zde - Jimramov

Komentáře

Transkript

zde - Jimramov
Jimramovský zpravodaj 4/2015
Zápis č. 4/2015
z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 4. 6. 2015 v budově radnice
v Jimramově
Přítomni: Mgr. Bartošová Jaroslava, Bureš Zdeněk, Ďuriš Milan, Gregor Jiří, Ing. Homolka
Josef, Just Jiří,Kalášek Pavel, Mgr. Křížová Věra, Matýsek Miroslav, Pajkr Jaroslav, Ing. Petr
Jan, Sedláková Petra, Tušla Josef, Vojta Petr.
(14)
Omluvena: Pachovská Dana.
(1)
1. Schválení programu jednání
Program jednání byl rozšířen o následující body:
13. Úprava plotu u parku Bludníku
2. Volba ověřovatelů zápisu
3. Dary od Kraje Vysočina
4. Dodatek ke smlouvě o dílo s firmou F. R. Z. agency, s. r. o.
5. Pořízení vysavače na listí a trávu
6. Přijetí dotace na zajištění sociálních služeb od Kraje Vysočina
7. Přijetí dotace na výměnu vrat hasičské zbrojnice od Kraje
Vysočina
8. Nákup a prodej pozemků
9. Projednání a schválení účetní závěrky a závěrečného účtu za rok
2014
1
10. Rekonstrukce hasičské zbrojnice v Jimramově
11. Pořízení osobního automobilu pro DPS
12. Doplnění bezdrátového rozhlasu
14. Rozpočtové opatření č. 2
15. Různé
2. Volba ověřovatelů zápisu
Ověřovateli zápisu byli zvoleni paní Mgr. Věra Křížová a pan Zdeněk Bureš.
14-0-0
12-0-2
3. Dary od Kraje Vysočina
Městys Jimramov obdržel dvě darovací smlouvy od Kraje Vysočina. První darovací smlouva
se týká finančního daru ve výši 27 487,- Kč na podporu převodu vzdělávacích činností
základních uměleckých škol a školských služeb středisek volného času z kraje na obce a
zájmových a sportovních aktivit dětí a mládeže v prostorách škol a školských zařízení a na
školních sportovištích.
Druhou darovací smlouvou poskytuje Kraj Vysočina městysi finanční dar ve výši 1 000,- Kč
na podporu převodů vzdělávací činnosti základních škol vzdělávajících žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami z kraje na obce a na podporu obcí při zabezpečování vzdělávání těchto
žáků.
Zastupitelstvo městyse rozhodlo výše uvedené dary přijmout a uzavřít darovací smlouvy
s Krajem Vysočina.
14-0-0
Zastupitelé rozhodli navýšit neinvestiční příspěvek pro Základní školu a mateřskou školu
Jimramov o 28 487,- Kč.
14-0-0
4. Dodatek ke smlouvě o dílo s firmou F. R. Z. agency, s. r. o.
Dodatkem č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 22. 1. 2014 s firmou F. R. Z. agency, s. r. o. na
zhotovení publikace o městysu Jimramov se mění rozsah díla z 96 stran na 108 stran, cena díla
bude navýšena o 10 150,- Kč plus 10 % DPH. Z důvodu změn sazeb DPH se jedná o navýšení
do rozpočtu městyse o 6 030,- Kč. Termín dodání díla je 30. 6. 2015.
Zastupitelé rozhodli uzavřít Dodatek č. 2 s firmou F. R. Z. agency s. r. o..
14-0-0
5. Pořízení vysavače na listí a trávu
Pro sběr a nakládání komunálního odpadu, listí a trávy lze pořídit vysavač na listí. Vysavač na
listí VD 440/25, výkon – 17,5 kW (23,5 HP) při 3 600 ot/min/rpm, nabízí společnost PL, spol.
s r. o. za 90 750,- Kč s DPH.
Zastupitelé se usnesli výše uvedený vysavač na listí pořídit.
13-0-1
6. Přijetí dotace na zajištění sociálních služeb od Kraje Vysočina
Městys Jimramov obdržel smlouvu o poskytnutí dotace na zajištění sociálních služeb v roce
2015. Účelová neinvestiční dotace je ve výši 82 900,- Kč.
Zastupitelé rozhodli dotaci přijmout a uzavřít smlouvu s Krajem Vysočina.
14-0-0
7. Přijetí dotace na výměnu vrat hasičské zbrojnice od Kraje Vysočina
Městys Jimramov obdržel smlouvu o poskytnutí dotace na realizaci akce Výměna vrat hasičské
zbrojnice čp. 52 Jimramov. Výše účelové veřejné finanční podpory je 105 000,- Kč.
2
Zastupitelé rozhodli dotaci přijmout a uzavřít smlouvu s Krajem Vysočina.
14-0-0
8. Nákup a prodej pozemků
a) Městys Jimramov prodává panu Jaroslavovi a paní Drahomíře Machovým do společného
jmění manželů pozemek nové parcely č. 1282 – ostatní plocha, jiná plocha v k. ú. Jimramov
o výměře 95 m². Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je celkem 2 850,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek prodat.
14-0-0
Manželé Machovi prodávají Městysi Jimramov pozemek nové parcely č. 188/2 – zahrada
v k. ú. Jimramov o výměře 5 m². Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je celkem 150,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek koupit.
14-0-0
b) Městys Jimramov prodává paní MUDr. Růženě Pánkové pozemek nové parcely č. 1198/39
– ostatní plocha, jiná plocha v k. ú. Jimramov o výměře 22 m². Prodejní cena je 30,- Kč/1
m², což je celkem 660,-Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek prodat.
14-0-0
Paní MUDr. Růžena Pánková prodává Městysi Jimramov pozemek nové parcely č. 117/3 –
zahrada v k. ú. Jimramov o výměře 33 m². Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je celkem
990,Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek koupit.
14-0-0
c) Městys Jimramov prodává panu Ing. Pavlovi a paní Janě Lamačovým do společného jmění
manželů pozemek parcely č. 875/14 - zahrada v k. ú. Sedliště u Jimramova o výměře 208
m². Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je celkem 6 240,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek prodat.
14-0-0
d) Městys Jimramov prodává panu Rudolfovi a paní Martině Hlouškovým do společného jmění
manželů pozemek nové parcely č. 688/5 – ostatní plocha, jiná plocha v k. ú. Sedliště
u Jimramova o výměře 199 m². Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je celkem 5 970,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek prodat.
14-0-0
Manželé Hlouškovi prodávají Městysi Jimramov pozemek nové parcely č. 688/4 – zahrada
v k. ú. Sedliště u Jimramova o výměře 6 m². Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je
celkem 180,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek koupit.
14-0-0
e) Městys Jimramov prodává paní Marii Žaloudkové pozemky v k. ú. Trhonice parcely č.:
941 – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 159 m²,
858/5 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 71 m²,
82 - ostatní plocha o výměře 48 m².
Prodejní cena je 30,- Kč/1 m², což je celkem 278 m² za 8 340,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedené pozemky prodat.
14-0-0
f) Městys Jimramov prodává místní organizaci Moravský rybářský svaz Jimramov pozemek
parcely č. st. 153 – zastavěná plocha, dvůr v k. ú. Trhonice o výměře 48 m² za celkovou
3
částku 200,- Kč. Na parcele se nachází garáž, která je ve vlastnictví MO MRS Jimramov.
Cena byla stanovena s ohledem na to, že pozemek byl v minulosti již finančně vypořádán.
Zastupitelé rozhodli výše uvedený pozemek prodat.
14-0-0
g) Městys Jimramov vykupuje parcely pod příjezdovou komunikací vedoucí k chatám v oblasti
místně zvaném „Žákovina“ v k. ú. Jimramov. Jedná se o následující pozemky parcel č.:
1261/1 – ostatní plocha o výměře 1 673 m²,
1261/2 – ostatní plocha o výměře 3 m²,
968/9 – travní porost o výměře 161 m².
Výše uvedené pozemky jsou ve vlastnictví paní Jany Vápeníkové. Kupní cena pozemků je
30,- Kč/1 m², což je celkem 1 837 m² za 55 110,- Kč.
Zastupitelé rozhodli výše uvedené pozemky koupit.
14-0-0
Další vykupované pozemky jsou ve vlastnictví pana Ing. Josefa Homolky a jedná se o
následující pozemky parcel č.:
958/4 – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 326 m²,
960/7 – travní porost o výměře 141 m²,
965/5 – ostatní plocha, neplodná půda o výměře 4 m².
Kupní cena pozemků je 30,- Kč/1 m², což je celkem 471 m² za 14 130,- Kč Pan
starosta upozornil zastupitele, že v tomto bodě programu je ve střetu zájmů.
Zastupitelé rozhodli výše uvedené pozemky koupit.
13-0-1
9. Projednání a schválení účetní závěrky a závěrečného účtu za rok 2014
Zastupitelstvo schválilo účetní závěrku Městyse Jimramov sestavenou k rozvahovému dni
31. 12. 2014.
14-0-0
Zastupitelstvo schválilo závěrečný účet Městyse Jimramov za rok 2014 společně se zprávou
o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2014 bez výhrad.
14-0-0
10. Rekonstrukce hasičské zbrojnice v Jimramově
V rámci rozpočtu prací na vybudování 1. nadzemního podlaží hasičské zbrojnice nebyla
požadována dodávka oken do stávajících vikýřů. Firma OLSPOL s. r. o. nabídla okna včetně
montáže za cenu 38 546,- Kč s DPH.
Zastupitelé rozhodli uzavřít dodatek smlouvy s firmou OLSPOL s. r. o. na dodávku oke14-0-0
Dále byla zahájena výměna podlah v garážích. Původní betony byly odstraněny, byl snížen
terén pod podlahou, nasypána vrstva štěrku a vybetonován podkladní beton, vše za pomoci
členů SDH Jimramov. Nyní je třeba provést hydroizolaci a uložit drátkobetonovou desku. Za
tímto účelem byly osloveny firmy Needful s. r. o. z Brna a NACKO Group s. r. o. ze Sádku.
Firma NACKO Group s. r. o. nabídla cenu o 7 186,- Kč nižší než firma Needful s. r. o. při
srovnatelných parametrech. Výsledná cena od firmy NACKO Group s. r. o. je 175 290,- Kč
s DPH.
Zastupitelé městyse rozhodli uzavřít smlouvu s firmou NACKO Group s. r. o..
14-0-0
11. Pořízení osobního automobilu pro DPS
Osobní automobil používaný pracovnicemi Domu s pečovatelskou službou v Jimramově je již
ve velmi špatném technickém stavu. Platnost technické kontroly končí 30. 6. 2015 a další
technickou kontrolou by auto již neprošlo, proto je zapotřebí pořídit nový vůz.
4
Zastupitelé se usnesli, že nově pořízený automobil by měl mít nejlépe pohon na všechny čtyři
kola, stáří do 6 let, najeto do 150 000 km a za částku do 300 000,- Kč.
14-0-0
12. Doplnění bezdrátového rozhlasu
Při kontrole nově instalovaného bezdrátového rozhlasu v Jimramově bylo zjištěno, že se zde
nachází 3 hluchá místa a to v ulici Mostní, u sokolovny a Nad Vápenicí, proto je potřeba doplnit
3 ks hlásičů. Další nedostatek byl zjištěn v místní části Ubušín, kde instalované antény
nepřijímají dostatečně signál, proto je zapotřebí pořídit výkonnější směrové antény. Doplnění
výše uvedených komponentů po slevě bude celkem 61 400,- Kč s DPH.
Zastupitelé rozhodli pořídit doplňující komponenty rozhlasu za výše uvedenou cenu od firmy
TEWIKO systems, s. r. o..
14-0-0
13. Úprava plotu u parku Bludníku
Při úpravě plotu u parku Bludník je zapotřebí na kamennou zídku instalovat stříšku proti
zatíkání a to buď z pálených cihel, nebo z betonu. Nejvhodnější a nejhezčí pálená cihla je od
firmy Klinker, avšak 1 ks cihly stojí 65,30 Kč a na celou zídku by jich bylo potřeba přibližně
1 000 ks.
Zastupitelstvo rozhodlo z důvodu vysoké ceny cihel, že stříška bude vyhotovena z betonu.
Z cihel budou vyzděny pouze sloupky u bran plotu.
14-0-0
14. Rozpočtové opatření č. 2
Zastupitelé schválili rozpočtové opatření č. 2, které je přílohou tohoto zápisu.
14-0-0
15. Různé
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Žďár nad Sázavou, vydalo
po dlouhých jednáních rozhodnutí, kterým se povoluje provádět zimní údržbu silnice Jimramov
–Nové Město na Moravě solením. Toto povolení má platnost na zimní období 2015/2016 2017/2018. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání Krajskou správou a údržbou silnic
Vysočiny, která nesouhlasí s požadavky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na
monitorování povrchových vod.
Kraj Vysočina zadal zpracování dokumentace na rekonstrukci mostu přes Fryšávku na ulici
Borovnická. Rekonstrukce by měla být realizována v roce 2016 nebo 2017.
Zápis č. 5/2015
z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 16. 7. 2015 v budově radnice
v Jimramově
Přítomni:
Mgr. Bartošová Jaroslava, Bureš Zdeněk, Ďuriš Milan, Gregor Jiří, Ing.
Homolka Josef, Just Jiří, Pachovská Dana, Sedláková Petra, Tušla Josef, Vojta
(10)
Omluvena: Kalášek Pavel, Mgr. Křížová Věra, Matýsek Miroslav, Pajkr Jaroslav, Ing. Petr
Jan (5)
4. Schválení programu jednání
2. Volba ověřovatelů zápisu
3. Obecně závazná vyhláška Městyse Jimramov o stanovení systému
5
shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem
4. Schválení systému náležité péče
5. Smlouva o bezúplatném převodu privatizovaného majetku
6. Zpracování přehledové mapy podzemních sítí
7. Nákup a prodej pozemků v k. ú. Jimramov
8. Stanovení termínu a času pravidelného hlášení místního rozhlasu
9. Příspěvek na vítání občánků
10. Různé
10-0-0
5. Volba ověřovatelů zápisu
Ověřovateli zápisu byli zvoleni pan Jiří Just a pan Jiří Gregor.
9-0-1
6. Obecně závazná vyhláška Městyse Jimramov o stanovení systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání
se stavebním odpadem
Zastupitelstvo městyse Jimramov projednalo a schválilo Obecně závaznou vyhlášku Městyse
Jimramov č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání
a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem.
10-0-0
4. Schválení systému náležité péče
Zastupitelstvo projednalo a schválilo systém náležité péče, který se týká uvádění dřeva na trh.
10-0-0
5. Smlouva o bezúplatném převodu privatizovaného majetku
Na základě žádosti městyse o bezúplatný převod pozemků parcel 542/4, 542/13 a 542/14 v k.
ú. Jimramov jsme obdrželi od Státního pozemkového úřadu smlouvu o bezúplatném převodu
privatizovaného majetku č. 63/14. Jedná se o pozemky v areálu prameniště místního vodovodu.
Zastupitelstvo městyse souhlasí s uzavřením výše uvedené smlouvy.
10-0-0
6. Zpracování přehledové mapy podzemních sítí
Městys Jimramov obdržel nabídku a návrh smlouvy o dílo týkající se zpracování přehledové
mapy podzemních sítí od pana Martina Kaliny ze Žďáru nad Sázavou. Zpracování se týká
telekomunikačních kabelů, vodovodního potrubí, kanalizačního systému, energetických
kabelů, plynovodního potrubí a veřejného osvětlení. Výsledná mapa bude ve formě tištěné a
digitální. Cena za zpracování přehledových map pro Jimramov, místní části Benátky a Sedliště
činí 60 000 Kč.
Zastupitelé rozhodli uzavřít s panem Kalinou Smlouvu o dílo č. 6/2015.
10-0-0
7. Nákup a prodej pozemků v k. ú. Jimramov
a) Městys Jimramov kupuje od pana Libora Konvalinky pozemky v k. ú. Jimramov nacházející
se pod uzavřenou skládkou komunálního odpadu. Jedná se o parcelní čísla 1283 – orná půda
o výměře 630 m², 1284 – ostatní plocha o výměře 4 133 m² a nově vzniklou parcelu 825/4 –
ostatní plocha o výměře 1 514 m². Celková výměra všech pozemků je 6 277 m², cena 40
Kč/m², což je celkem 251 080 Kč.
Zastupitelstvo rozhodlo výše uvedené pozemky koupit.
10-0-0
6
b) Městys Jimramov kupuje od pana Josefa Korbáře pozemky v k. ú. Jimramov nacházející
se pod uzavřenou skládkou komunálního odpadu. Jedná se o parcelní čísla 1285 – ostatní
plocha o výměře 3 240 m² a 1286 - ostatní plocha o výměře 403 m². Celková výměra
pozemků je 3 643 m² za 145 720 Kč.
Zastupitelstvo rozhodlo výše uvedené pozemky koupit.
10-0-0
c) Zastupitelé městyse rozhodli podat žádost o prodej parcely 1288 – ostatní plocha o výměře
249 m² v k. ú. Jimramov nacházející se pod uzavřenou skládkou komunálního odpadu.
Majitelem pozemku je Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11 a, Praha.
10-0-0
d) Městys Jimramov prodávám manželům Anně a Vladimíru Dostálovi do společného jmění
manželů pozemek nové parcely v k. ú. Jimramov číslo 224/5 – travní porost o výměře 315
m² za 20 Kč/m², což je 6 300 Kč.
Zastupitelstvo rozhodlo výše uvedený pozemek prodat.
10-0-0
8. Stanovení termínu a času pravidelného hlášení místního rozhlasu
Zastupitelé byli seznámeni s možností pravidelného hlášení místního rozhlasu i mimo pracovní
dobu úřadu městyse. Vzhledem k tomu, že v hlášení převládají zprávy mimořádné, které je
třeba hlásit okamžitě nebo individuálně, nebyl žádný pravidelný čas ani termín hlášení
stanoven.
9. Příspěvek na vítání občánků
Příspěvek na vítání občánků v částce 5 000 Kč na každé vítané dítě bude i nadále vyplácen
rodičům dítěte formou peněžitého daru. V případě že rodiče vítaného dítěte mají peněžní
závazky vůči městysu Jimramov, budou mu tyto závazky z daru odečteny až do výše hodnoty
daru.
10-0-0
Zastupitelé městyse rozhodli změnit současný systém vítání občánků takto:
Děti narozené v roce 2014 a od 1. 1. do 30. 6. 2015 budou vítány na podzim roku 2015.
Děti narozené od 1. 7. 2015 – 30. 6. 2016 budou vítány na podzim roku 2016.
V následujících letech budou vždy vítány děti narozené v daném roce od 1. 1. do 30. 6. a v roce
minulém od 1. 7. do 31. 12.
9-0-1
10. Různé
Zastupitelé byli informování o plánovaném natáčení České televize k 50. výročí večerníčku,
v rámci kterého budou 25. 9. 2015 natáčet v Jimramově akci Uspávání broučků.
Historie
Vypsáno z kroniky
Stalo se před dvaceti lety – v roce 1995
Začátkem roku byla ukončena kuponová privatizace.
Byl utvořen nový systém sociálních dávek, přijat zákon o postupném zvyšování hranice
odchodu do důchodu.
Česká republika byla přijata za přidruženého člena Evropské unie.
Připomínali jsme si 50. výročí konce války. Ve výstavní síni byly vystaveny dokumenty z té
doby a vyšel zvláštní zpravodaj o jimramovském povstání . Na výstavě byl promítán videozáznam
7
filmu, který natočil v květnových dnech r. 1945 pan Kutnohorský (oprava benátského mostu,
shromažďování účastníků jimramovského povstání, přesun německých vojsk přes Jimramov,
pohřeb učitele J. Mrštíka). Součástí slavnostního večera v sále kina byla přednáška PhDr. Jiřího
Bartoně z Prahy na téma 2. světová válka a Jimramovské povstání.
Obec se připojila k nově založenému Mikroregionu Bystřicko s programem hospodářského
rozvoje a ke Sdružení obcí nad Vírem.
Na radnici byly upraveny 3 místnosti v zadní části na hostinské pokoje - dva dvoulůžkové a
jeden třílůžkový.
V bývalé horní škole se pokračovalo s dalšími vnitřními úpravami. Konečně byla budova
napojena na vodovod a kanalizaci. Byly přestavěny záchody. V zimě jsou záchody temperovány pomocí
elektrických přímotopných těles.
Upraven byl parčík za Horní školou. Byly odstraněny podzemní nádrže bývalé benzínové
pumpy, zbytky mostní váhy a byla ošetřena zeleň. Zastupitelstvo uvažovalo o rozšíření vozovky za
parčíkem pro zřízení zastávky autobusů. Návrh nezískal podporu občanů, a proto došlo k realizaci až o
několik let později – v roce 2000.
Firma CENTRUM pokračovala v další výstavbě domu s pečovatelskou službou. Byla pokryta
střecha, osazena okna a venkovní dveře, provedeny klempířské práce, vzduchotechnika. Z čelní strany
(z náměstí) byla provedena fasáda včetně štukatérské výzdoby. Pracovalo se práce na elektro a
vodoinstalacích a na interiéru jednotlivých bytů.
Čistička odpadních vod byla ve zkušebním provozu a pokračovalo se v úpravách areálu:
vozovka, parková úprava, celková úprava okolí. Prováděly se ještě dílčí úpravy na technologickém
zařízení, které vyplynuly ze zkušebního provozu, a zkušební provoz byl prodloužen do konce dubna
1996. K čističce napojila svoji kanalizaci továrna a.s. Gama.
V první polovině roku byl vybudován vysokotlaký přivaděč plynu – odbočka od Věcova do
Jimramova. Byl ukončen na okraji Jimramova u čističky odpadních vod. Výstavba stála 8 milionů korun.
Obec zaplatila 400 tisíc a zbytek hradila Jihomoravská plynárenská společnost a. s.
V Jimramově a Trhonicích probíhaly práce na modernizaci telefonní sítě. V tomto roce se
pracovalo na trase od bývalé pošty (ústředna) k čp. 71, Kostelní uličkou k Panské ulici a po ní k mostu
přes Fryšávku a na úseku z Trhonic do Jimramova. Výkopy prováděli pracovníci z Ukrajiny, do výkopů
odborná firma položila optický kabel a rozvody místní sítě. Rychlý příchod zimy práce ztížil a oddálil
úpravu chodníků. Hlavně bylo nepříjemné, že se do Vánoc nepodařilo upravit Kostelní uličku.
V červenci provedly Stavby a údržby silnic opravu vozovky silnice z Jimramova do Dalečína.
Doprava byla odkloněna přes Ubušín a Ubušínek. Vozovka byla opatřena novou asfaltovou vrstvou.
Nebyla definitivně dokončena část od Věcovského potoka do Jimramova (čekáme dodnes). Novou
asfaltovou vrstvu dostala i silnice z Jimramova ke Korouhvi (k hranicím okresu).
V srpnu se začalo s rekonstrukcemi mostů silnice do Sněžného u Nového Jimramova.
V únoru změnilo Bistro v čp. 18 provozovatele. Paní Jílková přenechala provoz paní Zdeně
Šípošové z Věcova.
V červnu skončil provoz obchodní dům manželů Havlíkových U Vodnáře v Mostní ulici.
Od konce ledna zajišťuje některé málo vytížené spoje na autobusové lince Nové Město Jimramov malý autobus SQR C 7,5 lili. ČSAD si od toho slibuje úspornější provoz a obci to dává naději,
že tyto spoje nebudou zrušeny.
Sbor dobrovolných hasičů Jimramov oslavoval v červenci 120. výročí založení. Od obce sbor
dostal nový prapor. Oslav se zúčastnili vzácní hosté – delegace hasičů z městečka St. Florian z
Rakouska.
V neděli 10. září byla v Jimramově za velké účasti občanů a rodáků odhalena pamětní deska na
domě čp. 71 "U Slunce" na paměť slavného jimramovského rodáka misionáře Karla Slavíčka.
8
Oslavy se zúčastnil velvyslanec Čínské lidové republiky, přednosta okresního úřadu a ředitel
Orientálního ústavu v Praze PhDr. Josef Kolmaš. V tomto roce také vyšlo nové rozšířené vydání knihy
Josefa Vrašila Listy z Číny, složené z dopisů Slavíčka do Evropy, které připravil právě Dr. Kolmaš.
V roce 1995 byla v programu rozvoje školství v okrese Žďár nad Sáz. zřízena ve škole učebna
literární výchovy a knihovna (uč. Věra Novotná) a poloodborná učebna přírodopisu (zást. řed. Alena
Málková).
V závodu Gama začaly práce třetí etapy výstavby nových provozů. Do konce roku byly
provedeny zemní práce a postavena hrubá stavba.
K 1. lednu 1995 bylo zrušeno polesí Jimramov Lesů České republiky. Většinu lesů v okolí převzali
původní vlastníci a 400 hektarů, které zbyly, přešlo pod polesí Bystré.
V srpnu vysvětil p. farář Haluza Boží muka, která postavili katoličtí věřící pod Prosičkou u staré
silnice do Javorka na místě bývalého „obrázku“. Mariánský svatý obraz byl na statném stromě údajně
od roku 1912, jako dík cestující vrchnosti za přečkání velké noční bouře. V roce 1994 strom pod
náporem větru spadl a obrázek nebylo kam umístit.
Další na http://kronika.jimramov.cz
Pamětní kniha obce Trhonice - pokračování
Jednoho večera se konala u Kynclů v hospodě schůze ustavení Místního národního výboru.
Výbor byl desetičlenný, 5 občanů z řad zemědělců a 5 občanů z řad dělníků. Předsedou byl
zvolen p. Miloslav Janáček č. 1. Byl proveden sběr poházených zbraní a střeliva, které zde
zanechala kapitulující německá armáda. Druhého dne toto střelivo a zbraně odvážel p. Mlynář
z hasičského skladiště do Jimramova a k vápence, kde bylo pyrotechniky ničeno. Přitom byl
zraněn František Klapálek z Benátek, který pozbyl obě ruce za zápěstím. Panu Janáčkovi přišla
zpráva, že při náletu na Krucemburk zahynuly dvě děti a žena jeho bratra Jaroslava. Celkem
zahynulo při náletu na Krucemburk 25 osob.
Národnímu výboru byl dán úkol uklidit a zakopat zabité koně na celém trhonickém katastru.
Na poli Josefa Ehrenbergera ze mlýna 3 koně, na poli Josefa Filipiho 2 koně a na poli Josefa
Ehrenbergera č. 30 1 kůň. Dále byly dodatečně posbírány zbraně a střelivo, aby se nestalo
neštěstí.
Po odjezdu posledních zbytků německé armády počaly přijíždět od Nedvězího do vesnice
oddíly rumunské armády. Navečer potom opustili naši vesnici maďarští vojáci, aby se vrátili
do svých domovů. V noci byly konány hlídky. Projíždějící rumunské kolony si zle počínaly
ničily úrodu a loupily, co se dalo. Od vystřelené rakety chytilo v lese Ochozi klestí. Oheň byl
však místními občany brzy uhašen.
Po rumunských vojácích přijeli teprve vojáci ruští, kteří se utábořili v Jimramově a na
Benátkách a v okolních vesnicích. Krmivo pro koně však nebylo, proto museli shánět, co se
dalo. Jezdili na trávu, sekali jetele. Koně, kterých měli na 150, volně pobíhali, pásli se na lukách,
které byly rozšlapány a zničeny. Slámy a krmení pro dobytek byl ten rok veliký nedostatek.
Takto to trvalo několik týdnů a zdálo se, že nebude kousek krmení pro vlastní dobytek. Byl
však úrodný rok a stále pršelo, vyrostlo krmení ještě dostatek.
Majitelé koňských potahů Janáček, Filipi, Chládek, Štursa, byli určeni odvézt německá děla
do Víru. Pucharovi a Šťastnýho zase odváželi munici do Nového Města na Moravě.
U Daňkovic byli chyceni ruskými vojáky tři SSmani, kteří byli zneškodněni.
Nad Horou v lese byl narychlo budován vojenský tábor pro ruské vojáky. Přestože pršelo,
byla nařízena pracovní povinnost pro místní občany. Pracovalo se na silnici, která vedla z nové
silnice po Štursově louce a lesem až k letnímu vojenskému táboru.
Dodnes se tam říká Ruská cesta a lágry.
9
Se stavbou bylo započato 25.5.1945. V neděli 27.5.1945 bylo pracováno dále na ubikacích,
10 párů koní. vozilo z Unčína prkna. V pondělí 28. a v úterý 29.5. nastala další pracovní
povinnost pro muže a 10 párů koní. Vozili štěrk na novou silnici. Denně přijížděl ruský
důstojník a sháněl muže na pracovní povinnost.
Z Benátek se přemístilo asi 100 ruských vojáků do Trhonic. Byli ubytováni u místních
občanů u Šťastných, u Janáčků, u Tomšů – tam měli kuchyň, u Jílků, u Chládků, u Bobků, u
Pucharů, U Mlynářů č. 22 a u Pospíšilů č. 27. Zdejší kraj se jim líbil, ale žít by tu prý nechtěli.
Říkali, že „U vas plocho“, u nich že je chorošo. Velice se radovali, že je již po válce a že je
dobře a budou brzy moci jet domů. U Janáčků měli ustájeny koně ve stodole a pod kůlnou, kde
byly pro ně zřízeny provizorní stáje. Děvčata musela pro ruské vojáky prát prádlo, uklízet na
ubikacích v Hoře, dělat rohože a péct velké koláče. Vcelku se ruští vojáci chovali slušně.
Konečně přišel pro sovětskou armádu den, kdy přišel rozkaz k odjezdu. Tímto rozkazem
odjeli příslušníci ubytováni v Hoře. Tento manifestační odjezd se uskutečnil 1. července 1945.
S ruským vojskem postupně odjížděla i vojska rumunská. Střelivo, které bylo ještě roztroušeno,
bylo místními občany pečlivě posbíráno a odvezeno. Část munice byla zneškodněna pod
Filipovou strání za potokem zkušeným pyrotechnikem. Nešťastnou náhodou byl zabit při
odstřelování p. Dobiáš z Jimramova. Chlapci Šťastný a Tomšů si hráli s raketou a při
neopatrném zacházení byli popáleni v obličeji.
V příštích dnech byli povoláni na vojnu na ochranu našeho pohraničí naši vojáci: František
Škraňka, Karel Dvořák, František Kašpar a Josef Štoudek.
Se střídajícími se událostmi bylo tou dobou i počasí velmi měnivé. Většinou deštivé. Dne
5.6.1945 snesla se nad naším krajem prudká bouře. Velké a dlouhotrvající deště vyvrcholily ve
zhoubné lijáky, které nadělaly mnoho škod na polích a cestách. U potoků byly zaplaveny louky
a místy bylo pobráno i seno.
Dne 26.7.1945 byl nařízen svod koní v Poličce. Předváděni byli koně chycené a užívané po
německé armádě. Odebráni byli koně Michkom, Kynclom. Lidmilom a Šťastným.
Dne 5.7.1945 byla zase slavnostně rozžehnuta světla po vsi. Místním národním výborem
byly prodávány věci po německé armádě.
Dne 15.8.1945 byla pořádána taneční zábava u Kynclů ve prospěch znovu vybudování Lidic.
Dne 22.8.1945 byla ustanovena volba nového předsedy MNV. Zvolen byl Antonín Bobek
č. 10, avšak jen na krátkou dobu. Potom byl znovu organizován MNV, do jehož cela byl zvolen
Hynek Fajmon.
Doba porevoluční
Politické poměry se uklidňovaly a Vládním Košickým programem byly uspořádána a
vyřešeny otázky týkající se vnitřního uspořádání poměrů. S tímto související byla provedena
konfiskace německého majetku. Příslušníci německé národnosti byli z našeho pohraničí
vystěhováni do Německa. Touto úpravou bylo pohraničí vyklizeno a německý majetek a půda
byla přidělena těm, kteří pracovat chtěli a neměli práci možnost získat. Proto i ze zdejší obce
žádali o přidělení někteří občané jako: Jukl Karel č. 7, Antonín Maršálek č. 19, František
Lidmila č. 25 ti se odstěhovali do Bělé nad Svitavou. Za nimi postupně odešli: Lidmila J.,
Ludvík Pavlů, Jindřich Bílek, Bohuslav Lidmila, Josef Frišhonz, rovněž do Bělé.
František Jukl mladší se odstěhoval do Znojma a František Dědič do Brna.
Pro zajímavost a delší paměť je třeba zaznamenat r. 1947. Tento rok byl kritický, kdy
panovala tak velká sucha a vedra, která byla nejen u nás, ale nad celou Evropou. Není a nebylo
pamětníka, snad ze záznamů zdejších lidí prý to bylo 150 let, co byla taková sucha jako v r.
1947. Zima předcházela toho roku krutá, sněhu hojnost. Třeskuté mrazy, až 30 stupňů Celsia,
trvaly až do konce března. V poli se začalo pracovat v půli dubna. V době setí přišly deště, ale
pak jakoby mraky ani nebyly. Počasí bylo krásné, po deštích ani památky. Úroda se ještě
zelenala, dokud pole mělo vláhu a zdálo se, že bude úrodný rok. S nastavšími letními dny, kdy
10
stále trvaly jižní a východní větry, počalo všechno vadnout a ani noční rosy nemohly vyřešit
nedostatek vláhy. Když přišla senoseč, tu se ukázalo, jaká bude bída o krmení pro dobytek,
neboť na suchých loukách byla sklizeň sotva třetinová a na vlhkých poloviční. Jetele byly na
tom ještě hůř. Nasázené řepy žloutly a vysychaly. Obilí bylo krátké, místy ani nedozrálo. Zrna
se z toho ještě jakž takž namlátilo, ale slámy nebylo ani polovic. Nejhůře na tom byly brambory
a řepa. Brambory byly malé a řepa velikosti pěsti.
Zdálo se, že podzim bude alespoň příznivější a když zaprší, že bude pastva pro dobytek. Ali
lidé se zklamali. Na podzim nastaly takové teplé východní větry, že co bylo ještě zelené,
doschlo úplně. Louky byly bílé až režné, že dobytek se vůbec pást nemohl. Jetele, které byly
zasety v obilovinách úplně vyschly, takže to ohrozilo příští úrodu. Orat se nechalo jen na tři
prsty hluboko – hlouběji se nebylo možno dostat. Hůře bylo se setím. Hospodáři nechtěli vůbec
sít, poněvadž půda byla jako popel. Někteří přece jen seli, ale zrno v zemi neklíčilo, až teprve
v prvních dnech listopadových počalo pršet. ‚Tu teprve počalo zrno v zemi klíčit. Připomínám
ještě, že Štursovo močidlo, které nikdo nikdy nepamatuje suché, vyschlo od června do
listopadu.
V té době se také rozmohla spousta myší, takže tyto ještě požíraly a ničily, co na poli ještě
zůstalo. I stromy v lese, hlavně mladé stromky, vyschly na suchých místech. Hospodáři museli
odprodávat dobytek, protože pro ně neměli krmení.
Tento rok byla velmi ohrožena výživa obyvatelstva. Náš lid s povděkem uvítal pomoc
Sovětského svazu, který poskytl naší zemi zásilku obilí.
Jako velmi zajímavou a pro místní osadníky radostnou událost uvádím, že v tomto roce
1947, byl zase slavnostně vysvěcen nový zvon v kapličce. Tento zvon zakoupila a darovala
rodina Mlynářova č. 22, jakožto odměnu za záchranu života a zdraví v době okupace a války.
Tento zvon váží 100 kg. Posvěcen byl při slavnostních obřadech, při nichž byla sloužena mše
svatá s kázáním. Obřad vedl prof,. Malina ze Sádku na sv. Václava, kterémužto patronu byl
tento zvon zasvěcen. Vroucí prosba „Nedej zahynout nám ni budoucím“, jejížto slova nese a
jsou vyryta na tomto zvonu, budou zníti denně v naší vesničce a po celé naší vlasti.
Jestliže byl minulý rok suchý a neúrodný, byl rok 1948 o málo lepší. Zimní počasí bylo často
měnivé. Sníh a mrazy se střídaly s deštěm. Kolem vánoc ještě mrzlo a bylo něco málo sněhu.
V lednu se však počasí změnilo a přišly deště. Deště tak vydatné, že to, co zmeškalo minulé
léto, nahradil leden a únor. Země po létě vyprahlá, dostalo dost vláhy, úplně rozmrzla a příroda
vypadala jako na jaře. Pro připomínku uvádím, že kdo zasel zapomenutý kousek pšenice, tomu
na jaře kupodivu vyklíčila a zazelenala se jako na jaře. Ještě na začátku března pršelo, až teprve
v půli měsíce přišly sněhy a mrazy. Takováto zima se držela až do dubna. Jetele, kde se ještě
objevily, vymrzly úplně, takže v celé obci ani jeden hospodář neměl jetel. Na pole se vyjelo až
koncem dubna. Na jaře ještě občas zapršelo, ale pak nepršelo celé léto. Sklizeň byla přesto
velmi slabá a hlavně sena bylo málo. Hospodáři naříkali, nemohli plnit to, co jim bylo
předepsáno. Hlavně brambory scházely.
Jako nejlepší hospodář, který mohl všechno splnit, byl uznán František Škraňka č. 23, byl
vzorný dodavatel.
Zdejší obec plnila obilí na 100%, hůře bylo splnitelné seno, kterého bylo velmi málo.
Brambory byly splněny na 50%. Za žito se platilo 380 Kč, za pšenici 420 Kč, oves 370 Kč a
ječmen 400 Kč, brambory 100 Kč a len 700 Kč. Za vejce 2 Kč a mléko, které se odvádělo do
sběrny za 4 – 5 Kč podle % tuku.
Politické únorové události změnily poměry i v místní obci. Při MNV byl ustanoven akční
výbor, kterému předsedal Vilém Kulíšek z Benátek. Předsedou místního výboru byl zvolen
Hynek Fajmon. Dále pak členové Josef Ehrenberger, František Tomšů, Antonín Bobek, Josef
Jílek a někteří členové z Benátek.
Při provádění druhé pozemkové reformy bylo rozparcelováno pole ve Vystrčanově pod
cestou, které dříve patřilo hraběti Belcredimu z Jimramova. Přiděleno bylo občanům z Benátek,
11
kteří jej chtěli na stavbu vlastních rodinných domků. Tyto pozemky byly osázeny ovocnými
stromy.
Bude třeba připomenout, že z iniciativy občanů byl dán návrh na osamostatnění osady
Benátky. Tento návrh byl po dalším jednání a přehlasování většiny občanů benátských
zamítnut.
Pro vylepšení dopravy byla dokončena stavba nové silnice vedoucí z Jimramova do
Korouhve. Umožnila snadnější dopravu z Jimramova do Korouhve a vyhnula se prudkému
kopci Kavačka, kolem vápenky a přes hraniční kopec. Rovněž tohoto roku byl dokončena
stavba nového mostu přes Svratku u Krausového mlýna. Na zábradlí tohoto mostu je umístěna
pamětní deska učitele Josefa Mrštíka, který při odboji zahynul na tomto místě. Tento most byl
nazván jeho jménem.
Rok 1949 byl na povětrnostní vlivy o mnoho lepší jako roky minulé, Úroda toho roku byla
pěkná a píce se urodilo dostatek. Zemědělci mohli snáze plnit úkoly dodávek a ceny za ně
zůstaly stejné.
Bývalá tkalcovská továrna Moss Lew Böra byla přeměněna v národní podnik s názvem
Vitka – vlnařské závody. Též z bývalé továrničky pan Hasse, kterýžto měl budovu pronajatou
p. Kasík, bylo založeno roku 1950 Lidové družstvo truhlářské.
Velmi důležitá věc, která se r. 1949 uskutečnila, bylo postavení a připojení obce Trhonic na
telefonní síť. Místní hovorna byla umístěna u Kynclů a měla velká význam pro styk s úřady a
pro vyřizování soukromých věcí a zdraví občanůVývojem poúnorových událostí nastaly různé změny a našim občanům přinesla různé
výhody. Jedním z takových opatření bylo vyplácení důchodů a zabezpečení přestárlých občanů.
Tyto výhody odstranily potíže těchto lidí, kteří byli odkázáni na milost svého okolí.
Pokračování příště
„Údolí krásných snů“ od Josefa Pavlíka – pokračování
Příspěvky našich čtenářů
Vilémovi nevyšel závěr studia.
U maturity propadl. Život poprvé tvrdě a nemilosrdně zasáhl. Vilém, v první chvíli nevěděl,
co dělat. Lítost, zlost, zklamání …, zdá se, že se vše spiklo proti němu… Nebýt bratra Aloise,
nebýt jeho velkého snu o studiu na ‚Akademii, o studiu … jen těžce a pomalu se probíhal
z přerušeného snu.
A v těchto chvílích píše Josefině už zase plný nových snů. A zase je tu osten výčitky: „…To
jsem chtěl jednou od Vás slyšet, že v tu májovou lásku juž Vy ani nevěříte…“
Dvanáctého července 1884 přijíždí Vilém Mrštík do Velkého Meziříčí.
Jeho kroky směřují k JUDr. J. Vašátkovi. Pak se prochází městem, zajde k zámku, odtud se
dívá na město, na řeku, na domy, rozkládající se kolem obou břehů Oslavy. Znovu se vrací a
prochází městem, kde je známá Šaškova tiskárna. Obědvá u Vašátků. Spolu s doktorem vedou
učené disputace o literatuře. Doktor Vilémovi ukazuje knihovnu, chlubí se knihami, které jsou
vydány ve Velkém Meziříčí, ukazuje vlastnoručně podepsané knihy s věnováním Františky
Stránecké.
„Pohádky z Moravy, Z našeho lidu,“ listuje a komentuje Vašátko knihy Františky Stránecké,
„naše rodačka …“
Nezapomene podrobně vyprávět o lékaři Leopoldu Beerovi, o Janu Plachetském, Václavu
Plachetském, autoru četných latinských básní … Je hrdý na rodáky zdejšího kraje.
Vilém se nestačí divit zápalu, se kterým je poučován …
Z Velkého Meziříčí odjíždí na prázdniny přímo do Jimramova.
12
V Jimramově o prázdninách se několikrát setkal s Josefinou. Setkání byla už trochu jiná.
Jako kdyby se nějaký stín položil mezi oba, tak se to zdálo Josefině. Vilém byl neklidná, nestálý,
měl mnoho nápadů, z nichž některé si protiřečily, podléhal chvilkovým náladám. Několik dní
o sobě nedal vůbec vědět, toulal se po okolí, prošel snad všechny cesty a cestičky, proběhl les
od úpatí až po samý vrchol kopců, často se bavil se slečnami Bradovými a za několik dní přišel
k Břenkům jako kdyby tu byl včera.
„Slečno Josefino, co kdybychom šli procházkou ke Svratce,“ navrhne a Josefina neodmítne.
Klidný tok řeky láká ke koupání.
„Půjdeme se vykoupat?“
„Viléme, víte, já ne.“
„A proč?“ diví se.
Nečeká na odpověď a rychle se vysvleče a už se cáká, máchá, stříká vodou, křičí a jásá jako
malé dovádivé dítě.
„Vidíte, jaká je voda!“ křičí a vyhazuje plnými hrstmi vodu do výše proti slunci.
Zčistajasna vyběhne z vody a vykřikne:
„Slečno, přinesu vám kopretinu!“
Běží cestičkou po lukách a za chvíli přináší plnou náruč kopretin.
„Ty všechny jsou pro vás!“
Celý mokrý a udýchaný leží v trávě, nastavuje tělo slunci, dívá se do modré oblohy.
„Slyšíte? Řeka …, šumí, tiše šumí …“ vydechne sladkobolně, „jaká je to řeka …“
Josefina mlčky kývne souhlasně hlavou.
„Zazpívejte,“ zaprosí Vilém.
„Co vás napadá,“ brání se Josefina.
„Prosím vás …“
Josefina přebírá prsty lístky kopretin a po chvíli tiše zanotuje:
„Dolina, dolina,
kamenný chodníček …“
„To je moje píseň!“ vyskočí Vilém, „to je moje píseň …“
Josefina se usměje.
„Právě proto!“
„To jste celá vy!“
„A do Józa Hálková?“ zchladí otázkou Vilémovu horkou hlavu.
Nerozhodně se dívá na Josefinu.
„Chtěl bych něco hezkého napsat,“ povídá jednou Vilém, když seděli na kopci a dívali se
do údolí, „něco, co by bylo krásné … Neustále o tom přemýšlím … O máji … o nejkrásnějším
měsíci v roce … Nevím, mám-li napsat nebo namalovat… Někdy v noci mě napadá tolik
myšlenek, ale přijde ráno a jsou všechny pryč…“
„To jsem chtěl jednou od vás slyšet, že v tu májovou lásku juž ani nevěříte … vzpomínáte,
Viléme, jak jste napsal?“
Vilém zbledne, zčervená, vybuchne:
„Abyste to nepřipomněla!“
„To jsem celá já, nezapomeňte, že jsem starší a že mám právo a …“ Nedopoví myšlenku.
V prstech otáčí trojlístek jetele. Utrhne jeden lístek, vyhodí do vzduchu a sleduje, jak klesá
k zemi.
„O tom máji napište!“
Jen Josefina ví o stříbrné studánce schované v lese. Sem přichází, aby v tichu poseděla, aby
se pokochala čistou a lesklou hladinou, ve které se odráží i les i obloha i sluneční paprsky.
13
Nakloní se nad hladinu a pozoruje svůj obraz, přibližuje obličej až k chladivé vodě, namočí
prsty do vody, smočí tvář, přihladí mokrou rukou uhlazené vlasy.
Průzračně čistá voda. Stébla trav se pokorně dotýkají lesklého zrcadla. Je vidět až na dno
studánky poseté listím, jehličím, vyčnívajícími kamínky nad vlastní dno. Klidnou hladinu občas
přeruší vodomil svým cestováním, jemné vlnky se rozběhnou a utíkají ke břehům, dotknou se
a nenávratně se ztratí.
Namočí znovu prsty do chladivé vody, nabere do dlaní a dlouze pije …
Ulehne do měkké trávy u studánky, založí ruce za hlavu, dívá se přes koruny borovic na
modré nebe a sní. Mnoho krásných snů přichází a odchází, pokorně, tiše, milostivě,
zanechávajíce střípky dobra i krásy.
S letním podvečerem se vrací pokorná, klidná a šťastná domů. Do stříbrné studánky padla
první hvězda …
, Pokračování příště
NA RYNKU
Josef Pavlík
Sluníčko když pěkně svítí,
hned je fajnovější žití,
veselo bývá na rynku,
Ale když počasí zlé je,
chladno, prší, přímo leje,
nikdo není na rynku,
všude kolem plno lidí,
člověk slyší věcí, vidí,
vydrží aspoň hodinku.
za oknem se dívat zbývá,
žena doma, chlap u piva,
na rynk mají vzpomínku.
14
Poskytl nám Ing. Ivan Fleischer
ze vzpomínek paní Jindřišky Wurmové
Děti
Bohumilek
Bohumilek, první dítě našich rodičů, byl tlusťoučký, příjemný hošíček, kterého měl každý rád.
Už v prvém roce byl malým obrem a když jeho krátká chůva nosila ho po vsi, volali na ni lidé:
„Nese, Náno, ten hoch tebe, nebo ty jeho ?“
Když povyrostl, chodil nejraději ke své babičce Foustkové do Trpína „do služby“. Kdykoliv
čekala maminku nějaká větší práce, svázala Bohumilkovi jeho věci do uzlíčku a zavedli ho přes
kopec k babičce na výměnek v trpínské rychtě. Pane, to byla dobrá služba ! Když v neděli po
nespoře tatínek s maminkou a malým bratříčkem přišli se na něj podívat a ptali se, jak se má,
hladil si spokojeně bříško a říkal: „Ve sjužbě šem, dobše še mám, mašo mám každej den, nič
nedělám.“ Domů se mu ani nechtělo. A když mu doma maminka krájela chlebíček, naříkal
lítostivě: „Ten je nějatý štalý a špinavý; babičta má dyčty nový.“ Babička totiž pekla z výražky
a maminka z černé mouky.
Bohumilek nechodil ještě do kostela a neviděl proto ještě tatínka kázat. Jednoho horkého
nedělního dopoledne hrál si v zahradě. Trochu honil motýlky, pak šel volat kapry k rybníčku
a když ho nechtěli poslechnout, vlezl raději do potoka honit „břenky“ a trhal vedle potoka rybí
očka (pomněnky), neboť miloval velice květinky. Za potokem byla zahrada pana učitele. Do té
se přebrodil a šel k brance. A co on u té branky uslyšel ! Postranní dveře kostelíčka, který stál
na kopečku zrovna u zahrady, byly otevřené, aby nebylo uvnitř dusno, a těmi dveřmi zaléhal až
sem nedělním tichem zvučný tatínkův hlas. Bohumilek honem kopl do branky a utíkal po
kopečku nahoru ke kostelu a přímo do dveří. Tu uviděl tatínka, jak stojí vysoko nad jinými
lidmi a rozkládá rukama a tolik jim domlouvá a tak nahlas — a oni ani muk. Bohumilek je
zvyklý jen na laskavá, mírná slova tatínkova a je mu z toho „hubování“ úzko. Co oni jen
tatínkovi udělali, že je tak hubuje — myslí si a už lítostivě natahuje moldánky. A najednou
spustí na celé kolo: „Tatinkúúú, nekšičte táák !“
Tak to všemi lidmi trhlo a všecky hlavy se obracejí ke dveřím. Kostelník honem běží, odnáší
Bohumilka a ujišťuje ho, že se tatínek nezlobí, že jen tak nahlas vykládá, aby i nahluchlé
babičky a dědečci ho slyšeli, a na faře překvapené mamince vykládá, jak pomohl Bohumilek
tatínkovi kázat.
Láska ke květinkám a ke všemu rostlinstvu s Bohumilkem rostla, ale také velký čtverák se
z něho vyklubal. V Těšíně na gymnasiu dovedl bavit svým vypravováním všecky ostatní
studenty. Z Těšína chodívali studenti domů pěšky a často se stalo, když už byla kapsa prázdná,
že musili o nocleh poprositi dobré lidi, když nebylo v místě evangelické fary nebo školy, kde
takoví cestující studenti vždy našli vlídné pohostinství. Jednou přišel Bohumil s kamarádem
do statku, kde jim ochotně slíbili nocleh a pozvali je na večeři. Jedla se společně z veliké mísy
bílá kyselá polévka (zaklechtaná) a k ní maštěné brambory. Hoši se styděli přiznat, že mají hlad
a zdvořile poděkovali, ale když viděli, jak polévky z mísy ubývá, nemohli odolat a jako
mimochodem poznamenali, že by měli přece jen okusit té polévky, když všem tak chutná. Na
vyzvání selky pustili se do ní s takovou chutí, že ostatní domácí s tichým srozuměním
nenápadně jeden po druhém odkládali lžíce a hoši vyjedli polévku do poslední kapky. Však z
Těšína moc zmlsaní nebyli a užili v ústavu zelí a bramborů víc než čeho jiného. A přece všichni
rádi na těšínské gymnasium vzpomínali.
Dvě poslední třídy gymnasia a theologii studoval Bohumil ve Švýcarsku v Basileji a protože
cestování bylo velmi drahé, nemohl na prázdniny dojížděti domů. Buď ho pozvala některá
zámožná rodina na venkov, nebo se několik studentů domluvilo a cestovali hodně lacino pěšky.
Nějaké to stipendium dostali, a tak procházeli krásným Švýcarskem a láska k přírodě u
15
Bohumila ještě vzrostla. V rodinách zvláště děti měly veselého, kudrnatého českého studenta
velmi rády; uměl jim tak pěkně vykládat o své vlasti a k tomu veselé příběhy i povídky.
Uměl si na cestách znamenitě pomáhat z nesnází. Přišli jednou s kamarádem ve
francouzském Švýcarsku do hostince, kde jim předložili jídelní lístek. Studenti měli kapsy již
hodně prázdné a protože neuměli francouzsky, dívali se jen na ceny. Konečně si vybrali něco
hodně laciného a čekali zvědavě, co jim sklepník přinese. A ejhle, každý dostal na talířku
několik plástků červené řepy. Bohumil nepřišel do rozpaků a nevšímaje si sklepníka, který čekal
na další objednávku, vykládal kamarádovi důležitě po německu, jak byla řepa v Lausannu méně
chutná, v Morges trochu lepší atd., takže si sklepník musil myslit, že tu jde o nějakou sázku.
Přikusovali k tomu kousek pečivá a v duchu litovali, že nepožádali hezky skromně o sklenici
mléka.
Ve Švýcarsku mohl zůstat. Zamilovala si kudrnatého českého theologa krásná, bohatá a
hodná slečna basilejská a byl by s ní dostal pěknou faru, ale otec mu odepsal, že patří svému
národu; tak láska k vlasti zvítězila. Bohumil se vrátil a stal se nejdříve vikářem německého
sboru ve Vídni a katechetou na Teresianum, později pak velmi oblíbeným farářem ve Sloupnici
a zároveň katechetou na gymnasiu v Litomyšli. Byl však nejenom farářem, ale i velkým
botanikem, známým i za hranicemi a ve všech kruzích přírodovědeckých. Své lásce k
rostlinstvu zůstal věrný po celý život. Měl veliké herbáře, které plnily celý jeden pokoj a které
jsou teď s polovice majetkem lvovské university a s polovice Zemského musea v Praze.
Jeho malí synovci v Brně mu jinak neříkali než „strýček obr“. Malý Robi hned napoprvé se
ho ptal: „Strýčku, jsi ty obr ?“ „Ano, jsem,“ slavnostně ujišťuje strýček. „Polykáš také železo
?“ „Ovšem.“ „A pliješ oheň ?“ „Tak někdy.” „Tu máš, spolkni mou kudlu,“ odhodlává se Robi
k velké oběti a vytahuje kudličku z kapsy. Strýček obratně manévroval kolem úst a strčiv
nepozorovaně kudlu do rukávu, okázale ji „polykal“. Nakonec byl sice Robi rád, že se kudla
objevila v rukávě a že ho strýček nepopálí, ale název „strýc obr“ již mu zůstal.
Před jeho farou byla holá stráň. Z té udělal krásnou zahradu a pracoval v ni v prázdných
chvílích. To bylo květin a krásných keřů! Mnoho škol má jistě dodnes pěkné herbáře naší
květeny, které jim daroval, aby se mládež učila květiny nejen poznávat, ale i správně sušit.
Toník
Druhý farský chlapec byl Toník. Ten vám měl knoflíků ! Vyměňoval je ve škole od dětí za
vše možné a měl je pěkně roztříděné dle tvaru, druhu a velikosti, právě tak, jako má nyní
srovnané své brouky. Jeho knoflíková sbírka byla mezi kluky-vrstevníky právě tak známá, jako
později jeho sbírka brouků u kolegů doma i v cizině, protože je to jedna z největších
soukromých sbírek brouků vůbec.
Před Toníkem nebyl žádný knoflík jist a leckdy se stalo, že když maminka oblékala nějaké
nedělní šaty nebo svůj dlouhý plášť „viklér“, nebo tatínek farářskou „reverendu“, knoflík tam
scházel a jistě už byl zařazen v knoflíkové sbírce nebo vyměněn za jiný s některým klukem,
který ho chtěl napodobovat.
Toník byl tichý, snivý hoch a rád pozoroval už tenkrát všelijakou tu pozemskou i vodní
„žoužel a havěť “, jak to leze a plove a nedbal přitom bahna ani vody. Proto mu maminka kdysi,
když dostal nové střevíčky, zvlášť kladla na srdce: „Ať mi pak nelezeš někam do potoka a
střevíce nerozmáčíš!“ Toník si to vzal k srdci a než vlezl na louce do potoka, střevíce zul, svázal
tkaničkami a pověsil na vrbu. Bavil se tak dlouho, až slyšel zvonit poledne. Vyskočil z potoka
s potápníky v lahvičce, na střevíce ani nevzpomněl a utíkal domů. Maminka už ve dveřích hledí
na nohy — střevíce pryč. „Kde máš střevíce ?“ Toník zaražen pohlíží na bosé nohy, ale hned
konejšivě dodává: „Ale vždyť visí na vrbě !“ „Jistě je tam už někdo sebral,“ naříká maminka a
služka honem utíká na louku, ale Toník filosoficky usuzuje: „A proč by bral, když je tam
16
nedal?“ Maminka sice té filosofii moc nevěří, ale na štěstí střevíčky tam visely a Toník si
vítězoslavně pochvaloval: „Vždyť jsem to věděl, že tam ještě visí!“ Měl velkou důvěru v lidi.
Byl velmi citlivý a žádné domácí zvíře se nesmělo před ním zabíjet. Když byl ještě maličký,
viděl dvě zatoulaná kačátka, po kterých se maminka sháněla. Pln radosti chytil je za krček a
nesl je mamince, volaje radostně: „Mám ptáčky!“ Kačátka však byla zadušená, než je mamince
donesl. Toníček pro ně moc plakal a nikdy pak už nesnesl, když viděl trápit zvířátka. Brouky
začal sbírat ve 14. svém roce a to na Řípu, když byl návštěvou u dědečka v Krabčicích a uviděl
tam skříň s brouky na stěně, které sebral jeden z jeho strýčků.
S brouky zacházel milosrdně a silným éterem je v okamžiku usmrtil, aby se netrápili. Již
jako student začal broukařit a broukaří dodnes. Jako medika vyslaly jej úřady na Šumavu
prozkoumat škody, které na lesních stromech působil brouk kůrovec a napsal pak výsledek
svých pozorování, jak toho škůdce možno vyhubit. Ač jako hledaný brněnský lékař měl stále
mnoho práce, přece po celý život všechny volné chvíle věnuje této přírodní vědě —
entomologii. Objevil nové druhy brouků, kterých ještě nikdo neznal, a mnozí brouci jsou jím
pojmenováni. Z daleké ciziny posílají mu broukaři a společnosti brouky k určování druhů a
jmen, když si s nimi nevědí rady, a mnozí brouci dostali od nich jeho jméno.
Uviděli byste v jeho sbírkách veliké krásné cizozemské střevlíky nádherných barev, veliké
roháče a jiné broučí velikány a naopak byste si myslili, že je na špendlíku jen proužek papíru a
zatím jsou tam nalepeni malí broučci, že byste se na ně musili dívat drobnohledem.
My všichni sourozenci i mnozí známí pomáhali jsme broučkařit v polích i lesích, zvláště ve
shnilých pařezích hledali jsme brouky i broučky, majíce k tomu silné lahvičky se širokým
hrdlem a éterem napuštěné proužky papíru.
Když já jsem už hospodařila bratru Láduskovi jako správci v jižní Moravě, též jsem sbírala
brouky. Když se Dyje rozvodnila, zůstal naplav a v tom byli brouci, jací se jindy na Moravě
neobjevují. Pacholci přinesli náplavu plný pytel a na dvoře na velikém stole vybírali jsme
brouky do kompotních lahví. Ale snad byl náš benzin příliš slabý, brouci zoufale vylézali zpět
po skle a já byla nucena je stále dolů shazovat. Bylo mi jich líto jako much, když se chytnou
křidélkem na lep a tak smutně bzučí. Jen jednou jsem zkusila tímto způsobem se jich zbaviti,
ale měla jsem prsty celé zalepené, jak jsem je stále z lepu sbírala a milosrdně zašlapovala.
Musila jsem i to vybírání brouků přenechat ostatním. V noci nato jsem měla divný sen. Stála
jsem sama na široširé pouští a se všech stran se ke mně hrnuly spousty černých brouků.
Nemohla jsem uniknouti a brouci mi již sahali po pás. Stále jich přibývalo a obklopovali mne
výš a výše. Vtom jsem se se zděšeným výkřikem probudila. Dojem snu byl tak silný, že jsem
už ani jediným broukem bratrovu sbírku neobohatila.
Pokračování příště
17
Vzpomínky paní Bohušky Gondové z Lísku
Domov
Můj rodný kraj je Vysočina,
Polička mé rodné město.
Jeden druhému si pomáhal,
když nouze a bída byly.
srdečnost , laskavost a čest,
tu v lidech žila.
Dětství a mládí jsem prožila
v kraji krásném a půvabném.
V osadě nejmenší z vísek,
to místo se jmenuje Lísek.
Každý, kdo se tu narodil,
rád se v ta místa vrací,
aby svůj domov uviděl,
třeba jen na chvíli, jak tažní ptáci.
Ty naše chaloupky v údolí,
jsou krásné jak chrpy v obilí.
Lopotnou prací jsou postavené,
našimi předky uctívané.
Na svět tu přišli, dobří a moudří lidé,
chválu pak sklízeli, ve světě jinde.
Byla jim vlastní šikovnost, píle,
práce je těšila, když dosáhla cíle.
Na polích okolních kamení sbírali,
o žních pak s radostí úrodu sklízeli.
Ve svátcích, nedělích k Pánu se modlili,
za sklizeň, za chleba, díky mu vzdávali.
Mé vroucí vyznání,
Je tobě má vísko,
ať jsem ti daleko
a nebo blízko.
Teče tam potůček,
moře tam nešumí,
s lesem a loukami
dobře si rozumí.
odevzdávám.
Co živa budu, úctu ti vzdávám,
všem svým rodákům vzkaz
Ctěte a milujte, ten rodný kout,
co vám byl nadělen, pro lásku,
pro život.
Já tu svou vísku mám
v srdci svém ukrytou,
tak jako drahokam
v truhličce zamknutou.
Díky ti domove, rodiče milí,
Za šťastné dětství, za vychování.
A tobě má vísko, můj rodná kraji,
přeji jen laskavé, pracovité a moudré
lidi.
Ty krásné vzpomínky,
ty já si nedám vzít,
v srdci svém hýčkám je,
pokud já budu žít.
To naše území, bylo jen maličké,
ač bylo maličké, bylo však naše,
žili jsme poskromnu, nikdy však plaše.
Napsala B. Gondová - Sadílková
Vzpomínky na mou maminku, co mě vyprávěla.
Narodila se ve Velkých Janovicích č. 24, 12. 12. 1897. Žila tam do svých 11 roků. V r. 1908 se
odstěhovali do Lísku – osady, kde koupili od Jelínků chalupu č. 2 a polnosti. K chalupě patřila
i výměneční chaloupka č. 6. Maminka vzpomínala, když šla poprvé do školy. Pan učitel po ní
chtěl, aby něco zazpívala. A tak zpívala:
„Koupil jsem si kozu, pásl jsem ji v lese,
zatrolená koza, jak si ocas nese.“
Pan učitel se jí optal: „Kdopak tě tu písničku, Mařenko, naučil?“ Mařenka řekla: „Tu mně naučil
náš tatínek. On moc pěkně zpívá.“ Říkala mi, že se jí ve škole líbilo, pozorně naslouchala, co
18
pan učitel vyprávěl, obzvlášť ráda měla zeměpis. Jednou šel pan učitel s dětmi na vycházku do
přírody. Šli do lesa k Lísku, kde pozorovali ptáčky a naslouchali jejich zpěvu. Uviděli tam běžet
i veverku. Utíkala do mladého houští. Mařenka se za ní rozběhla a veverku se jí podařilo chytit.
Pan učitel byl u vytržení, řekl: „Mařenko, kdybych to neviděl, tak bych tomu ani neuvěřil, jak
ty jsi šikovné děvče.“ Když se roku 1908 z Janovic odstěhovali do Lísku, chodila Mařenka ještě
3 roky do školy do Janovic, se svým bratrem Pepíkem. Ten byl narozen 2. 3. 1902 a bratr
Ladislav se narodil 22. 6. 1905také ve V. Janovicích.
Zpráva ze školní kroniky obce V. Janovice školní rok 1902/1903
16. 7. 1903 bylo strašné krupobití, úplně zničilo úrodu. V lesích byly polámané stromy. Za 3 dny
po bouři se 3 děti koupaly v rybníku. Učitelka slyšela volání a volala o pomoc. Antonín Štorek,
na blízku bydlící chalupník, z vody již v bezvědomí je vytáhl a od jisté smrti zachránil.
Ladislav Štorek začal chodit do školy do Lhoty. V r. 1910 se na Lísku narodil nejmladší Antonín
3. 6. 1910. V r. 1914 vypukla 1. sv. válka a otec Marie, Josefa, Ladislava a Antonína narukoval
do války. Těžko se žilo Anně Štorkové se 4 dětmi. Hospodařilo se, jak jen mohli a zvládli.
Snažili se obdělávat pole, louky, starali se o hospodářské zvířectvo. Nejvíc rodinu sužovala
starost o manžela, otce a hospodáře Antonína Štorka. Ten byl ve válce raněn střepinami ze
šrapnelu při bojích na Itálii u Maltfaltkonu. Byl také nakažen úplavicí s těžkým průběhem
nemoci. Celá rodina žila v obavě, aby se jim otec vrátil živý. Dopadlo to dobře, tatínek se rodině
vrátil. Sice s podlomeným zdravím, měl střepiny v těle. Psychika také utrpěla za 4 roky bojů a
utrpení, které tam prožil. Každý den o tom vyprávěl, válečné hrůzy ho pronásledovaly ve den,
i v noci. Říkával nám, když se rozpoutal boj, to bylo hotové peklo, to byly jatka. On se tím, že
se vypovídal, ulevoval své psychice. Vzpomínal na své kamarády, plakával, naříkal. Rodina to
trpělivě poslouchala a snažila se mu v tom, v dobrém pomáhat, laskavostí a dobrotou. Vyprávěl
nám, jak bojovali o nějakou kótu, vysoký kopec. Říkal, že boj byl krutý, vojáci padali jak
muchy. Jemu se naskytla taková možnost, uviděl v kopci takový důl, jak otvor do jeskyně, on
se do toho otvoru schoval a tam si zachránil život. Téměř všichni na té kótě zahynuli.
Můj dědeček Antonín Štorek, byl věřící člověk a tak věřil, že ten otvor v kopci, do kterého se
ukryl, byl dar od Boha, pro něho zázrak, že ho uchránil od smrti. Dědeček nám vyprávěl jak
kněží, je vojáky vybízeli, aby prolili krev za císař pána, ale jak začal boj, tak první utíkali ukrýt
se do úkrytů. To se jim to povídalo, říkalo prolijte krev za císaře pána a jeho rodinu a jakmile
to peklo začlo, tak byli první schovat se do krytu. Ještě jim měl za zlé, když kázali, že německý
lid je ukázněný. Neměl ty kněze za to rád, když slyšel, co jim káží. Do kostela nechodil pro tyto
vzpomínky a také proto, že měl v těle střepina ze šrapnelů, bolívala ho hlava a špatně se
prokrvovaly nohy. Jeho dcera Marie mu upletla z vlny takovou kapuci na hlavu, aby mu hlava
v zimě a chladu neprochládala.
Následky z války byly kruté. U dědouška utrpěla nejvíc psychika, kudy chodil, tudy šly bolestné
vzpomínky. Vzpomínal na boje u Zborova, Haliče. Říkal, jak byly vesnice carismem zubožené.
Chatrče, v nich chudí lidé. V těch chatrčích nebyla prkenná dřevěná podlaha, ale udusaná hlína
jako u nás stodolní mlat. Pole, úrodná černozem, široké lány, všechen zisk šel carovi. Život
tamějšího lidu byla jen bída a zas bída.
Dědoušek v r. 1915 se nakazil těžkou infekční nákazou úplavice v bojích u Haliče. Na území
severní Italie – Gorizia u Montfalcone byl raněn šrapnelem do hlavy a kamenem do nohy. Byl
vyznamenán válečným křížem.
19
Blahopřání
Zde uveřejňujeme jubilanty, kteří nám k tomu dali písemný souhlas.
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a do dalších let přejeme hodně zdraví.
06.10. pan Pavel Schwarzberger, Jimramov
07.10. pan Josef Dobiáš, Jimramov
08.10. pan Josef Vašek, Jimramov
10.10. pan Jaroslav Písařík, Jimramov
20.10. pan Vladimír Ondra, Jimramov
21.10. pan Ladislav Tobiáš, Sedliště
25.10. paní Věra Totušková, Sedliště
60 let
83 let
84 let
88 let
89 let
83 let
60 let
03.11. paní Zdeňka Homolková, Jimramov
14.11. paní Věra Svobodová, Jimramov
18.11. paní Věra Tobiášová, Ubušín
26.11. paní Milada Benešová, Sedliště
28.11. paní Dagmar Müllerová, Jimramov
30.11. pan Stanislav Cik, Jimramov
09.12. paní Marie Hejtmánková, Benátky
09.12 paní Marie Ostatková, Jimramov
10.12. paní Marie Štursová, Trhonice
11.12. paní Dana Krištofová, Benátky
12.12. pan František Kozáček, Ubušín
13.12. pan Jarmil Cik, Jimramov
14.12. paní Božena Novotná, Trhonice
15.12. pan Miloslav Ostatek, Jimramov
18.12. pan Bohumil Freisleben, Jimramov
19.12. paní Dana Kulková, Jimramov
20.12. paní Věra Halvová, Jimramov
24.12. paní Marie Obrová, Jimramov
80 let
83 let
88 let
70 let
82 let
50 let
89 let
60 let
80 let
85 let
87 let
81 let
20
80 let
88 let
86 let
86 let
75 let
81 let
Informace pro občany
Upozorňujeme občany, že již 19. 12. 2014 nabyla účinnosti Obecně závazná vyhláška městyse Jimramov č.
2/2014 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích. Stručné shrnutí
základních opatření vyhlášky naleznete níže:
1) podmínky pro pořádání veřejných produkcí - jejich konání v době nočního klidu může povolit Rada
městyse na základě předložené písemné žádosti podané min. 10 dní předem,
2) rušení nočního klidu a omezení hlučných činností v nevhodnou denní dobu - zákaz užívání hlučných
zařízení o nedělích v zastavěném území; výjimku může udělit Rada městyse na základě písemné
žádosti podané min. 10 dní předem,
3) pravidla pro volný pohyb psů a hospodářských zvířat zejména na veřejných prostranstvích – zákaz
vstupu se psy na všechna hřiště a pískoviště, povinnost odstranění exkrementů,
4) užívání veřejné zeleně a její ochrana – zákaz vjíždění motorových vozidel, zákaz jakékoli úpravy a
ničení, udržování zeleně vlastníky – pravidelná seč min. 2 x ročně,
5) nepovolené vylepování plakátů, reklam, inzerátů apod. mimo určené plochy
6) používání pyrotechnických výrobků a pořádání ohňostrojů – je zakázáno, povoleno je ve dnech
31. 12., 1. 1. a 30. 4., výjimku ze zákazu může udělit Rada městyse na základě písemné žádosti podané
min. 10 dní předem.
Porušení této vyhlášky je přestupkem a řeší ho Policie ČR.
Podrobnosti naleznete ve vyhlášce na www. jimramov.cz sekce vyhlášky.
*************************************
Kurz francouzštiny
Na jaře příštího roku 2016 proběhne v naší obci kurz francouzštiny. Úrovně výuky budou upřesněné
podle zájmu. Žádáme Vás všechny, kteří o tento kurz máte zájem, přihlaste se na našem úřadě
osobně, telefonicky - 566562516, mailem – [email protected], apod. do konce měsíce listopadu
2015.
**************************************
My třídíme nejlépe
Průběžné výsledky za 4. čtvrtletí 2014 a 1. čtvrtletí 2015
Obce 500 – 2 000 obyvatel
1. Městys Jimramov
2. Městys Větrný Jeníkov
3. Městys Sněžné
Soutěž obcí „My třídíme nejlépe 2015“ - Kraj VYSOČINA
Vážený pane primátore,
Vážená paní starostko,
Vážený pane starosto,
rádi bychom Vám a Vaší obci poděkovali za příspěvek k ochraně životního prostředí, kterou
zajišťujete mimo jiné i tříděním komunálních odpadů. Na podporu udržení a zkvalitnění tříděného
sběru odpadů opět vyhlašujeme pro všechny obce Kraje Vysočina, které jsou zapojeny do systémů
EKO-KOM, ASEKOL a ELEKTROWIN, tradiční soutěž s názvem „My třídíme nejlépe“.
Cílem soutěže je udržet zájem veřejnosti a obcí o správné nakládání s odpady a zvýšit počet obyvatel
v našem kraji, kteří své odpady pravidelně třídí. Soutěž obcí je realizována v rámci spolupráce kraje
21
se společnostmi EKO-KOM, a.s., ELEKTROWIN, a.s., ASEKOL, s.r.o. Realizátorem soutěže je
Agentura Dobrý den, s.r.o. z Pelhřimova.
Pravidla všech soutěží (Hlavní - probíhající ve spolupráci se systémem Ekokom i Doplňkových
(Asekol a Elektrowin) pro letošní rok najdete na internetové adrese:
http://www.dobryden.cz/novinky/my-tridime-nejlepe/pravidla-soutezi/
Průběžné i konečné výsledky soutěží budou zveřejněny na internetové adrese:
http://www.dobryden.cz/novinky/my-tridime-nejlepe/vysledky/2015-2/
Výhry pro obce
jsou připraveny v celkové hodnotě 650 tisíc Kč. Výši odměn v jednotlivých soutěžích najdete
ZDE.
Budeme rádi, když o soutěži budete informovat také občany Vaší obce a ta se tak pro ně stane
motivem k aktivnímu přístupu k třídění a materiálovému využití odpadů.
Těšíme se na účast Vaší obce v soutěži a na setkání s nejúspěšnějšími z Vás při slavnostním vyhlášení
výsledků spojeném s předáním cen, které proběhne na přelomu listopadu a prosince 2015.
S pozdravem
Zdeněk Chlád, člen Rady Kraje Vysočina a Miroslav Marek, Agentura Dobrý den, s.r.o.
*************************************
9. září patřilo bateriím.
Středa, 9. září 2015, byla poprvé v historii věnována třídění a recyklaci baterií v rámci Evropského dne
recyklace baterií. Za vyhlášením této události stojí evropská asociace Eucobat, jejímž členem je také česká
nezisková společnost ECOBAT. Ta již od roku 2009 provozuje na území České republiky kolektivní systém
zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů.
Ptáte se, proč se Evropský den recyklace baterií slaví právě 9. září? V tento den se totiž narodil slavný
italský lékař a fyzik Luigi Galvani (roku 1737), který se proslavil pokusy s takzvanou živočišnou elektřinou.
Galvaniho badatelská činnost přivedla jeho současníka a oponenta Alessandra Voltu k sestrojení prvního
galvanického článku. Princip tohoto článku se stal základním konstrukčním prvkem všech elektrických baterií
a akumulátorů.
Cílem Evropského dne recyklace baterií je připomenout, proč jsou správné třídění a recyklace baterií
důležité. Čím více vybitých baterií se totiž dostane do recyklačního procesu, tím méně přírodních zdrojů je
nutno vytěžit k výrobě nových. Také zdraví nebezpečné látky, které mnohé baterie obsahují, se podaří
prostřednictvím recyklace zachytit. Z jedné tuny baterií lze přitom recyklací znovu získat až 167 kg oceli, 210
kg zinku, 205 kg manganu a přibližně 15 kg niklu a mědi. Věděli jste, že zinek z deseti kilogramů baterií
poslouží k výrobě mosazi pro jeden saxofon?
Víte, kolik máte doma baterií?
Z průzkumu společnosti Recyklohraní o.p.s. vyšlo najevo, že průměrná česká rodina má doma 49 baterií,
z toho 8 použitých. V západní Evropě není výjimkou i 115 přenosných baterií v jedné domácnosti. V České
republice se ročně vytřídí přes 1 000 tun použitých baterií a akumulátorů. To znamená, že se k recyklaci
dostane pouze každá třetí baterie dodaná na trh. My všichni můžeme přispět k lepším výsledkům
v následujících letech.
22
Zapojte se i vy, třídění baterií je snadné
Začněte doma třídit baterie - je to skutečně
jednoduché. Třídění vám usnadní sběrná krabička
ECOCHEESE, kterou si můžete zdarma objednat na
webové stránce www.ecocheese.cz. V rámci České
republiky vám bude doručena přímo do schránky. Díky
krabičce ECOCHEESE se vám již nebudou baterie
povalovat v šuplících. Vše, co musíte udělat, je jednou
za čas její obsah odnést na jedno ze sběrných míst,
kterých je v Česku již přes 19 tisíc. Praktickou krabičku
má doma již více než 120 tisíc domácností.
Sběrná místa jsou blíž, než si myslíte
Použité baterie lze bezplatně odevzdat ve všech
prodejnách, které v rámci svého sortimentu prodávají
přenosné baterie. Prodejci jsou povinni od vás baterie převzít bez ohledu na jejich značku, velikost, množství
či místo nákupu. Baterie lze odevzdávat také ve sběrných dvorech, na školách, úřadech a v některých firmách.
Městys Jimramov má sběrnou nádobu umístěnou u nákupního střediska v Jimramově (červený elektro
kontejner), nebo na chodbě úřadu. Aktuální seznam všech sběrných míst a další informace naleznete na
www.ecobat.cz.
Krabičky na použité baterie je možné si vyzvednout i na našem úřadě v kanceláři podatelny v přízemí.
EKOLAMP
Nefunkční zářivky sbírá EKOLAM
Vysloužilé lineární a kompaktní úsporné zářivky ani výbojky rozhodně nepatří do běžné
popelnice na směsný odpad. Nejen, že se dají opětovně využít a recyklovat, ale navíc
obsahují i malé množství nebezpečné rtuti, a proto nesmějí skončit na skládce.
Úsporky obsahují nebezpečnou rtuť, ale i sklo, kovy a plasty
Zářivky (trubicové i kompaktní úsporné) obsahují 3–5 mg jedovaté rtuti, která by ve
vyšších koncentracích mohla ohrozit lidské zdraví i životní prostředí. Kromě rtuti je
v úsporných zářivkách obsažena i řada druhotných surovin: hliník, mosaz a další kovy,
které je možné znovu použít v kovovýrobě. Recyklované plasty jsou dobrou surovinou
například pro zatravňovací dlaždice či různé plastové komponenty a vyčištěná rtuť je
znovu využívána v průmyslové výrobě. Sklo se používá jako technický materiál, nebo
dokonce pro výrobu nových zářivek. Znovu je tak možné pro další výrobu použít téměř 100
% materiálu, ze kterého byla zářivka vyrobena.
Odneste úsporku „do sběru“
Pokud teď přemýšlíte, jak se starou úsporkou naložit a kde ji odevzdat k recyklaci, rádi
vám poradíme.
Nejjednodušší je odevzdat starou zářivku v elektro obchodě při nákupu nové. Úsporku,
zářovku apod. můžete také odnést do malé sběrné nádoby, která je umístěna na našem
úřadě v Jimramově, v chodbě v přízemí.
EKOLAMP se postará o sběr, svoz i recyklaci
Zpětný odběr zářivek pro naši obec zajišťuje kolektivní systém EKOLAMP, který v České
republice funguje již od roku 2005. Vytváří síť sběrných míst, přispívá na náklady provozu
sběrného místa, plně hradí přepravu sběrných kontejnerů do recyklační firmy i samotnou
recyklaci. Díky tomu ušetří naše obec finanční prostředky, které bychom jinak museli
vynaložit na recyklaci nebezpečných odpadů.
23
Prostřednictvím systému EKOLAMP se během loňského roku podařilo recyklovat téměř 5
milionů zářivek a výbojek. To představuje cca 26 kg toxické rtuti, která by jinak mohla
znečistit vodu o objemu téměř dvou nádrží Lipno. Pomozte i vy chránit své zdraví a
přírodu našeho města a nevyhazujte úsporky do koše.
24
25
26
27
Josef Němeček
V KNIHKUPECTVÍ DOLEJŠ v POLIČCE
Je v prodeji kniha Josefa Němečka
„Osudy sedláků na Poličsku po roce 1948“
mapující události při kolektivizaci zemědělství tohoto regionu. V režii StB v akci K (kulak) za
období od 1. ledna 1951 do 31. prosince 1953 bylo v tomto okrese odsouzeno 18 „vesnických
boháčů“, u 16 z nich vyslovena a provedena konfiskace veškerého majetku, 7 vystěhováno mimo
kraj a 4 přestěhování v rámci Pardubického kraje…
Jimramovský zpravodaj je k nahlédnutí i na www.jimramov.cz
Vydává Úřad městyse Jimramov pod registračním číslem MK 1292
28

Podobné dokumenty

KRONIKA JIMRAMOVA 2011 49 V souvislosti s jejich vysokou

KRONIKA JIMRAMOVA 2011 49 V souvislosti s jejich vysokou Po dokončení dešťové kanalizace byly zkolaudovány rodinné domky ve stylu venkovských chalup, které v Ubušíně postavila firma Lomond. Majitelé domků manželé Karpíškovi (č. p. 70), Fliedrovi (č. p. 6...

Více