Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK

Transkript

Strategie mezinárodní
konkurenceschopnosti
MSEK
Mgr. Eva Hudečková
27.6.2014
Obsah
1
2
3
4
Úvod ................................................................................................................................... 4
1.1
Klastry ......................................................................................................................... 5
1.2
Konkurenceschopnost firem v klastru ......................................................................... 6
1.3
Shrnutí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK .................................... 6
Governance MSEK – evropské, národní a regionální politiky .......................................... 7
2.1
Evropská energetická koncepce................................................................................... 7
2.2
Evropské klastrové iniciativy ...................................................................................... 8
2.3
Energetická koncepce ČR .......................................................................................... 11
2.4
Klastrová politika ČR ................................................................................................ 12
2.5
Energetická koncepce a klastrová politika M-S kraje ............................................... 13
MSEK – charakteristika a současná situace ..................................................................... 14
3.1
Proces vzniku a rozvoje Moravskoslezského energetického klastru ......................... 14
3.2
Členská základna klastru MSEK: .............................................................................. 15
3.3
Oblasti působnosti MSEK ......................................................................................... 18
3.4
Vize a aktivity klastru ................................................................................................ 19
3.5
Silné a slabé stránky MSEK ...................................................................................... 20
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK ...................................................... 21
4.1
Prioritní oblast 1 - Posilovat další rozvoj klastru ...................................................... 21
4.1.1
4.2
Cíl 1.1 – Zvýšit spolupráci a angažovanost členských firem ............................. 21
Prioritní oblast 2 - Podpora výzkumu, vývoje a inovací v členských firmách .......... 22
4.2.1
Cíl 2.1 – Zvýšit spolupráci klastru s dalšími institucemi v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací v energetickém sektoru ......................................................................... 23
4.2.2
4.3
Cíl 2.2 – Angažovat se v tuzemských a mezinárodních projektech ................... 26
Prioritní oblast 3 - Internacionalizace klastru ............................................................ 27
4.3.1
Cíl 3.1 – Zvýšit mezinárodní povědomí o klastru, prezentace MSEK jako
silného a inovativního mezinárodního partnera ............................................................... 27
5
Zahraniční klastry, sítě klastrů a instituce vhodné ke spolupráci se MSEK .................... 30
1
5.1
Evropské klastrové organizace v sektoru energetiky ................................................ 30
5.1.1
BELGIE .............................................................................................................. 30
5.1.2
DÁNSKO ........................................................................................................... 34
5.1.3
FRANCIE ........................................................................................................... 39
5.1.4
IRSKO ................................................................................................................ 41
5.1.5
ITÁLIE ............................................................................................................... 44
5.1.6
NĚMECKO ........................................................................................................ 51
5.1.7
NORSKO ........................................................................................................... 57
5.1.8
RAKOUSKO ...................................................................................................... 59
5.1.9
ŠPANĚLSKO ..................................................................................................... 61
5.1.10 VELKÁ BRITÁNIE ........................................................................................... 66
5.1.11 Další evropské klastry a sítě v energetice a souvisejících technologiích ........... 67
5.2
Organizace a sítě klastrů, firem a institucí v energetice ............................................ 67
5.3
Univerzity a výzkumné ústavy a další instituce ........................................................ 72
5.3.1
Dánská technická univerzita, Technical University of Denmark – DTU .......... 72
5.3.2
Milánská Polytechnika – Oddělení Energetiky a Mechaniky, Politecnico di
Milano – Department of Energy and Mechanical ............................................................ 73
5.3.3
Technická univerzita Berlín, Technische Universität Berlin - TUB .................. 73
5.3.4
Technická univerzita Hamburg-Harburg, Technische Universität Hamburg-
Harburg (TUHH) .............................................................................................................. 74
5.3.5
Braniborská technologická univerzita Cottbus, Brandenburg University of
Technology Cottbus - Senftenberg (BTU C-S) ................................................................ 75
5.3.6
Technická univerzita Košice, Technická univerzita v Košiciach....................... 75
5.3.7
Institut aplikované ekologie – Öko-Institut e.V. ................................................ 76
5.3.8
Institut pro energii a výzkum životního prostředí Heidelberg – Institut für
Energie- und Umweltforschung Heidelberg GmbH ......................................................... 77
5.3.9
Centrum pro obnovitelné energie – Zentrum für Erneuerbare Energien (ZEE) 77
2
5.3.10 Joanneum výzkumný ústav - JOANNEUM RESEARCH
Forschungsgesellschaft mbH............................................................................................ 78
5.4
6
Zahraniční firmy vhodné ke spolupráci s MSEK ...................................................... 79
5.4.1
Německo............................................................................................................. 79
5.4.2
Rakousko ............................................................................................................ 80
Dotační programy v ČR pro období 2014 - 2020............................................................. 82
6.1
Operační Program Podnikání a Inovace pro Konkurenceschopnost – OP PIK ......... 83
6.1.1
PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace ..................................................... 83
6.1.2
PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků . 85
6.1.3
PO 3 Účinné nakládání s energií, rozvoj energetické infrastruktury
a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání
energií a druhotných surovin ............................................................................................ 88
6.1.4
PO 4 Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a
komunikačních technologií .............................................................................................. 92
6.2
7
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - OP VVV ..................................... 94
6.2.1
Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum .................................... 94
6.2.2
Prioritní osa 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj .. 95
Evropské dotační programy ............................................................................................. 96
7.1
EUREKA ................................................................................................................... 96
7.1.1
Eurogia2020 ....................................................................................................... 97
7.1.2
Eurostars ............................................................................................................. 98
7.2
Horizont 2020 ............................................................................................................ 98
7.2.1
7.3
Aktuální výzvy v projektu Horizont 2020.......................................................... 99
COSME ..................................................................................................................... 99
3
1 Úvod
Evropská komise vyjadřuje ve svém strategickém dokumentu Europe 2020 Flagship Initiative
Innovation Union potřebu zabezpečovat tzv. „pátou svobodu“, kterou se rozumí vedle
svobodného pohybu výzkumníků také svobodný pohyb inovačních myšlenek. Právě v tomto
žádoucím procesu hrají zásadní roli mezinárodně konkurenceschopné klastry, které jsou
schopny spojit dohromady všechny aktéry na rovnocenné bázi jak fyzicky, tak virtuálně.
Schopnost klastru zabezpečit společnou účast velkých a malých firem, univerzit, výzkumných
center a komunit výzkumníků a expertů na rozvojových projektech, při výměně poznatků,
přenosu a sdílení znalostí, budování obchodních vztahů a nacházení trhů v mezinárodním
měřítku vyžaduje kompaktní governance klastru, management klastru na úrovni excelence a
zpracované strategické materiály pro prioritní cíle klastrové organizace. Strategie mezinárodní
konkurenceschopnosti pro klastrovou organizaci se tak stává nezbytným dokumentem na její
cestě k excelenci.
Cílem Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK (dále jen Strategie) bylo na
základě analýzy stávající situace klastru MSEK poskytnout návrhy na opatření, které povedou
ke zvýšení konkurenceschopnosti jak klastru jako celku, tak jeho firem. Vzhledem k tomu, že
hlavním nositelem konkurenceschopnosti v dnešním globalizovaném světě jsou inovace a
inovace vznikají ze vzájemné interakce aktérů v oblasti výzkumu a vývoje, obchodu a
koncových uživatelů produktů, jsou klastry vynikajícím nosným prostředím pro vznik
inovací, a tedy pro zvýšení konkurenceschopnosti členských organizací. Neformální i
formální svazky v rámci klastru jsou v tomto procesu základním pilířem. Čím vyšší
smysluplná interaktivita je mezi členy klastru, tím je klastr vyzrálejší a zralým klastrům se
otevírají dveře k novým příležitostem, které by přesahovaly kompetence mladého začínajícího
klastru (z důvodu nízké důvěry mezi členy, přílišné rivality, tendence k individualismu či
dosud neobjeveným možnostem další spolupráce).
Vzhledem k tomu, že značná část návrhových opatření se týká zvýšení mezinárodní
spolupráce klastru s dalšími zahraničními institucemi, je součástí Strategie také přehled
evropských klastrů ze zemí západní, jižní, severní a střední Evropy. Jako relevantní partner
pro výzkumné projekty MSEK se jeví také univerzity, výzkumné ústavy a firmy na poli
4
obnovitelných energií, a to z Německa a Rakouska, kam v současné době směřují hlavní
zájmy klastru.
1.1 Klastry
Klastry byly v ekonomice prvně definovány americkým ekonomem Michaelem Porterem
jako: „geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných
dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkrétním oboru i firem
v příbuzných oborech, které spolu soutěží, ale také spolupracují, mají společné znaky a také
se doplňují“.
Pokud je takovéto seskupení subjektů institucionalizováno a vznikne klastrová organizace
s právní subjektivitou (zpravidla jako nezisková instituce), bývá hlavní náplní činnosti této
organizace:

Networking a komunikace (rozvoj vztahů mezi členy klastru a sdílení informací a
poznatků)

Rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání současných zaměstnanců, ale i spolupráce se
školami na přípravě kvalitních absolventů)

Inovace, výzkum a vývoj (společné projekty firem a univerzit či výzkumných
pracovišť, výhodou je sdílení nákladů)

Marketing a public relations (společná propagace všech členů v médiích, na veletrzích,
budování značky klastru)

Rozvoj obchodu (obchodní mise, hromadné zvýhodněné nákupy, přístup k velkým
zakázkám, zprostředkování kontraktů členským firmám)

Internacionalizace (klastrová organizace jako partner v mezinárodních projektech,
účast v platformách, iniciativách, reprezentace klastru na veletrzích, konferencích a
match-makingových akcích)1
MSEK je aktivní ve všech těchto oblastech. Jako příležitosti k dalšímu růstu se jeví zejména
oblasti Inovace, výzkum a vývoj, Rozvoj obchodu, Marketing a PR a Internacionalizace, na
které jsou zaměřena opatření návrhové části Strategie.
1
PAVELKOVÁ, D. a kolektiv Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. 1st ed. Praha : Grada, 2009. 268 pp.
ISBN 978-80-247-2689-2
5
1.2 Konkurenceschopnost firem v klastru
Konkurenceschopností firem obvykle chápeme jako konkurenční výhodu, kterou firma získá
díky svému způsobu produkce a působení na trzích ve srovnání se svými soupeři na trhu. Na
mikroekonomické úrovni tento pojem označuje schopnost firmy soutěžit, růst, být ziskovou
(produkovat se ziskem takové výrobky, které splňují požadavky otevřeného trhu, pokud jde o
cenu, kvalitu atd.). Každá firma, která se chce udržet v podnikání a uchovat si svůj podíl na
trhu, musí tyto požadavky akceptovat a plnit. Nekonkurenceschopná firma, která začíná
ztrácet svůj podíl na trhu, s podnikáním skončí, pokud tedy nedostává nějakou „umělou“
podporu či ochranu.
O klastrech je známo, že svou činností zvyšují konkurenceschopnost jednotlivých podniků:

Klastry vytvářejí podmínky, které umožňují stimulovat inovace a efektivnější využití
výzkumu a vývoje například díky přelévání znalostí mezi členskými firmami a
generování nových myšlenek.

Silné klastry se stávají centrem, ve kterém se soustřeďují specializované dovednosti
znalosti, výzkum a vývoj, know-how a kvalifikovaní dodavatelé. Klastry tak přitahují
investice. Místní firmy se tak dostávají ke zdrojům, které by pro ně jinak nebyly
dosažitelné, což zvyšuje produktivitu firem v klastru.

Klastry vytvářejí nové zdroje regionální či lokální konkurenční výhody a pohánějí
ekonomický růst a vývoj, což přináší konkurenční výhody i místním firmám.

Zralé klastry se rozrůstají a odštěpují nové podniky (spin-offs).2
V této Strategii tedy přihlížíme ke klastru a klastrové organizaci jako k jednomu z klíčových
faktorů zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků, které tvoří majoritní
část členských organizací.
1.3 Shrnutí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK
Tato Strategie formuluje růstové potřeby klastru MSEK v kontextu energetických příležitostí
Moravskoslezském kraji, v České Republice i v Evropě.
Analytická část Strategie vychází nejen z rozvojových potřeb MSEK daných analýzou jeho
silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, ale také z aktuálních energetických a
klastrových politik Moravskoslezského regionu, ČR a EU, které klastr ovlivňují.
2
PAVELKOVÁ, D. a kolektiv Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. 1st ed. Praha : Grada, 2009. 268 pp.
ISBN 978-80-247-2689-2
6
Návrhová část Strategie vychází z poznatků analytické části a z vize klastru a specifikuje
prioritní oblasti pro další aktivity klastru takto:
Prioritní oblast 1. Posilovat další rozvoj klastru
Cíl 1.1. Zvýšit spolupráci a angažovanost členských firem
Opatření 1.1. 1. Posilnit interní spolupráci mezi členy klastru
Opatření 1.1. 2. Vytvářet předpoklady pro další expanzi klastru a členských firem
Prioritní oblast 2. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v členských firmách
Cíl 2.1.
Zvýšit spolupráci klastru s dalšími institucemi v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací v energetickém sektoru
Opatření 2.1.1. Rozvíjet spolupráci členských organizací klastru s tuzemskými
institucemi aktivních ve VaVaI v energetice a obnovitelných energiích
Opatření 2.1.2. Zintenzivnit spolupráci klastru a jeho firem s významnými
mezinárodními institucemi v oblasti obnovitelných energií a
souvisejících technologiích
Cíl 2.2. Angažovat se v tuzemských a mezinárodních projektech
Opatření 2.2.1. Identifikovat a využít příležitostí pro inovační projekty
Prioritní oblast 3. Internacionalizace klastru
Cíl 3.1. Zvýšit mezinárodní povědomí o klastru, prezentace MSEK jako silného
mezinárodního partnera
Opatření 3.1.1. Zvýšit účast klastru na mezinárodních energetických a
technologických veletrzích, fórech a kongresech
Opatření 3.1.2. Zvýšit mezinárodní online propagaci MSEK
2 Governance MSEK – evropské, národní a regionální politiky
2.1 Evropská energetická koncepce
Energetika hraje důležitou roli také v evropské hospodářské strategii Evropa 2020, v rámci
které členské státy plní závazně cíl v dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na svém
energetickém mixu a nezávazně v oblasti zvyšování energetické účinnosti. Energetické cíle
jsou úzce provázány s klimatickou politikou a závazkem Unie snižovat emise.
V rámci strategie Evropa 2020 je daný indikativní cíl pro zvýšení energetické účinnosti na
unijní úrovni o 20%. Tyto cíle jsou známy jako cíle „20-20-20“ pro rok 2020:
7
-
Snížení skleníkových emisí produkovaných v EU o 20% proti úrovni v roce 1990
-
Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 20%
-
Zvýšit energetickou efektivnost v EU o 20%
Evropa se už připravuje na období po roce 2020. V lednu 2014 Evropská komise předložila
nový návrh balíčku pro energetickou a klimatickou politiku s cíli do roku 2030. Jeho cílem je
snaha o překlenutí problémů s přílišnou regulací, která je na úkor konkurenceschopnosti
evropského průmyslu.
Mezi hlavní cíle pro rok 2030 patří:
-
Snížit emise skleníkových plynů produkovaných v EU o 40% proti úrovni v roce 1990
-
Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 27%
-
Další zlepšování v energetické efektivitě
-
Reforma EU systému obchodování s emisními povolenkami
-
Konkurenceschopná, dostupná a bezpečná energie
2.2 Evropské klastrové iniciativy
Klíčové dokumenty přijaté a diskutované na úrovni EU vytvářejí rámec pro strategickou a
finanční podporu, kterou bude možné v rámci kohezní politiky EU v tomto období i
prostřednictvím dalších kapitol Víceletého finančního rámce využívat (Horizon 2020,
COSME apod.), především při zajištění jejich komplementarity na úrovni dotační nebo v
podobě návratných finančních nástrojů.
Uplatnění klastrů tak lze předpokládat v rámci Integrovaných hlavních směrů (IHS) v
oblastech zaměřených na zlepšení obchodního a spotřebitelského prostředí, modernizaci a
rozvinutou průmyslovou základnu za účelem dosažení plné funkčnosti vnitřního trhu (k
čemuž mezinárodně fungující klastry zcela jistě přispívají); optimalizaci podpory výzkumu,
vývoje a inovací, posilování znalostního trojúhelníku a uvolnění potenciálu digitální
ekonomiky a v neposlední řadě zefektivnění využívání zdrojů a snížení emisí skleníkových
plynů.
V rámci stěžejní iniciativy Strategie Evropa 2020 „Průmyslová politika pro éru globalizace“
je explicitně vyzvednut význam klastrů a sítí jako cesty pro zvýšení konkurenceschopnosti a
inovací v souladu s konceptem inteligentní specializace, jež zohledňuje regionální, národní i
evropskou úroveň. Tato stěžejní iniciativa navíc vymezuje zřetelné vazby na další z klíčových
iniciativ – „Unii inovací“, kde je koncept inteligentní specializace s ohledem na fungování
8
klastrů dále rozveden. Unie inovací vymezuje dvě klíčové platformy pro podporu inovací:
excelenci a inteligentní specializaci. V prvním případě se soustředí na výběr prioritních
evropských výzkumných infrastruktur, respektujících myšlenku výzkumné excelence, včetně
mezinárodní spolupráce. Ve druhém případě se jedná o investice do oblasti výzkumu, vývoje
a inovací v regionech v souladu s konceptem inteligentní specializace, kdy dochází k výběru
vhodných odvětví na bázi silných stránek regionů a zohledněním nových výzev (klimatická
změna, stárnutí populace) i různých forem inovací (kreativní odvětví). Výsledkem je pak
vytvoření hierarchie evropsky významných center excelence i územně zasaženého konceptu
inteligentní specializace.
Mezi Tematickými cíli Evropské komise (TC), relevantními okruhy prioritních
podporovaných oblastí pro stávající období kohezní politiky, je souvislost s internacionalizací
a mezinárodní konkurenceschopností klastrů zjevná především v rámci priority zaměřené na
zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků; posílení výzkumu,
technologického rozvoje a inovací a inovačního podnikání; částečně pak podporu přechodu na
nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích. S TC je komplementární Sdělení Evropské
komise „Think Small First – A „Small Business Act“ for Europe, akcentující princip
subsidiarity a inteligentní specializace, též vedoucí k uchopení podpory rozvoje klastrů.
Na úrovni EU je tak zapotřebí nalézat soulad především s klíčovým dokumentem
podporujícím rozvoj konkurenceschopnosti EU – Strategií Evropa 2020 a Integrovanými
hlavními směry IHS. Je možné zde vymezit průnik mezi potřebou rozvíjet politiku klastrů a
jejich mezinárodní aktivitu například v souvislosti s IHS 6 – Zlepšit obchodní a spotřebitelské
prostředí, modernizovat a rozvinout průmyslovou základnu za účelem dosažení plné
funkčnosti vnitřního trhu. Silnou vazbu je možné registrovat i vůči IHS 4 – Optimalizovat
podporu výzkumu, vývoje a inovací, posilovat znalostní trojúhelník a uvolnit potenciál
digitální ekonomiky. Jistý průnik lze spatřovat i ve vztahu s IHS 5 – Zefektivnit využívání
zdrojů a snížit emise skleníkových plynů, či IHS 8 – Rozvoj kvalifikované pracovní síly, která
bude reagovat na potřeby trhu práce a podporu celoživotního učení.
Problematika efektivního využití a rozvoje klastrů je taktéž promítnuta v tematických cílech
(TC) Evropské komise, vymezených pro účely formování kohezní politiky v období 2014 2020. Vysoká míra souladu těchto témat s klastry je patrná vůči TC 3 – Zvýšení
konkurenceschopnosti malých a středních podniků, TC 1 – Posílení výzkumu,
technologického rozvoje a inovací – inovačního podnikání či TC 2 – Zlepšení dostupnosti,
9
využití a kvality informačních a komunikačních technologií, případně TC 4 – Nízkouhlíková
ekonomika. Pokud porovnáme TC s návrhy nařízení o budoucí podobě kohezní politiky, resp.
ERDF, vidíme zde s ohledem na podporu klastrů podporu velmi bezprostřední – investiční
podpora má být cílena na:
1. výzkumnou a inovační infrastrukturu a vybavení (výzkumná pracoviště, technologická
centra, vědecké parky) s důrazem na excelenci a podporu technologické změny na bázi
posilování aplikovaného výzkumu a spolupráce s podniky;
2. podnikové investice do výzkumu a inovací, přijetí a transfer technologií, sociální
inovace, vytváření sítí na bázi inteligentní specializace pro využití nových myšlenek
výzkumu a vývoje (například služby v oblasti výzkumu a vývoje, kreativní huby,
kooperativní partnerství);
3. technický a aplikovaný výzkum, pilotní linky, ověřování produktů.
V programu COSME se připravuje Program klastrové excelence na podporu
benchmarkingových aktivit a dalšího zvýšení počtu klastrů s bronzovým a zlatým oceněním v
EU a dále na podporu vzdělávacích aktivit pro facilitaci, koordinaci a management klastrů.
Pro klastrové organizace budou zveřejňovány výzvy pro zapojení do společných
průmyslových projektů a zlepšování manažerské praxe a manažerských dovedností.
Další podporu klastrů přinese Program pro internacionalizaci MSP v klastrech (Cluster
Internationalisation Programme for SMEs), který bude touto cestou implementovat novou
koncepci Evropských strategických partnerství klastrů (European Strategic Cluster
Partnerships) a dále rozšiřovat platformu European Cluster Cooperation Partnership.
Podstatou a cílem nových evropských koncepcí na podporu klastrů jsou tato témata:
-
podpora mezisektorové spolupráce k uvolnění inovačního a růstového potenciálu
-
využití klastrových organizací (a regionálních politik) k facilitaci strukturální změny a
inovací
-
infrastruktura typu „Near-market demonstrators“ k testování nových hodnotových
řetězců a vznik vynořujících se oborů
Hlavní strategická pracoviště a platformy Evropské komise v souvislosti s COSME:
-
Clusters and Emerging Industries Unit (D5)
-
SMEs and Entrepreneurship Directorate
-
European Commission, Enterprise and Industry DirectorateGeneral
-
[email protected]
10
-
European Cluster Excellence Initiative and links to follow-up activities,
http://www.cluster-excellence.eu/
-
European Cluster Collaboration Platform - http://clustercollaboration.eu
-
European Cluster Observatory extension work on "Emerging Industries"
http://www.clusterobservatory.eu/index.html#!view=aboutobservatory;url=/aboutobse
rvatory/emerging-industries/
-
Expert Panel on Service Innovation in the EU (2011) final report www.europeinnova.eu/web/guest/innovation-in-services/expert-panel/publications
-
Smart Guide to Service Innovation
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/regional-smepolicies/documents/no.4_service_innovation_en.pdf
2.3 Energetická koncepce ČR
Energetické úspory a zvyšování energetické účinnosti a odolnosti je jednou z priorit Státní
energetické koncepce ČR pro roky 2010-2020 (aktualizace z r. 2012), další prioritou je
vyvážený energetický mix, kde mají významnou pozici obnovitelné zdroje energie a využití
odpadů v energetice. Tento strategický dokument také zdůrazňuje potřebu další podpory
výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a v neposlední
řadě zmiňuje nutnost generační obměny v oblasti energetiky.
Energetická strategie ČR má tři pilíře:
Udržitelnost
-
Minimalizovat vliv na životní prostředí
-
Zachovat kontinuitu provozu a rozvoje energetiky
-
Dostát mezinárodním závazkům (dekarbonizace)
Konkurenceschopnost
-
Energie pro domácnosti – cena a její stabilita, dostupnost
-
Cena a její stabilita a spolehlivost dodávek pro průmysl
Energetická bezpečnost
-
Zajistit dlouhodobě stabilní dodávky energie
-
Zvýšit energetickou odolnost
Strategie předpokládá intervenci státu ve všech oblastech energetiky:

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie

Rozvoj sítí

Využití uhlí (efektivní využití, akceptovatelnost těžby)
11

Výstavba jaderných elektráren
2.4 Klastrová politika ČR
Klastry jsou v České Republice dlouhodobě podporovány zejména Ministerstvem průmyslu a
obchodu, ale i dotační programy jiných ministerstev, ačkoli nebyly na klastry cílené přímo,
umožňovaly, aby klastrová organizace byla žadatelem dotace.
Dotační možnosti klastrů zahrnovaly v minulém programovacím období zejména operační
programy:
OP Podnikání a Inovace (MPO)
OP Vzdělání pro konkurenceschopnost (MŠMT)
OP Lidské zdroje a zaměstnanost (MPSV)
V roce 2013 byly certifikovány národní a regionální metodiky, které vznikly v rámci projektu
„Klastrová politika České republiky a jejích regionů pro globální konkurenceschopnost
a udržitelný růst“, který řešila Univerzita Tomáše Bati. V dokumentu Národní klastrová
politika je význam problematiky klastrů v relevantních rozvojových dokumentech České
Republiky shrnut takto:
Zdroj: Národní klastrová politika – certifikovaná metodika
12
2.5 Energetická koncepce a klastrová politika M-S kraje
Moravskoslezský kraj tradičně podporuje klastry - první klastrová organizace v ČR
(Moravskoslezský strojírenský klastr, dnes již Národní strojírenský klastr) vznikla právě zde.
V kraji je přes deset funkčních klastrových organizací a krajská samospráva si je dobře
vědoma jejich přínosu pro kraj a podpora klastrům je přímo či nepřímo ukotvena v klíčových
politických dokumentech M-S kraje.
Ve své Regionální Inovační Strategii si Moravskoslezský kraj klade za cíl zvýšit
konkurenceschopnost Moravskoslezského kraje na globálních trzích a k dosažení tohoto cíle
formuluje čtyři prioritní oblasti:
O1: Transfer technologií
O2: Lidské zdroje
O3: Internacionalizace
O4 Koordinace a implementace RIS
Pro každou z těchto oblastí Moravskoslezský kraj definuje několik specifických cílů:
13
Téměř všechny cíle směřují podporu malým a středním podnikům či univerzitám a jejich
pracovníkům, některé ze specifických cílů ve své definici směřují svou podporu i přímo ke
klastrovým organizacím, jmenovitě cíl A1, C1, C2, D1.
Dalším důležitým strategickým dokumentem je Programové prohlášení Rady
Moravskoslezského kraje pro období 2013 - 2016, kde je kladen velký důraz na zvýšení
konkurenceschopnosti regionu jednak pomocí intenzivnějšího propojení znalostní a
podnikatelské sféry a jednak pomocí mikropůjček pro start-upy. Silným motivem tohoto
prohlášení je také zvyšování kvality životního prostředí – propagace energeticky šetrných
topných kotlů a další opatření ke zlepšení stavu ovzduší a také investice do energetických
úspor nemovitostí ve vlastnictví kraje.
Jak podpora spolupráce mezi firmami a znalostními institucemi, což je jednou z klíčových
funkcionalit klastru, tak podpora udržitelné energetiky v M-S kraji a zakotvení podpory
klastrů přímo v RIS M-S kraje vytváří velmi příznivé lokální prostředí pro další rozvoj
MSEK.
3 MSEK – charakteristika a současná situace
3.1 Proces vzniku a rozvoje Moravskoslezského energetického klastru
Vzniku MSEK předcházel proces mapování klastrového potenciálu v oblasti energetiky a
elektrotechniky. Výsledkem tohoto procesu byly shromážděné informace o energetickém a
zpracovatelském průmyslu v ČR, Moravskoslezském kraji a EU v rozsahu veřejně
dostupných informací. Výsledky mapování poskytly funkční základ pro další diskuze a
setkávání potenciálních členů. Jako stěžejní zaměření vznikajícího klastru byly identifikovány
oblasti:

rozvoj výzkumu v oblasti energetických úspor

výroba energeticky nenáročných strojů

podpora regionální zemědělců v produkci biopaliv
MSEK byl jako zájmové sdružení právnických a fyzických osob založen na základě zákona č.
83/1990 Sb. o sdružování občanů a je zaregistrován na Ministerstvu vnitra ČR pod čj. VS/1 –
1/73370/08 -2 ke dni 29. 10. 2008. Ustavující valná hromada se konala dne 20. 11. 2008 a
zakládajícími členy klastru bylo 7 společností (Dalkia ČR, a.s., Krajská hospodářská komora
14
MSK, Výzkumné energetické centrum – VŠB-TUO, M&C Energy s.r.o., Sdružení pro rozvoj
MSK, RD Rýmařov s.r.o., Intoza s.r.o.).
Ve složení klastru MSEK figurují nejen velké a stabilizované firmy (např. energetická
skupina Dalkia Česká republika a Intoza s.r.o.), ale i mnoho malých a středních podniků.
V průběhu roku 2009 bylo mezi členy klastru přijato dalších 7 firem z Moravskoslezského
kraje (ČKD PRAHA DIZ, a.s., PYROENERGY CZ s.r.o., DISTEP a.s., MPS Mont, a.s.,
TENZA, a.s., AUTEL, a.s., Ostravská univerzita v Ostravě) a v letech 2009 až 2011 klastr
přivítal mezi své členy dalších 7 firem. Následně až do června 2014 nebyly žádné přírůstky
ani úbytky členských organizací.
3.2 Členská základna klastru MSEK:
Název
Web
Odvětví
Zaměření
dodávky nejmodernějších
technologií na klíč pro průmyslové
celky v oblastech: VN, NN
technologický silnoproud a
AUTEL, a.s.
www.autel.cz
Technologie
regulované pohony, prostředky
MaR, tzv. „polní instrumentace“,
řídicí a vizualizační systémy
základní úrovně, rozvrhování a
řízení výroby (MES)
výhradní provozovatel přenosové
ČEPS, a.s.
www.ceps.cz
Energetika
soustavy (elektrická vedení 400 kV
a 220 KV) na základě licence na
přenos elektřiny
projektování, kompletování,
ČKD PRAHA
DIZ, a.s.
www.ckddiz.cz
elektrotechnika,
doplňková výroba, montování,
plynárenství a
zkoušení a uvádění do provozu,
teplárenství
podle okolnosti zajišťování i
stavební části;
15
výrobce a dodavatel tepla pro
městské aglomerace; poskytování
Dalkia Česká
republika, a.s.
www.dalkia.cz
Energetika
podpůrných služeb pro českou
přenosovou soustavu; komplexní
servis v oblasti dodávek energie a
služeb a elektrických zařízení
nákup tepelné energie, úprava
parametrů a distribuce tepelné
energie pro vytápění objektů a
dodávka teplé užitkové vody a
DISTEP a.s.
www.distep.cz
energetika,
související činnosti jako jsou správa
teplárenství
a údržba automatických tlakových
stanic a veřejného vodovodu,
výroba, opravy a montáž měřidel,
výroba, instalace a opravy
elektrických strojů a přístrojů,…
konzultační služby, systémové
Done, s.r.o.
www.done.cz
poradenství
integrace, Easy Project View,
nakladatelství, portál ojeEnergie.cz
spolehlivé, ekonomické a
ekologické technických řešení
(energetické využití odpadů, čištění
EVECO Brno,
www.evecobrno.
s.r.o.
cz
Energetika
spalin a odpadních plynů,
odstraňování dioxinů/furanů,
energie z biomasy, Hořákové
systémy, rekonstrukce, modernizace
a ekologizace provozů)
nová výstavba dodávky na klíč,
stavebnictví,
INTOZA s.r.o.
www.intoza.cz
energeticky
úsporné budovy
rekonstrukce budov včetně interiérů
a řemesel, fasády, zateplování a
sanace, prodej stavebního materiálu,
doprava; poskytování služeb
spojených s energetickými úsporami
16
Krajská
hospodářská
komora
www.khkmsk.cz Ekonomika
socioekonomická instituce
Moravskoslezského kraje
podpora růstu a zvyšování
konkurenceschopnosti svých
LOYD GROUP
www.loydgroup.
s.r.o.
cz
poradenství
zákazníků; firemní manažerské a
obchodní zkušenosti jsou zdravým
předpokladem pro naplňování cílů a
vizí
energetické a dotační poradenství,
zpracování energetických auditů,
M&C Energy
www.reakladno.c
s.r.o.
z
poradenství
řízení efektivního nákupu energií,
průkazy energetické náročnosti
budov, studie, posudky, koncepce
též v oblasti životního prostředí
MENERGO a.s.
www.menergo.cz
stavebnictví,
energetika
projekční a inženýrské činnosti,
realizace staveb a marketingu,
komplexní služby v energetice
práce a komplexní služby zaměřené
na rozšíření, obnovu, údržbu a
MPS Mont, a.s.
www.mont.cz
Energetika
odstraňování poruch energetických
výrobních i rozvodných zařízení v
průmyslu, komunální a bytové sféře
Ostravská
univerzita v
www.osu.cz
Vzdělávání
vzdělávání
strojírenství,
dodávky stavebních a zemních
energetické
strojů, manipulační techniky a
systémy
energetických systémů
technologie pro
výroba a dodávka technologií pro
energetiku a
energetiku a elektrotechnický
Ostravě
PhoenixZeppelin,
www.p-z.cz
spol.s.r.o.
PYROENERGY
CZ s.r.o.
není k dispozici
17
elektrotechniku
průmysl, opravy a servis
elektrického zařízení, výroba
elektrogenerátorů
dodávky dřevostaveb - montované
RD Rýmařov
www.rdrymarov.
s.r.o.
cz
Stavebnictví
stavby, vyrobené na bázi lehké
prefabrikace dřeva s nízkými
energetickými nároky
Sdružení pro
rozvoj
Moravsko-
www.msunion.cz Ekonomika
socioekonomická instituce
slezského kraje
dodávky technologií pro výrobu,
TENZA, a.s.
www.tenza.cz
technologie,
rozvod a výměnu tepla;
energetika
vodohospodářské, inženýrské a
pozemní stavby
Vysoká škola
Báňská-TUO
www.fast.vsb.cz
Vzdělávání
vzdělávání
vec.vsb.cz
Vzdělávání
výzkum a vývoj
VŠB-TUO,
Výzkumné
energetické
centrum
Partnerské instituce:
Vysoké učení technické v Brně, Slezská Mechatronika
3.3 Oblasti působnosti MSEK
Klastr je aktivní v oblastech výzkumu a vývoje, propagace sdružení a propagace energetické
gramotnosti mezi širokou veřejnost, kde realizuje projekty podporované EU.
Mezi oblasti zájmu Moravskoslezského energetického klastru, o.s. patří:

Výzkum a vývoj jako např.
o Nákup laboratorního zařízení
o Nákup a provozování experimentálního zařízení
o Realizace výzkumných aktivit
18

Marketing a propagace jako např.
o Realizace výstav a veletrhů
o Realizace odborných kulatých stolů, seminářů a konferencí
o Výroba prezentačních materiálů

Vzdělávání
o Realizace stáží a praxí pro studenty SŠ, SOŠ, SOU
o Realizace stáží a praxí pro studenty VŠ
o Další vzdělávání zaměstnanců členů klastru
3.4 Vize a aktivity klastru
Dlouhodobou vizí klastru je:
„Do 10 let zajistit pro Moravskoslezský kraj, jakožto druhý nejvyspělejší průmyslový pól v
České republice, energetickou soběstačnost v souladu se zásadami trvale udržitelného
rozvoje.“
Mise MSEK, jak je formulována ve stanovách klastru:

Vytvářet podmínky pro maximální využití synergií výrobního a rozvojového
potenciálu v oboru energetického průmyslu a návazných oborech

Podporovat inovační procesy, výzkum a rozvoj činností provozovaných členy sdružení

Podporovat komunikaci mezi podnikatelskými, veřejnoprávními, samosprávnými a
neziskovými organizacemi, které mají související zájem

Přispívat ke zdárné realizaci rozvojových a sociálních programů členů sdružení a
Moravskoslezského kraje

Nabízet poradenské služby svým členům, pořádat semináře zaměřené na klastrovou
problematiku a problematiku související s energetickým sektorem
Tuto vizi a misi klastr již uskutečňuje, a to pomocí cílených aktivit:

spolupráce na energetické koncepci státu

podpora implementace legislativy EU do legislativy ČR

podpora využívání obnovitelných zdrojů energie a propagace a výchova k
energetickým úsporám

podpora malých a středních podniků v regionu

podpora výzkumu a vývoje v oblasti energetiky a životního prostředí
19

spolupráce při řešení problematiky využívání druhotných zdrojů energie v
Moravskoslezském kraji k energetickým účelům

podílení se na zvyšování energetické gramotnosti zejména mladých lidí
3.5 Silné a slabé stránky MSEK
Na základě Inovační studie MSEK z roku 2013 lze silné stránky MSEK shrnout takto:
-
Podpora širokého spektra firem Moravskoslezského kraje
-
Spolupráce s VŠB-TU Ostrava, Výzkumným energetickým centrem – výzkum,
školení, kurzy, měření
-
Spolupráce se středním a vysokým školstvím na vzdělávání a vytváření budoucí
kvalifikované pracovní síly
-
Ucelený marketing – MSEK je schopen zajistit efektivnější marketing, než jednotlivá
firma
-
Větší šance dosáhnout na dotační tituly pro členy klastru
Příležitosti, které klastr může dále využít ke svému růstu:
-
Podpora ze strany Moravskoslezského kraje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
-
Větší šance prosazování zájmů členů klastru, než kterou by měla pouze jednotlivá
firma
-
Možnost využití nadstandardních měřících projektech zařízení – odbourání vysokých
nákladů za vypracovávání analýz prostřednictvím diagnostické laboratoře pro členy
klastru
Stěžejní slabou stránkou klastru je
-
Neochota členů klastru podílet se větší měrou na financování klastru jako organizace
Mezi hrozby klastru patří
- Nezájem členů klastru podílet se po skončení 3 letého projektu na spolufinancování
klastru
-
Neochota členů klastru zapojit se do aktivní spolupráce - firmy se brání poskytnout
informace.
20
4 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK
Na bázi SWOT analýzy a externích faktorů popsaných v úvodu Strategie definuje návrhová
část Strategie jako hlavní cíle MSEK tři prioritní oblasti – posilnění dalšího rozvoje klastru,
podporu výzkumu a vývoje v členských firmách a další internacionalizaci klastru.
4.1 Prioritní oblast 1 - Posilovat další rozvoj klastru
Spektrum členských organizací klastru MSEK z hlediska jejich oborového zaměření je
poměrně široké, což nese potenciál pro schopnost dodávek na klíč. Aby takto klastr dosáhl na
větší zakázky než doposud, je důležité posilňovat klastrovou infrastrukturu a formální i
neformální vazby. Pro klastr je tedy důležité jednak posilňovat svoji pozici na trhu, a tedy i
pozici členských firem a prohlubovat mezifiremní spolupráci uvnitř klastru a soustředit se na
přínosy spolupráce mezi firmami a univerzitami a také zajistit dostatečné finanční zdroje pro
svou činnost. Tyto podmínky dalšího rozvoje tvoří tři cíle této prioritní oblasti.
4.1.1 Cíl 1.1 – Zvýšit spolupráci a angažovanost členských firem
Cíl 1.1 zahrnuje poměrně široké spektrum činností jak klastrové organizace tak členských
organizací. Pro naplnění tohoto Cíle byla definována dvě opatření. První opatření je zaměřeno
na posilnění interní spolupráce v klastru a druhé na zlepšení pozice klastru na trhu.
4.1.1.1 Opatření 1.1.1 – Posilnit interní spolupráci mezi členy klastru
Opatření 1.1.1. reaguje na zjištěné slabé stránky klastru a navrhuje pro posilnění klastrové
infrastruktury:
-
Prozkoumat aktuální i strategické potřeby členů klastru a dle těchto poznatků
modifikovat a rozšířit služby, které klastrová organizace nabízí svým členům a tyto
služby strategicky propagovat jak na webové stránce a v tištěných propagačních
materiálech klastru, tak na formálních i neformálních setkáních
-
Identifikovat spolu se členy klastru takové aktivity pro členy nebo pro skupiny členů,
které mají přímý přínos pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti, a přitom neohrožují
obchodní tajemství jednotlivých firem (např. formou brainstormingového workshopu)
-
Na základě těchto informací vytvořit strategii pro zvýšení angažovanosti stávajících
členů klastru. Budoucí činnosti klastru mohou zahrnovat některé aktivity, které již
klastr přijal za své, jiné mohou být využitelné v budoucnu. Jako perspektivní se jeví
například:
-
hromadné nákupy a další úspory z blízkosti a množství firem
21
-
optimalizace hodnotového řetězce v klastru
-
využití možnosti mobility zaměstnanců (vzájemný trénink mezi firmami)
-
operační skupiny (např. pro export, expanzi, obchodní rozvoj, procesní
zlepšování, zavádění pokročilých technologií, internacionalizaci, vývoj nových
produktů – např. produkty, které vzniknou spojenými silami několika členů
klastru)
-
Nastavit interní monitoring a sběr dat o klastru, aby bylo možné vyhodnotit přínosy
klastrování pro členy i v explicitní datové podobě naměřených indikátorů (zvýšení
zaměstnanosti, obratu, růst firem, atd.)
4.1.1.2 Opatření 1.1.2 – Vytvářet předpoklady pro další expanzi klastru a členských firem
Z analytické části Strategie vyplývá, že se členská základna za posledních několik let dále
nerozrůstá, a to ani přijímáním nových členů, ani tvorbou spin-offs či filiálek klastru v
zahraničí. Pro další růst jak členských organizací, tak klastru samotného je důležité vyvíjet
úsilí k atrakci nových členů. Mezi základní dlouhodobé pilíře opatření 1.1.2 tedy budou patřit
zejména:
-
Vypracování brandingové, marketingové a komunikační strategie klastru
-
Analýza růstových a expanzních zájmů současných stakeholderů klastru a příprava
strategie expanze klastru zahrnující např. kroky:
analýza příležitostí pro energetický sektor v neenergetických odvětvích, identifikace
podmínek atrakce nových členů (např. přidat do sekce Zájemci o členství na webu
MSEK služby, které v současné době členům poskytuje kancelář klastru), tvorba spinoffs, zakládání filiálek klastru a členských firem v zahraničí
4.2 Prioritní oblast 2 - Podpora výzkumu, vývoje a inovací v členských
firmách
Průlomový výzkum a inovace stále více vyžadují budování a služby infrastruktur světové
třídy. Přitahují talenty do inovačních klastrů a jsou živnou půdou pro rozvoj klíčových
technologií na bázi ICT, mikro a nanoelektroniky, biotechnologií a nových materiálů a
pokročilé výroby. Evropská komise vytváří ve svých programech podpůrná opatření na
odstranění překážek v mobilitě a přeshraniční spolupráci s cíly, které jsou aplikovatelné do
strategie klastru z hlediska připravenosti členských firem na jejich využití:
 kvalita vzdělání na úrovni Ph.D., atraktivní podmínky zaměstnání a genderová
vyrovnanost ve výzkumné kariéře
22
 mobilita výzkumníků napříč zeměmi a sektory, včetně otevřeného náboru ve
veřejných výzkumných institucích a srovnatelných strukturách pro výzkumnou
kariéru, umožnění vzniku Evropských doplňkových penzijních fondů
 přeshraniční působnost organizací provádějících výzkum, financujících agentur a
nadací včetně zajištění jednoduchosti a vzájemného propojení pravidel a postupů
financování; diseminace, transfer a využití výsledků výzkumu, včetně možnosti
přímého přístupu k publikacím a údajům z veřejně financovaných výzkumů;
 otevření výzkumných infrastruktur členské země k plnému využití evropské
uživatelské komunity
 konzistence EU a národních strategií a akcí pro mezinárodní spolupráci ve vědě a
technologiích.3
Tyto náročné cíle může klastrová organizace průběžně přenášet do svých komunikačních,
osvětových a vzdělávacích aktivit, asistence při vyhledávání a managementu mezinárodních
projektů či specifikace konkrétních potřeb na budování výzkumné infrastruktury využitelné
firmami v klastru ve vazbě na zvyšování jejich výzkumné a inovační kapacity.
4.2.1 Cíl 2.1 – Zvýšit spolupráci klastru s dalšími institucemi v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací v energetickém sektoru
Spolupráce klastru s regionálními univerzitami a výzumnými centry již v současnosti patří
k jeho silným stránkám. Cíl 2.1 na tuto silnou stránku navazuje a dále ji rozvíjí směrem k ještě
intenzivnější spolupráci jak s univerzitami, tak s výzkumnými ústavy a dalšími klastry nejen
v Moravskoslezském regionu. Pro naplnění Cíle 2.1 byla navržena dvě opatření. První
opatření doporučuje rozvíjet spolupráci členů klastru s tuzemskými institucemi na poli
výzkumu, vývoje a inovací a druhé opatření je zaměřeno na mezinárodní spolupráci.
4.2.1.1 Opatření 2.1.1 – Rozvíjet spolupráci členských organizací klastru s tuzemskými
institucemi aktivních ve VaVaI v energetice a obnovitelných energiích
Energetika je odvětví s velmi vysokými nároky na výzkum a vývoj směřující ke konkrétním
inovacím, a to jak inovacím technologickým a produktovým, tak procesním. Prostředí klastru,
jeho formální i neformální vazby stimulují tvorbu nových myšlenek a umožňují přirozený
vznik partnerství i mezi konkurenčními firmami na inovačním výstupu vhodném pro všechny
3
European Commission: Europe 2020 Flagship Initiative Innovation Union, Brussels, 6.10.2010, COM(2010)
546 final
23
partnery. Základním kamenem vzniku nových myšlenek a přístupů je ovšem otevřenost a
komunikace s okolím, které přináší nové podněty.
Důležitá je tedy nejen spolupráce mezi členskými organizacemi klastru, ale i komunikace a
spolupráce klastru s dalšími tuzemskými organizacemi a institucemi, což je hlavním
doporučením tohoto opatření. Z českých klastrů patří mezi významné hráče v energetickém
sektoru například klastry:
Crea Hydro&Energy, os - www.creacz.com/, oborové zaměření: vodohospodářská díla,
obnovitelné zdroje a odpadové hospodářství
Družstvo Envicrack - http://www.envicrack.cz/, oborové zaměření: obnovitelné energie –
solární, pyrolýza a rekuperace kinetické energie lokomotiv
Bioplyn - http://klastrbioplyn.cz/, oborové zaměření: obnovitelná energea - bioplyn
Kromě univerzit v Moravskoslezském regionu, se kterými klastr již spolupracuje, respektive
některé fakulty jsou již členy, mohou být k další spolupráci vhodné i další české univerzity,
které se ve svém výzkumu zabývají i energetikou:

ČVUT v Praze - http://www.cvut.cz/

Česká zemědělská univerzita v Praze - http://www.czu.cz/cs/

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - http://www.ujep.cz/

Západočeská univerzita v Plzni - http://www.zcu.cz/

Masarykova univerzita v Brně - http://www.muni.cz/

VUT v Brně - http://www.vutbr.cz/
a také výzkumné ústavy v ČR zabývající se energetikou:

Ústav energetických materiálů při Fakultě chemicko-technologické Vysoké školy
chemické v Pardubicích - http://www.upce.cz/fcht/uem.html

Ústav energetiky při VŠCHT v Praze - http://www.vscht.cz/ktt/

Energetický ústav při VUT v Brně - http://www.eu.fme.vutbr.cz/

Institut energetické ekonomie při VŠE v Praze - http://www.institutee.cz/
4.2.1.2 Opatření 2.1.2 – Zintenzivnit spolupráci klastru a jeho firem s významnými
mezinárodními institucemi v oblasti obnovitelných energií a souvisejících
technologiích
Meziklastrová a mezifiremní spolupráce obohacuje všechny aktéry, přináší nové podněty a
urychluje vývoj spolupracujících subjektů. Jádrem opatření 1.2.3 jsou tedy aktivita
24
podporující spolupráci klastru s vyspělými zahraničními klastry, univerzitami, výzkumnými
ústavy a dalšími partnery, ať už formou zapojení se do projektů či match-makingových akcí a
obchodních misí pořádaných třetími stranami (mezi pořadatelské instituce patří v ČR např. síť
European Enterprise Network a CzechInvest) nebo např. reprezentace Visegrádských zemí
spolu s energetickými a technologickými klastry Slovenska, Polska a Maďarska v zemích
ASEANu či Jižní Ameriky.
Součástí Strategie jsou seznamy mezinárodních institucí (klastrů, sítí klastrů a firem,
univerzit, výzkumných ústavů) působících v oblasti obnovitelných energií, energetiky a
technologií pro energetiku, které mohou být vhodnými obchodními partnery či projektovými
partnery v mezinárodních projektech. Jejich přehled tvoří obsah kapitoly 5.
Návrhy společných projektů MSEK se zahraničními institucemi:
Projekt Konverze biomasy
Zaměření projektu:

Produkce energie (elektřina, teplo, biopaliva) a dodatečných produktů (chemické
produkty, nové materiály) v budoucí biorafinérii

Snížení spotřeby energie při výrobě buničniny a papíru
Koordinátor projektu: Paper and Fibre Research Institute, Norsko
Kontakt: Dr. Karin Oyaas, e-mail : [email protected]
Projekt Nový koncept budov s pozitivní energií
Cílem projektu je rozšířit využití zdrojů obnovitelné energie na velké administrativní budovy
jako například výzkumná pracoviště.
Projekt počítá s využitím následujících technologií:

Vertikální axiální větrná turbína pro slabý vítr

Venturiho komín

Horizontální sluneční reflektory s možností sledování

Tepelné čerpadlo

Fotovoltaika

A další
Konsorcium koordinátora projektu:
Řídící skupina se skládá z několika tureckých MSP s oborovým zaměřením výše zmíněných
technologií – jak návrhu, tak aplikací.
Koordinátor: SUNVITAL Energy Co. Ltd., www.sunvital.com.tr, Turecko
25
Kontakt: Tamer Durmayaz, [email protected]
Projekt H-2-boy: Vývoj a demonstrace budovy s nulovými emisemi za využití mezisezónního
úložiště vodíku
Projekt si klade za cíl dokončit návrh a postavit demonstrační budovu napájenou solárními
panely s mezisezónním energetickým úložištěm. Nadbytečná energie, která se vytvoří v létě
bude použita k produkci vodíku pomocí elektrolyzéru. Vodík bude stlačen a uložen v lahvích
pod tlakem 350 barů. V zimě energie bude získávána z uloženého vodíku pomocí
bezplamenného katalytického vodíkového kotle k získání tepla a horké vody a palivových
článků pro elektřinu (palivový článek je elektrolyzér operující v opačném módu). Náklady
systému jsou odhadovány na 700€/m2 (ve srovnání s 450 €/m2 pro konvenční topný systém) a
mělo by být aplikováno ve středně velkých rezidenčních budovách.
Konsorcium již zahrnuje inženýrské firmy, výrobce elektrolyzérů a palivových článků, firmy
dodávající vodíková úložiště a vodíkové kotle. Konsorcium hledá partnery, kteří chtějí
postavit demonstrátor.
Koordinátor projektu: Bureau Boydens, Lucembursko
Kontakt: Laurent Gorini, Bureau Boydens, +352 26 532 432, +352 621 258 202 (mobil),
[email protected]
4.2.2 Cíl 2.2 – Angažovat se v tuzemských a mezinárodních projektech
Cíl 2.2 reaguje na současný trend v průmyslu a využívá silných stránek klastru, jehož firmy ve
spolupráci s klastrovou organizací v končícím programovém období uskutečnily mnoho
úspěšných inovačních projektů. Klastr bude v tomto úsilí pokračovat i v budoucnu.
V dalším programovacím období mohou členské firmy i klastrová organizace pro své
inovační a výzkumné aktivity využít podporu mnoha programů jak vnitrostátních, tak
mezinárodních. Pro naplnění Cíle 2.2 bylo definováno jedno opatření, které je směřováno
k identifikaci příležitostí pro inovační projekty.
4.2.2.1 Opatření 2.2.1 – Identifikovat a využít příležitostí pro inovační projekty
Opatření 2.2 vychází jak z potřeby zajištění samotného chodu kanceláře klastrové organizace,
tak z potřeby podpory inovací v členských organizacích.
Projekty mohou být dotované či nikoli, optimálně s výstupem, který bude dále komerčně
využitelný jakožto dodatečný zdroj příjmů klastru (pronájem zařízení, poskytování služeb
apod.).
26
Z národních dotačních programů budou pro MSEK přínosné zejména OP PIK a OP VVV,
které zmiňují klastry přímo ve skupinách možných žadatelů pro některé z programových
prioritních oblastí. MSEK však může využít i programy OP ŽP, zejména jeho prioritní oblast
zaměřenou na zpracování odpadu, a program OP Zaměstnanost, jehož prioritní osa 1 se
zaměřuje na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. Další vhodné programy pro
MSEK zastřešuje Technologická Agentura ČR, zejména grantové programy Gama a Epsilon.
Z evropských programů zaměřených na inovace budou mít pro MSEK význam zejména
Horizont 2020, EUREKA, Eurogia2020, Eurostars a COSME. Programy zastřešené
ministerstvy ČR jsou popsány v kapitole 6. Vybrané evropské dotační programy stimulující
mezinárodní spolupráci jsou k dispozici v kapitole 7.
4.3 Prioritní oblast 3 - Internacionalizace klastru
Současná doba nabízí rostoucí příležitosti pro evropské společnosti na globálních trzích pro
produkty i pro služby. Internacionalizace excelentních klastrových organizací podporovaná
příznivými klastrovými politikami může pomoci firmám, zejména malým a středním
podnikům zlepšit jejich konkurenceschopnost a maximalizovat jejich přítomnost v globálních
hodnotových řetězcích.
Internacionalizace klastrových organizací pokrývá množství aktivit, které přinášejí prospěch
organizacím v klastru, obzvláště MSP, a také regionu a zemi, ve které je klastr situován:
-
Přístup ke znalostem, které mohou být využity v nových produktech a službách
-
Přístup na nové trhy
-
Přístup k důležitým infrastrukturám
-
Přístup k novým partnerům pro spolupráci
-
Zlepšení vlastního profilu
-
Atrakce zahraničních investic4
V tomto kontextu je pro prioritní oblast 3 definován jeden cíl, a sice zavést, případně
zintenzivnit aktivity, které vedou k většímu mezinárodnímu povědomí o MSEK.
4.3.1 Cíl 3.1 – Zvýšit mezinárodní povědomí o klastru, prezentace MSEK jako
silného a inovativního mezinárodního partnera
V rámci Cíle 3.1 bude pro klastr prospěšné vypracovat internacionalizační strategii, která by
měla zahrnovat kroky:
4
TACTICS CONSORTIUM: Cluster Internationalization, 2012, http://www.eca-tactics.eu/page/tactics-finalreports
27
1. Identifikovat účely internacionalizace (získání kontraktů, zvýšení povědomí o klastru
nebo rozšíření sítě potenciálních partnerů pro projekty, …).
2. Identifikovat příležitosti pro internacionalizaci
3. Vypracovat akční plán internacionalizace
4. Identifikovat partnery pro projekty a příležitosti pro projekty
5. Realizovat projekty
6. Definovat kritéria měření úspěchů a přínosnosti projektů
7. Udržovat vzniklou síť
Opatření 3.1.1. a 3.1.2 navržená v tomto Cíli se týkají kroků 2 a 4 výše uvedených kroků
v internacionalizační strategii.
4.3.1.1 Opatření 3.1.1 - Zvýšit účast klastru na mezinárodních energetických a
technologických veletrzích, fórech a kongresech
Klastr se potřebuje nejen účastnit se kongresů a veletrhů, ale zástupci klastru mohou také
přednášet o úspěších klastru, nebo o inovativních řešeních, které objevily firmy v klastru, tj.
budovat pověst silného a inovativního klastru. Příležitosti k prezentaci klastru poskytují
match-makingové mise, konference, kongresy a veletrhy, kterých by se měli účastnit nejen
zástupci kanceláře klastru, ale také zástupci firem, které chtějí navázat obchodní styky se
zahraničními institucemi.
Matchmakingové mise zastřešují například tyto organizace:
-
European Enterprise Network: http://www.enterprise-europe-network.cz/cs
EEN poskytuje také poradenství v oblasti žádosti a implementace projektů v
komunitárních programech CIP a COSME a pomáhá najít obchodní partnery
v zemích, kde je tato organizace zastoupena. Služby poskytované EEN jsou bezplatné.
V České republice je tato síť zastoupena konsorciem jedenácti partnerů
koordinovaném Technologickým centrem AV ČR a ve světě působí v 56 zemích.
Aktuální regionální, národní i mezinárodní výzvy jsou k nalezení na stránkách EEN:
http://www.enterprise-europe-network.cz/cs/financovani/aktualni-vyzvy
-
European Cluster Collaboration Platform:
http://www.clustercollaboration.eu/match-making-missions
Kongresy a konference v oblasti obnovitelné energie:
28
-
World Council for Renewable Energy: 10 – 11. 7. 2014, Versailles, Francie
http://www.wcre.de/, téma letošní konference je Energetické transformace a vznik
ekologického města: inovace v architektuře, plánování a krajině
-
World Renewable Energy Congress 2014: 3. – 8. 8. 2014, Londýn, Velká Británie
http://www.wrenuk.co.uk/wrecxi.html, téma kongresu je Obnovitelná energie ve
službách lidstva
-
Renewable Energy World Conference & Expo: 9 – 11 .6.2015, lokalita zatím není
určena
http://www.renewableenergyworld-europe.com/index.html#leftcolumn_tabs_1_3
4.3.1.2 Opatření 3.1.2 – Zvýšit mezinárodní online propagaci MSEK
V rámci Opatření 3.1.3 byly identifikovány tyto možnosti k naplnění Cíle 3.1:

Vytvořit webové stránky klastru také v němčině a dát tak najevo vstřícnost partnerům
z německy mluvících zemí.

Zajistit propagaci MSEK na webech zejména zahraničních klastrů (některé klastry
uvádějí seznam svých partnerských klastrů na svém webu, MSEK může uvádět také
na svých stránkách partnerské klastry ze zahraničí), čehož lze dosáhnout zejména
účastí v mezinárodních projektech a konsorciích

Vytvořit profily klastru na sociálních sítích (Facebook, LinkedIn, youtube, google+ a
další) a používat tyto platformy ke komunikaci vize, mise a úspěchů klastru.
Příkladem klastru s kvalitními profily na sociálních sítích je katalánský klastr
zemědělských strojů FEMAC (web klastru, FB klastru, Twitter profil, youtube profil)

Zřídit členství a aktualizovat profil klastru v mezinárodních klastrových a
energetických asociacích a sítích: Další možnost propagace klastrů poskytují Evropské
klastrové online platformy, které poskytují prostor pro prezentaci klastrů a klastrových
asociací a partnerství a zároveň slouží evropským i světovým klastrům a firmám jako
jedna z pomůcek k identifikaci potenciálních projektových či obchodních partnerů.
Klastr MSEK je sice uveden na obou platformách, ovšem pouze ve výčtu všech
klastrů, chybí kompletní profil se specifikací oborového zaměření.
V rámci tohoto opatření lze tedy doporučit také:

Aktualizovat profil MSEK v angličtině na stránkách organizace European
Cluster Cooperation Platform. Klastr MSEK je pouze uveden ve výčtu
klastrů pro Českou Republiku, nicméně bez specifikovaného sektoru a bez
zveřejněného profilu, na který by odkazoval název klastru ve vyhledávání
29
v ECCP. Výborným příkladem kvalitního profilu na těchto stránkách je profil
českéjho klastru Crea Hydro&Energy.

Aktualizovat a doplnit profil v angličtině na stránkách organizace European
Cluster Observatory: - ECO.
5 Zahraniční klastry, sítě klastrů a instituce vhodné ke
spolupráci se MSEK
5.1 Evropské klastrové organizace v sektoru energetiky
5.1.1 BELGIE
Technology of Wallonia Energy, Environment and sustainable
Klastr
Development – TWEED
I. Základní informace:
Region a země
Vlámsko, Belgie
Rok založení
-
Label excelence
-
Web
http://clusters.wallonie.be/tweed-en/
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Obnovitelná energie

Zdroje a infrastruktura obnovitelné energie
o Solární energie
o Větrná energie
o Biomasa
o Inteligentní síť
o Energetická úspornost
o Zelené produkty a služby

Implementace nových procesů za účelem dosažení energetických úspor, energetická
efektivita redukce emisí skleníků na průmyslové úrovni a v sektoru služeb

Vývoj produktů pro tyto účely pro průmysl, služby a jednotlivce
III. Strategické cíle:
30
Cílem klastru je hrát hlavní roli v rozvoji sektoru udržitelné energie.
Misí klastru je prošlapat cestu k nastavení vysoce kvalitních průmyslových projektů na poli
výroby a využití udržitelné energie, dostatečně ziskových k přilákání dostatečných
finančních prostředků.
IV. Aktivity:
Klastr se věnuje těmto aktivitám:

Networking mezi průmyslovými/komerčními společnostmi a dalšími aktéry v sektoru
udržitelné energie

Stimulace nových projektů

Technická podpora a řízení projektů

Lokální a internacionální propagace členů

Průmyslové a technické studie a analýzy trhu v sektoru udržitelné energie
V. Projekty:
Projekt BEMA: cílem projektového konsorcia je vytvořit inovační a udržitelný byznys
model pro produkci a využití mořských mikrořas, a to pomocí:
Snižování emisí CO2 z průmyslových výfukových plynů s použitím řas
Využití produkce řas prostřednictvím biopaliv a vysoké hodnoty biochemických látek
Více informací o projektu na: http://bemaproject.com
Projekt Phoenix: má za cíl vyvíjet nízkoemisní a nízkoteplotní integrovaný postup recyklace
organické hmoty obsažené v mletých zbytcích kovového odpadu na výrobu alternativních
kapalných uhlovodíků, kovových koncentrátů, a uhlík využitelný v ocelářském průmyslu.
Více na: http://www.polemecatech.be/en/projets/phoenix
VI. Členské organizace:
Klastr sdružuje 104 organizací.
31. Collignon Eng.
Vybrané členské organizace:
32. ENERGYTEC
1. ANSYS Belgium
33. 3E
2. Energreen
34. co2logic
3. De Smet Engineers & Contractors
35. Greenfish
4. Green Invest
36. Turbowinds
5. PCO Distributed Energy Systems
37. EcoRes
6. Climact
38. CMS DeBacker
7. GreenWatt
8. ORES
Vybrané výzkumné a vzdělávací organizace:
31
9. Sunswitch
1. UCL - iMMC
10. ATM Pro
2. Faculté Polytechnique de Mons - Pôle
11. RENOGEN
Energie
12. GreenSun
3. Materia Nova
13. Enovos Luxembourg
4. Multitel
14. Vangeel Electrical S.A. - Microniser
5. CERTECH
15. Xylowatt
6. ULG - Centre environnement
16. Fairwind
7. ULG - CSL
17. ELLIPSE - ISE
8. Technofutur Industrie
18. AenergYes
9. Forem Formation Environnement
19. Dynamia
10. Technifutur
20. Integrato
21. Eco Techno Pôle (ETP-W)
22. Solinvest
23. CORETEC Engineering
24. COCKERILL MAINTENANCE &
INGENIERIE (CMI)
25. D-Tech Electronic
26. Hydrogaz
27. Cablerie d'Eupen
28. ALL THERMIC SOLUTIONS
(ATS)
Socioekonomické instituce a profesní unie:
11. Les Compagnons d'Eole
12. APERe
13. EDORA
14. AGORIA
15. SRIW Environnement
16. ULG - Interface Entreprise
17. Wallonia Space Logistics
18. ULG - Building Energy Monitoring
and Simulation (BEMS)
19. Mecatech
29. Recylux
30. Greenenergy4seasons
Klastr
Green Win
Region a země
Vlámsko, Belgie
Rok založení
2011
Label excelence
-
Web
http://www.greenwin.be/en
Email
[email protected]
II. Odvětví:
32
Inovace v chemii a udržitelných materiálech a jejich využití v budovách s nízkou či nulovou
enrgií:

Zelená chemie

Energeticky úsporné budovy (udržitelné materiály pro zelené budovy, energetické
úložiště, nízkoemisní materiálny)

Environmentální technologie (recyklace odpadu, využívání skládek jako nového zdroj
surovin, zpracování odpadních vod a kalu, …)
Cílem klastru je:

Podpořit růst valonského průmyslu a firem v sektoru udržitelných materiálů.

Tvorba nových pracovních míst ve vedoucích trzích pomocí inovací
IV. Aktivity:
Klastr se zabývá aktivitami:

Organizace příložitostí (konference, workshopy, …) pro networking členů

Obchodní mise

Poskytování aktuálních informací v oboru a školení

Propagace všech lokálních firem, které se zabývají materiály, ať už jejich výrobou či
aplikací

Podpora v projektech členských organizací a vyhodnocování projektů z hlediska
tržního potenciálu a také z hlediska jejich dopadu na životní prostředí a přínosu
koncových produktů
V. Projekty:
Dosud proběhlo 17 vědeckých a 4 vzdělávací projekty, v současné době klastr pracuje na
dvou evropských projektech a jednom valonském.
Smart CO2 Transformation – SCOT
Life Cycle in Practice - LCIP
WALOSCRAP (valonský projekt)
Klastr má 150 členů.
1. Académie Universitaire Louvain
1. 3B-FIBREGLASS
2. Académie Universitaire Wallonie
2. ALKAR TECHNOLOGY
Bruxelles
33
3. ARTECHNO
4. BIOREM
3. Académie Universitaire Wallonie
Europe
5. Biotech Coaching
6. Eco TechnoPôle Wallonie SCRL
(ETP-W)
4. CARMEUSE RESEARCH AND
TECHNOLOGY
5. CENTRE DE RECHERCHE EN
7. Envisan International
AERONAUTIQUE (CENAERO)
8. FUTERRO
6. Centre de Recherches Métallurgiques
9. GREEN RECRUITMENT
7. Centre de Recherches Routières
10. GREENCOM DEVELOPMENT
8. CENTRE D'EXCELLENCE EN
11. GREENWATT
TECHNOLOGIES DE
12. HYDROMETAL
L'INFORMATION ET DE LA
13. M.B.I.C. MECANIQUE - BREVETS
COMMUNICATION (CETIC)
- INDUSTRIES - COMMERCES
9. Centre Scientifique et Technique de
14. Morpho-Biomimicry
15. PLASTURGIE LAZZERINI
16. Polyworks Concept
17. PRAYON
la Construction
10. Centre technologique international de
la Terre et de la Pierre
11. SIRRIS
18. PREFER ENVIRONNEMENT
19. RECOVAL BELGIUM
20. SITA TREATMENT
21. Sol AZ S.A.
1. BUREAU COUPEZ ET ASSOCIES
ARCHITECTES
2. BUREAU D'ETUDES GREISCHX
22. Technichem
23. TPS Tech
24. WOW Technology
25. XYLOWATT
5.1.2 DÁNSKO
Klastr
Offshoreenergy.dk
Region a země
Jižní Dánsko, Dánsko
Rok založení
-
Label excelence
-
34
Web
http://www.offshoreenergy.dk/
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Energetické odvětví, 2 divize – obnovitelná energie (Renewables) a olej & plyn (Oil & gas]
Cílem klastru je posilnit a podpořit dánský námořní sektor a jeho konkurenceschopnost:

Podpora firem v sektoru, aby byly kompetentními partnery v mezinárodním
námořním průmyslu

Rozvíjení znalostí a spolupráce mezi hráči v dánském námořním odvětví – firmy,
konzultanti, vědomostní instituce a vládní organizace
IV. Aktivity:
Klastr reprezentuje zájmy přes 270 dánských společností v námořním sektoru.
Zabývá se energetickými zdroji získávanými mimo pevninu:

Větrné elektrárny mimo pevninu

Energie z vln a vodních proudů

Ropa a plyn
V. Projekty:
Micro-enterprises in the Offshore Sector II
Work-Live-Stay
ECOWindS
Klastr prezentuje zájem přes 270 dánských
21. StormGeo AS
společností v námořním energetickém
22. Top Rejser A/S
sektoru.
23. TOTAL WIND A/S
24. Trimatic Automation A/S
3. ABP OFFSHORE
25. Tschudi Project Transports AS
4. Apro Wind A/S
26. Wind And Water Technology
5. B2Wind ApS
27. World Marine Offshore
6. Bølgekraftforeningen
28. Advokatpartnerselskabet DAHL,
7. Bolt Specialisten Aps
Esbjerg
8. Danperform
29. Esbjerg Safety Consult A/S
9. DAVINCI development a/s
30. Global Lightning Protection Services
10. Deloitte Statsautoriseret
35
Revisionspartnerselskab
11. DONG Energy, Gentofte
A/S
Výzkumné a vzdělávací organizace:
12. Energinet.dk
13. Energistyrelsen
14. Envision Energy, Denmark
15. FORCE Technology
31. Aalborg Universitet Esbjerg
32. Syddansk Universitet, Esbjerg
33. Teknologisk Institut
16. Fred. Olsen Windcarrier A/S
Denmark
17. Gefion Nordic Engineering A/S
18. Hanstholm Electronik, Esbjerg
19. IAT Base & Energy
20. Lean Energy Cluster
Klastr
Lean Energy Cluster
Region a země
Jižní Dánsko, Dánsko
Rok založení
-
Label excelence
Bronzový
Web
http://www.leanenergy.dk
Email
[email protected], Preben Birr-Pedersen - CEO, [email protected]
II. Odvětví:
Energetická úspornost, minimalizace plýtvání energií při výrobě i spotřebě
III. Strategické cíle
Cílem klastru je růst a vysoká zaměstnanost v členských organizacích v oblastech:

Zakládání projektů ve vybraných produktových a technologických odvětvích

Poskytování společné platformy pro další vývoj a utváření klastru, porozumění trhu,
rozvoj projektů a schopností a také pro branding klastru
IV. Aktivity:
Klastr se zaměřuje na nejlepší možné využití přechodu na zelenou energii a podporu růstu a
tvorbu pracovních míst ve firmách zaměřených na technologie a řešení v oblasti energetické
efektivity a inteligentních energetických systémů.
V. Projekty:

E-days
36

Industrial Energy-Partnerskab

Work-Live-Stay

Intelligent gadebelysning

RESMA

Uddannelsesforum

Offentlig LED-renovering

ROKK - Den ubrudte kølekæde

FISH Germany

Eldrevne arbejdskøretøjer

Transformer

EMoCrane

Intelligent fjernvarmestyring

CITIES

Det virtuelle væksthus

ZERObyg

Smart & Cool

Green PET Lab

PRO-Programmet
Klastr má celkem 240 členů.
19. SINIS
20. Esbensen
1. Project Zero
21. ClimaCare
2. Danfoss
22. ZZZero
3. Banke accessory drives
23. TREFOR
4. Green Tech Center
24. Energinet.dk
5. Insero Energy
25. GreenDiesel
6. Delta
26. Kamstrup
7. SRCI
27. Danish water services
8. Trekant Omradet
28. Green light
9. ZACCO
29. FI energy
10. Vestfrost Solutions
30. PIPETEQ systems
11. IPU
31. Energy House
37
12. DTU
13. Fredericia
32. Aalborg University
14. NIRAS
33. Syddansk Universitet
15. HUSET
34. Teknologisk Institut
16. COWI
35. Den jydske Haandværkerskole
17. LOGSTOR
36. Incuba Science Park
18. ENERGI MIDT
37. Erhvervsakademi Kolding
Klastr
Copenhagen Cleantech Cluster
Region a země
Kodaň, Dánsko
Rok založení
2010
Label excelence
-
Web
http://www.cphcleantech.com/
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Čisté technologie:

obnovitelná energie a udržitelné materiály

redukce spotřeby přírodních zdrojů jejich efektivnějším využíváním

redukce škod způsobených fosilními palivy

redukce znečištění pomocí nových produktů a procesů a konzultací
Klastr usiluje o řešení ekologických a sociálních výzev pomocí unikátního inovačního
modelu, který je založen na tržním principu a sdružuje aktéry podél hodnotového řetězce a
poskytuje jim obchodní incentivy a povzbuzuje je k aktivní účasti na vyvíjení inovačních
zelených řešení.
IV. Aktivity:
Klastr pro své členy poskytuje následující služby:

Testování a demonstrace

Mezinárodní branding a marketing¨

Internacionalizace

Matchmaking a sektorový networking -

Inovace a podnikání – pomoc start-upům a univerzitám, mentoring, proof of concept
38
financování
V. Projekty:

Waste Plastics

Big Data Infrastructure

Building and Construction Waste

Intelligent Cities via Lighting InfrastructureWork-Live-Stay
Klastr sdružuje 35 organizací.
19. Rambøll
Členské organizace:
20. Scion DTU
1. Accelerace
21. SEAS-NVE
2. AVL(Aage Vestergaard Larsen)
22. Siemens Danmark A/S
3. B&W Vølund
23. Symbion
4. Bech-Bruun
The Danish Building and Property Agency
5. Brunata
6. Business Frederikssund
7. Business Link Greater Copenhagen
8. Copenhagen Capacity
9. Devoteam
24. Aalborg University
25. ARC - Amager Ressource Center
26. Copenhagen Business School
27. Technical University of Denmark -
10. DHI
11. Dong Energy A/S
12. Green Seminars
13. Haldor Topsøe
DTU
28. University of Copenhagen
14. HOFOR
30. Albertslund Municipality
15. IBM
31. Copenhagen Municipality
16. Kirt-Thomsen
32. DI
-
Confederation
of
Danish
Industry
17. Liqtech
18. PricewaterhouseCoopers(PwC)
33. Kalundborg Municipality
34. Region Zealand
35. The Capital Region of Denmark
5.1.3 FRANCIE
Klastr
Wind for Future (W4F)
39
Region a země
Burgundsko, France
Rok založení
2010
Label excelence
-
Web
www.windforfuture.com
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Větrná energie - klastr nabízí řešení pro rozvoj větrné energetiky, strojírenství; vytváří
projekty větrných farem, nabízí subdodávky
Klastrová organizace usiluje zvýšit konkurenceschopnost svých členů pomocí propojení
veřejného a privátního sektoru pomocí efektivního rámce, který W4F nabízí.
Cílem klastru je:

strukturovat a vyvíjet větrnou energetiku v regionu

vytvářet synergie mezi členskými organizacemi

asistovat členům konsorcia rozvíjet jejich obchodní činnost a prosazovat jejich zájmy
u politiků a hlavních dodavatelů

podporovat a prosazovat sektor větrné energetiky

zvyšovat schopnosti a znalosti, podporovat inovace a monitorovat vzdělávací potřeby
zaměstnanců

vyvíjet společné iniciativy a projekty ve Francii i v zahraničí
IV. Aktivity:
W4F nabízí výrobcům uplatnění na národní úrovni, a to prostřednictvím skupiny členských
společností, která nabízí nejširší možné subdodavatele a partnery na francouzském trhu. Mise
klastru jsou řízeny přáním podniků vytvořit společnou synergii mezi sebou a přispět
k hospodářskému rozvoji v regionu.
V. Projekty:
Aktivity a projekty jsou cíleny na Francii i zahraničí:

Optimalizace výkonu vertikální větrné turbíny na izolovaných místech na dálnicích
Klastr má 72 členů.
30. SCIENCES ENVIRONNEMENT
31. SITES
1. ABO WIND
32. SKF Slewing Bearings
40
2. ADEE Electronic
33. SOCATER - Energies nouvelles
3. Arts et Métiers ParisTech centre de
34. Somax-Energy
Cluny
35. TEXYS
4. CLM INDUSTRIE
36. VESTAS Wind Systems
5. COFELY INEO
37. VOLKSWIND
6. COHERENCES ENERGIES
38. WELIENCE (Ub-Filiale)
7. EDP Renewables France
39. WKN France
8. Elec-EnR
40. WPD
9. Enel Green Power
10. ENERCON GmbH – France
11. FLUIDEXPERT
1. CETIM
12. Global Wind Power
2. Arts et Métiers ParisTech centre de
13. H2Air
Cluny
14. H2ion
3. CFC-CFA Saint Joseph
15. HELIOPALES
4. DAFPIC
16. Innovelec Industrie
5. ITII
17. Intervent
Bourgogne-
Univerzita
v
Bourgogne,
18. ISAT - Laboratoire DRIVE
6. IUT Le CreusotLycée Eiffel
19. juwi EnR
7. Lycée Henri Parriat
20. KDE Energy France,
8. Lycée Hippolyte Fontaine
21. La Compagnie du Vent (GDF SUEZ)
22. Métal Déployé Resistor
36. BOURGOGNE DEVELOPPEMENT
23. METALLIANCE
37. Chambre de Commerce et d'Industrie
24. NATURAL POWER
Régionalede Bourgogne
25. NICOLAS
38. Dijon Développement
26. NORDEX France
39. UIMM Côte d'Or - Le Syndicat
27. ORMAPOST (ORMAZABAL)
patronal
28. PlenR
Métallurgie
professionnel
de
la
29. REPOWER SAS
5.1.4 IRSKO
Klastr
Irish Maritime and Energy Resource Cluster – IMERC
41
Region a země
Cork, Irsko
Rok založení
2010
Label excelence
-
Web
http://www.imerc.ie/
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Klastr působí v těchto oblastech:

Mořská energie

Přeprava, logistika a transport

Námořní bezpečnost a ochrana

Námořní rekreace
IMERC propaguje Irsko jako světově známou výzkumnou a vývojovou lokalitu v oblasti
námořní energie (energie vln a přílivu), což napomáhá otevřít irský námořní a energetický
potenciál. IMERC se snaží integrovat rozmanitou výzkumnou a průmyslovou expertízu
pomocí v rámci rozvoje inovativního klastru pomocí:

Poskytování důležitých nástrojů k budování vztahů, aliancí a infrastruktury
výzkumníkům, technologickým vývojářům, společnostem (zejména MSP) a
investorům za účelem rozvíjení efektivnějšího námořního a energetického sektoru

Rozvoje inovativního ekosystému podporujícího tvorbu nových pracovních míst
v unikátní lokalitě klastru a kampusu (který IMERC založil).
IV. Aktivity:
Hlavní zaměření činností klastrové organizace:

Vytváření přístupu k národním zkušebním zařízením

Spolupráce v inovačních partnerstvích

Zprostředkování obchodu a networking

Rozvoj lidských zdrojů, školení a vzdělávání

Joint venture partnerství
V. Projekty:
Rozvoj kampusu při University College Cork.
Klastr zahrnuje 14 členů.
42
10. Industrial Development Authority
1. TRANSAS Ltd.
(IDA)
2. Lend LeaseLtd.
11. Irish Naval Service (INS)
3. ESBI
12. Department of Communications,
4. Bord Gas
Energy and Natural Resources
5. Mainport Ltd.
DCENR
13. Sustainable Energy Authority of
6. University College Cork (UCC)
Ireland (SEAI)
14. Port of Cork (POC)
7. Cork Institute of Technology (CIT)
8. Marine Institute, Newfoundland
9. Marine Institute, Ireland
Solar Energy Conversion Research Cluster – SEC
Klastr
Region a země
Dublin, Irsko
Rok založení
-
Label excelence
-
Web
http://www.seccluster.ie/
Email
[email protected], [email protected]
II. Odvětví:
Klastr se specializuje na lepší a efektivnější využití solární energie.
Klastr byl založen Vědeckou nadací Irského strategického klastrového programu. Misí
klastru je vyvíjet nové materiály a tvořit nástroje, které napodobují jednotlivé kroky a také
celý proces přírodní fotosyntézy za využití poznatků z chemie, biochemie, fyziky,
počítačového modelování, a tím vytvářet nové zdroje udržitelné energie.
IV. Aktivity:
Hlavní činnosti klastrové organizace:

Stáže a studijní pobyty

Vědecké publikace

Klastrové workshopy
43

Poskytování informací o aktuálních oborových konferencích

Vědecké projekty

Letní škola Konverze solární energie
V. Projekty:

Vědecké projekty na efektivnější využívání solární energie a její komercializaci

Nové materiály pro fotovoltaické panely

Katalytické materiály pro výrobu vodíku pomocí fotolýzy vody

Nanoporézní a katalytické materiály pro zachycení a fixaci CO2

Převedení výsledků výzkumu do přístrojů na konverzi solární energie a
komercializace výzkumu
Klastr zahrnuje 14 členů.
1. University College Dublin (UCD)
1. Celtic Catalysts
2. University of Limmerick
2. Solar Print
3. Glantreo
4. Mainstream Renewable Power
5. Kingspann
6. DCU
7. SSE Renewables
8. Nines Photovoltaics
5.1.5 ITÁLIE
Klastr
Lombardy Energy Cluster
Region a země
Milano, Itálie
Rok založení
-
Label excelence
Bronzový
Web
www.energycluster.it
[email protected];
Email
[email protected]
II. Odvětví:

Energie - oblasti použití výrobků / služeb – které spadají do výroby, přenosu a
44
distribuce energie koncovému uživateli. Působí v těchto oblastech:

Jaderné a konvenční elektrárny

Obnovitelné zdroje energie

Energetické úspory

Distribuce energie a inteligentní energetické sítě

Výzkum, inovace a transfer technologií
Konstantní růst klastru pomocí

identifikace a naplňování potřeb členských organizací

implementace rozvojové politiky silně zaměřené na inovace a sdílení znalostí
s ostatními klastry na mezinárodní úrovni
IV. Aktivity:
Hlavní oblasti činnosti klastrové organizace:

Vytváření společných iniciativ pro členy klastru za účelem sdílení znalostí a
kompetencí, aby byl klastr schopen čelit budoucím výzvám

Zvyšování viditelnosti členských MSP na trhu a získávání relevantního podílu na
zahraničních trzích

Získávání přístupu k dalším finančním příležitostem, realizace společných
výzkumných a inovačních projektů

Posilňování spolupráce mezi průmyslovou a výzkumnou sférou

Operační skupiny, které se pravidelně scházejí, pracují na úkolech:
o Jaderné a konvenční elektrárny

Kvalita výroby součástek

Služby pro dodávky na klíč
o Obnovitelné zdroje energie

Využití kompetencí a zkušeností členských firem v oblasti zpracování
biomasy, velkých a středních hydroelektráren a geotermální energie
o Distribuce energie a inteligentní energetické sítě

Hledat řešení současných výzev jako jsou interkonektivita mezi sítěmi,
transport energie na velké vzdálenosti, diskontinuitní systém spotřeby
ve smyslu času a prostoru
o Výzkum, inovace a transfer technologií – hlavním cílem je vytvářet korporátní
kulturu zaměřenou na posílení inovací a technologického transferu
45

Provádět analýzu současného stavu existujících lokálních firem ve
spolupráci s univerzitami a výzkumnými centry

Definovat výzkumné oblasti spolupráce mezi firmami a univerzitami za
účelem vytváření společných projektů

Stát se katalyzátorem technologického transferu v MSP
o Kreativita

Posilnit přímou a nepřímou komunikaci mezi členy klastru

Tvorba vědeckých publikací

Získání Evropského labelu klastrové excelence (zlatá úroveň)

Klastrový benchmarking
o Energetické úspory

Podpora výzkumných, vývojových a inovačních iniciativ

Prosazovat členství v Evropských programech jako jsou "Covenant of
Majors" a "Covenant of Companies"

Hledat a prosazovat excelentní energetická řešení, která mohou být
poskytována členskými společnostmi

Poskytovat tréninky a školení zaměstnancům (design, údržba a další)
V. Projekty:
Vytváření národního energetického klastru, Internacionalizace:

ETICO projekt – transfer technologií a inovace v energetice

COOLSWEEP: Evropský projekt na zpracování odpadu pro energetické účely
efektivnějším a udržitelnějším způsobem - www.coolsweep.org

Účast na misích a veletrzích

Přistoupení k mezinárodní síti Cleantech
Neziskové sdružení zahrnuje v současné
25. Redecam
době 111 členů.
26. NOL-TEC
27. Elphi
28. Benteler Distribution
1. ABB Italia
29. Enertech
2. ATS Air Treatment System
30. Parcol
3. C.T.M. Termodeco
31. Exergy
4. DEDALO ESCO
46
5. ECISGROUP
1. FOUNDATION ENERGY LAB
6. ELECTROMECCANICA COLOMBO
2. LIUC University
7. MARCEGAGLIA EUROENERGY
3. CNR – Italian national Research
4. Politecnico di Milano – Department
GROUP
8. EUROIMPRESA LEGNANO
of Energy and Mechanical
9. Falck Renewables
5. RSE S.p.A.
10. Franco Tossi Meccanica
6. I.I.S. - Instituto Italiano della
11. Mesit
Saldatura
12. SICES Group
7. Universita Carlo Cataneo
13. PENSOTTI FCL
14. ENI SAIPEM
15. STF
1. UNIVA
16. AEROMECCANICA STRANICH
2. Fondazione Distretto High Tech
17. ALFAQUADRI
Milano Brianza
18. ARS AMBIENTE
3. Chamber of commerce of Milan
19. ASSI
4. Chamber of commerce of Varese
20. YOTTAWATT
5. Confindustria Bergamo
21. PRAXAIR
6. Assolombarda Unione Industriali di
22. Green2green
Varese
23. VoltaSolar
7. Confartigianato Alto Milanese
24. Zignago Power
8. Artcraft Association of Varese
Klastr
Fondazione Distretto Green & High Tech
Monza Brianza
Region a země
Lombardie, Itálie
Rok založení
2008
Label excelence
-
Web
www.distrettohtmb.it
Email
[email protected];
[email protected]
II. Odvětví:
Klastr operuje ve dvou cílových sektorech:
47

Obnovitelná energie – redukce ve spotřebě energie, propagace energetických úspor,
vývoj a využívání obnovitelné energie, výroba komponent a nástrojů pro výrobu
energie z jiných než fosilních zdrojů

ICT - implementace a výroba produktů od mikroelektronických přístrojů,
telekomunikačních systémů a služeb k telekomunikačnímu a informačnímu
managementu
Hlavním cílem klastru je agregovat společnosti se signifikantním technologickým zaměřením
a umožnit tímto průmyslový rozvoj a zachování bohatství pokročilého technického know-how
v regionu. Klastr se snaží revitalizovat konkurenceschopnost regionu rozšiřováním a sdílením
excelence v regionu, vytvářením atraktivních podmínek pro nové společnosti a vytváření
nových technologických firem.
Misí klastru je zvýšit konkurenceschopnost průmyslu Lombardie (zejména subregionu
Brianza), dodávat přidanou hodnotu a podporovat region stimulací synergií mezi politickými
institucemi a firmami a mezi MSP a nadnárodními společnostmi.
Klastr pracuje na dvou úrovních interakce:

Fokus na každou jednotlivou společnost (zejména MSP) za účelem umožnění
udržitelného růstu založeného na produktech, technologiích a inovacích procesů

Podpora aktivit v cílovém sektoru (projekty kombinující průmyslový rozvoj,
technologickou rekvalifikaci a rozvoj regionu)
IV. Aktivity:
Činnost klastrové organizace se člení do sedmi sekcí:

Průmyslový rozvoj:
o Analýza obchodní situace a relevantního obchodního modelu, organizační
definice, tvorba strategií udržitelného rozvoje
o Tvorba obchodních plánů, vyhodnocování plánů průmyslového rozvoje
o Identifikace nejvhodnějších zdrojů financování a předjednání kontraktů
s potenciálními investory (banky, podnikatelé, ..)
o Příprava operačních plánů k implementaci změn
o Pomoc v jednání s veřejnými institucemi
o Propagace metod s nízkým ekologickým dopadem a propagace využívání
energie z alternativních zdrojů

Finance:
48
o Obvyklé finanční zdroje (vyhodnocování obchodních plánů a podpora při
jednání s bankami, poskytování finančních a investičních poradenských
služeb)
o Speciální finanční zdroje (přístup k rizikovému kapitálu)
o Dotační programy (podpora při přípravě a podání dotační žádosti, spolupráce
při vytváření konsorcia firem, podpora při disseminaci projektových výsledků)

Zaměstnanost a mobilita zaměstnanců:
o Usnadňování mobility zaměstnanců mezi společnostmi s cílem zachování
dovedností v regionu
o Podpora HR managementu – analýza a monitoring trhu práce v regionu,
mapování existujících dovedností a profesních aktivit v regionu, tvorba
databáze profesních zdrojů dostupných pro společnosti v regionu

Marketing:
o Networking mezi společnostmi a „klíčovými osobami“
o Marketing regionu ke zvýšení jeho atraktivity pro nové společnosti a nové
aktivity
o Tvorba „zdravého prostředí“, kde jsou potřeby společností prezentovány
orgánům veřejné správy

Výzkum, vývoj a inovace:
o Seskupování společností k práci na jasně definovaných V&V projektech
o Pomoc s evaluací a identifikací inovačních procesů
o Valorizace V&V laboratoří existujících v regionu

Infrastruktura a veřejné služby:
o Koordinace potřeb členských společností a lokálních rozvojových politik
o Program Mobility managementu byl spuštěn ve spolupráci s municipalitami a
společnostmi

Trénink a vzdělávání:
o Poskytování odborných školení, která v regionu nejsou k dispozici
V. Projekty:
T.E.S.P.I. (Thermal Electrif Solar Panels Integration):
Cílem projektu je vytvořit eko-inovační hybridní panel, který splňuje cíle EU v oblasti
energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, kvality výrobků a ochrany spotřebitele, jakož i
49
parametry pro snižování emisí skleníkových plynů, a to za pomocí integrace výroby tepla a
elektrické energie v jednom fotovoltaickém panelu zakrytém vrstvou vody.
Neziskové sdružení zahrnuje v současné
27. Leanpernditore
době 111 členů.
28. Pegasus M.D.
29. blueit
30. REPLIC
1. DMS
31. StarSolution
2. OMP Mechtron
32. ENTALPICA
3. Micro TLC
33. BAMES
4. Energy Saving
34. SERGO
5. MG Tech
35. QUERY
6. Voome
36. AssoStudio
7. SERING
37. Alcatel Lucent
8. YOGITECH
38. SOCO
9. Azcom
10. Gamma Energia
1. I.I.S. Vimercate
11. ACCENT
2. I.I.S. Monza
12. Nuova Transporti
3. Università degli Studi dell'Insubria
13. Microtel
4. Università degli studi di Pavia
14. OMR Italia
15. LIDER
16. GCI Group
5. Camera di Commercio di Monza e
Brianza
17. Infostudi
6. PROMOS
18. Fastera
7. BPL
19. Giraffa
8. Comune di Sulbiate
20. Aurora TLC
9. Comune di Monza
21. Cisco
10. Comune di Arcore
22. FIMER
11. Comune Agrate
23. Mixel
24. SAMARES
25. Tecnosphera
26. BMS Impianti
50
5.1.6 NĚMECKO
Klastr
Cluster Energy of the Baltic Sea Region
Region a země
Berlín, Německo
Rok založení
2010
Label excelence
-
Web
http://www.energy-cluster.info/cluster_en.html
[email protected]; [email protected]
Email
berlin.de
II. Odvětví:
Klastr zasahuje do těchto odvětví:

Obnovitelná energie

Udržitelné technologie

Energetické úspory v budovách

Energetická efektivita v urbanistickém kontextu
Klastr si klade za cíl posilnění potenciálu regionu pomocí rozvoje nových kompetencí,
obchodních příležitostí, investic a tvorby pracovních míst.
IV. Aktivity:

Spolupráce na mezinárodních inovačních projektech

Poskytování informací o konferencích a dalších oborových událostech

Sdílení nejlepších praktik

Výměna informací o společných potřebách v oblasti obnovitelné energie baltického
regionu
V. Projekty:

Longlife – Udržitelné energeticky úsporné rezidenční budovy

SPIN – ekoinovační technologie pro MSP

Bioenergy Promotion – posilnění rozvoje Baltického regionu pomocí udržitelného
využívání bioenergie

Urb.Energy – komplexní energetická renovace urbanistických komplexů

Baltic Biogas Bus – využívání biopaliv ve veřejné dopravě
51

Remowe - Regionální mobilizace udržitelné produkce energie z odpadu

PEA – Public Energy Alternatives – využívání alternativních zdrojů energie ve
městech a regionech

Cool Bricks – Vývoj nových technických řešení ke zlepšení energetické efektivity
historických budov
Klastr tvoří partnerské organizace osmi
projektů:
Baltic Biogas Bus
1. ATI erc gGmbH
Longlife
REMOWE
1. Technische Universität Berlin
1. Mälardalen University
2. City of Roskilde
2. University of Eastern Finland
SPIN
3. Savonia University
3. Swedish Environmental
Research
4. Ostfalia University of Applied Sciences
PEA
4. Central Mining Institute
5. City of Wittenberge
5. University of Tartu
6. City of Niepolomice
Bioenergy Promotion
6. Agency for Renewable
Resources
Co2olBricks
7. City of Hamburg
8. Ministry of Culture, Department of
Urb.Energy
Heritage Preservation
7. German Association for
Housing, Urban and Spatial
Development
8. Housing Initiative for Eastern
Europe
Klastr
Renewable Energy Hamburg Cluster
Region a země
Hamburk, Německo
Rok založení
2011
Label excelence
-
Web
http://en.erneuerbare-energien-hamburg.de/
Email
[email protected]; ředitel: [email protected]
52
II. Odvětví:
Klastr zasahuje do těchto odvětví:

Větrná energie

Solární technologie

Biomasa
Klastr byl založen Městským úřadem Hamburku za účelem posilnění a propagace regionu
v energetickém sektoru.
IV. Aktivity:

Organizace obchodních misí a vytváření mezinárodních partnerství

Pořádání konferencí, seminářů a dalších příležitostí k networkingu

Poskytování informací o aktuálních událostech v oboru

Sdílení znalostí, zkušeností a schopností mezi podniky a výzkumnými a
vědomostními institucemi
V. Projekty:
Klastr má 194 členů:
36. Suntrace GmbH
37. Watt & Wärme Energiekonzepte
1. Areva Wind GmbH
GmbH & Co. KG
2. BayWa r.e. renewable energy GmbH
38. WINDEA Offshore GmbH & Co. KG
3. Bebra Biogas Holding AG
39. WindManShip GmbH
4. Canadian Solar EMEA GmbH
40. WINDWERT GmbH
5. Corino Energy and Real Estate
41. WTM Engineers GmbH
Projects UG
42. ZAL GmbH
6. Danfoss GmbH Solar Inverters
7. DONG Energy Renewables Germany
GmbH
8. Dr. Augustin Planungsbüro für
1. Akademie für erneuerbare Energien
Lüchow-Dannenberg GmbH
Umwelttechnik, Umweltschutz und
2. BZEE Academy GmbH
Prospektion
3. Fachhochschule Lübeck
9. E.ON Climate & Renewables Centre
4. Fachhochschule Westküste
53
Europe GmbH
10. enercity Contracting Nord GmbH
5. Frankfurt School of Finance &
Management gGmbH
11. ETH Umwelttechnik GmbH
6. Gewerbeschule Installationstechnik
12. EUROGATE GmbH & Co. KGaA
7. HafenCity Universität Hamburg
13. Eurowind Energy GmbH
8. HAW Hochschule für Angewandte
14. Fichtner Water & Wind GmbH
Wissenschaften Hamburg/CC4E
15. Finance Energy GmbH & Co. KG
9. Helmut Schmidt Universität
16. German Renewables Shipbrokers
10. Leuphana Universität Lüneburg
GmbH
17. GETEC green energy AG
18. GFC Green Finance Corporation
GmbH
19. Gicon Bioenergie GmbH
11. Staatliche Gewerbeschule
Energietechnik-G 10
12. Staatliche Gewerbeschule
Metalltechnik mit Technischem
Gymnasium G17
20. Global Wind Power Germany GmbH
13. Technische Fachschule Heinze KG
21. Green Tech Avenue GmbH
14. Technische Universität Hamburg-
22. greendock UG
23. Greentech GmbH & Co. KG
24. Hamburg Energie GmbH
25. Hamburgische Energiehandlung
GmbH
26. Hanseatic Power Cert GmbH
27. LM Wind Power Services
Deutschland GmbH
28. Luftfahrtcluster Metropolregion
Hamburg e.V.
29. REpower Systems SE
30. Schneider Electric GmbH
31. SkySails GmbH
Harburg
15. Universität Hamburg
1. BWE Bundesverband Windenergie
e.V. Landesverband Hamburg
2. HafenCity Hamburg GmbH
3. HIC Hamburg Institut Consulting
GmbH
4. IBB Institut für Berufliche Bildung
AG
5. ZEWU der Handwerkskammer
Hamburg
32. SOKRATHERM GmbH
33. Solarreinigung + Service Nord
34. Spilling Energie Systeme GmbH
35. SunEnergy Europe GmbH
54
Silicon Saxony – The high-tech network
Klastr
Region a země
Sasko, Německo
Rok založení
-
Label excelence
Zlatý
Web
http://www.silicon-saxony.de/en/home.html
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Klastr se angažuje v těchto odvětvích:

Mikro- a nanoelektronika

Software

Aplikace

Inteligentní systémy

Energetické systémy (energetické úložiště, energetická konverze, distribuce a úspory)
Klastr si klade za cíl posilnit udržitelnost regionu jakožto lokality pro ICT na národní i
mezinárodní úrovni pomocí:

Úzké spolupráce mezi regionálními aktéry

Vytváření inteligentních partnerství mezi členy

Podporou transferu znalostí

Využití synergií

Propagace inovací

Marketingem regionu
IV. Aktivity:

Informační a komunikační platforma

Nabídky na účast na veletrzích

Organizace různých událostí

Marketing

Další služby a speciální ceny pro členy i zaměstnance členských organizací

Prostor pro profil členských společností
V. Projekty:
55
Asociace pořádá konference a sdružuje členské organizace do mnoha pracovních skupin, ale
neangažuje se v projektech.
Klastr má v současné době 300 členů:
1. Brandenburg University of
1. 3D-Micromac AG
Technology Cottbus - Senftenberg
2. aSpect Systems GmbH
(BTU C-S)
3. Axcelis Technologies GmbH
4. Bosch Sensortec GmbH
5. centrotherm clean solutions GmbH &
Co. KG
6. DERU Planungsgesellschaft für
Energie-, Reinraum- und
Umwelttechnik mbH
7. DIAS Infrared GmbH
8. DIW Mechanical Engineering GmbH
& Co. KG
9. dresden elektronik ingenieurtechnik
gmbh
10. EDC Electronic Design Chemnitz
GmbH
2. Carl Zeiss Innovationszentrum für
Messtechnik GmbH
3. ERGO Umweltinstitut GmbH
4. Fraunhofer Technologiezentrum
Halbleitermaterialien (THM)
5. Fraunhofer-Institut für
Elektronenstrahl- und Plasmatechnik
(FEP)
6. Fraunhofer-Institut für Elektronische
Nanosysteme ENAS
7. Fraunhofer-Institut für Photonische
Mikrosysteme IPMS
8. Hochschule für Technik und
Wirtschaft Dresden
11. FAP GmbH Dresden
9. SGS INSTITUT FRESENIUS GmbH
12. futureSAX
10. TechnologieZentrumDresden GmbH
13. Greentech Germany Innovative
11. TU Dresden, Institut für Angewandte
14. Kinetics Germany GmbH
Photophysik
15. MH Wassertechnologie GmbH
12. Westsächsische Hochschule Zwickau
16. Oerlikon Leybold Vacuum Dresden
13. Zentrum für Mikrotechnologien
GmbH
17. Photronics MZD GmbH
18. Plasmetrex GmbH
19. SAW COMPONENTS Dresden
GmbH
20. Scholpp Montagetechnik GmbH
(ZfM)
1. Europäische Forschungsgesellschaft
Dünne Schichten e.V.
2. Gesellschaft zur Förderung von
Wissenschaft und Wirtschaft 56
21. SEMSYSCO GmbH
22. SMARTRAC TECHNOLOGY
GmbH
GFWW - e.V.
3. Landeshauptstadt Dresden
4. Productivity Engineering Gesellschaft
23. SolMateS B.V.
24. SWAN Analytische Instrumente
GmbH
für Prozessintegration mbH
5. STB Sachsenwind technische
Beratungsgesellschaft mbH
25. Tokyo Electron Europe Limited German Branch
5.1.7 NORSKO
Oslo Renewable Energy And Environment Cluster – OREEC
Klastr
Region a země
Oslo, Norsko
Rok založení
2006
Web
http://www.oreec.no/
Label excelence
[email protected];
Email
ředitelka klastru – paní Eva Næss Karlsen: [email protected]
II. Odvětví:
Klastr zasahuje do odvětví:

Solární energie

Biomasa

Bezemisní transport

Energeticky efektivní budovy

Energetické systémy – produkce, přenos a spotřeba energie, inteligentní sítě

Stát se vedoucím klastrem v cleantech oblasti v Evropě

Zvýšit tempo inovací

Využívat obchodních příležitostí

Zvýšit tvorbu hodnot mezi partnery klastru
IV. Aktivity:
Mezi hlavní aktivity klastru patří:

Matchmaking, konference a semináře
57

Cleantuesday – jedno úterý každý měsíc OREEC pořádá neformální happening, kde
promluví start-upy, investoři, zástupci průmyslu a další aktéři na různá aktuální
témata (odpad jako zdroj energie, bezemisní vozidla, energeticky úsporné a zelené
budovy atd.)

Oslo den obnovitelné energie – každý říjen OREEC pořádá seminář o obnovitelné
energii v rámci Oslo týdne inovací

Workshopy, semináře a konference

Akce pro členy – každoroční konference pro členy a partnery OREEC se zaměřením
na další rozvoj klastru a odvětví

Inovace a rozvoj obchodu

Výzkum a vývoj

Vzdělávání a rozvoj kompetencí

mobilizovat i mladé lidi, aby si obnovitelnou energii zvolili za svůj obor

propagace cleantech odvětví pomocí mentoringu a stáží

zvyšování spolupráce mezi výzkumnými instucemi a obchodními společnostmi

Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní networking

Propagace norské kompetence v oblasti cleantech

Zakládání konsorcií pro mezinárodní programy jako Horizon 2020 a další

Organizace návštěv pro mezinárodní delegace přicházející do Norska
V. Projekty:

VRI projekt - Virkemiddel for Regional Innovasjon

OREEC Urban Energy

Solar energy Network

Interreg FEM2020

The Cleantech Factory

The Hydrogen Secretariat

H2OSL – Concept Study

Interreg Next Move

COOLSWEEP
Aktuálně má KO 35 členských organizací
58
1. CICERO - Senter for klimaforskning
1. AGA AS
(CIENS)
2. Akershus Energi
2. CIENS - Oslo Centre for
3. Asplan Viak AS
Interdisciplinary Environm
4. Bolig Enøk AS
3. Institutt for energiteknikk (IFE)
5. Brady PLC
4. Meteorologisk institutt (CIENS)
6. Cambi AS
5. NIBR - Norsk institutt for by- og
7. Efector AS
regionsforskning
8. ENSI - Energy Saving International
6. NILU - Norsk institutt for
AS
luftforskning (CIENS)
9. Esval Miljøpark KF
7. NINA - Norsk institutt for
10. Hjellnes Consult AS
naturforskning (CIENS)
11. Hybrid Energy
8. NIVA - Norsk institutt for
12. Hynor Lillestrøm
vannforskning (CIENS)
13. Langlee Wave Power AS
9. Telemark Technological R & D
14. Lindum AS
Centre
10. TØI - Transportøkonomisk institutt
15. Mepex Consult AS
16. Norsk solenergiforening
(CIENS)
17. OffTek AS
11. Universitetet i Oslo
18. Rekom AS
12. Universitetssenteret på Kjeller
19. Romerike Avfallsforedling IKS
20. tto a/s
13. Energigjenvinningsetaten, Oslo
21. UMB
kommune
14. Nordea Bank Norge
5.1.8 RAKOUSKO
Klastr
Cluster Renewable Energies Tyrol
Region a země
Tyrolsko, Rakousko
Rok založení
-
Web
Label excelence
www.standort-tirol.at, http://www.standorttirol.at/page.cfm?vpath=cluster/erneuerbare_energien_tirol
-
59
Email
[email protected]
II. Odvětví:

Energetika

Solární energie

Fotovoltaika

Tepelná čerpadla

Biomasa, bioplyn, kombinovaná výroba tepla a elektřiny

Elektrická mobilita

(Malé) vodní elektrárny

Energetická účinnost a energeticky úsporné stavebnictví
Koordinovaná spolupráce, další rozvoj a růst klastru.
IV. Aktivity:

Společné projekty členů klastru

Výzkum a vývoj

Transfer technologií

Veletrhy, marketing, networking

Vzdělávání

Internacionalizace
V. Projekty:

Sinfonia – Smart INitiative of cities Fully cOmmitted to iNvest In Advanced largescaled energy solutions

X-Cluster Ökoinnovation – projekt usiluje zlepšit pozici řešení „Made in Austria“ na
trhu inovativních technologií v energetice a životním prostředí.

Enerbuild – Energetická úspornost a obnovitelné energie ve stavebnictví
Klastr se skládá z 85 inovačních firem,
18. SIKO SOLAR GmbH
institucí a vysokých škol s více než 8000
19. Sunplugged Solare Energiesysteme GmbH
zaměstnanci.
20. Tassenbacher & Hinterseer GmbH
21. Thöni Industriebetriebe GmbH
1. Aktiv Klimahaus GmbH
22. TIWAG Tiroler Wasserkraft AG
2. ALPSOLAR Klimadesign OG
60
3. arCus Bauerrichtung GmbH
Socioekonomické instituce:
4. ATB Becker e.U.
1. Verband Österreichischer Ziegelwerke
5. Bio4Gas GmbH
2. WAF Fassadensysteme GmbH
6. Desa Umwelttechnik GmbH
3. Holzcluster proHolz Tirol
7. DUROFLEX Distribution GmbH
4. Energie Tirol
8. enerchange GmbH
5. IG Passivhaus
9. Energieberatung - Technisches
6. Klima:Aktiv – Die Klimaschutzinitiative
Büro Kreuzer
10. Energiebig GmbH
11. Hilber Solar GmbH
des Lebensministeriums
7. Leistungsgemeinschaft Wärmepumpe
Austria
12. IDM Energiesysteme GmbH
8. Management Center Innsbruck
13. INFRA Project Development
9. Österreichische Energieagentur
GmbH
10. Qualifizierungsverbund "Energiesparen
14. Laserdata
am Bau"
15. MECO Erdwärme GmbH
11. Regionalmanagement Landeck
16. Schafferer Holzbau GesmbH
12. Tiroler Wasserkraft AG
17. Siemens AG Österreich
13. Wirtschaftskammer Tirol
5.1.9 ŠPANĚLSKO
Klastr
The Valencian Cluster of Energy Industries – AVAESEN
Region a země
Valencie, Španělsko
Rok založení
2006
Web
http://avaesen.ite.es/
Label excelence
Bronzový
Email
[email protected], [email protected], [email protected]
II. Odvětví:
Do odvětví patří:
Energie – Fotovoltaická, Termální, větrná, energetická úspornost, Biomasa, bioplyn a
kogenerace
Životní prostředí
Stavebnictví
61

Podpora výzkumu, vývoje a inovací energetického sektoru ve Valencii a usnadňování
internacionalizace pomocí:

Podpory networkingu mezi partnery, podpora výměn mezi podnikateli a spolupráce
ve výzkumu a vývoji.

Hledání nejlepších příležitostí pro obchodní partnery na globalizujícím se trhu.

Zvýšení modernizace v řízení výroby a marketingových inovativních aktivitách.

Podpory racionálního využívání energie, zvýšení energetické bezpečnosti a boj proti
klimatickým změnám.
IV. Aktivity:
Klastr poskytuje služby členům v oblastech:

Obchodní podpora: poradenství v legislativních a administrativních záležitostech,
poskytování technické podpory atd.

Reprezentace záležitostí členů orgánům veřejné správy

Reprezentace klastru na zahraničních trzích (výstavy, trhy, kongresy, semináře)

Organizace obchodních a studijních misí za účelem pomoci členských firmám
identifikovat a zpřístupnit nové tržní příležitosti

Vyjednávání a dohody o spolupráci

Podpora zaměstnanosti a tvorby nových pracovních míst, rozvoj podnikatelského
sektoru regionu Valencie

Tréninky: organizace školení, fór a workshopů

Monitoring grantů a dotačních příležitostí – regionální, národní a evropské
V. Projekty:
CleanLaunchpad España 2014
Aktuálně má KO 175 členských firem, které
18. INGENIERÍA DE COMPUESTOS
reprezentují 80% společností v energetice
19. INGENIERÍA Y DESARROLLOS
v regionu.
1. ACIGRENE CONSULTORES
2. ACTIVA BIOENERGIAS
3. APLICACIONES TÉCNICAS DE
LA ENERGÍA - ATERSA
RENOVABLES
20. Inversiones en Energía Solar
(INVESOL)
21. INVERSIONES SETABENSES
MOLLA
22. MAYGMÓ ENERGÍA
62
4. ATUC SOLAR
5. AVINDIA CAPITAL SGECR,SA
23. MEDIDAS Y SISTEMAS JOULE
ENERGIE
6. AXIAL
24. POWER ELECTRONICS ESPAÑA
7. BORNAY AEROGENERADORES
25. PROCESOS Y SOLUCIONES
8. BROSETA ABOGADOS
26. PROYSE ENERGY
9. CAMPOS ELÉCTRICAS
27. SERNOVEN Servicios e Innovación
10. CAPE HORN ENGINEERING
11. COFELY ESPAÑA
12. CUATRECASAS GONÇALVES
PEREIRA
Energética
28. SERVICIOS Y APLICACIONES
INEL
29. TEKNOSOLAR INTERNET, SL
13. Electrotecnia Morales
30. TRANSFORMACIÓN DE
14. ENERFICAZ
MATERIA VEGETAL -
15. GESTIÓN DE SOLUCIONES
TRAMAVE
ENERGÉTICAS
16. HYDRA-POWER
17. IBÉRICA DE APARELLAJES
31. TRANSFORMACIÓN Y
SEGURIDAD ELÉCTRICA
32. V3J INGENIERÍA Y SERVICIOS
33. VALENCIANA SMART ENERGY
– VSE
La Asociación Cluster de Energía (ACE)
Klastr
Region a země
Bilbao, Španělsko
Rok založení
1996
Web
http://www.clusterenergia.com/, http://energia.siccluster.com/sicc/
Label excelence
[email protected] This e-mail address is being protected from
Email
spambots. You need JavaScript enabled to view it
II. Odvětví:
Mezi oblasti působnosti klastru patří:

Větrná energie

Elektrické sítě

Solární termální energie
63

Energie mořských vln

Elektromobily

Skladování energie

Energeticky úsporné budovy
Mise: Prostřednictvím spolupráce zlepšit konkurenceschopnost podniků v energetickém
hodnotovém řetězci působící v Baskicku.
Vize: Přeměnit Baskicko v evropského lídra v oblasti energetiky.
Strategické cíle:
• Posilnit hodnotové řetězce v oblastech, kde má baskický energetický průmysl znalosti a
technologickou základnu s významným potenciálem pro budoucí vývoj.
• Rozvíjet vedoucí průmyslové skupiny, které stimulují celý hodnotový řetězec, se zvláštním
důrazem na tvorbu produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou.
• Přispívat k vývoji nového modelu energetiky v kontextu nových cílů a politických rámců,
které zvyšují závazek k životnímu prostředí a kladou vyšší nároky na energetickou účinnost.
IV. Aktivity:
Energy Cluster zaměřuje své aktivity na celý soubor strategických prioritních oblastí
energetického průmyslu Baskicka. Výběr priorit byl proveden na základě tržních kritérií,
schopností, aktuálního umístění baskických firem a potenciálu k úspěchu.
Vybrané strategické oblasti jsou: energie mořských vln, větrná a solární energie, elektrické
sítě, energetická účinnost budov, elektromobily a skladování energie.
Mezi klíčové aktivity klastru patří:

Podpora výzkumu a vývoje v oblasti technologií – organizace oborových konferencí,
podpora spolupráce mezi členy klastru na technologických projektech, pravidelné
strategické workshopy k identifikaci technologických potřeb regionu, zastoupení
Baskického energetického sektoru v dialogu s institucemi státní správy, studie
specifických oblastech zájmu, zastoupení v technologických fórech

Expanze na další trhy a internacionalizace – organizace obchodních misí do jiných
zemí a misí z jiných zemí do Baskicka, tvorba internacionalizačních strategií, zvýšení
přítomnosti klastru na zahraničních trzích, tvorba katalogů a dalších propagačních
materiálů, účast na mezinárodních energetických veletrzích

Lidské zdroje – průzkum a analýza profesních profilů, koordinace potřeb
64
energetického sektoru s vzdělávacími institucemi

Informace a komunikace – setkání členů, networking, čtvrtletní newsletter,
vyhledávání strategických partnerů, aktuální informace publikovány na webové
stránce klastru, účast na setkáních dalších oborových asociací
V. Projekty:
Klastr má 93 členských organizací, z toho
22. Ingeteam Technology
přes 92 procent jsou firmy.
23. JEMA ENERGY, S.A.
24. MANUFACTURAS ELÉCTRICAS,
1. ABB Power Technology
2. AEG Power Solutions Ibérica, S.L
3. Alstom Renovables Espańa S.L.
S.A.U
25. NAUTILUS FLOATING
SOLUTIONS S.L.
4. ASSYSTEM IBÉRIA S.L.U
26. Oasa Transformadores
5. B. DE BIZ. ELECTRICIDAD
27. Oceantec energías marinas
6. CAF POWER & AUTOMATION,
28. Red Eléctrica de Espańa
S.L.U.
29. Siemens S.A.
7. CIC Energigune
30. TRAFO TECHNOLOGIES, S.L.
8. EDP (NATURGAS ENERGÍA)
31. Zigor Corporación
9. Elecnor S.A.
32. ZIV Aplicaciones y Tecnología, S.L.
10. Energy Revival S.L.
11. Ente vasco de Energía
12. EUROCONTROL
1. Consorcio de Aguas
13. Gamesa Energía
2. Fundación Tecnalia
14. GE Power Management, S.A.
Výzkumné a vzdělávací partnerské
15. Global Energy Services Siemsa S.A.
organizace:
16. GLUAL Energy
3. Mondragon Unibertsitatea
17. HINE RENOVABLES, S.L.
18. IBIL gestor de carga de vehículo
eléctrico, S.A.
19. Idom Ingeniería y Consultoría S.A.
20. IK4 Research Alliance
21. INCOMIMEX, S.L.
65
5.1.10 VELKÁ BRITÁNIE
Komunita
HiEnergy
Region a země
severní Skotsko, Velká Británie
Rok založení
-
Web
http://www.hi-energy.org.uk/
Label excelence
-
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Komunita dělí svůj zájem mezi tato odvětví:

Biomasa

Vodíková paliva

Solární energie

Energie mořských vln

Slapová energie

Vodní energie

Energie ropy a plynu

Geotermální energie

Větrná energie na moři i na pevnině
Komunita pokrývá všechny oblasti energetického sektoru a podporuje rozvoj energetického
sektoru severního Skotska.
IV. Aktivity:
Virtuální klastr poskytuje služby:

Podpora vědeckého výzkumu

Obchodní rozvoj, financování, marketing

Projektový management

Průzkumy a případové studie

Aktuální informace o technologiích a energetice
V. Projekty:
European Marine Energy Centre
The PURE Project (Promoting Unst Renewable Energy)
66
Glendoe Hydro scheme
The Beatrice Wind Farm Demonstrator Project
-
5.1.11 Další evropské klastry a sítě v energetice a souvisejících technologiích
Německo
www.greencity-cluster.de – obnovitelná energie
http://www.biomastec.com/ - využití biomasy
Polsko
http://en.klaster-eei.pl/content/cluster
http://www.cedres.pl/en/node/12
http://www.kignet.pl/en/calendar/lower_silesian_renewable_energy_cluster_dkeo.html
Rakousko
http://www.oeko-cluster.at/
http://www.eco.at
Řecko
http://www.corallia.org/en/activity-fields/clusters.html
Slovensko
http://www.clusteratr.sk/ - robotika a technologie
Španělsko
www.fomentosansebastian.org
Velká Británie
http://www.wren.uk.com/
http://renewablesnetwork.co.uk/
5.2 Organizace a sítě klastrů, firem a institucí v energetice
Síť klastrů
International Cleantech Network
Region a země
Celosvětová, centrála v Dánsku
Rok založení
2009
Web
http://www.internationalcleantechnetwork.com/
67
Label excelence
-
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Asociace sdružuje světové klastry v čistých/zelených/udržitelných technologiích.
ICN je exkluzivní síť klastrů v udržitelných technologiích ve vůdčích světových regionech
v tomto oboru. Cílem ICN je vytvářet nové obchodní příležitosti a zvyšovat konkurenční
výhody.
Vize ICN:
Utvářet silná globální spojení mezi vedoucími klastry v čistých technologiích, za účelem
vytvářet vyšší hodnotu pro klastrové členy. ICN si přeje reprezentovat vedoucí klastry ze
světových ekonomik věnujících se zelenému růstu od Severní Ameriky, přes Asii, Evropu a
Jižní Ameriku.
Mise ICN:
Vytvářet přímé hodnoty pro stakeholdery v klastrech, jako jsou společnosti, znalostní
instituce a místní samospráva pomocí mezinárodní spolupráce za účelem zvyšovat jejich
konkurenční výhodu v globální soutěži.
IV. Aktivity:
Asociace je demokratickou sítí, jejíž rozhodnutí jsou činěna společně a plánované aktivity
jsou uskutečňovány během setkání klastrů dvakrát ročně, kterých se účastní všechny klastry.
Asociace pro své členy poskytuje tyto služby:

Utváření partnerství mezi společnostmi, znalostními institucemi a samosprávou.

Vyhledávání příležitostí a tržní vhled - poskytování aktuálních informací o
projektech, finančních nástrojích a demonstračních budovách.

Podpora podnikání a inkubační aktivity – podpora start-upů a MSP pomocí
mentoringu, poskytování přehledu finančních zdrojů a hodnotných mezinárodních
partnerství

Vzdělávání, výzkum a výměnné programy mezi společnostmi a znalostními
institucemi za účelem zvýšení kompetencí pracujících, což přispívá k růstu
stakeholderů klastrů

Meziregionální transparentnost – rozsáhlé mapování kompetencí klastrů (např. Smart
Grid report from North Carolina), studie dodavatelského řetězce, stručnější popis
klastrů
68
V. Projekty:
Asociace se neangažuje v projektech.

Colorado Clean Energy Cluster

(CCEC), Colorado, U.S.

Copenhagen Cleantech Cluster
(SSA), Singapore

(CCC), Denmark

Eco World Styria, Austria

Lombardy Energy Cluster, Italy

Oslo Renewable Energy and
Singapore Sustainability Alliance
Research Triangle Cleantech Cluster
(RTCC), North Carolina, U.S.

Renewable Energy Hamburg,
Germany

Yixing Industry Park for
Environment Cluster (OREEC),
Environmental Science and
Norway
Technology
Síť institucí

Ecotech Quebec, Canada

Incheon Technopark, South Korea
World Renewable Energy Network – WREN
Region a země
Celosvětová, centrála ve Velké Británii
Rok založení
1992
Web
http://www.wrenuk.co.uk/
Label excelence
-
Email
[email protected]
II. Odvětví:
Tato síť sdružuje světové experty, firmy, univerzity a instituce v obnovitelné energii.
WREN směřuje své úsilí k

podpoře a dalšímu využívání a zavádění energie z obnovitelných zdrojů, které jsou
jak ekologicky bezpečné, tak ekonomicky udržitelné.

Propagaci komunikace a technického vzdělávání vědců, inženýrů, techniků a
manažerů v této oblasti

Identifikaci energetických potřeb rozvinutých i rozvojových zemí
69
IV. Aktivity:
WREN se věnuje těmto aktivitám:

Mezinárodní kongresy (World Renewable Energy Congress, WREC)

Regionální setkání

Workshopy na téma obnovitelné energie

Soutěže a ceny propagující obnovitelnou energii

Publikování časopisu "Renewable Energy"

Vědecké publikace

Cílené knihy a každoroční brožury

Newsletter
V. Projekty:
WREN se neangažuje v projektech.
Organizace na své webové stránce uvádí 82
korporátních členů z celého světa.

ESRU, Dept. of Mechanical
Engineering University of

ISESCO, Rabat, Morocco

Riomay, Heating Ltd., Eastbourne,

University of Lagos, Nigeria
UK

American University in Cairo, Egypt
KOREA Western Pover Company

International Research Centre for


Ltd., South Korea
Renewable Energy, Sievershausen,
Environmental Research and Wildlife
Germany
Development Agency, Abu Dhabi,

PV Energy Systems, Warrenton VA,
Taiwan University, Taipei, Taiwan

Solar Trade Association Ltd., Milton

Solar PV-Energy Application Group,
Monash University, Australia

Institute of Microelectronics &
Optoelectronics, Warzawa, Poland
University of Qatar, Faculty of
Science, Qatar
Polish Solar Energy Society,
Warzawa, Poland

Department of Bioenvironmental
Systems Engineering, National
Keynes, UK


UAE
USA

Strathclyde, Glasgow, UK
D Sam Shajing SUN, Center for
Materials Research - NSU, VA, USA

Department of Biosciences, M D
70

Monash University, Australia

University, Harayana, India
Solar PV-Energy Application Group,
D Sam Shajing SUN, Center for

University of Aberdeen Department
of Engineering, Aberdeen, UK
Materials Research - NSU, VA, USA

Optimum Energy Ltd., Gloucester,
UK

Forschungszentrum Jülich GmbH,
Jülich, Germany
Síť institucí
REN21
Region a země
Celosvětová, centrála v Paříži, Francie
Rok založení
1992
Web
http://www.ren21.net/AboutREN21.aspx
Label excelence
-
Email
[email protected]
II. Odvětví:
REN21 je globální síť sdružuje různé aktéry v obnovitelné energii z celého světa. Mezi
členskými institucemi jsou vlády, mezinárodní organizace, průmyslové asociace, vědecké a
znalostní instituce a občanské sdružení.
Mezi cíle REN21 patří usnadňovat výměnu znalostí, tvorbu politik a společných akcí
k urychlení globálního přechodu na obnovitelnou energii. REN21 propaguje obnovitelnou
energii způsobem, který vyhovuje potřebám vyspělých i rozvíjejících se zemí.
IV. Aktivity:
Mezi hlavní aktivity sítě REN21 patří:

Poskytování relevantních informací pro tvorbu politik, poskytování analýz v oblasti
obnovitelné energie pravomocným institucím a veřejnosti za účelem nastartování
změn v této oblasti

Vytváření celosvětové platformy propojující aktéry z různých oblastí obnovitelné
energie
71

Identifikace bariér a hledání cest ke zvýšení zavádění obnovitelné energie

Zpravodajství v oblasti obnovitelné energie

Oznamování světových událostí v oboru (konference, workshopy, kongresy)

Newsletter
V. Projekty:
REN21 se neangažuje v projektech.
Organizace na své webové stránce uvádí přes 200 členů
z celého světa – průmyslové asociace, vlády různých
zemí, různé instituce a univerzity a také zainteresované
jednotlivce:
http://www.ren21.net/REN21Network/REN21Partner.aspx
Online platformy v oblasti obnovitelné energie:

http://www.grexglobal.com/start - online platforma pro obnovitelnou energii –
informace, výměna, obchod

http://www.renewableenergyworld.com/rea/home - novinky v oblasti produktů a
technologií, kalendář událostí v oboru
5.3 Univerzity a výzkumné ústavy a další instituce
5.3.1 Dánská technická univerzita, Technical University of Denmark – DTU
Univerzita nabízí mnoho studijních programů technologického zaměření od biotechnologií,
elektroniku a počítačové vědy po energetiku a environmentalistiku a angažuje se ve
výzkumech zaměřených mimo jiné na:

Znečištění a environmentální strojírenství

Energie

Mechanika a strojírenství

Konstrukce a plánování

Elektrotechnologie
DTU je nejaktivnější univerzitou v Dánsku ve smyslu realizovaných patentů s rozsáhlým
portfoliem přibližně 200 patentů. Společnosti mají přístup k těmto znalostem a expertýze
pomocí využívání duševního vlastnictví univerzity.
Univerzita je otevřená mezinárodní spolupráci jak s dalšími univerzitami, tak s firmami.
72
Kontaktní údaje:
http://www.dtu.dk/english
Kancelář univerzity:
Tel.: +45 45 25 25 25
E-mail: [email protected]
Kancelář pro inovace a služby:
Hannah K Wermuth, Tel.: +45 45 25 74 11, Email: [email protected]
5.3.2 Milánská Polytechnika – Oddělení Energetiky a Mechaniky,
Politecnico di Milano – Department of Energy and Mechanical
Výzkumné aktivity Energetického oddělení se zaměřují zejména na tři strategické sektory:

Výroba elektrické energie, její transport a distribuce

Energetické technologie v transportu

Termální strojírenství a efektivní finální využití energie
K realizaci těchto VaV cílů Oddělení Energetiky využívá několik laboratoří numerické
simulace a také experimentální laboratoře a spolupracuje s dalšími pěti odděleními:

Chemické technologie a procesy a Nanotechnologická divize

Elektrická divize

Divize nukleárního strojírenství – CeSNEF

Fluidní dynamické přístroje, Divize propulzních a energetických systémů

Termální strojírenství a Divize environmentálních technologií
Kontaktní údaje:
http://www.energia.polimi.it/english/index.php
Profesor Stefano Consonni, [email protected]
http://www.energia.polimi.it/english/department/scheda_persona.php?id=30
5.3.3 Technická univerzita Berlín, Technische Universität Berlin - TUB
Mezinárodně známá Technická univerzita Berlín usiluje poskytovat kvalitní a excelentní
vzdělání a diseminaci znalostí a tím facilitovat technologický pokrok. Silná regionální,
národní i mezinárodní spolupráce a networking s partnery ve vědě i v průmyslu jsou
důležitým aspektem těchto snah.
Univerzita má sedm fakult, z nichž pro spolupráci se MSEK mohou být přínosné tyto čtyři:

Fakulta procesních věd
73

Fakulta elektrického strojírenství a počítačových věd

Fakulta mechanického strojírenství a transportních systémů

Fakulta plánování, výstavby a životního prostředí
Ve svých výzkumných aktivitách se univerzita soustředí na šest klíčových oblastí:

Materiály, návrh a výroba

Kyber-fyzikální systémy

Energetické systémy a management udržitelných zdrojů

Infrastruktura a Mobilita

Znalostní a komunikační systémy

Lidské zdraví
Kontaktní údaje:
www.tu-berlin.de
Tel.: +49 (0)30 314-0,
Email: [email protected]
5.3.4 Technická univerzita Hamburg-Harburg,
Technische Universität Hamburg-Harburg (TUHH)
TUHH strukturuje své výzkumné aktivity do tří hlavních oblastí kompetence:

Zelené technologie pokrývají výzkumné oblasti jako obnovitelná energie, systémyúložiště-sítě a vodní a environmentální technologie

Technologie životních věd se zaměřují na medicínskou technologii, biomateriály,
chemické a bioprocesní technologie

Vzdušné a námořní systémy zastřešují výzkum v aeronautice, logistice, mobilitě a
námořních systémech a strukturách
Univerzita disponuje několika výzkumnými centry, z nichž každé spolupracuje s několika
výzkumnými ústavy. Výzkumná centra jsou organizovaná v matrixovém management
systému a do každého z nich přispívá 10 – 15 profesorů, účast v nich je dobrovolná.
Každé výzkumné centrum dodá během čtyřletých projektů specifické výstupy. Zatím bylo
založeno devět výzkumných center, uvedeny jsou ty z nich, jejichž aktivity mají blízko
k aktivitám MSEK:

Integrované biotechnologie a procesní strojírenství

Pozemské a námořní civilní inženýrské struktury

Climate Protecting Energy a environmentální strojírenství
74

Vývoj produktově orientovaných materiálů
Kontakt:
http://www.tuhh.de/alt/tuhh/startpage.html
Mezinárodní kancelář:
Tel.: +49 40 428 78 3158
5.3.5 Braniborská technologická univerzita Cottbus,
Brandenburg University of Technology Cottbus - Senftenberg (BTU C-S)
Braniborská technologická univerzita kombinuje tradiční zaměření univerzity na výzkum se
studijními programy zaměřenými na aplikaci v sektorech strojírenství, společenských věd,
ekonomie a péče o zdraví.
BTU usiluje o další internacionalizaci, je členem různých univerzitních aliancí a podílí se na
různých mezinárodních projektech.
BTU Cottbus spolupracuje také s ne-univerzitními výzkumnými institucemi, partnerskými
institucemi, velkými průmyslovými společnostmi a také s MSP.
Vybrané fakulty této univerzity:

Architektura, civilní strojírenství a urbanistické plánování

Mechanické, elektrické a průmyslové strojírenství

Environmentální vědy a procesní strojírenství

Strojírenství a počítačové vědy

Přírodní vědy (včetně biotechnologií)

Konstrukce
Kontaktní údaje:
http://www.b-tu.de/b-tu/en/university/faculties
Kancelář univerzity:
RHSin Mandy Sterz
Tel.: +49 (0) 355 69 2283
5.3.6 Technická univerzita Košice, Technická univerzita v Košiciach
Technická univerzita v Košicích zamýšlí být uznávanou technickou univerzitou na
mezinárodní úrovni, rozvíjet vědecké poznání na základě vlastních původních výsledků a
poskytovat excelentní vzdělávání.
75
Univerzita patří mezi nejúspěšnější univerzity na Slovensku, co se týče využívání
Strukturálních fondů, v současnosti se na univerzitě realizuje 36 projektů podpořených SF s
celkovou výší rozpočtů 59,7 mil. EUR.
Univerzita má své Univerzitní centrum inovací, transferu technologií a ochrany duševního
vlastnictví, které se mimo jiné věnuje výzkumu účninnosti integrace kombinovaných systémů
obnovitelných zdrojů energií.
TUK má devět fakult, čtyři z nich mohou mít význam pro aktivity MSEK:
Fakulta hornictví, ekologie, řízení a geotechnologií
Strojní fakulta
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Stavební fakulta – mezinárodní projekty fakulty jsou k nahlédnutí zde:
http://www.svf.tuke.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=557&Itemid=191
Kontakt:
Tel.: +421 55 6021111 – ústředna
Ing. Zlatica Dolná, PhD.
referentka pro EUA, mezinárodní dohody a marketingové aktivity
Tel.: +421(55) 602 2135
Fax: +421(55) 602 2108
E-mail: [email protected]
5.3.7 Institut aplikované ekologie – Öko-Institut e.V.
Institut je lokalizován ve Freiburgu, Berlíně a Darmstadtu. Institut se angažuje v projektech
zaměřených na

Ekologické nakládání s chemickými látkami,

Posuzování technologií z hlediska environmentálního dopadu

Energie a klima

Omezování znečištění a radiační ochrana

Zemědělství a biologická rozmanitost

Udržitelná spotřeba, mobilita, zdroje, obchod a podnikání

Jaderné inženýrství a zařízení

Bezpečnost a právo, politika a správa v oblasti ekologické energetiky
Kontakt:
76
Tel.: +49 761 45295-0
http://www.oeko.de/, [email protected]
5.3.8 Institut pro energii a výzkum životního prostředí Heidelberg –
Institut für Energie- und Umweltforschung Heidelberg GmbH
IFEU spolupracuje s klienty po celém světě, dvě třetiny výzkumných projektů a reportů jsou
dodávány pro subjekty veřejného sektoru (regionální, národní a mezinárodní vládní agentury)
a jedna třetina projektů je pro komerční subjekty a nevládní organizace.
Témata projektů IFEU:

Management odpadu

Vzdělávání

Energie

Průmysl & Emise

Biomasa & Potravinářství

Udržitelnost

Vyhodnocení životního cyklu výrobků

Vyhodnocení rizika & Ochrana před radiací

Vyhodnocení environmentálního dopadu a SEA

Transport

Software

Environmentální management

Projekty za podpory Evropské komise
Kontakt:
+49 (0)6221 4767-0
[email protected]
http://www.ifeu.de
5.3.9 Centrum pro obnovitelné energie –
Zentrum für Erneuerbare Energien (ZEE)
Centrum pro obnovitelné energie je interdisciplinární a mezifakultové centrum při Univerzitě
Freiburg.
77
ZEE funguje jako centrální vědecký objekt sdružující vědecké instituce v rámci univerzity,
které se věnují výzkumu a vzdělávání v oblasti obnovitelných energií. ZEE také vytváří
dohod o spolupráci s dalšími institucemi mimo univerzitu v oblasti výzkumu a vzdělávání.
Oborové zaměření centra pokrývá solární energii, biomasu, geotermální energii, energetickou
účinnost a nové energie s ohledem na praktické aplikace výzkumu a vývoje.
Kontakt:
Tel.:+49 761 203 8598
Web a Email: http://www.zee-uni-freiburg.de, [email protected]
5.3.10 Joanneum výzkumný ústav JOANNEUM RESEARCH Forschungsgesellschaft mbH
Tento rakouský výzkumný ústav se sídlem v Gracu má divize Materiály, Zdraví, IT, Zdroje a
Politiky. Odborné kompetence divize „Zdroje – Ústav pro vodu, energii a udržitelnost“ se
váží k tématům:

Vodní hospodářství, průzkum a ochrana vodních zdrojů

Geofyzika, geotermální, geotechnické, hydro-geologické suroviny

Využití energie z obnovitelných zdrojů, optimalizace využití biologických zdrojů a
jejich dopadu na životní prostředí

Vývoj nových technologií a postupů, hodnocení rizik a návrh individuálních řešení
Projekty divize Zdroje:

Excelentní mezinárodní laboratoř

Vyhodnocení geopotenciálů v alpském předhůří pro udržitelné plánování a řízení
přírodních zdrojů

Semináře dalšího vzdělávání v oboru geofyziky

Spalování biomasy a průmyslového odpadu

Zelená Biorafinérie
Kontakt:
Tel.: +43 316/ 876 6000
Mail: [email protected]
Web: http://www.joanneum.at/resources.html
78
5.4 Zahraniční firmy vhodné ke spolupráci s MSEK
5.4.1 Německo
enCO2 GmbH
Firma disponuje multidisciplinárním týmem odborníků, kteří vyvíjejí a aktualizují koncepce v
oblasti obnovitelných energií, recyklace a systémů založených na organických a
anorganických odpadech.
Firemní projekty v oblasti obnovitelné energie se zaměřují na dva zdroje energie:

bioenergie s její obrovskou flexibilitou a mnoha oblastmi použití (zejména bioplyn a
fermentační technologie)

výroba solární energie
Aktivity firmy v oblasti nakládání s odpady se zaměřují na výrobu energie jako elektřiny a
tepla a výrobu vysoce platného kompostu a hnojiv. Tyto projekty jsou založeny na odpadech z
domácností, z průmyslu a na komerčním odpadu.
Firma u projektů, které dodává, pokrývá procesy analýzy, plánování, výběru technologií,
financování, výstavby, hloubkové kontroly, externí inspekce a oficiální schvalování projektu.
Kontakt:
Mozartstrasse 28, D- 79104, Freiburg
Tel.: +49761888718-0
Web: http://www.enco2.com
Mio Holzbau
Firma dodává energeticky úsporné i plusové dřevostavby s přihlášeným patentem Miodul a
také dřevostavbové systéme, dále nabízí udržitelnou modernizaci a sanaci starých domů.
Kontakt:
Scheuergasse 7a, D- 79271, St. Peter
Tel.: +49 (0) 76 60 - 92 05 69
Web: http://www.miodul.de/
79
Carbon Terra GmbH
Carbon Terra je výrobce Schottdorfovy pece. Tato mezinárodně patentovaná technologie je v
současné době jedinou metodiku konverze biomasy, která je schopná produkovat biouhlí v
průmyslové kvantitě. Energie, která je produkována během procesu, je zcela a efektivně
využita způsobem šetrným k životnímu prostředí.
V Schottdorfově peci lze převést jakékoliv druhy biomasy na biouhlí bez environmentálních
dopadů. Systém firmy Carbon Terra separuje všechny tyoy biomasy do jejich dvou složek:
plyn a biouhlí. Schottdorfova technologie umožňuje efektivní využívání energie, uhlíku a
stopových prvků. Biouhlí má využití i při čištění odpadních vod.
Kontakt:
Gutermannstr. 25, D- 86154, Augsburg
Tel.: +49 (0) 821 – 32 76 721 30
Web: http://www.carbon-terra.eu/en
5.4.2 Rakousko
ANDRITZ Energy & Environment GmbH (AE&E)
AE&E je mezinárodní poskytovatel systémů pro tepelnou energetikue a environmentální
technologie. Na základě rozsáhlého technologického know-how AE&E nabízí kompletní
portfolio produktů od komponent po rozsáhlá řešení na klíč.
Mezi hlavní produkty firmy patří:

Fluidní kotle: AE&E vylaďuje příslušnou spalovací technologii jak z technického, tak
z obchodního hlediska na určitou skupinu paliv, které mají být použity v procesu

Systémy čištění spalin: od drhnutí systémy kouřových plynů, na komplexní, multistupňové čištění spalin systémy na suché čištění spalin procesy

Služby: komplexní řešení pro dodávky od komponent po stavby na klíč, které zahrnují
výrobu a montáž, uvedení do provozu, modernizaci i řízení závodu
Kontakt:
Waagner-Biro-Platz 1, 8074, Raaba bei Graz
Tel.: +43 316/50 10
Fax: +43 316/5014 82
80
Web: http://www.andritz.com/pp-andritz-energy-environment-gmbh
BIOS BIOENERGIESYSTEME GmbH
Firma je aktivní v oblasti výzkumu, vývoje, plánování a optimalizaci procesů a závodů
určených k výrobě tepla a elektrické energie z biomasy.
Frma se zaměřuje na technologie a procesy v oblastech
-
Teplo z biomasy
-
Electřina z biomasy
-
Zplyňování biomasy
-
Produkce a využití bioplynu
-
Peletizace
-
Ochlazující technologie
-
Využívání odpadního průmyslového tepla
-
Koncepty a technologie využití popelu
Kontakt:
Inffeldgasse 21b, A-8010, Graz
Tel.: +43-(0)316-481300
Fax: +43-(0)316-481300-4
Web: www.bios-bioenergy.at
EnviCare Engineering GmbH
Firma je „konstrukčním konzultantem pro procesní technologii“ a zaměřuje se především na
oblast čištění odpadních vod, nakládání s nebezpečnými pevnými látkami a odpady a také na
obnovitelné zdroje energie, jako je bioplyn.
Mezi firemní aktivity spadají základní strojírenství, detailní strojírenství, veřejné zakázky,
stavební dozor a start-upy v oblastech:
-
Technologie bioplynu
-
Kofermentace
-
Odpadní technologie
-
Energetické koncepty
-
Ochrana před výbuchy
-
Ochrana před ohněm
-
Membránová separace
81
-
Výzkum a vývoj
-
Analýza bezpečnosti
-
Výstavba čistících stanic
-
Biomechanické zpracování odpadu
-
Zpracování odpadních vod
Kontakt:
Eisteichgasse 20/9.St./36, A-8042, Graz
Tel.: +43 316 38 10 38 0
Web: http://www.envicare.at/english/index.php
6 Dotační programy v ČR pro období 2014 - 2020
Klastry jakožto akcelerátory konkurenceschopnosti jsou v ČR podporovány celou řadou
dotačních nástrojů. Nové programovací období přináší několik změn oproti předešlému
období, hlavní principy nového programovacího období zahrnují:
Strategické zaměření a propojování: Intervence operačních programů musí směřovat k
naplňování cílů strategie Evropa 2020, Národního programu reforem a Strategie mezinárodní
konkurenceschopnosti. Z důvodu zajištění maximálních synergií by měly podpořené projekty
vycházet z globálnějších rozvojových strategií definovaných v Integrovaných plánech rozvoje
měst (IPRM), Integrovaných plánech rozvoje území (IPRÚ) a Integrovaných teritoriálních
investicích (ITI).
Kritérium konkurenceschopnosti: toto kritérium nabývá podobu principu 3I: Instituce
(efektivní a výkonné), Infrastruktura (dopravní, energetická, telekomunikační a informační) a
Inovace (podpora inovačního potenciálu ekonomiky). Posilování konkurenceschopnosti by se
nemělo – tak jako v minulosti – dostávat do střetu s principy tržní konkurence. Operační
programy by měly podporovat pouze ta odvětví a sektory, kde dochází k selhání trhu, či kde
tržní prostředí neexistuje.
Větší využívání tzv. návratných finančních nástrojů: Ty budou mít podobu půjček, garancí
či přímých kapitálových investic a jak již z jejich souhrnného názvu vyplývá, měly by se
průběžně splácet a znovu reinvestovat. Objem vyplacené pomoci z fondů EU prostřednictvím
tzv. finančních nástrojů se odhaduje na necelých 10 % z celkové alokace.
Přehled všech operačních programů v ČR pro období 2014-2020:
82
-
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
-
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
-
Operační program Zaměstnanost (OP Z)
-
Operační program Doprava (OP D)
-
Operační program Životní prostředí (OP ŽP)
-
Integrovaný regionální operační program (IROP)
-
Operační program Praha - pól růstu ČR (OP PPR)
-
Operační program Technická pomoc (OP TP)
-
10 Operačních programů cíle Evropská územní spolupráce
-
Program rozvoje venkova (PRV)
-
Operační program Rybářství (OPR)
Na základě oborového zaměření klastru MSEK lze předpokládat, že největší význam pro
klastr a jeho členy budou mít zejména OP PIK a OP VVV, které budou v tomto dokumentu
uvedeny včetně prioritních os a specifických cílů.
6.1 Operační Program Podnikání a Inovace pro Konkurenceschopnost –
OP PIK
Tento operační program má čtyři přioritní osy, z nichž zejména první tři jsou v úzkém
propojení s aktivikami klastru MSEK:

PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků

PO 3 Účinné nakládání s energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných
zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a
druhotných surovin

PO 4 Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a
komunikačních technologií
Podpora pro všechny prioritní osy bude zaměřena na celé území České republiky kromě
regionu hl. m. Prahy, protože tento region spadá pod OP Praha – pól růstu ČR.
6.1.1 PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace
Tato prioritní osa spadá dle obecného nařízení pod tematický cíl 1 Posílení výzkumu,
technologického rozvoje a inovací a sestává ze dvou specifických cílů:
Specifický cíl 1.1: Zvýšit inovační výkonnost podniků
Specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
83
6.1.1.1 Specifický cíl 1.1: Zvýšit inovační výkonnost podniků
Tento specifický cíl navazuje na úspěšné programy Potenciál a Inovace v rámci OP PI
v období 2007 – 2013 a zaměřuje se na podporu a zvýšení kvality výzkumných, vývojových a
inovačních aktivit v podnikatelském prostředí za účelem zavádění nových inovačních
produktů, procesů apod. s cílem zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů na
trhu. Za klíčovou oblast tohoto specifického cíle lze považovat podporu aplikovaného
výzkumu a následného technologického rozvoje, resp. průmyslového výzkumu a
experimentální vývoje dle nařízení o blokové výjimce. Specifickou oblast pak představuje
tzv. pre-commercial public procurement, kdy je výrazně podpořena poptávka veřejných
orgánů po inovačních řešeních problematiky rozvoje samospráv a státu.
Podporované budou následující aktivity:

Zakládání a rozvoj podnikových výzkumných a vývojových center ve vazbě na jasně
definovanou, životaschopnou strategii firmy

Zavádění inovací výrobků a služeb do výroby a jejich uvedení na trh (např. up-scaling,
pilotní výrobní linky apod.)

Zavádění procesních a marketingových inovací

Ochrana duševního vlastnictví v podnicích

Průmyslový výzkum a vývoj

Pre-commercial public procurement (PCP)
O podporu budou moci žádat:

právnické (v odůvodněných

případech i velké podniky) a fyzické osoby,

orgány státní správy a samosprávy a jim podřízené či jimi zřízené organizace,

výzkumné organizace
Podpora bude soustředěna do rozvojových území s významným růstovým potenciálem.
Doplňkově budou podporovány taktéž stabilizované a periferních oblasti.
Předpokládá se podpora zprostředkována formou dotace.
6.1.1.2 Specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji
a inovacích
Tento specifický cíl navazuje na výsledky programů Prosperita a Spolupráce v rámci OP PI
v období 2007 -2013 a usiluje především o propojení podnikatelského sektoru s výzkumnými
a vývojovými organizacemi a podporu nových inovačních podniků. V případě aktivit na
84
podporu sdílených infrastruktur pro průmyslový vývoj bude podpora zaměřena především na
kvalitu poskytovaných služeb – výstavba infrastruktury bude podpořena v řádně
odůvodněných případech. Specifickou aktivitou specifického cíle jsou projekty proof – of –
concept, v rámci kterých se jsou podpořeny výzkumné aktivity z hlediska dokončení
výzkumných prací, ověření komerčního potenciálu a uvedení do praxe.

Tvorba nových a rozšiřování a zvyšování kvality současných služeb podpůrné
infrastruktury, tj. vědecko-technických parků, podnikatelských inovačních center,
podnikatelských inkubátorů,

Rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní
výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj
mezisektorové spolupráce a internacionalizace),

Vytváření partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami,

Rozvoj komunikace a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou,

Výstavba sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum (např. vedeckotechnické
parky, včetně podnikatelských inkubátorů, či výzkumné a vývojové nástroje klastrů)

Aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí aktivit ověření
proveditelnosti („proof – of – concept“).

podnikatelské subjekty,

podnikatelská seskupení,

orgány státní správy a samosprávy a jim podřízené či jimi zřízené organizace,

výzkumné organizace,

neziskové organizace
Podpora bude soustředěna do rozvojových území s významným růstovým potenciálem.
6.1.2 PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních
podniků
Tato prioritní osa spadá dle obecného nařízení pod tematický cíl 3 Zvýšení
konkurenceschopnosti malých a středních podniků a sestává ze čtyř specifických cílů:
Specifický cíl 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a
rozvojových podniků
85
Specifický cíl 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků
Specifický cíl 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání
Specifický cíl 2.4: Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v
podnikatelském sektoru MSP s důrazem na technické odborné vzdělávání
6.1.2.1 Specifický cíl 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících
a rozvojových podniků

Realizace podnikatelských záměrů začínajících podniků (do 5 let) a rozvojových
podniků prostřednictvím vhodných finančních nástrojů (úvěry, záruky za bankovní
úvěry, rizikový kapitál) a dotací v případě začínajících mikropodniků,

Poskytování poradenských služeb a služeb pro začínající podniky v nemetropolitních,
zejména periferních regionech (např. prostřednictvím podnikatelských inkubátorů).

podnikatelské subjekty (malé a střední podniky),

provozovatelé inovační infrastruktury
Podpora bude soustředěna primárně do hospodářsky problémových regionů a dále také do
rozvojových, stabilizovaných a periferních území.
Předpokládá se podpora zprostředkována převážně formou finančních nástrojů (zvýhodněné
úvěry, záruky, rizikový kapitál).
Doplňkově forma dotací, a sice především v rámci podpory mikropodniků v hospodářsky
problémových regionech a periferních oblastech
6.1.2.2 Specifický cíl 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků

Služby pro MSP zaměřené na mezinárodní konkurenceschopnost usnadňující vstup na
zahraniční trhy (účast na zahraničních výstavách a veletrzích, včetně organizace
seminářů/akcí se zaměřením na konkrétní problematiku týkající se mezinárodní
konkurenceschopnosti, např. právní aspekty daného teritoria aj.),

Poradenské služby expertů se znalostí mezinárodního prostředí (se specifickou
teritoriální znalostí) a poradenské služby pro strategické řízení a management inovací
(mentoring, koučink, foresight ad.),
86

Služby zaměřené na podporu internacionalizace zapojováním MSP do mezinárodních
programů, jako např. v oblasti výzkumné spolupráce (Horizont 2020, COSME).

Podnikatelské subjekty (malé a střední podniky),

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest,

Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade.
Podpora bude soustředěna primárně do rozvojových, stabilizovaných a periferních území a
doplňkově do hospodářsky problémových regionů.
6.1.2.3 Specifický cíl 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání

Modernizace výrobních provozů a rekonstrukce stávající zastaralé infrastruktury,

Rekonstrukce brownfields (bez výdajů na odstranění ekologických zátěží) a jejich
přeměna na moderní výrobní objekty.

Podnikatelské subjekty (malé a střední podniky)
Podpora bude soustředěna primárně do hospodářsky problémových regionů a doplňkově do
rozvojových, stabilizovaných a periferních území.
6.1.2.4 Specifický cíl 2.4: Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů
v podnikatelském sektoru MSP s důrazem na technické odborné vzdělávání

Zajištění a rozvoj kvalitní infrastruktury pro realizaci, organizaci a řízení odborného
vzdělávání a další aktivity související s rozvojem lidských zdrojů v podnicích.

Pořízení nových zařízení, vybudování/rozšíření školicích středisek, v rámci kterých
budou mít možnost zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci proškolení a seznámení se s
rozvíjejícími se novými technologiemi, odbornostmi, procesy a novou legislativou
související s podnikáním.
87
6.1.3 PO 3 Účinné nakládání s energií, rozvoj energetické infrastruktury
a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v
oblasti nakládání energií a druhotných surovin
Tato prioritní osa spadá dle obecného nařízení pod tematický cíl 4 Podpora přechodu na
nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích a v případě posílení energetické bezpečnosti
přenosové soustavy pod tematický cíl 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek
v klíčových síťových infrastrukturách. Prioritní osa sestává ze šesti specifických cílů:
Specifický cíl 3.1: Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné
spotřebě ČR
Specifický cíl 3.2: Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru
Specifický cíl 3.3: Zvýšit aplikaci prvků inteligentních sítí v distribučních soustavách
Specifický cíl 3.4: Uplatnit ve větší míře nízkouhlíkové technologie v oblasti nakládání
energií a při využívání druhotných surovin
Specifický cíl 3.5: Zvýšit účinnost soustav zásobování teplem
Specifický cíl 3.6: Posílit energetickou bezpečnost přenosové soustavy
6.1.3.1 Specifický cíl 3.1: Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé
konečné spotřebě ČR

Výstavba nových a rekonstrukce a modernizace stávajících výroben elektřiny a tepla z
OZE s tím, že vyrobená energie bude určena primárně pro distribuci, nikoli vlastní
spotřebu; zejména se bude jednat o:

podporu výstavby a rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren,

vyvedení tepla ze stávajících bioplynových stanic pomocí tepelných rozvodných
zařízení do místa spotřeby, instalace vzdálené kogenerační jednotky využívající
bioplyn ze stávající bioplynové stanice za účelem využití užitečného tepla v soustavě
zásobování teplem či jiným vysoce efektivním způsobem,

podporu využití biometanu,

výstavbu a rekonstrukci zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla z
biomasy.

Podnikatelské subjekty (malé, střední a případně velké podniky)
Podpora bude zaměřena na celé území České republiky kromě regionu hl. m. Prahy.
88
6.1.3.2 Specifický cíl 3.2: Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru

Modernizace či nahrazení stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu
vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti,

Zavádění a modernizace systémů měření a regulace,

Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla, v budovách
a výrobních závodech,

Realizace opatření ke snižování energetické náročnosti budov v podnikatelském
sektoru (zateplení obvodového pláště, výměna a renovace otvorových výplní, další
stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy, instalace
vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla),

Využití odpadní energie ve výrobních procesech,

Snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a
technologických procesů,

Instalace OZE pro vlastní spotřebu podniku,

Instalace kogenerační jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné energie
pro vlastní spotřebu podniku,

Podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a
pasivního energetického standardu v případě rekonstrukce či výstavby nových
podnikatelských budov. Vícenáklady budou odvozeny od modelových příkladů a pro
účely podpory stanoveny jako pevná částka na jasně měřitelnou veličinu (např. na
metr čtvereční energeticky vztažné plochy).

Podnikatelské subjekty (malé, střední a případně velké podniky)
Řídící orgán předběžně předpokládá mj. užití finančních nástrojů, a sice především
zvýhodněné úvěry s kombinací poskytováním dotací
6.1.3.3 Specifický cíl 3.3: Zvýšit aplikaci prvků inteligentních sítí v distribučních
soustavách
89

Nasazení automatizovaných dálkově ovládaných prvků v distribučních soustavách,

Nasazení technologických prvků řízení napětí a výběrové osazení měření kvality
elektrické energie v distribučních soustavách,

Řešení lokální bilance řízením toků výkonu mezi odběrateli a provozovatelem
distribuční sítě.

Podnikatelské subjekty (zejména střední a velké podniky), provozovatelé distribučních
sítí
6.1.3.4 Specifický cíl 3.4: Uplatnit ve větší míře nízkouhlíkové technologie v oblasti
nakládání energií a při využívání druhotných surovin

Zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy
(elektromobilita silničních vozidel),

Pilotní projekty zavádění technologií akumulace energie (např. akumulace elektřiny
rámci inteligentních sítí a v budovách, akumulace tepla a chladu v budovách, aplikace
vodíkových technologií),

Zavádění nízkouhlíkových technologií v budovách (inteligentní prvky řízení budov,
integrace OZE do budov, aplikace nových energeticky šetrných materiálů, využití
druhotných surovin k udržitelné výstavbě),

Zavádění off grid systémů (městské a komunitní sítě, ostrovní systémy dodávek
energií v budovách),

Zavádění systémů řízení spotřeby energií,

Zavádění inovativních nízkouhlíkatých technologií v oblasti zpracování a využívání
druhotných surovin,

Zavádění technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další
využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu,
plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady
dalších výrobků s ukončenou životností,
90

Zavádění technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním
způsobem cenné druhotné suroviny, které jsou v ČR i v EU deficitní (zejména kritické
suroviny),

Zavádění technologií na výrobu inovativních výrobků vyrobených z druhotných
surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami, tam kde je to
ekonomicky výhodné

Podnikatelské subjekty (malé, střední a případně velké podniky).
6.1.3.5 Specifický cíl 3.5: Zvýšit účinnost soustav zásobování teplem

Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. rozvodných tepelných
zařízení,

zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla.

V rámci tohoto SC budou podporovány následující typové příklady či jejich
kombinace:

Instalace kogeneračních jednotek (s výjimkou kogeneračních jednotek využívajících
biomasu a bioplyn) v soustavách zásobování teplem, kde doposud probíhala pouze
výroba tepla nebo kde je možné zvýšit množství tepla pocházejícího z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla, včetně rozvoje a propojování existujících
soustav za účelem vyššího využití kombinované výroby elektřiny a tepla s cílem
dosažení úspor primární energie.

Rekonstrukce stávajících zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s cílem
dosažení úspory primární energie díky zlepšení technických parametrů zařízení.

Budování nových a rozvoj stávajících soustav zásobování teplem včetně předávacích
stanic s cílem maximálního využití tepla z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla případně odpadního tepla z průmyslových procesů a dosažení úspor
primární energie.

Rekonstrukce stávajících tepelných sítí včetně předávacích stanic s cílem snížení ztrát
tepla a dosažení úspor primární energie. Typickým příkladem je změna teplonosného
média z páry na horkou vodu, která umožňuje lepší regulovatelnost dodávky tepelné
91
energie konečným spotřebitelům a přináší významné snížení ztrát tepla v rozvodu.
Součástí rozsáhlých rekonstrukcí tepelných sítí může být také budování části nových
sítí v nových trasách s cílem optimalizace topologie tepelné sítě a snížení ztrát tepla.

Podnikatelské subjekty (malé, střední a případně velké podniky).
Na jaká území bude podpora zaměřena?
Podpora bude přednostně distribuována do rozvojových a stabilizovaných území, doplňkově
pak do periferních oblastí
Řídící orgán předběžně předpokládá mj. užití finančních nástrojů, a sice především
zvýhodněné úvěry s kombinací poskytováním dotací
6.1.3.6 Specifický cíl 3.6: Posílit energetickou bezpečnost přenosové soustavy

Výstavba, posílení, modernizace a rekonstrukce vedení přenosové soustavy a
transformoven (ve smyslu nasazení smart grids).

Podnikatelské subjekty (velké podniky), provozovatelé přenosových sítí
6.1.4 PO 4 Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu
a informačních a komunikačních technologií
Tato prioritní osa spadá dle obecného nařízení pod tematický cíl 2 Zlepšení přístupu, využití a
kvality informačních a komunikačních technologií (ICT) a sestává ze dvou specifických cílů,
a sice:
Specifický cíl 4.1: Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu
Specifický cíl 4.2: Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT
6.1.4.1 Specifický cíl 4.1: Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu
Specifický cíl se soustředí na maximální pokrytí širokopásmové infrastruktur (resp.
vysokorychlostního přístupu k internetu o parametrech větších jak 30 Mbit/s) prostřednictvím
budování a modernizace této infrastruktury při použití optických vedení, tam kde je to možné.
Podpora je dále zaměřena na zajištění investic pro poskytování těchto služeb a zvýšení kvality
parametrů širokopásmové infrastruktury, a sice rychlosti, kapacity, bezpečnosti.
92

Modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k
internetu využitím optických prvků s cílem umožnit vysokorychlostní přístup
k internetu alespoň přenosovou rychlostí 30 Mbit/s

Zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu (alespoň 30 Mbit/s)
sestávajících z části nebo plně z optických vedení

Vytváření pasivní infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu (alespoň 30
Mbit/s).

Fyzické nebo právnické osoby podnikající v oblasti ICT
Podpora bude zaměřena především na území tzv. „bílých“ a pak také výjimečně „šedých“
míst dostupnosti širokopásmové infrastruktury. Převážná většina těchto míst se nachází v
periferních oblastech ČR. Bílá místa jsou charakterizována absencí širokopásmové
infrastruktury (vysokorychlostní přístup k internetu alespoň 30 Mbit/s) a v horizontu tří let se
nepředpokládá investice, která by tuto situaci zlepšila.
V šedých místech sice širokopásmová infrastruktura existuje, nicméně zde působí pouze jeden
provozovatel sítě vysokorychlostního internetu a zároveň se nepředpokládá, že by v horizontu
tří let jiný podnikatelský subjekt vybudoval infrastrukturu k poskytování této služby.
6.1.4.2 Specifický cíl 4.2: Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT
Specifický cíl 4.2 navazuje na podporu z programu ICT a strategické služby a usiluje o
využití významného potenciálu ČR v produkci vysoce inovativních ICT a podpořit tak rozvoj
informační a znalostní společnosti a zlepšit uplatnění českých ICT podniků na globálním trhu.
Předmětem podpory budou sofistikovaná ICT řešení, nástroje a služby (důraz kladen mj. na
cloudová řešení) zejména v návaznosti na sociální sítě, podporu bezpečnosti dat, vývoj pro
mobilní zařízení, zavádění open standardů, podpora interoperability apod. Nedílnou součástí
podpory specifického cíle je zakládání a rozvoj center sdílených služeb (mj. datových center)
a poskytování těchto vysoce sofistikovaných služeb.

Tvorba nových sofistikovaných ICT řešení, tzn. tvorba moderních a pokrokových
digitálních služeb a aplikací např. v oblasti komunikace, zábavy, obchodování,
vzdělávání, zdravotnictví nebo přístupu k zaměstnání
93

Poskytování sofistikovaných sdílených služeb, včetně budování a modernizace
datových center splňujících kritéria energetické účinnosti.

Podnikatelské subjekty (malé, střední a velké podniky).

V případě velkých podniků budou podporovány projekty, jejichž realizace
v konečném důsledku povede ke snižování nákladů MSP
Podpora bude soustředěna především do rozvojových území, dále pak do stabilizovaných a
periferních území
6.2 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - OP VVV
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je víceletým tematickým
programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci
je možné v programovacím období 2014 - 2020 čerpat finanční prostředky ze strukturálních
fondů Evropské unie (EU). Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky (ČR) směrem
k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci
kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR.
OP VVV je rozdělen do tří prioritních os:

Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

Prioritní osa 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj;

Prioritní osa 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a
sekundárnímu vzdělávání
Pro projekty MSEK mohou mít silný význam první dvě prioritní osy, proto jsou dále uvedeny
i jejich specifické cíle a oprávnění žadatelé o podporu.
Všechny specifické cíle prioritní osy 3 se týkají čistě interního zlepšování školského systému,
mezi specifické cíle patří např. integrace postižených či kvalitnější příprava budoucích
pracovníků ve školství a lze předpokládat, že pro MSEK tato prioritní osa nebude mít využití.
6.2.1 Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum
Specifický cíl 1: Posílit excelenci ve výzkumu
Cílem je prostřednictvím posílení předpokladů pro špičkový výzkum zvýšit počet
výzkumných týmů, které dosáhnou mezinárodní kvality z hlediska originality výzkumu
a praktických dopadů výzkumu. Klíčová je přitom koncentrace personálních a finančních
94
zdrojů do rozvoje kapacit pro špičkový výzkum reagující na globální společenské výzvy,
využití moderní infrastruktury, posílení internacionalizace výzkumných týmů i rozvoj kvalitní
infrastruktury pro přípravu budoucích výzkumníků.
Specifický cíl 2: Zvýšit přínosy výzkumu pro společnost
Cílem je zvýšení přínosů výstupů výzkumu a vývoje pro řešení společenských výzev a obecně
pro společnost, čehož bude dosaženo zejména prostřednictvím zlepšení spolupráce mezi
výzkumnou a aplikační sférou v rané fázi, díky posílení partnerství veřejného a soukromého
sektoru i efektivnějšímu řízení politiky VaV na národní úrovni. Průlomové výsledky
výzkumu, který je vzdálen tržnímu uplatnění, budou nadnárodního významu a budou přinášet
ČR konkurenční výhodu v podobě zásadních inovací. Tento cíl synergicky navazuje na
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který reaguje na aktuální
potřeby soukromého sektoru a stimuluje výzkum blízko tržnímu uplatnění, včetně transferu
znalostí a technologií do aplikační sféry.
Cílové skupiny této prioritní osy:
- Subjekty splňující definici Výzkumné organizace dle Rámce pro státní podporu
Výzkumu, vývoje a inovací
- Další subjekty provádějící výzkum
- Orgány státní správy a samosprávy, jim podřízené či jimi zřízené organizace
- Další subjekty zapojené do řízení a implementace RIS3 strategií na národní
a regionální úrovni
6.2.2 Prioritní osa 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a
vývoj
Specifický cíl 1: Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro
potřeby trhu práce a společnosti
Cílem je prostřednictvím podpory odlišného zaměření VŠ a jejich silných stránek dospět ke
zvýšení kvality a diverzity vzdělávání na VŠ a jeho relevance pro potřeby trhu práce
a společnosti, včetně podpory podnikavosti a dalších moderních dovedností studentů, zejména
v návaznosti na RIS3 strategii.
Specifický cíl 2: Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami a ze socioekonomicky znevýhodněných skupin na vysokoškolském vzdělávání, snížení studijní
neúspěšnosti
95
Cílem je prostřednictvím zkvalitnění různých typů podpory zvýšení účasti studentů se
specifickými potřebami a ze socio-ekonomicky a jinak znevýhodněných skupin na
vysokoškolském vzdělávání a dále snížení studijní neúspěšnosti.
Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro celoživotní vzdělávání na vysokých školách
Cílem je vytvořit podmínky na vysokých školách tak, aby mohly flexibilně reagovat na
poptávku po CŽV za strany dospělé populace a subjektů aplikační sféry.
Specifický cíl 4: Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality
a strategického řízení vysokých škol
Tento cíl navazuje na Doporučení Rady k NPR na rok 2013: Přijmout opatření ke zlepšení
systému akreditace a financování VŠ. Cílem je tak vytvoření transparentního a jasně
vymezeného systému hodnocení kvality VŠ a vytvoření udržitelného systému financování VŠ
navázaného na výsledky hodnocení kvality.
Příjemci podpory v této prioritní ose mohou být
- Vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
- Partnerem mohou být i další subjekty podílející se na realizaci cílů SC 1-4
7 Evropské dotační programy
7.1 EUREKA
Evropská mezivládní organizace pro výzkum a rozvoj a síť pro obchod a přeshraniční výzkum
byla založená konferencí ministrů ze 17 zemí EU v roce 1985. ČR se připojila v roce 1995.
V současné době má organizace 41 členů.
V rámci programů poskytovaných EUREKOU je možné žádat o dotaci pro individuální
projekt, projekt mezi dvěma specifickými zeměmi, více partnery nebo mezi klastry. Aktuální
výzvy jsou k nahlédnutí zde: http://www.eurekanetwork.org/calls
Výhody projektů EUREKA:

Projekty mohou být uplatněny v jakékoli technologické oblasti, ale musí mít civilní
charakter

Projekty nejsou řízeny vládami, partneři mají svobodu ve volbě tématu, partnerů i
načasování projektu, za předpokladu, že je tržní využití ideje a výsledku projektu.
96

Účastníkům projektů zůstává intelektuální vlastnictví výsledků projektu.

Projekty mohou být malé i velké – od několika stovek tisíc Eur po desítky milionů
Eur, ovšem měly by zahrnovat minimálně dva partnery z minimálně dvou zemí
členských států EUREKA.

Program EUREKA je velmi flexibilní, projekty jsou schvalovány čtyřikrát ročně

Nízké administrativní zatížení, EUREKA se snaží být co nejméně byrokratická
EUREKA nefinancuje projekty přímo. Financování je garantováno národními programy zemí
zapojených v EUREKA. Za Českou Republiku je program v současné době v gesci MŠMT,
zodpovědnou osobou je pan Josef Martinec, [email protected], tel.: 257 193 512.
Stránka českého kontaktu na webu EUREKA:
http://www.eurekanetwork.org/czech-republic/about
7.1.1 Eurogia2020
EUROGIA2020 je nevládní, na trh orientovaný program tažený potřebami průmyslu, který
směřuje ke všem oblastem energetického mixu od obnovitelné energie k efektivnímu
využívání a redukci spotřeby uhlí a fosilních paliv.
EUROGIA2020 je část sítě EUREKA, která se zaměřuje na inovativní technologie
v energetice, které budou:

Snižovat uhlíkovou stopu vznikající při produkci a spotřebě energie

Vyvíjet nové technologie pro energetiku v oblastech solární, větrné, geotermální
energie, energie z biomasy a v oblasti energetické efektivity
Aktuální výzvy tohoto programu jsou publikovány zde:
http://www.eurogia.com/projects/upcoming-calls.html
Seznam předložených projektů, kde partnerské konsorcium hledá další partnery:
http://www.eurogia.com/projects/projects-looking-for-partners.html
Pro EUROGIA2020 platí stejný princip financování projektů jako pro EUREKU. Za Českou
Republiku je program v současné době v gesci MŠMT, zodpovědnou osobou je pan Josef
Martinec, [email protected], stránka českého kontaktu na webu EUROGIA2020:
http://www.eurogia.com/funding/countries/32-czech-republic.html?mn=7
97
7.1.2 Eurostars
Eurostars je transnárodní program, který podporuje malé a střední podniky v jejich
výzkumných aktivitách, které vytvářejí inovativní produkty, procesy a služby za účelem
získání konkurenční výhody. Tuto podporu Eurostars poskytuje financováním mezinárodních
inovačních projektů, jejichž výsledky mohou být rychle komercializovány. Program Eurostars
je veřejně financován s celkovým rozpočetm 1,14 miliard Eur a zahrnuje 33 partnerských
zemí z EU. Webová stránka programu Eurostars: https://www.eurostars-eureka.eu/
V projektech Eurostars se účastní partneři ze dvou a více zemí Eurostars. Díky této
mezinárodní spolupráci mohou MSP získat přístup na nové trhy. Průměrný Eurostars projekt
má 3-4 účastníky ze 2-3 zemí, trvá 29 měsíců a jeho rozpočet je 1,4 milionu Eur.
Podobně jako u EUREKY je v současné době Národním projektovým koordinátorem pan
Josef Martinec, MŠMT. Stránka českého kontaktu na webu EUROSTARS:
https://www.eurostars-eureka.eu/contact/show/CZ
7.2 Horizont 2020
Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (H2020, Horizon2020) je
nějvětším a nejvýznamnějším programem financujícím na evropské úrovni vědu, výzkum a
inovace v letech 2014-2020. Projekty financované tímto programem budou dobíhat ještě
několik let poté. Program H2020 navazuje na rámcové programy pro výzkum, které vyhlašuje
EU už od roku 1980, konkrétně na 7. rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a
demonstrace (2007-2013).
Od 7. rámcového programu (7.RP) se program Horizont 2020 liší větším důrazem na podporu
inovací, což se prakticky projeví například v zavedení nových úvěrových nástrojů a v podpoře
inovací u malých a středních podniků.
Program H2020 v sobě integruje také dřívější Rámcový program pro konkurenceschopnost a
inovace (CIP) a Evropský inovační a technologický institut (EIT). Podporována bude
návaznost na strukturální fondy a na jiné programy EU. Pracovní programy k výzvám budou
mít strategičtější charakter a budou formulovány na delší časové období.
Horizont 2020 není homogenním programem a k základní struktuře je třeba přičíst celou řadu
nástrojů a programů, které mají vzhledem k programu H2020 jistou autonomii, jako jsou
ERA-nety, Společné technologické iniciativy (JTI) nebo Iniciativy společného programování,
a které vyhlašují vlastní výzvy.
98
Český portál programu Horizont 2020 obsahuje aktuální informace a výzvy.
Anglické stránky programu: http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en
7.2.1 Aktuální výzvy v projektu Horizont 2020
V současné době jsou v programu Horizont 2020 otevřeny tyto tématické výzvy, které jsou
svým oborovým zaměřením vhodné pro klastr MSEK:
Téma Energetická efetivita – otevřeno je několik výzev:
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti energeticky úsporných budov,
termín podání nabídek je do 9. 12. 2014.
Výzkum a inovace v energetické efektivitě, termín podání nabídek je do 10. 6. 2015.
Přijetí energeticky efektivních technologií na trhu, termín podání nabídek je do 10. 6. 2015.
Téma Energeticky efektivní budovy, termín podání nabídek je do 9. 12. 2014.
Téma Klastry facilitované projekty pro nové průmyslové řetězce, termín podání nabídek
je do 30. 4. 2015.
Téma Konkurenceschopná nízkouhlíková energie, termín podání nabídek je do 3. 3. 2015.
7.3 COSME
COSME 2014-2020 (Programme for the Competitiveness of Enterprises and small and
medium-sized enterprises, COSME) je víceletý evropský komunitární program zaměřený a
podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Jedná se o přímého nástupce
programu Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007 – 2013) bez jeho části podporující
inovační podnikání. Část podporující inovační podnikání je nyní zastřešena programem
Horizon2020.
Nadnárodní program COSME je implementován a financován Evropskou komisí přímo z
rozpočtu EU a je realizován členskými státy Unie. V České republice má tento program v
gesci odbor inovačního podnikání a investic Ministerstva průmyslu a obchodu a dále
Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj.
Na posílení MSP je z rozpočtu EU do programu COSME věnováno 2,3 miliard EUR, které
mohou být využity v rámci podpory lepšího přístupu k financování MSP, snadnějšího
přístupu firem na trhy členských států Unie i třetích zemí (díky bezplatné celosvětové expertní
99
síti Enterprise Europe Network), na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro
zakládání podniků a jejich růst.
Webové stránky programu:
http://ec.europa.eu/enterprise/initiatives/cosme/index_en.htm
100

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MSEK

Transkript

Podobné dokumenty

t" I, • t - FamilySearch.org

1 a 2 z termodynamiky