B. Studie organizace cestovního ruchu (destinačního managementu)

Komentáře

Transkript

B. Studie organizace cestovního ruchu (destinačního managementu)
STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
SDRUŽENÍ KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
B. Studie organizace cestovního
ruchu
managementu)
Zadavatel: Sdružení Krušné hory – západ, d. s. o.
Prosinec 2008
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Obsah
Kapitola
Strana
Destinace cestovního ruchu
Cestovní ruch a region
Metoda spolupráce institucí v regionu
Organizace cestovního ruchu
Management organizace cestovního ruchu
Marketing organizace cestovního ruchu
Marketingový mix
Produkt
Propagace
Distribuce
Cena
Lidé
Kooperace
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
3
5
6
6
17
21
23
29
32
39
39
43
51
52
53
53
59
Naturpark Erzgebirge / Vogtland
Tourismusverband Erzgebirge e. V.
Diskuse možností pro Sdružení Krušné hory - západ
63
63
71
73
81
Úvod
1
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.6.1
1.6.1.1
1.6.1.2
1.6.1.3
1.6.1.4
1.6.1.5
1.6.1.6
1.6.2
2
2.1
2.2
2.3
3
©
– [email protected] – 11/2008
2
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Název
Strana
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
21
mechanismus
Základní charakteristiky destinace a jejich propojení
22
24
62
63
64
70
70
71
72
73
74
78
79
80
80
-Saského Švýcarska
– dominan
-Saského Švýcarska
Logo Naturpark Erzgebirge / Vogtland s tematickou lištou
Vymezení Naturpark Erzgebirge / Vogtland
Logo Tourismusverband Erzgebirge e. V.
Vymezení destinace Erzgebirge
Slevový systém ErzgebirgsCard
V Sasku je mnoho historických atraktivit
Seznam tabulek
Název
Strana
1
2
3
11
40
41
Název
1
2
3
4
5
6
©
Strana
Životní cyklus destinace
né
– [email protected] – 11/2008
15
45
66
66
75
76
3
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Seznam zkratek
CR: Cestovní ruch
CHKO:
NP: Národní park
OCR:
OP RLZ:
OPS:
OSN:
PPP Projekt:
PR: Public relations (styk s
SROP:
UNDP / GEF: United Nations Development Program /Global Environment Facility
(Rozvojový program Spole
–
UNESCO: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
UN WTO: United Nations World Tourism Organization (Spojené národy
Mezinárodní organizace cestovního ruchu)
WTTC: World Travel & Tourism Council
ruchu)
©
– [email protected] – 11/2008
4
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Úvod
vá více obyvatel z
Konkurence v
cestovnímu
Rozvoj cestovního ruchu je podmín n existencí vhodného potenciálu, který má
výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém.
i antropogenní
(
lidskou
) potenciál, který
územního celku
podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je ro
n nerovno
emž se obvykle liší i v rámci velkých územních celku.
Destinace cestovního ruchu
rozvoje
irozeným celkem, který má z hlediska podmínek
né vlastnosti, odlišné od jiných destinací.
Strategický rozvoj destinací musí v
požadavky na strategický management, který destinacím umožní koordinované
pružnou reakci na
trhu.
Strategický management destinace lze charakterizovat jako základní prvek
vybudování zajímavých pozic
v turistickém ruchu budoucnosti.
©
– [email protected] – 11/2008
5
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1
1.1 Destinace cestovního ruchu
Definice a základní pojmy
Destinace je, dle Páskové a Zelenky1, místo
ruchu. Pro me
turisticky, historicky nebo
turistických
statistik. Destinace cestovního ruchu se rozumí v užším smyslu jako cílová oblast
v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a
služeb cestovního ruchu.
regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit
cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou,
jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace
Komplexní
definici destinace cestovního ruchu
územní celek, který se vy
(resp. sdílenými
ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj (únosnou mírou aktivace
cyklem cestovního ruchu a
.
Palatková2 uvádí, že destinace
které jsou poskytovány v
návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti.
na základní (atraktivity) a odvozené nabídce destinace (služby) jako dvou
faktorech strany nabídky.
strana poptávky,
výchozím místem a destinací.
Podle Biegera3 i definice WTO je destinace chápána jako „geografický prostor
(stát, místo,
služby, jako jsou ubytování, stravování, sportovní aktivity a zábava. Za nejmenší
jednotku je považován rezort.
1
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch –
místní rozvoj. 432 s.
2
PALATKOVÁ, M. (
–
cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo
3
BIEGER, T. WEIBEL, C. (1998): Möglichkeiten und Grenzen des kooperativen Tourismusmarketing - Schaffung von
Tourismussystemen als Strategien gegen Destinationsähnliche Konkurrenzprodukte. In: Destination Marketing - Reports of
the AIEST Congress 1998, St. Gallen, AIEST, s. 167–200.
©
– [email protected] – 11/2008
6
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Destinace jsou Bartlem a Schmidtem4
mezinárodním trhu. Destinace nabízí klientovi odpovídající produkt a uspokojují
o
služeb.
konkurující jednotky,
regulovaný, nebo neomezený), a
adu funkcí:
- Marketingovou (marketing destinace)
- Nabídkovou
- Plánovací
Podle Portera5 d
jednotku (systém) v
n
dán politikou
turizmu, p
místního obyvatelstva. Postavení turis
destinace pak zahrnuje
významných oblastí:
- Postavení turis
- Postavení turismu ve vztahu k
vím destinace
- Regionalistka, rozvoj území
- Globální dopady na ekonomiku destinace
plynou z „hmatatelných“ e
z
,
tvorby hodnot),
s
smu – efekt
s
domácího obyvatelstva na domácí a pasivní turismus (devizové výdaje), vliv
turismu na platební bilanci destinace -
turismu
multiplikátoru
mzdového a dalších.
Podle Jansena a Verbekeho6
pro marketing
rozumí nejen konkrétní oblast (místo), ale i souhrn v destinaci nabízených
komodit,
(Tourist
Recreation Product, TRP).
4
BARTL, H., SCHMIDT, F.(1998): Destination Management. Institut für regionale Innovation, Wien,
MALÁ, V. (2002): Základy cestovního ruchu. Praha, Vysoká škola ekonomická[cit. [Str. 91]
6
GOODALL, B., ASHWORTH, G.(1993): Marketing Tourism Places. London, Routledge
5
©
– [email protected] – 11/2008
7
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Ashworth a Voogd7
sám svým vnímáním
eb. Prostorové vymezení
destinace definovány a prodávány,
charakteristik významných pro vnímání a chování klienta. Destinace mohou být
definovány na (mezi)národní, regionální a lokální úrovni, takže se naskýtá otázka,
úr
jedná o
odlišné
je
historická destinace, kulturní
tiprodejnosti” destinace je podle Ashwortha a
Voogda fakt, že
sféry, avšak vlastní poskytnutí a operování služeb v destinaci spadá do sféry
privátní.
Destinace je jedním produktem složeným záro
všechny
V lepším
.
(nebo existuje, ale
marketingu.
(geografická lokalita, fyzické charakteristiky),
-kulturní jednotku (historie, lidé, tradice). Pojem
ste
destinace nemusí
mentální koncept v myslích
faktory, nejen
(Loch Ness). Destinace mohou získat
image drahé nebo levné destinace, ale neexistuje bohužel jednotná metodika k
udie). Destinace se navzájem liší velikostí,
a ekonomickou
závislostí na turizmu.
soubor
tedy kombinace typu turizmu, sezóny, místa,
Zdroje
typ a rozsah turizmu v destinaci.
významné faktory
rezident
S
(destination area opportunity set,
DAOS)
ležitostí
operátory (tvorba)
7
GOODALL, B., ASHWORTH, G.(1993): Marketing Tourism Places. London, Routledge
©
– [email protected] – 11/2008
8
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Podle D. Buhalise je pro region cestovního ruchu charakteristických šest
komponentu, a to:
– primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím,
-historický
potenciál, resp. primární potenciál)
ost služeb –
-
-
obyvateli, jako jsou zdravotnické,
bankovní, poštovní apod.
Komfort – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které
regionu a využiti jejich atraktivit (ubytovací,
Turistické produkty –
Aktivity – rozmanité aktivity.
Mazanec8
cestujícího
9
V destinaci m
(zejména u destinací
10
osti s
postupem vymezování socio-ekonomických
nodálních region
mezoregionální a mikroregionální úrovni
Jde tedy
komplexity socio-ekonomického regionu, integrovaného zejména dojíž
e je tedy územním celkem integrovaným na
Homogenní pojetí destinace
cestovního ruchu spíše jako homogenního regionu, který se vymezuje zejména
z fyzicko-geografických hledisek (podobnost morfologie krajiny, fauny a flóry atd.),
11
.
8
MAZANEC, J. A. (2002): Introducing learning and adaptivity into web-based recommender systems for tourism and leisure
–14.
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch –
místní rozvoj. 432 s.
10
Kritéria typologizace destinací
11
-geografický) celek. Takováto
vym
9
©
– [email protected] – 11/2008
9
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Heterogenní pojetí destinace
ukazuje být
územního celku, jako vztahového (nodálního, dynamického) regionu, jehož
vazbami komplementárního charakteru v rámci
probíhajících na daném území
Rozhodujícím
integrujícím faktorem12.
12
Sdružení Krušné hory – západ je dle fyzickovýznamných turistických oblastí cestovního
rámci heterogenního
jedn
oblasti cestovního ruchu) jsou vazby mezi
K. Varech (Jádro) a periferními oblastmi (Zázemí)
Žluticko, apod.).
©
– [email protected] – 11/2008
10
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Tab
1:
Typ destinace
Dominantní atraktivita
s
Typu
v
oblastech
navazující
Formy cestovního ruchu
Zdravotní cestovní ruch
rozvinutou
ruch
turistiky
Typu u vodních ploch
Typu poznávacího
cestovního ruchu ve
vesnických oblastech
vaný
V
podmínkami
pro
rekreaci,
Dochovaná lidová architektura,
místní tradice a produkty,
kulturní krajina
tské
památkové
zóny,
panoramatické pohledy – malebná
Horského typu
Poutního typu
individuální
rekreace
a služeb cestovního
cestovní
ruch,
jezdecký cestovní ruch, vodní turistika,
M
Historického typu
(wellness),
pro kongresový a veletržní
cestovní ruch
Historické objekty (zámky, hrady,
krajinném rámci
Horská krajina, terény a klima
vhodné pro zimní i letní sporty
a turistiku
Sakrální stavby a s nimi spojené
místní
význam:
chrámy,
kláštery,
poustevny,
harmonizující s okolní krajinou,
itovy
P
podmínkami
pro
víkendový
cestovní
ruch
s
výskytem
chatových a trampských osad,
Tematické parky, sportovní areály,
turistické komplexy,
nákupní a zábavní komplexy
Destinace u vodních ploch využívané
vodáky,
sportovci – vodácký cestovní ruch,
cestovní ruch
Agroturismus, venkovský cestovní ruch,
cykloturistika, etnografický cestovní ruch,
/ pivní cestovní ruch, školní
cestovní ruch (školy v
Kongresový cestovní ruch, nákupní
cestovní ruch,
cestovní ruch, incentivní cestovní ruch,
uch, profesní
cestovní ruch
K
romantizující cestovní ruch
L
cykloturistika
C
sakrálních
náboženských
slavnostech
C
cestovní ruch
Zážitkový
cestovní
cestovní ruch
ruch,
nákupní
Zdroj: PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch –
publika, Ministerstvo
pro místní rozvoj. 432 s, (upraveno).
Poznámka: Tyto typy destinací a formy cestovního ruchu lze nalézt a uplatnit i v regionu Sdružení Krušné hory – západ.
©
– [email protected] – 11/2008
11
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Teorie skupiny jádro – periférie
cestovního ruchu se rozvíjí zejména v
je sociorozvoje. Destinaci ce
Blízká je i
(propulsive
industries), tedy rychle se rozvíjejícím
m, kterému dominují velké, neustále
inovující firmy, vysílající silné rozvojové impulsy do svého okolí, tedy firmám
definována i teorie
je považován soubor dynamických a
13
vysokým
. Cestovní ruch je
stovního
což
spojených se služ
porovnání s
jež poskytuje jakýsi rámec pro
pohledu „z
Tato teorie a její aplikace v
institucí s
spojena s rozvojem cestovního ruchu.
Teorie životního cyklu destinace14
Životní cyklus destinace vychází z ekonomického konceptu – životního cyklu
destinace s
vojem
socio-kulturním
podchycuje vývoj hodnot
ího ruchu v destinaci.
kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu,
model má 6 fází cyklu:
13
– nástin, kritika, klasifikace. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova
v Praze – Nakladatelství Karolinum. 211 s. ISBN 80-246-0384-5.
14
PÁSKOVÁ, M. (2003):
-realistické
©
– [email protected] – 11/2008
12
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1) Objevení –
lokálním (ekonomickém, sociálním, kulturním, politickém, institucionálním a
objevitelskou, kdy
místním
.
2) Vtažení –
ti destinace se
inace se
– sezónností –
mezi obyvateli vtaženými do procesu rozvoje cestovního ruchu a zbytkem
populace. Rozvoj cestovního ru
ního indexu dochází k
3) Rozvoj – Ve
okruhem zdrojových oblastí,
postupem této fáze aktivita místních
klesá.
kapacit. Atraktivity cestovního
propagovány,
znatelné a zp
jako nezbytné, zpravidla je není možné zajistit zcela na
místních pr
dosahuje v této fázi
místních obyvatel, typická je masovost cestovního ruchu a diverzifikace
nabídky. Kontrola ro
se zvyšující nároky na standard služeb a vybavení vedou k importu surovin,
a místními
jejich obchodní motivace). Klesá možnost
©
– [email protected] – 11/2008
13
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
k
– tolerování ná
4) Konsolidace –
místní ekonomiky je vázána na cestovní ruch, který se tak stává tzv.
cestovního ruchu a místo získává turisticky monokulturní charakter. V
i destinace. Typické je
Aktivity cestovního ruchu
jsou pro úze
5) Stagnace –
,
a
prostorové
koncentraci
Management destinace a další subjekty zainteresované v cestovním ruchu
na ko
cemi. Atraktivnost destinace spojená s
na
tají.
6) Poststagnace –
úpadek – pokles –
stabilizace – adaptace – omlazení. Za stabilizaci se považuje situace, kdy
destinaci. Omlazení
©
– [email protected] – 11/2008
14
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
(oživení) je zpravidla promyšleným výsled
nové atraktivity, nová image, nové technologie. V
k dalšímu poklesu turistické funkce oblasti.
Graf
1: Životní cyklus destinace
Zdroj: PÁSKOVÁ, M. (2003):
ruchu.
-
–
, aby
docházelo k opakujícímu se rozvoji destinace (díky novým nabídkám, atraktivitám
apod.).
©
– [email protected] – 11/2008
15
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
index – turistická iritace
hlediska jejich postoje a vztahu
k
rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci. Tento index má
vztah k vývojovým fázím životního cyklu destinace, jeho kategoriemi jsou:
1) Euforie – cestovní ruch je místními obyvateli vítán
2) Apatie –
3) Iritace –
strach a skepse nad rozvojem cestovního ruchu v destinaci
4) Antagonismus – negativní vztah k
rozvoji cestovního ruchu
.
regionu. Nesmí docházet k
na úkor cestovního ruchu15.
obyvatelé stávají turistickou atrakcí.16
15
obyvatel z
16
©
USA, Peru apod.
– [email protected] – 11/2008
16
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1.2 Cestovní ruch a region
dle CzechTourismu
v
-kulturní a ekonomické oblasti.
V
-
Jso
, štol apod. použity
pomáhají financovat
k
atraktivnosti
-
írodních rezervací apod.
apod.)
V
-kulturní se pozi
regionu projevuje:
v regionu
-výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidi
rozumí a ztrácejí
-
-
Zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat
-
apod.
Zainteresováním místních obyvatel na
hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii
V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na region markantní
-
V
cestovního ruchu (tzv. neviditelný export)
©
V
– [email protected] – 11/2008
17
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
V oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody,
kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, dopravní infrastruktura) apod.
Majákový efekt -
Negativní dopady cestovního ruchu pro region
V souvislosti s
negativního dopadu, a to:
–
se
jeho oslabení, ale i
s
k jeho
-kulturní oblast –
i ve
-
vztazích, v
s obyvateli regionu)
Ekonomická oblast – dopady rozvoje cestovního ruchu se v regionu
rozvoje cestovního ruchu, ekonomické závislosti lokální komunity na
cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize, vzniku
tzv. enklávového cestovního ruchu a vzniku turistických ghett.
V
regionu mohou negativní vlivy
liší. Zkušenosti ze
rozvoje cestovního ruchu v
aby ti,
v
jednotlivých regionech
dokazují, že strategické plánování a management
– ochránit zdroje, který daný
V
celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním
sektorem a místními obyvateli. V
úvahu:
:
-
©
– [email protected] – 11/2008
18
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
V zájmu
s její možností tyto výsledky ovlivnit. V organizaci cestovního ruchu by v této
organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu.
Koordinace zájmu všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek
nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v
koordinace je:
- Vypracování realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu
dynamicky se
-
Problémy ovl
V souvislosti
regionu
s uvedeným
a
vzhledem
k
Podnikatelské subjekty se orientují na marketing a jejich cílem je, v zájmu
cestovního ruchu, a to
nedodržením
z
v souladu s úkolem, který mu byl, na
Z uvedeného vyplývá problém, kterého podstatou je produ
e
regionu uvedené instituce obvykle
problémem, který je v
p
podílejí na jeh
la v rukou administrativy, která
produktu neparticipuje. Nedostatek
trhu je problém, který souvisí s
©
– [email protected] – 11/2008
19
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
cestovního ruchu v
státu na (kraje, správní obvody obcí s
hranicemi turistických oblastí
ležících na území více administrativních územích. Spolupráce administrativních
území v
sektorem je
jedním z
instituce organizace cestovního ruchu (OCR) a
turistickém
regionu / oblasti. V
jednotlivé subjekty ze spolupráce v
motivovány v OCR spolupracovat.
Organizace cestovního ruchu plní z
Z
jedné organizace cestovního ruchu, aby nedocházelo k „vrstvení“
(duplicitám) institucí.
©
– [email protected] – 11/2008
20
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1.3 Metoda spolupráce institucí v regionu
V
,
oblasti získávání
fina
1:
www.dotace.ihned.cz
meziobecní spolupráce je sdružení obcí (dobrovolný svazek
obcí)
obcí, neexistují v
s
debatu o org
ch
spolupráce
–
klastr. Pokud obce a v
soukromé i neziskové subjekty spolupracují v jednom seskupení, v jednom
jednom „hroznu“, lze je brát jako „klastr“17. Klastr je termín
z ekonomie. Hnací silou klastru je podnikatelský duch (entrepreneurial spirit).
V
zným
a
cestovním ruchu je vhodným
(organizace cestovního ruchu).
17
termínem „Regionální Management“, který se zabývá rozvojem
V
regionu a
BAUER-WOLF, S. [Bearb.] (2005): „Europaregionen“ – Herausforderungen, Ziele, Kooperationsformen
(Reihe 169). 1. vyd. Wien: Österreichische Raumordnungskonferenz (ÖROK), 114 s. ISBN 3-85186-082-9.
©
– [email protected] – 11/2008
21
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Turistická destinace (mikroregio
-
Výkon klastru (destinace, mikroregionu) –
-
Uzel a jeho tým –
2:
mechanismus
www.dotace.ihned.cz
Evropského sociálního fondu (ESF)18
po
mohou odborn
výsledku
podobnou
v mezinárodních týmech a s
definovaným výsledkem, jehož
dministrativních kapacit pro realizaci projektu, pro
h
udržitelné hodnoty získané projektem. Na podobném principu funguje v rámci
Programu rozvoje venkova Leader + kdy „regionálním klastrem“ se stává tzv.
19
18
4) www.dotace.ihned.cz
19
Zvláštní
– Odkaz programu Leader + (2008): Brussels: Leader + Magazine
http://ec.europa.eu/leaderplus
©
– [email protected] – 11/2008
9, 68 s. ISSN 1830-1142,
22
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1.4 Organizace cestovního ruchu
organizace cestovního ruchu (WTO)20
(OSN). Další
ruchu (WTTC)21
cestovního ruchu.
rámci Organizace spojených
ostí z oblasti
Organizace cestovního ruchu je v
centrálou cestovního ruchu – CzechTourism (
Deutschen Zentrale für Tourismus22, v Rakousku Österreich Werbung23).
Turistic
v
Sasko, Salcbursko apod.). Turistické oblasti
tická oblast bývá vymezena
Krkonoše apod.).
popsána v
-správní hranicí
-geograficky
územím (National Park Hohe Tauern, Národní park
(sledovaném regionu) byla
jiných materiálech24.
Organizace cestovního ruchu –
Organizace cestovního ruchu –
plní funkci organizace a
do jednoho celku. Cílem tohoto celku je koordinace a kooperace, tvorba vhodných
Hlavní oblasti
managementu:
- Organizování a
s cílem
- K
s nejlepšími destinacemi (benchmarking)
- O
-
P
Plní marketingovou funkci
20
www.unwto.org UN WTO – United Nations World Tourism Organizaciton
www.wttc.org WTTC – World Travel &Tourism Council
www.deutschland-tourismus.de
23
www.austria.info
24
VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a
organizace cestovního ruchu v destinaci –
cestovním ruchu. Praha:
Ministerstvo pro místní rozv
–
cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo
www.czechtourism.cz
21
22
©
– [email protected] – 11/2008
23
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
25
Organizace cestovního ruchu –
Základní charakteristiky
.
obr.
3: Základní charakteristiky destinace a jejich propojení
Zdroj:
–
Ministerstvo
Možné formy organizace cestovního ruchu v regionu
(kapitola 1.2 cestovní ruch a region)
strategická al
Univerzální
né legislativní systémy.
25
VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a
organizace cestovního ruchu v destinaci –
cestovním ruchu. Praha:
s.
–
cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo
©
– [email protected] – 11/2008
24
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Vliv na charakter organizace cestovního ruchu v regionu
Organizaci cestovního ruchu v
- Postavení cestovního ruchu v
je cestovní ruch polarizujícím, indiku
služeb, charakteru vlastnictví apod.
-
hlediska podílu jednotlivých
zovaný,
-
-
é, hmotné a nehmotné –
formální, neformální, kulturní, technické, apod.)
Rozvoj cestovního ruchu (fáze životního cyklu regionu, dlouhodobý,
krátkodobý, plánovitý, spontánní, apod.)
kodobý, dlouhodobý,
individuální, organizovaný, diverzifikovaný, masový, apod.)
V souvislosti s
v
ho ruchu regionu (když
-
ruchu a práci v organizaci cestovního ruchu
OCR
Za
OCR byli legitimními zástupci
regionu a prezentovali její zájmy jako celku
, aby OCR byla svými partnery pojímána jako organizace
schopná
rozvoj cestovního ruchu
Vybrat reprezentanta OCR, který b
výhodnosti a nutnosti spolupráce.
oblasti cestovního
ruchu
schopnosti v
regionu
k jeho rozvoji v regionu neutrální až negativní postoj.
©
– [email protected] – 11/2008
25
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
V souvislosti s
organizace
v regionu
- Podnikání v cestovním ruchu
-
oblasti:
rozvoje cestovního ruchu
ionu
OCR tur
Plní marketingové funkce (spolupodílí se na realizaci marketingového
cestovního
-
ruchu,
prac
Spolupracuje s orgány státní správy na regionální, krajské i celostátní
úrovni v oblasti cestovního ruchu
V
tovního ruchu
Sleduje a vyhodnocuje kvalitu služeb poskytovaných v regionu
Prodává produkty cestovního ruchu
Ostatní služby dle dohody OCR a turi
Úlohy organizace cestovního ruchu v regionu26
cestovního ruchu sehrávají roli koordinátora rozvoje cestovního ruchu v regionech
v regionu a stupni jejího vývoje.
Maximální spektrum úloh organizace cestovního ruchu:
cestovního ruchu v regionu v provázanosti s vizí
, na jejichž území se rozkládá
- Ve spolupráci s
koncepce rozvoje cestovního
ruchu
- Formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v
marketingové strategie
- Formulu
souladu se
strategií
souladu se strategií
26
©
turistických regionech (2008) – www.czechtourism.cz
– [email protected] – 11/2008
26
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci
ruchu (analýz
okolí –
podmínek –
vybraným
-
Podílí se na posilování image regionu, na jeho prezentaci a propagaci
národních oborových a profesních
svazech apod.)
-
oblasti
ohledem na vybrané
cílové segmenty a podporu jejich vzniku, podílí se na jejich zpracování
Spolupracuje s
– CzechToruism
(dotace, granty, sponzoring apod.)
-
oblasti cestovního ruchu
Podporuje výchovu místních obyvatel k cestovnímu ruchu a životnímu
-
Sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na region (analýza trhu,
cestovního ruchu)
udržitelného rozvoje cestovního ruchu
pro
pohrom apod.)
-
-
soukromého sektoru v rámci regionu
Reprezentuje zájmy regionu na národní úrovni a zájmy cestovního
ruchu v rámci regionu
Iniciuje rozvoj suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v souladu
s
zájmu
kulturními náklady a náklady na životní
Podporuje maximalizaci uspokoje
regionu
-
©
– [email protected] – 11/2008
27
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
v regionu:
– fyzických a právnických osob,
-
apod.)
Výnosy z
stupenek, obchodní
marže z prodeje literatury spjaté s
provozování
z
ejné správy
-
(Kraje, CHKO, NP apod.)
Místní poplatky (zákonem stanovené poplatky,
poplatek, z
za hrací automaty, apod.)
-
©
Dotace, granty, z
Záru
– [email protected] – 11/2008
28
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1.5 Management organizace cestovního ruchu
managementu27.
s
všech manažerských funkcí a efektivního využití všech
Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu28
s
organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané
destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné
produkty cestovního ruchu (CR)
výzkumu a
oblasti CR, iniciace partnerství soukromého a
organizací.
Mana
:
-
Plánování
Organizování
Kontrola
Plánování
dosažení
m obrazem
Organizování
Jedná se o vymezení
tí.
29
.
27
–
Ministerstvo pro mí
, A, MLEJNKOVÁ, L., P
, Z.
INDROVÁ, J., JAROLÍMKOVÁ, L., K
, R. (2008) Cestovní ruch
pro všechny –
Ministerstvo pr
-80-7399-407-05
28
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch –
eská republika, Ministerstvo pro
místní rozvoj. 432 s.
29
STEINGRUBE, W. (2003): Freizeit – und Tourismusdestinationen: Management – Struktur – Politik – Planung. In: Becker,
Ch., Hopfinger, H., Steinecke, A. [Hrsg.] (2003): Geographie der Freizeit und des Tourismus – Bilanz und Ausblick. 1. vyd.
München, Wien: Oldenbourg Wissenschaftsverlag GmbH. s. 441-453. ISBN 3-486-27464-3.
LANDGREBE, S. (2002): Qualitätsstrategien im Destinationsmanagement. In: Steinecke, A. [Hrsg.] (2002):
Tourismusforschung in Nordrhein-Westfalen – Ergebnisse – Projekte – Perspektiven. Paderborner geographische Studien –
zu Tourismusforschung und Destinationsmanagement (Band 15), 1. vyd. Paderborn: Universität Paderborn. s. 69-75. ISBN
3-90804893-5-3.
©
– [email protected] – 11/2008
29
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
–
-
Rychlost chápání a spolupráce s lidmi
ízených
Centralizace manažer –
Decentralizace –
(top
(delegování)
Certifikace kvality
tenci i rozvoj do budoucna.
-
Objevení, identifikace, rozbor problému (správné vymezení problému je
prvním a mnohdy rozhodujícím krokem rozhodování, chybné vymezení
)
(
ba z jedné z variant, existuje-li
šení, nejde o rozhodování)
jednotlivých variant,
)
-
Vo
optimální variantou se
)
,
jeho
se s ním)
Typy rozhodování:
- Rozhodování za jistoty (p
-
)
Rozhodování za nejistoty (toto rozhodování se jedná, jestliže nevíme,
jaké varianty pro rozhodování existuje a jaké to bude mít následky)
Metody rozhodování za nejistoty:
- Více hlav více ví (manažer se obrací na své spolupracovníky a další lidi
)
©
– [email protected] – 11/2008
30
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Brainstorming (
)
-
Empiricko-intuitivní (
zkušenosti, intuici, logickém
-
-
úsudku)
Systematicko-metodické (
dostupných informací, které jsou systematicky získávány a
uschovávány)
opírá se o poznatky matematiky, statistiky, kybernetiky a jiné.
toho, kdo rozhoduje)
Kontrola
organizace se vyvíjí žádoucím
fektivní, kvalitní a
30
.
-geografické analýzy
cíleného marketingu atd.) . Je však nutné pracovat s aktuálními a relevantními
daty32.
31
- top
ení, likvidity, výnosu kapitálu apod.
-
Tendence dalšího vývoje kontroly:
- Význam ko
preventivní úloze,
- P
chyb z nedostatku
- Kontrola v
delná, preventivní)
závad,
30
– Informace v cestovním ruchu.
Praha: Ministerstvo pro místní roz
31
–
v
ro cestovní ruch. Praha Ministerstvo pro
32
–
Ministerstvo pro místní rozvoj
©
– [email protected] – 11/2008
31
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Kontrola –
organizaci cestovního ruchu:
- Vyhodnocování všech marketingových aktivit (efektivita)
- Vyhodnocování
jiných (oborových) sdružení
oblasti organizace cestovního ruchu,
33
je nutné brát v
34
.
1.6 Marketing organizace cestovního ruchu
Základními stavebními kameny produktu cestovního ruchu je primární a
místa (genius loci) a nab
Zážitky cestovního
ruchu (event – sportovního, kulturního, adrenalinového, firemního… charakteru)
y destinace. V
á, specializovaná, originální, aby upoutala
využívat
cestovního ruchu i regionu samotného35.
ji
S
Produkt
produkt pod
33
-239-7678-8
. (2006): Legislativa pro cestovní ruch –
v
34
N: 97880-87147-00-9
35
KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj
PALATKOVÁ, M. (2007): Místní, národní a mezinárodní marketing destinace –
pro
–
cestovním ruchu.
MIKSA, I. (2008): Event marketing v
– praktický event marketing
95 s.
cestovním ruchu. Praha:
pro cestovní ruch - Event marketing v cestovním ruchu. Prah
ŠINDLER, P. (2007): Event marketing v CR –
ový cestovní ruch –
©
– [email protected] – 11/2008
32
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
danostmi (geografická
kturu (doprava, zásobování energiemi a
apod.). Charakteristickým
rysem produktu cestovního ruchu je tak prolínání jeho hmatatelných (hotelová
Nabídka destinace –
produkty, jsou základem pro rozvoj cestovního ruchu36.
Komponenty produktu cestovního ruchu
Zatímco na obecné definici produktu cestovního ruchu se shodnou všichni
odborníci
e liší.
Každá z definic totiž
Schmolla se souborný produkt cestovního ruchu sestává z následujících
komponent:
-
Sekundární nabídka destinace, k
využít primární nabídku destinace,
kterou rozumíme náklady, rychlost a pohodlí
dosažení destinace,
Image destinace,
v rámci destinace,
na cestu ubytování, stravování a ostatní služby v destinaci, a je
de
Souborný produkt cestovního ruchu musí disponovat základními vlastnostmi:
- Udržitelnost
- Dosažitelnost
- Použitelnost
Zvláštnosti produktu cestovního ruchu:
- Klient,
- Produk
produktu.
- Produkt je neskladovatelný, pomíjivý, proto je nutno využít marketingu
k jeho synchronizaci.
-
-
Produkt
poskytuje. Zde je
P
36
proto, že je nehmotný.
tvo pro místní
98 s.
©
– [email protected] – 11/2008
33
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
P
význam distribuce produktu.
P
N
N
vymezení
zdrojového trhu, tím
velikost zdrojového trhu, tím delší
vzdálené trhy, kdy se destinace (národní
Evropa nebo kontinentálního
mimoevropských trzích.
prezentována
na
Velikost destinace v marketingu
geografických úrovních, které jsou spolu ve vzájemných vztazích. Pro
destinace platí, že:
japonský turista vnímá Evropu (kontinent) jako destinaci pro svoji
dovolenou, zatímco Lednicko-valtický
Západ
specialisty v
Vnímání produktu
cestovního ruchu
ová
37
vity
uvedené vnímání produktu vychází z poznatku, že
Destinace cestovního ruchu je v tomto smyslu
destinace na první místo a aktivity, atraktivity,
místa
–
37
©
K
A. (2003): Marketing – destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress,s.r.o., 170s, ISBN 80-86119-56-4
– [email protected] – 11/2008
34
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
trhu.
(místo, region,
aktivní dovolená)? V praxi se setkáme s kombinací obojího. Destinace jako celek
tematických
Produkty c
- Produkty tematické
:
– od
které dávají volnost
hotové pakety a programy,
mající podobu již konkrétního zájezdu.
Základní charakteristiky marketingu produktu cestovního ruchu
V souvisl
definice marketingu podle Kotlera38, který formuluje marketing jako
a požadují,
ostatními“. Marketing se tedy zabývá vztahy mezi kupujícími a prodávajícími a
pracujících v organizaci je zákazník a
podle Morrisona39 popsat
následujícími základními charakteristikami:
marketingu je
-
– hlavním ohniskem
–
marketingu – správný marketing je procesem
-
vého výzkumu –
výzkumu
-
Široké a mnohostranné úsilí organizace – marketing není výhradní
-
–
mezi
spolupráci v rámci marketingu.
38
39
©
KOTLER, P. (1997): Marketing – Management. Praha: Victoria Publishing
MORRISON, A. M. (1995): Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, ISBN 80-85605-90-2
– [email protected] – 11/2008
35
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
žším vymezení
(témata), ale celá
cestovního ruchu popsaný výše.
cestovního r
destinace na trh s cílem realizace maximálního zisku (prodeje).
marketingu jsou tedy:
- Nabídka
–
definování
– targeting).
- U
– obsazení specifického místa v
mysli a
komunikace a vytvá
destinace.
- Aktivací marketingového mixu – vlastní marketingové aktivity, které
vedou
podmínkami
Cílování
at porovnáním
poté nutné otestovat z hlediska
stability
a
konkurenceschopnosti.
mohou být:
- Geografické
- Demografické
užití služby)
V praxi se nesetkáváme pouze s využitím jednoho kritéria. Podle množství
použitých kritérií
- je provedená podle jednoho hlediska,
-
–
–
©
– [email protected] – 11/2008
36
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
–
-
snižujeme
40
jako „to, co dokáž
vnímání
m
destinací.
-
d, které jsou pro potenciální
destinaci získat.
í
destinace založeno.
marketingového mixu).
výhodách destinace, které
41
tzv. unique selling
proposition –
v
produktu samotném, ale i ve schopnosti jej realizovat na trhu. Zde jde o
tzv.
marketing proposition – UMP).
Identita a image destinace
tvorby image
destinace42.
stereotypní,
nepoznaného, což bývá
40
41
MORRISON, A. M. (1995): Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, ISBN 80-85605-90-2
(komparativní) výhoda destinace musí vycházet z jedin
42
THABE, S. [Hg.]. (1999): Räume der Identität – Identität der Räume. (Dortmunder Beiträge zur Raumplanung 98) 1. vyd.
Dortmund: Institut für Raumplannung, Universität Dortmund, Fakultät Raumplanung. 237 s. ISBN 3-88211-119-4.
r. o. 184 s. + 2
-7169-750-8.
HILBER, M., L., ERGEZ, A. (2004): Stadtidentität – Der richtige Weg zur Stadtmarketing. 1. vyd. Zürich: Orell Füssli Verlag
AG. 119 s. ISBN 3-280-05083-9.
©
– [email protected] – 11/2008
37
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
, sociální kontakty, klima, krajina a kultura,
designu (firemního designu) a corporate identity (firemní identity, kultury), ale také
brandingem
.
nehmatatelné
má dva standardní kroky: zpr
schopnost nabídnout takové produkty,
-
V
Sestavení konkrétní prezent
-
V
– definováním jejich
asociací a
barev43. Je
soubory historek, které prohlubují vážnost
typické hudební motivy.
Pravidla pro sestavení komunikace44
uvedeného
zvolení cílové skupiny,
. Podle cíle
produktech a službách a požadovaným výsledkem této komunikace je, aby se o
užít.
- Mission (poslání) –
- co podstatného by v
43
PALATKOVÁ, M. (2006)
z cestovního ruchu.
Praha: Grada Publishing, 341s. ISBN 80-247-1014-5.
44
KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj
©
– [email protected] – 11/2008
38
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
-
–
znalosti možností jednotlivých médií – co
emci informace
proto je nutné využít marketingových zásad.
Media (média) – Volba média a jeho typu ixu a médii,
-
Money (peníze) –
vynaložit. Od hrubého návrhu
kontrolu, zda
–
-
- jaké
- jak budeme celou
zp
vazby jsou výzkumy.
1.6.1 Marketingový mix
Aktivace marketingového mixu
vymezené
Marketingový mix je možno
management destinace využívá k dosažení
„P“
- Product – Produkt (služby)
- Promotion – Propagace
- Place – Distribuce (místo)
- Price – Cena
- People – Lidé (management)
- Partnership – Kooperace
úvahu:
1.6.1.1 Produkt
Produkt
byly
dních
(spojuje ubytovací, stravovací a
©
– [email protected] – 11/2008
39
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
dopravní služby,
-technickou základnu, resp. nabídku.
45
(package). Tvorb
jako
služeb do komplexní nabídky (obvykle za jednotkovou cenu) a programování
(programová specifikace
obsahuje programy, ale ne vždy se programová
paketu.
- Rovinu fyzickou –
- Rovinu symbolickou –
Celková marketingová st
,
na jejichž marketing jsou omezené zdroje,
produktech, ani na všech trzích. Podle pravid
% se vyplatí investovat 80 %
v segmentaci
destinace, resp. ze
cestovního ruchu.
46
:
m
musí vycházet z analýzy
a SWOT marketingové analýzy
USP - unique selling
sou Praha, un
bohatství –
uvedeným v následující tabulce.
2:
Zdroj: VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a
organizace cestovního ruchu v destinaci –
cestovním ruchu. Praha:
45
PALATKOVÁ, M. (2006)
z cestovního ruchu.
Praha: Grada Publishing,341s. ISBN 80-247-1014-5
46
VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a
organizace cestovního ruchu v destinaci –
cestovním ruchu. Praha:
Minist
©
– [email protected] – 11/2008
40
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Co se týká zbylých 20 %, mohou být vynaloženy na produkty uvedené v níže
itosti. Dále jde o velmi specializované
produkty, resp. produkty zpracované do hloubky s ohledem na úzce vymezený
chitektura“,
-
specializované p
Tab
m.
3:
Zdroj: VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a
organizace cestovního ruchu v destinaci – Dest
cestovním ruchu. Praha:
,
–
.
v
eagovala
p
-
©
Z
na jeho
.
rodukty typu „adventure program“ jsou
– [email protected] – 11/2008
41
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Z
.
San Francisco, Montreal, Toronto, Amsterodam
produkty pro homosexuální skupiny obyvatelstva. D
-
V
-
z ledu nebo atraktivity typu Biodome v Montrealu jso
populární prezentaci
o-technick
V
.
.
y, atd.)
Programování a paketování
Paketování
komplexní nabídky obvykle za jednotnou cenu.
produktu ve
objem prodeje. Programování a paketování je možné charakterizovat jako
Programování a paketování jsou spojenými
programy, ale ne vždy se programování
isle,
destinace
:
- Nižší cena
cesta.
-
-
G
P
a programy pro
P
edem známou cenu.
spolupráci s regionálními
P
nápady a
tematické parky)
Nespornými
výhodou programování
služeb v destinaci je:
a
paketování
pro
poskytovatele
a
Snazší predikce vývoje prodeje produktu
v destinaci a zlepšení efektivnosti pomocí podpory opakovaného
využívání služeb
-
©
– [email protected] – 11/2008
42
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
událostí v
hotely –
–
– kombinace stravování + zábavního programu, dopravci – víkendové
-
– vzhledem k vázanosti
nabídky cestovního ruchu na místo cestovního ruchu (destinaci) je
– paketování
ací programy, …)
–
–
-
Zvýšení tržby na jednoho zákazníka a prodloužení délky pobytu v
destinaci –
- a
-
– zajímavé a zvláštní
-
hují pozornost médií
Rostoucí spokojenost klienta
1.6.1.2 Propagace
Propagace
propagace je
sto
stádium nákupního procesu zákazníka. Ve
ojení
, vystupuje
stádiu
V
eba,
aby
nákupu.
nového produktu a pro oblasti, kde není možné použít osobní prodej. Je optimální
©
– [email protected] – 11/2008
43
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
ji využívat v období poskytování informací. Úkolem reklamy je popsat destinaci
vedení reklamní
yhodnotilo. Cíle reklamy v turismu
-
-
In
–
službách
destinaci a omezení jejich
destinace, uvedení nových nebo inovovaných
P
destinace, o
na kvalitu služeb destinace.
-
P
-
T
i
znamenají
(odborné turistické, odborné pro jednotlivé
TV, venkovní reklama, direct
mailing, internet.
©
– [email protected] – 11/2008
44
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Informa ní zdroje p i výb ru dovolené
Graf
2: Frekv
Zdroj:
PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro míst
KRATOCHVÍL, P.,
Ve využití
vždy, pak
televizním vysíláním
a
internetu a
,
kdy prvotní informac
informace“.
©
– [email protected] – 11/2008
45
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
destinace. Musí
dopadu47.
hodnocením jejich
Leták obvykle využívaný na podporu speciálních akcí. Mají za úkol vzbudit
pozornost,
úprava je co nejjednodušší,
kontaktní údaje.
Prospekt
prospektu je
destinaci a vede k rozhodnutí. Text
Prospekt obvykle obsahuje logo
destinace, fotografie charakteristické pro destinaci, mapu destinace s popisem,
základní charakteristiku a fakta o destinaci, popis poskytovaných služeb, seznam
atrakcí a zajímavostí, informace o dopravní dostupnosti destinace, informace o
tinaci,
-mailové adresy, odkaz na webovou
stránku, další údaje.
Katalog –
k dispozici v
jazykových mutacích.
-
vizuál.
uveden název
zapamatovatelný. Text
obsahovat anketní otázku, objednávkový
seriál.
reklamními
inace, frekvence opakování, celkový design a
Audiovizuální reklama
využívá málo. Je to díky
47
MEDULÁN, K., MOTL, C. (2007): Tvorba tiskovin pro cestovní ruch –
cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro m
©
– [email protected] – 11/2008
46
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Televizní reklamu
Cílem
informovat o konkrétní
-li od
reklamy zapomenout na definování strategického motivu
.
spot musí být jasný a srozumitelný.
reklamu v rádiu
reklamní spoty spíše do regionálních rádií. Vzhledem k absenci vizuální složky
racionálnosti
Venkovní reklama
cestách, malované
tabule,
pro ni charakt
selektivita.
Internet
Webové stránky – tvorba webo
marketingového
být webové stránky
v cestovním ruchu (obchodní partnery, aktéry
atd.). Obsah webových stránek se
cílových skupin.
základní marketingový nástroj cestovního ruchu, jehož význam neustále poroste48.
Direct mail
svoji nabídku
48
Multimediální zpracování informací v cestovním ruchu a jejich distribuce –
Informace v cestovním
pisy a další nové
trendy ICT – Informace v
FUCHSOVÁ, D., HYNEK, O. (2008): Tvorba webových stránek pro cestovní ruch – Informace v cestovním ruchu. Praha:
25 s.
FOLTÁN, V., PAŽOUT, R., ŠABATKOVÁ, V. (2007): Práce s
– Informace v cestovním ruchu.
tovacích kapacit. Praha:
©
– [email protected] – 11/2008
47
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
komunikace. Direct mail se využívá k zasílání
materiály mohou být mnohdy
formy reklamy je tak
námi zaslaný mail
Specifika Internetu jako média49:
cest, ostatní 50 - 60 %
je cca 5,5 mil.
- Zacílení -
u
na internet
-
eagují reklamní
-line
-
Multimedialita - Internetová reklama nabízí možnost propojit text, obraz,
animaci, zvuk, video.
Cena - v
Osobní prodej
zejména
uzavírat obchody. Je optimální v
Týká se zejména provizních pro
obchod s potenciálním
služeb bní
konkrétních a detailních informací.
aby mohli komunikovat s
Podpora prodeje (prodejní propagace)
Kombinuje výhody reklamy a osobního prodeje. Zákazníkovi je dán motiv
k okamžitému nákupu
49
©
KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj
– [email protected] – 11/2008
48
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
krátkodobost efektu
dlouhodobého hlediska
prodeje dokáže zajistit výrazné zvýšení pr
vyzkoušel naše služby, a dokáže zvýšit
mimosezonní prodej. Použití podpory prodeje v tomto útlumovém období je asi
prodeje je velmi úzce
spojena s interní reklamou.
-
Seznamovací zájezdy (fam trips) – organizuje management pro
produktem. Cílem je stimulovat jejich zájem na prodeji nabídky
destinace. Akce tohoto typu mají bohatý program tak,
mohli vyzkoušet co nejvíce z aktuální nabídky. Na obdobné bázi fungují
-
P
sezóny atd.). Uznání nemusí
-
-
-
-
-
-
©
velmi prestižní záležitost.
P
výhody
D
klienty –
né
jiného (prodloužené víkendy pro dva na sv.
Valentýna apod.)
K
používají se
útraty, studentské a seniorské
produktu další zdarma, kupóny na vymezenou
S
–
destinaci,
televizních, rozhlasových,
S
služby, cílové
apod.).
Specializovaná reklama ”pozornost regionu”.
Prodejní výstavy a veletrhy.
V
služeb CR (zejména pro touroperátory).
V
DVD, CD, katalogy…).
– [email protected] – 11/2008
49
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Interní reklama
(plakáty,
možné
Je
zahrnují všechny aktivity, které
ostatními organizacemi a jednotlivci.
Trvalé vztahy a aktivity
Aktivity PR tak mají trvalý charakter.
- Za
organizaci),
- S
a
-
-
-
-
©
V
udržování permanentní
systému – regionu),
V
F
V
odborných setkání, udržování pozitivního image o aktivitách regionu ve
školách atd.),
V
prodeje regionu je nutná co nejlepší spolupráce všech
pravidelnou koresponde
subjekty, vydávat bulletiny a informovat o krocích, které mají být v
V
Vztahy se zákazníky,
Ostatní.
– [email protected] – 11/2008
50
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
odobým akcím.
Jde
-
Tiskové zprávy a konference,
S
T
Marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou
PR, pokud jsou pozitivní).
Pracovníci PR musí
Z
koncentrací náv
charakterem a stadiem životního cyklu destinace (produktu), pozicí destinace na
destinace, charakterem
destinace.
vycházelo
posloupností
1.6.1.3 Distribuce
Poznání stávajících ce
destinaci musí být ustanoven standardní systém prodeje, který je kombinací
komplexnost a koordinaci služeb a
zákazníkovi
- In
–
zpravodajství.
–
-
funkcí:
Kontaktní –
Srovnávací – distrib
–
(propagace),
jiné naopak
Úkolem managementu
destin
©
Nemusí jít vždy pouze o samotný management
kanálu mohou plnit externí subjekty. V
– [email protected] – 11/2008
51
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
–
n
nebo
marketingových
organizací v regionu. Není využíváno
Jednotlivé komponenty produktu jsou prodá
služeb
info
jsou
,
cestovního ruchu.
cestovním
žby ve velkém,
pobyty a
zájezdy, které publikují v katalozích a prodávají cestovním agenturám nebo
Protože nakupují velké množství služeb, dokážou
nakupovat za výhodné ceny. Cestovní agentury prodávají zájezdy a pobyty
vyt
1.6.1.4 Cena
Cena je t
destinace. Citlivost
marketingového mixu, který je zdrojem
náklady. Z tohoto pohledu je tento prvek kriticky
desti
výše, resp. celá cenová strategie, závisí na rozhodnutí producenta produktu.
Avšak v
destinace je stanovování ceny velice obtížným procesem.
, jeden mikroekonomický a druhý makroekonomický.
jednotlivými poskytovate
Místní subjekty mají vlastní cenovou politiku managementu
destinace. Koordinace
proto velmi obtížný, nes
©
– [email protected] – 11/2008
52
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
certi
regulaci
,
žeb mají
poskytovaných v destinaci.
Thomson, Neckerman),
nemusí krýt náklady
v destinaci. Na druhou stranu jsou však
vývoji mezd
k zvýšení konkurenceschopnosti destinace na trhu
cestovního ruchu, naopak apretace domá
cenové hladiny v
destinace.
po
stát od státu lišit.
1.6.1.5 Lidé
Management cestovního ruchu.
1.6.1.6 Kooperace
destinaci
nich spojují odlišné zájmy. První
skupinou jso
navzájem a
mnoho soukromých
tu se totiž podílí
zainter
©
– [email protected] – 11/2008
53
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
produkt, který u
správy, územní
samosprávy, podnikatelských s
organizace.
chu je specifické velkým zastoupením lidské práce. Lidé
Díky cestovnímu ruchu nedochází
služeb, ale také mezi
místními obyvateli
místních obyvatel, musí znát názory, požadavky a
Je
sehrává
hledisko, kdy jednotliví
mají v rámci dané destinace stejné územní
podmínky. Z ekonomického hlediska je navázání
pouze jejich omezená
hranice destinace.
kraje, vláda apod.) a zájmová sdružení a a
podniky cestovního ruchu, jehož prvky
v oblasti cestovního ruchu
Rozvoj partnerství je základem pro
soukromého sektoru)50.
V první fázi, hledání partnera – navázání partnerství
významné aktéry cestovního ruchu v destinaci, tak aby byla zastoupena jak
50
BENEŠ, L., KALMAN, M., OSVALDOVÁ, M., SALOV, T. (2008): Formy s
marginálních oblastech –
cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v
Ministerst
©
– [email protected] – 11/2008
územích. Praha:
54
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
akci. Ve fázi budování partnerství
na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci.
realizace
partnerství
í aktivit cestovního ruchu mezi
jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci.
ý sektor je
toru v
oblasti cestovního ruchu je poskytování
jedná o procesy plánování,
rozhodování a kontroly (monitoringu). V hlubším kontextu s cestovním ruchem je
nezastupitelná r
infrastruktury
cestovního ruchu.
ministerstva, krajské
/
/
památkový ústav apod.
sektoru:
destinaci
- Poskytovat vhodné podmínky pro cestovní ruch, tj. ekonomicky stabilní
investicím
- Z
její údržbu
- V
cestovního ruchu
- P
vhodnou územní politikou
cestovního ruchu ve vztahu k velké fluktuaci pracovní síly a sezónnosti
-
©
– [email protected] – 11/2008
55
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Soukromý sektor
podnikatelskými
se o subjekty, které
ké infrastruktury, jinak také
-technické základny.
:
- Dopravce
- Drobné poskytovatele služeb cestovního ruchu (muzea, galerie apod.)
Role souk
-
-
ruchu
P
-play
-
-
udržitelného rozvoje cestovního ruchu
Zainteresovat místní obyvatelstvo do rozvoje cestovního ruchu a zajistit,
-
bylo dosaženo kvality ve službách
Spolupracovat s místními, regionálními, národními vládami v oblasti
v
Dobrovolný sektor
instituce.
Asociace
ího
ruchu
v oblasti cestovního ruchu.
rozvíjet i na regionální a lokální úrovni.
Místní obyvatelstvo
partnerství v destinaci je místní obyvatelstvo,
které se
©
– [email protected] – 11/2008
56
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
pouto
podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery51.
Význam partnerství v destinaci
Bylo by krátkozraké se domnívat, že existence potenciálu rozvoje cestovního
ruchu, tj.
rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Je pravdou, že se jedná o primární
starat a dále je rozvíjet, což si vyžaduje
t profesionální organizace cestovního ruchu managementu.
Poslání (udržitelného) rozvoje cestovního ruchu je prioritou každé destinace a
jeho
oblasti cestovn
ruchu je tak dána
Na bázi partnerství je mnohem jednodušší dané poslání, tj. „rozvoj cestovního
ruchu
je možné dosáhnout:
- Posílení konkurenceschopnosti
- Synergické efekty (výnosy z rozsahu,
eliminace negativních
externalit)
vzájemná spolupráce obo
-
P
nákupem a využíváním technologií)
cestovního
- Posílení atraktivity destinace - budování image destinace, ochrana
-
Posílení efektivního marketingu - využívání nových technologií
v propagaci
Posílení produktivity – standardy kvality, technologické inovace
51
respektive turistu na úrovni obce, regionu, destinace – Informace v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj
©
– [email protected] – 11/2008
57
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Posílení celkového managementu destinace -
zkušenosti z oblasti
Významná je taktéž
destinaci
Slabé zapojení soukromého sektoru, resp. nízká míra kooperace a neexistence
zájmových skupin.
nízkou mírou kooperace
prakticky neexistencí jejich silných zájmových a lobbyistických podnikatelských
skupin.
Neefektivní kooperace obcí, kdy v
Fragmentace a nevyvinutost zájmových skupin a problém nízké míry kooperace v
cestovním ruchu, a to nejen v rámci podnikatelského sektoru, ale také mezi
je neefektivní kooperace obcí
N
regionu na sebe subjekty pohlíží jako na konkurenci a to brzdí rozvoj destinace.
neexistenci subjektu
vu nabídky a její prodej.
formou organizace cestovního ruchu –
sektoru v cestovním ruchu (legislativa, volba
právní formy pro registraci partnerství).
spolupráce a partnerství na mezinárodní úrovni.
©
– [email protected] – 11/2008
58
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
1.6.2 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
aktuální
otázkou a termíny „udržitelný cestovní ruch“, „Místní agenda 21“
frekventované pojmy.
itelného rozvoje není vyvolána pouze
environmentálními limity, ale také limity ekonomickými a sociálními, vyplývajícími
ze zvyšujících se
Proto se otázka
asti cestovního
ruchu52.
(prodat) udržitelný rozvoj cestovního ruchu (destinace / regionu). Jak již bylo
po
-
(území) jsou velice ce
míst vyhledávají, jsou zárukou kvality (certifikace hodnoty území).
Cestovní ruch lze rozvíjet v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje53.
Principy trvale udržitelného rozvoje54
Základními východisky je jednak zachování demokratického politického systému
zastupitelského typu a ekonomického systému na bázi tržní ekonomiky, jednak
Dalšími významnými principy jsou:
-
52
Kolektiv Konsorcia SPROR Plus (2007): Cestovní ruch a udržitelný rozvoj –
53
Školení
v
parcích –
cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu
v
– Marketing pro cestovní ruch v oblastech zahrnutých do Agendy 21 a NATURY 2000 – Školení pro
cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v
krajinných územích. Praha: Ministerst
Kolektiv Institutu obchodu a cestovního
–
cestovním ruchu –
54
mezinárodních
z
jednání Komise OSN pro udrž
rozvoji z roku 2001 a dlouhodobý program OECD v oblasti udržitelného rozvoje a Strategie udržitelného rozvoje Evropských
©
– [email protected] – 11/2008
59
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Princip sociální solidarity vycházející z
dostali do obtížné situace.
-
V souladu s principem pozitivní ekonomické stimulace by ekonomické
žádoucím aktivitám
-
Princip integrace stanoví,
osti stanoví, že opatrnost je nutno zachovávat i
nežádoucímu jevu dojde.
v
-
v
-
úrovni.
-
ru vyžaduje otevírání procesu
-
Princip partnerství stanoví, že vztahy mezi environmentálními,
ekonomickými a sociálními subjekty musí být založeny na bázi
partnerství, nikoliv na bázi rivality.
-
Princip exaktnosti,
charakteru.
-
Princip ekosystém
-
-
©
Princip minimalizace
-
kde je to technicky možné a
-
že
a
– [email protected] – 11/2008
60
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
materiály a energie.
-
ekonomického rozvoje
-
-
Princip
druhotných surovin)
-
rozvojem extenzivním
Princip
Princip obnovy a údržby kulturní krajiny
turních hodnot v území nástroji územního plánování a
istupovat k
cestovnímu ruchu v širších souvislostech – v kontextu trvale udržitelného rozvoje.
sklá
k informacím, demokracie v rozhodovacích procesech
udržitelného rozvoje tak
pomocí provozování udržitelných forem turismu.
v des
plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního
ruchu v
konkurenceschopnosti na trhu.
©
– [email protected] – 11/2008
61
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
–
používaných
cenová politika, zonace, budo
akcí)
– tj. stanovení únosného zatížení území a
využívání indikátoru udržitelného rozvoje cestovního ruchu
– zahrnující
-historické,
-
infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura) a
regionu.
samospráv dle podmínek Místní Agendy 2155
4:
Zdroj: www.znkr.cz –
(2008)
55
KAŠPAR, J., PETROVÁ, M. (2006): Místní Agenda 21 – Informace, postupy, kritéria. Praha: Ministerstvo životního
55 s. ISBN 80-7212-435-8
www.ma21.cz
©
– [email protected] – 11/2008
62
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
2
(des
56
2.1
roce 2001 Správou Národního parku
–
Tilia.
Posláním nestátní neziskové organizace j
s
-
-
Nationalpark Sächsische Schweiz a Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V.
5:
Zdroj:
ogo
-Saského Švýcarska57
(2008)
-Saského Švýcarska. Oba
blízkém okolí.
56
Expertní rozhovor s
hory – západ (3. 10. 2008), www.ceskesvycarsko.cz
57
Existuje více variant barevného provedení
©
– [email protected] – 11/2008
63
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
6: Vymezení Národní
a Saské Švýcarsko
Zdroj: www.ceskesvycarsko.cz (2008)
–
entu)
instituce je
oblasti rozvoje cestovního ruchu.:
Správní rada v roce 2008
Radek Vonka RNDr. Libor Ambrozek JUDr. Eva Ruthová - advokátka
Mgr. Tomáš Podivínský Ing. Pavel Benda, Ph.D. Alexey Krenke – podnikatel
Ing. Vladislav Raška – primátor m
Ing. Miroslav Weis –
©
– [email protected] – 11/2008
Švýcarsko
64
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
v roce 2001 fungovat s
rámci žádosti o
dotace jsou nárokovány uznatelné náklady na vedení a administraci projektu
konkrétními
mají
realizován projekt nový, je s
ednou
Obce i podnikatelské subjekty vyžadují hmatatelné výstupy. Musí si však
placeným
managementem.
Instituce sídlí v
dlouhodobém
turistickými stezkami a cyklostezkami a regenerací brownfieldu bývalé továrny na
celkových
– CzechTourism
Hlavním zdrojem financování
jsou evropské a
mezinárodní nadace a fondy. Mezi nej
(GEF/UNDP), Evropská unie (programy SROP, OP RLZ, iniciativy Equal a
Transition Facility), dále tuzemské nadace
.
Od samotné Správy Národního parku (NP)
Avšak pro Národní park lze
cestovního ruchu - CzechTourism). Cestovní ruch a zdra
ých
.
©
– [email protected] – 11/2008
65
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Graf
3:
Zdroj: Expertní rozhovor s
(2008)
Graf
saského ekvivalentu. Z graf je patrné, že instituce (spolky) cestovního ruchu mají
Tourismusverbandu Sächsische
Schweiz e. V
Graf
1 mil. Euro.
4:
Zdroj: Expertní rozhovor s
©
(2008)
– [email protected] – 11/2008
66
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
58
-
Projekt:
vod v
v
mostem v
kvalita
– zavedení kvality ISO 9000, revitalizace vodních
–
– historie,
a ochrana území)
-
s
3 ekokoutky v
celkem 67 vzorkový
kologicky šetrné výrobky, Bio, Fair
Trade, regionální), 94 ekoporadenských konzultací. Spolupráce na Dni
300 lidí)
,
-
tématy: Cesta ke
Zvláštnosti
-
Švýcarska ad.
Projekt záchrany lidové architektury v
-
Provoz
ích center se standardními službami (turistické a
aktivní ekoporadna s ekokoutkem)
– život, tajemství,
inspirace
plánování tras a v
z
-
raktického vy
– Krásná Lípa (
–
-
–
Vydání bezplatné brožury jí
její distribuce v
Švýcarsku
v rámci regionu) v
58
©
a
- 2007
– [email protected] – 11/2008
67
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Správa a aktualizace webových stránek
Vydávání –
(v
Kurzy focení a fot
Spolupráce s
rámci environmentální
(multimediální prezentace).
Rekvalifikace v oblasti nejen cestovního ruchu (programy ESF)
Katal
)59.
Švýcarsko
regionálních
-
znalc
s
-
-
-
regionu
Tvorba pestrých
organizované skupiny,
wellness, železnice, výlety, golf, romantika…)
(hotel,
-saských
destinací (
Spolupráce na dopravním systému REGIONet Labe – Elbe.
– setkání poradního sboru pro cestovní
r
Prezentace na veletrzích a akcích cestovního ruchu: Dresdner
Reisemarkt, Tourismusbörse Bad Schandau a Regiontour Brno (ve
spolupráci s Tourismusverband Sächsische Schweiz a dalšími
partnery), Hospitality and Tourism Summit Brno a dalších akcích.
Realizace konference na téma Udržitelný cestovní ruch v
území a certifikace
Poradní sbor pro cestovní ruch
Jedná se o jednu z
komunitní platformu
o neformální
, kter
v
-
Propagace (marketing)
Doprava (mobilita)
ho ruchu (inovace)
59
©
aje
– [email protected] – 11/2008
68
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
v
nové. Díky této diskusi dochází ke spolupráci
Ke konci roku 2008 dojde k právnímu stvrzení spolupráce a formálnímu vzniku
ruchu a regionu
trzích,
tvorba tiskových zpráv, atd.)
V
ubytovaných v hotelu apod.).
V
-saské
rmovat na PPP Projekty, tedy na projekty spolupráce
evropské unie.
-
Nejlepší produkt cestovního ruchu 2007
nejlepší produkt cestovního ruchu „Náš kraj 2007“
v
- 2. místo v
centrum
Turistický produkt: Tramvají do skal
- Cena Grand Prix Regiontour 2008
-
1. místo v
-
Švýcarskem
1. místo v
Písku 2007
Písku 2007
©
– [email protected] – 11/2008
69
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
7:
Zdroj: www.google.cz –
ána –
(2008)
8:
Zdroj: www.google.cz – skalní
©
-Saského Švýcarsko
(2008)
– [email protected] – 11/2008
70
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
2.2 Naturpark Erzgebirge / Vogtland60
Erzgebirge / Vogtland je velkoplošným
hodnotou. Naturpark Erzgebirge a Vogtland
vyso
nky dané ustanovením
–
t
. Samotným
zabývá Tourismusverband Erzgebirge e. V. (kapitola 2.3).
Tourismusverband Erzgebirge e. V.
9
Obr.
9: Logo Naturpark Erzgebirge / Vogtland s tematickou lištou
Zdroj: www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de (2008)
. Naturpark Erzgebirge / Vogtland by velice uvítal, vznik
é krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Vznikl by tak rovnocenný partner
/
60
©
Ministerstva ochrany
Horské louky a pastviny –
– Krušné hory
regionu Schwarzenberg
– Sasko –
http://www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de
– [email protected] – 11/2008
71
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
10: Vymezení Naturpark Erzgebirge / Vogtland
Zdroj: www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de (2008)
©
– [email protected] – 11/2008
72
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
2.3 Tourismusverband Erzgebirge e. V.61
S
turistický
s
spolek
Landestourismusverband
Sachsen
e.
V.
ve
spolupráci
62
turistickou institucí Tourismusverband Erzgebir
rámci
celého území je
regionální turistické svazy se pak skládají z jednotlivých obcí a lokálních sdružení
tematická sdružení Silberstrasse). Struktura je tedy velice složitá a
zvažuje se její redukce (zjednodušení) v budoucnu.
Spolupráci s
spolupracuje
de
Ústeckém kraji. Turistickému spolku
,
facto pouze s
stranu Krušných hor.
Nosnými tématy turistického spolku jsou:
- Hornictví (historie, tradice, muzea, kultura)
- Venkov (kulturní krajina, krajinný ráz)
11: Logo Tourismusverband Erzgebirge e. V.
Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de (2008).
– sdružení turistické stezky) jež je partnerem Tourismusverbandu
Erzgebirge e. V.
61
Expertní rozhovor s Helgou Wohlgemuth, vedoucí obchodu Tourismusverband Erzgebirge e. V. za
Sdružení Krušné hory – západ (8. 10. 2008), www.erzgebirge-tourismus.de
Satzung des Tourismusverband Erzgebirge e. V., 8 s.
62
Totožný jednoduchý a logický systém existuje i v sousedním Rakousku. Turistické regiony jsou destinace vymezené
administrativními hranicemi spolkových
údolí apod.).
©
– [email protected] – 11/2008
73
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
turistického spolku Tourismusverband Erzgebirge
e. V. Celá turistická oblast
tematický
-
tematický nazývány a
viz
12: Vymezení destinace Erzgebirge
Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de (2008).
zaplatit. Ne každá inst
služeb
v oblasti
databázích, prospektech, mapách, webových
stránkách a propagaci na veletrzích platí.
Základní sazby
-
63
- Turistická regionální sdružení do 15 000 obyvatel 600 Euro
- Turistická regionální sdružení do 50 000 obyvatel 1 500 Euro
- Turistická regionální sdružení nad 50 000 obyvatel 2000 Euro
Není-
Turistická stezka (tematický spolek) 2000 Euro
63
Beitragsordnung des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V. (Basis Satzung des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V),
2008 s. 2.
©
– [email protected] – 11/2008
74
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
le + 3,43 Eura
-
-
Turistické místní spolky a sdružení 150 Euro
-
Podnikatelé min. 250 Euro
-
Regionální kulturní a sportovní spolky 150 Euro
gentury 250 Euro
-
Graf
-
Muzea –
-
Muzea – soukromá 200 Euro
5:
Euro
Erzgebirge e. V.
Zdroj: Expertní rozhovor s Helgou Wohlgemuth, vedoucí obchodu Tourismusverband Erzgebirge e. V (2008),
Geschäftsbericht 2006/2007 – Tourismusverband Erzgebirge e. V. 47 s.
Tourismusverband Erzgebirge e.
v
konkrétním cílovým skupinám v konkrétních oblastech
Díky Tourismusverband Erzgebirge e. V.
sas
©
– [email protected] – 11/2008
75
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Graf
6: Struktura
Zdroj: Geschäftsbericht 2006/2007 – Tourismusverband Erzgebirge e. V. 47 s.
64
-
Rozsáhlé tematické katalogy (všeobecné, krušnohorské železnice,
-
dovolená, sport, zimní turistika, letní turistika)
Certifikace kvality
CR)
Vydávání turistických novin Reisezeit im Erzgebirge (letní a zimní
sezóna) s nabídkou atrakcí
-
-
-
65
Prezentace na veletrzích (Stuttgart, Hamburg, Lipsko, Düsseldorf,
Spandau, Kassel, Essen, Bonn, Köln, Halle, Dresden, Berlin,
Regensburg, Utrecht, Wien, Zürich, atd.
Cílený marketing v médiích (tisk, rozhlas, internet)
propagaci, s
spokojenosti se službami, a další ukazatele, statistiky internetu, ad.)
Pracovní setkání v
-
Multimediální prezentace regionu (internet, televize, rozhlas, CD, DVD)
PR (public relations) – styk s
.
Provázanost s interaktivními regionálními médii skrze Freiepresse.de 66
64
Geschäftsbericht 2006/2007 – Tourismusverband Erzgebirge e. V. 47 s.
egistrovat instituce, v kterých se platí vstupné do slevového systému
ErzgebirgsCard. Instituce z
v katalogu
traci a
65
66
©
www.erzgebirge.de, www.freiepresse.de
– [email protected] – 11/2008
76
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
2009
67
Nová témata k dalšímu rozvoji cestovnímu ruchu:
- Hornický region (hornictví, Silberstrasse –
- Aktivní dovolená (zážitkový cestovní ruch)
rické automobily, muzea, automobilové /
panoramatické trasy)
& wellness
- Aktivní & mobilní
Rozvoj marketingu v
- Nizozemsko
- Rakousko
- Švýcarsko
-
-
Rodinný cestovní ruch
Vodní turistika
Muzikantský kraj
Vitální dovolená (zdravá dovolená)
Rozvoj image:
í webových stránek s
- Dotisk panoramatických map
–
- Výroba DVD Erzgebirge
Echt Erzgebirge:
-
ErzgebirgsCard
-
Zážitky hornictví / Silberstrasse
Aktivní dovolená (horské túry, vycházky, motorismus, cykloturismus,
zima v
Katalog na rok 2010
Kempink
(témat)
Rozvoj hromadného cestovního ruchu
Rozvoj cykloturistiky (horská kola – Bikereldorado Erzgebirge)
Rozvoj rodinného cestovního ruchu
67
©
nic / historické dopravní
Basis-Marketing-Programm des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V für das Jahr 2009, 27 s.
– [email protected] – 11/2008
77
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Rozvoj panoramatických tras
el
-
–
-
Vybudování kvalitních turistických tras (infrastruktury)
-
Krajské žurnály
On-line ankety
Turistický den Erzgebirge
ErzgebirgsCard68
(turistické oblasti / regionu). V
saské
150 institucí. Z
v
listopadu registrovat instituce, v kterých se platí vstupné do slevového systému
ErzgebirgsCard. Instituce z
katalogu
Existuje
Obr.
13: Slevový systém ErzgebirgsCard
Zdroj: www.erzgebirgscard.com (2008)
68
©
Bližší informace k systému na www.erzgebirgscard.com
– [email protected] – 11/2008
78
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Krušných hor. Karta 3 K69 je z
spravována chomutovskou reklamní agenturou IDEAS ADVERTISING, s. r. o.
, který není totožný s žádnou turistickou
destinací (turistickou oblastí / regionem). D
Klínovec / Loket70.
V
Jáchymov
turistická karta regionu
-správního) Karlovarského kraje (pro turisty
pohybujících se pouze po území kraje)71
karta oblasti (fyzicko-geografického)
turisty pohybujících se
Obdobný jednoduchý
systém funguje v
území a
kapitole 1.2.3 Terciární potenciály
v
Obr.
14:
Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de (2008)
69
www.3k-karta.cz
70
dostupné atraktivity v okolí
71
©
vuje Karlovarský kraj.
– [email protected] – 11/2008
79
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Obr.
15: V Sasku je mnoho historických atraktivit
Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de – zámek Schwarzenberg (2008)
Obr.
16: Ž
Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de – Fichtelbergbahn (2008)
©
– [email protected] – 11/2008
80
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
3 Diskuse možností pro Sdružení Krušné horyzápad
Vize 1. Sdružení Krušné hory - západ – spojovatel turistických destinací
Sdružení Krušné hory platformu
propojující
významné
turistické
atraktivity
(destinace)
v Karlovarském kraji v ose: Krušné hory –
– Slavkovský les
72
. V rámci této oblasti rozvíjí spolupráci v oblasti
šné hory –
k využití nejen potenciálu zdrojových oblastí Karlovars
,
aplikovatelných i v regionu Sdružení Krušné hory – západ, jsou uvedeny
v
y – aktivity je vhodné realizovat i v rámci
v
ie –
- západ:
jednotný marketing - prezentace
-
72
©
Viz Smlouvy o budování kapacity pro místní rozvoj regionu Sdružení Krušné hory –
– [email protected] – 11/2008
81
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Vize 2. Krušné hory / Erzgebirge –
turistický svaz s definovanou právní s
v
(spolkem)
jedinou turistickou destinaci –
partnerskou institucí
ezentována v síti
monitorovány.
Krušné hory se každému vybaví73
(fyzicko-geografický horský celek).
74
image pestrého regionu s
. Velice dobrým nositelem identity –
75
76
77
(Fichtelgebirge) .
78
k
.D
ze Salcburska:
SalzburgerLand – Ein klein Paradies (Salcbursko – malý ráj), Grossarltal – Tal der
Almen (Grossarltalské údolí – údolí horských pastvin), Salzburg – Die Bühne der
Welt (Salcburk –
nutné mít i v
73
Mentální mapy (psychologie cestovního ruchu)
STEINFÜHRER, A., KABISCH, S. (2005) Images einer schrumpfenden Stadt. Das Beispiel Johanngeorgenstadt
(Sachsen). Berichte zur deutschen Landeskunde. Flensburg: Deutschen Akademie für Landeskunde e. V. und des leibniz5-31. ISSN 0005-9099.
75
ALBERS, A. (2004): Sport als Imageträger im Tourismus – Auswirkungen und Chancen eines Sportevents für
Destinationen. Paderborner geographische Studien – zu Tourismusforschung und Destinationsmanagement (Band 17), 1.
vyd. Paderborn: Universität Paderborn. s. 163. ISBN 3-9804893-7-X.
76
HOPFENBECK, W., ZIMMER, P. (1993): Umweltorientiertes Tourismusmanagement – Strategien, Checklisten,
Fallstudien. 1. vyd. Landsberg/Lech: Verlag Moderne Industrie. 534 s. ISBN 3-478-34400-X.
77
MÜLLER, S. (1997): Nachhaltiger umweltverträglicher Tourismus und Ansätze eines ökologischen Tourismusmarketings
– dargestellt am Beispiel des Fichtelgebirges. In: Becker, Ch. [Hrsg.]. (1997): Beiträge zur nachhaltigen
Regionalentwicklung mit Tourismus. (Berichte und Materialen Nr. 16). 1. vyd. Berlin: Freie Universität Berlin – Institut für
Tourismus, Verlag für universitäre Kommunikation. s. 223-234. ISBN 3-928077-15-5.
78
HAHN, H., KAGELMAN, H., J. [Hrsg.]. (1993): Tourismuspsychologie und Tourismussoziologie – Ein Handbuch zur
Tourismuswissenschaft. 1. vyd. München: Quittessenz. 630 s. ISBN 3-86128-153-8.
74
©
– [email protected] – 11/2008
82
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
je nutné spolupr
destinace
v
pro všechny turisty.
í v rámci
Veliký
potenciál
je
v
– Sasko (Bavorsko).
- západ:
lupracovat s
-
-
Sächsische Schweiz e. V.
Diskutovat
–
79
Erzgebirge nebo Krušné hory – Erzgebirge?
-saský
oblasti (destinace). Tourismusverband Erzgebirge e. V. chce realizovat
nový grafický manuál (novou image) již v roce 2009!80
Využít existující profesionální tým, zkušenosti a infrastrukturu
Tourismusverbandu Erzgebirge e. V.
hranici).
-
79
80
©
rámci programu Cíl 3
názvem budoucí CHKO (viz dále)
Basis-Marketing-Programm des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V für das Jahr 2009, 27 s.
– [email protected] – 11/2008
83
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Vize 3.
Sdružení podporuje šetrné formy cestovního ruchu vedoucí k trvale
chu. Sdružení podporuje
p
území
ermín vyhlášení se
letech 2009 – 2010. CHKO Krušné hory je zahrnuta v dlouhodobé
me
EU. K tom
letech 2014 –
– Jáchymov –
a dále na východ. Ministerstvo
hranice, mapové podklady jsou v
které teprve budou projednávány s
,
81
– zápa
trvale udržitelný rozvoj regionu, pro budoucí
zdrav
potenciál v
území a cennosti
hlediska ekologického82. Na druhou stranu však existují obavy ze
strany samospráv i soukromého sektoru z instituce CHKO, kdy by se mohlo jednat
o ry
Je
velice
sdílet informace, zkušenosti a
rozvoj území (cestovního ruchu) v souladu s ochranou životního
Sdružení Krušné hory západ je
,
- západ:
,
-
81
82
©
Z
– [email protected] – 11/2008
84
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
-
Vyjednávání podmínek (rozsah území, návaznost na Naturpark
Erzgebirge podél celé hranice – kontinuita se Saskem, možnosti
spolupráce)
-
Participace
Sdružení
Krušné
hory
–
západ
na
o
-
Rozvoj trvale udržitelného rozvoje na principech Místní agendy 21
83
áce byla
oblasti
marketingu tak jako tomu je v jiných regionech84
v
hory.
Je však
CHKO Slavkovský Les, jehož se
83
–
center), know-how (kontakty, webové prezentace, marketingové akce, apod.)
84
v regionu (možnosti ubytování, dopravy, mapy…)
©
– [email protected] – 11/2008
se Sdružením.
85
Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ
Studie organizace cestovního ruchu (
)
Vize 4. Krušné hory –
destinace
kvalitní nabídkou atraktivit a
Karlovarského kraje –
samostatného turistického regionu Karlovarského kraje. V
facto v
oblasti marketingu cestovního ruchu se svým
okolím.
- západ:
Karlovarským krajem (marketing – užití pros
-
veletrzích, v
Lobování za vznik, respektování a podporu turistické oblasti (destinace)
Krušné hory Karlovarským krajem po vzoru kraje Ústeckého a Svobodného
státu Sasko.
-
akcí apod.)
–
CzechTourism marketing –
materiálech apod.)
©
– [email protected] – 11/2008
86

Podobné dokumenty

Životní prostředí v České republice a regionu

Životní prostředí v České republice a regionu životního prostředí (vytváří a koordinuje státní ekologickou politiku), pro část společenských vztahů vstupují samostatná ministerstva – vnitra, práce a sociálních věcí. Ochrana životního prostředí...

Více

Marketingová komunikace v rámci místního cestovního ruchu na

Marketingová komunikace v rámci místního cestovního ruchu na potřeb prostřednictvím směny a s pomocí takových nástrojů jaké představují marketingový výzkum či marketingový mix. Z každodenní praxe vidíme, že marketing zasahuje do všech oblastí, např. výrobní,...

Více

Environmentalistika cestovního ruchu

Environmentalistika cestovního ruchu mu dokonce předcházet? Je pravidlem, že každá změna vyvolaná cestovním ruchem v životním prostředí má vždy negativní charakter nebo lze za pomoci cestovního ruchu také udržovat či rozvíjet hodnoty ...

Více