podrobný rozbor zeleně a krajiny

Transkript

Mňuková, E.: Barokní úpravy v krajině na panstvích hraběcího rodu Šporků
5.5
Podrobný rozbor – Statenice
Práce se zabývá komplexním zpracováním přehledu situace týkající zeleně
v katastru obce.
Obec Statenice nemá dosud při svém odboru životního prostředí zpracovány
zákonné podklady a materiály, krom hlavního – základního – přehledu o zeleni v rámci
platného územního plánu. Avšak ani v tomto nejsou k dispozici občanům informace, na
které dle zákona o obcích a dalších zákonných předpisů či vyhlášek (platných vydáním
MŽP), mají občané právní nárok ze zákona.
Autorka podala návrh na základě jednání v r. 2010 s bývalým starostou
M. Pokorným o dílčím vypracování. Další jednání probíhaly s novým zástupcem obce
v roce 2011, starostou Ing. Sládkem
V létě 2011 byl zastupitelstvu prostřednictvím starosty předložen základní soupis
s návrhem zpracování
Na podzim byl zaslán koncept písemnou formou a byl znovu diskutován s panem
starostou na dvou jednáních.
Statenice – krajina a zeleň – komplexně
(pro zastupitelstvo vypracovala Edita Mňuková, září 2011)
(na základě pravidelné komunikace s panem starostou, průběžných jednání
a předkládaných námětů pro mapování a ochranu zeleně v obci, předkládám soupis
rozsahu potřebných kroků v Etapě I.)
V následujících oblastech:
- ochrana životního prostředí – legislativa a programy;
- zmapování stavu zeleně v obci celkově: zhodnotit zeleň z hlediska funkce, výšky,
přístupnosti atd. a inventarizace dřevin, zejména vzrostlých stromů, rizika
a opatření, stabilizační zásahy;
- způsob vydávání souhlasů ke kácení, na základě ohlášení nebo žádostí občanů
o kácení, jmenovat zástupce (jménem obce), postupy a následné kontroly, evidence
atd., plán kácení na veřejných plochách obce;
- doporučené výsadby a technologie v obci (vycházející ze zásad územního rozvoje),
projekční přípravy, manuály k výsadbě a řezům stromů atd.;
- postupy plánování a realizací krajinných úprav, krajinný ráz a jeho zachování dle
lokality místa, historie, fytocenologických parametrů (biotické faktory) atd.;
- pozitivní a negativní prvky v krajině (vč. uvedených odůvodnění u jednotlivých);
- vegetační prvky v krajině, voda v krajině, BIOKORIDOR;
- úlohy krajinářství v obci a funkce krajiny;
- právní předpisy, povinnost k úkonům obce dle zákona: platné zákony ochrany
přírody + prováděcí vyhláška;
- ekologická stabilita, geneze kult. krajiny, estetické funkce, rekreační funkce;
- dotace;
- rehabilitace parku Parádnice – informace o stavu vznikajícího projektu.
124/169
1) připravit podklady: mat. území, charakteristika a přírodní podmínky,
geomorfologie, geologie, pedologie, klima, územní plán, ÚSES, mapa vegetace.
2) zvolit formální cestu k vypracování dílčích bodů a stanovit kompetence
jednotlivých osob či skupin/spolků z řad zastupitelstva či jiných, vč. odpovědnosti
Náměty a připomínky:
- při zasedání zastupitelstva
nebo
- písemně předkládat na Obecní úřad
Statenice – krajina – obnova parku v obci
Další samostatnou otázkou řešení zeleně na veřejných plochách obce je
architektonický návrh rehabilitace parku „Parádnice“ na obecním pozemku č. 100
Tento návrh práce předkládá základním konceptem, bez výkresových částí
projektových dokumentací.
5.5.1 Polohopis, geografie, geologie a fytocenologie obce
Práce uvádí části ze seminárních prací autorky, předmětu Krajinářství, r. 2011
Předmětu fytocenologie, r. 2010
Statenice – charakteristika místa
Obec Statenice, kraj Středočeský, okres Praha západ, jejíž součástí je i osada Černý
Vůl, se nalézá v malebném údolí Únětického potoka nedaleko od Horoměřic. Do katastru
obce patří území o celkové rozloze asi 395 ha. Obec Statenice je od hranice Prahy vzdálena
asi 5 km směrem na severozápad.
Statenice orientačně, středočeský kraj. (Zdroj dostupný na: www.seznam.cz, mapy, ze dne 13.12.2010)
125/169
Statenice, turistická mapou, od hranice Prahy obec vzdálená do 5km (Zdroj dostupný na: www.seznam.cz, mapy, ze dne 13.12.2010)
Výsek z leteckého snímku, současný stav (Zdroj dostupný na: www.seznam.cz, mapy, ze dne 13.12.2010)
Ve Statenicích a Černém Vole trvale bydlí asi 1300 stálých obyvatel. Územní plán
ale předpokládá, že v obci nalezne domov až 2500 obyvatel. Statenice jsou též
vyhledávány širokou veřejností k rekreaci. V obci se nalézá asi 385 rodinných domů a 200
chat.
katastrální výměra:
3,78 km²
počet obyvatel:
1 266 (1. 1. 2010[1])
zeměpisná šířka:
50° 08′ 28″ s. š.
zeměpisná délka:
14° 19′ 06″ v. d.
nadmořská výška:
258 m
126/169
Statenice. Poloha geologická
Statenice, dříve Stativnice, Stattenitz, severozápadně od Prahy, nyní od městské
části Prahy 6 - Suchdol, přesně 2,5 km, zeměpisnou polohou 50° 8´ 12'' severní šířky
a 13° 50'' východní délky.
Statenice leží ve středočeské tabuli. Geologicky jsou velmi zajímavé, neboť leží
v geologickém pásmu, které pokračuje ku Praze přes kozí hřbety u Horoměřic až do Šárky.
Podloží i skalní útvary jsou tvořeny z břidlic, eruptivních hornin, buližníků a opuky. Na
místě obce Statenice byly kdysi opukové lomy. Z historie víme, že obec je na jednom
okraji útvaru křídového, který leží na jihu a jihozápadní straně obce a na východ již úplně
zaniká. Útvary: po prahorním, následuje bezprostředně silurský, jež tvoří s mladším
útvarem křídovým u obce rozhraní. Zkameněliny statenické dokládají mnohé stopy,
z nichž můžeme rozpoznat mohutné vrstvy holubinky, vrstvy pískovce „exogyrového“,
hojně Cardity, více druhů Amonitů, loděnku opukovou (Nautilus sublevigatus). Vznik
bělavé a žluté opuky. Údolí na východ od Statenic počínaje stráněmi již před Černým
Vo lem, a ty byly ještě v roce 1891 holou planinou silurskou z níž útvar křídový byl
odplaven se dělí dle písemností útvarem zemským. Hluboko pod obcí v usazených
vrstvách od spodu, vrstvy břidlice (Černovolské stráně), druhá vrstva na dně rokle
(Štěpankova mlýna) jako šedá drobivá břidlice. Třetí vrstvou útvar křídový jižně a
jihozápadně obce. Vrstva křídová je jako silurská rozdělena v oddělení a pásma. Pásmo,
které pokrývá vrchní krajinu je pásmo „Bělohorské“. Údolí modelováno plynutím vod,
mořským vlnobitím a tvarováním jednotlivých zátok, aneb atmosférické i zemní vody
vybrušovaly si koryta svá a odplavovaly horniny, až dostihly na dna těchto údolí, kde
odkryly břidlice silurské a ornici, které tvoří teď - obrostlé lesy – jako rozhraní obce mezi
jmenovanými.
Statenice. Vodní toky.
Statenický potok, pramení pod zalesněným kopcem na konci ulice Pod zámkem,
přímo ve Statenicích, je téměř stojatý, dlouhý asi 2km, jeho tok směřuje k obecní vodoteči,
kde se vlévá v původním místě bažantnice pod zámeckým parkem do potoka Únětického.
Únětický potok je zhruba 15 km dlouhý potok, který je levým přítokem Vltavy
severně od Prahy. Svůj název má podle obce Únětice, kudy protéká z obce Statenice. Jeho
povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km² a průměrný průtok je 0,10 m³/s. Dolní tok potoka má
podobu hlubokého údolí se skalními stěnami a patří do přírodních rezervací Údolí
Únětického potoka a Roztocký háj a Tiché údolí.
Únětický potok teče z obce Kněževes (v níž protéká rybníkem Čermačka a kolem
Čermákova mlýnu, u nějž se stéká s bezejmenným přítokem zprava) přes tuchoměřickou
část Kněžívka, Tuchoměřice, tuchoměřickou osadu Pastviště, Štěrbův mlýn, (za ním se
zprava vlévá Kopaninský potok), Kopaninský mlýn, Statenice, Černý Vůl, Únětice, na
kraji Únětic přes retenční nádrž, dále od soutoku s Horoměřickým potokem, který se vlévá
zprava pod Kozími hřbety, vede v asi 1,5 km dlouhém úseku okrajem území Prahy
(městská část Suchdol), Dále pokračuje v jižní části města Roztoky kolem bývalé výletní
restaurace Maxmiliánka Tichým údolím k ústí, kde se nedaleko zámku vlévá zleva do
Vltavy.
127/169
Dřeviny a rostliny ve Statenicích
Hojný počet smíšených lesů na jižní a jihozápadní straně obce. Převládají co blížeji
k obci stromy listnaté. V zastoupení nejvíce duby (Quercus robur, Q. petraea), buky (Fagus
sylvatica), jírovce, jasany a habr. Z původních alejí hojně zastoupené druhy topolů
(vykáceny z velké části roku 1926) a olší (Alnus glutinosa), také ořešáky (Juglans regia),
které zde za mrazivé pohromy r. 1929 povětšinu vymrzly a mnohé druhy ovocných stromů,
nemnohé ovšem zůstaly na svých místech. Dnes solitérně zejména u cest a podél zdi
velkostatku rostou lípy (z původních lipek Svobody r. 1919). V původní štěpnici statku na
jižním zahradním parteru nezbyly žádné z původních vzácných druhů stromů okrasných,
všechny byly vykáceny v padesátých létech dvacátého století jen jeden znamenitý junák
smrk a letitá bříza (Betula pendula) zůstaly. Z užitných zde zbyly letité jabloně a višně.
Další zástupce z říše rostlin uvádím výskyt několika druhů chmelu, který se zde
pěstoval pro místní pivovary a sladovny. Mnoho rostlin zůstalo zde na tomto zahradním
parteru, taktéž velké nálety jasanů (Fraxinus excelsior). Líska obecná (Corylus avellana),
dříny (Cornus mas). Hojně Bolševník velkolepý. Od obce směrem k Tuchoměřicím a
Přední Kopanině jsou ještě dnes četné louky – povětšinou vlhké. Pole v obvodech obce
byla v minulosti plná řepy, vojtěšky, jetele, brambor, směsky seté, otavy, salátů a zelí –
nyní využité k pěstování řepky olejné, ječmene, pšenice a jiných obilnin. Četné sady
„višňovky“ a původních štěpnic „Voříška“ a oba „Chotoly“, „Na štěpnici“ a „Na kalvárii“
jsou nyní vykáceny pro nové zastavované plochy, z višňovek (např. „Na skalkách“, z
původních 250 ks třešní) jich nad údolím Černého Vola a k Chotolu směrem
k Horoměřicím jen několik málo desítek zůstalo na místě. Ovšem dle prozkoumání nynější
změny územního plánu a na základě aktuálních informací místního zastupitelstva se i tyto
velmi brzy vytratí z map obce zcela.
Statenice. Z hlediska ochrany přírody
V rámci vegetačních úprav a při výsadbě dřevin a křovin v místním území
interakčních prvků je nutné preferovat autochtonní druhy a prostorovým rozmístěním
vegetace podporovat i nadále funkčnost krajinné zeleně jako útočiště pro zvěř a ptáky.
V co největší míře zachovat porosty jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior).V této
lokalitě je výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis), větší populace ptáků a dalších druhů
128/169
živočichů. V případě zásahu do biotopu na strmých svazích hranic lokality je nutno
provádět skrývku terénu v jejím mimo redukčním období a přezimování, tzn. pouze
v měsících srpen až září, totéž platí i v případě zásahu do biotopu pole lemovaného alejí na
všech místních lokalitách.
Je nutné zachovat vhodný biotop pro strnada lučního (Miliaria chandra) provedení
výsadby travních porostů a v co největší míře zachovat polní cestu se starou ovocnou alejí,
kde se vyvíjí resp. žije několik významných a chráněných druhů a koncentruje se zde jejich
výskyt.
Pro biotop je nutné aby byli minimalizovány zásahy do změny struktury půdního
profilu. To znamená, aby plocha, kde je navrhováno dočasné odnětí zemědělské půdy ze
ZPF zůstala v původním stavu a nedošlo na ní k žádným stavebním úpravám a terénním
zásahům. Navržené prvky ÚSES z hlediska ochrany přírody místního rostlinného
společenstva a budoucnosti krajinného rázu Statenic je naprosto nezbytné respektovat
a plnit. Je potřebné snažit se o ekologii obnovy této konkrétní lokality.
5.5.1.1 Stará stezka evropská
Statenicemi dle průzkumu a mapového zdokumentování Starých stezek
Evropských, o. p. s., velice pravděpodobně vedla významná stará stezka.
Návrhem, který byl díky laskavosti pana ředitele Dipl. Ing. Majricha předložen
autorce a dalším členům o.i. Bivoj. Tato iniciativa se ve Statenicích zaobírá přírodními
podmínkami, krásami a zajímavostmi obce a okolí. Její zakladatelkou je JUDr. Jitka
Lenková, která Stezky Evropské přizvala ke členství a díky totmuto kroku máme
k dispozici unikátní historické podklady.
Staré stezky Evropské o.p.s. si vyhrazují autorké právo ke geomorfologickému
určení trasy stezky v terénu: Pohořelec, střešoviclý lom, Mariánských Šancí, ves Dejvice,
Královka, kolem Horoměřic, Statenice, Zákolaský potok, kolem Slaniny a do Kamenného
Mostu, jako cesty k válečné stezce franckých králů a saských císařů.
Dle návrhu k vytvoření informační tabule k „Lužické cestě i k válečné cestě
franckých králů a saských císařů, připraveném Dipl. Ing. Majrichem – je ke Statenicím
uvedeno:
„ Pravděpodobná trasa na tisícileté válčiště vymezené Krušnými Horami, pralesy na
Kladenské Tabuli a bažinami na soutoku Vltava, Labe, Ohře. Jeho osou je kontinentální
pravěká stezka Smrčiny, Ohře, Vogastiburk, říční brod na řece mezi Lovosicemi
a Roudnicí. U Nymburka přechod na levý břeh Labe, ke Kouřimi na čertovu brázdu. Jako
logické mi vychází z geomorfologie krajiny pokračování Vitorazskou stezkou k ústí řeky
KAMP do DUNAJE.
To je impozantní spojení severozápadní Evropy a Orientu procházející Hercynským
Pralesem.“
„Nechci ani pomyslet na zrození bronzu na Blízkém Východě a spojnicí největších
ložisek cínovce v Evropě.“ (Majrich, 2011)
129/169
Přílohou této kapitoly je mapa barevná, formátu A3 – I. Vojenského mapování
Příloha práce, č. 1.
5.5.2 Historie obce a popis krajiny po současnost
Historie Statenic bohatě vypsaná v kronikách obecních, dále v rodinných
kronikách, např. rodiny pana Březiny, tehdejšího řídícího (za založení školy ve Statenicích)
a také v brožuře Ing. Kinského, tehdejšího kronikáře obce.
Statenice se svým vnikem datují někdy před rok 1200. Jejich historie je bohatá co
do kulturní, tak i politicko-majetkové stránce.
Statenice jsou dnes ojedinělým místem v těsné blízkosti Prahy, zasazené do údolí a
dvěma stranami lesa chráněným prostorem, který je pokryt z velké části lesy.
109.
130/169
„Po zrušení kláštera sv. Jiří byly Statenice prodány Dvorskou komorou roku 1790
hr. Rudolfu Šporkovi včetně Kamýka za 100.796 zlatých 29 gr. Hrabě Špork Byl
synovcem Františka Antonína Šporka. Držel Statenice 7 let„ (kronika Statenic, Kinský
s. 2) Tedy do roku 1797 působil hrabě Špork na zámku a panství, ze kterého je dochována
povídka od místního spisovatele hovorky, která popisuje příjezd hr. Šporka na panství
Statenice ze které je náladou doby popsáno mnohé z dobových zvyklostí a zároveň důkaz
o zákazu jakýchkoli náboženských pronásledování na jeho panství (viz příloha č. 4 „Na
úsvitě“ str. 149-160 z Kinského).
Statenice zámek zahrada a krajina
M41. Vojenské mapování. Mapa byla dodána Fakultou životního prostředí, serverem dostupným na: http:\\www.geolab.cz, panem
Vladimírem Brůnou, UJEP Dělnická 434 43 401 Most 21
M 42. II. vojenské mapování
Hrabě Jan Rudolf Špork, světící biskup Pražský
Hrabě J.R. Špork velmi rád kreslil. Jeho kresby jsou dodnes v archívu kláštera na
Strahově. Jeho kresby odhalily podobu jeho děda generála Jana Šporka, na jednom z
prvních panství, tedy v Heřmanově Městci. Lysou a Kuks ztvárnil v několika verzích. Také
dům v Praze, který generál vlastnil, vypodobnil hrabě na černobílých i barevných
kresbách.
131/169
Vůbec všechny dobové kresby, které jsou nyní k dispozici v archívech
a kancionálech, vznikaly rukou Jana Rudolfa Šporka, jež jsou mnohé právě ve
Strahovském kancionálu, v knihovně a archívu kláštera.
M43. Mapa stabilního katastru, výsek. R. 1842
„Jako je tomu všude, i u nás mělo každé místní pojmenování svůj důvod.
K některým se vázala dokonce i lidová zkazka. A tak jen namátkou: „Juliána“,
či spíše „U Juliány“ bylo osamělé místo na křižovatce dvou lesních cest;
uprostřed stál na pískovém podstavci velký dřevěný kříž. Zde prý kdysi dávno
zabil prchlivý rytíř Sukorád z nedalekého hradu Okoře svoji dceru, krásnou
Juliánu a jejího milého, mladého zákolanského mlynáře Vnislava Koldu, když
prchali před jeho hněvem. Pověst končí tím, že:
...v těch místech byli oba pohřbeni a po čase byl tu postaven
pomník, svítící svou bělí v zeleni lesa jako přízrak. Kdo tudy šel,
zastavil se zde a truchlil nad osudem nešťastných milenců. Rytíř
Sukorád, trýzněn výčitkami svědomí, opustil svůj hrad, zbudoval si
vedle jejich hrobu poustevnu a dokonal tu život v lítosti nad svým
černým skutkem...“ (z rodinné kroniky pana Březiny)
132/169
M44. Katastrální mapa centra obce s patrným zámkem a parkem
Údolí s potokem, který před vstupem do vsi prochází osamělým mlýnem,
a v místech, kde ves opouští, roztáčí kola mlýnu dalšímu; potom míjí poslední stavení
(školu) a běží dál. Po jedné straně potoka vede kolem školy polní cesta, po druhé straně
silnice lemovaná několik set metrů dlouhou řadou krásných vysokých topolů: Statenice.
(z privátní kroniky pana Boleslava Březiny..)
…vesnice ležela v údolí, kterým přibližně od západu k východu protékal potok. Přicházel
až z Přední Kopaniny, Prošel Tuchoměřicemi, potom přes Statenice do Černého Vola,
odtamtud do Únětic a Tichým údolím do Roztok, kde jej pohltila Vltava. A tak se potoku
říkalo kopanský, statenický, únětický, podle toho kudy právě běžel. Byl velice užitečný,
protože v každé vesnici, kterou protékal - a bylo to pět vsí! - poháněl při vstupu i výstupu
mlýnská kola. K nám do Statenic přicházel přes mlýn pana otce Štěpánka, opouštěl nás
skrze mlýn pana Chmelaře a do Černého Vola (do jeho statenické části) se vléval přes
mlýn pana Peška. Stejným směrem jako potok vedla silnice. Po obou stranách potoka při
jeho vstupu do statenického údolí byl les. Pěkný smrkový, borový a modřínový, ale
i dubový a bukový les. Lesní porost k nám od Tuchoměřic přicházel přes Juliánu, Bílou
133/169
skálu až k Punčuše. Tady skončil u Pískoven, kde byla Šroubkovna, a dál už byly jen
loučky a políčka, která pokračovala stále k východu přes pahrbek Chotol k Důlkám, kde už
byl katastr Horoměřic. To vše byla jižní strana Statenic.
111. Barokní brána v horní části panství přiléhá baroknímu špejcharu, oba jsou prohlášeny za národní kulturní památku
112. Interiéry přilehlé budovy zámku 2011
Pomník svobody na místě původní návsi
134/169
110. Obnovená socha Jana Nepomuckého v ulici Svatojánské
M 48. Mapa platného územní plánu Obce, 2011 zdroj: ofic. web. stránky Obce Statenice
135/169
5.6
Zásady návrhu krajinných úprav v obci a okolí kulturní památky
Současný stav v obci – její jistá uniformita a bezkoncepčnost, bez předepsané
občanské vybavenosti, dopravní obslužnosti, školského systému a obchodní vybavenosti.
Kde sociální rozvoj a vnímání místního občana mohou jistou nespokojeností a nesouladem
vést i k osobnímu neklidu.
Úkolem obce - jejího zastupitelstva, ale i občanů: je zlepšovat podmínky pro život,
předkládat analýzy a diskutovat o změnách. Esteticky a ekologicky přistupovat
k proměnám a obnovám a svým chováním, přístupem a návrhy být příkladem
k vylepšování, a to v jakékoli oblasti komu vlastní.
Autorka předkládá koncept řešení
Zeleně v obci a v prostorách obytných souborů
Základní dělením zeleně nacházející se v obci, která by jednotlivě krok za krokem
měla projít studií a návrhy řešení by byly ku prospěchu a zlepšení současného stavu v obci:
• Komunikace
• Herní prvky
• Odpočívadla a zastávky MHD
• Zeleň městského parteru
•
•
•
•
•
•
•
Prostor náměstí
Pěší zony
Park
Hřbitovy a pietní místa
Zeleň před významnými budovami
Zeleň sportovišť
Zeleň průmyslových areálů
1) zeleň panelových sídlišť
2) zeleň u činžovních zástaveb
3) zeleň rodinných domů a vilových domů
•
•
Náhradní výsadbové plochy, obnovy výsadeb
Volné cesty do krajiny, vodní toky a jejich revitalizace a zajištění
V každém z těchto bodů autorka spatřuje velký význam pro zlepšení situace a zásadní
změny současného stavu zeleně a krajinné situace v obci. Proto ke každému bodu
vypracovala vlastní návrhy řešení k diskuzi.
Jednotlivá řešení nejsou součástí této práce, avšak jsou k dispozici a již
vypracovány k zájmu obce, či jednotlivého občana Statenic.
136/169
5.7
Architektonický návrh obnovy zámeckého parku„Parádnice“
„Mezi představou, kterou člověk má a kterou pak uskuteční, je prostor, který může
být překonán jen jeho touhou“
(citace Chalíl Džibrán str. 18, Písek a pěna 1998)
Návrh k řešení rehabilitace parku Parádnice
architektonických řešení výkresovými materiály
137/169
–
formou
autorské
zprávy
bez
Plán zámeckého parku s jeho členěním a rozvržením, dle stabilního katastru
M 49. Výsek mapy stabilního katastru – detail centra obce Statenice
Návrh obnovy původního parku „Parádnice“ (tehdejšího „francouzského“
parku, jak se uvádí, v publikaci Kinský str.169) vychází z původního vzoru terénní
a krajinné situace (viz detailní výsek mapy stabilního katastru).
Park bude navržen dle norem moderního využití současnosti, určen k rekreaci pro
širokou veřejnost. Bude komponován maximálně nejblíže dobovým zásadám v hlavních
liniích baroku s pozdějšími formacemi klasicismu a romantismu tak, aby jeho funkce
splňovala předpoklad. Tedy, aby byl umožněn příjemný a naplňující prožitek návštěvníka
propojen romanticky ztvárněnou krajinou okolí.
Z velké přednosti, jakou je rozsah okolní krajiny a usazení parkové plochy do
krajiny se může obec Statenice těšit dvakrát, neboť nemusíme omezit dokonce další
přilehlé plochy, navazující na budoucí formální část parku, neboť není akutní potřeba
vlastníka pro další využití (například pro pěstování, nebo zastavování), jako tomu na
mnoha jiných případech současnosti bývá. Vytvoří se tedy z volných ploch (štěpnice,
bažantnice, louky), kterými navážeme dalšími volnými cestami do krajiny s jejími dalšími
průhledy.
138/169
Autorka navrhuje cestní propojení z formální části parku pod terasami přes louku, přes
potok až za bažantnici až ke hřišti..
Zámek a park. Park je „prostředím kulturní památky“, a to budovy statenického
zámku a přilehlých kulturních památek (špejchar a barokní brána). Zámek je barokní
jednopatrovou čtyřkřídlou stavbou obdélníkového tvaru s vnitřním nevelkým nádvořím. Na
dvou stranách je pilířový ochoz klenutý křížovou klenbou. Na ploše dvora zámku, jako
nejvyšší budova ve svahu stojí barokní špejchar a barokní brána, taktéž z poloviny
18. století, která spojuje dvůr s horní vrstevnicí pozemní komunikace směrem ze Statenic
na Lichoceves a dále na Okoř.
V zámecké kapli, která je v současnosti velmi poničená, se nacházel oltářní obraz
s patronkou této kaple, sv. Ludmilou, vyobrazenou na zlatém podkladě malbou na dřevo,
obraz byl kopií známého obrazu Karla Škréty.
„V západním a severním křídle byl pivovar. Vlastníkem pivovaru byl svatojiřský
klášter, který zajišťoval odbyt svého piva ve vrchnostenských krčmách ve Statenicích
a Černém Vole.“ (citace z Kinský, str. 25 Historie a současnost 1999)
113. Hospodářské budovy pohledem z čestného dvora na hlavní vjezd
139/169
114. Od vjezdu do dvora
Za národní kulturní památku byla památkovým ústavem roku 1958 prohlášena budova
zámku, zmíněný špejchar a barokní brána.
115. barokní brána a špejchar pohledem od hlavního vjezdu na čestný dvůr
140/169
116. Barokní brána pohledem z horní komunikace na Lichoceves
„Ze dne 1. února roku 1833 máme k dispozici smlouvu mezi statenickým
hospodářským úřadem, kde se vyhrazuje stvrzením vážené vrchnosti a statenického
zahradníka Jakoba Frische používání kuchyňské zahrady na rok 1833.“
(Kinský str. 176 příloha 10.)
Vstup do parku vede z původního čestného dvora po bočních schodech od zámku
(orientovaných na jih) vede z vyšší terasy, kde se čestný dvůr nacházel, na cestu
lemovanou lípami a dále průchodem uprostřed zdi parku přímo na zahradní parter. Zeď
kopíruje v celé části jižní křídlo zámku viz obrázek (obrázek řezu jižního průčelí zámku
z archívu, badatelna E. M.)
117.
141/169
Podél zdi parku autorka navrhuje obnovu aleje dosadbou jírovce, který dle
dobových záznamů na tomto místě převažoval. Pochopitelně stávající lípy bude ve svém
návrhu doporučovat k dožití, ale nové dosadby a obnovy by se měly s jistotou vysazovat
již zpět jírovcem.
Na místě čestného dvora, před vstupem do zámku, které není již v majetku obce, nýbrž
soukromého vlastníka společnosti Alfa Praha a. s.
118.
Autorka navrhuje malou reminiscenci ovocného sadu s bylinnou zahrádkou, dle
původních vzorů, a to při levé části plochy bývalého čestného dvora, tedy podél zdi, až
ke stávajícím hospodářským budovám, které snad budou brzy opraveny nynějším
vlastníkem.
Před vjezdem do zámku autorka navrhuje jednoduchou travnatou plochu
obdélníkového tvaru lemovanou nízkým stříhaným plotem, jako nádech baroka
s přechodem do doby nadcházející – klasicistní. Použije pouze jednoduché linie
s dominantou čisté jednoduché zelené plochy. Věří, že i obnova budovy zámku bude
řešena jednoduše, a to hladnou fasádou bez nadbytečných štukových dekorací a výrazných
barevných kontrastů, spíše taktéž v klasicistních a jednoduchých formacích.
Stávající dřeviny (Picea abies concolor) doporučí pouze k dožití, s kompozicí nově
navrženou se ani dobově ani jinak neztotožňují. Budoucí výsadba na místě těchto
jehličnanů a vůbec na celé ploše původního čestného dvora se mimo výsadby uvedené
reminiscence ovocného sadu nebude již další výsadbou kosterních dřevin doplňovat.
142/169
Současný stav obvodových zdí parku a sloupů u vstupu do parku je typický pro
meziválečné období. Pravděpodobně investicí tehdejšího majitele byly vystavěny také
terasy, které kaskádovitě, ve třech řadách pod sebou na každou stranu lemují jižní křídlo
zámku v jeho necelé šíři. Středem teras vede značně poničené cihlové schodiště, které jako
jediné plní funkci původní hlavní barokní osy, která je patrná i z historických materiálů
(mapa stabilního katastru). Schodiště bude opraveno z původních materiálů, zahlazeno
povrchově omítkou.
Zahradní parter – „malé Sanssouci v malé obci ve středních Čechách“
(autorka používá citaci konzultanta práce, Ing, Martina Vlasáka, PhD.)
výřez upraveného snímku z http://foto.mapy.cz/45067-Potsdam ze dne 11. 11. 2011
Vychází ze současného umístění v krajině a navazuje na soulad okolí ve spíše
krajinářském stylu, nežli zdobném, nebo zásadně pravidelném v podobách sříhaných plotů
a květinových záhonů
Dle barokních základů vyznačíme a pozdvihne autorka hlavní osy cest a pravidelný
tvar formální části zahradního parteru. Další část parku bude přírodně krajinářská
s jemnými prvky baroka a klasicismu. Kde se bude návrh držet organizováním prostoru
soustavou os, tak jak bylo příznačné pro klasicistní zahradní umění, a to zvětšením měřítka
krajiny s průnikem do krajiny. (dle Ing. B. Pacákové – Hošťálkové, národní památkový
ústav, sborník přednášek ten nový 2010-2011)
Důležité pro obnovu kompozice parku budou již zmíněné hlavní osy a podhledové
a průhledové vazby do krajiny, jež se nám překrásně nabízí a plocha za „formální částí
parku“ směrem od zámku k bažantnici s průhledem na Kopaninu a Tuchoměřice nám
přímo evokuje propojení do krajinářsko-romantické části. Pokusí se mezi pravidelností
a nepravidelností vytvořit jakousi symbiosu, kde jedním z hlavních zdrojů k následné
proměněn přispěl právě předešlý barok. Zapomeneme na přísnou barokní formálnost,
zaměříme se na lehkou nepravidelnost s přechodem do okolní krajiny.
143/169
119.
Terasy – návrh řešení
120.
Terasy, které jsou nyní stavebně v kritickém stavu, budou zpevněny a opraveny.
Jejich podoba se od současné změní výrazně tím, že nynější“ pohledové cihly“, typické pro
architekturu prvorepublikové doby, budou omítnuty novou hladkou omítkou, s lemováním
obvodů cihlou, čistě jednořadé vyrovnání cihel příčně na obvod terasy.
144/169
Na parteru parku se nacházejí dva sloupy vysokého napětí. Tyto se v první řadě
budou překládat nebo pouzdře, dle náležitých zpracování ve fázi – vedení sítí.
121.
122.
145/169
Na opravených zdech budou umístěny dřevěné treláže (ideálně opatřené nátěrem
modravozelenými odstíny)
(Příkladem uvádím opravu terasových zdí při obnově Fürstenberské palácové
zahrady na Pražském hradě, autorizovaným architektem Ing. I. Březinou; zdroj: sborník
přednášek 2010-2011.)
Na rozdíl od uvedené obnovy ve Fürstenberské zahradě budou ukotveny na každé
z přilehlých teras v několika kusech stejného tvaru a velikosti hned vedle sebe. U nich
budou vysázeny vinné liány, které se během roku svoji barevnou a rostlinnou podobou
budou proměňovat dle roční doby a budou vykreslovat pozadí a pohled na terasy hled
několika změnami dle ročních období. Vitis riparia (réva pobřežní) květy výrazně vonící
po rezedě, na podzim příjemně zbarvený do žlutých odstínů v kombinaci Vitis coignetiae
(réva Coignetové), která je velmi ozdobná, má rzivě plstnaté letorosty i spodky listů,
krásně zbarvuje na podzim do červena.
Zde je podobný příměr právě ve zmíněné zahradě Potzdammského Sanssouci.
Tento příměr může napomoci představě diváka pro tuto dílčí obnovu.
Vinná réva zde ve Statenicích, stejně jako chmel, měla již v minulosti svoje pevné
místo. Na každé z teras bude vysázeno 5 kusů dřevin rodu jeřábu (Sorbus domestica), který
bude doplněn pouze podkladem travnatých ploch a jemným lemováním nízkého stříhaného
plotu keře dřínu (Cornus mas) po vnějších obvodech teras.
Cestní síť - návrh řešení
123.
146/169
Cesty zůstanou v hlavních osách dle původních vzorů. Na ose ze směru od vstupu
do parku z ulice Pod zámkem na centrální osu schodištěm až k hranici potoka, kde by byla
ideální gradace – ukončení osy malou zahradní stavbou nebo sochou, případně dominantou
stromové solitéry Fagus sylvatica nebo Fagus roseomarginata (Tricolor). Další
dominantou na západní stranu od formální části zahrady budou jednotlivě vysazeny
Sophora japonica a Gingo biloba.
Povrch cest je navrchovám vysívkou. Lemování cihlou příčně.
Na hlavní ose jeden vodní prvek a jeho významný podíl práce s iluzí.
Příkladem tento druh kašny. (nikoli další formace z fotografie)
123.
V krajinářské části směrem k bažantnici bude vysazen Fraxinus excelsior a další
rody: Populus, Alnus (včelařsky významná), Salix podél břehu potoka na hráz, Carpinus
betulus, Corylus colurna, Castanea sativa
Z keřů stálezelených: Berberis julianae (dřišťál Juliin) včelařsky významný, Ilex
aquifolium (cesmína obecná),
Keře opadavé: Cornus mas (kvetoucí brzy zjara), Cornus florida (pozdě rašící),
Lonicera caprifolium L. (zimolez obecný – „růže z Jericha“), Jasminum nudiflorum
(jasmín nahokvětý), Hibiscus a Hypericum (kvetoucí pozdě v létě a na podzim)
Parthenocissus quinquefolia, Hedera helix, také kdoulovec, jako užitné ostružiník Rubus
henryi (ostružník Henryův), Aronia melanocarpa (temnoplodec).
Z pnoucích ještě Hydrangea petiolaris. Výsadba pawlovnií. Z kvetoucích efemér:
ladoňky – sněženky a bledule.
Druhá hlavní osa povede z východní strany formální části parku pod terasami podél
pozemku č. 100, až k původní štěpnici, kde v úrovni pozemků č. 97/1 a s hranicí
Březinských, by měl a končit.
147/169
Voda
K vymezení vody, řešení odvodnění a zpevňování břehu je věnována samostatná
studie autorkou. Další je sjednána odborným zpracováním vodohospodářských odborníků.
Mezi pozemkem pana Březinského 97/6 a pozemkem 97/2 – obecní vodotečí: je
zapotřebí řešit prvotně majetkoprávní poměr, neboť k využití, kterému má sloužit je
zapotřebí, aby voda, která je vedena na plochu parku, tedy pozemku obecního, ústila na
taktéž obecní pozemek. Řešení se nabízí i způsobem břemene.
Bohužel vodoteč ústící na soukromém pozemku pana Březinského je mezníkem
mezi parkovým parterem, tedy č. 100, pozemkem pana Březinského a pozemkem 97/1. Na
tomto „trojúhelníku“ stojí stávající letitý smrk (Picea abies), který svou velikostí přehledně
vymezuje hranici přechodu pozemků.
Geonomická situace
Dle geonomické mapy České republiky se nacházíme v zemědělském výrobním
tapu II., řepařském typu s nadmořskou výškou od 200 do 330 m. n. m. vegetační stupeň
dubový (VSD) prostupující u některých dřevin zejména na jižních svazích až na stupeň
bukový (VSB) „Při výběru dřevin pro určitý VS je nutné vzít v úvahu i polohu a konkrétní
stanoviště a tím i možnou odlišnost podmínek“ (Hurych s. 155).
Vychází z půdních podmínek, podmínek světelných, teplotních vegetačních stupňů
a dalších nároků okrasných dřevin (Vl).
Typ Lužní háj (les) typu smíšené doubravy (LHd) až vegetační stupeň bukový
(VSB). Lužní háj typu olšiny (LHo) a typy dřevin vhodné pro lužní les, tedy dřeviny pro
vlhké a zamokřené půdy
123.
148/169
Nabízí se pro mezník mezi parkem a potokem - jako terénní vyvýšeninu použít modelaci
terénu dle starého způsobu, tzv. Ha-Ha příkopu (čti AHA) a podél potoka až za bažantnici
Příkladem byly např. v parcích v Lysé i na Kačině
124.
125. Místo bývalé štěpnice – v baroku místa, cesty, která vedla kolem menších záhonových ploch až k ovocnému sadu, kde se nacházela
vodní nádrž.
149/169
V návrhu autorka používá modelace terénu a nádrže – téměř do roviny s dřevinným
zakončením, či lemováním ovocných stromů. Nádrž by mohla vypadat tato kompozice
(pro představu) asi takto (bez keřových dřevin)
Příklad druhu vodního prvku, na centrální ose formální části parku, doporučeného pro
obnovu parku Parádnice
126. Kašna příkladem z Brandýsa nad Labem
150/169
Případně tento druh kašny (příkladem z Kuksu)
127. Příklad druhu vodního prvku, na centrální ose formální části parku, doporučeného pro obnovu parku Parádnice
128. Reminiscence na ovocný sad je součástí návrhu autorky. Druhy dřevin: meruňky, višně a třešně
151/169
Vzpomínková místa v parku – návrh řešení
Vlivem událostí z historie obce Statenice, je ideálním místem pro vzpomínkové
zastavení k vzdání památky právě park. A to například v těchto prvotních „zastaveních“:
1) první zastávka bude v upomínku na M.D. Rettigovou, která na místním zámku
prožila své dětství, jež ji dle jejích slov byly zásadní pro její život a vztak k přírodě
a její život ve statenicích ji významně ovlivnil. Autorka zde zvolila umístění malé
reminiscence bylinné zahrady, záhonů bylin a květin, ale zároveň užitných plodin
pro kuchařské umění, nebo použiji část užitných záhonů kde umístím
vzpomínkovou tabuli připomínající její působnost a život na statenickém zámku a
panství. M.D. Rettigová byla dcera místního zahradníka.. (více viz publikace
Kinský)
Tento záhon, nebo malou reminiscenci bylinné a užitné zahrady, bude
obhospodařovat v průběhu roku s pozorováním jeho přírodních proměn a využití,
včetně jejich sběru, bude skupinka dětského kroužku pod vedením místí
dobrovolné iniciativy spolku „Čarodějnic od Juliany1 a jejich spoluaktéra Ing.
Kopince, kteří zde vedou přírodovědný zájmový kroužek nejen pro děti.
Čarodějnice od Juliány se v rámci obce již několik let činí iniciativou dětských
kulturních a zábavných akcí v průběhu celého roku a zase znovu dokola, přičemž
jejich aktivita je patrná již od roku 2003. Alternativa následné péče bude případně
zajištěna i v rámci řešení údržby parku v přesně stanoveném (vymezeném) obsahu
dle finálního projektu.
2) druhá zastávka bude v upomínku padlých za světových válek, a to v místě přímo na
parteru parku na místě zakopaného památníku v době válečné okupace, kdy díky
místnímu pamětníkovi víme, kde přesně byl tolik let zakopán, aby jej uchránili před
nacisty a ničiteli pro budoucí generace. Nyní je památník Svobody zpět na svém
místě a to na původní návsi obce, při hlavní komunikaci
1 1
„U Juliány“ bylo osamělé místo na křižovatce dvou lesních cest; uprostřed stál na pískovém podstavci velký dřevěný kříž. Zde prý
kdysi dávno zabil prchlivý rytíř Sukorád z nedalekého hradu Okoře svoji dceru, krásnou Juliánu a jejího milého, mladého zákolanského
mlynáře Vnislava Koldu, když prchali před jeho hněvem. Pověst končí tím, že ...v těch místech byli oba pohřbeni a po čase byl tu
postaven pomník, svítící svou bělí v zeleni lesa jako přízrak. Kdo tudy šel, zastavil se zde a truchlil nad osudem nešťastných milenců.
Rytíř Sukorád, trýzněn výčitkami svědomí, opustil svůj hrad, zbudoval si vedle jejich hrobu poustevnu a dokonal tu život v lítosti nad
svým černým skutkem...
152/169
Příklad schovávaček z Lysé
129.
Tento model habrových špalírů, jako schovávaček s průhledem navrhuje autorka
podél hlavní komunikace celé levé části parku, pohledem z horních teras. Průhled na potok
a zatáčku směrem k obecnímu úřadu.
Dřevěné treláže s dřev. liánami na zdech podél hlavní komunikace
130.
153/169
Statenice měly svoje přírodní divadlo. Z úcty k tradici, je nutné zvažovat jeho
obnovu, nebo alespoň drobným mobiliářem v krajině ho připomenout. Je potřebné odkázat
na rodáka Statenického Jos. M. Hovorku a jeho povídku :Na úsvitě“ (nová sbírka prací
beletrických, str. 27 z Kinský 2009 život a dílo spisovatele J.M.Hovorky),
K prováděcí zprávě o vydání závazného stanoviska krajským úřadem, budou
navrhovatelkou předloženy, mimo uvedené profese architektonického studia ISI, tyto
výkresy :
1)
2)
3)
4)
5)
stávající stav a průvodní a technická zpráva
plán ploch rušených a plán ploch nově zřizovaných s navrženou cestní sítí
zahradně architektonické řešení
osazovací plán
umístění mobiliáře – kašna, lavice, altán, osvětlení
Autorka předkládá první kroky zpracované pro vytvoření studie a návrhu se
stavebnímu řízení, které ve spolupráci s architektonickým studiem ISI a zejména Ing.
Arch. Zuzanou Ilinčevovou, za jejího laskavého pochopení a podpory dílčí části této práce
– autorka předkládá List I. List II.
CENOVÁ A ČASOVÁ NABÍDKA
Datum:
03.10.2011, Praha
AKCE:
NÁVRH ŘEŠENÍ OBNOVY ZÁMECKÉHO PARKU
Místo:
STATENICE
Popis návrhu:
Pro obec Statenice bude rekultivován zámecký park podle
dochovaných materiálů, k novému využití pro rekreaci. Účelem
studie bude znovuobnovení parku. Součástí je i obnova kulturní
hodnoty krajiny, jako okolí národní kulturní památky, spojená
s budovou zámku.
PROJEKTOVÁ FÁZE: Ověřovací studie
Zpracovatel návrhu
Edita Mňuková, Praha 1 M 773938503
Rozsah: Studie zeleně a návrh zahradně architektonického řešení (sadovnických a
krajinářských úprav), plán ploch rušených a nově zřizovaných, návrh řešení cestní sítě,
rozmístění drobné architektury a mobiliáře, osazovací plán. Pro obec Statenice ZDARMA
POPIS PROFESÍ:
Architektonický návrh – finančně honorován viz specifikace
Ing. Arch. Zuzana Ilinčevová
Rozsah: Pro doplnění parku architektonickými detaily bude navržen jejich druh a
rozmístění
/lavičky, altánky, pítka, hrací plochy a stavební úprava jednotlivých zídek/. Pro všechny
ostatní zde uvedené profese bude poskytnuta koordinace/.
Návrh řešení osvětlení- finančně honorován viz specifikace
Ing.Radek Jonáš
Rozsah:Návrh by obsahoval plošné osvětlení prostoru
/komunikace, otevřená prostranství,nádvoří/ svítidly na stožárech nebo sloupcích
154/169
V případě požadavku studie na detailnější návrh , kde bychom se věnovali jednotlivostem
parku /stromy, vodní plochy, fasády/
Návrh řešení vody a kanalizace- finančně honorován viz specifikace
Ing.Josef Chmelka, Ing.Jan Turek
Rozsah: Zásobování vodou, odkanalizování,průzkumy na místě, průzkum sítí u jejich
správců, jednání o místě připojení, jednání s Povodím Vltavy, vypracování studie
Zaměření- finančně honorován viz specifikace
Ing.Vladimír Vlček
Rozsah zaměření ke studii
Vzhledem k tomu, že bez precizního zaměření nemůžeme dělat Návrh zámecké zahrady, je
potřeba tuto část mít k dispozici pro všechny ostatní profese. Bude zpracován polohopis a
výškopis tak, že bude podkladem pro všechny další projektové stupně.
Geologický průzkum, geologická informace- finančně honorován viz specifikace
Ing. Boleslav Březina
Rozsah: Průzkum bude určen rozsahem dotčené plochy 7 000 m2.
Minimální doba zpracování: 8 týdnů, včetně všech průzkumů.
Závěr: Pro podporu absolventské práce Edity Mňukové a možnost pomoci obci
Statenice jsou navrženy nekomerční ceny za zpracování ověřovací studie za jednotlivé
profese. Všichni pracují s faktem, že je nutné chránit nově založený zámecký park
před možností povodně a případného poškození již hotového díla vzhledem
k velkému vodnímu vlivu v okolí.
Zpracovatelé jednotlivých částí mají autorizační osvědčení.
Ing.Arch. Zuzana Ilinčevová, Lumírova 105/21,128 00 Praha 2,T 241 400 652,
M 608 377 443, E [email protected], W www.isi.cz
Krok I. – listopad 2011 návrh zastupitelstvu k provedení sondy – průzkumu navážky na
ploše budoucí formální části parku, pod terasami až k úrovni původní štěpnice.
Na kvalitu a možnosti využití dosavadní navážky poukazuje autorka s apelem na
rozvážnost jakéhokoli kroku k jeho odstranění. Po zjištění stavu ekologické zátěže, či
naopak vyvrácení o účasti závadných látek v rozsahu, který sdělil starosta Ing. Sládek, a
stanovení částky na 750 tis. Kč, kterou „bude muset“ dle starosty obec vynaložit na její
likvidaci..
Teprve sonda a průzkum může odhalit domněnku autorky, k využití materiálu na modelaci
terénu parku a zahradního parteru, nikoli odvážky všech hmot – dokud nebudou dokončená
zaměření a nebude odborníkem stanovena její kvalita objem.
ZÁMECKÝ PARK STATENICE
Podle dostupných informací je potřeba zjistit kvalitu navážky, která byla dodatečně
umístěna do původního parku. Po konzultaci možnosti vyhodnocení kvality navážky
v areálu zámeckého parku, a po konzultaci možnosti vyhodnocení kvality navážky v areálu
zámeckého parku, zasíláme kontakt na firmu, která se odborně touto problematikou zabývá
a je součástí skupiny spolupracovníků dle návrhu výše uvedeném.
G/T BoBr – ing.Bohuslav Březina, inženýrsko geologické průzkumy, geotechnika a
diagnostika staveb
155/169
Firma se zabývá geotechnikou.Je schopna udělat průzkum a odebrání a klasifikaci vzorků
podle zákona o odpadech Zákon č.125/1997a podle Vyhlášky 383/2001 O podrobnostech
nakládání s odpady. Rozbor vzorků bude provádět společnost Monitoring s.r.o.
Postup obce: Krok 0 - Ing.Březina prohlédne místo Krok 2 - Vypracuje cenovou nabídku
Krok 3 - Obec posoudí její vhodnost Krok 4 Po schválení nabídky ing.Březina odebere
vzorky k posouzení, napíše posudek, předá k vyhodnocení firmě Monitoring. Ta rovněž
napíše Posudek a doporučí řešení Krok 5 Obec se rozhodne na základě vypracovaných
Posudků Posoudí vhodnost nebo nevhodnost umístěné skládky a způsobu její likvidace
nebo ponechání na místě.
Poznámka: Ing.Březina je schopen prohlédnout místo a vypracovat nabídku v týdnu od
14.11.2011
(pramen email Ing. Arch. Ilinčevová)
Datum:
AKCE:
25.10.2011, Praha
NÁVRH ŘEŠENÍ ZÁMECKÉHO PARKU VE STATENICÍCH
Popis jednotlivých kroků POSTUPU PŘÍPRAVY AKCE
Místo:
STATENICE - zámecký park Parádnice
Popis návrhu:
Pro obec Statenice bude rekultivován zámecký park podle
dochovaných materiálů a novým využitím k rekreaci. Účelem studie
bude znovu obnovení parku Součástí je i obnova kulturní hodnoty
krajiny, spojená s budovou zámku.
Projektová fáze:
Ověřovací studie, projekt pro stavební povolení a realizaci
Zpracovatel návrhu studie zeleně a krajinářských úprav:
Edita Mňuková,NONCHALANCE GARDEN, s.r.o.,Václavské nám.64, Praha 1
www.nonchalance.cz, M 773938505
POPIS ROZSAHU
Architektonický návrh a profese
Rozsah :Pro doplnění parku architektonickými detaily bude navržen jejich druh a
rozmístění
/lavičky, altánky, pítka, hrací plochy a stavební úprava jednotlivých zídek/. Pro všechny
ostatní zde uvedené profese, bude poskytnuta koordinace.
POPIS POSTUPU
Krok 0
Budou zaměřeny veškeré dotčené plochy úprav geodetickou firmou / síť bodů současně
v digitální formě/ Tento podklad bude podkladem pro vypracování Ověřovací studie.
Krok 1
Rozsah parku a jeho úprav
cena
Rozsah architektonických a stavebních úprav
cena
Rozsah všech uvedených profesí
cena
Z tohoto kroku vzejde rozsah úprav zahrady a objemová cena
V Technické zprávě bude popsána údržba a bude v přehledné tabulce uveden počet
případných zaměstnanců a jejich profese.
V celém průběhu práce bude návrh konzultován, aby obec věděla co lze realizovat
Po schválení studie bude vybraná varianta provedena v papírové a digitální podobě
Krok 2
156/169
Podle údajů v Ověřovací studii se začnou vyhledávat finanční zdroje vlastní a následně
sponzorské dary a kontrolovat možnost získání dotací.
Krok 3
Po předběžném získání příslibu peněz se sponzory sepíšou PŘEDBĚŽNÉ darovací
smlouvy
Krok 4
Vypracuje se projekt pro stavební povolení a prováděcí projekt, který konkretizuje
ověřovací studii. Získají se všechna vyjádření a podá se žádost o stavební povolení na
příslušný stavební odbor. Z hlediska rozsahu není jasné jestli se bude žádat ještě předtím o
vydání projektové dokumentace pro územní rozhodnutí.
Krok 5
Po schválení projektové dokumentace a vydání STAVEBNÍHO POVOLENÍ se může začít
realizovat návrh krajinářských úprav a úprav zeleně, v rozsahu výše popsaném.
Zde je důležité mít předem zajištěny finanční prostředky.
Krok 6
Vlastní realizace krajinářských úprav a úprav zeleně
Krok 7
Slavení, že jsme to všichni dokázali.
ZÁVĚR:
Bez zpracování Ověřovací studie není možné
ODPOVĚDNĚ ZJISTIT, CENU A ROZSAH PRACÍ A DOBU REALIZACE.
Tyto informace povedou ke skutečné revitalizaci parku PARÁDNICE.
Jako velmi dobrou informaci pro obec Statenice je skutečnost, že veškerá projektová
příprava je následně hrazena z dotací nebo získaných prostředků jako odečitatelná položka.
K realizaci vede dlouhá cesta, ale, to, že získáte kus krásné krajiny a další možnost
zaměstnání středně odborných profesí bude do budoucna jistě velkým přínosem a to nejen
finančním.Ing.Arch. Zuzana Ilinčevová, Lumírova 105/21,128 00 Praha 2,T 241 400 652,
M 608 377 443, E [email protected], W www.isi.cz
Příprava je následně hrazena z dotací nebo získaných prostředků jako odečitatelná položka.
K realizaci vede dlouhá cesta, ale, to, že získáte díl krásné krajiny a další možnost
zaměstnání středně odborných profesí bude do budoucna jistě velkým přínosem a to nejen
finančním.
V současné době probíhají intenzivní jednání se starostou obce Ing. Janem Sládkem
a místními zastupiteli, a to napříč politickými stranami.
Dne 11.11.2011, po roce mapování terénu autorkou - a poznání místa parku „Parádnice“ –
vznikla občanská iniciativa „Pro obnovu parku Parádnice a zeleně v obci Statenice“, jejíž
zakladatelkou je autorka práce Edita Mňuková a JUDr. Jitka Lenková. Prostřednictvím
iniciativy budou kdykoli k dispozici veřejnosti informace o probíhajících krocích, návrzích
atd.
Obecně se s obyvateli diskutuje na téma rehabilitace parku od loňského roku. V rámci
spolku Bivoj jsou i prezentovány dílčí kroky a konkrétní návrhy.
157/169
Na druhou polovinu března 2012 se chystá veřejné setkání s diskuzí na toto téma,
kde bude občanům obce a široké veřejnosti představen samotný projekt s jeho dílčími
kroky, a kde bude spolu s projekcí představena hlavní myšlenka úpravy, a tím obnovená
tvář parku a historického centra obce Statenic pro nové využití občanů i návštěvníků.
Zároveň budou všichni uvedení odborníci odpovídat na případné dotazy všech
zúčastněných. Bude se diskutovat o možných interaktivních příspěvcích z řad místních
podnikatelů, iniciativ i jednotlivců ve finančních podporách, a to například tak, že rodina,
či jednotlivec může sponzorovat konkrétní prvek v parku (např. strom, lavičku, altán atd.),
forma podpory a darů občanů pro obec park bude mít svoji rubriku na webových stránkách
obce.
Další iniciativou, která vznikla pro menší obnovy barokních formací, jako formální
celek pro záchranu, obnovu, zlepšení, poukázání na zanedbané a ke zlepšení je iniciativa
pro záchranu kapliček a drobných historických staveb v krajině, jejíž spoluzakladatelkou je
autorka práce a v současné době se zabývá záchranou barokní kapličky na cestě
Svatováclavské cestě, Svaté cestě – mezi Prahou a Brandýsem n/L na Starou Boleslav, kde
v žalostném stavu čeká po desetiletí na záchranu kaplička mezi Dřevčicemi a Brandýsem,
jejíž současný stav je následující:
34. / 2. Kaple mezi Dřevčicemi a Brandýsem nad Albem, foto autorka, podzim 2011
158/169
Iniciativa se nyní snaží sbírkou vlastní a zejména přičiněním aktivizace a poukázáním na
případný konec další z barokních historií, která zde byla před více než tři sty léty vystavěna
a nyní ji hrozí úplné zmizení z mapy.
159/169
6.
Diskuse
K diskuzi, mimo poslední části z kapitoly podrobného rozboru ke Statenicím, a to
zejména v závěru, kdy díky vznikům iniciativ autorky a konkrétní snaze o záchranu
a podporu barokní historie v krajině - je nutná prvotní otázka autorky sama k sobě.
A to k problematice studií barokní krajiny u nás, která má být bez pochyby
věnována zejména pozornosti a analýze obrazových a historických pramenů. A to, je-li
tedy vždy nutné vyjít z mapování barokní doby, tedy doby (dle této práce) založení
jednotlivých panství a pozdější.
Autorka je toho názoru, že spolehlivost jejich výpovědní hodnoty jako prvotního
podkladu obrazového materiálu se liší případ od případu a je podstatný zejména stav
srovnání mezi dneškem a jakousi „dobou dávno minulou“, tedy dle přístupu jednotlivého
autora k získávání informací, pozorováním zákresů na jednotlivých vedutách či starých
mapách a sestavování případné analýzy, a to pouze zprostředkovaně či z neověřených
zdrojů. Tímto pak sestavit či připravit další výpovědní hodnotu. Probírat se detailně
vojenskými mapami I. mapování, či Müllerovým a srovnávat vývoj s příměrem
současnosti je jistě mnohonásobně zajímavý úkol. Ale co nám vlastně skutečně zásadně
přínosného – s nutným dovětkem - „pro dnešek“ přinese?
Je nutné uvědomit si významnou hodnotu barokního principu pro naši krajinu, která
je pro ni typická a tento princip a tvar zachovávat, chránit a podporovat. Nikoli uměle
zpětně na místech, kde již nenajdeme ani stopy ani krajinnou souvislost či ani (bohužel)
prostor k navrácení, díky nejrůznějším překážkám dneška – uměle tvořit nemožné.
Bohužel, zjednodušeně autorka konstatuje, že zde „pere srdce s tělem“.
Tato práce přináší shrnutí Šporkova rodu pohledem držav a zásahů do naší krajiny
rukou tehdejší, silně barokizující atmosférou politickou i architektonickou. Její ztvárnění je
jak dramatické v sochařských výjevech, tak zároveň silné v provázanosti s přírodou
a krajinou u nás. Zejména hrabě F. A. Špork, ačkoli jeho povaha neklidná, kontroverzní,
riskující, pyšná a pro mnohé až přehnaná či nepochopitelná. Je nutné s jistotou říci, že
tento člověk zde zanechal nedocenitelné skvosty kulturní historie, a to jak díky jeho
přístupu k umění, které se promítalo do všech oblastí jeho života a posléze i do naší
krajiny, tak i z pohledu nadčasových zásahů, které se opět promítají do naší kultury a to
více, než si můžeme pomyslet.
Autorka nabyla průzkumem a studiemi k silnému přesvědčení, že F. A. hrabě Špork
díky svému vzdělání ještě jako mladého šlechtice, s načerpanými vědomostmi v oblastech
filosofických, kulturních a uměleckých, cestovatelských, jazykových atd. právě spolu
s jeho osobními charakterovými vlastnostmi, kde mimo jiné hlavně ambice a risk způsobila
tak velký přínos a s díky je třeba konstatovat jaké štěstí, že pro jeho život a zásahy zvolil
právě Českou zemi.
Mediální zviditelňování revitalizace Kuksu mimo jiné i díky festivalu
barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks, zprostředkovala desetidílný pořad na
Radiu 2, kde se po jednotlivých kulturních směrech (hudba, krajina, umění malířské
a sochařské atd. atd.) zaobírají svojí diskuzí mezi sebou odborníci a historici barokní doby,
Šporka, kulturního dění. Těchto dílů pro vyjádření a diskuze o tomto barokním kulturním
mecenáši by nebylo dosti po celý rok. Zhodnotit práci Šporka se snažilo několik odborníků
a nadšenců této postavy. Nejvíce si autorka cení materiálů vypracovaných Pavlem
160/169
Preissem, neboť jeho díla jsou obsáhlá svým dalším a dalším bádáním, oprav, změn,
přemýšlení v širokých historických souvislostech a až neuvěřitelnému sběru materiálů
všech archiválií.
Václav Cílek řekl v jednom rozhovoru: „Špork si to tady taky zkoušel… dalo to
zemi charakter, který máme dodnes…“
Pan Hájek dokonce porovnal F. A. Šporka s Albrechtem z Valdštejna tak, že
„Špork byl mnohem kultivovanější než Albrecht z Valdštejna, ale zároveň měl jeho razanci
a velkolepost a samozřejmě finanční zázemí, které bylo mnohem větší než u Schlicků“
(zdroj Historie.cz (eu), text.přepisy: „A to byla ta krásná země“,9. 2. 1011)
F. A. Špork se velmi zásadně podílel na utváření krajiny na svých panstvích, jak
bylo již zmíněno. Panství Lysá a Kuks s jistotou obohatil ale nejvíce. Samozřejmě „velké“
byly i jeho zásahy na ostatních, např. velkolepá ačkoli nevelká stavba a krajinná úprava na
uvedené Vysoké u Malešova, v Hlavenci jedním zásahem, za to nedocenitelným i v dnes.
Na místech, řekněme, momentálně okouzlen a motivován situací a krajinou
a možnostmi konkrétní realizace, věnoval se detailněji a konkrétně utvářel i vesnice, které
dodnes znamenají výjimečnost svým řešením, tvarem a polohou.
Lysá a Kuks s Novým Lesem byli ale jistě pro Šporka nejvelkolepějšími, a tím
i nejpodstatnějšími místy života, přihlédneme li znovu k povaze a podstatě tohoto muže.
Pojďme nabádat širou veřejnost, aby začala s estetikou a vkusem pomocí odborníků
ve svých zahradách. Pojďme znovu obnovovat aleje a výsadby napomáhající tvaru dle
původních vzorů naší historie v krajině. Pojďme se zaměřit na okolnosti ekologické,
chraňme půdu a podporujme vztah mezi člověkem a „pudem sebezáchovy“ zastavením
onoho neustálého zbavování se půdy a tím i obživy díky - zastavování polí. Obnovujme
rybníky, pěstujme si zeleninu doma. Hrajme divadlo, komponujme hudbu a zpívejme
o budoucí naší zemi v souladu s její historií tedy zejména „v tónu baroka“. Ale už konečně
začněme.
161/169
7.
Závěr
Důvodem k výběru daného tématu byl a je jednoznačně obdiv ke krajině zde
prezentovaných míst v souladu s kulturou a historií.
Dílčí prvky baroku a kompozice této doby jsem se snažila ve své práci vyzdvihnout
a přispět tím ke znovu navrácení tvarů krajiny dle původních pojetí těchto krajinných
celků. Výsledkem práce je shrnutí a připomenutí si hodnot barokní doby, a to také popisem
a výčtem panství významného rodu, který v naší zemi ovlivnil nejednu historickou
památku a udal směr několika krajinným a přírodním celkům v naší historii.
Konkrétní přínos je spatřován také díky vzniku několika iniciativ jménem autorky,
a to pro záchranu barokních objektů a památek. Přínosem je i předložený návrh řešení
k rehabilitaci parku dle barokních a pozdějších klasicistních forem, neboť
v současné moderní době právě princip a zásady baroku, pravidelných os a jistých
vymezených uspořádání, mají tak velkou absenci, a to nejen v naší krajině.
162/169
8.
Resumé
Absolventská práce Barokní úpravy v krajině na panstvích hraběcího rodu Šporků
v první části formuluje a vymezuje principy baroku u nás a v Evropě. Na konkrétních
uměleckých oborech popisuje základní koncepci a dopad tohoto směru na kulturu
společnosti.
V další části práce dokumentuje současný stav a historický obraz vybraných
panství. U pěti z nich ukazuje, jak barok ovlivnil jejich vznik v době působení daného
hraběcího rodu v českých zemích.
Závěrem práce uvádí na příkladu obce Statenice, jak lze dle barokních předloh
obnovit kompozici krajiny. Předkládá tedy konkrétní model proměny krajiny v průběhu její
historie a navrhuje úpravy pro současnost. Navíc práce prezentuje konkrétní osnovu návrhu
na rehabilitaci zámeckého parku Parádnice: v jeho hlavní ose podle zásad baroku a dále dle
dobově navazujících klasicistních parkových úprav.
Summary
The dissertation deals with Baroque modifications done in landscape on estates and
manor houses owned by the count dynasty of ŠPORK. In its first part it formulates and
defines the principles of the baroque style in our country and in Europe as well. The
dissertation describes a basic conception and influence of the baroque style on culture of
the society mentioning particular fields of art.
The following part of the dissertation describes the present state and historical
image of some selected estates and manor houses showing on five of them how the
baroque style influenced on their establishment during the period of rule of the above
mentioned count dynasty on the Bohemian territory.
The final part of dissertation describes - on the example of Statenice village – how
the composition of landscape can be renewed according to baroque models and master
copies, e.g. it presents a specific model how the landscape has changed during the history
and suggests and designs some modification for present and, moreover, the dissertation
presents a specific draft and structure of the proposal for rehabilitation of the castle park
"Parádnice": in its main axis according to the principles of the baroque style and then in
compliance with layout modifications of park which were made during the following
classicism period.
163/169
Seznam použité literatury
Bohm Č., 1988. Okrasná zahrada. Státní zemědělské nakladatelství, 384 stran
Boloňský S, Kuchyňka Z., 2010. Krajinou mýtů a barokní zbožnosti, z. s. p. o.
Přemyslovské střední Čechy, 33 stran
Cílek V. 2008. Dýchat s ptáky, nakladatelství Dokořán, s.r.o., 246 stran
Cílek V. 2009. Makom Kniha míst, nakladatelství Dokorán, s.r.o., 299 stran
Dolejší J. 2002. Alchymistické zahrady Čech. MH Beroun, 155 stran
Hájek P., 2003. Česká krajina a baroko
Hieke K., 1984. České zámecké parky a jejich dřeviny. Státní zemědělské nakladatelství
v Praze, 464 stran
Kitson M., 1972. Barok a Rokoko umění světa, text přeložen z anglického vydání
Landsmark of the World´s Art: The Age of Baroque (1966). Artia
Levinson-Lessing, V.F., 1973. Obrazy z eremitáže, malířství XVII. a XVIII. století.
Obelisk, nakladatelství umění a architektury
Mareček, J. 2005. Krajinářská architektura venkovských sídel. Česká zemědělská
univerzita v Praze, 2005. ISBN 80-213-1324-2
Pioan J., 1985. Dějiny umění /7. Odeon 348 stran
Podlaha A.,1911. Posvátná místa Království českého. Arcidiecéze pražská, Díl V. Vikariát
Libocký
Preiss P., 2003. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Paseka, stran 600
Pláníčková V., 1938-39. Život a mládí M.D. Rettigové. Vlastivědný sborník okresu
Litoměřického
Šafránek J., 1996. Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích
414stran
Šonský D., 2007. Moderní zahrady. ERA group s.r.o., 277 stran
Vít J. a kolektiv, 1994. Střední zahradnická škola v Mělníku a Květ, 414 stran
Seznam propagačních materiálů a publikací
Bor, D.Ž, 1999. František Antonín hrabě Špork – významný mecenáš barokní kultury
v Čechách, Výstavní katalog agentury Trigon a Národního muzea v Praze, 60 stran
164/169
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, 2010. Zahrada-ParkKrajina 1/2010 XX.ročník, www.szkt.cz, www.zahrada-park-krajina.cz, 56 stran
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, 2011. Zahrada-ParkKinský, V. 2009 Život a dílo spisovatele J.M.Hovorky, vl.nákladem Anežka Kinská, 105
stran
Kinský, V. 2007 Statenice
Krajina 2/2011 XXI.ročník, www.szkt.cz, www.zahrada-park-krajina.cz 55 stran
Kuranda, M., 2009, Z Prahy do Staré Boleslavi ze Staré Boleslavi do Prahy (Svatou cestou
podél čtyřiačtyřiceti kapliček a Svatováclavskou cestou), Městská část Praha 9 a Město
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav za podpory Ministerstva kultury ČR (121 stran)
Pincová V., 2007. Historie a současnost zámeckých parků v Lysé nad Labem, Odbor
životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem za finanční podpory Středočeského kraje 35
stran
Sborník přednášek, 2010. VOŠZa a SZaŠ Mělník, Historická zeleň regionu střední Čechy
(ročník 2010) ISBN 978-80-254-8251-3
Sborník přednášek, 2010. VOŠZa a SZaŠ Mělník, Historická zeleň regionu střední Čechy
(ročník 2010/2011) ISBN 978-80-254-8251-3
Semotanová E., Koukalová Š., Svoboda S., 2008. Barokní krajina v okolí Lysé nad Labem.
Odbor životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem za finanční podpory Středočeského kraje
38 stran
Citace ostatních tištěných materiálů
In Magazín – příloha hospodářských novin, číslo 42 – 19.10.2011, text Milan Rokos,
článek Stromy na památku oběšeného, odstavec podtitul Slib hraběnky Šporkové, strana 18
a 19 dostupný na www.in.ihned.cz (22.10.2011)
Reklamní mapa s leteckým snímkem Statenice Černý vůl, Kompakt spol. s.r.o., RCD č.
00167147
Státní fond životního prostředí ČR, 2010/8, EKO DOTACE magazín operačního systému
životního prostředí
Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 3, Praha 1
Národní archív v Praze, Fond úřad desk zemských (listiny)
165/169
Archív Národního Muzea (listiny inv.č.H56,H57)
Testamenty Jana Josefa Šporka ze Šporku J. Antonína (18.6.1714) 2361 kart. 68,
Svatební smlouva J.A. Šporka s Marií Zuzanou Talackovou 10/1713 inv.č.840, kart. 37
Archív v Dobřichovicích, detaily o stavbě Statenického zámku a detaily k parku
Státní oblastní archív v Praze
Státní oblastní archív v Zámrsku, Rodinný archív Šporků
Kronika Statenická od r. 1839
Mňuková, E. 2010, Seminární práce fytocenologie
Mňuková, E. 2011, Seminární práce krajinářství
Seznam obrázků a fotografií
1.Cesta k sochám „Ctností“ v Kuksu, foto autorky 2010
2.Výsek z fotografie erbu hraběcího rodu Šporků, portál „lázeňského pramene“
nad schodištěm zaniklého zámku v Kuksu , foto autorky 2010
3. Fotokopie tvrze Malešov z rytiny před r. 1666
Zdroj: http://www.malesov.cz/historie-tvrze
4. Okno v přízemí tvrzi, ukázka zasazení okna s širokým rámem do cihlové zdi, foto
autorka, léto 2010
5.Současný stav tvrze v Malešově, zdroj dostupný na: www.seznam.cz
6.-9.Foto zámečku, přiléhajícího těsně na původní tvrz, nádvoří a budova současného
stavu, vč. renovovaných oken s mřížemi, vchod na bývalý čestný dvůr, s ponechanými
ještě gotickými prvky, foto autorka, léto 2010
10. Výřez fotokopie staré rytiny Oktogonální kaple sv. Jana Křtitele Vrch Vysoká, z r.1715
(pravděpodobně pohledem od nynějších Miskovic
obrázek pořízen z ofic.web stránek o.s.belveder http://www.belvedercz.eu/, dne 15.11.2011
11. Výřez fotokopie staré rytiny Oktogonální kaple sv. Jana Křtitele Vrch Vysoká, z r.1715
(pravděpodobně pohledem od nynějších Miskovic)
12. Unikátní ručně kolorovaná skica z roku 1733, návrh členění kaple a jejího okolí, zdroj
Státní oblastní archív v Lysé nad Labem.
13.-16. Soubor fotografií současného stavu kaple, zaniklé aleje, detaily z cestních sítí a
foto pozůstalých pařezů v pravidelné linii, vše na vrcholu kopce směrem k Vysoké,
Miskovicím a na Suchdol. Foto autorka, léto 2010
17.Současný stav Belvederu, 2010 s lemováním jehličnatými dřevinami zástupců Picea, Pinus
(Foto poskytl Ing. Portl, OI Belveder, 2011)
18. Kaple dle anonymní rytiny asi z roku 1696, která je uvedena v knize „Buchel von
denen Tag-Zeiten und Litaney des H. Joannis, ve velikosti asi 96mmx58mm
19. Část z návrhu obnovy budovy kaple, stavební úpravy poskytl Ing. Portl, Belveder o.s.,
listopad 2011
20. Pokácené stromy na vrchu Vysoká, poblíž trosek Belvederu, foto autorka, léto 2010
21. Reklamní triko Belveder o.s. (foto poskytl Ing. Portl, Belveder, o.s., 2011)
22. Opravená budova Bon Repos, 2011 (zdroj dostupný na: www.seznam.cz)
166/169
23. Plochy zámku v Lysé nad Labem s parkem a Bludnicí ,(obrázek poskytl Ing. Svoboda,
OŽP MÚ Lysá n/L, jaro 2011
24. Holašovice, selské baroko, foto autorka
25. Kaple na cestě z pražských Řep do obce Hostivice., Foto autorka, podzim 2011
26.- 30. Pomník Karla VI. v Hlavenci, pohled, detaily podstavců a umístění v zeleni, foto
autorka podzim 2011
31. Informační deska v Hlavenci, foto autorka podzim 2011
32. Kaple prostorová zdroj dostupný na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple
33. kaple na cestě z pražských Řep do Hostivice.
34. kaple mezi Dřevčicemi a Brandýsem nad. Labem
35. křížek u Jaroměře
36.Výklnková kaple, zdroj dostupný na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple
37. Prostorová kaple na Svatováclavské cestě – Svátá cesta
38. Habrové špalíry na dolním parteru, Lysá podzim 2010
39. Hlavní osa z dolního parteru k zámku, Lysá podzim 2010
40. Mapa panství Lysá nad Labem z roku 1721
41. Příjezd osovou linií na náves obce Byšičky (zdroj dostupná na:
http://foto.mapy.cz/
42. Náves v Byšičkách. Zdroj dostupný na: http://foto.mapy.cz/13034-Bysicky-naves
43. Tůň při slepém rameni v Byšičkách, zdroj dostupná na: http://foto.mapy.cz/212370slepe-rameno
44. – 47. Soubor fotografií kapitoly Neděliště
48.-69. Fotodokumentace současného stavu panství Konojedy
70.-84. Fotodokumentace komplexu Kuks
85. – 88. Fotodokumentace kapitoly 5.2.5. Neděliště
89. – 95. Fotodokumentace ke kapitole 5.2.5. Hoříněves
96. – 100. Fotodokumentace kapitoly 5.2.5. Světí a Velký Vřešťov
101. Byšičky na Hořicku ve východních Čechách, nově obnovená křížová cesta
102. Křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou
103. Křížek na vrchu Kamýk ve Velkých Přílepech
104.Křížek v Horním Týnci
105.Křížek ve Všeradišti
106. Betlém v Novém Lese, Kuks http://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9m_(Kuks)
107. Areál Nového Lesa, zdroj dostupný na
http://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9m_(Kuks)
108. Rytina z roku 1718, Kuks zámek
109. Lev – Pomník Svobody ve Statenicích, zdroj: JUDr. Lenková
110. Socha sv. Jana Nepomuckého
111. Barokní brána v horní části panství přiléhá baroknímu špejcharu, oba jsou prohlášeny
za národní kulturní památku
112. Interiéry přilehlé budovy zámku 2011
113. – 130. Soubor fotografií, jako příkladů k návrhu obnovy parku Parádnice, Statenice
Seznam obrázků map
M1: Výsek z turistické mapy. Malešov poblíž Kutné Hory, Roztěže a Miskovic
167/169
Zdroj: http://www.malesov-kh.cz/oxidHlwem9iPTImej0zNCZsPWoxJmU9JnJhej0mcz0,
29.11.2011
M2: Výsek z historické mapy, stabilní katastr – 1. Malešovský zámeček při tvrzi a jeho
okolí
(zdroj: internetový portál www.seznam.cz, www.mypy.cz – mapa historická, 25.10.2010)
M3: Vrch Vysoká u obce Suchdol, poblíž Miskovic
Výsek z turistické mapy, zdroj internetový portál seznam.cz, www.mapy.cz, 29.11.2011
M4: Vysoká s patrným Belvederem na středu zalesněného vrchu, stabilní katasrt
Výsek z mapy, stabilní katastr. Zdroj www.mapy.cz, internetový portál seznam.cz,
26.11.2011
M5: Vysoká v současnosti – letecký snímek, výřez. 1. Belveder v kruhovém půdorysu,
poblíž zbytky kaple (2) a 3. nová rozhledna (Zdroj www.mapy.cz, internetový portál
seznam.cz, 23.10.2010)
M6: Lysá nad Labem orientačně
(Výsek z turistické mapy, dostupný na: www.seznam.cz, mapy.cz, dne 16.8.2010)
M7: Lyské panství historickou mapou, stabilní katastr (Byšičky, Dvorce, Karlov..)
(Výsek z historické mapy, dostupný na: www.seznam.cz, mapy.cz, dne 16.8.2010)
M 7.1.:(Výsek z historické mapy, stabilní katastr, dostupný na: www.seznam.cz, mapy.cz,
dne 16.8.2010)
M8: Byšičky, výsek z historické mapy, dostupné na www.seznam.cz, 13.10.2011)
(Zdroj dostupný na www.seznam.cz, www.mapy.cz, dne 20.22.2011)
M9: Výsek z letecké mapy dnešního tvrze a okolí v Malešově, zdroj dostupný na
www.seznam.cz, 29.11.2011
M10: Dvorce, výsek z letecké mapy, dostupné na www.seznam.cz, 13.10.2011)
M11: Dvorce, výsek z historické mapy, dostupné na www.seznam.cz, 13.10.2011)
M12: Byšičky, výsek z letecké mapy, dostupné na www.seznam.cz, 13.10.2011)
M13: Bon Repos orientačně, výsek z turistické mapy, 1. komplex budov a zámeckého sídla
Bon Repos
(Zdroj dostuný na: internetovém portálu seznam.cz, www.mapy.cz, mapa turistická,
29.11.2011)
M14: Výsek z mapy stabilního katastru, 1. Místo Čihadla a vpravo vedle Bon Repos
s výraznou cestní osou vedoucí z Bon Repos do krajiny (Dostupný na: internetovém
portálu seznam.cz, www.mapy.cz, mapa historická, 29.11.2011)
M15: Výsek z letecké mapy, současný stav 1. Čihadla a prostor souboru Bon Repos r. 2011
(Dostupný na: internetovém portálu seznam.cz, www.mapy.cz mapa letecká, 29.11.2011)
M16: Turistická mapa, výsek
(Zdroj dostupný na www.seznam.cz, www.mapy.cz, dne 20.22.2011)
M17. M17. Historická mapa stabilního katastru (Zdroj dostupný na: www.seznam.cz
mapy, 20.2.2011)
M18: (Zdroj, výřez z turistické mapy, dostupný na : www.seznam.cz, mapy, 29.10.2011)
M19. – M28. Soubor map turistických a historických v kapitole 5.2.2.3. Byšičky, Karlov a
Vápensko
M29.Výsek z mapy, zdroj dostupný na: http://www.mapy.cz/ dne 14.11.2011
M30. Výsek z mapy, zdroj dostupný na: http://www.mapy.cz/ dne 14.11.2011
M31.Historické mapování – stabilní katastr, výsek
Zdroj dostupný na: http://www.mapy.cz/
M32. Výsek z leteckého snímku, současná stav zámku, kaple a parku
(Zdroj dostupný na: www.seznam.cz, mapy, dne 20.11.2011)
168/169
M.33-M36. Soubor výseků z map kapitoly 5.2.5.
M37. (Zdroj GPS i map následujících je dostupný na: www seznam.cz, mapy, 13.11.2010)
M40.Výsek z leteckého snímku, současný stav, (Zdroj dostupný na: www.seznam.cz, mapy, ze dne
13.12.2010)
M41. Statenice 1. Vojenským mapováním, zdroj:
M42. Výsek 1. Vojenského mapování
M43. Mapa stabilního katastru, výsek. R. 1842
M44. Katastrální mapa centa obce s patrným zámkem a parkem
M45. Územní plán Obce Statenice
M 47. Mapa katastrální Statenice, výřez
M 48.– mapa platného územní plánu Obce, 2011 zdroj: ofic. web. stránky Obce Statenice
M 49. Výsek mapy stabilního katastru – detail centra obce Statenice
Seznam plánků
P.1. Plánek zříceniny vrchu Vysoká – půdorysná skica (zdroj: Grimm, 1937)
P.2. Část návrhu k obnově Belvederu na Vrchu Vysoká, - pohled, materiál poskytl Ing.
Portl, Belveder o.s., listopad 2011
P.3.Skica původního návrhu Ing. V. Pincové z roku 2010 – plán nového řešení Bludnice
obrázek poskytl Ing. Svoboda, MÚ Lysá nad Labem, odbor životního prostředí
Seznam příloh
1. Mapa 1. Vojenského mapování (náleží kapitole Stará Stezka Evropská)
169/169

podrobný rozbor zeleně a krajiny

Transkript

Podobné dokumenty

PL Život na zámku - Trojské gymnázium

Zamer prodeje pudy fodor