Historie poolu

Organizační struktura světového kulečníku
Historie kulečníku je stará několik set let, organizované kulečníkové sporty v celosvětovém měřítku
však představují velmi novodobý jev. Již relativně dávno vznikla řada sportovních organizací, které
sloužily buď omezenému národnímu teritoriu nebo jen určitému výseku z celého odvětví. Nové snahy
po vytvoření zastřešujících organizací měly různé příčiny a v časových souvislostech mají i
zajímavou historii. Rozpletení současné struktury mezinárodních kulečníkových orgánů bez znalosti
této historie je opravdu obtížný úkol. Současné uspořádání s jeho hierarchií popisuje následující
diagram, který jsem objevil na stránkách WPA:
(IOC)
WCBS
UMB
WPA
CEB
AAPA
IOC
WCBS
UMB
CEB
WSF
WPBSA
IBSF
WPA
AAPA
APBU
BCA
CPB
EPBF
OPBA
Spec.m.
WPBSA
APBU
-
WSF
BCA
CPB
EPBF
IBSF
OPBA
Spec.m
International Olympic Commitee
World Confederation of Billiard Sports
Union Mondiale de Billard
Confederation Européene de Billard
World Snooker Federation
World Professional Billiars & Snooker Federation
International Billiards & Snooker Federation
World Pool-Billiard Association
All Africa Pool Assotiation
Asian Pocket Billiard Union
Billiard Congress of America
Confederation Panamerica of Billiards
European Pocket Billiard Federation
Oceania Pocket Billiard Association
Special members
U nás nesrovnatelně nejdelší tradici má karambol, jehož stoly bez kapes dlouho představovaly jedinou
formu kulečníku, provozovanou na našem území. Organizační kořeny mezinárodního evropského
karambolu vedou až do roku 1923, kdy vznikla UISAB, později přeměněná na FIB. Dnešní vrcholná
evropská konfederace karambolu, CEB, vznikla v červnu 1958 v Ženevě. Rok nato, v červnu 1959
v Madridu, vznikla celosvětová karambolová unie UMB. (Není vždy rozumné věřit každému zdroji:
CoJeCo např. posouvá vznik UMB do neuvěřitelného roku 1902, zato CEB datuje až od 1961!)
Světový amatérský snooker má zase svůj IBSF, vzniklý v roce 1973. Mimořádnou aktivitu na poli
mezinárodních dějin kulečníku prokázala poolová EPBF, vzniklá až v roce 1978.
EPBF byla založena na základě úzké spolupráce německého a švédského poolového svazu. Úspěšným
pořádáním ME si EPBF vydobyla uznání v poolových baštách Asie i USA. Myšlenka celosvětové
zastřešující organizace však dostala pevné obrysy až v listopadu 1987 na Board Meetingu EPBF na
německé půdě, kde tehdejší členové složili finanční prostředky, nutné pro rozběh iniciativy
k vytvoření světové organizace. Okamžitá vstřícná odezva z Japonska jménem asijských svazů
kontrastovala s mlčením ze strany USA. I tak byla svolána první General Assembly u příležitosti ME
1988 ve Stockholmu. Tam se překvapivě dostavil i zástupce severoamerických poolových svazů a
historie WPA mohla započít. Zatímco kontakty s Asií měly velmi hladký průběh, tehdy již čtyřicetiletá
BCA jen velmi váhavě začínala brát své evropské a asijské protějšky jako rovnocenné partnery. V té
souvislosti materiály WPA vysoko oceňují diplomatickou práci dvou mužů zajímavých jmen. Švéd
M. Kopriwa a také J. Bakula od Brunswicku měli podle nich velkou osobní zásluhu na tom, že Board
meeting střešního amerického kongresu BCA koncem roku 1989 svůj vstup do WPA stvrdil vložením
svého finančního podílu na provoz WPA. Do tří měsíců pak proběhlo první MS pod hlavičkou WPA.
Za chodu vznikla hned na počátku devadesátých let asijská střešní organizace APBU, členem WPA se
stala Austrálie, Nový Zéland a Oceánie. Koncem dekády se do WPA zapojila Afrika přes svou AAPA
a také se přidala Latinská Amerika s Karibikem prostřednictvím CPB. WPA tak opravdu pokryla celý
svět poolu.
Hlavním smyslem existence WPA je zjevně pořádání vrcholových celosvětových soutěží v poolu. Aby
takové soutěže měly regulérní průběh, musejí se konat podle pravidel, akceptovaných všemi jejich
aktéry. Odtud již vede přímá cesta ke snaze o sjednocení pravidel pro všechny členy WPA. Výsledkem
těchto snah se stal vznik Světových standardizovaných pravidel, která vstoupila v platnost po General
Assembly v roce 1995 jako „WPA World Standardized Rules 1996“. Tato pravidla prošla již dvěma
aktualizacemi (k 1.1.2002 a k 1.1.2006). V době mezi aktualizacemi platí moratorium na provádění
změn v pravidlech, jež pro poslední aktualizaci platí do 31.12.2007.
Vytvořením fungující světové organizace pro pool ovšem integrační snahy v kulečníkových sportech
neskončily. Snem všech příznivců kulečníku od nepaměti bylo, aby kulečník pronikl na Olympijské
hry. V tom směru si Mezinárodní olympijský výbor IOC vymínil, že jednání povede s jediným
partnerem, zastupujícím všechny hlavní kulečníkové sporty: karambol, pool i snooker. V srpnu 1990
byla pro ten účel ustavena WCBS, jejíž řídící orgán v lednu 1992 vytvořilo po třech delegátech za
každé odvětví (UMB – karambol, WPA – pool a WSF- snooker).
Ve světle tohoto košatého historického přehledu dostává relativně průhledné schema současné
organizační struktury světového kulečníku poněkud barvitější náplň.
Jak začínal pool ve světě
Pro vznik poolových her jsou podstatné dvě technické podmínky hry: (1) stůl se šesti kapsami – 4
rohovými a dvěma ve středu podélných stran; (2) sada 15 barevných koulí, číslovaných od 1 do 15.
Stoly s kapsami mají historii skorem stejně dlouhou jako samotný kulečník. Vznik barevných a
číslovaných koulí byl podmíněn technologickou schopností takové koule vyrobit. První patent na
výrobu kulečníkových koulí ze syntetického materiálu byl udělen v Rakousku kolem roku 1840. Již
v sedmdesátých letech 19.století se v Americe s patnácti číslovanými koulemi hrála hra „61-pool“.
Hodnota potopené koule se rovnala jejímu číslu, součet od 1 do 15 je 120. Hráč, který získal 61.bod,
vyhrával. První americké mistrovství v této hře se hrálo roku 1878. Od roku 1888 se přešlo na
spravedlivější princip, kdy se místo čísel koulí začaly sčítat počty potopených koulí. Tím okamžikem
vznikla pravidla hry „14.1 Continuous“, zárodek nám dobře známé čtrnáctky.
Hra s názvem „Eight-Ball“ (osmička) byla vymyšlena krátce po r.1900. Pokračovatel „14.1Continuous“ dostal nová pravidla pod názvem „Straight Pool“ roku 1910. Historie hry „Nine-Ball“
(devítky) se datuje kolem roku 1920. Prameny dále citují u nás nehraný „One-Pocket“, vycházející ze
hry popsané v roce 1775, který dostal svá britská pravidla již v roce 1869.
Mezi oběma světovými válkami se pool stal zcela nezbytnou součástí americké klubové a kavárenské
éry a během druhé světové války i po ní se s americkými vojáky rozšířil do Tichomoří i do Evropy.
Lidé v USA byli vždy nakloněni zakládání nejrůznějších organizací, které se pak honosily, že sdružují
ty „nej“. I v poolu vzniklo několik významných a vzájemně nezávislých institucí. Tyto organizace
nesnadným procesem našly cestu za společný jednací stůl a v roce 1948 vytvořily svůj střešní BCA,
Billiard Congress of America. Pravděpodobně velmi překvapivé pro nás středoevropany však bude
konstatování amerických pramenů, že poválečné období bylo pro americký pool dobou klesajícího
zájmu veřejnosti o tento sport. Oběma milníky, o něž se podle těchto pramenů opřelo „vzkříšení“
poolu na americkém kontinentu, se staly dva kultovní filmy s Paulem Newmanem, The Hustler z roku
1961 a The Colour of Money z roku 1986. Je ovšem pravda, že zejména snímek Barva peněz, kde
vedle Paula Newmana zazářil i začínající Tom Cruise, i u nás udělal pro rozvoj poolu ohromný kus
práce. Poolové stoly, které se v našich hernách po roce 1990 hromadně vyrojily, našly tak u naší
veřejnosti velmi vřelé přivítání. Majitelé kopie černobílého Hustlera byli naopak mezi našimi
poolovými hráči ještě nedávno pokládáni za veliké znalce historie a mimořádné šťastlivce.
Z historie EPBF
Vše začalo intenzivními kontakty mezi německou a švédskou poolovou generalitou, které v listopadu
1978 vedly na historické mezistátní utkání, v němž slavně zvítězili Švédové 9:1. Hrála se čtrnáctka,
protože pro další discipliny v té době v Evropě neexistovala pravidla. V průběhu tohoto zápasu vznikla
EPBF – European Pocket Billiard Federation. Účelem i cílem vytvoření EPBF bylo sjednocení
národních poolových asociací včetně vytvoření standardních herních a sportovních předpisů.
Vytvoření možností pro mezinárodní soupeření bylo dalším úkolem. Úspěch s vytvořením funkční a
silné evropské organizace inspiroval vedení EPBF k zahájení koordinačních rozhovorů s billiardovými
asociacemi v Asii a v USA, završené v roce 1988 vytvořením světové billiardové asociace WPA.
EPBF si v roce 1995 vytvořil pro ekonomické zabezpečení svých aktivit účelovou organizaci EBF
(European Billiard Foundation). Tato organizace zabezpečuje špičkové turnajové seriály na
ekonomické bázi (v čele s Eurotourem), zatímco pořádání ME je svěřováno do péče národních
federací. V současné době je členem EPBF víc než třicet evropských národních svazů (což je
prakticky totožné číslo se členskou základnou CEB v karambolu).
Časový sled rozšiřování členské základny EPBF:
1978
1980
1982
1983
1988
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
2000
Svenska BiljardFörbundet + Deutsche Billard Union – zakládající členové
Schweizerischer Billard Verband
Österreichischer Pool-Billard Verband
Billardverband Fürstentum Liechteinstein
Nederlandse Pool Federatie
The Norwegian Billiard Federation
English Pool Association
F.I.S.Bi.
Asociacion Nacional de Pool Espanola
Finnish Billiard Federation
Federation Francaise de Billard
Federation Luxembourgeoise des Amateurs de Billard
Belgian Pool Billiard Federation
Magyar Biliard Szövetseg
Biljardna Zveza Slovenije
Federation Billiard Sport Russia
Lietuvos Biliardo Federacija
Den Danske Billard Union
Slovensky Biliardovy Zväz
Polski Zwiazek Bilardowy
Croatian Billard Association
Hellenic Billiard Federation
Federation of Sports Billiards of the Ukraine
Associacao Nacional Pool – Portugal
Ceskomoravsky Billiardovy Svaz
Bulgarian Billiard Federation
Bilijar Federacija Jugoslavije
Belorussian Association of Billiard Sports
Association Le Billard En Principaute Monaco
Romanian Billards Federation
Scottish American Pool Players Association
Zajímavá je různorodost použitých názvů našeho sportu. V nadnárodních poolových organizacích je
jednou použit Pool, jednou Billiard, jednou Pool-Billiard, jednou Billiards a třikrát Pocket Billiard.
Pojem Billard u národních svazů použili Německo, Švýcarsko, Lichtenstein, Francie, Luxembursko,
Dánsko, Chorvatsko, Monako a Rumunsko. Pro Billiard naopak byli Norové, Finové, Rusové,
Řekové, Ukrajinci, Češi, Bulhaři, Bělorusové. K označení Pool se přiklonili Holanďané, Angličané,
Španělé, Portugalci. Spojení Pool Billiard podpořili Rakušané a Belgičané. Řada zemí použila
zdomácnělou formu názvu „biliáru“, Skotové pak označili svůj sport rovnou jako American Pool.
Pocket Billiard v názvu národního svazu v Evropě nepoužil nikdo.
Neznalce by jistě ani ve snu nenapadlo, že všechny výše uvedené sportovní svazy vyznávají totožné tři
sportovní discipliny, hrané podle jednotných světových pravidel. Tomu se říká jednota v nejednotě !!!
Jak se co jmenuje u nás
Ve světle výše rozvedeného zmatení názvů není terminologická nejednotnost na naší domácí půdě zas
až tak dramatická. Vysoký stupeň shody u nás je na tom, že obecným sjednocujícím pojmem je
kulečník (případně kulečníkové sporty, pokud chceme rozlišit jeho jednotlivé větve). Jako ekvivalent
pro kulečník se u nás používá jak billard (hlavně mezi vyznavači kulečníku “bez děr“), tak billiard
(který zní lépe u stolů „s dírami“). Českomoravský billiardový svaz (ČMBS), sdružující všechny
kulečníkové sporty, se v názvu přiklonil k formě billiard, i když české slovníky zatím znají pouze
podobu billard. Rovněž velká většina našich klubů ve svých názvech používá podobu billiard.
Prakticky bezkonfliktní v tuzemské praxi je pojmenování jednotlivých kulečníkových sportů (s tím, že
kulečník, billard i billiard jsou pokládány za rovnocenné obecné pojmy pro všechny dohromady). To
je prakticky v úplné shodě se členěním vrcholového WCBS, v jehož názvu figurují Billiard Sports a
jehož jednotlivé větve zastupují UMB pro Carom, WPA pro Pool a WSF pro Snooker. Analogicky
s tím se náš ČMBS člení do sekcí karambol, pool a snooker. Toto členění včetně použitých názvů je
kulečníkovou veřejností přijímáno prakticky bez výhrad.
Současná moderní struktura ČMBS, vzniklého po r.1990, vyrostla na půdě, připravené karambolem.
První kulečníkové kluby u nás vznikly ještě za Rakousko-Uherska a svou činnost rozvinuly mezi
oběma světovými válkami. V listopadu roku 1936 vznikl Svaz československých amatérských
kulečníkových klubů (SČAKK). Období Protektorátu ani následující socialistická éra ale našemu
kulečníku příliš nepřály. Přesto soutěžní karambol v našich zemích nikdy nezanikl. V roce 1995 se do
ČMBS organizačně začlenily pool se snookerem jako jeho samostatné sekce. Shoda uspořádání ČMBS
a WCBS nás bohužel nechrání před vícekolejností organizačního začlenění ČMBS do mezinárodního
společenství. Sekce karambol je v podřízenosti CEB, sekce pool patří pod EPBF a sekce snooker by se
musela zaregistrovat u IBSF, pokud by měla zahájit svou činnost na nadnárodní úrovni.
Organizovaný pool na našem území překročil deset let svého života. Za tu dobu se vytvořila stabilní a
poměrně členitá struktura jeho oficiálních soutěží. Pool se u nás hraje víceúrovňově ve všech třech
mezinárodně uznávaných disciplinách, v několika věkových kategoriích a s vyhrazenou ženskou
soutěží (jinak jsou poolové soutěže z hlediska pohlaví otevřené). Hrají se jak soutěže jednotlivců, tak
soutěže družstev. Dosud používané názvy jednotlivých disciplin mají pro češtinu těžko přijatelnou
podobu, začínající číslovkami: 8-ball, 9-ball a 14.1-nekonečná. Pro tyto názvy platí celosvětově
podobná terminologická nejednotnost jako pro označení sportu jako takového. Výše uvedené názvy
jsou opisem německých názvů. V oficiálních světových pravidlech ale najdeme názvy Eight Ball,
Nine Ball a 14.1-Continuous. Té poslední disciplině se navíc v její kolébce zásadně říká Straight Pool.
V české hovorové praxi se plně vžily názvy disciplin v podobě Osmička, Devítka a Čtrnáctka. Tyto
názvy plně vyhovují po češtinářské stránce, významově přímo navazují na číslování v původních
názvech a pokládám je proto za velmi rozumnou náhradu těch původních. Postupně se spontánním
způsobem vytvořilo i ostatní poolové názvosloví, které v řadě případů rozumně čerpá ze zdroje, který
vytvořil jeho místní „starší bratr“ – karambol. Dosud nikdo však toto vytvořené poolové názvosloví
nekodifikoval, což je svým způsobem ke škodě všem odborným poolovým textům (včetně základního
poolového dokumentu - českého překladu Světových standardizovaných pravidel poolu).
Prameny:
oficiální internetové stránky WPA, EPBF, BCA, CEB
Další odborné a internetové zdroje
Listopad 2006
V. Hajdovský