Absolventská práce

Transkript

Absolventská práce
22. základní škola Plzeň, příspěvková organizace
Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň
Absolventská práce
SVĚT MÓDY A JEJÍ HISTORIE
Anna Hatáková
IX.B
Vedoucí absolventské práce: Mgr. Jana Bidláková
Školní rok 2013/2014
Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené
literatury a zdrojů informací.
V Plzni dne 8. října 2014
Anna Hatáková
______________________________
(podpis ţáka)
2
Obsah
Obsah...................................................................................................................... 3
Anotace v českém jazyce ....................................................................................... 5
Anotace v anglickém jazyce.................................................................................. 6
Úvod........................................................................................................................ 7
1.1 Počátky oblékání ........................................................................................... 8
1.2 Počátky středověku ....................................................................................... 9
1.2.1 Detailní popis oděvu od 11. století ....................................................... 10
2 Coco Chanel a její změny v dámské módě ..................................................... 13
2.1 Úvod ke kapitole ......................................................................................... 13
2.2 Ţivot ............................................................................................................ 13
2.2.1 Její záměry a cíle .................................................................................. 14
2.2.2 Kariéra .................................................................................................. 15
3 Nejvýznamnější návrháři a návrhářky 20. a 21. století ................................ 16
3.1 Yves Saint-Laurent...................................................................................... 16
3.2 Gianny Versace ........................................................................................... 17
3.3 Blanka Matragi ............................................................................................ 18
3.4 Beata Rajská ................................................................................................ 19
4 Dnešní móda ..................................................................................................... 20
4.1 Evropa a Amerika ....................................................................................... 20
4.2 Asie ............................................................................................................. 21
4.3 Afrika .......................................................................................................... 22
5 Náplň práce návrháře ...................................................................................... 23
5.1 Módní návrhář ............................................................................................. 23
5.2 Divadelní návrhář ........................................................................................ 24
3
5.3 Filmový návrhář .......................................................................................... 24
Závěr..................................................................................................................... 25
Použité zdroje: ..................................................................................................... 26
Kniţní zdroje: ................................................................................................ 26
Elektronické zdroje (internet): ...................................................................... 26
4
Anotace v českém jazyce
V této práci se budu zabývat, jak uţ napovídá název, vývojem módy,
jejím rozvojem a změnami průběhem věků. Tato práce bude rozdělená do sedmi hlavních
kapitol a několika menších podkapitol. Práce bude probírat módu uţ od počátku v pravěku,
kdy bylo oblečení pouţíváno pouze jako ochrana před mrazem po nejnovější trendy módu
a tajemství kreativity nejpřednějších světových návrhářů. Klíčovou postavou celého tématu
a celé práce bude Coco Chanel, pravděpodobně nejznámější módní návrhářka všech dob,
a to nejen díky tomu, ţe udělala největší zlom v dámské módě tím, ţe jako první ţena
oblékla kalhoty.
V této práci bude také podrobně rozebrána móda středověku, starověku a pravěku.
Krom toho se budu zabývat tím, jak oděvní móda nevědomky ovlivňuje ţivot a svět kolem
nás, jak se s módou mění lidé, architektura, či jen obecný design obalů a letáků.
Poté je tu tedy otázka: Je svět a doba ovlivněna rozšiřující se módou nebo móda světem?
„Móda je architektura: je to otázka proporcí.“ (Coco Chanel)
5
Anotace v anglickém jazyce
In this work I will deal, how you can guess, with the development of fashion,
and changes through the ages. This work will be divided into seven main chapters
and a couple of smaller chapters. It will discuss fashion since the beginning in Prehistory,
when the clothes was used only for warm effect in winter, to latest fashion, and the secret
of the biggest fashion designers creativity. The key person of whole work will be the most
famous fashion designer ever Coco Chanel. She is the most respected fashion designer not
only because she made the biggest breakthrough in ladies fashion - she was the first
woman in history who started to wear trousers.
I will also analyze in detail the fashion of middle ages, antiquity and prehistory.
And i will deal how the clothes fashion affects the life and the world around us, how
architecture, goods packaging and so on change with fashion. After that, there
is the question: Is the world and age affected by fashion or is fashion affected by world and
ages?
„Fashion is architecture: it is a matter of proportion.” (Coco Chanel)
6
Úvod
Téma téhle práce jsem si vymyslela sama a vybrala jsem si ho hlavně proto,
ţe se v budoucnu chystám jít na školu s tímto zaměřením, a proto mi toto téma přijde
celkem příhodné. Vybrala jsem si ho také proto, ţe uţ léta mě baví navrhovat oblečení,
i kdyţ zatím jsem ho pouze kreslila. V podstatě někdy v šesté třídě jsme od starších
spoluţáků zaslechli o absolventské práci. I kdyţ v tu dobu se o to nikdo z nás nezajímal,
ale protoţe se dělají kaţdý rok, tak někdy v sedmé třídě nám o tom řekla jedna
z vyučujících. Myslím, ţe uţ od té doby jsem měla téma vymyšlené. Zatímco někteří
spoluţáci si pořád lámali hlavu ještě v prosinci, já uţ jsem měla rok a půl o tématu jasno.
Téma mě velmi oslovuje také díky Coco Chanel, dle mého názoru nejlepší módní
návrhářky všech dob, a to nejen kvůli tomu, ţe díky jejímu vlivu začaly ţeny a dívky nosit
kalhoty.
Téma je velmi rozsáhlé, také proto jsem si ho vybrala, dá se o něm napsat spoustu
věcí a co je lepší, ţe se můţu dozvědět spoustu nových informací, a ty sdělit i dalším.
Nebudu se zabývat jen jedním časovým úsekem, proberu toto téma od pravěku
po současnost. Ačkoli nebyl vţdy můj největší sen být návrhářkou (chtěla jsem být
herečkou), ale z části si myslím, ţe tato práce by mi mohla značně pomoci v dalším studiu
na střední škole nejen díky tomu, ţe budu probírat téma, kterým se budu další čtyři roky
zabývat, ale také proto, ţe mi tato práce pomůţe se naučit psát práce jako je tato,
shromaţďovat a sepisovat velké mnoţství textu a informací a dokázat toto všechno poté
vmáčknout do patnáctiminutového projevu a prezentace, coţ ovšem neodsunuje fakt,
ţe ať říkáme a píšeme co chceme, nikoho to nebaví psát. Krom toho se bude téma zabývat
nejen oblékáním ve starověku, středověku atd., ale bude zde například rozebrána práce
návrhářů a jak se v průběhu let měnila, či jak se liší móda v různých státech,
na kontinentech nebo ve městech a vesnicích.
„Pokud chcete být nenahraditelní, musíte být odlišní.“ (Coco Chanel)
7
1 Historie oblékání od počátků lidstva
1.1 Počátky oblékání
Počátky oblékání lze zařadit uţ do pravěku, tehdy se ovšem nepouţívalo
jako móda. Od počátku lidské existence se společně v průběhu evoluce lidské rasy vyvíjel
a zdokonaloval oděv. Ve vývoji lidstva plnil pouze praktické účely. Zakrýval nahé lidské
tělo, chránil ho před chladem nebo teplem, chránil kůţi při kontaktu s jiným materiálem.
Tepelná izolace a ochrana byly prvními poţadavky člověka na oděv.
Tehdy se lidé neoblékali, pouze se halili do kusů hrubé kůţe. Časem a dalším
vývojem vyjadřoval oděv postavení ve společnosti.
Po vynálezu tkaniny se jí začalo vyuţívat místo kůţe,
jelikoţ se lépe přizpůsobila lidskému tělu. Začaly se tvořit
i primitivní střihy.
Kdyţ
se
přesuneme
do
Egypta
do
doby
2700 aţ 1000 př. n. l., zjistíme, ţe zde pouţívali jednoduchý
tkací stav, na kterém vyráběli látky, pouţívali především bílou
bavlnu a uměli utkat velmi jemné materiály. Uţ od počátků
Obr. 1: Pravěký muţ!
se oděvy rozdělovaly na dámské a pánské a tak to bylo i zde
v Egyptě. Muţi nosili bederní roušku, kterou tvořil pruh látky ovinutý kolem boků,
upevněný v pase, a ţeny košilkovitý oděv s krátkými rukávy, který obepínal postavu.
Bohatí lidé jej často doplňovali různými šperky.
Na území Mezopotámie u řek Eufrat a Tigris nosili lidé oděv, jehoţ základ tvořila
zavinovací sukně a skládaný nešitý plášť. V Mezopotámii jako první pěstovali len,
který se v sumerštině nazýval gad. Pouţívali výšivky a sukně zdobili strukturami a zlatými
pírky. Kromě krále, který nosil sandály, chodili všichni bosi.
Ve starověkém Řecku začali také lidé připisovat oděvu estetickou roli.
Jako materiál pouţívali jemné plátno dovezené z Egypta nebo Indie. Základním typem
oděvu byl chitón. Tvořili jej dva pruhy látky, které byly na ramenou a po stranách boků
sepnuty za pomoci spon, knoflíků nebo jednoduše sešity. Chitón byl jemný, někdy
aţ průsvitný, šíře této látky se pohybovala kolem čtyř metrů, kolem pasu si ji převazovali
jedním nebo více pásky. Mladí muţi nosili tento oděv obvykle dlouhý ke kolenům. Ţeny
8
nosily výhradně dlouhé chitóny a na ně si oblékali ještě jednu svrchní část (peplos). Muţi
si často také brali různé pláště.
Obr. 2: Chitón – muţ a ţena
Obr. 3: Chitón
Ve starověkém Římě byla základem oděvu tunika, ze dvou pruhů látky sešitá
na bocích a ramenou s otvory pro ruce a hlavu. Později k ní začali přišívat také rukáv
sahající k loktům. Nosila se přepásána a mírně podkasaná v pase. Muţi nosili tuniku
dlouhou ke kolenům, starší generace, ţeny a vyšší společenské vrstvy ji nosily dlouhou
ke kotníkům. Senátoři se svým oděvem lišili od civilního obyvatelstva. Jejich tunika měla
na prsou a zádech široký purpurový pás. Svrchní vrstva oděvu byla tóga. Byla zároveň také
znakem svobodných Římanů. Stříhali ji do tvaru elipsy a řasili na ji na levém rameni. Tóga
vyţadovala klidný pohyb, protoţe její rozměr byl asi 3,5 metru na 5,5 metru. Císař měl
tógu purpurovou celou, zdobenou zlatými nitěmi. Oděvy otrokyň, cizinek a svobodných
Římanek se lišily počtem oblékaných vrstev roucha. Základní vrstva ţenské tuniky sahala
aţ ke kotníkům. Aristokratické ţeny si na ni oblékali stolu, druh široké sukně z jemného
plátna, která se sepínala na rukou a rameni, a na vrch nosily plášť palla, které mohly nosit
pouze svobodné Římanky.
1.2 Počátky středověku
Na rozdíl od dnešních velmi rychlých změn se oblečení muţů a ţen vyvíjelo
do doby před úsvitem renesance v Itálii 14. století relativně pomalu. Na počátku
středověku byly oděvy obou pohlaví podobné jako v předchozích dobách (vrstvení různých
tunik nebo košilí – kus, který byl na těle, se postupně stal košilí a byl obvykle z pracovního
lnu). Postupem času se začaly mezi muţskými a ţenskými oděvy projevovat větší rozdíly.
9
Období rané kultury 10. aţ 11. století vyvinulo velkolepější oděv a byly pouţívány bohatší
materiály a více svrchních ozdob. Ve 12. aţ 14. století byly oděvy stále vypracovanější,
více přizpůsobené svému nositeli. Největší vliv na změny mělo zboţí přicházející
z Blízkého východu do Evropy. Kvalita a přepych evropského odívání byly také zaloţeny
na nově vytvořených dílnách vyrábějících hedvábné látky (první vznikly ve Španělsku).
V polovině 13. století byla Itálie hlavním dovozcem hedvábí z Číny (nejvýznamnějšího
centra hedvábných látek).
1.2.1 Detailní popis oděvu od 11. století
Rozličné tipy tunik u muţů doplňovaly přiléhavé kalhoty. Volná ţenská tunika
měla rozšířené rukávy do tvaru kalichu nebo volných cípů. V této době nahrazuje sandály
uzavřená obuv s dlouhou špičkou.
Obr. 4: Středověká tunika
Obr. 5: Boty s dlouhou špičkou
Prvky římského oděvu se udrţovaly s obměnami dlouho do středověku
aţ asi do roku 1000 našeho letopočtu. I později se ještě šat muţů i ţen skládal z volně
opásané tuniky a ze čtvercového pláště. Z tuniky se v XIII. století vyvinuly šaty šité, více
méně přiléhavé tím, ţe byly zuţovány a sestřihovány.
Na počátku středověku je vedoucím dvojí stav: kněţstvo a rytířstvo. Kláštery
a hrady rytířů byly tehdy jediným sídlem kultury.
Středověký
oděv
známe
z postav
na
náhrobních
kamenech,
z obrázků,
jimiţ jsou vyzdobeny knihy té doby (z tzv. rukopisných drobnomaleb) a z pečetí. Z nich
10
je patrné, ţe v XI. a XII. století se oděv vyšších tříd ze střední a západní Evropy se příliš
nelišil podle jednotlivých zemí a národů. S rytířskými mravy, které k nám přišly z Francie,
se šířila také tamější móda.
Češi a Moravané se v XII. století strojili podle západní módy, s oděvem převzali
i jejich názvy.
Muţský oděv z doby od roku 1000 aţ 1300 je rozmanitý. Muţi nosí lněnou košili
(u chudších konopnou), úzké nohavice na způsob punčoch ze sukna nebo plátna,
které upevňovali řemenem nebo tkalounem k pasu a od nich od pasu zastrkovali široké
nohavice. Přes tento oděv nosili tuniku dlouhou aţ k lýtkům, dole rozšířenou, na ramenech
uzavřenou s rukávy. Vše bylo olemováno ţivou barvou.
Plášť z jemnější nebo hrubší vlny (podle stavu u šlechty téţ z hedvábí) byl
půlkruhového nebo čtvercového střihu, přehozen přes levé rameno a na pravé sepnutý
sponou. Boty se nosily vysoké ke kolenům z barevné plsti nebo kůţe.
Kromě jen módního oblečení se od 9. století začala vyvíjet i zbroj pro rytíře
a vojáky.
V 11. století byla vynalezena plátová zbroj. Drátěné brnění, které
je většinou sestaveno ze spojovaných kovových krouţků, bylo
pravděpodobně odvozeno z keltské zbroje z 6. či 5. stol. př. n. l., obvykle
se nosilo přes prošívanou spodní tuniku. Proto bylo v 11. století vyvinuto
plátové brnění, pevnější neţ bylo krouţkové, které lépe odolávalo přímým
úderům.
Oděv se v 11. století obecně stává volnější, v 11. století také Obr. 6: Plátová zbroj
mimo jiné pomalu začínaly vznikat dílny, ze kterých se oděvy prodávaly
na trzích.
Po tomto období přichází z Francie gotika, jejímţ znakem
je štíhlost a elegance, a to i v oděvu. Dosavadní románský šat, podobný
církevnímu rouchu, je vystřídán elegantnějším gotickým střihem,
který se přizpůsobuje postavě. Módu ovlivňuje také rytířská kultura
Obr. 7: Krouţková zbroj
11
a její nové estetické ideály. Chrabrý muţ se zţenšťuje,
všechny kombinace barev jsou povoleny.
Ţeny nosily svrchní a spodní oděv. Spodní sahal
ţeně po kotníky, měl úzké dlouhé rukávy. Vrchní byl
kratší aţ po kolena i níţe. Vdané ţeny se od svobodných
Obr. 8: Šaty 11. století
přísně odlišovaly, a to především v úpravě vlasů. Svobodné ţeny nenosily pokrývku hlavy
a vlasy měly upraveny do copů nebo jim volně splývaly. Vdané ţeny nosily roušky,
závoje, kapuce a šátky, na různé způsoby půvabně uvázané.
Pro vrcholný středověk jsou charakteristické křiţácké výpravy, rytířské turnaje
a rytířské mravy. Z Itálie se dováţejí nádherné drahé látky, které si kaţdý můţe dovolit
podle bohatství a postavení. V oděvu se začíná zobrazovat štíhlá linie. Bohatí lidé si dávají
obleky šít, v Evropě se rozvíjí krejčovská výroba. Oděv chudých lidí je primitivně
zpracovaný podomácku. Pracující lidé nosili pouze spodní šat, v nepříznivém počasí plášť.
Ve 14. století začínají vznikat cechové krejčovské společnosti. Definitivně byl krejčovský
cech uznán v Praze roku 1318. Před tím krejčí své umění tajili. Od té doby se začali oděvy
více zdobit a lidé se začali více „parádit“ pouţívali spony ve vlasech, zdobné knoflíky,
tepané opasky. Zde začíná móda v pravém smyslu, jak ji známe.
12
2 Coco Chanel a její změny v dámské módě
2.1 Úvod ke kapitole
Celá tato druhá kapitola se bude týkat Coco Chanel, neboť byla jednou z nejlepších
návrhářek dvacátého století, dosud i po její smrti je velice uznávaná, její značka se nosí
po celém světě a povaţuje se za luxusní módu. Proslavila se nejen svými prvotřídními
kvalitními šaty a kostýmky, vymyslela také několik nových stylů a oděvů a největším
hitem bylo, ţe jako první ţena v historii propagovala a také nosila kalhoty.
2.2 Ţivot
Coco Chanel, vlastním jménem Coco
Gabrielle
Chanel,
19. srpna 1883 v Saumuru,
se
Pays
narodila
de
la
Loire
a zemřela ve věku 88 let 10. ledna 1971 v Paříţi).
Narodila
se
jako
druhá
dcera
podomního
obchodníka Alberta Chanel a jeho druţky Jeane
Seville. Rodiče se vzali aţ v roce 1884. Měla
čtyři sourozence: dvě sestry, Julii a Antoinettu,
a dva bratry, Alphonse a Luciana. Po smrti matky
roku 1895, tedy v jejích dvanácti letech, dal otec
všechny
své
děti
do klášterního
sirotčince
v Aubazine. Se sestrou Julií byla později přijata
do klášterní
Obr. 9: Coco Chanel ve třiceti letech
školy.
Ve dvaceti
letech
začala
pomáhat své tetě v obchodě s oděvy v obci Moulins
a záhy si získala pověst velmi schopné švadleny.
V letech 1905 aţ 1908 si po večerech navíc přivydělávala zpěvem v kavárnách a nočních
podnicích, které se nacházely buď přímo v Moulins, nebo ve Vichy. Zde také získala svou
přezdívku Coco, coţ ve francouzštině znamená dušička nebo miláček.
Právě v lázeňském městě Vichy se seznámila se synem z průmyslnické rodiny
a chovatelem koní Etiennem Balsanem. Stala se jeho milenkou, díky čemuţ získala přístup
do vyšší společnosti. S Balsanem ţila aţ do roku 1910 na jeho zámku v Royallie
13
u Compiegne. Později poznala dalšího osudového muţe, britského diplomata a majitele
dolů Artura Capela, přezdívaného Boy. S jeho podporou otevřela v Paříţi a mondénním
přímořském letovisku Deauville několik ochodů s luxusními klobouky, kde časem rozšířila
sortiment o sportovní oblečení. Poté v roce 1916 otevřela další módní salón v letovisku
Biarritz na jihozápadě Francie. Následovala první ucelená kolekce, v níţ se objevily
originální košilové šaty (jednodílný, volný oděv, který se nosil bez korzetu, svázaný
v pase, nebo na bocích), či tehdy její proslulé „malé černé šaty“. Dále do dámské módy
zavedla úplet, který byl do té doby povaţován za materiál na výrobu prádla.
2.2.1 Její záměry a cíle
Jejím cílem nebylo jen rozšířit módu aristokracie
a vyšších tříd „do ulic“, ale i umoţnit nositelce kaţdého
modelu, aby se cítila sama sebou a zároveň pohodlně. Jejím
heslem byla tehdy funkčnost a prostota. Způsobila revoluci
v oděvním průmyslu a její podniky měly ve 30. letech
aţ 3500 zaměstnanců. V té době byla nejbohatší módní
návrhářkou Francie a říkalo se jí královna módy.
Arthur Capel, její největší láska zemřel při automobilové nehodě 22. prosince 1919. Coco Chanel se nikdy
nevdala, kdyţ jejím ţivotem
prošla po něm řada dalších
muţů.
Za
hudební
Stravinskij,
(spojovaný
zmínku
skladatel
ruský
stojí Obr. 11: Coco Chanel a její návrh
Igor
klobouku
velkokníţe
s případy
Dimitrij
Grigorije
Romanov
Rasputina),
který jí věnoval „perly romanovců“, dále Hugh Grosvenor,
Druhý Vévoda z Westminsteru, a francouzský malíř
a ţurnalista Paul Iribe.
Obr. 10: Arthur Capel a Gabrielle
(Coco)
Coco Chanel po vypuknutí 2. světové války uzavřela
všechny své salony krom jednoho jediného butiku
(prodával se zde její slavný parfém v charakteristickém
flakonu – Chanel No. 5). Válku proţila s německým důstojníkem Hansem Güntherem von
14
Dincklage, a také se v té době přátelila s Waltrem Schellenbergem. Proto byla podezřelá
z kolaborace s nacisty a po osvobození musela jako „zrádkyně“ odejít do Švýcarska,
kde poté strávila devět let.
2.2.2 Kariéra
Původem byla Coco prostá venkovská dívka, tudíţ bez vzdělání, postavení a peněz.
Avšak měla neobyčejnou povahu, která ji umoţnila předběhnout svou dobu – čas,
kdy společnost bránila ţenám projevit svou přirozenost. Byla po dlouhou dobu v podstatě
kurtizánou, která vyuţívala pomoci a podpory muţů. Kariéra módní návrhářky byla
důsledkem jejího tvořivého ducha i touhy po nezávislosti.
Ve 20. a 30. letech vytvořila sportovní oblečení, kdyţ
přepracovala pánské střihy na pohodlné dámské oblečení. Oblečení
propagovala především tím, ţe jej sama nosila (včetně pletených
vest, ţerzejových kostýmků, svetrů a námořnických kalhot).
Nezbytnou součástí jejího šatníku se staly „malé černé šaty“,
které vycházely z jednoduché košilové linie. Řada jejích doplňků
zahrnovala kabelky, pásky a biţuterii. Mimo jiné zavedla do módy
tzv. páţecí účes. V roce 1921 vytvořila klasický parfém Chanel
No. 5 za pomoci parfuméra z Monte Carla Ernesta Beauxe.
Obr. 12: Coco 1954
Ovšem vrchol její kariéry přišel v 71 letech
v roce 1954, kdy přerušila odpočinek a vytvořila
snad nejtrvalejší a nejznámější typ oděvu – kostým
„Chanel“. Skládá se z krátkého saka bez límce
a ze sukně po kolena, významným ozdobným
prvkem je lemování saka ozdobnou portou. Stále
ho nosí
ţeny
na
celém
jednoduchosti, kráse a eleganci.
Obr. 13: Malé černé šaty
15
světě
díky
jeho
3 Nejvýznamnější návrháři a návrhářky 20. a 21. století
V 21. století se na módu velmi hledí, ovšem styly se mění velmi rychle. V této
kapitole bych vám chtěla představit několik nejvýznamnějších návrhářů, kteří navrhují
třeba i oblečení pro filmové hvězdy na předávání cen, na nejrůznější plesy, svatební šaty
či jen obyčejnou kolekci oblečení. Návrháři utvářejí módu, jak ji známe. Proto uvedu
zahraniční, ale i české návrháře.
3.1 Yves Saint-Laurent
Narození: 1. srpna 1936, Oran, Alţírsko
Úmrtí: 1. června 2008, Paříţ, Francie.
Byl
jedním
z nejvlivnějších
francouzských
i světových módních návrhářů 20. století. Během
své více neţ čtyřicetileté kariéry tvořil a měnil trendy
v módě. Jeho značka YSL se stala symbolem kreativity
a luxusu.
Jeho otec byl ředitel pojišťovací společnosti.
Rodiče se přestěhovali do Severní Ameriky během
francouzsko-pruské války. Ve škole byl šikanován kvůli
homosexualitě.
Obr. 14: Saint-Laurent
V sedmnácti letech odešel do Paříţe a stal
se spolupracovníkem Christiana Diora, bylo to nejkreativnější a nejúspěšnější spojení
v historii módy.
Saint-Laurent patřil k nejlepším návrhářům v Diorově módním domě. V roce 1957
v jeho 21 letech, mu bylo svěřeno vedení domu, kdyţ jel Dior na dovolenou, z níţ se však
nikdy nevrátil. 15. listopadu 1957, tedy dva týdny po Diorově smrti, se Saint-Laurent stal
uměleckým ředitelem Diorova módního domu a zároveň se stal nejmladším módním
návrhářem ve světě. Krátce po nástupu do jeho funkce byl povolán na vojnu. Po dvaceti
dnech
neustálého
stresu
způsobeného
jeho
kolegy vojáky byl
hospitalizován
v psychiatrické léčebně. Poté začal vytvářet svůj nezaměnitelný styl kombinováním
tradičních Diorových prvků s vlastními nápady.
16
3.2 Gianny Versace
Narození: 2. prosince 1946, Reggio di Calabria, Itálie
Úmrtí: 15. července 1997, Miami Beach
Narodil se v jedné z nejchudších oblastí Itálie.
Měl staršího bratra, který hrál baseball.
Jeho matka měla krejčovský salon, ve kterém jí malý
Gianni pomáhal. V necelých 10 letech navrhl své první šaty.
Brzy se vypracoval na slušného krejčího, jakých jsou v Itálii
tisíce. V 25 letech se odstěhoval do Milána, kde začal
navrhovat šaty pro známé firmy. V roce 1976 s podporou
staršího bratra a sestry Donatelly zaloţil firmu se znakem
medusy.
Vynikal
tím,
ţe
byl
mnohem
kreativnější
neţ jeho kolegové a měl také větší fantasii. Jeho modely byly
vţdy o kus dál. Byly především krásné, provokativní
a nespoutané, ale hlavně v sobě nesly obrovský erotický
Obrázek 15: Gianny Versace
náboj. Dokázal vdechnout jiskru erotičnosti i pánskému
oděvu, neboť byl gay. Měl vlastní vkus a pouţíval perfektní materiály. Oblékal princeznu
Dianu i Madonnu a mnoţství Hollywoodských hvězd, hlavně na přelomu 80. a 90. let.
V roce 1994 lékaři Versacemu zjistili rakovinu. Dlouhé měsíce chodil na chemoterapie.
Nikdo nevěděl, jestli se opravdu vyléčil. Zemřel při cestě ze svého oblíbeného baru,
kam rád chodil ráno na kávu. Kdyţ odemykal dveře od své vily, do hlavy ho zasáhly dvě
kulky. Zemřel při převozu do nemocnice. Jeho Údajný vrah spáchal deset dní po jeho smrti
sebevraţdu.
17
3.3 Blanka Matragi
Narozena: 1953, Světlá nad Sázavou.
Vystudovala
sklářskou
uměleckoprůmyslovou
v Ţelezném
uměleckoprůmyslovou
brodě
školu
a Vysokou
školu
A získala
titul
v Praze.
akademická malířka. Roku 1978 vyhrála návrh kolekce
pro letní olympijské hry v Moskvě. Vdala se za Dr. ing.
Makrama
Matragiho,
se
kterým
se
odstěhovala
do Libanonu.
V roce 1982 v Bejrútu otevřela salón „Blanka
Haute Couture“. Její róby se proslavily v okruhu
perských princezen a šejch. V roce 2002 obdrţela
v Praze cenu Salvadora Dalí a roku 2003 získala titul Obr. 16: Blanka Matragi
Významná česká ţena ve světě.
18
3.4 Beata Rajská
Narození:
1962,
Liptovský
Mikuláš,
Slovensko.
Beata Rajská je absolventkou Střední
průmyslové školy oděvní v Trenčíně (1980)
a Filosofické fakulty University Komenského
v Bratislavě (1986).
Uţ
na módních
jako
studentka
soutěţích.
získala
S módou
se
ocenění
na
čas
rozloučila, ale vrátila se k ní v roce 1993 (krátce
po narození druhého syna) jako pedagog oděvní
školy.
Od roku 1997 úspěšně podniká v módě,
v roce 2001 pak zaloţila společnost Beata Rajská
Obr. 17: Beata Rajská
Design s.r.o.
Obr. 18: Modelky v šatech od Beaty Rajské
19
4 Dnešní móda
V této kapitole se vám budu snaţit přiblíţit nejen módu, ale i to, jak se celkově
oblékají různé kontinenty, zaměřím se i na rozdíly mezi moţnostmi, jaké má který stát
a kontinent k módnímu a kulturnímu rozvoji.
4.1 Evropa a Amerika
Za módní jedničku ze všech států
v Evropě se povaţuje Francie, ve Francii
se módou prostě ţije. Ţili zde i ţijí
ti nejlepší návrháři a návrhářky světa. Bylo
tomu tak i v minulosti. Ovšem v 21. století
se móda
nedá
úplně
specifikovat.
Ale je zde jedna věc, kterou můţeme říct,
a to ţe v 21. století se móda více neţ kdy
předtím dělí na styly a na oblečení podle Obr. 19: šaty na předávání cen od špičkových
příleţitostí. U starších generací stále návrhářů (Jennifer Lawrence)
přetrvávají prvky módy minulého století,
čemuţ se nikdo nemůţe divit.
Móda se v dnešní době mění
kaţdý den, i kdyţ podle mého názoru
je
hlavní
co
největší
kreativita.
V případě slavných osobností přichází
na řadu extravagance. Kdyţ slavní lidé
chodí
na
předávání
filmových,
hudebních cen nebo na různé plesy,
snaţí se co nejvíce vyčnívat z davu
Obr. 20:
a řekla bych, ţe 21. století je především
Chachi moma- tepláky
charakteristické kombinováním různých
stylů.
20
Obr. 21: Ţenský pracovní oděv
V Evropě podobně jako v Americe se mezi teenagery velmi oblíbil styl volného
oblečení, kdy nosí tepláky i do školy nebo na ulici, tedy nejen doma. Pro naše století
je charakteristické, ţe se móda liší u různých zájmových skupin.
Obr. 22: tzv. grunge styl
4.2 Asie
V Asii se móda pro normální příleţitosti velmi podobá Americe a Evropě. Kdyţ
ale dojde na náboţenství nebo oslavy, od nás se velmi liší, neboť Asiaté jsou věřící a silně
uctívají své zvyky a návyky, kde se oblékají třeba na svatbu do úplně jiného oblečení
neţ my.
Obr. 23:Asijské slavnostní kimono
Obr. 24: Asijské svatební kimono
21
Obr. 25: Pánské kimono
4.3 Afrika
Afrika je světadíl, kde se móda zásadně liší od všech kontinentů. Tedy nejen móda,
ale veškerá kultura, náboţenství, moţnosti a způsob ţivota. V Africe ţijí lidé v kmenech.
Africké kmeny zachovávají starodávné rituály a zdaleka se moc neliší od svých předků.
Lidé ţijí v primitivních obydlích jen ze dřeva nebo z nějakého jednoduchého přírodního
materiálu, jen malá menšina ţije ve městech. V Africe je neustále velké teplo,
proto se Afričané téměř neoblékají, a pokud ano, oděvy často mívají košilovitý tvar a spíše
se různě zdobí okolo.
Obr. 27: Africké rituální oblečení
Obr. 26: Africké šperky, ozdoby
Obr. 28: Oblečení afrických ţen
22
5 Náplň práce návrháře
5.1 Módní návrhář
Náplní práce módního návrháře je, jak uţ napovídá název, navrhovat a tvořit
modely. Návrháři tvoří celý svět módy, určují módní trendy. Módní návrhář musí být
hlavně kreativní a svůj. Na začátku musí vzniknout myšlenka, styl, jaký bude mít daný
model, jaký bude mít střih, barvy, vybrat vhodný materiál. Kdyţ vznikne nápad v hlavě
návrháře, je třeba ho vizuálně přenést na papír, tudíţ nakreslit, dát mu tvar, střih a barvu,
prostě vše, co musí model mít (popřípadě doplňky jako šperky klobouky, kabelky). Kdyţ
je návrh detailně hotov, je zapotřebí si opatřit dost velké kusy látky. Kdyţ má návrhář
látky, uţ je potřeba jen se pustit do precizního šití.
Obr. 29: Návrh šatů - Blanka Matragi
Obr. 30: Návrh šatů
23
Obr. 31 návrh šatů
5.2 Divadelní návrhář
Toto povolání se nijak zvlášť od normálního návrháře neliší, avšak zásadním
rozdílem je, ţe divadelní návrhář jiţ nemá tak volnou ruku. Jeho tvorba závisí na představě
a podkladu autora který danou hru napsal, a reţiséra, který má o inscenaci hry určitou
představu. Či musí vyplývat z nějakých dalších okolností, jako třeba v jakém roce
a kdy byla hra napsána a jaké by třeba kostým měl splňovat styly či slohy.
Obrázek 32: Návrh na pánský kostým
Obrázek 33: Návrh na dámské kostýmy
5.3 Filmový návrhář
Také se od módního návrháře moc neliší a od divadelního téměř vůbec, tedy kromě
honoráře. Ten je u filmového návrháře vyšší. Podle popularity filmového studia, významu
a popularity tvůrčího a filmového štábu či kniţní předlohy můţe filmový návrhář vydělat
mnohonásobně
víc.
I u filmového
návrháře
je pravdou, ţe jeho tvorbu ovlivňuje myšlenka
a představa
autora
a
reţiséra.
U kostýmu
se také vyţaduje mnohem větší kvalita oděvu,
vzhledem k tomu, ţe ve filmu jsou na rozdíl
od divadla kostýmy ve velmi detailních záběrech.
Filmové kostýmy proto často bývají sloţitější Obrázek 34: Filmový kostým z filmu Sněhurka
a propracovanější.
24
Závěr
Na závěr bych chtěla napsat několik slov. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí,
které by se mi podle mého názoru mohly hodit v příštím roce, jelikoţ, jak uţ jsem zmínila,
jdu na střední školu, která je na tento obor zaměřena. V celé práci jsem chtěla docílit toho,
ţe informuji čtenáře této práce o světovém módním průmyslu od základů. A ţe se já sama
dozvím něco nového. Myslím, ţe psaní této absolventské práce bylo pro mě velmi uţitečné
nejen z hlediska toho, abych se naučila zpracovávat informace, ale také z hlediska toho,
ţe jsem se dozvěděla, jak uţ jsem zmínila, spoustu nových věcí, a to nejen k tématu,
ale i z hlediska typografie. Na závěr bych také chtěla poděkovat paní učitelce Bidlákové,
ţe mohla být mým vedoucím práce, a ţe mi mimo jiné pomohla se správným výběrem
tématu a s tvorbou osnovy. A v neposlední řadě také za to, ţe riskovala tím, ţe si mě vzala
pod dohled, vzhledem k mému velmi špatnému pravopisu. Doufám, ţe si z této práce
kaţdý vezmete minimálně stejný díl uţitečných informací jako já.
25
Pouţité zdroje:
Kniţní zdroje:
LEVENTONOVÁ,
Mellissa. Ilustrovaná
encyklopedie
odívání:
Od
tógy
po krinolínu. London: Thames and Hudson, 2008. ISBN 978-80-8046-430-1.
Elektronické zdroje (internet):
1. Google. In: [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.google.cz
2. Obrázek Coco hanel. In: [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.a-lineblog.com/2010/10/coco-chanel.html
3. Módní
návrhářižena.cz.
[online].
z: http://wiki.zena.centrum.cz/modni-navrhari/
[cit.
2014-05-28].
4. Móda
od začátku našeho letopočtu. [online].
z: http://www.jablko.cz/Serial/Moda/Seria_cmoda_3.htm
5. Pravěk
a
starověk. [online].
[cit.
design.blog.cz/0709/pravek-a-starovek
[cit.
2014-05-28].
2014-05-28].
Dostupné
Dostupné
Dostupné
z: http://fashion-
6. Historie
odívání.
[online].
[cit.
2014-05-28].
Dostupné
z: http://withvanillaflavor.blogspot.cz/2013/05/historie-odivani-pravek-stredovek.html
7. Beata Rajská. [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/beatarajska.php
8. Blanka
Matragi.
[online].
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Blanka_Matragi
[cit.
9. Yves
SaintLaurent.
[online].
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Yves_Saint-Laurent
10. Coco
Chanel.
[online].
[cit.
blog.com/2010/10/coco-chanel.html
2014-05-28].
[cit.
2014-05-28].
2014-05-28].
Dostupné
Dostupné
Dostupné
z: http://www.a-line-
Chanel.
[online].
[cit.
2014-05-28].
Dostupné
z: http://thecuttingclass.com/post/3181086750/mademoiselle-coco-setting-sleeves
11. Coco
Chanelživotopis.
[online].
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Coco_Chanel
[cit.
12. Coco
13. Gianny
Versace.
[online].
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gianni_Versace
26
[cit.
2014-05-28].
2014-05-28].
Dostupné
Dostupné