Ukázka knihy (formát PDF)

Jak se žilo
ve starověkém
Římě
Mgr. Kateřina Hrbková
Ilustrace: Jan Hora
Nakladatelství a vydavatelství
R
w ww.c om pute rm e dia .c z
1
Obsah
Etruskové........................................................................................................................... 6
Počátky Říma..................................................................................................................10
Války s Kartágem.........................................................................................................12
Město..................................................................................................................................14
Bydlení...............................................................................................................................16
Volný čas..........................................................................................................................18
Oblečení a rozvrstvení společnosti..............................................................20
Stravování.......................................................................................................................22
Doprava.............................................................................................................................24
Gladiátoři.......................................................................................................................26
Otroci a Spartakovo povstání...........................................................................28
Vojenství, legie.............................................................................................................30
Gaius Julius Caesar a císařové...........................................................................32
Náboženství...................................................................................................................34
Umění..................................................................................................................................38
Provincie, expanze......................................................................................................40
Pompeje..............................................................................................................................44
Co zbylo z Říma............................................................................................................46
Barbaři...............................................................................................................................49
Kvíz.......................................................................................................................................50
Časová osa.......................................................................................................................51
Rejstřík..............................................................................................................................54
4
Války s Kartágem
264 –146 př. n. l.
O Římanech se říkalo, že někdy prohrávají bitvy, ale ve válkách vždy vítězí. V tomto duchu nejprve
ovládli Apeninský poloostrov a pak se ve třech punských válkách vítězně utkali s Kartáginci (Římany
nazývanými Punové), kteří se považovali za vládce Středozemního moře a při vyhlášení války
Římanům vzkázali: „Proti vůli Kartáginců si nikdo nesmí v moři ani ruce umýt!“ Při první válce
získali Římané Sicílii, která se stala jejich první provincií. Ve druhé válce museli římští vojáci čelit
genialitě kartáginského vojevůdce Hannibala, který s armádou včetně
slonů překonal Alpy a táhl na Řím od severu. Přesto i tentokrát válku
vyhráli a další provincii učinili z Hispánie (dnešního Španělska).
Ve třetí válce Římané dobyli, zničili a prokleli samotné Kartágo.
12
Lodě v I. punské válce
Zatímco na souši vítězili Římané, na moři uměli lépe bojovat Kartáginci. Římané však s vypětím sil rychle vybudovali
flotilu podle vzoru lodi, kterou ukořistili Kartágu. Se svými loděmi, které měly pět řad vesel nad sebou, se pak naučili
manévrovat tak, že připluli co nejblíž k nepřátelské lodi, přichytili se k ní hákem a po sklápěcím můstku se tam přesunuli, aby mohli provozovat boj muže proti muži, ve kterém vynikali na souši.
Katapulty
Za II. punské války Římanům
dlouho vzdorovalo město
Syrákúsy. Využívalo totiž
Archimédovy přístroje – katapulty – a dokonce zdvihací stroj,
který nabral římskou loď, otočil
se a uhodil s ní o zdi města, až
se rozbila.
Trasa Hannibalova válečného tažení
Galie
Alpy
Pyreneje
Itálie
Hispánie
Řím
Nové Kartágo
Přístav v Kartágu
Obyvatelé Kartága se původně živili námořním
obchodem se stříbrem, mědí, cínem a slonovinou,
později se zaměřili na výnosnější prodej otroků.
Obchodníkům sloužil velký umělý přístav
vybíhající od města do moře. Z něj se dalo vplout
do okrouhlého přístavu pro 220 válečných lodí.
Ochranu oběma přístavům zajišťovaly pevné zdi
po obvodu.
Kartágo
Syrákúsy
Numidie
 Kartágo dnes
13
Gladiátoři
Bít se a umírat před zraky diváků
Zápasy ozbrojených mužů se u Římanů neomezovaly jen na bitvy, patřily také k oblíbené podívané při různých
slavnostech. Pro bojovníky z arén se označení „gladiátoři“ vyvinulo z latinského názvu pro meč (gladius), do arzenálu
zbraní těchto zápasníků však patřil i trojzubec, síť, kopí, oštěp, dýka nebo luk. Každý gladiátor však používal jen
některé z těchto zbraní podle toho, k čemu byl vycvičen a proti komu právě bojoval ve dvojici. Pro roli zápasníků, kteří
mají pobavit publikum, byli původně vybíráni váleční zajatci, později k nim přibyli také otroci a trestanci, dobrovolně
se mohl přihlásit dokonce i svobodný občan. Pokud gladiátor předváděl vynikající výkony, nastřádal si slušný majetek,
a nepatřil-li mezi svobodné občany, otevírala se mu možnost získat časem jako odměnu dokonce i svobodu. V Římě
mohlo po vzniku Kolosea (80 n. l.) zhlédnout souboj gladiátorů až 50 000 sedících diváků najednou.
Přední místa na tribunách patřila bohatému obecenstvu, chudí seděli
vzadu. Gladiátorské hry fascinovaly i některé výstřední císaře, jeden
z nich – krutý Commodus – byl dokonce zavražděn právě proto, že
chtěl předstoupit před senátory „jako konzul a gladiátor“.
26
Gladiátorská škola
Podnikatelé v oboru zápasů
Majitelé gladiátorských škol neboli lanisté přijímali do výcviku jen ty
zájemce, kteří prokázali dostatečné schopnosti. Budova školy stála
okolo čtvercového tréninkového dvora s malou arénou a mívala
vytápěné podlahy, aby gladiátoři mohli cvičit i v zimě.
Výcvik
Nováčci se učili útočit na dřevěný sloup,
později se pouštěli do boje jeden proti druhému. Užívali
dřevěný meč někdy dvojnásobné váhy, než jakou měla skutečná
zbraň, aby získali velké svaly. Pro každý typ boje měla škola
k dispozici trenéra, často se jednalo o vysloužilého gladiátora.
Tomu přiřazoval žáky lanista. Trvalo nejméně dva roky, než se
z nováčka stal profesionál.
Život nebo smrt
K zahájení gladiátorských her v době císařství patřila
věta „Avē Caesar, moritūrī tē salūtant!“ – „Buď zdráv, císaři, zdraví tě ti, kteří jdou na smrt.“ Někteří ze zápasících
skutečně mohli přijít o život. Diváci se vyjadřovali
k osudu poraženého výkřiky a posunky (předpokládá
se, že vztyčeným palcem pro něj žádali milost, palcem
otočeným k zemi smrt). Poslední slovo měl pořadatel:
pokud odsouhlasil smrt, musel
zaplatit náhradu lanistovi,
který financoval výcvik
daného bojovníka.
Boj se šelmami
Námořní bitva gladiátorů
Zápasy gladiátorů s divokými zvířaty se odehrávaly v kulisách krajin s lesy, horami a městy. Tváří v tvář býkům,
lvům, tygrům, medvědům i dalším šelmám ze všech koutů
římské říše se ocitali nejen ozbrojení lovci, ale také bezmocní
odsouzenci na smrt s nulovou šancí ubránit se.
První známé představení
námořní bitvy dal uspořádat
už Caesar. Lodě umístil na
vodní nádrž vyhloubenou
nedaleko Tiberu. Později se
bitvy konaly v Koloseu
a dalších amfiteátrech,
v nichž bylo možné naplnit
arénu vodou díky speciálnímu systému kanálů.
27
Provincie, expanze
Říše rozlehlá do všech světových stran
Území ležící mimo Apeninský poloostrov připojená k římské říši se nazývala provincie. Dohled nad nimi zajišťovali
správcové. Ve starších dobách římští politici vnímali jmenování správcem jako příležitost obohatit se z místních zdrojů
po letech, kdy zadarmo pracovali pro blaho Říma. Císařové se často snažili správce krotit, protože by jinak hrozily
vzpoury místních obyvatel. Tiberius (1. století n. l.) to odůvodnil: „Dobrý pastýř smí ovce stříhat, ale ne dřít z nich
kůži.“ Římané se cítili jako páni celého světa, ale trvale ovládali jen Středozemí a západní Evropu. Na hranicích tohoto
území budovali soustavu opevnění (limes). Pomezním pásmem vedla silnice, podél níž si vojsko vytipovalo jako své
opěrné body těžko zdolatelné přírodní překážky nebo vytvořilo překážky umělé (příkopy, palisády, v Británii dokonce
mohutné zdi Hadriánova valu).
40
Bojovníci z Britských
ostrovů
Keltské kmeny sídlící na sever od
Hadriánova valu Římané pojmenovali podle jejich výzdoby těla
pro válečné výpravy Pictī
– pomalovaní. Z toho pochází
i jejich český název – Piktové.
Prolínání
kultur
Na nově dobytých územích se
setkávaly místní tradice
s římskými zvyklostmi
a navzájem se ovlivňovaly.
Zajímavě se to projevilo
v egyptském pohřbívání.
V době faraonů byli Egypťané
zvyklí vložit mumifikované tělo
významné osoby do sarkofágu,
pohřební truhly, na které se
znázornění hlavy podobalo
sfinze. Pod nadvládou Římanů
se v Egyptě začaly na tradičně
mumifikovaná těla pokládat
destičky s realistickým vyobrazením zesnulého, inspirované
římským portrétním uměním.
Germáni
Germánské kmeny si Římané z větší
části nepodmanili, opakovaně se
však s nimi střetávali, protože
Germáni útočili na Galii, Itálii
i další území jejich říše. Germáni
uštědřili sebevědomým římským bojovníkům velkou lekci
roku 9 n. l. v Teutoburském
lese, kde vlákali legionáře do
nepřehledných křovin a bažin,
a zbavili je tak možnosti bojovat
v naučených formacích. Císařovi
vojáci v čele s vojevůdcem Varem
v bitvě zahynuli, a tak císaři
Augustovi nezbylo nic jiného
než zoufat: „Vare, Vare, vrať mi
mé legie.“
Keltibérové
Když se po druhé punské
válce stala část Hispánie
římskou provincií, ne
všichni zdejší obyvatelé, jejichž kultura
vznikla splynutím
civilizace Ibérů a Keltů,
byli ochotni vzdát
se své nezávislosti.
Nespokojenci se stáhli
do hor, odkud opakovaně
pořádali protiřímská povstání až do vlády prvního
císaře Augusta. Teprve potom
začala společnost v Hispánii
ve větší míře přejímat římský
životní styl.
42
Dokážete doplnit vynechaná slova?
Skončila první punská
válka vítězstvím
Římanů, kteří získali
............................................ .
Kartaginský vojevůdce
.................................................
zahájil tažení proti
Římu, při kterém
překročil Alpy
s armádou a slony.
př. n. l.
241
město Pompeje pod
vrstvami kamenů
a popela.
Zemi spravoval císař
................................................ .
Během jeho vlády
dosáhla říše největšího
územního rozmachu.
V tomto roce nařídil
218
př. n. l.
uctívající Ježíše Krista
jako spasitele světa.
př. n. l.
................................
a Remus podle
pověsti založili
Řím.
Římané dobyli etruské
město Véje a v následujících letech dobývali
i další etruská sídla,
protože ................................
neměli jednotný stát.
Římané zakončili třetí
punskou válku, když
město ..................................
vypálili a srovnali se
zemí.
146
př. n. l.
73
př. n. l.
44
27
př. n. l.
př. n. l.
80
79
n. l.
98
n. l.
122
n. l.
313
n. l.
Vypukla nejslavnější
vzpoura římských
otroků. V jejím čele
stál ....................................... .
V tomto roce byl zavražděn vojevůdce a autor
knihy Zápisky o válce Galské
Gaius Julius .............................. .
Bylo dokončeno
Koloseum, ve kterém se
od té doby odehrávaly
......................................................
zápasy.
Římské vojsko zvolilo za
n. l.
císař ........................................,
stavbu mohutného hraničního valu v Británii.
Císař Konstantin
povolil stále
oblíbenější náboženství
– .........................................,
př. n. l.
V tomto roce
bratři
př. n. l.
Hlavní moc ve státě získal Gaius Oktavianus,
kterého označujeme
za prvního císaře pod
jménem ............................. .
V tomto roce pohřbila
sopka .................................
753
396
Římská Republika
a založili republiku.
509
Císařství
(principát)
..............................................
Císařství
(Dominát)
Římané vyhnali
posledního
Království
Časová osa
284
n. l.
476
n. l.
císaře ...........................................,
který už se nenechal
titulovat „první senátor“,
ale jako jediný pán nade
všemi.
V tomto roce sesadil
žoldnéř germánského
původu Odoaker
posledního římského
................................ .
753 př. n. l. – Romulus, 509 př. n. l. – krále, 396 př. n. l. – Etruskové, 241 př. n. l. – Sicílii, 218 př. n. l. – Hannibal, 146 př. n. l. – Kartágo,
73 př. n. l. – Spartakus, 44 př. n. l. – Caesar, 27 př. n. l. – Augustus, 79 n. l. – Vesuv, 80 – gladiátorské, 98 – Traján, 122 – Hadrián, 284 – Diokleciána,
313 – křesťanství, 476 – císaře
51
Řešení časové osy: