str. 6, DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ

Transkript

str. 6, DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ
Číslo 2/2010
Sportovní dění
str. 2,3
Senohrabský nezávislý občasník vydává Senohrabská beseda
Co se dělo,
- SDH
- Vltava Ride
str. 4-6
Názory str. 7
- kaple
- zastupitelstvo
Hřiště
str. 4
Zůstane
plovárna tak,
jak ji známe?
společně s architektem a stavitelem O.
Dvořákem a kameníkem A. Puppem.
V roce 1899 byl těmito společníky
založen Okrašlovací spolek, který
inicioval úpravu cest k lázním, výsadbu okrasných stromů, instalaci laviček
i lávek a především výstavbu boudy ke
svlékání s oddělením pro muže a ženy.
Následně byla v roce 1906 realizována
výstavba velkých lázní podle projektu
architekta O. Dvořáka za 1.400 Kč.
Přestože bylo z rozhodnutí panství
Komorní Hrádek nutno v roce 1913
lázně vyklidit a zdejší objekty demolovat, hned následný rok byla realizována výstavba druhých lázní, které
byly slavnostně otevřeny 26. 6. 1914
(okrašlovací spolek si pronajal zdejší pozemky na 15 let). Po 1. světové
válce bylo nutno lázně obnovit a jejich
třetí etapa se začala psát hned v roce
Akce
na prázdniny,
str. 10
str. 8-9
Plovárna v čase
Malebné údolí Mnichovky a především její soutok se Zlatou řekou, jak
nazývali Sázavu trempové ve 20.
a 30. letech 20. století, patří dodnes
k oblíbeným cílům celoročních výletů.
Nejinak tomu bývalo dříve. Zdejší
brod se nacházel na významné spojnici
přemyslovského pohraničního hradiště
Lštění z 10. - 12. století s pražskou
kotlinou. V polovině 13.
století stál na svahu nad
Mnichovkou bezejmenný dřevohlinitý hrad,
po jehož zániku byl na
protějším kopci v závěru 13. století postaven
známý hrad Zlenice
(lidově nazývaný Hláska).
Již nepochybně v tomto období zdejší potok
i řeka sloužily obyvatelům těchto opevněných
sídel k hospodářským
aktivitám (hamr, mlýn,
snaha o separaci zlata ze
zdejších říčních kamenů) a samozřejmě
k praní prádla a očistě. Odtud i zřejmě
nejstarší pojmenování zdejšího areálu
na přelomu 19. a 20. století – koupadla.
Výstavbou železnice a letních i trvalejších sídel pražské honorace v okolí
tehdy ještě čistě agrární vesnice vzrostl
v tomtéž období i zájem o turistiku,
rekreaci a sport. Koupadla či říční
lázně splňovaly tato kritéria beze zbytku. To si uvědomili i tehdejší místní
„developeři“ (A. Šimek, V. Lada)
Cena: 5 Kč
1918, kdy bylo postaveno 50 nových
kabin. V letech 1930-32 byly zakoupeny pozemky na obou březích řeky (za
49.000 Kč), správce lázní byl p. Rudolf
Kopsa (z čp. 40) a ve spolupráci s obcí
Zlenice byl v roce 1931 vybudován
domek pro plavčíka, koupeny dvě lodě
a na zlenické straně vybudovány dva
kurty, benzínová pumpa a převlékárny. Rozšířen byl i název
zdejšího spolku na „Okrašlovací spolek pro Senohraby, Zlenice a okolí se sídlem
v Senohrabech.“ Po válečných útrapách byl zdejší
spolek v červnu roku 1957
začleněn do MNV Senohraby a zdejší přívoz, jehož tradice sahá až do roku 1920,
i říční lázně s plovárnou
byly spravovány přímo obcí.
Plovárna se stala oblíbeným
místem úniků před tuhou
normalizací především v 70.
a 80. letech 20. století, avšak
období porevoluční přineslo nejen
dramatický odliv zájmu o tento způsob
rekreace, ale také devastaci mobiliáře plovárny. Změnu přinesl až vznik
bohulibého „Občanského sdružení pro
obnovu provozu senohrabské plovárny
a zachování přívozu“ v roce 1997. Toto
sdružení se dodnes snaží udržet provoz
říčních lázní i přívozu a zachovat jeho
neopakovatelnou atmosféru i budoucím
generacím.
Vojtěch Kašpar
oficiální stránky Senohrabské besedy: www.senohraby-deni.cz
str. 2, SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT
TURNAJ PŘÍPRAVEK
Den se sešel se dnem a byl tu zase dětský
víkend v Senohrabech. V sobotu 19.6. se
konal na místním fotbalovém hřišti tradiční fotbalový turnaj přípravek, kterého
se letos zúčastnilo 12 mužstev.
Letošní 11. ročník zahájil slavnostním
výkopem Antonín Panenka, legenda československého a zelenobílého Vršovické-
ho fotbalu. O logistiku a organizaci celého
turnaje se staral ředitel Karel Kumsta. Aby
děti vydržely celý den v plné kondici se
postaraly naše maminky v kuchyni: Hedvika Halíková, Jana Bělková, Jana Příplatová a Miluška
Pantáková, které
připravily občerstvení pro všechny malé hráče.
O rodiče fotbalového potěru se
v našem garážovém
bufetu
letos starali naši
bufeťáci Milan
Panták, Petr Štolba, Magda Bílková a Martina
Rudišarová. Na
hřišti dohlíželi
na hladký průběh všech utkání
hvězdní rozhodčí. Tradiční arbitr Jarda
Sova, Jirka Hanzl a Roman Kűnzel.
Celý turnaj proběhl hladce a vygradoval
finálovým zápasem mezi mužstvy Říčan
a Louňovic. Po penaltovém rozstřelu
strhli vedení na svojí stranu hráči Říčan
a stali se vítězi turnaje. Po penaltách byly
vidět slzy štěstí i smutku nejen u hráčů,
ale i u rodičů. Emoce vítězství a smutku
zkrátka fungují. Pro takové zážitky má
cenu turnaj pořádat.
Boj o třetí místo zvládli hráči Votic, kteří porazili hráče Průhonic. Našim malým
fotbalistům se turnaj nevydařil dle jejich
představ a v boji o 11. místo podlehli
mužstvu Kunic.
Po finálovém zápase proběhlo slavnostní
vyhlašování výsledků, kde byli odměněni
všichni účastníci turnaje.
Jedna akce pro fotbalový potěr skončila
a druhá, nedělní (Senohrabské pohádkování) se pomalu rozjížděla.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem,
kteří se na bezchybném průběhu turnaje
podíleli.
Bez vaší práce by takové akce nebylo
možné uspořádat.
Pohár malých atletů
„Hlásíme se vám ze Senohrab. Tentokrát
z fotbalového hřiště, kde je přítomno 150
dětí, které se utkají o putovní pohár tří
škol – o pohár malých atletů. Letošní turnaj uspořádal TJ Sokol Senohraby společně se školou a pozor, tři školy již mají
připraveny své reprezentanty. Jsou to
školy z Mirošovic, Mnichovic a ze Senohrab. Ano, mají dokonce už i zavázané
tkaničky a už už vybíhají první závodníci
na trasu 60m…. Ano a teď
háže reprezentant Mirošovic,
ano to byla opravdu dálka….
Senohrabská závodnice ve
skoku do dálky se právě
procvičuje…. A v závěrečném
poslední rozběhu na 150
metrů změří své síly….“
Ano, přímý komentář ze
závodů by vypadal asi takto.
A o tom, že děti bojovaly statečně s nadšením a fér nebylo
vůbec pochyb. Vzájemně si
fandily, pomáhaly, vítězily
i prohrávaly a učily se, že
nejen vítězství přináší radost
ze sportu. Pohár putoval
ze Senohrab do Mnichovic
a my se těšíme na příští rok,
protože si ho zcela určitě
vybojujeme nazpátek.
Lenka Průšová
Podrobné výsledky na
www. sokolsenohraby.sweb.cz
Michal Kučaba
SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT,
str. 3
SKOKANSKÝ MŮSTEK OPĚT V SENOHRABECH?
Studie obnovy senohrabského skokanského můstku
V atelieru Jan Hendrycha a Jiřího Janďourka na Fakultě umění a architektury Technické univerzity Liberec byla studentům zadána úloha obnovit skokanský můstek v Hrušově. Jedna z prací, kterou vytvořil student Aleš Vojkůvka, je zde představena. Řešeny
jsou spíše širší vztahy, tedy i zázemí včetně nádrže, určené pro zásobu vody k umělému
zasněžování malé sjezdovky a případně v létě ke koupání. V tubusu je umístěno občerstvení a místnosti pro lyžaře. Rozhodně zajímavým prvkem je rozhledna, která je určena
hlavně turistům. Informace je uvedena jako zajimavý studentský projekt vytvořený pro
ůčely výuky.
Patrik Líbal
Pohár v běhu do vrchu
Běh: Ondřejov-Hvězdonice, 10.7. 2010
Pořadatel TJ Sokol Senohraby, TJ Sokol Ondřejov, Kopec Praha
Závod se konal na standardní
trati z Hvězdonic do Ondřejova
v délce 5,8 km za extrémně teplého počasí (35°C). Do závodu
se přihlásilo 57 běžců a všichni zdárně dokončili. Na zdárné
organizaci závodu se podíleli
členové Sokola Ondřejov pod
vedením Ivy Staňkové (časomíra a občerstvení v cíli), Jarmila
Zeidlerová a její kamarádka Eva
(prezentace a zpracování výsledků), Pavel Matějovský (navigace
na trati), Josef Spurný (vytvoření nádherných diplomů). Všem
závodníkům a pomocníkům
děkuji.
Jan Oberländer,
ředitel závodu, TJ Sokol S.
Výsledky na www.behy.cz
DODATEK: Při žádosti o autorizaci textu vznikla milá korespondence, která se mi na tolik líbila, že ji k doplnění informací přikládám:
Zakladatelka závodu je Jana Požgayová z Prahy. Už jí to ale nebavilo, tak mi organizátoři „poháru v běhu do vrchu v Praze a okolí“ navrhli
pořadatelství závodu.Trochu se směju sám sobě jako „řediteli“ závodu (neřikám, kdybych byl třeba ředitelem Vítkovických železáren), v tomto
případě je to ale trochu nemístné slovo. Hodí se spíše „koordinátor akce“ což se mi povedlo celkem dobře, neb jsem „angažoval“ šikovnější
spolupracovníky, než jsem sám. - Obík -
str. 4,
DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ
Místo kde se budeme setkávat
Byla jednou jedna vesnice a v té vesnici,
jak už to tak bývá, žily i děti. A ty děti si
neměly kde hrát. Ale naštěstí ty děti měly
rodiče a těm to nebylo jedno. A tak se
rodiče spojili a udělali dětem hřiště.
Zní to jako pohádka, nebo možná jako
science fiction, ale tak to skutečně bylo,
tedy zjednodušeně, ale tak jednoduché to
samozřejmě nebylo.
U zrodu obnovy senohrabského dětského
hřiště bylo pár maminek, které v kulturní
komisi začaly společně „páchat“ dobro
a tak došlo i na hřiště. Výchozí situace
byla mizerná – hřiště bylo zpustlé a téměř
bez prolézaček
a my téměř bez
prostředků.
Ale světe div
se, i ve vesnici,
kde v té době
o děti pečovala převážně
škola, se našlo
mnoho nadšenců ochotných
pomoci. V první řadě - obecní
úřad nám dal
téměř volnou
ruku a tak se začalo. Vyčlenilo se místo,
které potřebovali hasiči a zbytek zbyl pro
nás. Ve spolupráci se školou se podařilo
najít opravdu velkou skupinu rodičů, kteří
přispěli, a to nejen prací, ale i finančně.
Další finanční prostředky jsme shromáždili na našich akcích – kinokavárna,
pohádkování aj. Dohromady se nám sešlo
cca 150 tisíc korun, za které se nakoupily stávající prolézačky. Několik brigád
bylo na hřišti okamžitě znát. Vyklestilo se
všechno přebytečné, ale zároveň se vysázelo mnoho nového. Podařilo se sehnat
dřevo, postavili jsme domeček a vyrobili
z kulatiny vláček a lavičky. Alespoň částečně se podařilo upravit herní povrch, na
nějž škola získala grant, zbytek doplatila
obec. A dál jsme hřiště udržovali, uklízeli
a opravovali. Podali jsme i žádost o několik grantů – ale poslední z nich, na kterém
jsem ještě jako zastupitel spolupracovala
s Bárou Čmelíkovou ze sdružení Posázaví
(jmenoval se „Moudrá bouda“ a děti si
do něj také vybíraly prolézačky), bohužel
nevyšel.
Ale teď to hlavní. Na hřišti spolupracovala během několika let bezmála stovka nadšenců z celé vesnice - ať už to byli rodiče,
babičky, dědečkové, podnikatelé, fotbalisté i někteří zastupitelé. Dělali to společně
a hlavně rádi . Dělali to pro ostatní bez
nároku na odměnu a vděčnost. Za své
peníze a ve svém volném čase. Osobně
si myslím, že tohle byl pro vesnici daleko
větší přínos, než cokoliv jiného. Všichni ti
lidé pak měli dobrý pocit, že pro ostatní
něco udělali. Vzniklého prostoru si vážili
nejen oni ale i děti, protože viděly že nic
není samozřejmé a zadarmo. A v neposlední řadě vznikla i nová přátelství a pro
změnu nejen mezi dětmi. A o tom to je.
Takové hřiště má smysl.
Lenka Průšová
Školní akademie Úklid Mnichovky
O letošní akademii, která se skutečně povedla, se
dočtete na webu školy, ale my bychom chtěli upozornit na letošní film „páťáků“. Tématem byla šikana
a protože se film zabývá aktuálním problémem, přihlašujeme ho do několika soutěží - Aerokraťas a ještě
studentské festivaly. Chcete-li film vidět, můžete ho
najít na you-tube. Určitě vám ho pustíme i jako předfilm na podzimní kinokavárně.
-lp-
Letos asi už potřicáté se sešla ráno 1.máje u Hrušova parta, tentokrát posílená několika senohrabskými turisty, aby uklidila Mnichovku a její břehy. Odpadků - igelitů, hadrů, plechovek a hlavně
pet lahví - bylo jako každý rok dost, asi šest pytlů.
Oheň a opékání vuřtů na plovárně zakončilo také jako každý rok
letošní první májové dopoledne.
(Na fotografii chybí manželé Syrovatští)
Míťa Bláhová
DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ,
str. 5
Sbor dobrovolných hasičů Senohraby
Kdo byl v sobotu 5. června na školním hřišti, mohl si užít příjemnou atmosféru již třetího ročníku „Dobrovolného železného hasiče“.
45 mužů a 11 žen soutěžilo v náročných disciplinách TFA. Za
mohutného povzbuzování všech přítomných diváků soutěžili
i zástupci senohrabských hasičů.
V soutěži družstev se nejlépe
umístilo družstvo Senohraby B
na osmém místě, mezi ženami
byla nejlepší Tereza Rutová
na druhém místě a mezi muži
získal nejlepší umístění Vilém
Šelicha na dvacátém osmém
místě. Gratulujeme!
Letos poprvé se akce zúčastnily aktivně i děti. Pořadatelé
připravili novou soutěž „Dětský železný hasič“, která měla velký ohlas u soutěžících i u diváků.
Podobně jako „starší kolegové“, musely děti zvládnout náročné disciplíny v co nejkratším čase.
Děti nastoupily v kategoriích: přípravka – do šesti let, mladší – do deseti let a starší – do čtrnácti let.
Na prvních třech místech v kategorii nejmenších (přípravky) se umístily senohrabské děti: Jan Průša, Nikola Bělková a Anna Růžičková. V kategorii mladší hasiči a hasičky obsadily Senohraby také
první tři místa: Marek Halík, Filip Bělka a Mirek Kršek. V nejstarší kategorii uhájila třetí „místo
na bedně“ Anna Kloužková. Všem moc gratulujeme!
Luboš Vrba
Senohrabská pohádka, díl osmý
Bylo jednou jedno království. Kupodivu to bylo Senohrabské královstí, ale mohlo to být jakékoliv království, protože zlo a dobro je
všude. Senohrabskému králi se letos při cestách světem ztratilo královské jablko, bez kterého, jak jistě uznáte, se nedá vládnout.
A protože v Senohrabském království se nenašel nikdo, kdo by jablko donesl, přišly na pomoc děti. Nejen ty senohrabské, sjely se
sem děti z široka daleka. Nejdřív se snažily přesvědčit Líného Honzu, aby šel s nimi a ve světě získal trochu potřebného nadhledu.
Ale protože tahle typická česká postava, je opravdu líná, neslezl z pece. Alespoň však dětem poradil a ukázal jim cestu do světa.
A tak děti na své cestě potkaly eskymáky i indiány, prošly Čínou, Mexikem i Austrálií, dostaly se i do pohádky o princezně Zubejdě a do ruské pohádky o Nastěnce a Ivánkovi. Pak se děti ještě vydaly ke zlatokopům a navštívily egyptskou královnu Kleopatru
a římského císaře Césara. A kde nakonec bylo ztracené jablko? To schovával ve svém hradě v Rumunských Karpatech v podzemní
hrobce samotný hrabě Drákula. A protože téměř každá pohádka dobře dopadne, dopadla dobře i ta naše. Děti společně pomohly
nalézt jablko a vrátit ho králi, za což se jim král bohatě odměnil.
A nám ostatním byly největší odměnou rozzářené dětské oči a pocit, že společně a s úsměvem jde všechno líp.
Ještě jednou děkujeme všem (téměř stovce) účastníků a všem (téměř 2000) návštěvníkům a za rok se těšíme na shledanou.
Další fotky a povídání na www.senohraby-deni.cz.
Lenka Průšová
PS: O prázdninách bude naše Pohádkování i součástí dokumentu Toulavá kamera: Říčansko.
str. 6,
DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ
VLTAVA RIDE 2010
Ve dnech 9. až 11. července 2010 se
konal již třináctý ročník motocyklové
jízdy Vltava Ride. Tato svým způsobem ojedinělá motoakce se úzce dotýká
i senohrabského dění, protože naši spoluobčané jsou nejen řadovými účastníky
této jízdy, ale ze Senohrab pocházejí
i dva hlavní organizátoři a zakladatelé
– Zdeněk Hňup a Marek Žádník. Navíc,
úplný závěr akce probíhá v Restauraci
U Andělů...
Jaká tedy byla letošní Vltava Ride?
Můžeme říci, že díky tropickým teplotám snad nejžhavější v historii, někdy to
opravdu připomínalo onu pověstnou Highway to Hell (dálnice do pekla – skladba od AC/DC, která při hlavním zábavném programu v sobotu večer zazněla
dokonce dvakrát...). Zároveň byla teprve
druhou, kdy vltavské jezdce nezkropila
ani kapka dešťové vody. A také si vybrala svou daň za nešťastné pořadové číslo
13 – ještě v pátek odpoledne cestou na
Šumavu došlo k nehodě, při níž se protijedoucí motocyklista srazil s jedním
z našich doprovodných jezdců z policejního motoklubu. Výsledkem byly
dva nepojízdné motocykly, jejich řidiči
naštěstí bez zranění...
Scénář akce, v podstatě od prvopočátků
neměnný, vypadá následovně:
V pátek (den nula, jakýsi prolog) sraz
v Mirošovicích U Císaře a ve 14 hodin
odjezd v koloně směr Benešov, Tábor,
Písek, Putim, Vimperk do šumavské obce
Borová Lada. Tady jezdci postaví stany
v tábořišti Zahrádky a večeří v Restauraci
Borůvka na Borových Ladách.
Den jedna, sobota, začíná brzy ráno (pro
některé noční vytrvalce až moc brzy...)
snídaní, balením stanů a přesunem do
horské obce Kvilda, kterážto jako místo
nejbližší k prameni Vltavy, je místem skutečného startu Vltava Ride. Zde proběhne
první část symbolického ceremoniálu,
kdy oba „otcové-zakladatelé“ připijí řece
(v tomto místě tedy spíš potoku) Vltavě a všem jezdcům na zdraví a do lahve
naberou čirou vltavskou vodu, která pak
s kolonou putuje celou trasou až do druhé
části ceremoniálu. Potom se kolona motocyklů (letos ji tvořilo přes 100 motocyklů,
150 jezdců a doprovodná vozidla) vydá na
svou pouť po cestách souběžných s naší
národní řekou Vltavou směrem na Prahu.
Cesta vede přes Horní Vltavici, Lenoru,
Volary, kolem lipenské přehrady do Frymburka, (zde je zpestření v podobě plavby
přes přehradu přívozem), a pak do Vyššího Brodu, kde je polední pauza a společný oběd všech účastníků. Po odpočinku
ve stínu stromů v parku na náměstí se had
strojů a lidí vydává na snad nejkrásnější
úsek celé trasy – silnici vinoucí se podél
řeky od Vyššího Brodu přes Rožmberk do
Českého Krumlova. Dalšími průjezdními
místy jsou Zlatá koruna, Křemže, Hluboká nad Vltavou, rychlostní vložka kolem
jaderné elektrárny Temelín, Týn nad Vltavou, Albrechtice, Záhoří, Zvíkov, Kamýk
nad Vltavou a pak už po 300 km dlouhé
jízdě notně unavené jezdce čeká vysvobo-
zení v podobě kempu Roviště. Ale
to už je večer, chystá se pódium
pro vystoupení kapel, pro motorkáře bigbít, jak jinak. Opět se
staví stany, jezdci smývají prach
cesty ze svých těl buď v nedaleké
Vltavě nebo v děsivých kempových sprchách, někteří podřimují
ve stínu borovic, jiní už zdatně doplňují žárem dne ztracené
tekutiny. A pak už se stmívá, na
grilu začnou prskat první klobásy
a steaky a večerní poklid autokempu proříznou první tóny ostré
muziky. To začíná kapela PROJEKT 76 své vystoupení a netrvá
dlouho a prostor před pódiem se
slušně zaplňuje. Najednou jakoby
všichni na únavu zapomněli... Po
23. hodině Projekty vystřídá kapela ROCKASS a v rychlém tepmu
se pokračuje dál skoro až do 2.
hodiny ranní. Neděle, druhý den
Vltava Ride, je jakýmsi epilogem. Zbývá
posledních cca 70 km poměrně nezáživnou krajinou z Roviště na Hříměždice,
Chotilsko, Slapy, Rabyni a přes Štěchovice do Davle. Kontaktu s řekou je zde
už pomálu, pouze přejezd hráze slapské
přehrady a posledních 5 km podél řeky.
V Davli probíhá druhá část ceremoniálu,
kdy je voda cestující v láhvi ze Šumavy
symbolicky vrácena zpět do svého koryta a tím Vltava Ride ukončena. Letos do
koryta Vltavy byli „vráceni“ i oba organizátoři – nutno dodat, že byli na koupel
připraveni a ochlazení v polední výhni
jim vůbec nevadilo... Pak rychlý přesun
do Senohrab k Andělům na guláš a pivo
a máme to za sebou, sláva!
A i když jsou všichni vyčerpaní a u konce svých sil, přesto se z nepochopitelných důvodů už těší na příští ročník
Vltava Ride, kdy si ve stejné době a na
stejné trase zopakují to martyrium,
které je všechny spojuje už 13 let.
Tak nám přijďte za rok zase zamávat
na most...
Marek Žádník
Této jízdy (a ani žádné další) už se
bohužel nezúčastnil Vladimír Tichý, od
mládí motorkář tělem i duší. Nedávno
měl bohužel dopravní nehodu a i když
nebyla způsobena jeho vinou, pro něj
byly následky tragické.
Všichni, kdo ho znali, mu teď přejí suchý
asfalt na „highway to heaven“.
NÁZORY NÁZORY NÁZORY NÁZORY NÁZORY
Vážení
občané,
čtenáři
hlásky,
spoluvážení
Samo-
ráda bych Vás
touto
cestou
pozdravila a dovolila si napsat malý
příspěvek do tohoto časopisu, neboť
se mně v měsíci lednu 2010 nepodařilo (spíše mně nebylo umožněno vedením obce) vytisknutí příspěvku do
naší Senohrabské hlásky. Jak je vidět,
cenzura stále ještě někde existuje.
Jsme malá obec, kde se skoro všichni
známe, ale věřte, všichni se opravdu
tak dobře neznáme a občas poznáme,
že jsme narazili. Blíží se nám volby
do obecních zastupitelstev. Z vlastní
zkušenosti zastupitelky, kterou jsem
se stala na základě odstoupení skoro poloviny původních zastupitelů
(o čem to asi svědčí?), chci napsat pár
řádků, než začneme s navrhováním
členů na kandidátní listiny pro příští
volby. Řeknete si, co se komu může
nelíbit? Když se podíváte kolem sebe,
je vidět v obci přece jen nějaká změna.
Jsou zde chodníky, vysekané meze,
vystříhané křoví, v zimě protažené
komunikace atd. Ale co vše se za tím
skrývá nevidíte a neslyšíte. Sama jsem
poznala, co každé jednání, především
pracovní, obnáší, a proč odstoupili
z původního zastupitelstva hned čtyři členové. A proto píši tento příspěvek. Byla bych ráda a jistě ne já sama,
kdyby ti, co navrhují své kandidáty
na kandidátní listiny do voleb a znají člověka, kterého doporučují, aby
jeho kandidaturu řádně zvážili. Byla
bych ráda, kdybyste kandidáty vybírali tak, aby byli nejen pracovití, měli
zájem pro obec pracovat, ale hlavně
i hospodařit s finančním prostředky
obce tak, jak je schválí zastupitelstvo,
jak je odsouhlasen rozpočet na rok,
naslouchali Vám občanům a snažili se
problémy s Vámi vyřešit, ale především měli slušné vystupování a dobré charakterové a osobní vlastnosti
a aby hájili zájmy obce a Vás občanů.
Je jen na Vás, pro koho se rozhodnete,
o kom víte, že tuto práci bude dobře
vykonávat a bude vizitkou naší obce.
Přeji Vám slunné léto, na které jistě
všichni čekáme, příjemné dovolené
a dětem krásné prázdniny.
L. Kubelová
OZNÁMENÍ
ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ
A POZVÁNÍ K VEŘEJNÉMU ÚSTNÍMU JEDNÁNÍ
Pane starosto Senohrab
a pane starosto Mirošovic,
v Senohrabech se bude stavět
kaplička – kaple, již se na její stavbu vybírají peníze. Určitě bohulibý čin. Obzvláště, když již byla její výstavba několikrát
v historii Senohrab uvažována, jak píše
pan Michal Tomek v Hlásce v prosinci
2009.
Jedním z důvodů této stavby byl v roce
1945, cituji z článku: „…..uctít památku
mrtvých a padlých....“
Předpokládám proto, že o mrtvých věděli občané Senohrab již hned po válce. Ne
o nějakých úplně anonymních, ale i o těch
mrtvých a zmrzlých ve vlaku a pohozených okolo železniční trati v únoru 1945,
o mrtvých z transportu smrti. Fašisté je
poházeli okolo trati jako odpad, místní
občané je pohřbili u plotu Mirošovického hřbitova. …..uctít památku mrtvých
a padlých....“ Na Mirošovickém hřbitově
jsou pohřběni mrtví jak z Mirošovic tak
ze Senohrab a možná i odjinud. A ještě
u plotu, v tom nejvzdálenějším rohu, leží ti
zmrzlí a vyhublí mrtví z vlaku – transportu smrti. Stav hrobu je tristní. Není pro
mne problémem, dát při každé návštěvě
„mého“ hrobu svíčku i na hrob v nejvzdálenějším rohu hřbitova. Vždy mi je
však před tímto hrobem nesmírně trapně,
v současnosti o to víc, že v Senohrabech
bude kaple a na rozpadlém a rozvaleném
hrobě rezne mříž.„…..uctít památku mrtvých a padlých....“
str. 7
Obec Senohraby, IČ 240737, Příčná č.p.
61, 251 66 Senohraby
(dále jen „žadatel“) podal dne 8.6.2010
žádost o vydání územního rozhodnutí
o umístění stavby:
Kaple - objekt pro plnění společenských funkcí obce
Ti mrtví by za svého života určitě byli
příznivci stavby kaple, určitě se na svém
pochodu smrti zoufale a bohužel marně
modlili. Bylo by na místě, aby jim ti živí
alespoň opravili hrob.
A na závěr si dovolím opět citaci z článku
pana Michala Tomka, byť se vztahuje ke
kapli: „.. ….Nemusíme být zrovna v programové opozici k současnému vývoji,
abychom neviděli, že mnoho z věcí, které dnes zažíváme, není v souladu s naší
představou o slušnosti a morálce.....“
Věřím, že se nad mým dopisem zamyslíte.
S pozdravem
Ivana Svobodová
na pozemku parc. č. 524 v katastrálním
území Senohraby. Uvedeným dnem bylo
zahájeno územní řízení.
Městský úřad Mnichovice, stavební úřad,
jako stavební úřad příslušný podle §13
odst. 1 písm. g) zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů
(dále jen „stavební zákon“), oznamuje
podle § 87 odst. 1 stavebního zákona zahájení územního řízení a
současně nařizuje k projednání žádosti
veřejné ústní jednání na den
22. července 2010 (čtv) v 10.30 hodin
se schůzkou pozvaných na SÚ Mnichovice. Závazná stanoviska dotčených orgánů,
námitky účastníků řízení a připomínky
veřejnosti musí být
uplatněny nejpozději při veřejném ústním
jednání, jinak se k nim nepřihlíží.
Účastníci řízení mohou
nahlížet do podkladů rozhodnutí (Městský
úřad Mnichovice, stavební úřad, úřední
dny: pondělí a středa
od 8,00 - 12,00 a 13,00 - 17,00 hod.).
celý text na www.mnichovice.info/udeska/
data/file_2353.pdf
str. 8,
PLOVÁRNA PLOVÁRNA PLOVÁRNA PLOVÁRNA
Zůstane senohrabská plovárna tak, jak ji známe?
Provoz a údržbu zdejší plovárny zajišťuje od roku 1997 „Občanské sdružení pro
obnovu provozu senohrabské plovárny a zachování přívozu“, které má areál
v pronájmu od obce Senohraby. Především
neudržitelná hygienická situace, související s absencí sociálního zařízení, vedlo
stávající zastupitelstvo k přípravě projektu
výstavby záchodků, celkové revitalizace
areálu a zřízení vodáckého tábořiště. Na
akci se podařilo získat prostředky z Regionálního operačního programu Střední
Čechy a tak se v průběhu května a června
proměnila senohrabská plovárna v jedno
velké staveniště. Podél toku Mnichovky
byla zbudována cyklostezka, nově bylo
upraveno hřiště, byla vyvrtána nová studna a především byla realizována výstavba sociálního zařízení se zemní jímkou
a pískovým filtrem. Zemní práce prováděla společnost Archaia o.s., která v rámci
výkopových prací provedla také záchran-
ný
archeologický výzkum, který
potvrdil intenzivní
vrcholně středověké osídlení plochy
plovárny. Zachyceno bylo několik
objektů zaniklých
v průběhu 14.
a 15. století, kdy
se v tomto prostoru nacházelo hospodářské zázemí
hradu
Zlenice,
známé již ze starších archeologických výzkumů. Přestože stávající stavební
aktivity do značné míry poškodily idylický
obraz zdejšího místa, v současné době probíhají finální
terénní
úpravy, které společně
s vysazeným
vegetačním
pokryvem
snad
brzy
většinu zásahů
velkoryse ukryjí.
Výjimku
představuje
vlastní budova sociálních
zařízení,
která je na
první pohled nejvýraznějším zásahem do
stávající podoby lázní. Přestože občanské
sdružení předložilo vlastní projekt sociálního zařízení s výrazně menším dopadem
do hmoty i dispozice stávajících plovárenských staveb (autor ing. arch. Martin
Líbal), byla dána přednost projektu ing.
Ladislava Pecky. Výsledkem byly vedle
nadměrných hmotových dispozic projektovaného objektu i výrazně rozsáhlejší
zemní práce a zásahy do prostoru vlastní
plovárny. Vlastní průběh prací však probíhal ve vynikající spolupráci s prováděcí
firmou, která si počínala velmi obezřetně,
kultivovaně a s pokorou k místu, kde byly
stavební práce prováděny, byť to znamenalo nepochybně komplikaci vlastních
prací. V době, kdy se stavební aktivity
chýlí ke konci, je možno konstatovat, že
provedené práce byly potřebné a s odstupem času nepochybně zhodnotíme jejich
realizaci. Přesto se nelze ubránit dojmu, že
pokud by se o věcech diskutovalo v dosta-
tečném předstihu, akce se důkladně naplánovala a aktivity mnoha lidí by se soustředily jedním směrem, mohly být bohulibé
úmysly realizovány v méně hektickém
duchu, citlivěji a s větší pokorou k místu,
kterým senohrabská plovárna je. Je nutno
si uvědomit, že areál říčních lázní a jejich
okolí je jednou z nejvýznamnějších (neli úplně nejvýznamnější) archeologickou
a historickou památkou zdejší obce s neopakovatelnou atmosférou, autentickým
dojmem i geniem loci na období 1. republiky i dobu normalizační. Z tohoto důvodu je nutno provádět veškeré zásahy či
opravy s pokorou a úctou k tomuto místu a respektovat hmotovou i dispoziční podobu celého areálu. Jen tak bude
zachována autenticita a duch tohoto
místa. Zásahy by měly být kultivované,
promyšlené a měly by se zcela minimálně opticky projevovat. S výjimkou drobných lázeňských objektů by měly být
vyloučeny nevratné stavební aktivity
většího rozsahu a jakékoli zásahy, stavby či projekty by měly být konzultovány
se snahou hledat optimální řešení s ohledem na charakter plovárny jako ojedinělou kulturní památku. Na stávající
změny si nepochybně zvykneme, k čemuž
doufejme přispěje i promyšlená a soustavná péče o vegetační pokryv. Právě každodenní a málo viditelná práce a údržba totiž
může toto místo zachránit a uchovat ho
budoucím generacím. Jakýkoli sebelépe
myšlený rozsáhlý investiční zásah nemůže
nahradit pravidelnou péči o celý areál. Na
závěr ale nutno říci, že plovárna sociální
zařízení potřebovala a společně s realizací dětského hřiště, výstavbou cyklostezky,
úpravou svahu směrem k potoku i bývalého hřiště je zaděláno na další krásná léta na
tomto neopakovatelném místě.
Vojtěch Kašpar
DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ DĚNÍ,
Výzva k zachování původního
rázu Senohrabské plovárny
Senohrabská plovárna u Sázavy je místo s neopakovatelnou atmosférou, připomínající Vančurovo Rozmarné léto.
O tom, že to není jen náš názor, svědčí zmínky v literatuře
a na internetu. Je jasné, že stav sociálního zařízení a přísunu vody je nevyhovující, ale vše by mělo být prováděno
s respektem ke geniu loci plovárny.
Proto požadujeme:
1) Aby nedošlo k demolici žádných dřevěných staveb na
plovárně.
2) Aby příp. nové stavby vznikly na místě starších, tedy po
obvodu plovárny.
3) Aby nedošlo k devastaci terénu na plovárně a všechny
zemní práce se prováděly malou mechanizací nebo manuálně.
4) Aby se z plovárny nestalo „běžné“ koupaliště nebo tábořiště, kterých jsou v České republice stovky, ale aby se
zachovala její jedinečnost.
Obyvatelé, návštěvníci a přátelé Senohrab
str. 9
Víte že:
 Výzvu již podepsalo
mnoho občanů Senohrab,
pro podpis či další informace kontaktujte Václava
Krebse ml..
 Tradiční Archeokemp
proběhne letos mezi 26.7.
- 15.8. Bude se pokračovat
v archeologickém výzkumu z let minulých, přijďte
se podívat.
 Je připraven i dětský
den na sobotu 7.8. 2010
od 14h, s názvem Hrad
plný pověstí.
 Stavební firma BDS
Benešov, která staví
záchodky na plovárně již
prováděla několik stavebních činností v obci (např.
škola, chodníky, rekonstrukce starostovy nemovitosti).
GLOSA GLOSA GLOSA GLOSA GLOSA GLOSA
str. 9
Senohrabské střípky
Věrni úmyslům, o kterých jsme psali
v prvním čísle Samohlásky, necháváme se inspirovat knihou Zdeňka Jirotky „Saturnin“ a sice té kapitoly, kdy
Saturnin s dědečkem „uvádějí příběhy
na pravou míru“.
Tak vzhůru.
V zápisu ze zasedání ZO z prosince
2009 se uvádí: je schválen příspěvek
Sokolu na rok 2009 (!) ve výši 60.000
Kč s podmínkou předložení faktur k
proplacení. Čtete správně, neřádil tiskařský šotek v datu, letopočtu a zápis
usnesení ZO odpovídá uvedené realitě. A tak si lze jen domyslet, že kdyby už během celého roku 2009 nebyly dávno faktury řádně propláceny
Sokolem, nosili by teď dobrovolníci
ze Senohrab odsouzeným neplatičům
faktur Sokola do kriminálu buchty a
čisté prádlo. Jejda.
Poslední Hláska vyšla obšírně, v hezkém literárním provedení s pěknými
fotkami méně známých i známých tváří. – Právě mě napadá – jaksi snad
tedy „mimo mísu“ – anekdota z doby
komunistů. Pán povídá: „Já jsem
zoufalý. Otevřu radio – Lenin, Otevřu televizi – Lenin. Otevřu noviny
– Lenin. Já už se bojím otevřít konzervu!“ Dobrá, žejo?
A drobeček do třetice.
Ve „Strategii rozvoje obce na roky
2009 – 2014“ na internetu jsou mj.
údaje o strategii akcí kulturních, společenských a sportovních. Tato strategie byla schválena zastupitelstvem
obce. Je snad dobré si uvědomit, že je
báječné, že se zastupitelé mohou zcela
spolehnout na to, že velkou řadu akcí,
která je na internetu uvedena jako
(jejich) oficiální plán rozvoje obce,
si aktivně vymýšlejí a provádějí samy
jednotlivé organizace (kupř. Sokol,
Senohrabská beseda apod.) a to buď
úplně ve vlastní finanční režii, nebo
zadarmo. Je dobré vědět, že obec tedy
v dobrých věcech žije i svým vlastním
životem. A v bibli (Genesis) v tuto
chvíli Bůh říká: „… a je to tak dobré.
-DRK-
str. 10,
KULTURA KULTURA KULTURA KULTURA KULTURA
Přehled akcí
Hrady a zámky
 26.7. - 15.8 Archeocamp Zlenice 2010,
na Hlásce a na plovárně
 1.7.-20.8.2010, Oldřich Škácha: Havel,
Schwarzenberg & spol. (aneb od tanků
k demokracii cesta dlouhá…) OS CHLUM
Čerčany, Infocentrum a obec Čerčany si Vás
dovolují pozvat na výstavu fotografií z let
1968 – 2010
 24.7., od 10-17h, Rytíři na Berchtoldu
aneb dětské dobové slavnosti“, soutěže pro
děti - hlavní prázdninová akce – se svěcením
zvonu
 7.8., 14h, Dětský den na Hlásce, Hrad
plný pověstí na Hlásce
 28.8. sobota, od 10-24h Rockování,
již 5. ročník rockového open air festivalu v
Mnichovicích v areálu Salašák. Tentokrát
vystoupí např. Michal Pavlíček trio, Matahari, Visací zámek, Egotrip a spousta dalších
kapel.
 Zámek Konopiště
21.7., 21:00 – Večerní prohlídky
24.7., 10:30 a 14:00 – Pohádkové prázdniny
na Konopišti, Staré pověsti české
31.7., 10:30 a 14:00 – Pohádkové prázdniny
na Konopišti, O rytíři Ríšovi
pohádkové prázdniny pokračují i v srpnu,
více informací na Podrobné informace o
programu na http://www.zamek-konopiste.
cz/akce-na-konopisti/
KINO ČERČANY
 23.7. pátek, 20h, Sex ve městě 2
 24.7. sobota, 17:30h, Kouzelná chůva
a velký třesk, pro děti
 24.7., 20h, Ženy v pokušení, film ČR
 30.7. pátek, 20h Kick-exx, akční komedie
 31.7. sobota, 17:30h, Kuky se vrací,
ČR, Jan Svěřák
 31.7. 20h, Exmanželka za odměnu,
akční komedie
 7.8., 17:30h Toy-story 3,
 Hrad Křivoklát
21. – 23.7., 20:00 – Řidič paní Daisy, divadlo
Ungelt
24.7., 20:00 – Vivaldiano, J. Svěcený, M.
Dvořák
30.7., 19:30 – Petr Kolář
31.7., 20:00 - Spirituál Kvintet
 Hrad Krakovec
24.7., 17:00 – Koncert Dagmar Voňkové
Andrtové
31.7., 18:00 – Oldřich Janota
 Rusalka Monumental open – air se
závěrečným ohňostrojem, A. Dvořák
Pá 23/07 zámek Třebon ve 21 h
So 24/07 zámek Hradec n. / Mor.
Pá 30/07 zámek Bechyně
So 31/07 zámek Sychrov
Pá 13/08 zámek Boskovice
So 14/08 zámek Roudnice n. / Labem
Pá 20/08 zámek Bečov nad Teplou
So 21/08 zámek Orlík nad Vltavou
So 28/08 zámek Bor u Tachova
Představení začínají ve 20 hodin.
www.rusalkanazamcich.cz
 Zámek Březnice:
31.7., 15:00 - 20.00: „Komedianti se Shakespearem“ - Teátr Víti Marčíka, kejklíř Vojta
Vrtek, orchestr Péro za kloboukem
 Klášter Sázava
24.7., 20:00 – Koncert Jaroslava Hutky
 Benice
Divadelní pohádkové léto na Benicích pro
malé i velké vás zve každý prázdninový pátek
na nádvoří hřebčína Favory. Letošní páteční
představení připadají na následující termíny:
2., 9., 16., 23., 30. července a 6., 13., 20., 27.
srpna 2010. Hrajeme v každém počasí!
 Šternberk
29. 5. (sobota) – 29. 8. (neděle) Výstava
Babiččiny kočárky
Výstava historických kočárků pro děti
a panenky z let 1860-1960. Kromě kočárků si
návštěvníci budou moci prohlédnout i dobové
oblečení na miminka, zavinovačky, polštářky, ukázky dětských pokojíčků, nádobí pro
panenky.
 Jemniště
páteční pohádky na Jemništi, 23. a 30.7, 6.8,
13.8, 20.8, 27.8 od 17h,
více na www.jemniste.cz
Občasník Samohláska vydává Senohrabská beseda, IČO: 43751547, Školní 378,
251 66 Senohraby. Příspěvky na e-mail:
[email protected], [email protected], tel.:
603 852 078. Povolení MK ČR E 18908.
Vychází 16.7.2010. Cena 5 Kč.
6GUXåHQt=OHQLFHD%DãWtUQDSRG+OiVNRX9iV]YRXQD
'ČWVNêGHQQD+OiVFH
DQHE
+UDGSOQêSRYČVWt
/i]HĖVNpSRGKUDGt+OiVN\
QDYãWtYtXUR]HQêSiQ]H=OHQLF
VHVYRXPODGRXFKRWt
1HWXãtYãDNåHSRGOiOHVWVH
]URGLODDRSRGiOþtKDMtFtODSNRYp
VYpWHPQpSOiQ\VSĜiGDMt
QHE]PRFQLWKUDGXVHFKWČMt
6RERWDVUSQDRGKRG
'ČWLNDåGpKRYČNXEXGRXPtWPRåQRVWVHVHWNDWVSRVWDYDPL]QDãLFK
EiMtDSRYČVWtýHNiQDQČQDSĜUDUDFKEH]KODYêU\WtĜþLEtOiSDQt
NWHUiVPXWQČEORXGtKUDGHP1DFHVWČSRVWRSiFKOVWLYêFKODSNĤ
EXGRXSĜLSUDYHQ\QiVWUDK\UĤ]QpGRYHGQRVWQtGLVFLSOtQ\
DYČGRPRVWQtNYt]\WpPČĜSURNDåGêYČN
1DNRQFLFHOpWUDV\þHNiQDGČWLWČåNê~NRO
3ĜtMHPSĜLKOiãHNGRERMRYpKU\RGKRGLQ
ÒYRGQtY\VWRXSHQtþOHQĤVNXSLQ\KLVWRULFNpKRãHUPX$UWXV%RKHPLD
DVWDUWERMRYpKU\KRGLQ
+UDG=OHQLFH±%DãWtUQDURGLQQp]iSLVQp.þ
9êWČåHN]H]iSLVQpKRDSĜtSDGQêFKGREURYROQêFKSĜtVSČYNĤ
EXGHSRXåLWQDSURYR]~GUåE\KUDGX=OHQLFH
.RYiĜVNiGtOQD±2EþHUVWYHQt±3URGHMVXYHQêUĤSRKOHGĤDWULþHN
ZZZPDOHSRVD]DYLF]±ZZZFRNG\YSUD]HF]±ZZZ]DSUD]LHX
ZZZ]OHQLFHF]±ZZZDUWXVERKHPLDF]

Podobné dokumenty

Praha 2 - Naše Praha Centrum

Praha 2 - Naše Praha Centrum s otevřenou hubou. Jako když člověk poprvé přijede do Prahy a vejrá, co se děje. Já jsem to měl v Ďolíčku podobné. Na takovéhle věci si člověk rychle zvyká. Je to příjemné

Více

senohrabsk á plov á rna lp 2010

senohrabsk á plov á rna lp 2010 plovárny. Na celé akci nezanedbatelně participovalo i naše „Občanského sdružení pro obnovu senohrabské plovárny a zachování přívozu“ (zajišťuje provoz a údržbu prostoru plovárny od roku 1997 na zák...

Více

2003 - Pražská plynárenská, as

2003 - Pražská plynárenská, as etos uplynulo již 156 let od uvedení první plynárny v Karlíně do provozu a rozžehnutí prvních 200 plynových lamp v pražských ulicích. Tradiční oslavy Dne pražského plynárenství se letos konaly 18. ...

Více

Stáhnout aktuální číslo Valašského chemika.

Stáhnout aktuální číslo Valašského chemika. 1 2 9 , 1 <  = $ 0 ą 6 7 1 $ 1 & Đ  6 3 2 / ( ÿ 1 2 6 7 ,         

Více

březen 2014 - Cesta Opava

březen 2014 - Cesta Opava jsem minorita, je z mého pohledu spíše náhoda. Z toho Božího asi ne. Věřím, že Bůh vstupuje do života každého člověka a působí v něm. Určitě je to tak i v mém životě a minorité v něm mají své konkr...

Více