zemědělské aktuality ze světa

2001
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlská praxe
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
Poradenství
1
4
5
23
25
27
30
Vonné oleje místo
chmele
Krátké
zprávy
Tendence v chovu
prasat v Dánsku
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
Z dùvodu výrazného poklesu cen chmele na svìtových trzích se nejvìtší sdružení pìstitelù chmele zabývala hledáním alternativní produkce pro své èleny. Jako slibné øešení se ukazuje pìstování léèivých rostlin a koøení, protože potøebné vybavení je podobné jako
pøi pìstování chmele.
Pøed tøemi lety proto zaèaly tyto podniky s pokusným pìstováním
levandule, rozmarýnu, meduòky, heømánku, šalvìje, kozlíku lékaøského a koriandru. V roce 1999 pìstovalo tyto rostliny 45 zemìdìlcù na ploše zhruba 250 hektarù. V této dobì již došlo k prvnímu
vývozu olejových extraktù. Poptávka po tìchto vonných, bylinných
olejích je tak vysoká, že sdružení pìstitelù chmele poèítá v pøíštích
dvou až tøech letech se ztrojnásobením pìstitelské plochy. Zároveò
garantuje pro všechny své produkty plnou návratnost vložných
nákladù – což je dùležité hledisko, pokud tyto oleje bude možné
využít i pro lékaøské úèely.
Zemìdìlci zatím nemuseli investovat mnoho penìz do speciální techniky. Rostliny se sklízejí øezaèkou a pøepravují v neprodyšnì uzavøených zásobnících. Pøi zpracování se do tìchto zásobníkù vhání
pára a vzniklý extrakt se nakonec destiluje. Výtìžnost oleje je velmi
nízká, napø. 6 tun meduòky poskytuje pouze pøibližnì jeden litr
vonného oleje. Avšak cena to vyvažuje – jeden litr šalvìjového oleje
stojí napø. asi 7 500 DEM.
DLG–Mitt., 2000, è. 3, s. 12
Podle Dansk Slagterier v Kopenhagenu se v pøíštích 10 letech sníží
v Dánsku poèet výrobcù prasat o 7 000, takže v roce 2000 by mìlo
být v odvìtví výroby prasat 10 000 èinných provozovatelù. Oèekává
se stálý rùst užitkovosti. Zatímco v souèasnosti pøipadá v prùmìru
na prasnici 22,4 narozených selat za rok, bìhem pøíštích pìti let se
tento ukazatel zvýší na 23 selat a v roce 2010 by mìla každá prasnice vyprodukovat roènì v prùmìru 23,5 selete. Pro srovnání je
uvedeno, že v roce 1980 byl tento ukazatel 18 selat na prasnici
a v roce 1990 20,2 selete za rok.
Pokrok je evidentní i v produkci vepøového masa. Prùmìrný denní
pøírùstek hmotnosti prasat ve výkrmu 790 g by se mìl bìhem 10 let
zvýšit na 900 g. Za toto období by se mìla zlepšit i konverze ze
souèasných 1 : 2,90 na 1 : 2,75. Zvýšení užitkovosti za posledních
20 let odpovídá zisku 37 DEM navíc na poražené prase.
K r a f t f u t t e r, 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 3 6 6
USDA oznamuje pøísná
opatøení
(DK)
(Sch)
USDA (ministerstvo zemìdìlství USA) oznamuje, že brzy vydá pøísná opatøení týkající se reziduí léèiv v jateèných tìlech hospodáøských zvíøat posílaných na jatka. Opatøení vzniká na základì zvýšeného zájmu a obav EU o zdraví konzumentù a vznikajícího nebezpeèí, že EU zakáže dovoz masa z USA.
Málokdy se stane, že hospodáøská zvíøata obsahují vyšší hladinu
antibiotických reziduí, než udávají standardy vydané Správou pro
kontrolu potravin a léèiv (Food and Drug Administration). Poslední
dostupné údaje z roku 1997 uvádìjí, že tyto standardy byly pøekroèeny u 0,02 % jateèného skotu a 0,5 % jateèných prasat.
Krátké
zprávy
Food Safety and Inspection Service (FSIS) pøi USDA navrhuje, aby
velkoobchodníci (zpracovatelé) masem v rámci plánù HACCP (Hazard
Analysis and Critical Control Point) zodpovídali za kontroly rizika
chemických reziduí u zvíøat. Podle návrhu by zpracovny mohly pùsobit pøi snižování rizika, vèetnì odmítání rizikových zvíøat.
Podle souèasné politiky USDA se považují za nepoživatelné pouze èásti
jateèných zvíøat s tendencí hromadit rezidua (játra a ledviny). Podle
navrhovaného plánu mùže USDA požadovat znièení celého jateèného
tìla.
Podle pøedstavitele NPPC (National Pork Producers Council) je
v souèasnosti možné vystopovat výrobce vepøového masa, kteøí posílají zvíøata s rezidui na jatka.
Podle mluvèí American Meat Institute (AMI) zastupující zpracovatele, leží problém záruky jateèných zvíøat bez reziduí na jejich výrobcích.
N a t . H o g . F m r, " # , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 2 1
Svìtový dodavatel
stopových pr vkù
Po celém svìtì rozšíøeným výrobcem a dodavatelem stopových prvkù, premixù se stopovými prvky a krmných komponent je Prince
Agri Products. Vyrábí také pøípravek Chromax, který je jediným legálnì prodávaným zdrojem organického chromu v USA. Spoleènost
dále nabízí øadu speciálních krmných aditiv vèetnì smìsi enzymù
produkovaných kvasinkami, prostøedkù pro likvidaci mykotoxinù,
extraktù juky a quillaja a proteinové doplòky.
Feed International,
Zachovat staré ovocné
odrùdy
, 2000, è. 10, s. 32
Ekonomický secí stroj
Kombinovaná souprava Lemken
(Sch)
Z asi 4 000 známých ovocných odrùd je mnoho ohrožených vymizením. Podle zprávy Spolkového zemìdìlského ústavu ve Wädenswill
se má v nejbližších 5 letech uskuteènit v rámci celostátního plánu
uchování genetických rezerv, k nìmuž se Švýcarsko zavázalo
v r. 1992 na svìtové konferenci v Riu, celošvýcarská inventarizace
existujících odrùd velkého a bobulového ovce. Za tím úèelem bude
nejdøíve rozesláno 7 000 dotazníkù pìstitelùm, kteøí pìstují ovoce
na více než 1 ha. Dalším krokem bude výbìr odrùd, které vykazují
zajímavé vlastnosti, a zanést je do Èervené listiny. Protože vìtšina
domácích odrùd jabloní, hrušní a slivoní je cizosprašná a nelze je
množit semeny, nýbrž jen vegetativnì, budou u tìchto odrùd odebrány ze starších stromù rouby a naroubovány na mladé stromy. V zimì
2000–2001 bude u odrùd, urèených k udržení, odebrán první materiál.
Der Gar tenbau, 2000, è. 19, s. 5
Úèinek køídlatky
sachalinské na choroby
rostlin
(Sch)
(EP)
Køídlatka sachalinská (Reynoutria sachaliensis) je u nás považována za nebezpeènou expanzní a plevelnou rostlinu. Nìmecká firma
Compo GmbH však uvádí již od roku 1990 na trh fungicidní pøípravek Milsana, vyrábìný z uvedené rostliny. Pùvodnì se jednalo o smáèitelný prášek z listù, který byl v roce 1998 nahrazen vhodnìjším
vodným extraktem s oznaèením Milsana flüssig (firma KHH BioSci
Inc.). Pokusy ukázaly, že tento pøípravek má na padlí u okurek shodný úèinek jako fungicid benomyl a to i pøesto, že nepùsobí pøímo
fungistaticky, ale v rostlinách vyvolává obranné reakce. Rostliny
ošetøené pøípravkem Milsana flüssig obsahují více peroxidázy, ß-1,
3-glukanázy a jednotlivých fenolù. Milsana indukuje lokální rezistenci a to tak, že v místech ošetøených tímto pøípravkem dochází ke
kolapsu haustorií pùvodce padlí.
Phytopathology, &', 1999, è. 9, s. 728–736
(JaRo)
Øada secích strojù pro technologii minimálního zpracování pùdy
TRIAG firmy Lemken zahrnuje nepohánìnou soupravu založenou na
secím stroji Saphir a na novém kypøièi Quartz. Tato kombinace nabízí vysokou výkonnost souèasnì pøi hospodárném provozu, zejména ve srovnání s branami s aktivními pracovními orgány.
Kypøiè Quartz jako samostatná jednotka je nabízen s výbìrem rùzných radlic a válcù. Pružinové radlice Gamma firmy Lemken ve dvou
nebo tøech øadách alternují s šípovými radliceli ve dvouøadém uspoøádání. Za tìmito radlicemi následuje stavitelný urovnávací válec
v rùzném provedení, který doplòuje tuto kombinovanou soupravu.
K pøipevnìní secího stroje ke kypøièi Lemken vyvinul a používá systém, který umožòuje pøi zvedání pohyb secího stroje o 50 cm smìrem
k traktoru. Tak se hmotnost rozloží na traktor pøíznivìji a není
tøeba dávat tolik balastního závaží na pøedek traktoru. Souprava
Lemken se dodává o zábìrech 2,5, 3 a 4 m. Souprava o zábìru 3 m se
zásobníkem osiva o objemu 800 litrù, s šípovými radlicemi a drobícím válcem stojí 11 300 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 5 , s . 6 9
(Š)
Plnièka kontejnerù
Ne všichni pìstitelé brambor a podobných produktù požadují spolehlivé plnièky kontejnerù o výkonnostech kolem 50 t . h –1. Proto spoleènost Peal Engineering nabízí model Flexi-Fill o výkonnosti
20 t . h–1. Je to stroj, který používá jeden místo dvou dopravníkù
k plnìní dvou kontejnerù (boxových palet) umístìných po obou
stranách stroje.
Plnièka je pohánìna tøífázovým elektrickým motorem. Dopravník se spustí až ke dnu kontejneru na levé stranì stroje. Pøi
postupném zaplòování senzor vysílá signály, na jejichž základì
se dopravník zvedá nahoru. Po naplnìní se zvedne do horizontální polohy, zatáhne se a dokonèí plnìní. Po naplnìní levého
kontejneru se zmìní smysl otáèení a dopravník se spustí do pøipraveného kontejneru na pravé stranì stroje a postup se opakuje. Výrobce tvrdí, že plnièka automaticky provádí všechny operace vèetnì výmìny kontejnerù. Není-li kontejner vèas pøistaPlnìní kontejnerù jedním dopravníven, automaticky se zastaví. Cena je 11 400 GBP.
kem (Flexi-Fill)
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 5 , s . 7 0
Nejvìtší napadení spálou
Krátké
zprávy
Po r. 1999 s relativnì slabým výskytem spály rùžokvìtých došlo
v r. 2000 v kantonu Thurgau k extrémnì vysokému napadení, dosud
nejrozsáhlejšímu ve Švýcarsku. Spála byla zjištìna na více než
100 ha jabloní již koncem kvìtna a sady musely být zlikvidovány.
Boj se spálou úèinným antibakteriálním pøípravkem Streptomycin
není ve Švýcarsku povolen. Vláda v Thurgau se však chce u spolkové
vlády zasadit o to, aby v pøíštích letech bylo v celé oblasti Bodamského jezera povoleno èasovì omezené pokusné použití streptomycinu.
Na nìmecké stranì Bodamského jezera bylo už použití streptomycinu na tøi roky povoleno.
Der Gar tenbau, 2000, è. 24, s. 5
Zachrání jetel luèní
èmeláky?
(EP)
Pìstováním nových odrùd jetele luèního chtìjí britší vìdci z Walesu
zachránit èmeláky pøed vyhynutím. V posledních tøiceti letech došlo
v dùsledku zmìn v britském zemìdìlství k výraznému snížení populací èmelákù. Uvádí se, že v oblastech intenzivního hospodaøení byli
èmeláci prakticky vyhubeni.
Za pøíèinu tohoto stavu se považuje skuteènost, že využití jetele luèního jak pro zelené hnojení, tak jako krmné pícniny ztratilo na významu. Jetel luèní se svými úzkými trubkovitými kvìty pøitom patøí
k hlavním zdrojùm potravy èmelákù s dlouhými sosáky. V rámci jednoho výzkumného projektu zahájili vìdci šlechtìní nových odrùd
jetele luèního. Rozšíøením doby kvetení díky èasnì a pozdì kvetoucím odrùdám by se mìl èmelákùm zajistit celoroèní zdroj potravy
s tím, že pøi hledání této potravy pøispívají zároveò i k opylování
jiných rostlin.
DLG–Mitt., 2000, è. 3, s. 12
Význam vitaminu B pro
tvorbu
svaloviny prasat
(Š)
(DK)
Rùst zvíøat je výsledkem mnoha biologických procesù, které jsou
regulovány genetickými faktory a faktory prostøedí. Vitaminy jsou
nutrièní vklady nezbytné k udržení rùstových procesù. Vitaminy,
zvláštì vitaminy skupiny B, jsou pro svou roli v metabolismu energie a proteinù klíèovými elementy v pøirùstání svalové tkánì. Moderní genetické odchylky prasat mají více než o 80 % vìtší kapacitu
v pøírùstku libové tkánì a tak i potenciálnì vìtší požadavky na vitaminy ve srovnání s prasaty chovanými pøed 20–50 lety. Dále využití
intenzivních technik managementu vytvoøilo prasata s nižší úrovní
aktivace imunitního systému. Podle odborníka z iowské státní univerzity vyžaduje prase s vysokým obsahem libového masa vìtší množství jednoho nebo více vitaminu skupiny B, než bylo stanovováno
!
Krátké
zprávy
døíve. Protože vysoce libová prasata využívají vìtší podíly živin
v krmných dávkách, aby podpoøila rùst svaloviny, ekonomická návratnost na jednotku zkonzumované živiny je vìtší než u mírnì
libových prasat. Proto je nutné zajišovat pøíjem vitaminu B tak,
aby pøesnìji odpovídal schopnosti zvíøat vyjádøit klíèové biologické
procesy
a
tomu
odpovídají
i
souèasné
zvýšené ekonomické pohnutky chovatelù prasat.
Feedstuffs, % , 2000, è. 38, pøíloha – s. 1
Vliv nadbytku proteinù
v kr mivu
na rùst prasat
Zemìdìlská
praxe
Cílem pøi sestavování krmných dávek pro prasata ve výkrmu je zajistit optimální úroveò bílkovin a zároveò optimalizovat produkci
libového masa. Nezávislý konzultant z Minnesoty v USA prezentoval
èetné pokusy nedávného výzkumu, které ukázaly, že zvyšující se
koncentrace bílkovin v krmné dávce od deficitu do koncentrace nepatrnì pøevyšující požadavky zlepšuje pøírùstky. Výsledky též ukázaly, že nadmìrnì vysoké koncentrace bílkovin v krmné dávce snižují prùmìrný denní hmotnostní pøírùstek a prùmìrný denní pøíjem
krmiva u vykrmovaných prasat. Kanci a prasnièky mají odlišné požadavky na bílkoviny a aminokyseliny. Ale když jsou prasnièky krmeny krmnými dávkami s nadmìrnì vysokým obsahem bílkovin, jsou
více ovlivnìny než kanci. Prasata krmená krmnými dávkami s nadmìrným množstvím bílkovin mohou vyžadovat více energie, aby metabolizovala nadbyteèné bílkoviny, proto mají ménì dostupné energie pro rùst.
Feedstuffs, % , 2000, è. 38, pøíloha – s. 3
Selekce brojlerù
odolných vùèi bøišní
vodnatelnosti
Agentura ministerstva zemìdìlství USA ARS (Agricultural Research Service)
provádí výzkum, aby zabránila bøišní vodnatelnosti, vážné chorobì drùbeže.
Úmr tnost novorozených
selat v závislosti na
systému chovu
Stání, vazná stání pro
prasnice a zvláštì ustájení prasnic v klecích bìhem
p r a s e n í j s o u v e Ve l k é B r i tánii pod pøísným dohledem na základì zásad welfare.
( Vo )
( Vo )
Podle výzkumníkù k rostoucím problémùm v chovu drùbeže vedlo to,
že ptáci jsou geneticky selektováni zejména na rychlý rùst. Od vylíhnutí do pøíchodu brojlerù na trh uplyne doba kratší než 6 týdnù.
Jejich srdce a plíce musí držet krok s rychlým tempem rùstu a právì
to velmi tìžko zvládají. K tomu pøispívá i mnoho nepøíznivých èinitelù jako èpavek, prach nebo respiratorní nemoci kombinované se
zrychleným tempem rùstu. Pøi výzkumu byla zøízena podtlaková
komora, která napodobila podmínky odpovídající vyšším nadmoøským
výškám. Využití komory umožnilo identifikovat a selektivnì odchovat odolné ptáky a testovat je pro možnou nápravu. V místnosti
o rozmìrech 240 x 360 cm bylo ustájeno 480 kuøat. Výzkumníci vyselektovali více než ètyøi generace brojlerù, kteøí unikli této nemoci.
Jedna populace vykázala ménì než 20 % pøípadù výskytu bøišní vodnatelnosti pøi simulované vysoké nadmoøské výšce. Tým zjistil i jiné
zpùsoby, kterými mohou chovatelé drùbeže omezovat výskyt této
nemoci, vèetnì zvýšené ventilace v budovách pro drùbež a udržování
stálých teplot. Zkoumají i režim omezeného krmení bìhem urèitých
èasových období, pravdìpodobnì významných pro výskyt této choroby.
Wo r l d Po u l t r y, $ , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 9
( Vo )
Existují obavy, že alternativní systémy prasení mohou mít nevýhody
v ekonomickém smyslu nebo nepøíznivì ovlivnit welfare selat. Britští výzkumní pracovníci studovali úmrtnost selat, její pøíèiny a rozhodující období jejího výskytu v rùzných chovných systémech prasnic. V prvním experimentu bylo 198 vrhù umístìno ve tøech systémech – v konvenèním klecovém systému s omezením pohybu a ve
dvou experimentálních systémech se skupinovým ustájením, které
dovolovaly prasnicím se volnì pohybovat. Procento potratù bylo obdobné ve všech tøech systémech, ale úmrtnost živì narozených selat
z dùvodu zalehnutí byla významnì nižší v klecích (pouze 8 %) než
v obou dalších systémech umožòujících volný pohyb prasnic (17 %
a 14 %). Z konvenèních klecí bylo odstaveno více selat a ta rostla
rychleji. V druhém experimentu bylo 29 prasnic s vrhy podrobnì studováno v systému skupinového ustájení v kotcích bìhem prvních
sedmi dnù laktace. Zalehnutí zpùsobilo 75% úmrtnost živì narozených selat. Celkový poèet uhynulých selat na vrh vèetnì potratù bylo
významnou mìrou spojeno s celkovou velikostí vrhu a paritou prasnic. Procento úmrtnosti živì narozených selat bylo významnì spojeno s paritou a délkou tìla prasnic a s variabilitou uvnitø vrhu
v hmotnosti selat po narození. Individuální hmotnost selat po naro-
"
Zemìdìlská
praxe
zení byla tìsnì spojena s procentem pøeživších selat. Pouze 28 %
selat, vážících ménì než 1,1 kg po narození, pøežilo více než sedm
dní. Více než polovina pøípadù úmrtí živì narozených selat se vyskytovala bìhem prvních ètyø dnù po porodu. Témìø 60 % úmrtí v chovném kotcovém systému bylo zpùsobeno zalehnutím nebo poranìními, zpùsobenými ušlápnutím nebo nalehnutím, zvláštì bìhem prvního týdne života.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , " % , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 2 0 3 , 2 0 9
Výzkum úmr tnosti
nosnic zpùsobené
kanibalismem
Na Marylandské univerzitì v USA pracují výzkumníci na studii, která zkoumá úmrtnost nosnic, zpùsobenou kanibalismem.
Poznatky
ze svìta
Obiloviny zùstanou
podle prognózy FAO
v pøíštích desetiletích
základním zdrojem
svìtové spotøeby
potravin
Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství (FAO) uveøejnila rozsáhlou studii
obsahující prognózu svìtové produkce a spotøeby potravin na pøíštích patnáct
až 30 let.*) Studie zdùrazòuje, že obiloviny zùstanou
až do roku 2030 základním
zdrojem svìtové spotøeby
potravin.
( Vo )
20 000 nosnic ve stáøí 21–54 týdnù bylo ustájeno v konvenèních klecích s hustotou osazení ètyøi ptáci na klec o 152 cm 2. Mrtví ptáci byli
dennì sbíráni, evidováni podle klece a nahrazováni jinými. Byla uskuteènìna prohlídka všech uhynulých kusù. Prvotní pøíèinou úhynù
byl zánìt pobøišnice (21,6 % celkové úmrtnosti), hypokalcémie
(15,7 %), kanibalismus (14,1 %) a nádory (14 %). Úhyny zpùsobené
kanibalismem byly 1,6krát èastìjší ve vyšších patrech klecí. Faktory, které jsou všeobecnì považovány za ty, které pøedurèují úmrtnost
zpùsobenou kanibalismem, jsou napø.: genetická úchylka, nevhodnì
øešený prostor u krmítek a napájeèek, vysoká hustota v klecích nebo
velikost skupiny. Nejeví se, že na vinì je podráždìní kloaky zpùsobené vnìjšími parazity. Autoøi naznaèují, že oklovávání kloaky a kanibalismus je nauèené chování. Nahrazování uhynulých ptákù v klecích mùže situaci ještì více zhoršit. Jiní odborníci z praxe konstatují, že kanibalismus mùže opakovanì projevovat agresivní pták, jehož zobák nebyl vhodnì zastøižen.
Wo r l d Po u l t r y, $ , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 2 8
( Vo )
Celosvìtová produkce všech obilovin (pšenice, rýže a krmné obiloviny) by se mìla za tøicet let zvýšit o 1 mld. t na celkem 2,84 mld.,
takže by proti souèasné úrovni 1,84 mld. t zvýšení pøedstavovalo
více než 50 %. Pokud se tato prognóza splní, bude pøírùstek produkce vyšší než v minulých tøiceti letech. Úroveò produkce by zhruba
odpovídala celosvìtové spotøebì, pøièemž vývoj produkce a spotøeby
základních druhù obilovin a hlavních regionù se bude lišit. Podle
prognózy FAO skoro polovina pøírùstku produkce pøipadne na spotøebu potravin, asi 44 % na spotøebu ve formì krmiv pro hospodáøská zvíøata a zbývající èást se spotøebuje k jiným úèelùm (prùmyslové užití, osiva, odpad). Nejvìtší pøírùstek spotøeby se oèekává
v rozvojových zemích, které však nebudou vyrábìt dostatek obilovin pro vlastní spotøebu a budou muset nadále znaèné množství dovážet. Závislost tìchto zemí jako celku bude proti minulosti ještì
vìtší než dosud. Pøedpokládá se, že roèní importy obilovin do rozvojových zemí se zvýší z prùmìrných 107 mil. t v r. 1995–97 na
270 mil. t v r. 2030. Tradièní exportéøi jako Severní Amerika, západní Evropa a Austrálie by potøebovali vzhledem k pøebytkùm produkce nad spotøebou zvýšit svoje exporty ze 142 mil.t v r. 1995–97 na
280 mil.t v r. 2030.
Rùst spotøeby pšenice
Pramen: Food and Agriculture Organization
Spotøeba pšenice, krmných obilovin a rýže (všechny druhy užití) na jednoho
obyvatele
Spotøeba pšenice v pøepoètu na
jednoho obyvatele svìta se
v minulých desetiletích zvyšovala, ale podle statistiky FAO
došlo v letech 1995–97 ve srovnání s 1985–87 k poklesu o 4 kg
(– 3,8 %) na prùmìrných
101 kg. Tento vývoj byl ovlivnìn nedávným zhoršením ekonomiky v „transitních ekonomikách“ s pokroèilou industrializací v regionu východní Asie
(Jižní Korea, Tajwan, Hongkong, Singapur). Dalším faktorem bylo zpomalení nebo dokonce pokles spotøeby na obyvatele v nìkterých zemích vyvážejících ropu, jako je Irák,
#
Pramen: Food and Agricultural
Organization
Svìtová spotøeba obilovin
Poznatky
ze svìta
Pramen: Food and Agricultural
Organization
Svìtová spotøeba obilovin
a v nìkterých prùmyslovì vyspìlých zemích. Všeobecnì však
v prùmyslovì vyspìlých zemích byl v posledních letech zaznamenán mírný rùst spotøeby pšenice na obyvatele v dùsledku rostoucího podílu spotøeby ke krmným úèelùm (v polovinì devadesátých let
se v prùmyslovì vyspìlých zemích z celkové spotøeby pšenice zkrmilo v živoèišné výrobì 35 %, v Evropské unii 44 %).
Zatímco v celosvìtovém rozsahu se spotøeba pšenice na obyvatele
zvýší podle prognózy FAO od r. 1995 až97 do r. 2015 o 4 kg,
v rozvojových zemích se pøedpokládá zvýšení o 7 kg na 82 kg ze
75 kg a do r. 2030 se má dále zvýšit o 3 kg na 85 kg. Rùst této
spotøeby budou muset rozvojové zemì zajišovat dovozem. V období
od 1974 až 76 do 1995 až 97 se agregátní spotøeba pšenice
v rozvojových zemích zvýšila o 180 mil. t a èistý import se zvýšil
o 23 mil. t. Letmý pohled na vývoj v nìkterých rozvojových zemích
(mezi nimi v Indii, Èínì, Pákistánu, Argentinì, Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku a Bangladéši), kde bìhem stejného období rostoucí produkce pokryla nebo pøesahovala pøírùstek spotøeby, zastírá zvýšenou závislost velké vìtšiny rozvojových zemí na importech pšenice.
Ve skuteènosti se v této skupinì deficitních rozvojových zemí zvýšila spotøeba o 46 mil. t. a èistý import o 31 mil.t.
Podle prognózy FAO poroste spotøeba pšenice na obyvatele
v nadcházejícím období v rozvojových zemích, v asijských zemích
s transitní ekonomikou a v prùmyslovì vyspìlých zemích.
V rozvojových zemích bude zvýšená spotøeba pšenice èásteènì nahrazovat spotøebu rýže. Pokrytí rostoucích potøeb pšenice budou rozvojové zemì jako celek zajišovat zvýšeným dovozem. Jejich èisté roèní
dovozy vzrostou z 68 mil. t v r. 1995–97 (ze 40 mil. t v polovinì
70. let) na 125 mil. t v r. 2015 a 165 mil. t v r. 2030. V regionech,
které nejsou sobìstaèné (subsaharská Afrika, východní Asie kromì Èíny, Latinská Amerika kromì Argentiny, Uruguaye a Paraguaye), bude rùst spotøeby doprovázen rùstem èistých importù,
jako tomu bylo v minulosti.
Zatímco v nìkterých zemích s vysokou spotøebou pšenice (Èína,
jižní Asie, nìkteré zemì Blízkého východu a severní Afriky) rùst
produkce a pokles èistého dovozu maskoval v minulých letech závislost rùstu spotøeby v rozvojových zemích na dovozech pšenice,
v pøíštím období se situace podle prognózy FAO zmìní. Nìkteré
zemì, které hrály v minulosti tuto roli, se pravdìpodobnì zmìní
na èisté importéry (Indie, Saúdská Arábie a Sýrie). Závislost jižní
Asie na dovozech pšenice se v budoucnu ještì zvýší, protože rùst
produkce se zpomaluje kvùli vyèerpávání zdrojù (fungující závlahová zaøízení, nové výkonné odrùdy pšenice), které bìhem tzv.
zelené revoluce pøispìly k pomìrnì znaènému zvýšení výnosù. Odhaduje se, že roèní pøírùstky produkce se sníží z minulých 3–4 % na
asi 2 % v pøíštích patnácti letech. Takové tempo rùstu produkce
však nebude staèit k uspokojení poptávky po pšenici v této hustì
zalidnìné èásti Asie.
Vyrovnávání a stabilizace spotøeby rýže
Pramen: Food and Agricultural
Organization
Svìtová produkce obilovin
Hlavním rysem vývoje svìtové spotøeby rýže na obyvatele
v minulých letech byl podle FAO trend k vyrovnávání spotøeby
mezi regiony. Tento trend se nejzøetelnìji projevil v zemích východní Asie.
Svìtová spotøeba na obyvatele se zvýšila ze 64 kg v r. 1984–86
na 66 kg v r. 1995–97. V rozvojových zemích se za stejné období
prùmìrná spotøeba zvýšila z 81 kg na 82 kg. Vyrovnávání spotøeby v rozvojových zemích bìhem posledního desetiletí odráží
pøedevším pokles spotøeby o 2 kg ve východní Asii (ze 108 kg na
106 kg), a rùst spotøeby v jižní Asii o 8 kg (z 74 kg na 82 kg).
Klesající spotøeba rýže na osobu se vysvìtluje hlavnì diverzifikací stravy v ekonomicky nejpokroèilejších východoasijských zemích orientovaných v minulosti na rýži jako jednu z hlavních
složek jídelníèku (Japonsko, Jižní Korea, Tajwan) a v menší míøe
také v Èínì, Thajsku a Brazílii. Pøes tyto trendy k vyrovnávání
spotøeby rostla agregátní svìtová poptávka po rýži rychlejším tempem než poptávka po pšenici a krmných obilovinách, a to hlavnì
$
Poznatky
ze svìta
proto, že rýže stále slouží pøedevším jako potravina v Asii, kde žije
60 % obyvatel z celého svìta.
Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba rýže na obyvatele zvýší od
r. 1995–97 do r. 2015 pouze o 1 kg na 67 kg a od r. 2015 do
r. 2030 se oèekává pokles o 2 kg na 65 kg. V rozvojových zemích se
pøedpokládá pro období 1995–97 do r. 2015 pokles z 82 kg na 80 kg
a v dalších 15 letech pokles o 4 kg na 76 kg. Projektovaný zpomalený rùst agregátní spotøeby do r. 2015 se vyvozuje z mírnìjšího rùstu prùmìrné spotøeby obyvatel Èíny. V ostatních východoasijských
zemích a v jižní Asii spotøeba na obyvatele poroste rychlejším tempem než v Èínì. Ale v období 2015 až 2030 by rýže mohla hrát ve
východní Asii a jižní Asii ménì prominentní úlohu ve stravování, než
hrála dosud. Tento vývoj by se mohl promítnout v období 2015 až
2030 do poklesu spotøeby rýže na obyvatele jak ve svìtovém mìøítku, tak v rozvojových zemích.
Spotøeba krmných obilovin poroste
Spotøeba krmných obilovin (statisticky sem patøí všechny obiloviny
kromì pšenice a rýže), které jen èásteènì slouží pøímo jako potravina a zužitkují se pøevážnì v živoèišné výrobì, se bìhem vìtšiny minulých desetiletí zvyšovala a podle projekce FAO v pøíštích tøiceti
letech nadále poroste. Avšak v období 1984–87 až 1995–97 došlo
k poklesu spotøeby ze 165 kg na 155 kg. Dùvodem tohoto posledního
snížení svìtové spotøeby a pøerušení vzestupného trendu z pøedchozích desetiletí je podobnì jako u pšenice hlavnì nedávná ekonomická
recese v nejvíce prùmyslovì vyvinutých asijských zemích, kde slabší spotøeba živoèišných produktù se promítla do omezení spotøeby
krmných obilovin. Ekonomika tìchto zemí se pomalu zotavuje a oèekává se, že tento pøíznivý vývoj se projeví také v rozvoji živoèišné
výroby a rùstu spotøeby krmiv.
Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba krmných obilovin na obyvatele zvýší ze 155 kg v r. 1995–97 na 164 kg v r. 2015, kdy by se
dostala na úroveò o 1 kg nižší než v období 1984–86. V následujícím
období po r. 2015 by se mohla spotøeba pomìrnì prudce zvyšovat až
na 176 kg v r. 2030.
Užití krmných obilovin v pøepoètu na obyvatele v rozvojových zemích jako celku se trvale zvyšovalo a za desetiletí 1984–87 až
1995–97 došlo k rùstu z 80 kg na 92 kg. Rùst této spotøeby má podle
projekcí FAO pokraèovat také v pøíštím období. Do r. 2015 by mìla
prùmìrná spotøeba dosáhnout 107 kg a pro r. 2030 se pøedpovídá
120 kg.
Hybnou silou celkového rùstu spotøeby krmných obilovin v minulosti
bylo jejich zvýšené využívání ke krmným úèelùm. Pøi celkovém zvýšení spotøeby krmných obilovin za období 1984–87 až 1995–97
o 92 mil. t se v rozvojových zemích zvýšila spotøeba o 120 mil. t
(z tohoto množství bylo 86 mil. t spotøebováno ve formì krmiv, pøièemž v samotné Èínì bylo zkrmeno 54 mil. t), ale v zemích
s probíhající industrializací došlo v téže dobì k poklesu o 47 mil. t,
zatímco v prùmyslovì vyspìlých zemích se naproti tomu spotøeba
zvýšila o 18 mil. t. Aèkoli krmné obiloviny se užívají všeobecnì hlavnì jako krmivo, v nìkterých rozvojových regionech jsou nepostradatelným zdrojem potravin pro lidi. V subsaharské Africe a jižní Asii
pøedstavují obiloviny statisticky zaøazené do krmných obilovin významnou složku lidské výživy. V subsaharské Africe je z celkové
spotøeby krmných obilovin 80 % spotøebováno pøímo jako potravina.
*) FAO, Rome: „Agriculture: Towards 2015/2030“ (publikováno jako technická prozatímní zpráva 24. 7. 2000)
Wo r l d G r a i n , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 4 0 – 4 5
(Jav)
%
Výroba vajec
a drùbežího masa
v Nizozemí
Zatímco se v Nizozemí poèet nosnic ve vìku od
18 týdnù do 20 mìsícù
v roce
1999
nemìnil
(30 mil. kusù), snížil se poèet závodù s chovem nosnicN o 3 % (na 2 191)
a prùmìrná velikost hejna
se zvýšila o 5 % na asi
14 340 kusù. Celková výroba
vajec
dosáhla
9 712 mil. kusù, z nichž
bylo 8 211 mil. exportováno (6 220 mil. jako stolní
vejce a 1 591 mil. ve formì
vajeèného produktu).
Poznatky
ze svìta
Importy dosahují 850 mil. kusù stolních vajec a 583 mil. ve formì
vajeèného produktu. Po odeètení ztrát ve výši okolo 97 mil. kusù
(3,3 %) èiní roèní spotøeba okolo 2 837 mil. kusù vajec, tj. 180 kusù
na osobu.
V Nizozemí se od roku 1985 zvýšila produkce vajec z neklecového
chovu nosnic z 200 mil. kusù na 1 900 mil. kusù v roce 1999 a èiní
témìø 20 % z celkové výroby vajec.
Poèet balíren vajec s kapacitou více než 100 milionù vajec za rok se
zvýšil z 22 na 24 (v roce 1999). Deset nejvìtších balíren s kapacitou
více než 250 mil. vajec za rok pøipravilo pro prodej 5 316 mil. vajec.
Z exportovaných stolních vajec bylo 63 % vyvezeno do Nìmecka,
6 % do Belgie a Lucemburska a 3 % do Velké Británie. Osm procent
bylo exportováno do Hongkongu, 3 % do Spojených arabských emirátù a zbývajících 17 % do dalších zemí.
Exporty vajeèného produktu dosáhly 45 000 tun, z toho 60 % do
Nìmecka, 9 % do Belgie a Lucemburska, 4 % do Rakouska a 3 %
do Velké Británie. Mimo EU byly exporty smìrovány do Švýcarska –
10 %, Japonska 4 % a do dalších zemí 8 %.
K pøedním nizozemským spoleènostem vyrábìjícím vejce a vajeèný
produkt patøí: Bouwhuis Eiprodukten BV, Van den Burg Eiprodukten BV, Eiproma-Lisserbroek BV, Enthoven BV, Adriaan Goede BV,
Nederlandse Industrie Ven Eiprodukten (NIVE) BV, Wulro BV Wilms
BV, Euroei-foods, Stuiver a EPO.
Produkce drùbežího masa v živém se blíží milionu tun; z toho maso
brojlerù v roce 1999 produkované 1 225 podniky dosahovalo 830 000 t
v živé hmotnosti. Okolo 11 900 tun drùbeže bylo exportováno v živém
a 78 100 tun bylo dovezeno v živém. V Nizozemí je pro vlastní spotøebu k dispozici 896 000 t masa brojlerù v živém nebo
663 000 tun masa z kuchané drùbeže. Roèní spotøeba masa brojlerù
na osobu dosahuje 16,4 kg. Produkce masa nosnicemi dosahuje
40 000 tun, maso krùt èiní 28 000 tun a z dalších druhù drùbeže
14 000 tun. Celková spotøeba drùbežího masa na osobu dosahovala
v roce 1999 21,9 kg.
V roce 1998 zpracovalo 21 podnikù s kapacitou vìtší než 10 000 tun
za rok 885 000 tun drùbežího masa v živém. V roce 1999 zpracovalo
22 podnikù s kapacitou 10 000 tun za rok celkem 891 000 tun
a sedm nejvìtších podnikù (s kapacitou více než 50 000 t za rok)
zpracovalo 444 000 tun. Z celkových exportù drùbežího masa v roce
1999 se vyvezlo 38 % do Nìmecka, 16 % do V. Británie, 7 % do Belgie
a Lucemburska, 4 % do Francie a 10 % do Ruska.
K pøedním spoleènostem na zpracování brojlerù patøí Pluimvee Kombinatie Nederland Plukon BV, který zpracuje okolo milionu brojlerù
a 100 000 krùt za týden. Z dalších velkých spoleèností je to Pluimveeslachterij Goosens BV a Jansen´s Pluimveeslachterij BV.
Poultry Intern., !', 2000, è. 11, s. 36
Bakterie v ochranì proti
fytofágním háïátkùm
Fytofágní háïátka mohou
zpùsobovat znaèné ztráty
n a v ý n o s e c h b r a m b o r. Z a tímco v Nìmecku zpùsobují problémy pøedevším cystotvorná háïátka (Globodera spp.), ve svìtì nabývají na významu pøedevším
koøenová háïátka (Meloidogyne spp.).
(Sch)
Ztráty na výnosech zpùsobené koøenovými háïátky dosahují napø.
v USA až 25 %. Po napadení brambor háïátky dochází k inhibici
rùstu a vadnutí rostlin. Kromì toho se na hlízách vytváøejí hrbolky,
v jejichž dùsledku jsou brambory v podstatì neprodejné.
Koøenová háïátka se mohou rozšiøovat kontaminovanými rostlinami, zeminou ulpìnou na náøadí a mechanizaci nebo zavlažováním.
Ochranná opatøení na základì osevních postupù proti koøenovým
háïátkùm jsou vzhledem k širokému spektru jejich hostitelských
rostlin znaènì obtížná. Protože také nejsou k dispozici žádné rezistentní odrùdy brambor, zbývá èasto pouze použití chemických prostøedkù. Alternativou by však mohla být aplikace antagonistických
mikroorganismù. Pøitom je již odedávna známo, že pùdní mikroorganismy mohou rostliny pozitivnì ovlivòovat. Takovým mikroorganismem je napø. pùdní bakterie Bacillus subtilis, která je úèinným
agens pøípravku FZB24 k ošetøení sadby brambor. Pùdní bakterie
mohou nejen stimulovat rùst rostlin, ale také pozitivnì ovlivòovat
jejich zdravotní stav a ochránit je pøed napadením fytofágními háïátky. Intenzivní výzkum, zamìøený na antagonistické pùsobení
nìkterých pùdních bakterií proti fytofágním háïátkùm, probíhá již
nìkolik let v Institutu pro choroby rostlin pøi univerzitì v Bonnu.
&
Poznatky
ze svìta
Cílem výzkumu je stanovit hlavní zásady biologické ochrany proti
tìmto škùdcùm.
Koncem 80. let byla z rhizosféry koøenù brambor izolována bakterie
Rhizobium etli G12, u níž byl prokázán antagonistický úèinek proti
fytofágním háïátkùm. Ošetøením hlíz brambor touto bakterií mùže
být za daných podmínek redukováno napadení cystotvorným háïátkem bramborovým Globodera pallida o 40–60 %. Pokusy s odrùdou
’Hansa’ ukázaly, že Rhizobium etli G12 primárnì omezuje pronikání
larev do koøenù brambor. Pøedpokládá se, že tato bakterie indukuje
v rostlinách mechanismy rezistence.
Na základì dobrých výsledkù s Globodera pallida byl zkoumán antagonistický úèinek Rhizobium etli G12 také proti koøenovému háïátku Meloidogyne incognita. Kromì úèinku Rhizobium etli G12 na pronikání a vývoj tohoto háïátka byla pro získání dalších poznatkù
o místì a zpùsobu úèinku zajímavá pøedevším lokalizace bakterie na
koøenech brambor.
Vliv na pronikání a vývoj háïátek
Rostliny brambor byly po sedmi dnech rùstu ošetøeny suspenzí Rhizobium etli G12. Aplikace se uskuteènila buï zálivkou nebo namoèením koøenù do suspenze. Ètyøi dny po aplikaci bakterie byly koøeny
každé rostliny inokulovány 1 000 larev háïátka Meloidogyne incognita. Po dalších 21 dnech bylo pozorováno pronikání larev a jejich
vývojová stadia.
Výzkumy prokázaly, že aplikace Rhizobium etli G12 znaènì omezila
pronikání larev do koøenù brambor (o 67 %). Postupnì se vývoj larev
zpomaloval, což se projevilo vysokým podílem larev v 2. a 3. rùstovém stupni a snížením podílu larev ve 4. rùstovém stupni a dospìlcù
o 16 % oproti kontrole. Úèinek bakterie proti Meloidogyne incognita
byl pøitom srovnatelný s úèinkem proti Globodera pallida. Na základì dosavadních výsledkù pokusù s háïátkem Globodera pallida se
pøedpokládá, že Rhizobium etli G12 primárnì stimuluje obranné mechanismy rostlin a omezuje tak pronikání larev do koøenù, popø.
vývoj larev.
Kromì toho však mohou paralelnì s mechanismy rezistence probíhat
také nìkteré další mechanismy. Proto je možné, že Rhizobium etli
G12 metabolizací koøenových exsudátù narušuje orientaci larev na
povrch koøenù, popø. vyluèuje nematocidní/nematostatické substance nebo konkuruje háïátkùm o živiny a životní prostor.
Použití antagonistických bakterií mùže být v praxi prospìšné i tehdy, pokud se úèinností nevyrovnají chemickým pøípravkùm (napø.
pøi èasném napadení háïátky). Založením úzké asociace bakterie
s rostlinou je èasto dosaženo prodloužení úèinku. Prospìšné vedlejší
úèinky bakterií se mohou rovnìž projevovat stimulací rùstu, popø.
obranných mechanismù rostlin.
Kolonizace koøenù
Pøedpokladem spolehlivého úèinku antagonistických rhizosférních
bakterií proti fytofágním háïátkùm je intenzivní kolonizace koøenového systému brambor. Pøi srovnání obou postupù aplikace vykázalo namáèení koøenù do bakteriální suspenze výraznì lepší úèinek
než zálivka touto suspenzí (po namoèení bylo pozorováno intenzivnìjší osídlení koøenù bakterií než po zálivce). Bezprostøední kontakt
rhizosférních bakterií s povrchem koøenù je pravdìpodobnì dalším
pøedpokladem úspìšné ochrany proti háïátkùm. Bakteriální povrchové struktury – lipopolysacharidy pøitom podporují vázání bakterií na povrch koøenù. Tyto lipopolysacharidy jsou rovnìž zodpovìdné za stimulaci obranných mechanismù rostlin.
Bylo zjištìno, že bakterie Rhizobium etli G12 kolonizovala primárnì
povrch koøenù, pøièemž hlavní koøen byl osídlen intenzivnìji než
postranní koøeny. V nìkterých pøípadech bylo dokonce prokázáno
endofytické osídlení koøenové kùry. Takové osídlení mùže na základì úzkého kontaktu bakterie s hostitelskou rostlinou pøinášet urèité výhody (napø. v pøípadì indukce rezistence rychlý a trvalý pøenos
signálu).
'
Perspektivy
V dùsledku rostoucí kritiky chemických pøípravkù, pøibývajících problémù a nedostatku konvenèních opatøení na ochranu rostlin získala biologická ochrana proti fytofágním háïátkùm v minulých letech
na významu. Použití antagonistických bakterií v boji proti fytofágním háïátkùm pøedstavuje slibnou novou alternativu k obvyklým
postupùm. Na pøíkladu bakterie Rhizobium etli G12 bylo ukázáno,
že pomocí jedné jediné bakterie je možné úspìšnì ochránit brambory
pøed napadením háïátky, a to jak cystotvornými, tak i koøenovými.
Mechanismus indukce rezistence pøitom zaruèuje široký úèinek. Tím
jsou dány pøedpoklady pro biologickou ochranu. Pro zavedení do
praxe je však ještì zapotøebí optimalizovat formulaci a aplikaci této
bakterie.
Kar toffelbau, #, 2000, è. 9/10, s. 461–462
Alter nativy
k Plantomycinu?
Úvodem je tøeba uvést, že
dosud neexistuje žádná dostateènì úèinná náhrada
tohoto pøípravku. Z toho
je zøejmé, s jakými obtížemi se setkává snaha o vypìstování kvalitních produktù s využitím pouze
pøírodních pøípravkù.
Poznatky
ze svìta
Prašná str upovitost
brambor – návrat
s následky
Tato choroba brambor nabývá v posledním desetiletí v mnoha evropských i jiných zemích opìt na významu.
(DK)
Jako pøíklad poslouží v daném pøípadì øešení problému se závažnou
chorobou ovocných døevin, zejména jabloní, spálou rùžovitých. Pøi
potlaèování tohoto onemocnìní je rozhodující zabránit infekci kvìtù. Využitím prognostického modelu (stanovení momentu dosažení
prahu škodlivosti)a na základì toho cílené aplikace Plantomycinu je
možné dosáhnout vysokého stupnì úèinnosti proti pùvodci této choroby (Erwinia amylovora ).
Jako alternativu k Plantomycinu hledají odborníci již dlouho vhodné bakterie – antagonisty. Od té doby již bylo izolováno mnoho kmenù, na trhu v USA je již preparát na této bázi (Pseudomonas fluorescens), další se zkoušejí. Rozhodující pro úspìch zákroku je vèasná
aplikace preparátu. Jeho podmínkou je dále osídlení (kolonizace)
povrchu blizny bez mezer antagonistickou bakterií. Dosažení tohoto
cíle závisí do znaèné míry na poèasí. Využití prognostického modelu
s potøebným pøedstihem však není možné, nebo spolehlivá pøedpovìï poèasí více dnù dopøedu zatím není možná. To je dùvod, proè
toto ošetøení bývá jen nedostateènì úspìšné (ze 40–60 %).
Jako další možnost se ovìøovaly látky vyvolávající v rostlinách rezistenci, díky níž se potlaèuje šíøení spály rùžovitých tkánìmi rostlin. Jako pøíklad lze uvést pøípravek Bion, rùzné rostlinné extrakty,
regulátory rùstu aj. Tyto látky pùsobí nepøímo tím, že ovlivòují látkovou výmìnu v rostlinách. Aplikaci je pøitom nutné uskuteènit jednak nìkolik dnù pøed infekcí a jednak v urèitých odstupech opakovanì. Využití prognostického modelu pøipadá u této skupiny látek
právì tak málo v úvahu jako u antagonistù. Úèinnost bývá do 50 %,
avšak silnì kolísá.
Již dlouho jsou známou alternativou k Plantomycinu fungicidy, které
jsou úèinné rovnìž proti bakteriím. Jde o mìïnaté pøípravky a pøípravky, kde je úèinnou látkou mancozeb. Úèinnost bývá 40–60 %,
nedosahuje však úèinnosti Plantomycinu. Kromì toho nepøipadá napø.
u stolního ovoce aplikace mìïnatých pøípravkù v dobì kvìtu
v úvahu.
Nové výzkumy se zabývají možností využití bakteriofágù (na urèité bakterie specializované v pøírodì se vyskytující viry), které specificky infikují
právì pùvodce spály rùžovitých, hubí je a samy se pøitom dále množí. Je
snaha využít i látky produkované bakteriemi, které jsou úèinné proti jiným pøíbuzným bakteriím. Ovìøuje se rovnìž možnost využití metod genového inženýrství k vyvinutí nepatogenních, ale konkurenèních
bakterií. Všechny tyto nové možnosti nejsou zatím schopné využití
v praxi.
Obst und Gar ten, ', 2000, è. 5, s. 160–161
(FA )
Pøíèinou toho je napø. zvýšená náchylnost odrùd, zintenzivnìní pìstování brambor v kombinaci se závlahami, vylouèení prostøedkù na
ošetøení sadby se širokým spektrem úèinku a v neposlední øadì nedbalost ze strany výzkumu, poradenství a praxe oproti této potenciálnì nebezpeèné chorobì. Dodnes ještì nejsou známa žádná úèinná
ochranná opatøení v pøípadì pùdy již jednou infikované. Proto by
mìlo být zvýšené úsilí šlechtìní i výzkumu zamìøeno pøedevším na
rychlý vývoj trvalé a integrované strategie ochrany.
Pùvodce choroby
Poznatky
ze svìta
Prašnou strupovitost brambor zpùsobuje pùdní hlenka Spongospora
subterranea, která napadá mladé hlízy, koøeny a stolony. Známé jsou
pøedevším symptomy na hlízách. V puchýøcích (strupovitost) je možné pozorovat malé a vìtšinou hnìdé spory (prášek). Tìmi houba pøežívá v pùdì delší dobu (minimálnì 10 let). Slouží rovnìž k šíøení
choroby infikovanou sadbou nebo vlhkou pùdou.
Za vhodných podmínek pronikají z odpoèívajících výtrusù ven pohyblivé zoospory, které zajišují šíøení choroby v porostu. Biologickým nárokùm patogena odpovídají pøedevším nadmìrnì vlhké pùdy
a nízké teploty. Pùsobené škody se týkají zejména snížení kvality
nebo váhového úbytku sklizòového produktu, znehodnocení sadby
a ztrát na hmotnosti ve skladech. Pùvodce je také pøenašeèem moptop viru (PMTV). Na dužninì hlíz napadených tímto virem se objevují
nekrotické hnìdavé kroužky o prùmìru 1–5 centimetrù. Na lokalitì
napadené mop-top virem nelze dále brambory pìstovat. Všude tam,
kde se vyskytuje prašná strupovitost, existuje zároveò také nebezpeèí mop-top viru.
Aktuální opatøení k ochranì proti prašné strupovitosti
Zásada „zdravá sadba v neinfikované pùdì“, platná již pøi objevení
této choroby (Wallroth, 1842, v Nìmecku), je hlavní zásadou v ochranì
proti prašné strupovitosti i dnes.
Zdravá sadba
V oblastech ohrožených prašnou strupovitostí je bezpodmíneènì nutné
používat uznanou sadbu, provìøenou z hlediska napadení touto chorobou. Pøitom ovšem vzniká nebezpeèí zámìny se symptomy jiné choroby, jako napø. s ménì nebezpeènou obecnou strupovitostí (pùv. Streptomyces scabies). Doporuèuje se proto dùsledné omytí vzorkù hlíz.
Dùraz je rovnìž i nadále kladen na pravidelná školení odborníkù.
Švýcarská vysoká technická škola v Curychu (ETHZ) ve spolupráci
s ústavem pro Mezinárodní výzkum zahradnictví (HRI – Welesbourne, Velká Británie) a s firmou BIOREBA (Reinach, Švýcarsko) vyvinula vysoce citlivou protilátku k imunologické detekci pùvodce choroby. První slibné pokusy s testováním prací vody z loupaèky naznaèily cestu, která by mohla vést ke standardizaci metody. Její národní
i mezinárodní uznání je pøedpokladem pro úèinnou prevenci dalšího
šíøení tohoto fytopatogena..
Neinfikovaná pùda
Splnìní tohoto požadavku je stále obtížnìjší. V oblastech intenzivního pìstování brambor jsou pùdy vìtšinou již silnì zamoøené. Pokusy
ve støední èásti Švýcarska s biotestem vyvinutým ETHZ ukázaly, že
pøevážná èást pùdy – 75 % všech zkoumaných vzorkù – je infikována. Znaèné riziko, které nelze podceòovat, pøedstavují nìkteré odrùdy, u nichž se fytopatogen šíøí pøedevším infekcí koøenù a stolonù.
Pøestože zemìdìlec pøi sklizni nezjistí žádné významnìjší napadení
hlíz, vytváøí se v pùdì velké množství odpoèívajících výtrusù. Na
základì této skuteènosti se nyní pøi odrùdových zkouškách ve Švýcarsku pøihlíží také k hálkovitým naduøeninám koøenù a stolonù.
Všude tam, kde existuje podezøení na infekci, se musí pùda testovat.
Výše uvedený biotest poskytuje semikvantitativní výsledky. Na základì rychlejšího a ekonomicky výhodnìjšího imunologického testu
s vysoce citlivou protilátkou v kombinaci s jednoduchou pøípravou
vzorkù mohou být identifikovány støednì až silnì infikované pùdy
(tzn. pùdy s akutním rizikem napadení). Tato metoda je nadále zlepšována. Rozpracována je rovnìž výroba protilátky k detekci zoosporangií, která umožní zjednodušení biotestu. Chemická ochrana proti
pùvodci choroby je totiž znaènì obtížná. Ekologický, ekonomicky
zajímavý a zároveò úèinný fungicid na ochranu proti prašné strupovitosti nebyl dosud nalezen. Ve zvláštních pøípadech mohou být použity prostøedky s èásteèným úèinkem (Flusulfamid, Fluazinam).
Preventivní opatøení
Preventivní agrotechnická ochranná opatøení spoèívající ve vyvarování se nadmìrnì vlhkých pùd nebo dodržování správného osevního
postupu nejsou (zvláštì pøi silném zamoøení pùdy) postaèující, a to
proto, že spory fytopatogena mohou v pùdì pøežívat minimálnì 5–10
let.
Rezistence
Jako dlouhodobì úèinné se ukazuje pouze použití rezistentních odrùd brambor. V mezinárodním šlechtìní se však bohužel ještì nepøihlíží k rezistenci k prašné strupovitosti, s výjimkou Neuseelandu.
Souèasná situace je znepokojující: ze švýcarského sortimentu je jedna tøetina odrùd vysoce náchylných. Tyto odrùdy se pìstují pøibližnì na 45 % bramboráøských ploch a pokrývají z více než 90 % celkovou potøebu brambor pro výrobu lupínkù.
Strategie ochrany v budoucnosti
Poznatky
ze svìta
Nejen indukovaná
rezistence,
ale i indukovaná
náchylnost
Po j e m i n d u ko v a n á ( r e s p .
získaná) resistence je mezi
odborníky již pojem bìžnì
známý. Rozumí se jím vzestup
hladiny
rezistence
(resp. pokles hladiny náchylnosti) rostliny jako
dùsledek urèitého vnìjšího
podnìtu.
Dosavadní poznatky ukazují, že trvalý úspìch v ochranì proti prašné strupovitosti mùže zaruèit pouze integrovaná strategie. Je zapotøebí standardizovaný, mezinárodnì uznaný pøedpis pro certifikaci
sadby a stanovení odrùdové rezistence, pokud jde o napadení hlíz,
koøenù a stolonù brambor. Pro rychlou pøedbìžnou selekci ménì
náchylných odrùd byla na ETHZ vyvinuta laboratorní testovací metoda, kterou je možné aplikovat pøi výbìru odrùd a v šlechtìní. Pro
následné poradenství jsou k odhadu rizika napadení pøi daném zamoøení pùdy nutné spolehlivé informace. Velmi dùležité je šlechtìní
nových vysoce rezistentních odrùd nebo pøenos genu rezistence do
stávajících odrùd. Vìdomosti o mechanismu rezistence však chybìjí.
Není rovnìž známa reakce rezistentních odrùd na rozdílných stanovištích stejnì jako existence rozdílných ras pùvodce.
Budoucí strategie ochrany má spoèívat na dvou pilíøích:
w dùsledné zamezení dalšímu šíøení pùvodce prašné strupovitosti,
w cílený vývoj rezistence s ohledem na stanovištì.
Za úèelem podpory spolupráce v Evropì se v létì ve Skotsku poprvé
konal semináø, zamìøený na problematiku prašné strupovitosti.
Výzkumní pracovníci mají nyní pøed sebou dùležitý cíl – zamìøit své úsilí
na vývoj integrované a trvalé strategie ochrany.
Kar toffelbau, #, 2000, è. 7, s. 300–301
(DK)
Tzv. induktorem, který v rostlinì uvádí v èinnost obranný mechanismus, mùže být jiný patogen, ale i nepatogenní organismus, popø.
jen urèitá chemická látky nebo i jen jiný vnìjší podnìt (napø. stresový èinitel abiotického pùvodu). Jedním z prvních známých a stále
nejèastìji používaných induktorù je kyselina salicylová, která se
v pomìrnì obsáhlé literatuøe uvádí jako signální molekula v procesu
získané (indukované) systémové rezistence rostlin pøedevším vùèi
virovým infekcím. V pokusech na rostlinì Chenopodium amaranticolor, která se bìžnì používá jako testovací rostlina ve virologii, bylo
zjištìno, že za urèitých podmínek mùže kyselina salicylová infiltrovaná do rostliny indukovat nejen zvýšenou odolnost, ale i zvýšenou
náchylnost vùèi viru nekrózy tabáku (tobacco necrosis virus – TNV).
Infiltrací kyseliny salicylové do horních listù 6 dnù pøed infekcí virem se zvýšila koncentrace viru v tìchto listech o 57 až 72 % ve
srovnání s rostlinou bez infiltrace kyseliny salicylové. Jestliže byla
kyseliny salicylová infiltrována do spodních listù a až po infekci TNV,
byla v horních listech zaznamenána indukovaná rezistence, která se
projevila redukcí koncentrace viru o 46 %. Když byla do spodních
listù infiltrována kyselina salicylová bezprostøednì po inokulaci TMV,
nebyl zjištìn žádný vliv na koncentraci viru v horních listech, ale
jestliže došlo k infiltraci 24 hodin pøed inokulací, došlo k indukované náchylnosti, která se projevila zvýšením koncentrace viru
o 132 % ve srovnání s kontrolními rostlinami a o 412 % ve srovnání
s rostlinami, u kterých byly TNV napøed inokulovány spodní listy.
Kromì toho byl obsah kyseliny salicylové v horních listech rostlin
inokulovaných na spodních listech pøibližnì shodný jako u neinfikovaných kontrolních rostlin. Tyto výsledky ukazují, že kyselina salicylová za urèitých podmínek indukuje zvýšenou náchylnost. Za tento jev odpovídá nejen odlišná formace specifických antivirových faktorù, ale i stimulovaná produkce urèitého metabolitu (resp. metabolitù), který potlaèuje obranný mechanismus rostlinných bunìk. Uve-
dené výsledky však nevyluèují, že kyselina salicylová mùže indukovat pouze rezistenci v kombinaci virus mozaiky tabáku (tobacco
mosaic virus - TMV) x tabák, která je ve vìtšinì jiných odborných
prací zkoušena a hodnocena.
P h y t o p a t h o l . M e d i t e r r, 2 0 0 0 , è . 3 8 , s 1 5 9 – 1 6 3
Hor mon – marker pro
zjišování stresu
z nemoci
Vìdci americké výzkumné
organizace
Agricultural
Research Service (ARS) ve
spolupráci s organizací National Institutes of Health
zjistili, že nedávno objevený hormon by mohl pùsobit jako indikátor stresu
z nemoci u hospodáøských
zvíøat.
Poznatky
ze svìta
Tento hormon – marker by mohl usnadnit zabránìní kontaminaci
masa v procesu jeho zpracování, a tím ušetøit chovatelùm náklady.
Podle pracovníka výzkumu ARS se jeví, že zvýšení hladiny tohoto
hormonu adrenomedullinu (AM) souvisí s urèitými formami infekce
u skotu, koz, prasat a ovcí. AM je pøirozenì se vyskytující aminokyselinový peptidový hormon vznikající v mnoha tkáních, vèetnì døenì
nadledvinek, plic, ledvin a srdce a zúèastòuje se mnoha fyziologických a patologických procesù. Napøíklad v pokusech ARS mìla telata trpící vnitøními parazity více AM ve tkáni pankreasu a krvi než
telata zdravá. Jak dlouhodobé parazitární infekce s mírným prùbìhem, tak i infekce s intenzivním prùbìhem mohou vyprovokovat zvýšení hladiny AM. Výzkumníci se domnívají, že je možné využívat zjištìné hladiny AM k identifikaci pøítomnosti i jiných stresù (kromì
infekce), jako napø. metabolické poruchy. To však vyžaduje další výzkum. V souèasnosti zpracovatelé masa identifikují problematické
poražené kusy na základì vizuální inspekce, a pak je podrobují mikrobiálnímu testování. V budoucnosti by chovatelé mohli využívat
rychlý screeningový test abnormální zvýšené hladiny AM jako biomarkeru na zjištìní stresu z nemoci, který by identifikoval problematická zvíøata nevhodná pro zpracování masa pøed jejich dodáním
na trh. Monitoring hladiny AM mùže také poskytnout chovatelùm
pøíležitost pomoci nemocným zvíøatùm zotavení se z nemoci a uèinit
je vhodnými pro zpracování.
Feedstuffs, % , 2000, è. 37, s. 17
Péèe o berany
pøed pøipouštìním
(JaRo)
( Vo )
Kondice beranù pøed pøipouštìním má pro chovatele ovcí zásadní
význam. Odbornice na chov ovcí pøi MLC doporuèuje následující:
• Provést výbìr beranù 6–8 týdnù pøed pøipouštìním podle kondice.
Jestliže jsou berani chovaní celou zimu ve výbìhu s malým množstvím krmiva, je potøeba zajistit v tomto období dostatek krmiva,
pøípadnì i koncentrovaného. Aplikace koncentrovaného krmiva však
vyžaduje kontrolu hladiny mìdi; nemají se užívat krmné smìsi pro
skot, protože mají vysokou hladinu mìdi.
• Zkontrolovat zuby– správný chrup je dùležitý pro dobrý pøíjem
odpovídajícího množství krmiva.
• Prsty na nohou– kontrola konèetin je dùležitá z dùvodu výskytu
pododermatitis (zánìt škáry). Doporuèuje se koupel v síranu zineènatém.
• Varlata – berani mají mít pevná, stejnì velká varlata. Dùležitá je
kontrola penisu a pøedkožky z dùvodù možné infekce nebo poranìní
pøi støiži.
• Léèbu infekce antibiotiky realizovat opatrnì, protože nìkterá antibiotika mohou ovlivnit plodnost (napø. injekèní aplikace teramycinu
ovlivòuje plodnost beranù, zatímco sprejování tohoto antibiotika
nemá vliv na plodnost).
• Zkontrolovat plodnost beranù a hladinu minerálních látek krevním testem. Napøíklad nedostatek selenu mùže zpùsobit menší motilitu spermií a tak nepøíznivì ovlivnit plodnost.
Plodnost beranù mùže být ovlivnìna i stadiem mìsíce. Jestliže se
datum pøipouštìní kryje s úplòkem, mohou být berani nìkolik prvních týdnù do jisté míry neaktivní.
Pro zkrácení období porodù pøirozeným zpùsobem doporuèuje odbornice použít berany – prubíøe, kteøí se pøivádìjí do stáda ovcí 11–12
dní pøed plemenným beranem; je pravdìpodobné, že ovce budou ovulovat v dobì pøíchodu berana. Ovce nížinného typu mají být pøi pøipouštìní v kondici ohodnocené 3 body, a ovce horského typu mají
mít kondici ohodnocenou polovièním poètem bodù.
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 4 0
(Sch)
!
Vakcíny proti svrabu
ovcí
Vývoj vakcín proti ovèímu
svrabu a øešení otázky rezistence vùèi antihelmintikùm jsou hlavním zamìøením výzkumného ústavu
v M o r e d u n u ( V. B r i t á n i e ) .
Pracovníci ústavu pøedpokládají, že vakcína proti
svrabu bude vyvinutá bìhem pìti let.
Poznatky
ze svìta
Svrab je závažným problémem jak z hlediska welfare, tak i z hlediska ekonomických ztrát. Onemocnìním se snižuje kvalita rouna
a kùže a napadené ovce mohou vykazovat až 30% ztrátu hmotnosti.
Problémem je i snížené procento oplození pøi využívání infikovaných
beranù s poškozením šourku.
Svrab ovcí zpùsobuje roztoè Psoroptes ovis, který vyvolává u infikovaných ovcí alergické kožní reakce. Tekutina obsahující proteiny
a lipidy uniká z kožních bunìk ovcí na povrch kùže a je potravou
pro roztoèe.
Dospìlí roztoèi se líhnou z vajíèek bìhem 14 dní. Samièka roztoèe
mùže žít na ovci okolo 50 dnù a bìhem této doby naklade asi 90
vajíèek. Infekce se šíøí kontaktem mezi ovcemi a nepøímo z rouna
nebo z místa støihání.
Likvidace svrabu je stálým problémem. Chemické látky užívané pro
dezinfekèní koupele byly staženy z trhu vzhledem k vysoké toxicitì
a riziku pro lidi. Navíc se v poslední dobì zvyšuje obava konzumentù
z reziduí v živoèišných produktech. Vùèi nìkterým užívaným dezinfekèním prostøedkùm byla ve V. Británii zjištìna rezistence.
Z dùvodù toxicity a stoupající rezistence vùèi užívaným chemickým
látkám se ve svìtì hledají alternativní postupy. Zkoušela se aplikace
hub, geneticky modifikovaných bakterií, toxických pro roztoèe, šlechtìní zvíøat na rezistenci vùèi infekci a aplikace vakcín. Podle dosavadních výsledkù se jako perspektivní ukazují vakcíny.
Vìdci z ústavu v Moredunu ve spolupráci s pracovníky z univerzity
v Edinburghu a z veterinární laboratoøe Weybridge zjistili, že u infikovaných ovcí vzniká imunitní reakce vùèi roztoèùm. Soustøedili se
na protilátky nazývané IGE, uvolòované pøi hypersenzitivních reakcích. Vysoká hladina tìchto látek byla zjištìna u imunních ovcí.
Proteiny vyluèované samotnými roztoèi byly zkoumány a pokusnì
aplikovány ovcím. Zjistilo se, že rozpustné proteiny extrahované
z roztoèù a injikované ovcím výraznì zlepšily schopnost zvíøat odolávat následné infekci.
Odborníci považují tento poznatek za poèátek programu likvidace
svrabu ovcí a pøedpokládají, že identifikované ochranné proteiny
budou ve velkých množstvích vyrábìny pomocí virù.
Fa r m e r s We e k l y, ! , 2 0 0 0 , è . 2 8 , s . 4 6 – 4 7
Alter nativy vùèi
antihelmintikùm
Po s l e d n í p r ù z ku m v e s ko t ských stádech ukázal, že
65 % ovcí je rezistentních
vùèi antihelmintiku benzimidazolu.
(Sch)
Hlavní parazitolog z výzkumného ústavu v Moredunu uvedl, že pøi
podobném prùzkumu provedeném ve Skotsku na poèátku 90. let bylo
zjištìno 24 % rezistentních zvíøat.
Souèasnì se stoupající rezistencí stoupá i zájem veøejnosti o užití
chemických látek v živoèišné výrobì. Podle odborníkù se øízení chovu v budoucnosti zdokonalí natolik, že se podstatnì sníží závislost
na chemických látkách.
Stoupající rezistence zvíøat vùèi antihelmintikùm a tlak veøejnosti
vedou ke hledání alternativních postupù likvidace hlístovcù, kteøí
u napadených ovcí snižují pøíjem krmiva a jeho využití až o 40 %.
Zatím používané postupy jsou zamìøeny na snižování poètu larev
èervù na pastvinách využitím smíšené pastvy nebo pøesouváním ovcí
na nezamoøené pozemky a na využití chemických látek.
Z Austrálie a Dánska informují o alternativním postupu vùèi chemickým látkám a sice o aplikaci houbových predátorù do krmných
dávek založených na jeèmeni.
Ve výkalech takto krmených ovcí se sledují mrtvé larvy èervù a kontaminace pastvin je nižší. Zatím se hledá vhodný aplikaèní systém.
Další alternativou je vakcinace a šlechtìní zvíøat na rezistenci vùèi
hlístovcùm. Podle zkušeností z ústavu v Moredunu jehòata vakcinovaná proti Haemonchus contortus vyluèovala o 95 % ménì vajíèek
než nevakcinovaná jehòata. Ukazuje se, že vakcinace nejen snižuje
kontaminaci pastvin, ale i zatížení støeva zvíøat èervy.
Pøed plošnou vakcinací ovcí proti hlístovcùm je potøeba nalézt možnost výroby vakcinaèní látky v dostateèném množství na komerèní
bázi a zohlednit skuteènost, že na každý druh èervù bude potøebná
zvláštní vakcína.
Aplikace selekèních programù zamìøených na rezistenci zvíøat vùèi
èervùm pøinesla po selekci provádìné v 5 generacích snížení infekce
o 35 %. Také pøi užití selekce zùstává mnoho nevyøešených otázek.
"
Napø. v Austrálii zjistili u rezistentnìjších zvíøat vìtší rychlost rùstu a na N. Zélandì u ovcí šlechtìných na rezistenci tendenci k prùjmùm, ke zhoršené kondici a poškození rouna.
Fa r m e r s We e k l y, ! , 2 0 0 0 , è . 2 8 , s . 4 6
Strategie boje proti
PMWS ve Velké Británii
V anglických chovech prasat se objevily dvì nové záhadné nemoci. Zatím není
ani známo co zpùsobuje
PMWS – jednu ze dvou nových nemocí prasat ve Velké Británii, ani speciální
léèba.
Poznatky
ze svìta
Mykotoxiny a postupy
detoxikace
M y ko t o x i n y,
s e ku n d á r n í
metabolity hub, jsou støedem zájmu odborníkù po
c e l é m s v ì t ì . Po d l e o d h a d u
FAO je 25 % svìtových zásob obilovin kontaminován o m y ko t o x i n y.
(Sch)
Plemenáøská spoleènost Newsham ve spolupráci s veterinárním poradcem navrhla detailní strategii pro boj s touto nemocí. Strategie
zahrnuje bio-ochranu (obnova stáda, vnìjší rizika a opatøení na farmách) a kontrolu (snižování stresù prostøedí a kontrolování existujících infekcí).
Onemocnìní je charakterizované vysokými teplotami, prùjmy a skvrnitostí kùže prasat. Zpùsobuje velké ztráty hmotnosti a mortalitu
v dùsledku selhání ledvin.
Úhyny se sledují pøibližnì tøi týdny po zaèátku infekce a mortalita
mùže být více než 30%. Infekce vzniká vìtšinou u selat pøed odstavem.
Podle zástupce spoleènosti Newsham je šíøení nemoci spojeno s pohybem infikovaných zvíøat a infikovaných prostøedkù (vozidel).
Odborníci doporuèují nakupovat prasata pro obnovu stáda od spoleèností, které realizují program pro zajištìní dobrého zdraví a pro
kontrolu kvality, v jejichž chovech se nevyskytuje PMWS a další klinická onemocnìní. Zdùrazòují význam aklimatizace prasnièek a mladých kancù pøed pøipouštìním. Jako dùležitá opatøení pro prevenci
a likvidaci nemoce uvádìjí:
• minimalizaci návštìv pøi dodávce a rozvážení krmiv,
• vychytání ptákù,
• zajištìní van na koupání nohou,
• dùkladnou dezinfekci pøípravkem Virkon S; dezinfekci všech pøepravních zaøízení pro selata a odstávèata po každé várce,
• oddìlení „èistého“ a „špinavého“ personálu a vybavení,
• sprchování pøi každé zmìnì obleèení,
• úèinnou likvidaci hlodavcù.
Dùležité je také snižování stresù z prostøedí, nemíchání zvíøat pocházejících od rùzných prasnic a z rùzných zdrojù, rùzného vìku
a z rùzných skupin.
Doporuèuje se vìnovat pozornost ventilaci a prùbìžnì kontrolovat
ventilaèní systém a aplikovat odstav ve 24–28 dnech.
Jako hlavní opatøení uvádìjí minimální pøesun potenciálnì infikovaných prasat z oblasti, kde se nemoc bìžnì vyskytuje (východní
Anglie) a minimální pøevážení selat mezi oblastmi.
Pig Farming, "&, 2000, è. 8, s. 18–19
(Sch)
Mykotoxiny se vyskytují v zemìdìlských výrobcích obvykle ve stopových množstvích, v koncentracích od nanogramu až po mikrogram
v gramu produktu.
V oblasti mykotoxinù probíhal v posledních 40 letech intenzivní
výzkum. První skupina mykotoxinù – aflatoxiny – byla izolovaná
a popsaná v roce 1961. Ochratoxiny jsou další skupinou mykotoxinù, popsanou v roce 1965.
Pøestože akutní intoxikace mají výrazný prùbìh a mohou mít ekonomicky závažné následky, tvoøí jen malou èást biologických a ekonomických problémù zpùsobovaných mykotoxiny. Intoxikace jsou vìtšinou zpùsobované nižšími hladinami mykotoxinù, mají obvykle chronický prùbìh a vyvolávají snížení užitkovosti a poruchu imunitního
systému zvíøat.
Houby produkují mykotoxiny v rostinách ještì na poli (polní toxiny
– fusariové toxiny) nebo pøi skladování (skladové toxiny – aflatoxiny,
ochratoxiny), pøípadnì v obou fázích.
Pøítomnost mykotoxinù v plodinách nebo v krmivech závisí na moha
faktorech, jako jsou klimatické podmínky, typ plodin, citlivost plodin, typ houby, poškození hmyzem nebo mechanicky, užití fungicidù
pøi sklizni, podmínky skladování a následné manipulace.
Odborníci dìlí mykotoxiny podle relativní významnosti ve svìtì na:
• Aflatoxiny (hepatotoxin)
• Ochratoxiny (nephrotoxin)
• Trichothecenes (dermatotoxin)
• Zearalenone (estrogen)
#
• Deoxinivalenol (dermatotoxin).
Aflatoxiny
Poznatky
ze svìta
Aflatoxiny tvoøí skupinu mimoøádnì toxických látek produkovaných
hlavnì houbami Aspergillus flavus a A. parasiticus. Tyto houby se
nacházejí po celém svìtì ve vzduchu, v pùdì a zamoøují jak živé, tak
mrtvé rostliny a zvíøata. Výskyt aflatoxinù v potravinách a krmivech je vysoký v tropických a subtropických oblastech, kde je horké
a vlhké podnebí optimální pro rùst hub.
Hrách, bavlník, kukuøice a rýže patøí k plodinám, které jsou nejcitlivìjší vùèi zamoøení plísnìmi produkujícími aflatoxin. Aflatoxiny
vykazují znaèné rozšíøení a zpùsobují velké ekonomické ztráty
v živoèišné výrobì. Napø. v roce 1986 dosahovaly 140 mil. USD
v dùsledku snížené hmotnosti u brojlerù konzumujících kontaminované krmivo.
Pro koncentraci aflatoxinù byla vypracovaná pøísná naøízení stanovující maximální hladinu v krmivech a potravinách. Napø. v USA
platí pro kukuøici maximální hladina 20 µg . kg–1 u potravin a krmiv
pro dojnice, 100 µg . kg –1 u krmiv pro drùbež, 200 µg . kg –1
u krmiv pro výkrm prasat a 300 µg . kg–1 u krmiv pro výkrm skotu.
V EU je od ledna 1999 obecnì platná maximální hladina aflatoxinù
v zemìdìlských výrobcích 4 µg . kg–1 a u aflatoxinu B 1 2 µg . kg–1.
Ochratoxiny
Ochratoxiny jsou významné toxiny vyskytující se pøi skladování
surovin v mírných oblastech. V tropických a subtropických oblastech je ochratoxin A produkován hlavnì plísnìmi Aspergillus, zatímco v mírných oblastech je produkován plísnìmi Penicillium, pøedevším P. viridicatum. Tato plíseò vyrábí ochratoxin A (OA) pøi teplotì
4 °C a minimální vlhkosti pšenice 18,5 %. Ochratoxin A je obsažen
hlavnì v obilovinách a produktech z obilovin. V Nìmecku a ve Švédsku bylo identifikováno urèité množství OA v náhodnì získaných
vzorcích lidského mléka. V Dánsku probìhl nedávno rozsáhlý prùzkum 1 431 vzorkù pšenice, jeèmene, žita, ovsa a otrub. Zjistilo se,
že 40 % vzorkù bylo kontaminováno OA. Ze sledovaných vzorkù vykazovaly otruby vyšší kontaminaci než zrno obilovin. Výsledky jsou
v souladu s poznáním, že vedlejší obilní produkty, speciálnì otruby,
obvykle vykazují obecnì vyšší hladinu mykotoxinù než celé zrno
obilovin.
Produkce OA v obilovinách se konstatuje hlavnì po sklizni ještì pøed
snížením aktivity vody sušením. Nejvýznamnìjším zpùsobem ochrany proti OA je zabránit poèáteènímu rùstu plísní a produkci OA.
Ochratoxin A je vysoce karcinogenní toxin a intoxikace se uvádí již
pøi koncentracích 0,2–0,3 mg . kg –1 u kuøat a prasat. Pøežvýkavci
jsou vùèi tomuto toxinu, vzhledem k jeho mikrobiálnímu rozkladu
v pøedžaludcích, ménì citliví. Svìtová zdravotnická organizace navrhla v roce 1991 obecnì platný maximální limit pro ochratoxin
5 µ . kg–1 u obilovin a obilních produktù. Toto množství bylo bìhem
doby v nìkterých zemích, vèetnì Dánska a Švédska, stanoveno jako
oficiální maximální limit toxinu pro potraviny a krmiva.
Fusariové mykotoxiny
DON (trichothecene mykotoxin) byl zjištìn ve všech obilovinách, ale
pšenice se uvádí jako hlavní napadaná obilovina. Hlavním pøíznakem obsahu toxinu je zvíøaty odmítané krmivo s koncentrací vyšší
než 0,7 mg DON . kg –1; zvracení se sleduje zøídka. Nejcitlivìjším
druhem vùèi tomuto toxinu jsou prasata, u nichž se mohou toxické
úèinky projevit již pøi hladinì 0,25 mg . kg–1 krmiva. Podle platné
smìrnice CVM (Centre of Veterinary Medicine pøi FDA v USA) je maximální povolená hladina 4 mg . kg–1 krmiva aplikovaného v množství
10 % z krmné dávky pro prasata nebo domácí miláèky a v množství
50 % z krmné dávky pro ostatní zvíøata.
Zearalenon
Tento mykotoxin, obsažený hlavnì v kukuøici, má estrogenní úèinek a zpùsobuje u prasat reprodukèní problémy již pøi dietetické
koncentraci 1 mg . kg –1; nepøíznivé vlivy na reprodukci prasat neby-
$
ly zjištìny pøi koncentraci 60 µ toxinu na kg živé hmotnosti a den.
CVM nestanovilo v krmivech, na rozdíl od DON, maximální povolenou hladinu zearalenonu.
Fumonisiny
Fumonisiny jsou poslední objevená skupina mykotoxinù (v roce 1988
v Jižní Africe). Fumonisiny produkuje Fusarium moniliforme a F.
proliferatum; toxiny se vyskytují speciálnì v kukuøici a kukuøièných výrobcích. Nejvíc toxický je fumonisin B 1 vùèi nìmuž jsou nejcitlivìjší konì. Fumonisin vyvolává leukoencefalomalacii koní a plicní
edém u prasat. V souèasnosti se tato skupina mykotoxinù intenzivnì zkoumá hlavnì v USA.
Další mykotoxiny, které mohou mít lokální význam, jsou alternariové toxiny produkované houbami druhu Alternaria, které jsou pøíèinou posklizòového hnití ovoce a zeleniny a alkaloidy palièkovice
nachové.
Pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny
Poznatky
ze svìta
Ve výživì zvíøat mohou hrát urèitou roli i pøirozenì se vyskytující
rostlinné toxiny (antinutrièní látky). K tìmto toxinùm, které nejsou
produkovány plísnìmi patøí:
– glukosinoláty a kyselina eruková, obsažené hlavnì v øepkovém
šrotu a šrotu z krambe,
– gosypol – polyfenolová látka pøítomná v urèitých bavlníkových
semenech, hlavnì rodu Gossypium,
– alkaloidy lupin; novìjší variety lupiny sladké obvykle obsahují ménì
než 0,03 % z celkových alkaloidù.
Detoxikace
Souèasný stav
ve výskytu BSE (Izrael
a západní Evropa)
BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) byla poprvé diagnostikovaná ve
Velké Británii v roce 1986
a až do konce roku 1999
byla zjištìna u 179 256
kusù skotu.
Vzhledem k tomu, že toxické hladiny mnoha mykotoxinù vznikají
èasto jen za urèitých vnìjších podmínek, je potøeba zabránit rùstu
hub a produkci mykotoxinù
Pro inaktivaci toxinù v krmivu se zkoušela øada strategií jako je
fyzikální separace, tepelná inaktivace, ozaøování, mikrobiální rozklad a aplikace rùzných chemických látek (kyseliny, bisulfáty, oxidaèní èinidla, plyny a také silážování). Ukázalo se, že je vìtšina postupù, kromì amonizace, neúèinná, nákladná nebo potenciálnì nebezpeèná. Ani na postup amonizace však není jednotný názor. Podle
odborníkù nejsou zatím dostupné bezpeèné a nákladovì úèinné postupy pro detoxikaci mykotoxiny kontaminovaných krmiv.
K testovaným postupùm pro redukci absorpce mykotoxinù z trávicího traktu patøí pøídavek sorpèního materiálu do krmné dávky. Zkoušela se aplikace živoèišného uhlí, zeolitù, bentonitu, jílù a cholestyraminu. I pøes urèité kladné úèinky, dokumentované v odborných
pramenech, není názor na užití tìchto látek jednotný.
Vzhledem k tomu, že se mykotoxiny liší ve struktuøe a fyzikálních
vlastnostech, není možné vypracovat jednotný postup na jejich likvidaci. Dále je potøeba zohlednit komplexnost krmiv pro zvíøata
a možnost zámìny jednotlivých složek a skuteènost, že využití nìkterých základních živin mùže být urèitými sorpèními èinidly nepøíznivì ovlivnìno.
Odborníci v závìru doporuèují jako prvotní opatøení zamezit rùstu
plísní a dále snížit úèinek mykotoxinù vytváøením smìsí z krmiv
tak, aby koneèná koncentrace specifického mykotoxinu byla pod kritickou hodnotou a zkrmovat smìsi s urèitými mykotoxiny zvíøatùm,
která nejsou vùèi tìmto toxinùm citlivá (napø. krmiva kontaminovaná ochratoxinem nebo deoxinivalenolem zkrmovat pøežvýkavcùm
a ne monogastrickým zvíøatùm).
F e e d Te c h , " , 2 0 0 0 , è . 5 / 6 , s . 4 4 – 4 6
(Sch)
BSE patøí do skupiny pøenosných spongiformních encefalopatií, které se vyskytují i u lidí jako Creutzfeldt-Jacobova nemoc (CJD), Gerstmann-Straussler syndrom (GSS) a Kuru and Fatal Familiar Insomnia, u ovcí jako klusavka (scrapie), u norkù jako mink transmissible
encephalopathy a dále u koèkovitých, jelenovitých a dalších divoce
žijících zvíøat.
%
Poznatky
ze svìta
Epidemiologické studie z V. Británie ukázaly, že BSE u skotu byla
vyvolaná krmivem (masokostní mouèkou) kontaminovaným podobným èinidlem, jako je èinidlo, které vyvolává skrapii u ovcí.
Na základì prùzkumu provedeného v roce 1988 se jako nejpravdìpodobnìjší pøíèina vzniku BSE uvádí zmìna v procesu výroby masokostní mouèky pro krmení skotu. Zmìnu ve výrobì pøedstavuje ukonèené užívání uhlovodíkového rozpouštìdla nebo páry pro extrakci
loje ze zbytkù používaných pro výrobu masokostní mouèky. Je možné, že zmìna v postupu zpùsobuje, že pøi zpracování jateèných tìl
ovcí zùstává èinný faktor pro skrapii a dostává se do koneèného
produktu, který infikuje skot a ostatní zvíøata, jako jsou domácí
koèky a kopytníci.
Jako další pøíèina vzniku BSE se uvádí využití jateèných tìl nebo
orgánù skotu, u nìhož se nepoznalo onemocnìní BSE, pro výrobu
masokostní mouèky. Tato teorie je založena na stejné zmìnì pøi tavení loje, jako byla uvedena výše.
Zpráva z Izraele pøináší výsledky tøíletého sledování výskytu BSE
v Izraeli, na jehož základì byl Izrael uznán za zemi bez výskytu BSE.
V Izraeli se dodržuje tento postup ochrany pøed zavleèením BSE:
w Od prosince r. 1988 platí zákaz importu masokostní mouèky
z pøežvýkavcù z V. Británie. Minimálnì 5 let ještì pøed tímto zákazem nebyla do Izraele dovezena žádná masokostní mouèka pøežvýkavcù z V. Británie.
w Od èervence 1990 je platný zákaz importu masokostní mouèky savcù ze všech zemí.
w Od srpna 1996 platí státní naøízení zakazující krmení všech hospodáøských zvíøat, vèetnì drùbeže a ryb, masokostní mouèku ze savcù; místní zpracovatelské podniky nevyužívají odpady savcù.
V Izraeli nebyl zjištìn výskyt BSE ani u domácích ani importovaných zvíøat. Skrapie byla poprvé stanovena v roce 1993 na 4 ovèích
farmách v jednom okrese. Všechna ètyøi stáda byla zlikvidovaná.
Poslední pøípad skrapie byl zaznamenán v prosinci 1996. V rámci
prevence se provádí rozsáhlé monitorování národního stáda. Skot
v Izraeli je povinnì oznaèován ušními visaèkami a pøi monitorování
a pohybu (pøesunu) zvíøat se individuálnì ovìøuje totožnost. V Izraeli
se realizuje úèinný a nepøetržitý systém kontroly a monitorování
BSE.
Onemocnìní BSE je mimoøádnì významné v souvislosti s vazbou
mezi BSE a novou variantou CJD. Do 31. prosince 1999 byly ve
V. Británii diagnostikovány 52, ve Francii 2 a v Irsku 1 pøípad nové
varianty CJD.
Pøípady BSE byly diagnostikovány u skotu importovaného z V. Británie v tìchto zemích:
Kanada 1 pøípad (11/93); Dánsko 1 pøípad (7/92); Falklandy 1 pøípad
(1989); Nìmecko 6 pøípadù (1 v roce 1992, 3 v roce 1994 a 2 v roce
1997), Itálie 2 pøípady (10/94), Oman 2 pøípady v roce 1998. Endemický výskyt BSE byl zjištìn u domácího skotu v nìkolika evropských zemích, jako je Švýcarsko 333, Irsko 442, Portugalsko 367,
Francie 80, Nizozemí 6, Belgie 10, Lucembursko 1, Lichtenštejnsko 2.
Ve V. Británii se sleduje pokles poètu pøípadù BSE.
I s r a e l J . v e t e r. M e d . , # # , 2 0 0 0 , è . 2 , s . 5 5 – 5 7
„Bioèipy “ jako nástroje
ke zneškodòování
patogenù
(Sch)
Výzkumníci z u niverzity v Purdue, USA spojili biologické proteiny
s poèítaèovými èipy, tím vytvoøili „bioèipy“, které by mohly být slouèeny do nástroje, který by mohl levnì a úèinnì detekovat buòky nemoci, mikroby a škodlivé nebo terapeutické chemikálie. Tento nástroj by mohl pomoci lékaøùm urèit diagnózu nemoci, rozpoznat biologické nebo chemické útoky a zpracovatelùm jateèných zvíøat detekovat škodlivé patogeny v masných výrobcích. Také významnì by
mohl zkrátit dobu detekce patogenù na nìkolik minut místo døívìjších 5–7 dní, které byly potøeba ke kultivaci, testování a potvrzení
pøítomnosti patogenù. Tento koncept je jako klíè a zámek – biologické proteiny se vážou na bunìèné stìny zvláštních bakterií, takže
jsou bioèipovým nástrojem s protilátkovými proteiny, které se vážou
napø. na bakterii Listeria monocytogenes, která pronikla vzorkem
masa. Tyto proteiny by se mìly pøipojit na tyto patogeny nebo je
&
uzamknout, a vyslat elektronický signál ke ètecímu zaøízení, které
by mìlo potvrdit pøítomnost patogenù. Univerzita v Purdue zažádala
o patent pro bioèip, ten by mìla schválit organizace Food and Drug
Administration pro využití ve zpracování potravin. První týmový
projekt v Purdue bude vyvíjení bioèipového nástroje k detekci Listeria monocytogenes. Výzkum bude uskuteèòován nejdøíve na univerzitì a možná za pár let bude pokraèovat v komerèním prostøedí
v podniku na zpracování masa. Tým se zamìøuje na Listerii monocytogenes kvùli zhoubnosti této bakterie a z povìøení vlády, aby výskyt Listerie byl redukován na polovinu za pìt let. Tato bakterie se
obvykle vyskytuje v mnoha potravinách, roste dokonce v lednièkách
a odolává jak zahøívání, tak vysokým teplotám. V USA onemocní
tímto patogenem každým rokem 2 500 lidí a jedna z pìti obìtí umírá
(pøi epidemii Listerie v roce 1998 onemocnìlo více než 100 a zemøelo
15 osob).
Feedstuffs, % , 2000, è. 38, s. 30, 31
Zánìt dìlohy krav
Zánìt dìlohy – metritida,
zdravotní problém èerstvì
o t e l e n ý c h k r a v, m ù ž e b ý t
spuštìn øetìzovou reakcí
jiných zdravotních problémù krav po otelení.
Poznatky
ze svìta
( Vo )
Chovatelé by nemìli dopustit, aby tato situace mezi jejich kravami
nastala. Tím, že porozumí tomu, jak k metritidì dochází, mohou zabránit jejímu vzniku. Pøitom mohou využívat doporuèení, které poskytli ameriètí veterináøi rùzných organizací státù Colorado, Idaho
a Iowa.
Jak k metritidì dochází?
K metritidì dochází, když bakterie proniknou do dìložního epitelu
a zpùsobí zánìt dìložní stìny. Zadržená placenta se èasto mùže chovat jako knot, který vnáší bakterie do dìlohy a metritida je právì
proto èasto považována za následek zadržené placenty. Mimo ní mohou pøispívat k zvýšenému výskytu metritidy jiné problémy èerstvì
otelených krav, jako napø. mléèná horeèka, obtížný porod – dystocie
a ketóza. Kráva s tøikrát vìtší pravdìpodobností dostane metritidu,
jestliže má mléènou horeèku, posun slezu, ketózu nebo má potíže
s telením. A proto by chovatel mìl sledovat krávu od otelení do období stání nasucho, aby mohl zabránit výskytu tìchto problémù a tím
zabránit i vzniku metritidy.
Krmení krav stojících nasucho
Když se kráva otelí v dobì, kdy její tìlesná kondice dosahuje bodové
hodnoty 4,0 nebo i víc (podle pìtibodové stupnice), bude mít pravdìpodobnì více problémù než kráva, která se otelí pøi optimální tìlesné
kondici v bodové hodnotì okolo 3,25 až 3,75. K dystocii, která vyžaduje pomoc pøi porodu, dochází èasto u krav, které jsou v až pøíliš
dobré kondici. Dystocie mùže vést k vyššímu výskytu zadržené placenty. Proto je tøeba, aby se krávy telily v optimální tìlesné kondici.
To znamená øídit obsah proteinù a energie v krmných dávkách krav
stojících na sucho a krav v pøechodném období. Zvláštní pozornost
je tøeba navíc vìnovat obsahu vápníku, fosforu, draslíku a chloridu
v krmných dávkách, protože nevyváženost tìchto živin mùže vést
k mléèné horeèce. Význam má též sledování obsahu selenu a vitaminu E, jehož nedostatek mùže zpùsobovat zadržení placenty
a následnì i metritidu. Zdravá výživa – zvláštì pøimìøený pøíjem energie bìhem období stání nasucho a v pøechodném období podporuje
pøíjem krmiva. A to je podstatnì dùležité pro udržení správné rovnováhy energie a k tomu, aby se imunitní systém vyhnul úèinkùm stressu a nemocí. Imunitní systém mùže hrát urèitou úlohu v tom, že
dochází k zadržení placenty. Jestliže je imunitní systém oslaben stresem nebo nemocí, nemusí rozpoznat placentu jako cizí objekt, který
je tøeba vypudit z tìla, což vyústí v zadrženou placentu a pravdìpodobnì i v metritidu.
Minimalizace stresu pøi telení
Jestliže se kráva telí v optimální tìlesné kondici a prosperovala pøi
dobré krmné dávce pro pøechodné období, je tøeba se snažit minimalizovat jiné stresové èinitele, ke kterým dochází pøi telení. Na prvním místì by mìlo být èisté a suché místo pro telení, což není vždy
snadné. Udržování èistoty minimalizuje poèet bakterií, které se mohou šíøit do dìlohy. Je také potøeba omezit stres jako ruch, neklid a
'
Poznatky
ze svìta
hluk v telicím boxu bìhem telení. Telicí kotec by nemìl být v blízkosti kotce pro léèení zvíøat nebo støihání paznehtù. Jiný èastý stres pøi
telení – obtížný porod vyžadující asistenci (dystocie) má èasto za následek zadržení placenty a metritidu. Chovatel by se mìl snažit minimalizovat tìžkosti pøi telení již správným odchovem jalovic. Mìl by
spolupracovat s výživáøem a veterináøem na vývoji praktik výživy
a managementu, které umožòují jalovicím, aby se otelily mezi 22.
a 24. mìsícem vìku, když dosáhnou vhodné velikosti a hmotnosti. Je
užiteèné si jako plemeníky vybrat býky, kteøí mají dobré výsledky co
se týèe snadnosti porodù matek.
Sledování krav po otelení
Deset dní po otelení je dùležitá doba pro sledování krávy. Velmi užiteèné je vedení denních záznamù tìlesné teploty bìhem tohoto období. Je to významné pro identifikaci krav, které se mohou stát obìtí
metritidy v èasném období laktace. Pokud jde o výživu, je tøeba sledovat pøíjem sušiny a poskytnout orálnì doplnìk vápníku. Prevence
metritidy zaèíná vhodnou výživou bìhem období stání na sucho
a pokraèuje pøi správném managementu pøi telení a krátce poté. Tím
je možné pøedejít tomu, aby zánìt dìlohy podlomil zdraví a tím snížil
produktivitu krav.
Teleskopický manipulátor
John Deere øady 3000
Po dvou letech vývoje pøedstavil John Deere dlouho
oèekávaný teleskopický nakládaè a manipulátor øady
3000.
Manipulátor John Deere 3200
Ovládací prvky výložníku
Dairy Herd Management, !%, 1999, è. 11, s. 32, 34
( Vo )
Poprvé byl pøedveden na výstavì zemìdìlských strojù a traktorù Royal
Highland Show. Patøí do tøídy, která má nahradit døívìjší model
Matbro 4000 z roku 1995. Modely JD3200 a JD3400 jsou zcela odlišné od standardních konstrukcí. Mají novou konstrukci rámu a výložníku, nový motor, pøevodovku, hydraulickou soustavu i kabinu.
Modely 3200 a 3400 jsou pohánìny motory PowerTech o objemu
4,5 litru umístìnými vzadu. Tento blok je stejný jako na traktoru
JD6310. Výkon je 74 kW. Maximální kapacita zvedání je 2,8 až
3 tuny. Kritika u pøedešlého typu Matbro4000 se snesla na nedostateènou výšku zdvihu, na nedostateènou kapacitu, na špatnou konstrukci rámu i výložníku.
Maximální výšky zdvihu se zvìtšily u modelu 3200 z 5,5 na 5,62 m
a u modelu 3400 6,7 na 7,12
m. To bylo umožnìno silnìjší konstrukcí rámu a
mohutnìjším
výložníkem, dokonalejší geometrií. Dalších 200 kg hmotnosti zvedne model 3400
díky vìtšímu hydraulickému válci a úpravì výložníku. T잚í motor umístìný
vzadu znemožnil, aby se
mohlo balastní závaží snadno snímat. Proto byla provedena zmìna, spoèívající
v zešikmení nosné konstrukce, které sejmutí závaží usnadòuje. Pod plastovým krytem na boku stroje je palivová
nádrž a nádrž na hydraulický olej. Pøístup
do kabiny plnì prosklenými dveømi je podobný pøístupu do traktoru John Deere
6010.
Teleskopický sloupek øízení je naklápìcí
stejnì jako na traktoru JD 6010, palubní
deska z øady 5000 ukazuje rychlost stroje, poèet otáèek motoru a teplotu motoru.
Výhled z kabiny je výborný, nerušený tenkými rohovými sloupky, avšak ponìkud je
omezen rampou se svìtlomety. Výrobce dbal
na bezpeènost provozu a opatøil manipulátor bezpeènostním spínaèem, uzamykajícím
výložník a mechanismem, který zabraòuje
zaøazení reverzéru pøi zatažené ruèní brzdì.
Øidiè volí jeden ze ètyø
pøevodových stupòù
3200
3400
tlaèítkem. Rychlost
modelu 3200 na silnici
PowerTech
PowerTech
j e a ž 3 1 k m . h –1
74
74
s pneuma-tikami 16/
5,62
7,12
70x20
nebo
2,8
3,0
35 km . h –1 s pneumatikami
rozmìru
4 stupnì s reverzérem
4 stupnì s reverzérem
15,5/80x24.
Hydraulic107
107
ké èerpadlo dodává
3,2
3,5
1 0 7 l . m i n –1 o l e j e .
34 973
37 773
Vzhledem k rozmìrùm
a uspoøádání lze stroj používat i v menších uzavøených prostorech.
Polomìr otáèení je 3,2 m, podvozek lze vybavit øízením dvìma nebo
ètyømi koly nebo tzv. krabovým øízením.
Technické parametry manipulátorù 3200 a 3400
Modely
Znaèka motoru
Výkon motoru, kW
Maximální výška zdvihu, m
Maximální kapacita, t
Pøevodovka
Výkon èerpadla, l . min–1
Polomìr otáèení, m
Cena, GBP
Novinky rakouského
výrobce zemìdìlských
strojù Pottinger
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 6 , s . 6 4
(Š)
Pottinger využil den techniky v Grieskirken, který se konal 25. srpna, aby pøedstavil své nové stroje. Tato firma vyváží své výrobky do
Nìmecka, Francie, Švýcarska, Velké Británie a do dalších zemí. Jedním z nejzajímavìjších strojù na této události byl sbìrací vùz JumN o v é p r o d u k t y, n o v é l o g o
bo 6000 a 6600 Powermatic o objemu 60 a 66 m3. Pro pøíští sezonu
a nové plány – to všechno
bude tato øada doplnìna o vùz o kapacitì 72 m3. Výrobce potvrzuje,
mìní
rakouský
výrobce
že od zahájení výroby již prodal 14 vozù v Irsku a pøes 30 v Nìmecku,
strojù na sklizeò sena
Itálii, Holandsku a ve Španìlsku. Tøebaže tato èísla jsou uspokojivá,
a strojù na zpracování
výrobce upozoròuje, že by prodejci mìli informovat majitele velkých
p ù d y.
farem s živoèišnou výrobou a podnikù služeb o výhodách používání
tìchto strojù. Tvrdí, že v porovnání se sklizní samojízdnou øezaèkou o výkonu 331 kW a dvìma traktorovými soupravami na odvoz
mohou tyto vozy ušetøit až 42 % nákladù. Úspory budou tím vìtší,
èím je vìtší pøepravní vzdálenost. Výkonnost sbìracích vozù je
168 t . h –1 , délka øezanky pøi použití mechanismu se 45 noži je
40 mm, pøi vyjmutí každého druhého nože je délka øezanky
100 mm. Ze sbìracího zaøízení rostlinná hmota postupuje pøes øezací
mechanismus do korby. Po naplnìní, které ohlašuje elektronické èidlo, se sbìrací vùz vyprazdòuje.
Na dnu techniky zaujímal pozornost rovnìž rekonstruovaný
nesený tøídílný žací stroj Nova
Cat 7800. Pracovní zábìr stroje je 7,5 m. Je to kombinace
vpøedu a vzadu nesených žacích
strojù, které mohou pracovat
i samostatnì. Kromì této soupravy Pottinger nabízí i soupravu 8600 o zábìru 8,35 m, která
pracuje ve stejném režimu jako
7800.
Sbìrací vùz Jumbo 6600 firmy Pottinger
Oba modely mají spoleènì
s 5, 6, 7 a 8diskovými stroji rekonstruovanou žací lištu. Nový typ je
svaøovaný místo šroubovaného, aby se dosáhlo vìtší spolehlivosti
a delší životnosti. Oválné kotouèe s rychle výmìnnými noži QuickChange zlepšují kvalitu øezu, zvyšují výkonnost a snižují ztrátové
èasy na výmìnu nožù.
Pro ty, kteøí pátrají po výkonných obraceèích a shrnovaèích, nabízí Pottinger model Euro Top 1251. Je
to stroj se ètyømi rotory hydraulicky stavitelnými
na zábìr od 9,9 do 12,5 m. Euro Top má závìsný
systém Multi Tast, který zajišuje plovoucí polohu
každého rotoru pøi jízdì po nerovném povrchu pole.
Pro novou sezonu Pottinger pøipravil nesený kombinovaný mulèovací secí stroj Terrasem 6000 o zábìru
6 m. Secí stroj vyrobila firma Rabe podle smlouvy
s firmou Pottinger, která má 25 % vázaného finanèního podílu. Tato kombinace pracuje rychlostí
15 km . h–1 a její výkonnost je až 80 ha . d–1. Secí
Poznatky
ze svìta
Mulèovací secí stroj Terrasem
Kombinovaná souprava
lisu a balièky
stroj je pneumatický, souprava má kypøiè turbo, osivo je vyséváno
dvoudílnými secími botkami zavìšenými na paralelogramových závìsech. Kapacita zásobníku je 3 300 litrù.
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 8 2
(Š)
Menší požadavky na pracovní sílu, vìtší výkonnost a snadnìjší ovládání
na svahovitých pozemcích
nabízí New Holland svou
integrální kombinovanou
soupravou
balíkovacího
l i s u a b a l i è k y.
Tento stroj se skládá ze svinovacího lisu s pevnou komorou na válcové balíky New Holland 544 a balièky Tawi 500 od švýcarského výrobce Grunderco, popø. z lisu New Holland 644 nebo 648 a balièky
Tawi 600. Balièka je pøipevnìna k lisu vnìjším rámem na tandemovém podvozku, který zaruèuje rovnomìrné zatížení obou náprav. Na
každou pneumatiku rozmìru 15/55-17 tak pøipadá zatížení 250 kg.
Toto uspoøádání vyhovuje pøi práci i na vìtších svazích.
Z kabiny traktoru, kde je umístìna ovládací skøínka TAWI, se ovládají dvì hlavní operace – vkládání balíkù
na balicí stùl s balením a jeho odkládání.
První operace se aktivuje jedním tlaèítkem.
Po otevøení dveøí vidlice položí balík na
balicí stùl a vrátí se do výchozí polohy
a dveøe se opìt zavøou. Rotaèní mechanismus se uvede do pohybu a balík se zabalí.
Vlivem ètyø støedících válcù je balík balen
pøesnì i na svažitém pozemku. Balení provádìjí dvì obíhající ramena s fólií o šíøce
750 mm. Poèet otáèek je 4,5 min–1 na zaèátku balení a pak 18 min–1 v plném provozu. Po zabalení se balík mùže buï vypustit na zem, nebo podržet a vypustit až
na pøíhodném místì nebo uložit do øady
vedle již odloženého balíku pro ulehèení
a urychlení sbìru. Pøi sklizni siláže bylo
dosahováno výkonnosti až 45 balíkù za
Souprava lisu New Holland 544 s balièkou Tawi 500
hodinu. Cena stroje (540/500 a 648/600) je
35 316 a 37 515 GBP.
Nový C ASE STX440
Quadtrac
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 7 6
(Š)
Model STX440 je pohánìn automobilovým motorem Cummins o objemu 15 litrù s poètem otáèek 2 000 min–1. Maximální výkon byl namìøen 353 kW. Výkon od motoru se pøenáší pøes pøevodovku s 16 stupni vpøed a 2 reverzními. Osm pøevodových stupòù je urèeno pro polní práce, ostatní pro práce na silnici s maximální rychlostí až 37 km
. h –1. Chladièe, motor a pøevodovka zabírají prostor v pøední èásti
kloubového traktoru, zatímco v zadní èásti je nádrž na palivo, hydraulický závìs a zadní náprava. Objem palivové nádrže je 1 136 litrù, takže není tøeba po dobu 22 hodin jezdit tankovat. Hydraulický
závìs uzvedne až 8,84 tun. Pøevodové stupnì se øadí pod zatížením.
Traktor je vybaven pásy o šíøce 75 cm, popø. o šíøce 90 cm aniž se
musí vymìòovat hnací a napínací kola. Mìrný tlak na pùdu je
0,037 MPa, polomìr otáèení 5,7 m. Výhodou technického øešení podvozku je,
že na souvratích nedochází v porovnání s ostatními pásovými vozidly
k nadmìrnému hrnutí pùdy zpùsobovaném pásy pøi zatáèení. Dalším chytrým øešením je dálkové ovládání hydraulického závìsu, které chrání øidièe
pøed stykem s tìžkými pøípojnými stroji pøi jejich zavìšování.
Øízení traktoru vyžaduje zkušenost. Po
spuštìní motoru se páka na sloupku
øízení
automaticky
pøesune
z parkovací do provozní polohy a nastaví se 4. pøevodový stupeò. Je zde
rovnìž neutrální a reverzní poloha. Po
sešlápnutí plynu se traktor rozjede.
Zmìnu z jednoho rozsahu do druhéVýkonný pásový CASE STX440 a dálkové ovládání závìsu
ho lze provést tlaèítkem na plynové
páce. Ovládací systém a display jsou konstrukce Magnum, která rov-
Nejvýkonnìjší traktor ve
Velké Británii Quadtrac má
p o d k a p o t o u 3 2 4 k W. B y l
v y r o b e n v e Fa r g o, N o r t h
Dakota. Je na vrcholu
øady o výkonech 202, 240
a 2 7 6 k W. V š e c h n y è t y ø i
modely jsou k dispozici
také v provedení na kolech.
Traktory CASE øady STX
Model
STX275
STX325
STX375
STX440
Výkon (kW)
202
240
276
324
Motor
CASE 8,3 l
CASE 9 l
Cummins 15 l
Cummins 15 l
Pøevodovka
16 x 2 Powershift
16 x 2 Powershift
16 x 2 Powershift
16 x 2 Powershift
Kolový
ano
ano
ano
ano
Pásový
ne
ne
ano
ano
nìž zahrnuje automatické ovládání hydraulického závìsu, prokluzu
a kontrolu výkonu.
Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 7 8
Kadmium v pùdì
a rostlinì
Prùmìrné množství kadmia
v zemské kùøe se celkovì
odhaduje na 0,15 až 0,20
mg Cd . kg -1 . Jeho rozložení je však nerovnomìrné
a nejvíce ho obsahují zinkové rudy, a to v množství
0,2 až 0,4 %.
Životní
prostøedí
(Š)
Ve vìtšinì prùmyslovì vyspìlých zemích je nejvýznamnìjší použití
kadmia pøi pokovování jiných kovù. Zajímavou výjimkou je Japonsko a Švédsko, kde je toto použití zakázáno zákony na ochranu životního prostøedí. Vrstva kadmia chrání kovy pøedevším pøed korozemi alkáliemi a moøskou vodou. Druhé nejdùležitìjší použití kadmia je pro výrobu pigmentù, pøedevším na bázi sulfidu kadmia. Pigmenty mají výbornou tepelnou stabilitu a míchají se do barev, emailù i umìlých hmot. V elektrotechnice našlo kadmium uplatnìní pøi
výrobì baterií, polovodièù a fotoèlánkù.
Spotøeba i rozsah využití kadmia má rok od roku vzrùstající tendenci. Vzhledem k tomuto faktu a jedovatosti i nepatrných množství Cd
pro organismy, stanovilo mnoho zemí maximální povolená množství
Cd ve vzduchu a pitné vodì. Pøítomnost malých množství kadmia je
v pøírodì zcela pøirozená. Kadmium nelze ze životního prostøedí komplexnì vylouèit, protože je i za normálních podmínek vyluhováno
z hornin, uvolòuje se pøi spalování fosilních paliv a z fosforeèných
hnojiv. V souèasné dobì se sledování obsahu kadmia v životním prostøedí zvíøat i lidí vìnuje stále vìtší pozornost.
Vzhledem ke svým chemickým vlastnostem kadmium snadno reaguje
s celou øadou biologicky aktivních molekul, vèetnì proteinù, fosfolipidù, purinù, porfyrinù, nukleových kyselin a enzymù. Zinek v nìkterých enzymech mùže být snadno nahrazen kadmiem. Tato zámìna kovù mùže pak pùsobit zvýšenou nebo sníženou aktivitu takového enzymu. Všechny tyto zmìny jsou podstatou nebezpeènosti kadmia pro živé organismy.
Zvýšený obsah Cd v prostøedí vede k rùstu jeho obsahu v rostlinách.
Toxický vliv kadmia byl pozorován u lidí pøi pravidelném konzumu
rostlin se 3 ppm Cd. Chronické otravy jsou známy jako onemocnìní
Itai-Itai.
V pùdách je bìžný obsah kadmia 0,2–1,5 mg Cd . kg –1 pùdy. Kadmium
je v pùdì obsaženo v primárních minerálech, ve formì nerozpustných sraženin, hydratovaných oxidù Mn, Fe, Al, ve vazbì na organickou hmotu, v koloidním systému a v nepatrné míøe v pùdním
roztoku. Pohyb kadmia v pùdì ovlivòuje pH, koncentrace Cl– iontù,
obsah jílových minerálù a kvalita humusových látek. S rostoucí hodnotou pH rozpustnost slouèenin Cd klesá. Nejpohyblivìjší je pøi pH
4,5–5,5. Pøi pH nad 7,5 pøestává být kadmium rozpustné. Kadmium
se znaènì imobilizuje jílovými minerály a humínovými kyselinami.
Za pøítomnosti síranù dochází k vysrážení Cd, a tím ke snížení jeho
rozpustnosti. Naopak chloridové ionty rozpustnost Cd zvyšují. V pøípadì pùdní organické hmoty se do popøedí pøi interakci s kadmiem
dostává spíše její kvalita než celkové množství v pùdì. Sorpce kadmia humínovými kyselinami je výraznì ovlivnìna jejich chemickou
strukturou, hlavnì poètem karboxylových skupin.
Vyšší pøirozený obsah kadmia mají pouze sirníkové rudy, zvláštì sfalerit a fosfacity. Ve srovnání s prùmìrným obsahem kadmia v nekontaminovaných pùdách mùže na nìkterých lokalitách stoupnout obsah Cd až na stovky a nìkde i tisíce mg v 1 kg pùdy. Takovéto silné
zneèištìné pùdy se zjistilo opakovanì v blízkém okolí hutí, kde se
zpracovává olovìná a zinková ruda nebo poblíž dolù, kde se tyto
kovy tìží. Dùležitou roli v intenzitì kontaminace pùdy z tìchto zdrojù hrají klimatické podmínky. Kromì prùmyslových zdrojù mùže být
pùda zneèištìna i kadmiem z èistírenských kalù, které se dnes ve
velkém mìøítku aplikují do pùdy jako hnojiva pro zlepšení pùdní
struktury. V podmínkách ÈR mohou být v zemìdìlství významným
!
Životní
prostøedí
Rostlinné esenciální
oleje likvidují pachy
z hnoje
Lidská výživa
Protirakovinné úèinky
br ukvovité zeleniny
Rozsáhlé epidemiologické
prùzkumy dokazují, že vysoká konzumace ovoce a zeleniny má pozitivní vliv na
s n í ž e n í v ý s k y t u r a ko v i n y.
Øada odborníkù se proto
shoduje v názoru, že pro
lidské zdraví je nejprospìšnìjší
podstatné
zvýšení
konzumace tìchto druhù
potravin.
zdrojem kadmia superfosfáty dovážené ze zahranièí. Nìkteré obsahují 38 – 48 mg Cd . kg-1 a jejich dlouhodobá aplikace vede ke zvýšení
koncentrace Cd v pùdách i rostlinách.
Kadmium se v pùdì kumuluje nejvíce ve vrstvì 0 až 5 cm a s pøibývající hloubkou jeho koncentrace klesá. V nekontaminovaném prostøedí se kadmium do pùdy dostává zvìtráváním hornin, ve kterých jeho
obsah nepøesahuje 0,3 mg v 1 kg. Pøi zvìtrávání snadno pøechází do
roztoku, kde se vyskytuje jako kationt Cd 2+. Zvýšení koncentrace Cd
v pùdním výluhu má výrazný inhibièní efekt na rùst a aktivitu pùdních mikroorganismù.
Rostlina kadmium pøijímá pøevážnì jako kationt Cd2+ a to buï z pùdy,
nebo atmosféry Pøíjem z pùdy pøevládá až pøi vysokém obsahu Cd
v pùdì a pøi kyselém pH. Pohyb Cd z koøenù do nadzemních èástí je
omezený. Lze ho snížit fosforeènou výživou, kde se pøedpokládá interakce Cd s P a vápnìním.
Kadmium se ve vìtší míøe ukládá v houbách, a to zejména v kloboucích plodnic rodu Agaricus. U rostlin se Cd pravdìpodobnì hromadí
v proteinové frakci. Základní pøíèinou toxicity kadmia pro rostliny
je narušení enzymatické aktivity. Dochází k potlaèení syntézy antokyanu a chlorofylu.
Prùmìrný obsah kadmia v rostlinách je 0,03–0,5 mg . kg–1 sušiny.
Nejvíce akumulují kadmium listové zeleniny jako špenát a salát.
Naopak nejménì je Cd obsaženo v jahodách a plodové zeleninì. Vìtšina rostlin je proti kadmiu tolerantní a nevadí jim v pùdì ani koncentrace nad 50 mg . kg–1. Existují však i plodiny citlivé, jako je špenát,
sója a tabák, které reagují negativnì už na množství 4–13 mg . kg–1
pùdy.
Symptomy toxicity kadmia se projevují omezeným rùstem rostlin,
poškozením koøenù (mrcasatìní u koøenové zeleniny) a èervenohnìdým zbarvením listù, které pøechází v chlorózu.
(OR)
Výzkumníci z Agricultural Research Service amerického ministerstva zemìdìlství sdìlili, že nepøíjemnì páchnoucí složky, které unikají z výkrmen skotu, mohou být za jeden den zlikvidovány esenciálními oleji, podobnými tìm, které produkují nìkteré rostliny rodu
máta a jí pøíbuzné. Studie o potlaèování zápachu, vypracované
v americkém výzkumném centru Meat Animal Research Service v Nebrasce, hledají zpùsoby, jak zachovat hodnotu hnoje jako hnojiva,
snížit emise plynù pøispívajících ke globálnímu oteplování a snížit
šíøení patogenù pocházejících z krmiva na hospodáøská zvíøata urèená na jatka. V laboratorních pokusech byly použity esenciální oleje carvacrol a thymol (složky oreganového oleje) v množství 1g na
0,5 l kejdy ze zvíøecích výkalù a moèi, aby úplnì zablokovaly tvorbu
nepøíjemnì páchnoucích tìkavých mastných kyselin. Použití každé
z tìchto dvou chemikálií zabránilo pachùm v kejdì na nìkolik týdnù
a každá byla tak úèinná jako použití tìchto olejù v kombinaci. Studie dále ukázaly, že tyto esenciální oleje mohou snižovat populace
fekálních bakterií jako Escherichia coli v kejdì. Když se hnùj kontaminovaný patogeny dostane na kùži zvíøat urèených na jatka, zvyšuje se riziko kontaminace masa bìhem jateèného procesu. Proto nyní
vìdci provádìjí výzkum hnoje ve výkrmnì, aby testovali úèinky esenciálních olejù proti potenciálnì smrtícím bakteriím E. coli O 157
a jiným patogenùm.
Feedstuffs, % , 2000, è. 40, s. 13,
( Vo )
Stále ale není zcela jednoznaènì zøejmé, zda tento úèinek je možné
pøipsat pøímému úèinku nutrièních látek, které jsou obsaženy v tìchto potravinách a nebo do jaké míry na to mají vliv nepøímé úèinky,
jako je soubìžná redukce pøijmu tukù a zvýšený pøíjem vlákniny,
vitaminù a karotenoidù. Uvedené epidemiologické studie dokazují,
že pøibližnì 75 až 80 % rakoviny lidí nesouvisí s genetickými faktory
a že nejdùležitìjšími faktory je kouøení a strava. Nejnovìjší výzkumy dokazují, že strava je zodpovìdná za 20 až 33 % všech druhù
rakoviny lidí žijících v ekonomicky vyspìlých zemích. V souèasnosti
napø. je jen v USA roènì registrováno asi 1,4 milionù nových pøípadù a pøibližnì 0,5 milionù úmrtí na rakovinu. Tento vysoký výskyt
"
Lidská výživa
rakoviny mùže být snížen kombinací zdravotních opatøení (vyhnout
se urèitému rizikovému chováním a návykùm) nebo poskytováním
preventivních látek – tato strategie je oznaèována jako chemoprotekce, chemoprofylaxe nebo chemoprevence.
Základem chemoprevence je konzumace potravin, které výraznì omezují výskyt rakoviny. Prvním základním úkolem na tomto poli je identifikace chemických látek, které indukují detoxikaèní enzymy v tkáních savcù. Tyto enzymy (napø. glutathione-S-transferáza, qiunonereduktáza a epoxid-hydroláza) inaktivují reaktivní karcinogeny tím,
že bourají jejich reaktivní centra. Znaèná pozornost je vìnována proto rostlinám, které jsou bohaté na druhotné metabolity, bìžnì oznaèované jako fytochemikálie, které jsou zodpovìdné za uvedenou indukci enzymové aktivity. U brukvovité zeleniny (napø. brokolice,
kvìták a zelí) jsou základními fytochemikáliemi vysoce reaktivní isothiokyanáty (ITK–R–N=C=S), známé i pod názvem „hoøèièné oleje“.
U ITK sulforaphanu, který byl izolován z brokolice, byla zjištìna
antikarcinogenní aktivita na rakovinu mléèné žlázy. Prekursorem
ITK jsou glukosinoláty (GS), které se u brukvovitých rostlin vyskytují v mnohem vìtším množství než ITK. Tìchto GS je známo vìtší
množství a k nejvíce a nejèastìji se vyskytujícím patøí napø. glukoraphanin, glucobrassicin, neoglukobrassicin a 4-hydroxyglukobrassicin. GS jsou hydrolyzovány na ITK enzymem myrosinázou (ß-thioglukosid glukohydroláza), které se v rostlinách vyskytuje soubìžnì
s GS, ale je od nich fyzicky oddìlena. Ke kontaktu GS s myrosinázou
dochází až po poranìní, rozdrcení nebo jiném poškození pletiv rostlin, jako je otlaèení nebo rozmražení. K tomu vìtšinou dochází
v prùbìhu kultivace, skliznì, dopravy a prodeje a samozøejmì
i v zažívacím traktu konzumentù. GS jsou velmi stabilní, ve vodì
rozpustné látky, které se mohou vyskytovat v tkáních nìkterých rostlinných pletiv v množství až 1 váhového procenta. U brokolice se
v prùmìru vyskytují v množství 0,05 až 0,1 % èerstvé hmoty. Oproti
tomu ITK jsou vysoce reaktivní a tìkavé. První GS byly izolovány již
v polovinì minulého století a v souèasnosti se vìtšinou detekují chromatograficky (GC nebo HPCL), i když se pilnì pracuje na vývoji nových metod (napø. jaderná magnetická rezonance).
Obsah GS v rostlinách je odvislý od druhu, ale i odrùdy, brukvovitých plodin, na podmínkách v jakých jsou jednotlivé rostliny pìstovány (napø. intenzita a zpùsob výživy rostlin). Obsah GS v rostlinách též kolísá v závislosti na stáøí a na vývojové fázi rostliny. Kromì toho jsou GS i nerovnomìrnì rozloženy v rostlinách. Pøibližnì
pìtkrát více je jich v pletivech rùžic brokolice než ve stoncích nebo
listech. Znaèný význam na obsah GS má i posklizòová a kuchyòská
úprava zeleniny. Obsah GS mùže v èerstvých produktech klesat
v prùbìhu skladování, dopravy a prodeje, nebo zde dochází k uvolòování myrosinázy a tím k pøemìnì GS na ITK, které jsou rychle
degradovány nebo tìkají do okolního prostøedí. Jestliže pøed zamražením je zelenina blanšírována (krátké spaøení nebo povaøení), zastaví se v ní enzymatické pochody, které jinak by probíhaly i po zmrazení. Proto je ve správným zpùsobem zmražené zeleninì celkový obsah GS i jejich složení pøibližnì stejné v jako v zeleninì èerstvé.
I když po krátkém varu (3 až 5 minut) dochází k redukci celkového
obsahu GS, obsah nejdùležitìjšího z nich – glukoraphaninu – se snižuje jen velmi málo. Kuchyòské metody, jako je vaøení v páøe, mikrovlnný ohøev, rychlé povaøení v malém množství vody nebo horkovzdušná úprava mohou být používány bez nebezpeèí vìtších ztrát
GS.
GS však nejsou pro lidský organismus vždy jen prospìšné. Kromì
„dobrých“ GS existují i GS „špatné“. Jsou to pøedevším alkylthioalkyl GS (napø. glukoiberin a glukoerucin), z nichž se vytváøí ITK
jako napø. sulforaphan, iberin a erucin s velmi malou cytotoxicitou
aktivitou, ale které mohou aktivovat tvorbu xenobiotik, které se dále
pøemìòují v karcinogeny. Z indol GS (napø. glucobrassicin, neoglukobrassicin, 4-hydroxyglukobrassicin, 1-hydroxyglukobrassicin
a 4-methoxyglukobrassicin) se vytváøejí látky jako indol-3-karbinol,
indol-3-acetonitril a 3‘3-diindolylmetan, které mají prakticky nulové
antikarcinogenní úèinky a dokonce se mohou úèastnit vytváøení
karcinogenù a to tak, že modulují metabolickou aktivitu prokarci-
#
Lidská výživa
nogenù. V kyselém prostøedí lidského žaludku se z indol-3-karbinolu
mohou samovolnì vytváøet látky, které svou toxicitou jsou stejné
jako dioxin (TCDD), který neslavnì proslul v látce „Agent Orange“,
který byl použit ve vietnamské válce. Takže metabolické deriváty
indol GS mohou souèasnì produkovat látky, které lidský organismus chrání pøed rakovinou, ale i rakovinu podporují. Skupina GS
oznaèovaná jako hydroxyalkenyl GS (napø. progoitrin a epiprogoitrin) jsou metabolicky pøemìòovány na strumagenní oxazolidomethiony. Proto pøespøílišnou konzumací nìkterých brukvovitých zelenin,
jako je zelí a kapusta, vzniká struma (vole) a to jak u zvíøat, tak
i u lidí mùže být v nìkterých oblastech i pøíèinou endemické strumy.
Tyto potenciálnì strumagenní GS ve velkém množství obsahuje
i katrán (Crambe maritima), øepka (Brassica napus) a øepice (B. campestris = B. rapa), kdežto v brokolici je jich nevýznamné množství.
Zajímavé je, že tepelnou úpravou dochází ke znaèné degradaci právì
tìchto „špatných“ indol GS. I pøes tyto uvedené nevýhody je možné
konstatovat, že brukvovité plodiny mají opodstatnìní v racionálním
rozvoji výživové strategie smìøující k redukci rizik rakoviny.
Antikarcinogenní úèinky brukvovité zeleniny nejsou zpùsobovány
jen obsahem GSL, ale i obsahem selenu. Tento dùležitý stopový prvek umožòuje mít lidský imunitní systém a volné radikály pod kontrolou a tím pomáhá v prevenci rakoviny. V bìžné stravì je však
selenu nedostatek a proto se doporuèuje jej dodávat ve formì rùzných komerènì vyrábìných preparátù. Koncem devadesátých let se
jen v USA prodalo tìchto doplòkù asi za 60 milionù USD a každoroènì se jejich prodej zvyšoval pøibližnì o 10 %. Soli selenu (selenáty
a selenity) obsažené v doplòcích však mohou být ve vìtších dávkách
toxické, což se však prakticky nemùže stát je-li selen dodáván pøírodní potravou. Vysoký obsah selenu obsahuje pøedevším brokolice,
ale i rùžièková kapusta a èesnek. Zde je selen ve formì aminokyseliny selen methyl selenocysteinu (SeMSC), ze které se snadno odštìpuje methyl selenol, který má prùkazné antikarcinogenní úèinky, zejména v pøípadì rakoviny tlustého støeva, ale i mléèné žlázy. Doplòovat tuto látku prostøednictvím èesneku je znaènì problematické, nebo
by to vyžadovalo konzumaci velkého množství této zeleniny, kterou
øada lidí nesnáší ani v malých dávkách. Selen je obsažen i v dalších
potravinách – v obilí a nìkterých druzích masa, a to ve formì selenmethioninu, který se však dlouze a nesnadnì pøemìòuje v potøebný
methyl selenol. Selenmethionin sám o sobì antikancerogenní úèinky prakticky nemá. Po pøidávání solí selenu do potravy byl oproti
potravì s pøídavkem selenmethionu podstatnì nižší výskyt anomálií
na tlustém støevu, které mají úzký vztah k rakovinì (ne všechny
tyto anomálie se pøemìní v rakovinu, ale všem výskytùm rakoviny
pøedcházejí). Obsah selenu v brokolici je silnì závislý na obsahu tohoto prvku v pùdì. Brokolice z nìkterých lokalit obsahuje i více než
padesátkrát více selenu než z jiných lokalit a sto až dvìstìkrát více
u brokolice pìstované v bezpùdních systémech se speciálním pøídavkem selenu. Selen dodávaný ve formì brokolice je ve svých protirakovinné aktivitì úèinnìjší než ve formì solí. Proto také takto vypìstované brokolice jsou nejlepším potenciálním zdrojem selenu ve vysoce úèinné formì.
Hor tScience, !",
(June), s. 12–13
Zlato starých Indiánù
Nejde o bájný zlatý poklad,
jak by bylo možné usuzovat z názvu. Nebo jinak:
polenta, tortilla a whisky
(pøesnìji bourbon) mají
jedno spoleèné – výchozí
surovinu, a to kukuøici.
2000,
s.
1159–1162;
Agricultural
Research, 2000,
(JaRo)
Rostlina pocházející z peruánských And je v nìkterých zemích známá ponejvíce jako krmivo pro hospodáøská zvíøata nebo pop korn.
To, že nyní jako kukuøice cukrová dobývá nezadržitelnì kuchynì,
mùže jen prospìt našemu zdraví.
Druh kukuøice využívaný jako zelenina je sladkou variantou již 3000
let pø. n. l. pìstované krmné formy této plodiny. Lze se s ní setkat
pod oznaèením jako kukuøice zlatá, sladká, cukrová apod.
Pùsobení kukuøice na lidské zdraví je mnohostranné. Uvádí se, že
– posiluje nervy, imunitní systém, vlasy,
– zvyšuje schopnost koncentrace a vitalitu bunìk,
– pozvedá náladu,
– omlazuje pokožku,
– napomáhá zdolávání stresu,
$
– podporuje tvorbu pojivové tkánì, krvetvorbu a bunìèný rùst.
Kukuøice jako potravina
Cukrová kukuøice obsahuje
ve 100 gramech:
Energetická hodnota
Voda
Glycidy
Balastní látky
Bílkoviny
Tuky
Vitamin C
Vitamin B1
Vitamin B2
Vitamin B5
Vitamin B6
Vitamin E
Draslík
Fosfor
Hoøèík
Vápník
Cukrová kukuøice se považuje za druh zeleniny s velmi bohatým
obsahem nejrùznìjších látek. Její zrna obsahují ve vyváženém pomìru vodu, glycidy, bílkoviny, tuky, minerální látky a vitaminy
a odpovídají svou výživnou hodnotou hrachu. Podle autorky èlánku
(Dr. Helga Buchter) tøiètvrtì hodiny po jejich konzumaci se zvyšuje
schopnost koncentrace a posilují buòky.
87/360 kcal/kJ
75 g
17 g
4g
3g
1g
12 mg
0,15 mg
0,12 mg
1,70 mg
0,20 mg
0,10 mg
300 mg
100 mg
50 mg
6 mg
Léèivé pùsobení kukuøice
Kromì cenného obsahu základních látek pro výživu nabízí kukuøice mnoho i pro zlepšení zdravotního stavu. Kdo má problémy s nervy, je roztržitý, podráždìný a skleslý trpí nejspíše nedostatkem vitaminu B1, který se oznaèuje také jako thiamin. Ten odbourává glycidy na glukózu. Jak mozek, tak nervy mohou využívat pouze tuto glukózu. K tomu, aby thiamin mohl zajistit pøísun glukózy, potøebuje mangan. A právì na ten je kukuøice bohatá.
Kukuøice je ale víc než pouhý uklidòující prostøedek, podporuje zároveò schopnost koncentrace.
Díky vysokému obsahu biotinu (vitamin H) pùsobí kukuøice na posílení vlasù a vypnutí pleti. Vysoký obsah niazinu (vitaminu B3 ) pozvedá náladu, bohatì obsažená kyselina pantotenová (vitamin B5) zvyšuje vitalitu a napomáhá zdolání stresu. Nadprùmìrný obsah kyseliny listové má zmlazující úèinek a pùsobí na tvorbu krve. Minerální
látky (železo, hoøèík, selen a zinek) podporují pøíznivé pùsobení vitaminù.
Poživatina
Lidská výživa
Zahradnictví
Zeleninová kukuøice a v tomto pøípadì zvláštì její velmi sledké odrùdy jako ’Tasty Sweet’, ’Early Extra Swet’, ’Swet Nugget’ a ’Trophy’ chutnají proto o tolik lépe než krmná kukuøice, nebo pøemìòují cukr na škrob daleko pomaji. U zvláštì (extra) sladkých odrùd
probíhá tato pøemìna ještì pomaleji než u normální cukrové kukuøice. Mohou se proto také uchovávat o nìkolik dnù déle než normální
sladké odrùdy, které již dva až tøi dny po ulomení svou pøíjemnou
sladkost ztrácejí. Optimálnì zralé jsou palice tehdy, když pevná kulatá semena mají záøivì žluté zbarvení a dosáhla mléèné zralosti.
Pokud se cukrová kukuøice nepøipravuje hned po sklizni, musí se co
nejrychleji hluboko zmrazit. Obsah cukru se rychle snižuje
a kukuøice ztrácí na chutnosti.
Správná pøíprava
I když je kukuøice chutná syrová, vìtšinou se konzumuje tepelnì
zpracovaná (grilovaná, dušená, vaøená). Pøi nejjednodušší pøípravì
se celé palice povaøí 15 minut v lehce oslazené vodì. Po odkapání se
potøou máslem, pak se posolí a popepøí a teplé se okusují. Pøidá-li se
sùl hned do vody pøi vaøení, bývají slupky zrn tvrdé a slaná voda
odnímá pøi vaøení zrnùm jejich sladkou chu. A proto solit až potom.
Obst und Gar ten, ', 2000, è. 9, s. 332
Genová technika není
pro stát ani zemìdìlce
rentabilní
Ve Š v ý c a r s ku b y l a z v e ø e j nìna studie, která konstatuje, že povolování genovì
modifikovaných organismù
(GMO) se státu nevyplatí.
(FA )
Tvrdí se v ní, že se prodraží zejména výroba osiva a bude nutná drahá následná kontrola. Zvýší se také všeobecné náklady na administrativu povolování a kontrol, náklady na výzkum, informování
a dlouhodobé monitorování. Oponující strana, pøedstavovaná Gensuisse a InterNutrition, považuje však zmínìné tvrzení za tendenèní. Výzkumná práce z ETH v Curychu nedávno naopak prokázala, že
genová technologie zvyšuje pøíjmy zemìdìlcù. Zda se vùbec genová
technologie ve Švýcarsku uplatní, není zatím zdaleka rozhodnuto.
Pøedloha zákona o genových technologiích, která zatím leží v pøíslušné komisi, navrhuje Spolkové radì pro povolování GMO pøísný
%
povolovací postup. Moratorium i zákaz však odmítá. V etické komisi
není dokonce ani vnitøní konsensus. Mají se uskuteènit další jednání a debaty.
Der Gar tenbau, 2000, è. 21, s. 4
Šarka na postupu?
Loòské výsledky kontroly
výskytu šarky v nìkterých
oblastech SRN jsou opravdu hrozivé.
(EP)
Poèet napadených stromù dosahoval úrovnì z doby zaèátku sledování výskytu této choroby v roce 1984. Zatímco pøi kontrolách
v pøedchozích letech dosahoval poèet novì napadených stromù
v prùmìru pìti stromù, v loòském roce to bylo pøes 50 stromù, tedy
desetinásobnì více. V jiných oblastech však byl poèet napadených
stromù jen o málo vyšší než v pøedchozích letech.
Možné pøíèiny
Zahradnictví
Novì napadené stromy byly zjištìny nejen v mladých, ale i starších
výsadbách. Protože trvá nìkolik let než infikované stromy vykazují
pøíslušné symptomy, muselo dojít k napadení již pøed nìkolika lety.
Vzhledem k tomu, že jediný známý zpùsob pøenosu viru šarky je prostøednictvím listových mšic, muselo dojít v ochranì proti nim pøed
nìkolika lety ke znaèným nedostatkùm. Rozhodující je pøitom boj
proti mšicím v podzimním období, nebo v té dobì se infikované mšice
navracejí do sadù na stromy švestek a dochází k pøenosu infekce na
nové stromy. Naproti tomu jarní ošetøení proti mšicím nemá již
z hlediska šarky tento význam, nebo viry vyskytující se pøi kladení
vajíèek na podzim se již nemohou pøenášet na nová vajíèka. Vajíèka
a také na jaøe vylíhnuté samièky jsou proto viruprosté.
Druhá možná pøíèina tohoto vysokého poètu napadených stromù by
mohla spoèívat v prùbìhu poèasí v loòském jaru. Letní charakter
poèasí od velikonoc a nízké srážky v dubnu, kvìtnu a èervnu vedly
k vláhovému deficitu v pùdách, zatímco v èervenci se tento deficit
opìt vyrovnal. Klimatické vlivy mohly vést ke zvýšené citlivosti stromù, a proto se mohly symptomy napadení projevit døíve, než je obvyklé.
Ochranná opatøení
V souèasné dobì je dùležité dùslednì odstraòovat napadené stromy
i s koøeny ze sadù. Žádnou jinou možnost ovocnáøi nemají. Ošetøení
proti mšicím spolu s kluèením nemocných stromù má smysl pouze
v oblasti vymezené linií øek Rýn a Mohan a pouze výjimeènì také
v jižním Nìmecku tam, kde jsou možné izolované výsadby.
Monatsschrift, &&, 2000, è. 9, s. 617
Vir us tøešní v Nìmecku
(FA )
V tisku se pøed nedávnem objevily zprávy o chorobì, která ohrožuje
tøešnì v oblasti Hamburku. Zjistilo se, že jde o virus Little cherry,
který zpùsobuje maloplodost tøešní. Tato choroba není neznámá;
v 30. a 40. letech zpùsobila v kanadské oblasti Kootenay témìø úplné
znièení tøešòových sadù. Nyní nutí ke kácení tøešní i v okolí Hamburku. Choroba se nevyskytuje jen na ovocných tøešních, ale i na
okrasných druzích tøešní. Pracovníci z Ústavu ochrany rostlin
v ovocnáøství soudí, že bude nutno zavést ve školkách certifikaci
ovocných døevin. Situace jen potvrzuje nutnost pøísnì oddìlené produkce a prodeje bezvirózního materiálu. Bude také nutné pøísné testování stromù v mateènicích. Potøebné metody testování jsou k dispozici. Pozornost je nutné vìnovat i okrasným tøešním a dodržování
pøedpisù pro dovoz rostlinného materiálu z neevropských zemí. Uvnitø
EU zatím žádná opatøení, podobná karanténì a kluèení v pøípadì
spály rùžokvìtých, neplatí. Je ovšem nutné dodržovat pøedpisy o certifikovaném materiálu, který musí být bezvirózní. Choroba se projevuje pøedèasným èervenáním listù, slabšími korunami, pozdnìjším
zráním a malými deformovanými plody. Rozpoznání bývá obtížné, protože èastý je latentní stav. Chorobu zpùsobují dva viry z èeledi Closterovirù, která se dost bìžnì vyskytuje. V poznatcích o jejich pøenosu
je zatím dost mezer. Hypoteticky to mohou být mšice a vlnatky, zcela
jistì je to však roubování.
Problémy zpùsobují odrùdy k této chorobì citlivé, jsou to ’Sam’, ’Van’,
’Lambertova’ a ’Bing’. U odrùdy ’Sam’ se choroba projevuje mimo
jiné tenèím kmenem, výrazným zmenšením koruny a protaženým
&
obdobím
skliznì.
V dobì, kdy jsou plody na zdravých stromech už zralé, u nemocných
stromù jsou teprve naèervenalé, deformované a kyselé. Jednotlivé
znaky se tìžko rozpoznají, o napadení však svìdèí celkový habitus
stromu.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 1 9 , s . 1 – 2
Vánoèní stromky
z tkáòových kultur
Zahradnictví
(EP)
Úspìšná produkce vánoèních stromkù pøedpokládá geneticky cenný
výchozí materiál. Musí to být vybraný materiál pìstitelsky zhodnocený, s bezpeènì prokázaným pùvodem, který se pak vegetativnì rozmnožuje. Celý postup vyžaduje spolupráci šlechtitelù, semenáøù, školkaøù i pìstitelù. Založení plantáže vánoèních stromkù je nákladné,
ale vysoká návratnost vložených nákladù je lákavá. Pøi vysoké variabilitì rostlinného materiálu a rùznorodosti získávaných potomstev
je bìžná výtìžnost až 60 % stromkù. V praxi se nejèastìji pìstuje
smrk pichlavý (Picea pungens) a jedle kavkazská (Abies nordmanniana). Vlastnosti jednotlivých pùvodù, s nimiž se pracuje, jsou však
velmi rozdílné, protože oba druhy zaujímají v pøírodì geograficky
široký areál. Pocházejí také z rùzných nadmoøských výšek. Pøi sbìru semen hraje obvykle nejvìtší roli pøístupnost stromu
a jeho aktuální osazení šiškami než celkový vzhled mateøského stromu. Sbìraèi navíc semena z rùzných míst èasto smíchají. Cílem zlepšení produktivity je vybrat vhodné regiony sbìru semen a získaný
rostlinný materiál všestrannì zhodnotit ve srovnávacích zkouškách
na nìkolika místech, získat vybraná potomstva a klonovat je s cílem
dosáhnout výtìžnosti prodávaných stromkù pøes 90 %. Do prodeje
by pøicházely klonové odrùdy množené øízky nebo tkáòovou kulturou.
Generativní množení vánoèních stromkù je zatím rentabilnìjší než
množení vegetativní. Je však tøeba využít všechny možnosti jeho
zdokonalení. Patøí mezi nì pøedevším: sklízet semena z vybraných
stromù z pøesnì urèených oblastí v nižších polohách; odbornì zacházet a skladovat šišky i osivo; zavést rozlišování a oznaèování osvìdèených porostù biochemickými markérovacími znaky; pìstovat semenáèky i stromky na produkèních plochách v optimálních podmínkách.
Nìkteøí pìstitelé vánoèních stromkù zavádìjí, podobnì jako školkaøi u ostatních døevin, získávání klonových odrùd bìžným vegetativním množením nebo v kultuøe in vitro. Ta se osvìdèuje pøedevším
u pøísnì vybraných zámìrných mezidruhových køížencù. Rozvíjí se
už mezinárodní spolupráce pøi vypracovávání vhodných metod klonování, do nichž se zahrnuje i genová technologie. Velmi slibným
postupem se ukazuje být somatická emryogeneze u rùzných druhù
jedlí a jejich hybridù. Umožòuje získávat klonová potomstva genotypù s vysokou kvalitou, trvanlivostí, pìstitelskou vhodností a rezistencemi. V programu mezinárodní spolupráce je též pøenos cenných
genù zakládajících napø. rezistenci k hmyzu, k houbovým chorobám, mrazu, suchu, opadávání jehlièí. U smrku sivého (Picea glauca) a smrku pichlavého (P. pungens) bylo už získáno pøes 300 klonù
a podobnì nadìjné klony existují u jedle kavkazské (Abies nordmanniana). V nejbližších 10 letech dojde ke komerènímu prùlomu ve využívání somatického klonování. Již v r. 1990 byly vysazeny první
takto získaní jedinci. Nyní se rozmnožuje 80 000 dalších semenáèù
ze stromù vybraných v Kaibala v Arizonì a v Poudre River v Coloradu. U smrku se už pøechází na komerèní využití. V Kanadì bylo
v r. 1998 u Picea engelmannii a P. glauca získáno 600 000 jedincù
vybraných klonù, které jsou pøipraveny v kontejnerové kultuøe.
Výzkumná práce Humboldtovy University v Berlínì a Zahradnického
centra ve Wolbeck se nyní zamìøuje na indukci somatických embryonù u vybraných genotypù jedle kavkazské, na podporu jejich dalšího rozmnožování a také na zrání somatických embryonù, jejich klíèení a pìstování stromkù z nich.
TA S P O M a g a z i n , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 4 4 – 4 7
(EP)
'
Nejnovìjší západoevropské zkušenosti a jejich vliv
na zemìdìlské
poradenství
Následující èlánek Vás seznámí s nìkterými pracemi a pøednáškami mezinárodního experta v oblasti
poradenství – prof. Maurice J. Rollse, který je profesorem
na
univerzitì
v R e a d i n g u ( Ve l k á B r i t á nie) a externím lektorem
na Èeské zemìdìlské univerzitì v Praze.
Poradenství
Zmìny v evropském zemìdìlství
Poslední zkušenosti ukazují, že dochází k rychlým zmìnám
v zemìdìlství, ekonomice venkova, venkovské spoleènosti a poradenských systémech. Zmìny produkce, rentability zemìdìlských podnikù a úrovnì zemìdìlských dùchodù jsou podstatné, avšak rozsah
této stati je neumožòuje podrobnì rozvádìt. Tyto zmìny a jejich identifikace jsou velmi významné pro formování poradenské a konzultaèní èinnosti. Autor komentuje ètyøi základní zmìny zemìdìlství:
• Rozpory mezi výrobou a spotøebou; zahrnují nadprodukci nìkterých hlavních komodit, omezený pøístup na vnìjší trhy a tendenèní
rozhodnutí velkoobchodníkù, kteøí nakupují nabízené potraviny.
V tìchto rozporech se odrážejí chyby státní a mezinárodní politiky,
která mìla øešit rostoucí produktivitu zemìdìlství bez vytváøení pøebytkù; pøes opatøení zahrnující zavedení kvót a odstavení pùdy
z produkce, pøesto však se nadále zvyšuje produkce s množstvím
tržních pøebytkù.
• Konzumarizace – ochrana spotøebitelských práv – je ve své podstatì realizace schopností využívat jednání spotøebitele ovlivòující produkci potravin; pøibývající rozmanitost nabízených potravin, zájem
o nezávadné potraviny, požadavky na welfare zvíøat ve výrobních
systémech, tlak na dosažení biodiverzity a ochranu zvìøe na pozemcích využívaných pro zemìdìlství. Zemìdìlství už není pouze produkèním odvìtvím (pokud kdy bylo), ale jeho èinnost má zajišovat
specifické potøeby lidí.
• Rostoucí konkurence mezi zemìdìlci jak v národním, tak mezinárodním mìøítku vede nejenom k vyšší efektivnosti a relativnì nižším cenám pro spotøebitele, ale také k inovaci produktù, výrobì zboží
s vyšší pøidanou hodnotou, využívání tržních mezer a alternativních zdrojù, zlepšení ekonomiky farem provozováním agroturistiky,
pronajímáním nevyužitých budov a k èásteènému zamìstnávání zemìdìlcù v jiných oborech. Zajímavým aspektem tohoto tlaku konkurence je tendence k prùmyslovému tajemství pøi poskytování informací, které jsou také zboží.
• Nátlakové skupiny s vysoce rozvinutým lobováním a hromadné
šíøení názorù; využívání organizovaných kampaní k formování veøejného mínìní a spotøebitelských preferencí. Tyto skupiny nìkdy
jednají synergicky, ale nìkdy se v nich vyskytují vnitøní konflikty,
jako bývají mezi ekologickými zájmy a „právy“ zvíøat.
Zmìny v systému západoevropského poradenství na pøíkladu
Ve l k é B r i t á n i e
Základní zmìny organizace poradenských služeb v západní Evropì
jsou objasnìny na pøíkladu Velké Británie. Ministerstvo zemìdìlství,
rybáøství a výživy (MAFF) ustavilo v roce 1947 Národní zemìdìlskou poradenskou službu (NAAS), aby poskytovala technické rady
zemìdìlcùm v Anglii a Walesu zamìøené na co nejvìtší rùst produkce potravin. Skotsko mìlo (a má) odlišný poradenský systém. V roce
1971 NAAS a ostatní podpùrné služby MAFF byly spojeny do jednotné a celistvé Služby pro rozvoj zemìdìlství a poradenství: ADAS –
Agricultural Development and Advisory Service, která mìla poskytovat technickou podporu k dosažení úèinné a ekonomické produkce potravin. V roce 1987 bylo zavedeno poradenství pro farmáøe za
úplatu, které bylo založeno na identifikovatelných a požadovaných
„produktech“ (radách) prodávaných „konzultanty“. Informace zaèaly
fungovat a sloužit jako prodejný statek, jehož cena (kterou byli farmáøi ochotni zaplatit) musela být teprve objevena.
V letech 1990 a 1991 byly náklady na uhrazení této placené služby
financovány 30 % a v následujícím roce 50 % ze státních fondù. ADAS
se stala Agenturou sdružující Oborová centra, která zamìstnávají
týmy konzultantù, z nichž polovina v roce 1994 pracovala „doma“
spíše než v poradenské úøadovnì. V roce 1997 následovala privatizace. Od té doby se z døívìjší úspìšné veøejné služby postupnì vyvíjel
privátní sektor konzultaèní služby s 1 200 pracovníky a obratem
55 mil. GBP, pøièemž 40 % pøíjmù plyne z podnikání uloženého
a hrazeného vládou.
!
Poradenství
ADAS má nyní Konzultaèní divizi se 700–800 pracovníky zaèlenìnými do Zemìdìlských týmù, do Environmentální skupiny k provádìní
státem financovaných programù hlavnì na ochranu prostøedí a do
skupiny Profesních služeb pro podnikání na venkovì v rozmanitých
místních ekonomikách, které mají poskytovat rady o øízení podnikù
mimo venkovský a zemìdìlský sektor. Tato služba se stále více podobá konzultacím o øízení prùmyslu s urèitým dùrazem na strategický management, i když rutinní rady o øízení zemìdìlského podnikání zùstávají základem poradenské èinnosti. Divize výzkumu má
10 stanic pro aplikovaný výzkum a získává 80 % svých pøíjmù ze
sponzorské aktivity MAFF. Vedle pøístupu k tomuto výzkumu mají
pracovníci ADAS pøístup ke všem ostatním relevantním výsledkùm
výzkumu v ústavech a zaøízeních spravovaných státem. Tøetím komponentem je Spojená divize, která má na starosti podnikání na venkovì, zpracovává publikace a CD-ROM prodávané farmáøùm a ostatním zájemcùm, a vyvíjí aktivity v elektronickém obchodování.
Pø ístupy ke zkoumání poradenské èinnosti
Pøi zkoumání dalšího vývoje poradenství a pøidružených
oborù je nutné brát v úvahu tyto hlavní zmìny:
• Základem zùstávají farmáøi, kteøí rozhodují o tom, co budou na
obhospodaøovaných pozemcích vyrábìt, v jakém rozsahu, kde, kdy
a jak. Existující samozásobitelská hospodáøství mají uspokojovat potøeby rodin. Tato hospodáøství požadují pøedevším technické informace. Farmáøi, kteøí vyrábìjí produkty nad vlastní spotøebu
a jsou závislí na trhu, však pracují v mnohem složitìjším prostøedí.
Jejich rozhodnutí jsou ovlivnìna komerèním prostorem (trhem), nad
nímž mohou mít urèitou kontrolu (napøíklad prostøednictvím družstev nebo odbytových skupin), nebo mohou být pøi rozhodování zcela ovládáni aktivitou privátního sektoru. Zde mohou nastat potíže
pro poradenskou službu, která by chtìla v tomto prostoru intervenovat. Poradenské služby byly nejsilnìjší v minulosti v prostøedí
vytvoøeném vládní podporou, ochranou a orientací zemìdìlství prostøednictvím ekonomických opatøení veøejných institucí. Mùže tu existovat konflikt mezi zájmy zemìdìlcù vyjadøovaných prostøednictvím
jejich svazù a sdružení a nedávnými privatizaèními opatøeními, které redukovaly pùsobení vlády posílením komerèního sektoru. Veøejnost (spotøebitelé) má také požadavky na zpùsob výroby potravin
a využívání pùdy. Informace a porady, které potøebují zemìdìlci,
a tedy forma a management poradenských a konzultaèních služeb
pro evropské zemìdìlství, musí být uspoøádány tak, aby odpovídaly
složitosti této nové struktury.
• Zdá se, že tradièní tvorba a šíøení modelù zemìdìlské technologie,
které byly užiteèné v plánování, provádìní a monitorování poradenských programù, se budou muset dále rozvíjet, pokud mají
i v budoucnu být užiteèné a reálné. Modely vycházejí ze základny,
která nepøedstavuje pro všechny výrobce stejný zpùsob inovaèních
možností. Jsou založeny na základním výzkumu a byly široce popsány v literatuøe. Pokud jde o rentabilitu, je obvyklé, že farmáøi, kteøí
produkují nìco nového nebo takovým zpùsobem, který jim umožòuje
diktovat vyšší cenu pøi relativnì vyšší poptávce než je nabídka, mohou docílit vìtšího zisku než vìtšina, která klade nejvìtší dùraz na
úroveò cen. Ve výhodì jsou tedy ti, kteøí mohou nejrychleji identifikovat nové tržní pøíležitosti a reagovat na nì, a naproti tomu ti
farmáøi, kteøí jsou v nevýhodì, musí zastavit výrobu. Protože
v Evropì ménì úspìšní manažeøi opouštìjí farmaøení a protože mezi
farmáøi je stále ménì rozdílù v osobních kvalitách (úroveò vzdìlání,
pøístup k informacím atd.), budou stále ubývat pøíležitosti docílit
výhody ze zlepšené technologie pøi výrobì stejných produktù.
Volbou je nyní diverzifikace výroby. Mohou to být nové, originální
formy produktù a produkce nebo èásteèné zamìstnání mimo farmu.
Èasem by tento postup mohl vést k vyšším ziskùm. Tyto úvahy
o reakcích více homogenních farmáøù na inovaèní možnosti zùstávají podle autora stati domnìnkou a zdrojem užiteèných myšlenek,
které by mìly být zahrnuty do výzkumných projektù pro testování
!
Poradenství
Staré požadavky
Nové úkoly
*
Zavést zmìnu prostøednictvím pøijaté inovaèní
technologie.
Soustøedit se na efektivní zemìdìlství
v kontextu s farmáøi, potravinami, spoleèností
a národním hospodáøstvím.
Motivovat výrobce ke zvýšení výnosù.
*
*
Usmìròovat cíle a poskytovat informace
o vývoji odvìtví.
*
*
Navrhovat optimální, specializované systémy
zemìdìlského hospodaøení.
Zdùvodnit poradenskou èinnost ministrovi.
*
*
*
*
*
*
*
Zavést zmìny k uspokojení preferencí
a poptávky spotøebitelù.
Soustøedit se na klienta a tlaky klienta
v kontextu s venkovem, životním prostøedím
a zájmy mìst.
Pøispívat k rozhodnutím o øízení farmy
a k projektování její životaschopnosti.
Konzultovat s klienty øešení problémù,
identifikovat možnosti nebo poskytovat pøímé
služby a pomáhat pøi osvojení zkušeností.
Revidovat a navrhovat optimální využití zdrojù
farmy k maximalizaci farmáøova dùchodu.
Udržet klienty tím, že se farmáøùm vrátí
náklady na placení konzultací a zachovat
poradenskou èinnost.
poradenství. Jestliže se potvrdí reálnost tìchto myšlenek, potom jsou
dùsledky pro konzultaèní èinnost jasné.
Zmìny ukazují, že pøed zemìdìlským poradenstvím a konzultaèní èinností jsou nyní také podstatnì zmìnìné požadavky:
(Jav)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Doc. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech. redakce)
tel.: 02/24 25 79 39 l. 580
!