Plynovod Mozart

XVII. Jarní konference AEM
Severojižní propojení
a jižní koridor
Ing. Jan Zaplatílek
Globální spotřeba energie
Ing. Jan Zaplatílek
Těžba plynu a ropy v USA
Ing. Jan Zaplatílek
Export ropy ze Středního východu
Ing. Jan Zaplatílek
Změny v dovozní závislosti – plyn a ropa
Ing. Jan Zaplatílek
Hlavní toky zemního plynu v roce 2012
Ing. Jan Zaplatílek
Ceny plynu celosvětově – srpen 2012
Ing. Jan Zaplatílek
Shrnutí globálních změn
Výrazný nástup nových center spotřeby energie v Asii
Těžba břidličného plynu
Změna postavení USA z nejvýznamnějšího importéra exportérem
Střední východ přestane být zajímavý pro USA, naopak vzroste jeho význam
pro Asii
Růst dovozní závislosti Číny a Indie, ale hluboko pod dovozní závislostí EU
Změny exportních toků energetických komodit přinesou zcela jistě
i geopolitické změny
Neexistuje světová cena plynu, na jednotlivých kontinentech se ceny
významně liší. Vzhledem k tomu, že nejvyšší jsou v Asii, kde bude i nejvyšší
poptávka lze postupně očekávat přiblížení se ostatních částí světa
(s výjimkou Severní Ameriky) tomuto kontinentu
Ing. Jan Zaplatílek
Energetický mix EU 27 - 1995 a 2010
Ing. Jan Zaplatílek
Dovozní energetická závislost EU 27
Ing. Jan Zaplatílek
Dovozní závislost EU 27 - plyn
Ing. Jan Zaplatílek
Import plynu do EU 27 dle druhu dopravy
Ing. Jan Zaplatílek
Struktura dovozu LNG do EU 27 dle země původu
Ing. Jan Zaplatílek
Podíly členských zemí na spotřebě dodávek LNG do EU
2/2727
Ing. Jan Zaplatílek
Zásoby břidlicového plynu v Evropě
Ing. Jan Zaplatílek
Shrnutí situace EU
Význam plynu v mixu EU roste
Roste dovozní závislost na vnějších zdrojích energie obecně a tedy i plynu
Roste podíl LNG dodávek ve struktuře importu plynu
Vliv břidličného plynu dosud pouze nepřímým některé státy jeho těžbu
zakázaly
Snaha EU 27o zvýšení bezpečnosti (obchodní standardy, standard
infrastruktury)
Snaha EU 27 o propojení národních trhů a výstavba transevropských sítí
Stále existují poměrně značné diference v cenách mezi jednotlivými
členskými státy
Snaha EU 27 o vytvoření jednotného trhu s plynem, předstupněm by měly
být regionální trhy
Ing. Jan Zaplatílek
Tvorba regionálního trhu s plynem
Snaha o propojení trhu s plynem, Česká republika, Rakousko a Slovensko na
vytvoření středoevropského trhu s plynem.
V únoru t.r. k danému tematu proběhlo jednání Národních regulačních
orgánů ČR (ERÚ) a Rakouska (E-Control)
Ing. Jan Zaplatílek
Tvorba regionálního trhu s plynem
Vybudování středoevropského trhu s plynem:










Mělo by jít o jeden obchodní region, zahrnující plynárenské systémy zúčastněných zemí
Měl by existovat jeden virtuální bod
Pro balancing (vyrovnávání) by existovaly tři národní zóny
Integrovaný přístup k plynárenským systémům
Aby byl Středoevropský obchodní region dostatečně efektivní, musí splňovat požadavek
na roční prodej plynu v objemu cca 20 mld.m3
Spotřeba regionu:
25,1 mld. m3/rok
Dovoz regionu:
61,1 mld. m3/rok
Vývoz regionu:
38,7 mld. m3/rok
Produkce v regionu:
2 mld. m3/rok
Uskladňovací kapacita: 54 % z celkového objemu spotřeby
Ing. Jan Zaplatílek
Infrastrukturní projekty pro posílení bezpečnosti dodávek a
posílení likvidity národních plynárenských trhů mezi ČR a AT
Plynovod Mozart, propojení jižní větve české přepravní soustavy (Lodhéřov) s
rakouským plynovodem WAG (Leopoldschlag) s kapacitou 1 – 1,3 mld. m3/rok
Je nutné předložit studii proveditelnosti a souhlas provozovatelů přepravních
soustav v České republice a Rakousku
Propojení vysokotlakých distribučních soustav plynu České republiky (E.ON
Distribuce) a Rakouska (OÖ.Ferngas AG Linz)
Bidirectional Austrian Czech Interconnector (BACI) – propojení kompresní
stanice Břeclav v České republice s rakouským hubem v Baumgartenu
Plynovod do Oberkappelu – propojení přepravní soustavy České republiky s
přepravní soustavou Rakouska a Německa na rakousko – německé hranici
Ing. Jan Zaplatílek
Plánované plynovody Oberkappel, BACI a STORK II
STORK II
Oberkappel
BACI (Bidirectional Austrian Czech
Interconnection )
Ing. Jan Zaplatílek
Plánovaný plynovod Mozart
Ing. Jan Zaplatílek
Importní cesty plynu do Evropy
Kapacity importních cest do Evropy
Přehled importních tras
1.
1
Norwegian gas
source
Nord Stream
 Technická kapacita 27.5 mld.m3 (Phase I), 55
mld.m3 (Phase II)
 1,224km přes Baltické moře vlastněné
1
LNG
Nord Stream
3 EuRoPoL / Yamal
North
West
Europe
Gazprom, Wintershall, E.ON Ruhrgas,
Gasunie a GDF SUEZ
2
2. Centrální koridor (transit přes
Ukrainu/Slovensko)
 Technická kapacita 109 mld.m3
 Historická cesta s významnými skladovacími
2 Transit via Ukraine
4
TAP
South
Stream/Nabucco
kapacitami
3
3. EuRoPoL/Yamal
 Technická kapacita 32 mld.m3 přes Rusko,
Bělorusko a Polsko
 Silné zájmy Gazprom vlastnícího Beltransgaz
LNG
a JV v EuRoPoL spolu s PGNiG
African gas
4
Jižní koridor
 Konkurence South Stream a Nabucco
Ing. Jan Zaplatílek
LNG terminály pro Evropu
Ing. Jan Zaplatílek
● předpokládané uvedení do
provozu v druhé polovině roku
2014
● celková roční kapacita cca
5 mld. m3
● dva tankové zásobníky, každý
s kapacitou 160 tis. m3
● vykládání kapacita tankerů
až 216.000 m³
Ing. Jan Zaplatílek
LNG terminál
Świnoujście
Severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a
jihovýchodní Evropě
 Původně iniciativa zemí V4+, propojení LNG terminálu Swinoujscie v Polsku s LNG
terminálem na ostrově Krk v Chorvatsku
 Nyní pracovní skupina pro severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a
jihovýchodní Evropě
 Cílem je plynárenské propojení mezi regionem Baltského moře a regiony
Jadranského, Egejského a Černého moře
 Posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu
 Zapojeno 13 zemí včetně České republiky
Ing. Jan Zaplatílek
Severojižní plynárenské propojení
Ing. Jan Zaplatílek
Severojižní plynárenské propojení – seznam staveb
LNG terminál ve Świnoujście – ve výstavbě od 2011 (PL),
plynovod Świnoujście–Lwówek (PL),
plynovod Lwówek–Odolanów (PL),
plynovod Odolanów–Tworzeń (PL),
plynovod Tworzeń–Oświęcim (PL),
plynovod Pogórska Wola – Tworzeń (PL),
plynovod Strachocina – Pogórska Wola (PL),
propojení Polska a východního Slovenska (PL–SK),
plynovod Třanovice–Skoczów – již v provozu, předpoklad rozšíření kapacity (CZ–PL),
plynovod Moravia (Hrušky–Děhylov) jako posílení současné trasy, dále pak s prodloužením
z Děhylova na novou hraniční předávací stanici s Polskem v lokalitě Hať (CZ–PL),
propojení Slovensko–Maďarsko na trase Veľký Krtíš – Vecsés (SK–HU),
plynovod Városföld–Slobodnica (HU-HR) – již v provozu,
plynovod Slavonski Brod (Slobodnica) – Adria LNG (HR),
LNG terminál v Omišalji na ostrově Krk (HR).
Ing. Jan Zaplatílek
Plynovod Nord Stream
Významným faktorem v zásobování Evropy plynem se v průběhu let 2011–2012 stal plynovod
Nord Stream spojující Rusko s Německem podmořskou trasou po dně relativně mělkého (asi 100 m)
Baltského moře. Plynovod vylučuje z cesty třetí země, zejména Ukrajinu a Bělorusko, ale také
Polsko. Tento plynovod, vedoucí z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu
je 1 224 km dlouhý; jmenovité parametry jsou DN 1 200 mm, PN 22 MPa (na počátku trasy).
První potrubní linie byla otevřena v roce 2011, v říjnu 2012 byla otevřena druhá větev, čímž bylo dosaženo
plné přepravní kapacity plynovodu 55 mld. m3 ročně. Gazprom je držitelem 51% podílu na plynovodu,
německé společnosti Wintershall Holding a E.ON Ruhrgas mají každá podíl 15,5 %, francouzský GDF Suez a
nizozemská Gasunie vlastní podíly po 9 %.
Kapacita plynovodu je v současnosti využita z necelých 20 %. Nasmlouvané dodávky Gazpromu jsou
ve výši do 22 mld. m3 ročně.
Provoz plynovodu Nord Stream bude mít dopad do stávajících přepravních směrů. V českém
plynárenském systému to má za následek změnu směru tranzitů plynu z Ruska do Německa.
Naopak, v případě problémů v dodávkách, zejména při přerušení trasy vlivem tranzitních zemí,
především Ukrajiny, může být Česká republika plynem z Nord Streamu.
Ing. Jan Zaplatílek
Schéma plynovodu Nord Stream
Ing. Jan Zaplatílek
Tranzitní plynovod Gazela
Nord Stream
EuRoPoL
NETRA
Poland
Germany
Gazelle
MEGAL
Slovakia
eustream
Austria
South Stream /
Nabucco
Ing. Jan Zaplatílek
Plynovod South Stream
Plynovod South Stream je pokračováním strategie Gazpromu diverzifikovat trasy pro dopravu
ruského plynu do Evropy. Základem je vyloučení pevninské cesty přes politicky rizikové Bělorusko
a Ukrajinu a její nahrazení podmořským plynovodem pod Černým mořem na východ Balkánu. Další
pokračování pevninskou cestou by mělo zajistit plyn státům jihovýchodní, respektive střední Evropy;
Bulharsku, Rumunsku, Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku, Slovinsku a Itálii (ukončení v Tarvisiu).
Odbočky by měly vést i do Řecka a Turecka s případným pokračováním do jižní Itálie plynovodem
pod Otrantskou úžinou.
V prosinci 2012 došlo k zahájení stavby první etapy South Stream, která sestává
z kontinentální trasy napříč Ruskem, tzv. South Coridor z Voroněžské oblasti k pobřeží Černého
moře. Dokončena má být v průběhu roku 2015, kdy je zároveň v plánu uvést do provozu první ze
dvou paralelních podmořských tras. Termíny dokončení staveb je Rusko odhodlané plnit, a to
vzhledem ke snaze uvést South Stream do provozu dříve než konkurenční projekty a v souladu se
záměrem Gazpromu na udržení, respektive zvýšení objemů dodávek plynu Evropě.
Odhadované náklady projektu South Stream se pohybují mezi 15 až 25 mld. EUR, a to podle stupně realizace
kontinentálních větví v Evropě. Celková kapacita páteřního potrubí se plánuje 63 mld. m3 ročně
s možným rozšířením až na 95 mld. m3 ročně. Podmořská trasa bude dlouhá 900 km. Celá trasa
plynovodu South Stream bude vystavěna a provozována pod záštitou několika konsorcií,
v kontinentálních částech trasy jde typicky o tandem společnosti Gazprom a příslušného národního
přepravce plynu s rozložením podílu 50 : 50. Hlavní consorcium tvoří Gazprom s 50% podílem, italská Eni S.p.A. s 20% ,
EDF z Francie a Wintershall Holding GmbH ze Spolkové republiky Německo vlastnící po 15 procentech
Ing. Jan Zaplatílek
Schéma plynovodu South Stream
Ing. Jan Zaplatílek
Plynovod Blue Stream
Ing. Jan Zaplatílek
Schéma hlavních plynovodů ze států SNS do EU 27
Ing. Jan Zaplatílek
Jihokavkazský plynovod Baku – Tbilisi - Erzurum
Ing. Jan Zaplatílek
Plynovod Nabucco
Ing. Jan Zaplatílek
Trans-Kaspický plynovod (TCP)
Jde o podmořský plynovod pod Kaspickým mořem, který má přivádět plyn z Turkmenistánu do
Ázerbájdžánu. Z jednání v září 2012, kde se sešli zástupci EU, Turecka, Ázerbájdžánu a
Turkmenistánu, vyplynul souhlas Turkmenistánu dodávat Trans-Kaspickým plynovodem v
budoucnu až 40 mld. m3 plynu ročně v souhrnu pro Turecko a Evropu. Po desetiletí
znovuotevřený projekt plynovodu prozatím počítá s kapacitou 30 mld. m3 ročně.
Na Trans-Kaspický plynovod navazuje na pobřeží Ázerbájdžánu stávající Jiho-Kavkazský
plynovod pokračující územím Ázerbájdžánu a Gruzie do Turecka. Ten v současnosti transportuje
plyn z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz a má kapacitu 7 mld. m3 ročně. Kapacita je
navyšována v souvislosti s otevřením naleziště Shah Deniz II k roku 2018 na 25 mld. m3 ročně a
díky zamýšlené přepravě plynu z Turkmenistánu se očekává rozšíření kapacity Jiho-Kavkazského
plynovodu až na 60 mld. m3 ročně
Ing. Jan Zaplatílek
Trans-Anatolský plynovod (TANAP)
Trans-Anatolský plynovod je projekt logicky navazující na trasu Jiho-Kavkazského plynovodu na
východě. Plynovod bude procházet Tureckem a jeho styčný bod s Evropou má být na bulharsko
- turecké hranici. Záměr na výstavbu tohoto plynovodu je datován k počátku roku 2011. Jednání
mezi Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem probíhala ještě před shodou s Turkmenistánem o
stavbě Transkaspického plynovodu. Původní záměr proto počítal s dodávkami pouze
ázerbájdžánského plynu z naleziště Shah Deniz, a tedy s kapacitou do 30 mld. m3 ročně
Aktuálně se v souladu se záměrem na stavbu Trans-Kaspického plynovodu uvažuje s postupným
rozšiřováním projektu Trans-Anatolského plynovodu paralelními liniemi až na kapacitu 60 mld.
m3 ročně, což odpovídá souběžným dodávkám turkmenského a ázerbájdžánského plynu. Stavba
první linie TANAP má začít v roce 2013, dokončení se očekává v roce 2018 v souladu s prvními
dodávkami z těžby Shah Deniz II. Kapacita první linie plynovodu bude 16 mld. m3 ročně. V
projektu má 80% podíl ázerbájdžánský SOCAR, 15% turecký BOTAS a 5% turecký TPAO.
Ing. Jan Zaplatílek
Nabucco - west
Projekt Nabucco-west je evropskou variantou pro přepravu plynu z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz II
a posléze plynu z Turkmenistánu. Původní projekt Nabucco zahrnoval trasu napříč Tureckem. Tu však vzali do
vlastní režie Ázerbájdžán s Tureckem a nahradili ji svým projektem TANAP. Nabucco-west je tak zbývající
evropskou trasou, menší částí z délky původního projektu Nabucco. Z turecko-bulharské hranice má přebírat
plyn z TANAP a přivádět jej až do rakouského uzlu Baumgarten.
Projekt uvažuje v první fázi s linií o kapacitě 10 mld. m3 plynu ročně, rozšíření kapacity přichází v úvahu až na
30 mld. m3 ročně. Stavba může započít nejdříve v roce 2013, s dokončením se počítá k roku 2018. Délka
plynovodu je 1 300 km, odhadované náklady činí přibližně 4 mld. EUR. Projekt zastřešuje konsorcium
Nabucco Gas Pipeline International GmbH, které sestává ze společností OMV (Rakousko), MOL (Maďarsko),
Transgaz (Rumunsko), Bulgargaz (Bulharsko), BOTAS (Turecko) RWE (Německo), poměr podílů je rovnoměrný,
každá společnost drží 16,67 %. RWE ovšem avizovala svůj odchod a pochybnosti o rentabilitě projektu vyjádřil
i MOL. Na základě dohod z ledna 2013 se projekt otevírá novým akcionářům, členům konsorcia Shah Deniz
(SOCAR,BP, Statoil, TOTAL), kteří mohou získat až 50 % akcií Nabucco Gas Pipeline International.
Realizace plynovodu Nabucco, která se donedávna jevila čím dál méně pravděpodobná kvůli nevyřešené
otázce zásobování plynem v kapacitě projektu 30 mld. m3 plynu ročně, nabývá nyní ve své zkrácené verzi opět
na významu, a to zvlášť díky posledním vyjednáváním o Trans-Kaspickém plynovodu. Plynovod Nabucco-west
by díky svému plánovanému dovedení do Rakouska k uzlu Baumgarten mohl potenciálně zásobovat i Českou
republiku, což je ale podmíněno výstavbou propojovacího plynovodu mezi Rakouskem a ČR.
Ing. Jan Zaplatílek
Trans-Adriatický plynovod (TAP)
Plynovod Nabucco-west není jediným záměrem na dodávky plynu z tranzitu
plynovodem TANAP. Projektu Nabucco-west nejvážněji konkuruje projekt TransAdriatického plynovodu (TAP). Trasa TAP přibližně navazuje na TANAP, prochází
Řeckem a Albánií a dále pod Jaderským mořem až do Itálie. Zamýšlená kapacita TAP
je obdobná jako u Nabucco-west – v první fázi 10 mld. m3 plynu ročně, s možným
rozšířením na 20 mld. m3 ročně. Délka plynovodu je 520 km a odhadované náklady
1,5 mld. EUR. V konsorciu projektu je rozdělení podílů následující: švýcarské Axpo
42,5 %, norský Statoil 42,5 %, německý E.ON Ruhrgas 15 %. Vlednu 2013 bylo
dosaženo dohody, že akcionáři se stanou i členové konsorcia Shah Deniz (SOCAR,BP,
Statoil, TOTAL),
Ve středu 13. února t.r. byla v Athénách podepsána trojstranná mezivládní dohoda
mezi Řeckem, Albánií a Itálií, která potvrzuje podporu těchto zemí, přes jejichž území
by měl projekt vést. Podpisu se zúčastnil i azerbajdžánský ministr průmyslu a energie.
Plynovod TAP představuje konkurenci plynovodu Nabucco West. Oba projekty
vycházejí z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz, které vlastní stejnojmenné
konsorcium. Konsorcium bude ale muset dát jednomu projektu přednost, což by se
mělo vědět asi do června t.r. Výstavba plynovodu by měla začít v roce 2015.
Ing. Jan Zaplatílek
Schéma plynovodů Nabucco west, TANAP a TAP
Ing. Jan Zaplatílek
Plynovod GUEU, tzv. White Stream
Samostatným projektem je plynovod GUEU, tzv. White Stream, spojující podmořským
plynovodem Gruzii s Ukrajinou nebo Rumunskem, odkud dodávky rovněž mají směřovat do
střední Evropy. Z hlediska zdrojů přichází do úvahy volné kapacity Ázerbájdžánu, Turkmenistánu,
případně Íránu. Výstavba tohoto plynovodu se však jeví jako málo pravděpodobná kvůli jeho
omezeným přínosům.
Konsorcium Shah Deniz, které těží plyn v ázerbájdžánských nalezištích, deklarovalo, že pro
dodávky plynu do Evropy, které plánuje uzavírat ve středně- a dlouhodobých kontraktech, zvolí
jednu z tras Nabucco-west nebo TAP. V konsorciu Shah Deniz přitom drží podíl 25,5 % norský
Statoil, 25,5 % britská BP, další podíly jsou rovnoměrně rozděleny mezi SOCAR, francouzský
TOTAL S.A.,LukAgip (konsorcium italského Eni a ruského LUKoil), íránský NIOC a TPAO. V blízkém
časovém horizontu při zajištění dodávek z Ázerbájdžánu připadá do úvahy výstavba pouze
jednoho z těchto plynovodů. V delším časovém výhledu po roce 2020, kdy lze počítat s
dodávkami plynu z Turkmenistánu přes Trans-Kaspický plynovod, by ovšem plyn proudící do
Evropy přes Turecko v objemu až 40 mld. m3 ročně dokázal saturovat jak plynovod Nabuccowest, tak TAP
Ing. Jan Zaplatílek
Schémata všech zvažovaných plynovodů na jih EU 27
Ing. Jan Zaplatílek
Konkurence Asie – plynovody z RF směr Čína, Japonsko, Korea
Ing. Jan Zaplatílek
Konkurence Asie – plynovody ze střední Asie směr Indie
Ing. Jan Zaplatílek
Konkurence Asie – plynovody ze střední Asie směr Čína
Ing. Jan Zaplatílek
Děkuji za pozornost
Ing. Jan Zaplatílek
[email protected]
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku 32, Praha 1
www.mpo.cz
Ing. Jan Zaplatílek