pěstování a využití energetických plodin jako obnovitelného zdroje

AGRITECH
SCIENCE, 14’
PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO
ZDROJE ENERGIE
CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE
Z. Strašil
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Abstract
This article deals with the cultivation of alternative crops intended for energy use. There are recomended crops suitable
for growing in our soil-climatic conditions. Phytomass quality was investigated from the point of energy use in
different terms of harvest. Advantages and disadvantages of growing annual and perennial crops for energy use were
shown. Effects of cultivated energy crops on the landscape were also evaluated.
Keywords: phytomass, energy crops, terms of harvest, content of elements, energy content
ÚVOD
každoročně stanoveny ve dvou termínech sklizně. První
termín byl na podzim v době před začátkem opadu
Energetické plodiny lze zahrnout do obecného
pojmu biomasa, což je obecně látka biologického
původu vznikající buď záměrně výrobní činností nebo
jako odpad ze zemědělské nebo lesní výroby,
potravinářství, komunálního hospodářství apod.
Biomasu lze považovat za jeden z obnovitelných zdrojů
energie, který v sobě skrývá obrovský energetický
potenciál. Jeho využití je v současné době omezováno
mnoha faktory.
Pro energetické účely lze využívat velké množství
rozličných plodin. Výrobní cíle pěstování energetických
plodin se dají obecně rozdělit následovně: produkce
oleje jako paliva, oleje jako maziva pro hydraulická
zařízení, biomasy pro využití na energii, bioplynu,
produkce pro pyrolýzu, využití vodíku. Zde se budeme
zabývat produkcí biomasy pro energetické využití.
Procesy při zpracování fytomasy na energetické
využití se dají obecně rozdělit na suchou cestu (biomasa
má vlhkost pod 50 %) – spalování nebo zplyňování
rostlinné hmoty a mokrou cestu (biomasa má vlhkost
větší než 50 %) - anaerobní fermentace pomocí
speciálních bakterií bez přístupu vzduchu, při které se
uvolňuje metan jako zplodina metabolizmu, který se
využívá pro sdruženou výrobu elektrické energie a tepla
– kogeneraci.
Z mnoha způsobů využití biomasy k energetickým
účelům je zatím nejvýznamnější její spalování, výroba
bioplynu případně výroba metylesteru. K energetickým
účelům lze využít v ČR odhadem kolem 8 mil. tun
biomasy. V prvé řadě je třeba lépe využívat stávající
převažující zdroje biomasy (dřevo, trávu, slámu). Vedle
stávajících zdrojů surovin a energie je třeba zavádět
hlavně v marginálních oblastech, které budou v
budoucnu hlavně vyčleňovány z potravinářské
produkce, pěstování tzv. energetických plodin
(Pastorek, Kára, Jevič, 2004).
listů, druhý termín na jaře podle plodin od poloviny do
konce března. Ze sklizeného materiálu byly při každém
termínu sklizně odebrány cca ½ kg vzorky na stanovení
sušiny, obsahu prvků a energetického obsahu. Pro
stanovení sušiny byly vzorky dosoušeny při 95 °C do
konstantní hmotnosti. Obsah jednotlivých prvků v
rostlinách byl stanoven dle ČSN ISO 11 885.
Energetický obsah byl stanoven na kalorimetru PARR
1356 podle ČSN 44 1352.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Zdroje energeticky využitelné biomasy v ČR
V České republice se v současné době výměra cca
3 mil. l43 tis. ha orné půdy. Na výměře asi 3 mil. 42 tis.
ha se pěstují polní plodiny, poskytující suroviny pro
potravní řetězec (přímý konzum, suroviny, krmivo). To
znamená, že zhruba asi l00 tis. ha orné půdy je
vyčleněno z potravinářské produkce a tyto pozemky
jsou buď bez obdělávání (samovolný úhor) nebo jsou
zatravněny.
Zdroje odpadní fytomasy
Ze stávající struktury rostlinné výroby v ČR je
možné pro účely přímého spalování tzv. "energetické
fytomasy" teoreticky využít především posklizňových
zbytků, tj. převážně slámy řepky a části slámy obilnin v
množství zhruba l,75 mil. t ročně. Ne všechna sláma by
však měla být odvezena z pole. Z různých objektivních
důvodů doporučujeme, aby pole opustila maximálně
jedna třetina vyprodukované slámy. Lze porovnat různé
druhy slámy určené pro energetické využití.
Obilní sláma
Obilní sláma se dá sklízet přímo z pole. Za slunného
počasí a při plné zralosti zrna má sláma většiny běžných
obilnin vlhkost pod 20 %, při které se nemusí dosoušet.
Pokud je její vlhkost vyšší, je třeba nechat slámu na poli
aby proschla a potom ji sklidit. Navíc se během
lisování nedrolí jako řepková sláma. S výhřevností
kolem 15 GJ.t-1 je podobně jako řepková sláma
srovnatelná s hnědým uhlím. Množství obilní nebo
MATERIÁL A METODIKA
V článku je pojednáváno o rostlinách, které jsou
pěstovány ve světě i u nás pro energetické využití.
Jednotlivé vytipované rostliny jsou uvedeny v tab. 1, 2.
Výnosy fytomasy vybraných energetických plodin byly
1
AGRITECH
SCIENCE, 14’
rychlou produkci, jejich setí a sklizeň se provádí pomocí
běžné zemědělské techniky.
Pěstování energetických a průmyslových plodin je
až na výjimky, jako je např. řepka nebo kukuřice v
zemědělství většinou popelkou. Pokud chceme
dosáhnout
i
u
energetických
plodin
konkurenceschopnosti
s
ostatními
plodinami
pěstovanými v podniku, musíme jim věnovat po všech
stránkách stejnou pozornost jako nosným plodinám.
Pozornost jim musí věnovat nejen zemědělec, ale také
celá vědeckotechnická základna včetně šlechtění ale i
zpracovatelský průmysl.
řepkové slámy z jednoho až dvou hektarů prakticky
postačuje pro zajištění tepla jedné zemědělské usedlosti
nebo venkovského rodinného domku na celý rok.
Řepková sláma
Nevýhodou řepkové slámy je, že se během lisování
drolí a tím je její využitelná výtěžnost z 1 ha snížena na
cca 60 %, což činí 3,2 t.ha-1 lisované slámy. Řepková
sláma při sklizni má zpravidla obsah vody vyšší než
35%, ale za pěkného počasí již za dva až tři dny
dosahuje vlhkosti pod 20 %, což je vhodné pro sklizeň
skladování i spalování. Vzhledem ke své struktuře dobře
dosychá i pod střechou v prostém průvanu i v balících.
Dále je možné využít organické odpady dřevní
hmoty z vinařských provozoven, odpady z dřevařských
provozoven (odřezky, hobliny, piliny), prořezávky z
městské zeleně a lesní odpady – dřevní hmota z lesních
probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva,
palivové dřevo, manipulační odřezky, klest (Pastorek a
kol., 2004).
Energetické plantáže
V současné době se ve světě začíná rozšiřovat
pěstování rostlin za účelem produkce biomasy tzv.
energetické plantáže jednoletých nebo víceletých bylin
nebo dřevin. Uvádí se kolem jednoho sta rostlinných
druhů rostoucích po celém světě, které byly vytipovány
jako potenciální zdroj pro energetické využití (Moudrý,
Strašil, 1996). Některé druhy a jejich výnosy jsou
uvedeny v tab. 1. V tab. 1 jsou uvedeny pro porovnání
pouze některé vybrané rostliny a jejich špičkové výnosy
na různých místech naší planety. V praxi je většinou
dosahováno nižších výnosů (až o 1/3 i více) než je
uvedeno v tab. 1. Pro zakládání energetické plantáže je
důležitá volba vhodných rostlin. Výběr vhodných druhů
energetických rostlin je určován mnoha faktory, jako
např. druhem půdy, způsobem využití,
pěstební
technologií včetně sklizně a dopravy apod. Dále je
nezbytné porovnání výnosů s náklady na pěstování a
výrobu energie.
Přímo pro účely spalování se ve světě ověřuje
několik desítek vybraných jednoletých nebo vytrvalých
druhů rostlin včetně dřevin. U dřevin se uvažuje o
zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin, které mají
oproti běžnému způsobu pěstování kratší dobu mezi
sázením stromů a těžbou dřeva (2-8 let).
V našich podmínkách připadají z jednoletých nebo
víceletých do úvahy pro pěstování takové druhy jako
jsou Miscanthus, Phalaris, Phragmites, Sorghum,
Cannabis, Rumex OK2 apod.
Výše uvedené rostliny jsou převážně víceleté a u
některých se prvním rokem musí vynaložit značné
náklady při zakládání porostu. Plné využití produkce
připadá v úvahu až druhým nebo třetím rokem. Doba
sklizně je obvykle v zimě nebo brzy na jaře, kdy mají
uschlé rostliny nejmenší vlhkost (kolem 15 až 22 %). U
víceletých rostlin se předpokládá, že po fázi rozrůstání
poskytnou vyšší výnosy než rostliny jednoleté.
Jednoleté rostliny mají tu přednost, že jsou určeny pro
Tab. 1: Vybrané zdroje energeticky využitelné biomasy
ve světě a jejich výnosy sušiny (t.ha-1 za rok). sestaveno podle různých autorů
Rostliny a dřeviny
Jednoleté rostliny:
Andropogon festucoides
Kenaf (Ibyšek konopný)
Víceleté rostliny:
Pennisetum
Vodní hyacint
Cukrová třtina
Cukrová třtina (max.
výnosy)
Bambus
Miscanthus
Křídlatka sachalinská
Lesknice rákosovitá
Arundo donax
Artyčok
Dřeviny:
Buk
Smrk
Topol (hybrid)
Eukalyptus
Vrba
Akát
Místo
pěstování
Výnos
sušiny
USA
USA
30
49
USA
USA
Havaj
48
40
64
124
USA
SRN
Japonsko
ČR
Itálie
Řecko
12
30
22
13
40
35
Švýcarsko
Japonsko
USA
USA
Švédsko
USA
10
14
20
59
25
10
Obecné zhodnocení pěstování energetických rostlin
Stav fytomasy v různých termínech sklizně
Z energetického a ekonomického hlediska je také
důležité, v kterém termínu plodiny sklízet. Zda v době
největšího nárůstu fytomasy, pozdě na podzim nebo
brzy na jaře. Obecně největší nárůst fytomasy je u
většiny plodin v době kvetení nebo těsně po odkvětu.
Potom dochází k postupné ztrátě fytomasy.
Sledovali jsme vliv termínu sklizně na výnosy a
obsah vody ve fytomase. První termín sklizně byl v
období tvorby největšího množství fytomasy. V této
době u většiny plodin byl obsah vody ve fytomase v
rozmezí 60 až 70 %. Takto vlhká fytomasa se dá přímo
využít pouze na výrobu bioplynu. Pokud by se měla
používat pro účely spalování přímo v kotlích nebo na
výrobu pelet nebo briket je třeba ji dosoušet, za
příznivého počasí přímo na poli nebo dosoušet uměle v
2
AGRITECH
SCIENCE, 14’
sušárnách. V těchto případech je třeba počítat s dalšími
náklady, které nejsou hlavně v případě dosoušení
temperovaným nebo horkým vzduchem nejlevnější.
Při podzimním termínu sklizně je u většiny
sledovaných plodin obsah vlhkosti většinou i nadále
relativně vysoký a dosahuje hodnot 50 až 70 % (tab. 2).
Výjimku tvoří např. šťovík OK2, který v době zralosti
(v polovině srpna) má obsah vody v rostlinách pod 20%.
V tomto pozdním termínu sklizně již nemůžeme počítat
s přirozeným dosoušením na poli. Jsou dvě možnosti jak
se zbavit do zimy přebytečné vody. Buď porost na
podzim desikovat nebo jej sklidit a dosušit uměle, ale
pouze s umělým dosoušením
studeným nebo
temperovaným vzduchem.
Proto je u většiny vytrvalých plodin určených pro
energetické využití výhodnější z hlediska obsahu vody
zimní nebo spíše jarní termín sklizně, kdy přes zimu
mráz rostliny vysuší. Všechny plodiny kromě čiroku při
jarním termínu sklizně měly obsah vody pod 30 % (tab.
2). Takto vlhký materiál lze již bez větších potíží
skladovat nebo z něj přímo vyrábět pelety nebo brikety.
Tab. 2: Výnosy sušiny (t.ha-1), ztráty fytomasy (t.ha-1) a obsahu vody (%) daných energetických rostlin v různých
termínech sklizně.
Plodina
Čirok
Křídlatka „česká“
Lesknice rákosovitá
Kostřava rákosovitá
Ozdobnice
Podzimní termín sklizně
Sušina
Výnos sušiny
(%)
(t.ha-1)
34
9,215
38
23,059
50
7,214
52
7,252
50
15,568
Jarní termín sklizně
Sušina
Výnos sušiny
(%)
(t.ha-1)
58
5,756
80
14,955
81
5,217
81
5,153
79
12,105
Zjištěný rozdíl (%)
Úbytek
Úbytek
vlhkosti
výnosu
24
37,5
42
35,1
31
27,3
29
28,9
29
22,3
Tab. 3: Obsah prvků (% sušiny) v rostlinách lesknice
rákosovité v různých termínech sklizně.
Důležitou otázkou také je, o jaké množství fytomasy
se sníží výnosy fytomasy přes zimu olomem, opadem
listů apod. Průměrné hodnoty ztrát hmotnosti
sledovaných vytrvalých plodin přes zimní období jsou
uvedeny v tab. 2. Největší ztráty fytomasy přes zimní
období jsme zaznamenali u čiroku (37,5 %) a křídlatky
(35,1 %). Relativně nízké ztráty byly naopak u
ozdobnice (22,3 %), chrastice (27,3 %) a kostřavy (28,9
%). Zahraniční prameny uvádějí, že ztráty fytomasy
nesmí obecně překročit 50 %, jinak je pěstování
nerentabilní.
Jarní sklizeň je doporučována také proto, že při
pozdějších termínech sklizně se snižuje obsah draslíku,
chlóru, dusíku, síry i dalších prvků ve fytomase
lesknice, ale i dalších hlavně vytrvalých plodin oproti
ranným termínům sklizně. Množství živin obsažených
rostlinách je na jaře někdy téměř poloviční v porovnání
s rostlinami sklizenými např. v srpnu. Jako důvod se
uvádí translokace živin do kořenové části a jejich
vyluhování během zimy. Porovnání obsahu prvků u
lesknice rákosovité při podzimní a jarní sklizni podle
našich sledování je uveden v tab. 3.
U pozdních termínů sklizně (březen) se např. při
spalování fytomasy lesknice zvyšuje teplota spékání
popele a jsou zaznamenány nižší emise SOx a NOx
oproti ranějším termínům sklizně (červenec-září). Obsah
popele v rostlinách je ovlivněn také typem půdy. Bylo
zjištěno, že při pěstování lesknice na těžkých jílovitých
půdách byl obsah popele 10,1 % v porovnání s
rostlinami pěstovanými na půdách humózních, kde byl
obsah popele pouze 2,2 % (Strašil, 2007a).
Termín
sklizně
Obsah prvků v % sušiny
N
P
K
Ca
Mg
V době
kvetení
1,36
0,23
1,05
0,70
0,19
Podzim
0,96
0,17
0,57
0,40
0,12
Jaro
0,92
0,14
0,14
0,25
0,06
Průměr
1,09
0,18
0,59
0,45
0,12
Pro spalování je důležitým faktorem energetický
obsah
spalovaného
materiálu.
Jako
příklad
energetického obsahu fytomasy lesknice rákosovité v
různých termínech sklizně za období let 2006-2009
uvádí tab. 4. Průměrná energetická hodnota sušiny
fytomasy lesknice 17,77 GJ.t-1 je podobná hodnotám
hnědého uhlí používaného při vytápění v domácnostech.
Obdobné hodnoty výhřevnosti byly zjištěny i u jiných
plodin jako např. ozdobnice, kostřavy rákosovité,
šťovíku apod. (Kára a kol., 2004). Spalné teplo je silně
závislé na vlhkosti fytomasy. Při vlhkosti 50 % je pouze
10,5 GJ.t-1. Při vlhkosti do 20 % vhodné pro přímé
spalování ve většině kotlů s nižším výkonem je spalné
teplo lesknice 15,7 GJ.t-1 (tab. 4), což odpovídá
hnědému uhlí
používanému v našich tepelných
elektrárnách. Vliv obsahu vody ve fytomase lesknice
rákosovité na její energetický obsah je uveden na
obrázku 1. Z tabulky 4 je dále patrné, že různé termíny
sklizně ani hnojení N průkazně neovlivňují energetický
obsah sklizené fytomasy lesknice.
3
AGRITECH
SCIENCE, 14’
Tab. 4. Energetické hodnoty nadzemní fytomasy lesknice rákosovité (GJ.t-1) při různých termínech sklizně, hnojení N a
různém obsahu vody.
Ukazatel
Termín sklizně
Energetická hodnota
Spalné teplo suché hmoty
1. termín*
17,658
Spalné teplo suché hmoty
2. termín**
17,814
Spalné teplo suché hmoty
3. termín***
17,832
Průměr termínů sklizně suché hmoty
17,768
Spalné teplo suché hmoty při hnojení N0
2. termín**
17,564
Spalné teplo suché hmoty při hnojení N3
2. termín**
17,369
Spalné teplo při obsahu vody 50 %
2. termín**
10,472
Spalné teplo při obsahu vody 20 %
3. termín***
Poznámky: * odběr v době největšího nárůstu fytomasy
** odběr na podzim
*** odběr brzy na jaře
hnojení dusíkem v průmyslových hnojivech ( kg.ha-1) N0 = 0, N3 = 120
15,730
-1
spalné teplo [GJ.t ]
25
20
15
10
5
0
40
50
60
70
80
90
100
sušina (%)
Obr. 1: Vliv obsahu vody ve fytomase chrastice rákosovité na její spalné teplo.
půdního humusu), snížení výskytu plevelů plevelů
(Hůla, 2002; Weigel a kol. 1998).
Porovnání výhod a nevýhod pěstování jednoletých a
vytrvalých plodin pro energetické využití
Je otázkou, zda dát přednost jednoletým nebo
víceletým plodinám. O výběru bude rozhodovat více
hledisek, některé jsou uvedeny níže. Z mnoha hledisek
se většinou doporučuje a uvažuje s pěstováním
vytrvalých plodin pro energetické využití.
Mezi ekologické důvody patří především změna
teplotních poměrů v půdě (odlišné prohřívání půdy na
jaře a na podzim). Mezi ekologické důvody patří
především příznivý vliv na strukturní stav půdy
(především zvýšení vodostálosti půdních agregátů),
zlepšení hospodaření s půdní vodou - zvýšení
vododržnosti půdy, omezení neproduktivního výparu
vody z půdy mulčem z rostlinných zbytků na povrchu
půdy, redukce vodní a větrné eroze, omezení
vyplavování
pohyblivých
forem
dusíku
při
dlouhodobém působení rostlin na jednom stanovišti,
zlepšení stavu půdní organické hmoty (obsah a kvality
Po orbě se organická hmota homogenizuje v celém
půdním profilu. Po zavedení vytrvalých rostlin je nižší
mineralizace, dochází ke zvýšené akumulaci organické
hmoty
hlavně
ve
formě
humusotvorného
transformujícího se materiálu, který tvoří povrchový
mulč. Půda se svými vlastnostmi více přibližuje
vlastnostem původního optimálního klimaxového stadia
stadia (Raus, Šabatka, 1999).
Pro zemědělskou praxi jsou významné především
ekonomické dopady. Vytrvalé rostliny v porovnání s
pěstováním jednoletých přinášejí zejména úspory práce
a energie.
Vytrvalé rostliny poskytují během vegetace nebo
přes zimní období, pokud jsou až sklízeny na jaře,
životní prostor a úkryt mnoha druhům ptáků, ale i
dalším druhům větších či menších obratlovců i
bezobratlým živočichům (Semere, Slater, 2007).
4
AGRITECH
SCIENCE, 14’
Sklizeň uvedených rostlin určených na spalování se
uvažuje ve většině případů v předjaří a na počátku jara,
takže tam, kde jsou pěstovány dané plodiny nevypadá
krajina v zimním období tak pustá a „vyklizená“ a navíc
jsou zvěři a ptákům k dispozicí plochy, kde se mohou
ukrýt. Uvedené rostliny mohou mít mnohostranný
pozitivní vliv na složky životního prostředí. Pěstováním
nových rostlin se navíc zvýší biodiverzita zemědělské
krajiny (Strašil, 2007).
Energetické rostliny je možné pěstovat vedle ploch
určených k uvedení do klidu, na plochách
devastovaných a určených k rekultivaci, všude tam, kde
je ekonomika nutričních plodin neefektivní a dále na
území, kde je nutné výraznější snížení vstupů hnojiv a
chemie (oblasti s regulovaným režimem hospodaření,
PHP, CHKO aj.). Je nutné podotknou, že v CHKO a
ZCHU lze pěstovat pouze původní druhy a se
souhlasem ochrany přírody, ostatní druhy by měly být
povoleny OP i v normální krajině (viz seznam
energetických
plodin
VÚKOZ
www.vukoz.cz/index.php/sluzby/energeticke-plodiny.
Z dovezených nových rostlinných druhů, pokud je
budeme chtít pěstovat, je třeba vybírat takové, které
nejsou agresivní vůči svému okolí a mají omezenou
možnost se šířit dále do krajiny.
Jednoleté plodiny můžeme každoročně zařadit do
rotace osevních postupů. Je důležité zařadit je po
vhodné předplodině. Jednoleté plodiny, jako např.
kukuřici je třeba pěstovat na místech, kde nedochází
běžně k půdní a větrné erozi. Při pracovních operacích
nepoužívat pasivní nářadí, které místy utlačí půdu a
zhorší tak její propustnost pro vodu. Také je vhodná, v
rámci možností, redukce a zjednodušení počtu vstupů na
půdu před setím a po zasetí, aby se zabránilo utužení
půdy.
Obecně platí, že ekonomicky a energeticky
efektivnější je pěstování rostlin víceletých a vytrvalých,
než tradičních jednoletých (pokud to není vedlejší
produkt jako sláma obilovin či olejnin). Pěstováním
netradičních vytrvalých plodin lze efektivně snížit
celkové náklady na produkci jednotky biomasy a
zásadně zvýšit poměr výstupu energie ke vstupu neboli
"output:input" 4 až 10 krát (Jones, Walsh, 2001).
Je to dáno tím, že při pěstování vytrvalých rostlin
jsou nejvyšší náklady v prvním roce - tj. při založení
plantáže (tyto náklady mohou být dokonce mnohem
vyšší než u tradičních plodin). V následujících letech
celkové náklady na pěstování vytrvalých rostlin prudce
klesají, neboť odpadají náklady na zpracování půdy a
setí, snižují se náklady na hnojení a chemickou ochranu
apod.
Jako zdroje fytomasy určené pro energetické využití
lze použít v našich podmínkách následující plodiny,
které jsou vhodné do energetických plantáží. Jsou to
energetické dřeviny. Pro ČR jsou nejvhodnější topoly,
vrby.
Dále lze využít tzv. energetické byliny. Pro
energetické využití se hodí jednoleté energetické
plodiny, jako jsou např. kukuřice, čirok, tritikale, nebo
vytrvalé plodiny nedřevnaté, jako jsou mužák prorostlý,
šťovík - Rumex OK2 (Rumex patientia × R.
tianshanicus), ozdobnice (Miscanthus), lesknice
rákosovitá případně další výkonné traviny, např. srha
laločnatá, ovsík vyvýšený, kostřava rákosovitá, sveřep
bezbranný apod.
PODĚKOVÁNÍ
Tento příspěvek byl připraven za podpory projektů MZe
ČR č. 0002700604 a MŠMT č. LH 13276.
LITERATURA
HŮLA, J., PROCHÁZKOVÁ B. (2002): Vliv
minimalizačních a půdoochranných technologiíí
na
plodiny, půdní prostředí a ekonomiku.
Zemědělské informace ÚZPI, č. 3, 103 s.
KÁRA, J., STRAŠIL, Z., HUTLA, P., ANDERT,
D., JEVIČ, P., ŠEDIVÁ, Z., ADAMOVSKÝ, R.,
POLÁK, M. (2004): Technologické systémy pro
využití biopaliv z energetických plodin.
Závěrečná zpráva VÚZT Praha, projektu QD
1209, 121 s.
JONES, M.B, WALSH, M. (2001): Miscanthus for
Energy and Fibre. Ed.: Jones, M.B. and Walsh
M. Published by James a James, 192 p.
(Reprinted by Earthscan in 2007)
MOUDRÝ, J., STRAŠIL, Z. (1999): Pěstování
alternativních plodin. Skripta JU Č. Budějovice,
Zemědělská fakulta, 165 s.
PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIČ, P. (2004):
Biomasa obnovitelný zdroj energie. Ed.: FCC
Public, Praha 2004, 286 s.
RAUS, A., ŠABATKA, J. (1999): Vliv
půdoochranného zpracování půdy na půdní
organickou hmotu. Úroda 47, 6: 16-17.
SEMERE, T., SLATER, F.M. (2007): Ground flora,
mall mammal and bird species diversity in
Miscanthus (Miscanthus x gigantheus) and reed
canry grass (Phalaris arundinacea) fields.
Biomass and Bioenergy, Vol. 31, 1, 20-29.
STRAŠIL, Z. (2007): Agro-ecological approaches
when growing herbaceous energy plants and
their effect on soil and the environment.
(Agroekologické
přístupy
při
pěstování
energetických bylin a jejich vliv na půdu a
životní prostředí). In: Proccedings from the
Vliv alternativních energetických rostlin na krajinu
Pokud jde o vliv výše diskutovaných rostlin na půdu
a krajinu je možné konstatovat následující. U vytrvalých
rostlin jako ozdobnice, chrastice nebo křídlatka se půda
kromě roku založení porostu nezpracovává. Navíc hustá
soustava oddenků a kořenů zpevňuje půdu a prakticky
celoroční pokryv půdy zabraňuje v následujících letech
erozi půdy. Také opad listů a dalších částí rostlin působí
jako mulč, který také zabraňuje erozi půdy a navíc brání
růstu nežádoucích plevelů. Zavedením těchto rostlin se
zlepší fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd
včetně zvýšení jejich organické složky. Navíc existuje
reálná možnost, že půda může být vrácena bez větších
potíží původnímu užití pro výrobu plodin pro
potravinářské účely.
5
AGRITECH
SCIENCE, 14’
scientific
conference
with
international
participation “The tree and flower – a part of
life”, VÚKOZ Průhonice, 4. – 5. 9. 2007, p. 143146.
STRAŠIL, Z. (2007a): Vliv stanoviště a některých
agrotechnických opatření na obsah popele a
energetický obsah fytomasy vybraných plodin.
(The influence of site, N fertilization and
various terms of harvest on ash and energy
contents of phytomass selected crops). In:
Sborník příspěvků z 29. Mezinárodního českého
a slovenského kalorimetrického semináře, hotel
Medlov, Českomoravská vrchovina, 28.5.1.6.2007, s. 151-154.
WEIGEL, A., KUBÁT, J., KORSCHENS, M.,
POWLSON, D.S., MERCIK S. (1998):
Determination of the decomposible part of soil
organic matter in arable soils. Arch. Acker. Pfl.-Bau Bodenkunde, 43: 123-143.
Abstrakt:
V článku je obecně pojednáváno o možnostech pěstování alternativních plodin vytipovaných pro energetické využití.
Jsou uvedeny plodiny, které jsou vhodné pro pěstování v našich půdně-klimatických podmínkách. Je porovnáván stav
fytomasy z hlediska energetického využití v různých termínech sklizně. Jsou porovnávány výhody a nevýhody
pěstování jednoletých a vytrvalých plodin pro energetické využití. Je hodnocen vliv pěstovaných alternativních
energetických rostlin na krajinu.
Klíčová slova: fytomasa, energetické plodiny, termíny sklizně, obsah prvků, energetický obsah
Kontaktní adresa:
Ing. Zdeněk Strašil, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Drnovská 507
161 06 Praha 6 – Ruzyně
e-mail: [email protected]
Recenzovali: doc. Ing. P. Burg, PhD., Ing. M. Šlajs
6