C - Rhino Resource Center

,,.b
Vl
g
rc
g
C
IT,
=
3%
0
2f
U
(U
V.;
E c
g r;
0
CI
CI
'Q,
0
z
'Q,
0
V)
3
c
0
P
Podekovani
NerrtBli b y ~ l l ~
o eeri!
~ l l psat, kclyl~yiada lidi r~errsiluvalao z$cl~rarirr~ i o s o m i c ~Na
i . lornto
17iisl6 cl~cenlepod6kovat piedevSim celenlu tyniu pracovnikil kralovedvorske zoo, jmenovit6 oSet?ovatelum Janu id'arkovi, lng. Pavlu Petriilkovi, Vaclavrl Hakovi, Oldiichovi
a Marlirlovi Vyhledalillll, veterinal'i MVDr.Jiiinirr Vahalovi, zoologurn Ludkovi Culikovi
a lng. Daniele Hofrnar?ovt.a pracovnikum obchodu a transporlrr zviiaf Zderiku Bartovi
a Katce Marvanove. Nerlliiierne rievzpornenout /?aMirka Svilalskeho, d/ou/~olelehooSet~=ovalele
kralovedvorskych nosoroicri, kter); snaze o jejich reprodukci ob6toval svljj iivot.
Projekt Mlad6 rnilenia, p i i n ~ pCer~os
y
riarozeni a prvnich lydnij iivota nosoro2i'iho niladdle rla ir~lerrlet.by riebylo nloine realizovat bez pori~oci
spoleCrrostiESCAD Trade idalSicli
parine~.iia sponzori~,zejnlena Ceskello Telecorrrrr n Cesnelu (TEN-155 CZ). Na piipravg
a r-ealiz;.~ciprojektfl Mlsd6 mil&riia se oDdtav6 a bez oliledti 113 Eas podilela cela Cada jednotlivcti, z rlichi pr'edevSill1dgkrrjenie Ivo Hulinskernu. Ing. Janlr Pet&. Magdaleng Pilrie.
Janu Biirgerovi. Ing. Lrlbonliru Pialkovi. Ing. Petru Rosolovi. Ing. Arldree RDiiEkove, Michalu
JedliCkovi. Aflgr. TomaSi Baiantovi a Mgr: Khalilovi Baalbakirnu.
Za ~ l e o c e n i t e l ~ ponioc
~ o f ~ pi; pPipravd 1610 pilblikace jsrile zavazar~ipi'edevSir1~
/rig. L1i110111i171
Pidlltovi a MagdnlBr~BPilrt8. NBS dik palr'i ivSen~,kdo [ram poslylli folografie
a ilrrstr:~ce r~ebopiispdli svyrni posl,'el~ya irlforri!acer~~i.
Z d l o ~ r l ~r'ady
e tdcl~tos~~olirpracovn i k ~ai piiznivcD si dovolu~jenie
jnlenovat alespoii RNDr. Kristir~uTornaSovou, nraniele LibuSi
a Jaromira Knotkovy. Alexandru Mlejnkovou. Dr. Thomase Foose. prof. Dr. Franze
Scliwarzenbergera Dr. Gabriele Wirz-Hlavacek, Dr. Reinhar-da Gollenbotha a Dr. Andrease
Oclise. Za vstiicnosl a podporu d6lr~rjemetake fiskarnd RETIP Cerveriy Koslelec.
RNDr. Dana HoleCkova
ied~telkaZoologicke zahrady Dvcir Knilove n. L
Mgr. Miroslav Bobek
SefredaktorCeskehomzl~lasuOnline
K d y i ria n o h i obloze pozorujeme Velkou galaxii v Andromede, mhlokdo si uv6domuje,
i e ji diky rychlosti sv6tla vidirne, jak vypadala pied dverna a i tierni miliony let. Stejnd si
pii pohledu na nosoroice rnalokdo uv&domi, i e tento archaicky vyhliiejici iivoCich je i i voucim dokladem vyvoje a existence jeho piedku. V Asii pied tiiceti p6ti miliony lety iili
bezrozi nosoroici baluctiileria, kteii vySkou pies Sest nietru, devitimetrovou delkou tl!la
a hlavou dlouhou a2 jeden a pul melru piedstavuji nejv6tSi suchozemske savce v5ech dob.
Ml!I jsern v iivotl! to St6sti pozrlat nosoroice riejen v zoologickych zahradach,
ale i v piirod6. Pii svych navSt6vacti narodniho parku Kaziranga v Assamu jsem dennl!
potkaval rozvaine nosoroice indicke, podobn6 mne rindctili i nosoroZci tuponosi v rezervaci
l-lluhluwe v Nalalu.
Vgechny Lyto krhsrie a zajirnave vzporninky se rrii vrati pokaide, kdyi se s t6mito pozoruhodnyrni lichokopytniky setkarn v zoologickych zaliradach. Pokaide si zaroveii uvgdomim, i e bohuiel jedin6 zde se nosoroici nemuseji obavat osudu, kterjl je dodnes stiha
ve ,,volneUpiirod6. Pies vSechny pokusy o zachranu techto vyhubenirn ohroienych druhu
zviiat se dosud nepodal'ilo zastavit jejich lov a pyllaeeni. Myslim si dokotice.
Zo pii souslavnycli polilickycti nepoknjicli n vojenskych stietech v Africe i v Asii se slAle
vice a vice slavh velkou nadeji na jejich zichranu systeriialicky chov v zoologickych zahradach.
NosoroZec, podobn6 jako kaidy iivotich, je svylni geny skv6lym dokladern a kliCem
k poznani sve rninulosti. Je jen na nhs, jak dalece pochopime, i e je d~ileiitetento kliC
trchnpit a snaiit se diky poznanyni faktum vytvoiit podminky, ktcrc': by zajistily bcrdoucnost
i i v e piirody. To mohou ud6lat jen ti, kteii se krom6 poznani dovedou na vlastni oCi inspirovat krasou dnes iijicich tvoru k ochranaiskyrn cilum pro budoucnost. Na druhe stran6 je to
i naSe exislenCni nutnost. Bez zachrany druhove diverzity naSich zviiecich spoluobyvatel
a vytvoieni IepSiho vzlaliu a ilcty k nirn Ceka Elov6ka zcela zakonil6 osud dinosauru. Ochrana
zviiat pied vyhubenirn je prolo do zlinCnC! 1ni1-yv rtrkou zoologickycli zahrad, a to r~ejen
chovem, ale i soustavnou vychovnou praci, klera, jak doulam, koneEn6 lidern, vEetn6 medialnich a politickych zastupcu. umoini pochopit pravy vyznam terminu ekologie a uv6domit si, i e poznani i ochrana fauny patii ke kulturnirnu bohatstvi Elov6ka.
Rad bych zde vyzdvihl vynikajici cliovatelske vysledky zoologicke zahrady ve Dvoie
Kralove, zejmena pokud se tyka africke fauny. TernBi zakonit6 lyto usp6chy vyustily
i v narozeni rnlad6te nesrnirn6 vzacneho severniho poddruliu nosoroice tuponoseho. Lze
skuteCn6 iici, i e se jedna o sv6tovy usp8ch, a velmi rnne nadchla i skuteCnost, i e narozeni,
mateiske chovani nosoroice, postnalalni vyvoj a telesne pokroky maleho mlad6te mohou
lide dokonale a dlouhodob6 sledovat na internetu. VBiirr~,i e si v6l5ina pozorovalelu uv6domila, jaky piirodni z8zrnk mohli vid61, a pocl~ol~ili
i vyzna~nzuologickycl~znhrad
jak pro cliov ;l ocliranu iivocichu, tak i pro vychovu rnladycl~i dosp&lycl'~divhkir a riAvSl6vnikd.
V Praze 21. Cervence 2000
Prof. Dr. Zden6k Veselovsky. DrSc.
tirnkoli neznarnymi zairtoEit roliem, ktery vSak nerna.
POnarozerii 11iA ria Cellicliu jet1 11aznaCenhrbol a lvrdou ploSku, z ktere roll zaCir15 zAhy vyrirstal. Rot1 dorfista po cely
iivol, a pokud si jej riosoroiec odlorni, narosle mu Easeni
novy.
l k d y i nosoroici pi~sobineohrabanyrn dojrnern, jsou
schopni vyvinout znaCnou rychlost a dokaii b6iet rychlosti
tiiceli a2 Ctyiiceti kilornetru v hodintl. Z jejich srnyslu je nejslabSi zrak, naopak rnaji vynikajici sluch a Cich.
Biezost nosoroicir je velmi dloutia, t ~ podle
a
druhu Ctyii
sta a2 p61 set padesal dr~i.Nezvykle dlouho probiha i paieni
- obvykle ne men& n e i dvacet niinul. Casto vSak i hodinu.
Piilom dochazi obvykle k deseti a i tiiceli ejakulacirn. Rekordni paieni bylo zaznamenano LI indickycli nosoroicu a trSlrtrhlura nosoroii'ich rohic provalo celych osmdesat Etyii rninut. Duvodem takto dlouheho zrazuje, ie vznih,y jaho
aktu lasky a plozeni m u f e byt skuteEnost, i e zvlaSttl hljie-p~pozomi.n,po,l~edu,e
pro sarnce je paieni ve slnyslu naskoCeni na samici v e h i videt, jak se Ir'epi rln vldhna.
obtiine, a prolo je ihdo~rci.aby pokc~dmoino kaide pafeni Jsoo ledy stejn@l~opi~vodr~jaho
bylo usp6Sne. Paieni obvykle konCi v okamtiku. kdy salnice hopyta a srst nobo r?aSevlasy
a riehfy.
j i i neni schopna nest znaE11ouvatiu sveho napadnika.
HOrQEkOva
AEkoli nosoroici z naSi planety mizi, o jejich iivottl se vi FO'O
pomtlrn6 rnalo. Nejmeni! je pak znhrno o druzicti asijskych, ktere Casto i i j i v nepiistupnych
a nepiehlednycli oblastech. Uada udaju z biologie druhu je znama pouze ze zajeti - z chovu
v zonlogickych zaliradacli.
S
Nosoroici jsou po slonech nejvtl1Sirni souCasnyriii pozeninimi savci. Velikosti S nimi
soupeii pouze hroch.
Jako skupina Rhinocerotoidea vznikli v tietihoracli, kdy byli zasloupeni iadou zajirnavych forern. Vedle j i i v ljvodu zmineneho Baltichitheria rnezi nimi zaujme obrovite asijske
hdricotlieritmn~,ktere se podobalo nosoroicum, avSak ni&lo podobntl jako iirafa dlouhy
krk, nebot'se iivilo listy stromO. Indricotheriurnnibiilo v kohoutku p6t a2 Sesl rnetrD a spasalo
listy a i do vySky osmi rnetru. Jeho hrnotnost je odhadovana na sedmnact a2 liicet tun.
Vyhynulo pied deseli rniliony lely.
Celed tzv. ..pravych nosoroicir" (Rl~hocerolidaeJvznikla
v Severni Americe. ~ e ~ ~ i r v o d n 6zj dne~nich
Si
druhlj je nosoroi e c sumatersky, patiici do rodu Dicerorhinus existujiciho
od konce tietihor. Jiste neni nezajirnavk, i e lietihorni piibuzny
tohoto nosoroice i i l ve stiedni EvropB. Ze slejneho piedka
se vyvinul velice specializovany nosoroiec piizpfisobeny k i i votu v chladnern klimalu. Byl jim znbrny souCasnik pravekeho
Eloveka nosoroiec srstnaly (Coelodonla anliquilalis). Hc~stasrsl,
klera se dochovala S pozuslatky Itlclito zviial, jej chranila proli
nepiizni poCasi v dobr? ledove. Tento souCasnilc rnarnulu a davny
obyvatel naSetio uzemi vyliynul pied deseti tisici lely.
Dnesnicti ptlt druliir nosoroicu je svym vyskyteni vazano
Navllt3vnici h,dlov6dvorslte
na
teple
oblasti Afriky a jiini Asie vEeln6 ngkterycti velkych osPravek oc'in,a ZdeiiIts Q
~ semo~lousezrl~~
;
~ trovil.
~
Zatirnco
~
jeStB pied ngkolika stovkami let i i l y na Zerni
111il i S tieti/~orrlir~~i
piibuzriy- rniliony nosoroicl"~,zaEatkern loholo stoleti hrozilo ntlkterym for117111osorofctj,jnlto by10 Irid- mam vyhubeni. Devaslace piirodniho prostiedi, ale piedevsirn
r~cotl~er~r~r~i,
lov pro ziskani rotii~se pro nosorofce slaly prokletirn. Dnes
Foto IoniAS HnlnyB
sioji cela skupina nn pokraji vyti~~beni.
Piitom j i i ptltadvacet let
je zakazan obchod se zviiaty ziskanymi z piirody i S jejich derivaly (rohy, kostrni apod.), a to podle tzv. Wasliingtonske konvence CITES z roku 1973
(v platnost vstoc~pilav roce 1975).
Nosoroici palii spolu S kotimi, zebranii a tapiry mezi lichokopytniky (Perissodactyla).
pro n g i je lypicke, i e osa kontetiny prochazi pouze jedriirn (tielirn) prstern. V piipade
nosoroiclj se na piednich i zadnich nohou zachovaly tii prsly; napiiklad U koni pouze prst
jediny. Konce prstu chrani kopyta.
Nosoroicurn chybi SpiEaky a oberna africkyni druhi~mi iezaky. VSechny druhy jsou
byloirave, nektere se i i v i pasenim travy, dalSi pak piedevSirn okusem listfi a vetvi. Jejich
silna kuie je chrani pied ostny. a proto mohou bez poSkrabani prochazel i lrriitynii keii.
Africke druhy jsou obyvaleli savan a oteviene buSe, asijskk jsou vazany na lropicky les
a i i ~Casto
i
v okoli vodnich toku a baiin, kde spasaji vegelaci. ZnaEna velikost zaruEuje
nosoroicum bezpeCnost pied vi.IBinou Selem, jejichi obeli se nlohou slat obvykle jen mladata nebo nemocni dosp6li jedinci. Jejich nepiitelern je piedevSirn Elovek, z Selem Ivi
(v Asii tygfi) a hyeny.
Typickym znaketn nosoroicli jsou jejich rohy, ktere pouiivaji k vzajemnym polyEkan~,
rilirAlr~ir~i
soul)oji~~n,
ale i k obranr? pied nepialeli. Rohy nevyriislaji z lehky, ale pouze
z pokoiky. Jejich struktura prozrazuje, i e skuteCritl vznikly jako derivht kIYrie, nebot' se tr'epi
na vlfikna piipominajici srst. Obranne pouiili rol1~1
je vrozenk - i mladtl se snaii pii selkani
h
0 nosoroice se vede valka. Na jedne slrane stoji
ochranci piirody. na druhe pytlaci. Dokud se budou
rohy nosoroicu v Cine, na Tchajwanr~nebo v Jiini
Koreji vyvaioval zlatern, tahle valka neskonti.
Pro nosoroice jsou jejich rohy prokletirn.
NosoroiCi roh neni nic jineho n e i piemenena kirie.
V Jiini Koreji ho ale pouiiva Sedesal procenl lekaiu
a sedniadvacet procent lekai6 ho dokonce povaiuje
za zcela nezbytnou ingredienci, klera se uplatfiuje
pii IeCb&epilepsie, horeCek, ran - a take AIDS! V obou
Cinach se rohy i dalSi Easti tela nosoroicu piidavaji
napiiklad do Ieku, j e i maji sniiovat horeCku, pljsobit
Pyllaci]sou i-asto vybaveni vrfulriiky a sfrriici zv6ie proli nit11
riemaji Sanci. Ilustralivnije vyzva pc~blihovanbrla server11
Ir~lcrrintrorinlRhino Fouridnlior~,kterd ve zkratce zrii: ,.Podpoite slrdice. Za vaSic1125 a i 50 dolarri r116siCtiOdoslar~ou
plal, dv6 1111ifor111y
a - boly."
Folo Daryl Balfour. Gallo Images (www.gallo-irnages.~
za)
jako uklidfiujici prostiedek a stavet krvaceni, sniiovat QEinekjedG a posilovat organizmus.
Vira v IeEive Ei magicke vlastnosti nosoroiEich roh6 progla lem8i celym Slarym sv6teni. Kupodivu nejmen6 se o n6 zajimali AlriCane - jen n6klera elnika pouiivala (Ci jest6
pouiivaji) Casti rohu vesrnes jako talisrnany. Slejnym zpusobern se ale v Africe uplattiuji
Easti nejrl"rznej5ichzviial, liadimi hlavami poEinaje a oslimi zuby konEe.
Evropane, podobn6 jako iada asijskych narodir, z nosoroiCich rohG vyrabeli pohary.
kter6 slot.rfily I( detekci a zneSkodn8ni jedG. Pokud se n6kdo citil oliroien, pi1 z t8chto pohari; jed piidany clo rjapoje rn6l vydumet nebo se stet nei~Cinnyln.N6kteii chernici se domnivaji, i e ve vzacnycli piipadech mohlo toto opatieni fungovat: urEite alkaloidy snad
reaguji S keratineni. ktery je v rozich obsaien.
PoEinaje 19. sloletim se v Evrope zaCaly rohy ve v6tSi mite vyuiivat pii vyrob6 nejrirzn6jSich um6leckych a uiitnych piedrngli~,napiiklad vychazkovych holi. Dvacata leta naieho stoleti naSla pro rohy nosoroici~dalii crplalnbni: jejich Easli sloiriily k vyzdob6 inlerieru
luxusnich aul. Pozilivnim dusledkem krachu na newyorske burze bylo, i e tato moda brzo
skontila.
ArabovC? pokladaji rohy nosoroici~za symbol spoleEenskelio postaver~i;v Severnim
Jemenu a On~Bnuje pouiivaji pii vyrobC. cereriioni5lnicti dyk.
Nikoli Cihane, jak se Casto uvadi, ale ngkteii
i
Indove povaiuji nosorofti rohy za afrodiziakuni.
Pokud ale dodneSka indiCli lekarnici drti rohy
4na ~raSeka michaii
~
. S bylinanii,
.
. t.j i d e
.ien o vzAcn4
jev.
Nosorozci stoji na pokraji vyhubeni. VBtSina
roliir z nosoroicfi, klerk pozahijeji pytlaci, dnes
srn6iilje do tiny. na Tchajwan a do Jiini Koreje.
Za kilogram se plali a2 desitky tisic dolaru! (Tato
sunia je vyplacena za rohy asijskych druhir, klere
jsou menSi, ale o to maji byt i~EinnejSi;rotiy africkych druhu maji cenu ngkolika tisic dolartj za kilogram.)
V polovine 90, let vzbudilo velkou nad6ji piedb6ine oznanieni z U.S. Fish and Wildlife Forensics Lal)oratory, i e se v rozich ~iosoroicii~)orl:~i~lo objevit unikatni typ keralinu. To by mohlo unio2nit jeho prOmyslovou vyrobu - a nosoroici by byli
zachran8ni. Bohufel. zilslalo jen u piedb6fnel10
prohlaSeni.. .
Experti farrnaceutickeho koncernu HoffnianLa Roclie pied Easeni ohlAsili, i e nezjislili iadny
Odstra~iovA~li
IO/,(/ /,o.$o,~fcG/ll
by10 po- irtinek nosoroiCich roll15 na lidsky organisnius.
Calk~rVII~I~J~IIIJ jnlto Ito~ttrr)ve/zni
opnfierti. Naopak badatele Iiongkongske ~lniverzityiltlajne
Posleze se potvrdilo, ie 11o11i
GEbiri8.
na krysacli prokazali, i e nejcle o pouhou pov6ri1.
Foto: Anthony Bannisler. Gallo lniages
Pro rnnohe tak stale zi'lstava otazkou. zda mohou
(\+W gallo-imagesco zn)
rnil lyto rohy skuteCn6 n6jaky uCinek, a debaly
o homeopatii pro nas mohou by1 pouCenim, i e hned tak se n6jakeho zaveru nedoCkarne.
Jediria cesta je chranil nosoroice pied pyllAky.
Nejakou dobu se zdalo, i e ieSenin7 by mohlo bfl nosoroice uspat a uiiznout jini roti.
Pytlaci ale zabijeli i bezrohe nosoroice nebo nosoroice. kterym zaCinaly rohy doriistal;
Rozdrcene rohy se v Cine, na Tchajwanu a v Jiini Koreji piidavaji
do I&kti,napiiklad do lablelpmlihoreCce nebo olrav6. PodohnBse poi ~ t i v Ai kufe nosoroicO.
Folo Anlllony Bannister. Gallo lrnages (wwv.gallo-imagesm za)
jednak aby dokazali, i e toto opatieni nebude irEi~nne,jednak
proto, i e i maly kus rohu se dh v)ihodrKi prodat. Navic se zjistilo,
f e nosoroici rohy potiebuji pro svou obrarii~a pro ochranu
mlad'at a pouiivaji je i pii vytirabavAni vody a ziskavani potravy.
Dnes se tedy nosoroicum davaji do jejich rohu pasivni
transpondery (mikrotipy), klere je unioitiuji identifikovat a ledy mohou zvySit nad6ji na vypatrani pyllakir a piekupniku.
V fad6 narodnich parku jsou nosoroici telel~ietrickysledovani, takie mohou byt vlastnf?neustale pod dohledeni. To vSech110 ale nic nemeni na faklu, i e o nosoroice se niezi octiranci piirody a pytlaky asi jeBt8
tllouho povede z6kopovA valka.
-
Mirurnilovni obii dnes stoji pied vyhubenini. PiiCinou je honba za jejich rotiy, se kterou
jde ruku v ruce devastace piirodniho prostiedi. Na cele planet6 pieiiva maximaln6 patnact
tisic riosoroicu: to je men6. n e i nia provinEni 1n6sIn Ovi~rKr5lnvP nad Labeni obyvatel.
Nosoroiec tuponosy (~eralotheriumsimum)
I-Sevorni
(C, colloni)
I
,
8465
P
-
S.
Jitni (C.s s~n~urnl
Nosoroiec dvourohy (Diceros bicornis)
Kapsky (D. b bicornis)
- -
-1
8440
25
-
Lt;f->.:
I Nosoroiec indickv- (Rhinoceros
unicornis)
.
asi ;:2;
1 -
I
as1 10
l201 1
I
137
1
2619
asi 60
0
1
l14 i
3
l
5ai8
asi 317
-asi I260 l
asi 50
0
j
sondaicus)
Indon0skj, poddruh (R S sondaiGs)
-I Vietnarnskv, .~oddl-uh(R. S.ar~~~n~~iiticl~s)
Nosoroiec sumatersky (Dicerorl~irius
sumatrer~sis)
Malajsky (D. S, somalrensis)
I Borneiskv /D. s harrissonil
I
-
1
91.52
35
--
p
.
as1 10
p
1
I w i d 6 B w 1 - 2 1 ; 962.--
ZBpadn~(D b longrpes)
AihfeijQ.$tahy&/ke~
:I+&$&.-.&
-
2482
asi 60
1
s
40 at 60
nsi 300
asi 250
asi 50
1
1
1
--
-
1
1
1
PooLily byly posledni lidnje IRI: (Inlernalional Rhino Foundal~on),d31e udaje z Mezinhrodnich plemennych knit1
a z Asinn Rhirro Conservation Report Nevzlahuji se vSechny k jednomu datu, souEty je prolo null16 pokladal pouze
za or~enlaEni
Severni poddruh nosoroice tuponos6ho (C. S. cottoni) iil kdysi beine V otevienqch
travliatych biotopech stFedrii a vychodni Afriky. Dnes js na samern pokraji vyhubeni. V pfirod6
iije poslednich 25 16cti(o riosoroicir v narodnim parku Garamba v Koniske demokraticke
republice (drive Zaire).
V zajeti je drieno 10 kus0, z toho 9 v tnajetkc~Zoo Dvlir Kralove n. L.. ktera jako jedina
tohoto nosoroice rozmnoiila (4 narozena rnlad'ata a 1 potrat). Svetovou plemennou knihu
vede Zoo Berlin.
Severni poddruh nosoroice
tuponosetlo
0 cliiv6j!jSivysky!
dneSni vyskyl
Jiini poddruh nosoroice tuponoseho
dRvej31vyskyt
dneSni vyskyl
Noso~oiec
lirpo~iosy(6ili I-lmotnost: samci 'l800 ili 2.100 kg, saniicc 1800 a2 2000 kg
.Oily) je ve/Si ze dvoll afrjc- KohoutkovB vySka: 1,5 a2 1,8 m
PoEet roh8: dva, reltorcini delka p ~ n i h 0rohu 158 cm, prrjrnerna
kgch drl,hfi
l,osor-oic~.
delka l . rohu je 65 CITI
0 pnlenstvi ve veliltosfisouBlezost: 480 a2 514 (resp. 548) c i r ~ i .obvykie 490 dni
peH v cel' 6e1edijer'
Hniotnost riovorozeni?te:40 a2 80 kg
soroiceln ~ l l d ~ ~ k ) i l ~ ? .
Pohlavni dosp6lost: 6 (salnice) a2 10 (samci) lel
i i v i se spasanim trtivy, ~ i o t o psavana
:
I< folllil /?ia pfizptisobe/ly Potrava: slep~ritrkva
pysly. Ittere tvor'ijalto~rsiliS- V6k: v zaieli i 45 lal
111 (profo byva nazyvan ,,SimItohuby'3. Nazev rtosoroiec bily vzr7iltl Spah7ym pocl~ol,er?iriibrirskelio slova wile (Siroky) ]alto white (:?rtglicky bily). Barevr,B se africke driilly ~iosoroiciinelij.~',nebot' oba jsoo
Sedi.
Je vice feritorialni r1e2 r~osoroiecdvourohy. 2(e
i ve ski~pif~acl?
tvoienycli feriioria11?iri~
samcern, podr'izenymi san7ci a samicemi S jejicll mladaty. Teritori~mije porn@rr18malt3 ipouze 3 km2, ale jeho velikost zavisi na kvalite a husfot8 potravy. Sarnice niaji dornovslte
okrslty o pioSe 6 a2 20 km2, ktere 17~01io~1
pr'ekryvat n6ltolik teritorii sa~ncl"~.
Salnice odclicizi
pr'ed porodem ze sltupir1y n je po po~'odi~
1?6l(olihdiii sepal'ovarla. Mldrh5 chodi o/~vyltle
pr'ed sa~nicia S rnalltoo sebvciva 2 a2 3 rol(y.
Jest6 znfrjlltern
Vyvoj potetnos11severr?iliopocid,rrltcr nosoroice t~~por~os~lio.
slolefi jich v Africe iily lisice.
J i i n i poddruh nosoroice tuponoseho (C. S. sinlunl) i i j e v jiini Africe. Na pielomu
19.a 20. stoleti mu hrozilo naproste vyhubeni. PoCetnost byia jest6 niisi, n e i je tomu dnes
se severnirn poddruhem. Zbyvalo snad jen poslednich 20 kusli. Di~slednouochranou piedevSim jihoafrickymi bilymi larrnaii se jej podaiilo zachranit. Dnes je dokonce nejpocetnkjS i forrnoc~nosoroice - jeho slavy stouply nad 8 tisic kusu. Vyskytuje se pfedevsim v Jihoafl-icke reptlblice (7500 zviial). Nan-iibii, OolswanB, Zimbabwe, Zalnbii a Svazijsku; um6le
by1 vysazen napf. v Keni.
V zajeli iije 721 kusu. V Ceske republice rozninoiily tento poddruh Zoo Ovur Kralove
n. L. (narozena 3 mlad'ata) a Zoo ~ s tn.i L. (rovn6i 3 rnladata). Sv6tovou plemennou knihu
vede Zoo Berlin.
1895
'1 929
1968
1996
1999
Vyvoj potsli~osti
ji211il10
pod('ln11111
riosoroico trrl1or~o.s811o
v 11Fiirotl6.
~ m u t e ki trocha nadeie
7
Ti, kdo navSlivi zoologickou zahradu ve Dvoie Kralove. tnotiou vidBt celkem sedni severnich nosoroicil tuponosych. Jinymi slovy, niohou vidBt zhruba p6tinu vSech nosoroicil
tohoto poddruhu. DalSi tii (z nichi dva jsou rovnei niajetkem Zoo Dvfir Kralove) Ize spatfit
v San Diegu. V piirodl: jich podle sCitani v dubnu a Eervenci tohoto roku i i j e pBtadvacet
v narodnim parku Garalnba v Koniske clernokraticke republice (drive Zaire).
Kdysi velmi poEetne severni nosoroice tuponose zdeciniovali v min~rlenla prvni polovine tohoto stoleti vasnivi lovci. Namisto vyEerpavajiciho vyCtu jen jediny pfiklad: k d y i
hrab6 Teleki objevil a zkorlnial v 80. letecli niinuleho stoleti Rudolfovo a StBpanCino jezero
(dnes jezela Tilrkana a Ctiamo), zastielil za kratkou dobu ne men6 riei sednidesat devBt
tl:chto riosoroicil.
0 dalSi kapitolu smutn6ho piib6Rcr se postaraly valky a nepokoje v poslednich oblastech vyskytu. Napiiklad zaCatkeni 60. let jich vojaci postiileli kulometnou palbou cele stovky..
Pies to vSechno v roce 1981 stavy severniho poddruhu nosoroice tnponoseho jeSt6
piesahovaly stovku jeclincil 0 tii roky pozd6ji vvSk u i jich zbyvalo pouze jedenacl!
Jejicli ilbytek zpilsobilo piedevSirn pyllaclvi. Na poEatku 80. let se do Severliiho Jemenu Itaidorotni? dovaielo joden a tii EtvrtB luny nosoroiCicli rohu, kler8 se pouiivaly pii vyrob& rituSl~iicIidyk (zvlaBtB vhodni! pro tento \>Eelbyly prav& rohy nosoroicu tuponosych).
Sitclace se zlepSila a2 v polovinB 80. let, kdy jednak klesly ceny ropy a Jemenci zchudli,
jednak zaEala severojelnenska vlada piijilnat opatieni namiiena proti obchodu s rohy nosoroicir a zajeni trhu se podaiilo alespoii zEasti piesmdrovat na rohy buvol0.
Zbyvajici nosoroici, kteii pieiili v narodnim parku Gararnba, zaCali byt piisne chraneni
a jejich potet se velrni pomalu zvySoval. V roce 1991 jich bylo napotteno osmadvacet,
v roce 1993 dvaatiicet, v roce 1995 jedenatiicet.
Ale historie se po spirale vratila piiliS rychle: v Zaire vv~uklaobCanska valka. V roce
1996probBhly tiskem zpravy o torn,
i e v GarambB byli zabiti dva nosoroici - a s ninii i tii straici narodniho parku. JeSte tehoi roku zabili
ozbrojenci biezi samici, nasledujici rok dalSiho nosoroice. Na jaie
1998. po skonteni prvni obCanske
valky, pozorovali experti WWF
v GararnbB petadvacet nosoroicu.
Pak se znovu rozhoiely nepokoje
a pirsobeni v GararnbB nebylo
pro ocIirAlice piilody moine.
A2 letos na jaie se znovu vratili. NBktere sve ,,stare znarng ne'W &@
L-P-1 nasli, zato se setkali se tiemi mlBd'aty. Ve 'prav6
Cervence l'0tvrSamicejiinilro poddrid~iirrosoroice li~ponosi+hos rnldz l ~ ji
i ~@
v Garambe ~ejist~ch@tad8lcm. Vzl~lederiise oba poddroliy pAIiS ~ieli.';i(sevenii
podclr.1111
rrrci vfiazrr6 clrlr~l>alt?Jfii
113in ocns), podnCi10
dvacet nosoroicil, piiCelni
se vSak prokaznl ge~iefickouroztlil~iost.Jejicl, areily
od jedne samice se d a brzo oCerozSiieni byly oddglen6 desitly tisic let.
kavat piirirstek.
rjllo Dnna I lh-lt+k,,va
Maji severni bili nosoroici nadeji na pieiiti? Reditelka kralovedvorsk6 zoo Dana HoleCkov8 se dornniva, i e ano: ,,Pokud se ovSem siluace v GarambB definitivn6 nezklidni,
bylo by optirnalni, kdybychoni molil~nosoroice z piirody i ze zajeti ulriislit spoleEn6 nBkam, kde by se lnohli v klidu rozmnoiovat, tieba do Jitioafricke republiky nebo do Australie,,.
UnikBlnl snirnek sevemich nosoroicrj 111ponos)ichz Ga~snll~y.
BBlieni dn117B obtanskh valky nebyli
slrdici rrBrodriiho p:1/%11ozlirojerii, ale snaiili ss poltraCova1 v p h c l i 11ies vynncorio~~
neptilomriosl
ocl,ra~?dk>
a lechriicl~ycl~
poradcii. FolrriB i diky loriiit pteslhla Garaniba drldioi~vdlkir bez v4ldiclf
Skod.
Smith. Inlernaliorial Rhino Foundation
Bohuiel asi neni sily, ktera by k podobnemu kroku piimgla koniske urady." SouEasng
piipomina, i e i jiini poddruh nosoroice tuponoseho by1 na pokraji vyhuber~ia podaiilo
se jej zachranit. Dnes je dokonce vubec nejpoCetnBjSi forrriou nosoroice.
Nad6ji pro severni nosoroice tuponose jsou jen dv6 lnista na sv6t6, kde se rozmnoiuji - Garamba a Dviir KrBlovk nad Laheni.
Foto: Ices & Fraser
Popi~lacedivokycl, severr~ichnosoroici, tu/~onosycliv Gararnbg podle
pohlavi a v6ku ((x~dleIRF)
,tpaht,,,$i,,;
.,,.,&,;,
,,,,:8a:iqrij,,
.
&iiml~~$
,
,b$i!k~en*{pp~Jaji
Dospc)llj e d ~ r ~ c ~
Nedospelljedlncl
bllldata
Celkern
12
11
Podrobneji o chovu severriil~opoddr~jhuriosoroice tijporloseho v zajeti a predevSim o narozeni ,,mladete milenia" na stranach 22 ai 31.
I
_
'
,l
,
M
-
di1vej51vyskyt
d11eSn1vyskyt
Terlto nosoro2ec je r~azy- Hmotnost: samci 900 af 1300 kg, sarnice 800 a2 1000 kg
var~Yerny" pro odliserii od
~ ~ ~ ~
v)iSka:
~ 1.4
~ ai
t 1,6k m ~ ~ ; l
vetSill0 ~loso/oic@
( 1 ~ P o ~ ~ o sP06ct
~ - r o l i i ~tlvn,
:
rekordni dblka prvnilio roli!~120 clrl
110 11eboli bilel~o.Ve skrrletBiczost: 450 a2 500 dni
nest; ]sou vSak dva afrlcke
Hmotnost novorozen6te: 30 a2 45 kg
dr~rh
rlosoroicli
~
slejrle zbmPohlavni dospelost: 4 (samice) a2 8 (samci) let
vw~y
Biotop: otevlenii bus (lesostep),savana
NOsOrOiec dvOuroh~je Potrava: lisly kerb a slromu, zvlaSt6 aktjcii, v6lve. popinave rostliny
vyrazne rnenSi n e i nosorviec
vfk: v za,eti 40 let
1L1~0170~~allSiseItbv17el1lv~7-PoCetnost v piirode: rok l800 .- pies 1 000 000, 1960 - 70 000
i'erli171I~orr~iho
pysku. Itlery je
a2 l00 000, 1970 -.F5 000, l980 - 14 785. 1984 - 9000. 1993
cliapavy a vylv8r'i jakysr prs- 2400. 1999 - 2600
fik, c02 je adaplace ke sprisani lisli z keili. Proloie se oba afrrcke drrrlly r~osoroicirFivijir~yr~r
lypern polravy, rr~ol~ori
obyvat
r stejna iizemi a r~ekonkut-ujisi. Nosoroiec dvourot~yi i j e samotaisky, samice se se sarncern
setkava jen v dobe tije a piiteeni. Mlade cllodi obvykle za sanlici nebo vedle r t i a S rnafkoir
~ e l r v a v2~ a2
i 3 roky.
V sor~Cnsr?oslile/?a v&IShle pirvodnil~oem tilt^ vyl~urber~,
i i j e jell oslriivltovil6 v cl1ran61ryct~
oblastecl~Ker~i.Namibie. Jil~oafrickerepubliky. Svazijska. Zirnbabwe. Mozambiku. Tanzar~ie,
AQalawi.Rwandy a Kamer unir
RozliS~ger~~e
4 poddrirl~y,z 11icl12v pl'ilad6 je 11ejD6Zr~ej3ijiir~i
~ ~ o d d n(D.
r l l b. rr~ir~or)
S potlorn
te111Bi:1400jedir~cir;naopnlt r~ejbliiez L ~ i k ije
r zdpadrli poddrul~(D. b. lot~gipes)se zhrirba deseti
posledniri~rjediricr Kanter~fr~u.
V zaleli ioe 230 kirsu ( ~ ) ; ~ / i ~ d lnl ij /i it r~~ i l ~pocitlrrrl~~r),
o
z 10110 ve Dvoie Kralovd n. L. 73.
V Cesltb I-cpi~blicoja (l12i n rr~r~oi'ilr!rr
/a10 zoo; cell~orrrse zrje r~ilrodilo23 r11lBd;71,118ltleriij:~ko
prVr?/rla svBtB jii v 5. gerloraci v zajeli. CelosvBtovou pleniennolr knillu vede Zoo Berlin.
,
.
7
-
.
Piibeli nosoroice dvouroheho jako by ani nepatiil do druhe poloviny dvacaleho sloleti: od 60.
let se jelio potel~lostsnitiln ze sed~iidesal~
:~
slo lisic
i Iia z l l ~ l ~dva
l ~ a lisice Sesl sol jerli~ici'~.
Dominanlni piitinou tolioto i~bytku
bylo pytlactvi a obchod s rohy. Celil pyllaktjm nedokazaly ani slaty.
ktere o to za rnasivni podpory Zapadu usilovaly. Nazornyrn piikladem muiel$b Zimbabwe, kde
80. let nn poutiycti lii sla liicel rlevEl
slavy nosoroicir dvo~rroliycliklesly ze Elrn:icli sol Iin z;jEAlk~~
na sklonku 90, let. Neilsp6ch valky s pyllAky pietlzr~arnenalyElyii faktory, z nichi piinejrnenlim
p ~ npiesahoval
i
zimbabwske hranice.
Poptsvka po nosoroiEich rozich: Teoreticky je obcliod S rohy zakazan Washinglonskou
korivenci (CITES). v praxi vbak i zem8. Itlere ji podepsaly, s nosoroiCi~nirohy Ei s piislubnymi
leeivy nadale obchoduji. Oblibenyrn trikem se stalo napiiklad nadhodnoceni velikosti zasob z doby
pied piistoupenirn ke konvenci - lirn se legalizuje Cast rohu pochazejicich z pytlaky zabitych nosoroicil. Sveho Casu zcela veiejriy obchod s nosorotEimi rohy se piesunul do Sede zony, kde se
.,jenUfalSuji dokumerily, riebo rovnou na Cerny trh. CITES bezpochyby k ocliran6 nosoroicfi piisp6la - nikoli ovSem dostatetnl!. Steii se dalo oCekavat niico jineho v situaci, kdy vysoka poptavka po rozich alrickych nosoroicu udriilje ceny na nekolika tisicich dolarech za kilogram.
Chudoba: Joslliie v roce 1990 plalili ohcl~odniciv Thajsku
za kilogram rotiir Cerneho nosoroice deset lisic dolarli a na Tchajwanu vice n e t Elyii lisice dolaru, afriEli piekupnici vyplhceli pytlakirm za oba rohy jednoho nosoroice i'dajri6 jen asi tiicet dolaru: podle jinycti pranieni~sto dolani. V Zimbabwe se nezamestnanost pohybuje na lirovni zhruba p8taCtyiicet procent a prurnerny otekavany v8k novorozence riepiesahuje Etyiicel let. Pro rnuie
a ~iiladikyI ~ e zprace a bez ~rerspekliv,zalo s ~totelny~ni
rodinami, ie Vice1 riebo dokonce slo dolari~~)ohadkovasurna. Dolary
Je d8siv0. i e rla kortci 20 Sloleti vyplacen& piekupniky piitahovaly do Zimbabwe i pytlaky ze Sou- k0rtkri3'r'8 " pOsledrticl' Osmsedni Zambie. ProtipytlBck& operace, ktere pod hesleni ,.Shoot
If!'
- "y10 vylll'ber'o
10 kill" (Smrlici stiela) zaCnla vest zimbabwskh ;~rmAda.pokles
vadesat procortl volnd iijlclct~nostavu nosoroicu dvourohych nezastavily...
sorotcil dvocrrvhych.
Dostupnost zbrani: Prakticky kdekoli v Airice, i lam, kde
Gallo
Folo.
n~islnipastevci a 7nm6dBlr.i iiji bezmala na ilrovni doby karnen( w i w aallo-imaoos cn 7 a )
ne, se Ize setkat se dv8ma ,,vydobytky" zapadni civilizace. Jednirn je coca-cola a tirn druhym AK-47, autornaticka puSka vyvinuta v Sov6tskern svazu (a sveho
Easu vyrab6na take U nas). Tvrzerii, i e Ize AK-47 ziskat za karton cigaret, v niirovych oblastech
neplali; ceny jso1.1ale l61118ivfciy n temhi vSc~develmi mirne. Republikou Ziml~nl~we
zmit;lla dlouIiou dobu ob6:inska vAlka a nepokoje.A i v roce 1990 by1 po doliodl! zriepiQtelenychfrakci zruSen
vjljinietny stav z roku 1965. Zbran6 vSak nekdejSirn bojovnikum zustaly.
Korupce: Z i~dajir,klere byly publikovany na internetu a CasleCn6 i v lisku. vysvila, f e se do
nelea8lniho lovcr nosoroicu v Zimbabwe zauoiilv i neivvSSi armadni kruhv. Pozornost vzbudil piedevirn piipad kapitana Edwina Nleyi. Ten v ioc'e'
1989 zeniiel pote, CO proti vysokym duslojnikum
zaE;iI sliromatdbval clirkazni malerial. Arrniidni
vySeliovatele prolilasili, i e spachal sebevraidu.
ale soudni vytetiovani posleze ukazalo, f e by1
zavratd6n. Shoda okolnosti? 0 dva roky pozd6ji zerniel v policejnicele porutilc Shephard Chisango, ktery shrornaidil dlikazy o pytlaCeni
a paSovani rohh do Mozarnbiku, na nl!rni se
niOla podilcl ;111nada.ZFI podobnycli souvislosli
pak irdajnii zernfelo jeSl6 n8kolik Zirnbalrwani~.
Ani medializovany piipad kapitana Nleyi vSak
nebyl objasngn.
Od roku 1996 stoupalo v Zinlbabwe lasovg Pyllaky za1)tIy rnlady ~iosoroiecdvoorol~y.Zdaleha
riiotivovane nap8ti a dries vede slat proti pii- lie vfdycky vede pacliateb k zabljeni nosorofcO bid0
duvod.
sluSnikum bElo9ske rnenSiny nevyIilaSenoir val- a slams1o rndirtu Rada pyllakurttA prvza~cky
ku. JislO se tedy za thchlo okolnosli neda pied- lnkyr~tje napiil(1nd kofrpLr nola
f [>In UeverIt~y~lo~~I>erI,
~illlu
lriiag~s
poklhdat, i e boj proli pyllhkirn~I ~ i ~ cirki~i~iEjSi
je
(WAV gallo-~rnngosCO za)
n e i v uplynulych dvou desetiletich.
-
Nosororec javsky (Rhinoceros sondaicus)
-- -
--- -
p-
-
- -
- - --
dilv6jSi vyskyl
dne8ni vyskyt
m
Vz/~/edern
jako b y by1
-..,. .
zmendenou k o ~ nosoroice
ii
indickdl~o,r n i vSnk jirlak
,-oz/ofe116 z;i/]yby l ~ i j i e Hniot~iost:1000 a2 1400 kg
Kohoutkova vySkn: 1.4 a t 1.5 111
a me/]$/ /l/avu ;/-o/,, 0 zprjPoEet rolit"~:jeden, rekordni dblka 81 cnl
i j v o l a se l&rllgi;
njc
Biezost: asi 480 dni
llevl, /,ebof' o b y v i nepfjHmotnost novorozen6te: neni zliAnln
~tilp17@
/ e ~ ya jell0 pozoroval,i jeproto ve/,ce 0btii17e Pohlavni dosp0lost: pravd8l1odobn84 (s;lrnice) a2 R (samci) lel
Biotop: tropicky destny les a2 do vySe 2000 rn n.ln
a2 ~ e ~ l l opfedpokl&-j~
i ~ ~ .
Potrava: vbl(?vky,lisly, plody, lihny, lteie
se, Zo iije samota,'sl~y.
Ze tA z11a111yc11 poddrci- "a: asi 40 let
11, by/jede,l (R, irlerlllislVyvoj poEetnost1v pFirod0: 1960 - 24 n i 40 jedincil. 1967 - asi
25. 1975 - 45 ;if 54. 1981 - asi no, 1991 -- 50 a2 70. 1999 - asi
v 11islor.ickedobd vylrirber~.
60 (Ddaje piecl rokerri 1999 nezahrriuji .,ulnjon8"fijici vielnaniDr1e.s i i j e V rezer'vaci
skou populaci)
Ujong KII~OII rla Jave podle
poslednicl~irpiesnenych
cidajtj 43 ai 57 jedincu indoneskeho poddrutiu (R. S. sondaiciis). Nedavrro by1 nosoroiec
javsky znovciobjeven ve Vietnamu. kde nepfeiivA vice r1e2 desel jedhcci ..vietnamskeho"
poddnhu (R. S. an~~aniiticus);
pravd6podobr16j i c l ~vSak zbyva jen G a2 8.
Vzajeti by10 drierio 22 zviiat. posledni z nicll V roce 1907. Nikdy se V zajeti nerozmnoiil.
7-
PO skoneeni valky ve Vietnamu doSla v&tSina zoo log^^ k zAv0ru, i e mistni poddruh
nosoroice javsketio bezpochyby vyhynul. V roce 1989 se ale na trhu objevily roh a kliie
z nosoroice, ktereho ulovil pytlak v oblasti Cat Lac. Ekologicke organizace i uiady tedy
znovu otivily snahy o ochranu vietnamskych nosoroicu.
Straici narodnitio parku Cat Tien, jehoi souEasti se stalo i ,.nosoroiti uzemi" Cat Lac,
rriaji na starost zvlnC?nou krajinu zarosllou hustou d i ~ l n g l ibambusu a nizkych stromG,
kde nejsou silnice a dokonce ani cesty. Devet mBsicu v roce nepielriili? prSi, takie rlizko
poloie~~A
misl;i se piern8fiuji v baiiny. KolnAii 11iena5ejimalArii, IioreCku dengue a japonskou encefalilidu. Straici narodniho park11se ob6tavB snaZi chranil posledni nosoroice.
Ani oni, ani zoologove, kteii do Cat Lac pfijiideji pfedevSini ze Spojenych statil, 111ale nikdy
iadneho nevidgli. Jen podle slop rnohou odhadovat, i e jich
zbyva 5esl a2 osm.
L o ~ i vi kv6lrii1 vylipoval tyrii vederiy Gerlern Polelern
z WWF v parku desilku misl, kde se daly otekaval navBtevy nosoroicu. Zoologove upevnili na stroniy fotoaparaty
spiaiene s infrasenzory. Kaide dva tydny pak straici parku
absolvovali dlouhe pochody ke vSem fotoaparatljm, aby
v nich menili filrny. U2 po vyvolani prvnich Ctyi svitku se objevilo hned sedrri touiebne ~Cekavanyclizaberu - podaiilo
se poiidit prvnich sedm fotografii iivych vietnamskych
nosoroicD!
Polet doufal, i e snimky z fotoaparal~rrozmistenych na
ri~znychlokalilach niu umoini ziskat piesnejSi udaje nejen
o poCtu nosoroicu. ale lake o jejich velikosli, pohlavi a rozrnnoiovani. V nasledujicicti mesicich vSak vSechny snahy
vyznely naprazdno. ,.Zda se." iekl Polet. ,.ie nosoroici zaEali nag system sabolovat. Podle stop jsme zjistili, i e se
pohybuji za stroniy, na kterych niame fotoaparaty. NBktere
infrasenzory byly zniteny, nosoroici je pravdepodobne
slrlili."
I k d y i folografie piiliS informaci neposkytly, diky zajrnu
rnbdii umoinily zoologil~na ochranai.i~mznovu tilasili? piiponienout, jak zo~rfalaje siluace poslednicli vielnamskych
nosoroicu. V oblasli, ktera zasalir~jeCat Tien, vyhlasila vlada v roce 1992 novou ekonoriiickou zonu, karri piiSli zemgdi?lci z pielidn6neho severcr. ZaEali p8stoval ryii, kacel lesy
a piilno v riarodnini parku sklizet ralari. ..Uzerni, kde mohou
iil nosoroici, se postup116znienSilo na p o ~ ~ h y cpatnact
li
procent pirvodni rozloliy. To pro n6 ~iestaei,"prohlaSuje Polet.
Nacl fotografiemi se socrEasn6 znovu rozviiily diskuse
odborniku, jaky zvolit dalSi postup.
Prvni varia~llapl'edpoklAd8, i e dojde k piesidleni obyvatel, aby se uvolnil prostor pro nosoroice. VesniCane se
ildajni? rhdi odst8liuji, pokud dostanou finanCni oddkodneni.
Druha varianta poCita s tim, i e vielnamSti nosoroici
budou piemisteni na Jhvu do Ujung Kulon, kde iije poslednich nekolik desilek jedincu irldoneskeho poddruhu. Pak by
ale byla ,,vSeclina vejce v jednoni koiiku". Navic je sporne.
zda by se v Ujung Kulon v6tSi poCel nosoroicu i~iivil.KOnetne je lu otazka, jestli si oba podclruhy riejsou piiliS vzdalene a jestli by vzajernne kiiieni rievedlo ke sniieni jejich
iivolaschopnosli.
Podle tieli varianty, ke klere se kloni i Polel, by vietnamSli nosorofci mBli byt narnno2eni v zajeti a pak vypouSl6ni
na bezpetne lokality napliklad na SurnatTe. Nikdo ovSem
nezaruti, i e se je v zajeti skuletnb podaii rozmnoiit.
Jistg se nelze rozhodovat unahlene. SouCasnE, se ale
rozhodnuli neda odkladat. Jinak by tolii po vielnamskych
nosoroicicli mohlo zuslat jen sedm folografii.
VC?Vietr~amr~
se potisiilo poAdi1porlze serlrr?zahBr/~tar?friicIiIOSOmfcri. Atdoriialiclte lotoal~nrdt)~
se v~~osbdfticl~
lnlcclr poc~zivaji
lake
pii vyzkrrrneclr tlnl.s'iclrollroi~rtyclts;~\ccrv dfurrglicll Asie. ~iaptilrlnd lygrri.
Foto Fvlike Ballzer.Wr~rlrlWildl~loI-u~id Cal T~nnConsorv:~iionProlecl
m
diiv6jSi vyskyl
dncsni vyskyl
Je vyrazn8 rrlenSi n e i
ostntni nosor-oicr, ma dva
rohy a telo porostle r'iclkorr
1ni;lvou srsll Zye samotBiskv: blizsi ridnie o lelto bioloirr chybi, rlebol i e vyskyfuje V teice p~istllpn~c/Jle-
.--
1
.-.
p
HIIIO~I~OS~:
500 a2 820 kg
Kohoutkova vy5ka: 1,25 az 1.4 m
je nres, roz~;~en; PoEet rohii: dva, rekordni delka prvniho rohu 82 cnl
je17 ostr~~vkovity.
Na Sumat- BiezOst: kOlenl '100 dni
Hmotnost ~lovurozenete:
35 kg
tea Ma/ajskdrrrpo/oostrove
Biotop: tropicky deslny les, zvlaste v tiorskych oblaslech
i,je
malajs.y
(0,
sumatrens,s), p,ye17,i Potrava: niladk velve, liany, keie a dalSi rostliny
Surnati-e se vyskytiije as,
VQk:
let
PoEct110stV piirod6: 1995 - 390 a2 540. 2000 - asi 300
150 a na ~or,t,rlelltu 100,~dr/lr:ri. Potetr~oslb017iejskB110 poddrulru (D S. harrissonr) v indoneske CBstr Borrlea neni znama. v malajske Cast;
zbyva V proviricir Sabah pfihliine 50 posledr7ich zvil'at.
V zajeti je nyni drietio 17 kuslj. pfitorn minlo ptirozeny area1 3 a V piirozenern arealir
14. Dosrid so nnrodilo jell jedin8 rnlfide, :I to sarttici, ktelb hyla ocYctrycer~obr'ezi.
rid]
.,,W,,.
Dloulia leta trvaji snahy o zachranu nosoroice surnaterskeho, prastareho druhu, ktej
se ostatnini r ~ o s o ~ . o i cani
~ ~ piiliS
m nepodoba. Vysledkl~je malo. Zati rn...
Hlavnim problemern ochrany lolioto nosoroice je vedle pyllactvi ubyvani piirodnicli
biolol)l*~.V di'~slerlkupopul;~i-.niexploze docli9zi ke sl6l1ovA1liobyvatel z JAvy rla Sumatru,
kde nove pfichozi kaci tropicky les. BBhern dvou a2 tii let vSak dojde k vyEerpani pirdy
a jsou tedy kaceny dalSi plochy lesa ... NemenB vyznaninyrii niEitelern piivodnich biotopir
jsou velci producenti dieva. Pii rozsahle t6ib6 dochazi k obnaieni pudy, ktera je v dusledku
vodni eroze pii lijricich nenavraln6 odplavena; les se tudii nemljie obnovit.
V roce 1983 by1 vypracovan akEni plan na zachranu nosoroice sumaterskeho. V jeho
r8nici nigly byt na Sirrrtatie odchyceny dv6 desitky zviial malajskeho poddri~hua piemist&ny do zoologickych zalirad v USA a v Anglii S cilern rozmnoiit je v zajeti a posleze vralit
na vhodriA nlista do pl'irocly.
0 rok pozd6ji zaEal v oblastech, kde by1 niEen les nebo kde zbyvalo nanejvyb nekolik
nosoroici~,probihat odchyt. Kdyi se do rl6klere z jam, vykopanych na lesnich slezkach
a zakrylycli lislirn, riosoroiec chytil, by1 nalofen do bedny a po diev8nych kolejicli postavenycli z kulatiny piepraven a i do mista, odkud lio Slo odvezl nakladnirn aulem. Celkeni
se podaiilo odchytit Etyiicet nosoroicir, z nichi vSak devatenact (temei padesat procent!)
uhynulo.
Dva nosoroici byli letecky dopraveni do Anglie (Zoo Port Lympne) a dalSi do USA (napi.
do Zoo San Diego a Zoo Cincinnati). Za kaideho nosoroice pFitoln indoneska vlada obdriela Sedesat a2 osmdesat tisic dolaru, ktere m6ly byt pouiity na ochranu piirozenych biotopu.
V zajeti se vSak nosoroici nejen nerozrnnoiili. ale S vyjirnkou Zoo Cincirinati u nich
nedochazelo ani k reprodukcnirn aktivilam - o iivoti. tohoto nosoroice se stale vi velmi
rnalo, jiste vSak je, i e pokud je par drien trvale v zajeli spolu, samec brzy zlraci o sa~iiici
sexualni zajem. Navic v fad6 zaiizeni zahy uhynul jeden z paru. Proto se koncem 90. let
v6lSin;l zbylych zviral vrhlila zpBt c10 Asie, do cliovnycli cenler zl'izeriycli V piirodrlich podrninkacti.
Pouze v Cincinnali zustali jeden samec a dv8 samice. Jedna z techto dvou saniic je
nyni j i i posedrne biezi. Pii piedchozich biezostech ovSem potratila, vidy do tii mesicu
po plodneni napaieni. SouEasna biezost je z duvodu zabraneni polratu podporovana hormonaln6. Samice je piitoni kaidych pet dni vySeliovana i~ltrazvukempies rektum. Otazkou je, zda loto vySelietii neovlivil~~je
r~egativnbbFezost a zda jc skuteCn6 nulne v sittlaci,
kdy jsou k dispozici neinvazivni melody.
Vedle amel-ickychchovaleli'r se o rozrnnoieni nosoro2ci1sumalerskych sriaii i ochrrinci piirody v Malajsii a Indonesii. V 16chto zemich byla vybcrdovana celkem tii chovna centra, kde jsot~zviiata driena na pornern8 velke ploSe oploceneho tropickeho lesa. Behem
uplynulych dvou let byla opakovane zaznanienana paieni, u iadne z celkem deseti sarnic
vSak dosud nebyla potvrzena biezost.
Prvni z chovnych center se nachazi na
Sumatie v narodnini parku Way Kambas.
Jsou zde drieni tii jedinci malajskeho poddruhu. Sarnec by1dovezen ze Zoo Port Lympne v Angli a dvB samice pocliazeji z Iridonbsie. Na kaideho z nosoroici~tu piipada
deset a2 dvacet hektnru lesa.
Druhe centrurn je v Sungei Dusun na
Malajskem poloostrov6. Na peti liektarech
iije osrn nosoroicu (dva s a d a Sest samic). Je tarn i sar~iiceMinah, riarozena
v roce 1987 v Zoo Malaka, ktera je jedinym
nosoroicem sumaterskyrn odchovanym
v zajeti. Jeji matka Rima, iijici dnes lake
v Surgei Dclsun, I~ylaale odchycenn ji biezi.
Tieti chovne centrum, kde jsou drieny
dvg samice a jeden salnec bornejslteho poddruhu, bylo ziizeno na malajske ehsti Bornen v rozervaci Sepilok.
Ve volne piirode fije v souCasnosti poslednich asi tii sta nosoroic~jsumatorskych.
Jednoho z nich se poprve podaiilo nafilrnoval teprve v Eervnu 1992. /Ja kratkem no& i.!my;
p'
nim zabgru infraeervene kamery je vid6t nosoroice S velrni ostryrni :I pomBrnr3 dlouhy- Nosoroic?~
sclr~~alersky~c
rtejpri1r?ilivr~6jSi,n
recelltrni rohy. Zjevne reagirje na podivnb pachy i?ir?idrutlem. Rod Drcerorlrrrirrsi i l j r t v t~o/~t~ordcl~.
a p0 n6kolika kyvavych poliyhecli 0p6t zlnizi Foto Rrcnt Hu(l~rlari.1 he Ullirnate Urlyulnte Page
V diungii.
(MWW ult~rnaieungulate
con))
p
P
.> :
&?,+,:, .
,
:e
'
.
c
,,
-.-
i.fj@
1;
.,
,
?
C E S ROZH
~
LAS
(\~%,,
ESCADo Trade
--
F--
--
I
Mlade milenia
Zoologicka zahlada DvOr Kralove nad Labem se ocl70, let speclalizuje ria alrlcka zviiata. Zakladern chovu se slali jedinci odchyceni a dovezeni osmi expedicemi zorganizovanyrni tehdejSirn ieditelern ing. Josefern Vagnerern. CSc. Od te doby se kralovedvorska koiekce africkych kopytnik~istala genobankou techto druhfi nlimo Afriku. Ne nahodou bylo z teto
zoo zp6t do Afriky vyvezeno j i i tiiaSedesa1buvoli~kaferskych, deset antilop koriskych a dva
piirnoroici Savlorozi.
Zdaleka nejvyznanin6jSije v zoologicke zahradl! ve Dvoie
Kralove chov nosoroiclj. Kolekce Citajici obvykle dvacet tii
a i dvacet Sesl zviiat ve liech druzich je nejvetSi v Evrop6 a
zaroveil clruha na sv6t6. Ne nahodou bylo v roce 1996 zmeneno logo zoologicke zahrady. Jejim symboleni se stala samice severniho poddruhu nosoroice tuponoseho, v jejirni
stinu stoji rnlade. Piipomehme jen, i e kralovedvorsk5 zoo d r i i a rnnoii i nosororce dvourohe a indicke. Celkern se zde narodilo j i i tiicel Clyii rnladat v5ecti t i i druhli. Nejv6tsirni
chovateli nosoroicil na sv6t6 jsou Wild Animal Park (WAP) patiici k Zoo San Diego a Zoo
Dvilr KrBlovB nad Labem - viz tabulka.
h
+
-S
.A
%
b.
.r-Wild.Aiiifiiil Park San biegd :
sb.-i:
,.Dvlir Krhbve h.L.
3 (1 2)
2 (oho 0 2 v majetku Zoo Dvur KAlovb L
Nosorofec_luponosy(blly)- jlzn~
13 (3 10)
Nosorofec dvourohy
4 (2 2)
Nosorofec ~rid~cky
9 (2 7)
,.I.Y
~G~lkt%MJlOS~tbiadii;ii;&&@&&& - m 2 9
(8121):,-,-;.
cr , ,
Vysvellivky 3(1 2) znarnenh - drteni 3 jedinci, z toho 1 sarnec a 2 sarnice
Nosorofec l"ponosy (bll~)
-
7 (3 4,
1 (01) hybrld
1
l
-
.
. -- -
--
-
-
E.
13 (3 10)
3(1 2)
L::
24 (7i.17) . . .-
V noci 29. Eervna 2000 se ve Dvol'e Kralove po dlouhych jedenacti letech narodilo
rnlad6 severniho poddruli~rnosoroice luponos6lio neboli bilelio. Jako vy1.a~svl!toveho
usp8chu Ceskych cliovatel6 je nazyvano ,,rnladG niilenia".
0 tom, CO narozeni ,,rnladgte rnilenia" piedchazelo a CO je provazelo, se doctete
na nasledujicich stranacti.
----
K nirn byla o dva roky pozdeji piidana sarnice
Nasirna poctiAzejici z Ugandy, ktera byla dovezena ze Zoo Prescot v Anglii. V dobl! piictiodu byla Nasinia brezi a nhsledne porotlila
sarniEku (Nasi), ktera vSak byla kriiencern
poddruhd. V Zoo Prescot lotii Nasirna iila ve
skupine jiinich nosoroicir tuponosych.
POodstavu prvniho rnladete byla Nasirna
spojovana S oberna kralov8dvorskyrni sarnci.
Jako prvni severni nosoroiec tuponosy v zaieti se ii v roce 1980 narodil sarneCek Suni,
otcem by1 tehdy osrnilet~Saut. OstaIni Skopir~nsevomich nosorotcri Irrpor1os)ich vr? Dvoie
dosp6le sarnice ve S kupine ne byly a i Krdlov6 rrnd Lnhen].San~rL'knNBjir?se od osfnfr~lchzvimllern.
pfi~errli
~,',~i'a' 1iSI dIo~0"11,'"1.dop"Bd11zol~r~rrfyrn
17asporadiclt& pokusy
uhynula jako devitileta v roce 1982. Nasirna
byla paiena i sarncern Sudanern a v roce 1983 porodila dceru Nabire.
V polovin6 80. let by1 severni poddruh nosorolce tuponoseho vyhuben v Ugand6
i v Sudanu a poslednich patnact zviial zbyvalo v narodnirn parku Garamba v tehdejSirn
-
-
-
p
-
-
-
~p
p C h o * severniho poddruhu nosoroice tuponoskho
v Zoo Dv&r Kralove nad Labem
V zajeli bylo podle irdnjii rnezinarodni plernenne knihy dosucl drieno pouze etyiiadvacel severliich nosorotci~tirponosyc:h, a to dvacet ziskanych v lelocli 1950 a2 1975 odchyten1 z prirody a Ctyr'i narozeni v zajeli (pate rnlad6 bylo pied narozenirn potraceno). Piitoril
devBt z deseti dnes iijicich jedinclfi je majetkem Zoo ve Dvoie Kralove nad Labern. V teto
zoo jich vSak Ize vid61 pouze sedrn (sarnce Sa~ita,Sudana a Suniho a sarnice Nesari,
Nabire, Najin a ,,niIadB niilenia"), nebot' sarnice Nola a Nadi byly v roce 1989 zapCijEeny do
Wild Animal Parku v S;in Diegu v USA, ltde i i j i se samceni Angalilu, deponovanym do San
Diega zo Zoo Cha~lirni.
Do Dvora KralovB byli V roce 1975 dovezeni severni nosoroici luponosi odchyceni
V Sudanu. Skupinu tvoiili dva sarnci (Sudan a Saut) a Ctyii sarnice (Nola, Nuri, Nadi a Nesari).
-.
pohl.
,
Plbmen. €is10
a
-
L
Rok a Misld
h,3&29nl,-
-
.-
.-b.
--*.&'.
!g!!.
! ..
-.: %phchod
.4
1
M
0015 Paul
1948 Sudiln
1950 Antverpy
1968
2
F
0016 Cl06
1948 Sudan
1950 Antverpy
1985
3
h1
0019 Bcn
1950Sudan
'9561~ondy1'
1986 Dvur Krillov6
491 90
lblu
ZOOriekornur~ikuje
1963 Suddn
1905 Rijbd
,15190
161,1
Zoo r~okurnu~nkuje
Louis
1972 San Drego
199G
0027 0111
1952 Sudan
5
M
0028 Lucy
1952 Sudan
6
h1
0051
F
--W
-
1952 Sudan
0075 Joyce
utracnn pro star1 (40 let)
1975
1963 Sudlrn
M
8
-
9
t.!
0074 Dtnka
1952 Suddn
1972 San Dlrgo
F
1123
1963 Sudan
1 9 M Ch,~rlurn
1907
11
M
0347
1960 Sudiln
1970 Chaltilrn
l97fl
12
F
0345 Tolacha
--
1970 u d h n
--
13
M
0348 Angallfu
1972 Sudlin
14
F
0351 Naslrna
1965 Uganda
g;:
i:ii
-
15
M
11373 Saut
16
M
0372 Sudhn
1973 Sudbn
l7
F
0375 Nuri
1973Sudiln
18
F
0377 N e s i r l
1972 SudBn
1975 Dvur Kralove
Nola
1974 Sudbn
0376 NQdl
1972 Sudbn
1989 WAP San Dlcgo
1975 Dvlrr K r ~ l o v 6
1989 WAP
19 F
0374
-~
20
F
~jo
SE 2 samicen~~
(NZN6d1)
Prvnl chovril samice
Pfitino ~&nu k o l a p
PNIII C~IOVIIY samoc
1980-1990 cloponnco vn WAP S.ln
0110s t
Diego
l972 Suclhtr
---
.-
1978
p
1992
~ ~ ~ ~ B 1 o v B
1975 Dvur Krhlovb
1989 WAP Snlr Diogo
1988 Dvtlr Krblove
1975 Dvur Krillovb
1982
1975 Dvur Krillwb
W
Uhyn v 39 lelech pro slBfi
1974
10
-.
...-I@!m
.
1956 Wash~nglon
1972 San D l g o
Washing'0n
1972 San Dlego
1965 Rljbd
4
0055
7 F
--
..
- -4S
c
-
-
L?!.YlO-
Druliy chovny sarnec
PrlEina uhynu kolaps lrautna
-
Od 1989 deponace da WAP tarn
pillolia (Saut)
Od 1989 doponace do WAP SRII
Dlogo
p0zn.r bq = sarnec, F = samice lutnB jsou vyznntcni dosud tijici jedinci
plernenn~
eisla jsou pfiiazovann dohrornady obBma poddruhurn nosoroice tuponosbllo.
Zaire. 0 jedinou chovnou skirpinu na sv6lB v Zoo Dvur Kralove n. L. se zaEaly zajirnal
mezinarodni organizace. DoSlo k jednani Skupiny specialistij pro chov zviiat v zajeti (CBSG)
pi[ IUCN, klere se i~skuleCnilove Dvoie Kralove n. L. v unoru 1986. Z jednbni vzeSla iada
doporuCeni S cilem zapojeni dalSich sarriic do reprodukce. Pote byla ustavena pracovni
skupina pii Zoo Dvur Kralove. Prvnini problernem byla potieba vjlstavby novetio pavilonu
pro nosoroice, nebot' kapacita stavajicicti dvou pavilonir nedostaCovala. Byly zahajeny
projekeni prace a posleze zatala vystavba noveho pavilonu. ktej, je pravd6podobnB nejvBtSim objeklem pro nosoroice na svele. Jeho delka je sto tiicet metru a kapacila dvacet
zviiat. Bohufel v dobach socialismu byla vystavba nesmirne zdlouhava a objekt by1 dokonEen a2 v roce 1989.
DalSim (1rohl6mem byla skuteCnosl, i e z d~'rvodubezpe~tlostizviial nebyl ve skupir16
drien trv:iIe S;IIII~?C, ale hyl k sa~nicimspojuv:'i~iEilslo jen v dob6 jejich iije, kteror~~)ozr~nl
zktrSeny oSeliovalel. VSecliny vyb6hy tolif m6ly ze dvou slrari vybudovan6 piikopy vc Ivari~
U a pii polytce hrozilo shozeni saniice do pTikopu. Proto by1 jeden vyb6Ii upraveri
(po stranach piikopil byly uniistFtny nekolikatunove balvany) tak. aby zraneni sarnic nehrozilo. a saniec by1 pak spojovan se saniicenii pravidelne.
Jednim z dalSich irkolu bylo ziskani informaci o hormonalni aktivite saniic. Od samic
byla odebirann nioC, krev, ale i rnaleiske rnleko a sliny. Nakonec se ukAzalo, i e bude
nejlepSi spolupracovat S Vyzkumnyni irslavern pii Zoologicke spoletnosti v Londyrie, kde
provadel prof. Dr. K. Hodges vyzkum monitorovani cyklu U samic nosoroicu pomoci zjiSt'ovani hladin horrnonalnich metabolitlj v moti. Piesto, i e lento vyzkum by1 lelidy teprve
v zatatcich, podaiilo se ziskat iadu cennych ildaju; piedevSim se ukazalo, i e samice kroni& Nasimy prakticky necyklovaly. Byly odebrany tisice vzorkG, piitom zriaenym probleniem by1 jejich dovoz do Londyna. Koncem 80. let take vazlo vysetiovani a iada vzorku
nebyla niltdy vyhodnocena. NaStFtsti po odchodu prof. Hodgese z Londyna se zaEAtkem
90. let iljalo vyzkumu odcieleni biochernie Velerinarni ~lniverzityve Vidni. Zooloyicka zahrada Dvirr KrAlove zaeala spolupracovat S prof. Dr. F. Schwarzenbergereni. ktej, vypracoval zcela novou rnetodiku ~nonilorovanicyklir samic nosoroicu stanovenim hladitiy metabolitu pohlavnich hormonu z trusu, c02 je vzliledem ke snadnosti odbhru vzorkir vliodnBiSi. Olevienim liranic a zavedenini bezvizoveho cestovani
v roce 1990 se odvoz vzorkir
do Vidne slal bBinou zaleiitosti. Vysledky vySetieni pak hyly
ziskavany bez zbyleCneho prodleni. Metodu prof. DI.. F.
Schwarzenbel-gel- publikoval
V roce 1993 a dlies se pouiiva
pro vSecliny cirul~ynoso~oicfi
v evropskycli zoologickycti zahradach.
Probihalo take vySeliovAni
pohlavnich organlj saniic i samcu; ve tiech .oiioadech
se ooda.
odebrat a v~SetiilSCmeno.
~wriipA?eniNdj~na Satita 14. zdii 1998. PO tllotrh~clrletecl~se
zv);Sila rtadts/e / t i t odcltov dnlSillo severr,it]o r~osorofcetilporro- U saniic poch~zejicicliz piirosell0
dy bylo zjiStgno, i e vzhledem
Foto Arilnn Gucwir~skl
a hymen by1 urnele perforovan.
Na &klad6 i6chto vysetieni zaCaly byt medikamentalne stimulovany a postupri~dochazelo k p ~ n i m
pokusum o paieni.
Sarnoziejnle bylo zjevne, i e
velkym pliriosorl~by bylo ziskAni
novel~os;ilnce. I3otiuiel dovoz noveho sanice z piirody
. by1
. v te dobB
zcela nen~oiny.K dispozici by1 pou- V pr'irvdd porr~cilrajiriosoroicuni ,.balie~inikou~pele"odsfraze Sestatiicetilety samec Ben riovat parazity. Dopfavaji si je vSak i v zajefi.
v LondynB, klej nikdy nepaiil a po FO'O Dalla Ii01eekov8
cela Ieta fil sam. Ben by1 do Dvora Kralove dovezen v roce 1986, podaiilo se jej spojit se
skupinou sarnic, mel o nB zajem a reagoval na iiji Nasimy, bohuiel vSak j i i paieni riebyl
schopen.
V lelecli 1987 a2 1990 probihaly hornionalni stimulace samic. Naslup pravidelne
a plnohodnotne iije vSak nevyvolaly. SouCasnB byla rnenena i krmna davka a svBtelny
reiirn a podavany vitarniny.
Nasima porodila potieti V roce 1989, kdy se ji narodila samiEka Najin. V roce 1991
Nasilna dalSi ni1adB -take samieku - b o l i ~ ~ ipotratila
el
Sest mBsicu pfed porodem. Sarnolna Nasima uhynula v roce 1992.
PiiCinon absence horrnonalnich cyklu sarnic rnirie byt i socialni bariera (znania napi.
U goril a gepardi~),ktera vyplyva ze spoleCenskeho zpusobu iivola totioto nosoroice. Pak
se zviiala, klerh spolu vyrostla nebo spolu trvale fiji, nepaii (piesny rnechanismus baribry
neni znarn a U nosoroicu dvourohycti a indickych lento problem neexisluje, nebol' fiji
samotaisky a v zajeti se paii i blizci piibuzni, kteii spolu vyrustali). Aby v kralovedvorske
skupini. doSlo k socialni zrnenB, by1 v roce 1990 dovezen ze Zoo Kolin nad Rynem nechovny par jiiniho poddr~rhu.Bohuiel, oteksvar~ehoefektu nebylo dosaieno, a lak byli tito
nosoroici v roce 1996 vraceni.
Vzhledern k tomu. i e poddruhu hrozilo vyhubeni, byla Zoo Dv6r Kralove v roce 1987
osloven;i Zoologiclto~~
spoleCnosli Sal1 Diego a vedenim CBSG S navrliom sl)oluprrice
pii c l i o v ~IBchto
~
~~riikatnicli
zvil'at. ZArnBrerr~t)ylo nver'it, zda by zm&nn mist:^ n poc.lr~~ir~ek,
zejrnena klimatickych, vedla k rozmtioieni dosud necliovnych odchytovycl~sarnic. Po sloiilych jednAnicli byla dohodnt~tndel~onncetii ~iosorofci~
do San Diega - sarnce Snuta
a snrnic Noly a Nadi. Byli odvezeni 13. iijria 1989 a umislBni ve Wild Animal P:~rku,leiicim
asi tlyiicet kilornetru od San Diega v kalifornske pouSti. Nasledujici rok by1 do Wild Animal
Parku dovezen ze Zoo Chartum jeSlB samec Angalifu, ktej, by1 take sliidav6 spojovan se
samicerni. K sexualnimu zajmu vSak nedoglo.
V iijnu 1995 probBhla v USA mezinarodni koriference o severnim poddruhu nosoroice
tuponoseho, kde se seSli zastupci Wild Animal Parku a Zoo San Diego. Zoo Dvhr Kralove,
pracovnici narodriiho parku Garatnba, vladr~iiriednici Zaire a dalSi odbornici. Americka
stralla piislibila, i e zaEne samice hormonAlnB nioriitorovat (tak jak se to del0 ve Dvoie
Protoie dellta biezosli nosoroicu tuponosych (bilych) je velnii Casto individualnl! rozdilna a lrva rninirnAlnl! 480 a maxinialnl! 548
dni. by1 odhad terrninu porodu znacnr! nesnadny. Mohlo k n6niu dojit kdykoli mezi koncern
cervna a koncem srpna, ved6li jsme vSak,
i e Najina rnalka Nasirna rnl!la dvakrat biezost
dloulioir piesne 485 dni. Proto by1 stanoveri
jako ( ~ r v nreilny
i
terrnin pal-odu 29. Cerven
a jako nejpravdepodobri6jSi 2. Eervenec.
..Mlade milenia" se narodilo 29. Cervna ve
2.30 v noci po 482 dnech biezosti. Jeho narozeni i prvni tydny iivola, stejn6 jako prvni kroky
do venkovnilio vybl!hu na sluniCko, motili diky
CeskBmu rozhlasu sledoval vSichni piizrrivci
v pfimem pfenosu p6ti karrier ria internetove adrese http:llwww.rozhlas.cz/mlade.
Sarnotny porod by1 rychly, Najin jeSte kratce pfed narozenini rnladete leiela. pak vstala
a hBhern minuty z ni mlad6 ,,vypadlo". Asi tii
cet a i ctyiicet minut po porodu je nekolikrat
nabrala na rot1 - niladl! nosoroice videla ooprve v iivot6. NaSt6sti hyl porodu piilonien
zkuSeny oSetiovalel Jan ~d'arek,klery sarnici
uklid17oval.MIad6- jalc se vz3pBli ultazalo, jde
o samiCku - bylo sice konsliluCnB slabSi (hmotnost jsme odhadli na padesat kilogramfi), ale
o to CilejSi. ZaEalo tileclal rnleko, avSak Najin
rnu zpoE8lku uhybala. NaSl6sli se podaiilo matefskou nezkuSenost prekonat, Najin se uklidnila a zaEaln nilAd6 kojit.
,,MladEt milknia" se stalo nejen v poiadi
etvrtym iiv6 narozenym severnirn nosoroicem ti~ponosynl,ale i prvnirn narozenym
ve drutie generaci v zajeti.
Mldd6 se narodilo pfi nofniln osvr2fleni Zab61y vysoce citlive Eernobile Itan~efybyly jednak distril~uovariy 011 lirie 11abiterr?el,jedl~akzazr1anien3varly 11a
video.
ZpracovBlii videa Jan Rii~gc~
Prvni fofogmfie san~icei rnl+di.te poiidila asi fii hodiny po porodu fotoyrafka CTK Alexandra MlejrlkovA.
Kvuli bezpebiosfi lnladete mohla fotograiovaf, a2 kdyi se Najill po pfvr?irnkojerli ~rklidl~ila.
Jeji sriimky
se dri~heliodne doslova rozlot6ly do svbta.
Folo: Alexandra MlejrlkovA
Cislo
M
1
Datum
naroieni
Plem. Eislo a
p', jmbno
,-
Pohlavj
Saut
Nas~ma
8 6 1980
630 S u n ~
Otecb
Matka
P
F
2
3
Polrat
4.
Pozn M
I
I
I
-
F
l 1 7 1989
943 N q n
I
F
[ 1122
F
11305-?
snrnec. r = saniice
I
118.7.1991
129.6.2000
Sudan
Nas~nia
15 1 1 1983
789 Nab~re
-
l Naslrrla
S"din
-
Poznamka
Paiil, ale bez
potornka
Piiena, ale
nezabfezla
DruIiB chovni
-,.,...--
ClrnlrP
A
-
Nasima
Najin
l
SudBn
Saut
Potroceria
I ,.MIadB mil8niaU
,,PTipravime znovu piiniy pienos hnizdBni Eapu Cernych?." rozhodovali jsme se
v Ceskern rozhlase zaCatkem jara; jest& piedlim, nei se Capi, ktere sledujerne v rarnci
projektu AfrickA odysea, vrhtili zpB1 na hnizdiSt6. Piimy prenos nazvany Kristqna
f i v e (tillp:llkristyna.rozlilas.cz) jsrne realizovali u i v roce 1998. Byl velrni sloiily
a neoeekavanl! ~isp6Sny- na Cerne Capy Kristynu. Davida a jejich nilad'ala se do
brdskych lesu ..chodllyUdivat deset~t~sice
l~di
z vice n e i devadesA11zemi C i t l l ~jslne ale,
i e IentokrAt - I k t l y i Odysea pokr;iCye by to chtelo neco j1n8ho
Jenie c07 Na lnternetu je moine sledovat
/ znbgry llsicu webovych kamer, klere
ale v naproste vetsine poslradaji zajimavost,
o smyslu nemluve.
Napadlo nas udglat pienos hnizd8ni jineho
druhu ptaku, n e i jsou Capi, ale lo by bylo piiliS
podobne Kristyne iive. A dlouhodobr3 sledovat
jind volne i i j i c i zviiala praklicky nepiipada
v ilvahu.
,.A CO zkusit zoo?," napadlo kohosi. ZaCali
jsme piemyblet. ktera zoologicka zahrada ma
11nas takova zviiata, ktera by pro naS pienos
byla dostnleCn8 atmktivni - a kterym by publicila S nim spojena mohla n6jak prospet. Vzpomnel jsem si na nosoroice ve Dvoie Krhlove.
ale v prvni clivili se zdalo, i e cl6lal piimy pienos loho, jak p ~ rdne
l leii n8kde ve vyb8liu, by
piilis zajirnave a piinosne nebylo.
VeCer jsem se doma ale piece jen piipojil
na internet a zaCal hledat podrnbnnsli. Asi
Pwtii ,.knr~lcrovt!7lio~Sky"
p/obt?l~ly
v rrosoropo pljl hodin8 jsem na serveru International
irnci i r i v biezrtir Zleva Adrroslav Bobek. LuboRhino Foundation naSel pozoruhodny mail
rrlrr Pralek a. Petr
. Rosol
ov6nCeny
celou iadou vykiiEniku. Dr. Franz
Folo KtiaIlI Baalllak~
Sct1w:irzenberger
v
118111 s t l ~ l o v n l ,
i e kr;ilovedvorskh samitkn severnlho biletlo nosoroice Najin je bezpochyby biezi a i e
v lete se da ocekavat narozeni mlsdete. Vyborne!
Druhy den veeer se v pizzerii u rozlilasu seSel cely budouci ,,nosoroieiWtym, tvoieny
jedriak dlouholclynii spolupl.acovniky projektu Africka odysea, jednak lidrni z nove vzriikleho ceskeho rozhlnsu Onl~ne.Behem pill hodiny by1 projekt ..pienosu t6cti hrochil z Hradce"
jednomysln8 schvAlen.
Nasledovala seznaniovaci cesla do Dvora Kralove (vSichni si rychle zapnmatovali, i e jde
o ..nosol-oice ze Dvor;~") a pak tytlny pfiprav, ktere nnSl6sti podslalnB ulelleila vyznamna
pornoc dodavatele karnerovych sysle~nli,spoleCnosti ESCAD Trade.
KoneCne po polovine Cervna jsrne se do Dvora Kralove rozjeli instalovat karnery a dal5i
zal'izel-~i.Aby I~ylapokryla celfl pplclia, kclo se N ; i j i ~rnolila
~
pohybovat (Iscly dv:i Imxy
a vyb8ti), bylo ~lutrlen~isaditpet ka~iler.Dve barevne, z nich jednu ovlhdanou na dhlku,
jsnie ~lrnislllido vybehu DalSi barevnou kameru jsrne dali ad ..obytny box, kde mela
podle vSech [~iodpokladuNajin porodil. Protoie se dalo oCekaval, i e porod probehne v noci,
kdy tlvniti i~bikacesvili jen slabe Zarovky, doplnili jsnie barevnou k a m e r ~mad
~ toulo koji
jeSte vysoce citlivou Eernobilou karnerou, rovnei ovladanou na dalku. KoneCne ,,vedlejSiU,
tak zvany piehaneci box js~nese rozliodli sniniat jen jednou stacionarni Eernobilou kamerou. S11:idno se to nnpiSo, ale byla lo I~lnvnBpro t-lonzu Pelru dlotllih a sloiil;i prhce. Jeclna
testa do Dvora KrAlove rleslaCila.
1
K d y i jsme byli ve Dvoie Kralove v ~itery
20. Cervna, 05eliovalele figs vylekali. Objevili
u Nhjin mlezivo, c o l rnohlo znamennl, t e porodi kaidym dnem. Se zviiaty je vidycky vSechno jinak a zdalo se, i e to bude platit i tentokrat.
Piedpokladali jsme, i e NAjin porodi v Eerverlci
nebo v srpnu, piiCemi nejbliiSi moiny terrnin
by1 pielom E e ~ n a E e ~ e n c eale
, najednou se
zdalo, i e narozeni ,,mladete milenia" m u i e ~ n e
snadno propasnout. Urychlili jsnie tedy vSechny piipravy a zahajili piirny pienos v patek
23. Eervna (pracovnici Cesketio Telecomu alc
jeStS! I'eSili probl61iiyS linkami - uk<~zalose, f e
stare olovene draty z 50.let vedouci do zoo nevyhovuji; v nasledujicich dnech proto operativne zavedli linky nove).
JeSl6 pied oficialnin~zal~AjenlmpTenosu,
ktere probehlo v litery 27. eervna, jsme na naSe
internelove stranky umistili e-mailovou adresu.
na ktere si zajenici mohli vyiadat avizo, i e porod zaCina. VSichni - snad i ~Setiovatele- ni6li
pocit, i e v minulych dnech Slo o plany poplach
a i e Najin skuteEn6 porodi a2 na zaCatku Cer- Jan Petnj ze spolecriosti Atoll Ellrope fnstaluvcncc. Ve sltuleEnosti vSak do narozeni mladd- ie inrlnrr 7 venkovr~ichkanler Snolu S r>racov,-,-- - - te zbyvalo jen nekolik malo dnu.
niky finny ESCAD Trade m61 na starost zajrsVe stiedu 28. Eervna veCer jsem si oteviel tdni nna/ogov@Cbslf pknosu
stranku S piimyrn pienoseni. Najin piechazela ~~l~~l,~,l,l
Baalbnki
po boxu, pak si letila a znovu piecliiizela. Zavolal jsern lvovi l-lulinskemu: .,To dela u i od odpoledne." iekl nii. N e i jsem staCil telefon odloTit, zazvonil. Ze Dvora volal Honza Zdarek, i e je Najin neklidna a i e behem Clyiiadvaceti
hodin nejspiS porodi. ,.Ale jiste to sarnoziejrne neni," dodal. N8kolik nas slodovalo NAjin
pozde do noci. MAme do sv8ta rozeslat zpravu, i e se rnlad8 CO nevidet narodi? Asi v p111
iedne iseni se rozhodl, i e
bude nejlepSi upozorneni
rozeslat i zn cenu v6tSi Ci
rnenSi ostudy. V pul druhe
koneCn8 odeSly posledrli
e-maily a snis zprAvy.
0 liodir~tr pozd8ji 11ylo
,.~~iIade
milenia" na sv6te.
~
P~dciv mistrrosti ~Setivvatelr~
rnd 11.2jen Ivo I-lolinsky, ktery
spolu S Janen~Brjrgererr~rlaps;~lpiisluSrrysoft\z~are.Zn par
ohnrrriikti se pierlos mzb8l~1fo
vc: zltr~Seb~~lrrr
provozir.
Folo Khalil Baalbaki
Staria - ProC? No, ona je zatirn rnaliCka, ale
jednou z ni bude pekn6 veika sleCna, skoro
obryne. A v jednB cimrmanovskb hie (Dlouhy, Siroky a kratkozraky) byla jedna takova
obrynl! pojmenovana pravB timto krasnym
jrnenem! :-)
Manon - Jiste by svym puvabern dokazala
omarnit nejedno rnuiske srdce.
Pavlinka - Protoie se narodila na svatek
sv. Pavla (a Petra). A taky je to takove hezke. Eeske a neine - a ona vypada moc hezouCky.
Nefaru - Jde o sloiene slovo, pii jehoi tvoieni jsem vychazel ze svahilbtiny. Kdyi je Cerstve narozena sarniCka v poiadi Ctvrtyrn rnladetern teto formy, mohla by se jrnenovat .,nne
faru", c o i svahilsky znamena ,,Ctvrty nosoroiec". Cesky by se ,.nne faru" Cetlo Nefaru.
Konga - Variace na jrneno Kongo, kde iije
zbyvajici male stado lechto nosoroicu v piirode.
Dajkin -VySla jsern z Casti jm6na nialky a ze
zaCateCnich pismen Dvora Kralove, c o i je
urCit\j
. s~tnbola ocengni toholo rngsta, kde
Nejen jak se bude jmenovat, ale piedevSim - kdo jmBno vymysli? Obratili jsme se na
nejSirSi veiejnosl, piedevSirn na navStevniky internetovych slranek Ceskelio rozhlasu a na
posluchaCe. Vzapeti zaCaly piichazet desitky e-rnailu a dopisu.
Mnozi z tech. kdo narn posilali sve navrhy, se nechali inspirovat oznatenim ..rnlad&
milenia". Moina a2 piiliS. Pro nosoroiti sarniCku navrllovali jlnena odvozena nebo podobna slovu .,rnil6niurn" - Milenia. Mila, MiluSka. Lenia a podobne.
DalSi vybirali z kalendaie; jedna pani poslala seznam plnych 156 jmen! A koneCn6
nekleii jmena nejruznejSirn zpusobeni vymySleli a odvozovali.
Podminkou zaiazeni navrhu do byl' i nejSirSiho vyberu bylo zduvodneni, proC by rnlade
melo dostal to Ci ono jmeno. Nektere z n,ivrIiu i sc zduvodnenim~pieliskujeme (poiadi
nevyjadiuje m i r i ~nasich preferenci!):
Viktorie Velke vitezstvi nad piirodou, nad lidmi. Radost z totio, i e se Clovek snazi malinko napravit velke chyby rninulosti.
&jin - Z eervna a Najin. Ze jrnena bude hned jasne, kdo je jeji rnnminka, a narodila se
v tervnu, lak pro6 toho nevyuiit?!
-
23. Een/er]ce, ve V&LI dvoccli pdti dui/. nidlo n t l h se ZOO nachazi.
d6 0 po/ovincr v6lSi l?n~olnoslrlei pit rlnrazerii - Gaia - Je to iecka bohyne zeme. Byla matd e r ~ r ~pfil~yvalo
e
o jederi kilogr'arri.
kou vSeho, CO na zemi iilo a rostlo. Af chra-
HoloEkovb
ni i bile nosoroice.
Bublinka - Proloie riosol.oir5i IiolCi<;ka je milouEka, hebouCka a bez pocliyby ntSinA
a krasna. Neni nulne ji davat sloiilA riebo cizi jmena.
Gararnba - Prav6 jrneno rezervace, kde v piirode i i j i posledni severni bili nosoroici, je
syrnbolem jejich rnizejiciho svgta. Mlade narozene v Eeske zoo je nadeje pro budoucnost
lohoto nestnirne vzacneho druhu.
Oskar - U zviialek se nfirrl osv6dCilo (nyni naSe nejhodnejsi zviie - vlCak). Jisle uznale,
i e by bylo relativn6 snadne najit vhodneho a botialeho sponzora v prostiedi provozovalele
sili rnobilnicli lelefonu, piieerni jmeno Paegas nebo Eurotel nedoporuCuji.
Akirfa - Clete pozpcilku a zjistite, proC toto jrneno.
Limb - V angliktine znamena ,.limbumaly dareba nebo neposeda a to je piesne to, CO m6
napadlo, kdyi jsern ho uvid6la popwe.
Fatu - Podle masajske bohyne veCnelio iivota.
Sn6ienka - K lak rnotiutnb~nuzviieti by se n6inouCke jrneno hodilo.
Nobi - Je africkeho pi~vodu,stejni. jako nosoroiec tuponosy. SouCasne je Nobi litla delska kniika o africkem chlapci a zviiatech, kterou napsal Ludwig Renn a ilustroval Zdenek
Burian.
Hope - Anglicky ,,nadeje0.Nadeje pro piiSti tisicileti - nejen pro nosoroice, ale pro nas pro
vbechny.
Vyb6r by1 slofity. PO uzAv6rce doplirujenie, f e jsme se rozhodli pojnienovat .,rnlad6 milbnia" Fatu. Jrnerlo navrlil Ing. Ondl'ej BIaha.
Folo Dana
Narozeni .,mladete milenia" vniniame nejen jako sv6tovy uspech Eeskych chovatelu,
ale i jako doklad naSi teorie, i e zasadnini problernem rozrnnoiovani nosoroicfi tuponosych v zajeti je piedevSim riedodrieni zakonitosti vyplyvajicich ze soci~lniliozpl"~sobtri i vota tohoto druhu, c o i vede k absenci horrnonalnich cyklu samic. Samice iijici spoleCne
se samci od mladi je - laicky ieeeno - obvykle nepovaiuji za sexualni partnery, a proto
u nicli nedochazi k nornialnirnu pri~bi.hu iije. Pokud se nepravidelnr? pail, pak nezabieznou. Proto se take v dosc~dchovr~eskupine po zeslarriuti pi~vodnichcliovnych jedincli
zaslavuje rozmnoiovani, nebot'otec se nepaii S dcerami a bratii se seslrarni. Tenlo piirozeny mechanismus br5nici piibuzenske plemenitbi. funguje napi, 11 goril, ale take U yepard i ~n oslatni. i 11lidi. Zl)i'rsol~jelio ..vyl~lokov81ii"neni piesni. z11An1,nebol' cliybi sludie
z piirody, ktere by zrngny ve skupinach nosoroicu tuponosych v piirode objasnily. Piesto
se nale teorie, i e musi byt piivezen pro sarnice novy neznamy sarnec a ten pak spojovan
se sariiicemi denni. a v IelB pokud rnoino i v noci, potvrdila. Dukazem je nejen zmi.na
IiormonAlnich ilktivit a n;isledna pilieni dvou ~r~ladycli
sarnic v krAlov~dvorskt5skupir16po
spojeni se sarvcern Sai~teninavrhcenym po deviti letech z USA, ale piedevfirn narozeni
..mlad6le milenia".
NAjin se stale matkou ve svycli jedenacli letech. Proloie n i i ~ i ebyt chovna a2 do tiiceti
let, je realny pieclpoklarl rlarozeni minimalri6 dalfich pBti a i Sesli mlad'al. Pokc~dzaCne
rodit i Nabire, pak by se mohla stat matkou lii a i Etyi mladal. Ovfern za piedpokladu.
i e Salit bude stale pii sile a plodny, c02 Ize realne piedpokladal do jeho petatiiceti let.
A ,,mladB milenia"? Sariio7iej1nPzustane vo DvoFe Krhlove, kde jej i S matkou cl~cerrre
reintrodukovat do skupiny podobn6. jak to probiha v piirode. Piitomnost mladete by mohla
byt stirnulujici i pro ostatni samice a mladeti se dostane normalnich socialnich vztah0.
A i bude novorozene saniiece Etyii a i pet lel, bc~dememusel ieBit problem jejilio bi~doi~ciho pnrtnera. Mohl by jirn byt po bnbiCce pfib~~zny,
dnes dvacel let stary St.lni. Veiime,
i e budeme rnoci oteviit i olazku ziskani neterilorialniho a tudii do reprodukce nezapojeneho mladeho sanice z Garamby.
Zatiln viak riemuieriie piedbiiiat. VSichni kralovedvorSti chovalele dnes vi.fi, i e severni poddruh nosoroice t~rponosehor~eniusivyhynout.
Pokud se podaii zvladnout pyllaclvi, resp. pokud zanikne ohctiod s nosoroiEimi rohy,
neni duvodu, :~l)ytale zvii':iln neiiln na Zenii d<~l.
Pol?ebrrjijen trocl~uprostoru s doslatkern
potravy a klid. Piikladeni je bezespor~~
tisili ochrancir piirody v Jihoafricke republice. kteii
i bez ..anierickycli" dolaci spravuji svou zemi a vyuiivaji jeji piirodni bohalslvi.
SouCasn6 v8iim v tul-ismus.Zen,& se nam zmerlbila; dnes neni ani pro Ceskeho obCana nemoine navSlivit Afriku. Ceny letenek zvlaSt6 v i~noruzavratne kiesaji. V okamiiku.
kdy africke a asijske staty zaEnou vy~riivatsve piirodni bohatstvi v turistickeni pri~myslu.
zaEnou si doopravdy vaiil svycti nosoroicu. Pak zbude jen jediny problerli - zvladnout
pol)ul;~i:r~iexplozi, nby I~ylorilisto j;~lcpro litli, tak pro zviiala. Jseni osobr& 1)iesv6clCer1a,
i e pokud k tomu nedojde. Eeka i nas lidi stejny osud, jaky piipravime nosoroicum.
S;lrr,ice rlosmofce dvol,r-o/,e/los nila~felerfi.
Kldlovedvorslt,i sk~//)i/lrl
16~/,10110~0/Ofcli
Je
drr~lrdriejvc5lSl 113sv6lE (po nr~glicltdZoo por-l Lyrrlprfc).
Foto. Dana HoleCkova
Vyb6r pouiite literatury
Abstrakt
And&ra M,, 1999: Ceske nazvy 2ivoEichil II. Savci (Mamnialia). Narodrii muzeum Praha.
Foose 7: J., 2000: Asian Rhino Conservation. Report to The IUCNlSSC African Rhino Specialist Group (AfRSG) from The IUCNlSSC Asian Rhino Specialist Group (AsRSG).
Gaisler J., 1983: Zoologie obratlovcu. Academia Praha.
Grzinlek B. et al. 1990: GrzimekS Encyclopedia of Mammals, Volume 4. McGraw-Hill Publishing Company.
HoleCkova D., Vondra Z., 1994: Nosoroici a jejich chov ve VychodoEeske zoo. QITec.
Nove Mgsto nad Metuji.
HoleCl~ovciD., TornASova K.. 2000: Narodi se ve DvoFe Krilove n. L, nejvzacn6jSi mlad6
roku 2000? VyroCni zprava Zoo Dvdr KrBlove n. L.
lSlS Specin~enReference, 2000: Matnmalia. Minnesota.
Golfenboth R., Oclls A., 1998: International Studbook for African Rhinoceros. Zoologischer
Garten Berlin.
Larousse, 1995: iivot v piirodi?. Savany. Slovart Praha.
Nocrschullz.N., Meister,J.. 1998: Nashornen auf del- Spur. Verein der Zooparkfreunde in
E r f ~ ~e.V.
rl
Sti~attCH. a T, 1997.: Field Guide to The Large Mammals of Africa. Struik Publishers.
Cape Towri.
$pillar Z. V., Burian Z., 1984: Paleontologie obratlovcil. Academia Praha.
Vahala J., 1993: Nosoroici a jejich chov ve vychodoEeske zoo. i i v a 3. Academia Praha.
Pense W., 1989: The Big Game of the World. Paul Parey. Hamburg a Berlin.
Prvni Cast publikace je v61iovBna seznhnieni S nosorolci a problematice jejich ochrany.
Ve druhe Easti je podrobne popsana historie a souvislosti chovu severniho poddruhu nosoroice tuponoseho (Ceratotherium simi~mcottoni) v zoologicke zahrade ve Dvoie Kralove
nad Labem (Ceska republika), kde se 29. Cervna 2000 narodilo po jedenscti letech v poiadi
j i i Ctvrte mlad8; tato zoo[ogicka zahrada je jedinou, ktera lento mimoiadne ohroieny poddruh nosoroice odcliovava. Narozeni samieky, ktera je oznaEovana jako ,,mladit milenia",
je vyznamne jest6 z jednoho dlolvodu - jde o prvniho severniho nosoroice tuponoseho
narozeneho v zajeti ve druhe generaci. Publikace se pom6rne podrobng v6nuje take popularizaci teto vyznamni! udalosti, zejmena piimeniu pienosu narozeni a prvnich tljrdnh fivota mladgte p6ti kamerami na internet (http:llwww.rozhlas.czlmlade), ktery by1 za podpory
iady sponzoru organizovan Ceskyni rozhlasem online. KoneEn6 ve tieti, posledni Easti
jsou nastineny perspektivy nosoroicG i budoucnost chovu severnich nosoroicd tuponosych v zajeti. NynejSi populace v zajeti cith celkem deset jedincd a behem ngkolika let
nastane potieba dovezt sarnce z piirody, tedy z narodniho parku Garamba v Kongu, kde
i i j e poslednich dvacet p6t tBchto nosoroicD ve volnk piirod6.
Hlavni internetove zdroje
Infernafional Rhino Foundation - http:/lwww.rhinos-irf.org
MladB rnilenia - http:llwww.roztilas.czlmlade
Rhinos in the Wild - htlp:llwww.panda.org/reso~~rceslpublicalions/species/w-rl~inos/irldex.htm
SOS Rhirio - htlp://www.sosrhino.org
Threatened SpeciesAccou7ts - tittp:llwww.panda.orglresourceslpublication~species/threate~~edl
Zoologicka zahrada DvGr Kralove /?adLabem - http://www.zoodk.cz
V srpnu 2000 vydaly v Praze ZoologickA zilllrada Dvirr KrillovO n. L., &sky rozhlas a ESCAD Trade.
Editor: Miroslav Bobek
Texty: Dana HoletkovA a Miroslov Bobek
Pied~nluva:ZdenBlc Veselovsky
Fotoyrafie: Alexandra MlejnkovA. Dana I-loletkovh, Khalil Baalbak~,Kes & Fraser Smith, Anlhoriy
Bannister, Beverley Jouberl. Mike Baltzer, Basant Subba, Tenzing Sl~erpa.Brent Huffman, Anlon
Gucwinski, TornaS HajnyS
Ilustrace: Jarornir a Libuse Knolkovi
Mapky: Dana HoleEkova
GrafickL uprava a DTP: David NovAEck. BEN -. lecliniclta liloral~rra
SpoluprBce: l-ubomir PiAlek n Magdalena Pilnh
Tisk: RETlP Ce~enyKostelec
Abstract
The aini of the first part of the publication is to provide basic information on rhinos and their
conservation, in the secorid part you will find the detailed story of breeding the Northern
White Rhino (Ceratofherium simum coftoni) in DvOr Kralove ZOO (Czech Republic). This
ZOO is the only ZOO worldwide, where this extremely endangered rhino subspecies breeds in captivity - the fourth baby was born there afler 11 years, on June 29Ih, 2000. The
I~irttiof a fernale, known as the ,,Baby of the Milleniurn" has another importance - it is the
first Northern White Rhino, which was captive born in the second generation. The publication provides also a detailed information on the populatization of this important event, first
of all the live online broadcasting of the birth and first weeks of the baby's life by means of
five cameras at the lnternet address http:/lwww.roztllas.czlmlade, which was, thanks to the
support of several sponzors, organized by the Czech Radio Online. Finally, the third and
last part oullines the future perspectives of rhinos and of Northern White Rhino breeding in
captivity. The coritemporary captive population numbers 10 individuals. During several years, there will be a need of importing a male frorn the wild, that means from the Garamba
National Park in Congo, where 25 last wild individuals still survive.
Dana UoleCkovB
ZoologickS zahrada, Stefanikova 1029, 544 01 DvGr KraIove nad Labem,
e-mail [email protected]
Miroslav Bobek
Cesky rozhlas, Vinohradska 12, 120 99 Praha 2,e-mail [email protected]
Sponzoii a partnefi projektu MIad6 milenia
1
Kitiny ,,mladiite milenia"
I
webmint @ cro.cz
7
-
Zoologicka zahrada Dvljr Kralove n.L.
Stefanikova 1029, 544 01 Dvur Kralove n.L.
zoo.dkr@ worlclonline.~~
tittp:llwww.zoodk.cz
iYL5'C2 l)'"''li * c r c / ~ ~
l ,l{ ptlrfllrl v
pr#l!lty\I,wtf c e I ~ ~ ! ~ l : f
ESCAD Trade, s.r.0.
Ukrajinska 221, 101 00 Praha 10
tel. 02-71745458
[email protected]
Ve sliedu 9. srpna 2000 probel?ly veiejne ktlirly
mlAdete milenia Jelio kmofrem so slal generFilnr
iedrlel ~ e s k e h orozlilasu lng Vaclav Kasrk
MlSd6 si z k i l h nic ne&lalo, jell0 r?lalkn Nijin
vSak byln z davu navSt8vniku trochu ner-vdzni.
Foto Tom.~?t lalnys
Foto Kllalll Baalli,~k~
CESKY TELECOM, a.s.
OlSanska 5, 130 00 Praha 3
tel. 02-71411111
http://www.telecom.cz
Ml~id8bvlo ~oirnenov;inoFalu podle mosalsk8
Jrneno rmvrlll Ing Ondicj BIIil?az Praliy Na fotogralr~uprostied mezi lffg. Vacbvefll Kasfkenl a
iedilelltor~ Zoo D v l i ~ ltr.310~8 HNDI Dnflou
Foto Khal~lBaalbnk~
DalGi nosorofci ve DvoFe Kralove nad Labem
C
U
H
U
r
l
I
Atoll Europe, s.r.0.
Na Vysledku 11 102518, 140 00 Praha 4
lel. 02-6121 '1010
atoll @ atoll.anet.cz
http://www.atoll-europe.cz
~
.
A - .
.
Ve Dvoie Krrilove se z celkem 34 mlad'at nosorofcu narodilo 23 r?osoroicti dvourollycl?
Samitka riosoroice hdrckeho Nova v den prvnich
narozerrrn
f'olo. Darin I lolr!i:kov;i
Foto I)~IIIJI1 Inloi:kovii