Lidovýchovná činnost slezské Matice osvěty lidové za rok 1923.

Transkript

Jubilejní zpráva
o činnosti
slezské
M a íic e o s v č iy lid o v é
pro Těšínsko a Hlučínsko
1898—1923
----------------------------------------- 5 ř —
---------------------------
Redigoval Fr. Onderka.
Slezská Ostrava 1924.
Tiskla Mor.-slezská knihtiskárna v Mor. Ostravě (nájemci: Hrachovina, Penkala a spol.)
Nákladem ústředního výboru slezské Matice osvěty lidové pro Těšínsko a Hlučínsko.
Slezská
Matice osvěty lidové
na Těšínsku a Hlučínsku
v roce
1898- 1923.
Slezská Ostrava 1924.
Tiskla Moravsko-slezská knihtiskárna v Moravské Ostravě (nájem ci: Hrachovina, Penkala a spol.
Nákladem Matice osvěty lidové pro Těšínsko a Hlučínsko.
Vzpomínky na budifelshou činnost na Tčšfnsku.
Bedřich Šimeček, president krajského soudu v Uher. Hradišti.
Téměř neuvěřitelných věci nalézám celou spoustu, obirám-li se vzpomínkami na vykonanou
životní svou dráhu, zvlášt na své působení úřední, sociální a národní na Slezsku.
Až do své plnoletosti znal jsem Slezsko asi právě tak, jako téměř všichni abiturienti; učiliť
nás, že hlavní město Slezska je Opava, že Slezsko bylo součástí české koruny a to snad bylo dosti.
Když jsem tedy v červnu 1880 dostal dekret jmenovavší mne adjutovaným auskultantem pro
krajský soud v Těšíně, díval jsem se zvědavě na mapu, jak se do toho města a do Slezska dostanu.
Chtěl jsem do Brna, nahoře však usoudili, že do Těšína. Byl jsem nepříliš mile překvapen,
neznal jsem v novém působišti živé duše a jakýsi pocit strachu před „cizinou" mne pojal, neboť
Moravu považoval jsem za svůj domov. Slezsko připadalo mi odlehlým, nenaším, vždyť nikdo nám
0 něm nevyprávěl a měl jsem proto zato, že tam pro nás ničeho není, co by za zmínku stálo.
Smuten opouštěl jsem proto po jednoročním praktikováni Nový Jičín a zvědavě vyhlížel jsem
z železničního vozu do krajiny od Bohumína až po Těšín. Upoutal mne živý ruch v nádraží bohumínském, horní závody v Orlové, Dotnbrové a Karvinné, naslouchal jsem hovoru českých lidí, jenž
podoben byl našemu moravskému, ale přec od něho zcela oclišný. Za stanici' Karvinnou uzřel jsem
silného vepře pasoucího se na trávě, uvázaného provazem za krk ke kolu do země zaraženého, čemuž
jsem se usmáti musel, nejsa takovému divadlu uvyklý.
V nádraží těšínském čekalo mne příjemné překvapení: tamní auskultanti Barta a můj pozdější
upřímný nerozlučný přítel Vad. Sedlecký zavedení soudního adjunkta Václ. Hrubého a ještě několika
českých osobností uvítali mne přátelsky, uvedli na byt a — potom do restaurace Valicovy, kde denně
scházel se výkvět české společnosti.
Vzpomínám si, že k večeru tam sedávali: rada zem. soudu Krupka, otec advokáta a senátora
L. Krupky z Vyškova, soudní adjunkti Dr. Horák, Dr. Frant. Sláma a Václ. Hrubý, profesor P. Havlas,
profesor P. Oenzerek mimo nás auskultanty. Hovor býval vždy nad výsost zajímavý, týkající se
začasto otázky národnostní, věd technických, přírodních, dějin, filosofie a j. Tím zajímavější byl, když
se zúčastnili též návštěvníci němečtí jako historiograf Radda, profesor Kresta, Krajdei, národohospodář
Schroder a j. Vedle našeho dlouhého stolu sedávali za kulatým stolem v rohu mno-d studenti univer
sitní a mladí jich vrstevníci městští. Bavili se po svém způsobu a často zasahovali do vážných
hovorů u dlouhého stolu — ale vždy ve vzájemné úctě a plné harmonii.
V této místnosti u Valice došla nás také jistého večera telegrafická zpráva, že N á r o d n í
d i v a d l o p r a ž s k é právě již již dostavěné s t o j í v p l a m e n e c h ! Nemohu popsati naše tehdejší
zděšení nad Jobovou zvěstí tou, vím jen, že všem nám vytryskly slzy z oči, z prvu němě že jsme
na sebe pohlíželi, pak jako osiřelí ruce jsme si tiskli a do náručí padali a že i h n e d ještě téhož
večera k popudu Hrubého sebrali jsme značnou částku peněz, k čemuž i přítomní Němci i mladíci přispěli.
Zde ihned také rozhodnuto sbírati i jinde na Slezsku na obnoveni Národního divadla a vskutku za
nedlouho sebráno v Těšíně 343 zl. a na Těšínsku 1719 zl. Nezapomenutelným mi zůstane, kterak
1 dámy svůj památný peníz obětovaly, zv ášť kterak dojemně odevzdala mi Mařenka R. z Těšina
veliký starý peníz, darovaný jí kdysi od babičky — „na nový chrám umění".
Tu seznalo se, že na Těšínsku jest značná část Cechů, že nejsou to jen úředníci v městech,
nýbrž že máme také mimo město na venkově svůj český, či jak on si říká — „moravský" lid.
Založen proto roku 1882 z podnětu Václ. Hrubého český spolek Literární a zábavní klub
„Snaha" v Těšíně, jenž soustřeďovat měl všechny Cechy na Těšínsku a býti osvětovým centrem
svými přátelskými besedami, svými časopisy, knihovnou a fedrováním národního vědomí.
Prvým předsedou zvolen stařičký profesor Dr. Josef Fischer, jednatelem soudní adjunkt Václ.
Hrubý. Tohoto podporoval značně v jeho vlasteneckých záměrech soudní adjunkt Dr. Sláma, horní
rada Hořovský (spisovatel), profesoři Balcar a Odstrčil, soudní rada Krupka, ing. Šimáček z Dombrové
a jako spoluzasvěcenec do všech záměrů pisatel těchto řádků. Prozíravý a nadšený Hrubý vycítil
velmi dobře, že pár inteligentů nedělá ještě „národ" a proto svým bystrým a jasným citem vyslídil
české měšťany v místě a mimo Těšín a získal je pro myšlenku „Snahy". Tak stah se důležitými d
činiteli Snahy" a šiřiteli myšlenek národních na Těšínsku: Josef a Jan Chadraba, statkari v Sebíšo- p>
vicích, lesní Zelinka a správce Řihák z Těrlicka, zvláště pak stolař a poctivý starý vlastenec Cizek z;
a jeho vysoce inteligentní dcera Blandina, pozdější redaktorka „Novm Tesmskych, Ant. Holeček,
panský stolař, kloboučník Himer, kupec Horáček, hudebník Sklenář a j. Ve „Snaze* sbíhal se skutečně
od roku 1883 z celého Těšínská uvědomělý národní živel; odtud pořádaný první sbírky na Ustredm
matici školskou, na Radhošt, na Národní divadlo brněnské. Zde pořádány koncerty hrano divadlo,
zaváděny skvělé taneční zábavy, odtud vypraven divadelní vlak do Ostravy a na Ondříčkův koncert
a pak do Orlové, odtud pořádány výlety do Dombrové, Hnojníka, Domaslovic a j. Ze zabavy ty,
zvláště výlety a konané často přednášky z dějin, literatury, z národpopisu a hospodářství a t. a.
měly rozhodný vliv na národní uvědomění a zhusta nemalou roli hrály později v zapasu politickém,
dosvědčují skutečnosti samy.
Nelze nezmíniti se tu o výletech do Hnojníka, kde v lesíku u nádraží po několik let vykvet
české společnosti k pozvání přednosty stanice R. Janála se scházel nejen z Těšína, ale i z siréno
okolí. Tam zpívány v přírodě české písně, tam vedeny plamenné vlastenecke hovory, tam pestovana
ťnilá přátelská zábava.
v „
Odtud vyšel též popud, aby Slezané navštívili jubilejní výstavu â bylo skutecne na 1oU
účastníků z Těšínská hromadně na výstavě té za vedení pisatele těchto pamětí, a na národopisnou 1895
vypraven z Těšína zvláštní vlak s 350 účastníky. Byla to těžká prače, neboť přihlášky docházely
pomalu a neurčité a mimo to mnozí žádali slevu aneb jízdu zdarma, zvlaste ucastmci a ucastmce
v krojích, dráha chtěla určité prohlášení, fondů nebylo a v poslední den telegrafoval prokurátor
Slezska", spisovatel Ign. Hořica pisateli, že Praha dala 400 zl. na slezský vlak. Ihned nato telegra
fováno všem důvěrníkům, že vlak jede a skutečně dne 24. srpna 1895 o 6. hodině ranní vlak
z Těšína vyjel.
.
Do všech míst Slezska vyslán plakát tohoto znění: „Lide náš slezský Jako všichni věrni
Synové národa z blízkých i dalekých sídel, ano i zpoza oceáni chvátají na česl^Slovanstou n á r o
d o p i s n o u v ý s t a v u , tak i my Slezané vypravíme si dne 24. srpna 1895 zvláštní vlak výstavní
do zlaté naší matičky Prahy, hlavy království, bychom i my, jako věrné děti č e sk e h o n á r o d a se
přihlásili a důstojně se ukázali, na poklady na výstavě naši nahromaděné pohledli a z nich silu, svezest
a utužení v národní práci čerpali".
v
S n a h a " byla hlavně stálým střediskem Čechů těšínských, kdež cítili se všichni jako jedna
rodina;”nikdo z účastníků nezapomene na krásné, veselé a příjemné chvíle tam v bratrské a sest®^s e
lásce ztrávené. Dámy i páni starší i mladíci závodili o to, kterak přispěti zpevem hudbou prednaska ,
humorem a vším krásným ku zábavě, uměleckým požitkům a ku vzdělaní a vlasteneckemu nadšeni.
Vzpomínám jen námatkou těch _úchvatných duet Dvořákových a Subrtovych písni,
pí. prof. Landsfeldovou a Marií Šimečkovou, houslových a otěrových přednesu Stanisl. Pokorného
klavírních produkcí virtuosa Fialky a magistra Štěpky, krásného zpěvu tenonsty Musi.a
not least — koncertních zpěvů pí. Šimáčkové, choti vrch. inženýra z Dombrove.
O
národních svátcích chodili těšínští Čechové do kostela Milosrdných, kde zpívali česky,
pak scházela se společnost ve „Snaze" k ušlechtilé, vždy s přednáškou spojene zabave.
Než nedbáno pouze zábavy, nýbrž vážně přetřásány potřeby národa na Slezsku. Tak ôd'la
se též myšlenka vydávati „N o v i n y T ě š í n s k é", jichž první číslo yyslo 1. P a sin c e 1894 v' Tešme
z tiskárny Procházkovy. Byl to hlavně Václ. Hrubý, rada soudní Lisec a obchodník zelezem Fr.
Pospíšil a sl. Bl. Čížková, kteří o vydávání novin se radili a pisatele vzdy k poradam pnbirah.
Poukazováno na to, že Slezsko se skládá ze dvou různých části ze zapadmho a východního z nichž
každá má své zvláštní potřeby, zvláštní zájmy a různi se od sebe zvyky, narecim a t. d. Jmenovité
neušlo naší pozornosti, že Těšínsko nemá žádného sklonu k Opavsku, součásti to Moravy, kdež o
Těšínsko je částí bývalého velkého Slezska. Uvažovány bedlive potíže s vydávíanim. s p o j e n e nebylo
redaktora zodpovědného, nebylo zaručeno dostatek přispívatelů clanku, neboť ta hrstka lidi pocitanych
na prstech ruky, měla svá vyčerpávající zaměstnání a — nebylo tu krejcara fondu na tisk. Nejhorlivějším podněcovatelem byl v této věci rada Lisec, který s nejvetsim zapalem a optimismem hcil dobry
výsledek a nám pochybovačům často perným vtipem a sarkasmem chmury zaplašoval. Uvolili jsme
se tedy, že každý nějakou částku peněžitou složíme na fond, jmenovite zelezar Pospisil a
jsme se do práce.
Lid na Těšínsku měl nyní „svoje“ noviny, zajímal se o ně a — četl je. Ovšem lid uvykly
dosud na těžkou práci na tvrdé a skoupé horské půdě, za tkáčskými stroji a nádemčině na panských
polích a lesích, jen pomalu a zdlouhavé odhodlával se čisti noviny, pokládaje to za přepychove
zaměstnání „pánů“, zvlášt kdyžtě z výdělku sotva krýti mohl nejnutnější potřeby na uhájeni svého
živobytí. Kdepak ještě vydávati peníze na přepych — noviny! Nicméně poznenáhlu si lid navykal
slezshč Kalíce osvěly lidové
Od leva na p rá v o :
P. Ant. F u š e k , farář ve Slezské Ostravě.
Bedř. Š i m e č e k , president kraj. soudu
v Uherském Hradišti.
f Prof. Frant. H o l e č e k , první předseda
Matice osvěty lidové v Těšínů.
V. H r u b ý , býv. zem a říšský poslanec
za Frýdecko v Opavě.
Rich. P o r u b á , vrch. pošt. kontrolor v. v.
v Krásně nad Bečvou.
f Dr. J. K o r d á č, býv. advokát v Těšíně.
a přilnul s upřímnou láskou ku svým „Těšínkám", jež vykládaly mu jeho práva, líčily jeho žaly
a stesky a ukazovaly mu dávnou slávu jeho rodu i bojovaly udatně za jeho lidská práva, za jeho
řeč a národnost.
Vida zálibu lidu těšínského na čtení vlasteneckém, zvlášt pokud vlastního Těšínská se týče,
ale zároveň pozoruje, že jen skromný zlomekôbyvatelstva^novinami se obírá, pomýšlel pisatel této
stati dáti lidu do rukou čtení odpovídající intencím „Novin Těšínských1', jež by bylo v každém domě
a ne pouze na okamžik, nýbrž trvale, i připadl na myšlenku vydati „ K a l e n d á ř s l e z s k ý " , jehož
rodiny užívají po celý rok nejen k hospodářským zápiskům, nýbrž i ku čtení po celé dlouhé večery.
Tak vydán o sv. Václavu r. 1896 první ročník „Kalendáře slezského", jenž pak po 10 roku
plnil svůj úkol jako n á r o d n í s l e z s k á č í t a n k a , obeznamuje lid se slavnou historií českou, se
slavnými muži i ženami vlasti i kraje, s vědeckými, uměleckými a hospodářskými vymoženostmi
doby, povzbuzuje ku práci, vzdělání, k pokroku v hmotném i mravním směru. A věru, že „Kalendar
slezský“ poslání své vyplnil, národní vědomí probudil a ku hospodářskému i duševnímu rozmachu
přispěl jak nejlépe o tom svědčí ještě dnes časté vzpomínky lidu Těšínská na „náš kalendář".
Do kalendáře hojně přispívali svými statěmi řed. Vine. Prásek, prof. Landsfeld, rada Hrubý,
Dr. Sláma, Bl. Čížková, rada Lisec, K. Engliš, kněži, učitelé, lékaři i rolníci a dělnici. ^
Také na kalendář nebylo žádného fondu, inserátů poskrovnu a tak muselo se sporiti na vydaní.
Pořadatel sám za vydatné obětavé pomoci své ženy dělal balíky po desíti až 20 kalendářích, sva
zoval je motouzem, psal adresy i průvodní adresy a vlastnoručně nosil je na poštu nádražní maje
tam ze Saské kupy nejblíže. Byla to věru lopota, ale těšila, neboť jinak nebylo by se čteni dostalo
mezi lid. Pohlížeje po více než 25 letech na vykonanou lopotu je pisatel spokojen, nebot símě do
země vržené vzklíčilo a doneslo na Těšínsku užitek dobrý.
Do té doby padá též zakládání r a i f f e i s e n e k na českém Těsinsku. Byly to zkusenosti
získané jednak v soudní praksi, jednak ve styku s hospodáři šatnými, které nás poučovaly, že ne
dost >vá se venkovu laciného a snadného úvěru, čímž hospodářství jeho velmi trpí a hyne. Nepatrne
půjčky několika set zlatých musely býti kontrahovány u spořitelen v Těšíně a Frýdku, k tomu musely
zhotoveny býti dluhopisy a žádosti o zavtělení do pozemkových knih advokátem a při nedodrženi
platebních lhůt úrokových neb kapitálových nastávaly exekuce a vysoké útraty. Tak kdo potřeboval
sto zlatých vypůjčoval 150 zl., neboť těch padesát zl. šlo na vymáhání půjčky advokátem, kolky a t. d.
Proto založeny raiffeisenky na Borové, na Morávce, v Dobré, Domaslovicích a j., kde občane
bez výloh, bez knihovního zavtělováni na 4% dostávali výpůjčky a dle možnosti je spláceli a sve
úspory v dobách dobrých ukládali. Z podobných příčin založena též pisatelem v T ě s i n ě O b č a n
s k á z á l o ž n a pro úvěr živnostníků a řemeslníků. Peněžní ústavy ty dodnes blahodárně působí.
Kolik ušetřeno tu peněz lidu venkovskému na nákladech právních přátel, poplatků, na drahém čase,
zmařeném putováním dříve do měst, kolik grošů, jichž jinak by se nebyly ušetřilo, uloženo v raiffeisenkách, jimiž zesílena chuť k úspornosti a nabytí byť i malého kapitálu.^
Horský lid, zvláště děvčata, neměl v zimě kromě tkalců a dřevorubcu výdělku. Tomu odpomoci
se chtělo zavedením pletení punčoch, živůtků a t. d. z vlny a bavlny na strojích. Dámy těšínské
za součinnosti pisatele a vydatné rady sl. Bl. Čížkové vešly ve styk s podnikatelem Sídlem z Fren
štátu ten zapůjčil pletací strojky a vyslal na Morávku několik zručných pletaček, ktere místní děvuchy
učily'na stroji plésti. Děvuch se přihlásilo hojně, pilně si pletení hleděly a již v červenci 1899 po
řádána ve škole ve Vlaském výstavka pleteného zboží. Výstavka budila obdiv svými důkladnými
výrobky- takže zemský výbor dal na ni subvenci, při zahájení výstavky intervenoval a take baron
Rollsberk se jí osobně zúčastnil, hojně zboží zakoupil a pilným děvuchám odměny udělil. Kok nato
pak pořádána ve Vyš. Lhotách výstavka tkalců a založeno tkalcovské družstvo za pnspem a vydatné
pomoci rady Václ. Hrubého.
,
xot.i a
Bolestně pociťovali národovci těšínští, že není na Těšínsku zadnych ceskych skol pro ceske
děti. Tyto musely navštěvovati školy národní, t. j. ony, v nichž od první třídy učilo se jiz němčině
a ve čtvrté třídě již se v řeči té vyučovalo dle platného výnosu tamního.
Učitelů národně uvědomělých bylo jen poskrovnu. Musíme bohužel zde vytknouti, že ani na
Moravě a tím méně v Čechách nebylo pro tuto žalostnou stránku pochopení, lid slezský ponechán
sám sobě a zžírající germanisaci. Bylo proto nutno, aby Slezané pomohli si sami. Myšlenka rady
Václ Hrubého zříditi spolek pro šíření osvěty a jmenovitě k zakládání českých škol stala se skutkem,
když po vypsané anketě v „Novinách Těšínských" a po několika tirádách původcem myšlenky s pisatelem
na v a l n é h r o m a d ě v T ě š í n ě d n e 8. z á ř í 1898 založena M a t i c e o s v ě t y l i d o v é pro
k n í ž e c t v í T ě š í n s k é . Byli tam zástupci z Pol. Ostravy, Frýdku, Orlové, Bilska a j. vedle
četných pánů a dam z Těšína. Celkem nás bylo 38 a to většinou úředníků, kteří ze svých přijmu
mohli tak tak krýti svoje životní potřeby. Ti chtěli zakládati školy, vydržovati učitele? Nebylo to
bláznovství? A kolik nadšenců přicházelo a chtěli míti ve své obci českou školu! Nelze tu poininouti episody, udavší se brzy po založení Matice osvěty lidové. Pisatel se jednoho dne koupal
v parních lázních, když lázeňský hlásil, že nějaký pán si přeje velmi n u t n ě s mm mluviti, o k a -
mži tě. Rozumí se, že vyvolaný ihned v přírodním kostýmu vstoupil do přední místnosti a tam
osloven národovcem z Frýdku asi takto: „Zařizuji ve Frýdku českou národní školu a žádám vás,
abyste mi bezodkladní k tomu dal deset tisíc zl., kterých nutně je třeba; vždyf na to založena
Matice osvěty lidové!“ My chudáci neměli dosud ani deset tisíc krejcarů. Celý nešťasten a rozzloben
opustil Frýdečan parní lázeň. Než nezoufáme. Neúnavnou prací, poučováním, prosbami nejen doma,
ale i na příslušných místech v Čechách a na Moravě docíleno, že mohly býti založeny Maticí osvěty
lidové národní školy ve Frýdku, v Tošonovicích, na Volovci a v Lazích.
Práci, nadšení a vytrvalosti nebe požehnalo, jak nynější rozkvět českého školství na Těšínsku
a mohutná organisace Matice osvěty lidové svědčí.
Účelem Matice osvěty lidové bylo šířiti osvětu a starati se o vzdělání, mravní zušlechtěm
a hospodářské posílení mezi lidem českým na Slezsku vůbec a knížectví Těšínském zvlášť a mezi
jinými prostředky též zakládání aûdílení stipendií.
První spolková místnost Matice osvěty lidové v Těšíně (nynější Polský Těšín).
Jí náleží proto také spravovati Ž í d k ů v f o n d pro chudé studující z Těšínská. Když totiž
P. K. Žídek, mladistvý vlastenecký farář na Borové dne 5. března 1896 neočekávaně na věčnost se
odebral, usnesli se národovci těšínští ve „Snaze“, aby na jeho pamět zavedla se sbírka, jež by se
věnovala na stipendium pro hodného pilného žáka středních škol na Slezsku. Mínilo se, že zřízeno
bude české gymnasium ve Frýdku. Když ale Němci nás divným způsobem překvapili, takměř přes
noc německé gymnasium ve Frýdku založili, ujednáno, že stipendium bude poskytováno slezským
studentům, studujícím na gymnasiu v Místku, pokud nebude založen střední ústav na Slezsku.
Sbírky vynesly přes 1100 zl. a uloženy byly zatím v Občanské záložně v Těšíně a Matice osvěty
lidové s prof. sborem v Místku udělovala’ stipendia. Sbírky uveřejňovány v „Novinách Těšínských"
a podrobný seznam je uschován u pisatele. Nejhorlivějším sběratelem byl P. Nogol, farář v Sedlištích.
Vypisovati práci politickou a hospodářskou, jmenovitě získání mandátů českých a polských
na slezský sněm, založení hospodářské jednoty v Opavě a ve Frýdku a všech vymožeností pro
venkovsko-selské obyvatelstvo není úkolem této stati a má býti ponecháno nejhorlivějšímu v těchto
otázkách radovi Václ. Hrubému, jenž nešetře času, námahy, studia, peněz, věnoval se cele pracím
těmto s výsledkem mnohdy až překvapujícím. Zapomíná se mnohdy na práce tyto, bez nichž jistě
vymoženostem nynějším bychom se netěšili.
Proto píšeme toto in memoriam.
Frant. Ondetka a Ant. Hořlňek:
.
.
,
Pětadvacet lei cinnosli
sleisKé flallce osvěty lidové.
,
SOI
Národnostní poměry na Těšínsku byly v letech 90. ubohé. Ve všech okresích na
Těšínsku jevil se zřejmý úpadek českého živlu, který v přemnohých národnostně cítících budil
beznadějnost až fatalistickou. Odrodilectví, které sáhlo na kořeny českého živlu na resrasku,
bujelo úžasně jak mezi dělnictvem, tak mezi inteligencí. Všechno podřizovalo se příkazům
německé Vídně. Úřady, závody, jednotlivci předstihovali se v odnárodnovaci akci na Tesmsku.
Česky uvědomělý živel živořil, nejsa schopen života. Odnárodňovací prače mela zen přehojnou.
Počet Čechů na Těšínsku každým rokem klesal. Jako mor šířila se do všech obcí na Tesmsku
germanisace a polonisace.
Dle úředního sčítání bylo na Těšínsku:
^
&
^
jei
Tí
Těšínsko v letech devadesátých.
Roku
Čechů
Poláků
°/„
Němců
%
1880
71.788 27-36
153.724 58'59
36.856
1405
kt
1890
73.897 25 22
177.418 60-55
41.714
14-23
1900
85.553 23'70
218.869 60*69
56.240
15'59
.
1910
115.604 27-09
233.850 5481
76.916
18*03
a|
Dle okresů bylo v r. 1880 Čechů: v okrese polsko-ostravském 80%, bohumínském 12°/0, a
řryštátském 24%, frýdeckém 94%, těšínském 15"/,,, jablunkovském 0-4°/o. V roce 1890 počet št
ten klesl a to: v okrese pol.-ostravském na 76%, bohumínském na 8"1 /„, frystatskem na 17 9 /„,
frýdeckém na 90%, těšínském na 9-227„ a jablunkovském na 0-24°/0. Sčítání z r. 1900 vykazuje v
další značný pokles českého živlu, a to: v o k r e s e pol.-ostravském na 63‘17
frystatskem na m
10 24%, těšínském na 8-8°/0. V roce 1910 jeví se jíž vzrůst českého živlu působením Matice Sf
osvěty lidové. V okrese bohumínském stoupl počet Cechů z 8% na 12%, a v okrese frystatskem
z 10-24% na 22%.
Značného zesílení doznal živel polský a německý. Tak v okrese pol.-ostravskem stoupl
počet Poláků z 10% v r. 1880 na 29'60% v r. 1900. Němci zesílili značně v okresích bohu
mínském, fryštátském a těšínském.
V době 30 let vzrostla populace obyvatelstva na Těšínsku z 262.368 na 426.370, t. j.
o 63°/ Přibývalo tudíž obyvatelstva v jednom desítiletí o 21%. Dle národnosti přibylo v tomto p
období: Čechů 43.816, t. j. 60%, Poláků 80.126, t. j. 52%, Němců 40.060, t. j. 109%. Nejvetsi v
nápor proti českému živlu prováděn byl v období mezi r. 1880—1900. V te dobe byl prirustek T
Čechů velmi nepatrný, t. j. pouhých 19% oproti 49% přírůstku Poláků a 52% prírůstku Nemcu r(
Teprve v desítiletí 1900—1910 byl český živel na Těšínsku vyburcován.^ Počet Cechu stoupl n
z 85.553 v r. 1900 na 115.604 v r. 1910, vzrostl tedy o 30.051 příslušníků, t. j. o 35°/0r;
Nápor na český živel jasně odrážel se v obcích: Albrechtice, Rychvald, Dombrová, Lazy, n
Petřvald, Malé Kunčice, Vrbice, Pudlov, Hrušov, Ratimov, Leskovec a j.,k d e při sčítání z r. 1880 b
byla veliká většina českého obyvatelstva, při sčítání v r. 1890 napočítána však jen nepatrna n
menšina českého obyvatelstva, nebo toto, jako na př. v Albrechticích, trikem sčítacího komisare
přeměněno prostě na obyvatelstvo národnosti polské.
Na zničení českého živlu na Těšínsku nešetřila rakouská vláda ani nákladem ani prostředky.
Volební řád jak do sněmu zemského tak na radu říšskou zpracován tak, že nadpoloviční většina
slovanského obyvatelstva ve Slezsku měla v uvedených zákonodárných sborech jen nepatrne "
zastoupení. Přirozeně, za takových poměrů nemohl český živel ve Slezsku a na lesinsku
zvláště náležitě se rozvinouti. Vyčerpán a vysílen soustavným potlačováním a pronásledováním,
zlhostejněl k národním zájmům a resignovaně pohlížel do budoucnosti, přinášející mu uplny
zánik. Přes tento trpný stav nebylo však určeno Čechům na Těšínsku zahynouti. Našlo se n
několik lidí, kteří těžce nesli tíživé postavení českého živlu na Těšínsku a toužili zachrániti, v
co za daných poměrů se zachrániti dalo.
A těmto lidem patří dnes po 25 letech dík veškerého českého obyvatelstva na Těšínsku, £
že první zvedli prapor odboje na záchranu českého živlu na Těšínsku. Jsou to .
Vencesíav H r u b ý , bývalý zemský a říšský poslanec za okres frýdecký, t. č. v Opavě,
Frant. H o l e č e k , profesor gymnasia v Těšíně,
Dr. J. K o r d á č, advokát v Těšíně,
Bedřich Š i m e č e k , sekretář krajského soudu v Těšíně, nyní president krajského
soudu v Uherském Hradišti,
Richard P o r u b á , poštovní úředník v Těšíně, nyní ve výslužbě v Krásně nad Bečvou,
P. Ant. F u š e k , nyní farář ve Slezské Ostravě.
Uvedeni skupili kol sebe hrstku nadšených národních pracovníků soustředěných v literárnězábavném klubu „Snaha“ v Těšíně, ustaveném v r. 1883.
Po 15 letech vychází z tohoto klubu poznání, že na Těšínsku nelze pracovati pouhou
zábavně-společenskou činností, že národní práci na Těšínsku nutno postaviti na reálný základ
a způsobem praktickým čeliti proti náporu germanisačnímu. O soustavně již tehdy prováděné
polonisaci nebylo příliš uvažováno. Mezi Poláky av Čechy panovala „zgoda", která ovšem byla
jen k naší škodě. Polák byl Slovanem a stal-li se z Čecha Polák — zůstal přece jenom Slovanem.
Takový byl tehdy názor. Svědčí o tom nesporně tento důkaz:
Předsedou „Towarzystwa ošwiaty ludowej dla Ksi§stwa cieszynskiego" byl dr. Fischer,
který byl zároveň až do své smrti předsedou českého spolku „Snaha“.
V
důsledku v předu uvedeného poznání došlo pak v r. 1898 k uskutečnění založení
obranného spolku národního. Spolek utvořen byl dle vzoru „Towarzystwa ošwiaty ludowej"
a nesl název „Matice osvěty lidové pro knížectví Těšínské". Úkolem tohoto spolku bylo doplňovati
a z části nahražovati existující již tehdy Matici opavskou a pracovati pro účely Ústřední matice
školské.
Ustavující valná hromada v život vyvolané Matice osvěty lidové konala se dne 8. září 1898
v Těšíně. Prvním předsedou byl Frant. Holeček, profesor německého gymnasia v Těšíně,
místopředsedou dr. J. Kordáč, advokát v Těšíně, jednatelem Bedřich Šimeček, sekretář krajského
soudu v Těšíně a pokladníkem Richard Porubá, poštovní úředník v Těšíně.
Spolek uveden byl v život a čekala jej tuhá a obtížná práce.
Počáteční činnost Matice osvěty lidové.
Počáteční činnost Matice osvěty lidové byla velmi obtížná. Krajně nepříznivé národnostní
poměry na Těšínsku překážely náležitému rozvoji mladé obranné organisace a narážely na
veliké neporozumění širokých vrstev lidových. Českého školství, v pravém slova smyslu, na
Těšínsku nebylo. Bylo zprzněno pověstným Zeynkovým nařízením, dle něhož už od 8. školního
roku mělo se vyučovati na všech slovanských školách všem předmětům školním jazykem
německým. Nařízení toto plněno bylo učitelstvem až příliš otrocky. Mělo za následek, že i v obcích
ryze českých vyučováno bylo němčině a to hned v první třídě. Byly ovšem i výjimky, že
někteří učitelé snažili se obejiti nařízení a vyučovali dítky duchem národním. Výjimky tyto
byly však velmi vzácné. Učitel, aby uchránil se výtek inspektorových, učil dle předpisů. Českých,
národně uvědomělých učitelů bylo v těch dobách na Těšínsku málo. Odchováni většinou na
německém učitelském ústavu v Těšíně, vychovávali v těmž duchu. A tak se stávalo, že v duchu
Zeynkových nařízení odchovávaly školy lidi povah zotročilých, bez jakéhokoliv národního vědomí,
nakloněných duchu rakouskému, kráčejících v životě tam, kde kynul osobní prospěch. Tak si
toho přála rakouská vláda, tak si toho přál všemohoucí německo-židovský kapitál. Úžasný
rozmach německého kapitálu, podporovaného vládou a úřady, jeho ohromná moc a vliv, upevnil
v lidu národně neuvědomělém mínění, ž e j e d i n o u s p á s o u a j e d i n ý m p r o
s t ř e d k e m k z a j i š t ě n í e x i s t e n c e je n ě m č i n a .
Čeština neznamenala nic. V úřadech, na závodech, ve fabrikách mluvilo a jednalo se pouze
německy. Na závody dosazováni němečtí inženýři a úředníciv ve státních a zemských úřadech
vládli Němci. Český člověk byl nanejvýš nějakým písařem. Český člověk stěží se dorozumíval.
Ký div, že považoval němčinu za nutnou a potřebnou, a že šmahem posílal dítky do škol
německých. S nedůvěrou pohlížel na všechny národní organisace a vyhýbal se národní práci,
která přinášela mu jen pronásledování a často byla příčinou i zničení jeho existence. Pracovat
za takových poměrů na poli národním bylo cínem odvážným. Přes to zakladatelé Matice osvěty
lidové nelekali se těchto obtíží a s chutí usilovnou a s nadšením uchopili se těžké a také
nevděčné práce národní.
První snahou výboru Matice osvěty lidové bylo přesvědčiti lid o n u t n o s t i n á
r o d n í v ý c h o v y š k o l s k é . Vycházeje z předpokladu, že jen zdravá národní výchova
školská může dáti dobrý základ pro upevnění národních našich snah v budoucnu na Těšínsku,
přikročil výbor ihned k zřizování škol mateřských. A poněvadž národní výchova v tehdejších
dobách nejvíce ohrožována byla v obcích průmyslových, v nichž závody jsouce v držení našich
nejzavilejších národních odpůrců Němců a židů, usilovně prováděly germanisaci zakládáním
škol německých a přímo násilně nutily rodiče odvislé na závodech posílati dítky do škol
německých, přikročeno bylo ihned v r. 1898 a 1899 k zřízení dvou mateřských škol v Michál
kovicích. Na Polské Ostravě zřízeny rovněž dvě mateřské školy (1900—1902).
Jak těžko probíjela se národní činnost matiční na Těšínsku vidno z toho, že v době
9 let zřízeno bylo pouze 14 odborů matičních. Intensivnější činnost nastala teprve přeložením
sídla ústředního výboru z Těšína do Pol. Ostravy v r. 1908. Od té doby vyvíjela se činnost
Matice osvěty lidové velmi utěšeně a jak sami činitelé matiční doznávají, přeložení ústředního
výboru znamenalo význačný mezník v dějinách Matice osvěty lidové.
členi
Ostr
a ki
Před
ve S
pou;
máti
Vývin organisace.
První matiční odbor založen byl 8. září 1898 v Těšíně. Byl to odbor kmenový, který
zastával současně funkci ústředního výboru. K založení místních odborů došlo teprve v roku
1899, a to 5. května, kdy založeny odbory: v Dobré, Michálkovicích, na Morávce a v Polské
Ostravě (nynější Slezská Ostrava). Tyto čtyři odbory jsou nejstarší a budou příštího roku
slaviti jubileum svého 25-letého trvání. V témž roce založen byl ještě dne 30. září odbor
v Lazech.
Počáteční nadšení, které tak pěkně projevilo se v založení 5 odborů, ochablo. Teprve
po dvou letech v r. 1901 zřizuje se odbor v Dombrové a Muglinově. A zase ochablost trvající
plných pět let. Národní život na Těšínsku jakoby odumřel. Těšínsko zachváceno sociálním
hnutím, které razilo si vítězně cestu do revíru a přenášelo se i na venek. Postaveno na základ
internacionální (mezinárodní, vlastně beznárodní) ostře stavělo se proti národnímu hnutí. Lid
národně zvlažněl, zlhostejněl. Otázka národního bytí ustoupila otázce sociální, deroucí se živelní
silou do předu a ponechávajíc v otázkách národních volné pole Němcům a Polákům, kteří
dovedně využitkovali dané situace. Němci a Poláci těžili, my upadali. Ztráceli jsme jednu obec
za druhou, tisíce našich dětí se poněmčovalo a popolšťovalo.
Zvolna, velmi zvolna a těžko probouzelo se Těšínsko z těžkého spánku.
P ř e h l e d v y k o n a n é práce.
Organisace.
Organisační síť matičních odborů je v přítomné době rozprostřena nejen na celém obvodě
Těšínská, ale také částečně též na Hlučínsku. Do roku 1918 bylo založeno celkem 44 odborů na
Matice osvěty lidové výhradně jen na Těšínsku. Od roku 1918 a hlavně po rozdělení Těšínská se
založeno dalších 77 odborů matičních.
r e
Koncem roku 1923 čítala matiční organisace 108 odborů na Těšínsku a Hlučínsku. V pří poli
tomné době čítá matiční organisace 121 o d b o rů , z toho 10 připadá na Hlučínsko.
to i
Na Těšínsku zřízeny okresní sbory matiční pro obvod bohumínský, orlovský, fryštátský, si
česko-těšínský, jablunkovský, frýdecký a slezsko-ostravský; na Hlučínsku pak okresní sbory finí
drž
pro severní a pro jižní část Hlučínska.
v C
V
čele těchto okresních sborů stojí matiční okresní jednatelé, osvědčení to národní
a kulturní pracovníci, kteří s delegáty jednotlivých matičních odborů projednávají veškeré
národní, kulturní, školské a sociální záležitosti, týkající se jejich obvodů a obcí. Organisace tato je <
řad
je vzorná a výsledky práce tisíců dobrých českých lidí jsou skvělé.
Matiční organisace čítá dnes okrouhle 18 tisíc skutečných, zakládajících a přespolních
členů. Je zároveň nejmohutnější národní organisací ve Slezsku vůbec.
Celá matiční organisace spravována je ústředním výborem, jehož sídlem je Siezská
Ostrava — největší to české město ve Slezsku. Cleny ústředního výboru jsou čelní národní
a kulturní pracovníci ze všech vrstev občanstva a z různých krajů Těšínská a Hlučínsku.
Předsednictvo slezské Matice osvěty lidové zdolává obrovskou agendu pomocí ústřední kanceláře
ve Slezské Ostravě a její odbočky v Českém Těšíně.
Č in n o s t š k o ls k á .
Školy střed n í.
1. České reálné gymnasium v Orlové.
Do roku 1909 nemělo Těšínsko ani jediné české střední školy. V té době byl ve Slezsku
pouze jediný český střední ústav — české soukromé gymnasium v Opavě, vydržované Ústřední
maticí školskou. Průmyslově bohaté Těšínsko bylo vůbec bez střední české školy, přes to, že
Obecná škola v Bohumině-nádraži. Založena a vydržována slezskou Matici osvěty lidové.
na Těšínsku žilo ve skutečnosti dvě stě tisíc Čechů. Stav tenlo byl neudržitelný a proto rozhodla
se Matice osvěty lidové bez dlouhého rozmyšlení zříditi počátkem školního roku 1909 české
r e á l n é g y m n a s i u m v O r l o v é na Těšínsku, kde v tutéž dobu otevřeno bylo
polské gymnasium. Matice neměla dostatek hmotnýah prostředků na vydržování ústavu a přes
to odvážila se s hotovostí 800 korun do stavby budovy pro toto gymnasium, která vyžádala
si nákladu přes 150.000 korun. Vydržování a vybudování gymnasia v Orlové hrozilo Matici
finanční katastrofou. V kritické chvíli pomohla Ústřední matice školská, která převzala vy
držování orlovského gymnasia i budovu se zatížením hypotekárním do své správy. Gymnasium
v Orlové bylo po převratě převzato do státní správy a druhá část budovy státem dostavěna.
Ústav tento zachránil český živel na Orlovsku a s radostí konstatujeme, že Orlovsko
je dnes nejsilnější českou baštou na těšínském pohraničí. Ústav vzkvétá a odchoval nám již
řadu zdatných národních pracovníků.
2. Dívčí lyceum a dívčí ref. reál. gymnasium ve Slezské Ostravě.
•v
r
Š
Dne 15. září 1911 zřídila slezská Matice osvěty lidové druhý český střední ústav na
Těšínsku — d í v č í l y c e u m n a S l e z s k é O s t r a v ě , které mělo za účel vychovávati
dívčí dorost slezský v mateřském jazyku, neboť v celém Slezsku a na moravském Ostravsku s
nebylo jediného českého dívčího středního ústavu. Po převratu změněn byl ústav na dívčí s
ref. reál. gymnasium ve Slezské Ostravě a v roce 1922 převzat do státní správy. Ústav plní ®
ze zdarem svoje poslání a odchovává nám řadu zdatných a uvědomělých českých žen.
X
3. České ref. reál. gymnasium v Českém Těšíně.
s
z
Po rozdělení Těšínská přikročila slezská Matice osvěty lidové v roce 1921 ku zřízení ^
č e s k é h o r e f . r e á l . g y m n a s i a v Č e s k é m T ě š í n ě , poněvadž v celéin rozsáhlém f
okrese těšínském nebylo českého středního ústavu.
Rozdělením města Těšína na část českou a polskou zůstaly všechny střední ústavy polské
a německé v části polské a proto bylo nutno zříditi v Čes. Těšíně český střední ústav, aby
byla umožněna jeho návštěva dětem domorodého obyvatelstva slezského ze širého okolí. Je
zajímavo, že býv. ministr školství a národní osvěty Dr. Šusta odepřel povolení ku otevření t
tohoto ústavu a že na důrazné zakročení bylo povolení konečně uděleno. Ústav vyžadoval ^
velikých nákladů udržovacích a zařizovacích, leč krásná návštěva jeho svědčí o tom, že Matice £
otevřením jeho utužila naše národní a státní zájmy v tomto jistě důležitém kraji. Ústav má ,
tři ročníky, celou řadu poboček a je navštěvován 392 žáky. Stát převzal ústav do své správy ,
začátkem školního roku 1923-24.
V
Současně se zřízením matičního gymnasia v Českém Těšíně zřízeno bylo na popud Matice j
osvěty lidové české státní ref. reál. gymnasium v Bohumíně-nádraží, které má veliký národní
význam pro Bohumínsko. Existence obou těchto středních škol zabezpečena jest vzornou r
organisací českého obecného a občanského školství v soudním okrese bohumínském, fryštátskéin, česko-těšínském a jablunkovském.
i
Těšínsko má tudíž v přítomné době čtyři české střední školy a jeden český učitelský
ústav ve Slezské Ostravě, zřízený ještě za Rakouska. Mimo to stává v Bohumíně-nádraží
německé státní gymnasium a v Orlové polské soukromé gymnasium, které sotva je vydržováno i
z peněz polských obyvatel na Těšínsku. Německé gymnasium státní ve Frýdku, zřízené rakouskou
vládou za účely gerinanisačními, bylo před nedávnem naší vládou pro nedostatek „českého"
žactva uzavřeno.
O
české střední školství na Těšínsku je postaráno a jeho počet vyhovuje plně potře
a početnosti českého lidu na Těšínsku.
v
*
Školství odborné.
4. Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická v Karvinné.
Jako středních, nebylo ani českých odborných škol na Těšínsku. Potřeba odborného j
školství prokázána byla ohromným průmyslovým rozvojem Těšínská a Ostravska. Dřívější
rakouská vláda neměla pro potřeby českého školství obecného porozumění, natož pro potřebu
škol středních a průmyslových. Za rakouské vlády nebylo ovšem na zřízení české průmyslové
školy na Těšínsku ani pomyšlení. Rakouská vláda nezřídila ji ani v Ostravě, ačkoliv čeští
činitelé o její zřízení po leta usilovali. Také umísťování českých absolventů průmyslové školy
na zdejší německo-židovské závody nemělo by výsledku.
O zřízení české průmyslové školy mohlo býti jednáno teprve po utvoření samostatného
státu československého a po rozhodnutí o Těšínsku. Po úřadě s národními činiteli na Karvínsku
usneseno jednomyslně dožadovati se u vlády zřízení vyšší průmyslové školy v Karvinné,
středisku uhelného průmyslu na Těšínsku. Ačkoliv zřízení této školy bylo nutné a potřeba
její naléhavá, nebyla vláda myšlence této nakloněna a odepřela zřízení školy, poukazujíc na
blízkost nově zřízené státní vyšší průmyslové školy ve Vítkovicích. Zástupci českého Těšínská
však od požadavku svého neustoupili a když vláda důsledně trvala na svém stanovisku, převzala zřízení vyšší průmyslové školy slezská Matice osvěty lidové. Po dlouhém jednání vláda naší
republiky konečně zřízení s o u k r o m é v y š š í p r ů m y s l o v é
a mistrovské
školy s t r o j n i c k é v K a r v i n n é p o v o l i l a .
Průmyslové ústavy otevřeny byly začátkem školního roku 1921 nákladem a ve správě
slezské Matice osvěty lidové za pomoci města Karvinné. Hojná návštěva ústavů žáky z rodin
slezských svědčí o velikém významu léto školy pro Těšínsko. Školy jsou podporovány státem
a město Karvinná vystavělo pro ně nádhernou budovu. Školy mají nyní své samostatné dílny.
Mistrovská škola strojnická vyslala již v roce 1923 první odchovance do životní praxe. Absolventi
vyšší průmyslové školy půjdou do životní praxe příštím rokem. V přítomné době jedná Matice
se státem o převzetí průmyslových škol českých v Karvinné do státní správy. Je naděje, že
začátkem školního roku 1924/25 budou ústavy již ve státní správě. Dlužno poznamenati, že
dosud ani jediná z velikých národních jednot neodvážila se zříditi svým nákladem vyšší
průmyslové školy, jichž vydržování a zařízení vyžaduje velikých obětí. Průmyslové ústavy
v Karvinné přinesou naší české věci na Těšínsku dobré ovoce.
Č eské ob ecn é a m ěšťanské š k o lstv í na T ě šín sk u .
Základem školství na Těšínsku bylo školství české. Školy zřizovány byly při farách
a nesly název „farní škola". Přesná statistika českých škol známa je z roku 1831, kdy na
Těšínsku, t. j. celém, před rozdělením, bylo 116 škol českých a 3 školy německé Polských
škol tehdy vůbec nebylo Polština začala se zaváděti do škol na Těšínsku v r. 1834, kdy
vedle 84 škol českých a 17 škol německých bylo 27 škol česko-polských. Čistě polské školy
vyskytují se na Těšínsku teprve v r. 18H5, tedy v minulosti celkem nedávné. V tomto roce
bylo na Těšínsku 45 škol českých, 17 německých a už 90 škol polských. Z toho nejlépe vidno,
jak čeština byla všude zatlačována a podporována polština. Stalo se tak následkem nové rakouské
ústavy, která znala na Těšínsku pouze Němce a vedle nich Poláky. Od r. 1860 začalo se již
Těšínsko soustavně poněmčovat a popolšťovat. Polština zaváděna do škol, kostelů i úřadů.
Popolštování napomáhal silně veliký příliv haličského dělnictva a polské inteligence do prů
myslových středisk na Těšínsku, které v letech šedesátých počínaly svůj amerikánský rozvoj,
čímž vysvětluje se také značný vzrůst škol polských.
Roku 1874-75 měl fryštátský okres školní jen jednu německou školu, za to ale 14 českých,
i utrakvistické a 24 polských škol.
Okres těšínský měl 34 českých, 3 utrakvistické, 4 německé a 67 polských škol. Frýdek
neměl žádné německé školy, ale 2 česko německé, které později po pádu města Frýdku do
rukou německých přeměněny byly úplně na německé. Celé Těšínsko mělo v té době 48 škol
českých, 2 česko-německé, 18 německých, 136 polských a 10 utrakvistických.
Roku 1900-1901 bylo na Těšínsku 55 českých škol, 8 česko-německých, 21 německých,
3 utrakvistické, 143 polských a 7 polsko-německých.
Roku 1910 bylo na Těšínsku českých veřejných škol 70, česko-německých 5, něme
ckých 41, polských 154 a německo-polských 22. Českých občanských škol bylo na Těšínsku 6.
V
r. 1914 bylo na Těšínsku 78 českých obecných škol, z nichž značná část vedena byla
ještě duchem utrakvistickým. Vedle toho bylo 7 obecných škol matičních. Všech žáků bylo
19.612, občanských škol bylo 7 s 2102 žáky. Střední školy 2 soukromé (matiční) s 320 žáky.
Celkem navštěvovalo české školy na Těšínsku v r. 1914 21.944 žáků.
Po rozdělení Těšínská nastala v organisaci českého školství úplná změna. V r. 1922-23
bylo na českém Těšínsku 150 českých škol s 596 třídami a 25.625 žáky. Občanských škol 19
se 128 třídami a 5568 žáky. V přítomné době má Těšínsko celkem přes 190 českých škol
obecných, občanských, středních a průmyslových, které navštěvuje víc než 33.000 žáků a žákyň.
Kromě těchto škol je na Těšínsku ještě řada škol hospodyňských, rodinných, živnostenskopokračovacích, 1 hospodářská škola v Českém Těšíně a 1 obchodní škola v Orlové.
Po celou dobu svého trvání věnovala Matice osvěty lidové největší péči národnímu
školství na Těšínsku. Její více než skrovné prostředky hmotné znemožňovaly v dobách mírových
hojnější zřizování českých škol na důležitých místech. Široká česká veřejnost neznala národních
potřeb Slezska a neznala takřka Slezska vůbec. Nebylo možno dovolati se podpory pro národní
potřeby slezské ani u vůdčích činitelů národních, a bohužel ztráty, které jsme ve Slezsku
a zvlášť na Těšínsku vinou naší národní lhostejností utrpěli, nedají se takřka ani odčiniti.
O této věci daly by se psáti celé kapitoly a z nich přesvědčil by se náš národ jak chybil, že
o Slezsko nejevil žádného zájmu.
Přes to podnikala Matice osvěty lidové vše možné, aby alespoň na nejdůležitějších
bodech Těšínská zřídila české školy, kterých nebylo možno dosíci od tehdejších rak. úřadů.
Za svého trvání zřídila školy v L azích , ve V olovci, V rb ici, Frýdku, RychvalděP o d lesí, v R ych vald ě na A lp ín ce, v B oh u m ín ě-n ád raží, v D ol. T o šo n o v icích u Těšína
a po převratě: v H rčavě, H lu ch o v é, D o ln í a H orní L om n é, Z ávadě a v K oňské. Pro
školy v Bohumíně-nádraží, ve Vrbici, ve Volovci u Těšína, v Dol. Tošonovicích, v Rychvaldě
na Alpínce postavila svým nákladem školní budovy takřka bez krejcaru a byly doby, kdy
hrozil jí exekuční prodej těchto školních budov pro nezaplacení dluhů na budovách váznoucích.!
Ústřední matice školská pomáhala vydržováním učitelských sil na těchto školách a mimol
to převzala i některé školní budovy do svého majetku.
Přes veškeré snahy nepodařilo se však zříditi v Těšíně českou školu jedině proto, žel
nebylo prostředků na zakoupení budovy a vydržování školy.
Pozdější doby ukázaly nám jasně, jak těžké chyby jsme se dopustili, že nezřídili jsme
české školy v Těšíně.
Č esk é státn í š k o lstv í o b ecn é a ob čan sk é na T ě šín sk u .
Po rozdělení Těšínská přikročila Matice osvěty lidové k usilovné organisaci českého
školství v obcích okresu fryštátského a těšínského, v nichž před tím českých škol vůbec
nebylo. Ano, byly sice v těchto obcich kdysi před lety české školy, ale školy tyto byly bud
změněny na školy polské nebo německé.
Z celé řady těchto obcí obrátilo se domorodé slezské obyvatelstvo na Matici se žádostí
o zřízení českých škol.
Z národnostních důvodů nebylo možno zřuovati školy veřejné a proto podniknuty
kroky, aby v obcích těchto zřízeny byly české státní školy obecné a občanské.
Český živel není na Těšínsku v menšině. Český živel je ve zdejším kraji živlem domo
rodým a od pradávna v zemi usedlým. Proto nemůže býti mluveno o české menšině na
Těšínsku a školy tyto nemohou býti považovány za školy menšinové.
Péčí Matice osvěty lidové zřízeny byly od rozdělení Těšínská až po dnešní dobu české
školy vydržované státem v následujících obcích :
V politickém
okrese
fryštátském:
A lb rech tice, D ark ov, B oh u m ín -nád raží, Fryštát, K arvinná, S o v in ec, Karvinná
na h ran icích , L ouky, P etro v ice, Ráj, Staré M ěsto, Ston ava, S u ch á H orní Šunychl,
Z ávada.
V politickém okrese česko-těšínskéin:
B lu d ov ice D o ln í, B y střice, Guty, Chotěbuz, H rčava, H radiště, H rádek, Hluchová,
Jab lu n k ov, K arpentná, K oň sk á, D o ln í L išn á , K om orní Lhota, D oln í Lom ná, Horní
Lom ná, L yžb ice, M ilik ov, M istřo v ice, M osty u J a b lu n k o v a , N á v sí, N ěbory, Nýdek
O ldřichovice, P ísek , R opice, Ř eka, Č eský T ěšín , T rlíěk o H orní, T řin ec, T řítěž, Tyra,
V endryně, Žukov D o ln í a H orní.
Zřízeno celkem 49 českých škol se 102 třídami a 25 pobočkami, které navštěvovány
jsou 4350 dětmi ve státní správě.
Pro české školy v Bohumíně-nádraží, Karvinné, Fryštátě, Českém Těšíně, Třinci,
Jablunkově vybudovány byly nádherné školní budovy, které hlásají, že český živel v těchto
pohraničních důležitých místech procitnul z dlouholetého spánku, do něhož byl vnucen zlobot
bývalých rakouských germ anisatorů a polonisatorů.
Nutno na tomto místě před celou českou veřejností žalovati na to, že převážná většina
těchto státních škol je nevhodně umístěna, že nemá vlastních školních budov, čímž slibný
vývoj těchto škol jest krajně ohrožen. Domorodý slezský lid přihlásil se ku svému národu
a státu a je na povolaných činitelích vládních, aby mu pro jeho děti vybudovali řádné školy,
Kromě státních škol byly zřízeny veřejné školy české v následujících obcích na Těšínsku :
V
B o h u m ín ě -m ě stě , D o m b ro v é, N ě m e c k é L u ty n i, P o ls k é L u ty n i, R y c h v a ld ě ,
Pudlově, S k ře č o n i a v e ^ V ě řn o v ic íc h v okrese fryštátském ; v H n o in ík u , M o stech u C.
Těšína, S ta n islo v ic íc h , Š u m b a r k u a v T řa n o v ic íc h v okrese česko-těšínském.
O b č a n s k é školy.
Nákladem Matice osvěty lidové zřízeny byly v dobách mírových české občanské školy
v Lazích a v R atim o v ě . Po rozdělení Těšínská zřízeny byly na popud Matice osvěty lidové
občanské školy: v B o h u m ín ě -n á d ra ž í, D o ln íc h B lu d o v ic íc h , ve F ry š tá tě , J a b lu n k o v ě ,
Německé L u ty n i, K a rv in n é , P r o s tř e d n í S u c h é , Č. T ě š ín ě a v T ř in c i.
Obecná škola v Dol. Tošonovicích. Založena a vydržována slezskou Matici osvěty lidové.
V přítomné době je na Těšínsku celkem 19 českých občanských škol jednak veřejných,
jednak státních.
, „.
Každou nově zřízenou českou školu na Těsínsku podporovala Matice osvěty hdove pn
zařizování, obstarávání místností a učebných pomůcek.
S radostí prohlašujeme, že jsou již jen tři obce na Těšínsku, v nichž dosud české školy
není, ale i v těchto budou v nejbližší době zřízeny.
M ateřsk é šk o lstv í.
Velmi důležitým faktorem v českém školství na Těšínsku je mateřské školství matiční.
Zvlášť v průmyslových obcích, kde poměry národnostní jsoii^velice pestré, má matiční mateřské
školství význam nejen po stránce národní, ale i sociální. České dělnictvo mělo veliký zájem
na zřizování českých matičních škol na Těšínsku, poněvadž německo-židovské závody prů
myslové zřizovaly matiční školy německé, aby v nich germanisovaly české děti již v nejútlejším
věku.
Slezská Matice osvěty lidové po všechna leta svojí činností snažila se, pokud to hmotné
prostředky dovolovaly, zřizovati mateřské školy, aby v nich mohly býti české děti vychovávány
pro vstup do českých škol obecných.
Od počátku své činnosti zřídila slezská Matice osvěty lidové ve své správě a vydržovala
úplně české mateřské školy v následujících obcích:
Na
Těšínsku: v politickém
1. M ichálkovice I.,
2.
, »
II.,
3.
»
III.,
4. Polská O strava=Zárubek,
5. Polská O strava=Hladnov,
6. R advanice,
7. M uglinov I.,
8. M uglinovíM exiko,
9. Ratim ov,
10. H eřm anice I.,
11. H rušov I.,
12. H rušov, kolonie Ida,
13. H eřm anice II.,
14. Staré M ěsto u Frýdku
15. Staré H am ry,
V
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
14.
45.
46.
politickém okrese
O rlová na M iihsam ě
Lazy,
D om brová,
O rlovásK opaniny,
P etřv ald I.,
P etřv ald II.,
P etřv ald III.,
B ohum ínsnádraži,
D ětm arovice,
Porem ba,
R ychvald u kostela,
R ychvald na Podlesí,
R ychvald na A lpínce,
O rlová »Zim ný důl«,
P ro střed n í Suchá,
Z áb latí u Bohumína,
V rbice u Bohum ína,
K arvinná I.,
K arvinná II.,
K arvinná na hranicích,
K arvinná Sovinec,
Pudlov u Bohumína,
Bohumínsm ěsto,
Skřečoň u Bohum ína,
Staré M ěsto u F ryštátu,
D olní Suchá,
F ry štát,
N ěm ecká Lutyně,
H orní Suchá,
M arklcvice u F ryštátu,
Polská Lutyně,
V politickém
47. Třinec,
48. Šumbark,
okrese frýdeckém:
založena roku 1898
»
» 1899
»> 1908
»
»
1900
»
» 1902
»
>» 1902
»
» 1903
»
» 1909
»>•
»> 1907
»>
» 1900
»
1909
»
»
1912
»
» 1909
» 1910
»
»
1911
fryštátském:
založena roku 1902
»
»
1903
»
» 1905
»
»
1908
»
»
1908
»
»
1909
»
»
1910
»
»
1909
»
» 1909
»
»
1909
»
» 1909
»
»
1911
» 1911
»
» 1910
»
1910
»
»
1910
»
»
1911
» 1913
» 1921
»
» 1923
» 1923
»
1920
»
» 1920
»
» 1921
» 1921
»
» 1921
»
» 1921
»
» 1922
»
» 1922
»
» 1923
»
» 1923
okrese těšínském:
založena roku 1920
>»
» 1921
49.
50.
51.
52.
53.
JablunkoV,
Český T ěšín í.,
Český T ěšín II.,
Šibice u Čes. T ěšína,
N ávsí u Jablunkova,
založena roku
»
»
»
»
»
»
»
»
1922
1923
1923
1923
1924
Na
Hlučínsku:
54. Petřkovice,
založena roku 1921
55. Hlučín,
»
»
1921
Samostatné budovy vystavěny nebo zakoupeny byly pro m ateřské školy v Hrušově
na Idě, Muglinově, Vrbici, Pudlově, Záblatí, Porembě, Heřmanicích, Starém Městě u Frýdku,
Bohumíně-nádraží a v Hlučíně.
Mateřské školy Matice osvěty lidové vychovaly za dobu svého trvání desetitisíce českých
dětí a zachránily je před odnárodněním.
Činnost kulturní.
Ihned při svém založení sledovala Matice cíl lidovýchovný. Národně málo uvědomělý
lid na Těšínsku potřeboval výchovy. S jakým nadšením se na tomto poli pracovalo, o tom
zmiňuje se ve svých vzpomínkách jeden ze zakladatelů Matice osvěty lidové pan Bedřich
Šimeček, uveřejněných v této výroční zprávě. Výchova těšínského lidu vedena dvojím sm ěrem :
P ř e d n á š k o u a k n i h o u . Národní buditelé na Těšínsku jezdívali po vesnicích a před
náškou nebo zábavou burcovali lid z národní zaostalosti, připomínajíce mu zašlou slávu českého
národa a budíce v něm lásku k české věci a statečnost v boji za práva národní.
Jako mluvčí těšínských Čechů stala se Matice střediskem veškerého národního a kultur
ního snažení na Těšínsku. V Matici soustřeďovaly se a dosud soustřeďují veškeré nitky českého
národního a kulturního snažení, odtud vycházely a dosud vychází popudy a náměty na upevnění
národních snah. V lůně Matice zrodila se myšlenka vydávání prvních českých novin na
Těšínsku, jichž první číslo pod názvem „ T ě š í n s k é N o v i n y “ vyšlo 1. prosince 1894.
0 dvě léta později uvedena ve skutek nová myšlenka vydávání „ S l e z s k é h o k a l e n d á ř e " .
Slezská Matice osvěty lidové stala se opravdovou ochránkyní utlačovaného češství^ na
Těšínsku, rozhodným mluvčím těšínských Čechů a nejpevnější pohraniční stráží pro zabezpečení
národních a státních zájmů republiky.
Kulturní činnost slezské Matice osvěty lidové je velmi obsáhlá a není možno v kusé
zprávě do všech podrobností vylíčiti práci, kterou na Těšínsku během svého 25-letého trvání
vykonala a dosud pro dobro a upevnění českých a státních zájmů koná.
Přednášky.
Za dobu svého trvání uspořádáno bylo Maticí tisíce přednášek vzdělávacích a lidovýchovných.
~
,
...
V
pohnutých dobách za rakouské vlády uspořádána byla Matici rada veřejných schůzi,
na nichž jednáno bylo o akutních otázkách národnostních a školských. Mohutným dojmem
působila zvláště maniřestační schůze v Orlové v r. 1911 pro zřízení II. české university v Brne,
která vyzněla mohutným projevem celého Těšínská pro zřízení této vysoké školy. Kromě toho
byla uspořádána celá řada přednášek universitních, na nichž přednášeli profesoři české
techniky v Brně.
Po rozdělení Těšínská se přednáškový ruch na Těšínsku značně rozvinul založením
matičních odborů. Přednášky pronikly i do nejzapadlejších horských vesnic na Jablunkovsku.
Lid velmi rád poslouchá přednášky a zvláště přednášky se světelnými obrazy s oblibou
navštěvuje. Pro pořádání přednášek světelných má Matice k disposici projekční aparáty, které
po celý rok jsou v činnosti. Počet absolvovaných přednášek každým rokem vzrůstá.
Kursy.
Této části praktické lidovýchovy věnuje Matice osvěty lidové zvýšenou péči. Zájem pro
pořádání kursů stoupá. Kursy jsou četně navštěvovány a těší se značné oblibě. Od počátku
svého trvání uspořádala slezská Matice osvěty lidové celkem 196 kursů. Z tohoto poctu připadá
na kursy šití prádla a šatů, střihů a vaření 150, na kursy občanské výchovy, kursy jazyka
českého a jiné 46. Kursy navštěvovalo přes 10.000 účastníků.
Knihovny.
Veliký úkol lidovýchovný na Těšínsku mají knihovny. Péčí slezské Matice osvěty lidové
zřízena byla při každém matičním odboru a tém ěř v každé obci na Těšínsku knihovna. Do
konce roku 1923 zřízeno bylo Maticí 84 knihoven s 19.751 knihami. Z uvedeného počtu bylo
31 knihoven zveřejněno. Dobrá česká kniha vykonala mezi slezským lidem pravé divý.
Zájem o knihy každým rokem vzrůstá. Knih se bohužel nedostává, takže žádosti, zasílané
ústřednímu výboru o zřízení knihovny, musí dlouho ležeti nevyřízené.
Knihovny žákovské.
Při každé škole, kterou Matice buď sama zřídila a vydržovala, nebo která péčí její byla
zřízena, založena byla Maticí knihovna žákovská. Za dobu své působnosti až do konce r. 1923
založeno bylo Maticí 96 žákovských knihoven s 9711 knihami.
Divadlo.
Důležitým výchovným činitelem je divadlo. To matiční odbory dobře ocenily a také na
tomto poli velmi úspěšně pracují. Do konce roku 1923 uspořádáno bylo matičními odbory
celkem 3844 představení. Za rok 1923 sehráno bylo 258 ochotnických představení.
Vlastní jeviště má 39 odborů v ceně 223 484 Kč.
V r. 1924 zřízeny byly nákladem a péčí ústředního výboru slezské Matice osvěty lidové
jeviště v těchto obcích na H lučínsku: v Kravařích, ve Velkých Hošticích, v Zábřehu, v Bolaticích, v Pišti a Hati, které mají veliký význam uvědomovací v tomto kraji.
Těšínský, slezský a moravský kalendář.
Ještě před založením slezské Matice osvěty lidové vyšla z popudu národních buditelů
na Těšínsku myšlenka dáti lidu na Těšínsku do rukou čtení, které by bylo po celý rok v rukou.
Myšlenka tato se ujala a po náležité úvaze rozhodnuto vydávati pro slezský lid „Kalendář
slezský". První ročník tohoto kalendáře vydán byl o sv. Václavu r. 1896 za redakce Bedřicha
Šimečka, nynějšího presidenta krajského soudu v Uh. Hradišti, nadšeného národního pracovníka
na Těšínsku. „Kalendář slezský* vydáván byl po deset let až do r. 1906, kdy další vydávání
muselo býti jednak pro nedostatek prostředků, jednak pro nedostatečné porozumění obyvatelstva
zastaveno. K dalšímu vydávání kalendáře došlo teprve v r. 1921, kdy po úřadě s národními
činiteli na Těšínsku jednomyslně rozhodnuto vydávati pro těšínský lid kalendář s názvem
„Těšínský kalendář", pro Hlučínsko „Moravský kalendáP a p ro ‘ ostatní Slezsko „Slezský
kalendář1'. První ročník tohoto kalendáře byl přímo s nadšením uvítán, z čehož dalo se souditi,
že kalendář pevně zakotví. Předpoklad tento se také splnil. Dosud vydány tři ročníky kalendáře
nákladem desetitisícovým. Zájem o kalendář každým rokem stoupá, takže bylo nutno náklad
pro rok 1925 zvýšiti. Kalendář rozšířen je také ve značné míře na Hlučínsku a vykonává
úspěšně své národně-uvědomovací a výchovné poslání.
Loutkové divadlo.
V matiční lidovýchovné činnosti má také loutkové divadlo veliký význam výchovný.
Je určeno hlavně pro školní dítky, ale také i dospělí je rádi poslechnou. Pro tuto činnost
pořídila slezská Matice osvěty lidové několik Alšových loutkových divadel, které úspěšně ve
dením zdatných sil konají své poslání. Na Těšínsku má slezská Matice osvěty lidové loutková
divadélka pro soudní okres těšínský a pro soudní okres jablunkovský. Na Hlučínsku pracují
tři matiční loutková divadélka : v Petřkovicích pro okolní nejbližší obce, v Hlučíně a v Hati
pro nejbližší okolní obce. Ďo konce roku 1923 uspořádáno bylo celkem 529 představení. V r. 1923
uspořádáno 165 loutkových představení v 35 obcích.
KinematograSy.
Rozvojem kinematografie stala se tato důležitým výchovným činitelem. Výdělečné kinopodniky nesledují ovšem přesně lidovýchovný cíl a tak se velmi často stává, že předvádějí se
filmy, jichž účel je právě opačný. Aby stinná stránka kinematografie byla v nejvyšší míře
omezena, provádějí příslušné úřady pečlivou censuru filmů. Také zadávání kinolicence pro
podnik čistě výdělečný je značně omezeno a tyto propůjčují se povětšině korporacím sledu
jícím cíle lidovýchovné. Tím způsobem propůjčena byla také slezské Matici osvěty lidové licence
p ro k o č o v n é k i n o . Vlídným porozuměním úřadů rozšířena byla oblast kočovného kina
slezské Matice osvěty lidové na celé Slezsko. Kočovné kino slezské Matice osvěty lidové
Obecná škola v Rychvaldě na Alpínce. Založena a vystavěna slezskou Maticí osvěty lidově.
projíždí celým Slezskem a Hlučínskem a seznamuje obyvatelstvo s uměním kinematografie
a vhodnými filmy uvědomuje a vzdělává slezský lid. Krom? kočovného kina propůjčena byla
kinolicence odboru v T ř i n c i , B o h u m í n ě - n á d r a ž í , S u m b a r k u , R a d v a n i c í c h ,
K a r v i n n é a P e t ř k o v i c íjc h na Hlučínsku.
Kočovné kino slezské Matice osvěty lidové vykazuje za r. 1923 141 představení pro
dospělé a 43 pro školní mládež, celkem 184 představení. Odbory uspořádaly 185 představení
pro dospělé a 19 představení pro školní mládež. Celkem 204. Všech kinopředstavení uspořádáno
bylo v r. 1923 388. Od počátku činnosti celkem 823 představení.
Koncertů a akademii
uspořádáno bylo v r. 1923 v 26 obcích 42. Od počátku činnosti slezské Matice osvěty lidové
celkem 347 koncertů a akademií.
Národních slavností
uspořádáno bylo v r. 1923 odbory 71 v 49 obcích. Od počátku činnosti Matice osvěty lidové
celkem 425 tiár. slavností. Před převratem pořádány byly ústředním výborem na Slezské
Ostravě mohutné národní slavnosti pod názvem „ S l e z s k ý d e n “, jichž zúčastňovalo se až
padesát tisíc slezských Cechů.
Programových večírků, besídek, plesů a tanečních zábav
uspořádáno bylo odbory celkem 181 v 61 obcích. Od počátku činnosti celkem 771. Vánočních
nadílek celkem 315.
Různé.
Funkci místní osvětové komise vykonává 65 matičních odborů. Ostatní odbory mají své
zástupce v místní osvětové komisi.
Socíální péče.
Slezská Matice osvěty lidové věnovala po celou dobu svého trvání sociální péči na
Těšínsku obzvláštní pozornost. Ze zvláštních fondů slezskými příznivci založených udělovány
byly podpory slezským studujícím na středních a vysokých školách. Na středních ústavech
Maticí na Těšínsku založených byla převážná část nemajetných žáků osvobozena od placení
školného a poplatků. Pro nemajetné žactvo kupovány byly na středních školách školní knihy
a jiné potřeby za veliké obnosy.
Na českých školách obecných a občanských na Těšínsku byla vždy a zvláště v krajích
průmyslových většina žactva z rodin dělnických a tudíž nemajetných. Matice obstarávala
v dobách předválečných vánoční nadílky na těchto školách, šatila a obouvala chudé děti a sirotky,
poskytovala jim školní knihy a na mnohých místech zřídila též polévkové ústavy. Rozsáhiá
síť matičních odborů vykonala v místech své působnosti obrovský kus sociální práce, neboť
pomáhala nejen chudým dětem českým, ale též i trpícím českým rodinám v dobách nejtěžších.
A právě v posledních letech poděleno bylo tisíce a tisíce českých dělnických dětí na nově
zřízených českých školách na Těšínsku školními potřebami a knihami, protože hospodářská
tíseň jejich rodičů nedovolovala jim zakoupiti potřebné školní pomůcky.
Veliký počet mateřských škol zřízených Maticí osvěty lidové svědčí o veliké práci matiční
činnosti na poli sociální péče. Desetitisíce dětí vyšlo z mateřských škol matičních a z 90°/„
byly to dětí českých dělníků, o něž se Matice pečlivě starala v dobách veliké nouze mezi
dělnictvem na Těšínsku, vyssávaným cizáckým kapitálem.
Matice osvěty lidové dávala nemajetným dětem šatstvo, obuv i potraviny, pomáhala
i jiným v nouzi trpícím Čechům, dávala to, co mohla a jistě slezská veřejnost uzná její práci
i na tomto poli.
V
dobách válečných spolupracovalo s Maticí České srdce pro Slezsko, které převz
převážnou část úkolů sociální péče ve Slezsku. Veliká matiční organisace podporovala vždy
a v každém místě šlechetné snahy Českého srdce. Dnes působí již celá řada nově vytvořených
sociálních korporací ve Slezsku, které zdárně vykonávají dílo lidskosti mezi českým lidem
slezským, který nikdy neoplýval statky vezdejšími. Český lid slezský má sice svoji vlast
osvobozenou, ale moc hospodářská v jeho vlasti je v rukou cizáckých držitelů. Doufejme, že *
i po této stránce dožije se lepší budoucnosti.
Národně-polítícká činnost.
Za dob rakouských omezila se Matice osvěty lidové pouze na činnost školskou a národně
uvědomovací. Styků se státními úřady neměla tehdy vůbec. Nedostávala tehdy ani na svoje
školské podniky žádné podpory ze státních prostředků, kdežto dnes dostávají různé kulturní
a sociální korporace jinonárodní krásné subvence od československé republiky a za to ji nenávidí.
Jaký to rozdíl. Neměla žádných důvěrníků ve státních úřadech, protože tyto úřady obsazeny
byly na svých vůdčích místech zuřivými germanisátory a byl-li někde na vedoucím místě
český úředník, pak bál se udržovati styky s takovou „podezřelou11 Maticí a dal-li některý z nich
menší příspěvek na národní účely, pak stokrát zapřísahal Matici, aby jeho jméno nikdy a nikde
neuveřejňovala. A bylo i jinde u státních úřadů dosti českých úředníků, kteří prostě zapřeli
svůj rod a mnohdy Matici ve své byrokratické horlivosti šikanovali tak, že tím způsobem byly
i škody národní. Mnozí z nich jsou dnes na význačných místech, ohánějí se národními hesly
a jsou prý věrnými republikány.
<
_/-°V—% r>\ °y“T
/
/
/
-*&»**
C&Cthičov
/
. J fc x s lz á
Svoboda.
A*
V
°
•
*’'
„a
Sť^ó n ío v /cc
„/
R a fic e
i«Aaý
|
% V.M oltj& :e
tn - \
\
(y
— "
s*o£t,c*
/
/
%i££
\
ÉW ^T
V
\ °^
V
uíif
^
'v.\ « %.
o sv é fc -----------------------------------------/ fid o v é .
o &uj/ovice
/~
/ \y
CAaí^pky
A
XDr^/inci
o _ ,,
tL/ol.JJ4f9<LSOV
\
a
A
'p
U o^ c*
\\
/ „
_
O d b o r y z a ío x o d r. 4 9 *& d o r.
®
O d é o -ru
.
/
^
/
OK ^
^3
. „_-r
(
9a a rk noiííce
o,
^
\
X opyj& lv*
'v.
^ n io s o n c h J J io h u T n in
A
,
.
y
Z a ío x o d 7* S Ó 9 3 ctor- /91& .
J!Ufo\»ice
v JfriJrovfC
f .o/**•.
J V fu c írx
J
£
J
A
JKwf*'
^
\
r & a n is a c G .
\ \
^
'" • v
O
„g
KfnBAtc*
*4
”
/
i
( / '* • ') áSU -
**•
r\
^/ nuqCtriovi * */ - *ýMj^§y0fcf
* 0
i a*
^
\.
r
T o t& íyn l
/
~
S@*jí*ov>ce
K
A ro vá -
^
® o VOr ,; « f ® ,
;* & o o d
N
\ift
<f WW>íhO<^
r
)
(•£
g a * r> W A
r *
olw _v^
/fc ^ a a
I
•
^&er20V jýfmbkrf,
C
t
i
)
'
A
<
J r J k o v /c e
J
• Jfe3-*osec~/*î-sSe'
.
<
o
i
í
J íc n o v á
i)ct #
y
A
- f g W f ^ c e \^ O fb n cb tce
jfc.B fcatov/ce
\
v— ;
d a r h o ^ n á jJ
JP
ttíW J u c ií
/~\ t^L°ôuíC (S)
v^j
( ^ / /
M c la r ic e r ^ p ^ i ^
\
•
fo íc a
>/« /
H or D a ty
ly n e
O
&■ **rjjtvi< *
^ v /n e c
« ® , ‘ r ^ ^ n r ------->
V
/ '- 'i
JB . •
• o / .*
z S fa d a y ^ ^ J f& n á /
/ritw n á
1
/
j
)
i
Mq2. 'ňíudpric^.
g o J /.
»
^/,'c'A o
z
i r ^ i
z5T"il'U‘:>
, . . • CĚoEtiv* !
z-' O
Jm u /a w
o /
O
^
^
^
„© , ^ - * n r — s
w >
a ^ w ,«\
'
\ ift
(Sfc
'fo t ^-S í
t^vtolimoi^^
^vinOV
(§ ř/
/%
>
^
- D tyíyn é
/**
\
í;
o
/
í
)
ao/íot-sc (g)
* ' ” eC
K & in g á
•
J° fca
a
v
JP
Ho F j v c í Í
t-°»
*
fr č íc e
y r s°*o,ec S « * M í
Z řr^ T ^
S
.
I®
/
, /
1i
Gf " w
;
X o & t o y v V * ' '}
o„
C?5 Testri/
H o jg o m w h v ic e D o l.
QH .Z u * o < r % /
.Q fta rn o v tc e
J tfa le
' j%
j^ / ■X
S ^„ok/cW
*
®»
0
i „ - ' /oMokce Jóônon-]J^
0 * 0
«L
J
»Z " ^
uvoJf
\ >s
Jfaítce. ^ r io íď -c č - ' "
K tlo p o h ^
°q> '
I
J r tn o ^
i
^ y e m a r ic *
l.o
, '
^ Ú y str*
T VA
"‘
y
° _ -^ oV ari
0
Hor.
( J^ÁoifiaJfom o
_
I
J ín í forte* *
(•)
jjf& to r ň e
\
V
/
\
° ^ iW
,
S fo ro K y
^
25,—.,------
JT o Z sA á jr aJ to n ± J
A
A
w/fěí>oru A
C
- f ř /j
X -#
™ WeC
fk
\
Jo
t
^
o^*í/, .
/*w , \
Ď o B ra j
l
ffu tn o
c~ -r~ > j
r 'C °
J r * ^ 2 íe
®
J .( ) f fs f 0
{
"s
? Í 1ňíuc'f>" e% - /l'<
rAe
í.,
\^
)
Jh u tyf
—S^W ff/ueíorice \ _ Gfbrccbbce
•„
jw ,,c e
V
^
9
.
V-
y
J íc n á v a
\.__
( rfip tsfe
'
« ^
m Hcf * A á\
«
* /V— '
Z a rko ^n á jJ
•
V -T isn #
i^-v
m
\
•
\
S y U ie e
O ío fiich o r.Ž *
\
‘7/ťaí,'7«
\
rO
•
« " ^ \_
_
_
_*
V<n a f r y n e
A
\
A
# ,
^
J T fu c k o l
"■ *'
f
J
/flU '— ^
•
T
Ě
\
Š
r
M ';S
I
j
7
j
O
/
^H ráekk
.
<
K
X o ía fú k o
)•
*
•
Mi&Aor *n á yy,
^
JG-OSncx
\
o
✓
O
^
%
H or f o m n á
^
^ o č o n o rte *
2>I b m n a
í
% rín c A T n i
A
;
V _
v “5
W J a ífu n ito r
.**
n
f*
Teprve po převrate uplatnila se mohutná matiční organisace při různých státotvorných
akcích, jako při vytvoření zemského Národního výboru pro Slezsko, zvlášť pak p n akci
plebiscitní a nedávno při obecních volbách na Těšínsku. Tisíce a tisíce čelných clenu maticnich
pracuje v intencích matičních v různých obecních, okresních a zemských funkcích pro zdárný
vývoj našich národních a státních zájmů nejen na Těšínsku, ale také i na Hlučínsku a v ostatním
Slezsku. Nebýti Matice osvěty lidové a její široce rozvětvené organisace, pak pochybujeme, ze
by byly těšínské hranice zajištěny tak, jak v přítomné době zajištěny jsou.
A z těchto hranic, které vytvořeny byly rukou neumělou a neznající svátých práv
našeho národa a jeho slezské větve, neustoupí český lid slezský bohdá nikdy.
Matiční finance.
Byly-li začátky Matice na poli organisačním obtížné, byly finance její naprosto nedostatečné.
Aby mohla Matice splniti všechny úkoly, v jichž splnění se uvázala, k tomu bylo zapotřebí
značného kapitálu. Ačkoliv po založení Matice bylo nadšení veliké, p n poskytovaní příspěvku
značně ochablo, neboť celkový příjem za r. 1898 —1899 byl pouhých K 2104'80. Následující
roky byly příjmy matiční ubohé. Tak r. 1910 vykazuje příjem K 616-80. A tak to jde az do
r. 1909, kdy příjem zvýšil se na K 3024-28. Přesídlení ústředního výboru do Polské> p ^ ra v y
mělo za následek i zvýšení příjmů. Tak r. 1909 vykazuje již na příjmech K 16.589'57. (Jd tohoto
roku až do r. 1916 pohybuje se roční příjem mezi 2 0 -5 5 tisíci korunami. V r 1917 dostoupil
příjem výše K 119.752-54, v r. 1918 stoupl na K 265.320’58, v r. 1919 na K 319.755 09 v r. 1920
na K 815.493-90, v r. 1921 na K 1,422.62109, v r. 1922 klesl opetne na K 916.836-62. Za rok
1923 činil příjem Kč 1,291.75570.
Vydání matiční.
Vykonaná matiční práce značí se nejlépe a nejjasněji v číslicích jejího vydání. Za 25 let
činnosti slezské Matice osvěty lidové vydáno bylo na: mateřské školy 1,053.116 33; na |k o ly
střední: reál. gymnasium v Orlové Kč 242.98549, dívčí lyceum ve Sl. Ostravě Kc 164.15r22,
ref. reál. gymnasium v Čes. Těšíně Kč 362.953‘20, na vyšší průmyslovou a mistrovskou školu
strojnickou v Karvinné Kč 397.855-17. Úhrnem na střední školy Kč 1,167.841 "08 ; Nai obcans: e
školy Kč 61.061-32; obecné školy 789.020-85. Lidová výchova vykazuje položku Kc 771.702-98,
z toho na Těšínský kalendář Kč 337.171-91, knihovny Kč 142.618-73, přednášky Kc 120.036-88,
divadelní a kinové podniky Kč 40.788-32, kursy Kč 21.123-35, loutková divadla Kc 18.803*04
čítárny Kč 14.238-60, výpravy dětí Kč 42.163-74. Na sociální péči dáno Kc 80.411 -99, na činnost
nár.-hospodářskou Kč 91.819-36, na propagaci Kč 317.348-49. Celkem vydal úslř výbor slezske
matice osvěty lidové na školství, národní, kulturní, sociální a hospodářské potřeby na lesinsku
a na Hlučínsku Kč 4,332.322'40.
Velmi úspěšně podporovaly snahy ústředního výboru matiční odbory. Práce, kterou
odbory vykonaly a konají je úctyhodná a z a s lu h u j e plného uznání. Veliký kus práce vykonaly
odborv zejména na poli sociální péče, k jejímuž provádění dává ústř. výbor popud. Nebude
bez zajímavosti, uvedeme-li obnosy, jimiž odbory přispěly na potřeby školské, kulturní a sociální
po dobu svého trvání, čímž plně vynikne práce, kterou veliká matiční organisace kona. Na
školství mateřské věnovaly odbory Kč 406.506-99, na podporu školství obecneho, občanské 10
a středního Kč 225.810-44, na knihovny, přednášky a kursy Kč 217.875-85, na vanoctn nadílku
a jinou sociální péči Kč 863.730 58. Obnosy tyto
vyšší, poněvadž všechny odbory
statistický dotaz nezodpověděly. Celkem vydaly odbory na uvedené potřeby Kc l,71o.y2o .
Úhrnem s vydáním ústředního výboru dáno na potřeby školské, národní, kulturní a socia ni
Kč 6,046.246-26.
v. „ , ,
.. , .
Uvážíme-li, že příjmy Matice plynou výhradně z darů, příspěvku a sbírek, je prače,
kterou Matice během svého 25-letého trvání vykonala, obdivuhodná. S hrdostí doznáváme, ze
výsledek matiční práce je činem lásky a obětavosti těch, kteří s lidem na Těšínsku a Hlučínsku
cítí, a kteří si přejí, aby ten lid měl totéž co mají šťastnější jeho bratří v územích národnostně
zabezpečených.
j s o u
m
n o h e m
Zakončení.
Zakončujíce přehled vykonané práce za 25 let trvání Matice osvěty lidové, pokládáme
za milou povinnost poděkovati vřele všem, kteří v této obrodné práci nám byli nápomocni.
Na prvém místě děkujeme m inisterstvu školství a národní osvěty za vzácnou podporu a vlídné
porozumění našich snah, ministerstvu sociální péče, zemské správní komisi pro Slezsko, zemské
správě politické v Opavě, ministerstvu zemědělství, českým poslaneckým klubům a zvláště
poslancům našeho kraje, Svazu národních jednot a matic, zakládajícím členům slezské Matice
osvěty lidové, Národní jednotě slezské, Mor.-slezské besedě, Českému srdci pro Slezsko, okresním
správním komisím v Cechách, městům, obcím a všem těm tisícům, kteří buď hmotně nebo
morálně práci naši podporovali. Bez jejich vzácné podpory, obětavosti a porozumění pro
národní a kulturní potřeby Těšínská a Hlučínska nebylo by možno práci, kterou Matice vykonala,
zdolati. Všem voláme srdečný dík a prosíme je, aby nám svou vzácnou přízeň i nadále zachovali.
Z činnosti této je vidno, že ani po převratě a zřízením samostatného státu nepozbyly národní
jednoty a Matice svého významu,^ ale že pole jejich činnosti se dnem ze dne ještě rozšiřuje.
Nejsme ještě ani uvnitř ani zevně na tolik zabezpečeni, abychom s dobrým svědomím mohli
složiti ruce v klín. Nejbližší doby mohou nás v tom důkladně přesvědčiti a proto jest naší
povinností státi v každé divili na stráži. Stráž na Těšínsku je připravena!
*
*
*
Ceslté reálné gymnasium v orlové.
(Z jeho historie).
Jan fařabáč, ředitel stát. reál. gymnasia a starosta města Orlové.
Již od roku 1905 volalo se na Těšínsku po zřízení české střední školy. Vláda rakouská
zůstávala však hluchá k volání českého obyvatelstva na Těšínsku, odpírala mu důsledně tuto
samozřejmou kulturní potřebu a tak pro 130.000 Čechů na Těšínsku nebylo po dlouhou dobu
jediné střední školy. Národnostní poměry na Těšínsku byly velmi spletité a palčivé proto, že
zde narážely na sebe zájmy tří národností, obývajících Těšínsko, totiž Čechů, Poláků a Němců.
Vláda ovšem Němce a Poláky favorisovala, kdežto přirozený rozvoj českého živlu všemi pro
středky brzdila a proto zřízení každé nové české školy potkávalo se s velikými obtížemi. Na
otázky kulturní a školské nepohlíželo se jako na kulturní záležitosti, nýbrž činilo se z nich
politicum. Stoupající národní uvědomění domorodého lidu slezského vynutilo si však časem
zřízení celé řady českých škol (mateřských, obecných i občanských), z nichž většina byla
zřízena zprvu jako školy soukromé M a t i c í o s v ě t y l i d o v é p r o T ě š í n s k o . Tato
národní a kulturní instituce postavila se v čelo našeho národního snažení, dala mu pevnou
orgauisaci^ a získala si zejména o rozvoj českého školství na Těšínsku zásluh nehynoucích.
Zasáhla všude tam svépomocnou akcí, kde nebylo možno donutiti stát ku konání povinností.
Vyvrcholením tohoto národního a kulturního snažení před válkou bylo zřízení č e s k é h o
s o u k r o m é h o r e á l . g y m n a s i a v Or l o v é . Jeho zřízení nedalo se již déle odkládati,
když se ukázalo, že i Poláci rozhodli se zříditi polské reálné gymnasium a to v samém centru
českého života kulturního a národního v Orlové. Bylo zrejmo, že zde jde o promyšlený postup
polonisační, který ze známých příčin byl úřady dřívější monarchie podporován. Bylo potřebí
rychle jednati. A tu se rozhodla Matice osvěty lidové pro Těšínsko ve Slezské Ostravě požádati,
se zárukou Ústřední Matice školské v Praze, o povolení k otevření soukromého reálného
gymnasia v Orlové. Vláda povolení nemohla odepříti, poněvadž povolila Polákům zřízení
polského reálného gymnasia, a tak byla p o č á t k e m š k o l n í h o r o k u 1909/10 otevřena
I. třída nového ústavu.
Zápis do I. třídy ukázal, jak ústav byl nutným. Bylo přijato 60 žáků, takže bylo potřebí
zříditi pobočku. Ředitelem ústavu byl ustanoven pan Antonín Landsfeld, profesor gymnasia
v Těšíně, který spravoval ústav až do ledna 1919. Ústav neměl z počátku samostatné budovy
a byl umístěn v prvním roce v provisorních místuosteeh v nynější obecné škole na Kopaninách,
která tehdy měla jenom přízemí, ve druhém roce pak opět v provisorní budově měšťanské
školy v Orlové.
Na jaře v roce 1911 přikročila vydržovatelka ústavu Matice osvěty lidové k stavbě
samostatné budovy, které ústav nezbytně potřeboval. K tomu účelu zakoupen pozemek (bývalé
Javorkovice) uprostřed Orlové na vhodném místě a do podzimu postavena první polovice
budovy, aby mohly býti umístěny aspoň nižší třídy a sbírky. Dlužno připomenouti, že při
zahájení stavby gymnasia v Orlové disponovala Matice osvěty lidové hotovým jm ěním K 800—,
siovv osm set korun, kdežto účet za stavbu a zařízení gymnasia vyžadal si nákladu 160 tisíc
korun. Břemeno výstavby gymnasia orlovského hrozilo tehdy Matici osvěty lidové finanční
katastrofo*). Druhá část budovy měla býti postavena později. Pro nepříznivé poměry válečné
byla však přístavba provedena až po válce.
Počátkem školního roku 1911/12 počalo se tedy vyučovati ve vlastní budově. Tím a pak
rozšiřováním ústavu a zvětšováním profesorského sboru náklad na vydržování ústavu neobyčejně
vzrostl takže dosavadní vydržovatelka ústavu Matice osvěty lidové nebyla s to při svých
skrovných finančních prostředcích ústav sama dále vydržovati. Proto byla požádána Ú s t ř e d n í
ma t i c e š k o l s k á v. P r a z e , aby převzala náklad na udržování ústavu. Ústřední matice
školská tak učinila a převzala od 1. července 1911 osobní náklad na ústav, později pak od
1. ledna 1914 i věcný náklad.
Ústav utěšeně rostl a rozvíjel se a měl každého roku 2 i 3 pobočky. Válka však za
sáhla ve vývoj orlovského reálného gymnasia velmi rušivě. Válečná persekuce, která těžce
České státní ref. reálné gymnasium v Orlové.
dolehla na všechen český veřejný život na Těšínsku, nešetřila našich kulturních institucí ani
našeho školství a postihla nejen jednotlivce ze sboru profesorského a z řad žactva, nýbrž také
ústav jako celek. Na jaře v roce 1915 byli žáci nejvyšší tehdy třídy ústavu IV. udáni pro
čtení a rozšiřování ruských velezrádných letáků a vyšetřováni z velezrady. Byli pozatýkáni,
vězněni a souzeni vojenskými soudy, internováni a z trestu posíláni na frontu. Ústavu odňato
právo veřejnosti, které dosud měl, ba hrozilo nebezpečí, že bude zavřen úplně. Na ústav dele
gováni profesoři z jiných ústavů státních, před nimiž se žáci museli podrobiti po prázdninách
nové zkoušce. Sbor profesorský ztenčen, někteří jeho členové odstraněni a povoláni k vojenské
službě anebo internováni, takže ústav pak po celou dobu války zápasil s velikým nedostatkem
sil učitelských. Úplnému zavření se sice podařilo zabrániti, avšak právo veřejnosti nebylo
ústavu uděleno (teprve v roce 1917 pro 4 nižší třídy), žáci vyšších tříd museli se podrobovati
zkouškám na jiných veřejných ústavech.
Teprve po převratu nastal pro ústav obrat a doba nového rozvoje. Sbor se návratem
svých členů z válečné služby rozmnožil a doplnil, čsl. ministerstvo školství a nár. osvěty pak
udělilo^ těžce zkoušenému ústavu opet právo veřejnosti pro všechny třídy se zpětnou platností
od 1. července 1915 a právo konati m aturitní zkoušky.
Ihned po převratu podnikla také vydržovatelka ústavu Ústřední matice školská u vlády
republiky čsl. potřebné kroky, aby ústav byl z e s t á t n ě n , což se stalo d n e m l . z á ř í 1919
výnosem min. školství a nár. osvěty ze dne 11.-VIII. 1919, čís. 12106.
Poněvadž po převratu počal také počet žactva na ústavu rapidně stoupati, nestačila pro
potřeby ústavu^ naprosto dosavadní budova, vystavěna Maticí osvěty lidové, a muselo býti
sáhnuto opětně k nouzovému umístění dvou tříd v budově polské obecné školy v Orlové,
která se nachází na blízku budovy gymnasijní, ve škol. roce 1920/21 a 1921/22. Když pak byl
spor o Těšínsko definitivně zlikvidován, bylo konečně vyhověno žádostem o dostavbu neúplné
budovy gymnasijní a tak přikročil stát na podzim roku 1921 k přístavbě budovy, která pak
byla dokončena v roce 1922 a počátkem škol. roku 1922/28 odevzdána svému účelu. Od této
doby bylo možno umístiti řádně všechny třídy, byl opatřen potřebný počet místností pro sbírky,
laboratoře, fysikální posluchárnu a všechny jiné nutné místnosti. Zbývá dosud provésti stavbu
tělocvičny, k níž má dojiti v letošním roce. Pak bude teprve reálné gymnasium v Orlové úplně
a řádně vybudováno a bude, pokud se místností týče, vyhovovati potřebám a požadavkům
na ně kladeným.
Těžké poměry pro ústav nastaly také v době tak zv. „plebiscitu", kdy na Těšínsku
rozpoutal se vášnivý zápas o příslušnost této země. V těch dobách, kdy byli jsme nuceni takřka
všichni bojovad a chrániti nejen svých práv na Těšínsko, nýbrž mnohdy i své existence
a osobní bezpečnosti, byla mysl profesorstva i žactva našeho ústavu neustále v horečném
napětí a obavách o osud našeho Těšínská. A tu je přirozené, že vyučování bylo rušeno častými
vlivy zvenčí a nemělo toho klidu, jehož je k zdárnému jeho průběhu potřebí. Než zlikvidováním
otázky těšínské i to přestalo a od té doby má ústav opět všechny podmínky, aby mohl plniti
své národní a kulturní poslání, jež mu jeho založením a umístěním bylo dáno.
Rozvoj ústavu možno sledovati v následujícím přehledu počtu žactva v jednotlivých
letech od založení ústavu až po dnešní dobu:
Na českém reálném gymnasiu v Orlové studovalo na konci školního roku:
1909— 10 1910— 11 1911— 12 1912-13 1913— 14 1914— 15 1915— 16 1916— 17
60
105
150
203
242
240
217
1917
217
18 1918— 19 1919— 20 1920-21
1921 -22 1922— 23
1923-24
261 321 359 358 367 397
407
1
Je zvláštní náhodou, že v letošním jubilejním roce Matice osvěty lidové pro Těšínsko
i české reálné gymnasium v Orlové má své jubileum. 15. září 1924 bude tomu 15 l e t , co
byl ústav založen a otevřen. Jeho založením bylo v době předválečné korunováno úsilí Matice
osvěty lidové o kulturní a národní zabezpečení českého obyvatelstva na Těšínsku, v něm byl
zároveň zbudován pomník, který bude povždy hlásati, že český lid nešetřil žádných obětí, aby
vybudoval i za nejnepříznivějších poměrů své školství a dal svým mladým generacím všechny
podmínky kulturního rozvoje a tím i národního posílení. Profesorský sbor snažil se vždy, aby
naši slezskou mládež na tomto ústavě vychovával v duchu našich národních ideálů i za těch
nejtěžších dob, kdy se na Těšínsku všem českým lidem dýchalo a žilo velmi těžce. A myslím
a doufám pevně, že naděje, které byly při založení ústavu v jeho kulturní a národní poslání
kladeny, nebudou zklamány. Ústav vyslal již několik desítek svých abiturientů do života,
z nichž část studuje dále na vysokých školách, jiní pak si zvolili ihned po maturitní zkoušce
své životní povolání většinou doma na Těšínsku. Ti pak jsou si dobře vědomi národních
a kulturních povinností, jimiž jsou našemu kraji a našemu lidu povinni. Jejich řady budou
rok od roku vzrůstati a tím se budou zvětšovati též řady dobrých a uvědomělých pracovníků
kulturních^ a národních a ukáže se zajisté již v nedaleké budoucnosti, že ústav orlovský své
poslání, jež mu bylo při jeho založení dáno do vínku, splnil a plní k prospěchu českého Těšínská.
1
*
*
*
Dívčí lyceum a reformní reálné gymnasium ve Slezské oslravé.
(V zn ik a vývoj).
]. Šváb, ředitel stát. dívčího ref. reál. gymnasia ve Slezské Oslravé.
V
2. polovině XIX. stol. byly jen 2 české vyšší dívčí školy, obě v Praze: Vyšší dívčí škola
hlavního města Prahy založená r. 1863 a dívčí gymnasium založené r. 1890 spolkem „Minerva11.
Studovati na nich mohly ovšem jen dívky bydlící v Praze a nejbližším okolí a zámožné dívky ze
vzdálenějšího venkova. Počátkem XX. stol. vznikají dívčí střední školy již také mimo Prahu: šestitřídní
lyceum bylo založeno r. 1901 v Brně („Vesna"), r. 1903 v Čes. Budějovicích, r. 1906 v Chrudimi,
r. 1907 v Hradci Králové, Plzni a Jičíně, v r. 1908 na Vinohradech, r. 1909 v Praze VII., r. 1910 na
Smíchově, dívčí gymnasium kongregace Školských sester na Vinohradech 1905, Střední škola dívčí
akademie ve Val. Meziříčí 1907 a v Brně 1908, dívčí reál. gymnasium v Pardubicích 1910. Ženské
České státní dívčí ref. reálné gymnasium ve Slezské Oslravé.
učitelské ústavy byly založeny: v Praze 1866, v Brně 1872, v vPraze klášterní u sv. Anny 1877,
v Kutné Hoře klášterní 1891, v Chrudimi klášterní 1894, v Olomouci-Repčíně klášterní 1899, v Plzni 1900,
ve Val. Meziříčí 1903, v Čes. Budějovicích klášterní u nejsv. Svátosti 1903 a u sv. Josefa 1904,
v Přerově 1907.
Dívky ze Slezska a ze severových. Moravy měly nejblíže od r. 1901 na lyceum v Brně (,,Vesna“),
od r. 1907 na Střední školu dívčí akademie ve Val. Meziříčí, od r. 1899 do r. 1903 na klášterní
učit. ústav v Olomouci-Řepčíně, od r. 1903 na učit. ústav ve Val. Meziříčí.
Studium na ústavech v cizích městech vyžadovalo značného nákladu a mohly si ho dopřáti
jen dívky zámožnější. Povážlivé bylo, že četné dívky hledaly vyšší vzdělání na ústavech s tendencí
náboženskou a v klášterech.
Situace se poněkud zlepšila, když koncem prvního desítiletí našeho století byly dívkám pootevřeny
brány mužských středních škol (nikoli ještě učit. ústavů). Byly jen pootevřeny, neboť byl přijímán
jen velmi obmezený počet dívek, a ty nebyly přijaty za řádné žákyně, nýbrž jen za privatistky, jež
sice směly seděti ve škole, ale neměly býti tázány a teprve na konci roku, později na konci každého
pololetí konaly nikoli snadnou zkoušku. Dívky z Těšínská a severových. Moravy mohly nyní studovati
a studovaly na obou mužských středních školách v Mor. Ostravě. V našem lidnatém kraji to nestačilo.
Bylo třeba umožniti všem, i nejchudším, nadaným dívkám studium na střední škole, a tak zcela
přirozeně došlo, k čemu dojiti musilo — k založení s a m o s t a t n é d í v č í s t ř e d n í š k o l y pro
celý širý kraj po obou stranách Ostravice.
Iniciativy se uchopila M a t i c e o s v ě t y l i d o v é p r o T ě š í n s k o . Dne 25. června 1910
podala školním úřadům žádost, aby jí bylo dovoleno ve Slezské Ostravě zříditi 6 - 1 ř í d n í d í v č í
l y c e u m . Zemská školní rada slezská žádosti vyhověla výn. ze dne 5. prosince 1910, čís. 1-876/2,
dovolila, aby ředitel učit. ústavu Fr. V. Autrata lyceum spravoval, propůjčila lyceu místnosti v budově
učit. ústavu a dovolila, aby používalo učebných pomůcek tohoto ústavu.
Matice osvěty lidové založila pro financování ústavu zvláštní l y c e j n í s p o l e k „ Vl a s t a " ,
v jehož čele byli od 14. dubna 1911 paní Ema Zikmundová (starostka), prof. Alfred V. Václavek
(jednatel) a paní M. Foltysová (pokladní).
Rozhodnuto, aby ve škol. r. 1911-12 byly otevřeny I. a IV. tř. lycejní, sestaven první učitelský
sbor, při přijímacích zkouškách před prázdninami a po prázdninách bylo přijato do I. tř. 24, do
IV. tř. 30, celkem 54 žákyň, 19. září 1911 slavnostně zahájen první školní rok, 20. září zahájeno
pravidelné vyučování. Zdálo se, že existence a klidný vývoj školy jsou zabezpečeny. Jak byli překvapeni
všichni, kdož se o školu starali, když vláda — přes příznivou zprávu zem. insp. dra Wrzala —
odepřela uděliti ji právo veřejnosti! Bylo třeba rázného zakročení, aby neslýchaná křivda byla odčiněna.
Od té doby právo veřejnosti bylo škole udíleno bez potíží, ale vláda i zem. škol. rada čím dále tím
bezohledněji projevovaly české škole svou nepřízeň. Vláda nedávala subvencí (r. 1910 založené ně
mecké lyceum v Opavě dostávalo vydatnou podporu), zemská škol. rada brzdila vývoj školy, odpírajíc
svolení k pravidelnému každoročnímu otvírání I. třídy, ba rok co rok vypovídala lyceum z budovy
učit. ústavu vidouc, že ústav neumírá, jak patrně očekávala, nýbrž naopak rok od roku se těší větší
návštěvě. Že ústav z budovy učit. ústavu nevyhostila, o to si získali zásluhu zejména starostka
„Vlasty“ paní Ema Zikmundová a pan posl. Poppe. Ústavu ovšem nešlo k duhu ani’ stálé střídání
učitelů a za války také správců.
Počátkem škol. roku 1919-20 přejala Matice osvěty lidové veškerou správu lycea; zat. ředitelem
lycea zvolen ústředním výborem Matice prof. učit. ústavu Alfred V. Václavek.
Současně, počátkem škol. roku 1919-20, se svolením ministerstev veř. prací, financí a školství
přestěhovalo se lyceum do budovy býv. konviktu učit. ústavu a profesorský sbor byl převzat do státní
správy. Matici osvěty lidové zbyl tíživý v ě c n ý nák'ad na školu.
Schůze rodičů žákyň, kterou svolal prof. sbor a která se konala 19. května 1920, usnesla se
na resoluci, ve které žádala jednak úplné zestátnění ústavu, jednak přeměnu dívčího lycea^ve vyšší
dívčí reformní reálné gymnasium. Resoluce byla zaslána všem českým poslancům a senátorům. Posl.
Sladký a sen. dr. Witt se soudruhy podali již v červnu 1920 v příslušných parlamentních sborech
návrh ve smyslu resoluce. Rozumí se, že i Matice osvěty lidové usilovala, aby stát sňal s jejích beder
věcný náklad, čili aby ústav převzal úplně do své správy.
Podle osnov ref. reál. gymnasijních vyučovalo se v V. tř. již ve škol. r. 1920-21 se zat. svo
lením zem. škol. rady; p o s t u p n á p ř e m ě n a c e l é h o ú s t a v u v d í v č í r ef . r e á l . g y m
n a s i u m byla schválena rozhodnutím ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 15. června 1921
čís. 35.501/1920.
D n e m 1. l e d n a 1922 převzal stát konečně také věcný náklad (výn. min. škol. a nár. osv.
ze dne 6. srpna 1921 čís. 72409/21), čímž byl ú s t a v ú p l n ě z e s t á t n ě n . Matice osvěty lidové
postoupila státu učebné pomůcky bez náhrady, vnitřní zařízení za náhradu kupní ceny.
Dnem 1. ledna 1922 ujal se správy ústavu úplně zestátněného jako definitivní ředitel Jan Šváb,
dříve profesor čes. gymnasia v Mor. Ostravě.
Ř ed itelé (sp rá v ci) a u čitelé ústavu.
Od založení ústavu do konce 1. pololetí škol. r. 1923-24 na ústavě působili 2 zat. ředitelé,
3 (4) zat. správci, 1 def. ředitel, 57 učitelů (učitelek,) povinných předmětů a 16 učitelů (učitelek)
nepovinných předmětů, celkem 79 osob.
P očet žák yň od za lo žen í ú sta v u do k o n ce 1. p o lo letí 1923-24.
(Malá číslice nahoře značí žákyně mimořádné, dole hospitantku)._________
K o n cem
1911/1211912/131
43
1
A
1
B
1342
1553
93s
731
761
48s
54
roku
1917/18
1916/17
1914/15 1 1915/16
ve t ř í d á c h
IV.
V.
III. | IV. VI. 11.
III. VI. I. II. IV. II. n i . f v .
30'30
!
27
3921
301
44
47
42
32 25l 13 18 421 171 341| 422
1913/14
I. IV. 11. V. I.
24 30 26l 224 19
š k o 1.
K o n c e m
škol. ro k u
1921/22
1920/21
1919/20
1918/19
ve t ř í d á c h
ví.
IV.
n
i
II. Ht. IIV. I V. I. II. III. IV. V. I VI.
l
V. VL I. n . 111.
I
521 28 22 41 15 32 33' 26 21 40 23 40 23* 31 39 33 231 331 17 ! 20
I.
36 '
1572
1901
1945
Koncem škol. roku
1922/23
ve t ř í d á c h
VI.
IV.
III.
II.
18
21
18
31
45
VII.
19
42
II.
39
I 651 1
Koncem 1. pololetí
1923/24
ve t ř í d á c h
ví
V.
IV.
III.
20
16
33
32
VII. V lil.
19
18
219
188
Ve škol. roce 1920-21 byly I.—IV. tř. lyc., V. tř. rrg., 1921-22 III. a IV. lve., I., II., V., VI. rrg.,
1922-23 IV. lyc., I.—III., V.-VII. rrg., 1923-24 jsou všechny třídy rrg.
______ P o v o lá n í rod ičů žák yň v p rvn ích 5 letech .______
Obchodníci
a
živnostníci
29
Rolníci
Úředníci,
učitelé (prof.)
advokáti,
lékaři a p.
6
79
Vojáci
Zřízenci
a
dělníci
Soukrom
níci,
neznámé
povoláni
2
29
3
stejný pomě r byl i v letech následtíjících.
Ve š kol. letech 1922-23 a L923-24:
Vojáci
Zřízenci
a
dělníci
Soukrom
níci,
neznámé
povolání
92
—
46
11
105
—
65
11
Rolníci
Úředníci,
učitelé (prof.)
advokáti,
lékaři a p.
35
4
24
4
Obchodníci
a
živnostnici
Z k o u šk y d o sp ělo sti na ly ceu .
1913/14
1916/17
1918/19
u z n á n y
s vyzna
mená
ním
všemi
hlasy
5
20%
17
68"/o
většinou s vyzna
m ená
hlasů
ním
3
12°/o
15
34%
všemi
hlasy
18
41 °
/o
za
d o s p ě l é
většinou s vyzna
m ená
hlasů
ním
11
25%
1919/20
7
25%
všemi
hlasy
17
61%
většinou s vyzna
m ená
hlasů
ním
4
14%
všemi
hlasy
většinou
hlasů
12
20
15
25-53% 42*56% 31-91%
X.ě*šina ab‘turientekv se věnovala učitelství, některé pokračovaly ve studiu na gymnasiu (VII.
a VIII. tř.) v Mor. Ostravě (a snad i jinde) a po maturitě tu vykonané studovaly nebo studují na
vysokych školách, některe se provdaly.
au-í . Počínajíc letošním škol. rokem (1923-24) jest ústav úplným 8-třídním ref. reál. gymnasiem.
Abiturientky mohou bez předběžných zkoušek vstupovati na všechny vysoké školy (na universitu
techniku, vysokou školu obchodní, vysokou školu zemědělskou) jako řádné posluchačky.
• •• u Us1fV dobře plni! ? plní.své P°sIání: poskytuje dívkám vyššího všeobecného vzdělání rozvíjí
jejich soudnost, vychovává z nich ušlechtilé, národně uvědomělé ženy, připravuje je jak pro rodinný
život, tak pro nejrozmanitější výdělečná povolání. Ústav tento jest jediným českým dívčím středním
ústavem ve Slezsku a na Ostravsku.
*
*
*
ČesHé reformní reálné gymnasium v Ces. Téšlné.
(Jeh o v zn ik a vývoj).
Konst. P e t ř í k , ředitel českého stát. ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíne.
Po rozdělení Těšínská a města Těšína v červnu roku 1920 ukázala se v československé části
j'ejich nesporná potřeba střední školy. Město Těšín mělo vždycky starou, dobrou školskou tradici
dobré zavedené střední školy1), a ty rozdělením města zůstaly vesměs na polské straně. Bylo jasno’
ze je nutno už z ohledů státně-politických dosavadní tradici cizích škol utlumiti a náš venkov t. i’,
okresní hejtmanství těšínské s 55 obcemi a 72.506 obyvateli odpoutati od středních škol na polské
stranř, kam dosud naše mládež docházela, neboť jejich vedení a jejich duch naprosto nezaručoval
výchovu naši mládeže v československé státní myšlence. Šlo o to, dáti Českému Těšínu střední školu
domácí, o jejíž výhodu přišlo město po rozdělení úplně bez vlastní viny. Potřeba domácí střední školy
byla tedy prokázána důvody státně-politickými, jednak také rozlohou kraje a počtem obyvatelstva
ktere od nepaměti ma své tradiční politické, hospodářské, kulturní a společenské středisko v Těšině!
Obyvatelstvo těšínského kraje kromě slabého procenta Němců (v okr. hejtm. těšínském 6-85°/ )
bylo v době rozdělení jakož i určitý čas před tim ve stavu zvláštní národnostní desorientace. Někdejší
živel česky — a jeho ceskosti jsou dosud na venkově pamětníci2) — vlivem škol3) a kostela v době
i v . v X L T,ě899ét«-7Vn Staré gym nas7 m evangelické, na němž byl svého času ředitelem známý slovenský buditel
J Kalinčák (1822-1871) a gymnasium katolické. R. 18o5 bylo na tomto katolickém gymnasiu 109 Němců 166 Čechů
44 Poláci, na evangelickem gymnasiu studovalo 57 Čechů, 47 Němců a 135 Poláků. Byl též v Těšíně německý’
veřejný ustav pro vzdělaní učitelek a soukrom é klášterní pedagogium a industriální škola sester Boromeiek dále
aíumnát g ^ ™ 038111111 a realka> polské gymnasium, polské mužské pedagogium, šlechtický konvikt, evangelický
2) V Těšínském okrese byly české školy přes léta sedm desátá minulého století. V r. 1918 zmiňuje se polský
zábor"6 polském "’
* Českých kancionalů; ostatně užíval českých kancionálů lid na Visle ještě rok po
L éŠmS!i°
\ r’ 18f 3,: . 17 něm eckých, 84 české, 27 sm íšených; v roce 1868: 219 německých, 40
i í t r l ' ’ a sm 'š,e.n ych. 117 něm .-polskych; v roce 1887: 50 českých, 5 něm.-českých, 7 něm.-polských a ostatní
všechny něm ecké. Těšínský okres sám měl v roce 1S74-75 34 školy české, 3 utrakv., 4 německé a 67 polských.
půl století přijal v dialekte svém sice polský nátěr; přes to však uvnitř nevymanil se z kulturní
souvislosti s českým západem, k němuž od nepaměti patřil a jehož byl součástí. Tento moment
uplatnil se zřejmě za doby příprav plebiscitních, kdy slezský lid postavil se zřejmě na půdu naší
republiky. Rozřešením těšínské otázky byl podstatně oslaben někdejší politický nátlak polský a ně
mecký a „Šlonzáci“ počali se vráceti k českému celku tím, že přihlašovali se jednak při sčítání lidu
za Čechy, jednak také posílali děti do českých škol, které na žádost obyvatelstva počaly zde býti
zřizovány. O tomto rozvoji českého školství svědčí data: V roce 1919-1920, tedy ještě před rozhodnutím
otázky těšínské, byly ve zdejším okresním hejtmanství 4 české školy veřejné a 1 soukromá a to
všechny těsně na hranici českého okresu frýdeckého. Ve školním roce 1923-24 jest zde 12 českých
obec. škol veřejných s 31 třídou, 34 obecné a 4 obč. školy státní s 57 třídami a celkem s 3767 žáky.
Třeba, že tak spontánní ohlas, s nímž české školství nato se setkalo, a jeho mocný potomní
rozvoj nemohl býti při rozdělení Těšínská v takové míře očekáván, přece znám byl zdejším pracov
níkům, seskupeným v Matici osvěty lidové pro Těšínsko, celkový stav, který přímo volal po zřízení
Státní ref. reálné gymnasium v Českém Těšíně.
české střední školy v Českém Těšíně. Když pak v roce 1921 bylo zřejmo, že stát otevíraje své
české reformní reálné gymnasium v Bohumíně, zřízení gymnasia v Českém Těšíně hodlá odložiti na
dobu pozdější, přistoupila v poslední chvíli v prázdninách 1921 Matice osvěty lidové k činu sama
a podala ministerstvu žádost za povolení ku zřízení na vlastní její náklad soukromého českého reálného
gymnasia v Českém Těšíně. T a t o p r v n í ž á d o s t b y l a m i n i s t e r s t v e m š k o l s t v í
a n á r o d n í o s v ě t y z a m í t n u t a (ministrem školství byl Dr. Šusta) a teprve nové žádosti ze dne
31. srpna 1921 bylo vyhověno, takže gymnasium počátkem září téhož roku přece mohlo býti otevřeno.
Beze všech příprav a na rychlo proveden zápis a přihlásili se ihned do první třídy 72 žáci. A zvláštní
hra osudu: první česká střední škola, která na této půdě hlásí se k svému právu, bezděky nalézá
dočasný útulek v bývalém domě úhlavního a zapřisáhlého našeho národního škůdce — markýze G era!
Jest nespornou zásluhou Matice osvěty lidové, že nezalekla se prvního a snad neočekávaného
neúspěchu a plán svůj přece provedla energicky a bez průtahu; svědčí o prozíravosti jejich pracovníků,
kteří správně nahlíželi, že každým odkladem oddaluje se zde zároveň možnost kulturní práce a stěžují
se její podmínky. A jak naléhavá byla zde potřeba tohoto ústavu, nejlépe dosvědčuje potomní jeho
rozvoj: ve školním roce zapsáni 173 žáci ve 2 třídách a 3 pobočkách, v roce 1923-24 jsou zde
392 žáci ve 3 třídách a 7 pobočkách (první třída má pobočky čtyři). Jest nutno při tom zdůrazniti,
že tito žáci vesměs pocházejí z těšínského kraje a to část z města přímo a z přilehlých obcí, část
dojíždí až z periferie okresu: ze Suché, Dobratic, Jablunkova a Mostů u Jablunkova.
Nemalý náklad na udržování gymnasia nesla Matice osvěty lidové po plná dvě léta ze svého
a to jak náklad věcný (místnosti se zařízením a učebnými pomůckami), tak také náklad osobní. Jakmile
však ústav nabyl rozsahu tak neočekávaného a dokumentoval jím pak eminentní svůj význam a důle
žitost, ukázala se zcela zřejmě nutnost, aby gymnasium přešlo ze soukromé správy matiční do veřejné
správy státní. Této povinnosti se vláda nikterak neuzavírala a tak bylo gymnasium dnem 1. z á ř í 1923
z e s t á t n ě n o . Tím nabyl ústav pro budoucnost pevné a bezpečné základny, aby mohl se věnovati
úkolům, jež mu v tomto kraji byly vytknuty.
A tyto úkoly, jejichž obtíže dosud podařilo se mu šťastně zdolati, jsou nemalé důležitosti.
V Bezručově kraji, obydleném vrstvami drobného lidu, v dřívějších dobách kulturně opomíjeného, má
tato střední škola vychovávati ze svěřeného sobě dorostu živel demokraticky uvědomělý a probudilý
po stránce všeobecně-osvětové i státně-politické. Bude jeho povinností na hranici státu upevniti také
zřejmou hranici kulturní. A tu uprostřed živlu hospodářsky slabého vzal si za úkol umožniti studium
a vyšší vzděláni všem, kdož cítí jeho potřebu, bez rozdílu stavu a majetku. A jsou to především lidé
drobní a nemajetní, jimž skýtá se zde možnost, aby mohli svým dětem popřáti vzdělání při nejmenších
obětech finančních. Při ústavě byl zřízen spolek pro podporováni nemajetných studujících, jenž za
krátkou dobu svého trvání dopracoval se potěšitelných výsledků. Opatřuje studentům knihy a školní
potřeby, šatstvo, obuv, peněžité podpory a prázdninové zotaveni. S pomocí jednotlivců, soukromých
a veřejných korporací vyslal v r. 1923 na prázdniny 96 studentů. A důkazem pozornosti, s níž setkaly
se snahy ústavu v těšínském kraji u nejširší veřejnosti, jest podpora, jež schází se podpůrnému spolku
ve formě příspěvků a subvencí a jež dosahuje ročně desítek tisíců.
Zřízením gymnasia a jeho zajištěním položen byl základ kulturni práce ve prospěch dnešních
i budoucích generací na Těšínsku. Tato práce bude se vyvíjeti klidně a blahodárně ve směrnicích,
jež charakterisuji demokratickou myšlenku milého našeho státu. Strážné ohně před Těšínem, jež zmíraly
před dvaceti lety beznadějně před zrakem básníkovým, oživly a bohdá vzplanou opět a napraví
historickou křivdu.
A to bylo snahovu těch, jejichž ušlechtilé práci a nezištné n á m a z e děkuje dnešní státní
č e s k é gymnasium v Českém Těšíně za své zrození.
*
*
*
Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická řlalice osvěly
lidové v Karvinné.
(V zn ik a vývoj).
Ing. Václav Ladislav, ředitel průmyslových škol v Karvinné.
Velké Těšínsko, kraj bohatý poklady přírodními, těžce neslo po plebiscitu ztrátu většího dílu
svého hospodářského území a s ním i odborného školství v Bílsku. Nová hranice státu českoslo
venského učinila ze srdce Těšínská naši nejvýchodnější hranici, nejvíce ohroženou, zbavenou kulturních
ústavů, kde by synové zdejších horníků, dělníků a jiných mohli nabýti odborného vzdělání, jakožto
nejlepší ochrany proti dnešním sociálním zápasům.
Úporný boj nepřátel československého státu vedl se zejména o odtržení Karvinné od našeho
státního území, neboť Karvinná stala se novým přirozeným střediskem uhelného kraje, rozhraničovaci
komisí nám přiděleného. Obrat nastal když 28. srpna 1920 správu Karvinné převzala do svých rukou
správni komise. |ejí směrodatní čeští činitelé seznali ihned nutnost započíti se vzděláním dítěte, jež
české škole se odnárodňovalo. Rozhodli se podati jménem obce a zástupců karvinských Čechů žádost
presidiu ministerské rady o provedení staveb škol obecných, občanských a zároveň o zřízení vyšší
státní průmyslové školy pro odbory: strojnický, elektrotechnický, chemický a stavitelský vždy s při
členěnou školou mistrovskou.
Odborná škola měla býti těšínskému kraji náhradou za ztracenou školu v Bílsku, jejíž odcho
vanci jsou většinou mistry na místních horních a hutních závodech a měla kromě toho poskytnouti
odborně vyškolené pracovní síly národnosti české, které nemohou s velkými finančními obětmi
stu dováti na jiných ústavech vzdálených.
když meziministerskou komisí 31. března a 1. dubna 1921 byla uznána nutnost a důležitost
zřízení průmyslové školy strojnické v Karvinné, za podpory obce Karvinné a pomoci státu, odhodlalo
se předsednictvo Matice osvěty lidové pro Těšínsko ve Slezské Ostravě postaviti se v čelo cele akce
pro hájení kulturního rozkvětu těšínského lidu.
,x , ,
Houževnatému úsilí všech zúčastněných českých činitelů místních horních závodů a maticmch
podařilo se v r. 1921 otevříti dnem 1. října četně navštívenou vyšší průmyslovou školu strojnickou
v Karvinné a 17. října strojnickou školu mistrovskou.
Vývoj ústavu byl na počátku brzděn nedostatkem učebných místností se zařízením vnitrním
a pomůcek vyučovacích. Horní správa závodů Dr. Larische Monnicha povolila umístěni obou ústavu,
vyšší školy i mistrovské, v klášterní škole u jámy Jindřich. Zde byly poskytnuty ustavu dve tridy
bez vedlejších místností. Porady sboru konaly se v bytě ředitelove. Z tohoto provis°ria dostala škola
výpověď ještě téhož roku před vánocemi na naléhaní klášterních sester, takže 9. ledna 1922 bylo nutno
Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická
v Karvinné.
ústavy přesídliti prozatímně do novostavby české dívčí občanské školy v Karvinné, kde se ještě
pracovalo na dokončení budovy. Nábytkové zařízení propůjčeno obcí Karvinnou.
Netrvalo však dlouho a 17. července 1922 byl ústav nucen učiniti opět místo rozšířeni dívčí
občanské školy a přestěhovati se do rozestavené české chlapecké občanské školy, kde setrval az do
19 října 1923, maje tři ročníky otevřeny a to 1. a II. ročník mistrovské školy a II. ročník vyssi školy.
Přičiněním ústředí Matice osvěty lidové a českých činitelů karvinských podařilo se pohnouti vládu
ku poskytnutí finanční podpory ústavu. Stalo se tak od 1. srpna 1922 udělenou statni subvenci, na
nejnaléhavější potřeby vyučovací, udržovací a částečné zařízení školních dílen ve sklepních mlst" ^ ch
občanské chlapecké školy. Otevřeni I. ročníku vyšší školy v roce 1922 nebylo ministerstvem skolstvi
a národní osvěty povoleno z důvodů nedostatku učitelských sil a učeben, coz bylo veřejnosti na
TeSmSkM e z S le pPracOTaíi)’čeští činitelé v Karvinné usilovně na zajištění vlastních ubikací pro ústav,
jakožto na nejnaléhavější toho času potřebu jeho zdárného vývoje. Úsilí bylo korunováno zdárným
výsíedkem když na dotaz ministerstva ze dne 15. listopadu 1922 mohla obec Karvinna pnkroč.t,
ku zajištění vlastního pozemku pro stavbu průmyslové školy a zhotoveni ,d|;ta“
17. ledna předložil starostenský úřad města Karvinné ministerstvu školství a národní osvěty ku
M
schválení. 1. května 1923 započalo se se stavbou vlastní budovy průmyslové školy strojnické Matice
osvěty lidové v Karvinné nákladem obce a 18. října 1923 přesídlil ústav z občanské školy do vlastních
pohodlných prostorných učeben se školními dílnami. Ministerstvo školství a národní osvěty uznávajíc
účelnost umístěni průmyslové školy v Karvinné, poskytlo ústavu ve správním roce 1923 značné
subvence na vnitřní zařízení učeben a kanceláří, jakož i na vybavení školních dílen potřebnými obrá
běcími stroji, transmisemi a elektrickými pohony. V říjnu počalo ředitelství ústavu s úpravou vnitřního
zařízení a zde dlužno oceniti i snahu a přičinění žáků ústavu, kteří v zájmu zmírnění finančních výloh
obětavě přikládali ruku k dílu, na překonání obtíží stěhovacích i zařizovacích, aniž by prospěch
vyučovací tím byl utrpěl. V programu r. 1924 jest doplněni vnitřních zařízení budovy a dílen, vybavení
sbírek pomůckami vyučovacími a uspořádání vnitřní organisace celého provozu ústavu, aby stál na
výši, v jaké by ho Těšínsko rádo vidělo. V roce 1924 jedná se o zestátnění tohoto ústavu matičního.
Tím podán přehled usilovné práce školské za dva a jednu čtvrtinu roku pro kulturní rozkvět těšín
ského lidu.
Poslání vyšší a mistrovské průmyslové školy v Karvinné pro přítomnost i budoucnost jest
trojí: má býti baštou vzdělání technického českého živlu na pohraničí naší republiky, má posíliti
občanskou výchovou převážně dospělého žactva zdejši kraj, jehož národní uvědomění po celá desítiletí
bylo potlačováno ku prospěchu cizáků a naznačovati žactvu lepší stránky hospodářského vývoje.
Průmyslová škola v Karvinné má býti kulturním pramenem nejen pro mládež zdejšího pracovitého
lidu, ale má poskytnouti i večerními odbornými kursy starším pracovníkům možnost, aby své vědo
mosti v příslušném odvětví mohli dopíniti i rozšiřiti a zjednati si tak přehled ve svém oboru. Bez
přiměřeného odborného vzdělání nelze v dnešní době dosáhnouti vhodného místa. Rovněž tak naskýtá
se vhodná příležitost odborovým sdružením, vzdělávacím spolkům a pod. použiti vzdušných a pro
storných místností průmyslové školy v Karvinné ku vzdělávacím přednáškám rázu všeobecného
i odborného.
Stačí předložití ředitelství ústavu žádost s naznačením žádaného programu, vše další se již
zařídí. Mimo to mohou se pořádati kočovné přednášky odborné i vzdělávací v okolních obcích za
přispění ministerstva školství a národní osvěty, ku kterým ředitelství ústavu na požádání vyšle potřebné
odborníky a veškerým dotazům v záležitosti uspořádání takovýchto přednášek vyjde ochotně vstříc.
V
roce 1923 ukončil ústav druhý školní rok, z něhož vyšli první absolventi mistrovské ško
strojnické, kteří valnou většinou dosáhli již v odborné praxi takových míst, jaká absolutorium mistrovské
školy předpokládá. Absolvent mistrovské školy náležité průpravy a odborného vzdělání má nárok
stati se samostatným živnostníkem, dílovedoucím v továrnách, topírnách, železničních dílnách, stroj
vůdcem na drahách, montérem, předním dělníkem, samostatnou technickou silou v závodech s tech
nickým zařízením a pod., nejsa vázán jen na místní poměry, má možnost při znalosti řeči uplatniti
svoje schopnosti všude i za hranicemi.
Vyšší škola strojnická poskytuje žákům všeobecné a odborné vzdělání teoretické i praktické,
jakého potřebují i techničtí úředníci, správcové neb majitelé strojnických závodů nebo závodů se strojním
zařízením, po případě určité kategorie státních zaměstnanců. Vyšší škola trvá čtyři roky a mistrovská
dva roky. Potřebné informace na dotaz podá vždy zdarma ředitelství ústavu.
%r
X
Fr. Onderka, Slezská Ostrava:
l činností z« roh 1923.
Rok 1923 vyznačuje se dalším zdárným vývojem národní a kulturní práce na Těšínsku
a přináší naší věci krásné výsledky v českém školství a v rozšíření matiční organisace na
Těšínsku a Hlučínsku. V tomto jubilejním roce věnovala slezská Matice osvěty lidové největší
pozornost prohloubení národního uvědomění v okrese fryštátském a těšínském a to zvlášť
v obcích dosud málo národně uvědomělých. Rozšířením matiční organisace v četných obcích
těchto obvodů dány byly českému živlu v obcích těch směrnice pro další vývoj našich národ
ních a státních zájmů.
Během roku 1923 založeno bylo na Těšínsku a Hlučínsku dalších 14 matičních odborů
na přání místního českého občanstva, poněvadž v Matici vidí svého oprávněného zastánce
a nestranného fedrovatele našich národních a státních zájmů. Nově založeny byly následující
odbory:
Na T ě š í n s k u :
politickém
1. Louky
2. Závada
3. Karvinná na Šolci
V
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
politickém
Dolní Lomná
Písek
Hrčava
Horní Lomná
Hradiště
Koňská
Ropice
Tyra
okrese
č
okre
dne
„
„
se
24.
14.
30.
sko
dne
„
„
-tě
11.
18.
18.
*
„
*
„
*
fryštátském:
června 1923
října 1923
pros. 1923
šíns
února
února
února
11. března
12. března
4. května
21. května
4. listop.
k é m:
11923
1923
1923
1923
1923
1923
1923
1923
M asarykovy školy v Č. Těšíně.
Na H l u č í n s k u : V p o l i t i c k é m o k r e s e h l u č í n s k é m :
1. Koblov
dne 29. června 1923
2. Hať
» 28. října 1923
3. Hlučín
„ 17. pros. 1923
Koncem roku 1923 čítala matiční organisace;
V politickém okrese frýdeckém : 32 odborů
fryštátském : 37
„
„
„
„
čes.-těš.:
35
„
„'
„
„
hlučínském : 4
„
Celkem 108 odborů
Při této příležitosti možno se již zmíniti, že začátkem roku 1924 byly zřízeny další
matiční odbory na Hlučínsku, a to: ve Velkých Hošticích, Kravařích, Štěpánkovicích, Bolaticích,
Zábřehu a Antošovicích a to vesměs na výslovné přání místního obyvatelstva. Odbory na
Hlučínsku sdružují ve svém středu t. zv. „moravské" obyvatelstvo ze všech vrstev, které přes
veškeroii nepřátelskou agitaci pracuje svorné s námi na utužení našich národních zájmů
v tomto kraji.
Hustá a dobře organisovaná síť matičních odborů na Těšínsku a na Hlučínsku je nej
bezpečnější národní stráží na těšínských a hlučínských hranicích. Její drobná práce po venkově
přináší nám hojné ovoce na poli uvědomovacím i kulturním.
Matiční odbory stojí v každé obci v čele této národní činnosti, dávají popud ku zřizování
nových českých škol, které všemožně podporují. Matiční odbory zastávají ve většině obcí funkce
místních osvětových komisí, zakládají knihovny a čítárny, pořádají uvědomovací přednášky,
divadelní představení a různé jiné kulturní akce. Odbory v českých obcích přejímají ochrany
nad slabšími odbory v místech národně ohrožených a podporují se navzájem při různých ná
rodních a kulturních podnicích.
Tato mravenčí píle dobrých našich národních bojovníků přinesla nám dobré výsledky
při prvních obecních volbách na Těšínsku, které zajistily nám ve všech obcích na Těšínsku
vlivnou účast na obecním hospodářství. Doufejme, že v budoucnosti zvětší se počet českých
zástupců v obecních správách zvlášť v oněch obcích, které záškodnictvím bývalých rakouských
činitelů byly nám urvány.
Jsme pyšni nad mohutným organisačním tělesem matičním, které nikdy ze svých těžce
dobytých posic neustoupí a vyslovujeme veškerému členstvu v matičních odborech na Těšínsku
a Hlučínsku dík za jeho neúmornou práci a jeho oběti přinesené na oltář naší slezské vlasti
a na utužení našich státních zájmů.
Činnost matičních odborů řízena byla v minulém roce obezřetnými okresními jednateli
matičními, pracovníky to na slovo vzatými, kteří v přečetných schůzích okresních sborů
matičních projednávali spolu se zástupci jednotlivých matičních odborů všechny důležité zá
ležitosti, týkající se jejich kraje.
Mohutný organisační aparát matiční veden byl ústředním výborem slezské Matice
osvěty lidové sídlem ve Slezské Ostravě, v jehož středu zasedají čelní národní pracovníci ze
všech krajů Těšínská a Hlučínska, a to ze všech vrstev českého obyvatelstva. Rozsáhlá matiční
agenda vedena byla předsednictvem za pomoci ústřední kanceláře matiční ve Slezské Ostravě
a její odbočky v Českém Těšíně.
O
rozsáhlosti matiční agendy možno si učiniti představu z následujících dat o vykonan
schůzích a vyřízené korespondenci:
Předsednictvo Matice konalo v minulém roce celkem 39 schůzí, trvajících průměrně
tři hodiny. V těchto schůzích bylo učiněno 1037 usnesení a návrhů pro ústřední výbor.
Ústřední výbor konal 7 plenárních schůzí a učinil 1125 usnesení protokolovaných.
Ústřední kancelář matiční vyřídila na základě těchto usnesení 21.423 presidiálních přípisů
a rozeslala kromě toho přes 50.000 přípisů účtárenských, přípisů organisačních, letáků, tisko
pisů atd. Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně vykazuje ve své agendě přes 5000
čísel. Číslice tyto dokazují nutnost řádně vybudovaných kanceláří, má-li býti rozsáhlá agenda
matiční včas a řádně vyřízena.
Č in n ost na p o li šk o lsk ém .
1
Střední školství.
V
r. 1923 vydržovala Matice plně svým nákladem č e s k é r e f . r e á l . g y m n a s i
v Českém Těšíně. Ústav tento má velikou důležitost pro celý okres česko-těšínský, neboť
v celém okrese není jiného středního ústavu vůbec. V okrese tomto působí již nyní veliký
počet českých škol a proto bylo nutno zaříditi český střední ústav v Českém Těšíně, aby
dorůstající mládeži z českých škol bylo umožněno vyšší vzdělání. Ústav ten vyvíjí se velice
zdárně a má již ve svých počátcích při svých tři třídách celou řadu poboček. Začátkem škol.
roku 1923-24 bylo na ústavě zapsáno 396 žáků vesměs z T ěšínská..
Gymnasium v Českém Těšíně vyžadovalo v minulém roce velikých nákladů zařizovacích,
ja k vidno z pokladní zprávy, přes to ale obstaral ústřední výbor vše, co bylo potřebné
k řádnému vývoji ústavu.
Gymnasium bylo umístěno v najatých místnostech v budově býv. těšínské komory,
které nevyhovují svému účelu a je povinností povolaných činitelů, aby v nejbližší době vystavěna
byla pro ústav důstojná budova.
České gymnasium v Českém Těšíně bylo převzato začátkem školního roku 1923-24 do
správy a nákladu státu na žádost Matice a tím budoucnost ústavu postavena na pevné základy.
Slezská Matice osvěty lidové vydržovala v minulém roce další střední ústav a sice
vyšší p r ů m y s l o v o u a m i s t r o v s k o u š k o l u s t r o j n i c k o u v K a r v i n n é .
Rovněž i tento ústav, mající ohromný význam pro naši národní věc na Těšínsku, vyvíjel
se za obezřetné správy školy s velikým zdarem, jak svědčí zvláštní stať o činnosti tohoto
ústava za minulý rok.
Odborný tento ústav vyžaduje na své zařízení a vydržování obrovského nákladu^ a je
povinností naší sděliti veřejnosti, že obec Karvinná přispívala hojnou měrou na vydržování
jeho a to zvlášť propůjčením místností, otopem, školním zařízením a jiným.
Nej větší porozumění pro důležitost průmyslových škol karvinských projevilo ministerstvo
školství a národní osvěty a zvlášť sekční šéf p. Pižl tím, že uděleny ústavům veliké subvence
na zařízení dílen při ústavě, na zařízení učíren a přikázáním několika odborných profesorůinženýrů na ústavy.
Město Karvinná a jeho správní komise vybudovala pro průmyslové školy karvinské
nádhernou budovu, jejíž obrázek je v tomto spise.
Školou touto posíleny byly naše posice nejen v Karvinné samé, ale též i na celém
Těšínsku.
Ústřední výbor zahájil přípravy pro převzetí průmyslových škol v Karvinné do státní
správy a žádosti jeho bylo v tomto roce vyhověno. Od školního roku 1924-25 bude ústav již
ústavem státním.
České státní obecné a občanské školství na Těšínská.
Největši národní chloubou naší jest č e s k é s t á t n í školství obecné a občanské na Těšínsku.
Jeho rozvoj je přímo neočekávaný. Ještě ve školním roce 1922-23 bylo v politickém okrese
fryštátském a těšínském celkem 39 škol státních s 96 třídami a s návštěvou 3055 dětí. Za
čátkem školního roku 1923-24 bylo na Těšínsku již 49 škol se 102 třídami a 25 pobočkami,
které navštěvovalo 4350 dětí. Přibylo tedy v roce 1923 nových 10 státních škol a počet dětí
vzrostl o 1295 dětí.
V roce 1923vzřízeny byly následující české státní šk o ly : občanská škola v D olních
Bludovicích a v Č esk ém Těšíně.
Obecné šk o ly : v politickém okrese fry štátsk ém : Závada (48 dětí), Ráj (20 dětí).
V politickém okrese česko-těšínském : K o ň sk á (25), Ř ek a (31), R o p ic e (29), L yžbice
(28), Písek (56), Hrádek (23), N ěbory (29), Tyra (30), M ilikov (32), N ávsí (56).
Všechny tyto školy zřízeny byly po důkladných přípravách Matice, mnohé z meh byly
delší dobu vůbec Maticí vydržovány než stát rozhodl o jejich převzetí.
O zařízení postarala se rovněž Matice a obstarala pro tyto školy první učebné pomůcky
a žákovské knihovny.
v
. . . . . t
t u
Všechny tyto školy umístěny jsou v prozatímních, povětšině nevyhovuiicich místnostech,
které byly pronajaty buď v soukromých domech auebo též i v místnostech polských škol.
Stav tento nedá se však dlouho držeti.
Matice starala se dále o vyhledání vhodných pozemků pro s t a v b y sajnostatných školních
budov pro české školy a zakoupila stavební pozemky v A lb rech ticích , Třinci, M istřovicich,
Hrčavě, H radišti a v Horním Trlíčku. Dále zahájila jednání o koupi stavebních pozemků
v Horní Lom né, D ol. B ludovicích, B ystřici, Loukách, Závadě, D ol. Lomné a v Petrovicích. Stavební pozemky v H rčavě a v Třinci postoupila čsl.^ eráru. Mimo to darovala
ministerstvu školství a národní osvěty stavební pozemek pare. č. 1533-1 a 1533-2 v Hradišti
na stavbu české školy. Pozemek tento byl Matici darován majiteli velkostatku Hradiště.
Není jediné české školy v okrese fryštátském a těšínském a to zvlášť v místech
ohrožených, kde by Matice nebyla přispěla české škole. Matice zakoupila za desetitisíce školní
potřeby a učebné pomůcky pro nemajetné děti na následujících školách státních v C h o t ě buzi , n a S o v i n c i , Ho r . L o m n é , S t o n a v ě , K a r p e n t n é , Do l . L o m n é ,
H l u c h o v é , T ř a n o v i c í c h , H n o j n í k u , Z á v a d ě , K o ň s k é , N ý d k u , Lyz-
bi c i , O l d ř i c h o v i c í c h , N ě b o r e c h , V e n d r y n i , P í s k u , M i l i k o v ě , Ná
v s í , H r á d k u , D o l . B l u d o v i c í c h , R o p i c i atd. Totéž učinila i pro školy na Hlucínsku : ve V ř e s i n ě , L u d g e ř o v i c í c h , K o b l o v ě , H l u č í ně, H a t i , O l d ř i š o v ě ,
Benešově, Antošovicích, Markvartovicích, Bělé a Zábřehu.
Na mnohých školách platila nájemné z místností, někde přispěla majiteli budovy pří
spěvkem na dostavbu, aby v dostavěné budově mohla býti česká škola umístěna.
Takřka všem novým českým školám přiděleny žákovské knihovny.
České státní obecné a občanské školy na Těšínsku nemají v převážné většině vlastních
školních budov. Povětšině umístěny jsou v prozatímních místnostech v soukromých budovách
a také v polských místních školách. Místnosti nevyhovují svému účelu a stav tento je pro
budoucnost neudržitelný. Matice podnikala po celou dobu trvání těchto škol všechny možné
kroky u vlády čsl. republiky, aby ji přiměla k výstavbě řádných školních budov. Každým
rokem předloženy byly kompetentním ministerstvům rozklady, pojednávající o nutnosti výstavby
školních budov pro školy zvlášť nevhodně umístěné. Nesčetné intervence zástupců matičních
u vlády v Praze v záležitosti staveb školních budov měly prozatím bohužel jen skrovné
výsledky. Kompetentní vládní činitelé poukazovali na nedostatek hmotných prostředků ve
státním rozpočtu na stavbu menšinových škol v celé republice a proto tedy nebyly dosud
stavební programy, tak jak je vláda sama stanovila, uskutečněny.
Na Těšínsku přikročeno bylo ke stavbám školních budov v A l b r e c h t i c í c h ,
H r a d i š t i , H o r . T r l í č k u , T ř i n c i , J a b l u n k o v ě a v M o s t e c h u Jablunkova.
Leč ani z těchto staveb nebyly dosud mnohé dokončeny.
Pomocí matičních čelných činitelů v komunálních správách vystavěny byly nádherné
moderní školní paláce pro státní obecné školy v B o h u m í n ě - n á d r a ž í , v K a r v i n n é ,
ve F r y š t á t ě a v Č e s k é m T ě š í n é, které byly pak dány státu za mírný peníz do
vlastnictví. Připojujeme v tomto spise fotografie těchto škol, aby česká veřejnost poznala naše
školní paláce na nejdůležitějších pohraničních posicích Těšínská. Jsou naší chloubou a pevnými
baštami našeho národa a státu na těšínských hranicích.
Uzavíráme stať o českém státním školství na Těšínsku a žalujeme české veřejnosti na
svízelný stav ostatních českých státních škol na Těšínsku, které umístěny jsou velice bídně,
následkem čehož je jejich další vývoj krajně ohrožen.
Vykonali jsme vše, co bylo v naší moci, aby školy tyto byly řádně umístěny. Inter
venovali jsme bezpočtukrát u vlády a upozorňovali jsme ji na nebezpečí, které těmto školám
hrozí nebudou li pro ně vystavěny řádné školní budovy. Naše stížnosti přednesli jsme samému
ministerskému předsedovi, který plně uznal oprávněnost naší žádosti, který zdůraznil důležitost
těchto škol a přislíbil zařízení určité akce pro výstavbu budov pro tyto školy. Akce tato
dosud je v přípravách a Ústřední matice školská je pověřena jejím provedením. Zříkáme se
veškeré zodpovědnosti za škody, které českému státnímu školství na Těšínsku nevystavěním
školních budov určitě vzejdou a poukazujeme na živelné roztrpčení českého lidu na Těšínsku,
který ve starosti o další zdárnv vývoj českého školství na Těšínsku trpce žehrá proti všem
vládním činitelům, kteří se dosud nepostarali o řádné školní budovy pro tyto školy.
Český lid na Těšínsku zasluhuje, aby jeho hlas byl slyšán a náš důležitý kraj vyžaduje
rovněž, uby jeho potřebám byl věnován patřičný zřetel. České státní školství na Těšínsku je
krajně ohroženo . . . .
Mateřské školství.
Mateřské školství matiční vykazuje v roce 1923 další slibný rozvoj. Celá řada žádostí
z různých obcí o zřízení nových mateřských škol svědčí o tom, že m ateřské školství matiční
je oblíbeno a že má nemalý význam zvlášť v místech národnostně smíšených. Naprostý ne
dostatek volných místností znemožnil otevření některých mateřských škol v loňském roce,
přes to pátráme neustále po vhodných místnostech.
V roce 1923 vydržovala slezská Matice osvěty lidové následující m ateřské šk o ly :
V politickém okrese frýdeckém:
1. Hrušov — kolonie Ida
47 dětí
2. Heřmanice — kolonie jámy Terezie
48 „
3. Staré Město u Frýdku
53 „
V politickém okrese fryštátském:
4. Vrbice u Bohumína
37 dětí
5. Záblatí u Bohumína
35 „
6. Skřečoň u Bohumína
49 „
7. Karvinná — jáma Jindřich
84 „
8. Karvinná — na hranicích
77 „
9. Karvinná — na Sovinci
28 „
10. Fryštát
67 „
11. Dolní Suchá
38 „
12. Prostřední Suchá
35 „
13. Horní Suchá — jáma Barbora
36 „
14. Rychvald-Podlesí
45 „
15. Staré Město u Fryštátu
26 „
16. Německá Lutyně
45 „
17. Marklovice u Fryštátu
41 „
18. Polská Lutyně
42 „
politickém okrese česko-těšínském:
19. Šumbark v
32 dětí
20. Šibice u Českého Těšína
28 „
21. Jablunkov
34 „
22. Český Těšín
36 „
Na H l u č í n s k u :
23. Petřkovice — kolonie jámy Anselm
66 dětí
24. Hlučín
52 ,
Úhrnem
1081 dětí
Mateřské školy matiční umístěny jsou částečně ve vlastních budovách, některé v pro
najatých místnostech. Vlastní školní budovu mají m ateřské školy v Hlučíně, v Hrušově na
Idě, v Heřmanicích, ve Starém Městě u Frýdku, ve Vrbici, v Záblatí u Bohum ína; mimo to
propůjčila Matice svoje budovy v Pudlově u Bohumína a v Porembě pro mateřské školy,
které byly svého času Maticí vydržovány a převzaty pak do správy obecní.
Mateřské školy matiční navštěvovány jsou z převážné většiny dětmi dělnickými a jsou
pravým dobrodiním pro jejich rodiče, zaměstnané na různých průmyslových závodech v kraji.
Vydržování těchto mateřských škol vyžaduje nákladu několika set tisíc mimo příspěvků, které
věnují místní matiční odbory na vánoční nadílky a učebné pomůcky pro tyto mateřské školy.
Celá řada školených a spolehlivých učitelek stará se zpěvem, hrou a povídkami vychovati
budoucí dorost pro naše české školy. Školy spravovány jsou mimo to pedag. správci z řad
českého učitelstva. Děti lnou k m ateřským školám a mnohdy již v časných hodinách utíkají
rodičům z domova do mateřské školy. Staly se i případy, že německé a polské děti navštěvující
německou neb polskou mateřskou školu v místě, připojí se jednoduše ku svému kolegovi
z české mateřské školy a jdou s ním do české školy bez vědomí rodičů, kteří byvše upozorněni
českou učitelkou, odvádějí ovšem své dítě z české školy, ale s velikým nářkem dítěte, které
nechce z české mateřské školy odejiti.
Mateřské školství matiční prospívá a od jeho dalšího vývoje závisí také vývoj ostatního
českého školství na Těšínsku.
Sociální péče.
Ruku v ruce se školskou a jinou národní činností Matice na Těšínsku a Hlučínsku po
kračovala též matiční práce na poli sociální péče. Zemská ústředna pro péči o mládež ve Slezsku,
České srdce pro Slezsko a ostatní okresní sbory sociální péče ve Slezsku vykonaly v r. 1923
veliký kus práce na poli sociální péče a slezská Matice osvěty lidové doplňovala je všude tam,
kde toho bylo nejvýš potřebí.
Udělovala stipendia slezským studujícím vna vysokých školách, osvobozovala hojně ne
majetné žáky na svých středních školách v Českém Těšíně a v Karvinné; kupovala hojně
potřebné školní pomůcky a umožnila jim účast na různých odborných exkursích. Matiční odbory
pomáhaly v místech středních škol matičních zřízením internátu a udělením hmotných podpor
chudým žákům, návštěvujícím střední školy české na Těšínsku.
Ústřední výbor slezské Matice osvěty lidové věnoval v roce 1923 desetitisíce na zakoupení
učebných pomůcek pro chudé žáky na českých státních občanských a obecných školách na
Těšínsku, zakoupil školní potřeby pro nemajetné žactvo na školách na Hlučínsku. Matiční
odbory staraly se ve svých působištích o ošacení chudých dětí na místních školách českých
a věnovaly, jak vidno z přiložené statistiky, přímo úžasné sumy na tento účel.
Státní občanské školy v Karvinné.
Nebýti veliké matiční organisace na Těšínsku, pak sotva našlo by se dostatek spolehlivých
pracovníků pro ostatní sociální korporace, neboť matiční odbory a matiční pracovníci jsou
zároveň v převážné většině míst pracovníky ve skupinách Českého srdce a v okresních sociál
ních péčích.
Celá organisace matičních mateřských škol náleží pod sociální péči. Matice starala se
také o to, aby churavé nemajetné děti byly přijaty do různých léčebných ústavů a zotavoven
na účet země neb obce. Matice žádala povolané činitele, rozhodující v zemské autonomní
správě, aby pamatováno bylo v budoucnosti na vybudování zemského sirotčince a zemského
útulku pro mládež stiženou plicním neduhem, neboť podobných zemských ústavů Slezsko
vůbec nemá.
Doufejme, že i v tomto směru odčiněny budou křivdy, páchané býv. zemským výborem
slezským na české opuštěné a churavé české mládeži ve Slezsku.
Národne-politkká činnost.
Působnost slezské Matice osvěty lidové na tomto poli byla v roce 1923 zvlášť čilá
a přinesla v mnohém našim národním a státním zájmům dobré ovoce, ale nikoliv takové,
abychom mohli spokojeně založiti ruce v klín. Ještě dnes v šestém roce trvání našeho svo
bodného státu nemáme ve státních a zemských úřadech slezských takový počet českého úřednictva,
který by odpovídal početnosti českého živlu na Těšínsku a ve Slezsku vůbec. Zvlášt státní
finanční úřady na' Těšínsku obsazeny jsou dodnes z veliké většiny úřednictvem národnosti
německé, které nemůže se ani s domorodým lidem slezským domluviti. Nejinak je tomu na
četnických stanicích, v nichž je celá řada četníkň německé národnosti, neovládajících rovněž
jazyka státního. Na železnicích a na poštovních úřadech se poměry v loňském roce zlepšily.
Přírodními poklady bohaté Těšínsko je vysoce důležitým faktorem v hospodářském životě našeho
státu a tu bohužel i dnes musíme konstatovati, že takřka veškeré veliké hospodářské hodnoty
na Těšínsku jsou v rukou německých průmyslníků a cizáckých společností, které naší věci
nebyly a nejsou nakloněny.
Železářské podniky říšsko-německého příslušníka Dr. Alb. Hahna z Berlína, kamenouhelné doly známého germanisatora Hanse Wilczka ve Slezské Ostravě, chemické závody
v Bohumíně, železárny a továrna na vagony ve Fryštátě, kamenouhelné doly Dr. Jana LarischeMonnicha v Karvinné jsou dodnes urputným i baštami germanisace skrytými sice, za to ale
tím nebezpečnějšími středisky odporu a záště proti našemu národu a státu. Na závodech těchto
zaměstnáno je úřednictvo německé, které stará se o to, aby náš národní vývoj v těchto místech
byl poškozován co nejvíce.
I
zde pracovala Matice, aby obhájila naše národní a státní zájmy proti škůdcům otevře
ným i zjevným. Jest ale povinností našich stát. úřadů, aby vývoji věci na těchto průmyslových
závodech byla věnována největší pozornost.
V
roce 1923 byly vykonány první obecni volby na Těšínsku, jichž výsledkem můžeme
býti prozatím spokojeni. Není obce na Těšínsku, ve které by nebyl zastoupen český živel svými
spolehlivými zástupci ve správě obecní. A přece byly doby, kdy rakouští germanisatoři a poloxiisatoři prohlašovali, že na těšínském pohraničí vůbec Čechů není. Starobylé město Fryštát
má dnes po staletích svého českého starostu, přes to, že před válkou se ve Fryštátě o Češích
vůbec nemluvilo. Český Těšín a Jablunkov mají v novém obecním zastupitelstvu celé desítky
českých členů. Třinec, bývalá bašta polského terorismu má rovněž českého starostu, a též
vedení města Frýdku má ve svých rukou česká většina obecního zastupitelstva.
A výsledky mohly býti ještě příznivější, kdyby nebylo v českém táboře politického
tříštění a hašteření. Matiční organisace a její činitelé na celé oblasti Těšínská pracovali obětavě
při obecních volbách na Těšínsku a docílili krásných výsledků. Jsme přesvědčeni, že ani volby
do Národního shromáždění nenajdou nás nepřipraveny.
Pozemková reforma na Těšínsku nepřinesla nám dosud toho, čeho nezbytně potřebujeme.
Veliké latifundie Dr. J. Lari§che-Mónnicha jsou sice v záboru, ale k parcelaci jejich dosud
nedošlo. Parcelováno bylo pouze několik menších velkostatků. Průtahy s parcelací Larischových
velkostatků jsou velice podezřelé a my varujeme znovu povolané státní činitelé před jakoukoliv
povolností s jejich strany. Zdárný vývoj našich věcí na Těšínsku vyžaduje bezodkladné převzetí
těchto velkostatků do státní správy a jejich rozparcelování. V roce 1923 převzaty byly do
státní správy statky bývalé těšínské komory, jejíž majitelem byl slezský markýz Gero, zločinný
býv. rakouský arciv. Bedřich Habsburský. Doufáme, že mezinárodní soud haagský vynese pro
nás příznivý výrok v této záležitosti.
Slezská Matice osvěty lidové všímala si všeho, co souvisí s vývojem našeho národního
života na Těšínsku a Hlučínsku. Nelze z vážných důvodů líčiti na tomto místě všechny její
akce v tomto směru. Je potřebí další usilovné práce všech národních složek, aby Těšínsko
a Hlučínsko bylo pevným pohraničním bodem proti nástrahám ze strany kterékoliv. Slezská
Matice osvěty lidové soustřeďuje ve svých řadách státotvorné živly bez rozdílu politických
stran, je v přítomné době nejmohutnější národní organisací ve zdejším kraji a zná důkladně
svoje úkoly pro budoucnost. Český národ a český lid slezský může býti přesvědčen, že od
vytčených svých cílů Matice neustoupí nikdy a že bude vždy věrnou strážkyní našich státních
a národních zájmů jak na Těšínsku tak také na Hlučínsku a ve Slezsku vůbec.
*
*
*
ústřední výbor slezské Matice osvčiy lidové v roce 1023.
Předsednictvo.
S t a r o s t a : Dr. Ferd. Pele, notář a president zem. II. j e d n a t e l a f i n a n č n í r e f e r e n t : Eduard
Suský, ředitel důchodenského úřadu města
správní komise pro Slezsko ve Slez. Ostravě.
Slezské Ostravy.
I. n á m ě s t e k : Petr Pavlán, správce okresní ne
P o k l a d n í k : Fr. Klimánek, hlavní pokladník mě
mocenské pokladny ve Slezské Ostravě.
II. n á m ě s t e k : Jan Sedlařik, velkostatkář v I{asta Slezské Ostravy.
timově.
0 1e 11: Fr. Onderka. ředitel kanceláří slezské Ma
I. j e d n a t e l : Alois Holeš, knihvedoucí kamenotice osvěty lidové ve Slezské Ostravě.
uhelných dolů Orlová—Lazy v Orlové.
Členové ústředního výboru.
Václav Cupák, tovární mistr v Bohumíně-nádraží.
Marie Pasírbková, učitelka ve Vyšnich Lhotách
Lud. Cholevová, žena zřízence policejního komi
u Frýdku.
sařství ve Fryštátě.
Karel Petřík, ředitel ref. reál. gymnasia Matici
Frant. Husička, vrchní revident košicko-bohuminské
osvěty lidové (nyní státní) v Čes. Těšíně.
dráhy v Dombrové.
JUDr. Karel Říha, advokát v Bohům ně—městě.
Josef Kačmařik, strojmk a předseda závodní rady Karel Smyczek, řidiči učitel české státní obecné
koksovny jámy »Trojice« ve Slezské Ostravě.
školy v Jablunkově.
Boh. Klac, ředitel městských úřadu v Čes. Těšíně. Jiří Stadther, správce české obec. školy v Hnojníku.
Ant. Krůta, vládni komisař města Karvinné.
Ruá. Viáetič, strojník v Orlové.
Jan Křistek, majitel realit v Lazích.
Frant. Zelený, správce městské elektrárny ve Slez.
Andělin Novák, okresní školní inspektor v Hlučíně.
Ostravě.
Kooptovaní členové ústředního výboru:
Jaroslav Čížek, lesni správce ve Starém Městě u Josef Smiřák, vrchní mistr kamenouhelných dolň
Fryštátu.
v Michálkovicích.
Pravoslav Machara, ředitel české státni občanské Jar. Zahradník, učitel závodní školy v Dombrové.
školy v Třinci (nyní v Čes. Těšíně.)
Poradci ve věcech školských:
Antonín Klvaňa, okresní školní inspektor v Orlové.
Valentin Valeček, inspektor státních škol ve Slezsku v Karvinné.
Revisoři účtů:
Robert Huvar, ředitel občanské školy ve Slezské Jos. Rychtářský, řeáitel berního úřadu ve Slezské
Ostravě.
Ostravě.
Vlasta Kročková, žena nadučitele a člena zemské Robert Štěpán, báňský úředník v Orlové.
správní komise pro Slezsko v Hrušově.
Předsedové okresních sborů M atice osvěty lidové jako poradci ústředního výboru:
Bedřich Štětina, ředitel české státní občanské školy Jaroslav Zahradník, učitel závodní školy v Dombro
vé — předseda okresního sboru Matice osvěty
v Bohumíně—nádraží — předseda okresnMo
lidové pro Jablunkovsko.
sboru Matice osvěty lidové pro Bohum.nsko.
Jan Jařabáč, ředitel českého státního reál. gymna Jan Zaj c, nadučitel ve Frýdku — předseda okresn ho sboru Matice osvěty lidové pro Frýdecko.
sia v Orlové — předseda okresního sboru Ma
Dr. Alfred Václavek, profesor učitelského ústavu ve
tice osvěty lidové pro Orlovsko.
Slezské Ostravě — předseda okresního sboru
Alois Holeš, knihvedoucí kamenouhelných dolů Or
Matice osvěty lidové pro obvod slezskolová—Lazy v Dombrové — předseda okresního
ostravský.
sboru Matice osvěty lidové pro Fryštátsko.
Boh. Klac, ředitel městských úřadů v Čes. Těšíně — Karel Hruška, řed. obč. školy v Kravařích — předse
da okr. sboru Matice osvěty lidové pro severní
předseda okresního sboru Matice osvěty lido
část Hlučínska.
vé pro obvod česko-těšínský.
r
41
Aí, Tesař, referent pro lidovou výchovu v Českém Těšíně:
Lidovýchovná činnost slezské Matice osvěty lidové
za rok 1923.
Ke školské, organisační a buditelské práci slezské Matice osvěty lidové druží se čestně práce
na poli lidové výchovy. I v tomto oboru byl v uplynulém roce vykonán veliký kus práce a její výsledky
jsou zcela potěšitelné.
K porozumění níže uvedených dat statistických nutno uvésti, že shrnuta je tu jen činnost Matice
samé; činnost okresních sborů osvětových, pokud je vykonávána těmito sbory, resp. zvláštními
sovětovými komisemi, v tomto přehledu zahrnuta není. Totéž platí o veřejných knihovnách. Data, která
níže uvádíme, týkají se jen těch knihoven, které jsou majetkem odborů matičních a které jsou
v jejich správě.
Třebaže tedy obraz lidovýchovné činnosti na Těšínsku, který jen v hlavních rysech níže
uvádíme, musel by k vůli úplnosti býti doplněn ještě zprávou o kulturní činnosti okresních sborů
osvětových a jiných korporací, tož přece i z této hrstky dat statistických můžeme souditi, že osvětová
práce na Těšínsku je velmi intensivní a že v tomto směru může se Těšínsko důstojně postaviti po
bok jiným krajům, ba že v lecčems i nad jiné kraje vyniká.
1. K n i h o v n y .
Skoro ve všech obcích na Těšínsku, zejména pak v obcích národnostně smíšených, položila
základ k vybudování veřejných knihoven slezská Matice osvěty lidové. V 58 obcích na Těšínsku
zastávají knihovny matičních odborů funkce knihoven veřejných, ve všech ostatních obcích až na malé
výjimky položen byl darováním matičních knihoven pevný základ k vybudování knihoven obecních.
V uplynulém roce založeny byly další veřejné knihovny matičních odborů:
V p o l i t , o k r e s e f r y š t á t s k é m : Závada (50 svazků), Louky (118 svazků) a Marklovice
(100 svazků).
V p o l i t , o k r e s e t ě š í n s k é m : Hrčava (50 svazků), Komv Lhota (53 svazků), Dolní
Lišná (54 svazků), Dol. Lomná (25 svazků), Hor. Lomná (50 svazků) a Sibice (42 svazků).
N a H l u č í n s k u : Haf (30 svazků), Koblov a Hošťálkovice (knihovny přenosné).
Na O p a v s k u : Bílovec (nemocniční knihovna o 40 svazcích).
Činnost knihoven veřejných, pokud byly ve správě odborů Matice osvěty lidové, jeví se takto:
Okr es frýdecký:
Obec
ro tc i
čtenářů
Dobrá
lanovice
|anovice-Bystrá
Malenovice
Muglinov
Panské Nové Dvory
Ratimov
Řepiště
Staré Město
Vojkovice
Žermanice
101
45
49
92
60
52
142
115
152
44
29
Okres fryštátský:
16
Albrechtice
83
Bohumín-město
259
Bohumín-nádraží
24
Darkov
Počet
přečtených
knih
1380
632
270
1077
1850
864
2630
1975
4056
300
267
234
1350
2113
96
n
„
0 bec
Počet
čtenářů
50
Fryštát
Něm. Lutyně-Zbytky 36
Něm. Lutyně - u Boh. 3 9
80
Lutyně Polská
27
Marklovice
62
Petrovice
86
Pudlov
28
Ráj
Rychvald „Podlesí" 4 2
Rychvald „Alpínka“ 3 2
122
Skřečoň
St. Město u Fryštátu 39
90
Suchá Horní
107
Suchá Prostřední
126
Suchá Dolní
50
Věřnovice
18
Vrbice
30
Závada
Počet
přečtených
knih
2510
972
232
594
568
585
1326
196
290
651
2571
439
573
2325
2494
300
190
178
( Ókr e s t ě š í n s k ý :
Obec
Počet
čtenářů
Počet
přečtených
knih
Obec
Bludovice Dolní
60
370
Lomná Horní
Bystřice ve Sl.
60
350
Mistřovice
Dobratice
66
1800
Mosty u Čes. Těšína
Guty
19
76
Mosty u Jablunkova
Hradiště
13
54
Nýdek
Hrčava
12
27
Oldřichovice
Hnojník
19
160
Šibice
Chotěbuz
26
65
Šumbark
Jablunkov
76
493
Tošonovice Dolní
Karpentná
25
250
Trlíčko Horní
Lhota Komorní
51
358
Třanovice
Lišná Dolní
15
195
Třinec
Lomná Dolní
12
68
Vendryně
Úhrnný počet čtenářů 3117, úhrnný počet přečtených knih 45.543.
Počet
čtenářů
20
23
26
26
31
26
28
63
30
29
36
35
40
Počet
přečtených
jknih
70
160
185
138
274
143
265
570
150
148
316
669
93
Bylo tudiž ve všech třech politických okresech v 58 obcích celkem 3117 čtenářů, kteří přečetli
45.543 knih. Oproti r. 1922 stoupl počet čtenářů o 479, knih přečteno bylo o 3782 více.
Na Hlučínsku založená v listopadu knihovna v Hati vykazuje koncem roku 1923 5 čtenářů
a 23 přečtených knih.
Knihovny žákovské byly zřízeny Maticí osvěty lidové v těchto obcích:
V p o l i t , o k r e s e f r y š t á t s k é m : Děttnarovice-Koukolná (30 svazků) a Staré Město
(50 svazků).
V p o l i t , o k r e s e t ě š í n s k é m : Šumbark (dopl. 20 svazky) a Nýdek (30 svazků).
N a H l u č í n s k u : Benešov (50 svazků), Hošfálkovice (30 svazků) a Ludgeřovice (30 svazků).
Pokládáme za milou povinnost vysloviti na tomto místě upřímný dik všem jednotlivcům a kor
poracím, kteří darováním knih umožnili Matici osvěty lidové zakládání a rozšiřování veřejných
i žákovských knihoven. Jsou to zejména: Moravsko-slezská beseda v Praze, Banka čsl. legií v Praze,
Rud. Mizera, účetní cukrovaru v Čelechovicích na Hané, spisovatel O. Schiifer v Praze, poštmistr
Sejnoha ve Vel. Popovicích, Jaroslav Mácha, rotmistr v Praze, Dr. Lad. Novák, soudce v Novém
Bydžově, Dr. Ad. Vaněk, advokát v Příbore, učitel Zahradník v Orlové, prof. Dr. L. Dlouhý v Kyjově,
Jos. Kotlář, nakladatel v Praze, Jos. Onderek, učitel v Sedlištích, Marie Hromádková v Horní
Pečernici, Josef Výborný, tajemník ve Vodňanech a A. Malý v Pardubicích.
Děkujíce znovu všem těmto dárcům prosíme, aby svoji přízeň ohroženému Těšínsku zachovali
i napříště.
2. Č í t á r n y .
Z prostředků matičmch vydržovány byly i v uplynulém roce veřejné čítárny v Rychvaldě
na Alpínce a v Sibici u Českého Těšína. Kromě toho předplácela slezská Matice osvěty lidové
jisté množství nepolitických časopisů a zasílala je odborům matičním v ohrožených obcích zdarma,
aby mezi členstvem a nám nakloněným obyvatelstvem byly rozšiřovány.
3. P ř e d n á š k y .
Přednáškový ruch byl i v uplynulém roce velmi čilý. Počet vykonaných přednášek je značně
vyšší oproti roku 1922, ačkoliv po dobu volebních příprav byla přednášková činnost více než
na měsíc přerušena. Poněvadž obecní volby byly na Těšínsku provedeny po prvé a projednávání
volebního řádu do obcí padlo tehdy do doby sporů o Těšínsko, kdy veškeren zájem zdejšího lidu byl
jedině k této otázce obrácen, bylo nutno takřKa v každé obci uspořádati informační přednášky
o novém volebním řádě do obcí republiky československé, aby česky orientované obyvatelstvo bylo
o celém průběhu volební akce náležitě poučeno.
V roce 1923 byly uspořádány přednášky v těchto obcích:
a) Politický okres Frýdek: Dobrá 2, Hrušov 1, Janovice 17, Janovice-Bystré 4, Kunčice
Malé 1, Lhoty Vyšní 5, Malenovice 4, Muglinov 8, Nošovice 3, Panské Nové Dvory 3, Radvanice 2,
Raškovice 4, Ratimov 7, Řepiště 7, Sedliště 8, Slezská Ostrava 9, Slezská Ostrava-Zárubek 2,
Šenov 2, Vojkovice 4, Žermanice 2.
b) Politický okres Fryštát: Albrechtice 2, Bohumin-město 9, Darkov 10, Dombrová 8, Fryštát 3,
Karvinná ?, Karvinná-Sovinec 4, Lazy 12, Louky 1, Lutyně Německá 3, Lutyně Německá-Zbytky 2,
Lutyně Polská 4, Marklovice 1, Orlová 2, Orlová-Zimný důl 3, Petřvald 6, Poremba 18, Pudlov 11,
Ráj 3 I. Rychvald-Podlesí 3, II. Rychvald 2, III. Rychvald-Alpínka 2, Skřečoň 3, Staré Město 4,
Stonava 6, Suchá Horní 5, Suchá Prostř. 3, Suchá Dolní 2, Sunychl 3, Věřnovice 3, Vrbice 5,
Záblatí 6, Závada 2.
Česká státní obecná škola v Chotěbuzi.
c) Politický okres Český T ěšin: Bludovice Dol. 12, Bystřice 3 Dobratice 5 Domasloyice
Dolní 4, Guty 4, Hradiště 2, Hnojník 6, Hrčava 5, C h o tě b u z 2, Jablunkov 16 Lhota Komorní 1,
Knňská 1 lišná Dolní 2 Lomná Dolní 2, Lomná Horní 3, Mistrovice 4, Mosty u Ces. Těšína 7,
Nýdek 8, Oldřichovice 2, Ropice 2, Šibice 21, Šumbark 5, Těšín Český 14, Tošonovice Dolní 6, Trličko
Horni 1, Třanovice 11, Třinec 3, Vendryně 3, Volovec 1.
d) Politický okres Hlučín: Haf 1, Koblov 2, Petřkovice 3.
Celkem tedy absolvováno bylo v okrese frýdeckém 86 přednášek v o k re s e fryštátském 153,
v okrese těšínském 140 a na Hlučínsku 6. V celém o b v o d u působnosti slezske
bylo uspořádáno 385 přednášek v 79 obcích, průměrné asi 5 přednášek v jedne obci. Oproti r. 1922
o 31 přednášek více.
,
4. L i d o v ý c h o v n e k u r s y .
S činností přednáškovou souvisí i lidovýchovné k u r s y . P o té to stránce vedly si matiční
odborv velmi čile. Kursy občanské výchovy pořádaly odbory : Sibice (průměrná navšteva 60 osob)
Hrčava (průměrná, návštěva 11 osob), Dombrová 6 kursů Udovýchovnych s P r M ™ r f t a
80 osob, Těšín Český 1 kurs lidovýchovny s prumernou návštěvou 42 osob, 1 kurs vedecko
výchovný s průměrnou návštěvou 45 osob, 1 kurs prázdninový pro děti, trvající 7 týdnů který
navštěvovalo 100 dětí. Třinec 1 kurs občanské výchovy (průměrná návštěva 48 osob).
Všeobecně-výchovných kursů pořádalo 6 odborů a navštěvovalo je 386 osob.
^ Kursvšití a střihů pořádal odbor: v Ratimově (počet účastníků 82), v Porembě (počet účast
níku 42), v Repistich (počet účastníků 40), v Lazích (počet účastníků 31), ve Starém Městě u Frýdku
(poč. úč. 24), v Záblatí (poč. úč. 20). Celkem 6 kursů šití prádla a střihů s návštěvou 239 osob.
, x ,,Kurs, iazyka„ českého pořádal odbor: v Gutách (počet účastníků 10), Mosty u Jablunkova
(poc. uč. 22), ve Skřečoni (počet úč. 8), v Hnojniku (počet úč. 16). Celkem 4 kursy jazyka českého
s 56 účastníky.
Kromě toho pořádal odbor v Petřkovicích na Hlučínsku kurs čtení a psaní s 30 účastníky
odbor v Karvinné kurs vaření a šití s 68 účastníky a odbor v Porembě kurs tanečních hodin s 250
účastníky, Mosty u Jablunkova kurs pro železniční zřízence a kurs tanečních hodin. Mužský odbor
Slezská Ostrava kurs esperantský. Účastníků 17. Vyučovalo se 2 hodiny týdně. Týž odbor zřídil
večerní lidovou školu na Janské. Vyučováno čtyřikrát týdně po 2 hodiny. Posluchačů 40. Celkem
uspořádáno bylo v 18 obcích 24 různých kursů, které navštěvovalo 1086 osob.
5. O c h o t n i c k é
divadlo.
•x-t
ochotnických divadel, která ve zdejší oblasti mají stále ještě i cenu národně-buditelskou
zvýšil se značně oproti roku 1922. Přibylo ochotníků a v četných obcích zřízena byla nákladem
maticnich odboru nová jeviště. Ochotnické divadlo bylo občas spojováno s přednáškami a proslovy.
V uplynulém roce byla uspořádána ochotnická divadla v těchto obcíc-h :
u i ■al
, ° wr .e s F r ý d e k : Dobrá 3, Heřmanice 2, Janovice 6, JanoviceBystra 6, Lhoty Vysni 4, Maleno více 4, Michálkovice 2, Muglinov 7, Nošovice 2, Panské Nové
Dvory 4, Raškovice 4, Sedliště 3, Slezská Ostrava-Zárubek 3, Staré Město 4, Šenov 4, Voikovice 4
Zermanice 2.
J
’
_ , t>) P o 1 i t i c k ý o k r e s F r y š t á t : Bohumín-město 3, Bohumín-nádraží 2, Pudlov 3
Darkov
Dombrová 2, Fryštát 1, Karvinná 13, Karvinná-Sovinec 1, Lazy 1, Německá Lutyně 4
Lutyně Německá-Zbytky 2, Lutyně Polská 4, Orlová-Zimný důl 6, Petřvald 1, Petrovice 2, Poremba 6
I. Rychvald-Podlesí 4, II. Rychvald 5 III. Rychvald-Alpínka 1, Skřečoň 7, Staré Město 1, Stonava 2
Sucha Horní 5, Sucha Prostřední 5, Sunychl 3, Věřnovice 3, Vrbice 4, Záblatí 14, Závada 1.
c) P o l i t i c k ý o k r e s T ě š í n Č e s k ý : Bludovice Dolní 3, Bystřice 3, Dobratice 3
pomaslovice Dolní 5, Guty 2, Hradiště 2, Chotěbuz 3, Jablunkov 12, Karpentná 1, Koňská 1
Lisna Dolní 1 Lomná Horní 1, Mistřovice 2, Nýdek 1, Oldřichovice 3, Šumbark 8, Těšín Český l ’
Trlicko Horní 4, Tnnec 3, Vendryně 6, Volovec 5.
’
d) P o l i t i c k ý o k r e s H l u č í n : Koblov 4, Petřkovice 5.
Celkem tudíž uspořádáno bylo v roku 1923 v okrese frýdeckém 64 ochotnických divadel
v okrese fryštátském 114 v okrese těšínském 70, na Hlučínsku 9 ; v celé oblasti působnosti slezské
Matice osvěty lidové 257 divadelních představení v obcích. Oproti r. 1922 o 69 představení více.
6. J e v i š t ě .
Rozvoj ochotnického divadla na Těšínsku a Hlučínsku je velmi potěšitelný. Hlavní zásluhu
? rozvoj ochotnického divadelnictví mají matiční odbory, z nichž větší a starší odbory mají vlastní
jeviště. Divadlo ma pro výchovu lidu veliký význam a proto také ústřední výbor slezské Matice
osvěty lidové divadelnictví podporuje a stará se, aby zvláště v místech ohrožených měly odbory
vlastni jeviste. Tuto akci provádí zvláště na Hlučínsku, kde nákladem slezské Matice osvěty lidové
pořízeno jiz bylo a ještě bude několik jevišť.
Vlastní jeviště mají tyto odbory:
Bludovice Dolní
gysn ce
Darkov
Dobra
cena
»
„
»
7.000
300
4.000
6-000
Kč
„
„
».
Dobratice
Domaslovice
Frýdek
Fryštát
cena
„
5.000 Kč
3.000
2.000
10.000 I
v
f
f
oy
>
*#
*o
<
í^
'•
/
O ía/riJou
’\
.-v
°
JČ n 4 vo s/‘k e
/ !rr
C ň íeb id o v
*•* J
Svoboda.
^«y
^
o*” * '* g .
j f .
>
i t ó
w -^ "
—
■■ --■-=»
|
__ „ . j w ,
V.
A
----------
Oluc6<i(r>cl\^
ft& p á n .ko vic.a
^
q/
■.............. -
oX ^
\
C
Ovs.Hz
^
p. , / '
s tř e d n í
®
o 'V
\« «
S^Q Íy zaíox&né_ a v j/c tá 30a(iá_i
A
* —
\
V o l J ie n a s o v ^
^
/
■
občanské. t
0 , **\
•
m a te r s k é *
J5&r"
JCo-tmice
\^
•
/
Parkovicc
ov
^
M °y,c
I e
JC nboucc
*y
“* “—. Jfívčin.
3 Jtof,yé&v**
j
Q narŘ vO rtic*
x
S
\
O
. A®
/ Ar
‘. / *.s
~
\
O/
o
jCitaêroviCa
vnm
Yo
,
® .^ i
/
/
('
[ J b H í ífS ír L /c e
>
ui~"'
f
,S
®m (8) ,J?
KoUorfi^*
#
•V o ů ro u n /k
.<■>
fin io so ric í* /J io fiu m m S u n y c h * ''
*v 9udlo'J
^
‘- ^ c e
^
^
/* - - 0 z « / x
6°” .
*«”’
' hJ H L L -
.
’ rn°& /&
V 1-.
®@
>
•
*'*
)
'
•
7V /^
^ T /^ B a L J,•■
f*r-3B
>, /'„ •' )
A
b l C u fyn e
Z o r a d a y ____/ 9v t n á /
Q sÉraucí^.
ť ”^ Z o r t/fa x
A
S-
-
/
J& em ó a
h o v íc e
# # •/
j n K u n a ce j *
. /
i' n
n a d v a n ic e t # # #
.
o*
< ,% atim or0
J in o v
C
tto r Z b ty n e
<
)
o
)
*
%>áovcc Q
Cv.j
^
? •■
•
/
*
A * .
£ * * "“
.o
iW
fo íc a
•y/ /
{
V
71 / *. ® t j í
A
©
o
D arkov
^
(
v
J to n a v a
i
•
X a ň o v ic e .
~ 1?*^ £ Ju d o nce
y .
0
S ir.B tiid o více
■ /'tr.rA*~n/0r 'J i d í i s t £
Hor 'Th/udnr/rp _
o
A
(
Q fbncbttce
_
j
\
P -" —I ) j
\
f» t
.^ /á ř ,
o v^*w*^
V -«
^ v ,„
J
V
-O
h o f Suchá
•
J> o/f1o-r£jbvice
• •„ř ,
Jío re M ísto
b
y
/
D o m b ro vá
O r lo v a
/ * » -“
5 & /?ov/ci ^
K on k o tn á
a
A o í /.
n á íj
;
».
/
**™sLn±<±
«
\
r»
jbrc/roť/fe Dol »
»a
/
JLtfcsfo
\
\
o
'
O
'
J rxn o
1
O
.
-
o
2b l T u ( o \
K lopotís
* W
->
*~U
o
X ckska
\
°%arzma
C
čŠibice
O íc íř/c b o v tc t
\
^
o
C
* P r
D .r is n #
<**^
\
H o*áy*s
j
---------JC qjtoncef
<»
\
\
--
a
O
/7ť7/«wr/cc
O
\ Jn e A a
/ ,
* •» < * * /* •
'
‘
/
Jfa .p e n t n á
®
\
0
/iW e *
* oro>'*<* \
/v ♦A.a r e
H a m ry
T
t
Š
|
f
M ' il
*.
I
*?
{
S
i
<
}
(
ď v g /in /
0HJv*Orr% S
I JP ôtôJC om o .
0
<
J r r tU o r ic e °
/Tébory A
\
9 ta k o r e c
V *
Hor.
:
•
I
'°Lt
Q třernor/ce
S ib iie .
^ 0 - >
J
% o š* o r,c e
I
o
^ C/-
*£
J - h o ttt}
Q
J a n o v ic e
o,
/
. yr
o
O A U«-»
S y s tr *
/
o
\Ž>uko„cc
°<* »•
|
* *
_o
J km u fa ro rica .
„ rov
D o bror j
/"q < ^Vof- ^
L
V o jk o h c t > « » < ■ » • / £ , -
J
I
ct>9
o / /
f
j
&&á Uk
r , c ° ..o o s o í& u t
;
0T , /
* ra' a a
/
5
K.
y
.*
/I
\
•
J irá c /e k
X o š a rts A o
Q
H ib k o v
*n á v s ,
\
'
/
y
/
O
j
V _
o *& r& *r~ c4*/
-
*,,% w
-
3ocononct
^ J a b /u n k o r
o,
„
,r
^hsecn a
,/
Pudlov
cena
cena
1.500 Kč
janovice-Bystrá
Ratimov
„
3.160 „
Janovice
Rychvald I.
„
10.000 „
Karvinná
n
Rychvald II.
„
500 „
Kunčice Velké
Slezská Ostrava-Salma
„
1.000 „
Lhoty Vysni
Slezská Ostrava-Zárubek „
700 „
Lutyně Německá
Staré Město u Frýdku
„
3.000 „
Lutyně Polská
Staré Město u Fryštátu
„
7.000 „
Malenovice
Suchá Dolní
„
1.000 „
Mistřovice
Šenov
„
2.000 „
Muglinov
Šumbark
„
4.300 „
Oldřichovice
Trlíčko Horní
„
3.000 „
Orlová-Zimný důl
Vojkovice
„
7.000 „
Panské Nové Dvory
Vrbice
„
3.000 „
Petrovice
Záblatí
„
55.000 „
Poremba
Má tudíž své vlastní jeviště 38 odborů v ceně 223.484 Kč.
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
n
yy
yy
yy
yy
4.149 Kč
15.000
5.000 »
4.875
6.000
6.000
10.000
2.000
12.000
6.000
8.000
3.000
3.000
1.000
5.000
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
yy
7. L o u t k o v é d i v a d l o .
K dvěma loutkovým divadlům, jež měl odbor pro lidovou výchovu v roku 1922 k disposici,
přibyla v roku 1923 další dvě úplná divadélka Alšova. Pro každé z těchto divadélek utvořen byl
pořadatelský komitét, který ve svém obvodě pořádal loutková představení hlavně v obcích národnostně
smíšených.
V uplynulém roce sehráno bylo loutkové divadlo v těchto obcích:
a) P o l i t i c k ý o k r e s F r ý d e k : Dobrá 4, Hrušov 12, Janovice 2.
b) P o l i t i c k ý o k r e s F r y š t á t : Bohumín - město 22, Darkov 3, Dombrová 1,
Fryštát 3, Karvinná-Sovinec 4, Petrovice 2, Lutyně Polská 3, Staré Město 8, Závada 1.
c) P o l i t i c k ý o k r e s T ě š í n Č e s k ý : Guty 1, Chotěbuz 1, Koňská 3, Ropice 2,
Šibice 4, Těšín Český 10, Třinec 13, Bystřice 2, Hrčava 2, jablunkov 16, Jablunkov-Sigla 1, Lomná
Horní 1, Lomná Dolní 3, Mosty 3, Návsi 3, Nýdek 1, Oldřichovice 1, Písek 2, Šumbark 2, Vendryně 2.
d) P o l i t i c k ý o k r e s H l u č í n : Petřkovice 17, Ludgeřovice 5, Koblov 4, Marklovice 1.
Celkem tedy sehráno v okrese frýdeckém 18 loutkových divadel, v okrese fryštátském 47,
v okrese těšínském 73, na Hlučínsku 27; v celé oblasti působnosti slezské Matice osvěty lidové
165 loutkových divadel v 35 obcích.
8. K o n c e r t y a a k a d e m i e .
Lidové koncerty a akademie uspořádány v těchto obcích: Bohumín-nádraží 4, Bohumínměsto 1, Bystřice 2, Darkov 3, Dombrová 1, Fryštát 1, Karvinná 2, Karvinná-Sovinec 1, Lazy 1,
Michálkovice 1, Mosty u Jablunkova 1, Orlová 2, Orlová-Zimný důl 1, Petřkovice 2, Petřvald 2,
Poremba 2, Ratimov 1, Slezská Ostrava-mužský 5, Slezská Ostrava-ženský 2, Skřečoň 1, Staré
Město u Frýdku 1, Staré Město u Fryštátu 3, Suchá Prostřední 2, Šenov 1, Šumbark 1, Těšín Český 1,
Třinec 2.
Celkem uspořádáno 47 koncertů a akademií v 26 obcích.
Národní slavnosti a oslavy.
Pořádaly odbory: Albrechtice 1, Bludovice Dolní 1, Bohumín-nádraží 1, Bohumín 2, Darkov 2,
Dombrová 1, Domaslovice-Volovec 1, Fryštát 1, Guty 2, Haf (Hlučínsko) 1, Heřmanice 1, Hnojník 1,
Janovice-Bystrá 2, Karpentná 2, Karvinná 1, Karvinná-Sovinec 1, Kunčice Malé 1, Lišná Dolní 2,
Lutyně Německá 1, Lutyně Německá-Zbytky 2, Lutyně Polská 2, Marklovice 2, Mosty u Těšína 2,
Mosty u Jablunkova 2, Nošovice 1, Oldřichovice 2, Orlová-Zimný důl 2, Petrovice 1, Poremba 1,
Pudlov 1, Ráj 1, Raškovice 2, Ratimov 1, Ropice 1, Rychvald I. 1, Rychvald II. 3, Rychvald-Alpínka 1,
Řepiště 1, Skřečoň 1, Staré Město u Frýdku 1, Staré Město u Fryštátu 2, Suchá Horní 1, Suchá
Dolní 1, Suchá Prostř. 1, Šenov 1, Šibice 2, Šumbark 1, Třinec 1, Věřnovice 1, Vojkovice 1,
Vrbice 2, Záblatí 2, Žermanice 1.
Celkem uspořádáno bylo odbory 71 národních slavností a oslav v 49 obcích.
Programové
večírky,
besídky,
plesy
a taneční
zábavy.
Pořádaly odbory: Bludovice Dolní 2, Darkov 3, Dobrá 1, Dobratice 3, Domaslovice 2,
Domaslovice-Volovec 2, Frýdek 2, Fryštát 5, Hnojník 2, Hradiště 2, Janovice-Bystrá 1, Janovice 1,
Karvinná 4, Karvinná-Sovinec 1, Koblov (Hlučínsko) 2, Lišná Dolní 3, Lhota Komorní 1, Lhota
Vyšní 2, Lomná Horní 2, Lutyně Německá 2, Lutyně Německá-Zbytky 11, Malenovice 3, Marklovice 13,
Michálkovice 1, Mistřovice 2, Mosty u Jablunkova 1, Muglinov 2, Nošovice 2, Nýdek 2, Oldřichovice 2,
Orlová-Zimný důl 1, Panské Nové Dvory 5, Petrovice 2, Petřkovice (Hlučínsko) 3, Petřvald I,
Rychvald I. 4, Rychvald II. 13, Řepiště 1, Slezská Ostrava — ženský 1, Skřečeň 1 Svtaré Město
u Fryštátu 5, Stonava 4, Suchá Dolní 1, Suchá Horní 1, Suchá Prostřední 2, Šibice 3, Šumbark 4,
Občanská škola v Lazích, založena Matici osvěty lidové.
Šunychl 7, Těšín 1, Třanovice 3, Třinec 3, Vendryně 3, Věřnovice 3, Vojkovice 3, Vrbice 3, Záblatí 2,
Závada 2, Žermanice 1.
Celkem 181 v 61 obcích.
9. S v ě t e l n é d i v a d l o .
Vlídným porozuměním úřadů pro lidovýchovnou činnost slezské Matice osvěty lidové propůjčeno
bylo slezské Matici osvěty lidové licence ku provozování kočovného kina pro celé Slezsko. Kočovné
kino slezské Matice osvěty lidové projíždí celým Slezskem a vhodně volenými filmy poučuje a vzdělává
lid. Kromě kočovného kina propůjčeno bylo kinolicence odboru v Bohumíně-nádraží, v Karvinné,
v Petřkovicích na Hlučínsku, v Radvanicích a v Šumbarku.
Za rok 1923 provedlo kočovné kino 141 představení pro dospělé a 43 pro školní mládež,
celkem 184 představení. Odbory uspořádaly 185 představení pro dospělé a 19 pro dítky. Celkem 204.
Váec/i kin o p ře d sta v e n i m a tičn ích b y lo 38 8 .
10. T ě š í n s k ý ,
moravský
a slezský
kalendář.
Těší se stále větší oblibě. Třetí ročník vydaný pro r. 1924 byl v krátké době úplně rozebrán.
Kalendář vnikl do všech částí českého Těšínská, ujal se i na Hlučínsku a též v ostatních slezských
krajích, kde se zálibou čte se v moravských rodinách. Vydáván je ročně nákladem až 20.000 kusů.
*
*
*
■
Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická Matice osvěty lidové
v Karvinné.
(Školní rok 1922/23.)
Ve správním roce 1923 inesla se veškerá snaha činitelů, k teří m ají zájem o zdejší ústav, na vybudo*
viní vlastní budovy školní s dílnami. T u osvědčila se -opět pravdivá slova K ollárova: Pracuj každý s chutí
usilovnou na národa roli dědičné, cesty mohou býti rozličné jenom vůli m ějm e všichni rovnou, la k i zde.
Předsednictvo M atice osvěty lidové intervenovalo na všech sm ěrodatných m ístech,
aby finančně zajistilo
ústav, přiložila ruku k dílu obec Karvinná, pracoval sbor učitelský, přispěli prací i žáci ústavu a_ v krátké do*
bě od 1. května 1923 do 18. října téhož roku byla budova školní s rozsáhlým i m oderním i učebnami ode*
vzdána svému účelu i s vnitřním zařízením učeben, kanceláří a dílnami.
Ministerstvo školství a národní osvěty poskytlo subvence na vnitřní zařízení ústavu a opatření dílen
moderními obráběcími stro ji s elektrickým skupinovým pohonem . O bec K arvinná vlastním nákladem posta*
vila budovu školní s dílnami a předala ji M atici osvěty lidové pro Těšínsko, k te rá odevzdá ji pri zestat*
nění státu ku používání. Tím pravidelný rozvoj školy je st od; roku 1923 ^zajištěn pod svým vlastním přikrovem a záleží nyní na školních činitelích, zorganisovati veškeré vzdělání, k te ré škola poskytnouti múze,
tak, aby v dalším postupu rozvoje splnil ústav pro Těšínsko poslání od celé veřejnosti těšínské
od neho
Dnes má ústav vlastní školní dílny, sestávající se tří sam ostatných oddělení, kovárna, dílny truhlář*
ské a modelářské, a dílny strojnické, spojené se zámečnickou.
Ministerstvo školství a národní osvěty vybavilo to v á rn u třem i výhněm i s kovadlinami, ventilátorem^ a
exhaustorem k nim s elektrickým pohonem, pákovým i nůžkami, proibíjecím strojem a brusem na výhovky
za tepla vedle strojové pily na železo. P ro větší práce kovářské dodalo m inisterstvo školství a národní osvé*
ty moderní vzdušný bucliar o váze beranu 50 kg, výrobek to stro jírn y Breitíeld, D aněk a spol. v Praze*Karlí*
né. Buehar poháněn jest elektricky.
Dílnu truhlářskou opatřilo m inisterstvo škol. a národní o světy 6 hoblicemi, pásovou pilou s elektri*
ckým pohonem, kom binovaným hoblovacím strojem na dřevo s elektrom otorem a dvěm a mechanickými sou*
struhy na dřevo.
Největšího nákladu vyžadovala dílna strojnická. Dnes je st vybavena šestnácti obráběcím i stroji.
Z
těch tři soustruhy a sto jatý frézovací stro j opatřilo předsednictvo již dříve pro ústav M atice osvěty li*
dové a byly tyto stroje přenešeny žáky z dřívějších prozatím ních díien do nové budovy školní.
O statní
stroje moderních konstrukcí dodalo m inisterstvo školství a národní osvěty. V eškeré usazovací práce spoje*
né s uložením strojů na místo, upevněním na základy, m ontáž transm isí provedli žáci ústavu
od 18. října
1923, jakožto cvičení dílenské a pracují dosud na dokončení definitivního pohonu stro jů elektrom otory. N a
strojích se pracuje s prozatím ní úpravou pohonu. Jest to práce obtížná a zodpovědná, které se však žáci
s chutí podrobili.
Ostav maje právo veřejnosti, udělené m inisterstvem školství a národní osvěty _č. j. 56.463*22 ze dne 21.
června 1922, podléhá nyní novým předpisům pro přijím ání žáků, jako do státních škol prům yslových a od*
borných, dle výnosu m inisterstva školství a národní osvěty ze dne 7. května 1923 č. j. 46.571411. la to usta*
novení jsou následující:
Předpisy o přijímání žáků do státních škol průmyslových a odborných.
Výnios m inisterstva školství a národní osvěty ze dne 7. kv ětn a 1923, číslo 46.571*111.
V šeobecná ustanovení.
1. Do I. ročníku vyšších škol prům yslových je zápis osobní a žáci přijím ají se na konci předešlého
školního roku. D o 1. ročníku škol ostatnícn děje se zápis podle rozhodnutí ředitelství buď písemnou přihláš*
kou, neb osobně před prázdninam i a výjim ečně — je*li m ísto — do 10. července. Při písemných přihláškách
uvědomí se žadatelé o výsledku přijeti písemně.
Do vyšších ročníků všech škol je zápis osobní na počátku školního roku.
Do 14 dní po začátku školního roku musí býti zápis na všech školách ukončen. V odůvodněných pří*
pádech může m inisterstvo školství a národní osvěty povoliti i přijetí pozdější; žádosti podávají se v tako*
vých případech prostřednictvím ředitelství školy.
2 . P o č e t p ř i j a t ý c h ž á k ů řídí se počtem volných míst, ale do jednoho ročníku smí b ý t i přijato,
nenWi
zvláštního ustanovení, nejvýše 40 ž á k ů . T en to počet nesmí b ý t i překročen.
Je4i počet uchazečů, kteří vyhovují přijím acím podm ínkám , větší než počet volných míst, jest přijímati
žáky, když byla zajištěna m ísta žákům postupujícím a opakujícím , na vyšších školách podle přijímací zkouš*
ky, na ostatních školách podle předchozího školního vzdělání a pralese.
Všeobecně je st se říditi zásadou, že při témž školním vzdělání, pokud se tý k á při témž výsledku přijí*
raací zkoušky, náleží přednost žadatelům , kteří m ají delší praksi v oboru, jejž hodlají studovati, mezi nimi
žadatelům starším a mezi starším i těm, jejichž rodiče provozují sam ostatně podnik příslušného oboru nebo
jsou v příslušném tíboru zaměstnáni.
Cizozemce lze přijm outi jen ten k rát, zbývá*li volné místo po přijetí všech domácích uchazečů, kteří vy*
hovují podmínkám přijím acím. Rozhodnutí o přijetí cizozemců vyhrazuje si m inisterstvo školství a národní
osvěty. Žádosti cizozemců se podávají skrze ředitelství školy.
3. Žáci jsou řádní a mim ořádní.
Řádní žáci j sou ti, kteří j sou povinni chodití do všech povinných předm ětů.
Žáci m im ořádní jsou ti, kteří jsou účastni vyučování toliko v některých, při zápise stanovených přeib
metech. Mohou býti p řijati jen v m im ořádně naléhavých a o důvodněných případech, jeslí v příslušné třídě
volné m ísto. Žáci m im ořádní dostávají jen vysvědčení o návštěvě. Přijetí jich m ůže býti kd yko li zrušeno.
Povolení k přijetí m im ořádných žáků udílí m inisterstvo školství a národní osvěty.
4. Od každého uchazeče se vyžaduje, aby byl p ro vyučování tělesně i duševně způsobilý a aby vládl
dostatečně jazykem vyučovacím. V případech pochybných budiž uložena uchazeči přijím ací zkouška z vym
ěovacího jazyka.
K zápisové přihlášce je st předložití:
a) úřední doklad o stáří;
b) vysvědčení lékařské od úředního lékaře (podle uznání přijím ací komise);
c) list dom ovský;
d) vysvědčení zachovulosti (jen pro ty, kteří nepokračují ve studiích).
Mimo to je st předložili:
a) Pro školy vyšší a školy, k teré nevyžadují prakse, ještě:
e) všechna vysvědčení (výkazy) ze dvou posledních školních roků; poslední
vysvědčení ze střední
školy musí mí ti doložku na odchodrou. Žáci, přestupující z jiné školy téhož druhu, předloží pouze poslední
vysvědčení, opatřené doložkou na odchodnou. Žáci, k te ří přerušili studium , musí předložití průkaz o svém
zam ěstnání od vydání posledního školního vysvědčení.
b) Pro ostatní školy pak ještě:
f) poslední školní vysvědčení;
g) vysvědčení o praksi živnostenské nebo tovární, výučný nebo tovaryšský list podle přijím acích pod*
mínek příslušné školy;
h) vysvědčení (výkazy) z ústavů a škol sm ěru průmyslového a živnostenského, do nichž žák chodil za
své prakse.
5. O přijím ání žáků, vyjím aje případy, které jsou podrobeny rozhodnutí m inisterstva školství a národ*
ní osvěty, rozhoduje přijím ací komise, Která se ustanoví pro příští rok v některé poradě druhého běhu. Kos
mise se skládá z ředitele (správce) jako předsedy, z přednostů odborů a nejm éně ze čtyř členů učitelského
sboru na školách vyšších a podle usnesení sboru ze dvou až čty ř členů na školách m istrovských a odborných,
volených sborem. Jeden člen přijím ací kom ise na školách m istrovských a odborných je z učitelů dílenských.
Komise se usnáší většinou hlasu; p ři rovnosti hlasů rozhodne předseda.
6. Z a přijím ací zkoušky do I. ročníku se poplatky neplatí. Do ročníků vyšších platí se za zkoušku z
každého předm ětu 20 Kč, dohrom ady za všechny zkoušky nejvýše 100 Kč. P oplatky se rozdělí mezi zkouše*
jící členy komise.
7. P řijetí nových žáků kromě těch, kteří přicházejí ze stejných oddělení škol domácích, jest pro I. běh
zatímní. V této době rozhodne te o definitivním přijetí. Je=li žák neschopen, budiž propuštěn.
8. Soukromé studium není na státních školách prům yslových a odborných přípustné.
Přijímací podmínky.
I. V ěk uchazečů o přijetí za řádné žáky do I. ročníku,
1. S t á t n í
školy
průmyslové:
A. V y š š í š k o l y .
D o I. ročníku přijím ají se tělesně i duševně náležitě vyspělí jinoši a dívky, k teří dovrší aspoň 14. rok
věku v kalendářním roce, v němž žádají o přijetí.
B. M i s t r o v s k é
školy
strojnické:
Do I. ročníku přijím ají se tělesně i duševně náležitě vyspělí jinoši a dívky, kteří dovrší aspoň 17. rok
věku v kalendářním roce, v němž žádají o přijetí.
It. Předběžné školní a praktické vzdělání uchazečů o přijetí do I. ročníku.
1. S t á t n í
školy
průmyslové:
A. V y š š í š k o l y .
a) A bsolvování IV. tříd y státní školy středn í nebo nestátní školy střední, nadané právem veřejnosti,
nebo absolvováním jednoročního učebného běhu při škole občanské, v obou případech s prospěchem ve
všech povinných předm ětech nejm éně dostatečným .
b) A bsolvování III. třídy školy střední nebo III. tříd y školy občanské (na Slovensku IV . tříd y školy ob*
ěanské) s prospěchem v obou případech nejm éně dobrým ve všech povinných předm ětech a aspoň jednoroč*
ní prakse učednická. Všichni žadatelé musí se podrobiti zkoušce přijím ací podle odstavce III. Žadatelé s
praksi m ají při jinak stejném školním vzdělání a téže kvalifikaci přednost.
Č) M i s t r o v s k é š k o l y s t r o j n i c k é .
,
Absolvování tro jtříd n í školy občanské (na Slovensku čtyřtřídní) nebo jíně rovnocenné školy s prospe*
chem ve všech povinných předm ětech aspoň dostatečným , výučný nebo tovaryssky list (vysvedceni) a nej*
méně tříletá prakse (počítaje v ni dobu učebnou) pro školy strojnické, pro jem nou mechaniku, elektrotechn cké a hutnické nebo dvouletá prakse pro školy stavební. P řednost m ají žadatele s delsi praxi a s lepším skol*
ním vzděláním. V ýjim ečné přijetí děje se podle oddílu II., 5.
5 V ý j i m e č n é přijetí.
„ ,
Doškol, uvedených v odd. II., v bodech 1 C, mohou b ý ti p řijati též žáci, k te h složili s prospechem
zkoušku z učiva III. třídy školy občanské podle nařízeni vlády ze dne 26. n jn a 1922, c. 336 Sb. z. a n,
III. Přijímací zkouška do I. ročníku vyšších oddělení státních škol průmyslových.
Přijímací zkouška je pouze písemná, a to z jazyka vyučovacího a počtu i m ěřictví v tom to rozsahu:
l
l a z v k
v y u č o v a c í : Z působilost reprodukovat! jednoduchý, výpravný článek správným postupem
myšlenkovým a bez hrubých poklesků jakykových a pravopisných. N ejdulezitejsi pravidla pravopisna (krat*
ký diktát) Znalost tvaroslaví a skladby (slovní i větn ý rozbor vety slozene).
Česká stáini oLčanská škola v Bohumíně-1.
2.
P o č t y a m ě ř i c t v í : Z nalost m etrických m ěr a vah. D ůkladné ovládání čtyř základních úkonů po*
četních (sčítání, odčítání, násobení a dělení) čísel celých, desetinných a lomených. M ocnění a odmocňování
dvěma a třemi čísel celých a desetinných. Počítání úsudkem. Řešení trojčlenky jednoduché a slozene usud*
kem i úměrou. Počet procentový a jednoduchý počet úrokový. V ýpočet obvodů, ploch, povrchů i obsahu
jednoduchých útvarů měřických. V ěta Pythagorova. Č tyři základní výkony početní s výrazy algebraickými.
Mocnění součinů a mocnin. D vojm oc a trojm oc dvojčlenu.
.—
"*-:
O
přijímací zkoušce vede se tabelární protokol, v němž jest u každého uchazeče uvésti, vztahující se
k podmínkám přijím acím, jednotlivé znám ky podle dalšího ustanovení, jakož i rozhodnutí přijím ací komise.
Výsledek přijím ací zkoušky stanoví se takto:
Do protokolu se zapíše: 1. prům ěrná znám ka z jazyka vyučovacího a počtů podle předložených vysvěd*
čení. Na zbytky do 2/4 nebéře se zření, 0.75 se čítají za 1. Z nám ky se počítají: výborná (a) na vysvedcem ze
školy občanské a velmi dobrá (b) na vysvědčení ze školy střední = 1;: chvalitebná (a) nebo dobra W , _ i,
dobrá (a), nebo dostatečná (b) — 3; dostatečná na vysvědčení ze školy občanské — 4. U žadatelů, kteri mají
pouze 3 třídy školy střední neb občanské, hodnotí se znám ky tím ž způsobem jak o při cty rtn d n i škole stredm
neb občanské, ale jeden rok prakse se jim neoceňuje.
^
_
,
Mimo to se zapíše známka z každé jednotlivé práce písemné. Součet těchto čtyř známek stanoví pořadí
pro přijetí. Jestliže však některý žadatel prokáže při zápisu nepřetržitou praksi v příslušném oboru aspoň de*
setiměsíční (nebo aspoň 1 rok a 10 měsíců, absolvoval*li žák pouze 3 třídy střední neb občanské), zařadí se v
pořadí rozhodující p ro přijetí, tak, jako by byl celkový výsledek tak to stanovený o 2 stupně lepši, coz se v
seznamu poznamená.
Rozhodnutí komise přijím ací oznámí se rodičům uchazecu pisem ne a mimo to vyhláškou na cernem
prkně.
Písemné práce uchazečů uschovají se jako příloha příslušného protokolu.
Žadatelé, kteří vykonali s prospěchem přijím ací zkoušku na některou školu a nebyli přijati pro nedo*
statek místa, mohou býti přijati na jinou školu, pro kterou platí tytéž podm ínky přijímací, beze zkoušky.
IV. Přijímání žáků do vyšších ročníků škol průmyslových a odborných.
Při přijím ání žáků do vyšších ročníků je zajistiti nejprve místo postupujícím a opakujícím žákům tehoz
Ústavu,
šó
Do vyšších ročníků mohou býti přijati též uchazeči, ktěří vychodili s prospéchém aspoň dostatečným Vé
Všech povinných předm ětech předcházející ročník téže kategorie škol domácích, pokud vyhovují přijím acím
podmínkám místní školy.
P ře stu p u je š žák ze školy domácí, na které se vyučuje jiným jazykem, musí se podrobiti přijím ací
zkoušce z jazyka vyučovacího nebo i z jiných předm ětů, a to v rozsahu, jejž určí přijím ací komise.
Zcela výjim ečně mohou b ýti přijati do vyšších ročníků žáci, kteří dosáhli aspoň věku, v němž lze do*
speti do ročníku, o který jde, norm álním postupem , majWi předběžné vzdělání školní i praktické, jež lze
hodnotiti nejm éně tak, jako vzdělání žáků ročníku předcházejícího. Uchazeči tito musí se podrobiti zkouš*
ce přijímací, jejíž rozsah je tak určití, aby žák zkouškou prokázal, že může sledovati s prospěchem výklad ve
všech povinných předm ětech ročníku, do kterého žádá. P řijetí povoluje m inisterstvo školství a národní osvě
ty. Rozsah zkoušky určí přijím ací komise.
V. Přijímání uchazečů s vysvědčením cizozemským.
Uchazeči, kteří vykonali předběžná studia na cizozemských školách, mohou býti přijati jen se svole*
mm m inisterstva školství a národní osvěty.
VI. Speciální kursy.
Za kurs jest považovati každé oddělení, na kterém není vyučování celodenní, trvající 10 měsíců. Pro
tyto kursy platí přijím ací podm ínky, které se stanoví v každém případě zvláště.
In sp ek ce v r o c e 1923.
Dne 28. března navštívil ústav pan m inisterský rada inž. J. J i n d r a ,
odborný inspektor, za účelem
projednání potřeb pro vnitřní zařízení školy a dílen, aby mohla býti stanovena výše potřebných subvencí. Dne
28. dubna 1923 u příležitosti návštěvy pana m inistra školství a národní osvěty R. B e c h y n ě navštívili ústav
páni ministerští radové dr. Karel B a r o n a F. P a v e l e k z O pavy, aby seznali jeho zařízení a organisaci. Dne
2. května vykonal odbornou inspekci ústavu pan m inisterský rada František Č a b r á d e k , odborný inspektor
a 15. května 1923 odborný inspektor pan Jan K a b e l í k.
Dne 12. října konala se kolaudace budovy prům yslové školy pokud se týče stavebního program u a při
té příležitosti poctili návštěvou pan sekční šéf m inisterstva školství a nár. osvěty A. P i ž l , pan zemský presů
dent slezský Š r á m e k , pan m inisterský rada R e ž n ý z O pavy, pan vrchní stavební rada L. L e p š í , pan
ministerský rada P f e i f e r za rev. úřad a předseda M atice osvěty lidové pro T ěšínsko p an dr. Ferdinand
P e l e . Za úřad politický pan okresní hejtm an dr. H a e r i n g z Fryštátu, v přítom nosti zástupců obce Karvinné
s p. vládním komisařem A nt. K r ů t o u v čele a za závody dr. LarischsMoennicha pan vrchní správce Lo*
r e n č í k. Při této příležitosti vyslali žáci ústavu z každé tříd y deputaci, aby v ředitelně nového ústavu před*
nesla dík žactva panu sekčnímu šéfu A. P i ž l o v i za vybudování odborného učiliště na Těšínsku, kterého si
váží. Projev ten to byl příznivě p řijat a pan sekční šéf P i ž l krátkým i slovy povzbudil žáky ku vytrvalé píli.
29. prosince provedl na ústavu pan sekční šéf A. P i ž l odbornou prohlídku dosavadního vnitřního zařízení
a zúčastnil se na radnici v K arvinné porady, za jakých podm ínek mohlo by se přikročiti ku zestátnění ústavu.
Poradě přítom ni byli za vydržovatelku ústavu Mat. osvěty lidové ředitel František O n d e ř k a , za obec Karvin*
nou vládní komisař A ntonín K r ů t a , ředitel m ěstských úřadů dr. D o r a z i l , pan H o n ě k, člen správní ko*
mise a m ěstský stavitel p. Jan F e i l h a u e r . Z a správu ústavu inž. Václav L a d i s l a v , řed. prům . škol.
Č lenové sb oru u čitelsk é h o ve šk o ln ím roce 1922-23
a rozvrh u čiva dle učitelů.
Státem
přikázané
Vyučovali v období
od
do
1./2. 30./6. 1923.
učitelské
sí l y.
Letní semestr.
I- r. mistr.
11. r. mistr.
počet vyučovacích hodin v týdnu
II. r. vyšší
1. ředitel inž. V■ Ladislav
mechanika . . .........................................
3 hod.
vyměřování a la b o r a to ř .........................
— _
A '\
n
d,lny .............................................................. 8 „
2. Ing. Lad. Krištůfek
— hod.
4
8
„
r ý s o v á n í..................................................... 7 hod.
— hod.
te c h n o lo g ie ............................................. . 4
_
parní kotle . . 14./4. do 30./6................ 2
m e c h a n ik a .................................................
—.................. 4 ”
popisné s tr o jn ic tv í.................J
4 ”
organisace dílen ......................................
— ”
statika a d y n a m ik a ..............................
—
}i
’
— hod.
__
»
4 „
— hod.
_
’
__ ”
__ ”
4
”
3
”
Letni semestr.
I. r. mistr.
II- r. mistr.
II. r. vyšší
od
do
1./2.
3 0 / 6 . 1923.
3. Ing. V. Šimák
elektrotechnika . . . . . .
• • • • •
popisné s tr o jn ic tv í.................................
t e c h n o lo g i e .................• '
”
elektrotechnika od I4./4. do 30./6.
e lek tro tech n ik a.........................................
části strojové . .
.............................
»
»
síly
— hod.
»
o
"
_
_
»
»
”
" o
4. Josef Kovařík smi. díloved. modelářský
d í l n y ..........................................................
Výpomocné
hod.
„
4
8 hod.
_
_ ”
_
*
g ’
g ”
8 hod.
4 hod.
učitelské.
5. Frant. Štefaník, prof.
zem ě-dějepis . .....................................
č e š t i n a .....................................................
upw/4
— hod.
»
__ hod.
_ nou‘
”
3 hod.
3
5. Frant. Štefaník, profesor
x
č e š t i n a .....................................................
n ě m íin a ....................................
němčina ......................................... „
3 hod.
“ IIUU
l *
— hod.
_
»
»
— hod.
_
_
6. Boh. Žabský, profesor
m a te m a ti k a .............................................
c h e m i e .....................................................
7. Emil Mydlarčík, profesor
. .č in a .........................................
n ě. m
8. Š. Tesař, řed. obč. škol.
živnost, p íse m n o sti............................. •
»
»
^
_
”
”
2
”
_ hod
Iluu'
— hod.
2 hod.
2 hod.
— hod.
hod.
9. Karel Svoboda, profesor
p ru m étm ctv i.............................................
10. Ludv. Španlang, inž.
,
m o t o r y .....................................................
te c h n o lo g ie .............................................
pružnost a pevnost .............................
11. Ant. Kania, vrch. oficiál
od 1./2. do 14./4.
e le k tr o te c h n ik a .....................................
parní kotle ..............................................
12. M UDr■ Jan Babiček
. .
h y g i e n a .....................................................
13. Jar. Kavan, stavitel
encyklopedie s ta v ite ls tv í.....................
14. Jan Giirtler, výpomocný mistr
v dílnách na jámě Hohenegger
15. Eduard Krasnitzky. výpomocný mistr
v dílnách na jám ě Jindřich
16. Josef Kodeš, zámečník, dozor v dílnách
školních
17. Zdenka Hořínková, kancelářská úřednice
18. Frant. Choleva, dílenský sluha
_
hod
nou-
— hod.
? hod.
_
hod.
11
*
.
4 hod.
_
— hod.
3
3 ”
“
—
~~ hod.
^ »
■
^
hod.
”
— hod
2 hod.
— hod.
3 hod.
_
— hod.
1
Č lenové sb oru u čitelsk é h o ve šk o ln ím roce 1923-24
a rozvrh u čiva dle učitelů.
S t á t e m p ř i k á z a n é u č i t e l s k é sí l y.
Zimní semestr.
od
do
I. r. mistr.
II. r. mistr.
I. r. vyšší
1./9. 31
1924.
1. ředitel inž. V. Ladislav
části s tr o jo v é .................................
— hod.
— hod.
— hod.
d í l n y .................................................
8 ,
8 .
4 ,
2. Ing. V. Šimák, prefesor
f y s i k a ....................
technologie
.................................
ele k tro te c h n ik a .............................
chemická technologie . • . . .
e le k tro te c h n ik a .............................
vodní s t r o j e .................................
3. Ing. Maxmilian Černý, profesor
nauka o l á t k á c h .........................
m a te m a tik a .....................................
m e c h a n ik a .....................................
f y s i k a .............................................
chemie
.....................................
statika a d y n a m ik a .....................
pružnost a p e v n o s t .....................
4. Josef Jiruš, učitel teorie
měřictví a průmětnictvi . . . .
n ě m č i n a .........................................
popisné s t r o j n i c t v í .....................
technické kreslení . . . . . .
5. Václav Nechvilka, učitel teorie
technické k re s le n í.........................
te c h n o lo g ie .....................................
nauka o motorech ....................
strojnické r ý s o v á n í .....................
4 hod.
— m
---»
3 hod.
6 „
—
—
”
n
n
n
III. r. vyj
10 hod.
3 „
— hod.
5 „
3 „
— hod.
__
_ ”
— hod.
3 „
__
_ ”»
3
3
3
n
— hod.
__
4 ”
_
n
•>
— hod.
»
»
4 „
3 n„
n
n
l
n„
„
— hod.
»
3
3
»
n
„
„
10 hod.
2 „
—
”
»
— hod.
2 „
4 „
n
— hod.
2 „
4 hod.
4 „
— hod.
—
5 l
9 „
— hod.
-_
1)
n
— hod.
_
_
n
»
5
”
— hod.
»
6. A- Koudela, dílovedoucí
d íln y ..................................................
8 hod.
8 hod.
4 hod.
3 hod.
7. Josef Kovařík, s m i dílovedoucí
modelář, d í l n y .........................
8 hod.
8 hod.
4 hod.
3 hod.
4 hod.
3 „
»
3 hod.
3 „
2 .
7 hod.
2 hod.
9 hod.
— hod.
— hod.
—
— hod.
—
— hod.
— hod.
Výpomocné síly učitelské.
8. František Štefaník, profesor
č e š tin a .............................. .' . — hod.
— hod.
— B
—
zem ě-dějepis .................................
n ě m č i n a .........................................
n
9. Bohumil Žabský, profesor
m a tem atik a.....................................
— hod.
— hod.
10. Vlastimil Průša, profesor
měřictví a průmětnictvi . . . .
— hod.
— hod.
11. Štěpán Tesař, řed. obč. škol
č e š tin a .............................................
3 hod.
— hod.
občanská nauka .........................
2 „
»
12. A lfons Appelt, učitel
živnostenské účetnictví . . . .
— hod.
2 hod.
13. Eduard Krasniizky, výpomocný
mistr v dílnách já m y Jindřich
14. Jan Giirtler, výpomocný mistr
v dílnách jám y Hohenegger
15. Františka Hrubá, kane. úřednice
16. /. Pelikán, školník od 10--12.1923
svazků.
Exkurse.
Žáci I ročníku m istrovské školy podnikli 29. a 30. května exkursi do železáren v T řinci a zpáteom cestu
v RrnJ a okolM akož i západom oravské elektrárny v Oslavanech. N a zpáteční ceste doplněna exkurse prohlid*
v Hrne a okolí jakož i zapauom ui
D aněk v Blansku II ročník vyšší školy strojnické navštívil ve dnech
h
s
»
m
kursT bvl olně dosažen Z načná část účastníků nebyla před exkursí nikdy návštěvou v zemích českých a mo
ravských a exkursí touto nabyla zcela jiného rozhledu a náhledu jak uoastnici sami dotvrzovali.
Školní oslavy.
tim . p» - V ř i s t s r n sy
rs:
demta republiky T . G. M a s a r y k a o význam u prače, vykonané m inistrem dr. A. Kasinem,
ctvu, aby dle projevů pana presidenta vždy v životě se ndilo.
Sociální péče o žactvo.
Na žádost ředitelství ústavu povolila správa závodu jám y »G abriela« v Karvinné,
náležející H orní
* S ™ n a ak ? e ^
stvím ústavu jest koupání povoleno. Žáci i sbor učitelsky používají hojné tohoto svoleni.
ředitel‘
Stipendia.
Zemská správní kom ise pro Slezsko povolila výnosem ze dne 5. března 1923 čís. I..715 studijní podpory
na rnk 1923 v celkovém obnosu Kč 3.200.—.
i_ j -j.-
šk“ y V í i K o íw lé lT o š k o K ” 6 žáků o d ” S lo °i«
U * . 6 M k / od celého Školného, ve II. t o é . f a v ,š il p.um y.
M n á í “ e II r o S í S mfatrovské Í S M
šlové školy 9 ž á k ů o d c e lé h o šk o ln é h o a 2 ž á k y od polovice školného.
.
kteří ooužívaií osvobození již z předešlého školního roku, používají teto podpory i nadale, takže
celken^livio osô^zetô v I. roéníku mistrovské školy »
ročníky vyšší
«
,
II. r„|„ik » mistrovské .koly 18 » k u , z II.
hd.
škol, v Karvinné v roce 1923 pořádaných. Očelem zúčastněni se bylo seznam iti veřejnost s orgam saci a vy*
kony zdejší průmyslové školy.
K lasifikace žactva ve šk oln ím r o c e 1922-23.
Celkový
prospěch.
I. r. mistr, školy
letní běh
•u
výborný..................................................................
d o b rý ......................................................... ....î
dostatečný..................................................... ' •„
nedostatečný.................................J>
g
oprava p o v o le n a ............................................. _
vystoupili ..............................................................
II. r. mistr, školy
letni běh
»• / ‘.■Yfu*
letni běh
14
14
______________
_____________
_______________________
____________
1
_
—
p ro s p ě li.............................................................. ... ...................................— ------------------------------------ —--------------- -j.
Celkem ž á k ů . . .
33
9
18
4
6
—
28
S eznam žáků ve šk oln ím r o c e 1923-24
s udáním rodiště žákova.
I.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
ročník
školy
Bathelt V alter, Biala (Polsko.)
Bervic Břetislav, T rhové Sviny.
Bóhnel Evžen, Těšín (Polsko.)
Broda František, Darkov.
G ajd a Jan, Louky.
G aluška Rudolf, Orlová.
Gieler František, Těšín.
G raosm ann František, L izy.
H onzek Ladislav, Heřmanice.
Janečko A ugustin, Poremba.
K aras Josef, Lazy.
Kaškovský V ladimír, Orlová.
Ki-ndl Rudolf, Schirmdorf.
Klapsia Jan, Šibice.
Kocyart Josef, Skřečoň.
K outný H ynek, Dolani u Olomouce
Krpel A ntonín, Mor. Ost-.iva.
II. r o č n í k
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
mistrovské
strojnické.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
■ 31.
32.
33.
34.
mistrovské
Krzyvoň A rnošt, Skřečoň.
Leopold V iktor, Karvinná.
M arciniák František, Stonava.
M arynčák Rudolf, Heřmanice.
M asný A ugustin, Rychvald.
M ožíšek Vladimír, Vojkovice.
Miiller Jan, Čes. Těšín.
O rel Alois, Čes. Těšín.
Palát Jaroslav, Krásno.
Piích Ludvík, Čes. Těšín.
P okorný Josef, Poštorná.
Rous Eduard, Stanoviště.
Roška Jan, Petřvald.
Štula Adolf, Dětm arovice.
V rožina Fridolín, Veřnovice.
Zelenka Karel, Poremba.
V eřm iřovský Adolf, Kopřivnice.
školy strojnické.
Bierský Rudolf, Orlová.
Ciehý Josef, Lazy.
Fílípek Oldřich, Rychvald.
Form ánek Alfons, Mar. Hory.
Frodl Josef, Karvinná.
G regor Alois, Čes. Herálec.
H ess Ervín, Karvinná.
K něžík František, D om brová.
Kuš Vilém, Šumbark.
K ypast Rudolf, Orlová.
M adrý Oldřich, Slezská O strava.
M acháň Jan, Letošov.
Malík A ugustin, H orní Suchá.
M atušinský Dominik, Něm . Lutyně
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
M ichna Teofil, Fryštát.
Noga Bronislav, D om bro/á.
Pastrňák Josef, Lazy.
Pešek Josef, Chrudim.
Saměs Jan, N ěbory.
Schneider Karel, Orlová.
Sobotka Julius, Rakšice.
Šteiner Alois, Dombrová.
Teofil Rudolf, Jablunkov.
W icherek Jan, Petrovice.
V lček Jan, Heřmanice.
Z am razil Miroslav, Lipník.
Zem bol Adolf, Orlová.
Žebrák Alois, Heřmanice.
I. r o č n í k v y š š í š k o l y s t r o j n i c k é .
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
Červený Ervín, Karvinná.
Čížek Rudolf, Staré Město.
Foltýn Michal, Ráj.
Gill A lfred, Karvinná.
H avránek Z deněk, Karvinná.
H erm an Bedřich, Michálkovice.
H olý A ndělín, Záblatí.
Ghrom čák Bohuslav, Hulváky.
Kika Břetislav, Záblatí.
K inast Osvald, Orlová.
Kněžík Bedřich, Dombrová.
Kocur A ntonín, Dobroslavice.
K olář G abriel, Porem ba.
K onečný Ladislav, Zibřidovice.
K rm ášek František, Bohumín,
K učera Ludvík, Rakvice.
Kiihn A rnošt, Fryštát.
K vapil Klem ent, Postřelm ov.
M atějovský Josef, Karvinná.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
M atloch Leon, Stonava.
M atuzsek Karel, Těšín.
M ěrka Jarom ír, Klimkovice.
M ušálek Jindřich, V elká Polom.
P asterný Teodor, Mor. O strava.
P etrášek Bedřich, Lazy.
Pospěch Josef, Karvinná.
Rauchm ann Jaroslav, N ižní Lhoty.
Samek Rudolf, Karvinná.
Scieszka Miroslav, Karvinná.
Stodůlka Karel, Bytyška.
Škuta Josef, Z áblatí.
Šnapka A ntonín, Rychvald.
T ichavský František, N ový Jičín.
T ippe František, Mor. O strava.
Z ajonc Bedřich, Rychvald.
Z atloukal Jan, Bohumín.
Pařízek Vilém, Frýdlant.
Žíla Karel, Slezská O strava.
III. r o ; 8 n í k v y š š í š k o l y s t r o j n i c k é .
1. Bajgar Bohdan, Petřvaldík.
2. Bárteček Jaroslav, Záblatí.
3. Bartoš Fridolín, D om brová.
4. Čeněk Bedřich, Karvinná.
5.-C ochlar Jarom ír, Štramberk.
6. Čejka G ustav, Stanislavov.
I
7.
8.
9.
10.
11.
12.
D ěrgel Josef, Záblatí.
Fiirst Richard, K yjo v.
H adám ek Jan, Postřelmov.
H anzel Josef, Lazy.
Juchelka František, Budišovice.
Karas Josef, D ětm arovice.
13.
14.
15.
16.
17.
1'8.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
Kika Ladislav, Záblatí.
Krčmář Kamil, Frýdlant.
Kubánek Bedřich, Frýdek.
Kula Albín, Pálkovice.
Lorenc Ludvík, Orlová.
N eděla František, Malé Kunčice.
N eoral Josef, N apajedla.
Palovský Jindřich, P rostřední Suchá.
Pešat Alfred, M ar. H ory.
Pisczek Josef, Karvinná.
Rauchm ann František, Dobrá.
Rueký Jaroslav, Orlová.
II. r o č n í k
mistrovské
Stuchlík Karel, Lazy.
Svoboda Rudolf, Orlová.
Sýkora Bedřich, M.ir. Huti.
Sýkora Emil, Slezská O strava.
U rbančík Rudolf, D om brová.
V aněk Alois, Karvinná.
V ašíček Emil, V elké Kunčice.
V engloř Josef, Porem ba.
Zelenka Jarom ír, Poremba.
Zelníček Leopold, Orlová.
Zluna Karel, Bordovice.
školy strojnické.
První absolventi.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
Bernatík Karel, Lazy.
Bernatík Rudolf, L izy.
Buchta A ntonín, Dolní Trlíčko.
Bůžek Alois, Mor. O strava.
Cedivoda Aleš, Michálkovice.
G řonka Emil, Dombrová.
Halška Rudolf, Rychvald.
Javorák Jan, Karvinná.
Ježek Štěpán, Mor. O strava.
Jurák Robert, Štramberk.
Kandus Bohumil, Telč.
K endura Ludvík, Lazy.
Klepáč Bedřich, Slezská O strava.
Klepek Štěpán, O rlo 'á.
Kodeš Josef, Ratim ov.
K onečný Josef, Lazy.
K řupa Andělín, Petřvaldík.
Lamla Emil, Z áblatí.
M ichna Jan. F ryštát.
N áv rat Alois, Michálkovice.
Pavlas G ustav, Dolní Bludovice.
P etráš Jan, Štram berk.
Pežga Josef, Šenov.
Pegřím ek Alois, Lizy.
Ram ík A ntonín, Karvinná.
Samek A rnošt, Dombrová.
Štefánek Bohumil, Lazy.
Žíla Josef, Dombrová.
Zápisy a přijím ací zkoušky do I. ročníku vyšší Školy strojnické konají se 28. června 1924 o 8. hodině
ranní. Všichni uchazeči musí přinésti sebou veškeré doklady, předepsane v přijím acích podm ínkách drive uve
dených. Zápis na mistrovskou školu strojnickou do 1. ročníku kona se 30. č e r v n a 1924. Lisemne zadosti do
ložené doklady dle přijím acích podm ínek v předu uvedených přijím á ředitelství ústavu b ehem měsice cervna
poštovní zásilkou, nebo osobně předložené 30. června před přijím ací komisi. D o vyssich roem ku obou skol
jest zápis osobní ve třídách na počátku nového školního roku 1. září v 8 hodin ráno.
Chudí a pilní žáci mohou býti osvobozeni od placení školného, po případě poskytne se jim studijní pod*
pora zemská, nebo zapůjčením pomůcek vyučovacích, od místního podpůrného fondu M atice °sv ety hdove
v Karvinné. Týž odbor Matice osvěty lidové má k disposici internát pro ubytovaní zaku nem ajetných, který
čítá 28 lůžek. Žádosti v tom to směru nutno adresovati ředitelství školy.
Organisace školy.
Škola má dvě oddělení: I. vyšší školu strojnickou a II. m istrovskou školu strojnickou.
Vvšší škola strojnická poskytuje žákům ucelené všeobecné a odborné vzdělání teoretické a praktické,
jakého potřebují m ajitelé neb správcové menších strojnických závodů se strojním
zařízením a techm cti
úředníci těchto závodů. Studium trvá 4 roky a ukončuje se m aturitní zkouškou ku konci 4. ročníku.
Mistrovská škola poskytuje příslušníkům odboru strojnického takové vzdělání, aby mohli na podklade
další praxe státi se předním i' dělníky, dílovedoucími, m ontéry, strojvedoucím i; sam ostatným i strojnickým i mi*
strv, technickými sílami v závodech se strojním zařízením, nebo po jednolete praxi jako pomocnici, samostat*
nými živnostníky v tom oboru, ve kterém se vyučili. Z a tím účelem vydava se absolventům vysvedeení na
odchodnou s příslušnou doložkou opravňovací.
;
*
*
*
Okresní sbory slezshé Malice osvěty lidové.
Jar. Zahradník, okresní jednatel pro Jablunkovsko:
lablunKovsKo.
Č innost o k resn íh o sb oru s le z s k é M atice o sv ěty lid o v é pro J a b lu n k o v sk o .
Okres jablunkovský vzbuzoval ještě do nedávná v duši českého člověka, který stanul na některé
z jeho pěkných vrchů, ať byla to již Girová, nebo Kozubová, nebo Stožek, podobné pocity, jako
kdysi vznikaly v srdci Kollára, který při pohledu na bývalý kraj pobaltických Slovanů a při vzpo
mínce na zhaslou slávu bratří tam u Rujany zvolal: „Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy
ronícím, někdy kolébka, nyní národa mého rakev. . .“
A není pochyby, že slovanským SJezanům týž nepřítel spřádal podobný osud, jako onen tam
u břehu moře baltského. Krutý nepřítel Čechů, bezohledný germanisátor kraje, mocný markýz Gero,
vládl tu neobmezeně a měl dobře připravený plán na vyhubeni těšínských Slovanů. Školy z větší
Česká státní obecná a občanská škola v Jablunkově.
části poněmčil, na školách, i polských, učili učitelé německy vychovaní i německého smýšlení, v kostelích kázali kněži o úctě a poslušnosti milostivé německé vrchnosti, rozsáhlé lesy byly dány v správu
lidí zavolaných z alpských zemí, zřízenci byli přijímáni jen na doporučení Nordmarek a Schulvereinů.
Tak hrozil Jablunkovsku téměř neodvratný osud úplného poněmčení, osud předurčený snahou umožniti
těsné sousedství Němcům s Maďary s konečným cílem směřujícím k ovládnutí Balkánu a dalšímu
tažení do Orientu, kde mělo dojiti k rozhodujícímu boji s dosavadními držiteli světové moci —
s Angličany. Za války promluvily tyto snahy mluvou srozumitelnou, zvláště, když v Těšíně byl uby
tován hlavní rakouský válečný _stan a ze zámku těšínského vydal šéf tohoto štábu, markýz Gero,
krutá persekuční nařízení proti Čechům a hlavně rozkaz k rozpuštění České Obce Sokolské a k zatčení
jejího starosty Dr. Scheinera. Tehdy jsme my na Těšínsku dobře pocítili, kdo stojí v cestě dobývačných snah německých a proč mělo býti Těšínsko za každou cenu poněmčeno. Horám jablun
kovským a celému kraji pod nimi hrozila smutná perspektiva do budoucna. Tehdy, kdy markýz
uchyloval se od své krvavé roboty z Těšína do hor, aby na př. na Polomu poznamenal na veřeje,
dnes české turistické chaty, kolika kulemi zastřelil tetřeva, srnce nebo divoku svini, sotva pomyslil,
že jeho lesy stanou se majetkem republiky a že v celém kraji zahlaholí ve školách a kostelích jemu
tak nenáviděná řeč česká . . .
Skončí se světová válka, ale o Těšínsko rozpoutává se nový boj — boj plebiscitní. V něm
probouzí se odpor značné části obyvatelstva na Jablunkovsku k Polákům. Cast tato>si přeje připojeni
Těšínská k československé republice a přináší sama doklady o tom, že lid na Ja b lu n k o v sk u nikdy
polským nebyl, ale že byl jen z č á s t i popolštěn. Poláci podnikají valecne vypravy na Jab lu n k o v sk o ,
hlavně z Těšína a Třince, aby nepohodlné „čechofily“ násilnostmi zastrašili. Leč dílo se ),™s n^ ar ’
naopak hnutí roste a mohutní hlavně tehdy, když temer cele Jablunkovsko, az na dvě obce stava se
součástí československé republiky. Určitých forem a sily nabyva toto hnutí v&r.1921 pn satani
lidu kdy není ještě v celém okrese aniJediného českeho spolku, am jedine ceske školy a kdy nap
čítáno 5444 Čechoslováků oproti 171 Cechům, zjištěným rakouským sčítáním v r.1 9 1 0
V
r 1921 začíná již také systematická činnost za ucelem zorgamsovani Slezanu na Jablun
kovsku kteří se přihlásili za Čechy. Výsledky, s nimiž se pak na Jablunkovsku setkáváme nebyly
by nikdy možné, kdyby pro toto hnutí nebyla půda staletou českou kulturou a tradici zkypřena
a pro mvšlenky znovu do kraje přinesené předchozími staletími popravena. A patrame-li v minulost
SaíehoTraiJ potkáváme se témíř na každém kroku se svídky ieské minulosti. V Jablunkově všecky
městské knihy a výsady dané knížaty těšínskými i císaři rakouskými až do panovaní Mane Terezie
jsou psány česky podobně zápisy v pozemkových knihách, knihách jednotlivých cechu az do třicátých
iet minulého věku, testamenty, kupy a jiné smlouvy nejen v městě, ale celém okolí spisuji se v Češtině
Komora těšínská ještě do počátku minulého století úřaduje česky. V katohckychkostelichzpivahí
z českých kancionálů Fryčaje, Onderka, slezských to rodáku z Těšínská a jiných zpevniku na Mo
ravě vydaných; v evangelických kostelích ještě do nedávná používali českeho kancionálu Jiříka
Třanovského. Lidové zvyky a obyčeje, dále písně, v čemž nejlepe se odrazí duse ' ' ^ "aprosto
neukazují na to že by lid byl polský. Naopak vse, tedy jak pisemne pamatky, tak i duse lidu na
Jablunkovsku a všecky její dnešní životní známky ukazují na český původ a souvislost s životem
českých Slezanů na Těšínsku, zvláště na Frýdecku.
ntraW i
Po převratu Poláci n a Jablunkovsku z nařízeni Rady národové zrušili ve všech obcích utrakvi
stické školv německo-polské a zavedli pouze vyučování polské.
V
tom stavu převzala československá republika roku 1920 školství v okrese jablunkovském.
Nebylo tu jiných škol než polských. S počátku v mnohých obcích byla nalada pro^změnu vyucovaciho
jazyka polského v český, nebo pro postupnou změnu polských trid v ceske. V mnohých obc>chbJ lo by
se to zdařilo bez překážek. Leč nakonec ovládlo míněni, aby vedle polských dosavadníchJ^kol byty
zřizovány školy české a obyvatelstvu dána volnost, do ktere školy chce sve děti posílati. A
v poměrně krátké době necelých tří let byly zřízeny české školy téměř ve všech obach ok esu
jablunkovského, jež navštěvuje dnes již 1260 dětí, jak ukazuje mze připojena přehledná tabulka.
A zajisté byl by vzrůst českých škol ještě větší, kdyby byli Poláci nezačali agitovati proti ceskym
školám a kdyby české školy byly hned umístěny v řádných budovách. Lee i tak jsou^vysledkyjis^
velmi potěšující a bude jen na českých úřadech a naší vládě, aby výstavbou rádných budov školních
další rozvoj českého školství na Jablunkovsku umožnily.
Organisaci buditelské práce na jablunkovsku provedla Matice osvěty lidové a pouze ji za
zásluhu lze přičísti dnešní úspěšné výsledky jak na poli školském, tak na poli spolkové organisacni
a národně-kulturní práce. Od 29. dubna 1921, kdy se konala ustavující
Matice osvěty lidové na Jablunkovsku, přišly postupné na radu temer všecky obce okresu jez si
odbor zřídily, takže dnes ve 14 odborech je organisováno 1141 členu! Prvním českým^ podnikem
do válce byla oslava narozenin presidenta Masaryka v Jablunkově dne 6. března 19- .
^
divadlo bylo sehráno rovněž v Jablunkově dne 15. října. Hrála se tehdy „Vojnarka na počest spis.
Jiráska. Pojítkem všech odborů byl okresní sbor Matice osvěty lidové ustaveny 29. června 1921.
Tehdy obeslaly tuto ustavující schůzi obce: Jablunkov, Oldřichovice Dolní Lomná, Mosty “ ° v •
Hrčava Návsí Hrádek, Bystřice, Karpentna a Guty. Počátkem škol. roku 1921-22 byly zalo^ ny
první české školy v Jablunkově, Gutách a Mostech. Mimo odbory Matice vyvíjejí nyní v okrese este
E s ? Tělocvičná jednota Sokol v Jablunkově, Okresní péče o mládež odbory Kluta českosl.
turistů v Jablunkově a Mostech, Hospodářské spolky v několika obcích Zas luh.ou‘ ..Bezkydu .odboru
Klubu čs turistů v Orlové bude tetos dostavěna prvm česka turistická chata na Jablunkovsku a to
na Velkém Polomu. Péčí Slezské musejní společnosti v Orlové bude rovnez letos otevřeno v (ablunkové k r a j i t ó m u seu m .^ , ^
^
^
^
ý odbor Matice
osvěty lidové. Ve všech obcích okresu pořádá lidovýchovný odbor maticm přednášky se světelný
obrazy a představení loutkového divadla. Mimo to matiční odbory jiz často poradaji divadla ochot
nická a divadelní představení s dětmi; některé pořídily si dokonce již vlastní jeviště. Poslední dobou
konají se v četných obcích samostatné slavnosti matiční a odbory přispívají značnými obnosy na
ošacení chudé mládeže školní. Z větších podniků okresních jmenujeme první českou slavnost v Jablun
kově, konanou 31. července 1921, sokolský zájezd do Jablunkova 29. června 1922 a slezskou národo
pisnou slavnost rovněž v Jablunkově dne 26. srpna 1923.
První obecní volby na Těšínsku v r. 1923 našly nás rovněž i na Jablunkovsku řádně připra
veny. Téměř ve všech obcích vytvořili jsme samostatné volební skupiny a získali tak značného vlivu
v obecních sborech. Výsledky obecních voleb předstihli jsme leckde výsledky sčítání lidu v r. 1921.
Nyní ve všech obcích dlužno s naším vlivem počítati a to již znamená velký úspěch oproti dobám
dřívějším, kdy o Češích nebylo tu slechu, vidu. Doufejme, že tento vliv ještě poroste.
Zakotvení českých spolků a zvláště odborů Matice osvěty lidové na Jablunkovsku, jejich rozvoj
a úspěšná činnost je známkou, že i naši Šlonzáci pochopili význam kulturních spolků českých a že
po boku s ostatními členy dávno již založéných spolků na západě Těšínská dovedou se stejným
zdarem pracovati k společnému cíli našemu: k povznesení kulturního a hospodářského stavu našeho
Těšínská a k upevnění státních a národních zájmů na jeho pohraničí. Výsledky tříleté jejich práce
v tom směru vykonané budou jim nejen chloubou, ale také jistě povzbuzením k další činnosti.
P ř e Iv 1 e d
odborů M a t i c e o s v ě t y l i d o v é a českých stát. menšinových š k o l v okrese jablunkovském.
((Dle stavu z 31. března 1924).
Kdy
založen
Boconovice
Bukovec .
Bystřice .
Hrádek . .
13.-4.
28.-5.
29.-4.
7.-11.
Jablunkov
Karpentná
Košařiska .
Lomná Dolní
Lomná Horní
Lyžbice
M ilikov .
Mosty u Jabl.
Návsí .
Nýdek .
Oldřichovice
Písek .
Tyra . .
Vendryně
22
24
21
21
11.-4. 23
11.-3. 23
3.-2. 24
7.-11.
6.-4.
14.-8.
15.-11.
18.-11.
4.-11.
19.-4.
21
24
21
21
23
23
21
Počet
členů
79
52
95
35
Kdy
založena
22.-4. 22
1.-9. 23
15.-9. 21
1.-9. 22
1.-9. 22
62
l.-ll. 22
74
32
23.-11, 23
1.-9. 23
1.-12. 23
15.-9. 21
1.-9. 23
87
202
53
80
128
45
52
Počet
„
„
„
„
3.-7. 21
65
Počet Počet 15 6
žáků O
tříd
Obyv. dle národ,
sčítání z r. 1921
Poznámka
Češí
Po!.
8
42
632
214
334
1030
1974
721
2476
Něm.
X
2
1
obec. 5
měšť.2
1
1
1
1
1
56
30
224
135
27
5
30
38
32
30
207
2
100
l . - l . 22
10 . - 11 - 21
2+1
2
1.-9. 23
l . - l l . 23
1.-9. 22
2
109
72
63
32
75
1
2
Dbec. 31
1141
(soud. okres
Quty Čes. Těšín)
ne
Česká škola
Odbor
mí$[. 2
1.-9. 21
odborů Matice osvěty lidové
členů odborů Matice osv. lid.
českých škol obecných
„
„ měšťanských
žáků českých škol
137
50
210
74
50
50
140
50
180
30
100
1125
135
1162
22
125
904
92
420
29
116
205
56
329
973
197
374
197
4
638
846
482
1057
805
2188
1366
1569
1544
880
413
2074
262
555
4
—
43
—
425
1
Mateřská škola
matični
11
1
37
—
72
137
12
15
8
4
55
M ate řsk á šk o la m atični
v soudním okrese jablunkovském
14.
„
„
„
„
1141.
„
„
„
15.
„
„
„
„
1.
„
„
„
„
1260.
TéšinsKo.
od doby jeho u sta v en í do 31. p rosin ce 1923.
i
B. Klac, okresní jednatel pro obvod Český Těšín.
„Pod Godulou v zimní noci
mrzl jsem při strážném ohni:
díval jsem se ku Těšínu,
cítil jsem, jak kdosi z Bezkyd
velký, mpcný, potměšilý
dívá se tia naše oh ně:
Brzo uhnou, brzo shasnou?“
.
Petr Bezrui.
V Českém Těšíně, 10. května 1924.
v
Od ustaveni okresního výboru Matice osvěty lidové pro obvod Český Těšín k "5 ®“* “oMo
dne 8. ledna 1922, nastal v tomto obvodě velmi potěšitelný rozvoj po strance národnostní, skolske,
kulturni i hospodářské.
Obecná škola na Hrčavě. Založená Maticí osvěty lidové (nyní státní).
Počátkem roku 1922 byly poměry ve zdejším obvodě dosti neutěšené. Odbory Matice osvěty
lidové tyto přední stráže v našem boji za odčiněni staletých křivd, byly jen ve 14 obcích, ceských
škol bylo celkem málo a některé z nich byly slabě navštěvovány, osvětová prače byla teprve v_po
čátcích! Hospodářsky byl český živel v tomto obvodě velmi slabý, vždyť byly to pravé vrstvy sociálně
nejslabší, které se k nám hlásily. Třinecké závody byly tehdy ještě baštou germamsace a na statcích
markýze’ Gera sotva daly se tušiti červánky lepších dnů.
Ale již stály tu přece piliře, které měly příště nésti mohutnou budovu matiční prače. Bylo.to
nředevším české ref. reálné gymnasium v Českém Těšíně, založene Matici osvěty lidové 1. zan 9 ,
překážky, jež nepřízeň poměrů a nepochopení vlivných činitelů nakupily v cestu, podařilo se šťastné
překonati a mladý ústav začal slibně plniti vysoké svoje poslání • • •
....................
Byla tu dále hrstka nadšených pracovníků, kteří i v odlehlých obcích okresu zahájili intensivni
práci uvědomovací, připravujíce půdu pro založení dalších odborů matičních a pro znzem dalších
český
práce) soustředěné v okresním výboru Matice osvěty lidové, pokud je můžeme
ve struíné zprávě shrnouti, jsou velmi pěkné, ale jen znalec místních poměru dovede posouditi, kolik
námahy stály, kolik překážek bylo nutno překonati.
a) O r g a n i s a c e . Ke 14 odborům, které existovaly již koncem roku 1921, přibyly r. 1922
odbory v Dol. Domaslovicích-Volovci, Hnojníku, Chotěbuzi, Dol. Lišné a Šibici, v r. 1923 pak další
odbory v obcích Hradiště, Koňská, Něbory a Ropice. Koncem roku 1923 jest tedy v obvodu těšín
ském 23 odborů Matice osvěty lidové v 22 obcích.
b) N á r o d n o s t n í r o z v r s t v e n í . Dlevúředního sčítání lidu z r. 1921 bylo napočteno ve
zdejším okrese 45.833 obyvatelů, z toho 19.554 Čechů a českých Šlonzáků (43°/0), Poláků a p o l
ských Šlonzáků 18.849 (41% ), Němců a německých Šlonzáků 6.310 (14 °/0), zbytek připadá na Židy
a ostat, národnosti. Přes to, že od r. 1921 mnoho polských příslušníků nabylo čs. státního občanství
a rozmnožilo takto řady polských a německých voličů, byl tento poměr při posledních volbách do
obcí r. 1923 nejen uhájen, nýbrž procento českého obyvatelstva se ještě zvýšilo.
c) Š k o l s t v í . Největší rozvoj možno s uspokojením konstatovati v oboru českého školství.
Až do rozhodnutí o Těšínsku bylo v celém politickém okrese těšínském jen 5 obecných škol a to
v obcích na pomezí českého okresu frýdeckého. Od té doby vzrůstá počet českých škol a počet českých
žáků velmi rychle. Ve šk. roce 1920-21 založeno bylo 9 škol obecných, ve šk. roce 1921-22 další
4 školy obecné, ve šk. roce 1922-23 škola občanská v Třinci a 5 nových škol obecných, ve šk.
roce 1923-24 dvě školy občanské (Čes. Těšín, Dol. Bludovice) a 4 školy obecné.
Celkem je ve zdejším obvodě 29 českých škol obecných (z toho 17 vydržovaných státem)
a 3 školy občanské, vesměs státní.
Zřízením českého ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně r. 1921 byla organisace českého školství
v obvodu těšínském dovršena. Ústav vzrůstá každým rokem a má dnes již 3 třídy a 7 poboček,
žáků celkem 371, tedy ve třech třídách více než mají úplné ústavy v Cechách neb na Moravě.
K doplnění obrazu nutno uvésti, že v obvodě těšínském jsou 3 české školy mateřské; zřizováni
dalších škol jest největší překážkou nedostatek vhodných místností.
d) Č i n n o s t o s v ě t o v á . Odbory Matice osvěty lidové převzaly vesměs funkci místních
osvětových komisí a okresní výbor jest zároveň okresním sborem osvětovým. Lidovýchovná činnost
rozvíjela se v roku 1922 a 1923 velmi pěkně po všech stránkách.
Roku 1922 bylo uspořádáno 38 přednášek, z nichž většina se světelnými obrazy, jeden kurs
občanské školy a jeden kurs šití. Dále uspořádáno bylo 14 programových večírků, 4 koncerty, 39
ochotnických divadel. Založeny 2 knihovny veřejné a 2 žákovské.
V
roce *1923 uspořádáno bylo (v 5 obcích) 6 kursů občanské výchovy, 88 přednášek
22 obcích, většinou se světelnými obrazy, sehráno 41 divadel ochotnických ve 14 obcích, 26 lout
kových her pro školní mládež, 26 uvědómovacích večírků a koncertů, 12 lidových besed, 8 besídek
pro mládež, 6 lidových akademií a 1 poučná vycházka.
Koncem roku 1923 byly zřízeny veřejné knihovny ve 22 obcích; většinou jsou to opět knihovny
odborů matičních, jež konají funkce knihoven veřejných. V těchto knihovnách bylo koncem r. 1923
celkem 3372 knih, čtenářů bylo 1066, počet přečtených knih 12.861. Celkový náklad na tyto knihovny
činil v roce 1923 Kč 18.865‘45.
Kromě toho zřízena byla pro politický okres těšínský obvodová knihovna menšinová, čítající
668 svazků cenné četby. Z těch zřizovány kolekce o 40—50 knihách a zapůjčovány do obcí, kde
dosud knihovny veřejné není.
K přednáškám se světelnými obrazy jsou ve zdejším obvodu 3 promítací stroje, dále je tu
úplné Alšovo loutkové divadlo, kolekce knih pro divadla ochotnická; v brzku přibude ještě putovní
kinematografický přístroj.
e) S o c i á l n í p é č i věnují odbory Matice osvěty lidové ve zdejším obvodě stálou pozor
nost. Předmětem této činnosti je zejména chudé žactvo českých škol, jež podělováno jest učebnými
pomůckami a školními potřebami, šatstvem, obuví a pod. Podrobnější statistika byla vedena teprve
r. 1923; dle toho věnováno na sociální péči a žactvo českých škol celkem Kč 105.683-95 ve 23
obcích. Vydatně v tomto směru pomáhá Okresní péče o mládež v Čes. Těšíně, Národní jednota
slezská v Praze, Čs. červený kříž a j.
Kromě činnosti shora vylíčené sledoval okresní výbor Matice osvěty lidové pozorně všecky
obory veřejného života v obvodu těšínském a dbal vždy toho, aby státní myšlenka byla stále po
silována. Není zde možno podati zprávu podrobnější; jen tolik možno říci, že i v tomto směru
vykonán velký kus práce. Matiční odbory stojí tu jako věrni strážcové státních zájmů.
\
._ /
J o
N o
!
/
/
\
*
*
'v —
x
r
>
°-"T
č )
. J Íe x A á
.
„
Z)r~l>J>a
Ť .J o G a r fíc *
ň
P \
J ťr a h o u i^ .
,«
/f
OxucfcilnaK^
í
*v J
3 'S ,^
y
\
oJS«//y
<**'\k
*»
o su é f u /id o v é .
V
.9^.^..
o.
,
X o b eS ,ce
Cfiaobtíov
y .v%boafa
A,
yie.pón.íov/ce
/
" ' 6"* 3 %
_J»
'
/* -
í
V
o
ij
/
/
@ e s k é _ J t é o / r f v i.
Ous/s^t'
0^
^
wa
/\
OTa brek
•
^
S^ nna
O
@
Otxzcnz clo r. 191& .
•
O b ecn é.
^
J ř d ín i m e.r» H rinová, o d r . f9t&- i92*f
o a t r. t9 f8 c ío ír * 9 2 4
^
^ío a /íW ft,
/
^
V
JTotmice
S
JS & ''
y<^’
rfarficvtce
rs
*v
q
W
\ O
^
® O éxíayo s^ é.
°i/«rob/ce
>•.
V í* o u «
O
,.
VOarkoarrííce
J Jfíucín.
•
-r> O,
O
,
f , ^
ý
/
v r
. > S -N
.<1S Xopytilir•
"V, ^
Aniosovtcb/'JMhumta ^rimucht^ S
/
( ■y
K o U o rfi^ 'jo
t ó f e f - *
/
o■
'tJCožíofE&hice
C- S ' J Í
* « *
^
,y
/K\
& - *
@ y■
^ ..
\
;
\> w ,«
í
>
/
J iď río u ic e
/
\ rS)®
)
• ^
(
(S \
(©*
^áíoťec/î
SN
\
,
'i
^#/
~
*s„4 ;
- í
)|r@ S « a
’
o
°S o l-J tic h a
i
A
i
V
fo fc a
H o T S uchá
isfíc / c n c e _jr~T)^ j í A ' ; X -^.
u
* * * '^
JL ec
-
!
J. V
^_
_
jÉt \
L
aKŽw
© ® , ť*Sfc*
^ ^ /oí ,@ ®
r<
^
\
J
7 ® fí»
^
/924:
<-*
v
, ?'r
S
V * '" '-
D a rk o v ^ R q jJ
*
<y
S to n a v a
/
/ í£
í
„:
.
j£ r
v
/
\/S V ®
r
(©Ví
o
°D o í S u ch á
Z M T m o fa
\ f i n o v Á ZtA r* <&./* « fc/j.< .« '
r* { & * ' *
>
ifiU a
(* $ * ?
, u
-
/•
* —
JE #* * ™ *
H o f S i / u ^ .c *
jr
d a rk o * ^ K Ó ii
.
é
'u
# V ~
4 \
r S ty f
4
i
Q íbrtM tce
n
.
V
Z e > fn a n ifr
c —
j
,r* -A J Á
#GÍ<?
ťZ ri •
a JLvfí m í .
J g b A frs o ric .*
Ttošortoe^
S
fo C ca
,
~ iEa^ Mludorice \
\
)
/
r '0 /
£
H r a d u fc m
*
f j^ /y u
W o p o t^
V
* - r
^
----------------
,1 ,f L £
tta vsi
K
i
q sH a 9uJfo*céiTni
.^cicWww W7a6/vnAor
2)/om ná
^ ^
/
f
c? ,_ r / ;
V ife c n a /
M
Okresní výbor Matice osvěty lidové pro obvod těšínský konal do konce roku 1923 celkem
10 schůzí plenárních, nepočítaje užších porad, týkajících se jednotlivých okrsků.
Nejobtížnější kus práce národní byl již vykonán. Nesmíme však složiti ruce v klín, nýbrž
nutno pokračovati stejným směrem i nadále. Strážné ohně planou jasně, strážcové jsou bděli: Bezrucova
obava bohudík se nesplnila a bohdá nesplní.
Fryštóísho.
Činnost ok resn íh o sb oru M atice o sv ěty lid o v é pro obvod Iry štá tsk ý od jeho založení
v roce 1921 do k o n ce ro k u 1923.
Alois Holeš, okresní jednatel pro Fryštátsko.
Ve Fryštátě dne 1. května 1924.
Okresní sbor fryštátský uveden v život v květnu 1921 pro 11 pohraničních obcí východní
části okresního hejtmanství fryštátského. V té době byly již odbory:
1. Ve Fryštátě, který si čile vedl a jehož přičiněním byla založena česká škola, která je tísnila
za polodenního vyučování v budově německé školy. Odbor měl již tehda slušnou knihovnu, ktere
ostatní odbory vesměs postrádaly.
^
2. Albrechtice, odbor počtem slabý, ale houževnatý v práci, jehož snem bylo zřízeni čes. školy.
3. Darkov, kde pro nejednotnost ve vlastních řadách nedocíleno těch úspěchů, jak bylo možno
a jakých' si bylo třeba přáti. Jednotřídní státní škola našla útulek v polské škole.
4. Staré Město počínalo si již od počátku (leden 1923) velmi čile za součinností všech vrstev
obyvatelstva. Státní jednotřídka umístěna v polské škole.
Zřízením funkce okresního jednatele dán pevný základ k organisované práci. Okresní jednatel
vniká do všech mu přidělených obcí, vyhledává v nich české lidi, volí si z nich důvěrníky a spolecne
se zástupci již stávajících 4 odborů tvoří okresní výbor. Tím veškeří dosud rozptylem, mnohdy se
ani neznající češti lidé soustřeďují se v jeden celek. Pořizují se ve všech obcích katastry českých
lidí a zejména těch Slezanů, kteří nabyvše po rozdělení Těšínská svobodné volby, si uvědomuji, ze
pocházejí z české krve, že mnozí z nich chodili dříve do moravských, nyní popolstených skol, houfné
se hlásí k nám. Odpolonisovační proces začal.
v; v .
v
Okresní výbor stává se národním sněmem pro všechny přidělené obce okresu. Veskere
národní, kulturní i hospodářské záležitosti jednotlivých obcí se v něm probírají a resi. Bedhve
sledovány poměry u úřadů, v kostele a u velkoprůmyslu. Na závady upozornovan ustredm výbor
na Slezské Ostravě, jež stále jest informován okresním výborem o stavu v okrese.
Dnes ve všech 11 obcích — vyjímaje Marklovice, které teprve v dubnu 1924 byly definitivně
mezi naší republikou a Polskem rozděleny — jsou české školy a ve všech obcích matiční odbory.
Počet
dětí
Obec
na
českých
počet tříd
školách
počet dětí
v roce
1923-24.
umístěni školy
vlastní školní budova
72
v polské škole
39
vlastní budova
216
vlastní budova
124
‘ v polské škole
65
soukromý dům
37
v polské škole
108
v polské škole
23
v polské škole
103
škola obecná
46
do české školy dle soupisu, provedeného v dubnu 1924, celkem
2
Albrechtice
1
Darkov
5
Fryštát, obecná
3
Fryštát, občanská
2
Sovinec
1
Louky
3
Petrovice - Prstná
1
Ráj
2
Staré Město
2
Stonava
V
Marklovicích se přihlásilo
120 dětí. O zřízení české školy požádáno.
Nedostatek vlastních školních budov brzdí náš postup, což nejlépe dokazují Albrechtice, kde
postavením samostatné školní budovy stoupl počet dětí z 18 na 72.
M ateřsk é šk o lk y
Fryštát s 67 dětmi, Marklovice s 62 dětmi, Staré Město s 26 dětmi, Sovinec s 28 dětmi.
Ostatní cbce domáhají se zřízení mateřských školek, avšak naprostý nedostatek vhodných místností
nedovoluje jejich otevření.
Rovněž českých knihoven, až na Fryštát, nebylo, dnes jest knihovna již v každé obci.
Velmi dobře se osvědčují kursy šití a střihu, které jsou velmi četně navštěvovány.
Česká státní obecná škola v Tyře.
Počet členů v matičních odborech:
Místo
Koncem 1923
Místo
Koncem
Petrovice-Prstná
94
Albrechtice
30
Ráj
36
Darkov
93
Staré Město
164
Fryštát
246
Stonava
36
Sovinec
65
104
Louky
84
Marklovice
Celkem 952 členů.
Č innost p řed n á šk o v á a k u ltu rn í.
Přednášek uspořádáno bylo v uvedených obcích celkem 34, ochotnických divadel 15, loutkových
divadel 17, koncertů a akademií 8, národních slavností a oslav 11, programových večírků, besídek
a jiných zábav 20.
České expansi v jednotlivých obcích již nestačí matiční odbory a zakládají se proto tělocvičné
jednoty sokolské (Fryštát, Petrovice, Staré Město) (DTJ Fryštát) jinde české hasičské sbory, hospo
dářské spolky a ve Fryštátě i peněžní ústav.
Okresní výbor se dobře osvědčil při volbách do obcí v roce 1923. Rovněž každoroční zápis
do škol jest organisován okresním výborem.
Pozemkové reformě, jež může býti pro nás požehnáním, při neopatrném provádění však ne
štěstím, věnována obzvláštní péče.
Okresnímu sboru se podařilo umístiti celou řadu dělníků, kteří delší dobu byli bez zaměstnaní,
r°VněŽVvnsledky m a S Upráce těžce nesou naši nepřátelé Poláci i Němci Čeští lidé jsou napadáni
a špiněni v novinách, zejména v „Gazetě kresowe", „Robotmku sl.“ a „Tygodm u . Jejic vypa y oy
mitna nriráčeti k čemuž se ochotně propůjčila zejmena „Obrana blezsKa .
r
Ve své’ práci hraničárské jsme vedeni ideou: odpolonisovati násilím popolsteny a zgermamsovanv lid povznésti jej kulturně i hospodářsky. Naše práce se dobře daří, poněvadž jsme v Matra
všichd svorni, neznáme mezi sebou stranictví a pracujeme s láskou, zadarmo a nezištne. Beda tomu,
kdo vnese rozkol do řad matičních pracovníků.
„Pochodně Osvěty, Lásky a Víry
vrháme nadšeně v slezský kraj širý “.
OrlovsKo.
Č innost ok resn íh o sboru M atice o sv ěty lid o v é pro obvod o rlo v sk ý
od rok u 1921 -1 9 2 4 .
Prof. Břet. Kubala, okresní jednatel pro Orlovsko.
V Orlové, 20. května 1924.
K okrsku orlovskému přičleněny jsou tyto obce: Orlová, Polská Lutyně, Dětmarovice Dom
brová Karvinná, Lazy, Dolní, Horní a Prostřední Suchá, Petřvald, P o re m b a H o rn ía D<oln. D;atyne
Horní’ Dolní a Střední Bludovice, Životice. Matiční odbory zřízeny jsou ve všech obcích mimo Dolní
Datvně Horní a Střední Bludovice a Životice. V Životicích založen bude odbor v nejblizši době, pro
ieho založení konají se již přípravy. Celkem tedy bude zbývati založeni odboru ve 3 obcích V obcích
Orlové a Karvinné jest po 2 odborech. Kulturním střediskem okrsku orlovského jsou města Orlova
a Karvinná se středními školami: reálným gymnasiem v Orlové založeným Matici osvěty
r 1908 a vyšší průmyslovou školou v Karvinné, zřízenou rovnez Matici osvěty lid o v ěl. 0n ln a ^ 2 '
Ne čileH vedl si Sdbor v Porembě, který čítá přes 600 členů. Poněvadž cela rada odboru v okrsku
orlovském jest finančně i početně dosti silná a nemá příležitosti v národně zabezpečených obcie
vvvíieti takovou činnost jakou by mohla, byly svěřeny v ochranu těchto oboru slabé matiční odbory
7obcích s česko™ menšinou. Jsou to: odbor v Loukách a Mostech odboru orlovskému, odbor
v Mistřovicích odboru Orlová-Zimný důl, odbor v Stanislovicich odboru v Porembe, odbor v Oldrichovicích odboru lazeckému, odbor ve Vendryni odboru dombrovskemu, odbor v Trlicku odboru
v Dolní Suché. Odbory, jimž svěřena byla ochrana, staraly se pečlivě o sve chranence, podporujíce
je finančně i morálně jednak při vánočních nadílkách, jednak zájezdy divadelními a návštěvou jejich
místních)f)odnik°ôr
stara] se 0 potřeby celého obvodu. Pořádal schůze přibližně jednou za
dva měsíce při nichž debatováno o potřebách jednotlivých obcí, probíraný pnpisy ústředního výboru
a Proievovéna P W i j ^ c h odbort. ^ ^
^
a
t ,é,0 funkd
značný počet veřejných přednášek pro veškeré obyvatelstvo.
Frýdecho.
Činnost ok resn íh o sb oru s le z s k é M atice o sv ěty lid o v é pro obvod írý d eck ý za r. 1923.
J. Zajíc, okresní jednatel pro soudní okres frýdecký.
Frýdek dne 30. května 1924.
Činnost odborů matičních v obvodu frýdeckém byla, až na některé odbory, normální. Zvlasf
čile si vedlo jen několik odborů, a to tam, kde v popředí stáli lide, kten nejsou pnhs angazo'
v politice místní V některých odborech činnost uvázla. Skoro ve všech takových případech lezl
příčina stagnace v tom, že vedoucí činitelé v obci jsou pro různé politické presvedčení navzájem
osobními odpůrci a tím znemožňují součinnost všech pro vec společnou. Stranicka zast ohlusuj a tam nadobro národní sebevědomí a pro zájem stranický zanedbava se P0™ s t nôdni Ačkph
isme v pátém roce po převratu, poměry ty se spise zhoršuji, místo aby se uklidňovaly. Jest to zjev
no vlastech českých bohužel dnes obvyklý, že jakmile někde pomine národnostní nebezpečí a není
třeba jednotné fronty proti národním odpůrcům, hned se pustí české strany do sebe a bratrovraz
nými boji vyčerpávají energii, které se pak nedostává pro prácí ve prospěch věcí celonárodní. Na
venkovském okrese frýdeckém již národnostního nebezpečí není a proto jsou tu ty smutné zjevy
úpadku národnostní činnosti. A přece právě kraj frýdecký potřeboval by ještě mnoho, a to zejména
osvětové činnosti, neboť ve příčině duševního povznesení českého lidu nebylo tu mnoho vykonáno.
Tam, kde odbory matiční jsou zároveň místními osvětovými komisemi, jeví se činnost čilá.
Někde pracují odbory svorně s ostatními spolky místními a dělí se s nimi o hmotný výtěžek z kul
turní činnosti.
V okrese frýdeckém nemá Matice v přítomné době ani škol, ani školek mateřských. Není ani
žádoucí, aby v českých obcích Matice opatřovala kulturní potřeby lidu, kdyžtě jinde v obcích s českou
m e n š i n o u jest hmotných prostředků tolik potřebí a příliv peněz do pokladny matiční je pořád
slabší a slabší.
V popředí činnosti odborů jsou přednášky a divadelní představení vedle četby a péče o chudou
mládež a někde i podpory ruchu turistického.
V městě Frýdku jest nebezpečí pořád ještě vážné. Okresní sbor konal časté schůze, na nichž
projednávány celokrajové záležitosti, vedle věcí, uložených ústředním výborem Matice ku projednání.
V okrese je ještě několik úplně českých obcí, kde není odborů matičních. Příčina toho jest
v tom, že někde nelze ani při největším úsilí získati několik ochotných funkcionářů, a někde zas
přílišná strnulost a lpění na tradicích starších místních spolků, dnes již skoro bezvýznamných, znemož
ňuje založení odborů.
Až pronikne u nás vědomí, že odbory matiční na Frýdecku jsou nepostrádatelnou zálohou
hlavního voje na Fryštátsku, Těšínsku a Jablunkovsku, kde se svádějí pořád, a to často, prudké boje,
nebude ani na Frýdecku jediné obce, ve které by nebylo odboru matičního a tam, kde již jsou, jistě
se vzchopí k usilovnější činnosti.
SlezsKo-OsfravsKo.
Č innost o k resn íh o sb oru M atice o sv ěty lid o v é pro obvod slezsk o -o stra v sk ý .
Jos. Smiřák, okresní jednatel pro Slezsko-Ostravsko.
Do obvodu slezsko-ostravského spadá 7 obcí: Slezská Ostrava, Hrušov, Heřmanice, Michál
kovice, Kunčičky, Muglinov a Radvanice, v nichž ve všech jsou matiční odbory. Slezská Ostrava má
čtyři odbory a to mužský a ženský ve Slezské Ostravě, dále odbor na Zárubku a odbor na Salmě,
v 7 obcích celkem 16 odborů.
Okres slezsko-ostravský je až na nepatrnou německou menšinu v Hrušově a nepatrné procento
Poláků ve všech obcích ryze český. Za rakouské vlády byl okres slezsko-ostravský vydán silnému
náporu německému a polskému. Německý a polský živel silně pronikal. Německé školy zřízeny byly
v Hrušově a Slezské Ostravě, polské v Hrušově, Slezské Ostravě, Michálkovicích a Malých Kunčicích.
Dnes je německá škola ještě v Hrušově a Slezské Ostravě, polská rovněž v těchto dvou obcích.
Německá i polská škola ve Slezské Ostravě živoří a v dohledné době obě školy nedostatkem žáků
zaniknou. Největší počet žáků vykazuje německá škola v Hrušově. I v této obci se však poměry
zlepšují a počet žáků německé školy každým rokem se zmenšuje.
Poměry na závodech, které před rozdělením Těšínská byly vedeny skoro výhradně německými
inženýry, rovněž se zlepšují. Největší baštou němectví v okrese slezsko-ostravském je sodová a che
mická továrna v Hrušově ovládaná úplně německými úředníky, kteří v posledním záchvatu snaží se
udržeti němectví v obci. Od rozdělení Těšínská je češství v okrese slezsko-ostravském na stálém postupu.
Činnost matičních odborů vedena byla duchem celé matiční organisace. Poněvadž v obcích
není národnostního nebezpečí, jak tomu je v obcích na pohraničí, omezovala se činnost odborů více
na práci kulturně-výchovnou a sociální. Kulturní činnost ve větším měřítku vykonávají místní osvětové
komise. Z matičních odborů funkci osvětové komise zastává mužský odbor ve SI. Ostravě a odbor
v Muglinově. V ostatních obcích jsou samostatné osvětové komise, složené ze zástupců politických
stran a větších kulturních spolků.
Ve Slezské Ostravě je také sídlo Ústř. výboru slezské Matice osvěty lidové, odkud celá ma
tiční agenda se řídí a vycházejí náměty k další práci. Z matičních odborů je mužský odbor ve Slezské
Ostravě nejstarším odborem, založeným 5. května 1899; slaví letos své 251eté trvání.
K posouzení celkové činnosti matičních odborů ve Slezské Ostravě nutno poznamenati, že by
mohla býti mnohem vydatnější. Slezsko-ostravský okres je jedním z nejuvědomělejších na Těšínsku;
má za sebou bohatou tradici úporného národnostního boje a právě tato tradice měla by býti pohnutkou,
abv pracováno bylo
mená to složiti ruce
více mělv bv české
národních a Státních
čileji. Nehrozí-li dnes okresu slezsko-ostravskemu národnostní■“ebezpea. «ezna
v klín. Práce, kterou Matice osvěty lidové vykonává, není jeste ukončena. T
obce které jsou zbaveny národnostního nebezpečí přispivati na zabezpečen
zájmů v obcích národnostně ohrožených a v obcích s menšinou českou. To platí
zejmena pro 5^J ^ g / e^ šjJh Zb r a t ř ? ^ o h S i č í Těšínská a na Hlučínsku a jest proto svátou naší
povinností pomáhat! jim ku šťastnější budoucnosti a k zabezpečení národních a státních zajmu na
těchto územích.
Matiční odbory v roce 1923:
Ok r e s f r ý d e c k ý :
Obec
1. Bartovice
2. Baška
3. D atyně H orní
4. D obrá
5. Frýdek
6. H am ry Staré
7. Heřmanice
8. Hrušov
9. Janovice-Bystrá
10. Janovice
11. Kunčice Malé
12. Kunčice Velké
13. Lhoty Vyšní
14. Malenovice
15. Michálkovice
16. Morávka«Pražma
17. Muglinov
18. Nošovice
19. Panské N ové dvory
20. Radvanice
21. Raškovice
22. Ratim ov
23. Řepiště
24. Sedliště
25. SL O strava—mužský
26. Sl. O strava—ženský
27. Sl. O strava—Zárubek
28. Staré Město
29. Šenov
30. Václ-wovice
31. V ojkovice
32. Žermanice
Založen
17. prosince 1910
14. srpna 1909
13. března 1918
5. kv ětn a 1899
22. ledna 1919
17. prosince 1910
3. prosince 1908
18. úr.ora 1911
13. února 1914
13. března 1918
25. ledna 1909
3. prosince 1908
13. března 1918
4. května 1918
5. května. 1899
5. května 1899
1. července 1901
28. října 1921
17. prosince 1919
2. prosince 1910
17. prosince 1910
1. května 1907
14. srpna 1909
15. dubna 1913
5. května 1899
26. ledna 1911
26. ledna 1911
14. srpna 1909
14. srpna 1909
15. dubna 1913
26. února 1921
14. května 1922
O k r e s f r y š t á t ský:
13. dubna 1921
1. A lbrechtice
13. června 1901
2. Bohumín-nádraží
4. září 1920
3. Bohumínsměsto
20. prosince 1922
4. D arkov
3. prosince 1908
5. D ětm arovice
30. květina 1901
6. D om brová
11. srpna 1920
7. F ryštát
3. prosince 1908
8. K arvinná
30. prosince 1923
9. K arvinná »Solci«
30. září 1899
10. Lazy
24. června 1923
11. Louky
19. prosinec 1914
12. Lutyně N ěm ecká
26. února 1921
13. Lutyně N ěm ecká »Zbytky«
19. prosince 1914
14. Lutyně Polská
2. dubna 1922
15. M arklovice
14. prosince 1901
16. O rlová
19. března 1914
17. O rlová »Zimný důl«
3. června 1921
18. Petrovice
3. června 1908
19. Petřvald
13. ledna 1906
20. Porem ba
Počet členů
75
42
54
105
79
108
122
63
62
58
203
73
26
180
184
81
111
75
135
245
86
195
109
85
347
225
200
194
87
57
87
36
30
89
71
93
63
149
246
182
60
191
84
115
92
153
104
245
126
, 94
258
655
Založen
ObeC
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
Pudlov
Ráj
Rychvald I.
Kychvald 11.
Rychvald III.
Skřečoň
Staré M ěsto
S taré M ěsto »Sovinec«.
Stonava
Suchá Dolní
Suchá H orní
Suchá P rostřední
Šunychl
Veřnovice
V rbice
Z áblatí
Z ávada
30.
23.
3.
2.
2.
28.
18.
1.
4.
25.
23.
15.
5.
20.
3.
14.
14.
prosince 1919
října 1921
prosince 1908
ledna 1911
ledna 1911
května 1911
ledna 1921
července 1922
dubna 1922
ledna 1909
února 1921
ledna 1914
března 1922
prosince 1920
prosince 1908
února 1909
října 1923
Počet členů
272
36
76
82
180
92
164
65
36
217
108
125
32
78
162
140
60
Okres těšínský:
1. Bludovice Dolní
2. Bystřice
3. D obratice
4. Domaslovice
5. Domaslovice »Volovec«
6. G uty
7. H nojník
8. H radiště
9. H rčava
*
10. Chotěbuz
11. Jablunkov
12. K arpentná
13. K oňská
14. Lišná Dolní
15. Lhota Komorní
16. Lomná Dolní
17. Lomná H orní
18. M istřovice
19. Morávka»Pražma
20. M osty u Jablunkova
21. M osty u Těšína
22. N ýdek
23. Oldřichovice
24. Písek
25. Ropice
26. Stanislovice
27. šebišovice
28. Šibice
29. Šumbark
30. T ěšín Český
31. Tošonovice Dolní
32. Trlíčko H orní
33. Třanovice
34. Třinec
35. T y ra
36. V endryně
17. října 1920
23. dubna 1922
18. února 1911
29. května 1921
20. srpna 1922
15. listopadu 1921
17. července 1922
12. března 1923
18. února 1923
14. května 1922
28. března 1921
7. listopadu 1921
21. května 1923
2. dubna 1922
6. srpna 1921
11. února 1923
11. března 1923
20. kv ětn a 1921
5. kv ětn a 1899
7. listopadu 1921
20. prosince 1920
14. srpna 1921
15. listopadu 1921
18. listopadu 1923
21. května 1923
29. května 1921
11. ledna 1919
17. března 1922
20. prosince 1920
20. prosince 1920
2. ledna 1911
28. května 1921
29. března 1921
20. prosince 1920
4. listopadu 1923
19. června 1921
82
87
120
41
42
74
41
51
16
58
151
36
21
72
37
67
64
72
81
91
38
53
80
129
50
35
55
53
150
180
44
46
24
188
45
42
O k r e s h 1u č í n s k ý :
1.
2.
3.
4.
Hať
Hlučín
Koblov
Petřkovice
28.
17.
29.
7.
* * *
října 1923
prosince 1923
června 1923
prosince 1921
67
75
86
129
Zprávy o činnosti odborů za rok 1923.
O dbor M atice osvěty lidové v A lbrech ticích
(okr. Fryštát).
mnoho prače. O dbor .p oradil 5 c*enskych schůze J y
doko,n čen ? v listopadu. D ne 4. listopadu úspora,
stavba a otevřeni' ceske statni š k o l y . ^ t a v b a započata
,
. m;,n;lst erstva školství a národní osvetv,
dal odbor slavnost otevření nove s W y . S l a - ^
^
| tT
ústředního v ý b o r u slezské
zemské správy politické, zemsko školní rady, okresní politi
P
y
d ...
j e ^gti v nevhodných
Matice osvěty lidové a veliký počet obyvatelstva z oko meh ^ c i . D o p o M i^ u ra iy ^ iie ^ ^
tak> aby
místnostech staré polské školy a tepive nyní
« .
odbor 9 na oslavu narozenin n. presidenta, a oslavu
v těžkém životním b o ji nepodlehly. Přednášky ^ r a d a odbo
’
nepořádal isa plně zaměstnán stavbou
Metého trvání republiky. Představeni divadelních a lo u { k o v y *
bor n
*
*
gl odbor K č 2362.80,
íknlní budov v P ro dítky české skolv usporadana bohata vanoem naaiiKa. iNd přijm eš
na vydáních Kč 2197.60. Z bývá Kě 165.20.
O dbor M atice osvěty lidové v D o \
vánky«, přednášky
&
Kč 8682:89.
oslavy narozenin Pres’^ n t a
d S J S r ^ S ? 5 3 Í L
2 .i
»
-
B ludovicích
(okr. Český Těšín).
-_P noyé jevišt5 k te ré přičiněním ochotníků wVo«
N . příjm ech měl
O dbor M atice osvětv lidové v Bohumíně=městě
dovánkv, spoiené sl veřem vm cyícenrm »>Sokola«l
f c W
m
odbor Kč 10.M5.02. « vvd.nM,
(okr. Fryštát).
květinový d e n .o sla v a na o
m
s
výkresů.m jménem Matice
f f iít ó
J ^ IS S S !
V p t d n t ó k á J h Ss e 7 v 1 t \ K i oHrázkv se pokračuje. Přednáška
představení bvlo 1, loutkových divadel pro dítky uspořádáno 21
^ o d to o T ^ N a d flfa
êsrnskvch ^ k ale n d ^ u P to d an o ^
^
eelkem C817
«
M
„ o
68 m arner. f W l u
nadílky obnáší přes 11.000 Kč. O dbor Pracoval pro z d a r n y jy d e d e k z a p su do cesKe „
C e lk o v ý ^
B
r a u n e s s m - s r s n r í s r a s - v s £ f,»« « » * bor 128. N a příjm ech měl odbor Kč 3568.82, na vydáních 1480.60.
O dbor M atice osvěty lidové v Bohuminěsnádraží
(okr. Fryštát).
„,k
nou práci. N estaráni se dnes uz odbor p n m o o is k o lstv i. 1pak^ nreoe
každoročním darem Kč 3?50.—, vv<
těžek" z po řád an éh o dětekéíio d n e T č W 2 7 .^ rozdělen podle
S ^ á n o S n a d ík i
ležitostné oslavy, koncerty, zájezdy m or.slez. N aro ctah o l T W ™ ™ ú n ^ p r S r p í u č n ý ffm : »Ein*
spěté atd. 8. února 1923 poradan koncert virtuosa
, ' ' ,
divadla Páně presiden+<wv narozen
steinův princip relativity* 22. února bvlo pryn, nredstavein m « r^ sk N ár <divadla, ť an e P r ^ s ^ ^
ninv ostaveny hudební akademii a proslovem rec ._
/ . V tw e n i — Pro místní děti školní prom ítány
české školv ve V ěřnovicich uspořádáno pro tam ní deti filmové W j d s t a ^
konceTtem hudební*
Sem’M & S W í c h ' l « 5 n o 8 “ ”3 * írom.d,. N« příjmech mil odtor Kí 75.781.52, „ vydáních K«
47.609.92. —
v ,
O dbor M atice osvětv lidové v D árko vě (okres Fryštát).
a s * f f lř X S k X & & X S&
konáno 10. Divadelní představení 2. U spořádal je footbalový klub z Fryštátu. N ávštěva při přednáškách i dma
dle byla pom ěrně slabá. H udební a zpěvní akadem ie p ořádány 3. V červnu uspořádán květinový den, spojeny
s národní slavností, k terá byla zdařilou m anifestací zdejší české menšiny. O slava 1. května uspořádána^ spo*
leoně. O dbor vypravil dítky české školy na dvoudenní výlet na H ostýn. V ýletu zúčastnilo se také 9 členů od*
boru. D ruhý výlet s dětm i uspořádán do Mor. O stravy u příležitosti prům yslové výstavy. V prázdninách vy»
pravil odbor 8 dětí a 5 členů do Prahy. Dále uspořádal odbor 2 program ové večírky, které se zdařily a 2 kursy
tanečních hodin, které měly rovněž pěkný úspěch. Kromě toho uspořádán maškarní, representační_ a ^domácí
ples. O dbor podnikl sbírku na zlatý poklad republiky, k terá měla pěkný ú sp ěch Sbírka odvedena ústřednímu
výboru M atice osvěty lidové, k te rý ji prostřednictvím m ěstské spořitelny ve Slezské O stravě odvedl svému
účeUi. P ro divadelní potřebu zakoupil odbor divadelní jeviště. N a příjm ech měl odbor Kč 27.115.40, na vydám
Kč 17.341.69. N a vánoční nadílku věnoval odbor Kč 1228.—, na výlety dítek Kč 1004.—.
O dbor M atice osvěty ' lidové v B ystřici (okr. Čes. Těšín).
Z aložen 23. dubna 1922. P ředseda Jiří Stefek, penisista, jed n atel Ferd. Foršt, úředník státních drah,
pokladník K. Teofil, žel. zřízenec. Členů 96. K onáno 8 schůzí výboru a 1 členská. Došlých dopisů 72, odešlá*
ných 67. Činnost odboru sm ěřovala k povznesení české školy a ku prospěchu české menšiny. O dbor umožnil
výlet školních d ítek do Prahy, zúčastnil se národní slavnosti okolních odborů.
U spořádána dvě divadelní
představení a sylvestrovsiká zábava. O dbor přispěl k založení odboru v Hrádku. Těšínských kalendářů za*
koupeno 50. K nihovna čítá 150 svazků a je ho jn ě členy používána. — N a příjm ech měl odbor Kč 2641.80,
na vydáních K č 1657.58.
O dbor Matice osvěty lidové v Dětm arovicích
(okr. F ryštát).
Založen 3. prosince 1908. Předseda Josef D ra p k i, podúředník, jednatel Boh. Karas, cadučitel, pokladník
Josef Rosmaň, horník. Členů 63. Č irro st odboru je slabá. Omluvou jest, že většina členů pracuje pilně v tělo*
cvičné jednotě »Sokol«:, k terá převzala všechnu osvětovou činnost v obci. Svoláno bylo 5 výborových schůzí.
Žákovské knihovně zdejší školy darováno Kč 400.—, pro chudé žáky školy pokračovací Kč 200.—v N a vánofc
ní nadílku odboru v Z ávadě darováno Kč 100.—•. D opisů došlo 48, odesláno 26. N a příjm ech měl odbor Kč
1171.65, na vydáních Kč 870.50. V Raifeisence m á odb. uloženo Kč 1328.50.
O dbor M atice osvěty lidové v D obraticích (okr. Čes. Těšín).
Založen 18. února 1911. Předseda Jan Poloch, správce školy, jednatel Karel Chovanec, učitel, pokladník
AI. Křupa, horník. Činnost odboru vyvíjela se všestranně. Sehrána 2 divadelní představení, otevřena večerní
škola, k te rá vykazuje velmi pěkný úspěch. U spořádáno 5 přednášek se světelným i obrazy. O dbor získal koupí
se 4 sousedními odbory skioptikon. P ořádán 1 ples a 2 taneční zábavv. U možněn chudvrn dětem vvlet. Od*
bo r zúčastnil se se svými členy ústřední valné hrom ady M atice osvěty lidové, národopisné slavnosti v Jab*
hrnkově a lidovýchovné výstav y v Mor. O stravě. K nihovna měla 68 čtenářů, p řečten o 1806 knih. N a příjmech
měl odbor Kč 4492.—, na vydáních Kč 3259.— .
! .
O dbor M atice osvěty lidové v Dobré (okr. Frýdek).
Z aložen 5. května 1899. Předseda V áclav Slíva, říd. učitel, jed n atel Rud. Jež, učitel, pokladní Jan Nou*
dek, profesor. Členů 105. Činnost: K onáno 8 schůzí výborových a 1 valná hrom ada. Sehrány 3 divadelní před*
stavení, uspořádal 1 veřejnou schůzi, oslavil 5*leté výročí republiky a jeden ples. Knihovna, čítající přes 400 svaz*
ků, nropůjčena byla obecní knihovně na dobu 10 let. V obecní knihovní radě zasedají za odbor dva členové
a předseda jako okr. knihovní d o zo rce.' N a příjm ech měl odbor K č 3332.47, na vydáních Kč 2894.90.
O dbor M atice osvěty lidové v D om aslovicích (okr. Čes. Těšín).
Založen 29. května 1921. Předseda V rat. W olfel. říd. učitel, jed n atel D am . Sojka, učitel, pokladník Boh.
Klobouk, učitel. Členů 41. Č innost odboru: konáno1 5 schůzí výborových, jedna schůze výborová .společná
s výborem dobrovolných hasičů, jedna schůze členská na oslavu pětiletého výročí trv án í ěsl. republiky. Před*
nášky konány 4. D ivadlo sehráno p ětk rát, z toho jedenkráte pohostinně v šebišovicíoh. V m asopustě konána
maškarní m erenda. O dbor vykonal dvě sbírky; jednu p ro O kresní péčí o mládež v Čes. Těšíně, druhou na
zlatý poklad republiky. Z a spoluúčastí m ístního sboru dobrovolných hasičů uspořádán b yl květinový den.
Dopisů p řijato 56, odesláno 30. Těšínských kalendářů prodáno 10. N a příjm ech měl odbor Kč 1760.94, na vy*
dání K č 1392.81.
|
O dbor M atice osvěty lidové v Dom aslovicích na V o lo vci (okr. Čes. Těšín.)
Založen 20. srpna 1922. Předseda Jindř. Gucziur, obchodník, jed n atel A nt. O bornv. horník, pokladník
Pavel Žvak. Členů 42. Činnost odboru: V ýborových schůzí konáno 7, členských 5, přednáška 1, jeden ples,
vycházka na Javorový a květinový den. D opisů p řija to 46, odesláno* 31. T ěšínského kalendáře prodáno 30 ku*
sů. Divadlo pořádáno 5*<kráte. N a příjm ech měl odbor Kč 1163.54, na vydáních Kč 660.—.
O dbor M atice osvěty lidové v Dom brové (okr. Fryštát).
Založen 30. května 1901. Předseda Fr. Kubík, správce velkostatku, jednatel Karel M lynařík, řídící učitel,
pokladník Jan Dbalý, báň. úředník. Členů 149. Činnost odboru: K onáno 9 schůzí výborových a 3 členské. Li*
ttovíchovná výstava v Mor. O , „ . v í o b e . U n . 25
„ t g * . " { & £ " í t ó
,1 „ ; . školy rodinné v K ™ " « ' „ S
^ li í » r fr .v lc e k J e ío 70. „ „ o n n l n í m
W
.
závodní školy a zasloužilému literátu
QrW nrzovi íc icho 50 narozeninám . Pořádán květinový den. Pro*
také spoluzakladateli odboru p
č
l
e
n
e
m
ústavu pro zmrzačelé v Králově Poli. Pro dít*
iláno 150 kusů Tesínskeho kalendare O dbor je Cmn m c
„ O sta v e n í
Jako místní osvětová komise
kv místních škol uspořádány, radovánky a u h r a n á dve loutková ^ d s t a v c m ^ Jako ^
^ kolské ro m ěry ,,
uspořádal odbor oslavu ? ? \ n,' na ’
?• a Švýcarsku« Pam átka M. J. H usa oslavena přednáškou. Dále po*
přednášku »Nase zahraniční hnuti ve Tranc i
„nháHlcv nro děti P řednáška měla veliký výchovny vyznám,
řádán cyklus 8 přednášek se světelným, obrazy a 2 p o h ^ y pro d ^ .
^ Velldrvni bylo yv.
Průměrný počet účastníku na jedné T^dn;asce
• " ,
.
gástka K č 2000.— na vánoční nadílku. Valna
datně pomáháno morálně i finajicne. O dboru
Z em řelý člen odboru .T. Polach odkázal odboru dle po*
hromada ústředního výboru zastoupena by a .
S .■
vysokoškolským studentům , příslušníkům dom*
slední vůle K 5 0 0 0 .- .
« ? / « n í = h K í 24.326.93.
O dbor M atice osvěty lidové ve F rýd ku (okr. Frýdek).
Z « ,„ « n 2 2 . W n » 19,0, W
, A nt.
dopisů, odesláno 15. V ykonáno 7 vyborovyc
nevykazuje N adějem e se,
nost osvětovou pro netečnost členstva o d b o r z a r. 1923 " e v y k a z u j ^ š i
činností býval vzorem jiným odborům, opetne se vzchopí a svou aoorou p
J i K
že odbor náš, který svou
zachová,
O dbor M atice osvěty lidové ve Fryštátě.
kladnv, pokladniK jo se i
u í ^
"'-“ . . j í
~
Dooisů došlo 147, odesláno 119. Přednášky Porad«ny 3,
nich získaly české stranv 10 m andátu. Starostou m ěsta
davnnet 1 a květinový den. ťři voibacn ODec*
14 k é obe=né školy Kamil Krčmář,
C“ h^ i é “ bf epr0 dítkv. Dále Bezručův večer
^ ‘u n ^ ^ ^ b a v ^ ^ n ilio T O a ^ d b o n j1 čítá 530 svazků. Byla p ro p ů jče n , veřejné knihovně, člen ů 246. N a příjmech
mčl odbor 35.928.12, na vydáních Kč 31.662.10.
Mulíro osvětv lidové v G utách (okr. Čes. H ěšín).
O dbor M atice osvěty lidové v H a ti na H lučínsku.
„ , v
oq
io>'? Ohee Hať přičleněna byla k republice československé v březnu roku 1923 roz*
Založen 28. n jn a
- ■
t wXfJwi fphnž roku učiněnv bvlv přípravy pro založení odboru sleizske Ma*
hodnotím delim itacm komise, J i z v k v e t
,
„ t}
o sv ětv lidové v Petřkovicích. U stavující valná hro*
t & S T r u K
E / S í e t 2 SS-
^ k £ „ ? ' ? S í e y V S S i á 5 Ó S S ř S n o hf.de jeviSté, je h o i p M . je M m * Prvním pfedsedou o d b o rzvolen byl Jos. Dlouhý, nadučitel I. české školy obecnc, jednatelem K. Bainar, učitel.
O dbor M atice osvěty lidové v Hluěině.
Založen dne 17. prosince 1923. P ředseda A nd. N ovák, školní inspektor, jed n atel Chalupová, učitelka, po
kladník Karel Hill, dirigent A grární banky. Členu 65.
O dbor M atice
O světy Lidové v H n o jn ík u (okr. Čes. Těšín).
K č 3792.70.
O dbor M atice osvěty lidové v H rad išti (okr. Čes. Těšín).
Založen 12. března 1923. Předseda A d. Olbřích, důlní, jednatel D onát Fafoiánek, s p r š c e školy poklad*
nik Jan Jasiok, horník. Členů 51. O dbor založen byl v p o su n ech velmi nepříznivých a tezkych. Byl zalozen
hlavně proto, aby snaze m ohlo býti čeleno proti všemu, co směřovalo proti úspěšnému rozvoji státn í a národní
myšlenky v naší obci, a aby našim lidem d án a bvla příležitost seznám iti se s českou 'kulturou a literaturou
a aby vůbec měli ve spolku oporu, na níž b y mohli vždv a ve všem spoléhati. N a ustavující valné hromadě
přistoupilo' iza členy 33 obyvatelů, během roku stoupl počet členů na 51. Přesto, že nebylo vhodných místnosti
ke schůzím, přednáškám >atd., scházel se výbor v soukrom ém dom ě každého měsíce, aby se radil, co ,na post*
lení naší věci mělo býti podotknuto. D ivadelní kroužek odboru sehrál 2 divadelní představení s velmi pěkným
úspěchem. M im o schůzí výborových konány dvě schůze členské, 1 přednáška o významu 28. říina, 1 taneční
zábava a 1 mikulášská zábava. Knihovna odboru čítá 25 svazků, darovaných m inisterstvem školství a národ*
ní osvěty. Jak špatně je chápána lidovýchovná a vzdělávací činnost v naší obci svědčí to , že správní komise
odm ítla žádost odboru o vyplácení povinné dotace na veřejnou knihovnu. N eivětších zásluh získal si odbor
o českou školu. Počet dětí vzrostl na 86. rvro něž musela býti zřízena druhá třída. Ú středním výborem Matice
osvěty lidové byl darován pro stavbu školy pozemek. Se stavbou školy započato bylo v létě. V obecních vol*
hách zvoleni do nového obecního zastupitelstva 4 čeští zástupcové, vesměs členové odboru. N a příjm ech měl
odbor Kč 1140.20, na vydáních Kč 765.90, zůstatek Kč 374.30.
O dbor M atice osvěty lidové
v H rča vě (okr. Český Těšín).
Z atažen 18. února 1923. Předseda Jan Sýkora, rolník, jednatel Em. D vořák, správce české školy, po*
kladník f r . Ořeohovský. Činnost odboru soustřeď uje se hlavně ve školní m ístnosti. T a to je velmi malá a ne>
muže ani pojm out i obecenstvo při loutkovém divadle. V ýborových schůzí konáno 4, přednáška 1, dom ácí zá*
I r *'i P ^ nov® '°dboru zúčastnili se ve svých rázovitých krojích národní slavnosti v Jablunkově, 'kde před*
vedli ukázky domácích tanců a zvyku. Přičiněním odboru zaznam enány naše staré m oravské tance a písně
pp. Vochalou a M ojžíškem. D opisů p řijato 48, odesláno 19. O dboru darována ústředním výborem knihovna
o 50 'knihách. O knihovnu je veliký zájem. Z a tři měsíce bylo 23 výpůjček. N a příjm ech měl odbor Kě
442.—, na vydáních Kč 441.50.
Ženský odbor M atice osvěty lidové v H rušově (okr. Frýdek).
Založen 18. února 1911. Předsedkyně AI. M oravcová, choť vládního komisaře, jednatelka AI. Zuzánko*
va učitelka, pokladní A nna Sladčíková. Činnost odboru byla následující: Svoláno 7 výborových schůzí. Před;
náška uspořádána jedna se světelným i obrazy, přednášela sl. Rosypalová n a tém a »O šetřování a výviin ko*
ience«. D ětské radovánky pořádány iza spolupůsobení našeho odboru. U spořádána vánoční nadílka, při které
bylo poděleno' 11 d ítek látkou na šaty a obuví. T y to a pak ještě přes 30 poděleny vánočkou, jablky, ořechy
a cukrovím. N áklad na nadílku činil K č 3823.67. Práce našeho odboru vztahuje se výhradně na tu to činnost.
O dbor M atice osvěty lidové \ C hotěbuzi
(okr. Český Těšín).
c\ j . ^ ,c?fen
května 1922. Předseda Rud. Bayer, obuvník, jednatel R. N akládal, hosp. úředník, pokladník
O ndr. G elfert, poštm istr. Činnost odboru: V ýborových schůzí konáno 11, členské 2, přednášky 2. Uspořádána
oslava narozenin p. presidenta, oslava H usova a oslava 28. říina. Divadelní představení 2, jedno sehráno škol-’
nimi dítkam i, jed n o těl. jedn. »So;kol« ve Stanislovicích. P ořádán matiční ples a 3 taneční zábavy. Pro školní
d ítky uspořádána vánoční nadílka. Poděleno všech 37 dětí. N a popud odboru zavedena česká bohoslužba pro
místní evangelíky. Těšínských kalendářů pro d án o 25. O bvodová knihovna M atice osvěty lidové používána do‘ti
hojně. Čtenářů mSU 26. knih o ře řte rr, 110. Počet dětí v čsské škole vzrostl o 13. Členů má odb. 58. Přistoupilo
21, změnou bydliště vystoupilo 10. Pokladní zpráva vykazuje p řeb y tek 500 Kč.
O dbor M atice osvěty lidové v Janovicích (okr. Frýdek).
Založen 13., března 1918. P ředseda Leop. Gola. horník, jed n atel Ford. Piasečný, učitel, pokladník Rn*
jV er6^ ’ Pořádáno: 5 schůzí výborových, 3 přednášky, 3 divadelní představení, 1 taneční zábava. Odbor
pořídil si vlastní jeviště společně s tělocvičnou jednotou »Sokol« v ceně Kč 7000.—j. Knihovna v ceně 6000 Kč
postoupena obci za veřejnou. N a příjm ech měl odbor Kč 2836.20, na vydáních Kč 2786.—.
O dbor M atice osvěty lidové v JsnovicíchsB ystrém (okres Frýdek).
•i
13- února 1914. Předseda L. Černoch, učitel, jed n atel Jos. Zem an, horník, pokladník Čeněk
Vojfcovský, horník. Členů 62. D opisů došlo 28, odesláno 19. K onána 1 valná hrom ada, 3 členské schůze, 4 schů«
ze výborové 4 přednášky, 6 divadelních představení, 1 vycházka do přírody, taneční zábava a zábava syb
yestrovska. K nihovna odboru čitá 127 svazku, čten á řů 35, přečteno 426 knih. O dbor zastává funkci osvětové
komise. N a příjm ech měl odbor Kč 765.44, na vydáních 748 Kč.
O dbor M atice osvěty lidové v Karpentné (okr. Čs. Těšín).
Založen 7. listopadu 1921. Předseda Jan Spratek, zámečník, jednatel Frant. Dámek, hajný, pokladník J.
Lipovfký, horník. Činnost odboru: D ošle 70 dopisů, odesláno 46. K onáno 16 schůzí členských a valná hromu
da. D ne 29. ledna sehráno dětské představení, dne 27. května uspořádán výlet se školními dětm i na
Radhosť, dne 29. června pořádán výlet s dětm i n i Javorový. D ne 19. srpna pořádána národní slavnost, dne
26. srpna zájezd na s_avnost d o Jablunkova. D ne 28. října konána oslava osvobození národa za přítomnosti
clenu obec. výboru. D ne 21. prosince pořádána oslava vánočního strom ku. Při té to byly chudé dítky podéle*
" y s)a' sstv ™ a obuvím. O dbor daroval na vánoční nadílku 420 Kč. Příjem činil za rok 1874.70 Kč, vydání
n
Založen 8. prosince 1903. P ředseda A nt. K růta, vládní kom isař m ěsta Karvinné, jednatel Štěpán Tesař,
řed. obě. školy, p o k l a d n í k Jos. Kožušník, báň. úředník. Uplynulý rok byl pro nas odbor r o k e m zapasu A i
ho ieště roků upiyne, a ž bude n e moci si říci v Karvinné, ze dosahu jsm e aspoň polovinu svých tuzeb a vrou
cích přání M noho je zde ještě příslušníků našeho národa nejen v řauach dělnictva, ale i v rudách inteligente,
kteří neuznali dosud za hodno státi se členy odboru. O db. náš ma jen 182 cleny. Jinde, v malých obcích je více
olenú nez u nás V ýbor odboru pracoval v r. 1923 všestranně. N ebylo snad jedineho nam etu k upevnem našich
d o s íc
který bv byl opom enut. V ýborových schůzí bylo 11. Dopisu došlo 128, odesláno 106. Krom ě toho zaslat
oy byly na patřičná m ísta písemné rozklady, týkající se našich kulturních a národnostních
naší isou naše školy. Jejich rozvoj utěšeně pokračuje. Přes velikou agitaci našich nepřátel nastal na našich skolách potěšitelný přírůstek, takže počet tříd na obecných a měšť. školách musel bytí rozmnozen. N ove znzenj
mateřské škoTy na Jindřichově jám ě a na »hranicíeh«. O bě školky vykazují _ takový počet děti ze by mely
vlastně z každé býti zřízeny školky dvě. Z řízena byla také škola v kolonii jám y Jindřichovy, zatmi expositura. Těžce vydobyté prům yslové škoiy m ají nyní svůj vlastní stán ek i s dílnami. A by studenti, jichž kazdym r *
kem na průmyslovce přibývá, měli se při nynější bytové nouzi kam uchýliti, zřízen internát, k terý je uplne vy
držován odborem a vyžaduje krom ě jiného osobního nákladu přes 2000 Kc rocne. A b y i jinak usnadněno >
studium na prům yslové škole, zřídil odbor podpůrný fond. Jak o zakiad darovala správní komise m ěsta 10.00)
Kč z nichž již letošího roku by 1» udělena podpora. H ospodyňská škola nase ukazaia, ze stoji_ na vysi do y.
Škola postavena na pevný základ získáním zkušené a osvědčené učitelky varem. A by i dospělo zeny obeznáme*
bvlv a novinkami kuchařského umění, pořádán bude letošího roku kurs varem a zavarovam . Škola ma 32
chovanek. M atiční kino překonalo již své těžké počátky a začíná utěšeně rozkvétat. Peci odboru usporadana m
součinnosti »O kresní péče o mládež« v Lazích vánoční nadílka, na mz rozdáno satu a botu za Kc 38.115. .
Odbor sám věnoval ze svýoh prostředků na vánoční nadílku Kč 30.929. — Peci odboru uspořádána sbírka
vánoční nadílku, k terá vynesla 7300 Kč. O pobavení školní mládeže postaral se odb. uspořádáním skoL vyletu
za součinnosti všech m ístních českých škol. Z a pomoci odboru pořádány take vylety d eti do hor a mnohým
umožněn i výlet do Prahy. Péčí Ces. srdce um ístěno bylo 20 našich dětí v kolonu v Malenovicich. Narozeniny
pres Masaryka a 51eté výročí naší sam ostatnosti oslaveny byly péci odboru způsobem důstojným . Konc
valy zde pěvecké spolky Lumír a Z áboj za osobního řízení p prof. R unda D ivadelních představeni uspořádáno 10 a 4 jiné zábavy. N a příjm ech měl odbor Kč 83.810.87, na vydáních K c 67.563.90.
O dbor M atice osvěty lidové v Koblově (Hlučínsko).
Založen 29. června 1923. Předseda K arel Barč, báňský úředník, jed n atel J. Konečný, učitel, pokladník
Jan Gengela, báňský úředník. Činnost odboru jeviia se následovně: výborových schůzí konáno 5, členských 5.
Došlých dopisů bylo 35, odeslaných 36. Přednášek 5. Krom ě toho uspořádal odbor 2 pohádkové dny se svet.
obrazy pro školní dítky. Divadelní představení 2. Dále pořádána mikulášská zábava, sylvestrovsky večírek a
matiční ples. N a vánoční nadílku přispěl odbor částkou k c 013.—. N a příjm ech měl od o o r Kc \» U .89, na vy
dáních Kč 452.40.
,
_
.
O dbor M atice osvěty lidové v Konske (okr. Ces. ie sin ).
Založen 21. května 1923. Předseda K arel Jendrůlek, žel. zřízenec,.jednatel O tak ar Souček, učitel, poklad
ník Ignác Nekuša, izahradník. U stavující valná hrom ada konala se za účasti 21 členů.
O dbor M atice osvěty lidové v M alých
K u n čicích i(okr. Frýd ek).
Založen 25. ledna 19G9. P ředseda Fr. Baroch, báň. úředník, jednatel Jan Gengela, báň. úředník, pokladník
Fr Eliáš, báň. úředník. Konáno 5 schůzí výborových, aa»e květinový den ve prospěch ústředního vyooru vy
nesl Kč 463.60. O dbor účastnil se společně oslavy narozenin p. p residenta a oslavy 28. n jn a i esinskych ka
lendářů prodáno 50 kusů. N a příjm ech měl odbor s přenosem z roku minulého 4642 Kc 36 hal., na vydáních
1553 Kč 54 hal.
O dbor M atice osvěty lidové ve V e lk ých K unčicích.
Založen 3. prosince 1908. Předseda A nt. Tornis, m ajitel usedlosti, jed n atel Jan Kroupa zámečník poklad
ník Jos. G ajda, strážník. Členů 72. Činnost odboru: Konána 1 valná hrom ada a 6 schůzi výborových Celková
činnost odboru byla slabá. N a jaře připravována veliká slavnost, k te rá vypuknutím hornické stávky byla odlo
žena. Během léta zúčastnil se odbor činně slavností, pořádaných m enšinovými odbory. N a podzim uspořádán
taneční vínek ve prospěch ústředního výboru. Styk s ústředím byl velice čilý. Jelikož v obci je zvláštní
osvětová komise, nepořádal odbor žádných přednášek a členstvo pilně zúčastňovalo se přednášek, osvětovou
komisí pořádaných. K nihovna odboru postoupena byla knihovně obecní. Čtenářů bylo 214, prectenych knih
4000. N a příjm ech měl odbor Kč 2912.64, na vydáních Kč 1279.13.
O dbor M atice osvěty lidové v Lazích
(okres Fryštát).
Založen 30 září 1899. Předseda Jan Křístek, m ajitel realit, jed n atel Jos. D vořák, učitel, pokladník K. Cekai, báňský úředník. Členů 191. Ačkoliv činnost naše za uplynulý rok byla živější roku předešlého, nebyla přece
taková, jak by na Lazy náleželo. Ze odbor náš m á dostatek chuti k životu a d o statek pracovníků, dokázal svou
činností v Oldřichovicích, m aje pod ochranou tam ější odbor. V létě uspořádán h ro n a d n ý zájezd na tamejsi
slavnost. Přes 70 účastníků z Lazů se na slavnost dostavilo. N a podzim uspořádány byly do Oldřichovic dva di
vadelní zájezdy, k teré měly pěkný finanční i morální úspěch. Z a spoluúčasti členů našeho výboru jednáno bylo
o založení odboru v T yře, o koupi divadelního jeviště a j. N a vánoční nadílku věnovali J s m e Oldřichovicum
1200 Kč. Pokud se týče m ístní činnosti, uspořádal odbor dne 11. března pěvecko^hudební koncert. Květinový
n
den uspořádán byl 20. května. O dbor věnoval 200 Kč, t. j. 1 KÓ z každého člena na zlatý poklad republiky, 2Ó0
Kč na výpravu děti lil. tř. měšť. škol v Lazích do Prahy. Těš. kalendářů rozprodáno 61. N a hedvicky d ar vy>
bráno 53;> Kč. N a vánoční nadílku věnovány ty to obnosy: O bdarováno 5 sirotku, ozmacenyeh »O kr. pecí o mlá
dež* Oldřichovice obdržely 1200 Kč, H or. Suchá 100 Kč, A lbrechtice 100 Kc, Louky ,00 Kc, M osty u T esina 100
Kč Celkem dáno na vánoční nadílku K č 2200.—. V nitřní práce odboru pozustavala z 5 s c h ů z i výborových. Do
pisů přijato 76, odesláno 52. Jako m ístní osvětová komise konal odbor: oslavu Husovu, uspořádán kure sth satu
a prádla za účasti 31 žákyň. Pořádáno 13 přednášek se světelným i obrazy ja k p ro dw p& e, ta k
příjmech měl odbor Kč 8698.52. na vydáních Kč 8678.74. O světová komise p n je m Kc *104.58. V ydám 500 Kc.
O dbor M atice osvěty lidové ve Lhotě K om orní (okr. Ces. Těšín).
Založen 6 srpna 1921. Předseda P etr H oudek, zřízenec nemoc, pokladny, jed n atel Štěpán Bijok, správce
české školy, pokladník Pavla K usiáková, skladnice. Členů 37. Činnost odboru: P řijato 82, o d e slá n o 18 pripisu.
Činnost odboru není taková, ja k mohlo by se očekávati za okolností příznivějších. O dchod dvou funkcionaru
— předsedy a pokladníka — mezi rokem měl značný vliv na činnost. Rovnez v období volebním museli clu
nove vvvinouti úsilí jiným směrem. Z 18 členů obecního zastupitelstva získali Cesi 8, z nichž 5 clenu našeho
odboru. — Přednášky uspořádány 2 se světelným i obrazy, květinový den a tenecm zabava. TesmsJcycli kalen*
dářů prodáno 22 kusů. Knihovna m á 100 svazků. Č tenářů 64, výpůjček 163. K nihovna je ve funkci knihovny
veřejně. O becní poplatek na českou knihovnu činí ročně 90 Kč. K nihovna um ístěna je v ceske škole.
Na
příjm ech měl odbor Kč 1602.70, na vydáních Kč 1291.20.
O dbor M atice osvěty lidové ve V yšn ích Lhotách (okr. Frýdek).
Z aložen 13. března 1918. Předseda Rob. Rusi,na, rolník, jed n atel A nt. Pasírbek, řídící učitel, pokladník
Jan Mojžíšek, říd, učitel. Členů p řijato 36, dopisů odesláno 28. U spořádáno 5 přednášek se svetelnym i obrm y,
senrány 4 divadelní představeni a p ořádán l čajový večírek. P říjem odboru^ cirnl za rok 1923 Kc 1184.^8,
vydáni Kč 209.50. Z ů statek Kě 974.78. Jm ění odboru na hotovosti obnáší Kc 3880.99.
O dbor M atice osvěty lidové v D olní Lišné (okr. Ces. Těšín).
Z aložen 2 dubna 1922. P ředseda Jam V aněk, strážm istr pohraniční stráže, jed n atel A. Lacuška, správce
české školv později St. Buchta, správce české školy, pokladník Ed. N ěm ec, vládní kom isar obce. — V roce
P 2 3 dosáhl odbor svého účelu: upevnil českou školu, což p atrn o je st z dvojnásobného poctu žactva. Od*
norem uspořádány byly čtyři pociinuKy: květinový den, »Vinobrání«, taneční věneček a sylvestrovska zabava.
Vvbor konal 10 výborových schůzí, členské schůze ko-iáay 3. V říjnu konána m im ořádná vatna hromada, iro
di-iky ěesKo škOiy uspořádány Dy»y dve nadílky: m ikulášská a vánoční. N a nadílky přispěli: odbor Kc 60(. ,
N árodní jednota slezská Kč 600.—, veřejnost v Dol. Lišné -a v f h n c i sbírkam i K c 933.—, O kresní pece o mla*
dež darovala 19 párů bot, 8 obleků pro chlapce a látku n a oblek pro 7 dítek. N adílka rozdělena byla dne 21.
prosince 1923 při vánočním strom ku. Rozděleno bylo celkem 25 p áru obuvi, 18 obleku ch lap e ck ý c h ,81 divcich,
8 látek na oblex, 12 párů punčoch, 50 kusů vánoček, cukrovinky, ořechy a jablka. P řijm u mel odbor Kc 4220.08,
vydání Kč 299.70. Z ů statek pro rok 1924 obnáší K č 1229.38.
O dbor M atice osvěty lidové v D o ln í Lom né (okr. Ces. Těšín).
Založen 11. února 1923. Předseda Čeněk V ančura, nad h ajn ý , jed n atel A nt. Bešta, pokladník Pavel Matu*
šok. Činnost našeho odboru byla na zdejší pom ěry uspokojivá. O dbor nem ůže se náležitě rovinouti, poněvadž
v obci není žádného sálu, kde mohlo by býti pořádáno divadlo, nebo zábava a kde moWa by se tak e mladez te*
Jesne cviciti. u u o o r nned při svém zaiožem získal 41) členů, nyní m á členů 69. Přednášky konaný dve se sve>
telným i obrazy D ne 7. března konána byla slavnost o tevření české školy a na počest narozenin p. presiden*
ta. U spořádán výlet žáků II. tř. na výstavu do Mor. O stravy. O dbor zakoupil pro chudé d ítk y n ek tere uceb*
nice, stal se přispívajícím členem »Okresiní péče o mládež« a uspořádal pro dítky školy vánoční nadílku. Na
příjm ech měl odbor Kě 1046.70, na vydáních Kě 953.70.
O dbor M atice osvěty lidové v Lom né H o rn í (okr. Ces. Těšín).
Založen 11. března 1923. Předseda Fábr Karel, lesní, jed n atel Jos. D vořák, správce české školy, poklad*
nik Jos Carbol nadhajný. Členů 64. T ěžká práce čekala o d b o r v naší dédince. Počátek byl mnohoslibný. Při
ustavující valné hrom adě přihlásilo se 70 členů. D nes vlivem polské agitace čítá odbor 64 pevných členů. Po*
čet na horskou naší vísku značný a jistě se zvětší. H lavním úkolem odboru bylo sta ra ti se o nove zřízenou
českou školu, o její rozvoj a upevnění. Práce ta to se přes všechen od p o r našich n ep řátel dařila.
V červnu
uspořádal odbor dětem výlet do Dolní Lomné. S taral se o um ístění české školy. V budově polské školy byly
dítky ve vyučování zkracovány. V yhlédnuta nová m ístnost, schválena a opravena. Dnes už dítky chodí do no*
vč učírny. P ro obecní volby konány byly 3 členské schůze, na nichž poučováni členové o volebním řádu. Do
volebního’ období připadl zápis do školy. Toho využitkovali polští agitátoři a docílili, že přestrašení obyvatelé
odpírali dále posílati d ítk y do české školy. V ýsledek té to agitace byl, že ze 70 zapsaných d ítek do české
školy přišlo pouze 40. Při volbách získány 4 m andáty. O dbor založil hospodářský spolek na h ájení zájmu ma*
lozemědělců. Pořádal 2 taneční zábavy, 3 představení loutkového divadla p ro d ěti, 2 přednášky se světelnými
obrazy pro dospělé i pro děti. P ro rolníky uspořádána přednáška o polním hospodářství a dobytkářství v na*
šem kraji. N a oslavu 28. října uspořádána byla ve škole přednáška. O dbor po staral se o vánoční nadílku, kte»
rá byla velmi štědrá. Rádných schůzí konal 6 a 3 členské. P řijato 21 dopisů, odesláno 25. P říjem odboru činil
Kě 780.—, vydání Kč 494.60, pokladní hotovost Kč 285.40.
,
žaiožen 24. června 1923. P ředseda Rud. Janečko, strojvedoucí, jed n atel Frant. M oravec, strážm istr pohr.
stráže, pokladník Rudolf Ramík, horník. Členů 84. O d svého založení konal odbor 3 schůze členské a 3 vy-boro*
vé. Došlo 26 dopisů, odesláno 14. Pořádány 2 hum oristické večírky a ples. U spořádána 1 v eřejná prednaska
a oslava 28. října. O bětavostí p. Šejnohy, vrch. poštm istra ve V elkých
Popovicích, přidělena byla odboru
Ústředním výborem slezské M atice osvěty lidové knihovna o 118 svazcích. K nihovna nese jm éno »Knihovn.i
Mileny Šejnohové«. K nihovna je členy odboru pilně používána. P ro d ítk y české školy uspořádána by»a- vánoční
nadílka. Ň a příjm ech měl odbor Kč 2170.10, na vydáních Kč 1536.10.
O dbor M atice osvěty- lidové v Něm ecké Lutyni (okr. Fryštát).
Založen 19. prosince 1914. P ředseda Rud. Mžik, žel. zřízenec, jednatel J. Svoboda, učitel. Členů 115. Pří*
pisů došlo 75, odesláno 65. K aždý měsíc konány pravidelně výborové schůze. D ne 27. ledna 1921 k o nán »hkolnt
ples«. l>ne 4. března sehráno divadelní představení »Gorali« od Sokola»Tůmy. Ke konci školního roku porada*
ny dětské radovánky, při nichž děti ukázaly rodičům část své školní výchovy a byly všechny stejným dílem
poděleny. V červenci a v září konány dvě taneční zábavy. Jelikož d ěti na počátku školního roku pro dlouho
trvající hornickou stávku nenosily si do školy potřebných sešitů, věnoval odbor každé škole 100 Kč na jich za*
koupení pro nejchudší žáky. D ne 18. listopadu sehráno divadelní představení »O becní volby«, které bylo také
ve Věřnovicích sehráno. Herci zřekli se cestovného ve prospěch mikulášské nadílky na m ateřské škole. Na
vánoční nadílku věnoval odbor Kč 500.—. Knihovna v minulém; roce tak é řádně konala svoje poslání. Jelikož
otevřena byla knihovna obecní, rozhodl výbor předati knihovnu odboru se svolením ústředního výboru M atice
osvěty lidové knihovně obecní s podm ínkou, že i na dále zůstává m ajetkem odboru a že v knihovní radě bude
rníti odbor 2 zástupce. N ejvíce podporována byla m ateřská škola, k terá velice zdárně se vyvíjí, takže příštím
rokem bude nutno pomýšleli na stavbu sam ostatné budovy. Přednášky konány 2. K nihovna odboru cíta 244
svazků. Čtenářů bylo 39, přečtených knih 232. N a příjm ech měl odbor Kč 9661.15, na vydáních Kč 9100.67.
O dbor Matice osvěty lidové v Něm ecké Lutyni
na Zbytkách
(okr. F ryštát).
Založen 20. února 1921. P ředseda V iktor Močidiun, horník, jed n atel Jos. V ašk a , říd. učitel, pokladník Jo*
sef Míček, horník. Dopisů odesláno 79. O dbor konal 2 plesy, 9 tanečních zábav, 3 divadelní představení pro
dospělé a 1 pro školní dítky a dospělé, 2 zahradní slavnosti a to slavnost školních d ítek n a ukončení skoiniho
roku a slavnost dožiinkovou. Dále pořádány dvě přednášky lidovýchovné a 1 se světelným i obrazy. Pé^čí odboru
uspořádána byla vánoční nadílka nákladem 2200 Kč. Knihovna odboru těší se značné oblibě. Otenářu bylo 36,
přečteno 972 knih. N a příjm ech měl odbor Kč 6347.10, na vydáních Kč 5180.27, pokladní hotovost cini Kc
1166.83. N a -vánoční nadílku věnováno 2200 Kč, na zakoupení školních knih a potřeb 470 Kč.
O dbor Matice osvěty lidové v Polské Lutyni
(okres Fryštát).
Založen 19. prosince 1914. Předseda Fr. A dam ec, řídící učitel, jed n atel M erta Rud., učitel, pokladník Jevioř
lan, báňský úředník. Členů 153. O dbor náš utěšeně vzkvétá. Činnost jeho o p ro ti loňsku se zdvojnásobila. Po*
čet členů stoupl o 50 procent. Přípisů došlo 76, odesláno 65. Péčí ústředního výboru zřízena byla v obci mater*
ská škola, po které jsm e již dávno toužili. Schůze konána 1. Přednášek 4. Pro školní d ítk y uspořádáno 2krat
loutkové divadlo. D ivadla sehrána 4, dětská 2 k r á t U spořádán dále květinový den ve prospěch ústředního vy*
boru a výlet pro školní mLUlež. Zakoupen pozemek pro stavbu m ateřské školy. V ánoční nadílka pořádána byla
23. prosince. Činnost spolková zakončena m atičním plesem. N a příjm ech měl odbor Kč 15.802.52, na vydáních
Kč 11.831.71.
O dbor M atice osvěty lidové v M alenovicích
(okr. Frýdek).
Založen 4. května 1918. Předseda Frant. N ovák, nadučitel, jed n atel K aras AI., mechanik, pokladník K.
Drabina, hostinský. Členů 180. Činnost odboru byla následující: konáno 6 schůzí výborových, 1 valná hro*
mada a 1 schůze členská. Přednášky byly 4, z toho 3 se světelným i obrazy. U spořádány 4 divadelní před®ta*
vení, 2 taneční zábavy, 2 květinové dny a sylvestrovská zábava. Z knihovny odboru vypůjčeno bylo 1077
knih 92 čtenářům. N ových knih bylo zakoupeno za Kč 530. N a opravu a vazbu dáno 300 Kč. N a příjm ech měl
odbor Kč 7450.86, na vydáních Kč 6979.33. N a podporu žákovské knihovny věnováno Kč 400.—.
O dbor Matice osvěty lidové v M arklovicích
(okr. F ryštát).
Záložen 2. dubna 1922. Předseda Ferd. Ovčaěík, zřízenec vozovky, jednatel Jos. Severa, pokladník Adolf
Martínek valcíř. Členů 104. čin n o st odboru byla následující: P řijato 51 dopisů, odesláno 34. V ýborových schů*
zí konáno 7, členské 4. Různých zábav 11 a 2 plesy, a 1 květinový den. Péčí odboru zřízena nákladem ústřední*
ho výboru m ateřská škola. T aké knihovna byla zřízena. Těš. kalendářů prodáno 60_kusů. O dbor podnikl akci
u obce za účelem dosažení subvence na m ateřskou školu a dosazení členů do správní komise. Českému srdci vě*
nováno.110 Kč, na zlatý poklad■republiky odesláno 85 Kč a různé mince a jiné věci. N a všenárodní slavnost
do Fryštátu vyslán alegorický vůz.
7tln9en •> května 1899. Předseda Jos. Smiřák, vrchní m istr, kamenouh. dolů,
jed n atel Em. ^Šakmaf,
správce'školy Členů 184. V uplynulém roce konal od b o r 11 výborových schůzí a 1 členskou. D»pisu vynA.*
no bylo 120. O dbor zúčastnil se třem i zástupci valné hrom ady svého chranence
sc
v K arpentné a uspořádal v té to obci národní slavnost, která se velnu krasne zdařila f c
to
odbor valné hrom ady ústředního výboru M atice osvěty lidové v K arvinné a slavno
Schráno
kamene ku stavbě útulny na Vel. Polomu. N a květinový den odevzdal ústředním u výboru Kc lTOO.-i Ochran)
1 divadelní představení a uspořádána mikulášská zábava. ° d b o r ziicastnii se verejne os a
.
•
nrcké škole darována částka Kč 100.— na umožněni vvlctu chudým zakum do Bezkyd. O dbor obdrzei zpt
svou knihovnu, o 538 svazcích, kterou svého času postoupil obci. V ýbor odboru se ^ usnesl, aby z knihovny
zřízenv bvlv tři přenosné knihovničky po 80— 100 sva :cích, k teré by se postupné půjčovaly menšinovým o o
S
S i t o C T a vypravena byla péčí p. obecního tajem níka Pitříka do
kolonie bylo vysláno odborem 5 žáků a 5 žákyň. Těšínských kalendaru prodáno 70 výtisku. N a prym cch mel
odbor K č’ 10.904.48, na vydáních Kč 9368.63.
O dbor M atice osvěty lidové v M istřovicích (okr. Č. Těšín).
Založen 20. května 1921. Předseda Rud. Lanc, dom kář, pokladník J. Barabaš, dozorce továrny, jednatel
Vilém H avlásek správce školy. Členů 72. Č innost odboru: konanv dve p řed n á šk y , poradana 3 divadelní před
stavení a matiční ples. V ýborových schůzí konáno 5. Jednací protokol v y k a z u je 109 cisel. Prodáno 20 výtisku
Těšínského kalCTidáře Knihovna odibo.ru čítá 119 vázaných a 37 čísel nevázaných č te n á řů 23, výpůjček uci.
něno 160 N a příjm ech měl odbor Kč 1917.80, vydání Kč 1917.80. N a vánoční nadílku pro m ístní českou školu
věnováno 400 Kč.
O dbor M atice osvěty lidcvé v M ostech u Jablunkova (okr. Č. Těšín)
Založen 7 listopadu 1921. P ředseda Leo Blataň, přednosta stanice, jed n atel Štěp. Šitavanc, řídící učitel,
pokladník M Berková, učitelka. Členů 91. Činnost odboru: pořádána slavnost otevření nove ceske školy spo»
k n á s koncertem Pěveckého sb o ru ze Skalice, letní s’avnost s detskyím rad o v án k em , ples svátek 28. njen
dslaven byl školní slavností za účasti odboru. Pořádán kurs pro železniční znizence, kurs českého jazyka a ta.
neční kurs. Členové odboru zúčastnili se četně slavnosti v Jablunkově. O dbor intervenoval v zalezitosti samostatné pošty. Hlavní překážkou úspěšné kulturní činnosti odboru je, ze nemá jeviste. T o to vsak bude v dohled
né době zřízeno. T ěšínských kalendářů prodáno 30. Na příjm ech mel odbor Kc 2618.—, vydaní Kc 2558.40.
v
M uglinově
(okr. Frýdek).
Založen 1 července 1901. Předseda Frant. N ovotný, báňský úřed., jed n atel A nt. Stuchlý, báňský úřed
nik pokladník L. Líčka, báň. úředník. O dbor měl 105 členů, vystoupilo 6, přistoupilo 13, zemřel 1 črta 111
členů. V ýbor odboru konal 13 schůzí, 4 schůze místní osvětové komise a 1 valnou hrom adu. Pořádány - <li<
vadelní představení, oslava nár. presidenta M asaryka, oslava 28. n jn a a oslava pam átky M J Husa a Mi>
kulášský večírek. V ykonána sbírka na zlatý poklad repubhkv, která mc.a pekny výsledek. Sbírka odevzdan.i
prostřednictvím ústředního výboru svému účelu. O dbor ve fun.<ci místní osvětově komise: 8 lidovychovnyca
přednášek, z nich 6 se světelným i obrazy. Přípisů došlo 1/5 a odesláno 45-. T ake na human.ni a školní potřeb}
věnoval odbor slušné obnosy. N a příjm ech mčl odbor Kč 3940.3/ na vydaní Kc 3035.60
M ístní osvětová
komise na příjm ech Kč 4090.05, na vydání 4259.72. Schodek Kc 169.67. Knihovna cita 565 knih, citenaru 60,
výpůjček 1850.
O dbor M atice O světy Lidové v
N ošovicích
(okr.
Frýdek).
Založen 28. října 1021. P ředseda Vilém N ohel, rolník, jednatel Vilém Kusín, úředník, pokladník Fr.
V ojkovský. K onány 4 schůze výborové, 2 schůze členské.
Pořádány 3 přednášky, 2 divadelní představeni,
matiční výlet a 2 taneční zábavy. N a vánoční nadílku věnoval odbor Kč 500. .
O dbor M atice osvěty lidové v N ý d ku (okr. Čes. Těšín).
Založen 14. srpna 1921. P ředseda i.nž. V. Richtár, asist. lesní správy, jednatel Jos. Smejkal učitel v Clu«
* ád
- a Muzikář,
>• •< -- strážm
. -v .istr
. pohraniční
-i...... !*-« ís----*-« «*-.**«»
w
K
onána 11 valná
chové, p o............
k lad n ík 'L
finanční
stráže. Členů 53.
Konána
valná hromada,
I
5 schůzí výborových a 3 členské, spojené s-přednáškou. 28. října pořádána prednaska. 1 rijato 655 aa odesláno
českou školu
30. dopisů. Práce odboru po celv rok sm ěřovala k posílení české menšiny p m obecni <volby a cesk
v N ýdku i d u c h o v é . Pro děti české š.<olv financován odborem jednodenní výlet do Strecna na Slovensku,
k terý byl velmi zdařilý. V červenci hráno dětm i české školy divadlo, jehož režijní vydání p latu tez odbor.
Čistý výtěžek připadl odboru pro účely školní. O dborem z Jablunkova hráno pro děti jedno loutkové divadlo.
P očet d ětí v české škole v N ýdku i d u c h o v é po prázdninách r. 1923 vizrostl značnou měrou přičiněním clenu
odboru. M atiční škola v d u c h o v é v říjnu 1923 sestátněna. T aké letos uspořádal odbor detem obou českých
škol Vánoční nadílku. N a nadílku přispěly: O kresní péče o m ládež v jablunkově, N árodní Jednota slezská
v Praze, Ú střední výbor slezské M atice osvěty lidové, Ú střední M atice školská v Praze a odbor. Odborem
pořádány dobročinné sbírky na H edvioký dar, vynesly Kč 90.—, prázdninová sbírka květinová pro Okresní
péči o mládež v Jablunkově Kč 50.—, sbírka na V lil. dětsk ý den Kě 183.—. Pro N árodní Jednotu pro jiho
západní M oravu rozprodány losy věcné loterie. Při volbách d o obecního zastupitelstva obdržela česka monsin i 7 m andátů Poláci 17. K nihovna odboru čítá 50 svazků. V letním období propůjčena byla odboru Okresním
osvětovým s b o r e m v českém Těšíne létací knihovna o 49 svazcích. O bě knihovny byly v pnzm clenu a knihy
hojně vypůjčovány. N a příjm ech měl odbor Kč 3439.55 i s pokladní hotovostí roku predesleho, na vydáních
Kč 1112.92; pokladní hotovost Kč 2326,03,.
O dbor M atice osvěty lidové v O ldřich ovicích (okr. Čes. iěšín ).
Založen 15 listopadu 1921. Předseda Jindřich Tomis, listonoš, jed n atel Lad. K rejčí, správce eeskc: školy,
pokladník A dam Sivý, domkář. Koncem roku 1923 bylo 80 členů. K onány 4 ,s oh^
^
Došlých přípisů bylo 87, odeslaných 103. Činnost odboru zdarne se vyvíjela, zvlaste ve druiie polovici toku
7 každého našeho'podnikání bylo viděti lásku a nevšední ochotu, s jakou se kazdy prače ujímal, ^ a b a ^
ťínnošt předčila činnost osvětovou Z dejší lid nem á d o s u d p o r o z u m ě n í p r o prací osvětovou. Pořádány dve předZ
J
S
n
T
o
S
p re s id e n ta ^ a n , 28
K
jl
V é t*
vyW
.
k . j t a
směru měl veliký finanční i m ravní uspeeh. Pri slezske národopisné slavnos
„ěk n v sál O dbor pořídil
z odboru tančili slezské tance a zpívali staré písně. M atiční m ístnost rozšířena byla v pekny sal. O dboi poruiu
si krásné nové jeviště. O chranitel našeho odboru, odbor v Lazích, také v to m to roce s .nevšedním p
,
ním pro nás pracoval. - D ne 30. září sehráli ochotníci z Lazů na našem novém jevišti veselohru ,p .k e k c h o
třída 27« a dne 15. prosince veselohru »Staří blázni*. O bě h ry se velmi líbily a byly pekne n a v š t í v e n y . Odb i
pracuje nyní na vytvoření sam ostatného kroužku ochotnického a pěveckého. P ořadana tancem ^ á b m , . ^
ti ční ples. Pěkného úspěchu docíleno bylo při obecních volbách. Z v o l e n o 5 českých zástupců - • S koa m sc
roste a vzmáhá sc zásluhou odboru. Počátkem školního roku zapsano 76 zaku, proti « k « n u J P g *
téměř o 40 žáků. Škola má 2 třídy, vyučuje se polodenne. N astav a sta ro st o rychle
0 vánočních svátcích sehráli žáci školy »Honza v zakletém *amku« N ávštěva byla vehka
(,(j£>
čítá 180 svazků. V poslední době se horlivě čte. Těžká, n enahraditelná ztráto postihla odbor odchodem dosa
vadního předsedy p. Tom ise na jiné působiště. Členové ociDoru budou vždy vdeenc vzpom m ati jeho prače.
Na příjmech měl odbor Kč 5254.80, na vydání Kč 4319:
O dbor M atice osvěty lidové v O rlové
(okres F ryštát).
Fr. Kovařík,
Založen 14 prosince 1901. Předseda A nt. Klvaňa, okresní škol. inspektor, jednatel Fc.
— — učitel,
•. .. po*
.
AI. Sítek,
Sítek", vrchní účetní oficiál.
innost
kladník AI
oticiál. Členů
Clenu 245. Č
čin
n o st odboru:
oaD oru: Koná.i
rvo«a.,ma 1i valná hrom ada a ^5 schůzi vybo o*
t
i a
i i v ' 1'
1__ X i . ’. _____ .Jden. I D
v,-,
^ l - x r n r n a n v n o r u n ji TI
vvcli. Přijato 110 dopisů r, a odesláno
72. Pořádán
květinový
ne T 25
května p o ř á d á n ,s p .o lu s u u td sk o u
uvčdo*
(jánisací ie čírek k 75, narozeninám^ F , Poláška, učitele v v a - f t o u . i k h o p rw o v m k i
uvc
odbory. Těšínských kalendářů, prodáno ou. ucvoor uai p u p a u x u
^
zdejších školách na zlatý poklaď republiky. Práce našeho odboru byla nehlučná ale \z d y n a
p™Ám„ „fix'
moci je třeba. O dbor náš sta rá se o dva chráněnce: odbor v Loukách a v M ostech u Jablunkova.
len dar 500 Kč, druhém u 1000 Kč n a vánoční nadílku O dbor zastava
4^4
1
1
jmech mel odbor s převode-n z r. předešlého Kč 5750.43, na vydáních Kc 534/,28, zůstatek Ke 03.1 .
O dbor M atice osvěty lidové v Orlové=Zim ný důl (okres Fryštát).
Založen 19. března 1914. Předseda Jan Papuga, báňský úředník, jednatel Emil Šlachta báňský úředník po*
kladník Fr. Pytlík, elektrotechnik. Členů 126. Činnost našeho odboru v uplynulém roce b y |“ W k°J*v “řádáno bylo 7 divadelních představení, ples, oslava nar. presidenta M asaryka, a 28._ rijna. Pořádaný 2 přednáš
ky. Pořádán výlet školních' dítek, při něm ž uspořádáno loutkové divadlo. N a zlatý poklad republiky vybra o
Kč 300.—. Dále pořádány mikulášská a vánoční nadílka pro dítky m atersko a obec ne školy. f r° ^ o r v
střovicích, jenž je v ochraně našeho odboru, zakoupeno zbozí na vánoční nadílku Převzat poloviční naklad .
j S , zakoupené těl. jedn. >,Sokol«. V ýborových schůzí konáno 12 a 2 členské. Těšínských kalendaru prodáno
50 kusů.
O dbor M atice osvěty lidové v Panských N o vých D vorech (okr. Frýdek).
Založen 17. prosince 1919. P ředseda Frant. Ja n ši, jednatel Jan K očvara, p o k l a d n í k Jan '1 omeela. O d *
bor konal v r. 1923 10 výborových schůzí, 3 členské a 2 oslavy. Sehrány 4 div. hry, pořádaný _ kabaretm ve*
čírky a 1 ples. Přípisů došlo 44, odesláno 35. Přednášky 3. T ěšínských kalendářů prodáno 4/.
1 njem ciml
Kč 5141.85, vydání Kč 4614.60, zůstatek Kč 527.25. N a oprayu jeviště a elektrického zařízeni vydáno Kc
Koupě a oprava divadelních knih Kě 400.—,
Založen 3. června 1921. Předseda Rud. Holomek, p řednosta stanice, jednatel And. Pěgřím, rld. učitel čeJ
ské školy, pokladník Leonhard Becher, oficiál čs. státních drah. Členů 94. Činnost našeho odboru není taková,
jak bychom si přáli, přes. to musíme s uspokojením přiznati, že bylo vykonáno dost. V ýborových schůzí konáš
no 11. Mimo -to zúčastnil se. odbor 1 schůze ve F ryštátě, 2 v D árkově a vailné hrom ady v Karvinné. P ro lidový*
chovnou výstavu v M or. O stravě pořízena fotografie členů výboru a zakládajících členů odboru. O dbor pečo*
val o zápis do české školy. Z apsáno 108 žáků, o 30 žáků více. Stará se o výstavbu školní budovy. Všem dětem
dávány školní pom ůcky zdarm a. N áklad na potřeby činil Kč 1713.70. O dbor uspořádal zájezd žáků do Prahy,
na k te rý věnoval Kč 600.— Účastnilo se ho 12 žáků a 5 dospělých. U spořádán výlet žáků do Dolní Lomné,
kte rý k ry t výtěžkem divadelního představení »Se.n v án o čn k a »Krakonoš«. N a konci školního roku uspořádána
učitelským sborem výstavka žákovských prací, při které darováno návštěvníky 94 Kě, které věnovány n a za*
koupení látky na halenky a čepce pro školu. Z hotoveno 8 halenek a čepců, které budou při různých slavnostech
dětem půjčovány. P ořádána 3 loutková představení. Velikou péči věnoval odbor vánoční nadílce. Celkem ros*
dáno: 104 páry bot, 5 chlapeckých obleků, % m látky pro dítky, 40 m caiku pro chlapce, 2 zimníky, 10 čepic, 12
párů rukavic, 39 m látky na košile mimo jablka, ořechy a cukroví. N a nadílku přispěl odbor částkou Kč 2936.24.
Při volbách do obecního zastupitelstva získali jsm e 9 členů a 2 náhradníky. Další činnost odboru: matiční slav*
nost s ukázkou tělesné výchovy, divadelní představení a přednáška na oslavu 28. října. Z e slavnosti zaslán p.
presidentovi pozdravný telegram ; m ikulášská zábava, sylvestrovská zábava, ples a m asopustní zábava. Odbor
zúčastnil se četně národních slavností, pořádaných okolními odbory. P ostaral se o umístění a pohoštění 42 dětí
volyňských Čechů. Těšínských kalendářů prodáno 125. Předplácí 4 výtisky časopisu »N aš Slonzak« a 1 výtisk
»O brany Slezska«. Dále pořádán kurs šití a střihů. Ú častnic 30. Pořádán cyklus přednášek. O dbor m á svou
v k stn í knihovnu o 171 svazcích. Čtenářů 62. přečteno 585 knih. V ýnos knihovny činil 116,68 Kě. N a příjmech
měl odbor Kč 17.967.64, na vydání Kč 16.099.36.
O dbor M atice osvěty lidové v Petřkovicích
(Hlučínsko).
Založen 7. prosince 1921. Předseda E. M aehuta, řídící učitel, jednatel Fr. O tásek, inženýr, pokladník Ant.
Ryštínk, oficiál. N a konci roku 1922 byl 101 člen. V roce 1923 ubylo 8 členů, přistoupilo 36 členů. Koncem ro*
ku 1923 má náš odbor 129 členů. V roce 1923 pořádal odbor: přednášek 3, divadel 3, loutkových představení 17,
slavnostních akadem ií 2, jiných zábav 3, celkem 28. K onáno: valná hrom ada 1 , výborových schůzí 7, členských
2. Jak viděti z poslední jednatelské zprávy za rok 1922, konaly se všechny podniky .naše od n ás zase jen pro
nás. Prvním naším úspěchem byl 11. břeizen 1923, k d y pořádána slavnostní akadem ie .na oslavu výročí naroze*
nin p. presidenta. T ím dnem položen první základní kám en k další osvětové činnosti našeho odboru. Návštěva
tohoto1 večera asi 350 osob. většinou zdejších a okolních Moravců. Toho večera docíleno toho, co bylo naším
cílem: upozornit na sebe zdejší lid a to se nám plně podařilo. Již 25. března vypravuje se .asi 20 členů na*
šeho odboru do Koblova, kde zakládají přípravný výbor M atice osvěty lidové, jež dnes má též kus práce za se*
bou za ta k k rátk o u dobu. O velikonocích pořádá se zdařilá pom lázková zábava. O dbor renovuje jeviště a získá*
vá darem jedny nové kulisy. O dbor zúčastnil se divadla ochotníků ve Lhotce. Počátkem k v ětn a vyšel podnět
k založení tělocvičné a vzdělávací jednoty v Petřkovicích. Počátkem června h raje se »Palackého tříd a 27« za
velkého úspěchu. Předseda odboru M aehuta, M r. Ph. V ečeřa a inž. O tásek zakládají přípravný odbor Matice
osvěty lidové v H ati. Z a tý d en nato se opakuje »Palackého tříd a 27« v H ati s velkým úspěchem. O dbor dá*
vá darem tělocvičné a vzdělávací jednotě kopací míč, učitel Šigut začíná cviěiti zpěv se členy tělocvičné a
vzdělávací jednoty. V době největšího snažení je naše činnost brzděna stálým pořádáním kinematografických
představení v kině »Apolo«. jehož vedení je něm ecké. T o dává pod n ět k získání této koncese. Po několika jiti*
tervencích kinolicence zem skou politickou správou přislíbena a v září dochází ke kolaudaci sálu. Ihned započato
s přípravným i pracemi. Byly to těžké chvíle. U skutečnění podniku vyžadovalo nákladu Kč 26.700.—<, a stav po*
kladny té doby byl asi K č 1000.—. O bětavostí členů našeho odboru získáno dobrovolnou bezúročnou půjčkou
na dobu jednoho roku Kč 9450.—•, darem na m ateriáliích získáno Kč 13.840.96, tak že zbývá dluhu v obnose
Kč 13.769.04. T ím to upsáním dokázali všichni porozum ění a lásku k celé věci, že pomohli uskutečniti podnik,
k te rý -má šířiti osvětu a nesledovati jen cíle výdělečné. P rojekční p řístroj koupen nový, nejnovější znáčky za
Kč 12.600.—. K výročí Sdetého trv án í naší sam ostatnosti uspořádána o p ět slavnostní akadem ie s bohatým umfo
leckým, hudebním, zpěvním a tělocvičným programem . Po prvé veřejně vystoupila tělocvičná a vzdělávací jed*
nota s pěkným i tělocvičným i čísly. N ávštěva a úspěch toho dne vyvrcholil. Dne 24. listopadu konal dr. Svo*
boda velice poučnou a poutavou přednášku o tuberkulose. D ne 25. listopadu konala se ustavující valná hromada
»Sokola« a všichni členové tělocvičné a vzdělávací jed n o ty přistupují iza členy. Celkem přihlášeno1 přes 90
členů, z čehož přes polovinu zdejších M oravanů. V te n to den položen druhý základní kám en pro. osvětovou' čin*
nost. O d toho dne začíná ještě intensivnější práce. U čitel Šigut sestav u je sm íšený pěvecký sbor v počtu 50
osob, pilně nacvičuje sbory národních písní. Uč. Strom ský pořádá jazykový ku rs čtení a psaní. Mikulášská a
sylvestrovská zábava, k teré pořádány .naším odborem společně se »Sokolem«, měly nečekaný úspěch. Skiopti*
koňové přednášky pořádal učitel Parobek, loutková představení učitelka D rahokouoilová » učitel Starý. Dív.i*
dělní představení (hrána s 'áskou k věci našimi člpny a členkami za režie Mr. Večeři. D obrá hudební čísla
kvartetu nacvičoval učitel Koeman. Co tu bylo lásky, obětavosti a porozum ění pro. věc od m noha a mnoha jed*
notlivců jak členů, tak členek. Budiž tato obětavost příkladem všem, kdož chtějí býti pravým i členy naše*
ho odboru, jehož cílem je býti na Dravém m ístě a splnit svoje poslání. N a příjm ech měl odbor v roce 1923
8763 Kč 53 hal., na vydáních K č 7182.16.
O dbor M atice osvěty lidové v Písku (okr. Český Těšín).
Založen 18. listopadu 1923. P ředseda Jan Hlavička, lesní strážce, jednatel Aug. Krejčí, správce školy,
pokladník A dam Chybíďura, rolník. U stavující schůzi přítom no bylo přes 70 občanů a občanek z Písku. Odbor
vede si velmi čile. Česká škola v Písku má přes 60 žáků.
f
j
f
O ^ i č /s o o
) %".Jo/iarticě.
a
'•*' Č .'
iJrbbcL
\
/íp x jč iá
# tfo ň o t^
je S ív o ý /ic e
^řoBí\jí
V</
Ú3uc6tína^
G
)ř )n íic e . o ju é í u /ic /o u e ^
u zr
J fc & e r/c e
'V
/
v%
v
u
\ . .
Ji^ánAeV/ce
i
,x ^ , o
'• .
\
,
cw
\
7# Qus/OVICA
f ^ V í á /Ny
V ,
3 e n e .j- o v
'" ?
^
■J fn w š k o ls t v í v r. 1 9 2 4 _
. \
\
čSL// >3<3
i
O
*yríuctri
• ,s
•
<?
\/
\s 5 6 r o .* « ^ { , ~
ř
____'V
^
V? £^
-*“'
\
i
’J ^ Í q f
~^Z^vbeA
_
I
i
fyariovice
)
{
A
/
'
n
I
\ \
?--Un
/■ £ ?
° Dot
(
Z~ada\
Kwkolná
D o m b ro v á
uo[d
------- s
•
jj£Wmora*>^Q‘^'
fm a r< x ri
On o va .
ímMxrh
o tc m
f\
#
P-o •r e m b*a
ji!
C*
y
htth^Lkovíce.
_
\ S
J ly c h v o ld j ? j f r fy n i.
J
/
K u n d ce 9
<
R a c/vo rsice f
/ 3
1 yjCuvace
• *
t»
*
'3ť °Jopy/V.
/ % cyw . ^<r\
jf MtfugťrnG
u ffm o y
.A *
~ fa c £ T n e .c k á — "~
^t/c*
r
\^ ' ^ j^ Zd^/cr/f'
H
^ m afc/c
a fc /ceeAW
^yf
H^m
I
J T p & t iíf f & b c e
•-«
V 2^
■
N
^jflíarAtice
•,jfrifrovec
gnartvortitfi
•
n a L -r o c ÍT O O S ÍJ -
9 C es ke. o b e.cn e.
O % ís k á
T T H m e .c k < i -«♦ O eské. s í r & ů l n i
A 'ÍJblské.
-*-
CkSupSy
P a rko vtca
\^^
d í&
■
aZs,7i£
'« .-"i
*
?
tfČ tn Á /
«ri&,Qc.e, A
V
a r fq
j f5o v
D»! Karhjfovice.
Jiarřně.sto #
O Dol ’"".
7?y}táT\v
WHor-
+ v J°'j,K,ec
•O '
Karv/nna
° ca
Jor C
Yif
HofSlcíá
Q,
D a®rk o ť *
po
JStonava
to n o v a
'/tv
Szv** # o
\
-• O /
í<*r
C
32/ °a/
%<
t t o F lb / y v e
}
(íř« * ///
\j
/ A
A
r
< y
,
m
^ " o ./c e
/io r. % {u d p n c e ^ r\
<
2 > ra ro « ie
3 o ? ,‘. L ,
(
JL^ fá ý fo
p
V
t
/
.'^ )
2>o/. ' \ ? u * " c t íro,'c
i• •*/»<>-
•Hor.
fAo'*r'A>!t
r m Q^
I JT io íto Jlo
•
•
\
A
e
&fe£
°
\
^
T Ě Ž Í
$»,
n'iI 5
/
li
|
\
i
/
/
PO
• * . ____
*■ ‘
*
T ? e fia /r y n e
® 0 Jfru ch o ir
/ '
1
mT ,
jCi/ zěic&
U lc M r č b o s ič e
#0 \
Ott
•X o rd r**
(\ • w * - ,
____
# p
OA
r \^
/
^
*£&«
j§l J—/
rt
S
\
°pice
JSni&rinO • % f o y J r
• O J)
Z"**”™
\Z c d^ f
• # » /« , \
*
^ ň a U n o r/< a
f
o S S aaJ*
WoroU m D \
f> )
L
,
_ / TKyji
é tf*
FfrZukor r AC*jV
73
~
*l
T CC •
\
fy s tr e
£ ; t or/ce \
W
>
W /?a/
s £ x « tr
m
.
M c e % a;0„oe_ J
/
° ^
ftor^>omas/oťrc<? p £ .0
D o b r ar {
1
-. Q C b W
H ra d i 'le.
/***
' 0ry&Ze/d -fa * “ U
ft^ M
.—* _ o
o V á # *?
# 0
O
jit><son<z<z
',
\
L #
f/ ib to
\
i ^
\ Y
\w-/ /,
PâM p
'*
# 0
Aonava
V
r* P /
„ 9 0 • ZV '« # o
—a^rSTudorê sÔ/brecbtce
\
Bfbdovtce
\
r—
t /
j ^ e s ó o re c ^ i d í i í i i
I
/Jca °z>frAo,*ps'''"'
\f /S
K
O .
o
c e
”* * * *
/
f\
*SU«
^nrdatek
JC osartsko
A/*\
,
i9 B , *9<, v,
S~
I
i
/
0 -Bé/cr JurírecíTm'
\
/
/ •'-■ v
\
(*v *
* W
/
v
*w
/
O#
Hor. l o m n á
í*
2 }-£ o m n a
^
r-\
x
S
(
f
J j
JO ,
L
7 Nevřen 13 května 1906. Předseda Fr. Benda, horník, jednatel Fr. Snapka, bánský úředník, pokladník Ed.
Gavalěík báňský úřed Clenu 665. Přibylo 80 členů. Přípisů došlo 263, odesláno 252. K onáno 11 sehuzt vyboro*
vvch řádných 6 mim ořádných a jedna schůze členská. U spořádáno 12 přednášek
rádných, 5 přednášek pr
kursu a l nři oslavě H usově Celkem 18 přednášek. Dále uspořádán kurs střihů a šiti p iadla po dobu 3 mesicu
r S n i , - J i Při tom to kursu absolvováno bylo 5 přednášek. V lednu uspořádán m-iticni ples, v dubnu koncert
Skalického "sm íšeného sboru. D ivadelních představení sehráno 6. Dále pořádán k u rs tanečních hodin.
«-nrnu
iisnořádán květinový den v červenci oslava Husova. N a zlatý poklad republiky vybráno K e l <2 4 .- , 2.40 kg stří
bra a 25 <t /lata V červnu v vpraven v byly dčti občanské školy do P rahy a vyspeleisi deti z obccnc školy na
Macochu. Sirotkům místnTch 'škol poskytovány, byly po celý rok,školní pomůcky.
místní žactvo slavnost vánočního strom ku. D ěti podeleny b y ly ,vánočkou lablky, o rec h j, 7 2 Si i ^ u o b u « «
sswř
jsšsíš:
1946 čtenářů, vypůjčených knih 5849. N a příjm ech mel odbor k c 89.609.98, na vydaní Kc 87.UB0.W.
O dbor M atice osvěty lidové v Pudlově (okr. F ryštát).
Založen 30. prosince 1919. Předseda A nt. Presfreund, strojvůdce, jednatel Karel D vořák, pokladník Jar.
Šubert účetní kancelista. O dbor pořádal 14 přednášek, 3 d iv ad eln í představeni, z toho je no ( e , , ■
S n o ^ t m ik u la ^ o u zábavu a ples. K nihovna odboru č ítá 441 knih Cl:en4ru bylo ^ 6 . v y p u ^ k 1038. N a p ří
jmech měl odbor 10.249.50 Kč, na vydáni v teze vysi. N a vanoem nadílku věnovat odbor Kc
O dbor M atice osvěty lidové v Radvanicích (okr. Frýdek).
Založen ? nrosince 1910
Předseda M U D r. O tto Král, lékař a vládní kom isař obce, jednatel Josef
Mikš učitel, pokladník Fr. Břenek, hostinský. Clcnů 245. Činnost v uplynulém roce
P ^ s ™9^ 4e p^ á £ f
hornické stávky dosti čilá. Nevvznamemávala sc sice slavnostním i podniky m ela vsak za to raz
Na prázdninovou kolonii bylo odborem vysláno 14 dětí N a vánoce uspořádán* byla b o h ata jnadilka. Pod ^
léno bvlo celíkem 212 dětí, z nichž 160 bylo sirotků. Celkem věnoval odbor n a nadílku K c 6219 - N a darec
přijato bylo Kč 1950.—. K hrazení výloh na nadílku použito bylo penez z výnosu zabavm ho podniku a -u. ..ku z minulého roku Schůzí konáno 10, z nich bylo 9 výborových a 1 členská, spojena » Přednáškou p, dr.
Krále o význam u očkování. Rozprodáno 70 Těšínských kalendářů. Peci ústředního výboru z1* ^
lirpnri Podnik ie v činnosti od 10. listopadu 1923 a tčsi se znacne prizm . V nasi ochranu sverenemu ouooiu
v Nýdku nebyla udělena žádná podpora, ježto odbor získal na nadílku d a r vôdjinud
■ vvdánT óM ^^K ě.
odboru v N ýdku při pořizování jeviště v příštím roce. N a příjm ech mel odbor 6811.08, n a vydám 00W.4U kc.
O dbor M atice osvěty lidové v
Ratim ově
(okr.
Frýdek).
Založen 8. května 1907. Předseda Fr. H rbáč, ředitel občanské školy, jed n atel Jóža^ Souček, P0’^ " *
Jos. Sládek, členů 195. V ýborových schůzí konáno , a jedna valna hrom ada. D opisu t ^ í L L l k k tcrý se
no. Přednášek konáno 7. Dále oslava 28. října a 2 květinově dny. Z m ě n kurs stn h u a síti P ™ Jk.
•
setkal s úspěchem. O dbor zřídil dále veřejnou eitarnu. Peci odboru .zřízena ^ O ch ram m atek«, Iktwa z a p o j í
slibně svou činnost. Mimo místní činnosti zúčastnil se odbor slavnosti okolních odboru, zajel také ku sve
svěřence v Dol. Bludovicích a udělil jí peněžitou podporu. Knihovna je společná matiční, sokolská a obec 1 .
Zájem o knihovnu v tom to roce vzrostl. Čtenářů přibylo. Půjčeno 2630 knih, 1poplatek
bvÍ
Nezaměstnaným půjčovalo se zdarma. O bce přispívá na, knihovnu ™stko«. Kc 1200^- V .M o u jwlozkou bv
odbor zatížen opravou jeviště. O prava stála 7000 Kc. P n jem činil K c 12.468.19, vydaní Kc 9-98.60.
v Raškovicích (okr. Frýdek).
Založen 17. prosince 1910. Předseda Ferd. Šmíra, u č i t e l , j e d n a t e l K arel, M uroň, dělníky P«k1^ " ^
Jindřich Záškodný. K onáno 6 schůzí výborových a 2 schůze clenske. Dale pořádány: i p r e d n a s ^ a a k v c t m o ,
vý den. O dbor zúčastnil se 25 členy národopisné slavnosti v Jablunkově Divadelních
4. Prodáno 30 T ěšínských kalendářů. Přípisů došlo 34, odesláno 14. K nihovna odboru cita 282 knih. Ctenaru
bvlo 70, přečteno 890 knih. N a příjm ech měl odbor Kč 2963.—, na vyd an í Kc 2540.12O dbor M atice osvěty lidové v R áji (okres F ryštát).
7 ilo ž en 23 říina 1921 Předseda Fr. Budkovskv, vrchní hajný, jednatel Balcar Karel, strážm istr pohr. fin.
.tríž e , A
i l F ? . X h ™ O d S “ « M ilenS. D o p M přijato 50, odesláno 44. V S b o ro v ích m i m l m m .
12, členská 1 , přednáška 1 , přednášky se světelným i obrazy 2, hum oristický večírek s taneční zábavou, národní
slavnost, taneční zábava, matiční ples, 2 kino*představení pro dospělé a 2 pro dítky. K nihovna odboru má 45
svazků. Č tenářů bylo 28, přečteno 196 knih. O dbor jc pod ochranou odboru M atice osvěty lidové ve Fryštátč,
Příjem činil Kč 2094,30, vydání 844.70. zůstatek Kč 1249.60.
O dbor M atice osvěty lidové v Repištích
(okr. Frýdek).
Založen 14. srpna 1909. Předseda O ndřej Z ahradník, učitel, jed n atel V. Lvčka, pokladník Lud. Stibor.
Členů 102. O dbor náš utrpěl těžkou ztrátu úm rtím dlouholetého
jednatele učit. V. Lyčky, k te rý svědomitě
povinnosti své konal. Činnost odboru: Schůzí výborových konáno 5. Pořádán ples, květinový den a výlet.
Přednášky konány 3 a 2 se světelným i obrazy. Ú čast na přednáškách byla značná.
Dále pořádán 3mčsíění
kurs šití prádla. Ú častné 39. K urs hradily účastnice samy. O becní knihovna čítá 658 svazků. Č tenářů bylo 115,
přečtených knih 1975. Těšínských kalendářů prodáno 50. O dbor věnoval sirotčímu sportku ve Frýdku Kč 100.—,
odboru v H orní Suché na vánoční nadílku Kč 200.—. Chudým m ístním školním dětem zakoupil odbor 4 párv
botků a 1 chlapecké šaty. D opisů došlo 65, odesláno 42. N a příjm ech měl odbor 2519.73, na vydáních 1823.30 Kč.
O dbor
M atice
osvěty lidové v
Ř e p ici (okr. Český Těšín).
Založen 21. května 1923. P ředseda Fr. Kaniok, of. stát. drah, jednatel V áclav Zem an, finanční strážmistr,
pokladník A dolf Q nift, zámečník. Členů 50. Z ačátek odboru b y l krušný. V ýsledky jeho činnosti jsou však již
znatelný. Péčí odboru zřízena v obci česká škola a při obecních volbách docíleno úspěchu zvolením dvou zá»
stupců českých. Přednášky pořádal odbor 2, a to: ve výročí upálení J. H usa a v den 28. října. 27. září uspo*
řádal odbor izahradní slavnost. Čistého zisku použito k náktipu botu a šatstva pro chudé děti české školy. Na*
dílka rozdělena dětem v den 28. října. O vánocích uspořádána vánoční nadílka. O bě nadílky vyžádaly si ná«
kladu K č 1699.—. Schůzí výborových pořádáno 6, členských 3. Přípisů došlo 61, odesláno bylo 28. N a příjmech
mčl odbor Kč 4003.—, na vydání Kč 2021.80.
O dbor M atice osvěty lidové v R ychvalděsA lpínce (okres F ryštát).
Založen 2. ledna 1911. Předseda Štěpán Kubín, jednatel Filip H eřm an, řídící učitel, pokladník Fr. Herman.
Členů 176. N áš odbor, pokud celkové činnosti jeho od doby založení se týče, vykazuje pěkné úspěchy. Činnost
v roce 1923 poněkud ochabla. V ýborových schůzí bylo 11, členských 4, valná hrom ada 1, pořádáno 1 divadelní
představení, slavnost s dětským výletem a 1 ples. Jednací protokol vykazuje 59 čísel. K nihovna odboru čítá 322
svazků. Čtenářů 34, výpůjček 651. Předvedeno 25 představení pro dospělé a 4 p ro dítky. V zhledem k tomu, žs
obyvatelstvo nejeví pro kino dostatečného zájmu, usneseno kino definitivně zrušiti. Jako v letech minulých i v
tom to roce přihlížel odbor k potřebám m ístního školství dle svých sil. P ro m ateřskou školu zakoupil hračky
a učebné pom ůcky a obstaral vánoční nadílku. T ak é pro d ítk y školy obecné postaral se o vánoční nadílku a při*
spěl i škole měšťanské. N a příjm ech měl odbor Kč 26.720.27, na vydáních 25.569.80. N a kulturní účely věnoval;
N a školku 1980 Kč, na vánoční nadílku 1471.82 Kč, na knihovnu 231.30 Kč, na darech 500 Kč.
O dbor M atice osvěty lidové v R ychvaldě II. (okr. F ryštát).
Založen 2. ledna 191!. Předseda Lud. Hrabovský. důlní dozorce, jednatel Rich. Děrgel, řidič jeřábu, po*
kladník Rud. Kolek, horník. O dbor konal jednu valnou hrom adu, valnou hrom adu ochotnického kroužku, 20
schůzí výborových, 5 schůzí členských, 2 přednášky, 1 školní výlet, slezskou svatbu, květinový den, večírek,
ples, 5 divadelních představení, 10 tanečních zábav a -vánoční nadílku. D opisů došlo 87, odesláno 79. N a při*
jrncch měl odbor K č 28.694.71, na vydáních K č 31.241.44. Schodek Kč 2546.73, k terý vznikl pořádáním vánoční
nadílky, bude hrazen obcí. Poděleno bylo žáků v počtu 564. Celkový náklad na vánoční nadílku činil přes
Kč 7000.—.
O dbor M atice osvěty lidové v RychvalděsPodlesí (okres Fryštát).
Založen 3. prosince 1903. Předseda Rud. N eborák, maj. cem entárny, jednatel Pavel H arok, řídící učitel,
pokladník Karel N eborák, strojník. Činnost: K onána 1 valná hrom ada, 2 členské schůze, 3 schůze širšího vý*
boru a 9 schůzí výborových. D opisů došlo 45, odesláno 57. Těšínských kalendářů prodáno 30. Dále pořádal od*
bor společně s Českou besedou ples a společný školní výlet. Čistý zisk obou podniků rozdělen n a dva stejné
díly. O dbor vypravil 20 chudých žáků a sirotků na výlet do hor. Dále uspořádal 4 divadelní představení, tniku*
lášskou zábavu a jiné zábavy. O praveno jeviště za částku 2500 Kč a pořádán kurs tanečních hodin. N a vánoční
nadílku věnoval odbor 3098 Kč. Rozdáno bylo 23 párů bot, 6 chl. obleků a 6 obleků p ro dívky. Krom ě toho ob<
držeH všichni žáci veškeré psací a kreslicí potřeby, dále cukrovinky, ořechy a jablka. Ošaceno bylo celkem 28
sirotků a chudých žáků. Poděleni byli i žáci školy občanské, kteří navštěvovali zdejší školu. N a příjm ech měl
odbor 7809.44 Kč, na vydáních 7065,Í8 Kě,
Založen 15. dubna 1913, Předseda Jan Polach, rolník, jed n atel Jos. O nderek, správce školy, pokladník
Vítězslav G rygar. M álokterá obec je obšťastněna tolika spolky jako Sedliste, kde existuji 4 politické strany,
3 těl jednoty a 11 spolků. V té to pestré směsi spolků zachoval si i v roce 1923 nas odbor cestne
místo.
Konal 4 výborové a 2 členské schůze. U spořádal 8 přednášek, z nich 3 se světelným i obrazy, vzpom něl vhod.
ným způsobem nar. presidenta M asaryka. Páté výročí čsl. sam ostatnosti oslavil divadelní hrou _a vhodným
proslovem předsedy odboru a redaktora J. Vochaly. Dne 18. listopadu 1923 sehráno divadelní•
J
Íirusovicích. Na oslavu lOletého založení odboru konán a slavnostní schůze d en sk a s k o n ^ rte m SU hckeho
smíšeného sboru. 17. června pořádán květinový den a v rijnu hedvicka sbírka. Těšínských kalendaru prodáno
22 kusy. Dopisů p řijato 72, odesláno 43. Příjem odboru činil Kč 3782.65, vydaní Kc 3765.70. O dbor vm ovaL
České obecné škole v Sedlištích Kč 522.47, ústředním u výboru M atice osvěty lidové 803 70 Kc
od_bo.ii
v Albrechticích Kč 75.—, Českému srdci Kč 30.—, na knihovnu 234.—, na kulturní podniky odboru 1570.1.1 Kc.
O dbor M atice osvěty lidové ve Skřečoni (okres F ryštát),
Založen 28. května 1911. P ředseda Em. Svoboda, řídící učitel, jednatel V. Jahn (po jeho odchodu) L. Nc»
síbová, učitelka, pokladník Alois M lejnek, poštm istr. Členů 92. V ýborových schůzi konáno 10. Projednáno 1-3
nřínisů Ve schůzích vykonány byly přípravy k těm to podnikům . D ne 4. února poradan ples společné se »Sokokm <11 únor a sehráno školn ím i'd ětm i'd iv . představení »Dlouhý, Široký a Bystrozraký* V ečer davan ty** kus
pro dospělé. 29. dubna pořádána hudební akademie. 10. června konala se slavnost de.skeho dne. D eti b \b , p o
děleny párky, pečivém a malinovou štávou. V ečer uspořádána pro dospele taneční zabava D ne - 8. rijna osla*
veno výročí' Sletého trvání republiky. Přednášel řed. gymnasia v Bohumíne p Doležal. D a le ic in k o v a l Peveckv
sbor a kvarteto a schrána aktovka »Den svobody*. D ne 11. listopadu hrana >>Charleyova teta«. Pred divadle
uspořádána přednáška »Žena v Africe a je jí společensko postaveni* s 50 světelným i obrazy. Dne 18. listopadu
uspořádáno školní představení »U brousku, prostři. se!« Mikulášská zabava usporadana 9. prosince. 1 -, prosin
ce konána přednáška »Osvobození čs. národa* se světelnými obrazy. O vánočních sva cích projektovaná vánoc,
ní nadílka odpadla vypuknutím spály. N adílka konana az po N ovem roce. Podele.io bylo 5d sirotku satstvem
a obuví Kromě toho všem dětem obecné i m ateřské školy v poctu 320 dany saoky s jablky, ořechy, cukrovím
a psacími potřebam i. České srdce poskytlo při nákupu 25proc. slevu a darovalo 1 obleku a 8 paru obuvi N a
výlet školní mládeže na Radhošť hrazeny 15 dětem výlohy. V zimním období poradan kurs češtiny v jondeu
a"ve čtvrtek. Prodáno 80 výtisků »Těšínského kalendáře*. N a příjm ech mel odbor Kc 8555.08, na vydáních K~
5471.45, zůstává Kč 3083.63. N a vánoční nadílku dáno 2232.35 Kč. K nihovna cita 601 svazek Z a uplynuly ro
přibylo’ 60 knih. O bec zakoupila pro knihovnu knih za 350 Kč. N a knihovnu vydáno Kc 607.80. Č tenaru bylo
122, přečtených knih 2571.
Mužský odbor slezské M atice osvěty lidové ve Slezské O stravě (okr, Frýdek).
Odbor ví
také fui
předšed
Frant. 1
po zvání
Navrátil, ve sboru pro oslavu 100. narozenin B. Sm etany pro Slezsko a O stravsko předseda dr. Václavek,
kinem atograiíckyin
v okresním O světov cm sboru a v knihovní radě jednatelé V. Fedrovič a V. Kovalčík,
jest předseda
zpravodajem pro m inisterstvo
inisterstvo jest
předšed a jeho zástupcem řed. V. \ avřík. výborových schůzi bylo 10.
Činnost odboru:
4
b ř e z n a 1923: »Tryzna H eydukova«, s níž spojena vzpom ínka předsedova na m inistra financí dra
A. Kasina, univ. prof. dra J. U . Jarníka. O H eydukovi přednášel prof. dr. J. N ovák, hudební čísla přednesli
skladatel M. Balcar a koncert, pěv. M. -Tomášková. Připom enuto také předsedou 70. narozenin .1. Holečka.
N a. zlatý poklad republiky k uctění pam átky Rašfnovy věnováno Kě 100.—. Pořádáno společně s ženským
odborem Matice osvěty lidové, spolkem »Vlastou« a »Sokolem«.
8. b ř e z n a 1923: Při valné hrom adě m oravských výtvarných umělců v Mor. O stravě pozdravil sjezd
jménem odboru jako. M ěstského osvětového sboru předseda dr. Václavek.
Od 13. b ř e z n a d o 15. k v ě t n a 1923: »E sperantský kurs.« Vyučoval předseda E sperantského kroužku
a zkouš. učitel p. J. Babinec. Ú častníků 17. V yučovalo sc ve 2 hod. týdně.
26: b ř e z n a 1923:- U niv. extense prof. d ra Vlad. Úlehly z Brna o vývoji života s vědeckým filmem,
Pořádáno společně s K ulturní radou pro širší O stravsko,
23.
b ř e z n a 1923: V Kino Palace přednášel: »Dějiny
pro mládež profesor A. Lánfk,
revoluce
francouzské«
se světelnými obrazy
25.
b ř e z n a 1923: óstaV á rtarozemn M asarykových. Přednášel »Od Komenského a S laíioskva k
saryikovi« prof. VI. N avrátil. »D éjiny francouzské revoíucc« se světelným i obrazy
prof. dr. A. Václavek.
Poslán holdovací připiš presidentovi M asarykovi, za nějž kanceláří poděkováno.
6.
nimi spolky.
a 7. d u b n a 1923: 3 představení »Ruské umělecké družiny«. Pořádáno s ostatním i českými ku
8.
d u b n a 1923: Z ájezd do ochranného odboru v Dárkově. Přednášel prof. dr. A. V. V áclavek »O
hodit cl českého národa — T. G. M asaryk* se světelným i obrazy.
17. d u b n a 1923: »Z dílny sochařovy«, přednášel akad. sochař M istr F. Bílek se světelným i obraizy.
O d 2. d u b n a do 20. d u b n a 1923: »Kurs politických nauk«. Přednášeli o politických
programech
svých stran: za soc. dem. p. red. Fr. Čepek, za nár. dem. p. řed. K. Petřík z Čes. Těšína, za lidovou stranu
prof. K. D robný, přísedící zemského výboru z Brna, za živn. obch. p. red. J. Borůvka, za čs. socialisty pan
inž. V. Katz, člen zem. správní komise z O pavy. N ejv ětší návštěvu měl program lidový (250).
Litovati
sluší, žo návštěvníci byli vždy straníci, jen menšina účastníků účastnila se všech přednášek, jež sc vždy té>
šily zájmu posluchačů a budiiy živou debatu.
20.
ř í j n a 1923: »Pěvcekoshudební vcčírek« za spoluúčinkování pěveckého sboru D. T. J. z Jansk
prospěch tradičního H cdvického daru pro Matici osvěty lidové.
27. ř í j n a 1923: Oslava 28. října, jakožto pětiletí trvání čs. republiky. O významu dne promluvil prof.
Fr. N avrátil.
28. ř í j n a 1923: T áž oslava na Janské, řeč měl jednatel V. Fedrovič, učitel. N a obou oslavách působil
pěvecký .sbor 1). T. J. a poslán holdovací projev presidentovi M asarykovi, za nějž poděkováno kanceláří pre*
sidentovou.
O d 1. ř í j n a 1922 d o 15. d u b n a 1923: »Večerní lidová škola« na Janské ve Slezské O stravě. Vyučováno
4krút týdně po 2 hodinách: češtině, občanské nauce, počtům, těsnopisu, řečnictví, hudební nauce a němčině.
Posluchačů 40, prům ěrná návštěva 30. Správu vedl předseda dr. Václavek, učili: V. Fedrovič, V. Kovalčík,
F. Masek, A. Poledník, prof. B. Čejka.
19.
l i s t o p a d u 1923. K oncert V. K uchyňky z Prahy, virtuosa na basu, pí. Maškové, operní pěvk
a sklad. M. Balcara v Kat. dom ě v Mor. O stravě.
Celkem v roce 1923 pořádáno 9 přednášek, z nich 5 se světelnými obrazy, 5 hudeb, produkcí, 1 cyklus
přednáškový, 2 školní podniky a 1 sbírkový, celkem 18 podniků krom ě jiných akcí.
N a příjm ech měl odbor Kč 17.648.82, na vydání Kě 17.501.26.
Ženský odbor M atice osvěty lidové ve
Slezské
O stravě
(okr.
Frýdek).
Založen 26. ledna 1911. P ředsedkyně A nna Poppeová, choť vlad. komisaře, jednatelka Marie Boturová,
úřednice, pokladní Milada Rundová, učitelka. Členů 225. Činnost odboru: Konáno 7 výborových schůzí a 1
společná s m užským odborem . Došlo 40 přípisů, odesláno 50. O dbor pořádal společně s m užským odborem
květinový den dne 3. června. D ne 20. května uspořádal na Salině večer aktovek. Dne 18. března uspořádal na
Šalme koncert pěveckého sboru Skalického. D ne 9. června uspořádána akadem ie za laskavého
řízení pí.
Humplíkové, řed. hospod, školy. Přednášky a oslavy pořádány byly společně s mužským odborem . N a příjs
mech měl odbor Kč 10.015.47, na vydáních K č 2985.25. H otovost Kč 7030.22 uložena na vkladní knížku.
O dbor M atice osvěty lidové ve Slezské O stravě na Z árubku (okr. Frýdek).
Z aložen 26. ledna 1911. Předseda Jan Kuldásek, báňský úředník, jednatel Fr. Žaček, střelec, pokladník
Fr. Věluch. Členů 200. K onáno 7 schůzí výborových, 2 přednášky, k v ětin o v ý . den a 2 divadelní představení.
N a příjm ech měl odbor Kč 2649.34, na vydáních Kč 1542.56.
O dbor M atice osvěty lidové ve Starém M ěstě na Sovinci (okr. F ryštát).
v Založen 1. července 1922, P ředseda V iktor H urnik, zámečník, jed n atel Em. Červený, říd. učitel, pokladník
Jos. Šelong, horník. Členů 65. V roce minulém konal náš odbor 8 výborových schůzí, 4 přednášky, l divadlo,
1 akadem ii, 2 taneční hodiny s věnečky a matiční ples. Jako ku svatostánku pohlíží odbor k české škole. Po*
čet žáků vzrosti o 24. Celkem má škola 85 dětí. Štola, tísní se dosud v nedostatečné m ístnosti. Máme však
slib, že k stavbě dojde v příštím roce. Pro dítky školy uspořádána vánoční nadílka, n a kterou odbor přispěl
Kč 400.—(, odbor v K arvinné Kč 2200.—, N árodní Jed n o ta slezská, 400 Kč a nejm enovaný dárce rovněž 400 Kě.
Celkem Kč 3400.—v České srdce přispělo 15 p áry obuvi, 3 chlap, obleky a 7 dívčími šaty. Rozdáno celkem 18
dívčích $atů, 22 chlapeckých obleků a 54 párů bot. N a náš popud zřízena m ateřská škola. O dbor postaral se
Pro všechny dětí českých škol karvinských uspořádán společný výlet, který působil mohutným dojmem,
nemocně dětí opatřeno zdarma léčení v lázních v Dárkově. Podpora vymozena 9 vdovám a 2 nezaměstnaným.
— Velké oblibě těšil se Těšínský kalendář. Prodáno 30 kusů. Narozeniny p. presidenta oslaveny přednáškou
a 28. říjen společnou oslavou s odborem v Karvinné. N a příjmech měl odbor Kč 4602.30, na vydáních 2396.06.
O dbor M atice osvěty lidové ve Starých H am rech (okr. Frýdek).
Založen 17. prosince 1910. Předseda Aug. D uda, m ajitel pily, jed n atel E. Málek, předn. stanice, poklad*
nik Fr. Duží, hisfemaký. Členů 108. V ýbor odboru konal 6 schůzí. K onány 4 přednášky lidoyýchovnó a 5 před*
násek se světelnými obrazy. D ivadelní představení uspořádána 2, dále ča jový večírek a květinový den. I ro chu
d é d f tk v z d e išíc h lk o l zakoupeno 70 párů bot na vánoční nadílku. O dbor u trp ě těžkou ztrátu úm rt.m jednatele
české^školy.
S V
1 ^ í = v o s i K čT ^H .
O dbor M atice osvěty lidové ve St. Městě u Fryštátu (okr. F ryštát).
5 přednášek lidovýchovných, 1 přednášku se světelným i obrazy
1 ^
^
rag ^ e řc >n’ým cvičeniím »Sokola«, 1
B
í!rí,s ,li s ^ « • #« »*»*» ffitřsjaw
iasís
a to pro 95 dětí školy obeone a 26 deti školy m aters c.
fn' m| PJ « t d e tív české škole o 30 proč. N a příjmech
s ř í a i t ? s t ó ? r y s a ř f e s t s w s - •s*s» « * 215
přeit“ o byl°
439 knih. Čtenářů 39.
O dbor M atice osvěty lidové ve Stonavě (okr. F ryštát).
Založen 4. dubna 1922. P ředseda K arel V alečko, zámečník, jed n atel K arel Jůnger, učitel P
^
Konečný, horník. ,Č lenů 30. Organisační činnost odboru počalaq ®°
^ v e í m i m noho’ nepřátel,
k
t t p
Zf c
a
í
s
íroSfpS
^
d .h i
d „> £„ k ě M , d<, T a te r , ,™ > » 1 3 ní stará se
zaramovanýý obraz »Osvobození národa®. Pořádáno 8 schůzi výborových a 5 členských.
O dbor M atice osvěty lidové v Dolní Suché (okres F ryštát).
Založen 25. ledna 1909. Předseda R obert Scheuer báň sk ý úředník, jed n atel B. K něžík ^ v c e ^ p ^ la d n ík
Fr Duda, báňský úředník. Členů 217. V ýborových schůzi konáno 14, z toho 2 společné « odborem v Frostr.
w h p Hnšln 6? nříoisů odesláno 89 Péčí odboru, jak o žto mustm osvětově komise, usporadana 10. b rt/n
p řed n á šK a Í L ^ r ^ B
p L w e .n ta M asaryků, 6. července oslavu Husovu. 28 října oslavu osvobozeni
čsl národa PH té to zpíval pěvecký sbor Suchá / Lazy. Dále uspořádán taneční vínek a detske radovankv. Ve
orosnčeh ústředního výboru uspořádán 20.—2 1. května květinový den s cistym vytezkem k c 34-.60, na he
v íc k é m d a ru od vedeno ú st ředí ^ íč 3 3 0 .-. Prodáno 100 Těšínských k a le n d á ř ^ V e P e p e c h Českeho srdce vy*
dánských uspořádána společně s odborem v Prostředni Suché nakladeni Kc 7480.—, jez ^byly ziskanj dary a spir
kou. O dbor sám přispěl částkou Kč 1000.-. Knihovna odboru zverejnena a působí blahodárné. N a její potřeby
věnoval odbor Kč 500.—. N a školní pom ůcky měšťanské školy Kc Z40S.W.
O dbor M atice osvěty lidové v Prostřední Suché (okres F ryštát).
Založen 15 ledna 1914. P ředseda Jindřich V icherek, báňský úředník, Je d n a te l Jindřich Bolek, Pokladník
Aug. Koláček. Členů 125. V ýborových schůzí konáno 12, krom ě toho 4 spolecne s odborem v Dolní Suc e. D -
vadeloí představení sehrána 4. H ráno: »Lešetínský kovář«, »Vesnioký mučec!lník«, »Ďiblík, šotek z hor« a
mikulášská hra. Pořádán květinový den, oslava Husova, oslava narozenin presidenta M asaryka a koncert, spo*
jený s přednáškou o význam u 28. října. O dbor zúčastnil se národopisné slavnosti v Dol. Bludovicích, Albrech*
ticích, Stanislo vících, Jablunkově a Třinci. Pro dítky m ateřské školy uspořádána m ikulášská nadílka, na níž vě*
noval odbor Kč 222.50. N a vánoční nadílku, pořádanou společně s odborem v Dolní Suché, vybráno od různých
spolků a korporací Kč 7480.—. D ítky poděleny školními potřebam i v obnosu Kč 6.—• na 1 dítě. V mateřské
škole vystrojen stromeček. Z bytek obnosu v částce Kč 2649.— věnován na ošacení sirotků. Lidovýchovná vý*
stava v Mor. O stravě obeslána fotografiem i členů výboru, budovy m ateřské školy a dětm i m ateřské školy.
Dopisů p řijato 93, odesláno 73. N a příjm ech měl odbor Kč 5886.84, na vydáních Kč 5654.87. Pokladní hotovost
činí Kč 231.97.
O dbor M atice osvěty lidové v H orn í Suché (okr. Fryštát).
Založen 23. února 1921. Předseda dr. V. Glaser, lékař, jed n atel V lad. Kudláček, správce školy, poklad*
nik Štěpán Burkovský. Členů 108. O dbor náš je strážcem a ochráncem zájm ů českých v H orní Suché. Činnost
jeho byla v r. 1923 následující: Pořádáno 5 poučných a vzdělávacích přednášek, sehrána 4 divadelní předsta
vení. Pro školní mládež uspořádána slavnost spojená s cvičením sokolského dorostu. O vánocích pořádána pro
děti obecné i m ateřské školy vánoční nadílka. Všechny děti poděleny byly obuví a prádlem a skoro každé šatí
stvem. V lednu uspořádán m atiční ples. Do obecních voleb zasáhla činně česká m enšina a získala 5 mandátů.
Z výsledkem naší práce jsm e plně spokojeni. N a příjm ech měl od b o r Kč 16.590.40, na vydáních K č 13.936.52.
N a vánoční nadílku dáno Kč 5540.70.
v
Senově (okres
Frýdek).
Založen 14. srpna 1909. Předseda Josef D ostál, malíř, jednatel Jan Pežga, zámečník, pokladník Emil
Gros, krejčí. Členů 87. Činnost odboru: K onáno 12 schůzí výborových, 2 schůze člensiké. U spořádány 2 před*
nášky, 3 divadelní představení, květinový den, jubilejní slavnost 204etéiho trv án í odboru, ples a čajový večírek.
Prodáno 25 Těšínslkých kalendářů. Došlo 107 přípisů, odesláno 89. Z akoupena státn í vlajka. N a příjm ech měl
odbor Kč 8948.43, na vydáních K č 8747.48. V e vydání je poslední splátka na jeviště Kč 500.—, na vánoční
nadílku dětem m ístní školy věnoval odbor Kč 800.—.
O dbor M atice osvěty lidové v Šibici (okr. Český Těšín).
Založen 17. března 1922. Předseda A nt. K otas, vrchní průvodčí, jed n atel Frant. Tichopad, správce české
školy, pokladník Pavel Buzek, dělník. Členů 53. M ezi rokem přesídlil jed n atel odboru správce školy Tichopad a
na jeho m ísto nastoupil Fr. Sudek. O dbor pořádal v minulém roce lidovýohovný kurs, přednášky a zábavy,
účinně podporoval m ístní českou školu a českou m ateřskou školu, finančně přispěl dětem n a výlet do Mostů,
n.a zájezd d o P rahy a na mikulášskou a vánoční nadílku. R ozkvět české státn í školy, d o níž chodí 98 dětí,
české školy m ateřské s 28 dětm i je st vysvědčením o práci našeho odboru. O dbor m á vlastní knihovnu o 42
knihách a knihovnu obvodovou o 45 knihách. Mimo toho je v obci obecní knihovna o 40 svazcích. Čte se
málo. O dbor odebíral 8 časopisů a prodal 30 kusů Těšínských kalendářů. N a vánoční nadílku věnoval odbor
Kč 5200.— .
O dbor M atice O světy lidové v Šumbarku (okr. Čes. Těšín).
Založen 20. prosince 1920. Předseda A d. Sobek, řídící učitel, jed n atel Fr. Dzik, horník, pokladník Josef
Benda. Činnost odboru: K onána 1 valná hrom ada, 9 schůzí výborových, 1 schůze členská, 6 schůzí důvěrných.
Divadelních představení pořádáno: 4 pro- dospělé a 2 pro školní dítky. P ro školní dítky pořádán školní výlet.
Přednášky 3. Dále pořádán m atiční ples, květinový den s tanečním vínkem, m ikulášská zábava a zábava Syl*
vestrovská. Pro dítky školy m ateřské a obecné uspořádána vánoční nadílka, na kterou odbor věnoval 4782 Kč.
Ku zdaru vánoční nadílky přispělo České srdce ve Slezské O stravě, O kresní péče o mládež, Červený kříž v Tě*
síně, H orní a hutní sp o l, řed. závodů OrlovásLazy, úřednictvo a dělnictvo jám y Suchá, »Budoucnost«, těl. jed*
n? ^ . »Sokol« v Kolíně, Brázda, obch. v Šumbarku, spr. kom isař Balon a obec Šumbark. Z knihovny odboru vy*
půjčilo 63 čtenářů 468 knih. Odibor je m ajitelem kinolicence. Předvedeno 20 představení pro školní mládež, 3
v^děl. představení. V letním období se nehraje. Členů má odbor 150. N a příjm ech měl odbor Kč 20.900.11, na
vydáních K č 20.161.17. N a školní p o třeb y dětem obecné školy vydáno Kč 951.25, školy m ateřské Kč 537 25
na knihovnu 338.90, na vánoční nadílku Kč 4782.05.
O dbor M atice osvěty lidově v Šanychlu u Bohumína (okr. Fryštát).
... v Z alv°,zen 5- 'března 1922. Předseda Josef M acháček, jed n atel Fr. Pločiea, žel. zřízenec, pokladník K arel Ka*
? o U, 3.2, DC
°P.1SU došlo 26, odesláno 9. Konána 1 valná hrom ada, 8 schůzí výborových, 5 člen*
y
a 3 důvěrné, Sehráno 5 divadelních představení, 1 přednáška se skioptikonem . D ále uspořádán matiční
ples, 2 zábavy taneční a mikulasska a syU'estrovska zabava^
tě ší se v e l i k é oblibě. V lastní knihovny odbor nemá Ma
p r o s t ř e d k ů nemá, aby mohl vlastni km hovnu zakoup, .
adílka. V šechny d í t k y ^
2
horlivé zasazuje se o .zřízeni m aters e
y
c*7ni 70
zřízena. PHjem odboru činil Kě 7071.80, vydám Kč 5701.79.
vypůjčených, k te ré nestačí a finančních
yp m dítky české školy vánoční
ost atní odbor v Bohumíně-nádraží. Odbor
péčí ústředního výboru M atice osvěty lidové
O dbor M atice osvěty lidové v Českém Těšíně (okr. Český Těšm ).
Založen 20. prosince 1920.
r o c e l ? řá d n ý c h ^ c h ť tó ’
vě přistoupilo 37 členu. O dbor vyt si
, j Ěeská ma,teřská škola. Z apsáno ihned 38 deti. D ětem
se následovně: H ned na ja c a tk u ^ k u zřízena bv
do správy o b ce. J ako m ístní osvětová komise
dávány lácrát tý d n e svačiny. Škola ta o p
, , ,
době o d 6 do 23. března v kreslím e českeho ref.
uspořádal odbor cyklus y e d w to ^ v c h o v n y c h pred
posluchačů. Dále uspořádal odbor 4 přednášky
reálného gymnasia. Přednášek konáno 12,
1 "řipoiena byla 1-42 pohádkv. Loutkových představeni nro
se světelnými obrazy pro deti. k u kazde Pr®*ia
P
idiair,o ván,a byla obci Č eský T ěšín jako zaklad
dětí uspořádáno bylo 10. K nihovna odboru
)
zlatý
y aid republiky, k te rá vynesla Kč 685.—, mno*
k utvoření české veřejné k n i h o v n y . U sporadana sbi
. - , p rodáno, 200 kusů Těšínského kalendáře pro
ho jinvch cizozemských mincí, stříbrný koflík a stn b rn y řetízek. Prodá:n,o * w wi
T ta to
rok i 924. - D ne 11. června otevřena byla II. ceslka m aterska škola.
P nhlasijo s e ^ p n
kurs jazvka
škola převzata byla do správy obce — V prazdm nach usporada
J
j zapsáno dd české státní
českého p ro děti, vstupující d o českých skol - V e r t m
roce 1923 £ D yo ^
^
.
školy obecné 293 dětí. — V roce 192.- az 1
y
sVolía V nrvém roce svého trvání má 120
roce 1923 až 1924 zřízena byla statni obcanska obvodová škola. ^
p
? 24 noV^ Cih 200 žáků.
žáků. D o českého reform ního reálného gymnasia zapsáno ve sk o m m
dbo
a geskvch zástupců ve
Získáno te d y celkem do českých škol y č e s . Teame novy,ch 437 d eti 2Sasluhc^ o“ b°r
uspořádal
správní komisi povolil stá t vybudovaní skoln. budovy. Se a t e v ^ b y l o ^ e ^ t o e d
akademii a dne 1.
v předvečer vlastní slavnostní kladení zakladniho kam ene p n stav b ě tě ch to skol s la v n ý
července 1923 vlastni slavnost kladení základ* ho. k a m e n e 0 ^
o X S l e m odbo™ v Ropici a da,
měly pro českou menšinu v česk ém .T ešm e p r r n v y v ý sle d e k -O d b o r re ^
“ ^ X ^ c h o v m ý c H a 10 před,
roval tom uto Kč 5 0 0 .-. V e d n e c h 19. až 20 listopadu
nadíh
nášek se světelnvm i obrazy. Prům ěrná navsteva tohoto kursu byla 42
i. Ve p V
^ „ o fá d á n a
ky uspořádal odbor mikulášskou zábavu sehráno divadelní P o d s t a v e n , >.Jed en t
o
K ř fino.-,
peněžní sbírka. N a vánoční nadílku v Českem T ešm e daroval odbor Kc 815010. a odboru
26.118.46.
celkem n a vánoční nadílku Kč 8750.10. N a příjm ech mel o d b o r celkem K c 30.978.95, celKove v y aan iv
Z ůstatek Kč 4860.49.
O dbor M atice osvěty lidové v Tošonovicích D o ln ích (okr. Čes. Tesin).
Založen 2. M m W H . U M
I 5* ? « k .k , hom lk J
.
d
.
i
W
i
Ž
S
B'ahut. horník. Členů 44. K onáno 17 schůzi vvborovvch a 5 schůzi c easky<*
. p preslder,ta spo.
nika činnosti iest ta to : 4. února pořádán hum oristicky večírek, 1 1 . března oslava narozenin p p
kvéts
icná s přednáškou, 22. dubna uspořádána přednáška *e;světelnym i obrazy n*^ ^ ^ m t t í o s t i če9k « lo v en sk é
na taneční zábava, 10. června prednaska o volebním radu _do obci 28. rijna o
na A drii«. 8. prosince
’N . Pflimech mél odho, Kě 200050, « vy.
nání Kč 865.72.
O dbor M atice osvěty lidové v T řa no vicích (okr. Český Těšín).
Založen 29. března 1921. Předseda Jiří Škandera, vládní kom isař,
kladní M M araňová Členů 24. K onány 4 výborové schůze, uspořádáno 5 přednášek se
3 te M
S v
S oS ." přijato 81.
obíažv °á
„„rlMtu
n . Pto ;««,<>, lf ,U ifc*
na k terou přispěly: Čsl. péče o mládež v Čes. T ěšíně 11 obleku chlapeckých, 3 obleky d iv e ,a _ 1 - naru o n u ^ .
£ n 2 rr p ? í I l é V
»
v Z árubku Kě m
-
odbor
obvodové knihovny z Č eského Těšína.
O dbor M atice osvěty lidové v T řin c i ((okres
Český Těšín ).
Založen 20 prosince 1920 P ředseda J. Chlumský, úředník dráhy, jed n atel B. D rucker, zverolekar, po*
kladník Josef Boháč, dozorce železáren. Členů 188. V ystoupilo 5, odešlo n a jm a působiště 13. Přistoupilo 35.
Konáno 13 schůzí výborových, 1 členská a 1 zábavního výboru. Přípisů došlo 234, odesláno 149. Kulturní a
osvětová činnost odboru jevila se v pořádání kursu občanské výchovy, 3 přednášky: z oboru historického, lé*
kářského a národohospodářského. Přednášeli: dr. Hubbáček, ředitel Pilář a zvěrolékař D rucker. K onána dále
oslava Komenského s přednáškou, recitací a světelným i obrazy. Přednášel ředitel M achara. 5. července uspořá=
dána oslava H usova za součinnosti všech místních českých spolků. O čast 2000 osob. Oslavu 28. října uspořádal
odbor sám za součinnosti škol. M ístní české školství bylo plně podporováno. Propagována návštěva českých
škol i škol vyšších. O dbor poskytl stipendium jednom u žáku prům yslové školy v K arvinné a hradil cestovné
chudým žákům z Třince a okolí k návštěvě českého gymnasia v Čes. Těšíně. Podporována peněžitě místní če®»
ká škola. U spořádána vánoční nadílka za součinnosti jiných českých spolků. Celkový náklad n.a vánoční nadíl*
ku činil Kč 18.000.— a byl k ry t většinou dary. O dbor staral se o novostavbu měšťanské školy. Budova bude
letos předána svému účelu. V ykonána sbírka na zlatý poklad republiky s krásným výsledkem.
Uspořádána
slavnost položení základního kam ene budovy občanské školy.
Podporováno založení odboru a české školy
v Koňské a zřízení české školv v N áborech. Loutkové divadlo, zakoupené odborem , plní své poslání. Příjem
odboru činil K č 17.726.56, vydání Kč 13.894.14. Z ů statek 3832.42.
O dbor M atice osvěty lidové v H o rn ím
T rfíčk u
(okr. Český ToSín).
Založen 28. května 1921. Předseda Karel K řístek, rolník, jednatel Tom áš A m bros, správce české školy,
pokladník R. V rána, obchodník. V ykonáno bylo celkem 5 výborových schůzí a 2 členské. Provedena sbírka
na izlatý poklad republiky, jejíž výtěžek odeslán k dalšímu řízení Ú středním u výboru slezské M atice osvěty
lidové a kvitován v »Mor.sslezském deníku*. P ořádána přednáška n a tém a »Volby do obcí«.
N arozeniny
p. pres. republiky oslaveny společně s míst. odborem »S )kola«, výročí čsl. osvobození oslaveno přednáškou na
tém a »Ve spárech rakouského orla« s divadelním představením . Sehrány celkem 4 divadelní představení spo<
léčně s odborem »Sokola«. U silovná snaha odboru přím ěti povolané činitele ku stavbě vlastní budovy pro
českou školu, korunována byla zdárným výsledkem . V roce 1924 bude školní budova slavnostním způsobem
odevzdána svému účelu. U plynulý rok byl zkušebním kam enem pro sílu a pohotovost našich řad. O d b o r náš
věnoval v uplynulém roce podobně jako v letech minulých péči skutečně m ateřskou místní české škole. Péče
ta to p ro jev u je se p ři každé příležitosti a korunována byla opět bohatou vánoční nadílkou. Knihovna odboru
měla počátkem roku 53 knih. O dborem zakoupeno 12 knih. Stav knihovny koncem roku 65 knih. Obec Hor.
T rií Sko věnovala na veřejnou knihovnu českou, k te rá spojena je i s knihovnou odboru Kč 375.—, za kterýž
obnos zakoupeno bylo 40 knih. Č tenářů 29, výpůjček 148. Za vypůjčování knih vybráno Kč 87.20. N a příjmech
měl odbor Kč 2260.42, na vydáních Kč 2237.40. Z ů statek Kč 23.02. N a p o třeby české školy vydáno Kč 210.—,
na vánoční nadílku Kč 771.44, na knihovnu odboru Kč 154.—, doplatek na jeviště Kč 482.88. Členů 46.
O dbor M atice osvěty lidové v T y ře
(okr.
Český Těšín).
Z aložen 4. listopadu 1923. Předsedou zvolen 'Rud. Slíva, hajný, jednatelem Leo Ševeček, lesní příručí, po*
kladníkem Pavel Haltof, kovář. Členů 32. U stavující schůzi přítom no 26 občanů místních.
O dbor M atice osvěty lidové ve V e n d ryn i (okr. Český Těšín).
Z aložen 19. června 1921. Předseda Fr. Frištenský, nájem ce velkostatku, jednatel Fr. M atyáš, správce ško*
ly, pokladník Josef Sidek, tesařsk ý mistr. Členů 42. P řijato a vyřízeno 110 přípisů. Činnost odboru: Konáno 14
výborových schůzí, 3 členské, 1 přednáška lidovýchovná, 5 přednášek se světelným i obrazy pro dítky, 2 před<
stavení loutkovývých divadel a 3 zábavy. O dbor se přičinil, aby otevřena byla druhá třída při škole české.
Rovněž pracoval pro zřízení české školy v Lyžbici. Počet dítek v české škole ve V endryni je 74, v Lyžbicích
32. Příjem za ro k 1923 činil K č 3650.—■, vydání Kě 3357.50. O d b o r přispěl finančně na exkurse na »5ance
na Slovensku®, pak na výstavu do Mor. O strav y a hradil veškeré cestovné dítek na zotavení v prázdninách
na Moravě. N a vánoční nadílku přispěl odbor částkou Kč 2200.—.
O dbor M atice osvěty lidové ve V ě řn o vicích
(okres Fryšltát).
Založen 20. prosince 1920. Předseda V ikto r Venglař, žel. zřízenec, jednatel Rudolf Malchar, vládní komw
sař, pokladník Leopold1 N ávrat, kovodělník. Členů 78. K onány 4 schůze výborové, 8 scihůzí členských, 2 před*
nášky, 4 divadelní představení, m atiční výlet, matiční ples, 4 taneční zábavy a vánoční nadílka. N a příjmech
měl odbor Kč 8424.92, na vydáních Kč 9800.96.
O dbor M atice osvěty lidové ve V o jk o v icích (okr. Frýdek).
Založen 26. února 1921. Předseda K. N ěm ec, úiedník, jed n atel Josef T vrdý, horník, pokladník A nt. Jež,
železniční zřízenec. K onány 4 schůze výborové a 2 členské. D opisů došlo 15, odesláno 18. Divadelní představ
vení uspořádána 4. U spořádány dvě zábavy — krm ášová a květinová — vycházka n a b o ry a výprava školních
« * n« Průmyslovou .
v * * ™ v M»
školv uspořádána vánoční nadílka a koupeny školní p c m u c k y L m ovjcnovna vySL
fotografiemi N a příjm ech měl odbor Kč 2730.90; n3 vydamoh Kc 2441.92.
O dbor M atice osvěty lidové ve V rb ic i (okres Fryštát).
Založen 3. prosince 1908. Předseda K. H anka, říd učit.el ^
S ž i p ^ Í e d ů m in ic h
kladník J. Mička, učitel. Členu 162. f onal 4
s c h u ^ B sc
3 ^
* ^ p ět P řcd n ášeno bylo: O pa*
českých organisací za ucelem společné oslavy Huso y.
M istra T H usa o význam u 28. října. Jedná
nu presidentovi (společně se *Sokolem«), o JsebeVp ^ nI’o d bor sehrál dvě divadelní představení »Ta naše Má*
přednáška byla se světelným i obrazy■ na tem a >>Panz«. O dbor, sehrál dve U i v a a e i V ^
plcs, lkancert,
ňa« a »Hanzelinova kometa«, a 1 detske P ^ ^ k m o i o n o v ý m průvodem a pálením hranice a zábava syl»
dětská besídka, m atiční slavnost, Husova oslava s
P
12 832.77 v y d án í Kc 12,824.28, zůsta*
vestrovská. Dle z p r á v y pokladní obnášel příjem _od
. k n ížk u “ činí Kč 2008.64. Knihovna odboru čítá 130
tek Kč 8.49. Pokladní hotovost odboru uložena ™ v k la d n ík m z k u c
o d b o r přistoupil p03
£ % » . i* *
* *
>«*•
ka na zlatý poklad republiky. Zapůjčeno jeviště odboru v Šunychlu.
O dbor M atice osvěty lidové v Záblatí (okres F ryštát).
liiif P I S lS S llI *
Kč 14.006.50, vydání Kč 13.622.68. Z ůstává na hotovosti Kc 383.82.
O dbor M atice osvěty lidové v Závadě (okr. Fryštát).
*
*
*
Statistika příjmů a vydání odborů
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory:
Pilin
Kč
1 Albrechtice
2 Bludovice Dol.
3 Bohumín nádr.
4 Bohumín město
5 Bystřice
6 Darkov
7 Dětmarovlce
8 Dobrá
9 Dobratice
1( Dombrová
11 Domaslovice
12 Domasmyice-^DlOYGC
13 Frýdek
14 Fryštát
15 Guly
16 Hamry Staré
17 Heřm anice
18 Hnojník
1! Hradiště
20 Hrčava
21 Hrušov
22 Chotěbuz
23 Jablunkov
24 Janovice-Byitré
25 Janovice
2ti Karpentná
27 Karvinná
28 Koblov
29 Kunčice M alé
30 Kunčice l/elké
31 Lazy
32 Lišná Dolní
33 Lhota Kom orní
34 Lhota l/yšní
35 lo m n á Dolní
3li Lomná H orní
37 Louky
38 Lutyně Něm.
;;>i
4(i
41
42
13
44
15
-1ti
17
IS
lil
ZOsíalefi
h
Kč
h
50
51
52
53 Orlova „Zimný sir
51 Paniko nové Dvoru
5 5 Petrovice
5(i Petřkovice
57 Petřvald
5 8 Porem ba
h
2362 80 2197 60 165 20
10165 02 8682 89 1482 13
75781 52 47609 92 28171 60
3568 42 1480 60 2087 82
2641 80 1657 58 984 22
27115 40 17341 69 9773 71
1171 65 870 50 301 15
3332 47 2894 90 437 50
4492 1 1 3259 — 1233 11
25393 63 24326 93 1066 70
1760 94 1392 81 368 13
1163 54 660 —
503 54
35928 12 31662 10
5138 90 4506 60
5983 64 3489 50
8432 04 7276 68
4785 40 3792 70
1140 20 765 90
442 —
441 50
7224 90 5523 70
3622 10 3154 —
12998 11 12325 81
765 44 748 —
2836 20 2786 —
1874 70 1478 20
83810 87 67563 90
1927 89 452 40
4642 36 1553 54
2912 64 1279 13
8698 52 8678 74
4222 08 2990 70
1602 70 1291 20
1184 28 209 50
1046 70 953 70
780 —
494 60
2170 10 1536 16
9161 15 9100 67
M yn é H ěm .,Z ím n y 6347 10 5170 27
Lutyně Polská 15802 52 11831 71
7450 86 6979 33
Malenovice
18961 — 18403 85
M arklovice
10904 18 9368 63
Michálkovice
1917 80 1917 80
M istřavice
7443 72 3295 ili
MorívUa-Piažma
2618 — 2558 40
M osly u Jabl.
343 — 343 Mosty u Těšína
8030 42 7295 32
Muglinov
Nošovice
Nýdek
Oldřichovice
Orlová
Kč
4266 02
632 30
2494 14
1155 36
992 70
374 30
50
1701 20
468 10
672 30
17 44
49 80
396 50
16246 97
1475 49
3088 82
1633 61
19 78
1229 38
311 50
974 78
93 —
285 10
634 —
60 18
1166 83
3970 81
471 53
557 15
1535 85
—
4550
—
5141 85 46 1 4 60
17967 64 16099 36
8 7 6 3 5 3 7 1 8 2 16
Kč
h
500 —
655
—
Kč
h
N a jin é
š k o ly
Kč
h
837 —
3080 166 16
4500 —
58 80
1481 50
h
Kč
h
K u rs y
Kč | h
334 —
2348 80
322 l
400 —
400 _
1000 —
100 —
50 —
400 —
35 —
33 70
50 —
24 60
324 20
12 —
200 —
4418 57 1073 65
60 —
500 —
4519 68 3001 —
573 —
120 —
500 —
60 —
200 —
305 40
1000 —
1000 —
4401 05
250 —
500 —
470 —
400 -
320 90
100 —
481 —
343 —
200
—
600 —
300 —
305 —
200 —
681 94
250 _
50 —
465 86
30 —
20 —
37 —
100 — 1755 90
46 10
20
474 40
—
100
1248 27 3636 60
h
150 —
400
558
—
-
—
220 —
276 —
N áro d n í
akce
úč.
Kč
h
1076
400
426 —
63 30
5000 — 1297 10
4600 —
668 43 200 - 1228 — 2050 _
100 —
300 - 3000 —
410 - -
500 —
5000 — 3000 _
82 —
613 - 2630 531 20
1531 70 334 —
420 —
2500 _ 26916 84
613 —
150 - -
2200 —
600 —
100 —
700 —
500 —
2200 —
800 _
1540 20
1453 80
400 —
1021 50
330
2213 70
Kč
D o b r.
378 - -
900 —
100 —
V á n .n a d .
3811 77
2740 —
3852 93
781 93
1581 37 1600 —
89609 98 87086 97 2523 01
Kč
P ře d n á š .
400 —
626 60
990 —
527 25
1 8 68 28
K n ih .
211 30
— —
735 10
M ís tn í
č e s . šk.
631 —
881 20 500 —
600 —
500 —
1091 40
200 —
4148 26
59 60
3439 35 1112 92 2326 63
5254 so 4319 20 935 60
5750 13 5347 28 403 15
3895
M a t . šk.
250 —
500 —
202 50
1500
1500
2260
—
—
9 3 3 0 24
Kč
h
507 60
700 _
500 _
20 _
200 _
100 _
250 _
70 _
424 40
53 - 100 - -
1500 _
573 60
390 _
160 - 120 - 240 500 --50 _
450 -167 20
25 —
97 — 1250 _
850 — 545 _
240 —
1000 _
—
_ 100 _
— 300 _
100 —
576 —
600 — 1083 25
325
200
300
500
500 —
200 —
6135 60 17865 10 3204 65
Matice osvěty lidové za rok 1925.
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory:
Pilin
Huláni
Zústateh
Kč | h
Kč 1h
Kč | h
10249 áO 10249 8(1
6811 18 6648 Id
2094 50 844 7ii
2963
2540 12
12468 19 9298 io
4003 — 2021 8 0
7809 44 7065 18
2869471 31241 1 1
26720 27 25569 Kil
2519 73 1823 30
378265 3761 30
70 Sl. ostrava-mužsliý 17648 82 17501 26
71 sl. Ostiava-žeDsHý 10015 17 2985 25
72 Sl. Dsirava-Zániuelt 2649 34 1542 56
8555 (18 5471 13
73 Skřečoň
Pudlov
Radvanice
Ráj
Raškovice
Ratim ov
Ropice
Rychvald I.
66 Rychvald II.
67 Rychvald III.
68 Ř epiště
69 Sedliště
59
60
61
62
63
64
65
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
13787 93 11361 33
30 2396 06
Staré Město .S ovibgc ' 4602 _
3139
1699 82
Stonava
Suchá Dolni
Suchá Horní
Suchá P rostř.
Šenov
Šibice
Šumbark
Šunychl
Těšín Český
86 Tošonovice Dc
87 Trlíčko Horní
88 Třanovice
89 Třinec
90 Vendryně
91 Věřnovice
92 Vojkovice
93 Vrbice
94 Záblatí
95 Závada
15356 55 15352 14
16590 40 13936 52
5886 84 5654 87
8948 43 8747 49
4719 40 4362 50
20900 11 20161 17
7071 80 5701 79
30978 95 26118 46
. 2000 50 865 72
2260 42 2237 40
1715 _ 1376 12
17726 56 13894 14
3650 _ 3357 50
8424 92 9800 96
2730 90 2441 92
12832 77 12824 28
14006 50 13622 68
1673 7C 1263 9C
936706 68
78965' 26
162 58
1249 ii)
422 88
3169 59
1981 20
744 26
2546 73
1150 47
696 43
21 35
147 56
7302 22
1106 78
3083 63
Místní Na jiné
Mat. šk. čes. šk. školy
Kč 1h
Kč | h
1167 50
771
Kč
h
Kč | h
102
—
360
—
49142
19
300
4108 —
506 —
50 —
522 17
101 —
258 —
200 --666 60
400 —
300 —
2468 40
40 —
200 —
Kč | h
341 85
300
—
3143 iO 1002
50
6500
554 io
—
450
—
—
117 —
4305 70 3361 10
Kč i h
1699 --2978 —
7000 —
1441 JO
416 —
75 —
Kč | h
80
200 —
200 —
140 —
30 —
3659 93
50 —
130 —
2232 35 440 —
806 70 1147 87
882 60
633 33 4564 —
111 —
400 —
400 —
2368 40 213 — 2000 —
24 30
500 —
84 10
5540 70
196 92
860 — 248 99
300 — 183 800 —
91 40
2239 —
4782 05 716 60
338 80
300 —
2388 — 1296 — 8750 10 1340 —
153 —
100
—
2000 -
154 —
771 44
750 —
34 80
235 30
448 1C
2200 —
500 —
197 42
13T
106f —
700 _
162523 J97
26410
500
237 90
150 _
150 _
39224 29
331 'ID
200 —
254 —
Kč | h
Národní
akce
Dobr.
úč.
180 90
1188 13
102 —
1053 40
951 25
210 —
1200 —
1949 86
Ván.nad.
Kursy
225 — 2415
164 —
2629 10
2426 60 844 80
2206 24 1250 —
1439 18
4 41 2703 14
2653 88 188 76
231 97 862 88
200 94
356 90
83 _
738 94 537 25
1370 08
4860 49 7533 86
1134 78
23 02
338 88
3832 42
292 5<
1376 04
288 9(
8 49 2344 9C
383 82 1458
409 8(
14704S 62
Kč | h
Jednáš.
Knih.
3776
16457 90
31
120 —
10091
70
18652
70
482 88
150 —
100 _
30219 65
N a školské, kulturní, n áro d n í a sociáln í p o třeb y vydaly
o d b o ry v roce 1923 celkem Kč 3 4 0 * 8 7 3 * 0 2 *
Peněžní obrat matičních odborů za rok 1923 činil Kč 1, 873.413*36.
Na m ateřské školy vydaly o d b o r y ............................. Kč 49.142-19
na ostatní české š k o lstv í..................................................Kč 43.000‘29
na k n ih o v n y ...................................................................... Kč 16.457'90
na lidovýchovné ú č e ly ...................................................... Kč 28.744‘40
na sociální p é č i.................................................................. Kč 292.743 62
na národní a k c e .............................................................. Kč 12.784-62
100 —
137 50
12784 62
Č innost m ateřských šk o l v ro ce 19Ž5.
M ateřská škola M atice osvěty lidové ve Fryštátě.
Založena v r. 1921. U čitelka M atylda Bernátová, ošetřovatelka Štěpánka Severová. Pedag. správce Ka*
mil Krčmář, správce české obecné školy ve Fryštátě. U m ístěna v jedné m ístnosti
české statný školy. Ve
školním r 1923—24 zapsáno 62 dětí, mez rokem přibylo 5, celkem 67 dětí. P rům ěrná denní navsteva 50 deti.
V yučuje se celodenně. Dle povolání rodičů je 31 dětí dělnických, 12 z rodin úřednických, 11 dětí řemeslni,
ků, 11 dětí vdov, 1 invalidy a 1 obchodníka. P ro d ítk y uspořádána bo h atá vánoční nadílka. N aval dítek do
školy je ta k veliký, že m ístnosti více nestačí.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v H eřm anicích v kolonii jám y »Terezie«.
O tevřena 15. září 1910. U čitelka Bernarda N ohlová, ošetřovatelka M arie Borutová, pedag. správce Jo<
sef N ajzar, odborný učitel. U m ístěna ve dvou m ístnostech vlastní budovy čís. 124 v H eřmanicích. Zapsano
48 dětí. P rům ěrná denní návštěva 36 dětí. V yučuje se celodenně.
Inspekce m ateřsko školy yykonana byla
dne 2. května 1923 okr. školním inspektorem Kar. K apičkou ze Slezské O stravy. Školu navštěvuji výhradně
d ítk y horníků. D ítky provedly dvě divadelní hry, uspořádán jeden výlet a vánoční nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Hlučíně.
stěna
Mezi
učuje
ků, 3
Z řízena 12. září 1921. U čitelka Jindřiška Lacmanová, říd. učitelka. O šetřovatelka A n g B ie lík o v á . Umí*
v dom ě čís. 124 v H lučíně ve dvou m ístnostech. V e školním roce 1922—23 navštěvovalo školu 39 deti.
školním rokem přibylo 37 dětí. V šech zapsaných dětí je 52. Prům ěrná denní návštěva 36 41 dětí. Vy*
se celodenně. Dle povolání rodičů je 19 dětí horníků, 19 řemeslníků, 4 stavitelů, 2 žel. zřízenců, 4 uredni*
vdov. Škola uspořádala slavnost 28. října a vánoční nadílku, při níž všechny dítky byly podeleny.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v H rušově v kolonii jám y »Ida«.
O tevřena v r. 1914. U čitelka Cupalová Irena, ošetřovatelka P etříková Františka, pedag. správce Hans.ián
Rob., říd. učitel v H rušově. U m ístěna ve dvou m ístnostech vlastní budovy čís. 278 v Hrušově. Ve školním
r. 1923—-24 zapsáno 37 dětí; mezi rokem přibyly 4; celkem 41 dětí. P rům ěrná návštěva denní 24 dětí. Vyučuje
se celodenně. V r. 1923 podrobena byla m ateřská škola inspekci p. okr. škol. inspektorem Kapičkou ze Slezské
O stravy. Dle povolání rodičů jsou dítky většinou rodičů horníků. P ro dítky uspořádána 19. prosince 1923
vánoční nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Jablunkově.
O tevřena v r. 1922. U čitelka Josefa Beková, ošetřovatelka Barbora Farníková, pedag. správce Karel Smy*
czek, správce české obecné školy v Jablunkově. U m ístěna ve 3 m ístnostech domu čís. 10 v Jablunkově, ná<
lcžejícího státním statkům . Z apsáno 28 dětí, mezi rokem přistoupilo 6, celkem 34. Prům ěrná denní návštěva
2,8 dětí. V yučuje se celý den. Dle povolání rodičů je 10 dětí želez, zřízenců, 5 dětí úředníků, 9 dětí živnostníků,
5 dělníků, 2 dětí vdov, a po jednom d ítěti poštm istra, trafik an ta a správce školy. — Škola uspořádala slav*
n o st na ukončení školního roku, výstavu dětských prací, mikuláškou slavnost, vánoční nadílku a velikou
vánoční slavnost v radničním sále.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Karvinné na »hranicích«.
O tevřena 1. ledna 1923. U čitelka D rahom íra M ěchovská, ošetřovatelka Emilie K ornasová, pedag. správ;
ce V ítězslav Bayer, řídící české obecné školy v K arvinné na »hranicích«. U m ístěna v jedné místnosti české
obecné školy v K arvinné na hranicích. Z apsáno 67 dětí, mezi rokem přistoupilo 10, celkem 77 dětí. Průměrná
denní návštěva 50 dětí. V yučuje se celodenně. Dle povolání rodičů je 49 dětí horníků, 7 dětí zámečníků, 6
dětí zedníků, 2 děti koksařů, po dítěti tesaře, sedlaře, kočího, školníka, stolaře, holiče a švadleny. Inspekci
školy provedl okresní školní inspektor A nt. K lvaňa z Orlové. Škola pořádala dětské radovánky a vánoční
nadílku.
M ateřská škola slezské M atice osvěty lidové v K arvinn é na jám ě Jindřich.
Založena v prosinci r. 1923. V roce 1923 přeložena z jám y H ohenegger na jám u Jindřich. Učitelka Julie
M acháčková, ošetřovatelka Jenovefa Gilovská. Pedag. správce Bedř. Lacman, správce české školy. Umístěna
v dom ě dr. Larische»Monnicha čís. 907. Zapsáno 79 dětí. Mezi rokem přibylo 5, celkem 84. Prům ěrná denní ná*
vštěva 75 dětí. V yučuje se celodenně, vyjm a soboty. Dle povolání rodičů je 80 dětí horníků, 4 dozorců.
Práce dítek vystaveny byly na lidovýchovné výstavě v Mor. O stravě. Pro dítky uspořádán byl školní výlet,
m ikulášská a vánoční nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v K arvinné na »Sovinci«.
Založena 1 . záři 1923. U čitelka M elanie Bubenková, ošetřovatelka T erezie Potišová, ped. správce Em,
Červený, říd. učitel. U m ístěna ve dvou m ístnostech domu čís. 1163 »Budoucnosti«. Z apsáno 25 dětí, přibylo 6,
Pro dítky uspořádána m ikulášská a vánoční nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Něm . L utyn i u Bohumína.
O tevřena , M ^ d .
M
g
ní M arie Dietlová. O šetřovatelka A nežka teisko^va. I e d a fc .^ ? ^ ^ k<wtcla<t> Z apsáno 45 dítek. Prům ěrná
Umístěna v jedné m ístnosti ceske obecné školy_
,
m t gk ,
d robil v měsíci prosinci 1923 školní insp.
denní návštěva 30 dětí. V yučuje se celodenně. Inspekra
h dítek želez, zřízenců, 5 dítek různých děl,
Ant. Klvafta z Orlové. D le povolám rodicu j
d tó
’n fk x skolnice. Práce dítek vystaveny na l.do,
só5;r- ks& S£w
*—*
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Polské Lutyni.
Založena dne 1. listopadu 1923. UčiteHca ^ cê^ iJ ^ ^ ® e íh V« b ^ n íh o V^ o lS S .* Ž Í1psáIiot‘ 42Vďě?(. Prům ěrná
ce Frant. Adamus řed ceske skaty. > ^
^
^
rodičů je 32 dětí dělnických, 3 úředmeke, 5 živ.
n o s t a í l ^ ^ ^ d ě U smi^romníků! P ro dkiky uspořádána vánoční nadílka.
Mateřská škola M atice osvěty lidové v Petřkovicích na H lučínsku.
Z .W -. * .
ř ííS S S & ř
<1
V V.
u yw u
'***
^ v
.*
Prům ěrná denná návštěva 4.i
hráno dětem loutkové divadlo. O vánocích uspořádán* vanoem nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v RychvalděsPodlesi.
O tevřena 1. prosince 1920 l 'čiíelka M a ri^ K o sa r ova ®j t°ů
I m fs” ě n
11 cd né &’m í s Fno s t? ob e c n í ho
Pavel H arok, nadučitel ceske obecné školy v Ryehvafd
•
řistoup,ilo ], celkem 45 dětí. Průměrná
domu «<!• .5? j K X " £ » E t “ Í T D t e povolání rodičů je 42 dětí horníků, 2 děti zámečníků a 1
&
e ^ I « í 1 k ^ á d a l a dětský výlet, oslavu 28. října a vánoční nadílku.
xi,niQ M íitirP osvětv lidové ve Skřečoni u Bohumína.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v D olní Suché.
O tevřena 1. dubna 1921. U čitelka Josefa BcjSková,
Jos. Tom ek, ředitel otoč. školy v Dol. Suehe. Umístěna
psáno 13 dítek, mezi rokem přistoupilo -5 ,.celk em ■8denně. Během školního roku vykonány tri‘
ceJ
4 báňských úředníků, 1 inženýra, 1 rolníka, 1 zel. zřízence
přírody a slavnost vánočního stromku.
v D o llu /h ^ Z a *
návštěva denní 24 dítek. V yučuje sc celo.
správcem Dle povolání rodičů je 30 dětí horníku,
i zahradníka. U spořádáno několik vycházek do
.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v H o rn í Suché v kolonii jám y ,.Barbora*.
K a ň o v ^ S ě n a P; t m ě
č í f 1 5 ^ Báňské t h u í n í £ 8 * 5 ? ! * J &
fig lS S l^ S t&
S í 45 dětí.
Alc/i školním rokem ubylo 9 dětí, zůstalo celkem 3o děti. P rům ěrná denní navstěva 2? detí. V yučuje sc |)ólodcnnč' m ístnosti m ateřské školy používá k vyučování taiké škola obecná. Inspekci školy provedl okresní
školní inspektor A nt. K lvaňa z Orlové. Dle povolání rodičů jsou d ítk y všechny rodičů hornických, lořadany
dětské radovánky a vánoční nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v P rostřední Suché v kolonii.
O tevřena v r. 1910. U čitelka M elanie Tom ášková, ošetřovatelka Jana Godulová, paedag. správce Jan
Kubeěka, učitel v P rostřední Suché. U m ístěna v jedné m ístnosti závodního domu čís. 246. Z apsáno 27 dětí,
mezi rokem přistoupilo 8, celkem 35 dětí. Prům ěrná denní návštěva 25 dětí. V yučuje se celodenně. Dle po*
volání rodičů je 21 dětí horníků, 4 děti báňských úředníků a 10 jiných na závodě zam ěstnaných dělníků.
Pořádány dětské radovánky, slavnost na ukončení školního roku, vycházky do lesa,
mikulášská a vánoční
nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Šibici u Českého Těšína.
O tevřena dne 15. května 1923. Řídící učitelka Štěpánka Pardyloyá, ošetřovatelka M arošová Zuzana.
U m ístěna v jedné m ístnosti m ajitele domu K. A lexandra v Šioici. Z apsáno 24 dětí, mezi rokem přistoupily
4- celkem 28 dětí P rům ěrná denní návštěva 22 dětí. V yučuje se celodenně. Dle povolání je 19 d ětí želeiznič*
nich zřízenců, 5 dětí nádenníků, 2 d ěti úředníků, 1 dítě pekaře a 1 dítě vdovy. Během školního roku uspořá*
dán výlet do M ostů u Jablunkova a na Šance, m ikulášská nadílka a vánoční slavnost.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Šumbarku.
O tevřena dne 1. června 1921. U čitelka Eliška N ováková, ošetřovatelka V lasta Mirvtělová, paedag.
správce A dolf Sobek, řídící učitel české školy v Šumbarku. U m ístěna je ve dvou m ístnostech obecního do*
mu čís. 37 v Šumbarku. Z apsáno 32 dětí, mezi rokem přistoupily 2, celkem 34 dětí. Prům ěrná denní návštěva
26 dětí. V yučuje se celodenně. Inspekce školy provedena byla dne 16. dubna 1923 p, okr. škol. inspektorem
A nt. Klvaňou z Orlové. Dle povolání rodičů je 21 dětí horníků, 7 dětí dělníků, 1 dítě obchodníka a 3 dítky
úředníků. U spořádány dětské radovánky, mikulášská a vánoční nadílka.
>
M ateřská škola M atice osvěty lidové ve Vrbici u Bohumína.
O tevřena V r. 1911. U čitelka Ladislava N ováková, ošetřovatelka Aloisie V arkoěková, paedag. Správce
K arel H anka, řídící české školy ve Vrbici. U m ístěna ve dvou m ístnostech vlastní budovy čís. 79 ve Vrbici.
Z apsáno 35 dětí, mezi rokem přistoupily 2, celkem 37 dětí. V yučuje se celodenně. Prům ěrná denní návštěva
v létě 35, v zimě 27. Inspekce školy vykonána v lednu 1923. Dle povolání rodičů jest 26 d ětí zaměstnanců
stát. drah, 7 dětí horníků, 3 děti dělníků a 1 dítě obchodníka. Pořádány: letní dětská slavnost, oslava narozenin
p. presidenta, oslava 28. října, při kterýchžto
oslavách přednášely děti básničky, zpívaly písně a předná*
šely různé hry a tance. O vánocích pořádána vánoční nadílka.
M ateřská škola M atice osvěty lidové v Z áblatí u Bohumína.
O tevřena v r. 1910. U čitelka M arie Králová, ošetřovatelka A málie Peřichová, paedag. správce Fr.
Tam ele, učitel obecné školy v Z áblatí. U m ístěna ve vlastní budově v domě č. 138 v Záblatí. Zapsáno 33
dětí, mezi rokem přistoupily 2, celkem 35 dětí. P rům ěrná denní návštěva 28 dětí. V yučuje se celodenně.
Dle povolání rodičů je 38 dětí dělníků, horníků a železničních zřízenců, 4 d ítk y
živnostníků.
Pořádán
školní výlet, na němž tančily dítky různé národní tance a hrály různé hry. Školní rok ukončen výstavkou
výtvarných prací dítek. O beslána lidovýchovná výstava v Mor. O stravě výtvarným i pracem i dítek. O vá*
nocích uspořádána nadílka a strom ečeki
i
*
*
*
Seznam osob, jež slezská Matice osvěty lidové na svých ústavech zcela
neb částečně v r, 1923 odměňovala.
V yšší prům yslová škola slezské M atice osvěty lidové v K arvinné.
1.
2.
3.
4.
5.
Inž. Václav Ladislav, ředitel.
Inž. V áclav Šimák, profesor.
Inž. M ax Černý, profesor.
Josef Jiruš, profesor.
Václav Nechvílka, profesor.
6. Josef . N ápravník, výp. profesor,
7. Josef Liškutín, výp. profesor.
8. Boh. Žabský, výp. profesor.
9. Frant. Toušek, výp. profesor.
10. Frant. H rubá, kancel. síla.
M istrovská škola stro jn ick á slezské M atice osvěty lidové v K arvinné.
11. Inž. Václav Ladislav, ředitel.
12. Inž. Václav Šimák, profesor,
13. Inž, Max Černý, profesor,
14. Josef Jiruš, profesor.
15. Václav Nechvílka, profesor.
16, Václav Průša, výp, profesor.
17. F rant. Štefaník, výp. profesor.
18 M UDr. Jan Babiček, lékař, výpom ocný učitel,
19. Jan Feilhauer, stavitel, výp. učitel.
20. Alfons A ppelt, výpom ocný učitel.
21. E duard K rasnitzky, výp. dílovedoucí.
22. Jan G iirtler, výpom ocný dílovedoucí,
České reform ní reálné gym nasium v Českém Těšíně.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
K onstantin Petřík, ředitel.
Karel Sobek, profesor.
Dr. Lad. Dlouhý, supi. profesor.
Jan V ašátko, supi. profesor.
Boh. M acák, supi. profesor.
M et. Tesař, supi. profesor.
Dr. Emilie NovákovásForm anová, profesorku,
Václav Průša, výp. profesor.
Alois G eryk, výp. učitel.
M agda V ozihnojová, výp. učitelka.
J. H ájková, výp. učitelka.
Josef Rucký, školník.
O becné školy:
t-
r-> v,,
H r ř iv i
39 Alois Zdobinský, správce školy, Hor. Lomná.
37 Josef D vořák, správce školy, H orní Lomná.
38. Josef Smejkal, učitel, N ýdefeG luchová.
41. t d , Krygel, u citei, iNycieK.
M ateřské školy:
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
U čitelky:
Jindřiška Lacmanová, Hlučín.
M arie Šlapetová, H orní Suchá.
M arie Králová, Z áblatí.
Ladislava N ováková, Vrbicc.
M arie Košařové, Rychvald »Podíesí«.
D rahom íra M ěchovská, K arvinná na hranicích.
Josefa Bejčková, D olní Suchá.
M atylda Študlarová, Fryštát.
Josefa Beková, Jablunkov.
Eliška Chudobová, Staré Město u Fryštátu.
A nežka Palarčíková, Skřečoň u Bohumína.
Štěpánka Pardylová, Šibice u Čs. Těšína.
M elanie Bubenková, Karvinr.ásSovinec.
Jóža H oráková, M arklovice u F ryštátu.
H elena N ěmčíková, Polská Lutyně.
Julie M acháčková, K arvinná »Jindřich«.
Bernarda N ohelová, Heřmanice.
Eliška N ováková, Šumbark.
A rnoštka D rahokonpilová, Petřkovice.
M arie Dietlová, N ěm ecká Lutyně.
Irena Cupalová, H rušov »Ida«.
Melanie Tom ášková, Prostřední Suchá.
Opatrovnice:
64. M arie Bieliková, Hlučín.
65. Kristina Káňová, H orní Suchá.
66. Am alie Peřichová, Z áblatí u Bohumína.
67. A loisie Varkoěková, Vrbicc.
68. M arie Válečková, Rychvald »Podlesí«.
69. E m ilie Kornasová, K arvinná na hranicích.
70. Em ilie Koběrská, Dolní Suchá.
71. Irena Severová, Fryštát.
72. Barbora Farníková, Jablunkov.
73. Frant. Zubková, Staré M ěsto u Fryštátu.
74. K arolina Pospíšilová, Skřečoň u Bohiímína.
75. Zuzana Marošová, Šibice u Českého '1 čšína.
76. Terezie Potyšková, Karvinná*»Sovincc«.
77. Božena G rygarová, M arklovice u Fryštátu.
78. A n n a Helisová, Polská Lutyně.
79. Jenovefa G ilovská, K arvinná »Jíndřich«.
80.
81.
82.
83.
84.
V lasta M intělová, Šumbark.
M arta Krakovková, Petřkovice.
Žofie Slašěoková, Něm . Lutyně.
Frant. Petříková, H rušov »Ida«.
Jana Godulová, Prostřední Suchá.
Pedagogičtí správcové:
85.
86.
87.
88.
89
90.
91.
92.
93.
94.
}
F rant. Tam ele, správce školy, Záblatí.
K arel H anka, řídící učitel, Vrbice.
_
Pavel H arok, naduěitel, Rychvald »Podlesi«.
V ítěz. Bayer, řídící uě., K arvinná na hranicích.
Josef Tom ek, ředitel obč. školy, Dolní Suchá.
K arel Študlar, učitel, M arklovice u Fryštátu.
Frant. A dam ec, řídící učitel. Polská Lutyně.
Bedřich Lacman, řídící učitel, Karvinná.
Josef N ajzar, odborný učitel,^H eřm anice,
Kamil K rčm ář, říd. učitel, Fryštát.
95
96.
97.
98.
99
100.
101.
102.
103.
Karel Smyczek, řídící učitel, Jablunkov.
Rud. Staš, správ, školy, St. M ěsto u Fryštátu.
Em. Svoboda, řídící školy, ve Skřečom u Boh.
Em. Červený, říd. učitel, K arvinná »Sovinec-',
A dolf Sobek, řídící učitel. Šumbark.
Karel K rystýnek, řed. obč. Školy, Petřkovice,
Karel Březina, naduěitel, N ěm ecká Lutyně.
R obert H anslián, řídící učitel, H rušov »Ida«.
J. Kubeěka, řídící učitel, P rostřední Suchá.
Lidová výchova:
Í04. M etoděj T esař, referent pro lidovýchovu a
správce odbočky ústřední kanceláře v Čs.
Těšíně.
105. Blažena Černocká, úřednice odbočky ústřed.
kanceláře v česk ém Těšíně.
Ú střední kancelář:
106.
107.
108.
109.
Frant. O nderka, ředitel.
A ntonín H ořínek, tajem ník.
Frant. Sedláček, účetní.
Emilie Fikáčková, úřednice v účtárně.
110. Božena Šustová, úřednice.
111. M arie Boturová, úřednice.
112. Emilie M atějová, výpom. síla.
113. Anna Jelínková, posluhovačka,
f
70 Alfons A ppelt, výpom ocný učitel.
17. Frant. Štefaník, výp. profesor.
„řitel
21 Eduard Krasnitzky, výp. dílovedoucí.
18. M U D r. Jan Babiček, lekar, výpomoc y
•
G iirtlcr, výpom ocný dílovedoucí.
19. Jan Feilhauer, stavitel, vyp. učitel.
U . Jan o " 1
jv
České reformní reálné gymnasium v Českém Tetine.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
09 Dr. Em ilie Nováková=Form anová, profesorku.
“ 0 y áclav p r ůša, výp. profesor.
- Alo;s G e ryk, výp. učitel.
• • Magc(a v ozihnojová, výp. učitelka.
-•
H ájková, výp. učitelka.
• )o { Rucký gkolník.
”
.
Konstantin Ie t rik , ředitel.
Karel Sobek, profesor.
Dr. Lad. Dlouhý, supi. profesor.
Jan Vašátko, supi. profesor.
Boh. Macák, supi. profesor.
Met. Tesař, supi. profesor,
Obecné školy:
35. Em. Dvořák, správce školy H rčava.
39.
*
M osty u jablunkova.
“ • *■»«* • » * Ní'<i' k' G,“ ho” -
38* Josef Smejkal, učitel, Nýdek»Gluchová.
Mateřské školy:
Opatrovnice:
, .. ^ .
(^4 M arie Bieliková, Hlučín.
42. Jindřiška Lacmanová, Hlucm .
• R }st}na Káňová, H orní Sucha.
43. M arie Šlapetova, H orní buchá.
^ A m alie Peřichová, Z áblatí u Bohumína.
44. M arie Králová, Zablati.
67 A loisie y arkočková, Vrbice.
45. Ladislava N ováková, Vrbice.
M arie Válečková, Rychvald »Podlesi«.
46. M arie Košařová Rychvald »Podle»wc.
■
Kornasová, K arvinná na hranicích.
47. Drahom íra Mechovska, K arvm na na hranicích.
6^.
Koběrská> Dolní Suchá.
48. Josefa Bejčková, Dolní Sucha.
Jrena Severová, Fryštát.
49. M atylda Študlarova řry sta t.
Barbora Farníková, Jablunkov.
50. Josefa Beková, Jablunkov.
•~
. Zubková, Staré Město u F rystatu.
51. E liška Chudobová, Staré Město ”
74' Karolina Pospíšilová, Skřečoň u Bohumína.
52. Anežka Palarcikova, Skrecon u Bohumína.
^ Zuzana Marošová, Šibice u Českeho 1 esma.
53. Štěpánka Pardylova, Šibice u C.s. Tesm a.
Terezie Potyšková, Karvinná»»Sovmec«.
54. M elanie Bubenková, Karyinna*Sovinec.
■
Grygarová, M arklovice u Frystatu.
55. Jóža H oráková, M arklovice u F rystatu.
77. ^ e n a ^ r y g ^ ^
^
56. Helena N ě m č í k o v a , Polska Lutyne.
Jenovefa G ilovská, K arvinná »Jindnch«.
57. Julie M acháčková, K arvm na »Jindnch«.
58. Bernarda Nohelová, H eřmanice.
Vlasta M intělová, Šumbark.
59. Eliška Novákova, Šumbark
81' M arta Krakovková, Petřkovice.
60. Arnoštka Drahokoupilova, 1 etrkovice.
fi2 žo fie glaščoková, Něm. Lutyne.
61. M arie Dietlová, N ěm ecka Lutyne.
■ F ran t p c tříková, H rušov »Ida«.
62. Irena Cupalová, H rusov »lda«.
04' j
Godulová, P rostřední Suchá.
63. Melanie Tomášková, Prostředni Sucha.
84. Jana u o a u io v ,
Pedagogičtí správcové:
85.
86.
87.
88.
89.
ví , v-ui„+í
Frant. Tamele, správce školy, Zablati.
K arel Hanka, ndici učitel, Vrbice.
Pavel H arok, naduěitel, Rychvald »Podl
.
Vítěz. Bayer, řídící uč. K arvinná na hranicích.
Josef Tom ek, ředitel obc. školy, Dolní Sucha.
R KS.
%
95 K arel Smvczek, řídící učitel, Jablunkov.
95. ^
^ skoly> St M ěsto u Frystatu.
•
Svoboda, řídíeí školy, ve Skřecom u Boh.
•
• ^
.
u 5itel, K arvinná »Sovinec-/.
98.
E m ^ rv e n y ,
l|6 it; L Šumbark.
.
( K s týnek íe d . c bč. Školy, Petřkovice.
!S:
3 *
&
8 1 ? S . S . , n * » « .i.
94. Kam il Krčm ář, říd. učitel, Frystat.
Lidová výchova:
,04. M sioděj Tesař,
Pro lid o v ý c h o v u .
správce odbočky ústřední kancelare v Cs.
Tcšínc
105.
kanceiare
Ústřední kancelář:
„ , ,
v
i
106. Frant. O nderka, reditcL
107. Antonín H orinek, tajem ník.
108. Frant. Sedlaček, ucetni.
.
109. Em ilie Fikáčkova, úřednice v uctarne.
110
m '
n2.
11 3
U jt
Božena Šustová, úřednice.
M arie Boturová, úřednice.
Em ilie M atějová, výpom. síla.
Anna Jelínková, posluhovačka.
A.nna
***
Příjmy.
Zpráva účetní a pokladniční
Kč
Kč
h
Vyšší průmyslová škola strojnická v Karvinné:
19.960
Školné a p o p la tk y .........................................................
Mistrovská škola strojnická v Karvinné:
13.400
Školné a p o p la tk y .........................................
Subvence na strojnické k u rsy.....................
84
19.600
6.200
České ref. reál. g y m n a siu m Č e s k ý Těšín:
84
15.900
Školné a jiné p říjm y .........................................
18.383
Nájemné z budov a pozemků
95
Běžné příjmy:
942.935
15.861
29.093
33.383
17.870
30.590
10.539
Subvence, příspěvky korporací, spolků:
S la v n o s t i......................................................
Příspěvky jednotlivců
„
zakládajících čle n ů .................
„
členské o d b o r ů .....................
Všenárodní sbírka 1. leden 1923 . .
„
1. leden 1924 . . .
Snáška
07
40
86
90
60
01
97
1,030,274
1,154.119
60
93
Vydání.
za správní rok 1923.
1 » j----------------------------------------
h
Kč
Kč
h
109.469
18
143.590
26
138.904
20
I. Školství.
Vyšší průmyslová škola slrojnickó v Karvinné.
Sociální péče . ............................. .................... • . ■ ............................ .... •
Úrazové pojištění ...............................................................................................
Mistrovská školai strojnická v Karvinné:
České ref. reál. gymnasium Český Těšín:
Sociální p é č e .............................................................. ■
.......................
49625
02
1.005
4.240
52.598
80
36
2.000
46.278
1.600
2.465
7.295
85.950
68
76.704
8.500
16.100
11.956
25.643
58
70
72
16
44
18
České reálné gymnasium v Orlové:
1.000 —
Občanské školy:
2.105
52
144.506
35
221.139
19
85-256
57
845.971
27
Obecné školy:
Udržování školních budov, pojištění čištěni a nájem . . . . . . . .
18.934
23.716
3.598
98.256
80
98
57
149.007
55
22.995
20.380
2.277
4.652
21.626
50
16
06
34
58
19.553
80
2.880
2.878
57.032
62
15
Mateřské školy:
Na Těšínsku:
200
Na Hlučínsku:
200 —
2.712 —
Pensijní a nemocenské p o j i š t ě n í ................ ........................................ • •
Příjmy.
Kč
h
Kč
P ře n o s ....................
1,154.119
60
4.800
_
106.733
40
26.102
70
2,025.079
41.896
03
3,358.730
99
Kočovné k i n o ...........................................................................................................
Těšínský, Slezský a Moravský kalendář 1922
.........................
.
»
»
n
»
v
1923
.....................................
n
ii
n
n
a
1924
.....................................................
734
60
30.363
10
75.635
70
19.232
60
2.469
—
496
—
1 245
—
2.660
10
1,194.625
36
774.919
76
14
Prodej kalendáře a in se r c e .................................
Různé příjmy
Odznaky
................................. ....
. . . .
..................................................................
Pohlednice
...........................................................................................
Legitimace
................................................. ............................
Matiční p u b lik a c e ..................................... ................................
h
Pohledávky :
Poštovní úřad šekový č. 42.166 a 19.782 ............................................. ....
Peněžní ústavy .................................
Průběžné ..............................................................................
55.534
Pokladní zbytek z 31./12. 1922 .........................................................
Úhrnem ....................
|
II
26
1
VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ,
F r a n t i š e k K l i i n á n e k , v, r.,
E d u a rd
pokladník.
II. jednatel a finanční
F r a n t i š e k S e d l á č e k , v, r.,
účetní.
Revise
provedena
a
SLEZSKÁ OSTRAVA,
J o s e f R y c h t á ř s k ý , v. r.,
revisor-
Vydání.
Kč
*
1
Přenos . .
Kč
h
845.971
27
190.051
80
Lidová výchova:
Osobni náklady na přednášky a j........................................................... • •
C e s t o v n é ......................................... • , • • • •. ■ • • • • ; .....................
Přednášky, čítárny, podpory udělene odborům na lidovýchovu . . .
Knihovny, lidové četby, výstava a propagační b r o ž u r y .........................
Loutková divadla na Těšínsku a H lu č ín sk u .............................................
S k io p tik o n y ..................................................................................................
■
Kočovné kino .............................................................. ........................................
46.645
3.025
16.822
22.333
4.270
2.725
423
50
33
94
24
98
72
13.248
29
80.556
80
4.744
07
2.025
60
6.769
67
20.432
54.793
25
03
75.225
28
97.141
6.795
11
103.936
11
1,201.436
864.133
47.814
93
55
75
2,113.385
23.391
23
63
3,358.730
99
Těšínský, Slezský a Moravský kalendář 1923:
Doplatky účtů .......................................................................................................
Těšínský, Slezský a Moravský kalendář 1924:
Redakční a administrační výlohy: Tisk, štočky, inserce a jiné
. . .
Různá vydání:
K v ě tin y ...................................................................................................................
Výlohy agitaění a propagační činnost:
Osobní n á k la d y ..................................................................................................
Věcné výlohy . . .
................................................................. ....................
Správní výlohy:
Kancelář ústředního výboru ve Slezské Ostravě a v Českém Těšíně
Osobní náklady a slu. n é ..................................................................................
Věcný n á k la d ......................................................................................................
Pohledávky:
Poštovní šekový úřad (čís. 42.466 a 19.782 .....................
Peněžní ú s t a v y ......................................................................
P r ů b ě ž n é ................................................. ................................ ............................
Pokladní zbytek z 31. prosince 1 9 2 4 .....................................................
|
Ú h r n e m ...............
dne 16. února 1924.
D r . F e r d i n a n d P e l e , v. r.,
Suský, v. r.,
referent.
starosta.
F r a n t i š e k O n d e rf c a , v. r ,
ředitel.
vyúčtování
shledáno
Správným,
dne 2. a 3. června 1924.
V la s ta K ro čk o v á , v. r.,
revisorka.
R o b e r t H u v a r , v. ř.,
revisor.
C/5
O
“t
p,
<
<
(J)
(O
CA<
w
fD O
n
o
85
O.
3
| £
CA
o
5*r
S
< SP
5 «**
o
Cfi W< 3*
..
^
3
3 t“
S TC
fD<
I
?r
3
pr
P
P
o<
»
-•
e
3
9
O
<
o<
fD-
►
1
3
H?•
S5<
fD
CA
PC
*<>
3
CA
X
C
P
O
a
fD
PC
N
CA<
K*
O CD
P ro
to
05
!
2
<
?c
n
o
<3
3
3
CA<
2 n §v> ■«
3.
2P > M®í ?r §'
p > 3
*<s
"t CA< CA
c<<’rq 05-l(li
w r-
£
Cřq
X)
rD
<
03
3
— » '? r fí-
E
p
< s•
"
O
a*
r>
pc
=
<**
CA<
o
o ■a 2PC
^
*<*
3* p 0*0-0
*< cřq os <*
3
p
P
03
o< . cl
H
3
7-
Hj
»-*
03
3
o
0< XI 2
3*
Jd 5r-f-0
B —Ji
I &= *
-• O
o <—•
K
3
** O
< p.
PC
5? <
0
PC
O
<
fD
e. co
o<
fD
?
CL
m
fD
N
3
co
(0
CO —
O 4~
CL
ř—
QJ,
f><
O
j? r
<
m
<
rm
co
P
>'
7
O
co
CA
2 5-1*
<
H
XJ
>
<
>
sr o
o r><
CL
p»
IO
£. w
o
s
fis.
3
O
P
oj
<
‘C
?r
3
9*
W
CL
£
e
O
p
— <1
N
p
05
3
O-
(/i
3
3 vs
n*
fD-
CJ
o
o*
3
O
C
CA
sr r
O
CO
Ol
co
to oO l
CO
to
O
co
H
>
<
m<
'Z 50
CL
3
fD
fD
S°
CL
N
0
2
řf
D.
05 -
3
CA
■o
■n
OJ.
<
3
<5
C.
3
O
P
3
rj*
CA<
&
•“*< PC
to
4^
to
to
GC
o o* —
CA
^1
fD
p'
CA
5. X
00 3
2 <
r»
o
►i
TJ
n<
Z
fD< p .
w.
C «'
n>
3
CA
sc
fD '
*0
"t<
co
3
fO *<
4*
a. 0
3
fD
CL
O
■n
PT
03
3
3
<
^
fD»
N
0 5 o
p
E cr
<
6 3-
<s
CA
pr
«<
pr
P*
3*0
o 2<
o
3*
n<
<D
3
C«
p
řp oofD
a
CA
C
a
•t
C
CA 5 *
T3 <
N O
O*
0
<
*0
fD
N
PC
* ť"
03
fD<
<
PC
p
to
^ to
w to
to
CO
p 5s *
o g
CA
K*
O
*t
X3
O
*“t
p
o
fD
3
0p.
n<
<—1
O
ji
hj
3-
fD
H
CO
IO
fD
o
o. a
CO
to
^ 00
o to
P '
r>
n>
*-t
<
3
P
4* CO
co
ro
05.
Ó
ÍO 61
o 00 o
N
*
03
to to 00
co co co
© ^ to
03 b CD O O
yt a 'jí
CD
CO
<1 co
p\ o
nJ
01 05
CL
j3) W
CO
<D
CO
CO
'O-4 O O05
—
to
4^
CO
*—
—0
CO
05
io
4 w^
^
O
S
CO CO
CO CO
-a o
4»
— co o
o
to
CO
lo čo 60 o
co 00 ^ to
OJ co o
o
-
OJ
H
00 CO '•l
co
Ol
05
o OJ
—
7^
o<
Budovy
osvěty
lidové.
Poznámka
Matice
Umístnění
Převzala, 13./10. 1906
Ú. M, Šk. v Praze
slezské
Majitelkou
od
obec. škola
účely
Výměr
16.-7. 1902
pro školské
Parcely
14 a 38 m2
Převzala 16./10. 1907
Ú. M. Šk. v Praze
a pozemky
st. p. č. 38, zahr.
237/15, pole č. 237/26
obec. škola
Budova,
pozemek
583
15.-11. 1906
Místo
463
20 a 95 m2
školní budova
st. p. č. 77/2, role
č. 77
mateř. škola
Rychvald-Podlesí
49
1909
50
5 a 39 m2 l.-io.
školní budova
č. 90/2
Volovec
204
obec. škola
školní budova
1910
Záblatí
1.-1.
Poremba
Orlová
Rychvald-Alpínka
Bohumín 1.
pozemek
školní budova
školní budova
školní budova
školní budova
StaréMěsto u Frýdku školní budova
644
495
420
173
502
753
358
č. 542/10,
rok 542/11
st. p. č. 755, role
188/3
č. 549/20, 1780/7
st. p. č. 525. role
478/21
21 a 63 m2
6 a 61 m2
43 a 16 m2
15 a 60 m2
25.-4. 1918
1.-7. 1911
2.-4. 1911
3.-9. 1910
mateř. škola
reál. gymn.
obec. škola
Převzala l./l. 1916
Ú- M. Šk. v Praze
Převzala 28./4. 1914
Ú. M. Šk. v Praze
216, zahr.
1255/3
344
role č. 460/16,
460/27,460/28,460/29
27.-7. 1918
mateř. škola
Pro stavbu
pro
školy
1922 prodány
pro stavbu
státu
mateřské
školy
Darován státu pro stavbu školy
Část odprodána státu
stavbu škol
Odprodán
V roce
Určen před válkou pro stavbu
občanských škol ve Frýdku
882
5 a 15 m2
mateř. škola
18.-9. 1923
22.-3. 1923
13.-3. 1923
1922
1922
mateř. škola
mateř. škola
st. p. č. 14/1, zahr.
č. 20/1
27.-7. 1918
st. p. i. 392, pole
306/4
č. 14/3, zahr.
č. 20/1
189
st. p. č. 103, pole
č. 15, 79/1
pare. č. 1533/3,
1535/2, 1533/1
37 a 46 ma
pare. č. 208/13
419
pare. č. 314|44, 315/44,
48/46, 347/40, 20 a 90 m2
83V 349/45, 3317/47.
43
pare. č. 1154/36 31 a 40 m2 4.-9.
pare. č. 80512, 808, 811,
812, 822, 790/2, 799/4,
18.-12.
799/5, 803/2
35
st. p.
15.-8. 1918
mateř. škola
57 a 55 m2
55
Frýdek
školní budova
334
6 a 38 m1
10.-4. 1910
č. 811 2, louka 812/2
školní budova
Hrušov
školní budova
č.
139
Dolní Tošonovice
Hrušov
školní budova
88
č.
obec. škola
Hrušov
školní budova
st. p.
24.-1. 1910
Pudlov
pozemek
231
13 a 41 m2
Hrčava
pozemek
obec. škola
č. 462/8, louka 463/3
Třinec
pozemek
207
22.-6. 1910
112
Hradiště
pozemek
79
školní budova
Pol. Lutyň
školní budova
1
1
1
1
1
3
Vrbice
Hlučín
OJ
4^
3i«
c£>
OJ
00
31-3
00
►
-*
to
co
oto
to
3J*
O
w
C
Osn
4^
OJ
C£>
O l
3tc
*-4
O l
00
00
t—
*
1
05
1
1
1
24 a 30 m2
Kni
hovní
vložka
to
to
1
4^
OJ
^1
Ol
31-3
Číslo
domu
oo
00
co to
CO00
1
Turistika na Těšínsku.
I.
Na první pohled zdá se, že turistika a lyžařství nemá žádné spojitosti s jinakými
osvětovými snahami a kulturní činností slezské Matice osvěty lidové. A přece jest tomu ta k !
Turistika a lyžařství vychovává nám nové pokolení, jež dbá své tělesné i duševní
zdatnosti více — než pokolení starší; jež svou zdatnost občas zkusí a změří s obtížemi a pře
kážkami a jež za účelem zvýšení výkonnosti začíná vystříhati se stále více škodlivin : alkoholu,
nikotinu a karbanu.
Zajímavo jest pozorovati rozdíl mezi oběma pokoleními, když se tak někdy v neděli
časně z rána setkají. Jedni jdou z barů, kaváren a tanečních místností; krok jest vrávoravý,
držení těla malatné, zrak mdlý; vzdor kožešinám každého mrazí a odtud chvat do postele.
Druzí s baťochem na zádech, lyžemi na ramenou v poměrně lehkém šatě chvatají k nádraží;
tělo jest po řádném spánku odpočato, krok pružný, oko zářící. Cílem jsou hory, kde v jasu
slunečním, někdy také v počasí bouřlivém, ale přece úchvátném, bude ztráven den.
Ač turistika a lyžařství není výhradnou vymožeností obyvatelů měst, ježto i ve vesnicích
nalézáme výborné turisty — přece jenom tito pro zmínění pěstují ji a také potřebují ji daleko
více. Po celotýdenním pobytu v kancelářích, dílnách a jiných uzavřených místnostech potřebují
daleko více pobytu ve volné přírodě, pohybu v čistém vzduchu, v lesním stínu a slunečním jasu.
A ty hory, do kterých chvátáme, ty jsou součástí naší vlasti, v nich bydlí náš lid, jenž
vede těžký boj s přírodou o své žití; mnoho práce a námahy ho stojí, než urve zemi to zrno
a skývu chleba, než ochrání své políčko před záplavou vody neb úrodu před zvěří, než vydělá
ruční prací v lesích a vožením groš potřebný na zakoupení dalších potřeb životních. A raztoky
horské, úbočí, místy i hřebeny jsou plny roztroušených chaloupek, v nichž lid ten žije za
nízkými malými okny.
A ta rozptýlenost, roztroušenost má za následek, že pomaleji než jinde vniká sem do
těch chaloupek uvědomění, vzdělání, kniha a časopis.
A s tím lidem svede turistu i lyžaře náhoda leckde; často naskytne se oběma příležitost
nahlédnouti do těžkého života horala, poznati jeho radosti i trampoty; často může poraditi,
poučiti, pomoci. Tím přispěje, že uvědomí si lid ten, že patří k témuž národnímu celku
i státnímu.
Proto má turistika na Těšínsku, ve slezských Bezkydech tak eminentní význam národ
nostní, ježto zde mnoho zmeškáno bylo, ježto nás předešli Němci, částečně i Poláci, a leckde
již zakotvili, na mnohém místě zjednali si vliv, získali jednotlivce, kteří pak pracovali pro ně.
Něco bylo již i zde od převratu vykonáno. Však dosud málo. Jest pak potřebí dvojího:
jednak stále a intensivně šířiti známost o slezských Bezkydech; vychovávati turisty i dorost
a učiti je, by hledali ta krásná místa a jejich zákoutí; konečně umožňovati jim pobyt stavbou
českých útulen.
Stalo se mi velmi často, že byl jsem dotazován, že dával jsem radu a činil projekty
jednotlivcům i společnostem; slyšel jsem slavnostní sliby, že příště půjde se do slezských
Bezkyd a ve skutečnosti — šlo se ušlapanou cestou, za ostatním množstvím turistů jinam.
Jsou jednotlivci, kteří Bezkydy slezské již znají a rádi se do nich vracejí. U ostatních
existuje pouze jakési nejasné tušení, že zde na Těšínsku máme krásný kraj horský; že v něm
žije dobrý lid — součást to národa našeho; čeká se však — až prvým zdařeným výletem
se i u těch všech ostatních rozjasní a oni najdou zalíbení.
Vždyť přece jsou slezské Bezkydy velmi snadno přístupny; je-li někde potřebí kráčeti
déle od stanice k úbočí, máme jinde stanice tak výhodně položeny, že ihned od nich začíná
stoupání. Cesty turistické jsou většinou dobře upraveny, označkovány a nápisy opatřeny, takže
nemusí se obávati zbloudění ani ten, kdo poprvé se sem pustí.
Rovněž o posilnění a odpočinek, případně i o ochranu při nepohodě jest již ve slezských
Bezkydech postaráno. V nástupních stanicích jest již řada dobrých hostinců, kde českého
turistu rádi vidí i obslouží a ve všem mu vyjdou vstříc. V horách samotných máme značný
počet útulen; většina jest postavena Beskidenvereinem, jenž obsadil již mnohé význačné body.
I my jsme postavili již některé: tak dvě soukromé na Gruni (Charbulákova a Vavrečkova)
a spolková na Prašivé, postavena odborem Klubu čsl. turistů ve Frýdku.
n.
Ú tulny.
K otázce dalších útulen v Bezkydech uveřejněno bylo v poslední době několik hlasů
v časopisech ostravských i mimoostravských. Zdá se, že rok 1924 bude rokem pilné práce na
všech stranách. V slezských Bezkydech dokončí prvou část stavby odbor orlovský na V. Polomu.
Odbor slezsko-ostravský rozhodl se a zadal již stavbu na Ropičce, jež má rovněž letos býti prove
dena. Odbor mor.-ostravský začal již se stavbou v zadních horách moravských. Prvé dvě útulny
postaveny budou v oblasti působení slezské Matice osvěty lidové. Jejich uskutečnění jest
nanejvýše potřebno. Ztrávil jsem v okrese jablunkovském a těšínském 12 roků, poznal jsem
České státní obecné a občanské školy ve Fryštátě.
jejich domorodý lid a zněmcenou a popolštěnou inteligenci. Tento domorodý lid to byl, jenž
vydržel nápor Poláků při plebiscitu, připravovaném před několika lety a jenž nejvíce při tom
trpěl. Nebylo-li tehdejší naše horování pro Těšínsko a Jablunkovsko pouhým chvilkovým
vzplanutím, chceme-li se těmto předním bojovníkům aspoň trochu odvděčiti — postavíme
jim ony dvě chaty turistické a pilnou návštěvou prvých 3—4 let upevníme svazky naše
s tímto krajem.
Tam do zastrčených údolí a raztok vysíláme své pionýry vzdělanosti české — matiční
a menšinové učitele a žádáme, by tam vydrželi, kde sami bychom nezůstali ani týden. A ti
mají nejen ve škole pilně učiti, nýbrž i pracovati mimo školu. A všem těm bude posilou při
jejich namáhavé práci, když budou moci ukázati na českou práci v horách, na návštěvu turistů
a lyžařů, na možnou pomoc jejich.
Tím zajištěna bude také východní hranice naše pro případ budoucí nějaké zápletky.
S nepřátelským smýšlením Poláků musíme počítati stále ještě. Jejich pravé smýšlení ukazuje
se i při turistice a lyžaření. S Němci a Maďary se zde již setkáme v m nohém ; pouze s Poláky
ne — ježto nás nechtějí znáti.
Ani mne nenapadá horovati proto, by některý Polák byl počeštěn; však pracovati
musíme k tomu, by vráceno nám bylo, co odňato bylo nám ve chvíli zapomenutí a slabosti.
Na Těšínsko a Jablunkovsko zapomněli jsme již jednou; bylo to v letech sedmdesátých a osm
desátých minulého století, kdy nedali jsme mu českých učitelů a kněží. Nesmíme zapomenouti
podruhé na ty, kdož tam za nás pracují.
Jest však samozřejmo, že podniky turistické nelze stavětí jedině s hlediska národnostního.
Musejí býti splněny a dány také předpoklady s hlediska turistického. A že tyto jsou dány,
zjistíme, všimneme-li si trochu kraje, kde mají býti postaveny.
III.
Kraj m ezi O lzou a M orávk ou .
Jedeme-li vlakem z Frýdku do Těšína, vidíme, jak za sebou jdou vrchy: Prašivá, Kičera,
Godula, Javorový a mezi oběma posledními trochu vzadu Velký Lipový a Ropice; pozorujeme
údolí a raztoky je oddělující a tvořící vchod do nitra hor. Jsou to údolí Stonavky, Raztoky
a Řeky. Hřeben za nimi s vrchy Čuplem, Kotařem a Ropičkou více tušíme než spatřujeme.
A podobně, jedeme-li údolím Olzy z Těšína do Mostů, defilují za sebou v právo vrcholky:
Javorový s útulnou, zalesněný a špičatý Ostrý, podlouhlá Kozubová a nad Mosty Skalka.
Vrchy ty zdají se býti úplně samostatné a přece mají spojení a tu tvoří horský hřeben táhnoucí
se od Ropice směrem jižním až k Malému Polomu (Trojačce). Každý s vrchu vyjmenovaných
má na tento hřeben připojení. Údolí Tyry, Kopytné a Lomné, jež ono oddělení hor způsobují,
vnikají hluboko do hor a končí pod oním hřebenem.
Česká státní občanská škola v Třinci.
Neméně pestře střídá se vrcholek a údolí v Morávce v té části, jež obracena jest k onomu
hřebenu. Údolí Malý a Velký Lipový, Slavič, Skalka, Nitrová a Kotly, dále Lučka vnikají z této
strany pod onen hřeben Ropice—Trojačka a působí, že jest v mnohém místě značně zúžen.
Všechna vyjmenovaná údolí jsou dobře chráněna proti větrům, jsou mnoho zalesněná
a přímo lákají k odpočinku i delšímu pobytu. V každém nalézá se vesnice neb i dvě. Oby
čejně se název řeky, údolí i obce kryje jako Řeka, Tyra, Lomná, Morávka. Jen Raztoka je
Komorní Lhotou, Košařiska jsou v údolí Kopytné. Půjdete-li jednou tímto údolím a zajdete
daleko za Kozubovou, ohlédněte se! Údolí se za vámi sevřelo, výběžky Kozubové a Ostrého
splynuly; nevidíte východu, jen stráně všude vůkol a máte dojem, že nalézáte se v zákoutí
od světa úplně odříznutém. V takovémto údolí, ve svěží zeleni z jara, nebo hýření barev na
podzim možno teprve dokonale vydechnouti, setřásti se sebe prach všedního života, zapomenouti na útrapy povolání a znavenost.
A vedle ten p o to k ; v době jarního tání byl mohutný, teď v létě však jest krotký, skáče
a bublá přes kameny, tvoří vodopády a jen jen láká ke koupeli.
Však i na hoře jest krásně. V této části Bezkyd táhnou se dva hřebeny. Severnější
z Prašivé přes Ropici na Javorový. Jej vyznačují vrchy: Prašivka s kostelíkem a útulnou
K. čs. T. Frýdek (704 m), Velká Prašivá (843 m), Čupel (862 m), Kotař (899 m), Ropička (918 m),
Velký Lipový (1001 m), Ropice (1082 m ', Velký Javorový (1032 m) a Malý Javorový (947 m)
s útulnou B.-V.
Hřeben jižní táhne se po hranici moravsko- a slovensko-slezské ze St. Hamer do Mostů;
v něm jsou uásledující vrchy: Gruň (887 m) s útulnami Charbuláka a Vavrečky, Bílý Kříž se
Sulovem a útulnou B.-V. (943 m), Polomka (991 m), Trojačka (Malý Polom 1058 m), Burkov
(1030 m), Mužinkový (968 m), Velký Polom (1067 m) a Skalka (928 m).
A jednu velikou přednost mají Bezkydy slezské před moravskými — totiž hřebenové
spojení obou popsaných horských hřebenů. A tu tvoří horský výběžek táhnoucí se od Ropice
až ke Trojačce směrem jižním; v něm vystupují tyto m arkantnější vrcholky: Smrcina (1012 m),
Kalužný (891 m), Babí vrch (952 m), Slavic s útulnou B.-V., Polka (886 m) a Kozí hřbet (971 m).
Na Slavičí zařídili manželé Kolářovi ve své budově 3 pokoje pro turisty a najdou v nich útulek
čeští turisté, pak-li by dána byla přednost v útulně Hadaščokově členům B.-V.
A jak vyhlíží to na hoře ? Prašivá, JRopice, Ostrý, hřeben od Ropice k Trojačce, část
mezi touto a Burkovem je zalesněna. Za to Čupel, Kotař, Ropička, Javorový, Kozubová, Burkov,
V. Polom mají rozsáhlé pastviny. Stín a jas sluneční, chlad a teplo se zde stále střídají. Partie
z Prašivé na Javorový skytá krásné pohledy do roviny Těšínská a na ostravsko-karvinský
revír; současně přehlížíme na jih celé Bezkydy a všechny jejich význačnější vrchy. Partie od
České státní ref. reálné gym nasium v Hlučíně.
Trojačky na Skalku skytá neméně krásné pohledy, zejména v oblasti V. Polomu, odkud vidíme
Vysoké Bezkydy v Haliči a Fatru s Rozsudcem na Slovensku.
Dlouholetá německá práce vytvořila v této oblasti Bezkyd cestu, již obsadila svými
útulnami a jež stala se cestou obvyklou. Její směr určují vrchy a body, na nichž tyto útulny
stojí: Javorový—S lav ic-B ílý K říž—Lysá.
Postavením útulen na Ropičce a Vel. Polomu zdaří se snad raziti cestu novou, jež
označena bude jmény : Prašivá—Ropička —Slavič—Velký Polom—Mosty. Úsek od Ropice k Tro
jačce jest oběma cestám společný. Po této cestě z Prašivé do Mostů bude umožněno dlouhé
a při tom pohodlné cestování, ježto neztratí se mnoho z nabyté výšky. Postavené útulny
umožní, že cestu můžeme rozděíiti na několik d n ů ; pustiti možno se dále i při nejistém počasí,
ježto budeme věděti, že za 2—3 hodiny najdeme útulek při nastalé nepohodě.
Vylíčená mnohotvárnost tohoto horstva má další velikou přednost. Kdežto jinde jsme
vázáni určitým počtem cest horských, můžeme podnikati výlety neděli co neděli a jdeme
pokaždé cestou buď úplně neb aspoň částečně novou.
Soupis těchto tu r uveřejnil jsem ve „Věstníku turistickém* 1924.
O statní s le z s k é B ezk yd y.
Promluvil jsem obšírněji o kraji mezi Olzou a Morávkou a zbývá dodati jen ještě něco,
by obrázek slezských Bezkyd byl úplný.
K slezským Bezkydám patří ještě dvě skupiny:
Skupina Čantorie (995 m)^ a Stožku (975 m), ležící mezi Olzou a Vislou. V republice
československé zůstala západní část této skupiny, ježto hranice jde po hřebenu z Čantorie na
btozek a to tak, že útulna B.-V. na Cantorii jest v republice československé, polská útulna
na Stozku v Polsku. Tento hlavní hřeben umožňuje krásné putování po hřebenu a skytá
rozhledy po celých Bezkydách a okolních horách. Při jasném počasí viděti i Vysoké Tatry.
Partie na Ostravici.
Druhá hřebenná partie jest z Poledné nad Nýdkem rovněž na Stožek. Obě odděleny
jsou dlouhým údolím Gluchové, končícím pod Stožkem.
Stožek vysílá na všechny strany svá ramena, tvořící pak mnoho krásných údolí, z nichž
nejznamejsi jest údolí Radvanov, jímž jest umožněn pohodlný přístup na Stožek od Jablunkova.
Druhá skupina jest Lysá s Trávným — mezi řekami Ostravicí a Morávkou. Oba nejvyšší
vrchy slezských Bezkyd (1325 a 1201 m) odděleny jsou od sebe údolím mohelnickým a od
Grune recickým. Jen k Bílému Kříži mají oba společné připojení na hřeben Gruň-Trojačka.
Vsak i zde nutno hluboko sestoupiti.
U ^ ySé Skytá ' e 'í holá špice’ Převyšující všechny ostatní vrcholky Bezkyd, nádherný
rozhled. Mohutné výběžky na všechny strany umožňují pak pohodlný výstup. ^Tak k Frýdlantu
Malchor a Luksinec, k Saticům Cupel, k Bílému Kříži Zimný, do Mohelnice Šebestina.
Na Lysé jsou dvě útulny B.-V. Však i ta je naše, opředena bájemi o Ondráši, opěvována
Bezrucem a Ostravickým.
, „ , .
/. Valeček,
soudní rada v Ostravě.
'
!
■
.
■ÉÉ

Lidovýchovná činnost slezské Matice osvěty lidové za rok 1923.

Transkript

Podobné dokumenty

Show publication content!