mČstská zástavba, staré zátČže a tČžba.
V tabulce II-4.4-3 je uveden poþet a procentuální rozložení útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe, jejichž stav byl z rĤzných dĤvodĤ hodnocen jako nevyhovující.
22
BTEX je zkratka pro aromatické uhlovodíky benzen, toluen, ethylbenzen a xylen. Tyto látky se mohou dostávat do podzemních vod, a tudíž také do pitné vody z urþitých rozpouštČdel (napĜ. z plynáren), z výfukových plynĤ vozidel nebo infiltrací
pohonných hmot.
50 / 123
Tab. II-4.4-3:
Výsledky hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl
vyhodnocen stav jako nevyhovující
Nevyhovující chemický stav
Celkem
dusiþnany
celkem
pesticidy
%
celkem
%
ostatní zne1)
þišĢující látky
celkem
%
Nevyhovující
kvantitativní
stav
celkem
celkem
Nevyhovující
celkový stav
%
celkem
%
celkem
%
181
54
19
6
183
55
76
76
12
12
78
78
105
46
7
3
105
46
0
0
0
0
0
0

0
0
0
0
334
112
34
57
17
120
36
ýeská republika
100
48
48
51
51
65
65
NČmecko
228
64
28
6
3
55
24
Rakousko
1
0
0
0
0
0
0
Polsko

5
1)

ZneþišĢující látky podle pĜílohy II smČrnice 2006/118/ES a ostatní látky
Výsledky zjišĢování trendĤ u koncentrací zneþišĢujících látek v útvarech podzemních vod
v mezinárodní oblasti povodí Labe uvádí následující tabulka II-4.4-4.
Tab. II-4.4-4:
Výsledky identifikace trendu koncentrací zneþišĢujících látek v útvarech
podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl identifikován trend
Vzestupný trend pro
Celkem
dusiþnany
celkem
ostatní zneþišĢující látky1)
pesticidy
%
celkem
%
celkem
%
0
40
12
0
20
20
0
20
9
0
0
0

334
8
2
0
ýeská republika
100
2
2
0
NČmecko
228
6
3
0
Rakousko
1
0
0
0
Polsko
5
1)

Chemický a kvantitativní stav útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech je znázornČn
v mapách þ. 4.6 a 4.7. Porovnání výsledkĤ hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod pro první
a druhé plánovací období je znázornČno v mapČ þ. 4.6.1 pro chemický stav v ukazateli dusiþnany a v mapČ þ. 4.7.1 pro kvantitativní stav.
51 / 123
V ýeské republice došlo z hlediska kvantitativního stavu k výrazné zmČnČ – 19 % útvarĤ pĜešlo
z nevyhovujícího stavu do dobrého a pouze u tĜí útvarĤ došlo ke zhoršení – nejvČtší vliv ovšem
na to mČlo zpĜesnČní údajĤ o pĜírodních zdrojích podzemních vod. Pro 18 % útvarĤ chybí vČrohodná data o pĜírodních zdrojích a je pro nČ v tuto chvíli uveden stav dobrý – dá se totiž pĜedpokládat, že existující odbČry nemohou pĜekraþovat dostupné pĜírodní zdroje.
4.5
Monitoring a hodnocení stavu chránČných oblastí
Monitorování stavu chránČných oblastí podle þlánku 8 RSV musí být uzpĤsobeno tak, aby poskytovalo informace ve vazbČ na specifické požadavky smČrnic, podle kterých byly tyto chránČné oblasti vymezeny (bližší podrobnosti viz kapitola 3). V mezinárodní oblasti povodí Labe se
jedná o tyto chránČné oblasti:
a)
b)
c)
d)
oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ: vodní útvary podle þlánku 7
odst. 1 RSV,
rekreaþní vody (vody ke koupání),
oblasti citlivé na živiny,
oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ, chránČné ptaþí oblasti.
Vzhledem k tomu, že popis stavu oblastí, uvedených v bodech b) až d), pĜedkládají státy
Evropské komisi v samostatných zprávách, není tĜeba zde tyto údaje uvádČt. PodrobnČjší
informace lze získat v aktuálních zprávách jednotlivých státĤ k pĜíslušným smČrnicím o chránČných oblastech, které jsou jmenovitČ uvedeny v kapitole 3.
4.5.1
Monitoring vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské
spotĜebČ podle þlánku 7 RSV
Na vodních útvarech povrchových vod s prĤmČrnými denními odbČry nad 100 m3 vody urþené
k lidské spotĜebČ, byla vymezena monitorovací místa, kde se provádí dodateþný monitoring
v rozsahu nezbytném pro splnČní požadavkĤ podle þlánku 7 RSV. Na tČchto vodních útvarech
se monitorují všechny vypouštČné prioritní látky, všechny látky vypouštČné v takovém množství,
které by mohlo ovlivnit stav vodního útvaru, a látky, jejichž sledování stanovuje smČrnice ES
o pitné vodČ.
V rámci situaþního monitorování se sledují všechny útvary podzemních vod, které poskytují
dennČ prĤmČrnČ více než 100 m3 vody urþené k lidské spotĜebČ. Kvalita pitné vody, kterou tyto
vodní útvary poskytují, se sleduje podle smČrnice ES o pitné vodČ. Výsledky monitorování
u zaĜízení s odbČry nad 1 000 m3 za den nebo zásobujících více než 5 000 osob podléhají podle smČrnice ES o pitné vodČ ohlašovací povinnosti.
4.5.2
Stav vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské
spotĜebČ podle þlánku 7 RSV
Z celkového poþtu 412 útvarĤ povrchových vod v kategorii „jezera“ v mezinárodní oblasti povodí
Labe se odebírá voda pro vodárenské úþely z 38 útvarĤ, pĜiþemž v žádném útvaru nejsou pĜekroþeny normy environmentální kvality pro zneþišĢující látky, které jsou relevantní pro ekologický stav, ani ukazatele pitné vody stanovené v legislativních pĜedpisech jednotlivých státĤ.
52 / 123
U 23 vodních útvarĤ (5 v koordinaþní oblasti Mulde-Labe-ýerný Halštrov, 5 v koordinaþní oblasti Sála a 13 v koordinaþní oblasti Havola) jsou pĜekroþeny normy environmentální kvality pro
zneþišĢující látky, které jsou relevantní pro chemický stav. OdbČry pitné vody z útvarĤ
v kategorii „jezera“ se provádČjí ve všech koordinaþních oblastech s výjimkou koordinaþních
oblastí StĜední Labe / Elde a Slapový úsek Labe.
VČtšina útvarĤ podzemních vod pĜedstavuje zároveĖ vodní útvary pro odbČr pitné vody podle
þlánku 7. VČtšina ukazatelĤ pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod byla
hodnocena podle limitĤ pro pitné vody nebo podle pĜísnČjších hodnot. V NČmecku byly všechny
výsledky sledování odbČrĤ podzemních vod pro pitné úþely zaþlenČny do hodnocení chemického stavu útvarĤ podzemních vod, v ýeské republice byly zaþlenČny pouze výsledky sledování
dusiþnanĤ. Pokud byl zjištČn nevyhovující stav, týkal se výsledku hodnocení chemického stavu.
Požadavky uvedené v þlánku 7 odst. 2 RSV jsou prĤbČžnČ plnČny.
5.
Seznam environmentálních cílĤ a výjimek
Definování environmentálních cílĤ pro povrchové i podzemní vody a pro chránČné oblasti, vþetnČ dodržení stanovených lhĤt, vychází pĜedevším z legislativních požadavkĤ þlánku 4 RSV
(obr. II-5-1). Tyto požadavky, které jsou v porovnání s dĜívČjšími normami nároþnČjší, jsou základem pro dlouhodobé udržitelné hospodaĜení s vodními zdroji s vysokou úrovní ochrany vodního prostĜedí. Na národní úrovni byly pĜíslušné požadavky transponovány do národní legislativy a specifikovány. Další orientaþní pomĤcky lze nalézt na evropské úrovni ve smČrných dokumentech CIS.
Povrchové vody
Podzemní vody
zamezení zhoršení stavu
zamezení zhoršení stavu
snížení zneþišĢování prioritními látkami
dobrý kvantitativní stav
zastavení vypouštČní, emisí a úniku
dobrý chemický stav
prioritních nebezpeþných látek (phasing-out)
zvrácení významných a trvajících
vzestupných trendĤ koncentrací
zneþišĢujících látek
PĜirozené vodní útvary
dobrý ekologický stav
SilnČ ovlivnČné / umČlé vodní útvary
dobrý ekologický potenciál
ChránČné oblasti
dosažení všech norem a cílĤ Rámcové smČrnice o vodách, pokud právní pĜedpisy,
podle kterých byly chránČné oblasti zĜízeny, nestanoví jinak
Obr. II-5-1:
Environmentální cíle Rámcové smČrnice o vodách
53 / 123
Environmentální cíle musí být stanoveny pro každý jednotlivý vodní útvar. Jednoznaþná metoda
ke stanovení environmentálních cílĤ pro jednotlivé vodní útvary však není dána ani legislativnČ,
ani ve smČrných dokumentech, takže aplikované metody vykazují vedle Ĝady spoleþných rysĤ
také národní a regionální rozdíly.
Pro plánování opatĜení a dosažení legislativou stanovených environmentálních cílĤ ve vodních
útvarech mezinárodní oblasti povodí Labe je dĤležitým základem stanovení strategií / cílĤ dohodnutých na národní a mezinárodní úrovni.
Environmentální cíle, týkající se dobrého stavu, resp. potenciálu, by mČly být v zásadČ dosaženy do roku 2015. Nedílnou souþástí environmentálních cílĤ je však také stanovení výjimek. PĜi
zohlednČní socioekonomických dopadĤ mĤže být v pĜípadČ legislativních pĜedpokladĤ uplatnČno prodloužení lhĤt, stanovení ménČ pĜísných environmentálních cílĤ, pĜipuštČní pĜechodného
zhoršení stavu a nedosažení dobrého stavu v dĤsledku „nových zmČn“. Odhad, zda bude možno dosáhnout pĜíslušných environmentálních cílĤ pro vodní útvar v rámci uvedených lhĤt nebo
uplatnČných výjimek, je spojen s urþitými nejistotami. Ty jsou dány pĜedevším skuteþností, že
realizace opatĜení a obecný politický a spoleþenský vývoj jsou velmi obtížnČ pĜedvídatelné a spolehlivé výpovČdi o úþinku opatĜení a reakci biologických složek kvality lze obtížnČ kvantifikovat.
UmČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary tvoĜí samostatnou kategorii útvarĤ povrchových vod
s vlastním systémem klasifikace a vlastními cíli, které se Ĝídí podle pĜíslušných porovnatelných
kategorií pĜirozených povrchových vod. V þlánku 4 odst. 3 RSV jsou mimoto uvedena pĜísná
kritéria pro vymezení vodního útvaru jako silnČ ovlivnČného nebo umČlého.
V následující kapitole 5.1 jsou ucelenČ pojednány nadregionální požadavky na nakládání
s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe. Na základČ tohoto spoleþného pojetí byly pro
útvary povrchových a podzemních vod odvozeny konkrétní environmentální cíle, které jsou
uvedeny a odĤvodnČny v kapitole 5.2. V kapitole 5.3 jsou vysvČtleny specifické požadavky, týkající se chránČných oblastí.
5.1
Nadregionální strategie k dosažení environmentálních cílĤ
Na základČ aktuálního stavu povrchových a podzemních vod a cílĤ Rámcové smČrnice
o vodách byly charakterizovány stávající problémy v oblasti podzemních a povrchových vod,
z nichž byly na mezinárodní a národní úrovni odvozeny a dohodnuty nadregionální environmentální cíle. V zásadČ se jejich stanovení využívá jako spoleþná základna ke stanovení priorit
v rámci plánĤ povodí a programĤ opatĜení v regionech.
Tento proces stanovení priorit zohledĖuje celou Ĝadu smČrodatných kritérií, jako napĜ.:23
23

synergie s dalšími smČrnicemi, napĜ. smČrnice o stanovištích, povodĖová smČrnice,
rámcová smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí,

efektivnost nákladĤ / užitkovost opatĜení,

následky v pĜípadČ, že se nepodniknou žádné kroky,

jistoty / nejistoty úþinnosti opatĜení,

opatĜení, která lze zrealizovat v krátkém þasovém horizontu,

naléhavost Ĝešeného problému,
Výþet kritérií vychází ze smČrného dokumentu CIS þ. 20, bod 3.2.5.4 (Guidance Document on Exemptions to the Environmental
Objectives).
54 / 123

dostupné finanþní mechanismy,

akceptování ze strany veĜejnosti.
V mezinárodní oblasti povodí Labe byly pro druhé plánovací období vedle problémĤ, které mají
výluþnČ lokální nebo regionální charakter, opČt definovány významné nadregionální problémy
nakládání s vodami. Jedná se:

o zlepšení struktury a prĤchodnosti tokĤ a

o snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami.
Pro tyto hlavní vlivy byly vypracovány strategie ke zlepšení stavu vod a na jejich základČ stanoveny nadregionální environmentální cíle. Kroky ke každému z výše uvedených významných
problémĤ nakládání s vodami byly koordinovány na mezinárodní úrovni.
Na rozdíl od plánu povodí z pĜedchozího období (2009) již nejsou mezi významné problémy
nakládání s vodami na mezinárodní úrovni zaĜazeny odbČry a pĜevody vody. DĤvodem je, že
nebyl identifikován žádný pĜevod þi odbČr vody v povodí Labe, který by bylo nezbytné Ĝešit na
základČ projednání a koordinace na mezinárodní úrovni. OdbČry a pĜevody vody však mohou
spolu s ostatními vlivy zpĤsobovat nebo prohlubovat nedostatek vody, který mĤže být významný na regionální úrovni.
S ohledem na problémy identifikované v plánu povodí 2009 zahájily v prvním plánovacím období þinnost tĜi ad hoc skupiny expertĤ (viz kapitola 3 v þásti I. Úvod) s cílem vypracovat doporuþení v oblasti nakládání se sedimenty, údržby povrchových vod využívaných pro plavební úþely
a managementu množství vod. ZávČreþné zprávy tČchto skupin, až na management množství
vod, byly vydány jako publikace MKOL a jsou k dispozici na jejích internetových stránkách
(MKOL 2013b, MKOL 2014a). Výsledky práce tČchto skupin byly zohlednČny v tomto plánu
a jsou podrobnČji rozvedeny pĜedevším v této kapitole, problematika nakládání se sedimenty
s ohledem na její komplexní charakter (aspekt hydromorfologie, aspekt kvality) i na jiných vhodných místech plánu.
Jedním z vlivĤ, který mĤže prohlubovat nedostatek vody, je vliv klimatické zmČny. Aktuální výsledky studií trendĤ v Ĝadách klimatických a hydrologických veliþin a rovnČž výsledky studií dopadĤ klimatické zmČny na hydrologický režim ve stĜední EvropČ získané na základČ souboru
klimatických modelĤ dokládají oprávnČnou potĜebu vČnovat problematice managementu množství vod v povodí Labe zvýšenou pozornost. Na základČ doporuþení ad hoc skupiny expertĤ
„Management množství vod“ budou v MKOL sledovány následující úkoly:

V rámci pĜípravy tĜetího plánovacího období stanovit a v rámci mezinárodní oblasti povodí
Labe odsouhlasit indikátory hydrologického sucha a jeho intenzity svázané s prĤtoky ve
vybraných charakteristických profilech obdobnČ, jako je tomu u povodĖových stavĤ (termín: 2016 – 2017).

V rámci pĜípravy na tĜetí plánovací období rozhodnout, zda a pĜípadnČ jakým zpĤsobem
Ĝešit problematiku nedostatku vody v tĜetích plánech povodí (termín: 2016 – 2019). PĜitom
je tĜeba vzít v úvahu:
–
základní charakteristiky mezinárodní oblasti povodí Labe z hlediska zdrojové kapacity
(se zahrnutím kvantitativního stavu útvarĤ podzemních vod), užívání vod a jeho intenzitu, trendy a zejména zjištČní, do jaké míry hrozí problém nedostatku vody, zda je
v souþasnosti již významný, jak se projevuje a zda je vázán pouze na þást nebo
na celou mezinárodní oblast povodí Labe, a to s pĜihlédnutím k oþekávaným dopadĤm
zmČny klimatu,
–
možné dĤsledky nedostatku vody pro vybrané zátČžové stavy pro jednotlivé koordinaþní
oblasti nebo vybraná povodí (napĜ. nižší roþní odtok o 10 %, 20 %, 30 %, popĜ. i 40 %).
55 / 123
Jeden z odborných pĜíspČvkĤ, který se týká obou uvedených problémĤ nakládání s vodami,
pĜedstavuje „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a). V souvislosti s pĜípravou prvního plánu povodí bylo konstatováno, že narušený režim sedimentĤ a špatná jakost
sedimentĤ v povodí Labe mají závažné negativní dopady na ekosystém, vodní hospodáĜství,
ochranu pĜed povodnČmi a plavbu a ohrožují dosažení cílĤ ochrany moĜského prostĜedí. Na
základČ usnesení delegací MKOL (22. zasedání MKOL v roce 2009) byla proto vypracována
ucelená koncepce pro nakládání se sedimenty, jejíž závČry jsou relevantní pro oba nadregionální problémy nakládání s vodami. Koncepce vychází z cílĤ Rámcové smČrnice o vodách
a také Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí a formou rizikové analýzy pojednává
nadregionálnČ významné kvantitativní, kvalitativní a hydromorfologické aspekty nakládání se
sedimenty v povodí Labe. Vedle toho obsahuje i konkrétní doporuþené postupy a dokládá jejich
realizovatelnost pomocí souboru ovČĜených Ĝešení managementu. „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ je tedy významným odborným podkladem pro aktualizaci národních plánĤ
povodí a programĤ opatĜení státĤ v povodí Labe, zejména ýeské republiky a NČmecka.
5.1.1
Zlepšení struktury a prĤchodnosti vodních tokĤ
K dosažení dobrého ekologického stavu vodních útvarĤ pĜispívá pokud možno pĜirozená a lidskou þinností neovlivnČná morfologie toku, který je v pĜevážné míĜe prostupný pro vodní organismy. PĜitom je tĜeba brát v úvahu prĤchodnost toku po i proti proudu. Tyto popsané podmínky
se na vČtšinČ vodních útvarĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe nepodaĜilo prozatím splnit
z dĤvodu intenzivních stavebních úprav toku, zejména pro úþely vodní dopravy, odvodĖování
krajiny, ochrany proti povodním, výroby energie nebo v souvislosti se zásobováním pitnou vodou a urbanizací. Následkem stavebních úprav je pĜerušení kontinuity vodních tokĤ a narušení
pĜirozených stanovišĢ.
Ke zlepšení prĤchodnosti a soubČžnČ i struktury vodních tokĤ byly již v rámci zpracování plánĤ
povodí stanoveny priority s tím, že v mezinárodní oblasti povodí Labe byly pro plán povodí 2009
identifikovány a stanoveny takové vodní toky, které jsou svou propojovací funkcí obzvlášĢ významné pro rybí populaci a obzvlášĢ vhodné pro rozvoj toku. V ýeské republice i v NČmecku byl
tento výbČr pro druhé plánovací období zþásti upraven. Vedle toku Labe bylo více než 50 pĜítokĤ vybráno jako „nadregionální prioritní vodní toky“.
Podle Rámcové smČrnice o vodách patĜí struktura a prĤchodnost vodních tokĤ k tzv. hydromorfologickým složkám kvality, kterých lze pĜi hodnocení ekologického stavu, resp. ekologického
potenciálu povrchových vod využívat jako podpĤrného nástroje. Struktura a prĤchodnost vodních tokĤ proto do posouzení stavu nevstupují pĜímo, ale jen nepĜímo prostĜednictvím hodnocení složek biologické kvality. Z tohoto dĤvodu je pro klasifikaci ekologického stavu nebo potenciálu rozhodující hodnocení složek biologické kvality a dodržení norem environmentální kvality
specifických zneþišĢujících látek daného povodí.
Zlepšení struktury vodních tokĤ
Struktura vodních tokĤ má (vedle jakosti vody) podstatný vliv na životní podmínky vodních
organismĤ. Cílem opatĜení ke zlepšení struktury vodních tokĤ je pĜedevším obnova pĜimČĜených stanovišĢ s vhodnými trdlišti a místy pro vývoj juvenilních ryb, kruhoústých a dalších vodních organismĤ v cílových oblastech migrace, což je pro dosažení cílĤ Rámcové smČrnice
o vodách nezbytné. Významným prvkem je zde zlepšení pĜíþného propojení, resp. postranní
návaznost vodního toku na oblast údolní nivy. Obnova napojení údolních niv pomocí oddálením
ochranných hrází od toku mĤže mít pozitivní dopady i z hlediska PovodĖové smČrnice (viz kapitola 7.1). VýbČr a realizace opatĜení je v kompetenci státĤ v povodí Labe. Je však nutné, aby se
státy navzájem informovaly o postupu a metodice.
56 / 123
V roce 2013 vydala MKOL publikaci „Údržba povrchových vod využívaných pro plavební úþely
v povodí Labe s ohledem na zlepšení ekologického stavu / potenciálu“ (MKOL 2013b), která je
závČreþnou zprávou ad hoc skupiny expertĤ „Povrchové vody využívané pro plavební úþely“.
Ve zprávČ jsou uvedena obecná doporuþení, konkrétní návrhy a pĜíklady údržby vodních cest
na vnitrozemském úseku Labe a na VltavČ, které mají pozitivní ekologický dopad. Hlavním výchozím principem návrhĤ a doporuþení je dosažení pokud možno pĜirozené tvarové þlenitosti
koryta a bĜehĤ, þlenitosti hloubek vody a rychlostí proudČní. Návrhy a doporuþení se tudíž vztahují na takové úseky Labe a vybraných pĜítokĤ, kde je ekologické zlepšení možné pĜi zajištČní
funkcí vodního toku, zabezpeþení plavby nebo jiných zpĤsobĤ užívání vod. Publikace má být
vodítkem pro ýeskou republiku a NČmecko pĜi provádČní údržby vodních cest na vnitrozemském úseku Labe a na VltavČ, uvádČné návrhy a doporuþení lze však analogicky využít i pĜi
údržbČ ostatních vodních tokĤ.
„Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a), která byla zmínČna již v kapitole
5.1, se zabývá mimo jiné i zvláštním významem režimu sedimentĤ pro hydromorfologii vodního
toku. Oba aspekty se navzájem ovlivĖují. ýím pĜirozenČjší je režim sedimentĤ, tím pĜirozenČjší
cestou se zpravidla mĤže utváĜet i bohatost forem vodního toku specifických pro daný typ vodního útvaru, tj. struktura vodních tokĤ. MénČ výrazné hydromorfologické charakteristiky fungují
jako indikátor narušeného režimu sedimentĤ. Hydromorfologické charakteristiky toku mají naopak vliv na formování pĜevládajícího režimu sedimentĤ. V této koncepci je tato souvislost prezentována na základČ tČchto hydromorfologických indikátorĤ: bilance sedimentĤ / ovlivnČní hydrologického režimu, prĤchodnost pro sedimenty, variabilita šíĜky / variabilita hloubek, zrnitostní
složení dnového substrátu, struktura a stabilita bĜehu a pomČr recentní a morfologické údolní
nivy / marše. Bylo doloženo, že velkoplošná a dlouhodobá bilance sedimentĤ, ale i prĤchodnost
sedimentĤ mají vcelku klíþovou funkci pro utváĜení hydromorfologických vlastností vodních
tokĤ. Z podrobného zmapování a hodnocení hydromorfologických indikátorĤ vyplývá proto centrální doporuþený postup „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ na vnitrozemském
úseku Labe z hlediska hydromorfologie, že je tĜeba sledovat pĜístupy v uceleném povodí, které
jsou zamČĜeny na vyrovnání deficitu sedimentĤ a na úþinné zamezení dalšímu prohlubování
dna. Sem patĜí i zvýšený pĜísun sedimentĤ z povodí, mj. i pomocí zlepšené prĤchodnosti pro
sedimenty (FGG Elbe 2013, MKOL 2014a). ZohlednČní tohoto doporuþení mĤže pĜispČt
ke zlepšení struktury vodních tokĤ.
Estuár Labe pĜedstavuje vysoce dynamický hydromorfologický systém, který podléhá neustálým
prostorovČ rozsáhlým pĜirozeným zmČnám a þetným zásahĤm. Vedle hydrotechnických opatĜení v souvislosti s úpravami plavební dráhy k zajištČní pĜístupu námoĜních lodí do hamburského
pĜístavu mají mimoĜádný ekologický význam také opatĜení na ochranu pĜed bouĜlivým pĜílivem,
oddČlení vedlejších labských ramen, ztráta oblastí mČlþin v dĤsledku hloubení þi zavážení ploch
a ztráta bezpeþnČ zaplavitelných území za hrázemi. Ve slapovém úseku Labe má využití pro
plavební úþely velký význam. Údržbu slapového úseku Labe provádí Vodní a plavební správa
SRN (WSV) spoleþnČ se správou hamburského pĜístavu Hamburg Port Authority (HPA). Morfologické úpravy ve slapovém úseku Labe vedly dohromady k nevyváženému režimu sedimentĤ.
To má negativní dopad na strukturu vodního toku a další zájmy, jako je ochrana pĜírody a potĜeba údržby. Optimalizovanou a koordinovanou þinností v rámci údržby v oblasti sedimentĤ ve
vodním toku má být ve slapovém úseku Labe dosaženo pokud možno vyváženého režimu sedimentĤ. Vedle toho by mČla hydromorfologicky úþinná hydrotechnická opatĜení mít vliv na charakteristiku pĜílivu a odlivu s cílem snížit vliv pĜílivového proudČní („tidal pumping“), a tím i transportu jemných sedimentĤ proti proudu v estuáru.
Vodní a plavební správa SRN a správa hamburského pĜístavu HPA vypracovaly spoleþnou
koncepci pro úpravu toku a nakládání se sedimenty ve slapovém úseku Labe, na které se dále
pracuje. Cílem dosáhnout snížení celkového množství odtČžovaných nánosĤ pomocí flexibilního a adaptivního managementu sedimentĤ. Podle kritérií, která je nutno stanovit, pĜedevším
však v závislosti na pĜítoku z vnitrozemské þásti Labe, jsou flexibilnČ vybírána rĤzná úložištČ
odtČžených nánosĤ. Tento postup bude doprovázet pĜimČĜený monitoring, tak aby bylo možno
57 / 123
pĜípadnČ provést potĜebné úpravy za úþelem splnČní rĤzných cílĤ, a to i z hlediska ochrany vod
a pĜírody.
Zástupci státĤ ležících na Labi, povČĜení v rámci mezinárodní koordinaþní skupiny ICG koordinovanou implementací Rámcové smČrnice o vodách, se v prvním plánu povodí (2009) dohodli,
že budou spoleþnČ usilovat o to, aby vodní doprava byla pro vodní toky co nejúnosnČjší.
PĜi nadregionálním posuzování toku Labe a jeho pĜítokĤ v souvislosti s jejich využíváním jako
vodních cest podle požadavkĤ stanovených v Rámcové smČrnici o vodách je tĜeba dbát na skuteþnost, že z hlediska morfologie toku se þeský úsek Labe (regulovaný vzdutím) liší od nČmeckého úseku (volnČ tekoucí, bez vlivu pĜílivu a odlivu), což se projevuje i pĜi úpravách provádČných v souvislosti s využíváním toku Labe pro plavební úþely. Zatímco v þeské þásti se jedná
pĜevážnČ o výraznČ upravený tok s Ĝadou zdymadel, vykazuje limnická þást toku Labe na nČmecké stranČ ještČ celou Ĝadu úsekĤ v pomČrnČ pĜirozeném stavu, pĜestože je tok Labe v celé
této þásti po obou stranách regulován pomocí vodohospodáĜských staveb. Z ekonomického
hlediska a z hlediska dopravní politiky je vodní doprava na limnickém úseku Labe nezanedbatelnou souþástí dopravní infrastruktury. Slapový úsek Labe – jako dílþí úsek spolkové vodní
cesty Labe – pĜedstavuje pĜímé spojení pĜístavĤ, zejména hamburského pĜístavu, s moĜem.
Vedle využití Labe jako vodní cesty a s tím spojených zmČn morfologie toku, zejména ve slapovém úseku Labe, má zþásti výrazné dopady na morfologii tokĤ a jejich prĤtoky také výroba
energie, zásobování vodou nebo ochrana pĜed povodnČmi.
Zlepšení prĤchodnosti vodních tokĤ
V rámci prioritních vodních tokĤ bylo nezbytné sestavit seznam priorit a soustĜedit se na ty vodní útvary, kde lze oþekávat nejvČtší ekologický užitek v pomČru k nezbytné výši nákladĤ. To
jsou zpravidla takové toky, kde existují dostateþnČ dobré biologické podmínky nebo které mají
k tČmto podmínkám významnou návaznost a kde jsou technické investice na obnovení prĤchodnosti pĜimČĜené danému úþelu a vynaložené co nejefektivnČji.
NČkolik operativních cílĤ ke zlepšení prĤchodnosti, které byly vytyþeny do roku 2015, se podaĜilo kompletnČ zrealizovat nebo alespoĖ zahájit. Dosavadní zkušenosti pĜi realizaci programu
opatĜení však také ukazují, že se tČchto cílĤ nedá vždy dosáhnout tak snadno, jak se pĜedem
požadovalo nebo uvažovalo. Ke zpoždČní oproti plánu došlo napĜ. na základČ nových poznatkĤ,
vyplývajících ze studií proveditelnosti, které mČly za následek nové zamČĜení implementaþní
strategie, ale i na základČ legislativních a administrativních potíží. Velká þást tČchto problémĤ
se dá vyĜešit ve druhém plánovacím období. Vedle uvedených operativních cílĤ, stanovených
do roku 2015, byla zahájena a provedena Ĝada dalších opatĜení.
Na obr. II-5.1.1-1 je znázornČn stav pĜíþných pĜekážek a cíle v druhém plánovacím období
v nadregionálních prioritních vodních tocích. V tabulce II-5.1.1-1 je pak uveden celkový poþet
míst s pĜíþnými pĜekážkami (stav ke konci roku 2009) v nadregionálních prioritních vodních tocích, které mají být zprĤchodnČny, pĜehled realizace v prvním plánovacím období a cíle pro
druhé plánovací období.
Morfologické úpravy povrchových vod mohou i nepĜímo negativnČ ovlivĖovat prĤchodnost vodních tokĤ. Ve slapovém úseku Labe u Hamburku se projevuje specifická forma omezené ekologické prĤchodnosti, která je zpĤsobena kombinací významného zatížením živinami, které je
podrobnČji popsáno níže, a þlovČkem provedených morfologických úprav koryta (specifická plocha hladiny, pomČr šíĜky a hloubky, podíl mČlþin). V dĤsledku toho dochází v teplých roþních
obdobích ke kyslíkovému deficitu, který mĤže pĜedstavovat zejména pro organismy migrující na
dlouhé vzdálenosti (ryby a kruhoústí) doþasné narušení prĤchodnosti, þímž mĤže být
v nepĜíznivém pĜípadČ ohrožena úspČšná reprodukce specifických druhĤ.
58 / 123
Velký poþet pĜíþných pĜekážek v povodí je hlavní pĜíþinou chybČjící prĤchodnosti tokĤ pro sedimenty. Ta spolu s negativní bilancí sedimentĤ (deficit sedimentĤ) negativnČ ovlivĖuje i další
hydromorfologické ukazatele. Mimo jiné vede pĜevládající deficit sedimentĤ na nČmeckém vnitrozemském úseku Labe k procesĤm zahlubování dna toku (negativní prĤmČrná zmČna nadmoĜské výšky dna Ĝíþního koryta), kterým je z dĤvodu pĜíþinné souvislosti s oddČlením Ĝíþního
koryta a údolní nivy pĜipisován zvláštní význam.
Obr. II-5.1.1-1: Cíle prĤchodnosti tokĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe
59 / 123
Tab. II-5.1.1-1: Operativní cíle v nadregionálních prioritních vodních tocích – obnovení ekologické
prĤchodnosti
Realizace
v 1. plánovacím
období2)
Plán
pro 2. plánovací
3)
období
Labe
6
11
Kamenice
2
6
Plouþnice
2
15
OhĜe
2
2
Vltava
0
8
Berounka
4
10
Úslava
0
0
Radbuza
0
2
Úhlava
2
1
Jizera
5
35
Orlice (Spojená)
0
3
Divoká Orlice / Dzika Orlica
0
14
Tichá Orlice
2
23
25
130
Alster
6
—
Berner Au
0
9
Bille
1
1
Chemnitz
5
4
Dove-Elbe
0
1
Elbe (Labe)
1
—
Elde
2
8
Freiberger Mulde (Moldavský potok)
2
1
Gerdau
1
0
Havel (Havola)
0
8
Hohenwischer Schleusenfleet
0
0
Illmenau
0
0
Jeetze(l)
2
6
Kirnitzsch (KĜinice)
4
7
Kleine Spree (Malá Spréva)
1
8
Krückau
0
1
ýeská republika
Stát1)
NČmecko
Celkem ýR
Vodní tok
13 vodních tokĤ
60 / 123
1)
Realizace
v 1. plánovacím
2)
období
Plán
pro 2. plánovací
období3)
Lachsbach
1
1
Luhe
1
0
Müglitz (Mohelnice)
0
5
Mulde (Vereinigte / Spojená)
5
1
Neuenfelder Wettern
0
1
Oste
1
0
Plane
0
7
Polenz
1
2
Pulsnitz
2
15
Saale (Sála)
7
21
Schleusengraben
1
—
Schwarze Elster (ýerný Halštrov)
0
4
Sebnitz (Vilémovský potok)
0
2
Seeve
0
0
Seevekanal (Seevský prĤplav)
1
—
Spree (Spréva)
0
14
Stellau
0
4
Stepenitz
1
5
Sude
4
7
Unstrut
2
5
Wandse
0
6
Würschnitz
2
1
Zschopau
0
2
Zwickauer Mulde
1
7
Zwönitz
5
8
1)
NČmecko
Stát
Vodní tok
Celkem NČmecko
41 vodních tokĤ
60
172
Celkem MOP Labe
54 vodních tokĤ
85
302
Rakousko a Polsko nemají v povodí Labe žádné nadregionální prioritní vodní toky
2)
Realizace v roce 2015 – poþet zprĤchodnČných míst s pĜekážkami bez ohledu na to, zda se jedná o pĜekážky zaĜazené
do plánu 2009 nebo další, pĤvodnČ neplánované pĜekážky
3)
Poþet míst s pĜekážkami, které mají být zprĤchodnČny v druhém plánovacím období, bez ohledu na to, jestli jde o pĜekážky,
které byly v plánu 2009, ale nebyly ještČ zprĤchodnČny, anebo o další pĜekážky plánované ve druhém období
61 / 123
5.1.2
Snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami
Vnosy živin a zneþišĢujících látek se projevují v mezinárodní oblasti povodí Labe nejen v povrchových a podzemních vodách, ale negativnČ ovlivĖují i stav brakických, pobĜežních a moĜských vod. V ĜadČ konkrétních právních pĜedpisĤ státĤ je zakotvena zásada obecné ochrany
vod. Tyto pĜedpisy je tĜeba chápat jako trvale pĤsobící „základní opatĜení“ ve smyslu programu
opatĜení (viz kapitola 7.1). Základní opatĜení þasto zabezpeþují minimální ochranu na celé ploše.
Na rozdíl od povrchových vod jsou podzemní vody ovlivĖovány vnosy živin a zneþišĢujících
látek spíše lokálnČ a ve vazbČ na urþitý vodní útvar, a proto není pro podzemní vody nutné
definovat vlastní nadregionální cíle. I když vnosy živin do podzemních vod mohou mít vliv i na
povrchové vody, pĜedstavují témČĜ všechna opatĜení vĤþi plošným zdrojĤm zneþištČní povrchových vod i opatĜení pro podzemí vody, tj. pĜedevším tato plošná opatĜení pĤsobí zároveĖ
i na zlepšení stavu podzemních vod.
Rakouská a polská þást povodí Labe jsou vzhledem ke svým pĜírodním podmínkám využívány
pĜevážnČ pro lesní hospodáĜství a extenzivní zemČdČlství. V rakouské þásti se vyskytuje málo
prĤmyslu, v polské þásti prakticky žádný. Hustota osídlení je pomČrnČ nízká, v rakouské þásti
s odvádČním a þištČním odpadních vod, v polské þásti s urþitými lokálními deficity pĜi odvádČní
a þištČní odpadních vod. Odnos živin a zneþišĢujících látek z rakouské i polské þásti povodí
Labe není významný. PĜi aplikaci porovnatelných opatĜení jako v celém povodí Labe nelze oþekávat další snížení odnosĤ živin a zneþišĢujících látek.
V minulosti již bylo možné dosáhnout výrazného snížení látkového zatížení. PĜes tyto úspČchy dosavadní snahy nestaþí na splnČní ambiciózních cílĤ Rámcové smČrnice o vodách. Živiny a zneþišĢující látky stále patĜí mezi významné látkové zatížení, které v mnoha útvarech
povrchových vod zabraĖuje dosažení dobrého stavu. Níže jsou pro obČ látkové skupiny uvedeny nadregionální operativní cíle.
Živiny
Vysoké vnosy dusíku a fosforu v povodí Labe vedou ke zvýšenému rĤstu Ĝas a rozvoji vodního
kvČtu sinic pĜedevším v oblasti StĜedního Labe a v hydromorfolgicky silnČ ovlivnČném slapovém
úseku Labe s hloubkami pro námoĜní lodČ. Pod hamburským pĜístavem pak pĜispívají k nedostatku kyslíku, který negativnČ ovlivĖuje i další složky kvality. Kyslíkový deficit, ke kterému dochází témČĜ každoroþnČ ve slapovém úseku Labe v letním období, neohrožuje pouze juvenilní
obsádku ryb, ale mĤže také pĜedstavovat migraþní pĜekážku pro tažné ryby. V pobĜežních
vodách vedou vnosy živin ke známým eutrofizaþním jevĤm a ohrožují dosažení environmentálních cílĤ.
Zatímco snižování zatížení živinami v jezerech a nádržích je úkolem státĤ, který se Ĝeší spíše
v regionálním mČĜítku, vyžaduje dosažení dobrého ekologického stavu v pobĜežních vodách
Labe koordinaci na mezinárodní úrovni. PĜestože se již podaĜilo snížit odnosy živin z povodí
Labe, nebude ani v pĜíštích letech dobrého ekologického stavu dosaženo.
Jako jeden z významných problémĤ nakládání s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe byl
identifikován problém významného látkového zatížení živinami z bodových a plošných zdrojĤ
zneþištČní. K dosažení cíle snížení zneþištČní povrchových a podzemních vod v povodí Labe
a brakických a pobĜežních vod živinami, je zapotĜebí projednání a koordinace na úrovni mezinárodní oblasti povodí Labe.
62 / 123
V pobĜežních vodách, náležejících k povodí Labe, byla cílová hodnota pro 90. percentil koncentrace24 chlorofylu-a ve vegetaþním období (bĜezen – záĜí) v letech 2009 – 2012 pĜekraþována
v rozmezí od 38 % po více než 400 %. PomČry v Severním moĜi jsou vedle vnosĤ z Labe ovlivĖovány z velké þásti živinami pĜinášenými proudem vody probíhajícím soubČžnČ s pobĜežím.
Proto, aby bylo možné dosáhnout ekologických cílĤ v pobĜežních vodách Severního moĜe, bude
nutné dosáhnout snížení pĜísunu živin nejen z povodí Labe, ale i snížení látkových vnosĤ živin
od ostatních státĤ ležících u Severního moĜe.
Vzhledem k množství vlivĤ, pĤsobících na koncentrace živin v oblasti pobĜežních vod Severního
moĜe byla na základČ zadání nČmeckého pracovního spoleþenství LAWA zmČnČna metodika
stanovení cílĤ pro moĜské prostĜedí tak, aby byl pro všechny vodní toky, které ústí do Severního
moĜe, uplatĖován stejný postup. ZmČna metody má za následek, že potĜebná opatĜení nejsou
nyní již urþena rozdílem souþasné a cílové koncentrace chlorofylu-a v útvarech pobĜežních vod
ležících kolem ústí Labe, ale rozdílem souþasné prĤmČrné roþní koncentrace celkového dusíku
a jeho cílové koncentrace v hodnotČ 2,8 mg/l.
Z pohledu nadregionálních cílĤ a v souladu s nejnovČjšími vČdeckými poznatky je pro snížení
eutrofizace pobĜežních a moĜských vod Severního moĜe nezbytné snížit pĜedevším vstup celkového dusíku z povodí Labe a to jak v þeské tak nČmecké þásti povodí.
V brakických vodách mezi limnickým a moĜským systémem v profilu Seemannshöft v Hamburku
byla pro dosažení dobrého stavu moĜského prostĜedí odvozena cílová hodnota 2,8 mg/l celkového dusíku jako roþní prĤmČr (BLMP, 2011). Tato hodnota byla v letech 2009 – 2012 pĜekraþována o 1 – 25 % a v prĤmČru o 22 %. Pro jednotlivé významné pĜítoky v mezinárodní oblasti
povodí Labe byly souþasnČ odvozeny na základČ této hodnoty a možných ztrát zpĤsobených
procesy v povrchových vodách dílþí cílové hodnoty pro koncentrace celkového dusíku. Pro hraniþní profil mezi þeskou a nČmeckou þástí povodí HĜensko / Schmilka na Labi byla stanovena
cílová koncentrace 3,2 mg/l jako roþní prĤmČr25.
Také vnos fosforu ovlivĖuje eutrofizaci pobĜežních vod Severního moĜe, i když jeho význam je
ve srovnání s dusíkem menší. Z pohledu nadregionálních cílĤ byla na základČ zadání nČmeckého pracovního spoleþenství LAWA stanovena pro hranici mezi limnickým a moĜským systémem v profilu Seemannshöft v Hamburku orientaþní hodnota specifická pro typy vodních tokĤ
0,1 mg/l celkového fosforu jako roþní prĤmČr. Tato hodnota byla vztažena i k hraniþnímu profilu
HĜensko / Schmilka. Z mČĜených dat koncentrací celkového fosforu v letech 2009 – 2012 je
zĜejmé, že bude tĜeba ke snížení vnosĤ do toku Labe uþinit další opatĜení. NapĜíklad v profilu
Schnackenburg byla orientaþní hodnota 0,1 mg/l celkového fosforu pĜekraþována v letech 2009
– 2012 v prĤmČru o 30 %, na bilanþním profilu Seemannshöft o 60 % a v hraniþním profilu
HĜensko / Schmilka o 17 %.
Pro snížení zátČže vod celkovým dusíkem jsou klíþová zejména opatĜení v zemČdČlském sektoru, která zajistí snížení odtoku dusíku z ploch pĜevážnČ ve formČ dusiþnanĤ. Jejich podíl na
celkových bilancích vstupĤ do vod v nČmecké i þeské þásti povodí Labe je zcela rozhodující.
V nČmecké þásti povodí Labe bude rozhodujícím základním opatĜením ke snížení vnosu dusíku
do vod novelizace vyhlášky o hnojivech. Na základČ pomČrnČ malých pĜebytkĤ v porovnání
s cílovou hodnotou vyhlášky o hnojivech, které jsou zjišĢovány v ĜadČ regionĤ nČmecké þásti
povodí Labe, lze však pro tuto þást vcelku oþekávat jen menší snížení ve výši kolem 4 %. StČžejní body doplĖkových opatĜení pro dusík spoþívají tedy ve snížení vnosĤ pĜes podzemní vody,
resp. meziodtoku ve spolkových zemích v jižní þásti oblasti povodí Labe a pĜes drenáže ve
spolkových zemích na severu. Vedle lepší nabídky konzultací je mezi opatĜení zaĜazeno napĜ.
také pČstování meziplodin, mulþování, retenþní opatĜení a doplĖkové snížení salda dusíku.
24
C90 – koncentrace s pravdČpodobností nepĜekroþení 90 %
25
Aritmetický prĤmČr za kalendáĜní rok
63 / 123
V þeské þásti povodí Labe budou základní opatĜení ke snížení vnosu dusíku do vod aplikována
v rámci akþního programu podle nitrátové smČrnice ve zranitelných oblastech, které jsou
v souþasné dobČ vymezeny na 42 % plochy povodí Labe. Základní opatĜení obsahují pĜedevším zákaz hnojení v obdobích zvýšeného rizika vyplavování dusíku, omezení hnojení
na nevhodných pozemcích a pĜi urþitých klimatických situacích (zamrzlá, podmáþená nebo
snČhem pokrytá pĤda), omezení hnojení v blízkosti povrchových vod a omezení doby, po kterou
je pĤda bez rostlinného pokryvu. Významným opatĜením je také nastavení limitu aplikace dusíku na hektar orné pĤdy pro jednotlivé zemČdČlské plodiny. Protože základní opatĜení byla pĜijata s cílem snížit koncentrace dusiþnanĤ v povrchových a podzemních vodách ve zranitelných
oblastech pod 50 mg/l, bude nutné pro další snížení zátČže vod a dosažení nadregionálních cílĤ
aplikovat i doplĖková opatĜení. Tato doplĖková opatĜení zahrnují opatĜení z Programu rozvoje
venkova ýR na období 2014 – 2020, která obsahují zpĤsoby ošetĜování travních porostĤ
s minimalizací nebo úplným zákazem hnojení, zatravĖování orné pĤdy a zavedení biopásĤ
s vylouþením hnojení a omezení aplikace hnojiv v integrované produkci ovoce, vína a zeleniny.
Dalším typem doplĖkových opatĜení na snížení zátČže vod dusíkem jsou kontroly podmínČnosti
v rámci zemČdČlských podpor (tzv. cross compliance), které podmiĖují získání podpory dodržováním dobrého environmentálního stavu.
Urþité snížení zátČže dusíkem bČhem druhého plánovacího období lze oþekávat také pĜi aplikaci základních opatĜení podle smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod na nČkterých
velkých þistírnách odpadních vod (napĜ. intenzifikace ústĜední ýOV v Praze).
Pro snížení zátČže vod celkovým fosforem jsou klíþová zejména opatĜení na bodových zdrojích
zneþištČní. ěada opatĜení pĜijatá v posledních dvou desetiletích v nČmecké i þeské þásti povodí
Labe sice významnČ snížila pĜísun fosforu z tČchto zdrojĤ, pĜesto tyto zdroje zĤstávají i nadále
pro koncentrace fosforu v povrchových vodách rozhodujícím þinitelem. Proto je nezbytné dosáhnout dalšího snížení emisí fosforu, jak z existujících þistíren odpadních vod, tak zejména
z menších sídel. K opatĜením s nejvČtším potenciálem patĜí zvyšování úþinnosti pĜi zachycování
slouþenin fosforu na þistírnách odpadních vod a zlepšení nakládání s odpadními vodami za srážko-odtokových událostí (retence dešĢových odtokĤ), kdy vstupuje do vod znaþné látkové zatížení
živinami. Velký potenciál snížení zátČže z bodových zdrojĤ lze spatĜovat také v omezení obsahu
fosforu v detergentech užívaných v myþkách nádobí, pokud se podaĜí vhodnČ implementovat
evropskou legislativu (NaĜízení (EU) Evropského parlamentu a Rady þ. 259/2012).
Z pohledu základních opatĜení pro fosfor je implementace smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod v NČmecku splnČna. V nČmecké þásti povodí Labe se proto pĜedpokládají pouze doplĖková opatĜení ke snížení vnosĤ fosforu z bodových zdrojĤ, jako jsou napĜ. všeobecná opatĜení k výstavbČ nových a rekonstrukci malých domovních þistíren odpadních vod nebo opatĜení
k modernizaci komunálních þistíren odpadních vod za úþelem snížení vnosĤ fosforu. NapĜíklad
v BerlínČ a Braniborsku se usiluje o to, aby v þistírnách odpadních vod velikostní tĜídy V
(s kapacitou nad 100 000 EO) bylo dosaženo další eliminace fosforu a koncentrace na odtoku
dosahovaly úrovnČ 0,15 mg/l. Odnosy fosforu z difuzních zdrojĤ se naproti tomu snížily
v menším rozsahu. Zde je proto nezbytné dále snižovat odnosy a zlepšovat retenci látek.
V oblasti zemČdČlství sem patĜí nejen zmírĖování pĤdní eroze, pĜevážnČ ve sprašové pahorkatinČ a na zemČdČlsky využívaných plochách v horských oblastech, ale i opatĜení a koncepce
k Ĝízení drenáží v plochých severních regionech. Na základČ právČ novelizované vyhlášky
o hnojivech dojde zĜejmČ ke snížení aplikace hnojiv s obsahem fosforu, takže ve stĜednČdobém
výhledu se sníží jeho obsah v pĤdČ, a tudíž i jeho smyv.
Ke snížení zátČže fosforem v þeské þásti povodí Labe pĜispČjí v druhém plánovacím období
pĜedevším základní opatĜení podle smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod, která zahrnují
intenzifikaci vybraných þistíren o srážení fosforu (nejvýznamnČjší snížení lze oþekávat intenzifikací ústĜední þistírny odpadních vod v Praze). K dalšímu snížení zátČže povrchových vod fosforem pĜispČjí opatĜení v malých zdrojích zneþištČní, která zahrnují jak výstavbu þistíren odpadních vod s úþinným odstraĖováním fosforu, tak i intenzifikace technologicky zastaralých þistíren
64 / 123
odpadních vod. Vstup fosforu z plošných zdrojĤ není v souþasných podmínkách v þeské þásti
povodí Labe rozhodující pro eutrofizaci povrchových vod. Nízké zatížení je zpĤsobeno klesající
zásobeností pĤd fosforem v dĤsledku jeho omezené aplikace v zemČdČlství. Urþité snížení
emisí fosforu ze zemČdČlských ploch lze oþekávat pĜi aplikaci doplĖkových opatĜení, zamČĜených na eroznČ ohrožené pozemky. Vzhledem k tomu, že rozhodující podíl fosforu je v erozním
smyvu vázán na þástice a tyto þástice jsou zadržovány v menších nádržích a Ĝíþní síti, projeví
se tato opatĜení na snížení zátČže Labe jen omezenČ. Zþásti by mČla ke snížení koncentrací
fosforu v povrchových vodách pĜispČt i doplĖková opatĜení navržená pro intenzivnČ obhospodaĜované chovné rybníky, zejména v jižních a východních ýechách.
U opatĜení na plošných zdrojích zneþištČní lze v pĜípadČ dusíku v nČmecké i þeské þásti povodí
Labe oþekávat urþitou prodlevu, než se projeví na poklesu koncentrací v hodnocených bilanþních profilech a v pobĜežních vodách Severního moĜe. Transport dusíku do povrchových vod
probíhá pĜes podzemní vody a rychlost odezvy urþuje charakter útvarĤ podzemních vod.
V nČmecké þásti povodí Labe jsou zastoupeny zejména hlubší struktury podzemních vod, proto
se snížené saldo bilance živin projeví až ve stĜednČdobém þasovém horizontu. V þeské þásti
povodí Labe sice pĜevažují zejména struktury s rychlým obČhem, nicménČ Ĝada ploch s intenzivní zemČdČlskou produkcí se nachází v hlubokých kĜídových pánvích, takže i zde se zlepšení
projeví až s urþitým zpoždČním.
Na základČ odhadu úþinnosti opatĜení, plánovaných ve druhém plánovacím období, bylo zjištČno, že se v nČmecké þásti povodí Labe pĜedpokládá do konce druhého plánovacího období
v roce 2021 snížení vnosĤ celkového dusíku o ~ 7,3 % a v þeské þásti povodí Labe o ~ 8,5:%.
Obdobná je situace pro celkový fosfor, kde se vlivem navržených opatĜení pĜedpokládá pokles
vnosĤ v nČmecké i þeské þásti povodí Labe shodnČ o ~ 6,1 % v porovnání s prĤmČrnými látkovými odnosy živin z období 2009 – 2012 normovanými na dlouhodobý prĤtok.
Za pĜedpokladu, že se v uvedeném období sníží odnosy dusíku a fosforu ĜádovČ stejnČ jako
jejich vnosy, se oþekává, že v roce 2021 bude prĤmČrná roþní koncentrace celkového dusíku
v profilu Seemannshöft v Hamburku þinit 3,0 mg/l a prĤmČrná roþní koncentrace celkového fosforu 0,146 mg/l (viz FGG Elbe (2014) – Základní dokument Živiny a tabulka II-5.1.2-1).
Z údajĤ uvedených v tabulce II-5.1.2-1 je zĜejmé, že dosažení nadregionálních cílĤ pro celkový
dusík a celkový fosfor v bilanþních profilech na Labi je reálné až ve tĜetím plánovacím období,
tedy do roku 2027. Dosažení cílĤ mĤže být ohroženo nesouladem cílĤ pro moĜské prostĜedí
a dílþích cílĤ pro vodní útvary povrchových a podzemních vod v þeské i nČmecké þásti povodí
Labe. Zejména v pĜípadČ dusíku by bylo vhodné, aby se cílové hodnoty dusiþnanového dusíku
pro dobrý stav útvarĤ povrchových vod a souvisejících útvarĤ podzemních vod více pĜiblížily
prĤmČrným cílovým koncentracím celkového dusíku stanoveným pro profily Seemannshöft
a HĜensko / Schmilka – 2,8 mg/l, resp. 3,2 mg/l. Podobná harmonizace cílových hodnot by mČla
být provedena také v pĜípadČ nadregionálních cílĤ pro celkový fosfor a cílových hodnot
v útvarech povrchových vod v obou þástech povodí.
V období do roku 2027 by mČla být k dosažení harmonizovaných hodnot pro dusík a fosfor
v povrchových a podzemních vodách pĜijata další opatĜení zejména v bodových a plošných
zdrojích zneþištČní, která by s vČtší jistotou umožnila plnČní nadregionálních cílĤ pro pobĜežní
a moĜské vody. K dosažení nadregionálních cílĤ by pĜispČlo i posílení retence živin ve zdrojových þástech povodí a vodních útvarech v þeské i nČmecké þásti povodí.
65 / 123
Tab. II-5.1.2-1: Nadregionální cíle a potřebné kroky ke snížení vnosu živin v mezinárodní oblasti
povodí Labe
Ncelk.
Pcelk.
Odhad účinků opatření v české části mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2021
Základní opatření – směrnice o čištění komunálních odpadních vod
2,1 %1)
4,1 % 1)
Základní opatření – nitrátová směrnice
0,4 %
0%
Doplňková opatření – odpadní vody
0%
Doplňková opatření – zemědělství
Očekávané snížení živin do roku 2021 v česko-německém
hraničním profilu Hřensko / Schmilka na základě českého
programu opatření
1)
0 % 1)
6%
2%
8,5 %
6,1 %
Údaje pro česko-německý hraniční profil Hřensko / Schmilka2)
Průměrná roční koncentrace za období 2009 – 2012
4,09 mg/l
0,117 mg/l
Cílová koncentrace z hlediska ekologie moří (roční průměr)
3,2 mg/l
0,1 mg/l
Překročení cílových koncentrací z hlediska ekologie moří o
0,89 mg/l (28 %)
0,017 mg/l (17 %)
Očekávané snížení koncentrací do roku 2021 na základě českého
programu opatření v česko-německém hraničním profilu
Hřensko / Schmilka
-0,35 mg/l
-0,007 mg/l
Potřeba dalších kroků do roku 2027
0,54 mg/l
0,010 mg/l
Odhad účinků opatření v německé části mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2021
Základní opatření – směrnice o čištění komunálních odpadních vod
0 % / splněno
0 % / splněno
Základní opatření – nitrátová směrnice
4,0 %
0,5 %
Doplňková opatření – odpadní vody
1,4 %
5%
Doplňková opatření – zemědělství
1,9 %
0,6 %
Očekávané snížení živin do roku 2021 na základě německého
programu opatření
7,3 %
6,1 %
Údaje pro bilanční profil Seemannshöft na přechodu mezi limnickým a mořským úsekem
Průměrná koncentrace za období 2009 – 2012
Cílová koncentrace z hlediska ekologie moří (roční průměr)
3)
Překročení cílových koncentrací z hlediska ekologie moří o
Očekávané snížení koncentrací do roku 2021 na základě
německého programu opatření v bilančním profilu
Seemanshöft
3,4 mg/l
0,16 mg/l
2,8 mg/l
0,1 mg/l
0,6 mg/l (22 %)
0,06 mg/l (60 %)
-0,2 mg/l
-0,01 mg/l
Odhad účinků opatření v mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2021
Roční průměrná koncentrace očekávaná do roku 2021 na základě
českého programu opatření v profilu Seemannshöft
3,3 mg/l 4)
0,155 mg/l 4)
Roční průměrná koncentrace očekávaná do roku 2021 na základě
německého programu opatření v profilu Seemannshöft
3,2 mg/l 4)
0,150 mg/l 4)
Roční průměrná koncentrace očekávaná do roku 2021 v profilu
Seemannshöft
3,0 mg/l
4)
0,146 mg/l 4)
Potřeba dalších kroků do roku 2027
0,2 mg/l
0,046 mg/l
1)
Rozdělení opatření pro odpadní vody na základní a doplňková není v národním plánu v české části povodí Labe systematicky
provedeno, proto jsou všechna opatření v tabulce označena jako základní.
2)
Hodnota vztažena k českému profilu Hřensko – pravý břeh.
3)
Dusík: Společný program měření Německa (BLMP) 2011; fosfor: Rakon typ 20; LAWA 2014a
4)
Výpočet zohledňuje účinek plánovaných opatření pro příslušný podíl odnosů a ztráty v důsledku odbourávání živin nebo jejich
retence.
66 / 123
ZneþišĢující látky
ZneþišĢující látky v povrchových vodách mohou mít toxické úþinky na živoþichy a vegetaci již
ve stopových koncentracích, zprostĜedkovanČ pak mohou mít negativní vliv na lidské zdraví
prostĜednictvím rĤzných zpĤsobĤ využití, jako je napĜ. získávání pitné vody, konzumace ryb
a využívání údolních niv pro zemČdČlské úþely. Výsledky hodnocení útvarĤ povrchových vod
Labe ukázaly, že u nČkterých látek, které se podle Rámcové smČrnice o vodách využívají pro
posouzení chemického nebo ekologického stavu, není dosaženo dobrého stavu. ěada látek
ohrožuje cíle ochrany moĜí. Transfer zneþišĢujících látek z celého povodí Labe vede k výraznému omezení pĜi nakládání se sedimenty, zejména ve slapovém úseku Labe.
Analýza pĜíþin látkového zneþištČní Labe v souvislosti s prvním plánem povodí ukázala, že
kromČ zneþišĢujících látek ve vodČ pĜedstavují také kontaminované sedimenty ze zklidnČných
zón Labe a jeho pĜítokĤ pĜi zvýšených prĤtocích i nadále zdroj emisí zneþišĢujících látek, jejichž
vliv se projevuje až do Severního moĜe. To je jednou z pĜíþin, že nyní nebude možné dosáhnout
v Labi dobrého stavu / potenciálu podle Rámcové smČrnice o vodách a ani v Severním moĜi
dobrého stavu prostĜedí podle Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí. V souvislosti
s „Koncepcí MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a) byla proto provedena obsáhlá
analýza charakteristik, hodnocení a analýza rizik sedimentĤ z hlediska kvality. V souladu
s pĜístupem prvního plánu povodí byly analýze rizik z hlediska kvality podrobeny rovnocenným
zpĤsobem všechny pĜedmČty ochrany, závislé na dobrém stavu sedimentĤ: chemický a ekologický stav vodních tokĤ, integrita vodních spoleþenstev ve vnitrozemských, moĜských a pobĜežních vodách, ochrana pĤdy (údolní niva / marše) a lidské zdraví (zemČdČlství, rybáĜství). Analýza rizik se provádČla ve dvou stupních pro každou z 29 relevantních zneþišĢujících látek / látkových skupin:
(1) hodnocení na úrovni povodí za úþelem identifikace oblastí pĤvodu partikulárnČ vázaných
zneþišĢujících látek – stanovení priorit u tokĤ tČchto látek podle dílþích povodí,
(2) analýza ve vazbČ na zdroje zneþištČní v oblastech pĤvodu identifikovaných v rámci
stupnČ 1.
Výsledkem této dvoustupĖové analýzy rizik bylo vypracování doporuþených postupĤ v oblastech:
(1) snížení / sanace bodových zdrojĤ,
(2) snížení / sanace starých ekologických zátČží,
(3) odstranČní mobilizovatelných úložišĢ starých sedimentĤ,
(4) nakládání s jemnými sedimenty v toku ve spojitosti s optimalizací strategií údržby pro
rĤzné úþely využití,
(5) snížení vnosĤ kontaminovaných jemných sedimentĤ z dalších zdrojĤ a
(6) využívání a management lokalit, kde dochází k ukládání látek.
Nejvyšší prioritu mají Ĝešení u zdroje / odstranČní pĜíþin, resp. Ĝešení v blízkosti zdroje, pokud –
jako je tomu v pĜípadČ historických zátČží – vlastní zdroj již neexistuje. CelkovČ se situace jeví
tak, že základní Ĝešení problematiky, které se ve vlastním smyslu váže na zdroje, je v nČkterých
pĜípadech možné nebo je bude tĜeba ještČ vyjasnit, v jiných pĜípadech však podle odhadu pĜíslušných úĜadĤ nelze najít žádné pĜimČĜené Ĝešení.
ProvČĜení starých ekologických zátČží, které jsou potenciálnČ relevantní pro dobrou kvalitu sedimentĤ, není v ýeské republice ani v NČmecku dosud zcela ukonþeno. Minimalizace rizikovosti
v rámci probíhajících sanaþních a zabezpeþovacích opatĜení v rozsáhlých lokalitách (prĤmysl,
tČžba surovin / ukonþená tČžba) bude dĤslednČ provádČna i nadále. V pĜípadech, kdy již nelze
zpČtnČ usuzovat na vnČjší vnosy, které by stály za zmínku, se pozornost zamČĜí hlavnČ na odstranČní vnitĜních zdrojĤ (sedimentĤ, starých sedimentĤ). Jakou relevanci mají tyto vnitĜní zdroje
67 / 123
v porovnání s recentními vnČjšími vnosy, se nedá ještČ definitivnČ vyhodnotit, odhaduje se
však, že jejich význam je znaþný. U jednotlivých zneþišĢujících látek jsou jako stČžejní bod zmínČny i regulaþní oblasti mimo rámec vodního hospodáĜství (Hg, PAU). Vedle snah o sanaci,
snížení a kontrolu zbývajících zdrojĤ zneþištČní se hlavní pozornost nutnČ zamČĜuje na doporuþení pro sanaci míst s výskytem starých sedimentĤ se zvýšeným rizikem mobilizace a na nakládání s jemnými sedimenty v Ĝece, pokud mají být odvráceny škody na níže položených úsecích
toku a v moĜském prostĜedí. PĜitom by mČlo být za všech okolností použito kritérium územní
blízkosti k (historickému) zdroji, a to i s pohledem na mezinárodní oblast povodí. Úþinným prostĜedkem mĤže být i cílené posilování funkcí trvalých úložišĢ sedimentĤ, pokud proti nim nestojí
žádná závažná omezení dalších úþelĤ využití nebo funkcí.
Na základČ pĜírodních podmínek a z dĤvodĤ technické proveditelnosti nelze nČkteré požadavky
na snížení obsahu zneþišĢujících látek v povodí Labe v plném rozsahu splnit ani do roku 2021.
Vedle rozsahu tČchto problémĤ, napĜ. u vytČžených dolĤ nebo starých prĤmyslových areálĤ, jsou
však rozhodující zejména vnosy zneþišĢujících látek pĜedevším z plošných zdrojĤ a velký význam
partikulárního podílu pro vČtšinu tČchto látek. Jejich chování a pohyb závisí komplexnČ a konkrétnČ nepĜedvídatelnČ na hydrologicko-meteorologických faktorech, které urþují jejich mobilizaci,
zadržení a transport. Na povodĖové fáze mĤže pĜipadat velká þást roþního transportu plavenin,
a tudíž i odnosĤ zneþišĢujících látek. Specifické dopady extrémních pĜípadĤ povodní, jako byly
povodnČ v srpnu 2002 nebo v þervnu 2013, lze z dĤvodĤ jejich sporadického výskytu pĜedpovídat
jen do urþité míry. To má za následek, že úþinky opatĜení na jediném zdroji zneþištČní ve vazbČ
na nadregionální bilanþní profil lze doposud kvantifikovat jen ve výjimeþných pĜípadech.
Kontrola úþinnosti opatĜení ke snížení vnosĤ zneþišĢujících látek do Labe a celkového trendu ve
snižování zneþištČní se bude provádČt na základČ vyhodnocení výsledkĤ monitoringu v profilech Mezinárodního programu mČĜení Labe ve vzorcích vody a u vybraných profilĤ Mezinárodního programu mČĜení Labe i v sedimentovatelných plaveninách, pĜípadnČ i v biologických materiálech. Tyto výsledky budou doplnČny o poznatky získané na národní úrovni, nebo s pomocí
specializovaných projektĤ.
Zvláštním pĜípadem vnosu zneþišĢujících látek je havarijní zneþištČní vod. Takové pĜípady nelze
nikdy vylouþit, je však potĜeba podniknout opatĜení v oblasti prevence k minimalizaci jejich výskytu, a pokud již nastanou, podniknout opatĜení k minimalizaci jejich dopadu na životní prostĜedí. DĤležitou roli zde hraje informování pĜíslušných subjektĤ, pro které existuje v povodí
Labe z iniciativy MKOL „Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe“ (MKOL 2012b). Tento
plán je prĤbČžnČ provČĜován a podle potĜeby novelizován (viz též kapitola 4.1, þást „PrĤzkumné
monitorování“).
Vedle toho zpracovala MKOL rĤzná doporuþení, která mají pĜispČt ke zvýšení havarijní prevence
a bezpeþnosti technických zaĜízení. Také tato doporuþení jsou rovnČž prĤbČžnČ aktualizována.
5.1.3
Další významné problémy nakládání s vodami regionálního charakteru
Vedle výše uvedených problémĤ v oblasti povrchových vod, které je nezbytné Ĝešit na základČ
projednání a koordinace na mezinárodní úrovni, existuje v povodí Labe Ĝada dalších významných problémĤ nakládání s vodami v oblasti povrchových a podzemních vod, které lze sice Ĝešit
na regionální nebo vnitrostátní úrovni, ale jejichž Ĝešení mĤže být podpoĜeno zejména výmČnou
informací na mezinárodní úrovni. Sem patĜí mimo jiné:

nedostatek vody, který mĤže být zpĤsoben, resp. prohlouben odbČry a pĜevody vody, hydrologickým suchem i oþekávanými dopady zmČny klimatu,

ekologické zlepšení drobných vodních tokĤ (nikoliv jen nadregionálních prioritních vodních
tokĤ),
68 / 123

revitalizace údolních niv, opČtné napojení odstavených ramen a tĤní, zlepšení prĤtoþnosti
postranních ramen

dostateþné snížení zneþištČní tokĤ a nádrží využívaných pro odbČr vody pro úpravu
na pitnou vodu, pro koupání a pro ochranu pĜírody (soustava NATURA 2000),

využívání a zatížení útvarĤ povrchových (pĜípadnČ i podzemních vod) podél státních hranic (Ĝešeno v rámci spolupráce na hraniþních vodách v Komisích pro hraniþní vody),

odstranČní deficitĤ pĜi þištČní odpadních vod,

spolupráce na tvorbČ norem pro nové látky, pĜípadnČ i dalších legislativních návrhĤ,

následky aktivní a bývalé tČžby hnČdého uhlí, uranu a draselných solí, obzvláštČ
u podzemních vod,

zatížení podzemních vod živinami a pesticidy z plošných zdrojĤ,

bodové zdroje zneþištČní podzemních vod, zejména v dĤsledku starých ekologických zátČží a regionálnČ významné tČžební þinnosti,

opatĜení ke zvládání povodĖových rizik a jejich úþinek na povrchové vody, pĜedevším
– obnova pĜirozených retenþních prostorĤ a zmírnČní zásahĤ v oblastech údolní nivy,
které jsou pravidelnČ zaplavovány,
– technicko-strukturální protipovodĖová opatĜení,
– snížení transportu zneþišĢujících látek zpĤsobeného povodnČmi.
5.2
Environmentální cíle pro útvary povrchových a podzemních vod
Podle þlánku 4 RSV je tĜeba zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu vodních útvarĤ s cílem
dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu / dobrého potenciálu. Vzhledem k tomu, že ani do roku
2021 se nedají dosáhnout všechny environmentální cíle, je v mezinárodní oblasti povodí Labe
vČtšinou využívána možnost uplatnČní výjimek, pĜedevším prodloužení lhĤt.
5.2.1
UplatnČní výjimek
V pĜípadČ právních požadavkĤ lze uplatnit výjimky pro vodní útvary, které tohoto cíle nedosáhnou nebo ho nebudou moci dosáhnout ve stanovené lhĤtČ. Výjimky lze odĤvodnit následovnČ:

prodloužení lhĤt,

ménČ pĜísné environmentální cíle,

doþasné zhoršení stavu,

nové zmČny fyzikálních pomČrĤ v útvaru povrchové vody nebo zmČn hladin útvarĤ podzemních vod,

následky trvalých þinností, souvisejících s lidským rozvojem.
Pro uplatnČní výjimek podle þlánku 4 v odst. 8 a odst. 9 RSV platí dva minimální požadavky:

výjimky uplatĖované pro jeden vodní útvar nesmí trvale ohrozit dosažení environmentálních cílĤ v jiných vodních útvarech,

je tĜeba zaruþit pĜinejmenším stejnou úroveĖ ochrany jako stávající evropské právní pĜedpisy (vþetnČ pĜedpisĤ pozbývajících úþinnosti).
69 / 123
DĤvodem pro uplatnČní výjimek mĤže být napĜíklad:

technická proveditelnost je možná pouze po krocích,

realizace do roku 2021 by vedla k neúmČrnČ vysokým nákladĤm,

pĜírodní podmínky nedovolují vþasné zlepšení stavu.
Postup pĜi rozhodování o využití výjimek se v zásadČ Ĝídí ustanoveními v þlánku 4 odst. 4 až 6
RSV, požadavky smČrného dokumentu CIS 20: „Výjimky z environmentálních cílĤ“ (Evropská
komise 2009), pokynem vodních ĜeditelĤ EU k uplatĖování výjimek (2008) a národními pokyny.
Pro uplatnČní výjimek je nutno splnit pĜísné podmínky a v plánu pro dané povodí musí být uvedeny pĜíslušné dĤvody, proþ jsou výjimky uplatĖovány. DĤležitou souþástí provČĜení, zda lze
využít možnosti uplatnČní výjimek, je dále posouzení sociálnČ ekonomických dopadĤ – vþetnČ
pomČru užitek – náklady ve vazbČ na ekologii a zdroje pĜi realizaci cílĤ. Tyto informace jsou
obsaženy v národních plánech povodí.
Výjimky se ve státech provČĜují a odĤvodĖují na úrovni jednotlivých vodních útvarĤ a pro úþely dalšího ovČĜení a rešerší jsou k dispozici na pĜíslušných úĜadech (viz kapitola 10) nebo na
pĜíslušných kontaktních místech pro získání podkladových dokumentĤ a informací (viz kapitola 11). DĤvody pro uplatnČní výjimek však mohou být dány i na vyšší úrovni, napĜ. na úrovni
oblasti povodí na základČ nadregionálních cílĤ pro ochranu moĜí.
Prodloužení lhĤt
Pokud není možné dosáhnout environmentálních cílĤ do roku 2015, lze podle þlánku 4 odst. 4
RSV uplatnit prodloužení lhĤt. PĜitom nesmí dojít k dalšímu zhoršení stavu dotþeného vodního
útvaru a musí být splnČny následující podmínky:

Všech potĜebných zlepšení stavu vodních útvarĤ nelze rozumnČ dosáhnout, a to nejménČ
z jednoho z tČchto uvedených dĤvodĤ:
– míra požadovaného zlepšení mĤže být z dĤvodĤ technické proveditelnosti dosažena
pouze postupnými kroky, které pĜesahují rámec období do roku 2015 a také do roku
2021,
– dosažení odpovídajícího zlepšení do roku 2015, popĜ. 2021 by bylo neúmČrnČ nákladné,
– pĜírodní podmínky nedovolují vþasné zlepšení stavu daného vodního útvaru.

Prodloužení lhĤty a jeho dĤvody se jmenovitČ uvedou a vysvČtlí v plánu povodí.

Prodloužení lhĤty nepĜekroþí období dvou následných aktualizací plánu povodí (tedy do
roku 2027) s výjimkou pĜípadĤ, kdy pĜírodní podmínky jsou takové, že stanovených cílĤ
nemĤže být v tČchto obdobích dosaženo.

Plán povodí obsahuje souhrn opatĜení, která jsou považována za nezbytná k postupnému
dosažení požadovaného stavu vodního útvaru v prodloužené lhĤtČ.
Další informace o postupu státĤ v povodí Labe jsou obsaženy v národních plánech povodí.
70 / 123
MénČ pĜísné environmentální cíle
MénČ pĜísné environmentální cíle pro útvary povrchových a podzemních vod mohou být podle
þlánku 4 odst. 5 RSV stanoveny za pĜedpokladu, že budou splnČny následující rámcové podmínky:

dosažení dobrého stavu nebude možné kvĤli daným pĜírodním podmínkám

nebo by bylo neúmČrnČ nákladné, a to i pĜi zohlednČní možností prodloužení lhĤty do roku
2027,

využívání vod, které je pĜíþinou nedosažení cílĤ, nebude možné nahradit jinými zpĤsoby
s výraznČ menšími nepĜíznivými vlivy na životní prostĜedí („výraznČ lepší prostĜedky
z hlediska životního prostĜedí“), které by nebyly spojeny s neúmČrnými náklady (neúmČrnČ vysoké náklady vzniknou tehdy, pokud je zmČna ze sociálnČ ekonomického hlediska
neúnosná),

jako environmentální cíl bude stanoveno, že zmČna stavu bude omezena na co nejmenší
míru. Nejlepšího možného stavu bude nutno dosáhnout do roku 2027.
U vodních útvarĤ, u nichž budou uplatĖovány ménČ pĜísné environmentální cíle, musí být odchylka od dobrého stavu omezena na co nejmenší míru a nesmí dojít ke zhoršení jejich stavu.
MénČ pĜísné environmentální cíle jsou stanoveny u útvarĤ povrchových a podzemních vod, pokud bylo na základČ hodnovČrných dat zjištČno, že ani do roku 2027 nebude možno dosáhnout
dobrého stavu nebo že požadovaná zlepšení nebude možno zrealizovat. DĤvody, které poukazují na nezbytnost uplatnČní ménČ pĜísných environmentálních cílĤ, byly zjištČny u znaþného
poþtu vodních útvarĤ. Vzhledem k tomu, že dosavadní data ještČ neumožĖují jednoznaþné
hodnocení, byla v NČmecku pro tyto vodní útvary pĜevážnČ využita možnost prodloužení lhĤt,
kdežto v ýeské republice pro nČ byla vždy uplatnČna výjimka ménČ pĜísné environmentální cíle.
V rámci procesu dalšího plánování bude proto nezbytné na základČ nových údajĤ provČĜit typy
výjimek a lze oþekávat, že mĤže dojít ke zmČnám.
Doþasné zhoršení stavu, nové zmČny fyzikálních pomČrĤ, následky trvalých
þinností, souvisejících s lidským rozvojem
Pokud jsou dodrženy urþité okrajové podmínky, je podle þlánku 4 odst. 6 RSV pĜípustné doþasné zhoršení stavu vodních útvarĤ. To je možné v pĜípadČ, pokud je zhoršení výsledkem okolností pĜírodní povahy (povodnČ / sucho, vyšší moc) nebo dĤsledkem okolností zpĤsobených
haváriemi, které nebylo možné rozumnČ pĜedvídat a kdy byly zároveĖ pĜijaty všechny schĤdné
kroky s cílem pĜedejít dalšímu zhoršování stavu.
KromČ toho je podle þlánku 4 odst. 7 RSV pĜípustné nedosažení dobrého kvantitativního nebo
chemického stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu / potenciálu a chemického
stavu útvarĤ povrchových vod nebo neúspČch pĜi pĜedcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody, pokud byly uþinČny všechny schĤdné kroky k omezení dalšího
zhoršování stavu a výslovnČ uvedeny dĤvody tČchto zmČn. PĜedpokladem je, že k tomu došlo
v dĤsledku nových zmČn fyzikálních pomČrĤ v útvaru povrchové vody nebo zmČn hladin útvarĤ
podzemních vod.
Podle souþasného stavu znalostí by mohly být v mezinárodní oblasti povodí Labe výhledovČ
uplatĖovány ve druhém plánovacím období 2016 – 2021 výjimky podle þlánku 4 odst. 6 nebo
þlánku 4 odst. 7 RSV. Další informace jsou uvedeny v národních plánech povodí.
71 / 123
Vymezení umČlých nebo silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod
Útvary povrchových vod mohou být vymezeny jako umČlé nebo silnČ ovlivnČné, pokud by zmČny hydromorfologických vlastností, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu
tČchto vodních útvarĤ, mČly výraznČ nepĜíznivé úþinky na širší okolí nebo na dĤležité udržitelné
rozvojové þinnosti þlovČka. Rámcová smČrnice o vodách uvádí jako þinnosti jmenovitČ plavbu,
vþetnČ pĜístavních zaĜízení, rekreaci, jímání vody, zásobování pitnou vodou, výrobu elektrické
energie, závlahy, úpravu vodních pomČrĤ, ochranu pĜed povodnČmi a odvodĖování.
PĜitom platí, že užiteþných funkcí poskytovaných umČlými nebo silnČ ovlivnČnými charakteristikami vodního útvaru nelze – z dĤvodĤ technické neproveditelnosti nebo pro neúmČrné náklady –
rozumnČ dosáhnout jinými prostĜedky, jež by byly z hlediska životního prostĜedí významnČ lepší.
Základem procesu vymezení je smČrný dokument CIS þ. 4 „Pokyny pro identifikaci a vymezení
umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod“. Vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných
útvarĤ povrchových vod vþetnČ odĤvodnČní je tĜeba výslovnČ uvést v plánech povodí (viz kapitola 1.1.3) a pĜezkoumávat každých šest let.
Pro umČlé a silnČ ovlivnČné útvary povrchových vod stanovuje Rámcová smČrnice o vodách
vlastní systém klasifikace, vycházející z hodnocení pĜirozeného stavu, a alternativní cíle. Zde
platí, že je tĜeba dosáhnout alespoĖ dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického
stavu. Pro dosažení dobrého ekologického potenciálu byla obdobnČ jako u pĜírodních povrchových vod zaĜazena pĜíslušná opatĜení do programu opatĜení.
V pĜípadČ splnČní právních požadavkĤ lze také pro silnČ ovlivnČné a umČlé vodní útvary, které
do roku 2015 nedosáhly dobrého ekologického potenciálu nebo dobrého chemického stavu,
využít možnosti prodloužení lhĤt, stanovení ménČ pĜísných environmentálních cílĤ a dalších
výjimek, napĜ. z dĤvodu pĜechodného zhoršení stavu.
5.2.2
Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary povrchových vod
Environmentální cíle útvarĤ povrchových vod pro mezinárodní oblast povodí Labe jsou znázornČny na mapách þ. 5.1 a 5.2. Vždy je uvedeno dosažení cílĤ do roku 2015 a uplatĖovaná výjimka (dosažení cílĤ do roku 2021 po prodloužení lhĤt, prodloužení lhĤt do roku 2027 a ménČ pĜísné environmentální cíle). Mapa þ. 5.1 zobrazuje cíle pro ekologický stav / potenciál a mapa
þ. 5.2 pro chemický stav útvarĤ povrchových vod. Do jaké míry vodní útvary dosáhly environmentální cíle ekologického stavu / potenciálu a chemického stavu do roku 2015, uvádí tabulka
II-5.2.2-1 pro podíly jednotlivých státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe. V tabulce je také
uvedeno pĜedpokládané dosažení environmentálních cílĤ do roku 2021 pĜi provedení pĜíslušných opatĜení.
Z 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních
cílĤ do konce roku 2015 celkem 359 útvarĤ, tj. 9 % pro ekologický stav / potenciál a 481 útvarĤ, tj.
12 % pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo environmentálních cílĤ dosáhnout celkem
544 útvarĤ, tj. 14 % pro ekologický stav / potenciál a 494 útvarĤ, tj. 13 % pro chemický stav.
Pro velkou þást útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je uplatĖováno prodloužení lhĤt, a to vČtšinou do konce roku 2027 (viz tabulka II-5.2.2-2). Z celkového poþtu 3 933
útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se to týká 3 540 útvarĤ, tj. 90 %
u ekologického stavu / potenciálu a 3 422 útvarĤ, tj. 87 % u chemického stavu. Podíl útvarĤ
s prodloužením lhĤt na poþtu útvarĤ ve stavu / potenciálu horším než dobrém þiní pĜibližnČ
72 / 123
99 % u ekologického stavu / potenciálu i u chemického stavu. Jako dĤvod jsou vČtšinou uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe také neúmČrné náklady.
MénČ pĜísné environmentální cíle jsou uplatĖovány ve vČtší míĜe pĜedevším v ýeské republice,
kde je na rozdíl od NČmecka tato výjimka uplatĖována pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu (viz tabulka II-5.2.2-2). V mezinárodní oblasti povodí Labe je tento typ výjimky uplatnČn celkem
u 111 útvarĤ, tj. 3 % pro ekologický stav / potenciál a u 126 útvarĤ, tj. 3 % pro chemický stav.
Podíl útvarĤ s ménČ pĜísnými environmentálními cíli na poþtu útvarĤ ve stavu horším než dobrém þiní pĜibližnČ 3 % u ekologického stavu / potenciálu a 4 % u chemického stavu.
U chemického stavu, kdy nebylo dosaženo cíle k roku 2015, lze pĜedpokládat, že pro dosažení
dobrého chemického stavu bude nutné dlouhé þasové období, protože pĜekroþení norem environmentální kvality je velmi þasto zpĤsobeno všudypĜítomnými látkami, jako jsou napĜ. rtuĢ a
PAU. OdstranČní tČchto látek z vodního prostĜedí a prevence jejich vnosĤ je velmi obtížná a
vyžadují aktivity i v jiných oblastech.
Tab. II-5.2.2-1: Dosažení cílĤ ekologického a chemického stavu v útvarech povrchových vod
do roku 2015 a 2021
Poþet útvarĤ povrchových vod s dosažením cíle
Poþet útvarĤ
povrchových vod
2015
2021
ekologický stav /
potenciál
chemický
stav
ekologický stav /
potenciál
3 146
199
0
324
0
ýeská republika
678
107
474
165
487
Rakousko
101
46
0
48
0
8
7
7
7
7
3 933
359
481
544
494
1)
NČmecko
Polsko
1)
chemický
stav
U jednoho útvaru („Küstenmeer Elbe“ – PobĜežní moĜe Labe) nemusí být ekologický stav hodnocen.
Tab. II-5.2.2-2: PĜehled výjimek pro útvary povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe
Poþet útvarĤ
povrchových vod
NČmecko
Poþet útvarĤ, u kterých
je využito prodloužení lhĤt
ekologický stav /
potenciál
Poþet útvarĤ, u kterých
je využito ménČ pĜísných cílĤ
chemický
stav
ekologický stav /
ekol. potenciál
chemický
stav
3 146
2 928
3 144
12
3
ýeská republika1)
678
558
176
99
123
Rakousko
101
53
101
0
0
8
1
1
0
0
3 933
3 540
3 422
111
126
Polsko
1)
MénČ pĜísné environmentální cíle jsou v ýeské republice uplatĖovány pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených
opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu.
73 / 123
5.2.3
Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary podzemních vod
Environmentální cíle útvarĤ podzemních vod vþetnČ uplatnČní výjimek pro mezinárodní oblast
povodí Labe jsou znázornČny v mapách þ. 5.3 a 5.4. Uvedeno je vždy dosažení cílĤ do roku
2015 a – pokud je to nezbytné – i uplatĖovaná výjimka. V mapČ þ. 5.3 jsou zobrazeny cíle pro
kvantitativní stav, v mapČ þ. 5.4 cíle pro chemický stav útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech. Do jaké míry útvary podzemních vod environmentální cíle dosáhly, resp. pravdČpodobnČ dosáhnou do roku 2021, je pro podíly jednotlivých státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe
znázornČno v tabulce II-5.2.3-1. OdĤvodnČní výjimek je uvedeno v národních plánech povodí.
Z 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních
cílĤ do konce roku 2015 celkem 298 útvarĤ, tj. 89 % pro kvantitativní stav a 153 útvarĤ, tj. 46 %
pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo dosáhnout environmentálních cílĤ celkem
317 útvarĤ, tj. 95 % pro kvantitativní stav a 164 útvarĤ, tj. 49 % pro chemický stav.
V tabulce II-5.2.3-2 je uveden pĜehled typĤ výjimek, které byly pro útvary podzemních vod
uplatnČny do roku 2015.
Prodloužení lhĤt se uplatĖuje pĜedevším pro útvary podzemních vod, kde se projevují vlivy
z difuzních zdrojĤ, pĜedevším v dĤsledku vnosĤ živin, ale i tČžkých kovĤ neznámého pĤvodu a
intruzí slané vody, v nČkterých pĜípadech také vlivy z bodových zdrojĤ, zejména v dĤsledku
vnosĤ zneþišĢujících látek ze starých ekologických zátČží a tČžby surovin. Jako dĤvod pro prodloužení lhĤt jsou vČtšinou uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší
míĜe pak neúmČrné náklady. Z 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe
je prodloužení lhĤt uplatnČno u 12 útvarĤ, tj. 4 % pro kvantitativní stav a u 170 útvarĤ, tj. 51 %
pro chemický stav. Podíl útvarĤ s prodloužením lhĤt na poþtu útvarĤ v nevyhovujícím stavu þiní
pĜibližnČ 33 % u kvantitativního stavu a 94 % u chemického stavu.
MénČ pĜísné environmentální cíle jsou v mezinárodní oblasti povodí Labe uplatnČny u celkem 7
útvarĤ, tj. 2 % pro kvantitativní stav a u 50 útvarĤ, tj. 15 % pro chemický stav. Podíl útvarĤ
s ménČ pĜísnými environmentálními cíli na poþtu útvarĤ v nevyhovujícím stavu þiní pĜibližnČ 19
% u kvantitativního stavu a 28 % u chemického stavu. PodobnČ jako u povrchových vod je i u
podzemních vod tento typ výjimky uplatĖován pĜedevším v ýeské republice, kde je na rozdíl od
NČmecka tato výjimka uplatĖována pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených
opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu. DĤvodem uplatnČní ménČ
pĜísných environmentálních cílĤ je pĜedevším technická proveditelnost.
Tab. II-5.2.3-1: Dosažení cílĤ chemického a kvantitativního stavu útvarĤ podzemních vod
v mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2015 a 2021
Poþet útvarĤ podzemních vod s dosažením cíle
Poþet útvarĤ
podzemních vod
2015
kvantitativní
2021
chemický
kvantitativní
chemický
NČmecko
228
221
122
221
127
ýeská republika
100
71
25
90
31
Rakousko
1
1
1
1
1
Polsko
5
5
5
5
5
334
298
153
317
164
74 / 123
Tab. II-5.2.3-2: PĜehled výjimek pro útvary podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe
Poþet útvarĤ
podzemních vod
Poþet útvarĤ, u kterých je
využito prodloužení lhĤt
Poþet útvarĤ, u kterých je
využito ménČ pĜísných cílĤ
kvantitativní stav
chemický
stav
kvantitativní
stav
chemický
stav
NČmecko
228
1
94
6
12
ýeská republika1)
100
11
76
1
38
Rakousko
1
0
0
0
0
Polsko
5
0
0
0
0
334
12
170
7
50
1)
MénČ pĜísné environmentální cíle jsou v ýeské republice uplatĖovány pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených
opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu.
5.3
Environmentální cíle pro chránČné oblasti
ChránČné oblasti vymezené v mezinárodní oblasti povodí Labe, které vyžadují zvláštní ochranu
povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišĢ a druhĤ závislých na vodČ, jsou uvedeny v kapitole 3.
Pokud právní pĜedpisy, podle kterých byly jednotlivé chránČné oblasti zĜízeny, nestanoví jinak,
musí být do roku 2015 v zásadČ dosaženo souladu se všemi normami a cíli Rámcové smČrnice
o vodách v chránČných oblastech (þl. 4 odst. 1c RSV).
U útvarĤ povrchových a podzemních vod, které se nacházejí v chránČných oblastech, je proto
tĜeba vedle environmentálních cílĤ Rámcové smČrnice o vodách zohlednit i ty cíle, které vyplývají z dalších právních pĜedpisĤ Spoleþenství, jako napĜ. naĜízení o chránČných oblastech, pokud se týkají jakosti vody. Tomu musí být pĜizpĤsoben monitoring i pĜípadná opatĜení
k dosažení cílĤ. Zlepšování stavu povrchových a podzemních vod ve smyslu Rámcové smČrnice o vodách zpravidla podporuje i dosažení specifických cílĤ ochrany v tČchto oblastech.
Ve všech chránČných oblastech jsou obecnČ sledovány cíle, které podporují dosažení dobrého
stavu vodních útvarĤ, popĜípadČ jsou z právních pĜedpisĤ odvozeny ještČ další pĜísnČjší požadavky. Zejména ve vazbČ na oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ mají
specifické cíle ochrany tČchto území pĜímou souvislost s environmentálními cíli Rámcové smČrnice o vodách. Další podrobnosti jsou uvedeny v národních plánech povodí.
75 / 123
6.
Souhrn výsledkĤ ekonomické analýzy užívání vod
Tato þást Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe shrnuje údaje a pĜístupy ýeské republiky a
NČmecka v povodí Labe k ekonomické analýze užívání vod tak, jak je vyžadována podle Rámcové smČrnice o vodách s ohledem na aktualizaci Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na
druhé plánovací období. Obsahuje následující podkapitoly:

HospodáĜský význam užívání vod

Prognóza vývoje užívání vod do roku 2021

Aktualizované údaje o návratnosti nákladĤ za vodohospodáĜské služby
PodrobnČjší informace k tČmto podkapitolám, ale i k nákladové efektivnosti opatĜení / kombinací
opatĜení nebo k ekonomickému odĤvodnČní výjimek jsou obsaženy v národních plánech povodí
ýeské republiky a NČmecka pro mezinárodní oblast povodí Labe.
V souvislosti s vypracováním, resp. aktualizací plánĤ povodí vyžaduje Rámcová smČrnice
o vodách pĜípravu a použití Ĝady specifických ekonomických prvkĤ, údajĤ a analýz, které mají
podpoĜit trvale udržitelné využívání vodních zdrojĤ a dosažení hlavního cíle smČrnice – dobrého
stavu pro útvary povrchových a podzemních vod. DĤležitou úlohu pĜitom hraje integrace ekonomických prvkĤ do vodního hospodáĜství a pĜi rozhodování o opatĜeních v rámci programĤ
opatĜení. Základy pro tento pĜístup jsou stanoveny v jednotlivých ustanoveních Rámcové smČrnice o vodách v pĜíloze III a þláncích 4, 5 a 9 s vazbou na plány povodí v pĜíloze VII.
V koncepci Rámcové smČrnice o vodách mají ekonomické pĜístupy celou Ĝadu dalších funkcí,
které mají velký význam pro dosažení environmentálních cílĤ. PĜíslušné podrobné informace
však nejsou povinnou souþástí ekonomické analýzy u všech úrovní plánĤ povodí; podstatná je
vazba k rĤzné úrovni požadované podrobnosti podle úrovnČ plánu povodí.
Ekonomická analýza za þeskou þást mezinárodní oblasti povodí Labe vychází zejména z dat
Ministerstva zemČdČlství, státních podnikĤ Povodí, ýeské inspekce životního prostĜedí (ýIŽP)
a ýeského statistického úĜadu (ýSÚ). Referenþním rokem dat je rok 2012, v nČkolika málo pĜípadech 2011 nebo 2013. Údaje ýeské inspekce životního prostĜedí a ýeského statistického
úĜadu agregované na úrovni krajĤ byly pĜepoþteny na úroveĖ oblasti povodí Labe s využitím
informací ýeského úĜadu zemČmČĜiþského a katastrálního (ýÚZK). Bližší informace jsou uvedeny v þeském národním plánu oblasti povodí Labe. Za úþelem možného srovnání jsou finanþní
údaje za ýeskou republiku uvedeny v eurech. Pro pĜepoþet mezi þeskou korunou (Kþ) a eurem
(EUR) byl použit prĤmČrný kurz pro rok 2012: 1 EUR = 25,143 Kþ.26
Jako datové zdroje pro ekonomickou analýzu v NČmecku byly použity pĜedevším informace
zemských statistických úĜadĤ (statistika o vodČ a odpadních vodách, národohospodáĜská statistika) a data zemČdČlského sþítání za rok 2010. Za úþelem harmonizace dat byla vyvinuta metodika, na jejímž základČ se provádí jednotnČ pro celé NČmecko pĜevod statistických dat (obecnČ
vztažených na administrativní hranice) na plochy hydrologických jednotek. RĤzná data (poþet
obyvatel, plochy atd.) jedné „hraniþní obce“ jsou pomČrnými þástmi pĜiĜazena k rĤzným oblastem povodí (použití tzv. kvalifikovaných pĜevodníkĤ). Tím se vČtšina zde uvádČných dat vztahuje na nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe. Bližší informace jsou uvedeny v nČmeckém národním plánu oblasti povodí Labe.
Vzhledem k tomu, že Rakousko a Polsko mají na mezinárodní oblasti povodí Labe jen malé
podíly víceménČ pĜírodního charakteru s nízkou hustotou zalidnČní, nejsou v þásti A „Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe“ uvedeny žádné informace o ekonomické analýze využívání
26
Zdroj: ýeská národní banka (www.cnb.cz/cs/)
76 / 123
vod v rakouské a polské þásti povodí Labe. Bližší informace jsou obsaženy v národních plánech
povodí Rakouska a Polska. V následujících podkapitolách a tabulkách jsou proto uvedeny
vodohospodáĜské údaje pouze za ýeskou republiku a NČmecko (za þeskou a nČmeckou þást
mezinárodní oblasti povodí Labe).
6.1
HospodáĜský význam užívání vody
Využívání vod jsou vodohospodáĜské služby a jiné hospodáĜské þinnosti s významnými dopady
na stav vody. VodohospodáĜské služby jsou podle Rámcové smČrnice o vodách veškeré þinnosti, které zajišĢují odbČr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových a podzemních vod
nebo odvádČní a þištČní odpadních vod s následným vypouštČním do povrchových vod, a které
jsou poskytovány tĜetím osobám (domácnosti, veĜejné instituce, soukromé podniky).
VodohospodáĜské služby „zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu“ a „þištČní odpadních vod
pro veĜejnou potĜebu“ jsou popisovány nezávisle na tom, zda mají významné dopady na vodní
režim þi nikoliv. Ostatní zpĤsoby využívání vod27, které mohou být pĜíþinou významných vlivĤ,
jsou zde rovnČž pojednány. To se dČje s cílem objasnit vzájemné pĤsobení mezi þerpáním /
narušováním vodního režimu a ekonomickým významem využívání vody ke znázornČní ekonomického významu vodního režimu pro využívání vody. PĜi plánování a realizaci nových zámČrĤ užívání vod je zapotĜebí brát v úvahu zákaz zhoršování stavu podle þlánku 4 RSV.28
HospodáĜský význam odbČrĤ vody
V mezinárodní oblasti povodí Labe zásobuje pitnou vodou cca 3 399 (2 720 ýR + 679 SRN)
vodárenských podnikĤ z celkem 6 022 (3 277 ýR + 2 745 SRN) odbČrných zaĜízení cca 23,8
(5,7 ýR + 18,0 SRN) mil. obyvatel (viz tabulka II-6.1-1).
Ukazatele zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe uvádí
v souhrnu tabulka II-6.1-1.
Dodávky vody k dalšímu rozvodu, vlastní spotĜeba vodárny, ztráty vody / rozdíly
v mČĜení, pomČry u napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu
NejvČtší þást pitné vody se v mezinárodní oblasti povodí Labe dodává k dalšímu rozvodu a využití. Ztráty vody a rozdíly v mČĜení se u dodávek vody v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí
Labe pohybují v prĤmČru kolem 21 %, v nČmecké þásti kolem 6,4 %. Množství ztrát jednotlivých
rozvodných sítí se liší. V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe dosahuje prĤmČrný stupeĖ napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu cca 92,5 %, v nČmecké þásti cca 99,5 %.
Zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu je pojednáno samostatnČ v kapitole 6.1.1.
27
V NČmecku spadají do vodohospodáĜských služeb na základČ definice pouze „zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu“ a „þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu“. Evropský soudní dvĤr rozhodl dne 11. záĜí 2014 v procesu vedeném proti Spolkové republice NČmecko ve vČci návratnosti nákladĤ na vodohospodáĜské služby (v zásadČ þl. 9 RSV) s tím, že žaloba Evropské komise byla zamítnuta. ýlenské státy jsou tudíž za urþitých pĜedpokladĤ oprávnČny neuplatĖovat návratnost nákladĤ na urþitý zpĤsob
využívání vody, pokud tím nejsou zpochybnČny úþely Rámcové smČrnice o vodách a naplĖování jejích cílĤ.
28
V tomto smyslu viz také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. 7. 2015 (pĜípad þ. C-461/13).
77 / 123
Tab. II-6.1-1:
Ukazatele zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe
Ukazatel
Zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu –
vodárenské podniky a odbČry vody
Vodárenské podniky1)
OdbČrná zaĜízení
2)
OdbČry vody celkem
2)
podzemní a pramenitá voda
umČle doplĖovaná podzemní voda3)
bĜehová infiltrace4)
povrchová voda5)
PomČry u napojení
na vodovody pro
veĜejnou
potĜebu
Další rozvod;
vlastní spotĜeba vodárny,
ztráty vody
Dodávky vody
koneþným spotĜebitelĤm6)
voda z cizích zdrojĤ
Poþet bezprostĜednČ zásobovaných
obyvatel
Dodávky vody koneþným spotĜebitelĤm
celkem
Jednotka
ýeská þást
mez. oblasti povodí
Labe (2012)
NČmecká þást
Labe (2010)
poþet
2 720
679
poþet
3 277
2 745
3
424 297
1 031 452
3
204 300
608 332
%
48,2
59,0
tis. m3/rok
—
53 994
%
—
5,2
3
tis. m /rok
—
181 898
%
—
17,6
3
219 997
187 230
%
51,8
18,2
3
—
355 321
5 739 939
18 016 831
3
315 106
900 281
3
tis. m /rok
tis. m /rok
tis. m /rok
tis. m /rok
poþet
tis. m /rok
z toho domácnosti a drobní
spotĜebitelé
tis. m /rok
191 195
691 422
z toho prĤmysloví a jiní odbČratelé
(dopoþtem)
3
tis. m /rok
123 911
208 859
specifické dodávky vody koneþným
spotĜebitelĤm celkem
l/os/den
150
137
32 867
314 932
tis. m /rok
8 855
25 718
3
tis. m /rok
89 143
79 143
21
6,4
Dodávky vody k dalšímu rozvodu
Vlastní spotĜeba vodárny
Ztráty vody / rozdíly v mČĜení
(kladné znaménko)
tis. m3/rok
3
%
Poþet obyvatel celkem
poþet
6 206 105
18 116 549
Poþet obyvatel bez napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu (místo
bydlištČ)
poþet
466 166
93 102
poþet
5 739 939
18 023 447
92,5
99,5
Poþet napojených obyvatel (podle
místa bydlištČ – dopoþtem)
%
1)
podle sídla vodárenského podniku
2)
podle místa odbČrného zaĜízení
3)
Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut do odbČrĤ podzemní vody.
4)
Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut v závislosti na povolení vodoprávního úĜadu do odbČrĤ povrchové nebo podzemní vody.
5)
Zahrnuje vodu z jezer, údolních nádrží a vodních tokĤ.
6)
Podle zásobované obce. Koneþnými spotĜebiteli jsou soukromé domácnosti, podnikatelská sféra a další odbČratelé, kterým
veĜejné vodárenské podniky bezprostĜednČ úþtují dodané množství vody.
78 / 123
Poplatky za vodu
Poplatky za pitnou vodu pro soukromé domácnosti a drobné provozovny
Poplatek za pitnou vodu v ýeské republice se mĤže skládat ze dvou složek, je však vždy závislý na spotĜebČ. Cena pro domácnosti i pro prĤmysl je stejná.
Poplatek za pitnou vodu je v NČmecku výraznČ urþován danými regionálními podmínkami, a je
proto rozdílný nejen v rĤzných spolkových zemích, ale i v jednotlivých obcích. OvlivĖujícími faktory jsou napĜ. rozdíly v zemČpisných podmínkách, druhu a jakosti surové vody, úpravárenských technologiích, délce a strukturálních vlastnostech rozvodné sítČ, jakostních ukazatelích
a hustotČ zalidnČní. Vliv má rovnČž poplatek za odbČr vody, jelikož se ze strany vodárenských
podnikĤ promítá do poplatkĤ za pitnou vodu pro koneþné spotĜebitele. Poplatek za pitnou vodu
se zpravidla skládá ze složky závislé na spotĜebČ a ze složky na spotĜebČ nezávislé (základní
poplatek).
Tab. II-6.1-2:
Poplatky za pitnou vodu v mezinárodní oblasti povodí Labe
Ukazatel
SpotĜebitelská cena
Základní poplatek
(bČžný poplatek pro domácnosti
za rok nezávislý na spotĜebČ)
1)
prĤmČrná spotĜebitelská cena
2)
rozpČtí
ýeská þást
Labe (2012)1)
Jednotka
EUR/m3
EUR/domácnost/rok
NČmecká þást
mez. oblasti povodí Labe
(2010)2)
1,50
0,93 až 2,17
—
17,1 až 125,8
Poplatky za odbČr vody
OdbČry vody z povrchových vod nebo ze zvodní podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou v ýeské republice a v NČmecku (s výjimkou Durynska a Bavorska) obecnČ zpoplatnČny.
V ýeské republice se poplatky liší podle toho, zda se jedná o odbČry povrchových nebo podzemních vod. OdbČry z povrchových vod se zpoplatĖují za úþelem zaplacení nákladĤ na
správu vodních tokĤ, resp. povodí, u podzemních vod se úplata vztahuje na odbČry vody.
V obou pĜípadech jsou odbČry do 6000 m3/rok nebo do 500 m3/mČsíc zdarma, existují však
také urþité úþely odbČru vody, za který se nepožaduje žádná úplata, resp. pro který je stanovena zvláštní cena.
Pro vymČĜení poplatkĤ za odbČr vody jsou v nČmeckých spolkových zemích uplatĖována rĤzná
kritéria, jako napĜíklad místo odbČru (povrchové vody, svrchní nebo hlubinný kolektor podzemních vod), úþel odbČru a koneþný uživatel. KromČ toho jsou definovány zanedbatelné limity,
které umožĖují bezplatný odbČr stanoveného množství vody.
79 / 123
HospodáĜský význam vypouštČní odpadních vod
ýištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu
ýištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu je vodohospodáĜskou službou s funkcí odvádČní a
þištČní odpadních vod. Slouží veĜejným zájmĤm, umožĖuje podnikatelské aktivity a projevuje se
kladnČ na ochranČ vod. Na rozdíl od zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu má þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu pro prĤmysl vČtší význam.
V mezinárodní oblasti povodí Labe je celkem 3 973 þistíren odpadních vod (1 837 v ýR, 2 136
v SRN). Na tyto þistírny odpadních vod je napojeno cca 21,3 mil. obyvatel (5,0 v ýR, 16,3
v SRN).
V þistírnách odpadních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se þistí roþnČ celkem 1,9 mld. m³
odpadních vod (0,5 v ýR, 1,4 v SRN), z toho je cca 60 % (57 % v ýR, 61 % v SRN) splaškových vod z domácností a prĤmyslových provozoven a cca 26 % (43 % v ýR, 20 % v SRN) srážkových vod (viz tabulka II-6.1-3).
PĜímé vypouštČní splaškových vod pĜes sbČrnou kanalizaci bez þištČní v centrální þistírnČ odpadních vod se v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe praktikuje jen ve velmi omezené míĜe v nČkolika spolkových zemích, jako je Durynsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. V tČchto
pĜípadech se provádČjí opatĜení na zajištČní þištČní odpadních vod.
V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe jsou na þistírny odpadních vod již pĜipojeny
všechny velké zdroje zneþištČní. Zbývá vyĜešit odvádČní a þištČní odpadních vod v menších
obcích, kde je to vzhledem k roztroušenosti zástavby þasovČ i finanþnČ nároþnČjší.
Ukazatele þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe uvádí
v souhrnu tabulka II-6.1-3.
Stoþné
PrĤmČrná výše stoþného v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe za rok 2012 þiní
31,5 Kþ/m3 = 1,25 EUR/m3.
Struktura poplatkĤ v oblasti þištČní odpadních vod v nČmecké þásti povodí Labe se velmi liší
vzhledem k podmínkám v dotþených deseti spolkových zemích. Poplatky za odvádČní odpadních vod se vČtšinou skládají z nČkolika složek. Tyto složky mohou být závislé i nezávislé na
množství nebo ploše. Podle dČleného mČĜítka poplatkĤ se splaškové a srážkové vody zpoplatĖují zvlášĢ. Struktury poplatkĤ za stoþné se v jednotlivých spolkových zemích liší až na úroveĖ
obcí. RozpČtí u poplatkĤ za odpadní nebo splaškové vody za rok 2010 se pohybuje od 2,07 do
3,34 EUR/m3, u srážkové vody od 0,00 do 1,90 EUR/ m2 a u poplatkĤ bČžných domácností nezávislých na množství a ploše od 0,00 do 64,90 EUR/domácnost/rok.
80 / 123
Tab. II-6.1-3:
Ukazatele þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti
povodí Labe
PomČry napojení obyvatelstva na
veĜejné þištČní
odpadních vod
Množství
þištČných
odpadních vod
ýistírny
odp. vod
pro veĜejnou
potĜebu
Ukazatel
Jednotka
ýeská þást
Labe (2012)
NČmecká þást
mez. oblasti
povodí Labe
(2010)
ýistírny odpadních vod (ýOV)
celkem
poþet
1 837
2 136
z toho þistČ mechanické ýOV
poþet
—
56
z toho mechanicko-biologické ýOV
poþet
—
2 080
Napojení obyvatel
poþet
4 954 773
Množství þištČných odpadních vod
tis. m3/rok
529 526
1 402 007
z toho OV z domácností
a provozoven
3
tis. m /rok
303 472
852 142
z toho cizí voda1)
tis. m3/rok
—
271 575
226 054
278 289
z toho srážková voda
Poþet obyvatel v oblasti povodí
Labe (obyv.)
Obyvatelé s napojením na kanalizaci
pro veĜejnou potĜebu (obyv. NK)
z toho s napojením na ýOV
z toho bez napojení na ýOV
Obyvatelé bez napojení
na kanalizaci pro veĜejnou potĜebu
1)
údaj možný pouze za NČmecko
2)
podle místa þistíren odpadních vod
3)
pĜiĜazení podle principu místa bydlištČ
3
tis. m /rok
16 339 3042)
poþet
6 206 105
18 116 5493)
poþet
5 102 753
16 993 932
82,22
93,80
% z obyv.
poþet
% z obyv. NK
poþet
% z obyv. NK
poþet
% z obyv.
4 954 773
3)
16 543 4173)
97,10
97,35
147 980
450 515
2,90
2,65
1 103 352
1 122 617
17,78
6,20
Poplatky za vypouštČní odpadních vod
V ýeské republice a v NČmecku jsou zásadnČ vybírány poplatky za vypouštČní odpadních vod
do vod povrchových, resp. také podzemních (pouze v NČmecku).
V ýeské republice se pĜitom platí jednak za vypouštČné množství, jestliže objem vypouštČných
vod za kalendáĜní rok pĜesáhne 100 000 m3, a dále také za zneþištČní odpadních vod, jestliže
vypouštČné odpadní vody pĜekroþí v pĜíslušném ukazateli zneþištČní zároveĖ hmotnostní
a koncentraþní limit zpoplatnČní.
V NČmecku jsou poplatky za vypouštČní odpadních vod upraveny jednotnČ pro všechny spolkové zemČ. Jejich výše se Ĝídí mírou škodlivosti vypouštČných odpadních vod a vyjadĜuje se
tzv. „škodní jednotkou“. PĜíjmy z poplatkĤ za vypouštČní odpadních vod jsou úþelové a jsou
používány zejména pro opatĜení ke zlepšení jakosti vod.
81 / 123
6.1.1
Aktualizovaný popis významu ostatních zpĤsobĤ využívání vod
Zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu
Pro prĤmysl hraje zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu jen podĜadnou úlohu, jelikož hlavní
zájem je zamČĜen na vlastní zásobování užitkovou vodou. Odebírané množství je v tabulce
II-6.1.1-1 sestaveno podle prĤmyslového odvČtví, druhu vody a Ĝešené oblasti. Množství vody
pro nČmeckou þást zahrnuje jen ty podniky, které jsou povinny podávat hlášení.
U odbČrĤ vody pro dodávky energie pĜedstavuje podstatnou þást chladicí voda pro výrobu
elektĜiny. Vzhledem k tomu, že v nČmecké þásti povodí mají na tomto množství pĜevážný podíl
tĜi velké atomové elektrárny ležící na Labi, tj. Brunsbüttel, Brokdorf a Krümmel, došlo po roce
2010, kdy bylo šetĜení provádČno, k jeho výraznému poklesu, vzhledem k tomu, že NČmecko
odstoupilo od výroby jaderné energie.
ýištČní odpadních vod z prĤmyslových podnikĤ
KvantitativnČ pĜevažující þást prĤmyslových odpadních vod nevyžadujících þištČní (zpravidla
nezneþištČná chladicí voda nebo speciální užitková voda) se nezávisle na þištČní odpadních
vod pro veĜejnou potĜebu vypouští bez þištČní pĜímo do recipientu.
OdvádČní neþištČných odpadních vod a nevyužité vody
Velké množství nevyužité vody se v západních a severních ýechách, Braniborsku, Sasku
a zþásti také v Durynsku odvádí v souvislosti s tČžbou hnČdého uhlí. PĜíþinou obrovského
množství neþištČných odpadních vod z chladicích systémĤ v nČmecké þásti mezinárodní oblasti
povodí Labe je, jak již bylo uvedeno v pasáži o zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu,
v podstatČ odvádČná chladicí voda využívaná pĜi výrobČ elektrické energie. Na celkovém
množství se v nČmecké þásti povodí podílejí zejména Šlesvicko-Holštýnsko (70,4 %), Hamburk
(12,3 %) a Berlín (9,6 %).
OdvádČní odpadních vod þištČných ve vlastních podnikových þistírnách
V prĤmyslu a stavebnictví se odpadní voda odvádí po vyþištČní ve vlastních podnikových þistírnách zþásti pĜímo do povrchových vod nebo v ojedinČlých pĜípadech do podloží.
Využívání vod v zemČdČlství a lesním hospodáĜství, rybáĜství
V mezinárodní oblasti povodí Labe se pro zemČdČlské úþely využívá cca 7,5 mil. ha území
(2,7 v ýR, 4,8 v SRN). NejvČtší podíl plochy pĜipadá na ornou pĤdu rozlohou 75 % (70 % v ýR,
78 % v SRN), pak následují trvalé travní porosty s 20 % (18 % v ýR, 22 % v SRN) – viz tabulka
II-6.1.1-2. Zanedbatelný podíl ploch trvalých kultur s domovními a užitkovými zahradami není
v tabulce uvažován. Podíl skuteþnČ zavlažované plochy pĜedstavuje 2,5 % (1,5 % v ýR, 3,1 %
v SRN) na celkové zemČdČlsky využívané ploše.
Hrubá pĜidaná hodnota primárního sektoru „zemČdČlství, lesní hospodáĜství a rybáĜství“ þinila
v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe 1,9 mld. EUR (2012), v nČmecké þásti
4,3 mld. EUR (2010). To odpovídá podílu na pĜidané hodnotČ všech hospodáĜských odvČtví
v mezinárodní oblasti povodí Labe 2,4 % pro þeskou þást a 1,0 % pro nČmeckou þást.
82 / 123
ZemČdČlství a
lesní hospodáĜství
Tab. II-6.1.1-1: OdbČry vody u zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti
povodí Labe
Ukazatel
Jednotka
ZemČdČlství a lesní hospodáĜství celkem
tis. m3/rok
3
PrĤmysl
a stavebnictví
86 364
1 742
72 762
tis. m3/rok
—
254
163
2)
3
bĜehová infiltrace
tis. m /rok
—
povrchová voda3)
tis. m3/rok
202 4)
tis. m3/rok
3
13 184
875 817
4 304 943
tis. m /rok
11 658
561 536
tis. m3/rok
2)
bĜehová infiltrace
—
13 517
3
—
17 148
3
864 159
3 712 472
3
711 095
3 010 543
3
—
25 165
3
tis. m /rok
povrchová voda
tis. m /rok
5) 6)
Dodávky energie
1 944
tis. m /rok
3)
z toho dodávky energie
tis. m /rok
tis. m /rok
1)
umČle doplĖovaná podzemní voda
tis. m /rok
—
0
tis. m3/rok
—
5 389
tis. m /rok
711 095
2 979 988
tis. m3/rok
—
23 136
tis. m3/rok
—
6 831
3)
3
povrchová voda
Oblast služeb
Oblast služeb
NČmecká þást
mez. oblasti
povodí Labe
(2010)
PrĤmysl a stavebnictví5)
1)
3
tis. m /rok
—
98
tis. m3/rok
—
164
3)
3
povrchová voda
tis. m /rok
7)
Zavlažovací svazy
ýeská þást
mez. oblasti
povodí Labe
(2012)
z toho zavlažovací svazy
3
—
55 524
3
—
47 758
3
tis. m /rok
tis. m /rok
1)
16 042
tis. m /rok
—
0
tis. m3/rok
—
0
—
7 767
3)
3
povrchová voda
tis. m /rok
1)
Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut do odbČrĤ podzemní vody.
2)
Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut v závislosti na povolení
vodoprávního úĜadu do odbČrĤ povrchové nebo podzemní vody.
3)
Zahrnuje vodu z jezer, údolních nádrží a vodních tokĤ.
4)
Z toho 65 tis. m /rok pro úþely zavlažování a 137 tis. m /rok pro jiné úþely (chov dobytka)
5)
V údajích k prĤmyslu a stavebnictví jsou za þeskou i nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe zahrnuty odbČry vody pro
tČžbu, údaje za nČmeckou þást obsahují i dodávky energie.
6)
Viz text pĜed tabulkou
7)
Týká se pouze NČmecka. V Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku existují zavlažovací svazy, které dodávají vodu pro úþely
zavlažování v zemČdČlství. Zavlažovací svazy jsou zpravidla zaĜazeny do sféry služeb, a proto jsou výsledky mimoĜádného
statistického vyhodnocení vlastních odbČrĤ vody ze strany zavlažovacích svazĤ vykázány jako dílþí položka oblasti služeb.
3
3
83 / 123
Tab. II-6.1.1-2: ZemČdČlské plochy, množství využívané vody
ZemČdČlská
plocha
ZemČdČlská plocha
s umČlými závlahami
1)
NČmecká þást
1)
(2010)
Jednotka
ýeská þást
(2012)1)
Plocha využívaná pro zemČdČlské úþely (souþet orné pĤdy
a trvalých travních porostĤ)
ha
2 659 542
4 798 188
Orná pĤda
ha
1 862 264
3 752 221
Trvalé travní porosty
ha
467 100
1 045 967
Plocha, která by mohla být
zavlažována (2009 SRN)
ha
—
232 688
Podíl potenciálnČ zavlažovatelné
plochy na celkové ploše
%
—
4,8
SkuteþnČ zavlažovaná plocha
(2009 SRN)
ha
38 626
150 025
Podíl skuteþnČ zavlažované
plochy na celkové ploše
%
1,5
3,1
SpotĜebované množství vody
(2009 SRN)
tis. m3/rok
204
120 416
SpotĜebované množství vody /
skuteþnČ zavlažovaná plocha
m3/ha/rok
5
803
Ukazatel
V pĜípadČ, že jsou v tabulce uvedeny údaje za jiné roky, je to uvedeno zvlášĢ v jednotlivých Ĝádcích.
RybáĜství
RybáĜství je ménČ významné než zemČdČlství a lesní hospodáĜství, v nČkterých regionech
ýeské republiky a nČkterých spolkových zemích NČmecka má pĜesto vČtší význam. Statistická
data k tomuto hospodáĜskému odvČtví nejsou v NČmecku zjišĢována ve vazbČ na ucelená povodí, nýbrž na spolkové zemČ.
Pojmem „vnitrozemské rybáĜství“ se rozumí souhrn veškerých rybáĜských aktivit v pĜírodních
a umČlých vnitrozemských vodách a technických zaĜízeních pro chov ryb. Pro rybné hospodáĜství se v ýeské republice využívají pĜedevším klasicky obhospodaĜované rybníky. Hlavní oblast
produkce ryb leží v jižních ýechách. KromČ toho se na nČkterých údolních nádržích využívají
pro rybné hospodáĜství také akvakultury.
Pro rybné hospodáĜství v nČmecké þásti povodí Labe mají hlavní význam spolkové zemČ Braniborsko, Meklenbursko-PĜední PomoĜansko a Šlesvicko-Holštýnsko s velkým poþtem jezer,
a to jak z hlediska rybáĜsky využívaných vodních ploch, tak i v poþtu rybáĜských podnikĤ.
Celkové množství ryb z jezerního a Ĝíþního rybáĜství (pĜirozené vodoteþe) dosáhlo v roce 2010
v tČchto zemích 2 035 t. Velká þást výskytu nČmeckých ryb a dosažených tržeb vnitrozemského
rybáĜství však nepochází z rybolovu v pĜírodních vodách, nýbrž z akvakultury. Hlavními oblastmi
produkce kaprĤ v rybnících je Bavorsko, Sasko a Braniborsko.
Sportovní rybáĜství získává na stále vČtším významu a pĜedstavuje v nČkterých regionech dnes
pĜevládající rybáĜskou formu hospodaĜení na jezerech a vodních tocích. Má význam nejen pro
využití a hájení rybí obsádky, nýbrž je také pĜínosem (pĜevážnČ neplaceným) k zachování
a ochranČ vod i rybí obsádky. NepĜíznivými dopady na vodní prostĜedí se naproti tomu mĤže
projevit vypouštČní chovných rybníkĤ.
84 / 123
Využití energetiky
Vodní elektrárny
Vodní energie je významným zdrojem obnovitelné energie, který mĤže poskytovat v závislosti
na povodí a vodnosti roþního období více þi ménČ konstantní základní elektrickou energii a pĜispívat ke stejnomČrnČjším dodávkám energie z obnovitelných zdrojĤ. BČhem výroby proudu
sice nevznikají žádné emise, ovšem využití vodní energie pĜedstavuje z hydroekologického hlediska významný zásah do pĜirozeného režimu vodního toku. PĜi výstavbČ dalších vodních elektráren je zapotĜebí brát v úvahu zákaz zhoršování stavu podle þlánku 4 RSV29. Elektrický proud
z vodní energie se tradiþnČ vyrábí pĜedevším na vodních tocích s velkým spádem.
Celkový využitelný hydroenergetický potenciál v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe
þiní 2 060 GWh/rok. V roce 2012 se k výrobČ elektĜiny z vodní energie využívalo v þeské þásti
mezinárodní oblasti povodí Labe 63 údolních nádrží a 1 588 jezĤ. Celkový instalovaný výkon
dosáhl 977,5 MW.
V NČmecku se cca 80 % instalovaného výkonu vodní energie nachází v Bavorsku a BádenskuWürttembersku. Podíl bavorských vodních elektráren je však pro povodí Labe zanedbatelný,
jelikož tyto vodní elektrárny jsou soustĜedČny hlavnČ na alpských pĜítocích Dunaje, na Dunaji
(povodí Dunaje) a na Mohuþi (povodí Rýna). Výroba elektĜiny z vodní energie þinila v roce 2010
v celém NČmecku 20 953 mil. kWh a v nČmeckých spolkových zemích s podílem na povodí
Labe (kromČ Bavorska)30 947 mil. kWh. Vztaženo na celé NČmecko vyrobilo cca 6 % vodních
elektráren 90 % energie.
Tepelné elektrárny
Tepelné elektrárny využívají k výrobČ tepelné a elektrické energie rĤzné energetické nosiþe,
jako je zemní plyn / ropný plyn, uhlí, topný olej / naftu, odpad, radioaktivní palivo nebo jiné
energetické nosiþe (napĜ. biomasu). Vodní zdroje využívají tepelné elektrárny hlavnČ jako chladicí vodu, která se s výjimkou ztrát pĜi výparu opČt vypouští pĜímo do povrchových vod.
V rámci ekonomické analýzy je v této souvislosti relevantní velké množství vody využívané pro
úþely chlazení, které lze pĜevzít z kapitol o zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu a neveĜejném þištČní odpadních vod, kde jsou zpracovány specificky podle oblasti povodí.
V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe þinil v roce 2012 instalovaný výkon tepelných
elektráren 8 916 MW. V nČmeckých spolkových zemích s podílem na povodí Labe31 þinila
v roce 2010 hrubá výroba elektĜiny v tepelných elektrárnách s výkonem vČtším než 1 MW
201 386 GWh/rok.
29
V tomto smyslu viz také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. 7. 2015 (pĜípad þ. C-461/13).
30
Podíl Bavorska je pro povodí Labe zanedbatelný. Data týkající se vodní energie v NČmecku jsou k dispozici na úrovni spolkových zemí a nelze je upravit podle oblastí povodí.
31
Data týkající se tepelných elektráren v NČmecku jsou k dispozici na úrovni spolkových zemí a nelze je upravit podle oblastí
povodí.
85 / 123
Využívání vody pro úþely plavby
Využití Labe a jeho pĜítokĤ jako vodní cesty pĜedstavuje obdobnČ jako výroba elektrické energie, zásobování vodou nebo ochrana pĜed povodnČmi významnou souþást správy vodních tokĤ.
Vzhledem ke specifickým zemČpisným podmínkám nebylo v þeské þásti povodí Labe možné
vybudovat hustou síĢ vodních cest. Vedle Labe v úseku od státních hranic po KunČtice (cca
243 km) se pro komerþní nákladní vodní dopravu využívá pouze Vltava v úseku od soutoku
s Labem po TĜebenice (cca 92 km), vþetnČ úseku zaústČní Berounky až po pĜístav Radotín (cca
1 km). Labe pĜedstavuje pro plavbu jediné spojení ýeské republiky se Severním moĜem.
V nČmeckém povodí Labe je vedle hlavního toku Labe dalších 25 vodních tokĤ a jejich pĜítokĤ a
jezerních ploch, které využívá plavba jako spolkové vodní cesty.
PĜehled množství zboží pĜepravovaného na Labi a jeho pĜítocích v roce 2010 je na obrázku
II-6.1.1-1.
Velký hospodáĜský význam na dolním toku Labe má hamburský pĜístav (plocha cca 72 km²). PĜekládkou námoĜního zboží o celkovém objemu 139 mil. t (2013) je nejvČtším nČmeckým námoĜním
pĜístavem. V pĜekládce kontejnerĤ se Hamburk Ĝadí cca 9,3 mil. TEU32 (2013) na 2. místo
v EvropČ a na 14. místo mezi svČtovými kontejnerovými pĜístavy (www.hafen-hamburg.de
2014). Malá þást pĜekládky hamburského pĜístavu se dále dopravuje vnitrozemskými lodČmi
pĜes stĜední a horní tok Labe.
Ochrana pĜed povodnČmi
Pro oblast ochrany pĜed povodnČmi je mezinárodní spolupráce všech zemí v rámci oblasti povodí Labe nepostradatelná. Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) vypracovala již koncem 90. let „Strategii povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL 1998). Na základČ této strategie byl zpracován „Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL 2003), který byl
schválen na plenárním zasedání MKOL v Ĝíjnu 2003. Akþní plán zahrnoval jak technická, tak i
nestrukturální opatĜení na ochranu pĜed povodnČmi:

retenþní opatĜení: sanace stávajících protipovodĖových hrází a výstavba nových, oddálení
trasy hrází od toku, výstavba retenþních nádrží, provČĜení retenþních objemĤ údolních
nádrží a zĜizování odlehþovacích poldrĤ

vymezení zátopových území, kvalitnČjší pĜedpovČdi povodní
V ZávČreþné zprávČ o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL 2012a)
jsou podrobnČ popsána jednotlivá opatĜení ve státech a spolkových zemích. Nabytím úþinnosti
PovodĖové smČrnice v roce 2007 bylo dosavadní zamČĜení na ochranu pĜed povodnČmi rozšíĜeno na management rizik. Implementace PovodĖové smČrnice je rozdČlena na tĜi stupnČ:
32

pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik pro každou oblast povodí, správní jednotku
nebo þást mezinárodního povodí,

zpracování map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik pro oblasti s významným
rizikem povodní, které byly vymezeny v rámci pĜedbČžné vyhodnocení,

zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik na základČ vyhodnocení rizik a zpracovaných map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik do roku 2015.
Twenty-foot Equivalent Unit (zkratka TEU, tj. 20stopový kontejner) je mezinárodní standardizovaná jednotka k poþítání kontejnerĤ ISO o rĤzné velikosti a k popisu ložné kapacity lodí a pĜekládky terminálĤ pĜi kontejnerové pĜepravČ. 1 TEU odpovídá
20stopovému kontejneru ISO (19 stop 10½ palce x 8 stop x 8 stop 6 palcĤ = 6,058 m x 2,438 m x 2,591 m).
86 / 123
Obr. II-6.1.1-1: Přeprava zboží na Labi a jeho přítocích v roce 2010
87 / 123
SouþasnČ s ukonþením „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v roce 2011 byl na
mezinárodní úrovni splnČn první dílþí úkol PovodĖové smČrnice, tj. pĜedbČžné hodnocení povodĖových rizik a vymezení území s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. V prosinci
2013 byly dokonþeny mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik a od kvČtna
2014 jsou na mezinárodní úrovni k dispozici všem dotþeným a zúþastnČným subjektĤm
ve fyzické nebo webové formČ.
SoubČžnČ s aktualizací Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021 byl
vypracován Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (MKOL
2015). Tento plán pĜejímá cíle a opatĜení „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“
v letech 2003 – 2011 (MKOL 2012a) a zaþleĖuje je do celkové strategie zvládání povodĖových
rizik. V Mezinárodním plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe jsou popsána
opatĜení v ýeské republice a v NČmecku, která mohou mít nadregionální vliv. Tam, kde je to
požadováno, jsou zohlednČny také polské a rakouské aspekty s cílem charakterizovat jednotný,
resp. koordinovaný postup v mezinárodní oblasti povodí Labe. ZároveĖ tento plán obsahuje
kapitolu o vlivu navrhovaných protipovodĖových opatĜení na plnČní cílĤ dle Rámcové smČrnice
o vodách (kapitola 6.3 „Koordinace s Rámcovou smČrnicí o vodách“).
Povrchová tČžba hnČdého uhlí
V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe se hnČdé uhlí tČží v povrchových dolech
v západních ýechách v revírech u Chebu a Sokolova (Karlovarský kraj, povodí OhĜe) a v Severoþeském revíru (Ústecký kraj, povodí Bíliny).
V nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe probíhá povrchová tČžba hnČdého uhlí
v Lužickém revíru (Braniborsko a Sasko, povodí Sprévy) a ve StĜedonČmeckém revíru (SaskoAnhaltsko a Sasko, povodí ýerného Halštrova a Sály).
Aby se zabránilo prĤniku podzemní vody do povrchového dolu, musí se hladina podzemní vody
na velké ploše snížit a bČhem provozu je tĜeba z podloží odvádČt vodu. Geologie v Lužickém
revíru umožĖuje vedle þistého odþerpávání dĤlních vod využití utČsĖovacích stČn, které výraznČ
snižují množství odþerpávaných vod. Vznikající dĤlní vody, vyþerpané z povrchového dolu (povolené celkové þerpání vody v Lužickém revíru v roce 2010 celkem: 244,3 mil. m³) musí být
bČhem provozu odvádČny. Na rozdíl od StĜedonČmeckého revíru se v Lužickém revíru pĜivádí
podzemní voda odþerpaná z tČžebních jam do 4 þistíren podzemních vod (stav 2013:
57,7 mil. m³; LMBV 2013).
K hlavním dopadĤm povrchové tČžby hnČdého uhlí na vodní režim patĜí:

Pokles hladiny podzemních vod – zejména ve svrchních kolektorech – mĤže vést bez protiopatĜení ke konfliktĤm se zásobováním vodou a mít negativní dopady na povrchové vody
a mokĜady.

Pyrit (disulfid železnatý) obsažený v hlušinČ hnČdého uhlí je pĜi snižování hladiny podzemních vod vystaven pĤsobení vzdušného kyslíku a oxiduje. PĜitom se mĤže bez protiopatĜení uvolĖovat významné množství kyseliny, železa a síranĤ. PĜi opČtném vzestupu
hladiny vody to mĤže vést k ovlivnČní podzemních a povrchových vod.

Po tČžbČ hnČdého uhlí zĤstávají zbytkové tČžební jámy, které jsou po opČtném vzestupu
hladiny podzemních vod nebo úþelovém zatopení povrchovou vodou vyplnČny jezery.
Tato jezera mají velké rozmČry, a tudíž významný vliv na vodní režim svého okolí.
88 / 123
Tyto problémy lze snížit, pokud je to možné, pomocí vhodných protiopatĜení, jako je napĜ.
využití podpovrchových tČsnicích stČn ke snížení rozšiĜování poklesu hladiny podzemních
vod, plošnČ rozsáhlé vsaky upravené vody pĜes drenážní záĜezy na okraji oblastí dotþených
sníženou hladinou podzemní vody nebo využití lokálních vedlejších koryt k hlavnímu toku Ĝeky
a pĜevody do oblasti rybníkĤ k udržení stavu hladiny.
Již existující zatopené, resp. v budoucnu zatápČné jámy po tČžbČ hnČdého uhlí skýtají po realizaci vhodných opatĜení (napĜ. vápnČní) Ĝadu možností následného užívání.
6.2
Prognóza vývoje užívání vod do roku 2021
V základním scénáĜi jsou popsány socioekonomické hnací síly, jejich vývoj a z nich vyplývající
zmČny vlivĤ na povrchové a podzemní vody, od nichž lze v pĜíštích letech oþekávat rozhodující
vliv na stav vod. Základ pro to tvoĜí souþasné pĜevládající podmínky a zĜetelné trendy. Nelze
vylouþit, že napĜíklad na základČ politických rozhodnutí vzniknou další nebo také protikladné
vývojové trendy – také v pĜedpokládaném horizontu plánování 33 šesti let (2021), které budou
mít také následný dopad na stav vod.
Významné dopady na podzemní a povrchové vody mohou mít tyto skuteþnosti: zmČny využívání území, vývoj obyvatelstva, hospodáĜský vývoj a zmČna klimatu.
6.2.1
Vývoj makroekonomických ukazatelĤ
V tabulce II-6.2.1-1 je uveden struþný souhrn údajĤ o vývoji makroekonomických ukazatelĤ
v mezinárodní oblasti povodí Labe.
Tab. II-6.2.1-1: Vývoj makroekonomických ukazatelĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe
ýeská þást
mezinárodní oblasti povodí Labe1)
Ukazatel
Celkem +2 % do roku 2021
Obyvatelé
1)
33
NČmecká þást
mezinárodní oblasti povodí Labe (2010)
Celkem 17,36 mil. v roce 2020 (= - 4,2 %)
(ve venkovských oblastech pokles o 2%)
(v mČstských aglomeracích však mírný
pokles nebo dokonce pĜírĤstek)
VýdČleþnČ þinné osoby
celkem
Do roku 2021: stagnace
Do roku 2030: pokles
(až -7,3 % ve východním NČmecku,
v mČstských aglomeracích pouze mírný)
Demografická zmČna
Pokles porodnosti, vzestup podílu starších obyvatel;
Hrubá pĜidaná hodnota
—
Oblast služeb
—
PrĤmysl a stavebnictví
Energetika: stagnace
Ostatní prĤmysl: + 10%
ZemČdČlství, lesní
hospodáĜství
Stagnace
NárĤst, ovšem se znaþnými regionálními
rozdíly
na základČ skuteþných trendĤ v letech 2006 – 2012
Na základČ rĤzných dostupných dat mĤže být prognózované období rĤzné.
89 / 123
6.2.2
ZmČna klimatu
Z výsledkĤ pozorování klimatických a hydrologických ukazatelĤ je patrné, že v pĤvodnČ stabilizovaných procesech a ukazatelích klimatu v povodí Labe dochází ke zmČnám. Klimatické modely podle rĤzných scénáĜĤ predikují oþekávané zmČny dlouhodobých charakteristik teploty
vzduchu, avšak již daleko ménČ prĤkaznČ oþekávané zmČny charakteristik srážek. Obecný nárĤst roþních srážkových úhrnĤ je oþekáván v severní EvropČ, pokles srážek naopak v jižní
EvropČ. Povodí Labe se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné zmČny roþních srážek se
zde pohybují kolem nuly, pĜípadnČ se uvádí mírný nárĤst nebo pokles podle rĤzných modelĤ.
PomČrná shoda panuje v oþekávané zmČnČ sezónního rozdČlení srážek, kdy se oþekává urþitý
nárĤst srážek v zimČ a úbytek srážek v létČ.
Riziko extrémních povČtrnostních situací s nebezpeþím þastČjšího výskytu povodní a období
sucha se zvyšuje, není to však doloženo a kvantifikováno konkrétními výpoþty.
Teplejší a srážkovČ chudší letní mČsíce mohou v budoucnu vést k nárĤstu období sucha pĜi
souþasné potĜebČ vody. To mĤže mít negativní dopad na rĤzné oblasti využívání vod.
ZmČnČné klima se mĤže také projevit na režimu hladin podzemních vod a jejich jakosti. V letním hydrologickém pololetí mĤže za již uvedených zmČnČných okrajových podmínek docházet
k delšímu snižování hladin podzemních vod, které bude mimo jiné vyvoláno delším vegetaþním
obdobím a silnČjším výparem. Navzdory dotaci podzemních vod v dĤsledku oþekávaných zimních srážek pĜedpokládají prognózy pro povodí Labe globální úbytek ve tvorbČ zásob podzemních vod (LABEL 2012), což mĤže být spojeno mimo jiné s nedostatkem snČhové pokrývky
a nižší schopností infiltrace pĤdy. Oþekávaný vzestup teploty povrchové vody negativnČ ovlivní
jakost nČkterých podzemních vod. Zato zvýšené vnosy živin a zneþišĢujících látek odplavovaných v dĤsledku intenzivních srážek nebo v období sucha ve zvýšených koncentracích mohou
zpĤsobovat zhoršení jakosti všech podzemních vod (LABEL 2012).
Dlouhotrvající období sucha mohou vést také k dalším konfliktĤm ve využívání vodních tokĤ
(napĜ. nutnost omezení odbČrĤ vody pro úþely chlazení nebo pro zemČdČlské využití).
Projekce možných dopadĤ zmČny klimatu budou proto spojeny také s pĜímými dopady na vodní
režim – povrchové a podzemní vody, s nimiž bude tĜeba se vypoĜádat podle regionálního charakteru pomocí adaptaþních opatĜení v oblasti þištČní odpadních vod, zásobování vodou,
ochrany vod, rozvoje vodních tokĤ a ochrany pĜed povodnČmi.
6.2.3
Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství)
V povodí Labe v zásadČ platí, že nedostatek vody nepĜedstavuje žádné ohrožení pro zásobování pitnou vodou, pĜiþemž na základČ daných specifických regionálních a lokálních podmínek
mĤže z maloprostorového hlediska dojít doþasnČ také ke krizovým situacím. ObecnČ však platí,
že zásobování pitnou vodou má pĜednost pĜed ostatními zpĤsoby užívání vod.
V tabulce II-6.2.3-1 je uveden struþný souhrn údajĤ o vývoji poptávky po vodČ (domácnosti,
prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe.
90 / 123
Tab. II-6.2.3-1: Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti
povodí Labe
Ukazatel
Domácnosti –
specifická spotĜeba vody
Do roku 2021: pokles o 1 l/os/den
(to se týká také chladicí vody pro
energetiku)
PrĤmysl
ZemČdČlství
6.2.4
ýeská þást
mezinárodní oblasti povodí Labe
(2012)
NČmecká þást
(2010)
Pokles, nelze vČrohodnČ kvantifikovat
Do roku 2020 pokles:
- prĤmČrnČ o 20 až 30 % napĜíklad
v metalurgickém a kovozpracujícím
prĤmyslu, potravináĜském prĤmyslu
nebo zpracování minerálních olejĤ
- až o 50 % v papírenském prĤmyslu
U množství chladicích vod uvedeného
v kapitole 6.1.1 pro nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe došlo po roce
2010, kdy bylo toto šetĜení provádČno,
k výraznému poklesu z dĤvodu odstoupení NČmecka od výroby jaderné energie.
NárĤst zavlažování (v dĤsledku ménČ
srážek v letních mČsících ve stĜednČdobém horizontu z dĤvodu zmČny klimatu),
regionální rozdíly.
Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl)
V tabulce II-6.2.4-1 je uveden struþný souhrn údajĤ o vývoji vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe.
Tab. II-6.2.4-1: Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství)
Ukazatel
ýeská þást
(2012)
NČmecká þást
(2010)
Domácnosti
Do roku 2021:
- poþet obyvatel pĜipojených
na kanalizaci pro veĜejnou
potĜebu: + 200 tis.
- odvádČné odpadní vody:
+ 3,70 mil. m3/rok
Do roku 2021:
- pomalejší zvyšování stupnČ napojení
na ýOV, žádný jednoznaþný trend
- menší spotĜeba vody
PrĤmysl
(to se týká také chladicí vody pro
energetiku)
Do roku 2021:
menší množství odpadních vod, pokles
vypouštČného zneþištČní, regionální
výjimky (žádný jednoznaþný trend)
Prognózy vývoje vypouštČní odpadních vod z domácností vycházejí z toho, že v budoucnu
bude docházet k vyšším vnosĤm rĤzných zbytkových léþiv a dalších stopových látek do vodních tokĤ – pĜevážnČ zpĤsobeno stárnoucím obyvatelstvem a obecnČ vyšší spotĜebou lékĤ
ve stáĜí. Tímto budou dotþeny speciálnČ venkovské oblasti, které již dnes þelí problému klesajícího poþtu obyvatel a zvyšujícího se prĤmČrného vČku.
91 / 123
6.2.5
Vývoj vodní energie
Pro þeskou þást mezinárodní oblasti povodí Labe se do roku 2021 oþekává, že využívání vodní
energie bude pravdČpodobnČ stagnovat. Instalovaný výkon a poþet údolních nádrží a jezĤ využívaných pro výrobu energie se pravdČpodobnČ nezmČní.
V nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe se technický doplĖkový potenciál Labe odhaduje na cca 200 MW s hrubou roþní výrobou cca 1 TWh (Rindelhardt 2007). Pro využití tohoto
potenciálu by však bylo nezbytné provést Ĝadu výrazných zásahĤ do "pĜírodČ blízkého" systému
Labe, což se v souþasné dobČ nejeví jako realizovatelné, úþelné a ani povolitelné. Realizace
tohoto teoretického potenciálu by kromČ toho znamenala významný vliv na implementaci Rámcové smČrnice o vodách, napĜ. co se týká „zabezpeþení prĤchodnosti“ vodních tokĤ. Již nČkolik
let se diskutuje o zĜízení prĤbČžné vodní elektrárny v Geesthachtu, která by zvýšila výrobu
elektĜiny z vodní energie na Labi.
6.2.6
Vývoj zemČdČlství
Zatížení povrchových a podzemních vod ze zemČdČlské þinnosti je tĜeba i nadále snižovat. To
se týká zejména vymývání dusiþnanĤ do podzemních vod, vnosĤ fosforeþnanĤ v dĤsledku
splachĤ a pĤdní eroze a pesticidĤ.
Vedle prĤbČžného úbytku zemČdČlských ploch (napĜ. v dĤsledku nárĤstu ploch mČstské zástavby
a dopravních komunikací) pokraþuje v zemČdČlství zmČna struktury. Lze konstatovat, že díky
koncentraci a specializaci jednotlivých regionĤ dochází k pozvolnému zvyšování stavu dobytka a
pĜi hledání dalších alternativních pĜíjmĤ hraje v posledních letech vČtší roli produkce energetických plodin, zejména pro výrobu bioplynu, ale i pohonných hmot. Oba dosavadní vývojové trendy
pĜispívají ke zvýšenému regionálnímu výskytu živin, jejichž Ĝádné rozdČlení a využití na ploše se
mĤže pojit s urþitými problémy. Zvyšování stavu dobytka se však omezuje na nČkolik málo regionĤ a v dĤsledku nového pojetí nČmeckého zákona o obnovitelných zdrojích energie lze vycházet
z toho, že se dá oþekávat – pokud vĤbec – jen minimální nárĤst pČstování kukuĜice a zvýšení
produkce digestátu. Existují dĤvodné pĜedpoklady, že celkový klesající trend, který se pĜi využívání minerálních a statkových hnojiv projevoval od devadesátých let, nebude zĜejmČ pokraþovat.
Vyhodnocení trendĤ vývoje látkových odnosĤ na bilanþních profilech Labe HĜensko / Schmilka
a Seemannshöft a na dalších dĤležitých bilanþních profilech v povodí Labe ukazuje, že u dlouhodobého sledování (1997 – 2010) je pozorován významný pokles odnosĤ dusíku a fosforu.
U krátkodobé analýzy trendĤ (2006 – 2010) však žádný významný pokles odnosĤ a koncentrací
dusíku není patrný.
V pĜíštích letech bude nutno sledovat dopady rostoucího používání biomasy zhruba od roku
2009, a to zejména v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe, a s ním spojených zmČn
ve využívání ploch. NapĜ. osevní plochy kukuĜice na siláž a na zrno v nČmeckých spolkových
zemích, které mají podíl na ploše mezinárodní oblasti povodí Labe, se od roku 2009 do roku
2013 zvýšily o 3 116 km2 na 19 234 km2.34 Zde však existují mezi jednotlivými spolkovými zemČmi výrazné rozdíly. Vcelku vede v posledních letech zvýšená potĜeba zemČdČlských ploch
pro produkci energetických plodin k tomu, že pro pĜírodČ blízký vývoj upravených vodních tokĤ
není k dispozici dostateþná plocha.
34
Údaje podle nČmeckého národního plánu povodí, zdroj: NČmecký výbor pro kukuĜici (Deutsches Maiskomitee, e. V.), 2014
92 / 123
Na druhé stranČ lze v budoucnu oþekávat významný pokrok pro ochranu vod na základČ pĜipravované novelizace naĜízení o hnojivech, cíleného využívání ozeleĖování pro úþely ochrany vod
(okrajové ochranné pásy kolem vodních tokĤ, pČstování meziplodin apod.), rozšíĜení a cílenČjšího
zamČĜení agrárních programĤ na životní prostĜedí, intenzifikace konzultací a transferu vČdomostí.
6.2.7
Vývoj plavby
Lze vycházet z toho, že plavba na Labi a s tím spojená opatĜení budou zachovány. PĜi provádČní opatĜení údržby a úpravy koryta pro úþely plavby je tĜeba zohlednit ekologické zájmy (viz
MKOL 2013b).
V úseku þeského Labe se pĜipravuje zámČr výstavby plavebního stupnČ DČþín a plavebního
stupnČ PĜelouþ II. Cílem tČchto zámČrĤ je zajištČní plavebních hloubek nezávisle na prĤtoku
v kritických úsecích labské vodní cesty, þímž by bylo dosaženo splavnosti Labe od Pardubic po
státní hranici témČĜ po celý rok. Další informace o vývoji vnitrozemské vodní dopravy v þeské
þásti povodí Labe jsou uvedeny v národním plánu povodí.
Úpravy koryta nČmeckého dílþího úseku vnitrozemské labské vodní cesty se v souþasné dobČ
nepĜedpokládají. V úseku mezi hamburským pĜístavem a Severním moĜem se plánuje úprava
plavební dráhy za úþelem zlepšení pĜístupnosti hamburského pĜístavu z moĜe. Další informace
o vývoji vodní dopravy v nČmecké þásti povodí Labe jsou uvedeny v národním plánu povodí.
6.2.8
Vývoj ochrany pĜed povodnČmi
Podle pĜedpovídaných dopadĤ zmČny klimatu lze oþekávat nárĤst rizika povodní, a to jak Ĝíþních, tak i povodní z pĜívalových srážek. Plány a koncepce musí být z hlediska tČchto vývojových trendĤ pravidelnČ provČĜovány a aktualizovány. Informace o plánovaných opatĜeních
v oblasti ochrany pĜed povodnČmi jsou obsaženy v „Mezinárodním plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe“ (MKOL 2015).
6.2.9
Vývoj povrchové tČžby hnČdého uhlí
TČžba hnČdého uhlí v mezinárodní oblasti povodí Labe bude mít vzhledem ke svému významu
jako tČžba surovin pro výrobu elektrické energie dĤležitý význam také v budoucnu. Proto se
také dá v dotþených regionech v ýeské republice (revíry u Chebu a Sokolova, Severoþeský
revír) a v NČmecku (Lužický a StĜedonČmecký revír) poþítat s následnými vlivy na podzemní
a povrchové vody. Vzhledem ke stáĜí povrchových lomĤ bude v Braniborsku v budoucnu ubývat
množství podzemní vody odþerpávané z tČžebních jam.
V období následné péþe o povrchové lomy bude zapotĜebí znaþné množství vody pro úþely
zatápČní zbytkových tČžebních jam, zabezpeþení minimálního odtoku a pro další odvádČní vod.
Stoupající hladina podzemních vod v povrchových lomech, kde v souþasné dobČ probíhá sanace
nebo kde bude v blízké budoucnosti ukonþena tČžba a bude nezbytné provést sanaþní práce, se
v kombinaci s geochemickým složením výsypky zĤstávající v povrchových dolech negativnČ projevuje na chemickém stavu útvarĤ podzemních vod, dĤlních jezer a nČkterých povrchových vod,
93 / 123
jako je napĜ. Spréva. U tČchto vodoteþí mĤže dojít k významné acidifikaci kyselinou sírovou a
k zaokrování železem. Zde se provádČjí rĤzná opatĜení v ýeské republice a NČmecku, která se
zabývají tématem sanaþní práce po tČžbČ surovin.
6.3
Aktualizované údaje o návratnosti nákladĤ za vodohospodáĜské služby
Pojmem vodohospodáĜské služby se v NČmecku rozumí zásobování pitnou vodou a þištČní odpadních vod (viz poznámka pod þarou þ. 27). Z toho dĤvodu jsou také zde pojednány pro þeskou a nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe pouze tyto dva sektory. Bližší informace
jsou obsaženy v pĜíslušných národních plánech povodí.
Podle požadavkĤ þlánku 9 odst. 1 RSV platí zásada návratnosti nákladĤ na vodohospodáĜské
služby vþetnČ environmentálních nákladĤ a nákladĤ na využívané zdroje v souladu se zásadou,
že zneþišĢovatel platí. Zásada, že zneþišĢovatel platí, vyžaduje pĜedevším, aby byly náklady na
vodohospodáĜské služby kompletnČ vykázány a pĜevedeny na uživatele.
V zásadČ lze konstatovat, že postup ýeské republiky a NČmecka se pĜi analýze návratnosti
nákladĤ a provČĜení stupnČ návratnosti nákladĤ oproti plánu povodí 2009 nezmČnil.
V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe dosahuje návratnost nákladĤ u zásobování
pitnou vodou pro veĜejnou potĜebu 96,9 % (bez dotací 109,5 %) a u þištČní odpadních vod pro
veĜejnou potĜebu 23,2 % (bez dotací 110,1 %).
V NČmecku dosahuje míra návratnosti nákladĤ u zásobování pitnou vodou celostátnČ 94,9 %
až 107 %, u þištČní odpadních vod se pohybuje od 93 % do 105 %.
V mezinárodní oblasti povodí Labe lze obecnČ – až na ojedinČlé regionální pĜípady – vycházet
z toho, že nevznikají žádné environmentální náklady na základČ nedostatku vody. ZohlednČní
environmentálních nákladĤ a nákladĤ na využívané zdroje požadované v þlánku 9 u návratnosti
nákladĤ na vodohospodáĜské služby pĜi zásobování vodou a þištČní odpadních vod je v ýeské
republice a NČmecku již do znaþné míry uplatĖováno. Vedle legislativních požadavkĤ na životní
prostĜedí pro poskytovatele vodohospodáĜských služeb se tak dČje zejména prostĜednictvím
dvou nástrojĤ: poplatky za odbČry vody (vodné) a poplatky za vypouštČní odpadních vod (viz
kapitola 6.1). Vedle zavedení environmentálních nákladĤ a nákladĤ na využívané zdroje pĜispívají tyto nástroje svou Ĝídící a finanþní funkcí k dosažení environmentálních cílĤ Rámcové
smČrnice o vodách.
Vedle toho jsou jako environmentální náklady a náklady na využívané zdroje již pokryty náklady
na Ĝadu opatĜení v oblasti prevence a zamezení škod, jako jsou napĜ. preventivní opatĜení
v ochranných pásmech vodních zdrojĤ, dobrovolná opatĜení pro zabezpeþení kvality, která jdou
nad rámec legislativních požadavkĤ, apod.
94 / 123
7.
Shrnutí programĤ opatĜení
Rámcová smČrnice o vodách obsahuje v þlánku 11 požadavky, podle kterých mají být vypracovány programy opatĜení k dosažení cílĤ stanovených podle þlánku 4 RSV. Každý þlenský stát
v povodí Labe musí zajistit, aby byl program opatĜení vypracován pro tu þást mezinárodní oblasti povodí Labe, která leží na jeho území. Tyto programy opatĜení jsou uveĜejnČny na internetových stránkách pĜíslušných orgánĤ jednotlivých státĤ (viz kapitola 10).
7.1
Zásady a postup pĜi plánování opatĜení
Programy opatĜení platí pro druhé plánovací období od roku 2016 do roku 2021. Do tĜí let
po zveĜejnČní každého plánu povodí musí být pĜedložena dílþí zpráva uvádČjící, jakého pokroku
bylo dosaženo pĜi realizaci plánovaných programĤ opatĜení (þl. 15 odst. 3 RSV). Na základČ
tohoto požadavku bude tĜeba pĜedložit dílþí zprávu Evropské komisi v roce 2018. PĜezkoumání
programĤ opatĜení z plánu povodí 2015 musí probČhnout do 22. prosince 2021.
V þlenských státech, ležících v mezinárodní oblasti povodí Labe, se pĜedpokládá Ĝada opatĜení
k dalšímu zlepšení stavu Labe, jeho pĜítokĤ a podzemních vod. Tato opatĜení jsou zamČĜena na
dosažení dobrého stavu, popĜ. dobrého potenciálu povrchových a podzemních vod. V procesu
plánování opatĜení se odrážejí významné mezinárodní problémy nakládání s vodami a s nimi
související nadregionální environmentální cíle.
Dosavadní a nová, pĜíp. revidovaná opatĜení pĜispČla již bČhem prvního plánovacího období
významnou mČrou k pokroku pĜi dosažení cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách a také
v budoucnu budou významným nástrojem pro dosažení tČchto cílĤ. PĜi realizaci opatĜení je tĜeba uþinit kroky zasahující do dalších oblastí, jako je energetika, doprava, zemČdČlství, rybáĜství,
regionální rozvoj a cestovní ruch. PĜi dalším procesu plánování opatĜení budou zohlednČny dopady klimatických zmČn, které lze pĜedpovídat.
PĜi stanovení opatĜení pro druhé plánovací období se vycházelo z významných vlivĤ, stavu
útvarĤ povrchových a podzemních vod a z environmentálních cílĤ odvozených na základČ specifiky vodních útvarĤ. Efektivnost nákladĤ na jednotlivá opatĜení se zjišĢuje pomocí analýzy nákladĤ a užitku. Ve smyslu Rámcové smČrnice o vodách se v mezinárodní oblasti povodí Labe
provádČjí veškerá opatĜení, která jsou k uskuteþnČní cílĤ podle þlánku 4 nezbytná, proveditelná
a nákladovČ efektivní.
PĜi plánování a budoucí realizaci opatĜení je tĜeba analyzovat i jejich úþinek na cíle ostatních
smČrnic a vzít v úvahu stanovení priorit opatĜení s ohledem na potenciální synergie. ZásadnČ
lze u smČrnic, které jsou zamČĜeny na ochranu životního prostĜedí a vztahují se k vodČ,
a u Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí vycházet ze silných synergických úþinkĤ
opatĜení. PĜesto je nezbytné zohlednit v rámci uceleného plánování konkrétní cíle a z nich odvozovaná opatĜení.
StĜety cílĤ PovodĖové smČrnice a Rámcové smČrnice o vodách, jako napĜíklad pĜi realizaci
technických protipovodĖových opatĜení, nelze dopĜedu vylouþit. Mohou vést k úpravČ dosahovaného cíle, lhĤt v souladu s Rámcovou smČrnicí o vodách nebo opatĜení zamČĜených na konkrétní vodní útvar / rizikovou oblast podle jedné z obou smČrnic, pĜiþemž je tĜeba zvažovat každý pĜípad individuálnČ. PĜípadnČ je myslitelné i uplatnČní výjimky s ohledem na environmentální
cíle ve prospČch opatĜení potĜebných v zájmu zvládání povodĖových rizik.
95 / 123
V kapitole 6.3 Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe
(MKOL 2015) jsou opatĜení podle PovodĖové smČrnice vyhodnocovány z hlediska synergií s cíli
Rámcové smČrnice o vodách.
OpatĜení jsou podle Rámcové smČrnice o vodách rozdČlena na základní, doplĖující a dodateþná. K základním opatĜením patĜí pĜedevším právní úpravy, které jsou realizovány prostĜednictvím evropské legislativy a legislativy þlenských státĤ. DoplĖující opatĜení jsou navrhována
na základČ srovnání mezi stávajícím stavem vod a stanovenými cíli, pokud není možné cílĤ
dosáhnout pouze pomocí základních opatĜení. To se napĜ. týká požadavkĤ na biologické
složky kvality útvarĤ povrchových vod, jejichž splnČní mĤže být významnČ podpoĜeno zlepšením morfologických pomČrĤ.
Pokud výsledky monitorování stavu vod nebo jiné údaje ukážou, že i pĜes zavedená základní
a doplĖující opatĜení nebude možné pro daný vodní útvar dosáhnout stanovených cílĤ, bude tĜeba
pĜijmout a v plánovacím období do roku 2021 realizovat dodateþná opatĜení k jejich dosažení.
Programy opatĜení þlenských státĤ v povodí Labe jsou shrnuty v národních plánech povodí,
tedy v þástech B Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe.
V této þásti A jsou krátce shrnuta opatĜení, zamČĜená na Ĝešení významných problémĤ nakládání s vodami, která jsou projednána a koordinována na mezinárodní úrovni.
U povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pozornost vČnována opatĜením
ke snížení hydromorfologických vlivĤ. PĜitom je brána v úvahu prĤchodnost toku po i proti proudu. To jsou zejména opatĜení k obnovČ prĤchodnosti tokĤ na dalších zaĜízeních vodních staveb.
KromČ toho sem dále patĜí:

opatĜení k podnícení / umožnČní vlastního dynamického vývoje tokĤ, vþetnČ prĤvodních opatĜení,

opatĜení ke zlepšení habitatĤ v bĜehové zónČ (napĜ. vývoj porostu dĜevin),

opatĜení ke zlepšení habitatĤ ve vývojovém koridoru vodních tokĤ, vþetnČ vývoje údolních niv,

opatĜení k pĜizpĤsobení údržby vodních tokĤ cílĤm Rámcové smČrnice o vodách,

opatĜení k revitalizaci vodních tokĤ (mj. dno koryta, variantnost hloubek, substrát) v rámci
stávajícího profilu,

opatĜení ke zlepšení habitatĤ ve vodním toku prostĜednictvím zmČnČné trasy toku, úpravy
bĜehĤ a dna Ĝíþního koryta, vþetnČ prĤvodních opatĜení,

opatĜení ke zlepšení režimu splavenin, event. nakládání se sedimenty (napĜ. MKOL
2014),

napojení na postranní ramena, stará ramena (pĜíþné propojení),

opatĜení ke zvýšení podílu mČlþin ve slapovém úseku Labe.
V souvislosti s obnovou mokĜadĤ, napojením vodních tokĤ na jejich údolní nivy a zakládáním
bĜehových pásĤ dojde nejen ke zlepšení životních podmínek druhĤ s vazbou na vodní prostĜedí,
ale ve znaþné míĜe i ke zlepšení retenþní schopnosti celého vodního systému. Tyto synergie
s PovodĖovou smČrnicí byly pĜi zpracování programĤ opatĜení také zvažovány, a to zejména
proto, aby byla realizace opatĜení z hlediska nákladĤ co nejefektivnČjší.
Další významný okruh opatĜení pĜedstavují opatĜení ke snížení látkového zneþištČní v povrchových a podzemních vodách z plošných zdrojĤ. PĜíslušná opatĜení se budou provádČt hlavnČ
v oblasti zemČdČlství. NejþastČji jsou zastoupena:
96 / 123

opatĜení ke snížení vnosĤ živin a pesticidĤ vymývaných ze zemČdČlské pĤdy,

opatĜení ke snížení pĜímých vnosĤ živin a pesticidĤ ze zemČdČlství,

zakládání ochranných bĜehových pásĤ ke snížení vnosĤ živin a pesticidĤ,

další opatĜení ke snížení vnosĤ živin, pesticidĤ a jemného materiálu v dĤsledku eroze
a smývání zemČdČlské pĤdy.
Další snižování pĜebytkĤ z hnojení patĜí mezi základní opatĜení pĜedevším v severozápadní
nČmecké þásti povodí Labe, kterého by mČlo být dosaženo také za pomoci zlepšené nabídky
poradenské þinnosti pro zemČdČlce. V zájmu dalšího snížení vnosĤ živin do povrchových vod
jsou zemČdČlcĤm nabízena agrární environmentální opatĜení, napĜ. ke snížení erozních vnosĤ
nebo k omezení aplikace hnojiv. Pomocí tČchto opatĜení se sníží i vnos látek do útvarĤ podzemních vod.
StČžejním bodem je také snížení zatížení vod dalšími zneþišĢujícími látkami. Byla zpracována
koncepce nakládání se sedimenty pro celé povodí. V této koncepci jsou navrženy doporuþené
postupy pro nakládání s kontaminovanými sedimenty (FGG Elbe 2013, MKOL 2014a).
Rozsáhlá opatĜení se plánují v souvislosti se sanací starých ekologických zátČží, a to jak
v útvarech podzemních, tak i v útvarech povrchových vod. OpatĜení v útvarech podzemních vod
jsou zároveĖ významným pĜínosem ke zlepšení stavu povrchových vod.
Zlepšení þištČní odpadních vod se plánuje zejména v aglomeracích velkých mČst, jako je napĜ.
Praha nebo Berlín, a zþásti i ve venkovských oblastech.
Mezi nejþastČjší uvažovaná opatĜení ke snížení vnosĤ zneþišĢujících látek z bodových zdrojĤ
patĜí:

napojení doposud nenapojených oblastí na komunální þistírny odpadních vod,

další opatĜení ke snížení vnosĤ látek prostĜednictvím vypouštČných odpadních a srážkových vod,

další opatĜení ke snížení vnosĤ látek prostĜednictvím vypouštČných mČstských odpadních
vod,

optimalizace provozu a úprava kapacity komunálních þistíren odpadních vod a

rekonstrukce komunálních þistíren odpadních vod za úþelem snížení vnosĤ fosforu.
Všechna tato opatĜení mají pozitivní vliv i z hlediska požadavkĤ Rámcové smČrnice o strategii
pro moĜské prostĜedí.
Modelované možné vlivy zmČny klimatu budou spojeny i s pĜímými dopady na vodní režim –
povrchové a podzemní vody. V závislosti na regionální situaci bude zapotĜebí na nČ reagovat
pĜíslušnými adaptaþními opatĜeními v oblastech likvidace odpadních vod, zásobování vodou,
ochrany vod, vývoje vod a ochrany pĜed povodnČmi. Zde je tĜeba dbát pĜedevším na vývoj teploty v postižených povrchových vodách, aby bylo zamezeno negativnímu ovlivnČní biocenózy
vlivem stoupající teploty vody. PĜi zvýšené konkurenci užívání vod v obdobích sucha je nutné
dodržovat obecnČ platnou zásadu, že zásobování pitnou vodou má pĜednost pĜed ostatními
zpĤsoby užívání vod.
Povrchové vody na území Rakouska a Polska jsou z dĤvodu jejich okrajové polohy a malé velikosti povodí pro Mezinárodní plán oblasti povodí Labe vcelku témČĜ nevýznamné. Informace
o plánovaných opatĜeních lze získat v pĜíslušných národních plánech povodí tČchto státĤ.
97 / 123
7.2
Stav realizace opatření a závěry
Podle článku 15 odst. 3 RSV byla tři roky po zveřejnění prvního plánu povodí, tedy v roce 2012,
předložena Evropské komisi dílčí zpráva, popisující pokrok dosažený při provádění plánovaného programu opatření. Článek 11 odst. 8 RSV předpokládá přezkoumání a aktualizaci programu
opatření nejpozději v roce 2015 a dále každých šest let.
Tabulka II-7.2-1 poskytuje přehled o stavu realizace opatření ve státech v povodí Labe v době
předložení dílčí zprávy v roce 2012.
Tab. II-7.2-1:
Stav realizace opatření ve státech v povodí Labe v době předložení dílčí zprávy
v roce 2012
Podíl opatření se stavem (%)
Stát
ukončeno
v realizaci
dosud nezahájeno
stav neznámý
19
40
38
3
Německo
20
50
30
—
Rakousko
40
50
10
—
Česká republika
1)
Polsko
1)
vyhodnoceno podle typů opatření a agregováno na úrovni vodních útvarů
Největší část opatření v povodí Labe byla tedy ve fázi realizace. Pokrok je patrný i ve vyhodnocení klíčových opatření35: Více než 59 % opatření v české části mezinárodní oblasti povodí Labe a
60 % opatření v německé části bylo v roce 2012 ukončeno nebo ve fázi realizace / plánování.
Hlavními důvody prodlevy při realizaci opatření (stav „dosud nezahájeno“) jsou zejména důvody
ovlivňující technickou realizovatelnost. Vedle toho však jeden z hlavních důvodů pro zpoždění
realizace opatření představují potíže při získání finančních prostředků z důvodu vysokých nákladů na tato opatření.
8.
Registr dalších podrobnějších programů a plánů povodí
Vedle národních plánů povodí jsou ve státech v povodí Labe zpracovány podrobnější regionální
plány povodí. Tyto plány a případné další podrobnější programy jsou uvedeny v národních plánech povodí členských států v povodí Labe, které jsou k dispozici na níže uvedených internetových stránkách:
35

pro českou část mezinárodní oblasti povodí Labe:
http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/

pro německou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.fgg-elbe.de

pro rakouskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.bmlfuw.gv.at, popř.

pro polskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.kzgw.gov.pl
Klíčová opatření jsou taková opatření, od nichž se očekávala hlavní část zlepšení v souvislosti s dosažením cílů Rámcové směrnice o vodách v příslušné oblasti povodí. Jejich výběr státy provedly na základě předem definovaného seznamu Evropské komise.
98 / 123
9.
Souhrn opatĜení pro informování veĜejnosti a konzultací, jejich
výsledkĤ a zmČn, které byly v jejich dĤsledku provedeny v plánu
ýlánek 14 RSV ukládá þlenským státĤm, aby zajistily informování, konzultace a pokud možno
aktivní zapojení veĜejnosti do procesu vypracování, pĜezkoumání a aktualizace plánĤ povodí.
S odstupem vždy jednoho roku se poþítá se tĜemi formálními konzultacemi, které se musely
uskuteþnit nejen pĜi zpracování prvního plánu povodí, nýbrž které je tĜeba provádČt také pĜi
každé aktualizaci.
Již pĜed aktualizací plánu povodí na období 2016 – 2021 (þást A) probČhlo v roce 2013 pĜipomínkové Ĝízení k þasovému plánu a programu prací a v roce 2014 k významným problémĤm
nakládání s vodami (viz kapitola 9.2.1 a 9.2.2).
Návrh tohoto aktualizovaného plánu povodí byl rok pĜed zveĜejnČním, tj. v dobČ od 22. prosince
2014 do 22. þervna 2015, poskytnut veĜejnosti k pĜipomínkování. Došlé pĜipomínky byly
v pĜípadČ potĜeby zohlednČny pĜi pĜepracování plánu povodí (viz kapitola 9.2.3).
Na žádost musí být umožnČn také pĜístup k podkladovým dokumentĤm a informacím, které byly
použity pĜi zpracování plánu povodí. Kontaktní místa pro získání tČchto dokumentĤ a informací
jsou obsaženy v kapitole 11.
Informování a konzultace s veĜejností probíhají v mezinárodní oblasti povodí Labe jak na mezinárodní úrovni, tak i na národní úrovni, pĜípadnČ na nižší správní úrovni þlenských státĤ.
Podrobnosti k informování a konzultacím s veĜejností ve státech v povodí Labe jsou uvedeny
v národních plánech povodí.
9.1
OpatĜení pro informování veĜejnosti
Vedle povinného pĜipomínkování návrhu Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe a pĜípravných dokumentĤ pro jeho sestavení se MKOL snaží v rámci jednotlivých krokĤ k naplnČní Rámcové smČrnice o vodách o podrobnČjší informování a zapojení veĜejnosti.
U pĜíležitosti ukonþení významných etap implementace Rámcové smČrnice o vodách vydává
MKOL nepravidelnou Ĝadu informaþních listĤ. V prosinci 2009 byl zveĜejnČn informaþní list
þ. 3 se shrnutím hlavních bodĤ prvního „Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe“ (MKOL
2009b). V dubnu 2013 vyšel informaþní list þ. 4 o probíhajících pracích v MKOL a výsledcích
pĜi dosažení nadregionálních environmentálních cílĤ z prvního plánu povodí s pĜíklady opatĜení ve státech v povodí Labe (MKOL 2013a).
V roce 2006 bylo ustaveno Mezinárodní labské fórum za úþelem informování o zvažovaných
opatĜeních a dosažených výsledcích, k projednání konfliktĤ užívání vod s mezinárodním dopadem a zásadních koordinaþních a pracovních krokĤ. Mezinárodní labské fórum se koná od roku
2007 podle potĜeby bućto jako semináĜ pro širokou veĜejnost, nebo formou setkání zástupcĤ
významných uživatelĤ vody, zájmových sdružení, státní správy a MKOL. K podrobnČjšímu projednání specifických otázek mohou být také poĜádány odborné konzultace s vybranými významnými uživateli vody a zájmovými sdruženími. Po zveĜejnČní prvního plánu povodí se Mezinárodní labské fórum konalo tĜikrát: v dubnu 2010 k prvnímu plánu povodí, v dubnu 2013
k úkolĤm z prvního plánu povodí a realizaci národních programĤ opatĜení a v dubnu 2015
k návrhu aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021
a prvního Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (þást A).
99 / 123
Od roku 2013 jsou v rámci Mezinárodního labského fóra poskytovány také informace o implementaci evropské smČrnice o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik.
Výsledky odborných konzultací a souhrnná informace o akcích Mezinárodního labského fóra
jsou k dispozici na internetových stránkách MKOL.
9.2
OpatĜení pro konzultace s veĜejností
Podle þlánku 14 RSV se aktivní zapojení zainteresované veĜejnosti na implementaþním procesu
pĜedpokládá ve tĜístupĖovém procesu pĜipomínkového Ĝízení. Další þást kapitoly pojednává
výsledky již uskuteþnČných pĜipomínkových Ĝízení ke zpracování aktualizace Mezinárodního
plánu oblasti povodí Labe na druhé plánovací období.
9.2.1
PĜipomínky k þasovému plánu a programu prací
MKOL uveĜejnila v prosinci 2012 „ýasový plán a program prací pro vypracování þásti A druhého
Mezinárodního plánu povodí Labe“. Zainteresovaná veĜejnost mČla v následujícím pĜipomínkovém Ĝízení od 22. prosince 2012 do 22. þervna 2013 možnost se k dokumentu vyjádĜit.
K tomuto dokumentu neobdržela MKOL žádnou pĜipomínku.
Ze stanovisek veĜejnosti na mezinárodní úrovni i na úrovni jednotlivých státĤ nevzešly žádné
pĜipomínky, které by požadovaly provést úpravy v þasovém plánu a programu prací. Koneþné
znČní þasového plánu a programu prací bylo spolu s pĜíslušným komentáĜem uveĜejnČno v Ĝíjnu
2013 na internetových stránkách MKOL (www.ikse-mkol.org).
9.2.2
PĜipomínky k významným problémĤm nakládání s vodami
V první polovinČ roku 2014 byl pĜipomínkován „PĜedbČžný pĜehled významných problémĤ nakládání s vodami zjištČných v mezinárodní oblasti povodí Labe k aktualizaci plánu povodí na
období 2016 – 2021“. V tomto pĜehledu jsou uvedeny a vysvČtleny významné problémy nakládání s vodami, které je tĜeba projednat a koordinovat na mezinárodní úrovni oblasti povodí.
MKOL obdržela k výše uvedeným problémĤm nakládání s vodami celkem pČt pĜipomínek.
Výsledek vyhodnocení
PĜipomínky veĜejnosti byly rozdČleny na celkem 11 dílþích požadavkĤ. Vyhodnocení ukázalo, že
identifikované a veĜejnosti pĜedložené významné problémy nakládání s vodami na Labi, které je
nutno koordinovat na mezinárodní úrovni, nebyly v zásadČ zpochybnČny.
V souhrnu lze k došlým pĜipomínkám konstatovat, že v pĜipomínkovaném dokumentu byly již
jmenovitČ uvedeny hlavní deficity, které jsou pĜíslušnou formou zakotveny v návrzích plánĤ povodí i v programech opatĜení jednotlivých státĤ. PĜipomínky vznesené k odborným tématĤm do
znaþné míry konkretizují identifikované skuteþnosti. Z uvedených 11 dílþích požadavkĤ bylo 5
zohlednČno v návrhu tohoto plánu.
100 / 123
9.2.3
PĜipomínky k plánu povodí
V prosinci 2014 byl zveĜejnČn návrh aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (þást
A) na období 2016 – 2021. PĜipomínky k návrhu plánu mohly být podány do 22. þervna 2015.
Na podporu tohoto pĜipomínkovacího procesu uspoĜádala MKOL ve dnech 21. a 22. dubna
2015 v Ústí nad Labem Mezinárodní labské fórum, kde byly pĜedstaveny a diskutovány návrhy
aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (þást A) na období 2016 – 2021 a prvního
Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (þást A) a zajímavá
opatĜení, zámČry a projekty z jednotlivých státĤ v povodí Labe. Zástupci nevládních organizací
mČli možnost prezentovat své pĜíspČvky k obČma návrhĤm.
K návrhu aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (þást A) na období 2016 – 2021
obdržel sekretariát MKOL celkem 14 pĜipomínek se znaþným množstvím dílþích požadavkĤ.
Požadavky z pĜipomínek byly vyhodnoceny a vedly v ĜadČ pĜípadĤ k úpravČ plánu. NČkteré požadavky byly smČrovány na úpravu legislativních pĜedpisĤ na evropské i národní úrovni. Takové
požadavky nemohly být v plánu zohlednČny. Vyhodnocení pĜipomínek s pĜehledem o jejich pĜípadném zohlednČní v plánu bude zveĜejnČno poþátkem roku 2016 a autoĜi pĜipomínek obdrží
informaci, zda a jak byly jejich pĜipomínky v plánu zohlednČny.
10.
Seznam pĜíslušných orgánĤ podle pĜílohy I RSV
ýlenské státy v povodí Labe urþily podle þlánku 3 odst. 2 pĜílohy I RSV orgány pĜíslušné pro
uplatnČní pravidel Rámcové smČrnice o vodách v þástech mezinárodní oblasti povodí Labe,
které leží na jejich území. Zprávu o tČchto pĜíslušných orgánech pĜedaly þlenské státy v povodí
Labe Evropské komisi v þervnu 2004. Jakékoli zmČny pĜedaných údajĤ musí být Evropské komisi ohlášeny do tĜí mČsícĤ od vstupu pĜíslušné zmČny v platnost.
Tabulka II-10-1 obsahuje adresy a další kontaktní údaje pĜíslušných orgánĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ve vztahu k Rámcové smČrnici o vodách se stavem ke konci Ĝíjna 2015. Sídla
a územní pĤsobnost pĜíslušných orgánĤ v celé mezinárodní oblasti povodí Labe jsou znázornČny na mapČ þ. 10.1.
Tab. II-10-1:
PĜíslušné orgány státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ve vztahu k Rámcové
smČrnici o vodách
NČmecko
ýeská
republika
Název
Adresa
DoplĖující informace
Ministerstvo životního
prostĜedí
Vršovická 65
100 10 Praha 10
www.mzp.cz
Ministerstvo zemČdČlství
TČšnov 17
117 05 Praha 1
www.mze.cz
Bavorské státní
ministerstvo životního
prostĜedí a ochrany
spotĜebitelĤ
Bayerisches Staatsministerium
für Umwelt und Verbraucherschutz
www.stmuv.bayern.de
Rosenkavalierplatz 2
81925 München
Správa senátu pro rozvoj
mČsta a životní prostĜedí,
Berlín
Senatsverwaltung für
Stadtentwicklung und Umwelt
Brückenstraße 6
10179 Berlin
101 / 123
www.stadtentwicklung.berlin.de
Polsko
Rakousko
NČmecko
Název
Adresa
Ministerstvo místního
rozvoje, životního prostĜedí
a zemČdČlství Braniborska
Ministerium für Ländliche
Entwicklung, Umwelt und
Landwirtschaft
des Landes Brandenburg
Henning-von-Treskow-Str. 2-13
14467 Potsdam
www.mlul.brandenburg.de
ÚĜad životního prostĜedí
a energetiky Svobodného
a hanzovního mČsta
Hamburk
Behörde für Umwelt und Energie
der Freien und Hansestadt
Hamburg
Neuenfelder Strasse 19
21109 Hamburg
www.hamburg.de/bue
Ministerstvo zemČdČlství,
životního prostĜedí
a ochrany spotĜebitelĤ
Meklenburska-PĜedního
PomoĜanska
Ministerium für Landwirtschaft,
Umwelt und Verbraucherschutz
Mecklenburg-Vorpommern
Paulshöher Weg 1
19061 Schwerin
www.lu.mv-regierung.de
Dolnosaské ministerstvo
životního prostĜedí,
energetiky a ochrany
klimatu
Niedersächsisches Ministerium
für Umwelt, Energie und
Klimaschutz
Archivstraße 2
30169 Hannover
www.umwelt.niedersachsen.de
Saské státní ministerstvo
a zemČdČlství
Sächsisches Staatsministerium für
Umwelt und Landwirtschaft
www.smul.sachsen.de
Archivstraße 1
01097 Dresden
Ministerstvo zemČdČlství
a životního prostĜedí
Saska-Anhaltska
Ministerium für Landwirtschaft
und Umwelt des Landes
Sachsen-Anhalt
Leipziger Straße 58
39112 Magdeburg
www.mlu.sachsen-anhalt.de
Ministerstvo energetické
zmČny, zemČdČlství,
a venkovských oblastí
Šlesvicka-Holštýnska
Ministerium für Energiewende,
Landwirtschaft, Umwelt und
ländliche Räume des Landes
Schleswig-Holstein
Mercatorstraße 3
24106 Kiel
www.melur.schleswig-holstein.de
Durynské ministerstvo
životního prostĜedí, energetiky a ochrany pĜírody
Thüringer Ministerium für
Umwelt, Energie und Naturschutz
Beethovenstraße 3
99096 Erfurt
www.thueringen.de/th8/tmuen
Spolkové ministerstvo
zemČdČlství a lesního
hospodáĜství, životního
prostĜedí a vodního
hospodáĜství
Bundesministerium
für Land- und Forstwirtschaft,
Umwelt und Wasserwirtschaft
Stubenring 1
1010 Wien
www.bmlfuw.gv.at
Ministerstvo životního
prostĜedí
Ministerstwo ĝrodowiska
ul. Wawelska 52/54
00-922 Warszawa
www.mos.gov.pl
Národní vodohospodáĜská
správa
Krajowy Zarząd
Gospodarki Wodnej
ul. Grzybowska 80/82
00-844 Warszawa
www.kzgw.gov.pl
PodrobnČjší údaje o pĜíslušných orgánech þlenských státĤ v povodí Labe pro uplatnČní pravidel Rámcové smČrnice o vodách jsou uvedeny v národních plánech státĤ (pĜíslušné odkazy
viz kapitola 8).
102 / 123
11.
Podkladové dokumenty a informace
VeĜejnosti je k dispozici celá Ĝada podkladových dokumentĤ a informací, jako napĜ. dokumenty
CIS Evropské komise, odborné komentáĜe, znalecké posudky k jednotlivým otázkám a také
analýzy a studie, které byly využity ke zpracování plánu povodí.
Jako kontaktní místa pro získání tČchto podkladových dokumentĤ a informací podle þlánku 14
odst. 1 RSV všeobecnČ fungují pĜíslušné orgány, uvedené v kapitole 10 pro ýeskou republiku,
NČmecko, Rakousko a Polsko; v ýeské republice, NČmecku a Polsku k nim patĜí ještČ další
instituce uvedené v tabulce II-11-1.
Dotazy v mezinárodním kontextu je možno adresovat také na sekretariát MKOL:
Mezinárodní komise pro ochranu Labe
Fürstenwallstraße 20
D-39104 Magdeburg
www.ikse-mkol.org
e-mail: [email protected]
Tab. II-11-1:
Další kontaktní místa k získání podkladových dokumentĤ a informací
v ýeské republice, NČmecku a Polsku
Název
Adresa
Povodí Labe, státní podnik
Víta Nejedlého 951
(zodpovídá za plán dílþího povodí
500 03 Hradec Králové
Horního a stĜedního Labe)
www.pla.cz
Povodí Vltavy, státní podnik
(zodpovídá za plány dílþích
povodí Horní Vltavy, Berounky
a Dolní Vltavy)
www.pvl.cz
Holeþkova 8
150 24 Praha
Povodí OhĜe, státní podnik
Bezruþova 4219
(zodpovídá za plán dílþího povodí
430 03 Chomutov
OhĜe a dolního Labe)
ýeská republika
www.poh.cz
Magistrát hlavního mČsta Prahy
Mariánské nám. 3
110 00 Praha 1
www.praha-mesto.cz
Krajský úĜad Jihoþeského kraje
U zimního stadionu 1952/2
370 76 ýeské BudČjovice
www.kraj-jihocesky.cz
Krajský úĜad Karlovarského kraje
Závodní 353/88
360 21 Karlovy Vary
www.kr-karlovarsky.cz
Krajský úĜad
Královéhradeckého kraje
Wonkova 1142
500 02 Hradec Králové
www.kr-kralovehradecky.cz
Krajský úĜad Libereckého kraje
U Jezu 642/2a
461 80 Liberec 2
www.kraj-lbc.cz
Krajský úĜad Pardubického kraje
Komenského nám. 125
532 11 Pardubice
www.pardubickykraj.cz
Krajský úĜad PlzeĖského kraje
P. O. Box 313, Škroupova 18
306 13 PlzeĖ
www.kr-plzensky.cz
Krajský úĜad
StĜedoþeského kraje
Zborovská 11
150 21 Praha 5
www.kr-stredocesky.cz
Krajský úĜad Ústeckého kraje
Velká Hradební 3118/48
400 02 Ústí nad Labem
www.kr-ustecky.cz
Krajský úĜad Kraje Vysoþina
Žižkova 57
587 33 Jihlava
www.kr-vysocina.cz
103 / 123
NČmecko
Adresa
Spoleþenství oblasti povodí Labe
(FGG Elbe)
Flussgebietsgemeinschaft Elbe
Otto-von-Guericke-Straße 5
39104 Magdeburg
Polsko
Název
Oblastní vodohospodáĜská
správa ve Vratislavi
Regionalny Zarząd
Gospodarki Wodnej we Wrocáawiu
ul. C. K. Norwida 34
50-950 Wrocáaw
e-mail: [email protected]
www.fgg-elbe.de
www.rzgw.wroc.pl
Další informace, jak postupovat v pĜípadČ získání podkladových dokumentĤ, jsou obsaženy
v národních plánech povodí státĤ ležících v povodí Labe (pĜíslušné odkazy viz kapitola 8).
12.
Shrnutí a závČry
V prosinci 2009 byl zveĜejnČn Mezinárodní plán oblasti povodí Labe. Z plánu vyplývá, že
u vČtšiny vodních útvarĤ v povodí Labe nelze do konce roku 2015 dosáhnout dobrého stavu.
Rámcová smČrnice o vodách pĜipouští dosažení tohoto cíle bČhem dvou dalších šestiletých
cyklĤ plánování, tedy nejpozdČji do konce roku 2027 s výjimkou pĜípadĤ, kdy pĜírodní podmínky
jsou takové, že stanovených cílĤ nemĤže být ani v této lhĤtČ dosaženo. PĜitom je nutné plány
povodí a programy opatĜení pĜezkoumat a aktualizovat na základČ nových poznatkĤ a skuteþností.
Tento dokument je první aktualizací Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe s výhledem
do roku 2021, tedy na druhé plánovací období. PĜi provČĜení a aktualizaci plánu se vycházelo
z aktualizace analýzy charakteristik oblasti povodí Labe v roce 2013, výsledkĤ monitorovacích
programĤ a následného hodnocení stavu vodních útvarĤ a z významných problémĤ nakládání
s vodami a pĜipomínek veĜejnosti k tČmto problémĤm.
Mezinárodní plán oblasti povodí Labe se skládá ze spoleþnČ zpracované þásti A, obsahující
souhrnné informace na mezinárodní úrovni, a z þástí B – tj. plánĤ, které zpracovaly jednotlivé
státy na národní úrovni. DĤležitým prvkem v þástech B je program opatĜení, kde jsou stanovena
opatĜení, která je tĜeba provést pro dosažení dobrého stavu a dalších environmentálních cílĤ
pro povrchové a podzemní vody. Nová nebo revidovaná opatĜení musí být proveditelná do roku
2018.
Plány povodí a programy opatĜení státĤ ležících v povodí Labe jsou po pĜipomínkování a schválení závazné pro všechny plány a opatĜení veĜejných poĜizovatelĤ plánĤ. Jsou základem pro
všechny aktivity v oblasti ochrany vod, které slouží k dosažení cílĤ stanovených v mezinárodní
oblasti povodí Labe.
Cílovými požadavky Rámcové smČrnice o vodách pro povrchové vody jsou zamezení zhoršení
stavu vodních útvarĤ, snížení zneþišĢování prioritními látkami a zastavení vypouštČní, emisí
a únikĤ prioritních nebezpeþných látek. U pĜirozených útvarĤ povrchových vod je tĜeba usilovat
o dobrý ekologický a chemický stav, zatímco u silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ je nutno dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. Cílem pro podzemní vody je vedle zamezení zhoršení stavu dosažení dobrého kvantitativního a chemického stavu a
zvrácení trendĤ u významných a trvale vzestupných koncentrací zneþišĢujících látek.
104 / 123
Mezinárodní oblast povodí Labe leží pĜevážnČ na území NČmecka (necelých 66 %) a ýeské
republiky (necelých 34 %). Necelé jedno procento pak pĜipadá na území Rakouska a Polska.
Je rozdČlena na deset koordinaþních oblastí, které byly vymezeny pĜevážnČ na základČ hydrografických hledisek bez ohledu na prĤbČh státních hranic. PČt koordinaþních oblastí, tj. Horní
a stĜední Labe, Horní Vltava, Berounka, Dolní Vltava, OhĜe a dolní Labe leží zcela nebo z vČtší
þásti na území ýeské republiky a pČt koordinaþních oblastí Mulde – Labe – ýerný Halštrov,
Sála, Havola, StĜední Labe / Elde a Slapový úsek Labe leží zcela nebo pĜevážnČ na území
NČmecka.
Tok Labe mČĜí 1 094 km. NejdĤležitČjšími pĜítoky jsou Vltava, OhĜe, ýerný Halštrov, Mulde,
Sála a Havola. V souvislosti s hodnocením a správou vodních tokĤ bylo na Ĝekách pro druhé
plánovací období vymezeno 3 515 vodních útvarĤ, tj. o 33 více než v prvním plánovacím období. Na rozdíl od prvního plánovacího období byly také vymezeny spoleþné útvary podél þeskonČmeckých státních hranic.
V povodí Labe je celkem 412 útvarĤ hodnoceno v kategorii „jezera“, tedy o 4 útvary více než
v prvním plánovacím období. Jedná se jak o pĜirozená jezera, tak i umČle vzniklé údolní nádrže
na vodních tocích, rybníky nebo zatopené dĤlní jámy.
Ve Slapovém úseku Labe je i nadále vymezen 1 útvar brakických vod. KromČ toho zahrnuje
mezinárodní oblast povodí Labe také 5 útvarĤ pobĜežních vod Severního moĜe kolem ústí Labe,
kam patĜí i þást moĜských mČlþin (watĤ) a pobĜežní vody kolem ostrova Helgoland. Z celkového
poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod je 955 silnČ ovlivnČných a 798 umČlých.
U podzemních vod bylo pro druhé plánovací období vymezeno 334 vodních útvarĤ ve tĜech
rĤzných hloubkových vrstvách (horizontech), tj. o 7 útvarĤ více než v prvním plánovacím období. Za úþelem ochrany povrchových a podzemních vod nebo v zájmu zachování stanovišĢ
a druhĤ s vazbou na vodní prostĜedí byla vymezena celá Ĝada chránČných oblastí.
Povodí Labe s více než 24 miliony obyvatel pĜedstavuje výraznČ urbanizovaný a industrializovaný region stĜední Evropy. V souvislosti s využíváním krajiny je však pro povodí Labe charakteristické také zemČdČlství. Vodní toky se využívají zejména pro vodní dopravu, výrobu elektrické energie, odbČry pitné a užitkové vody, ale i k rekreaþním úþelĤm.
Významné vlivy a dopady lidské þinnosti na stav povrchových a podzemních vod
V mezinárodní oblasti povodí Labe byla koncem roku 2013 provČĜena platnost dat a provedena
aktualizace pĜedbČžné analýzy vlivĤ a dopadĤ z roku 2004 na základČ nyní již kvalitnČjší datové
základny podle þlánku 5 odst. 2 ve spojitosti s pĜílohou II RSV.
Výsledky hodnocení podle jednotlivých typĤ hlavních vlivĤ v útvarech povrchových vod jsou
uvedeny v kapitole 2.1. V každém vodním útvaru se mnohdy projevuje nikoliv pouze jeden,
nýbrž nČkolik typĤ vlivĤ. CelkovČ lze konstatovat, že nejþastČji se vyskytující typy hlavních
vlivĤ jsou plošné zdroje (u 42 % útvarĤ), regulace odtoku a/nebo morfologické úpravy (u 35 %
útvarĤ) a bodové zdroje (u 20 % útvarĤ). OdbČry vody a ostatní vlivy mají druhoĜadý význam.
V dĤsledku dopadĤ lidské þinnosti není dosud vČtšina útvarĤ povrchových vod v dobrém stavu.
Pro uvedení vodních útvarĤ do dobrého stavu bude tĜeba i nadále realizovat Ĝadu opatĜení.
Mezi významné vlivy na podzemní vody patĜí zatížení živinami z plošných zdrojĤ a následky
tČžby surovin.
105 / 123
Monitorování povrchových a podzemních vod
V mezinárodní oblasti povodí Labe je provozována monitorovací síĢ koncipovaná podle dohodnutých kritérií. Tato síĢ se skládá z 19 mezinárodních mČrných profilĤ (stav: 2015) doplnČných
o pĜíslušné národní monitorovací sítČ. Slouží nejen k monitorování stavu povrchových a podzemních vod a chránČných oblastí, ale i pro úþely plánování a ke kontrole úspČšnosti opatĜení,
která byla provedena k ochranČ nebo ke zlepšení stavu podzemních a povrchových vod. Výsledky monitorování poskytují informace o aktuálním stavu a o vývoji jakosti vody za urþité
období. Pro úþely implementace Rámcové smČrnice o vodách umožĖují posoudit, do jaké
míry byly dodrženy normy environmentální kvality a dosaženy stanovené cíle.
Stav povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se v rámci situaþního monitorování
sleduje na 116 mČrných profilech v kategorii Ĝeky (ýR: 48, NČmecko: 63, Rakousko: 1, Polsko:
4), 87 mČrných profilech v kategorii jezera (ýR: 3, NČmecko: 84, Rakousko: 0), na 3 mČrných
profilech v kategorii brakických vod (pouze v NČmecku) a 9 mČrných profilech v kategorii pobĜežních vod (pouze v NČmecku), tj. celkem na 215 mČrných profilech.
Provozní monitorování povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se provádí na 3 485
mČrných profilech v kategorii Ĝeky (ýR: 594, NČmecko: 2 843, Rakousko: 47, Polsko: 1),
479 mČrných profilech v kategorii jezera (ýR: 38, NČmecko: 441, Rakousko: 0), na 2 mČrných
profilech v kategorii brakických vod (pouze v NČmecku) a 8 mČrných profilech v kategorii pobĜežních vod (pouze v NČmecku), tj. celkem na 3 974 mČrných profilech.
Ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je využíváno celkem 4 891 monitorovacích míst (ýR: 938, NČmecko: 3 945, Rakousko: 7, Polsko: 1).
Ke sledování chemického stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se v rámci
situaþního monitorování využívá celkem 1 728 monitorovacích míst (ýR: 526, NČmecko: 1 187,
Rakousko: 14, Polsko: 1) a v rámci provozního monitorování celkem 1 964 monitorovacích míst
(ýR: 526, NČmecko: 1 438, Rakousko: 0, Polsko: 0).
Hlavní pozornost je zamČĜena na sledování zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami
z plošných zdrojĤ, dopady zmČn ve struktuĜe vod a látkové odnosy do pobĜežních vod. Na
základČ vyhodnocení výsledkĤ jsou metody a programy mČĜení i monitorovací sítČ prĤbČžnČ
modifikovány.
Významné problémy nakládání s vodami a významné vlivy
V rámci pĜezkoumání a pĜípravy aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe byly
v roce 2013 provČĜeny a aktualizovány významné nadregionální problémy nakládání s vodami,
jejichž Ĝešení je nutno koordinovat na mezinárodní úrovni. Pro druhé plánovací období byly
identifikovány pouze dva takové problémy:

zlepšení struktury a prĤchodnosti tokĤ a

snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami.
Na rozdíl od plánu povodí na období 2010 – 2015 již nejsou mezi významné problémy nakládání s vodami na mezinárodní úrovni zaĜazeny odbČry a pĜevody vody. DĤvodem je skuteþnost,
že v povodí Labe nebyl identifikován žádný pĜevod þi odbČr vody, který by vyžadoval projednávání a koordinaci na mezinárodní úrovni.
106 / 123
Vedle významných problémĤ nakládání s vodami z nadregionálního hlediska hraje v lokálním
mČĜítku v jednotlivých pĜípadech ještČ urþitou roli zatížení, pocházející z pĜímého vypouštČní
mČstských a prĤmyslových odpadních vod do povrchových vod, pĜestože smČrnice o þištČní
mČstských odpadních vod byla již do znaþné míry splnČna. Mnohem vČtší problém pro povrchové a podzemní vody pĜedstavují plošné vnosy živin a pesticidĤ ze zemČdČlských ploch
a zneþišĢující látky ze starých ekologických zátČží a remobilizovatelných starých sedimentĤ.
Významným pĜíspČvkem pro návrh opatĜení z pohledu obou uvedených významných problémĤ
nakládání s vodami je „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a). Koncepce vychází z cílĤ Rámcové smČrnice o vodách a také Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské
prostĜedí a formou rizikové analýzy pojednává nadregionálnČ významné kvantitativní, kvalitativní a hydromorfologické aspekty nakládání se sedimenty v povodí Labe.
V budoucnu budou ve stĜednČdobém a dlouhodobém þasovém horizontu hrát pĜi výbČru a realizaci opatĜení urþitou roli také strategie pĜizpĤsobení na klimatické zmČny. První vČdecké výsledky, týkající se tČchto dopadĤ v povodí Labe, byly pĜi výbČru opatĜení zohlednČny již pĜi pĜípravČ tohoto plánu povodí.
Stav povrchových a podzemních vod
Povrchové vody
V mezinárodní oblasti povodí Labe nedosáhne pĜevážná vČtšina povrchových vod cílĤ Rámcové smČrnice o vodách ani ve druhém plánovacím období. DĤvodem této situace jsou morfologické úpravy na vodních tocích, látkové zneþištČní i nové požadavky na hodnocení zneþišĢujících látek. V ojedinČlých pĜípadech nadále pĜetrvávají urþité nejistoty ohlednČ dlouhodobČ
pĤsobících procesĤ (napĜ. v podzemních vodách) a ve vztahu ke kritériím hodnocení složek
biologické kvality pro povrchové vody.
PĜi hodnocení stavu útvarĤ povrchových vod se vycházelo pĜedevším z výsledkĤ monitoringu,
pĜihlíželo se však také k hydroekologickým prĤzkumĤm, analýzám vlivĤ a odborným znalostem.
Ekologický stav
Z hodnocených vodních útvarĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe pro druhé plánovací období
nedosahuje dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu 91 % vodních
útvarĤ hodnocených v kategorii „Ĝeky“ a 77 % útvarĤ hodnocených v kategorii „jezera“. Všech
5 hodnocených útvarĤ brakických a pobĜežních vod mČlo hodnocení horší než „dobrý“. Porovnání aktuálních hodnocení ekologického stavu a stavu v roce 2009 je z odborného hlediska
smysluplné jen s urþitým omezením. ZmČny ve výsledcích hodnocení jsou þasto zdánlivé,
neboĢ jsou podmínČny hlavnČ metodicky nebo je lze pĜiþítat pĜirozené variabilitČ biologických
složek kvality.
Chemický stav
VČtšina útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe nedosahuje dobrého chemického stavu. To je zásadní rozdíl oproti hodnocení v prvním plánovacím období. DĤvodem je
pĜedevším skuteþnost, že se hodnocení provádČlo již se zohlednČním aktualizovaných norem
environmentální kvality podle smČrnice 2013/39/EU. To se týká pĜedevším rtuti, polyaromatických uhlovodíkĤ a bromovaných difenyletherĤ, které se chovají jako látky všudypĜítomné.
Norma environmentální kvality pro rtuĢ je pĜekroþena dokonce na celém území NČmecka, což
je zpĤsobeno vyššími nálezy v biotČ. Obdobné nálezy jsou také u polyaromatického uhlovodíku benzo(a)pyrenu.
107 / 123
Podzemní vody
Stav útvarĤ podzemních vod je složen z chemického a kvantitativního stavu a reprezentuje
možný negativní antropogenní vliv, nikoliv pĜirozené zmČny množství nebo chemismu podzemních vod.
Na základČ aktuálních dat mČĜení pro podzemní vody lze konstatovat dobrý celkový stav asi
u 45 % útvarĤ podzemních vod. StejnČ jako v prvním plánovacím období je pro celkový stav
limitující pĜedevším látkové zneþištČní (viz dále).
Kvantitativní stav
Kvantitativní stav podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je dobrý v 94 % útvarĤ.
To pĜedstavuje zlepšení oproti prvnímu plánovacímu období pĜibližnČ o 9 % poþtu útvarĤ.
Chemický stav
Dobrého chemického stavu nedosahuje celkem 54 % útvarĤ podzemních vod v mezinárodní
oblasti povodí Labe. Více než tĜetina útvarĤ podzemních vod je zatížena dusiþnany. Zde se
odrážejí vysoké ztráty hnojiv pĜi obdČlávání pĤdy, zejména v souvislosti s využitím statkových
hnojiv. Celkem 36 % útvarĤ podzemních vod je zatíženo ostatními zneþišĢujícími látkami36,
napĜ. amonnými ionty nebo sírany. Za další zdroje zneþištČní podzemních vod se považují
pesticidy, které byly zjištČny u 17 % vodních útvarĤ. U 8 útvarĤ podzemních vod byly zjištČny
významné vzestupné trendy dusiþnanĤ a u 40 útvarĤ ostatních zneþišĢujících látek.
V porovnání s prvním plánovacím obdobím lze konstatovat, že poþet útvarĤ podzemních vod,
které nedosahují dobrého chemického stavu, zĤstal pĜibližnČ stejný. To se týká i hodnocení
v parametru dusiþnany. Patrný je nárĤst poþtu útvarĤ zatížených pesticidy v ýeské republice
(o 40 %) a ostatními zneþišĢujícími látkami v NČmecku (o 17 %), celkovČ v mezinárodní oblasti
povodí Labe o pĜibližnČ 13 % (pesticidy), resp. 11 % (ostatní zneþišĢující látky). Zatímco však
u pesticidĤ nyní nejsou identifikovány žádné útvary s významným vzestupným trendem koncentrací, u ostatních zneþišĢujících látek je patrný nárĤst poþtu takových útvarĤ oproti hodnocení
pro plán povodí 2009 o 8 %.
Environmentální cíle a strategie k jejich dosažení
DĤležitým základem pro odvození environmentálních cílĤ pro jednotlivé vodní útvary jsou
v oblasti povodí Labe nadregionální environmentální cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni.
Tyto cíle byly odvozeny ve vazbČ na morfologické úpravy povrchových vod a významné látkové
zatížení.
Na vodní toky v povodí Labe pĤsobí Ĝada morfologických vlivĤ a regulací odtoku. PĜesto se na
Labi a jeho pĜítocích vyskytují alespoĖ na dílþích úsecích ještČ pĜírodČ blízké struktury toku
s vysokým potenciálem dalšího vývoje. Na druhé stranČ pĜedstavuje v této souvislosti velkou
výzvu silná urbanizace a industrializace povodí a zejména stavební úpravy toku pro plavební
úþely, odvodĖování, energetické úþely, ochranu pĜed povodnČmi a další zpĤsoby využívání,
podmínČné mj. zemČdČlstvím, dopravní infrastrukturou a výstavbou mČst. V procesu plánování
byl pro každý vodní útvar stanoven pĜíslušný environmentální cíl s tím, aby byla zohlednČna
výchozí situace, vodní struktura útvaru, požadavky na jeho využití a sociálnČ ekonomické dopady. To umožní dlouhodobé udržitelné hospodaĜení s vodními zdroji s vysokou úrovní jejich
ochrany, pĜiþemž se bude vycházet z dosavadních služeb a úspČchĤ v oblasti ochrany vod.
36
108 / 123
Za úþelem snížení morfologických úprav povrchových vod bylo vedle hlavního toku Labe vybráno více než 50 pĜítokĤ jako nadregionální prioritní vodní toky. Na tČchto tocích se prioritnČ usiluje o obnovení jejich prĤchodnosti pro tažné ryby na všech významných pĜíþných pĜekážkách.
V prvním plánovacím období bylo zprĤchodnČno 85 míst s pĜíþnými pĜekážkami. Ve druhém
plánovacím období má být zprĤchodnČno dalších 302 míst, zároveĖ jsou také ve vČtší míĜe
uplatĖována opatĜení ke zlepšení struktury tokĤ. Pro následující cykly plánování pĜedkládá
„Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL, 2014a) budoucí doporuþené postupy na
zlepšení hydromorfologických pomČrĤ, zejména na podporu vyrovnaného režimu sedimentĤ
a zlepšení situace u látkového zneþištČní.
Snížení zatížení ekosystému Severního moĜe pĜíliš vysokými vnosy živin a zneþišĢujících látek je
nadregionálním environmentálním cílem, kterého se dá dosáhnout jen pomocí opatĜení v celém
povodí. U živin je cílem dosáhnout v bilanþním profilu Seemannshöft v dlouhodobém þasovém
horizontu prĤmČrnou roþní koncentraci celkového dusíku 2,8 mg/l a celkového fosforu 0,1 mg/l.
Pro hraniþní profil mezi þeskou a nČmeckou þástí povodí HĜensko / Schmilka na Labi je cílem
dosáhnout prĤmČrné roþní koncentrace celkového dusíku 3,2 mg/l a celkového fosforu 0,1 mg/l.
Pro snížení zátČže vod celkovým dusíkem jsou klíþová zejména opatĜení v zemČdČlském sektoru, která zajistí snížení odtoku dusíku z ploch pĜevážnČ ve formČ dusiþnanĤ. Jejich podíl na
celkových bilancích vstupĤ do vod v nČmecké i þeské þásti povodí Labe je zcela rozhodující.
Pro snížení zátČže vod celkovým fosforem jsou klíþová zejména opatĜení na bodových zdrojích
zneþištČní, pĜedevším zvyšování úþinnosti pĜi zachycování slouþenin fosforu na þistírnách odpadních vod a zlepšení nakládání s odpadními vodami za srážko-odtokových událostí (retence
dešĢových odtokĤ), kdy vstupuje do vod znaþné látkové zatížení živinami. Velký potenciál snížení zátČže z bodových zdrojĤ lze spatĜovat také v omezení obsahu fosforu v detergentech
užívaných v myþkách nádobí, pokud se podaĜí vhodnČ implementovat evropskou legislativu
(NaĜízení (EU) Evropského parlamentu a Rady þ. 259/2012).
V období do roku 2027 by mČla být k dosažení harmonizovaných hodnot pro dusík a fosfor
v povrchových a podzemních vodách pĜijata další opatĜení zejména v bodových a plošných
zdrojích zneþištČní, která by s vČtší jistotou umožnila plnČní nadregionálních cílĤ pro pobĜežní
a moĜské vody. K dosažení nadregionálních cílĤ by pĜispČlo i posílení retence živin ve zdrojových þástech povodí a vodních útvarech v þeské i nČmecké þásti povodí.
PĜíþinou pro zneþištČní vod tČžkými kovy, arsenem, pesticidy a organickými látkami je pĜedevším uložení zneþišĢujících látek, pocházejících z dĜívČjších vnosĤ, a zatížené sedimenty. ěada
látek ohrožuje cíle ochrany moĜí. Transfer zneþišĢujících látek z celého povodí Labe vede
k výraznému omezení pĜi nakládání se sedimenty, zejména ve slapovém úseku Labe.
V souvislosti s „Koncepcí MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a) byla proto provedena obsáhlá analýza charakteristik, hodnocení a analýza rizik sedimentĤ z hlediska kvality.
Koncepce obsahuje doporuþené postupy ke snížení vnosu zneþišĢujících látek. Na základČ pĜírodních podmínek a z dĤvodĤ technické proveditelnosti nelze nČkteré požadavky na snížení
obsahu zneþišĢujících látek v povodí Labe v plném rozsahu splnit ani do roku 2021.
Environmentální cíle pro povrchové a podzemní vody
Podle þlánku 4 RSV je tĜeba zajistit ochranu a obnovu vodních útvarĤ s cílem dosáhnout
do roku 2015 dobrého stavu. Na základČ aktuálního stavu vodních útvarĤ byly pro oblast povodí
odvozeny cíle, kterých je tĜeba dosáhnout.
Vzhledem k tomu, že do roku 2015 se všechny environmentální cíle nedají dosáhnout, je
v mezinárodní oblasti povodí Labe vČtšinou využívána možnost prodloužení lhĤt. Pokud bylo na
základČ hodnovČrných dat zjištČno, že ani do roku 2027 nebude možno dosáhnout dobrého
109 / 123
stavu nebo že požadovaná zlepšení nebude možno zrealizovat, byly pro pĜíslušné útvary stanoveny ménČ pĜísné environmentální cíle. To se týká vČtšího poþtu útvarĤ v ýeské republice
a malého poþtu útvarĤ v NČmecku (viz kapitola 5.2.2 a 5.2.3).
Povrchové vody
Z 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních cílĤ do konce roku 2015 celkem 359 útvarĤ, tj. 9 % pro ekologický stav / potenciál a
481 útvarĤ, tj. 12 % pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo environmentálních cílĤ
dosáhnout celkem 544 útvarĤ, tj. 14 % pro ekologický stav / potenciál a 494 útvarĤ, tj. 13 %
pro chemický stav.
Pro velkou þást útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je uplatĖována
možnost prodloužení lhĤt, a to vČtšinou do konce roku 2027. Jako dĤvod jsou pĜedevším uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe také neúmČrné náklady.
MénČ pĜísné environmentální cíle jsou uplatnČny u pomČrnČ malého poþtu útvarĤ.
Ekologický stav / ekologický potenciál
Z celkového poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro ekologický stav / potenciál uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 3 540 útvarĤ, tj. 90 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 111 útvarĤ, tj. 3 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují alespoĖ dobrého ekologického stavu / potenciálu, byla pĜibližnČ u 99 % tČchto útvarĤ uplatnČna
výjimka prodloužení lhĤt a u 3 % ménČ pĜísné environmentální cíle.
Chemický stav
Z celkového poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro
chemický stav uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 3 422 útvarĤ, tj. 87 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 126 útvarĤ, tj. 3 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují dobrého
chemického stavu, byla pĜibližnČ u 99 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a
u 4 % ménČ pĜísné environmentální cíle.
U chemického stavu, kdy nebylo dosaženo cíle k roku 2015, lze pĜedpokládat, že pro dosažení
dobrého chemického stavu bude nutné dlouhé þasové období, protože pĜekroþení norem environmentální kvality je velmi þasto zpĤsobeno všudypĜítomnými látkami, jako jsou napĜ. rtuĢ a
PAU. OdstranČní tČchto látek z vodního prostĜedí a zamezení jejich vnosĤ je velmi obtížné
a vyžaduje aktivity i v jiných oblastech.
Podzemní vody
Z 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních
cílĤ do konce roku 2015 celkem 298 útvarĤ, tj. 89 % pro kvantitativní stav a 153 útvarĤ, tj. 46 %
pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo dosáhnout environmentálních cílĤ celkem
317 útvarĤ, tj. 95 % pro kvantitativní stav a 164 útvarĤ, tj. 49 % pro chemický stav.
Pro útvary podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe, které do roku 2015 nedosáhly
environmentálních cílĤ, bylo využito vČtšinou prodloužení lhĤt, v menší míĜe byly také uplatnČny
ménČ pĜísné environmentální cíle. Jako dĤvod pro prodloužení lhĤt jsou vČtšinou uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe pak neúmČrné náklady. DĤvodem
pro uplatnČní ménČ pĜísných environmentálních cílĤ je pĜedevším technická proveditelnost.
110 / 123
Kvantitativní stav
Z celkového poþtu 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro kvantitativní stav uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 12 útvarĤ, tj. 4 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 7 útvarĤ, tj. 2 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují dobrého kvantitativního
stavu, byla pĜibližnČ u 33 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a u 19 % ménČ
pĜísné environmentální cíle.
Chemický stav
Z celkového poþtu 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro chemický stav uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 170 útvarĤ, tj. 51 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 50 útvarĤ, tj. 15 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují dobrého chemického stavu, byla pĜibližnČ u 94 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a u 28 %
ménČ pĜísné environmentální cíle.
Nejistoty pĜi realizaci plánu povodí
Nejistoty mohou vzniknout na základČ vývoje, který doposud nebylo možno v zásadČ pĜedvídat
vĤbec nebo s dostaþující jistotou þi pĜesností. To se mĤže projevit v rozsahu a délce trvání
pĜedpovídaného úþinku daného opatĜení. KromČ toho se dají oþekávat nejistoty i pĜi nezbytných
správních Ĝízeních. Spektrum tČchto ne vždy kalkulovatelných nepĜesností lze pĜiblížit na pĜíkladu ovlivĖujících faktorĤ:

nejistoty pĜi hodnocení vodních útvarĤ (na rozdíl od pĜirozených vodních tokĤ chybČjící
vymezení referenþních vodních útvarĤ a referenþních podmínek u silnČ ovlivnČných
a umČlých vodních útvarĤ, neukonþený proces mezikalibraþního porovnání),

nejistoty pĜi pĜedpovídaném úþinku opatĜení, který se dá oþekávat pĜedevším v oblasti
morfologických úprav, mj. pĜi znovuosídlení urþitými druhy ryb a jinými vodními živoþichy,

nejistoty u pĜedpovídaného úþinku opatĜení v souvislosti s procesy pomalé odezvy
v útvarech podzemních vod,

nejistoty v souvislosti s dostupností ploch pro realizaci opatĜení.
Získané výsledky sledování pro Labe ukazují, že souþasný stav vodních ekosystémĤ je þasto
horší než v prvním plánovacím období. ZmČny ve výsledcích hodnocení jsou þasto zdánlivé,
dĤvody jsou uvedeny výše u hodnocení ekologického a chemického stavu povrchových vod.
PĜi hodnocení stavu povrchových vod je tĜeba vzít v úvahu, že na jedné stranČ je nezbytné použít nejhorší složku biologické kvality a na druhé stranČ se však na nedosažení cíle u vodního
útvaru podílí zpravidla nČkolik vlivĤ, které se do roku 2015 þasto ani nedaly odstranit soubČžnČ.
PĜesto v uplynulých desetiletích došlo díky rozsáhlým investicím k vývoji vodních struktur.
Na základČ tČchto úspČchĤ by se mČlo v mezinárodní oblasti povodí Labe podaĜit splnit požadavky Rámcové smČrnice o vodách.
Vzhledem ke znaþnČ vysokému podílu nedosažení cílĤ nelze bČhem druhého plánovacího
období Rámcové smČrnice o vodách vyĜešit veškeré problémy. Z dĤvodĤ technické proveditelnosti, vzhledem k neúmČrnČ vysokým nákladĤm nebo pĜírodním podmínkám byly uplatnČny
výjimky (v pĜevážné vČtšinČ prodloužení lhĤt do konce roku 2027).
111 / 123
Programy opatĜení
V rámci implementace Rámcové smČrnice o vodách naplánovaly jednotlivé státy / spolkové
zemČ na základČ analýzy významných vlivĤ a výsledkĤ monitoringu Ĝadu opatĜení k dalšímu
zlepšení stavu Labe a jeho pĜítokĤ. Pro druhé plánovací období byla tato opatĜení pĜezkoumána
a v pĜípadČ potĜeby revidována nebo doplnČna o nová opatĜení. Tato opatĜení jsou zamČĜena
na dosažení dobrého stavu / potenciálu povrchových a podzemních vod a jsou souhrnnČ uvedena v programech opatĜení jednotlivých státĤ na období 2016 – 2021. V procesu plánování
opatĜení se odrážejí významné problémy nakládání s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe
a s nimi související nadregionální environmentální cíle.
K dosažení cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách jsou ve svém souþtu potĜebná již provedená, aktuálnČ pĜipravovaná i budoucí plánovaná opatĜení, která prozatím ještČ nelze dostateþnČ
zdokumentovat. Jak bylo konstatováno již v analýze charakteristik z roku 2004, bude pĜi realizaci opatĜení tĜeba uþinit kroky zasahující do dalších oblastí, jako je energetika, doprava,
zemČdČlství, rybáĜství, regionální rozvoj a cestovní ruch.
HospodaĜení s vodními zdroji v mezinárodní oblasti povodí Labe v zásadČ vyžaduje realizaci
doplĖujících opatĜení, jelikož základní požadavky jsou do znaþné míry již naplnČny prostĜednictvím závazných právních pĜedpisĤ jednotlivých státĤ.
U povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se hlavní pozornost zamČĜuje na opatĜení ke snížení hydromorfologických vlivĤ a na snížení zneþištČní z plošných a bodových zdrojĤ.
Pro návrh opatĜení v oblasti sedimentĤ mĤže již ve druhém plánovacím období pĜispČt velkou
mírou „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a). Programy opatĜení obsahují u podzemních vod pĜedevším aktivity ke snížení zneþištČní z plošných a bodových zdrojĤ.
Pro stanovení opatĜení má rozhodující význam odhad oþekávaného úþinku a výše nákladĤ.
Odhad, zda bude možno nezbytná opatĜení opravdu zrealizovat, nebo zda to bude možné jen
v omezené míĜe þi vĤbec ne, protože od stávajícího zpĤsobu využití vod nelze upustit þi najít
alternativní Ĝešení kvĤli technickým problémĤm nebo pĜírodním podmínkám, je spojen s nejistotami, protože v rámci plánování opatĜení nemohou být zohlednČny všechny podrobnosti. Ani
možnosti vývoje v oblasti zemČdČlství, živností a prĤmyslu nebo vodní dopravy nelze do roku
2021 pĜedvídat s dostateþnou pĜesností.
Práce s veĜejností, úþast veĜejnosti
Návrh aktualizovaného Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021 (þást
A) byl koncem roku 2014, tedy rok pĜed uveĜejnČním koneþné verze plánu, zpĜístupnČn veĜejnosti na internetových stránkách MKOL k pĜipomínkování. Tím mČly zainteresované subjekty a
osoby možnost provČĜit postupy a zpracování plánu a vyjádĜit své pĜipomínky. Využívány jsou i
prĤvodní aktivity, jako jsou publikace, internet a rĤzné akce, a to jak na mezinárodní úrovni, tak
i na úrovni jednotlivých státĤ.
V zájmu zapojení všech zainteresovaných stran do procesu implementace Rámcové smČrnice
o vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe bylo pod zastĜešením MKOL zĜízeno Mezinárodní
labské fórum, které provází a podporuje zpracování Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe
a Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe.
112 / 123
ZávČry a výhled
Státy, které mají podíl na mezinárodní oblasti povodí Labe, plní touto pĜedkládanou zprávou
požadavek Rámcové smČrnice o vodách, aby byly plány povodí na dosažení environmentálních
cílĤ v povrchových i podzemních vodách koordinovány v celé oblasti povodí. Mezinárodní þást
A plánu povodí, národní þásti B a regionálnČ specifické pĜíspČvky k procesu plánování obsahují
informace pro mezinárodní oblast povodí Labe v souladu s ustanovením Rámcové smČrnice
o vodách.
S ohledem na rozmanité požadavky na užívání vod a zájmy ve výraznČ urbanizované
a industrializované mezinárodní oblasti povodí Labe byla požadovaná opatĜení rozdČlena na
nČkolik plánovacích fází a aktualizována pro druhé plánovací období do roku 2021. Mezinárodní
plán oblasti povodí Labe umožĖuje provázanou a závaznou správu povodí v jednotlivých státech
v povodí Labe.
Po realizaci plánovaných opatĜení bude v povodí Labe dosaženo výrazného zlepšení stavu
povrchových vod a podzemních vod. ÚspČch ucelené správy celé oblasti povodí spoþívá pĜedevším ve stanovení nadregionálních environmentálních cílĤ ke snížení vnosĤ živin a zneþišĢujících látek i ve vzájemné dohodČ státĤ o obnovČ prĤchodnosti tokĤ, a to jak pro biotu, jako
jsou napĜ. tažné ryby, tak i z hlediska prĤchodnosti pro sedimenty.
Pro realizaci plánu povodí a programu opatĜení v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou dĤležité
následující kroky:

Do tĜí let po uveĜejnČní aktualizovaného plánu povodí pĜedloží státy v povodí Labe Evropské komisi prĤbČžnou zprávu o dosaženém pokroku pĜi realizaci programĤ opatĜení.

Podle þlánku 3 odst. 1a) ii) musí být pro novČ urþené prioritní látky (þ. 34 až 45) podle
smČrnice 2013/39/EU do 22. prosince 2018 zpracován doplĖující monitorovací program
a pĜedbČžný program opatĜení.

V roce 2021 musí být Evropské komisi pĜedložen plán povodí v pĜezkoumané a aktualizované podobČ.

HospodaĜení s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe musí i nadále probíhat
na základČ vzájemné dohody zúþastnČných státĤ a koordinace na mezinárodní úrovni.
113 / 123
114 / 123
Seznam tabulek
Tab. II-1-1:
Obecný popis mezinárodní oblasti povodí Labe ............................................. 12
Tab. II-1-2
Koordinaþní oblasti v mezinárodní oblasti povodí Labe.................................. 13
Tab. II-1.1.1-1: ZmČny ve vymezení útvarĤ povrchových vod oproti 1. plánovacímu
období ............................................................................................................. 14
Tab. II-1.1.3-1: Podíl umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod
v mezinárodní oblasti povodí Labe podle kategorií Ĝeky, jezera,
brakické vody a pobĜežní vody ....................................................................... 16
Tab. II-1.2-1:
ZmČny ve vymezení útvarĤ podzemních vod oproti 1. plánovacímu
období ............................................................................................................. 18
Tab. II-1.2-2:
Poþet vymezených útvarĤ podzemních vod ................................................... 18
Tab. II-2.1-1:
Významné vlivy u povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe ........ 21
Tab. II-2.2-1:
PĜehled rizikových útvarĤ podzemních vod k roku 2021 a vlivĤ,
které toto riziko zpĤsobují .............................................................................. 23
Tab. II-3-1:
Poþet chránČných oblastí z registrĤ státĤ podle þlánku 6 RSV
v mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................................. 26
Tab. II-4-1:
PĜehled þetnosti monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe................. 27
Tab. II-4.1-1:
PĜehled mČrných profilĤ situaþního monitorování na povrchových
vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................. 28
Tab. II-4.1-2:
PĜehled mČrných profilĤ provozního monitorování na povrchových
vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................... 29
Tab. II-4.2-1:
Ekologický stav / ekologický potenciál útvarĤ povrchových vod ..................... 34
Tab. II-4.3-1:
Monitorovací síĢ ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod ............ 43
Tab. II-4.3-2:
SíĢ situaþního monitorování chemického stavu podzemních vod ................... 44
Tab. II-4.3-3:
SíĢ provozního monitorování chemického stavu podzemních vod ................. 46
Tab. II-4.4-1:
PĜehled spoleþných ukazatelĤ a daných hodnot použitých pro
hodnocení chemického stavu útvarĤ podzemních vod v ýeské
republice a NČmecku ...................................................................................... 48
Tab. II-4.4-2:
PĜehled útvarĤ podzemních vod v nevyhovujícím stavu a pĜíþinné vlivy ........ 49
Tab. II-4.4-3:
Výsledky hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod – poþet útvarĤ,
ve kterých byl vyhodnocen stav jako nevyhovující ......................................... 51
Tab. II-4.4-4:
Výsledky identifikace trendu koncentrací zneþišĢujících látek v útvarech
podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl identifikován trend................ 51
Tab. II-5.1.1-1: Operativní cíle v nadregionálních prioritních vodních tocích – obnovení
ekologické prĤchodnosti ................................................................................. 60
Tab. II-5.1.2-1: Nadregionální cíle a potĜebné kroky ke snížení vnosu živin
Tab. II-5.2.2-1: Dosažení cílĤ ekologického a chemického stavu v útvarech
povrchových vod do roku 2015 a 2021 ........................................................... 73
115 / 123
Tab. II-5.2.2-2: PĜehled výjimek pro útvary povrchových vod v mezinárodní oblasti
povodí Labe .................................................................................................... 73
Tab. II-5.2.3-1: Dosažení cílĤ chemického a kvantitativního stavu útvarĤ podzemních
vod v mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2015 a 2021 ........................ 74
Tab. II-5.2.3-2: PĜehled výjimek pro útvary podzemních vod v mezinárodní oblasti
povodí Labe .................................................................................................... 75
Tab. II-6.1-1:
Ukazatele zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní
oblasti povodí Labe ....................................................................................... 78
Tab. II-6.1-2:
Poplatky za pitnou vodu v mezinárodní oblasti povodí Labe.......................... 79
Tab. II-6.1-3:
Ukazatele þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní
oblasti povodí Labe ........................................................................................ 81
Tab. II-6.1.1-1: OdbČry vody u zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu
Tab. II-6.1.1-2: ZemČdČlské plochy, množství využívané vody .............................................. 84
Tab. II-6.2.1-1: Vývoj makroekonomických ukazatelĤ v mezinárodní oblasti povodí
Labe................................................................................................................ 89
Tab. II-6.2.3-1: Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství)
Tab. II-6.2.4-1: Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství)
Tab. II-7.2-1:
Stav realizace opatĜení ve státech v povodí Labe v dobČ pĜedložení
dílþí zprávy v roce 2012.................................................................................. 98
Tab. II-10-1:
PĜíslušné orgány státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ve vztahu
k Rámcové smČrnici o vodách........................................................................ 101
Tab. II-11-1:
Další kontaktní místa k získání podkladových dokumentĤ a informací
v ýeské republice, NČmecku a Polsku ........................................................... 103
116 / 123
Seznam obrázkĤ
Obr. I-2-1:
Struktura Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe.......................................
8
Obr. I-3-1:
Organizaþní schéma MKOL ............................................................................ 11
Obr. II-2.1-1:
Hlavní typy vlivĤ v útvarech povrchových vod v mezinárodní oblasti
povodí Labe .................................................................................................... 20
Obr. II-4.1-1:
Mapa mČrných profilĤ Mezinárodního programu mČĜení Labe ....................... 32
Obr. II-4.2-1:
Podíl útvarĤ povrchových vod podle klasifikace ekologického stavu /
potenciálu za jednotlivé koordinaþní oblasti a za celou mezinárodní
oblast povodí Labe ......................................................................................... 37
Obr. II-4.2-2:
Hodnocení ekologického stavu / ekologického potenciálu toku Labe ............. 38
Obr. II-4.2-3:
Hodnocení chemického stavu toku Labe ........................................................ 41
Obr. II-5-1:
Environmentální cíle Rámcové smČrnice o vodách ........................................ 53
Obr. II-5.1.1-1: Cíle prĤchodnosti tokĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ............................ 59
Obr. II-6.1.1-1: PĜeprava zboží na Labi a jeho pĜítocích v roce 2010...................................... 87
117 / 123
118 / 123
Literatura
European Communities (2003 – 2012): Common Implementation Strategy for the Water
Framework Directive (2000/60/EC). Guidance Documents No. 1 – 28
(http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/facts_figures/guidance_docs_en.htm)
EU – Water Directors (2008): Conclusions on Exemptions and Disproportionate Costs. Common
grounds on exemptions and disproportionate costs. Water Directors’ meeting under Slovenian Presidency, Brdo, 16 – 17 June 2008
EU – Water Directors (2014): WFD Reporting Guidance 2016 (Draft V4.0), July 7, 2014
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1976): SmČrnice Rady 76/464/EHS o zneþišĢování
nČkterými nebezpeþnými látkami, vypouštČnými do vodního prostĜedí Spoleþenství, resp.
smČrnice 2006/11/ES, kodifikované znČní
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1979): SmČrnice Rady 79/409/EHS o ochranČ volnČ
žijících ptákĤ
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1980): SmČrnice Rady 80/68/EHS o ochranČ podzemních
vod pĜed zneþištČním urþitými nebezpeþnými látkami
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991a): SmČrnice Rady 91/271/EHS o þištČní mČstských
odpadních vod
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991b): SmČrnice Rady ze dne 15. þervence 1991
o uvádČní pĜípravkĤ na ochranu rostlin na trh (91/414/EHS) ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991c): SmČrnice Rady 91/676/EHS o ochranČ vod pĜed
zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991d): SmČrnice Rady ze dne 12. prosince 1991
o nebezpeþných odpadech (91/689/EHS)
Evropské hospodáĜské spoleþenství (1992): SmČrnice Rady 92/43/EHS o ochranČ pĜírodních
stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin
Evropské spoleþenství (1996): SmČrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování
zneþištČní (IPPC)
Evropské spoleþenství (1998 / 2009): SmČrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998
o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ ve znČní naĜízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) þ. 1882/2003 ze dne 29. záĜí 2003 a naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
þ. 596/2009 ze dne 18. þervna 2009
Evropské spoleþenství (2000): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne
23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky
Evropské spoleþenství (2000): Rozhodnutí Komise ze dne 17. þervence 2000 o vytvoĜení
Evropského registru emisí zneþišĢujících látek (EPER) podle þlánku 15 smČrnice Rady
96/61/ES o integrované prevenci a omezování zneþištČní (IPPC) – 2000/479/ES
119 / 123
Evropské spoleþenství (2006a): NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 166/2006
ze dne 18. ledna 2006, kterým se zĜizuje evropský registr únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a kterým se mČní smČrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
Evropské spoleþenství (2006b): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne
15. února 2006 o Ĝízení jakosti vod ke koupání a o zrušení smČrnice 76/160/EHS
Evropské spoleþenství (2006c): SmČrnice 2006/118/ES Evropského parlamentu a Rady
o ochranČ podzemních vod pĜed zneþištČním a zhoršováním stavu ve znČní smČrnice
2014/80/EU ze dne 20. þervna 2014
23. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik
17. þervna 2008, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti moĜské environmentální politiky (rámcová smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí)
Evropské spoleþenství (2008 / 2013): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES
ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky ve
znČní smČrnice 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mČní smČrnice 2000/60/ES
a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky
Evropské spoleþenství (2009a): NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 596/2009
ze dne 18. þervna 2009
Evropské spoleþenství (2009b): SmČrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. þervence 2009,
kterou se podle smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické
specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod
FGG Elbe (2013): Sedimentmanagementkonzept der FGG Elbe. Vorschläge für eine gute
Sedimentmanagementpraxis im Elbegebiet zur Erreichung überregionaler Handlungsziele. Gemeinsamer Bericht der Bundesländer der Flussgebietsgemeinschaft Elbe und
der Bundesrepublik Deutschland. (http://fgg-elbe.de/hintergrundinformationen.html)
FGG Elbe (2014): Hintergrunddokument Nährstoffe
(http://fgg-elbe.de/hintergrundinformationen.html)
Heise S., Krüger F., Baborowski M., Stachel B., Götz R., Förstner U. (2007): Bewertung der
Risiken durch feststoffgebundene Schadstoffe im Elbeeinzugsgebiet. Im Auftrag der
Flussgebietsgemeinschaft Elbe und Hamburg Port Authority, erstellt vom Beratungszentrum für integriertes Sedimentmanagement (BIS/TuTech) an der TU Hamburg-Harburg.
349 s. Hamburg
ISW, Institut für Strukturpolitik und Wirtschaftsförderung Gemeinnützige Gesellschaft mbH
(2008): Analyse der Kostendeckung der Wasserdienstleistungen für die Flussgebietseinheit Elbe – Endbericht. Halle (Saale)
LABEL – Anpassung an das Hochwasserrisiko im Elbegebiet (2012): Klimawandel im Einzugsgebiet der Elbe – Anpassungsstrategien und Anpassungsmaßnahmen für wassergebundene Nutzungen, INFRASTRUKTUR & UMWELT, Professor Böhm und Partner;
L. Hollmann, S. Greis und Dr. P. Heiland, Darmstadt
LMBV, Lausitzer und Mitteldeutsche Bergbau-Verwaltungsgesellschaft mbH (2013): Wasserwirtschaftlicher Jahresbericht der LMBV mbH, Senftenberg
120 / 123
Metropolitan Consulting Group (2006): (2006): Studie zum Vergleich Europäischer Wasser- und
Abwasserpreise (VEWA). Im Auftrag des Bundesverbands der deutschen Gas- und
Wasserwirtschaft (BGW). Bonn
MIL, Ministerium für Infrastruktur und Landwirtschaft BB (2014): Informace k dopravní statistice
(www.mil.brandenburg.de/cms/detail.php?template=bbo_mir_vst, þerven 2014)
Ministerstvo zemČdČlství / Ministerstvo životního prostĜedí ýR (2004): Manuál pro plánování
v povodí ýeské republiky. Praktická pĜíruþka implementace. Praha
MKOL (1991): První akþní program (Naléhavý program) ke snížení odtoku škodlivých látek
v Labi a jeho povodí. Magdeburk
MKOL (1996): Akþní program Labe. Magdeburk
MKOL (1998): Strategie povodĖové ochrany v povodí Labe. Magdeburk
MKOL (2001): Inventarizace pĜímých a nepĜímých prĤmyslových zdrojĤ látek v povodí Labe,
jejichž emise je nutno pĜednostnČ snížit. Magdeburk
MKOL (2003): Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe. Magdeburk
MKOL (2005a): Mezinárodní oblast povodí Labe – Charakteristiky oblasti povodí, vyhodnocení
environmentálních dĤsledkĤ lidské þinnosti a ekonomická analýza užívání vody. Zpráva
pro Evropskou komisi podle þl. 15 odst. 2 SmČrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu
a Rady ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní
politiky (Zpráva 2005). Drážćany
MKOL (2005b): Labe a jeho povodí – Geografický, hydrologický a vodohospodáĜský pĜehled.
Magdeburk
MKOL (2005c): ýtvrtá zpráva o plnČní „Akþního programu Labe“ v letech 2003 – 2004. Magdeburk
MKOL (2006a): První zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“
v letech 2003 – 2005. Magdeburk
MKOL (2006b): Zpráva o jakosti vody v Labi 2004 – 2005. Magdeburk
MKOL (2007): Mezinárodní oblast povodí Labe – Monitorovací programy podle þl. 8 Rámcové
smČrnice. Spoleþná souhrnná zpráva pro Evropskou komisi podle þl. 15 odst. 2 SmČrnice
2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro
þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky (Zpráva 2007). Magdeburk
MKOL (2007): PĜedbČžný pĜehled významných problémĤ nakládání s vodami zjištČných
v mezinárodní oblasti povodí Labe – Dokument pro pĜipomínky veĜejnosti dle þl. 14 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví
rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky
MKOL (2008): Rybí fauna toku Labe – hodnocení podle Rámcové smČrnice o vodách. Magdeburk
MKOL (2009a): Mezinárodní plán oblasti povodí Labe podle þlánku 13 SmČrnice Evropského
parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec
pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky. ýást A. Magdeburk, 2009
121 / 123
MKOL (2009b): Informaþní list MKOL þ. 3 – prosinec 2009
MKOL (2012a): ZávČreþná zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“
v letech 2003 – 2011. Magdeburk
MKOL (2012b): Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe (poslední verze). Magdeburk
MKOL (2013a): Informaþní list MKOL þ. 4 – duben 2013
MKOL (2013b): Údržba povrchových vod využívaných pro plavební úþely v povodí Labe
s ohledem na zlepšení ekologického stavu / potenciálu. ZávČreþná zpráva. Magdeburk
MKOL (2014a): Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty. Návrhy správné praxe pro
management sedimentĤ v povodí Labe pro dosažení nadregionálních operativních
cílĤ. Magdeburk
MKOL (2014b): Mezinárodní program mČĜení Labe (každoroþní aktualizace)
MKOL (2015): Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe podle þlánku 7
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik, þást A
Ramsarská úmluva (1971): Convention on Wetlands of International Importance especially as
Waterfowl Habitat. Ramsar, 2 February 1971
Rindelhardt, U. (2007): Wasserkraftnutzung in Ostdeutschland, Wasserwirtschaft Nr. 6/2007,
str. 33 – 36
Umweltbundesamt (2004): Grundlagen für die Auswahl der kosteneffizientesten Maßnahmenkombination zur Aufnahme in das Maßnahmenprogramm nach Artikel 11 der Wasserrahmenrichtlinie – Handbuch. UBA-Texte Nr. 02/2004 (ke stažení i v angliþtinČ –
www.umweltbundesamt.de/uba-info-medien/dateien/2592.htm)
Umweltbundesamt (2008): Wasserentnahmeentgelte. Stand: Januar 2008.
(www.umweltbundesamt.de/Wasserentnahmeentgelte.pdf)
Universität Leipzig (2008): Strategien zur Umsetzung der Anforderungen der Wasserrahmenrichtlinie gemäß Artikel 11 Absatz 3 (l) zur Prävention und Verminderung der Folgen
unerwarteter Gewässerverschmutzungen aus technischen Anlagen. Forschungsvorhaben
im Auftrag des UBA. (http://alert-wfd.net)
Wasser- und Schifffahrtsdirektion Nord, Hamburg Port Authority (2008): Strombau- und
Sedimentmanagementkonzept für die Tideelbe
122 / 123
PĜíloha
Seznam map
Mapa 1.1:
PĜehled
Mapa 1.3:
Kategorie útvarĤ povrchových vod
Mapa 1.4:
UmístČní a hranice útvarĤ podzemních vod
Mapa 4.1:
Monitorovací síĢ povrchových vod
Mapa 4.2:
Ekologický stav a ekologický potenciál útvarĤ povrchových vod
Mapa 4.3:
Chemický stav útvarĤ povrchových vod
Mapa 4.3.1
Chemický stav útvarĤ povrchových vod – bez všudypĜítomných látek
Mapa 4.4:
Monitorovací síĢ podzemních vod – kvantitativní stav
Mapa 4.5:
Monitorovací síĢ podzemních vod – chemický stav
Mapa 4.6:
Chemický stav a hodnocení trendu útvarĤ podzemních vod
Mapa 4.6.1:
Chemický stav útvarĤ podzemních vod v ukazateli dusiþnany – porovnání
výsledkĤ pro 1. a 2. plánovací období
Mapa 4.7:
Kvantitativní stav útvarĤ podzemních vod
Mapa 4.7.1:
Kvantitativní stav útvarĤ podzemních vod – porovnání výsledkĤ
pro 1. a 2. plánovací období
Mapa 5.1:
Environmentální cíle pro útvary povrchových vod vþetnČ uplatnČní výjimek
– ekologický stav
Mapa 5.2:
Environmentální cíle pro útvary povrchových vod vþetnČ uplatnČní výjimek
– chemický stav
Mapa 5.3:
Environmentální cíle pro útvary podzemních vod vþetnČ uplatnČní výjimek
– kvantitativní stav
Mapa 5.4:
Environmentální cíle pro útvary podzemních vod vþetnČ uplatnČní výjimek
– chemický stav
Mapa 10.1:
PĜíslušné orgány
123 / 123
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD3ęHKOHG
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD.DWHJRULHºWYDUįSRYUFKRY½FKYRG
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD8PVWÛQDKUDQLFHºWYDUįSRG]HPQFKYRG
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD0RQLWRURYDFVĥSRYUFKRY½FKYRG
m
6RKOHGHPQD]QDþQêSRþHWPRQLWRURYDFtFKPtVWSURYR]QtKRPRQLWRURYiQtE\OR
NYĤOLSĜHKOHGQRVWLRGMHMLFK]Qi]RUQČQtYPDSČXSXãWČQR
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(NRORJLFN½VWDYDHNRORJLFN½SRWHQFL¡OºWYDUįSRYUFKRY½FKYRG
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYºWYDUįSRYUFKRY½FKYRG
m
9ãHFKQ\YêVOHGN\VOHGRYiQtUWXWLYELRWČSRWYU]XMtSĜHNURþHQtSĜtVOXãQpQRUP\
HQYLURQPHQWiOQtNYDOLW\1DUR]GtORGýHVNpUHSXEOLN\E\O\Y1ČPHFNXW\WRYêVOHG
N\SĜHQHVHQ\QDYãHFKQ\YRGQt~WYDU\SURWRåiGQêQČPHFNê~WYDUSRYUFKRYêFK
YRGQHGRVDKXMHGREUpKRFKHPLFNpKRVWDYX
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYºWYDUįSRYUFKRY½FKYRGȄEH]YġXG\SęWRPQ½FKO¡WHN
m
7DWRNODVLILNDFHFKHPLFNpKRVWDYX~WYDUĤSRYUFKRYêFKYRGVHWêNiOiWHNVþtVO\
DDE
DESĜtORKD,VPČUQLFH(69ãXG\SĜtWRPQpOiWN\
MDNRUWXĢDOiWN\VUHYLGRYDQêPLQRUPDPLHQYLURQPHQWiOQtNYDOLW\VYêMLPNRXQLNOX
DRORYDYþHVNpþiVWLSRYRGt/DEHQHE\O\SĜLNODVLILNDFL]RKOHGQČQ\
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD0RQLWRURYDFVĥSRG]HPQFKYRGȄNYDQWLWDWLYQVWDY
m
9HONiþiVWPRQLWRURYDFtVtWČMHYýHVNpUHSXEOLFHXPtVWČQDYHVYUFKQtFK~WYDUHFK
NWHUpQHMVRXNYĤOLSĜHKOHGQRVWLYPDSČ]REUD]HQ\
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD0RQLWRURYDFVĥSRG]HPQFKYRGȄFKHPLFN½VWDY
m
9HONiþiVWPRQLWRURYDFtVtWČMHYýHVNpUHSXEOLFHXPtVWČQDYHVYUFKQtFK~WYDUHFK
NWHUpQHMVRXNYĤOLSĜHKOHGQRVWLYPDSČ]REUD]HQ\
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYDKRGQRFHQWUHQGXºWYDUįSRG]HPQFKYRG
m
=YUDWWUHQGX]QHþLãĢXMtFtFKOiWHNQHE\OYýHVNpUHSXEOLFHKRGQRFHQ
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYºWYDUįSRG]HPQFKYRGYXND]DWHOLGXVLÍQDQ\ȄSRURYQ¡QY½VOHGNįSURDSO¡QRYDFREGRE
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD.YDQWLWDWLYQVWDYºWYDUįSRG]HPQFKYRG
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD.YDQWLWDWLYQVWDYºWYDUįSRG]HPQFKYRGȄSRURYQ¡QY½VOHGNįSURDSO¡QRYDFREGRE
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRYUFKRY½FKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄHNRORJLFN½VWDY
m
3RGOHVRXþDVQpKRVWDYX]QDORVWtE\PRKO\EêWYPH]LQiURGQtREODVWLSRYRGt/DEH
YêKOHGRYČXSODWĖRYiQ\YHGUXKpPSOiQRYDFtPREGREt±YêMLPN\SRGOH
þORGVWDRGVW569'DOãtLQIRUPDFHMVRXXYHGHQ\YQiURGQtFKSOiQHFK
SRYRGt
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRYUFKRY½FKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄFKHPLFN½VWDY
m
SRYRGt
9ýHVNpUHSXEOLFHE\ODYêMLPNDÄPpQČSĜtVQpHQYLURQPHQWiOQtFtOH³DSOLNRYiQD
SURYãHFKQ\~WYDU\XNWHUêFKVHQD]iNODGČQDYUåHQêFKRSDWĜHQtQHSĜHGSRNOiGi
åHE\GRURNXGRViKO\GREUpKRFKHPLFNpKRVWDYX
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRG]HPQFKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄNYDQWLWDWLYQVWDY
m
SRYRGt
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRG]HPQFKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄFKHPLFN½VWDY
m
Ä3URGORXåHQtOKĤWQDGURN³]DKUQXMHSURGORXåHQtOKĤWGRURNXSRGOH
þORGVW569DSURGORXåHQtOKĤWQDGURNSRGOHþORGVWF569
9ýHVNpUHSXEOLFHE\ODYêMLPNDÄPpQČSĜtVQpHQYLURQPHQWiOQtFtOH³DSOLNRYiQD
SURYãHFKQ\~WYDU\XNWHUêFKVHQD]iNODGČQDYUåHQêFKRSDWĜHQtQHSĜHGSRNOiGi
åHE\GRURNXGRViKO\GREUpKRFKHPLFNpKRVWDYX
SRYRGt
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*
0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD3ęVOXġQ©RUJ¡Q\
m
5HDOL]DFH
NP
=GURM:DVVHU%/,F.%I*

„Mezinárodní plán oblasti povodí Labe“ (část A) na období 2016

Transkript

Podobné dokumenty

„Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech

Informátor 15

international scientific conference

PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODĖOVêCH RIZIK V

Zpráva o povodni v 6/2013

Horka nad Moravou + Chomoutov