pdf - WordPress.com

OBSAH / ÚVODNÍK /2
OBSAH:
Úvodník
Tři králové
Výročí a významné dny
Patroni země České
Pohádka
Křížovky
Hádanky
Kam s dětmi v Miláně
Omalovánka
Krajánkova knihovna
Zpívánky
Čtení na pokračování
Krajánkův lexikon
Český zeměpis
Malý kuchařík
Krajánkovo tvoření
Česká škola Milán
2
3
4
5
6-7
8
9
10-11
12-13
14-15
16
17
18-19
20
21
22-23
24
Redakce časopisu Krajánek:
Barbora Aydın
Eva Sevinçli
Hana Moualla
Ivana Kaçmaz
Jana Schulzová
Jitka Lores Zákoucká
Kateřina Balunová
Marie Švédová
Mirka Čechovská
Monika Tutucu
Radka Çelik
Soňa Alfieri
Soňa Klimešová
Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç
Jazyková korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydın,
Ivana Bilosová
Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz,
Soňa Klimešová
Odpovědná redaktorka: Radka Çelik
Kontakt:
[email protected]
czassoc-milano.jimdo.com
© Čeští krajané v Istanbulu
A máme tady opět nový rok. Po všech
svátcích přichází toto zvláštní období, kdy
tak trochu přemýšlíme, co se nám v tom
uplynulém roce povedlo či nepovedlo
a hlavně – co bychom chtěli změnit, v čem
bychom se chtěli zlepšit. Říkáme tomu
„předsevzetí“. Někdo chce začít žít zdravě:
běhat, cvičit nebo více dbát na zdravé
stravování. Jiný se chce zlepšit v učení,
někdo si chce najít nové kamarády, další si
slíbí, že už se opravdu zbaví nějakého
zlozvyku – nebude už si kousat nehty nebo
se rozčilovat kvůli maličkostem.
Čeká nás nový úžasný rok. Ještě nevíme, co
všechno nám přinese. V tuto chvíli je před
námi jako čistý bílý list dosud nepopsaného
papíru, který v knize života čeká na to, až ho
naplníme. Výhodou určitě je, že nový rok
začíná po období klidu, Vánoc a prázdnin každý z nás si může najít čas se nad svými
předsevzetími zamyslet a vše si dobře
promyslet.
Pusť se také do plnění svého novoročního
předsevzetí! Zvol si svůj cíl (něco, co je pro
tebe opravdu důležité) a pokus se ho
dosáhnout. Můžeš si jej třeba namalovat
a pověsit obrázek někam, kde jej budeš mít
stále na očích a bude ti tvé předsevzetí
připomínat. Nebo si o něm popovídej
s maminkou, tatínkem či s dobrým
kamarádem. Kdyby se stalo, že tě bude
opouštět vůle, mohou tě podpořit, abys to
dokázal a vytrval.
V novém roce tedy hodně štěstí, zdraví
a pevné vůle! A spoustu nových krásných
zážitků! Ať je ta letošní stránka v knize života
co nejbarevnější, nejrozmanitější
a nejveselejší.
Časopis Krajánek slaví své první narozeniny!
A dnes už míří za dětmi do tří zemí: Turecka,
Španělska a Itálie.
Přejeme mu hodně štěstí
a úspěchů i do dalších let!
genda praví, že tři bibličtí mudrci byli
Le
pohané a hvězdopravci z Arábie. V těch
dobách byla znalost postavení hvězd a jejich
pohybu velice důležitá: pro všechny lidi byly
totiž hvězdy - jak na souši, tak i na moři – tím
nejspolehlivějším kompasem. Podle hvězd
určovali denní čas a roční doby a interpretovali také některé nezvyklé jevy jako boží znamení.
Když se v Betlémě narodil Ježíšek, objevila se
na nebi kometa. Mudrci v ní viděli znamení
příchodu prorokovaného vykupitele. Touha
spatřit ho na vlastní oči je přivedla k rozhodnutí, že se vydají společně, ačkoli byl každý
z jiné země. Vydali se za touto jasně zářící
hvězdou, která je vedla. Nemluvňátku nesli
i dary - Kašpar zlato jako znak královské důstojnosti, Melichar kadidlo a Baltazar, mudrc
čer-né pleti, myrhu.
Cesta tří králů vedla přes Jeruzalém, kde vládl
židovský král Herodes. Ten již o narození Ježíše věděl a znal i proroctví, že se v Betlémě
narodí budoucí židovský král – který by jej
mohl připravit o trůn. A toho se Herodes velice obával. Nechal si tedy od tří králů slíbit, že
mu sdělí, až se budou vracet, kde novorozeného krále našli, aby se mu mohl také poklo-
nit. Ve skutečnosti se jej ale chtěl zbavit.
Mudrci dorazili do Betléma a našli tam Josefa
s Marií a malým Ježíškem, ale byli vybídnuti
andělem, aby se již přes Jeruzalém nevraceli,
a proto zvolili cestu jinudy. Herodes pak ze
strachu o trůn nechal vyvraždit všechny betlémské chlapce
mladší dvou let. Anděl se ale
zdr
ukázal i Josefovi a přikázal mu, aby se ženou
a dítětem odešel do Egypta, neboť Herodes
ze strachu o svou moc ukládá chlapci o život.
Josef uposlechl a ještě téže noci odešla rodina ze země.
Tolik legenda, která přešla do symbolického
poselství věkům pod názvem Bible.
Kadidlo je směsí vonných dřevin, pryskyřic,
myrhy i usušených květů. Pálí se na rozžhaveném dřevěném uhlí v kadidelnicích a tak
vzniká vonný dým. Ten navozuje přes čichové vjemy slavnostní pocity.
Myrha je vonná olejová pryskyřice z keře myrhovníku, rostoucího v tropické Asii, Arábii a Přední
Indii. Používá se v parfumerii a ve farmacii, kde se používá především pro své účinky tlumící bolest.
Sv
átek Tří králů odjakživa
lem a žáky. S modlitbou a zpěvem
doprovázely různé
se domy vykuřovaly kadidlem
lidové zvyky. Ve střední Evroa vykropovaly svěcenou vodou a na
pě je zažité žehnání domů, při
dveře či rám se psala zmíněná tři
němž se na dveře svěcenou
písmena a datum. Později se v někřídou píší písmena C+M+B, u
kterých vsích ujal této povinnosti
nás v Čechách obvykle
kantor (= učitel), který za ni dostáK+M+B. Nejsou to ale patrně
val výslužku. Dnes se tato obchůzka
počáteční písmena jmen
stala záležitostí malých dětských
Třech králů (Kašpar, Melichar
koledníků. Přes šaty si navléknou
a Baltazar), jak se lidově tradlouhé bílé košile, na hlavu nasadí
duje, nýbrž zkratka latinského
papírové koruny se zlatým křížem
„Christus mansionem benedia jeden z nich, představující krále cat" (Kristus žehnej tomuto
mouřenína, si začerní obličej. Jejich
domu), proto se nakonec píše i letopočet.
nezbytnou rekvizitou je také zlatá hvězda,
V českých zemích dříve na tříkrálovou obchůzku nesená na tyči a zpívají známou koledu: „My
chodil kněz s ministranty, kostelníkem, učitetři králové jdeme k vám…”.
3/ TŘI KRÁLOVÉ
Kašpar, Melichar, Baltazar – to jsou tři králové, označovaní také jako „mudrci z východu“. Tříkrálový den
znamená v Evropě faktický konec Vánoc. Tři králové
jsou patroni poutníků a hříšníků.
VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4
9. ledna
16. ledna
1890
1892
se narodil
se narodil
Karel
Josef
ČAPEK
SKUPA
———–——–—
—————–
P
atřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům minulého století. Jako
první použil ve své knize R.U.R z roku 1920 slovo robot, které se dnes používá mezinárodně. K jeho nejslavnějším
dílům pro dospělé patří Válka s mloky,
Matka, Krakatit a Bílá nemoc. Pro děti
napsal knížku Dášeňka čili Život štěněte,
která vypráví o jednom neposedném
psíkovi.
Z
náte Spejbla a Hurvínka? Dvě loutkové postavičky, které umí pobavit
malé i velké diváky? Jejich tvůrcem je
rodák ze Strakonic, Josef Skupa, který
byl už od malička velkým nadšencem
loutkového divadla. Ušatý taťka Spejbl
vznikl v roce 1920, o několik let později pak i jeho vykutálený synek Hurvínek. Josef Skupa je zakladatelem Divadla Spejbla a Hurvínka, které můžete
navštívit v Praze i dnes.
2. ledna oslaví český Večerníček
20. ledna 1292
se narodila
Eliška
PŘEMYSLOVNA
eská královna, která usedla jako
poslední člen rodu Přemyslovců na
český trůn. Byla ženou Jana Lucembuburského a matkou Karla IV. Lucemrského. Říká se o ní, že byla velmi
půvabná, hrdá a ctižádostivá. Vedla
spory o moc nejprve s nevlastní matkou Eliškou Rejčkou a později s manželem Janem. Ke konci života se věnovala podpoře stavby Zbraslavského
kláštera, kde také zemřela.
Č
50 let!
Kolikátá už je
to generace,
co večer
a večer usedá
k Večerníčku,
aby shlédla
pohádku na
dobrou noc,
kterou už 50
let přináší postavička z dílny Radka Pilaře? Těšili se na něj naše babičky a dědové, když teprve televize začínala vysílat, těšili se na něj naše maminky a tátové, těší se na něj děti dnes. A Večerníček ani za ta léta nestárne! Nezbývá
tedy nic jiného, než mu popřát vše nejlepší do dalších let!
ylo, nebylo, někdy mezi lety 1205
a 1211 se na svátek Anežky Římské
narodila česká princezna, která po
této světici dostala také jméno Anežka.
Její matkou byla královna Konstancie
Uherská a otcem král Přemysl Otakar I.
z rodu Přemyslovců, tedy z rodu, jenž byl
původem jedinou českou panovnickou dynastií. Anežka již od
útlého věku byla posílána spolu se svou sestrou do několika klášterů, kde získala rozsáhlé vzdělání. Již v této
Erb Přemyslovců době byla Anežka zasnoubena se
slezským princem Boleslavem.
Jak je to možné být zasnoubená a nemít ani čtyři roky? Manželský svazek tenkrát nebyl
poutem dobrovolným, ani žádným symbolem lásky, jak je
tomu dnes, nýbrž gestem, které mělo zajistit územní rozšíření království a trvalý mír mezi
dvěma urozenými rodinami.
Boleslav však naneštěstí zemřel, a tak se obě sestry vrátily zpátky na
Pražský hrad. Poté ještě několikrát bylo
usilováno o její srdce, avšak princezna
pokaždé nabídku k sňatku odmítla, neboť
její láska k Bohu byla vždy větší než ta,
kterou kdy mohla chovat k jakémukoliv
muži. Protože Anežka byla velmi vzdělaná, uměla číst, psát, dokonce mluvila několika cizími jazyky, mohla si dopisovat
s pozdější světicí Klárou, která ji povzbuzovala k vytrvalosti a k dalším ctnostem,
nebo dokonce se samotným papežem
Řehořem IX. Po smrti svého otce založila
Anežka špitál sv. Františka, chudobinec
a útulek pro pocestné. Zanedlouho poté
také klášter sester klarisek, který je známý pod názvem Na Františku. Do tohoto
kláštera sama vstoupila a stala se jeho
abatyší, jejímž úkolem bylo tento klášter
řídit. Vypráví se také, že princezna byla
obdařena „jasnozřivým viděním“ a mocí
konat zázraky. Viděla například, jak král
Přemysl Otakar II. umírá v bitvě na Moravském poli předtím, než k ní vůbec došlo a
také zázračně pomáhala nemocným a
hladovějícím. Vedle náhlých uzdravení je
popisován i zázrak, kdy princezna objevila
v klášteře jídlo za doby velké nouze a hladovění. Anežka byla ženou, která rozdávala naději a povzbuzení. Sama byla v utrpení velmi trpělivá, vynikala
mimořádně
velkou pokorou a láskou.
Nakonec si
princezna
předpověděla i vlastní
smrt. Zemřela v pondělí
2. března, ve
věku asi 70ti
let. Pro své skutky ji 12. listopadu papež
Jan Pavel II. svatořečil, a stala se tak patronkou Čech, nemocných, chudých
a trpících.
Anežce České je věnována spousta pranostik, jako například – „O svaté Anežce
od kamen se nechce.“ nebo „Svatá Anežka
když laskavá, vypustí skřivana z rukáva“.
Do 1. dubna 2011 jsme měli také možnost
si Anežku kdykoliv prohlédnout na padesátikorunové bankovce.
5/ PATRONI ZEMĚ ČESKÉ
Slyšeli jste už někdy o Anežce České?
Pokud ne, tak nastražte pořádně uši,
vyprávění právě začíná.
POHÁDKA /6
Zlatovláska
Na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena
Byl jeden chytrý král a všem živočichům rozuměl, co si povídali. Jednou k němu přišla
babička, přinesla v košíku hada a řekla, aby
ho nechal připravit: když ho sní, bude všem
zvířatům rozumět. Králi se to líbilo, babičce
zaplatil a poručil kuchaři, aby mu rybu k obědu připravil.
Kuchaři Jiříkovi bylo divné, proč mu král přísně zakázal ochutnat toto jídlo. Jak rybu
upekl, vzal kouštíček a ochutnal.
Vtom slyší kolem úst něco bzučet: „Nám taky
něco!“
Jiřík se ohlíží, kdo že to mluví, a vidí jen
mouchy, co kuchyní lítají.
Tu zas venku na ulici někdo siplavě volá:
„Kampák?“
A tenčí hlasy opovídají: „Do mlynářova
ječmene.“
Jiřík koukne oknem a vidí housera s hejnem
hus. A pochopil, o jakou rybu jde.
Po obědě poručil král Jiříkovi, aby mu osedlal
koně, že se chce projet, a on aby ho
doprovázel. Král jel napřed a Jiřík za ním.
Na zelené louce poskočil Jiříkův kůň a zařehtal: „Bratře, mně je lehko, že bych chtěl přes
hory skákat!“
Druhý kůň odpovídá: „Já bych taky rád
skákal, ale na mne sedí starý: skočím-li, svalí
se na zem a srazí si vaz.
„Aťsi srazí vaz, místo starého budeš nosit
mladého,“ řekl Jiříkův kůň.
Jiřík se rozmluvě zasmál potichu. Král
rozuměl, co si koníci povídali, ohlídl se a viděl smějícího se kuchaře. Král už ho měl
v podezření, že rozumí řeči zvířat, vrátili se
domů a král poručil Jiříkovi, aby mu nalil do
sklenice vína.
„Tvá hlava bude odpovědná,“ povídá,
„jestliže nedoleješ, anebo přeleješ!“
Jiřík začal nalévat víno. Vtom přiletěli oknem
dva ptáčkové; jeden druhého honil, a ten, co
utíkal, měl tři zlaté vlasy v zobáčku.
„Dej mi je, jsou moje,“ povídá ten jeden.
„Nedám, moje jsou! Já si je zdvihl.“
„Ale já je viděl, jak upadly, když se Zlatovláska
česala. “
Ten druhý ptáček za ním zlaté vlasy pochytil.
Když se o ně letmo tahali, zůstal každému
v zobáčku jeden, třetí zlatý vlas upadl na zem,
jen to zazvonilo. Jiřík se po něm ohlédl a víno
přelil.
„Propadls mi životem!“ vykřikl král. „Chci
s tebou milostivě naložit, když mi Zlatovlásku
přivedeš.“
Jiřík se vypravil pannu hledat, ač nevěděl
kam. Přijel k černému lesu a uviděl hořící keř.
Pod keřem byl mravenčí kopec, jiskry na něj
padaly, a mravenci prosili o pomoc. Jiřík oheň
uhasil, mravenci mu poděkovali a slíbili
pomoc v budoucnu.
Jiřík pokračoval v cestě a přijel k jedli, kde na
zemi dvě krkavčata naříkala, že je rodiče
opustili a oni hladoví. Jiřík se nerozmýšlel
a zabil koně, aby krkavčata měla co žrát. Ta
mu poděkovala a slíbila pomoc, bude-li
potřebovat.
Jiřík šel dál pěšky až k moři. Na břehu moře
Jiřík šel na louku a začal hledat perly.
Vzpomněl si na mravence, že by mu mohli
pomoci hledat.
Mravenci se objevili a snesli mu z trávy
všechny perličky jen je navléknout na
šňůru. Král Jiříka pochválil poté, co perly
přepočítal.
Ráno Jiříkovi král řekl: „Zlatovláska se
koupala v moři a ztratila zlatý prsten, ten
přines.“
Jiřík šel k moři a chodil po břehu; moře bylo
čisté a hluboké. Vzpomněl si na rybu, že by
mu pomohla hledat. Rybě netrvalo dlouho
a přinesla mu prsten.
Král Jiříka pochválil a ráno mu třetí práci
uložil: „Zlatovlásce musíš přinést mrtvou
a živou vodu.“
Jiřík přišel do černého
lesa a myslel na
krkavčata, která přiletěla
a přinesla mu tykvice
plné vody; v jedné tykvici
byla živá voda,
v
druhé mrtvá. Cestou zpět Jiřík uviděl
pavučinu, uprostřed pavouk seděl a cucal
mouchu. Jiřík vzal tykvici s mrtvou vodou,
postříkl pavouka a pavouk se svalil na zem
mrtev. Postříkl mouchu z druhé tykvice
živou vodou a moucha začala sebou házet
oživlá. A slíbila Jiříkovi svou pomoc.
Když král viděl, že Jiřík tu třetí věc dokázal,
řekl, si musí Zlatovlásku vybrat, jinak
odejde s prázdnou. Zavedl ho do veliké
síně, kolem kulatého stolu sedělo dvanáct
stejně krásných panen, každá měla na
hlavě závoj až na zem zakrývající vlasy.
Jiřík nevěděl, co si počít. Vtom zašeptalo
mu cosi do ucha: „Bz-bz! Jdi okolo stolu, já
ti povím.“ Byla to moucha.
Jiřík uhodl Zlatovlásku, král jí dal na cestu
výbavu a Jiřík ji odvezl svému pánu.
Starý král hned poručil, aby se přípravy
dělaly k svatbě. Nicméně Jiříka čekal trest,
král mu nechal hlavu srazit sekyrou za to,
že víno přelil.
Jiříka popravili, Zlatovláska poprosila krále
o jeho tělo. Potom srovnala hlavu Jiříkovi
k tělu, pokropila ho mrtvou vodou, tělo
srostlo s hlavou, pak ho pokropila živou
vodou. Jiřík vstal, omládlejší a hezčí než
předtím.
Král chtěl též omládnout, poručil, aby ho
sťali a vodou pokropili. Sťali ho a kropili
živou vodou pořád, až ji všechnu vykropili,
ale hlava mu k tělu nepřirostla; potom
začali mrtvou vodou kropit, hlava přirostla;
ale král byl mrtev, už neměli živou vodu.
Království bez krále nemohlo být, tak Jiříka
udělali králem a Zlatovlásku královnou.
7/ POHÁDKA
se hádali dva rybáři. Chytili zlatou
rybu a nechtěli se
spolu rozdělit.
Jiřík od nich rybu
koupil a pustil ji
do moře. Ryba
poděkovala za
svobodu a slíbila odměnit se pomocí.
Jiřík rybářům pověděl o svém úkolu a rybáři
mu vyprávěli o Zlatovlásce, princezně z křišťálového zámku na blízkém ostrově. Rybáři
Jiříka zavezli na ostrov a poradili mu, aby
dobře vybíral. Král má dvanáct dcer, ale jen
jedna má zlaté vlasy.
Když byl Jiřík na ostrově, šel do zámku
poprosit krále, aby svou dceru dal jeho králi
za manželku.
„Dám,“ řekl král, „musíš si ji vysloužit: musíš
za tři dni tři práce udělat.“ Druhý den ráno
král povídá: „Zlatovláska měla tkanici perel;
tkanice se přetrhla a perly se vysypaly se do
trávy. Musíš je všecky sebrat.“
VOLNOČASOVKY /8
A znáte tenhle?
Tři želvy se domluvily, že půjdou do kina. Tak poslaly tu nejmladší pro lístky.
Už to trvalo 5let, 10 let a želva se stále nevracela.
Za 20 let přijde a říká: „A jéjej, já tam musím ještě
jednou. Já jsem zapomněla, jestli to chcete na dopoledne nebo na večer!“
zdroj
Víte, komu se říkalo Panna orleánská, Panna Jana či Dobrá Lotrinka? Narodila se
6. ledna 1412 a byla tak odvážná, že stanula v čele francouzských vojsk během
stoleté války. Když jí bylo devatenáct let, byla upálena za kacířství. Je patronkou
Francie a v roce 1920 byla prohlášena za svatou. Odpověď najdete v tajence.
Podle očíslovaných obrázků vepište do křížovky jejich názvy.
1
2
2
1
3
4
5
3
12
6
7
8
7
9
9
10
11
5
12
11
8
6
10
4
Ruce, ruce, ručičky,
zdroj
máte pěkné prstíčky,
máte pěkné dlaně,
zatleskáme na ně.
Každá ruka má prstíčky,
sevřeme je do pěstičky.
Bum, bum na vrátka
to je pěkná pohádka.
zdroj
Hádanky
zajíc
Šije mokrou nití,
k zemi nebe stahuje, když
dojdou nitě,
tak se odstěhuje.
mrak
Celého tě
obleku
bíle jako do krupice,
a když přijdeš do světnice,
honem z tebe uteku.
Nejraději za pecí
přikrčená líhá,
v očích se jí rozsvěcí,
když na kořist číhá.
kočka
sníh
Jazykolamy
zdroj
Nevím, nevím, milí krajánci, jestli se vám z těchto jazykolamů nezamotá jazyk tak jako mně. Schválně si je
zkuste dobře přečíst, nebo poproste rodiče, a pak si je správně nahlas zopakujte. Daří se? :)
„ O, kdybys, ty lyžaři nezalyžařivšísi, sis zalyžoval,
byl bys zalyžařivšísi lyžař!”
Zalyžařivšísi lyžař potkal nezalyžařivšísi lyžařku.
9/ VOLNOČASOVKY
Říkanky pro nejmenší krajánky
KAM S DĚTMI V MILÁNĚ /10
To je prima - školáci si ještě užívají posledních chvil vánočních prázdnin! Tady
v Miláně - a v Itálii vůbec - si však volno
o trochu prodlouží! A to do 6. ledna, do
Epifanie, kdy se slaví Zjevení Páně. Postupem času se zkomolením názvu Epifanie stala Befana. To je stará hodná
čarodějnice, která— podobně jako
v Čechách Mikuláš, čert a anděl - rozdává dětem dárky (zlobidlům pak uhlí...) do připravených punčoch.
Epifanií si připomínáme svátek Tří králů. 6. ledna se každoročně v Miláně koná
jejich průvod. Jde o starou a velmi oblíbenou milánskou tradici. Tři králové jsou ve
slavnostním průvodu doprovázeni postavami v historických kostýmech, hudbou
i zvířaty. Průvod prochází městem od Dómu až k bazilice Sant´Eustorgio (kde byly
v minulosti uloženy i ostatky Tří králů) a zde předávají králové dary Ježíškovi
v živých jesličkách.
Melichar: Jan a Anna Moscardino
Kašpar: nakreslila Anna Moscardino
Baltazar: nakreslil Jan Moscardino
Pod názvem Bianco Inverno (Bílá zima) bylo v Miláně připraveno více než 100 nejrůznějších akcí na oslavu vánočních
svátků. Některé z nich budou probíhat i v lednu. Za zmínku
jistě stojí například Il Villaggio delle Meraviglie (v Giardini
Pubblici di Indro Montanelli) se spoustou kolotočů, zábavních atrakcí, animačních programů a stánků s dobrotami.
A kdyby se vám při tom povídání o zimě zastesklo po tradičním bruslení na zamrzlém rybníce? Nic není ztraceno! Je zde
nachystána i ledová plocha na bruslení! Vše potrvá do 11. ledna.
Velcí i malí milovníci umění by si jistě neměli nechat ujít velkolepou výstavu věnovanou Marcu Chagallovi s programem i pro děti od 6 let (Palazzo Reale, do 1.
února). A kdo má rád Vincenta Van Gogha, nemusí se ani nikam přesouvat a může zde obdivovat na pět desítek jeho děl, včetně některých nejznámějších
(Palazzo Reale, do 8. března).
11/ KAM S DĚTMI V MILÁNĚ
Půjdete-li se podívat na průvod a budete-li mít na “startu”
čas, určitě si prohlédněte Dóm. Protože být v Miláně a nenavštívit tento svatostánek? To nejde! Je to jedna z největších
katedrál na světě, jeden ze symbolů města. Nezapomeňte do
něj alespoň nahlédnout, vyfotit se s jeho bílonarůžovělou
fasádou, s jeho charakteristickými „věžičkami“ a více než
třemi tisíci soch a sošek.
Opravdu neopakovatelný
pohled na město i do okolí
se naskytne těm, kteří vystoupají pěšky nebo výtahem na terasy (na střechu)
Dómu. Zde uvidí poměrrně zblízka sochu Madony
(Madonnina), která byla ještě do nedávna nejvyšším bodem Milána.
OMALOVÁNKA /12
13/ OMALOVÁNKA
KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14
D
nešní příspěvek je jiný. Musí. Dnes mi v poště přistála nabídka portálu
Goodreads, abych si stanovila svůj čtenářský cíl pro tento rok, Mark
Zuckerberg vyhlásil rok 2015 přes Facebook rokem četby (a jako první avizoval knihu End of Power) a Lucie Slavíková - Boucher z České školy bez
hranic mne přes email zve k poslechu speciálního vysílání pro české žáky,
jejich rodiče a učitele, které bude vysíláno ve spolupráci s Radiem Praha.
Nemám ráda statistiky, ale miluji ten pocit, že je knihám (a rozumu) přáno,
že je stále dostatek dětí, jejichž rodiče jim pomáhají získat dar čtení s pochopením textu (díky patří také bývalým kolegům ze sdružení knihovníků ČR SKIP).
Mohli bychom se radovat, protože
rozkvétají projekty na podporu informační gramotnosti nebo webové
projekty jako například EDUin (vše
o vzdělávání a jeho alternativách)
nebo Brown Box Books (úspěšný
prodej anglických použitých knih
v ČR). Jsem ráda, konečně něco, co
stojí za to sledovat... Zajímavý je také
blog o literatuře - Book Worms Diary
Petry Bartíkové, který také posunuje
laťku pro témata
okolo čtenářství
dětí výše, a to
zejména proto, že
autorka volí knihy
zdroj
se skvělými iluszdroj
tracemi (a
tématy).
Roste počet rodičů, kteří se věnují
domácímu vzdělávání dětí (což je u
vícejazyčných dětí vlastně běžné).
A objevují se další případy krádeží
duševních děl (nedávno jsem četla
stížnost autorky historické fikce na
toto téma), tak nějak kolorit zdejší
zeměpisné šíře. Ale nic z toho mi
nekazí radost, nemění pohled na
literaturu. Nerada bych se jednoho
dne vzbudila a zjistila, že už nikdo
nečte Lustiga.
Na stole mi teď leží 100 dní štěstí,
Jak být volný, Skvostná země. A ty
vám také doporučuji. A určitě zkuste
knihu Tylda a Ondřej jde do školy
a... Mohla bych asi psát dlouho.
Vydavatelství Albatros koupilo Fragment (což vypadá na silné spojení),
literární rubriky v magazínech řídnou
a roste počet nekvalitního obsahu na
webu, Syndikát novinářů řeší, kam
investuje peníze ze soudního sporu
v řádu milionů korun. Mladí autoři se
bouří a chtějí zakládat nové skupiny.
zdroj
15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA
„Zřejmě se nacházíme v době, kdy mrtvá
struktura, ačkoli klade odpor, praská pod náporem života.
Nahlédněme do hlubin své bytosti, ať spatříme, co tam
nezadržitelně klíčí.”
Str. 111, z knihy Tvarytmy - Jaroslav Dušek/Pavlína Brzáková
Užitečné odkazy:
http://csbh.cz
http://www.eduin.cz/
http://www.brownboxbooks.cz/
https://bookwormsdiary.wordpress.com/
V
ážení čtenáři, milé čtenářky, ráda bych Vám do roku 2015 popřála hodně knih, které vám přinesou hodně společné zábavy
s dětmi nebo poklidné chvilky nad šálkem čaje v intimitě vašeho
čtecího koutku. Když se rozhlédnu okolo sebe, vidím stále spoustu lidí,
kteří navštěvují knihovny nebo knihkupectví se zatajeným dechem,
ten pocit posvátné radosti, když se ruce poprvé dotýkají zajímavého
textu... Nechť vás také v tomto roce provází radost, moudrost a láska.
Toužebně si přeji, aby kritické myšlení zvítězilo (a to nejen doma v ČR,
ale i v dalších zemích).
Hana Moualla
zdroj
ZPÍVÁNKY / 16
MĚSÍCE
text: Václav Čtvrtek, hudba: Pavel Jurkovič, hraje: Hradišťan
zdroj
Červenec po jahodách voní,
srpen si bleskem zakřeše,
v září se sejdem pod jabloní,
v říjnu déšť pleská po střeše,
listopad svléká stromům šaty,
v prosinci zrajou hvězdy zlatý.
Dvanáct je měsíců a každý z nich
jinou čepici nosí,
zima nám do dlaní nasype sníh,
v létě běháme bosi.
Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander
A
si se mě zeptáte, kdepak má Kiko
maminku. Maminka Kiko je právě
na úplně opačné straně zeměkoule
v Argentině. Ona je totiž cestovatelka
a balí si věci ještě častěji než Kiko a tatínek. Na svých cestách píše knížky
o cizích zemích, které si pak lidé s sebou berou na výlety. Maminka Kiko
k nim taky maluje mapy a obrázky.
A když napíše novou knížku, udělá si
prázdniny a přijede za Kiko a za tatínkem. Vždycky s sebou přiveze obrovskou papírovou krabici plnou lesklých,
trochu tuhých papírků. A z těch papírků
pak Kiko a maminka umí poskládat úplně všechno na světě. Sednou si spolu
vždycky na zem a skládají květiny,
hvězdy, zvířata a krásné malé krabičky.
Ta hra na skládání se jmenuje origami.
Ori znamená japonsky skládat a gami
zase papír. Kiko má pokojíček plný papírových ptáků, lodiček, v okně se houpají
roje malých barevných hvězdiček a ryb
a na nočním stolku leží zlatá papírová
mušle. Když se na ni Kiko zadívá, vidí
maminčiny ruce, jak hladí papír a pečlivě skládají každý záhyb, a slyší maminčin hlas říkat: „Nemusíš se ničeho bát,
s origami si vždycky ve všem poradíš!“
Když měl tatínek nakoupené svoje tajemné barvy, sušené byliny, houby,
štětečky, křídla různých brouků a Kiko
sbalený svůj velký růžový kufr na kolečkách, odletěli spolu do České republiky.
V Kroměříži právě začínalo jaro. Když
zaparkovali vypůjčené auto na parkovišti před zámkem, Kiko nakrčila nos
a ucítila, jak něco pronikavě voní ve
vzduchu. Byly to šeříky a divoký česnek,
který rozkvétal v ohromné zámecké
zahradě. Někde v dálce zakřičel páv.
Kiko a tatínek se ubytovali v bytě
hned vedle vrátnice, a protože druhý
den začínala škola, Kiko si nachystala
přezůvky, sešit, pero a pro jistotu taky
barevné papírky na skládání a pastelky.
Tatínek jí slíbil, že ji do školy zavede
a že na ni taky počká, až škola skončí.
Přesto byla Kiko hrozně nervózní a celou noc se převalovala na nové posteli
a nemohla usnout. Ráno rychle vyskočila a udělala tatínkovi a sobě čaj. Tatínek
koupil v obchodě na náměstí koláče
a Kiko poprvé ochutnala česká povidla.
„Tak si pospěš, nebo přijdeme pozdě!“
pobízel ji tatínek a taky byl trochu nervózní, nevěděl pořádně, kde ta škola je,
a taky Kiko do nějaké školy vedl úplně
poprvé. „Nerozmyslíš si to ještě?“ pokoušel se ji odradit. „Ne!“ řekla co nejrozhodněji a tak, aby na ní nebylo poznat, že má strach, Kiko. „Tak dobře,“
pokrčil rameny tatínek a vyrazili ze zámku směrem ke škole na Zámoraví, kterou mu doporučila zámecká paní průvodkyně Růženka.
Pokračování příště
17/ ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ
Část druhá
KRAJÁNKŮV LEXIKON / 18
abcd
Milí krajánci,
A máme tu rok 2015. Jak jste se rozloučili se starým rokem a přivítali nový? Krajánek pro vás i v tomto roce připravil další slovíčka.
Zimní, lednová a sněhová. A samozřejmě i něco z Krajánkových
stránek. Ať se vám vesele a lehce promrskávají a učení vám jde jako
po másle. Jakže se řekne máslo? Koukněte se na první kartičku! :)
burro
gelo
máslo
ghiacciolo rampouch
cumulo di
neve
mráz
sněhové
závěje
pattini
sci
brusle
lyže
compleanno
narozeniny
monastero
klášter
prsten
had
strega
čarodějnice
brina
jinovatka
arancia
pomeranč
Re Magi
Gaspare, Melchiorre, Baldassarre
Kašpar, Melichar, Baltazar
libro
kniha
SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME
Tři králové
cometa
kometa
cioccolato
čokoláda
19/ KRAJÁNKŮV LEXIKON
anello
serpente
ČESKÝ ZEMĚPIS / 20
P
raha je hlavní město naší České republiky. Její jméno je odvozováno od slova
práh. Nachází se zde spousta turistických
zajímavostí a památek, které lákají návštěvníky z celého světa.
K nejznámějším
památkám Prahy
patří Staroměstská
radnice s orlojem.
Ten se skládá ze
tří hlavních částí:
astronomických
hodin, kalendářového kola a čáti s dvanácti apoštoly, kteří
se střídají ve dvou
okénkách nad astrolábem (astronomickým přístrojem na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce).
Pověst praví, že orloj postavil mistr Hanuš, aby
nemohl postavit další nádherný orloj jinde, byl
oslepen. Jako odplatu Hanuš strčil ruku dovnitř do orloje, ten se zastavil a celých 100 let
ho nikdo nedokázal opravit.
Dalším významným komplexem je Pražský
hrad, založený v 9. století. Odtud vládli čeští
králové a dnes v něm sídlí prezident. Najdeme
tady i katedrálu svatého Víta, kde
jsou uloženy pozůstatky českých králů
a korunovační klenoty. Kousek pod katedrálou
se rozprostírá Zlatá ulička plná malých domečků jako z pohádky, kde bydleli řemeslníci a
strážci hradu.
Procházkou můžeme z Hradu dojít k nedalekému Petřínu, rozhledně, která byla postavezdroj: znak, panorama, věžičky,
na jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže. Na vrchol vede 299 schodů.
Jednou z nejfotografovanějších památek je Karlův
most, dříve zvaný Kamenný či Pražský. Byl založen
roku 1357 Karlem IV. Spojuje Malou Stranu a Staré
Město. Po obou stranách
jej zdobí celkem 30 soch a sousoší světců.
Kousek od řeky Vltavy najdeme Národní divadlo, na jehož postavení se sbírkou podíleli
sami obyvatelé země. Poprvé bylo otevřeno
11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa, premiérou Smetanovy
Libuše. Odehrálo se v něm
ještě dalších
jedenáct představení, než
byla budova
uzavřena pro
dokončovací
práce, během nichž došlo k požáru, který
zničil měděnou kupoli, hlediště i oponu. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu
1883 opět představením Smetanovy Libuše.
Praha — matička stověžatá
hoj malí kuchaři! Začal nový rok a tak bychom si ho měli pořádně osladit, co
vy na to? A protože je taky v lednu pořádná zima, uděláme si sladký horký
nápoj pro zahřátí, horkou domácí čokoládu a k zakousnutí upečeme pomerančovou bábovku! Nasadit zástěry, vařečky do ruky a jedeme!
Domácí horká čokoláda
Co budeme potřebovat na 4 porce:
4 čajové vrchovaté lžičky kakaa
4 hrnky mléka
20 gramů hořké čokolády
6 lžiček cukru
A jak na to?
Nachystejte si čtyři hrníčky, ve kterých budete tuhle lahodu chystat. Do každého
z nich dejte lžičku kakaa, 1,5 lžičky cukru, lžičku studeného mléka a všechno pořádně zamíchejte tak, aby vznikla kaše. Potom na struhadle do mističky nastrouhejte
hořkou čokoládu, pozor na prsty, ty by nikomu nechutnaly. :)
Pomaličku ohřejte mléko, které zbylo, a nalijte ho do hrníčků. Dobře zamíchejte a
nakonec ozdobte troškou nastrouhané čokolády a podávejte. :)
Hrníčková pomerančová bábovka
Co budeme potřebovat:
2 pomeranče
½ hrnku oleje
1 balíček prášku do pečiva
1 balíček vanilkového cukru
dle potřeby mléko
1 hrnek krupicového cukru
2 vejce
2 hrnky mouky
máslo a strouhanka na vysypání formy
Pomeranče pořádně omyjeme a osušíme a z jednoho z nich nastrouháme kůru.
Potom z obou pomerančů vymačkáme šťávu a rozmícháme ji s ostatními ingrediencemi do mísy na těsto. Mléko dáme podle potřeby tak, aby těsto nebylo ani příliš řídké, ani příliš husté.
Těsto vlijeme do máslem vymazané a strouhankou nebo kokosem vysypané bábovkové formy a dáme péct do předehřáté trouby na 180 stupňů.
Víte, jak poznáte, že je bábovka hotová? Když do ní píchnete špejlí a těsto se nepřilepuje, tak to znamená, že je dopečená a můžete ji z trouby vytáhnout. Nechte si
chutnat!
zdroj: kakaový bob, pomeranč, vařečka
21/ MALÝ KUCHAŘÍK
A
KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ / 22
K
měsíci lednu patří zima a hlavně spousta sněhu. Víte, z čeho se skládá sníh?
Přece ze sněhových vloček! Sněhové vločky jsou malé pravidelné ledové krystalky, které vznikají ve výšce až 6 kilometrů nad zemí z vodní páry. Když se na ně
dobře podíváme, zjistíme, že je každá jiná. Ale jedno mají společné - jsou to
většinou šestiúhelníky.
zdroj
Budeme potřebovat:
bílý kancelářský papír velikosti A4
ostré nůžky
tužku
I když venku zrovna nesněží, můžeme
si sněhu užít naplno - například při
vystřihování papírových sněhových
vloček. Hotovými vločkami si potom
můžeme vyzdobit třeba okna pokoje.
Postup:
Z čtvrtky papíru vytvoříme čtverec tak, že přiložíme kratší stranu papíru k delší.
Přebývající část pak odstřihneme.
Vzniklý čtverec přehneme úhlopříčně napůl, aby nám vznikl trojúhelník. Ten pak
ještě jednou přehneme napůl.
Ostřihneme růžky tak, jak vidíme na obrázku, a tím konečně získáme základní tvar
pro stříhání vločky.
Pak na obou okrajích nůžkami vystřihujeme různé tvary. Dáváme pozor, abychom
neprostřihli celý trojúhelník! Pokud chceme vystřihnout nějakou složitější vločku
podle předlohy, můžeme si tužkou předkreslit tvar a potom podle toho vystřihovat.
Co třeba zkusit tyto vločky?
zdroj: kleslený návod, vločky
23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ
Pak trojúhelník rozdělíme na třetiny a jednu třetinu přehneme dozadu a druhou
dopředu. Vznikne nám tvar, jak jej vidíme na obrázku.
M
ěsíc prosinec se nesl celý ve znamení adventu a příprav na Vánoce.
Začátek adventu je v českých zemích odjakživa spojen s tradicí sv. Mikuláše a nejinak je
tomu i pro českou komunitu v Miláně. Mikulášská besídka se každým rokem těší stále
větší účasti.
Novinkou letošního roku byla účast na akci, kterou pořádá český internetový portál Deník: Česko
zpívá koledy. Povedlo se milé a přátelské setkání, kdy si za kouzelné atmosféry u rozsvíceného vánočního stromu před milánským Dómem krajané zazpívali nejznámější české vánoční koledy a písničky.
Děti, které se sešly v sobotu 6. 12., věnovaly dopoledne pečení cukroví. Pustily se s vervou sobě vlastní do pečení lahodného máslového lineckého cukroví, voňavých marokánků a stylových nepečených
šišek.
I poslední hodina české školičky v tomto kalendářním roce byla ve znamení velikého očekávání radostných vánočních svátků... a třídy prvňáčků i menších dětí se na chvíli proměnily v malou vánoční
laboratoř. Prostor dostaly i některé ryze české tradice a zvyky, například rozkrajování jablíček či pouštění lodiček ze skořápek ořechů, obojí se dětem moc líbilo.
Spolek krajanů a přátel České
republiky v Miláně i milánská
redakce Krajánka přejí všem dětem i jejich rodinám, aby tento
nový rok byl plný úspěchů, hodnotných zážitků, spokojenosti a veselých chvil.
Šťastný nový rok 2015!