Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR

Zápis
z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek),
konaného
dne 7. 5. 2013 v Senátu v Praze
Schůzi zahájil předseda Spolku, pan Mgr. Eduard Kavala. V úvodu všechny přítomné přivítal
a seznámil je s programem jednání:
1. 08.45 – 09.00 Prezence
2. 09.00 – 09.30 Kontrola usnesení
3. 09.30 – 10.30 Příprava Integrované strategie území působnosti MAS pro programové
období 2014 – 2020
Pozvaní hosté:
ing. František Winter – předseda NS MAS ČR
Václav Pošmurný – vyjednavač NS MAS ČR
4. 10.30 – 11.30 Současný pohled na financování obcí po schválení RUD a v době
přípravy období 2014+
Pozvaný host:
Doc. Ing. Petr Tománek – Ekonomická fakulta VŠB Ostrava
5. 11.30 – 12.30
Spolupráce s Mendelovou univerzitou v Brně
Pozvaný host:
prof. ing. Ilja Vyskot, CSc., proděkan pro koncepci a rozvoj
(Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií)
6. 12.30 – 13.00 Různé: Aktuální informace o realizaci Programu obnovy rodiny
(Bc. Jan Tomiczek – předseda pracovní skupiny POR)
p. Kavala – Omluvil pana prof. Ilju Vyskota z Mendlovy univerzity v Brně, který se kvůli
náhlému onemocnění nemohl schůze zúčastnit. Následně všechny přítomné krátce seznámil
s tím, že univerzita předložila návrh smlouvy o vzájemné spolupráci. Členové předsednictva
se k ní mohou vyjádřit a na příští schůzi by mohla být podepsána.
KONTROLA USNESENÍ:
Úkol č. 3/3. 1. 2012
Znovu vstoupit do jednání s MPSV na téma vydání a finanční podpora publikace, která
by prezentovala téma Venkov a rodina a soutěž Obec přátelská rodině.
T – duben 2013
Zajistí: ing. Florian, JUDr. Večerka
p. Florian – Tento úkol se splnit nedá. Znovu jsem jednal s panem Macelou, který je sice
vstřícný, ale zřejmě nemá potřebnou moc k prosazení našeho zájmu. V posledním bodě
1
dnešního jednání chci navrhnout, abychom tuto publikaci vydali sami, např. s pomocí
drobných sponzorů. Úkol navrhuji zrušit.
p. Večerka – Já jsem to zkoušel také. Přes náměstka a přes vrchního ředitele jsem byl
odkázán na nižší „šarže“, ale současná situace není příznivá a jsme odkazováni na budoucí
programovací období.
p. Kavala – Souhlasil s tím, aby byl daný bod v tomto znění zrušen.
Úkol 3/2. 5. 2012
Spolek pověřuje ing. Vladimíru Dohnalovou, aby jej průběžně informovala o dalších
výstupech pracovní skupiny Půda při MZe.
T – leden 2013
Zajistí: ing. Dohnalová, ing. Bešta
p. Kapková – Paní Dohnalová poslala e-mailem zprávu tohoto znění: „Dobrý den, posílám
vám informaci pro předsednictvo SPOV. Pracovní skupina "Půda" se naposledy sešla 7.11.
2012. S kolegou Ing. Beštou jsme vám poslali zápis z této schůzky. Od té doby oba nemáme
jakékoliv informace či pozvání na další aktivity. Dnes ráno jsme spolu hovořili. Je to velká
škoda, neboť jsme oba přímými účastníky důsledků transformace Pozemkových úřadů a
Pozemkového fondu do Státního pozemkového úřadu. Lituji, že nemohu podat příznivou
zprávu.“ Ing. Vladimíra Dohnalová
p. Bešta – Od té doby, co pan ing. Vítek není aktivně zapojen, tak se pracovní skupina Půda
vůbec nesešla.
p. Kavala – Pane Záhorko, jste ochotni tuto aktivitu podpořit?
p. Záhorka – Ano, jistě. Jak vlastníci, tak i nájemci zemědělské půdy potřebují, aby v tom
byl pořádek. Do toho přišly církevní restituce a ten nový úřad je paralyzován. Je potřeba, aby
to začalo fungovat. Je to sice skupina ministra, ale hlavní slovo v tom měly Ústřední
pozemkový úřad a Pozemkový fond, nyní sloučeny do Státní pozemkové úřadu. A také
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (Jiří Hladík a spol.)
Úkol č. 2/8. 1. 2013
Sledovat průběh jednání poslance Davida Kádnera se starosty obcí, znevýhodněných
RUD a s Min. financí. Podpořit pozměňovací návrh, který těmto obcím zajistí vyrovnání
rozdílu RUD státem a to v případě, že tento rozdíl stoupne nad 20 procent.
T – průběžný
Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka
p. Večerka – Pozměňovací návrh pořád lítá mezi MF a skupinou poslanců, která ho
podporuje. Není to ukončená záležitost, budeme to dál sledovat. Vypadá to však, že ten návrh
nemá moc velkou naději na přijetí, protože je podporován tou skupinou poslanců, která je
opoziční. Cíl nepřekročit hranici rozdílu 20 procent se už ale pomalu dostává do myšlenek
úředníků na MF, což je dobře. Pokud nevyjde tato aktivita, mělo by to být součástí budoucí
změny RUD.
Úkol č. 2/5. 2. 2013
Podpořit Druhou zlínskou výzvu.
2
T – průběžný
Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka
p. Kavala – To se stalo. Otázkou je, že výsledkem Druhé zlínské výzvy měl být protest proti
tomu, jak je připravovaná nulová varianta podpory venkova. Ze včerejška máme čerstvé
informace o průběhu této akce. Prosím, Radane.
p. Večerka – Dostal jsem včera informaci od p. ing. Juřenčákové, předsedkyně SMS, že
manifestace se 15. 5. neuskuteční. Oznámila mi, že 9. 5. proběhne schůzka s ministrem
Jankovským a že na 15. 5. proběhne místo demonstrace zatím blíže neurčená akce s hráběmi.
p. Kavala – Mě se to nelíbí, protože někteří starostové se už na manifestaci připravovali,
zajišťovali si dopravu apod. Budeme se muset se SMS sejít a promluvit si. Nevěřím v sólo
akce. Nikdy žádná neprošla. Ta síla, která proti nám stojí, je totiž obrovská. Tím se zároveň
vyjadřuji i k dalšímu úkolu usnesení. Navíc nevěřím, že jednání s panem ministrem
Jankovským by mělo takový vliv, že venkov dostane na příští plánovací období více peněz.
p. Florian – Na nástěnce SMO se objevila zpráva, že oceňují postoj pana Gazdíka k něčemu.
A byla to bezprostřední reakce na to, když se objevili před TV kamerami Gazdík,
Juřenčáková, Večerka, Jech, Chmela a spol. Mohli byste vysvětlit, co SMO vlastně oceňuje?
p. Večerka – My jsme věnovali dost sil tomu, abychom sjednotili názory hlavních aktérů
v rámci vyjednání hlavního operačního programu pro období 2014 – 20, tedy SMO, SMS a
SPOV. Proto Gazdík, coby předseda STANu, svolal jednání a sjednotili jsme se na těch šesti
bodech, které tam jsou:
– vznik jasně definovaných priorit zaměřených na potřeby obcí a měst podporovaných z
evropských fondů po roce 2013, promítnout urbánní a územní dimenzi do všech operačních
programů,
– zřídit jednotnou platební agenturu a jednotné metodické prostředí pro všechny operační
programy,
– násobně zvýšit alokaci prostředků, které budou určeny k rozdělování prostřednictvím
místních akčních skupin,
- reflektovat úlohu měst a metropolitních oblastí z důvodu nutnosti zajištění dlouhodobého
růstu a zvýšení konkurenceschopnosti celé EU,
– vyčlenit adekvátní částku z Programu rozvoje venkova (PRV) a dalších operačních
programů určenou na potřeby venkovských obcí,
– rozšířit podporu pro další druhy infrastruktury a implementovat opatření týkající se
základních služeb (sociální věci, školství, pozemkové úpravy, environmentální cíle).
Zároveň jsme se dohodli, že se těchto šest bodů rozpracuje. A teprve včera přišla hlavní
pozice Koalice pro venkov 2014+ vůči budoucí podobě fondů v ČR. Na jedné její části jsem
se podílel i já. To je právě to dopracování šesti základních myšlenek. Následovala tisková
konference a nyní už v těch šesti bodech postupujeme společně, včetně SMO, který také
souhlasí s konáním případné demonstrace. Vyjádření SMO, na které se teď ptá pan Florian, je
právě k tomuto. Můj osobní názor je ten, že pokud nebudeme proaktivní a nebudeme na ty
úředníky tlačit, tak dostane venkov v příštím období minimum.
p. Kavala – Snažili jsme se nedostat do konfliktu se zemědělci a dosáhnout toho, aby každý
operační program pustil 5 procent. Žádný z nich se tím nezhroutí. A byli bychom rádi, kdyby
to podpořili i zemědělci.
p. Večerka – Je tam jeden velký problém, který si teprve teď začíná administrativa
uvědomovat. Je to problém nás a zároveň zemědělců. My podporujeme MASky, ale ty jsou
zřízeny programem rozvoje venkova podle pravidel společné zemědělské politiky. A my
chceme, aby byly více podporovány i z ostatních ROPů. Ovšem ty programy nejsou pod
společnou zemědělskou politikou, ale pod kohezní politikou. Je to tedy formální problém,
který se projevuje při každém jednání.
3
p. Vačkář – K tomu jen pár poznámek. SZIF nikdy nebude a ani nemůže administrovat věci,
které půjdou z ostatních ROPů, to je absolutní nesmysl. Další problém je – a hovoří se o tom i
v Bruselu – že jenom ty MASky, které budou podporovány od zemědělců, budou moci čerpat
i z ostatních programů. Není to tak, jak jsme si původně mysleli. Že by některé MASky se
zemědělci vůbec nespolupracovaly. Pravda je, že na to máme čas do září a některé ROPy už
to tam mají zapracováno, ale čeká se na celkový pokyn a je s tím dost velká potíž.
Naše původní myšlenka byla, že to stáhneme z ostatních ROPů a ESF bude dělat MPSV ve
svém programu a veškeré prostředky půjdou přes iROP. Zatím však tato myšlenka nikam
nedoputovala. Nemůžu kritizovat své vlastní ministerstvo, ale není tam o to zájem.
p. Kavala – Žádal jsem SMO o sdělení, jak se vyjádří ke Druhé zlínské výzvě a celému
protestu. Pak jsem se tázal, jak to bylo projednáno a dozvěděl jsem se, že ten bod vůbec nebyl
zařazen. Je otázka, jestli se znovu nesejít a neprobrat to. Náš návrh je politicky průchodný, ale
musí se najít konsenzus v tom, kdo bude ten výsledek administrovat. My neprotestujeme za
to, abychom dostali více peněz, ale proti tomu, že je tento segment pro následující období
opomíjen.
Úkol č. 1/5. 3. 2013
Postupovat při prosazování podmínek pro venkov na období 2014 – 2020 jednotně se
SMS ČR a SMO ČR.
T – průběžný
Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka
Viz předchozí bod
Úkol č. 1/2. 4. 2013
Sestavit dopis ministru Bendlovi s vytýčením pěti priorit venkova pro období 2014+
T – duben
Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka
Viz předchozí bod
Úkol č. 2/2. 4. 2013
Nabídnout spolupráci na organizaci akce „Venkov Plzni – Plzeň Evropě“.
T – duben
Zajistí: Mgr. Kavala, p. Kapková
p. Kapková – Prezentace Spolku proběhla na této akci podle očekávání. Spolek dostal prostor
se prezentovat formou fotodokumentace Vesnice roku.
SOUČASNÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ OBCÍ PO SCHVÁLENÍ RUD A V DOBĚ
PŘÍPRAVY OBDOBÍ 2014+
p. Tománek – Můj pohled na danou záležitost bude jiný než ten Váš. Bude tak trochu
akademický. Nechci Vás poučovat o tom, co znáte, ale pokusím se o netypický pohled na to,
že nové RUD nevyřešilo zdaleka vše. Pro všechny obce by nové RUD mělo znamenat větší
podíl daňových příjmů, ale na druhé straně i snížení dotací. Už víme, že letošní vývoj
daňových příjmů nebude takový, jaký se očekával. Pokud jste srovnali Vaše příjmy za první
tři měsíce letošního roku a porovnali je s daňovou kalkulačkou MF, mohli jste poznat, že
hlavní daně, které tvoří RUD – tedy DPH (odpovídající 25 %), daň z příjmu fyzických osob
4
ze závislé činnosti (cca 27 %) a daň z příjmu právnických osob (cca 30 %) se podle
předpovědí plní. Nechci tady přednášet optimistický odhad, že to bude takto probíhat až do
konce roku. Ale momentálně to tak je.
Zůstaňme u dotací, které se týkají našich národních zdrojů. Je otázkou, do jaké míry se
v rámci státního rozpočtu promítne dopad zdrojů, které byly převedeny z dotací do daňových
příjmů. V této souvislosti se uvažovalo o tom, že z objemu dotací, které šly obcím, by se
nyní mělo převést cca 7 miliard. Rozpočty obcí představují dnes řádově 250 mld korun a tak
by se mohlo zdát, že těch 7 mld, převedených do daňových příjmů, je relativně málo. Ale
když jsem těch 7 mld porovnával s tím, o jaké dotace se jednalo v roce 2011, tak z hlediska
kapitálových dotací, které obcím poskytoval stát, to tvořilo 50 procent. Ten dopad by tedy
v těch kapitálových dotacích měl být řádově 50 %. Teď je otázkou, v jaké míře to skutečně je
promítnuto v letošním roce. Jestli tam ten stát něco nechal. Ovšem ten dopad může být ještě
větší.
Na jedné straně tedy RUD přináší obcím větší zdroje – v průměru je to cca 20 % daňových
příjmů, někde 30 %, někde ještě více. Na druhé straně však to, že by dotace pro malé obce
vypadly, by bylo velkým problémem. Mnohé projekty, které menší obce řeší, ani dnes – po
změně RUD – nebudou ty obce schopny realizovat. Nějaké dotace by tedy stále měly
existovat. Pokud by vymizely úplně, měly by s tím hlavně ty menší obce problémy. Je tedy
otázkou, jak je to postiženo v letošním státním rozpočtu.
Možná jste letos zaznamenali změnu v poskytování příspěvků na přenesený výkon státní
správy. V minulých dvou letech udělalo MF chybu, že změnilo propočet, kterým stanovovalo
dotaci na přenesený výkon státní správy podle nejvyšší funkce, kterou ta obec vykonávala. U
menších obcí došlo k poklesu dotací a jde tam tedy méně zdrojů. Ale paradoxně pro ty menší
obce, jež mají matriční a stavební úřad, to vypadá tak, že jim letos dotace vzrostly. Ale tak,
jak byl systém letos upraven, je logičtější než doposud. Nové RUD ale stále ještě nevyřešilo
všechny problémy. Jako akademikovi mi schází to, že byť pracujeme s různými koeficienty,
tak nemáme žádnou věcnou argumentaci, proč jsou zrovna takové jaké jsou.
p. Kavala – Chtěl bych podotknout, že jsme s panem Tománkem spolupracovali právě při té
věcné argumentaci pro vyjednávání o RUD. Jsem rád, že přichází s novými pohledy a názory,
jak dál. Pro některé už je to totiž uzavřená záležitost. Je pravdou, že letos už se bude otevírat
jen těžko. Ale jakmile se vyřeší evropská další sedmiletka, tak bychom otázku RUD měli
znovu nastolit.
p. Tománek – Druhá otázka je otázka kritéria, které bylo do RUD zavedeno v roce 2008, tedy
hledisko územní. To tam stále máme, dnes v podobě započtené výměry. Nejprve bychom si
měli říci, proč tam to kritérium je. Proč daňové výnosy alokujeme podle území. Vlastní
podstata toho, proč to bylo stanoveno, řečena nebyla. Vloni toto kritérium přineslo obcím
daňový výnos 43 tis. Kč/1 km2. Nyní už tam máme použit termín „započtená výměra“, kdy je
to přepočítáváno na 1 obyvatele na 10 hektarů. Je to taková paradoxní věc. Nevíme, proč tam
to kritérium bylo zavedeno, ale dá se říci, že je to zohlednění specifik území, které se týkají
obcí. Jinak řečeno, když má obec větší výměru, tak z toho něco financuje, ale nevíme přesně
co. Letos došlo k tomu, že to bylo ořezáno. Z hlediska území se na jednoho obyvatele
započítává pouze 10 ha. Ale když se nad tím zamyslíte, tak tento přístup – zavedení tohoto
kritéria a „ořezání“ – je nesmyslný. Když si tam zavedeme nové kritérium, tak to děláme
proto, abychom postihli nějaké zvláštnosti. Mělo by to být tedy právě naopak. Např. do těch
10 ha bychom to kritérium vůbec nebrali a od 10 ha naopak bychom to měli zahrnovat. Dnes
je to ale uděláno zcela naopak. Je to posunuto k průměru a tím pádem to kritérium ztrácí
logiku. Týká se to např. pohraničních obcí, které mají velké území. Když se to nyní přepočítá
na jednoho obyvatele, tak se zdá, že ty daňové příjmy jsou velké. Tato problematika byla letos
ještě prohloubena.
5
Dalším novým kritériem v RUD jsou děti a žáci (7 %). Zkoušel jsem to počítat, vycházel jsem
přitom z údajů loňského roku a letos to vychází cca na 7,7 tis. Kč/žák pro případ, že by se
nevyvíjela ekonomika. Do jisté míry se to kritérium zdá logické - souvisí s financováním škol
a školek. Na druhé straně však, pokud tam to kritérium bylo zavedeno, mělo by sledovat, co ta
obec ve školách a školkách financuje. Nefinancují školní pomůcky ani učitele. Financují
provoz budovy, opravy a to je tak všechno. Ale ono je to postaveno na prostředcích na
jednoho žáka. Čili když bude mít škola některou jen z poloviny zaplněnou třídu, dostane kvůli
tomu méně peněz než škola s plnou kapacitou. Přitom náklady na údržbu jsou zhruba stejné.
Tím kritériem by tedy neměl být žák, ale třída. Pro malé obce je totiž problém v tom, že ony
nedokáží optimalizovat počet žáků ve třídách. To může udělat jen velká obec nebo město
s velkým počtem dětí, které může podle potřeby přesunovat žáky v závislosti na kapacitě
jednotlivých zařízení.
Další věc je tzv. U-křivka. To je křivka na propočet daňových výnosů na jednoho obyvatele
pro různé velikostní kategorie obcí. Po roce 2008 se ta křivka narovnala. Z hlediska velikosti
obcí rozdíly v daňových výnosech především vymezují koeficienty, které jsou dány pro
velikostní kategorie. Vždycky to rostlo. Vznik U-křivky byl dán tím, že se tam zahrnulo
kritérium území. Jedná se však o jakési sčítání jablek s hruškami. Vedlo to k tomu, že se
s těmi hodnotami začalo manipulovat, aby se to vyrovnalo. Jsou tam jiná kritéria. Proč
přepočítávat území na obyvatele, když už tam bylo dáno to kritérium „území“? U-křivka by
tedy neměla být vůbec používána. Možná je to další argument, který by se při prosazování
dalších změn RUD dal uplatnit.
p. Kavala – Připomínám, že U-křivku oznámili jako fakt na jednom z jednání na MF.
Nehodlal s tím tehdy nikdo nic dělat. Chytl se toho až SMO a ten tu křivku v podstatě
„zasypal“. To je jeho práce.
p. Tománek – Teď bych se krátce zastavil u nových připravovaných změn – a to je zákon o
nové rozpočtové odpovědnosti, který by měl být schvalován jakoby součást ústavního zákona
v rámci státního rozpočtu i pro obce. Mělo by to být založeno na tom, že obec se může
zadlužit pouze do úrovně 60 % svých příjmů. Zdá se to být logické, ale zkuste si pro ty své
rozpočty propočíst, jestli by Vám to postačovalo. Myslím si, že ne. MF to tlačí pod zákon
s tím, že by do toho měl vstoupit stát a nařídit splácení dluhu v případě, že obec daný rámec
překročí. Myslím, že stát by tuto roli plnit neměl. Dnes tady máme banky a každá by měla
vědět, zda obci může nebo nemůže půjčit. Problém je i v tom, že projekty, které se realizují
z úvěrů, jsou v některých případech neziskové, ale můžou být i ziskové, které ten projekt
během několika následujících let zaplatí. To by tím vůbec postiženo nebylo.
V této souvislosti mě napadl ještě jeden argument. Mluvil jsem o číslu 60 %, při dnešní
zadluženosti obcí by to bylo cca 30 %, což není zase tolik. Když se ale nad tím zamyslíte, tak
v rámci připravovaného zákona už si stát pro sebe uplatňuje dvakrát měkčí podmínky. Když
se podíváte na podíl dluhu ve vztahu k příjmům rozpočtu, tak stát má cca 120 %. Ale obcím
dává jen polovinu. Je to vlastně jen přitvrzení pro obce. Jedním z argumentů by tedy mohlo
být, aby stát dal obcím stejně jako dává sobě.
Obec hospodaří s rozpočtem, který bereme jako bilanci příjmů a výdajů. Už ale nesledujeme,
jaká ta bilance je. Mám na mysli hlavně otázku odpisů. Každá obec má zpracován odpisový
plán a zná jejich velikost. K čemu ale tyto odpisy jsou? K ničemu. Nabízí se možnost
vytvoření běžného a kapitálového rozpočtu, který by měl zajistit dlouhodobou udržitelnost
hospodaření. Tzn., že když obec bude každoročně investovat, stavět domy apod., dostane se
v určitém okamžiku do situace, kdy nebude schopna ten majetek obnovovat. A to už nastává
dnes. Vloni jsem nechal studenty zpracovat několik prací. Výsledek - pokud by měla být
v obcích zajištěna dlouhodobá reprodukce majetku, tak většina obcí to nebude schopna
naplnit. Tam se ty odpisy dají využít, sledovat je a vyčíst z toho, že v daném roce nemůžu dát
všechny prostředky do spotřeby, ale něco také do obnovy majetku.
6
V současném období 2007 – 13, když sleduji, jak obce žádají o dotace EU, tak neberou
v potaz, co potřebují, ale co je k dispozici. Je to problém, který se může z hlediska
dlouhodobé udržitelnosti promítnout. Co s tím? Obce by si měly říci, co potřebují. Ale
nemyslím si, že by programy EU nepostihovaly, co obce potřebují. Vychází mi, že dnes jde
pouze o to, aby se správně strukturovaly prostředky na jednotlivé priority pro následující
období. Aby např. nebylo hodně prostředků na budování golfových hřišť.
Vzpomínám si, že když jsme v roce 2006 dělali hodnocení ROPu Moravskoslezsko, tak jsem
připomínkoval, že na obce šlo relativně hodně málo, ve vztahu k tomu, co dostával kraj. Mělo
by být zohledněno, co obce chtějí a na to alokovat podstatnou část prostředků.
p. Kavala – Byl jsem ve Španělsku v době, kdy bylo na vrcholu. Představovali nám tam obce,
které byly absolutně zasanované. Tzn., že měly celou infrastrukturu zaplacenou z EU, ale
neměli jediné pracovní místo. To byla přece jen otázka času, kdy to praskne. A teď se tomu
všichni diví. Sáhněme si do svědomí, jak je to u nás. Kolik se kolem vás vytvořilo v rámci
ROPu pracovních míst? Je to téměř nula. Nikdo nás nebude živit a na to bychom měli myslet.
Všechno ostatní je zbytné. Nemám nic proti obrovským lyžařským areálům, ale v okamžiku,
kdy nastane delší zima, lidé už na lyže nejezdí, protože na to nemají. Stejně je to u plaveckých
bazénů atd. Je tedy na nás, nastavit to velmi úzce. Zahajuji diskuzi.
p. Ryza – Já bych tak úplně nesouhlasil s tím, že hřiště, veřejné osvětlení apod. by nemělo
být. Určitě by se mělo říci, co má každá obec mít. Pokud obec chystá kanalizaci nebo
vodovod, oddaluje další investice, protože tato je náročná a čeká se, jestli dotace bude nebo
ne. V Rakousku se řeklo, co má každá obec mít a co bude dotováno. Obce se tedy posunuly
do fáze, kdy každá má, co má mít. Tady tento selský rozum chybí. I v rámci EU se stalo to, že
obce udělaly jen kanalizaci (pokud ji vůbec mají) a nůžky se začaly rozevírat. Myslím si, že
dotace do venkova by primárně měly vést k tomu, aby se ty nůžky zavřely. Mělo by se řešit to
základní a pojmenovat to.
p. Záhorka – Chtěl bych zareagovat na ten případ ze Španělska. Tam sice byly vybudovány
střediskové obce, ale tisíce obcí jsou tam naopak opuštěny. Nedala se do nich ani koruna a
lidé odešli. Skupují to tam Američané a dělají z toho kdo ví co. Čili nepodpora malých obcí
má takové důsledky, které jsou vidět právě v tom Španělsku.
Druhá věc je půda. Péče o půdu, pozemkové úpravy apod. jsou potřeba, ale větším
problémem je úbytek půdy. Bylo to 15 ha denně, teď se to zmírnilo na 12. Ale znovu se
projednává novela zákona, protože to hlavně developerům zdražuje investice. Byli bychom
rádi, abyste nás podpořili a aby ta změna zákona neprošla. Když se nad tím historicky
zamyslíte, tak od vzniku ČR ubyla výměra zemědělsky obhospodařovaného jednoho kraje. A
stupňuje se to. Po roce 1990 jsou úbytky čím dál větší.
p. Kavala – I Spolek organizoval na toto téma několik seminářů. V tom jsme zajedno.
p. Tománek – Chtěl bych reagovat na podnět, že by mělo být řečeno, co by obce měly mít.
Něco takového u nás nemáme. Obcí je hodně, jsou malé a setkávám se s názorem, že
z hlediska správy to nelze zvládnout. Otázka existence nějakých standardů by asi byla dobrá.
Ale na druhé straně, co se týče názorů vytvářet větší obce, tam jsem trošku opatrný. Když dvě
nebo tři obce spojíte dohromady, tak budou kanalizaci potřebovat také a bude to stát stejně,
jako by ty obce byly samostatné. Něco by se uspořilo za zastupitele atd., ale teď je otázka,
jestli touto cestou jít nebo hledat jiné formy. Což souvisí i s plánovaných dokončením
reformy veřejné správy.
Když jsem se na ten materiál díval, tak si myslím, že zahrnuje v podstatě všechno, ale co se
týče např. informatizace, tak některé věci nejsou dnes ještě doceněny. Materiál vychází ze
současného stavu, ale spoustu věcí bude možno provádět z jednoho místa. Obce by si tedy
měly hlídat zajištění dostupnosti. Pak je jedno, jestli má obec 10 tisíc obyvatel nebo je malá.
Dostupnost je důležitá v obou případech. I ve velkém městě člověku trvá třeba půl hodiny,
než dojede do centra. A bude to stejný problém, jako když se dnes řeší podobná situace např.
7
v obcích s rozšířenou působností. Z hlediska nejmenších obcí by tedy ta reforma měla
směřovat k zajištění dostupnosti.
p. Štechová – K poznámkám o tom, jak zjistit, co by obce měly mít: My už tady máme skoro
dvacet let soutěž Vesnice roku. Účastní se jí spousta obcí. Už dva roky se snažím o to, aby se
výsledky toho analýzy. Aby se výstupy ze SVR zpracovaly, vyhodnotily apod. Neopakují se
stále ty samé vesnice. Obměňují se. V delším časovém úseku by se tedy dala získat zajímavá
data.
K financování: Hrozně mě překvapilo, že existují obce, které nemají koncepční materiál. Ať
už je to strategický plán nebo vize do budoucna. Na koncepci daného území by měl navazovat
regionální plán a na to pak ten celostátní. A ze všech potřeb by se pak měly dělat operační
programy.
Další věc je, že existují MASky, které mají své výzvy, své fiše a vycházejí z potřeb daných
území. A ty potřeby jsou totožné s tím, co vychází z těch obcí. A „půvabné“ na tom je, že
MASky mají své dotační tituly, na které si nemůžou sáhnout obce a obce mají dotační tituly,
na které si nesáhnou MASky. Pak jsou ještě ve hře soukromé nadace a fondy. A to vše by
mohlo sloužit k rozvoji toho daného místa.
p. Kavala – Váš názor je pravdivý, ale je tam jeden problém a Rakušané už o tom vědí své.
Když jsme se jich ptali, jak dlouho připravovali koncepci, odpověděli, že deset let. A na
dotaz, kolik toho mají vybudováno, odpověděli 200 metrů. My to tady děláme halabala přes
sebe a máme neuvěřitelné výsledky. Ani ve vyspělé zemi se ty věci nedají úplně skloubit,
nevěřte tomu. A pokud ano, jde to strašně pomalu. Váš názor tedy sdílím, ale pokud tady není
finanční stabilita, o kterou by bylo možné se opřít, pak je to nereálné.
p. Štechová – Mě osobně vadí, že se dělají projekty pro projekty, aby se vyčerpaly peníze.
Nedělají se projekty pro území nebo pro lidi a to je problém.
p. Florian - Já osobně jsem přesvědčen o tom, že se tyto projekty pro projekty odvíjí od toho,
že přišel Brusel. Ten nastavil takové podmínky, že pro starostu je problém držet se své
vytvořené koncepce. Když je vypsán dotační titul na něco, co v té koncepci není, zláká ho to
využít toho. Teď se rozdává a co když se příště rozdávat nebude? Já osobně jsem přesvědčen,
že bychom měli tlačit na to, aby spolu se zlepšením systému RUD byly snižovány dotace. Co
si o tom pan Tománek myslí?
Ptal jsem se pana Postráneckého – s ohledem na to, že by MASky měly dostávat
k přerozdělení peníze a pak dokazovat, že nějak zajistily pracovní síly – jak to chce
kontrolovat. Z jeho odpovědi jsem vyčetl, že je to sice pravda, ale že pokud by se strategie
průběžně usměrňovaly, dalo by se vytváření pracovních sil zajistit. Ze své úřednické praxe
k tomu mám ale velkou skepsi, protože fyzicky není možné zkontrolovat všechny strategie.
Úředníci kontrolují naplňování strategií jen od stolu a na papírech.
p. Tománek – Co se týká vytváření nových pracovních míst, je to sice důležitá otázka, ale na
druhé straně: ty evropské projekty už s tím pracují. Některé projekty jsou tím podmíněny.
p. Florian – Mám s tím své zkušenosti z MMR. Žadatel dostal podporu projektu s podmínkou
vytvoření pracovních míst. A pak už jen čekal, až ta lhůta pro udržení toho pracovního místa
vyprší a pak zažádal o novou dotaci na nový projekt a znovu čerpal peníze na vytvoření
nového pracovního místa.
p. Večerka – Je důležité odlišit národní zdroje od těch evropských. Evropské peníze jsou
rozdělovány na základě analýzy území, vytvořené podle historických zkušeností. Při jednání
s úředníky na jednotlivých ministerstvech zjišťuji, že jednáme s lidmi, kteří neznají ten
poziční dokument a ty základní cíle. A snaží se implementovat své rezortní cíle do toho, co
bude implementováno v období 2014+. Je potřeba si uvědomit, že peněz není tolik, kolik
bychom si představovali, ale je to o tom, dokázat si stanovit priority.
8
p. Ryza – MASky jsou kontrolovány, jestli vytváření tolik pracovních míst, kolik je uvedeno
ve schválených strategiích. Navíc projekty, které jsou podmíněny tvorbou nových pracovních
míst, jsou podporovány ze všech nejvíc.
Co se týče analýzy ze soutěže Vesnice roku, v silách komisí to není. To by si k tomu musel
někdo sednout a udělat ji, např. na základě informací v přihláškách. Nevím, co je to za
projekt, ale je to projekt MMR, kde se získaly dotace na to, aby se v jednotlivých krajích
vytipovaly obce oslovené krajem a vytváří tzv. modelový program rozvoje obce. Jednou
z těchto obcí je i naše Lidečko. Účelem tohoto projektu je, že se PRV těchto obcí (v našem
kraji je jich cca 16) potom vyvěsí jako modelové. To je to, co my potřebujeme. V tom jsou ty
vize. Je potřeba to podpořit a posílit a motivovat obce, aby se od toho odpíchly.
PŘÍPRAVA INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ PŮSOBNOSTI MAS PRO
PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 - 2020
p. Pošmurný – V minulém plánovacím období nebyly strategie požadovány a tak jsme se
jimi nezabývali. Prvopočátek je v uvažování EU, která už považuje LEADER (po 22 letech
jeho existence) za integrovaný nástroj. Už to není jen metoda práce na venkově. V budoucím
období se s ním počítá jako s velmi důležitým nástrojem. MASky jsou druhým důležitým
nástrojem integrace a partnerské spolupráce a jsou chápány jako prostředek komunitně
vedeného místního rozvoje.
Integrovaná strategie je širokospektrální a má obsahovat veškerá témata, která to dané území
požaduje. Včera byl na MMR dopracován materiál, který nastavuje metodiku tvorby
integrované strategie. Ta je složena ze standardních částí, má svou analýzu, svou strategickou
část a svůj akční plán. Co je v ní navíc, to je nutnost komunitního projednávání. V první části
se má strategie zabývat prioritami území bez toho, aby brala v potaz dotační programy. Proto
by měla být hotova dříve než budou známy definitivní podoby operáků. Druhá část, která by
měla být schválena do konce května, neobsahuje akční plán, v porovnání se současným
obdobím, kdy jsme řešili pouze akční plán. Strategický plán LEADER, který je součástí PRV,
byl povinnou přílohou a byl vlastně akčním plánem toho, co se dá řešit prostřednictvím
operačního programu. Totéž bude zpracováno pro období 2014+. Je to nazváno Integrovaný
akční plán rozvoje území MASky a bude to obsahovat jednotlivé programové rámce, které
budou korespondovat s některými operačními programy. Bude také řešit provázanost
jednotlivých MASek a bude obsahovat návrhy projektů spolupráce. Metodika akčního plánu
se začne tvořit ve druhé polovině letošního roku, současně s návrhy jednotlivých metodických
dokumentů pro teritoriální investice, popř. integrované plány rozvoje území. Ten dokument
by ale neměl nahrazovat dokumenty obcí. Měl by řešit dané území jako provázaný celek.
Co se týče strategických dokumentů obcí, je jich velice málo a dá se o ně jen těžko opřít.
určitě by bylo dobré mít k dispozici alespoň nástin záměrů. Ne všechny obce se tím zaobírají,
ale dokument MAS by to neměl nahrazovat.
K certifikaci MASek: komise, která by se tím měla zabývat, pracuje velmi podivně. Bylo by
dobré, aby se do toho obce, popř. i SPOV ČR, do toho nějak zapojil. Podivný pohled komise
se pak odráží i v názoru vedení MZe na pozici MASek. Stalo se to politickým tématem a
vyznívá to tak, že existuje nějaká občanská iniciativa a rozhodování o tom, jak naložit
s evropskými penězi, by se mělo odehrávat na nejnižší možné úrovni. A to se politikům
nelíbí.
V současné době se mluví o tom, že by všechny MASky měly být podpořeny z PRV. Je to
jeden z právních výkladů. Nařízení říká, že komunitně vedený rozvoj musí být podpořen
minimálně pěti procenty ze zemědělského fondu a ostatní dotační programy ho mohou
podpořit. Výklad na straně národních orgánů pro koordinaci je takový, že mohou být
podpořeny jen ty MASky, které budou podpořeny ze zemědělského programu a pak teprve
mohou být podpořeny z těch ostatních. MZe říká, že z jeho pohledu je to tak, že systém musí
9
být podpořen ze zemědělského programu, ale nezáleží na tom, jestli ta konkrétní MASka je
podpořena z PRV nebo ne. Teď se tedy o těch výkladech budou dohadovat právníci. My si
hledáme výklad přímo u Evropské komise. Primárně se ten systém nastavuje tak, aby byl
multifondový. V souvislosti s počtem MASek bylo vyřčeno číslo 50. Vypadlo jednou z MZe
v rámci jeho technických výpočtů. Ředitelé Sekáč a Tabery však toto číslo následně
dementovali. Když vycházíme z manuálu evropské komise, je tam uvedeno, že pokud má
MASka dobře fungovat, musí dostat na celé plánovací období min. 3 mil EUR. Z tohoto čísla
vyšel výpočet v rámci PRV a z toho vyšlo, že může být podpořeno cca 50 MASek. Počítali
jsme dál a došli jsme k tomu, že min. 2 % z ostatních dotačních programů musí být vyčleněno
na komunitně vedený místní rozvoj, aby všechny MASky dostaly ty 3 mil. EUR. My jsme to
propočítali ještě dál a došli jsme k výpočtu, že min. velikost jedné MASky je 10 tis. obyvatel.
A když vynásobíte 10 tis. obyvatel 3 mil. EUR, dojdete jednoduchým výpočtem k tomu, že
průměrná MASka, která má dnes 30 tis. obyvatel, by měla dostat 9 mil. EUR. Ale znovu
zdůrazňuji, je to pouze hra s čísly, která vychází z jedné věty jednoho velkého obsáhlého
manuálu. Ten říká mj. i to, že průměrná MASka by měla mít 4 – 5 zaměstnanců. Primárním
úkolem MASky ale není rozdávat peníze, nýbrž pomáhat zajišťovat potřeby území. A
primárním cílem je vytvořit z MASek regionální agentury, které budou garantovat, že budou
lidé spolupracovat a sami si řeknou, co potřebují.
p. Večerka – Chtěl bych zástupcům NS MAS poděkovat za kvalitně odvedenou práci. Na
druhou stranu je potřeba si uvědomit, že NS MAS je o něco vepředu před těmi, kdo ty
materiály připravují a občas se tak dostáváme do problému, kdy někteří úředníci chytají
informace až zpětně. A to není jen problémem Česka, ale i dalších států EU. Je potřeba
pochopit, že MASky jsou nástrojem rozvoje mikroregionu a nikoliv příjemcem dotací. Proti
tomu stojí politický tlak, kdy MASkám měli konkurovat ORPéčka. A i kdyby MASka byla
příjemce, pak je otázka, kdo bude vlastníkem takto pořízených záležitostí. Pokud mají
vzniknout rozvojové agentury v jednotlivých územích, pak nesmíme zapomínat, že jejich
účelem není vytvářet zisk.
K těm certifikacím: SPOV ČR byl iniciátorem certifikační skupiny na MZe. Pracovní skupina
se sice utvořila, ale byla jednobarevně politicky složena, tím pádem nemá žádný smysl a je
potřeba o tom dále jednat.
p. Kavala – Mám pocit, že karty se rozdaly ani ne tak komunálně jako politicky. A
komunikace není téměř žádná. To, že to znáte a že o tom jednáte, je sice pěkné. Ale najednou
přijde silové prohlášení, které je politicky jednobarevné, někteří tonoucí se stébel chytají a
přes některé organizace vyrážejí do boje. Nemyslím si, že bychom měli vytvářet nějaké nové
agentury, ale měli bychom zdokonalit to, co už tady funguje. Pořád si neumím představit, jak
protnout záležitost LEADERu s dotováním venkova jako takového. Pro příští plánovací
období to nikdo nechce, to je evidentní. Prakticky nejsme schopni nic vyjednat, pokud si
nesedneme k jednomu stolu a nesjednotíme stanoviska. Máme na to dva měsíce.
p. Pošmurný – Diskuze probíhá tak, jak se ji snažíme iniciovat v rámci pracovních skupin.
Při prosazování komunitního plánování by se měla zdůrazňovat znalost místních poměrů a
potřeba provázanosti jednotlivých specifických cílů s jinými. To je ten základní princip.
Projekty, které jsou přímo do veřejné správy, není nutné řešit prostřednictvím komunitního
rozvoje. Na úroveň jednotlivých operáků a řídících výborů se zatím ještě nedostala politická
diskuze. Diskutuje se tam docela pragmaticky. Na úrovni vlády, potažmo ministrů, se bude
řešit, kolik který OP dostane finančních prostředků. Tam bude asi velký boj. Pokud iROP
dostane 10 %, tak už je to katastrofický scénář. Pokud by dostal 40 %, tak by i do venkova
nateklo více prostředků. Důležité je, aby se to pak nerozplizlo.
p. Večerka - Podle mě není podstatné, kolik kam půjde přesně peněz, ale je důležité, aby se o
tom nerozhodovalo u pražských stolů, ale v jednotlivých regionech. K tomu je však potřeba
mít jednotnou metodiku a mj. je k tomu potřebné i snížení administrativy.
10
p. Vítek – Vloni jsem na monitorovacím výboru mluvil o zkušenostech spolupráce na úseku
pozemkových úprav a MASek. My jsme v roce 2009 zvedli tu rukavici spolupráce a ukázalo
se na projektu v Kostelci u Kyjova, že MASka má ohromnou sílu v procesu vyjednávání o
PÚ.
p. Kavala – Znovu se potvrzuje, že jít metodou LEADER není proti ničemu. Jestli z toho má
některý starosta strach, tak je to strašpytel. A jestli je někde MASka mocnější než
samospráva, tak je to místní problém, který by si tam měli vyřešit sami. Je nesmysl házet
všechny do jednoho pytle. Je zbytečné to tady pitvat a rozvíjet další filozofii. Pojďme
podpořit to, co už existuje.
p. Záhorka – My také prosazujeme, aby šlo do LEADERu 5 % ze všech operačních
programů. A vehementně prosazujeme, aby ta administrace šla přes SZIF.
RŮZNÉ – AKTUÁLNÍ INFORMACE O REALIZACI PROGRAMU OBNOVY
RODINY
p. Florian – Omluvil pana Tomiczka a ujal se místo něj slova. Promítl prezentaci – viz
samostatně uložená příloha.
Dále p. Florian předložil materiál „Rodina a knihovny obcí“:
Rodina a knihovny obcí
V ČR je více než 2 700 knihoven obcí do 500 obyvatel a přes 2 000 knihoven v obcích od 501
do 3000 obyvatel.
Knihovny v obcích jsou součástí propojeného systému více než 6 000 knihoven, jehož služby
využívá 40% dospělé populace a většina dětí i mládeže.
Tyto knihovny jsou na venkově často jediným kulturním zařízením, kromě půjčování knih a
periodik často fungují jako víceúčelové centrum poskytující místním občanům zázemí k jejich
setkávání a organizující kulturní, vzdělávací i komunitní aktivity.
Co může knihovna v obci nabídnout rodinám:
Aktivity poskytované veřejnou knihovnou v místě mají pro rodiny preventivní a podpůrný
charakter. Knihovny mohou působit jako neformální místa vzdělávání celých rodin – mohou
vést k posilování rodičovských kompetencí, napomáhat harmonizaci rodinných vztahů
a podporovat rodiny v péči o děti atd. V obcích, ve kterých nefungují mateřská centra či kluby
maminek, mohou knihovny poskytovat prostor k prevenci sociálního vyloučení
maminek/tatínků na rodičovské dovolené. Svými programy, ve kterých aktivně propojují děti
a seniory, přispívají knihovny ke zkvalitnění mezigenerační komunikace i k vzájemnému
porozumění a toleranci mezi generacemi. Knihovny podporují aktivní pocit sounáležitosti
s rodným krajem, vztah k místu, kde žijeme, vědomí svých kořenů a hrdosti na své předky.
Neotřelými formami pěstují tolik potřebný pocit vlastenectví.

Aktivity organizované knihovnou:
o pro celé rodiny (např. Den pro dětskou knihu, zapojení celých rodin do vytváření
kreativních programů pro společně strávený čas)
11


podpora aktivit tatínků s dětmi (programy na sobotní dopoledne, kdy maminky
doma vaří – např. předávání dovedností svázaných s tradicemi oslav vánočních i
velikonočních svátků, pátrání po místních tradicích)
zpřístupňování regionální historie, propagace tradic, nejen pomocí regionální
literatury, ale především rozličnými akcemi ( poznávání významných osobností,
literárně historické vycházky, propagace tradičních řemesel, výstavy)
o pro rodiče a prarodiče (vzdělávání a besedy; s pomocí dobrovolníků je také možné
zajistit po dobu konání přednášky doplňující program pro děti)
o pro děti – volnočasové aktivity a vzdělávací akce (besedy, společná čtení,
seznamování s profesí tatínků/maminek, sepsání místních pověstí + vytváření místních
pověstí)
o pro maminky/tatínky (na rodičovské dovolené) s dětmi (programy mateřských center,
vytvoření rodinného klubu atd.)
o pro seniory (vzdělávání – i v malé obci může knihovna zpřístupnit Univerzitu 3věku
prostřednictvím virtuálních kurzů; program trénování paměti, zájmové vzdělávání
s lektorem – dobrovolníkem; klubové aktivity)
o pro seniory a děti (společné rukodělné aktivity – předávání dovedností; společné
tvoření knížky na místní či rodinné téma; „pohádkové“ babičky pravidelně v knihovně
čtou dětem; starší děti seznamují seniory s IT – kurzy PC, používání mobilů, čteček
atd.)

Aktivity podporované knihovnou pro společný čas dětí a rodičů doma (např. Škola naruby
- projekt rodinného čtení Klubu dětských knihoven SKIP a Celé Česko čte dětem, Čtení
pomáhá, Tematické kufříky – soubory knížek, her a hraček na jednotlivá témata)

Informace knihovny pro rodinu:
o weby knihoven – odkazy na weby s prorodinnou tématikou, upozornění na
Saferinternet, seznamy vhodné literatury pro rodiče, informace o aktivitách v místě a
okolí pro rodiče s dětmi
o informace v knihovně - doporučení vhodné literatury pro rodiče, rozšíření výběru
periodik o časopisy zabývající se výchovou, informace o možnosti meziknihovní
výpůjční služby
Mnohé z uváděných aktivit dělají i knihovny v maličkých obcích, mnohé by mohly dělat.
Většinou by stačilo jen málo – vylepšit prostorové podmínky knihovny tak, aby se zde mohli
lidé napříč generacemi scházet a víceúčelově doplnit vybavení knihovny (aby si zde
v bezpečném prostředí mohly pohrát děti, scházet se rodiče s malými dětmi, případně aby zde
mohlo proběhnout i zdravotní cvičení starších žen).
Pak už stačí dát v obci vědět, že knihovna je tím místem pro scházení se, pro zjišťování
potřebných informací a zájmové vzdělávání i místem pro společné aktivity. Aktivity, které
dávají dohromady jednotlivce, rodiny i celou komunitu místa.
Cíle:
Využít potenciálu veřejných knihoven v obcích a podpořit jejich přeměnu v místa
neformálního setkávání a vzdělávání občanů.
Věnovat pozornost prostorovému zajištění a vybavení venkovských knihoven umožňující
pestrost programů v příjemném prostředí.
12
Podpořit v obci aktivizaci seniorů a maminek/tatínků na rodičovské dovolené a jejich
dobrovolnického zapojování do vytváření programů knihovny.
Účelně využít celorepublikového systému knihoven a regionálních služeb knihovnám, v rámci
kterých je malým knihovnám poskytována nejen literatura, ale i další odborné služby.
P. Florian dále vzpomněl otázku vydání brožury ve spolupráci s MPSV. Jednání se táhne už
několik měsíců a stále nemá žádný výsledek. Proto p. Florian navrhl, aby se sáhlo do rozpočtu
Spolku a brožura se vydala na vlastní náklady.
p. Florian – Nebyly by v ní jen výsledky soutěže Obec přátelská rodině. Bylo by tam i to,
k čemu jsme se dopracovali teď – jak je rodina důležitá a proč a jak realizovat POR. Jsem
schopen dát tu publikaci organizačně dohromady, ale nejsem schopen zaplatit tiskárnu.
Možná by se dal sehnat i sponzor. Znovu jsem se díval do rozpočtu a ty peníze by tam na to
byly. Odhaduji, že by to stálo 70 tisíc korun. Vím, že je to velké číslo, ale byla by to pro nás
úplně jiná vyjednávací pozice pro MPSV, pokud chceme aby nám to pomohlo realizovat.
p. Kavala – Namítl, že se s ohledem na opakované krácení dotace MMR šetří na všech
frontách, proto je nemyslitelné platit z napjatého rozpočtu další publikaci. Nemyslím si, že
bychom potřebovali mít v ruce knížku proto, abychom ohromili MPSV. Podívejte se, kolik
materiálů je vydáno z BESIPU a kolik tam proteklo peněz a k čemu to z hlediska bezpečnosti
je? Udělat konference po krajích, přičemž na tom Spolek bude participovat – přispívat na
cestovní náklady apod. – je možné. Ale nevydávejme knížku, kterou nikdo nebude číst.
p. Florian – Nikdy nemůžete udělat chybu, když vydáte knihu, která někoho potěší. Vyhazují
se peníze jiným způsobem.
p. Kavala – Problém není v tom, že chceme vydat knihu. Problém je v tom, že chceme řešit
problém, který je nevyřešitelný.
Následovaly argumenty p. Floriana, proč je kniha důležitá. (viz prezentace)
p. Kavala – Já se dobrovolně hlásím, že do příště se na tu knihu pokusím sehnat peníze.
p. Hanačík – Já se hlasím také.
p. Kavala – Myslím si, že by mohl dát nějakou korunu i každý krajský Spolek.
p. Florian – Já jsem ochoten a schopen dát tu knihu dohromady, za spolupráce s MPSV.
Smyslem Venkovských staveb bylo Spolek zviditelnit. Rozdala se všem poslancům a i když si
s ní někteří podložili skříň, tak o knize a potažmo o Spolku všichni věděli.
p. Kavala – Já jen trvám na tom, že to není prorodinná aktivita.
p. Večerka – Upřímně oceňuji Honzovu činnost, ale já jsem byl od začátku proti tomu, aby se
tato publikace hradila z prostředků Spolku. Jeden z důvodů je ten finanční, kdy by peníze
z rozpočtu měly sloužit pro venkov jako celek. Druhá věc je ta, že mi Tvůj pohled na rodinu
nevadí. Ale vadí mi pohled, který je spojován s Mojmírem Kovářem a panem Hodinou. Sám
jsem konzervativní a jsem ženatý 30 let, ale to ultrakřesťanské zaměření není pro prostředí, ve
kterém žiju, zrovna typické. A chybí mi tam i trochu jiný, liberálnější pohled na věc. Myslím
si, že ten ultrakonzervativní pohled, který až někdy sahá příliš mimo realitu konzervativního
venkova.
p. Kavala – Tvoje práce je velmi záslužná, Honzo a já ji vůbec nechci zlehčovat. To, jestli se
to posune dále, bude jedině dobře. Líbí se mi myšlenka udělat po republice kolečko a pořádat
konference. To je potřeba i podpořit.
p. Florian – Děkuji za tento vstřícný přístup a byl bych rád, kdyby se alespoň částečně přijalo
mnou navržené usnesení. Doporučuji, aby se dalo do úkolů, že pan Kavala s panem
Hanačíkem do příště předloží návrh možného financování ve výši cca 70 tisíc korun. Další
návrhy p. Floriana na usnesení:
13
Předsednictvo Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen "Spolek") po projednání informace
o realizaci Programu obnovy rodiny (dále jen "POR") a materiálu "Rodina a knihovny obcí"
I. bere na vědomí
1. plnění aktivit 5.3. a 10.2., projednané schůzí Spolku 7. 6. 2011,
2. že ostatní aktivity se zatím nepodařilo zahájit,
3. rozšíření těchto aktivit o akce, navržené na základě brainstormingu k tematickým
částem POR 2. Rodina a legislativa, 3. Rodina a škola a 6. Rodina a vzory se tyto
aktivity rozšiřují tak, jak sou uvedeny v informaci o realizaci POR,
4. materiál "Rodina a knihovny obcí";
III. ukládá
1. členu předsednictva a předsedovi Pracovní skupiny POR koordinovat aktivity POR
v celostátní úrovni,
2. členu předsednictva Ing. arch. Janu Florianovi
a) pokračovat v jednáních s MPSV a dalšími sponzory s cílem zajistit věcnou
a finanční spolupráci při vydání publikace, která by prezentovala téma Venkov
a rodina a soutěž Obec přátelská rodině,
b) podílet se v koordinaci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních
samospráv ČR a Národní sítí MAS ČR na přípravě dokumentů pro období
2014-2020 tak, aby bylo možné z evropských fondů prostřednictvím MAS
podporovat místní programy obnovy rodiny/plány rodinné politiky obcí,
3. předsedům krajských organizací SPOV připravit a realizovat krajské konference
k Programu obnovy rodiny a realizovat aktivity POR v úrovni krajů;
IV. doporučuje starostům obcí – členům Spolku
1. realizovat aktivity POR v úrovni obcí,
2. prohlubovat spolupráci s knihovnami ve svých obcích v duchu materiálu "Rodina a
knihovny obcí".
Schváleno.
USNESENÍ:
Úkol č. 1/5. 3. 2013
Postupovat při prosazování podmínek pro venkov na období 2014 – 2020 jednotně se
SMS ČR a SMO ČR. Pokračovat v podpoře Druhé zlínské výzvy.
T – průběžný
Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka
Úkol č. 1/7. 5. 2013
Vyzvat písemně ministra MZe Petra Bendla k opětovné aktivizaci pracovní skupiny
„Půda“.
T – květen 2013
Zajistí: ing. Vítek, Mgr. Kavala
14
Úkol č. 2/7. 5. 2013
Předložit návrh možného financování publikace na podporu „Programu obnovy rodiny“
a soutěže „Obec přátelská rodině“ ve výši cca 70 tisíc korun.
T – červen 2013
Zajistí: Mgr. Kavala, p. Hanačík
Úkol č. 3/7. 5. 2013
Pokračovat v jednáních s MPSV a dalšími sponzory s cílem zajistit věcnou a finanční
spolupráci při vydání publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a soutěž
Obec přátelská rodině. Podílet se v koordinaci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením
místních samospráv ČR a Národní sítí MAS ČR na přípravě dokumentů pro období
2014-2020 tak, aby bylo možné z evropských fondů prostřednictvím MAS podporovat
místní programy obnovy rodiny/plány rodinné politiky obcí.
T – průběžný
Zajistí: ing. Florian
Úkol č. 4/7. 5. 2013
Připravit a realizovat krajské konference k Programu obnovy rodiny a realizovat
aktivity POR v úrovni krajů.
T – průběžný
Zajistí: předsedové KO
Zápis vyhotovila: Kateřina Kapková
Celý záznam schůze je archivován na audiokazetách
15