Daňová soustava Indie

Komentáře

Transkript

Daňová soustava Indie
Univerzita J.E. Purkyně
FAKULTA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ
Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem
Národní daňové systémy
Daňová soustava Indie
Obsah
1. Daně v Indii...............................................................................................................2
1.1 Administrativní členění Indie...................................................................................2
2. Přímé daně................................................................................................................2
2.1 Daně korporací.....................................................................................................2
2.2 Daně z příjmů fyzických osob.................................................................................4
2.3 Zdanění kapitálových příjmů...................................................................................5
2.4 Ostatní přímé daně................................................................................................5
2.4.1 Daň z čistého bohatství...................................................................................5
3. Nepřímé daně............................................................................................................5
3.1 Obratová daň.......................................................................................................5
3.2 Spotřební daň.......................................................................................................5
3.3 Cla a celní poplatky...............................................................................................6
3.4 Daň ze služeb.......................................................................................................6
4. Daňové pobídky..........................................................................................................6
Vypracoval: Aleš Najmann
1. Daně v Indii
1.1 Administrativní členění Indie
Indie je administrativně rozdělena na 28 svazových států, 6 svazových teritorií a
teritorium hlavního města a dobře vyvinutou strukturu daní s třístupňovou federální strukturou
zahrnující Unijní (Centrální) vládu, Státní vlády a Místní municipality. Právo vybírat daně a
poplatky se dělí mezi tyto úrovně vlády v souladu s ustanovením Indické ústavy. Hlavní daní,
kterou disponuje centrální vláda jsou daně z příjmů (s výjimkou příjmů plynoucích ze
zemědělské činnosti, kterou uplatňují státní vlády), cla, centrální spotřební daně a obratová daň
a servisní daň. Ústřední daně spravované na státních úrovních jsou obratové daně (daň za
vnitrostátní prodej zboží), kolkovné (daně z převodu majetku), státní spotřební daně (výroba
alkoholu), pozemková daň (na pozemky využívané buď k zemědělským nebo nezemědělským
činnostem), daně z pohostinství (entertainment) a živností (professions & callings). Místní
správní úřady mají právo vybírat daně z majetku (budov apod.), Octroi (daň na vstupu do
užití/spotřeby zboží v dané lokalitě), daně z pořádání trhů a komunální poplatky (vodné,
stočné, …).
Povaha daně
Správce
Přímé daně
Daně z příjmů (korporační, osobní)
Central Board of Direct Taxes (CBDT)
Nepřímé daně
Centrální spotřební daně
Central Board of Excise and Customs (CBEC)
Central Sales Tax
Central Government
State Sales Tax
Respective State Governments
Od roku 1991 daňový systém v Indii doznal radikálních změn, v souladu s liberální
ekonomickou politikou a závazků plynoucích z členství ve Světové obchodní organizaci (WTO).
Mezi nejvýraznější patří:
• redukce cel a celních poplatků,
• snížení daní korporacím,
• rozšíření daňového základu a zmírnění administrativní zátěže spojené s daňovou evidencí.
Země prochází ekonomickou reformou, která je ale často nedůsledná. Proto vláda chystá
změny, které se promítnou v následujícím rozpočtovém roce především ve zjednodušení
daňového systému jak v oblasti přímých, tak nepřímých daní a snížení počtu výjímek. Chystá
se zavedení jednotné DPH. Měl by pokračovat i proces privatizace, především prodejem
státních podílů v naftařských společnostech Hindustan Petroleum a Bharat Petroleum a byly
vypracovány plány na privatizaci dalších podniků. Stále platí, že k dalšímu rozvoji je nutné
důsledné zavádění principů tržní ekonomiky a otevírání indického trhu světové konkurenci.
2. Přímé daně
2.1 Daně korporací
Pro domácí firmy je sazba daně na úrovni 35 % plus 5% daňová přirážka, pro zahraniční
subjekty je daňová sazba na úrovni 40 % plus 5% daňovou přirážkou. V Indii registrované
dceřinné společnosti zahraničních společností jsou v tomto případě považovány také za domácí
firmy.
2
Snížení daňového základu a slevy na dani
Majetek
Sleva (v %)
Budovy
5-100
Továrny, stroje
25-100
Nábytek, zařízení
Automobily
podnikání)
(s
15
využitím
jiným
než
pro
20
Zařízení pro snižování znečištění
80
Zařízení s úsporou energií
80
Lodě
25
Nehmotný majetek
25
Korporací se rozumí společenství osob, které tvoří novou právní jednotku, která vystupuje
pod samostatným jménem a nese práva a povinnosti vyplývající z jejího působení.
Příjem společnosti je brán jako příjem z činností jimiž se společnost zaobírá, zatímco
vyplácené dividendy podílníkům přecházejí do jejich individuálních příjmů.
Daňový rezident je osoba, která v minulém roce
a) byla indickou společností,
b) pokud nebyla indickou společností, ale má své ústřední orgány na území Indie.
Nerezidenty jsou osoby, které nejsou indické původem ani nemají své důležité orgány na
území Indie.
Zdanitelný příjem
Zdanitelnost příjmu závisí na původu domicilu. Indické společnosti
Indii ze všech příjmů i z příjmů ze zahraničí. Cizí společnosti podléhají
pouze z činností, které prováděli na území Indie.
Obecná sazba pro korporační daně je 15 %, pokud příjem překročí
jsou však strukturovány podle toho o jakou společnost se jedná, tj.
příslušnosti. V následující tabulce jsou údaje z roku 1997-1998:
Typ společnosti
podléhají zdanění v
daňovému břemenu
75 000 rupií. Sazby
podle odvětví nebo
Sazba daně z příjmu
Sazba včetně přirážky
35
35
35
35
a) Dividendy
20
20
b)
Autorské
honoráře,
tantiémy; povolené centrální
vládou nebo pokud to je v
souladu
s
průmyslovou
politikou
20
20
b)
Autorské
honoráře,
tantiémy;
nepatřící
do
předchozího
20
20
Úzce
vlastněné
společnosti
domácí
Široce
vlastněné
společnosti
domácí
Cizí společnosti
3
Typ společnosti
Sazba daně z příjmu
Sazba včetně přirážky
c) platby za technické služby –
schválené centrální vládou
nebo v souladu s průmyslnou
politikou
30
30
c) platby za technické služby –
neodpovídajícím
průmyslové
politice
65
65
d) úroky z půjček
25
25
e) příjmy jiné než dividendy,
autorské honoráře, tantiémy,
odměny a úroky z půjček
48
48
Příjmem společnosti nemusí být jenom zisky z hlavní činnosti podnikání, ale i jiné zdroje.
Společnost může získat příjmy z prodeje nemovitostí, kapitálové zisky apod. V takovém případě
je daňový základ vyčíslen pro každou z činností, ve které byl získán a poté agregován pro
výpočet celkového zdanitelného příjmu.
Zjišťování zdanitelného příjmu
všechny výdaje související přímo s podnikáním jsou náklady daňově odpočítatelné, to
zahrnuje také například úroky z úvěrů a odpisů investičního majetku. Některé výdaje jsou však
vyňaty z možnosti odpočitatelnosti pro daňové účely a to tyto:
• výdaje na zábavu,
• úroky nebo jiné platby placené subjektům, které nejsou rezidenty,
• odvody na této dani,
• nepřímé obecné náklady na administrativu a ústřední orgány mimo Indii.
2.2 Daně z příjmů fyzických osob
Pro daňové účely rozlišujeme také daňové rezident a nerezidenty. Daňový rezident je
osoba, která se nachází na území Indie a to
a) nejméně 182 dní daného fiskálního období nebo
b) 60 dní fiskálního období v případě, že během předešlých 4 let byla v součtu na Indickém
území po dobu 365 dní.
Pokud osoba nesplňuje výše uvedené podmínky jedná se o daňového nerezidenta.
Za zdanitelné příjmy se považují příjmy z těchto aktivit či majetku:
• příjmy plynoucí z vlastnictví domu,
• příjmy ze zaměstnání nebo podnikatelské činnosti,
• příjmy z kapitálových příjmů,
• příjmy z ostatních aktivit
Konstrukce daně z příjmu fyzických osob má povahu klouzavé progrese, údaje jsou byly
platné mezi roky 2000 – 2001.
Zdanitelný základ (Rs)
0 – 50 000
50 001 – 60 000
60 001 – 150 000
150 001 a více
Sazba daně
0%
10 %
20 %
30 %
4
Oproti letem předcházejícím došlo ke zrušení, respektive sloučení dvou nejvyšších
daňových pásem a celkově se daňové sazby snížili ve všech pásmech o 10 %, což je přímé
opatření plynoucí z mezinárodních úmluv ke kterým se Indie připojila.
2.3 Zdanění kapitálových příjmů
Daně z transferů kapitálových statků a příjmy z podílů v Indických společnostech jsou
zdanitelné částky. Kapitálové příjmy z majetku drženého po dobu delší než tři roky (jeden rok v
případě podílů u jiných podnikatelských subjektů) a některé vybrané cenné papíry jsou daněny
jako dlouhodobá kapitálová aktiva a podléhají následujícím daním:
Typ poplatníka
Daňová sazba (%)
Fyzické osoby – rezidenti
20
Domácí společnosti
20
Cizí společnosti a nerezidenti
10 / 20
Cizí institucionální investoři
10
Krátkodobé příjmy kapitálového charakteru se daní sazbami běžnými pro daň z příjmů a
institucionální investoři jsou daněni 30 %. Zdanění příjmů z dlouhodobých aktiv zohledňuje
cenu získání takových aktiv a míru inflace jako činitele znehodnocení všech aktiv.
2.4 Ostatní přímé daně
2.4.1 Daň z čistého bohatství
Daň z bohatství se uvaluje pouze na taxativně vymezená neprodukční aktiva jako jsou
domy rezidentů, pozemky ve městech, klenoty, drahé kovy, motorová vozidla, letadla, lodě a
jachty. Cizí státní příslušníci jsou vyjmuti z daně majetkem, který vlastní v zahraničí. Čisté
bohatství překračující hodnotu 1 500 000 rupií se zdaňuje jednotnou sazbou 1 %.
3. Nepřímé daně
3.1 Obratová daň
Obratovou daň ukládá Centrální vláda na mezistátní prodeje nebo Státní vlády na
vnitrostátní prodeje. Mezistátní sazby se pohybují od 4 do 15 %.
Obratová daň je jednorázová daň. Další prodej bez nějaké dalšího zpracování se již
nedaní. Obratová daň se ve většině států také uvaluje na pracovní kontrakty. Zde však jsou
velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Tento typ daně se neaplikuje v žádném případě na zboží,
které bylo dovezeno nebo vyvezeno.
3.2 Spotřební daň
Je daní, která se uvaluje na výrobu zboží v zemi. Spotřební daň je spravována „Central
Excise Act,1994“ a „Central Excise Tariff Act, 1985“. Zákony o spotřebních daních znají tzv.
Modifikovanou daň z přidané hodnoty (MODVAT), která omezuje kaskádový efekt daňové
působnosti v závislosti na množství zdanitelného zboží, které je použito na vstupu za jiné zboží.
Pod tímto schématem se MODVAT kredit vztahuje na nákup surovin, zpracované dovozy a
kapitálové zboží za které byla zaplacena spotřební daň. Tento režim umožňuje odpočítávání
následné výroby zboží.
Všichni výrobci zdanitelného zboží jsou povinni se registrovat podle „Central Excise Rules
1944“. Registrace je platná tak dlouho, dokud trvá výroba a nejsou zavedeny jiné změny.
Sazby spotřební daně byly postupně racionalizovány a pohybují se souhrnně na úrovni blízko
18 %.
5
3.3 Cla a celní poplatky
Maximální sazba cla se v průběhu předchozích let velmi snížila z 220 na současných 40
procent. Dovozní cla zahrnují:
• daň, srovnatelnou se spotřební daní za stejné zboží v tuzemsku,
• speciální další celní poplatek na specifikované předměty ve výši 4 procenta.
3.4 Daň ze služeb
Uvaluje se na zdanitelné služby, které zahrnují mimo jiné telekomunikace, pojištění (s
výjimkou životních pojištění), brokerské služby, služby realitních kanceláří, marketingové
agentury, clearingové a marketingové agentury.
4. Daňové pobídky
•
Vláda nabízí celou řadu různých daňově orientovaných pobídek pro Investory ze zahraničí,
aby podpořila rozvoj a růst průmyslu. Mezi nejdůležitější podpory patří především:
•
Daňové odpočty pro příjmy z exportní činnosti,
•
Desetileté daňové prázdniny pro 100% exportně orientované jednotky a jednotky umístěné
v zónách s ryze exportní produkcí,
•
Pětileté daňové prázdniny pro nově vznikající průmyslové jednotky v zaostalých a určených
státech, až 30% snížení (pro společnosti) po dobu pěti let.
•
Desetileté daňové prázdniny pro tzv. Software Technology Parks, Electronic Hardware Parks
a zóny volného obchodu,
•
Osvobození pro příjmy odvozené z exportu počítačového software,
•
Smluvní daně pro cizí finanční instituce a daňové prázdniny pro společnosti, které jsou
nositeli vědeckého a průmyslového výzkumu.
5. Srovnání s ČR
Oproti daňovému systému v ČR má Indie několik základních rysů, které se odlišují od
tradiční podoby. Významný je fakt, že Indie nemá jedinou sazbu korporační daně, ale podle
předmětu podnikání rozlišuje několik sazeb. Daňová administrativa v Indii je složitější
především z důvodů územních, neboť rozdělení na svazové státy s různými správci daně
znamená administrativní překážku především malého podnikání. Tamní daňový systém
neobsahuje složku ekologických daní, nicméně tímto se Indie od ostatních třebas i pokročilých
zemí neodlišuje. Velký význam má velká diferenciace mezi ekonomickou úrovní některých částí
Indie, proto je v daních zahrnut silný aspekt podpory slabých regionů (viz daňové pobídky).
Oproti ČR existují navíc některé typy daní. Z přímých je to daň z čistého bohatství, z
nepřímých potom zdaňování terciární části produkce daněmi ze služeb. Zavedený je i koncept
minimální daně (tzv. Minimal Alternative Tax), který však příliš nekoresponduje s politikou
nízkých daní, neboť daňová sazba pro činnosti s nízkým výnosem je 30 %.
Rozporuplnost zaváděných reforem však podtrhává fakt, že indický daňový systém
rozeznává jak daň z obratu tak DPH (přitom informace o tom jsou bohužel tak kusé, že toto
nebylo ani zmíněno), z čehož se dá usoudit na problémy s dvojím zdaněním a navíc možné
ekonomické problémy související s motivem vybírání daní a růstem ekonomiky.
Průmysl má v Indii dlouholetou tradici, nicméně kvalita produkce je významně průměrná
až podprůměrná a tak zmíněné daňové pobídky jsou směřovány ke stabilizaci průmyslu a nabízí
značné možnosti pro zahraniční investory, které jsou stejně nebo dokonce více zajímavé než
podobné pobídky z oblasti Číny.
6
Zdroje
1. Secretariat for Industrial Assistance, http://siadipp.nic.in/publicat/invpub/taxation.htm
2. United Nations Industrial Development Organisation, http://www.unido.org/en/doc/4823
3. TIDCO – Indian Policies, http://www.tidco.com/India_policies/taxation/taxation.asp
4. India Finance and Investment Guide, http://finance.indiamart.com/taxation/
5. KPMG, http://www.in.kpmg.com/archives.html
7