Część 7

109
Narodowy rezerwat przyrody Rejwiz
(NPR Rejvíz) – o pow. 329,14 ha. Obejmuje najwiêkszy na Morawach zespó³
torfowiska wierzcho³kowego, podmok³ych œwierczyn i ³¹k torfowych. Œrodek
obszaru zajmuje aktywne torfowisko
z dwoma po³¹czonymi ze sob¹ Jeziorkami Mchowymi – Ma³ym i Du¿ym
(Malé a Velké mechové jezírko).
Na obrze¿ach – oprócz sosny b³otnej – w borach torfowych roœnie brzoza
karpacka i pojedynczo œwierk pospolity. Z bylin najwiêksze znaczenie maj¹
bagnica torfowa i rosiczka okr¹g³olistna, w porostach na torfowiskach otwartych dominuje we³nianka pochwowata. Wystêpuje tu powszechnie bagno
zwyczajne, modrzewnica zwyczajna,
¿urawina b³otna i borówka bagienna.
Znajduj¹ siê liczne Ÿródliska z knieci¹
górsk¹, pêpaw¹ b³otn¹ czy ciemiê¿yc¹
zielon¹. Bardzo charakterystyczne s¹
biotopy podmok³ych ³¹k z ca³ym szeregiem cennych gatunków, jak stoplamek szerokolistny, stoplamek Fuchsa
i ich mieszaniec storczyk Brauna, tojeϾ
bukietowa, omieg górski, ¿³obik koralowaty, turzyca tunikowa, mieczyk dachówkowaty i inne. Na fragmentach
górskich muraw bliŸniaczkowych rozrasta siê populacja gnidosza rozes³anego
i ukwapu dwupiennego. Ze zwierz¹t regularnie pojawia siê mroczek poz³ocisty. Licznie gnie¿d¿¹ siê tu ptaki, jak
dziêcio³ czarny, w³ochatka, pokl¹skwa,
derkacz. Przylatuje bocian czarny.
Z wa¿ek wystêpuj¹ arktyczne gatunki
¿agnicy torfowcowej i szklarki arktycznej, z p³azów na uwagê zas³uguje ¿yj¹ca tu traszka karpacka i traszka górska.
NPR Rejvíz (329,14 ha) – nejvìtší
komplex vrchovištního rašeliništì,
podmáèených smrèin a rašelinných luk
na Moravì a v èeské èásti Slezska. Jádro
rezervace tvoøí aktivní rašeliništì se
dvìma vodními plochami – Malým
a Velkým mechovým jezírkem.
V rašelinných borech na jejich okrajích
kromì borovice blatky roste bøíza karpatská a vtroušenì smrk ztepilý. Z bylin jsou nejvýznamnìjší blatnice bahenní
a rosnatka okrouhlolistá. Dominantu
porostù na otevøených rašeliništích tvoøí
suchopýr pochvatý. Z keøíèkù jsou hojnì
zastoupeny rojovník bahenní, kyhanka
sivolistá, klikva bahenní a vlochynì bahenní. Nacházejí se zde èetná prameništì s blatouchem bahenním, škardou
bahenní nebo kýchavicí bílou Lobelovou. Velice charakteristické pro Rejvíz
jsou biotopy vodou ovlivnìných luk
s celou øadou vzácných druhù jako prstnatec májový, prstnatec Fuchsùv a jejich køíženec prstnatec Braunùv, bazanovec kytkokvìtý, kamzièník rakouský,
korálice trojklanná, ostøice odchylná
nebo meèík støechovitý. Na maloplošných fragmentech horských smilkových trávníkù se v poslední dobì
rozrùstá populace všivce lesního
a pøežívá kociánek dvoudomý.
Z živoèichù se na Rejvízu pravidelnì
objevuje netopýr severní a velké
množství hnízdících ptákù, napø. datel
èerný, sýc rousný, bramborníèek hnìdý,
chøástal polní. Zalétá sem rovnìž èáp
èerný. Z vážek byl potvrzen výskyt arktického druhu šídla rašelinného a lesklice arktické, z obojživelníkù stojí za
zmínku výskyt èolka karpatského a èolka horského.
Das Nationale Naturreservat Reihwiesen (NPR Rejvíz) ist das größte
mährische Naturreservat mit einer Ausdehnung von 329,14 ha, bestehend aus
einem Hochmoorland, Fichten-Moor-
wäldern und Torfwiesen. Den zentralen Bereich des weiträumigen Gebiets
nimmt ein aktives Moor mit zwei miteinander verbundenen Mooraugen, dem
Kleinen und dem Großen Sühnteich
(Malé und Velké mechové jezírko) ein.
Am Rande, in den Sumpfkieferwäldern wachsen außer der Sumpfkiefer auch die Karpatenbirke und vereinzelt die Gemeine Fichte. Von den
Stauden haben die Blumenbinse und der
Rundblättrige Sonnentau die größte Bedeutung und auf den offenen Mooren
überwiegt das Scheiden-Wollgras. Überall kann man hier auf den Sumpfporst,
die Rosmarinheide, die Gewöhnliche
Moosbeere und die Rauschbeere stoßen. Im Reservat befinden sich zahlreiche Quellgründe mit der Sumpfdotterblume, dem Sumpf-Pippau und dem
Gewöhnlichen Germer. Sehr kennzeichnend sind Biotope der Nasswiesen mit
einer ganzen Reihe wertvoller Arten wie
dem Breitblättrigen Knabenkraut, Fuchs’
Knabenkraut und ihrer Hybride, Brauns
Knabenkraut, sowie dem Gilbweiderich,
der Österreichischen Gemswurz, der
Korallenwurz, der SchwarzschopfSegge, der Dachigen Siegwurz u. a.
Auf Fragmenten der montanen
Borstgrasrasen breitet sich eine Population des Wald-Läusekrauts und des Gewöhnlichen Katzenpfötchens aus. Aus
dem Tierreich ist die Nordfledermaus
regelmäßig anzutreffen. Sehr zahlreich
nisten sich hier Vogelarten wie der
Schwarzspecht, der Raufußkauz, das
Braunkehlchen, der Wachtelkönig und
von den Zugvögeln der Schwarzstorch
ein. Von den Libellenarten seien die arktischen Arten der Hochmoor-Mosaikjungfer und der Arktischen Smaragdlibelle genannt. Bemerkenswert sind
außerdem der Karpaten- und der Bergmolch.
Jaszczurka ¿yworodna
(Zootoca vivipara)
Ještìrka živorodá
Waldeidechse
Kuku³ka szerokolistna
(Dactylorhiza majalis)
Prstnatec májový
Breitblättriges
Knabenkraut
110
111
Rosiczka okr¹g³olistna
(Drosera rotundifolia)
Rosnatka okrouhlolistá
Rundblättriger Sonnentau
Podmok³e ³¹ki z rosn¹cym ostro¿eniem ³¹kowym
(Cirsium rivulare) w Narodowym
Rezerwacie Przyrody Rejviz
Podmáèené louky s pcháèem potoèním (Cirsium
rivulare) v Národní pøírodní rezervaci Rejvíz
Feuchtwiesen mit der Bach-Kratzdistel
(Cirsium rivulare) im Nationalen Naturreservat
„Reihwiesen“
Narodowy rezerwat
przyrody „Rejwiz”
Národní pøírodní
rezervace Rejvíz
Das Nationale
Naturreservat
„Reihwiesen“
112
Topieliska w Narodowym Rezerwacie
Przyrody Rejviz zamieszkuj¹ liczne
gatunki owadów i p³azów.
Tùnì v NPR Rejvíz hostí øadu druhù
hmyzu a obojživelníkù.
Die Sumpfteiche im Nationalreservat
Reihwiesen sind von zahlreichen
Insekten- und Lurcharten bevölkert.
Traszka karpacka
(Triturus montandoni)
Èolek karpatský
Karpatenmolch
Wielkie Mchowe Jeziorko
Velké mechové jezírko
Großer Sühnteich
113
Narodowy rezerwat przyrody Szerak
– Keprnik (NPR Šerák – Keprník) – o
pow. 1174,44 ha. Obejmuje szczytowe
partie i pó³nocno-zachodni¹ czêœæ
grzbietu Wysoki Jesionik (Hrubý Jeseník) na wysokoœci 950-1423 m n.p.m.
od Trojmezí po Ska³y Olbrzyma (Obøí
skály). Obejmuje szczyty Vozka, Keprník i Šerák z subalpejskimi halami, naturalnymi lasami œwierkowymi, górskimi torfowiskami i Ÿródliskami. RzeŸbê
terenu ukszta³towa³ surowy klimat epoki
lodowcowej, po którym pozosta³y tutaj
liczne polodowcowe formy. Najbardziej
cenne s¹ murawy górskich hal, na których rosn¹: sit skucina, ba¿yna obup³ciowa, dzwonek okr¹g³olistny typu sudeckiego, kostrzewa niska, zawilec narcyzowy czy te¿ zagro¿ona goryczka
kropkowana. Ciekawe s¹ równie¿ wysokogórskie torfowiska z takimi gatunkami roœlin, jak modrzewnica zwyczajna, turzyca bagienna, turzyca sk¹pokwiatowa czy ¿urawina b³otna. Po ich
obwodzie rosn¹ torfowe i podmok³e lasy
œwierkowe, w których swoje stanowiska maj¹ wid³ak ja³owcowaty i wroniec
widlasty. Z rzadkich gatunków zwierz¹t
spotyka siê g³uszca i cietrzewia, ¿yje tu
smu¿ka leœna, ryjówka górska i jaszczurka ¿yworodna. Gniazduj¹ tu pospolite
gatunki ptaków, jak orzechówka, drozd
obro¿ny, œwiergotek drzewny.
Rezerwat przyrody Borek ko³o Domaszowa (PR Borek u Domašova) – o
pow.13,55 ha. Po³o¿ony na stokach –
po³udniowym i po³udniowo-wschodnim
– Góry Zajêczej (Zajeèí hora) obok Pradziada (Pradìd). Zachowa³ siê tutaj fragment reliktowego boru, rosn¹cy na skalistych rumowiskach (go³oborzu), zwaObszar o znaczeniu europejskim
(specjalny obszar ochrony siedlisk)
- obszar, który w regionie lub regionach biogeograficznych, do których nale¿y, w istotny sposób przyczynia siê do zachowania lub odtworzenia stanu sprzyjaj¹cego
ochronie przynajmniej jednego rodzaju siedliska o znaczeniu europejskim lub przynajmniej jednego
gatunku o znaczeniu europejskim,
lub do zachowania ró¿norodnoœci
biologicznej w obrêbie danego regionu biogeograficznego. Powo³anie specjalnego obszaru ochrony
siedlisk bêdzie nale¿a³o do kompetencji ministerstwa œrodowiska
naturalnego, urzêdu wojewódzkiego, zarz¹du parku narodowego lub
zarz¹du parku krajobrazowego.
nych kamiennym morzem – pozosta³oœciach dna morskiego sprzed 410-360
milionów lat (okres dewonu). Znajduj¹
siê tu te¿ okazy skamielin prehistorycznej fauny z dna morza, miêdzy innymi
ma³¿y z gatunku Grammysia. Na skalistym pod³o¿u rosn¹ g³ównie mchy i
porosty, a tylko na obrze¿ach rumowiska – œwierk górski (czêsto w formie
p³o¿¹cej siê), sosna zwyczajna, jod³a pospolita, pojedynczo brzoza brodawkowata, buk zwyczajny. Wiek drzewostanu: od 40 do 180 lat. Spotkaæ tu mo¿na
te¿ takie gatunki roœlin, jak trzcinnik
ow³osiony, wroniec widlasty, œmia³ek
pogiêty, pszeniec zwyczajny, borówka
czarna, borówka brusznica, jastrzêbiec
leœny. Z ptaków ¿yj¹ tu œwiergotek
drzewny, p³ochacz pokrzywnica, rudzik,
mysikrólik, pokrzewka czarno³bista czy
sójka.
NPR Šerák – Keprník (1174,44 ha)
zaujímá vrcholové partie a severozápadní èást høebene Hrubého Jeseníku v nadmoøské výšce 950 až
1423 m od Trojmezí po Obøí skály. Zahrnuje vrcholy Vozka, Keprník a Šerák
se subalpínskými loukami, pøírodními
smrkovými lesy, horskými rašeliništi a
prameništi. Profil terénu formovalo drsné
klima doby ledové, po které zde zùstaly èetné skalní a pùdní tvary.
Z ochranáøského hlediska mají nejvìtší
význam trávníky horských holí se sítinou trojklannou, šichou oboupohlavnou,
zvonkem okrouhlolistým sudetským,
kostøavou nízkou, sasankou narcisokvìtou, jakož i kriticky ohroženým
hoøcem teèkovaným. Pozoruhodná jsou
sedlová vrchovištní rašeliništì s druhy
jako kyhanka sivolistá, ostøice mokøadní,
ostøice chudokvìtá, ostøice malokvìtá,
Evropsky významná lokalita –
v biogeografické oblasti nebo
oblastech, k nimž náleží, významnì
pøispívá k udržení nebo obnovì
pøirozeného stavu alespoò jednoho
typu evropských stanoviš nebo
alespoò jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich
ochrany, nebo k udržení biologické
rozmanitosti biogeografické oblasti.
Vyhlášení evropsky významné
lokality bude v pravomoci MŽP,
krajského úøadu, Správy NP nebo
Správy CHKO.
114
klikva bahenní. Po jejich obvodu rostou
rašelinné a podmáèené smrèiny s plavuní puèivou a vrancem jedlovým. Z
živoèichù se v rezervaci vzácnì vyskytují tetøev hlušec a tetøívek obecný. Žije
zde myšivka horská, pozorován byl rejsek horský a ještìrka živorodá. Hnízdí
tu bìžnìjší druhy ptákù jako oøešník kropenatý, kos horský nebo linduška lesní.
PR Borek u Domašova (13,55 ha) zaujímá jižní a jihovýchodní svahy Zajeèí
hory vedle Pradìdu, na nichž se zachoval fragment reliktního boru, rostoucího
na sutích, tzv. kamenném moøi – pozùstatcích moøského dna z doby pøed
410 až 360 miliony let (z období devonu). Vyskytují se zde zkamenìliny prvohorní moøské fauny, napøíklad mlžù
z rodu Grammysia. Na tomto skalnatém
podloží dnes rostou hlavnì lišejníky,
mechy a pouze na okrajích sutì døeviny jako smrk ztepilý (èasto v plazivé
formì), borovice lesní, jedle bìlokorá a
jednotlivì bøíza bìlokorá a buk lesní.
Tyto porosty jsou staré 40 až 180 let. V
podrostu nalezneme druhy rostoucí na
kyselejším podkladu, napøíklad tøtinu
chloupkatou, plavuò – vranec jedlový,
metlièku køivolakou, èernýš luèní,
borùvku èernou, brusinku obecnou èi
jestøábník zední. Z ptákù jsou zastoupeni napøíklad linduška lesní, pìvuška
modrá, èervenka obecná, králíèek
obecný, pìnice èernohlavá èi sojka
obecná.
Das Nationale Naturreservat Hochschar-Kepernik (NPR Šerák-Keprník)
mit einer Fläche von 1174,44 ha umfasst
Das Schutzgebiet von europäischer Bedeutung (Habitatschutzgebiet) ist ein Raum, der in der
Region bzw. Regionen, zu denen
er gehört, einen wesentlichen Beitrag leistet zur Erhaltung bzw. zur
Wiederherstellung eines Zustands,
der den Schutz mindestens eines
Habitats von europäischem Rang
fördert, oder zur Erhaltung der biologischen Vielfalt in der betreffenden biogeografischen Region. Für
die Errichtung eines Habitatschutzgebietes werden das Umweltministerium, die Behörden der
Region, die Verwaltung des Nationalparks oder die Verwaltung des
Landschaftsparks zuständig sein.
Widok na Szerak od strony uzdrowiska Láznì Jeseník
Výhled na Šerák z Lázní Jeseník
Blick auf den Hochschar von Láznì Jeseník
die Gipfelpartien und den nord-westlichen Teil des Hohen Gesenkes (Hrubý
Jeseník) auf einer Höhe von 9501423 m ü. dM. von Gottmannsgrün
(Troj-mezí) bis zum Ammichstein (Obøí
skály). Im Gebiet des Reservats liegen
die Gipfel Fuhrmannstein (Vozka),
Kepernik (Keprník) und Hochschar
(Šerák) mit subalpinen Almen, natürlichen Fichtenwäldern, Gebirgsmooren
und Quellgründen. Das Relief wurde
durch das raue Klima des Eiszeitalters
geprägt, von dem noch zahlreiche postglaziale Formen erhalten geblieben sind.
Zu den wertvollsten von ihnen gehören Almwiesen, auf denen die folgenden Gewächse vorkommen: die Dreispaltige Binse, die Zwittrige Krähenbeere, die Rundblättrige Glockenblume
des sudetischen Ökotyps, der KurzSchwingel, das Narzissen-Windröschen
und der gefährdete Tüpfel-Enzian. Interessant sind auch die alpinen Torfmoore mit solchen Pflanzenarten wie die
Rosmarinheide, die Schlamm-Segge, die
Wenigblütige Segge oder die Gewöhnliche Moosbeere. Am ihrem Rand wachsen Moor- und feuchte Fichtenwälder,
in denen der Schlangen-Bärlapp und der
Tannenbärlapp vorkommen.Von den
seltenen Tierarten kann man hier das
Auerhuhn und das Birkhuhn antreffen.
Ihren Lebensraum fanden hier auch die
Birkenmaus, die Alpenspitzmaus und
die Waldeidechse. Das Reservat ist ein
Niststandort populärer Vogelarten wie
z. B. der Tannenhäher, die Ringdrossel
und der Baumpieper.
Das Naturreservat Heidles bei
Thomasdorf (PR Borek u Domašova)
mit einer Größe von 13,55 ha liegt am
südlichen und südöstlichen Abhang des
Rammelsbergs (Zajeèí hora) neben
dem Altvater (Pradìd). An den Felsschuttfluren (Blößen), die als Überbleibsel des alten Meeresgrundes von vor
410-360 Mio. Jahren (Devon) Steinsee
genannt werden, wächst ein fragmen-
115
tarisch erhaltener Urwald. Hier befinden
sich auch fossile Überreste der prähistorischen Fauna des Meeresgrundes,
insbesondere Muscheltiere von der Art
Grammysia. Auf dem felsigen Untergrund leben hauptsächlich Moose und
Flechten, andere Arten wie die Bergfichte (oft als kriechende Sorte), die
Waldkiefer, die Weißtanne, vereinzelt
auch die Hängebirke und die Rotbuche, kommen nur in den Randbereichen
des Felsschutts vor. Das Alter des Waldbestandes kann von 40 bis 180 Jahre
erreichen. Man kann hier auch auf solche Pflanzenarten stoßen wie das Wollige Reitgras, der Tannenbärlapp, die
Draht-Schmiele, der Wachtelweizen, die
Blaubeere, die Preiselbeere und das
Wald-Habichtskraut. Von den Vögeln
leben hier der Baumpieper, die Heckenbraunelle, das Rotkehlchen, das Wintergoldhähnchen, die Mönchsgrasmücke
und der Eichelhäher.
Szczyt WoŸnica
Vrchol Vozka
Der Gipfel des Fuhrmannsteins
Widok na Szerak od strony
NiedŸwiedziego Kamienia
Pohled z Medvìdího kamene na
Šerák
Blick auf den Hochschar vom
Bärenstein
116
Sk³ad gatunkowy naturalnych górskich œwierczyn przy górnej granicy lasu w Narodowym Rezerwacie
Przyrody „Šerák-Keprník” zaburza sztucznie wprowadzona kosodrzewina.
Strukturu pøirozených horských smrèin v Národní pøírodní rezervaci Šerák-Keprník pøi horní hranici
lesa narušuje nepùvodní borovice kleè.
Die Artenzusammensetzung der natürlichen montanen Fichtenwälder an der oberen Waldgrenze
im Nationalen Naturreservat „Hochschar-Kepernik“ wurde durch die künstlich eingeführte
Krummholzkiefer gestört.
Na Szeraku
Na Šeráku
Auf dem Hochschar
117
Rezerwat Przyrody „Dolina Raków”
Pøírodní rezervace Raèí údolí
Das Naturreservat „Krebstal“
ský, skokan hnìdý a mlok skvrnitý.
Z okolí sem pøilétá chøástal polní.
Rak szlachetny
(Astacus astacus)
Rak øíèní
Edelkrebs
Rezerwat przyrody (pøírodní rezervace, skrót PR) – mniejszy obszar o skoncentrowanych wartoœciach naturalnych, w którym wystêpuj¹ ekosystemy typowe oraz
istotne dla danego obszaru geograficznego. O utworzeniu rezerwatu
przyrody decyduj¹ w³adze województwa, zarz¹d parku narodowego albo parku krajobrazowego.
Rezerwat Przyrody Dolina Raków
(PR Raèí údolí) - o pow. 60,92 ha, po³o¿ony oko³o 3 km od Jawornika w okolicy
Rakowego Potoku (Raèí potok). Obejmuje obszar lasu o pierwotnym charakterze z licznymi formacjami skalnymi.
Zalesion¹ dolinê otaczaj¹ strome, wysokie (110 - 140 m) skaliste zbocza. W drzewostanie przewa¿aj¹ skupiska lipowojaworowe i ró¿ne typy lasów bukowych.
Wœród roœlin zielnych runa wystêpuj¹
przytulia wonna, kopytnik pospolity, czosnek niedŸwiedzi, ¿ywiec cebulkowy,
¿ywiec dziewiêciolistny, szczyr trwa³y,
miesi¹cznica trwa³a, czworolist pospolity, wawrzynek wilcze³ko, ciemiê¿nica
bia³a, koz³ek bzowy, ró¿a alpejska, kokoryczka okó³kowa i ³opian gajowy.
Spotyka siê tu te¿ rzadkie gatunki zwierz¹t: bociana czarnego, jastrzêbia go³êbiarza, ropuchê szar¹ i dyl¹¿a garbarza.
Rezerwat przyrody £¹ki Filipowickie
(PR Filipovické louky) - o pow. 2,22 ha.
Obejmuje ma³e torfowisko wraz z otaczaj¹cymi je podmok³ymi i torfowymi ³¹kami oraz okoliczne mezofilne ³¹ki
z olszynami w dolince ma³ego potoku.
Maj¹ tu swoje stanowiska takie roœliny,
jak stoplamek szerokolistny, stoplamek
Fuchsa, dziewiêciornik b³otny. Miejsce
to ma du¿e znaczenie ze wzglêdu na
wystêpowanie rzadkich p³azów. Jeszcze
w latach 70. spotykano tu traszkê kar-
pack¹. Obecnie ¿yj¹ tu: traszka górska,
¿aba trawna i salamandra plamista.
Z ptaków zobserwowano tu derkacza.
PR Raèí údolí (60,92 ha) leží ve
vzdálenosti 3 km od mìsta Javorník,
v okolí Raèího potoka. Obsahuje lesní
komplex pralesovitého charakteru s èetnými skalními útvary. Zalesnìné údolí obklopují strmé, 110 až 140 m vysoké skalnaté svahy. V lesních porostech jsou zastoupeny pøedevším lipové javoøiny a rùzné typy buèin, v jejichž bylinném podrostu se vyskytují svízel vonný, kopytník
evropský, èesnek medvìdí, kyèelnice
cibulkonosná, kyèelnice devítilistá, bažanka vytrvalá, mìsíènice vytrvalá, vraní oko
ètyølisté, lýkovec jedovatý, kýchavice bílá,
kozlík výbìžkatý bezolistý, rùže pøevislá,
kokoøík pøeslenatý a lopuch hajní. Ze
vzácnìjších živoèichù zde mùžeme
spatøit èápa èerného, jestøába lesního,
ropuchu obecnou a tesaøíka pilunu.
Pøírodní rezervace (PR) – menší
území soustøedìných pøírodních
hodnot se zastoupením ekosystémù typických a významných
pro pøíslušnou geografickou oblast.
O zøízení pøírodní rezervace rozhoduje krajský úøad, správa NP nebo
správa CHKO.
PR Filipovické louky (2,22 ha) – malé
rašeliništì spolu s navazujícími rašelinnými, mokrými loukami a mezofilními
loukami s olšinou v nivì drobného potoka. Kromì botanického pøedmìtu ochrany (prstnatec májový, prstnatec Fuchsùv,
tolije bahenní) je lokalita významná
i z pohledu výskytu obojživelníkù. Ještì
v 70. letech zde byl udáván èolek karpatský, aktuálnì se vyskytuje èolek hor-
118
Das Naturreservat Krebstal (PR Raèí
údolí) erstreckt sich auf einer Fläche von
60,92 ha und liegt in der Nähe des
Krebsbachs (Raèí potok), ca. 3 km von
Javor-ník (Jauernig) entfernt. Einen Teil
des Gebiets ist vom primären Wald mit
zahlreichen Felsformationen eingenommen. Das reichlich bewaldete Tal ist von
steilen, 110-140 m hohen Felsabhängen
um-geben. Im Waldbestand überwiegen
Berg-Ahorn- und Eibengruppen sowie
verschiedene Buchenwaldtypen. Unter
den Grünpflanzen kommen hier der
Waldmeister, die Haselwurz, der Bärlauch, die Zwiebel-Zahnwurz, die Weiße Zahnwurz, das Wald-Bingelkraut, das
Ausdauernde Silberblatt, die Einbeere,
die Echte Seidelbast, die Weiße Germer,
der Holunderblättrige Baldrian, die
Gebirgs-Rose, die Weißwurz und die
Hain-Klette vor. Man kann hier auch auf
seltene Tierarten wie den Schwarzstorch, den Habicht, die Erdkröte oder
den Sägebock stoßen.
Das Naturreservat Filipovicer Wiesen
(PR Filipovické louky) mit einer Ausdehnung von 2,22 ha umfasst ein kleines
Moorland mit umliegenden Feucht- und
Moorwiesen sowie mesophile Wiesen mit
Erlengebüschen in einem Tal mit einem
kleinen Bach. Hier findet man Habitate
solcher Pflanzenarten wie des Breitblättrigen Knabenkrauts, Fuchs’ Knabenkrauts
oder des Sumpf-Herzblattes. Wegen des
Vorkommens seltener Lurche hat dieser Ort eine große Bedeutung. Noch in
den 70er Jahren konnte man im Reservat auf den Karpatenmolch stoßen.
Heute leben hier der Bergmolch, der
Grasfrosch und die Eigentliche Salamander. Von den Vögeln wurde im Reservat der Wachtelkönig festgestellt.
Das Naturreservat (tschech.:
pøírodní rezervace, kurz PR) ist ein
kleineres Gebiet mit hoher Konzentration natürlicher Qualitäten, in
dem für den jeweiligen geographischen Raum typische bzw. wichtige Ökosysteme vorkommen. Über
die Gründung eines Naturreservats
entscheiden die Behörden der Region, die Verwaltung des Nationalparks oder die Verwaltung des
Landschaftsparks.
119
Szczyr trwa³y
(Mercurialis perennis)
Rezerwat Przyrody „Dolina Raków”
Pøírodní rezervace Raèí údolí
Bažanka vytrvalá
Das Naturreservat „Krebstal“
Wald-Bingelkraut
Rak szlachetny
(Astacus astacus)
Rak øíèní
Edelkrebs
120
Szablak zwyczajny
(Sympetrum vulgatum)
Vážka obecná
Gemeine Heidelibelle
Wawrzynek
wilcze³yko
(Daphne
mezereum)
Lýkovec
jedovatý
Gemeiner
Seidelbast
Czosnek niedŸwiedzi
(Allium ursinum)
Kopytnik pospolity
(Asarum europaeum)
Èesnek medvìdí
Kopytník evropský
Bärlauch
Gewöhnlicher Haselwurz
121
Rezerwat przyrody Mokrad³a Widnawskie (PR Vidnavské mokøiny) – o
pow. 31,99 ha. S¹ to po³o¿one na pó³nocny wschód od Widnawy (Vidnava)
przy granicy z Polsk¹ nizinne mokrad³a. Pierwotne torfowe ³¹ki pokrywa
olszyna, wierzba krzewiasta, trzcina
pospolita. Najbardziej wartoœciowe s¹
zachowane stanowiska turzycy nitkowatej, rosiczki okr¹g³olistnej, kuku³ki szerokolistnej, dziewiêciornika b³otnego,
kruszczyka b³otnego i okrzyna ³¹kowego. Du¿¹ powierzchniê zajmuje te¿ zbiorowisko z dominuj¹cym gatunkiem turzycy tunikowej. Do najcenniejszych rosn¹cych tu mchów nale¿¹ grzebieniowiec piórkowaty i krzewik Ÿródliskowy.
Wystêpuje tu wielka ró¿norodnoœæ
zwierz¹t, w tym ponad 50 gatunków
ptaków gniazduj¹cych. Wœród nich s¹
bêd¹ce pod œcis³¹ ochron¹: pokl¹skwa,
brzêczka, dziwonia ogrodowa, kropiatka, wodnik, b³otniak stawowy, remiz,
perkozek, trzciniak, s³owik rdzawy.
Miejsce to jest te¿ przystankiem dla
ptaków migruj¹cych. Stwierdzono tu
tak¿e wystêpowanie ponad 160 gatunków paj¹ków. Ze zwierz¹t zamieszkuj¹cych obszary wodne mo¿emy tu spotkaæ: ¿abê œmieszkê, ¿abê moczarow¹,
ropuchê szar¹, ropuchê zielon¹, rzekotkê drzewn¹, traszkê zwyczajn¹, zaskroñca zwyczajnego, padalca zwyczajnego, jaszczurkê ¿yworodn¹, a tak¿e
oprócz innych miêczaków szcze¿ujê
wielk¹.
Rezerwat przyrody Szumarnik (PR
Šumárník) - o pow. 0,86 ha, po³o¿ony
na skalistym szczycie góry Šumný, na
wschód od Szeraku (Šerák). Istniej¹c¹
tu roœlinnoœæ naskaln¹ tworzy ponad 220
gatunków roœlin, 9 jest objêtych indy-
widualn¹ ochron¹. Wystêpuj¹ tu wapiennolubne roœliny takie jak: skalnica
gronkowa, ¿ebrowiec górski, przewiercieñ d³ugolistny i zanokcica zielona.
Rosn¹ tu te¿ gatunki zagro¿one: szczwoligorz tatarski, lilia z³otog³ów, leniec alpejski. Szczególnie cenne s¹: podejŸrzon ksiê¿ycowy, gó³ka d³ugoostrogowa a zw³aszcza mannia skalna - jedyne
stanowisko tego gatunku w Czechach.
Ze zwierz¹t mo¿emy tu spotkaæ takie
ptaki, jak: sikora czarnog³owa, krêtog³ów, s³onka zwyczajna i inne.
PR Vidnavské mokøiny (31,99 ha) –
nížinný mokøad ležící severovýchodnì
od mìsta Vidnava u hranice s Polskem.
Pùvodní rašelinné louky porùstají olše,
vrby a rákos obecný. Nejcennìjší je dochovaná èást s ostøicí plstnatoplodou,
rosnatkou okrouhlolistou, prstnatcem
májovým, tolijí bahenní, kruštíkem bahenním a hladýšem pruským. Velkou
plochu území zaujímá spoleèenstvo
s dominantní ostøicí odchylnou. Ze
vzácnìjších mechorostù lze uvést
høebenitku mìkkounkou a stromkovec
ocáskovitý. Vyskytuje se zde velmi bohatá fauna, vèetnì 50 druhù hnízdících
ptákù. Ze zvláštì chránìných jsou to
napø. bramborníèek hnìdý, cvrèilka
slavíková, hýl rudý, chøástal kropenatý,
chøástal vodní, moták pochop, moudivláèek lužní, potápka malá, rákosník
velký, slavík obecný a žluva hajní. Migrujícím ptákùm toto místo slouží jako
zastávka na jejich tahové cestì. Bylo zde
také zjištìno více než 160 druhù pavoukù. Z živoèichù vázaných na vodní
Kumak górski
(Bombina variegata)
Kuòka žlutobøichá
Gelbbauchunke
122
prostøedí zde mùžeme spatøit: skokana
skøehotavého, skokana zeleného, ropuchu obecnou, ropuchu zelenou, rosnièku
zelenou, èolka obecného, užovku obojkovou, slepýše køehkého, ještìrku živorodou, z mìk-kýšù pak, mimo jiné, škebli rybniènou.
PR Šumárník (0,86 ha) se rozkládá
na skalnatém vrcholu hory Šumný v
nadmoøské výšce 1073 m. Roste zde
více než 220 druhù rostlin, z toho 9
ohrožených. Geologické podloží
umožòuje výskyt vápnomilných druhù
jako lomikámen vždyživý, mázdøinec
rakouský, prorostlík dlouholistý a sleziník zelený. Najdeme zde také
ohrožené druhy: šabøinu tatarskou, lilii
zlatohlávek, lnìnku alpskou. Obzvláštì
cenné jsou vratièka mìsíèní, pìtiprstka
žežulník a zejména játrovka mozolka
skalní, která se jinde v Èeské republice
nevyskytuje. Z živoèichù zde nalezneme sýkoru lužní, krutihlava obecného,
sluku lesní a další druhy.
Das Naturreservat Weidenauer
Marschland (PR Vidnavské mokøiny)
nimmt eine Fläche von 31,99 ha ein und
liegt nordöstlich von Weidenau
(Vidnava) an der Grenze zu Polen. Die
primären Torfwiesen sind mit Erlen,
Korb-Weiden und Schilfrohr bewachsen.
Am wertvollsten sind die Standorte der
Kleinseggenriede, des Rundblättrigen
Sonnentaus, des Breitblättrigen Knabenkrauts, des Sumpf-Herzblattes, der
Sumpf-Stendelwurz und des Preußischen Laserkrauts. Eine große Fläche
nimmt eine ausgedehnte Pflanzengesellschaft mit der zahlreich vorkommenden Schwarzschopf-Segge. Zu den
wertvollsten Arten unter den hier lebenden Moosen gehören das Federmoos
und das Fuchsschwanzmoos. Das Gebiet zeichnet sich auch durch eine große Tierartenvielfalt aus. 160 Spinnenarten wurden hier festgestellt und unter den hier nistenden 50 Vogelarten
stehen das Braunkehlchen, der
Rohrschwirl, der Hausgimpel, das
Tüpfelsumpfhuhn, die Wasserralle, die
Rohrweihe, die Beutelmeise, der
Zwergtaucher, der Drosselrohrsänger
und die Nachtigall unter Naturschutz.
Das Reservat ist auch eine Zwischenstation für Zugvögel und bietet darüber
hinaus günstige Bedingungen für Arten,
deren Lebensräume mit aquatischen
Ökosystemen verbunden sind. Hierzu
Rezerwat Przyrody „Mokrad³a Widnawskie”
Pøírodní rezervace Vidnavské mokøiny
Das Naturreservat „Weidenauer Marschland“
gehören: der Seefrosch, der Moorfrosch,
die Erdkröte, die Wechselkröte, der Europäische Laubfrosch, der Teichmolch,
die Ringelnatter, die Blindschleiche, die
Waldeidechse sowie die zu den Weichtieren gehörende Große Teichmuschel.
Das Naturreservat Šumárník (PR
Šumárník) in der Größe von 0,86 ha ist
auf dem felsigen Gipfel des Berges
Šumná, östlich des Hochschars (Šerák)
gelegen. Die hier vorkommende Flora
bilden über 220 Arten Felspflanzen, von
denen neun unter Naturschutz gestellt
wurden. Man findet hier kalkliebende
Pflanzen wie den Rispen-Steinbrech,
den Österreichischen Rippensame, das
Langblättrige Hasenohr und den
Grünstieligen Streifenfarn. In Šumárník
wachsen auch gefährdete Arten: die
Schierlingssilge, die Türkenbundlilie, das
Alpen-Leinblatt. Besonders wertvoll sind
die Echte Mondraute, die Große
Händelwurz und vor allem das
Dreimännige Zwerglungenmoos, dessen
Habitate nirgendwo sonst in Tschechien
nachgewiesen wurden. Von den Vögeln
kann man hier auf die Weidenmeise, den
Wendehals, die Waldschnepfe u.a. stoßen.
We³nianka
w¹skolistna
(Eriophorum
angustifolium)
Suchopýr úzkolistý
Schmalblättriges
Wollgras
123
Rezerwat Przyrody „Mokrad³a Widnawskie”. Kêpy turzycy prosowej (Carex paniculata)
Pøírodní rezervace Vidnavské mokøiny, bulty ostøice latnaté (Carex paniculata)
Das Naturreservat „Weidenauer Marschland“. Die Rispen-Segge (Carex paniculata)
124
125
Rzekotka drzewna
(Hyla arborea)
Rosnièka zelená
Laubfrosch
Tê¿nica wytworna
(Ischnura elegans)
Šidélko vìtší
Nimfa stawowa
(Enallagma cyathigerum)
Große Pechlibelle
Šidélko kroužkované
Gemeine Becherjungfer
Œwitezianka dziewica
(Calopteryx virgo)
Motýlice obecná
Blauflügel-Prachtlibelle
126
Ropucha szara
(Bufo bufo)
Ropucha obecná
Erdkröte
Kumak górski
(Bombina variegata)
Kuòka žlutobøichá
Gelbbauchunke
£unica czerwona
(Pyrrhosoma nymphula)
Šidélko rumìnné
Frühe Adonislibelle
¯aba trawna
(Rana temporaria)
Skokan hnìdý
Grasfrosch
127
Widok na miasto Jesenik ze schroniska Jerzego na Szeraku. W g³êbi widoczna Nizina Œl¹ska
Mìsto Jeseník pøi pohledu od chaty Jiøího na Šeráku, v pozadí se otevírá Slezská nížina.
Blick auf Jeseník von der Georgbaude auf dem Hochschar. Im Hintergrund die Schlesische Niederung
Rezerwat przyrody Œnie¿na Kotlina
(PR Snìžná kotlina) – o pow. 104,34
ha, po³o¿ony na po³udniowo-wschodnich zboczach Góry Czerwonej (Èervená
hora). Obejmuje obszar o du¿ym znaczeniu botanicznym, w tym fragmenty
reliktowego górskiego lasu mieszanego œwierkowo-bukowo-klonowego.
Rozleg³e zaroœla tworzy sztucznie wprowadzona tu kosodrzewina, nowym gatunkiem jest te¿ pojawiaj¹ca siê w jarach olsza zielona. Licznie wystêpuj¹ tu
paprocie, w tym podrzeñ ¿ebrowiec i
zaproæ górska. Roœnie tu goryczka kropkowana, wid³ak alpejski, tojad mocny i
ba¿yna obup³ciowa. Bogactwo biotopów Œnie¿nej Kotliny uzupe³nia leœne
Ÿródlisko z rosn¹cymi tu fio³kiem dwukwiatowym i czartaw¹ drobn¹.
Rezerwat przyrody Wysoki Wodospad (PR Vysoký vodopád) – o pow.
141,41 ha, z najwiêkszym w Jesenikach
wodospadem, po³o¿ony jest na wysokoœci 850 m n.p.m., 3 km na pó³nocny
wschód od szczytu Pradziada (Pradìd).
Tu bystry nurt Potoku Zimnego (Studený potok), spadaj¹c z wysokoœci 45
m, tworzy szereg kaskad i wirów. W
korycie potoku pod wodospadem znajduj¹ siê ciekawe formy erozyjne oraz
wilgotne ska³y poroœniête mchem i paprociami. Objêty ochron¹ jest równie¿
klimaksowy bór œwierkowy, który w
zró¿nicowanej górskiej rzeŸbie miejsco-
wo ma charakter pierwotnej puszczy,
oraz górski kwaœny drzewostan œwierkowo-bukowy. Kilkudziesiêciometrowe
ska³y s¹ historycznym gniazdowiskiem
soko³a wêdrownego. Obszar ten jest te¿
czêœci¹ area³u rysia, swoje miejsca
gniazdowania maj¹ tu kruk Corvus corax i orzechówka Nucifraga caryocatactes.
PR Snìžná kotlina (104,34 ha) se
nachází ve stržích jihovýchodních svahù
Èervené hory. Jedná se o významnou
botanickou lokalitu se zbytkem horského smíšeného lesa, tvoøeného smrkem, bukem a klenem. Pøírodní dojem
narušují rozsáhlé porosty nepùvodní
borovice kleèe. Ve stržích roste rovnìž
nepùvodní olše zelená. Bohatì jsou zastoupeny kapradiny, vèetnì žebrovice
rùznolisté a pérnatce horského. Roste
zde hoøec teèkovaný, plavuník alpský,
omìj šalamounek a šicha oboupohlavná.
Bohatství biotopù Snìžné kotliny
doplòují lesní prameništì s violkou dvoukvìtou a èarovníkem alpským.
PR Vysoký vodopád (141,41 ha)
s nejvìtším vodopádem v Jeseníkách,
který se nachází v nadmoøské výšce
kolem 1000 m, 3 km severovýchodnì
od vrcholu Pradìdu. Bystøe tekoucí Stu-
128
dený potok zde pøekonává výškový
rozdíl 45 m a tvoøí množství kaskád
a proudù. V korytì potoka nad vodopádem se nacházejí zajímavé erozní
tvary a vlhké skály porostlé mechem
a kapradinami. Ochrana se vztahuje
rovnìž na horskou klimaxovou smrèinu
místy pralesovitého charakteru a horské
kyselé smrkové buèiny. Nìkolik desítek
metrù vysoké skály jsou historickým
hnízdištìm sokola stìhovavého. Toto
území je rovnìž souèástí areálu rysa
ostrovida. Hnízdí zde krkavec velký
a oøešník kropenatý.
Das Naturreservat Schneekessel (PR
Snìžná kotlina) mit einer Fläche von
104,34 ha liegt auf den südöstlichen Abhängen des Roten Berges (Èervená
hora). Der von ihm umfasste Raum mit
Teilen des montanen Fichten-BuchenAhorn-Mischurwaldes hat eine große botanische Bedeutung. Die weiträumigen
Gebüsche bildet die künstlich eingeführte Krummholzkiefer, eine neue Art ist
auch die in den Schluchten anzutreffende Grün-Erle. Zahlreich findet man hier
auch verschiedene Farne, darunter den
Gewöhnlichen Rippenfarn und den
Bergfarn. Im Schneekessel wachsen
darüber hinaus der Tüpfel-Enzian, der
Rezerwat Przyrody „Wysoki Wodospad”
Pøírodní rezervace Vysoký vodopád
Das Naturreservat „Hoher Wasserfall“
Alpen-Flachbärlapp, der Blaue Eisenhut
und die Zwittrige Krähenbeere. Die
Vielfalt an Biotopen im Reservat rundet ein Waldquellgrund mit dem hier
vorkommenden Zweiblütigen Veilchen
und dem Alpenhexenkraut ab.
Das Naturreservat Hoher Wasserfall
(PR Vysoký vodopád) mit einem der
größten Wasserfälle im Altvatergebirge
und einer Fläche von 141,41 ha liegt
auf einer Höhe von 850 m ü. d. M, 3 km
nord-östlich vom Gipfel des Altvaters
(Pradìd) entfernt. Hier bildet der reißende, aus 45 m Höhe fallende Strom
des Kalten Bachs (Studený potok) eine
Reihe von Kaskaden und Stromschnellen. Im Bachbett unter dem Wasserfall
stößt man auf interessante erosive Formen und feuchte, mit Moos und Farnen bewachsene Steine. Unter Naturschutz stehen auch der Fichtenklimaxwald, der in dem abwechslungsreichen
montanen Relief mitunter die Merkmale eines Urwaldes aufweist, und die
montanen bodensauren Fichten- und
Buchenbestände. Die einige Dutzend
hohen Felsblöcke wurden früher vom
Wanderfalken als Niststätten genutzt.
Das Gebiet gehört zum Einzugsbereich
des Luchses, ihre Niststandorte finden
hier auch der Kolkrabe und der Tannenhäher.
Zaroœla sztucznie wprowadzonej do
Jesenik kosodrzewiny - nasadzanej od
po³owy XIX wieku w celu powstrzymania
erozji i schodz¹cych lawin. Jako nowy
gatunek wypycha pierwotn¹ roœlinnoœæ
wysokogórsk¹ wraz z szeregiem rzadkich
gatunków roœlin i zwierz¹t.
Borovice kleè je v Jeseníkách nepùvodním
druhem. Byla vysazována od poloviny
19. století s cílem zvýšit horní hranici lesa
a zabránit erozi a padání lavin. Jako nový
druh vytìsòuje pùvodní vysokohorskou
vegetaci s øadou vzácných druhù rostlin
a živoèichù.
Gebüsch der künstlich eingeführten
Krummholzkiefer. Sie wird seit Mitte
des 19. Jh. gepflanzt, um die Erosionserscheinungen und die niedergehenden
Lawinen aufzuhalten. Als neue Art
verdrängt sie die ursprünglichen alpinen
Pflanzengesellschaften mit einer Reihe
von seltenen Tier- und Pflanzenarten.
129