Bohyně Héra, manželka všemocného Dia, je ochránkyní manželství

HÉRA
Bohyně Héra, manželka všemocného Dia, je ochránkyní manželství a dbá na
posvátnost a neporušitelnost manželských svazků. Poté, co byla Héra vyvržena Kronem,
odnesla ji její matka Rheia na kraj země k šedému Okeanu. Tam Héru vychovala bohyně
Thetis (jiná verze uvádí, že byla vychována v Arkádii pod Pelasgovým synem Temenem).
Když ji spatřil její bratr Zeus, zamiloval si ji a uloupil ji Thetidě. (Někdy se také uvádí, že
Héře dlouho nadbíhal, ale ta ho stále odmítala. Nakonec se proměnil v ucouranou kukačku,
kterou si Héra hřála na ňadrech, kde však nabyl Zeus své pravé podoby a znásilnil ji. Héra si
ho pak ze samé ostudy vzala). Byla uspořádána velkolepá svatba, na kterou byli pozváni
všichni bohové. A všichni bohové také uctili Héru svými dary. Mezi nejvzácnější patřil strom
plodící zlatá jablka, který později střežily Hesperidky na Hoře Atlas, a který byl darem Gaiy,
bohyně země. Héře a Diovi se narodili bohové Ares, Héfaistos a Hébé (ale jsou i jiná tvrzení o
původu Héfaista a Hébé).
Nezřídka však vznikají mezi Diem a Hérou i spory. Héra Diovi často odporuje a pře se
s ním na poradách bohů. Pak se hromovládný Zeus rozhněvá a Héra rychle umlká, jelikož si
vzpomene na tresty, které jí z podobného jednání již kdysi vyplynuly, či které by vyplynout
mohly. Mezi nejhorší patřilo zavěšení mezi nebem a zemí za zlaté řetězy a pověšení dvou
těžkých kovadlin k jejím nohám. Zeus je také občas Héře nevěrný, a tak se potom mstí
alespoň na Diových milenkách a nemanželských potomcích, když nic nesvede proti Diovi
samému. Avšak i přes tyto události je Héra uznávaná jak bohy, tak i svým manželem, který v
ní často nalézá oporu.
(N.A.Kun, Starořecké báje, SPN, Praha, 1976. Kolektiv autorů, Encyklopedie antiky, Academia,
Praha 1973. Robert Graves, Řecké Mýty I, Odeon, Praha 1982.).
1