Duben 2016

STARTOVACÍ
BYDLENÍ
ČÍSLO: 4
www.ibulvar.cz
ROČNÍK: 16
CENA: 10 Kč
TREFA, STRANA 15
Liška:
Točení
je vopruz
ROZHOVOR S PAVLEM LIŠKOU A JANEM RÉVAIEM ČTĚTE NA STRANĚ 11
Bílá křtila u Zibiho
Labská - past na cyklisty?
Pardubice by hrdě mohly nést titul hlavní město cyklistiky. Sice jsme nedali světu ani Kreuzigera, ani Königa, ani Kulhavého, o to masověji se ale
Pardubáci jízdě v jedné stopě věnují. Díky mnoha opatřením oddělujícím od sebe auta a cyklisty je po městě jízda kolařů relativně komfortní a
bezpečná. Je ovšem otázka, zda to bude po posledních změnách platit i
v Labské ulici, kde se k sobě vozidla a cyklisti přiblížili těsněji...
ČTĚTE NA STRANĚ 2
Kam jinam by mohla slavice Lucka Bílá zamířit na křtiny svého synovce Káji než k Zibimu Czendlikovi... Fešáka Káju, který přišel na svět loni
o prvním zářijovém dni, pokřtil lanškrounský farář a Lucčin kamarád
Zibi koncem dubna. Prcek, který ke křtu dorazil elegantně oblečený, je
synem Karla Zaňáka, staršího bratra Lucie Bílé, a jeho přítelkyně Adély. Zpěvačka k tomu na svém facebookovém profilu napsala: „V novinách píšou, že Lucie Bílá má štěstí a úspěch v práci, ale v soukromí je
tomu naopak... Já si to tedy nemyslím. Doma mám štěstí plný kočárek.“
BULVÁR
téma
strana 2
BULVÁR
prezentace
strana 3
viděn. Takové je motto Dne silniční
Labská - past na cyklisty? Být
bezpečnosti v Pardubickém kraji
V Labské ulici cestáři koncem března
začernili dosavadní bílé čáry oddělující jízdní pruh od protisměrného cyklopruhu. Následně nové bílé čáry rozdělily ulici na pruh pro parkování, jízdní
pruh a cyklopruh. Míň místa teď kvůli
parkovacímu úseku mají jak auta, tak
cyklisté. Situaci, kdy se k sobě oba druhy dopravy přiblížily, kritizoval na posledním jednání zastupitelstva opoziční zastupitel Petr Klimpl, kterému
se nelíbí, že v Labské může docházet
ke kolizním situacím a „cyklisté tady
nemají kam uhnout“. „Kdo zná Labskou ulici, tak ví, jaká je tam frekvence cyklistů a osobních aut. Pokud tam
budeme parkovat, tak vám garantuji,
že během měsíce tam dojde k minimálně jedné vážné dopravní nehodě,“
řekl doslova Klimpl. „Prosím městskou
radu, aby se zamyslela nad tím, zda
nám stojí pár parkovacích míst za velké nebezpečí dopravní nehody.“
vedoucí odboru dopravy pardubické
radnice Vladimír Bakajsa. „Tím, že se
stala součástí Nařízení o zóně placeného stání, dochází k tomu, že parkovací místa v této ulici jsou jak pro rezidenty, abonenty, tak hlavně pro návštěvníky v určitém režimu.“
PROČ K TOMU DOŠLO?
Dominika Melicharová, řidička
Tam na kole teda nejezdím, jenom autem…
V Labské se doposud parkovalo živelně. Prostě, kdo přijel a našel místo, ten
tady mohl zaparkovat. To se celkem
logicky nelíbilo obyvatelům této ulice
a město ve spolupráci s městským obvodem přikročilo k vybudování parkovacího pruhu. „Ulice Labská se nachází v zóně placeného stání a nebyla v minulosti do Nařízení o zóně placeného stání zahrnutá,“ uvedl k tomu
skoro zeje prázdnotou. Ovšem, když
tady auto zaparkujete, musíte se vrátit
až téměř k restauraci Tenis klub, kde je
jediný parkovací automat.
Jako řidič ulicí projíždějící musíte mít
oči na stopkách - cyklisté jedou jak ve
vašem směru, tak i v protisměrném
ANKETA
Řidiči:
Marie Hřebíková, řidička
Je to nebezpečnější. Uvítala jsem, že kolegyně, která se mnou jela, mě upozornila, že jede
cyklista. Nebyla jsem na to dosud zvyklá, pro
mě jako pro řidičku je to nyní náročnější. Musím být obezřetnější a více se soustředit na jízdu. I když to se samozřejmě od řidičů očekává.
Petr Jelínek, řidič
Vždycky tam bylo velmi nepříjemné potkat cyklistu
a nyní je to ještě horší. Místa k nějakému manévrování je tam opravdu málo. Mám nový lak na autě,
tak bych si ho nerad o nějakého cyklistu odřel.
CO SE ZMĚNILO?
Pokud teď chcete v Labské zaparkovat,
není problém. Místa je tam dost, nejen
díky novému parkovacímu pruhu, ale
zejména proto, že nutnost za parkování zaplatit vytlačila odstavená auta do
uličky na protějším břehu Chrudimky
a do ulice Na Ležánkách. Labská teď
Někteří cyklisté se dost motají, ale myslím si,
že to není natolik úzké, aby to bylo nebezpečné, jde spíš o to jet tak, aby se to nebezpečným
nestalo.
Cyklisté:
Lukáš Konvalina, cyklista
Bezpečnosti to určitě neprospělo, ale je to o lidech, takže když tam budou jezdit lidi v klidu,
nevidím problém... Navíc je tam teď i alternativa použít vysutý most z parku Na Špici.
Tomáš Klíma, cyklista
Ne, nepřipadá mi to víc nebezpečné, počet aut,
který tam jezdí, je stejně malý a vzhledem k
tomu, jak úzká je tam ta silnice, tak řidiči většinou jezdí opatrně.
cyklopruhu, oba jsou přitom užší než
v minulosti. A protože auta nám bobtnají a jsou čím dál mohutnější, je tudy
jízda hodně natěsno, jak ostatně dokládá fotografie na titulní straně. A konečně jako cyklista si musíte dávat neméně velký pozor - řidiči objíždějící zapakrované vozy vybočují až do cyklopruhu, zvláštní kapitolou jsou i mohut-
ná zrcátka dodávek. Šéf magistrátního
odboru dopravy Bakajsa si ale nemyslí, že by úpravou vzniklo v Labské nějaké větší nebezpečí: „V Labské ulici je
omezená rychlost vozidel odpovídající šířkovému uspořádání. Nemyslím
si, že bude docházet ke kolizním situacím, jak nám to ukázal i první měsíc
tohoto stavu.“
CO BUDE DÁL?
Radnice má zatím na změnu pozitivní reakce, které přicházejí od lidí, kteří v Labské ulici bydlí. „V současné době
máme spíše pozitivní reakce bydlících,
kteří tím, že vlastní v této části města nemovitost, můžou si zakoupit rezidentní
parkovací kartu, tím získávají možnost
parkování v celém středu města. Zároveň pozitivum z jejich strany je v tom, že
v této ulici není živelné parkování,“ konstatuje Bakajsa. Reakce lidí, kteří Labskou ulicí projíždějí ať jako řidiči, nebo
jako cyklisté, jsme zjišťovali v malé anketě, ta už tak pozitivně nevyznívá.
Dosavadní chladné počasí příliš nepřálo
masovější cyklistice, a tak se naštěstí zatím nepotvrdila slova opozičního zastupitele Klimpla o vážné nehodě, zvolené řešení v Labské ulici ale šťastné určitě moc
není. Uvidíme, jak to tady bude vypadat,
až se za řídítka s prvními teplými paprsky
slunce posadí polovina Pardubic.
Napište nám na náš facebook či mail,
jak se na změnu díváte vy!
(mes, zit)
inzerce
Od února letošního roku platí novela silničního zákona, která
ukládá chodcům nosit reflexní prvky mimo obce za snížené viditelnosti. Stačí k tomu úplně obyčejná páska. Tématu se věnoval i Den silniční bezpečnosti v Pardubickém kraji.
Statistiky mluví o tom, že čtyřicet dětí ročně zemře v důsledku
dopravních nehod, další čtyři tisíce jich jsou zraněny. Alarmující
je i skutečnost, že polovina úrazů
dětí do 15 let věku je v souvislosti s nehodami na silnicích. To byl
jeden z důvodů, proč se náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek vydal za dětmi
na Přeloučsku. Diskutoval s nimi
o pravidlech správného chování na silnici a rozdával jim reflexní pásky. „Když jsem zjistil čísla ze
statistik, zhrozil jsem se. Rozhodl jsem s osvětou začít u mladších dětí, protože ty jsou nejohroženější. Dětí z prvních a druhých ročníků základních škol je
totiž dvojnásobně víc než dětí
starších,“ uvedl náměstek Jaromír Dušek. „Pro začátek jsme vybrali školy v menších obcích, protože tam často chybí chodníky
nebo děti do školy dochází po silnici z vedlejší obce. A především
v zimě, kdy je po ránu ještě tma,
je riziko zranění opravdu vysoké,“
dodal Dušek.
Den silniční bezpečnosti v Pardubickém kraji začal v základní škole v Lipolticích. Náměstek
hejtmana dětem rozdával reflexní pásky a také si s nimi povídal o
správném chování na silnici. Většina dětí základní pravidla zná. Ve
škole se totiž dopravní výchově
pravidelně věnují. „Dopravní výchovu máme v osnovách, navíc
několikrát do roka spolupracujeme s Městskou policií v Přelouči,“
doplnila učitelka lipoltické školy
Jana Apltauerová.
Den silniční bezpečnosti se ale
neodehrával jen v Lipolticích. Ná-
městek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek
vyrazil i na pardubické hlavní nádraží, na místo s velkou
koncentrací lidí všech věkových kategorií. I tady s lidmi
o silniční bezpečnosti diskutoval a rozdával reflexní pásky. „Taková reflexní páska je
naprosto jednoduché řešení,
navíc stojí pár korun. A přitom je vidět už z dálky,“ vysvětloval náměstek Dušek.
Reflexní pásky je možné zdarma si
vyzvednout i v Dopravním centru
ČR, které sídlí právě na pardubic-
160256_INZ_276x204_1_2_nabidka_sluzeb_KN.indd 1
kém nádraží v knihkupectví Mozaika.
Pořadatelem Dne silniční bezpečnosti v Pardubickém kraji je Doprav-
ní centrum České republiky ve spolupráci s Pardubickým krajem. Odborným garantem akce je Správa a
údržba silnic Pardubického kraje.
20.04.16 9:32
strana 4
prezentace
BULVÁR
BULVÁR
strana 5
prezentace
. . . a také knihovna
Pardubický kraj zve na neobvyklé zážitky ve svých
kulturních institucích
Úterý 3. 5.
Východočeské muzeum v Pardubicích: Svítání s ptáky
ranní procházka po zámeckých valech v doprovodu ornitologa v čase, kdy pěvci nejvíce zpívají
sraz ve 4:00 u brány do zámku, dalekohled s sebou
Východočeská galerie v Pardubicích: Den Slunce
10:30 slavnostní instalace výtvarného díla studentů Gymnázia Dašická na nádvoří zámku
11:00 komentovaná prohlídka výstavy Matice země Kurta Gebauera
Krajská knihovna v Pardubicích: Co nového pod Sluncem?
16: 00 beseda s Milanem Halouskem, členem České kosmické kanceláře o nových poznatcích z vesmíru
sraz před hlavním vchodem do knihovny
Regionální muzeum v Litomyšli: Užijte si astronomii
astronomické dílny pro veřejnost: 17.00 – 19.00 hod
komentované prohlídky výstavy Astronomické tradice v Pardubickém kraji v 17 a v 18 hodin
Pátek 6. 5.
Regionální muzeum v Chrudimi: Plakáty z květů
nechte se inspirovat Alfonsem Muchou a zahalte dívky z jeho plakátů do ručně vyrobených květin,
výsledná díla budou vystavena v prostorách muzea, výtvarná dílna a komentované prohlídky expozice
Alfons Mucha pro školy i širokou veřejnost, 9:00 – 17:00 hodin
Sobota 7. 5.
Východočeské muzeum v Pardubicích
otevření historické expozice Pardubice – příběh města, slavnostní vernisáž: 17:00
Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě: Kujebácké rotování
festival historické techniky zaměřený na stabilní motory spalovací a elektrické a jimi poháněné
zemědělské a dílenské stroje. Pro děti modely parních strojů, vakuových motorů a mechanických hraček.
Náměstí Přemysla Otakara II., 9:30 - 16:30 hodin.
VSTUPY ZDARMA!
c Zuzana Martínková
Více informací na www.pardubickykraj.cz/omg
prezentace
strana 6
PÁNSKÉ A DÁMSKÉ KADEŘNICTVÍ
Renata Severová
Tř. 17. listopadu 249, Pardubice
Otevírací doba:
PÁNSKÉ
DÁMSKÉ
Renata Severová
Šárka Poučová
Po – Čt: 9:00 - 18:00
tel. 606 224 285
tel. 604 150 015
Pá: 9:00 – 16:00
BULVÁR
BULVÁR
publicistika
O titul nejzdařilejší silniční stavba
se utkalo sedmadvacet projektů
strana 7
Sedmý ročník soutěže Nejzdařilejší stavba silničního hospodářství
v Pardubickém kraji za rok 2015 zná své vítěze. O titul nejlepší stavby
se utkalo sedmadvacet projektů napříč celým regionem. Porota hodnotila ve čtyřech kategoriích a nebylo to jednoduché. Kritérií bylo hodně.
Soutěž pořádají Pardubický kraj a
Správa a údržba silnic Pardubického kraje pod garancí Ministerstva
dopravy ČR, Státního fondu dopravní infrastruktury, České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Krajské hospodářské komory Pardubického kraje. Cíl soutěže
je jasný - podpořit a zviditelnit práci
silničního hospodářství. „Prostřednictvím soutěže chceme seznámit
nejen odbornou, ale i laickou veřejnost s úrovní současného stavebnictví a projektování silničních staveb v našem kraji. Za poslední roky
se do krajských silnic investovaly
nemalé finanční prostředky a vznik-
la celá řada prospěšných a dokonce i pohledných staveb,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického
kraje Jaromír Dušek.
Do 7. ročníku soutěže mohli dodavatelé přihlásit ty stavby, které
byly zhotoveny, zkolaudovány a
předány do provozu v roce 2015.
Porota pak ve dvou kolech vybírala
nejzdařilejší z nich. „Porota se zaměřila na začlenění stavby do okolního
prostředí a na její funkční a prostorové řešení. Roli hrála samozřejmě
kvalita stavebních prací i společenská prospěšnost stavby, tedy jaký
přínos má stavba pro své okolí,“ popsal hodnotící kritéria ředitel Sprá-
vy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích.
V kategorii Nejzdařilejší modernizovaný úsek silnice se Stavbou roku
2015 stal projekt „Modernizace silnice III/34026 Chrudim, železniční přejezd – napojení na I/37“. Svého vítěze má i kategorie Nejzdařilejší velká oprava úseku silnice. Tady
porota jako Stavbu roku ohodnotila opravu silnice II/343 z Hlinska do
Jeníkova. V kategorii Nejzdařilejší
mostní a umělá stavba zabodoval
projekt Obnova tělesa komunikace II/357 Nové Hrady. Ve čtvrté kategorii Nejzdařilejší dopravně-bezpečnostní akce zvítězila rekonstrukce křižovatky silnic III/34026 a
III/24028 v Nemošicích.
Den dopravy 2016
otevřeno Dopravní centrum České
republiky na hlavním nádraží v Pardubicích a třetí ročník nabídl oficiální zprovoznění Leteckého muzea Ing. Jana Kašpara na pardubickém letišti. V letošním roce pořadatelé připravují happening na třídě Míru v místě, kde dříve stával hotel Veselka. Právě tady se totiž Jan
Kašpar narodil. Na tomto místě by
v budoucnu měla být instalována socha aviatika, jejíž podobu nedávno schválilo městské zastupitelstvo. Happening nabídne rozmanitý doprovodný program s několika atrakcemi – třeba jízdou na kole
Ing. Jana Kašpara nebo módní přehlídku kožešin, které hrály hlavní
roli ve filmu Lída Baarová a pamatují tak dobu Jana Kašpara.
Pardubice si opět vzpomenou
na slavného aviatika Kašpara
Každý rok a přece jinak. Taková slova vystihují už tradiční akci, která nejen v Pardubickém regionu připomíná velké osobnosti dopravy.
DEN DOPRAVY se poprvé uskutečnil v roce 2013 a impuls k němu dalo
jedno velké výročí – konkrétně 130. výročí narození pardubického rodáka a průkopníka české aviatiky Ing. Jana Kašpara. V průběhu let se
k oslavám připojovali další velikáni dopravy a dnes je DEN DOPRAVY
jednou z největších akcí podobného rázu v České republice.
Den dopravy se každoročně
koná 20. května, tedy v den narození aviatika Kašpara. Nejinak tomu bude letos. Už počtvrté začne celodenní program pietním aktem u hrobky rodiny Kašparových, která nedávno prošla
rozsáhlou rekonstrukcí. „Hrobka byla ve velmi špatném stavu,
a proto se naše Společnost Jana
Kašpara rozhodla opravit ji. Veřejnosti jsme ji předali v roce 2013,
130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1
v rámci prvního ročníku Dne dopravy,“ připomíná předseda společnosti Jiří Kotyk. Vznikla tak tradice, ke které se hlásí nejen Společnost Jana Kašpara, ale mnoho dalších osobností i subjektů.
„Ing. Jan Kašpar je velkou osobností, která si pozornost zaslouží.
Stejně jako další zakladatelé dopravy, kterým věnujeme pozornost v dalších ročnících Dne dopravy,“ doplnil Kotyk.
Pietní akt je důstojnou vzpomínkou na aviatika Jana Kašpara. Svou
poctu mu vyjadřuje i Armáda České
republiky, která na nebe nad městskými hřbitovy vysílá své letouny
Gripen, případně Albatros. Květiny
k hrobu pokládají představitelé veřejných institucí, dopraváckých firem, ale i občanů města. Potkávají se tu různé generace lidí a všichni si uvědomují odkaz, který Jan
Kašpar zanechal. A zatímco pietní akt u hrobu Jana Kašpara je stálicí v programu Dne dopravy, druhá část se mění. První ročník nabídl happening před pardubickou reálkou, kterou Jan Kašpar navštěvoval. O rok později bylo slavnostně
15.4.13 10:29
130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1
130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1
130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1
15.4.13 10:29
15.4.13 10:29
strana 9
módní policie
strana 8
JARNÍ PLES KOALICE PRO PARDUBICKÝ KRAJ Kraj oceňuje osobnosti
Zas je tu jaro, je tu, lidi šílí. A právě do Jarního plesu šla Koalice pro Pardubický kraj, politická formace, která je
podle dosavadních průzkumů veřejného mínění favorizována v krajských volbách v Pardubickém kraji. Novorenesančním chrudimským muzeem se linul hlas Petry Janů, tančilo se, pilo, hodovalo. Však se podívejte sami.
Stalo se dobrým zvykem, že Pardubický kraj oceňuje osobnosti, které svým konáním vyčnívají nad ostatní. Ty, které vedení kraje ocenilo letos, vám představíme v malém přehledu.
Olbram Zoubek
Cena za zásluhy o Pardubický kraj
Čerstvý devadesátník, akademický sochař, který se zaměřuje na tvorbu plastik, má
k Pardubickému kraji, konkrétně k Litomyšli, vřelý vztah. Autor posmrtné masky
Jana Palacha či pomníku obětem komunismu na pražském Újezdě prožil v Litomyšli sedmnáct let při restaurování pláště zdejšího zámku.
Václav Volejník
Vicehejtman Roman Línek je se svojí
půvabnou ženou Šárkou ozdobou plesů.
Skvěle se oblékají i skvěle tančí. Na snímku s
bývalým vrcholným politikem, ministrem a
ústavním soudcem Miloslavem Výborným a
jeho chotí.
Na pořádném bále nechybí ani
pořádná tombola. Uzeného
čuníka předával vicehejtman
Pardubického kraje Roman
Línek šťastným výhercům.
Rodině Andrýsově.
Cena za zásluhy o Pardubický kraj
Lékař, který už třicet let stojí v čele Hamzovy léčebny Luže - Košumberk, rozsáhlého rehabilitačního areálu pro děti i dospělé. Léčebnu založenou před více než sto
lety profesorem Hamzou postavil na nohy a dostal mezi špičková tuzemská zařízení svého druhu.
Jiří Kotyk
Cena za zásluhy o Pardubický kraj
Významný pardubický historik, pedagog a publicista, předseda Masarykovy společnosti v Pardubicích, Společnosti Jana Kašpara a Společnosti Jana Pernera. Vedle osvětové činnosti má velký podíl na obnovení pomníku TGM v Pardubicích či rekonstrukcích
hrobek zakladatelů dopravy. Autor řady úspěšných knih a vlastivědných brožur.
Daniel Smutek
Cena za zásluhy o Pardubický kraj
Geolog a hydrogeolog, jehož láska k mineralogii zavedla až k založení Národního geoparku Železné hory, který v současné době usiluje o zapsání do globální sítě
geoparků Unesco. Vášnivý propagátor, který se o osvětu především mládeže zasloužil jako autor projektu Geovědy - Historií země za dva dny.
I mladí tančí. Dcera
Sandra Línková
s manželem Michalem.
Vicepremiér Pavel
Bělobrádek nedorazil
se svojí ženou, ale s
místopředsedkyní Senátu
Parlamentu ČR Mílou
Horskou. I tu čeká perný
politický souboj v senátních
volbách.
Krajský radní pro sociální
věci a neziskový sektor Pavel
Šotola dorazil na jarní ples se
svojí ženou.
Jarně zaplesat přišel i Miroslav Ludwig,
rektor Univerzity Pardubice, se svojí
usměvavou manželkou.
Jiří Pol
Cena Michala Rabase za záchranu
Někdejší primář interního oddělení nemocnice v Moravské Třebové, dnes tamtéž
ambulatní internista, diabetolog a gastroenterolog. Pacienty velmi oblíbený pro
svou empatii, ohleduplnost a úctu k nim. Pacient je rovnocenný partner, který přichází s problémem, já jsem tu od toho, abych mu ho pomohl vyřešit, říká.
Eliška Matysová a David Janďourek
Cena Michala Rabase za záchranu
Studenti třetího ročníku Střední školy zdravotnické a sociální loni v dubnu cestou
do školy zachránili život muži postiženému epileptickým záchvatem. Muži v bezvědomí poskytli první pomoc, zavolali mu záchranku a podle pokynů dispečerky ho
udržovali až do příjezdu hasičů a zdravotníků.
Marie Blažková
Medaile hejtmana
Lékařka, jejímž životním posláním je pomáhat nevyléčitelně, především onkologicky,
nemocným lidem. Svou vizi zřízení prvního a dosud jediného hospice na území Pardubického kraje dotáhla do úspěšného konce. Hospic, v jehož čele společně s ředitelem Jiřím Košťálem stojí, za sedm let existence poskytl péči více než dvěma a půl tisícům klientů.
Sladěni v červené. Pan
domácí, starosta Chrudimi
Petr Řezníček, s manželkou.
Sportovní mužská dvojka s doprovodem. Zleva: René
Živný, krajský radní pro sport a cestovní ruch,
s chotí a Petr Beneš, šéf tenisového klubu LTC
Pardubice a Pardubické juniorky, s manželkou.
Ředitel Gymnázia
Pardubice Mozartova
Marek Výborný si se svou
ženou nenechal jarní ples ujít.
Marie Hubálková
Na plese nechyběl ani starosta
Vysokého Mýta František
Jiraský se svojí ženou.
Medaile hejtmana
Bývalá řádová sestra stojí již sedm let v čele Oblastní charity Pardubice. Především
je ale spoluautorkou koncepce domácí hospicové péče, kterou se jí podařilo dovést
až k uznání ministerstvem zdravotnictví a zdravotní pojišťovnou. Domácí hospicovou péči prostřednictvím Oblastní charity Pardubice také poskytuje klientům, pomocnou ruku chartity se úspěšně snaží rozšiřovat i v dalších oblastech.
strana 10
prezentace
BULVÁR
Hvězdná obloha na Aviatické pouti v Pardubicích
Nejen milovníci letectví a historie si opět přijdou na své. Letošní,
již šestadvacátý ročník Aviatické pouti, znovu přivítá návštěvníky
na letišti v Pardubicích. Uskuteční se o víkendu 28. a 29. května a
přinese celodenní jedinečnou podívanou složenou jak z letových
ukázek, tak z komponovaného pozemního programu a rozmanitých aktivit pro děti.
Letošní ročník nese podtitul „Hvězdy na nebi“. Nejsou to ale jen hvězdní špičkoví piloti z celého světa, ale také hvězdicové motory, jimiž jsou mnohé
z vystupujících letadel poháněny a které se v tomto počtu dosud na českém nebi neobjevily.
Kromě historických letadel se představí též unikátní stroje z období druhé světové války. Největším lákadlem bude americký obojživelný létající člun Catalina. Předvede se v letové ukázce
v rámci historické scény připomínající boje v Tichomoří a zároveň v obří skupině historických
letadel, která se objeví na pardubickém nebi.
Na letošní rok připadá také 75. výročí od operace Barbarossa, kde byl velice oblíbený stíhací stroj Jak-3, který bude nedílnou součástí programu. Nebude chybět ani dech beroucí akro-
bacie v podání pilota Martina Šonky. Úplnou raritou bude první
proudový letoun Messerschmidt Me – 262 Schwalbe, který přiletí přímo z Messerschmidtovy nadace v Německu. Předvedou se i stíhačky JAS
39 Gripen Armády ČR či vrtulníky, které návštěvníky rovněž překvapí svým nevšedním vystoupením. Vzdušnou podívanou doplní
ze země vojenské jednotky v dobových uniformách s válečnou technikou, veteránisti či hasiči.
Kromě unikátní letecké přehlídky a akrobatických kousků pro vás budou připraveny stánky
s občerstvením, dětské atrakce, výstavní a pro-
BULVÁR
rozhovor
strana 11
Liška: točení je vopruz
Divadelní, televizní a filmové herce Pavla Lišku a Jana Révaie je
zbytečné představovat. Asi by se nenašel nikdo, kdo by je v některých jejich rolích neviděl. O něco méně lidí je už zná jako motorkáře zapojené do projektu producenta Egona Kulhánka Moto
cestou necestou, v rámci něhož vyrazili v jedné stopě na Kavkaz
a do Jižní Ameriky, Pavel Liška předtím navíc do Turecka. Ještě méně lidí pak ví, že oba společně chystají další cestovatelský
projekt. O něm a o zatím poslední expedici jsme si povídali při
jejich návštěvě pardubického Cestovatelského festivalu.
dejní trhy nebo oblíbená zábava v podobě vyhlídkových letů.
Nenechte si ujít originální nebeskou show plnou nevšedních zážitků!
Více o programu naleznete na www.aviatickapout.cz.
Oba na motorkách jezdíte od
mládí, mě ale zajímá, co vás motivovalo vyrazit na expedici?
Révai: O projektu Egona Kulhánka jsem věděl a rád bych se účastnil už první expedice, pro kterou
mne Egon oslovil, jel bych hrozně rád, protože jsem dobrodružnej typ, ale tehdy jsem kvůli zkouškám v divadle nemohl. Do projektu jsem vstoupil až po dvou expedicích a byl jsem hrozně rád, že si
Egon na mě znovu vzpomněl. Neměl jsem přitom jinou motivaci, než že se někam podívám, svezu se přitom na motorce a bude to
super trip.
Liška: Vztah k motorkám a autům
jsem měl odmalička. Odmalička
nás s bráchou táta učil řídit auto, v
devíti letech nám na chalupu koupil prvního mopeda. Vystřídal jsem
různé motorky a pak, když jsem se
věnoval divadlu, jsem na to tak trochu zapomněl. Ale potom přišel
čas, kdy mi to začalo chybět. Tak
jsem si koupil motorku. Volba padla
správně na cestovní enduro. A pak
přišla další vášeň - cestovatelská.
Takže tohle je pro mě spojení dvou
věcí, které mám rád, tedy jízdu na
motorce, cestování a poznávání nových věcí. Je to taková meditace.
Révai: Tohle jsem měl odmalička
na koni. Protože jsem na koni jezdil, tak jsem už jako dítě plánoval
něco podobného, jen ne na motorce, ale na koni. Splnilo se mi to až
na motorce, ale ono je to nakonec
jedno, na čem jedete.
Liška: Sednout na koně, vyrazit a
putovat, to je můj velkej sen. Takže až se nám podaří příští výlet na
motorkách, tak by bylo fajn vyjet
ještě někam na koních.
Expediční cestování často funguje jako určitý ventil, odpočinek od
každodenní existence. Máte
po cestování, když dlouho nikam nejedete, absťák?
Révai: Jak k tomu člověk přičichne, tak to je podobný jako u filmu, je to určitá droga. Většina cestovatelů ale nemá rodinu a může si
dovolit odjet někam na rok na expedici. To u nás není úplně reálný. Dá se to, jenom se tomu člověk
musí obětovat. Ale ta vize nás neopouští, naposledy jsme byli loni
a už nás to nutká, chceme v tom
pokračovat. Není to tedy o tom, že
byla příležitost, tak jsme si to zkusili a konec. Člověka to chytne.
Plánujete svoji vlastní cestu, teď
už mimo projekt Moto cestou necestou. V rámci něj jste byli limitováni určeným formátem a trasou.
Vaše vlastní expedice tedy bude
pro vás volnější, vynecháte třeba
přesné plánování trasy a určíte jenom směr?
Liška: Chceme udělat volnější
cestu, proto se taky chceme vydat jenom ve třech, ale musíme
ji naplánovat a dokonce musíme některé věci domyslet ještě
mnohem víc. Chceme to totiž pojmout trochu víc po svém, chceme, aby to byla zábava, a tu právě chceme zprostředkovat lidem.
Adrenalin, cesta a dobrodružství
by mělo být v pozadí, abychom
my nebyli ti dobrodruzi, chceme
pobavit lidi něčím navíc. Jsme
herci, takže přemýšlíme nad formátem a chceme, aby to byla hra.
Révai: Potíž je v tom, že jsme
vlastně vpluli do už hotového
formátu. Egon má nějakou svoji
vizi, kterou si drží a dělá to dobře. My mu nechceme ani nemůžeme konkurovat. Ale cestovatelů je spousta a jejich filmů taky
a je hrozně těžký udělat to jinak.
Proto, jak říkal Pavel, chceme využít toho, že jsme herci a
chceme přijít na způsob, který
bude v podání divákům jiný. To
hledáme.
Nakolik v tom, co jste absolvovali, jste byli herci a nakolik jste byli
sami sebou?
Révai: Byli jsme víc sami sebou než
herci. Šla helma dolů a hned tam
byla kamera, nebyl vůbec čas něco
připravovat.
Liška: Byli jsme to my! Teď si s tím
jenom chceme hrát, chceme to pojmout jako zábavu, nedělat z nás
cestovatele nebo motorkáře, to je
u nás na druhém místě. Jsme především dva lidi, kteří rádi poznávají
nové věci, nějak je vnímají, nějak je
komentují a dělíme se o to s diváky. Teď chceme najít ještě navíc nějakou hru. A také to, co nám vzhledem k množství lidí na minulých
expedicích trochu chybělo, což je
určitá divokost, punk...
Takže vaše příští cesta bude víc
drsná...
Révai: Vysvětlím to. Teď jsme měli
nějaký časový prostor a bylo nutné
natočit určitý materiál. To se odvíjelo od trasy, kterou jsme měli danou. Naší cestu připravujeme tak,
že budeme moct cokoliv.
Liška: Při té cestě musí být čas na
improvizaci. Na mysli mám improvizaci v plánu cesty, to znamená
třeba někde zůstat, odbočit, změnit plán. To je hrozně přínosný, proto přece cestujeme...
Révai: My si vytýčíme cíl, kterej zatím nemáme úplně jasnej. A to, co
nás bude potkávat, se bude naba-
lovat a bude to celé obohacovat.
Až vymyslíme téma, bude vlastně
jedno kam a co.
Může to přece fungovat i naopak rozhodnutím, kterým směrem pojedete, získáte téma.
Liška: Může, ano.
Révai: Vrátím se k tomu, že takových pořadů je spousta. My chceme udělat něco, co by diváka oslovilo
i jinak než tím, že uvidí dva herce, kteří se vozí na motorkách a sdělují divákům, kde byli.
Liška: Zároveň nechceme nic „vyrábět“, protože to se vždycky pozná.
Chceme, aby to bylo přirozený, aby to
vycházelo z nás.
Jezdíte i mimo kamery, vyrážíte i
bez toho, že by z cesty vznikl film?
Révai: No jistě. Máme v plánu teď někdy v květnu s Pavlem a pár lidma vyrazit se projet.
Liška: Víte, takhle si to cestování nejvíc užijete. To točení je totiž velkej vopruz. Samozřejmě, musí se to přijmout a udělat z toho nějak přednost,
ale je to handicap tripu.
Je na cestování, na expedicích něco,
co vám vadí?
Liška: No, to je ta práce, to, kdy vám
kamera ubírá ono užívání si. Kdy se
musíte věnovat kameře, čistě prakticky proto, abyste nasbíral nějaké obrázky.
Révai: Mnohem těžší to má ještě
kameraman. On nasbírá obrázky s
námi, ale pak musí natočit ještě další a další...
Připravil: Miloš Spáčil
Fotografie: FB Moto cestou necestou
strana 12
publicistika
GURMÁN
BULVÁR
Otázka na tělo. Alespoň v kultovním filmu Slavnosti sněženek. Hádka
místních myslivců v podání Bohumila Hrabala se proslavila natolik, že do
dneška se o šípkovou a zelí vedou velké spory. Chcete zažít jedinečnou atmosféru na vlastní kůži?
JEDINÁ PRAVÁ ŠÍPKOVÁ
Restaurace Hájenka se dodnes honosí heslem: „Jediná pravá šípková“.
Nabízí především zvěřinové speciality. Z originálního jídelního lístku vybíráme.
Kančí kýtu se šípkovou omáčkou a
houskovým knedlíkem (135 Kč), kančí
kostky pečené, hlávkové bílé a červe-
né zelí, bramborový knedlík (130 Kč),
zvěřinový guláš se špekovým knedlíkem (130 Kč), mufloní kostky nadivoko pečené se špenátem a bramborovým knedlíkem(130 Kč) nebo jelení
kýtu na červeném víně se švestkovou
omáčkou a smaženými bramborovými šiškami (150 Kč).
Přátelská rodinná obsluha, hořící krb, lovecké trofeje – prostředí,
kde se cítíte jako doma.
KANČÍ GULÁŠOVKA
Osobně jsem ochutnal kančí gulášovku s pečivem (45 Kč) a musím říci, že
byla fakt výborná. Silný vývar, kančí,
brambory – chuťově vyladěné. Škoda, že jsem řídil, jinak bych ji hned zapíjel postřižinským pivečkem.
BAR-MANka
Mufloní kostky pečené nadivoko, sekaný špenát a bramborový knedlík
(140 Kč)– to byla chuťová oáza. A ten
sos :-) Rozhodl jsem se dát za tento kuchařský koncert celkem velké spropitné – obsluha mi ho vrátila s tím, že ji stačí, když se vrátím zase někdy na oběd.
Slibuji :-)
KRUTÁ SATIRA
Prostředí hájenky tak úžasně energeticky nabité, kde člověk cítil Bohumila
Hrabala v každém místě, kazila snad jen
přítomnost jednoho exposlance, který
si k nelibosti místních postavil v chato-
vé oblasti milionářskou haciendu.
Politik si v Hájence hrál s tabletem,
popíjel pivko a pak odešel. Tablet
zapomněl a servírka mu ho s trefným dovětkem běžela předat.
Na závěr snad jen výňatek z televizní reportáže.
Bylo by vůbec možné v současném
Kersku natočit pokračování Slavností sněženek? „Dalo by se, ale byla by
to taková krutá satira. Poněvadž kdo
by v tom asi tak chtěl bydlet, že jo?“
odpovídá si na závěr reportáže otázkou Jiří Menzel.
postrach pardubických kaváren a barů
BARMAN(ka) VYRAZILA ZA KULTUROU
Letošní divadelní sezóna pomalu končí, pod divadlem to ale stále žije. Po jedné divadelní premiéře tam zapadla i naše barmanka,
aby zjistila, proč to ty herce pod
prkna, která znamenají Pardubice, stále táhne.
Nejspíš to bude těch pár schodů, které je od Divadelního klubu dělí. Pro normální smrtelníky
totiž může být tak trochu oříšek
si podnik zamilovat. Kafe ujde a
vína jsou rozhodně lepší než ta
o pár pater výše, jinak je to ale
s nápojákem tak
trochu bída. Nic,
čím by barmanku
překvapili, prostě klasický výběr
alka, nealka, neurazí, nenadchne.
Přednosti hereckého doupěte se
neznalému odhalí až při dalších návštěvách. To na něj
skutečně tak trochu dýchne Hollywood - zvlášť,
když se v divadel-
strana 13
publicistika
CO NA TO KRYCHLIČ?
Kdo jste dorazil na Apríla do ABC klubu na oslavu 15. narozenin pardubických punkerů Dukly Vozovny, mohli jste vidět Václava Kulhánka křepčit na pódiu. Stejně jako v klipu stejnojmenné skupiny s názvem Květina. Do Pardubic přišlo v dubnu jaro a zamávalo i s Krychličem.
Se šípkovou... nebo se zelím?
Až pojedete po dálnici z Prahy do
Pardubic, nacvakejte si do navigace Kersko. Chatová oblast ležící jen
kousek na východ od naší matičky
je místem příběhů Bohumila Hrabala, kde spisovatel žil s polodivokými kočkami. A v Kersku narazíte právě i na legendární Hrabalovu Hájenku.
BULVÁR
ním podpalubí objeví třeba par- zas tak moc jim všechno nevěřte,
dubický Leonardo di Caprio Pepa možná si na vás zkoušejí nějakou
Láska.
novou roli.
Barmanka by DivaHodnocení
delní klub rozhodKáva:

ně nezahazovala. Kde
Ostatní
nápoje:

jinde si taky můžeNabídka
vín:

te u relativně dobréObsluha: 
ho vína pokecat s JaInteriér: 
nem Jakubem Rybou
Atmosféra:

nebo doktorem Galénem…? O divadle, o
Celkové hodnocení: 
rolích, o životě… Ale
Prvního dubna slavila jubileum pardubická skupina Dukla Vozovna, která vás
v září udělala hvězdou svého videoklipu.
Jak jste si koncert užil?
Úžasné, senzace. Už nebude větší úspěch
v mém životě. Lidé mě nosili po sále na ramenou, pak se se mnou chtěli fotit. Myslel jsem, že
se udělá tak dvacet třicet fotek a ono to přitom
trvalo hodinu! Hodinu jsme se objímali s těmi
krásnými dívkami. V Mozaice jsem si předtím
koupil tričko Dukly Vozovny, takže jsem po pódiu lítal v tom tričku a červeném saku. Kluci
z kapely mi řekli, že si s publikem můžu dělat,
co chci. Ochranka sice měla obavu, aby mě fanoušci nestáhli z pódia, ale byla to paráda.
Kolo k vám patří skoro stejně neodmyslitelně jako váš účes. Nedávno kvůli place-
nému parkování zužovali silnici v Labské
ulici. Co si myslíte vy o podmínkách pro
cyklisty v Pardubicích a okolí?
Tam se vždycky jezdilo špatně kvůli kostkám.
Občas je to o život. A nejen tam. Velmi nepříjemné je to i směrem na Nemošice. Když jede
auto, tak se kolikrát cyklista o něj skoro tře.
Řidiči tam mají dodržovat třicítku, nedělá to
ale zdaleka každý. V Pardubicích je pár míst,
kde je to nebezpečné. Já to ale většinou řeším tak, že z kola sesednu. Dříve byly výmoly mezi nemocnicí a záchrankou, naštěstí už
jsou ale opravené.
Poslední dobou hýbe společností debata
o šikaně. Setkal jste se s ní i vy? Nejen při
vašem dospívání, ale poté i jako učitel?
Učil jsem asi čtyři roky a se šikanou jsem se v této
APARAZZI
P
pozici nesetkal. Ani jako žák jsem s ní moc problémů neměl. Okamžitě jsem se vždy bránil tím,
že jsem to ventiloval, nedržel jsem to v sobě. Řekl
jsem to doma, učitelce a tak dále, takže tomu byl
pokaždé rychlý konec. Když jsem pak učil sám,
tak třeba šikana vůči učitelům nebyla žádným
velkým a častým problémem. Kluci a holky občas blbli, ale bylo to v mezích. Další druhy šikany
jako třeba kyberšikana přišla až s rozvojem moderních technologií a to jsem se už ve školství
nepohyboval. Myslím, že dnes to kolikrát způsobuje i jakási neznalost těch dětí. Děti by měly být
lépe informovány, co si můžou dovolit a co ne. A
tam by měla být vidět spolupráce školy a rodiny. Když jsou rodiče proti učitelům, tak je to špatně, měla by to být symbióza. Takové případy by
měly být hned známy. Tehdy si děti nedovolily
to, co dneska. Je uvolněnější doba.
POSTŘEHY
BULVÁRU ZASAHUJÍ Z MOZAIKY
Skřivana porazili synové
„Nejde v mých stopách,
v běhu vítězí,“ napsal
náměstek pardubického primátora a kandidát
na hejtmana Pardubického kraje za hnutí ANO
2011 Jan Řehounek pod
fotku svého syna Jakuba
(12), který vyhrál rodinný
běh v rámci dubnového
BARTHRUNu. No, nejen
že vítězí Jakub, tátu předběhl i Filip (9), který doběhl na osmém místě, zatímco otec dokončil závod na desáté pozici. Ale prohrát se syny určitě není ostuda, vždyť oba se atletice aktivně věnují, táta je ryzí amatér. „Snažím se chodit běhat jednou dvakrát týdně. Jsem skřivan, takže vstanu třeba v šest ráno a jdu si zaběhat,“ řekl Bulváru Řehounek, který se pořádně hýbat začal před zhruba sedmi roky, předtím vůbec nesportoval.
Změna je život. A změnou podstatnou prochází i nejmenší či chcete-li nejužší knihkupectví na světě – Mozaika na pardubickém
nádraží. Knihkupec Richard Horák odchází. Sluší se poděkovat. Za práci i lásku, kterou Mozaice věnoval. Ríšo, děkujeme a ať se
Ti v Tvých nových projektech daří!
Novou tváří Mozaiky je mladá dívka Eliška Sandhausová. Pokud se vám zdá její příjmení povědomé, nemýlíte se. Eliška je v příbuzenském vztahu s Milanem Sandhausem, nezapomenutelným hercem Východočeského divadla v Pardubicích.
Eliška se již v Mozaice zabydluje, po Ríšovi
uklízí, jako správná žena se zbavuje nepotřebných věcí a studuje nové knižní tituly.
Eliško, ať se Vám daří a Mozaika jen kvete.
Jan Doležal,
vydavatel
Městský útulek
Pardubice
areál Veterinární kliniky
Štrossova 239, 530 03 Pardubice
tel.: 466 610 530
www.utulekpardubice.cz
Chcete nás???
Cézar – český fousek, bázlivý ale hodný.
Monty – středně starý kříženec. Aktivní, mazlivý, snášenlivost se psy individuální.
Vhodný spíše na zahradu.
Tonda – kříženec pitbula,
agresivní na ostatní zvířata.
I ZDE JE BULVÁR K DOSTÁNÍ
BULVÁR DOPORUČUJE NÁVŠTĚVU TĚCHTO PODNIKŮ:
Kožešiny - Luděk Slanař, Pernštýnská ulice 34, Pardubice, tel: +420 774 377 177, e-mail: [email protected]
PARDUBICKÝ PERNÍK PAVEL JANOŠ, Věry Junkové 306, Pardubice, tel: +420 466 261 167, e-mail: [email protected]
ČÍNSKÁ RESTAURACE U BÍLÉHO KONÍČKA, Pernštýnské nám. 60, Pardubice, tel: +420 466 513 243, e-mail: [email protected]
ČOKOLÁDOVNA BAJER, Zelenobranská 2, Pardubice, tel.: +420 775 936 333, e-mail: [email protected]
CAFÉ BAJER, třída Míru 763, Pardubice, tel.: +420 466 511 265, e-mail: [email protected]
Caffetteria, třída Míru 450, Pardubice, tel.: +420 722 569 034, e-mail: [email protected]
Pierre Coffee & Cocktails, třída Míru 95, Pardubice, tel.: + 420 777 270 612, www.pierre-pardubice.cz
Nero – asi šestiletý kříženec
pravděpodobně dobrmana
a rottweilera. Pouze zkušenému chovateli.
 PLUSY
&
MÍNUSY 
 Poslední zápas –
Pardubičtí hokejoví fans
ukázali, že při svém mužstvu
stojí i v nelehkých časech. Že
se pod Zelenou branou nebude hrát baráž, Dynamo
rozhodlo až v posledním
kole nadstavbové soutěže v domácím zápase s Karlovými Vary. A co fanoušci?
Vyprodali halu! Tomu se říká
oddanost. Hráči se jim za to
odvděčili výhrou 4:2, celá
aréna si společně oddychla
a užívala si záchranu.
 Senzační Beksa – Po
vítězství ve Final 4 si BK Pardubice letos zahrají i minimálně semifinále NBL! V něm
Pardubáci narazí na basketbalový fenomén z Nymburka, který prohrál jediný zápas v základní části. A zrovna
pod koši haly Dašická! Když
baskeťáci zopakují listopadový kolektivní výkon, třeba
se dočkáme překvapení.
 Atletický stadion –
Nejen fotbalový, ale také atletický stadion chce postavit
pardubický magistrát. Krytá
atletická hala, multifunkční
hala pro míčové sporty pro
dva a půl tisíce diváků a tělocvičny by měly vyjít v první
etapě na více než 200 milionů korun. S podobnými projekty se v Pardubicích v poslední době roztrhl pytel, přitom do komunálních voleb
je daleko…
 Chování fanoušků
– A znovu fanoušci, tentokrát ti fotbaloví. Při fotbalovém derby část hradeckých
fandů zapálila v kotli oheň
a také napadla pořadatele
a hasiče. Na jejich zklidnění museli nastoupit policejní těžkooděnci. Je škoda, že
jinak poklidný zápas narušilo několik desítek mamlasů
s mozkem o velikosti hrášku. Vždyť Hradec vyhrál, tak
proč dělat rozruch?
BULVÁR
sport
strana 14
„Nechci být papežštější než papež,“
říká trenér drsňák Miloš Říha st.
Poté, co se synem vytvořili trenérský tandem v Pardubicích, které ve čtvrfinále vypadly s pozdějším mistrem z Litvínova, si Miloše Říhu staršího opět stáhla zpět Kontinentální hokejová liga. Přijetím nabídky Slovanu Bratislava ukázal, že se rozhodně nebojí žádné výzvy. Převzal mužstvo, ze kterého houfně
prchali hráči kvůli dlužným výplatám, nebylo vůbec
jisté, jestli se KHL pod Tatry vrátí. Na konci ročníku
ale Slovan slavil úspěch v podobě návratu do playoff po dvou letech. V něm sice skončil už po čtyřech
zápasech s CSKA Moskva, výkony rozhodčích v sérii
ale byly, mírně řečeno, diskutabilní. Miloš Říha je už
během série v médiích zrovna nešetřil. „Nemůžeme
ale všechno svádět na rozhodčí,“ vrátil se ke čtvrtfinále s někdejším armádním klubem zkušený kouč.
V posledním play-off KHL jste rozvířil
diskuzi o rozhodčích v KHL. Často jste
si na ně stěžoval, hlavně při čtvrtfinále s CSKA Moskva. Jak to nyní vidíte s odstupem, vyprchalo z vás to naštvání?
Nestěžoval jsem si jenom já, myslím, že
to viděli všichni. Hráli jsme letos dobře, bohužel nám úspěch nebyl nějakým
způsobem dán. Ale samozřejmě nemůžeme všechno svádět na rozhodčí.
Příští rok rozšíří týmy KHL i čínský
klub Rudá Hvězda Kunlun. Jak se
vám čínský projekt zamlouvá a jak se
těšíte na zápasy v Číně?
Bude to zase něco nového, nepoznaného. Uvidíme, co postaví za mužstvo,
jak bude kvalitní. Sice nás bude čekat
dlouhá cesta, na druhou stranu jsme
velmi zvědaví, co se tam bude dít, co
uvidíme. Po hokejové stránce to bude
to samé, Čína se k tomu podle mě postavila velmi dobře.
Jak je KHL pro trenéra náročná
z toho pohledu, že tým za sezonu nalétá neskutečnou porci kilometrů?
Jak lze ideálně připravit mužstvo na
tyto přelety?
Není to lehké, třeba hned první dva měsíce odehrajete okolo třiceti zápasů, to
znamená, že utkání jsou skoro každý druhý den. V letošní sezoně se nás naštěstí dlouhé přelety týkaly až před jejím závěrem, kdy ten program byl trochu volnější. Při přípravě na takový trip do Chabarovska nebo na Sibiř, to nelze koukat
pouze na samotný čas v letadle a časová pásma. V takovém případě sledujete
každý kousek jídla a pití, rozhodují malič-
Sezona 2014/2015 skončila pro Slovan nepříjemnou dohrou, kdy se na
veřejnost dostali informace o finančních problémech klubu a dlužných
výplatách hráčům. Jak se vám v takové situaci nastupovalo k týmu a je
po letošku už situace lepší?
Začátek jsme skutečně neměli jednoduchý, chyběla minuta od rozpadnutí týmu. Před sezonou se pořád diskutovalo, hokejisti nevěděli, jestli vůbec
půjdou hrát, jestli se pojede na soustředění a podobně. Nakonec jsme
s manažery oběhali hráče. Vedení klubu se k tomu postavilo seriózně a hráči taky. Položily se základy a veškeré problémy se během sezony urovnaly. Na novou sezonu se připravujeme hned po skončení té poslední, začali jsme jednat, začali jsme dělat věci,
které by tu další sezonu neměli ohrozit. Vše je ale otázka financí, hrát KHL
stojí obrovské množství peněz a vše se
bude odvíjet od toho, jak právě tu finanční stránku ustojíme. Myslím si ale,
že na to nyní máme a předloňské problémy se nevrátí.
Sledoval jste play-off české ligy?
Ano, jezdil jsem se dívat na semifinále i finále jak české, tak slovenské ligy.
TREFA
náměstek primátora Pardubic
Co říkáte na výkony svého někdejšího svěřence Jána Lašáka v brance Liberce? Když se před několika lety vracel z KHL, zkoušel to v Pardubicích,
ale neuspěl, prý kvůli nadváze…
Jano je sám o sobě specifický, ostatně
jako všichni brankáři. Možná, že si tenkrát některé věci neuvědomil, což napravil až v Liberci. Musel se vrátit zpět
ke své práci a ještě něco ke konci kariéry dokázat. Svoji šanci chytil za pačesy a všem, kteří o něm pochybovali,
ukázal, že chytat stále může. Podle mě
ale nezáleží tolik na věku, jako na motivaci hráče něco dokázat.
Jako dlouholetého kouče Pardubic se
vás nelze nezeptat. Co by podle vás
měli v Pardubicích udělat, aby se neopakoval stav letošní sezony?
Těžko se mi to hodnotí, nechci být papežštější než papež. Určité věci by ale
změnit měly. Měly by nastoupit znovu
do práce s trochu větší pokorou a měly
by jak hráčský kádr, tak i personál okolo
něj rozšířit a některé další věci radikálně
a razantně změnit.
Stranu
připravuje
sporťák:
LUKÁŠ
ZITKA
Na radnici jste letos spustili projekt
startovacích bytů, ve kterém nabízíte mladým do třiceti let byty za třetinu, resp. polovinu tržního nájmu.
Jaký ohlas to mezi zájemci vyvolalo?
Ohlas byl jednoznačně pozitivní, na prvních pětadvacet bytů byly podány 184 žádosti, z toho 105 žádostí mladých perspektivních lidí nebo párů v Pardubicích sice
pracovalo, chtělo se v Pardubicích usadit,
ale nebydlelo. Ceny komerčního nájemného, které se u nás po deregulaci pohybuje někde až okolo 150 korun za metr čtvereční, což dělá u padesátimetrového bytu
7 500 korun jenom za nájem měsíčně, to je
neskutečná pálka. Dovolil bych si říci až na
hranici zlodějiny. Z tohoto pohledu se tedy
naše podmínky první tři roky 50 a čtvrtý rok 80 korun za metr čtvereční ukázaly
jako správně nastavené a podle velkého
zájmu jednoznačně motivující.
Podle vyjádření radnice chcete, aby
mladí zůstávali v Pardubicích, například po vystudování zdejší univerzity. Není z hlediska tohoto plánu pětadvacet bytů v osmdesátitisícovém městě směšně málo?
Od samého počátku říkáme, že letošek byl
pilotní, museli jsme nejprve zjistit zájem a
ověřit si, zda jsou podmínky startovacího
bydlení (například požadavky bezdlužnosti, požadovaná minimální výše příjmu apod.) správně nastaveny. V současnosti pracujeme na přípravě dalších dvaceti startovacích bytů, které bychom rádi
uvolnili v prvním kvartálu příštího roku.
Přál bych si, abychom byli schopni uvolnit více těchto bytů najednou, avšak stav
bytového fondu města byl v minulých letech dlouhodobě podfinancovaný a příjmy z nájmů se do majetku určeného pro
bydlení téměř vůbec nevracely a utrácely
se jinde. Proto je třeba nejprve dát bytový
fond města postupně do pořádku.
Budete množství bytů v projektu navyšovat? Kolik by jich mělo nakonec
být a v jakém časovém horizontu?
Mým cílem je dostat se do tří let na sto
startovacích městských bytů, v obdobně velkých městech jsou při tomto počtu průběžně schopni uspokojovat poptávku mladých perspektivních lidí.
Kolik město do projektu v průběhu doby
investuje? Vyplatí se tato investice?
strana 15
trefa
Jakub Rychtecký,
Energická gesta a hlasitý
projev. Tak si
nejspíše každý vybaví Mi
loše Říhu na
hokejové střídačce během
zápasu.
zdroj: HC Dynamo Pardu
bice
kosti. Náš realizační tým na tom letos
zapracoval a myslím, že se nám všechny
ty tripy povedly. Důležitá je také psychická stránka hráčů, jak se s tím srovnají oni,
jak sbírají sebevědomí, vše je o hlavě. Ale
nemůžete mužstvo měsíc připravovat na
jeden trip, když jste za pár dní zase zpátky ve „svém“ časovém pásmu.
BULVÁR
Oplatím otázkou. Vyplácí se městu mít
přes dvě stovky prázdných a vybydlených bytů, které byly a některé stále
jsou v technickém stavu, kdy je nebylo možné nabídnout nájemníkům, a to
v situaci, kdy roční příjmy z nájemného
do rozpočtu města jsou v desítkách milionů korun ročně? Proč se tyto peníze
do bytového fondu léta nevracely? Jak
jsem již říkal, nejprve je nutné dát bytový fond města, nejen kvůli startovacímu bydlení, do pořádku. V loňském
roce jsme do oprav převážně nevyužitých a prázdných bytů, které byly v takovém technickém stavu, že je nebylo možné nabízet, investovali téměř
třináct milionů korun. Letos to bude
v souhrnu dokonce 29 milionů korun
(schválený rozpočet roku 2016 17,5 milionu), neboť se podařilo v rámci II. změny rozpočtu přesunout dalších 11,5 milionu na realizaci oprav bytů. Část
z těchto peněz je určena právě na startovací byty. Jsem přesvědčený, že jasně definovaná bytová politika se městu
v dlouhodobém horizontu vyplatí.
Jak má město ošetřeno, že startovací bydlení splní účel, tedy udrží ve
městě mladé rodiny? Nevyužijí mladí jen čtyř let nízkého nájemného a
pak se stejně odstěhují?
Jedním z nejdůležitějších momentů tohoto projektu bylo dát mladým perspektivním lidem najevo, že si jich vážíme a
chceme, aby tady žili, nejenom pracovali. Jsme místem, kde je nejmenší nezaměstnanost v kraji, v posledních letech se
zde zvýšil počet pracovních míst o několik tisíc, ale obyvatel je méně a město patří mezi tři nejstarší velká města v republice. Ambicí startovacího bydlení není ten
trend zvrátit, ale je to první z dílečků do
pomyslné skládačky. Finální podmínkou
pro uzavření nájemní smlouvy v režimu
startovacího bydlení je právě již převod
trvalého pobytu do Pardubic. To se samozřejmě pozitivně projeví v rozpočtu
města v rámci rozpočtového určení daní.
Nejde nám jen o to přivést nové mladé
lidi, ale chceme udržet i stávající mladou
generaci v Pardubicích. Zájemci sami hovořili o tom, že v Pardubicích bydlet chtějí, ale bydlení je v poměru k okolním obcím drahé. Otevíráme jim čtyřletý prostor, kdy mohou alespoň část finančních
prostředků ušetřit na pořízení vlastního
bydlení, vytvořit si tady nejen pracovní,
ale i neformální přátelské vztahy, založit rodinu, dostat město a jeho sportovní a bohatou kulturní atmosféru tzv. pod
kůži. Pokud tento mix zafunguje, nebudou mít důvod, aby se stěhovali někam
pryč. Zvláště pak, když je to z Pardubic
blízko i do Prahy.
Plánuje město i další projekty k udržení mladé generace v Pardubicích,
například nízké ceny dostupných
školek, zlevněné jízdné pro mladé
v MHD a podobně?
Pro rozhodování každého jsou podstatné životní náklady, alfou a omegou
těchto nákladů je právě bydlení. Věřím,
že se nám i díky startovacímu bydlení
podaří postupně vytvořit tlak na soukromé vlastníky a ceny nájemného půjdou
dolů v celém městě. První signály obav
o „deformaci“ trhu jsem již zaznamenal
u jednoho vlastníka nemovitostí a lobbisty v oblasti realit v novinách. Projekt
startovacího bydlení mu evidentně ležel
v žaludku, je tedy vidět, že jdeme správnou cestou. Vedle toho je třeba mít tako-
vý nový územní plán, který otevře nové
možnosti bytové zástavby v nových lokalitách, a při větším počtu pozemků půjdou jejich ceny dolů.
Již dnes se však dá říci, že veřejné služby
jsou v Pardubicích velmi dobře dostupné. V letošním roce jsme zavedli zlevněné jízdné pro žáky základních škol (6
až 15 let), kdy roční lítačka v MHD stojí
450 korun za celý rok. Některé rodiny tak
ušetří tisíce. Máme kvalitní školky i základní školy, kde se nám postupně daří
odstraňovat některé nespravedlnosti. Letos jsme u zápisů poskytli metodickou
pomoc ředitelům a ředitelkám, kteří začali striktně upřednostňovat pardubické
děti. Není udržitelné, aby tyto služby čerpali lidé z okolních obcí na úkor našich
občanů, jak tomu v minulosti bohužel někdy bylo. Lidé ke spokojenému životu nepotřebují jen chléb, ale také hry. Musíme
se také naučit posilovat a ještě více rozvíjet naše silné stránky. Myslím si, že u nás
v Pardubicích se dobře žije. Je jen málo
měst, která mají tak velkou nabídku sportovišť a sportovního vyžití, ale i velmi pestrou profesionální a amatérskou kulturu.
WWW.ELAN2016.CZ
inzerce
strana 16
KOČKA
styl
Evo, ó Evo...
Naší čtvrtou letošní kočkou je Eva,
která na stránky Bulváru dorazila
až z jihočeského Písku. Je jí 31 let
a má vystudovanou textilní školu. V současnosti ale také studuje, v Euroškole se zabývá oborem
ekonomika a podnik. Živí se přitom
jako modelka. „Mezi moje záliby patří modeling, fitness, nakupování, příroda, tanec, pečení, plavání nebo cestování,“ doplnila k tomu pro Bulvár Eva.
NÁZOR
Filipa Sedláka
„Plány našich vládců jsou velkolepé. 300 mil. letištní terminál, 300 mil. vysloužilá budova ČSOB Pojišťovny, 300 mil. pětice fotbalových hřišť v centru města. Za dalších 300 mil. atletická hala na Dukle, přičemž celý komplex sportovních hal má být celkově za
miliardu. Finanční spoluúčast města na dotačních titulech ITI okolo tři čtvrtě miliardy. Přednádraží jako
aktuální investice za asi 200 mil. působí jako chudý příbuzný. Pominu-li otázku, kde na to všechno vzít. Pominu-li otázku, že tyto investice nezahrnují údržbu, která bude ročně především z veřejných peněz stát další desítky milionů. Ale zamyslím
se nad jednoduchou věcí. Chodíme po městě místy
v bahně, protože zde nejsou ani chodníky nebo jsou
v totálním rozkladu. Silnice vypadají jak po opakovaném nájezdu zlodějů asfaltu. Nadjezd k nemocnici je v havarijním stavu. Zasloužíme si tedy stavět (kupovat) nové a náročné stavby, když
se nedovedeme postarat o to, co
máme již nyní? Za sebe říkám, že
ne!
BULVÁR, společenský magazín pro Pardubický kraj
BULVÁR
SEX
OČIMA
MILOŠE SPÁČILA
Lidé jsou jako olivy, to nejlepší z nich
dostanete jen pod tlakem. To bylo,
nemýlím-li se, heslo někdejšího šéfa
Novy Železného. Sice spoustu věcí
nechávám na poslední chvíli a pak
mám dojem, že jsem ze sebe vyždímal to nejlepší, ale upřímně řečeno,
nemám úplně rád, když mě něco lisuje. Tuhle mi test odolnosti připravila
nejstarší dcera. Je totiž natolik šikovná, že si na skautské oddílovce ukopla palec. Na rovině a na koberci, pěkně prosím. No, tak sis ukopla palec,
no bóže... Ale ono se to nelepšilo, takže ani ne dva dny poté, místo ranního odjezdu do práce úkol - odvézt do
špitálu. Radši. Oblíkni se, sbal se, sakra neber si ty špinavý kalhoty, dělej,
ať jsme brzy zpátky, musím do práce... Cesta k autu, které kvůli mojí vášni pro kolo naposledy jelo o Vánocích,
baterka ani ťuk, honem mobil, zavolat taxíka a jedem. Ani jsme na chirurgii nepřišli na řadu a už nás poslali na rentgen, z rentgenu zase zpátky,
odsledovat v čekárně pár dílů „Pane,
pojďte, budeme si hrát“ a do ordinace. Verdikt - otevřená zlomenina (!)
palce u nohy. Poukaz na berle, tradá
do zdravotnických potřeb nafasovat
fofrklacky, nastavit velikost, vypajdat
z chíry, posilnit se smaženkou v bufetu a počkat na taxíka. Takhle jsem
to absolvoval několik dopolední, přičemž po příjezdu domů bylo nutné
ratolest oblažit navíc obědem. Pak na
kolo a do práce, která se samozřejmě
sama neudělala, mrcha. Jako na potvoru při většině následných kontrol
měla totiž manželka službu, takže důkladné seznámení se zdravotnickou
vědou bylo na mně. Naštěstí to všechno klaplo, dítě je už téměř v cajku, berle stojí v rohu, v práci se taky nic nezhroutilo a já mám opět jednou pocit, jak jsem to pěkně zvládnul. Ale teď
bych prosil zase chvilku klidu...
[email protected]
ve hvězdách
Beran - Máte před sebou čas
plný radostných zážitků, splnění i těch nejtajnějších erotických snů a dosavadních očekávání.
Býk - S nadšením aktivizujete všechny své dosud potlačované a utajované základní instinkty, abyste ve svém těle
probudili spícího démona své
smyslnosti.
Blíženci - Vaše sexuální fantazie nezná hranic. Zkoušíte stále objevovat něco nového, ale
také velmi rádi splníte jakýkoliv sexuální požadavek a touhu
milované osoby.
Rak - Není čas na povrchnost,
ukažte svou štědrost v dotecích
a laskání. Vždyť čím více lásky a
něhy dáte, tím více dostanete.
Lev - Nasaďte všechnu sílu své
inteligence a předvídavosti, a
pokud budete dostatečně rozvážní, trpěliví, obezřetní a vytrvalí, předejdete všem komplikacím.
Panna - Nyní vás sice nečekají
velké vrcholy emocí a vášní, ale
jediným vrcholem, který zcela
jistě zažijete, bude vrchol vaší
zvědavosti a chuť něco podniknout ve svém milostném životě.
Váhy - Čekají vás milostná setkání, zamilovanost a možnost
seznámit se s někým neskutečně přitažlivým a šarmantním.
Štír - Kromě romantického snění a erotických fantazií se oddáte společně ve dvojici s milovanou osobou odpočinku.
Střelec - V tento čas máte vyhráno téměř na celé čáře, na nedostatek zájmu o svou osobu si
nemusíte vůbec stěžovat a váš
milostný život bude perfektní.
Kozoroh - Během těchto dní
probudíte v sobě nejen hada
smyslnosti, ale dáte svému milostnému životu novou jiskru
naděje.
Vodnář - Jiskří to mezi vámi pořádně a vy už nedokážete odolávat tomu vábení a chcete
ochutnat chuť sice zakázaného, ale sladkého ovoce.
Ryby - Dokážete výborně projevit svou kreativitu a jste v dokonalém souladu se svým okolím,
těšíte se ze života ve všech jeho
podobách.
Ročník 16, číslo 4, vychází 29. 4. 2016
Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s.r.o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, +420 777 100 388, e-mail: [email protected],
web: www.ibulvar.cz, facebook: www.facebook.com/BulvarPardubice. IČO: 69168741.
Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Šéfredaktor: Miloš Spáčil. Redaktoři: Filip Appl, Lukáš Zitka, Kate Fuks (karikatury), Richard Horák (kultura), Miriam Mičková, Renata
Říhová a Luděk Bobb Slanař (módní policisté). Grafika, zlom: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová.
Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: centrální telefon a fax, e-mail: [email protected]
Předplatné zajišťuje: A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http://www.predplatne.cz.
Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Cena výtisku: 10,-Kč. Evidenční číslo: MK ČR E 10824, ISSN 1213-6956
Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme. Periodicita: měsíčník.