1.8. ()

V Bradavicích začal nový školní rok
Včera večer proběhlo ve
Velké síni Školy čar a kouzel v Bradavicích tradiční
zařazování nových studentů do jednotlivých kolejí.
Přijeli také hosté ze zahraničních kouzelnických
škol—z Kruvalu a Krásnohůlek. Všichni studenti, jak
Bradavičtí, tak zahraniční,
budou po celý školní rok
bojovat o moţnost zúčastnit se souboje o pohár Tří
kouzelníků.
Následující
studenti se budou ucházet
o tuto čest:
Za Bradavice: Marek Lukeš, Filip Doleţálek, Tomáš
Klas, Martin Cink, Ondra
Ţdímal, Adam Brebera,
Milan Lukeš, Petra Lněničková, Petra Sádlová, Tereza Chlostová, Lucka Ha-
merníková, Lucka Hácová,
Míša Cinková , Ella Bradshawová,.
Za Kruval: Ondřej Šimáček , Adam Šitanc, Novotný Patrik, Matěj Tuťálek,
J.J. Bednář,
Randáková
Daniela, Ester Vaškovicová,
Šuláková Dominika,,
Saša Podrouţková, Lenka
Bartůňková, Nikola Dufková, Krejzová Eliška, Poledníková Petra.
Diviš Samoel
.
1.8. 2011
Nejdůležitější body:
 V Bradavicích začal nový
školní rok
 První vědomostní test v
Bradavicích
 Věštěte s námi
 Pohřešovaní
Za Krásnohůlky: Otakar
Bartůněk, Martin Šimáček,
Lukáš
Hebek,
Tomáš
Hebek, Bětka Lehárová,
Pavla Horová, Gwozdiaková
Petra, Štěpánka Svobodová, Alena Vágnerová, Tereza Pavlíčková,
Zuzka
Šitancová, Bára Chlostová,
Uvnitř tohoto vydání:
První vědomostní test v Bradavicích!
Včera, tj. 31.7. 2011, proběhl v Bradavicích první
vědomostní test po prázdninách. Testu se zúčastnili
všichni studenti, tudíţ nejen domácí Bradavice, ale
také hosté z Kruvalu a
Krásnohůlek, kteří se budou
po celý školní rok
Číslo 2, Vydání 1
účastnit klasické bradavické výuky.
My Vám teď přinášíme exklluzivní výsledku tohoto
testu. Nejlépe se vedlo
studentům z Krásnohůlek,
kteří předvedli téměř bezchybný výkon, i kdyţ pár
důleţitých faktů jímtaké
uniklo. Na druhém místě
skončili bradavičtí studenti, kteří si vedli o něco hůře neţ krásnohůlští. Třetí
místo zbylo na hosty z
Kruvalu, kteří těsně nedosáhli na místo druhé.
Astronomie– kde se
vlastně vzala?
2
Vývoj závodních
košťat
2
Fantastická zvířata—auguron
3
Rady z kotlíku—
sluneční lektvar
3
Kouzelnické drby
Rity Holoubkové
4
Astronomie– kde se 4
vlastně vzala?
Astronomie—kde se vlastně vzala?
Počátek astronomie a pozorování
nebe vůbec je někde v dávném
nedohlednu. Již tehdy člověk vypozoroval, že existují souvislosti
se zdánlivým pohybem Slunce na
obloze, ročními dobami, dnem a
nocí i měnícími se fázemi Měsíce. Zjistili, že se všechny tyto děje opakují periodicky a snaha určit další předpověď cyklu vedla k
vytvoření přirozených časových
jednotek - den, měsíc, rok - a jednotek z nich dále odvozených.
První skutečné astronomické znalosti pochází z doby před šesti
tisíci lety - z doby, kdy se teprve
tvořilo písmo. Do dnešní doby se
zachovaly primitivní a nedokonalé stavby, které byly budovány
jako jakési prahvězdárny. Mezi
nejznámější patří Stonehenge u
Salisbury v jižní Anglii. To dokládá, že o astronomii se zajímaly
nejen vyspělé civilizace, ale i
obyvatelé střední a západní Evropy. Takové stavby se nachází i u
nás.
Daleko více se astronomie rozvíjela ve vyspělých civilizacích v
povodí velkých řek: Nilu, Eufratu
a Tigridu, Gangy a Žluté řeky. Již
ve 3. - 2. tisíciletí před n. l. byla
přesně určena délka roku, např. v
Číně na 365,25 dne. Astronomie
tu byla úzce spjata se zemědělstvím, např. v Egyptě při pravidelných nilských záplavách.
Jeden z nejstarších příběhů o činnosti astronomů se udál ve staré
Číně a bude nejspíš pouhou legendou. Dvorní astronomové Hsi
a Ho se prý v roce 2137 před n. l.
opíjeli a nepředpověděli zatmění
Slunce, což byl opravdový malér,
neboť jejich povinností bylo včas
nařídit bubnování a střílení proti
obludě, která začala požírat Slunce.
Pokračování na str. 4
Vývoj závodních košťat
První létající košťata si vyráběly rodiny sami, proto se lišila
nejen rychlostí, ale i manévrovacími
schopnostmi.
podstatně přispělo k tomu, ţe nová
košťata byla mnohem pohodlnější neţ
dřív (obrázek).
Aţ do počátku 19. století se
famfrpál hrál na běţných košťatech
rozličné kvality. V porovnání se svými
středověkými předchůdci představovala tato košťata obrovský krok
vpřed. Polštářové kouzlo, které vynalezl Elliot Smethwyck roku 1820,
Košťata 19. století však obvykle nedosahovala velkých rychlostí
a ve vyšších polohách byla často těţko ovladatelná. Většinu košťat vyráběli ručně jednotlivci mezi řemeslníky, ale jejich výkonnost se zřídkakdy
vyrovnala jejich elegantnímu vzhledu.
Zlom nastal aţ v roce 1967, kdy společnost Nimbus elektrizovala výrobu
košťat a na trh se dostalo první koště podobné dnešku, Nimbus tisíc.
Stránka 2
Nimbus 2000
Denní věštec
Věštěte s námi
Minule jste se snaţili vyvěštit, co
bude v Bradavicích dnes k večeři.
Kupodivu někteří prokázali výborné
věštecké schopnosti a správně se
podívali do své křišťálové koule.
POHŘEŠOVANÍ
Ministerstvo
pohřešuje
kouzel
jednu
ze
stále
svých
pracovnic. Jedná se o Bertu
Dnes s námi můţete soutěţit opět.
Tentokrát se Vás ptáme: Bude zítra
v 9 hodin ráno pršet?
Jorkinsovou,
která
před
měsícem odjela na dovolenou a
od té doby ji nikdo neviděl.
Své odpovědi za celou školu posílejte
do 20:30 hod.
Pokud máte informace, které by
bystrozorům
pomohly
v
pátráním, pošlete jim sovu!
Fantastická zvířata
Auguron
(Augurey)
Rovněţ známý jako irský fénix - jeho domovem je Británie a Irsko, ale lze jej nalézt
i v severní Evropě. Zelenočerný auguron je vyzáblý a
truchlivě vyhlíţející pták,
který vzdáleně připomíná
podvyţiveného supa. Je nesmírně plachý a hnízdí v trnitých keřích. Ţiví se velkým
hmyzem a vílami, létá pouze
za hustého deště - jinak se
skrývá v hnízdě tvaru slzy.
Jeho charakteristické hluboké a rozechvělé houkání se
kdysi povaţovalo za předzvěst smrti. Později (za trpělivého průzkumu) se zjistilo, ţe pouze oznamuje příchod deště. Brka augurona
jsou pro psaní nevhodná, protoţe odpuzují inkoust.
Rady z kotlíku
Sluneční
lektvar
Přísady: Vylisované
srdce
bludníčka,
dračí sliny, vysušené
lístky svítivky ovíjiv
é
.
Příprava: V dračích
slinách necháme vylouhovat
srdce bludníčka a lístky svítiv-
Číslo 2, Vydání 1
ky. Postavíme na oheň a uvedeme do varu. Vaříme 30 minut,
odstavíme z ohně a aplikujeme
na tekutinu kouzlo lumos. Po vychladnutí bude lektvar vydávat
intenzivní
světlo.
Efekt: Vydává silné světelné
záření po dobu jednoho týdnu.
Skvělá náplň do lamp.
Stránka 3
Adresa redakce
Denního věštce:
Příčná ulice 777
Londýn
Na tuto adresu nám můţete posílat
sovy se svými postřehy. Huláky
neposílejte, rovnou je pálíme!
to,
ec– víme i
Denní věšt
!
ě nestalo
co se ješt
Kouzelnické drby Rity Holoubkové
Rita Holoubková pro Vás exkluzivně z
Bradavic!
V Bradavicích vládne chmurná nálada,
jelikoţ zdárný průběh turnaje škol znemoţňuje všudypřítomné špatné počasí.
Ţádná kouzla pro zlepšení počasí zatím
nefungují a spekuluje se o tom, ţe stávající počasí je dílem černé magie. Podle
mnoha kouzelníků, s kterými jsem měla
čest mluvit, je toto dílem nechvalně známého Siriuse
Blacka, kterému se loni neznámo jak povedlo utéci z
Azkabanu a dodnes o něm není ani vidu ani slechu.
Podle mého názaru je ale za celým problémem neschopnost bradavického ředitele Albuse Brumbála ochránit svou školu před černou magií. Všichni
víme, ţe uţ také není nejmladší, coţ se určitě projevuje i na jeho schopnostech.
Astronomie—kde se vlastně vzala?
Pokračování ze strany 2
Ve čtvrtém století před n. l. vznikl v Číně nejstarší atlas komet,
zvaný Hedvábná kniha. Kniha
měla podobu hedvábné stuhy o
délce 1,5 metru a obsahovala třídění komet na 29 typů a přehled
pohrom, které komety způsobují.
Hedvábná kniha byla objevena v
jedné hrobce roku 1973.
Nejdále dospěla babylónská věda.
Babylónští astronomové sestavovali tabulky periodicity pohybů
nejjasnějších planet - Venuše a
Jupitera. Dlouhodobá pozorování
souhvězdí, planet a Měsíce přivedla babylonské astronomy k
nalezení některých pravidelností,
zejména periody saros, která
umožňovala předpovídat zatmění
Měsíce.
Staří Babylóňané rozdělili den na
24 hodin a sestavili vodní hodiny,
od nich také pochází dělení hodiny na 60 částí i dělení kruhu na
360 výsečí. Určili poměrně přes-
ně délku roku, který rozdělili na
12 měsíců. V té době vznikla u
babylónských a asyrských kněží
astrologie. Ve starých kulturách
Mezopotámie a v Egyptě se pak
vytvořily základy, na nichž mnohem později vznikly přírodní vědy i když ještě pod značným náboženským tlaket.