Elektronické mýtné V České republice

Komentáře

Transkript

Elektronické mýtné V České republice
International and Comparative Law Review
No. 14/2005
Elektronické mýtné V České republice
JUDr. Ing. Michal Radvan
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
V poslední době nabývají v České republice na intenzitě debaty týkající se
připravovaného systému elektronického mýtného. Vzhledem k prudkému růstu
počtu kamionů na českých dálnicích a silnicích v souvislosti se zpoplatněním
dálnic na území Rakouska a Německa je třeba, aby kompetentní orgány jednaly co
nejrychleji a pokusily se v co nejkratším termínu připravit vhodný systém
zpoplatnění užívání českých dálnic, případně i silnic I. tříd.
Platby motoristů za užívání vybraných dálničních a silničních úseků jsou
jistou formou poplatků,1 které jsou společně s dalšími finančními prostředky
příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Prvořadým úkolem tohoto fondu
je investovat veškeré jím získané finance do výstavby nové a do oprav stávající
dopravní infrastruktury.
V současné době platí motoristé v České republice dva druhy poplatků:
silniční daň a
dálniční kupóny.
Příjmy z těchto poplatků činí cca. osm mld. Kč (silniční daň téměř šest mld.
Kč, dálniční známky cca. dvě mld. Kč). I když k této částce připočteme další
příjmy Fondu dopravní infrastruktury, jako jsou příjmy z Fondu národního majetku
(dvacet mld. Kč), část spotřebních daní (třináct mld. Kč),2 není to stále dost k
zajištění kvalitních silnic a železnic na území České republiky.
Tuto situaci se česká vláda rozhodla vyřešit zavedením elektronického
mýtného. Za cíl mýtního systému si stanovila „maximum financí pro opravu a
budování dopravní infrastruktury a převedení části nákladní dopravy ze silnic na
železnici“.3 Druhou část tohoto cíle považuji za poněkud problematickou. Možnost
využívat tzv. kombinované přepravy jako slevy na dani byla dopravcům dána již v
1
Poplatek je, na rozdíl od daně, úhrada za jistou službu, jedná se o platbu účelovou. Na základě
tohoto tvrzení je možné konstatovat, že silniční daň není daní v pravém slova smyslu, ale poplatkem
sui generis, za který by měli uživatelé silnic a dálnic dostávat jistou protihodnotu – kvalitnější
pozemní komunikace. K tomu srov. Mrkývka, P. Finanční právo a finanční správa – 2. díl. Brno:
Masarykova univerzita, 2004. ISBN: 80-210-3579-X. Str. 5-6.
2
www.sfdi.cz. 30. 9. 2004. Též Pařízková I. Rozpočtové určení výnosů některých daní. In: Obce 2004.
Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN: 80-7357-013-0. Str. 336.
3
Kaláb, V. Poradce řekne, proč za dálnice platit. www.ihned.cz. 21. 2. 2005.
95
Mezinárodní a srovnávací právní revue
číslo 14/2005
roce 1996, kdy byl tento institut nově definován novelou4 zákona o dani silniční.
Kombinovanou dopravou se rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní
jednotce (nejčastěji ve velkém kontejneru, příp. ve výměnné nástavbě či
odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem
i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava.
Podmínkou je, že úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje
vzdálenost sto kilometrů vzdušnou čarou a počáteční nebo konečný úsek přepravy
tvoří přeprava po pozemní komunikaci. Snahou zákonodárce bylo v tomto případě
zvýhodnit ekologické možnosti dopravy nákladů, proto se stanoví, že přeprava po
silnici musí proběhnout pouze mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a
nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované
dopravy a pokud se jedná o vodní dopravu, mezi místem nakládky nebo vykládky
zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže tato vzdálenost nepřesahuje 150
kilometrů vzdušnou čarou. Definice kombinované dopravy a rovněž navazující
ustanovení zákona týkající se slevy na dani silniční jsou převzaty ze Směrnice ES
č. 92/106/EHS. Výše slev je odstupňována podle počtu jízd, které vozidlo
uskuteční v kombinované dopravě po železnici v průběhu kalendářního roku:
- více než 120 jízd sleva 90 % daně,
- od 91 do 120 jízd sleva 75 % daně,
- od 61 do 90 jízd sleva 50 % daně,
- od 31 do 60 jízd sleva 25 % daně.
U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném
úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 %. Je-li vzdálenost ujetá po
železnici územím České republiky delší než 250 kilometrů, započítává se pro účely
slevy na dani taková jízda jako dvě jízdy. Institut slevy na silniční dani není
v České republice využíván; poslední úsek, kde byly kamiony přepravovány po
železnici (Praha – Lovosice) byl zrušen na jaře roku 2004 pro naprostý nezájem ze
strany dopravců.
Bez ohledu na výše uvedené pochybnosti jsem zastáncem co nejrychlejšího
zavedení elektronického mýtného v České republice. Mýtní systém je v současné
době používán např. v Německu (satelitní systém) a v Rakousku (pozemní systém).
O německém systému uvažuje v horizontu pěti let rovněž Polsko, kde jsou
prozatím zpoplatněny pouze dva nově zbudované dálniční úseky. V Maďarsku by
mělo elektronické mýtné fungovat od roku 2008, stejně tak v Británii, kde se
uvažuje o zpoplatnění nejen dálnic, ale všech silnic. Taktéž Francie plánuje
rozšíření výběru mýtného na veškeré silniční tahy. Ve všech zemích je mýtné
vybíráno prozatím jen v případě těžkých nákladních vozů obvykle s hmotností
vyšší než dvanáct tun, nicméně do budoucna se plánuje zpoplatnění veškerých
dopravních prostředků. Mýtné je placeno i v dalších evropských zemích
4
96
Zákon č. 143/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani
silniční, ve znění pozdějších předpisů.
International and Comparative Law Review
No. 14/2005
(Chorvatsko, Slovinsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko atd.), nikoliv však
elektronickou formou, ale manuální.5 To s sebou přináší mnohé problémy, mezi
nejzávažnější patří zdržení řidičů u mýtních stanic a prohlubování negativních
dopadů dopravy na životní prostředí. Naopak výhodou elektronického mýtného je i
možnost větší diferenciace poplatků v závislosti na ekologické citlivosti trasy,
denní době apod.
Pravdou je, že žádná z výše uvedených zemí nemá s kamionovou dopravou
takové problémy jako Česká republika, která v současné době velmi doplácí na
zavedení mýtného v Rakousku a v Německu. Pro dopravce je pochopitelně levnější
využít možnosti průjezdu přes Českou republiku, kde zaplatí za jednodenní
dálniční kupón 250 Kč. Pokud by však zvolili trasu přes Rakousko a Německo,
zaplatí za každý ujetý kilometr v přepočtu 8,70 Kč v Rakousku, resp. 4,50 Kč
v Německu.
V České republice bude tedy nezbytné zavést systém elektronického mýtného
co nejdříve. Zbývá však najít odpovědi na mnohé nezodpovězené otázky: odkdy
má systém začít fungovat, která vozidla budou platit elektronické mýtné a za
použití kterých silnic, jaká bude výše mýtného za ujetý kilometr a zejména jaký
systém použít (GSM/GPS systém6 doporučovaný Evropskou unií, se kterým měli v
počátku jisté problémy v Německu, nebo DSRC7 systém spolehlivě fungující na
rakouských silnicích)?
V současné době je vyhlášen tendr na projektového manažera, kterého by
měly vybrat zástupci osmi ministerstev do 25. dubna 2005. Až poté (nejpozději do
30. června 2005) bude vypsáno samotné výběrové řízení na provozovatele systému
elektronického mýtného. Otázkou je především výběr vhodného systému. Ačkoliv
Ministerstvo dopravy preferuje DSRC systém, bude výběrové řízení otevřeno všem
technologiím, tedy i GSM/GPS systému fungujícímu v Německu. Výhodou DSRC
systému je především cena; dopravci nemusí platit velmi drahé tzv. OBU (OnBoard-Unit – krabičky, které musí mít v kabině řidiče). Další výhody a nevýhody
jsou graficky znázorněny v následující tabulce:8
5
Baroch, P., Kaláb, V., Kleknerová, Z. Situace v Evropě. www.ihned.cz. 10. 1. 2005.
6
Též GNSS-CN (Global Navigation Satellite Systems – Cellular Network): Pro určování pozice a
ujeté vzdálenosti se využívá systém satelitní navigace, přenos informací je pak uskutečňován přes
pozemní telekomunikační síť.
7
DSRC (Dedicated Short Range Communication): Přenos informací probíhá mezi zařízením na
vozovce (RSE – Road Side Equipment) a palubní jednotkou ve vozidle (OBU – On-Board Unit).
Komunikace se uskutečňuje v pásmu mikrovln nebo v infračerveném pásmu.
8
www.sfdi.cz. 30. 9. 2004.
97
Mezinárodní a srovnávací právní revue
Systém
číslo 14/2005
DSRC
GNSS-CN
vyšší
nižší
25-50 €
500 €
Náklady na komunikaci – provoz
nižší
vyšší
Náklady na kontrolu placení
nižší
vyšší
Údržba infrastruktury
vyšší
nižší
Prověřená technologie pro EFC
ano
ne
Zavedení telematických služeb
částečně
širší možnosti
Náklady na infrastrukturu
Cena palubní jednotky
Tabulka 1: Porovnání systému elektronického mýtného DSRC a GNSS-CN
Je však nezbytné připomenout, že s GSM/GPS systémem počítá do budoucna
i Evropská unie (od roku 2008 by mělo být mýtné napojeno na evropskou satelitní
technologii Galileo), pomocí satelitu je možné sledovat například i pohyb
nebezpečných nákladů, silnice nehyzdí stovky rámů, jejichž využití v případě
přechodu na satelitní systém by bylo nulové apod.9
Je pravděpodobné, že elektronické mýtné v České republice bude vybíráno na
dálnicích a rychlostních komunikacích, dohromady by mělo být zpoplatněno 970
kilometrů. Až později by mělo být mýtné rozšířeno na další vybrané silnice I. tříd
(dohromady by mělo být zpoplatněno cca. 2 500 km silnic), tomu však prozatím
brání evropská legislativa, která umožňuje zpoplatnění jen na víceproudých
silnicích. Nový návrh Evropské komise pozměňující dnes platnou směrnici
1999/62/EC však předpokládá možnost zpoplatnění všech silnic. I z tohoto důvodu
se pak jeví jako vhodnější satelitní systém GSM/GPS používaný v Německu.
Původní úvahy odborníků i Ministerstva dopravy směřovaly k tomu, že by
mělo být placeno za všechna nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Vláda
však tuto hranici posunula až na 7,5 tuny. Mýtné tak nebudou platit například malí
živnostníci a rozvážkové služby. S hranicí 3,5 tuny se předběžně počítá od roku
2008, od roku 2012 by pak měla dani podléhat veškerá vozidla bez ohledu na
hmotnost.
Neméně důležitou otázkou je cena, kterou by měli dopravci platit za ujetý
kilometr. Předpokládá se, že by sazby mýtného měly být dvojí:10
9
Srov. Moos, P. In: Baroch, P. Soutěž na elektronické mýto: kritika narůstá. www.ihned.cz. 12. 1.
2005.
10
Novotný, J. Vláda se na elektronickém mýtném zatím nedohodla. www.novinky.cz. 5. 1. 2005. Též
luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005.
98
International and Comparative Law Review
-
No. 14/2005
4,20 Kč pro kamiony nad 12 tun,
1,60 Kč pro ostatní vozidla s hmotností nižší než 12 tun.
Otázkou je, zda takové rozdělení sazeb donutí dopravce, aby více využívali
lehčích nákladních vozů, které méně ničí povrch vozovek. Se zavedením
elektronického mýtného by odpadla povinnost pořizovat si dálniční kupóny, snížit
by se měla i silniční daň. Sazby mýtného by měly rovněž být nastaveny tak, aby
zvýhodňovaly „ekologická“ vozidla. To by mělo donutit dopravce, aby začali
používat modernější kamiony, které vyhovují přísnějším emisním limitům, a tak
méně ničí okolí silnic. Elektronické mýtné navíc umožňuje různé sazby v různých
částech dne a může tak přesunout nákladní provoz do nočních hodin.
Doposud není jasné ani to, jakým způsobem by měl být mýtní systém
zainvestován. Podle jedné varianty by stát předem za zavedení systému zaplatil
dodavateli. Tato varianta není podle mého názoru vzhledem k „napjatosti“ státního
rozpočtu příliš reálná, proto zřejmě Ministerstvo dopravy přistoupí k postupnému
splácení investice z výnosů z mýtného. Výdaje na pořízení systému a devět let jeho
provozu by měly činit 12,5 až 13 miliard korun, přičemž čisté výnosy pro stát jsou
odhadovány na cca. 47 miliard korun.11 Vlastníkem systému by měl v každém
případě zůstat stát, jeho správou by bylo pověřeno Ředitelství silnic a dálnic.
Generální dodavatel (investor), který vzejde z veřejné soutěže, poskytne potřebnou
technologii, zajistí provoz a bude za systém odpovídat.12
Poslední nezodpovězenou otázkou zůstává termín, od kdy by mýtní systém
mohl začít fungovat. V návrhu Ministerstva dopravy je jako lhůta pro zahájení
provozu uveden rok 2006. Takový termín by i podle ministra dopravy
Šimonovského platil pouze v ideálním případě, kdyby se žádný z účastníků veřejné
soutěže neodvolal.13 To však příliš pravděpodobné není, i přesto Ministerstvo
dopravy počítá se spuštěním mýtního systému v průběhu roku 2006.14 Osobně
předpokládám, že nejbližší možný termín zavedení mýtného bude 1. leden 2007.
Toto přechodné období do roku 2007 bude muset vláda nějakým způsobem
vyřešit, neboť vážně hrozí totální devastace českých dálnic a silnic, zejména pak
dálnice D1 mez Prahou a Brnem. Jednou z možností regulace nákladní dopravy je
zrušit jednodenní dálniční známky pro auta těžší než dvanáct tun, která stojí 250
Kč. Znamenalo by to, že by si kamiony musely kupovat dražší, patnáctidenní
známku v hodnotě 1 300 Kč. Takové řešení by však zřejmě narazilo na odpor
Evropské unie.
Další možností je zavedení manuálního mýtného; takové řešení by však
znamenalo nemalé náklady na zřízení výběrčích míst.
11
Novotný, J. Vláda se na elektronickém mýtném zatím nedohodla. www.novinky.cz. 5. 1. 2005.
12
luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005.
13
luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5. 1. 2005.
14
Mýtné bude od roku 2006; ceny srovnatelné s Německem. www.ihned.cz. 12. 1. 2005.
99
Mezinárodní a srovnávací právní revue
číslo 14/2005
Ministr vnitra Šimonovský navrhoval i zdražení jednodenních známek,
nicméně již v současné době upozorňuje Evropská komise ústy Jacquese Barrota
na výrazný nepoměr mezi cenou jednodenní a roční známky pro kamiony s tím, že
by se mohlo jednat o omezování volného pohybu zboží.15 Neřešení této situace by
mohlo vést až k žalobě u Evropského soudního dvora, nicméně se domnívám, že
vzhledem k délce takové procedury a s ohledem na přípravu elektronického
mýtného by České republice prakticky žádný postih nehrozil.
S dalším nápadem přišel ministr Jaroslav Bureš, když navrhoval, aby si každý
dopravce s vozem nad 7,5 tuny již od poloviny roku 2005 musel koupit namísto
dálničního kuponu výkonové známky. Jejich hodnota by odpovídala ročnímu počtu
ujetých kilometrů po dálnicích a silnicích I. tříd. Za kilometr se měly platit zhruba
čtyři koruny s tím, že každý dopravce by si sám odhadoval vlastní výkony a podle
toho si kupoval příslušnou známku. Správnou hodnotu zakoupené známky by bylo
možné kontrolovat zpětně ještě osm let po zakoupení známky na příslušný rok v
rámci daňových dokladů a u zahraničních dopravců například prostřednictvím
ohlašovací povinnosti společnosti Česmad Bohemia.16 Je evidentní, že případná
kontrola tohoto systému by byla nereálná a případné sankce nevymahatelné, navíc
Evropská Komise tento návrh zamítla.17
Jako nejlepší se jeví společný návrh Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra
a Ministerstva financí, aby kamiony těžší než dvanáct tun nemohly přejet hranici
do České republiky bez toho, aniž by si koupily dálniční známku, a to bez ohledu,
zda po české dálnici pojedou. Navíc by si měly připlácet i za průjezd vybranými
tunely a za přejezd některých mostů. K takovému řešení nemůže mít námitek ani
Evropská unie, která umožňuje zavést za užívání krátkých úseků příhraničních
silnic zvláštní poplatek.18 Nicméně k aplikaci tohoto návrhu do praxe je ještě třeba
souhlasu okolních zení, tedy Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.19
Poslední z předkládaných řešení nenabídlo žádné z ministerstev ani jiný státní
orgán, ale čtenář serveru idnes.cz. Podle jeho názoru by mohl být poplatek za
dálnici zaplacen pomocí SMS, která odečte příslušný kredit jako poplatek za užití
dálnice. SMS s označením užité silnice a čísla auta by pak putovala do centrálního
počítače, na který by se mohla napojit policie při kontrole na dálnici, a to jak
dotazovou SMS z mobilu, tak přes svůj počítač. Jednoduše by se zadalo číslo
kamionu a hned by policie věděla, zda řidič za jízdu zaplatil. Pokuty by mohla
rozdávat hned na místě na uvedených dálnicích. Kontrole by rozhodně nikdo
15
EU se nelíbí systém zpoplatnění českých dálnic. www.novinky.cz. 1. 2. 2005.
16
Mýtné: Výkonové známky ohrozí poctivé dopravce. www.ihned.cz. 18. 1. 2005. Též Šimonovský:
návrh na dočasné výkonové známky je chaotický. www.novinky.cz. 18. 1. 2005.
17
Baroch, P. Boj s kamióny: vládu tlačí čas. www.ihned.cz. 25. 2. 2005.
18
Baroch, P. Každá kamión s dálniční známkou. www.ihned.cz. 27. 1. 2005.
19
Novotný, J. Na silnicích nelze jen tak zavést mimořádná opatření pro kamióny. www.novinky.cz. 1.
3. 2005.
100
International and Comparative Law Review
No. 14/2005
neunikl, ani zahraniční dopravci, byla by rychlá a efektivní. Stát by mohl vybírat
poplatky téměř ihned a každý poplatník by dle výpisu ze svého účtu z mobilu mohl
dokladovat finančnímu úřadu zaplacený poplatek.20
Bez ohledu na to, které řešení bude vybráno, je třeba postupovat velmi rychle
jak se zaváděním přechodných opatření před elektronickým mýtným, tak i se
zaváděním samotného mýtního systému. Snahou všech zainteresovaných institucí
by mělo být především zamezení dalšího přílivu tranzitních zahraničních kamionů
tak, aby nedošlo k dalším škodám na přetížených českých dálnicích a silnicích.
LITERATURA:
Baroch, P. Boj s kamióny: vládu tlačí čas. www.ihned.cz. 25. 2. 2005.
Baroch, P. Každá kamión s dálniční známkou. www.ihned.cz. 27. 1. 2005.
Baroch, P. Soutěž na elektronické mýto: kritika narůstá. www.ihned.cz. 12. 1. 2005.
Baroch, P., Kaláb, V., Kleknerová, Z. Situace v Evropě. www.ihned.cz. 10. 1. 2005.
Kaláb, V. Poradce řekne, proč za dálnice platit. www.ihned.cz. 21. 2. 2005.
Kuthan, P. Poplatky na dálnice jdou vyřešit ihned. www.ihned.cz. 19. 1. 2005.
Mrkývka, P. Finanční právo a finanční správa – 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004.
ISBN: 80-210-3579-X.
Novotný, J. Na silnicích nelze jen tak zavést mimořádná opatření pro kamióny.
www.novinky.cz. 1. 3. 2005.
Novotný, J. Vláda se na elektronickém mýtném zatím nedohodla. www.novinky.cz. 5. 1.
2005.
Pařízková I. Rozpočtové určení výnosů některých daní. In: Obce 2004. Praha: ASPI
Publishing, 2004. ISBN: 80-7357-013-0.
luc. Vláda debatu o mýtném přerušila, znovu o něm bude jednat za týden. www.idnes.cz. 5.
1. 2005.
EU se nelíbí systém zpoplatnění českých dálnic. www.novinky.cz. 1. 2. 2005.
Mýtné bude od roku 2006; ceny srovnatelné s Německem. www.ihned.cz. 12. 1. 2005.
Mýtné: Výkonové známky ohrozí poctivé dopravce. www.ihned.cz. 18. 1. 2005.
Šimonovský: návrh na dočasné výkonové známky je chaotický. www.novinky.cz. 18. 1.
2005.
www.sfdi.cz.
20
Kuthan, P. Poplatky na dálnice jdou vyřešit ihned. www.ihned.cz. 19. 1. 2005.
101

Podobné dokumenty

Plná moc Power of Attorney

Plná moc Power of Attorney výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v České republice Tato plná moc je platná: a) na dobu neurčitou, b) na dobu určitou do:

Více

M742 Socioekonomické skóre domácnosti a

M742 Socioekonomické skóre domácnosti a na podzim roku 2004 ustavena komise zástupců především výzkumných a mediálních agentur, která se zabývala sjednocením socioekonomické klasifikace ve výzkumech používaných k mediálnímu plánování (TV...

Více

Největší sportovní brownfield v ČR

Největší sportovní brownfield v ČR Přitom území zůstává celkem dobře dopravně dostupné – jednak městskou hromadnou dopravou (autobus nebo tramvaj na Malovanku + pěšky nebo lanovka na Petřín + pěšky) a dále automobilově. Automobilová...

Více

náhled - Řidičova knihovna

náhled - Řidičova knihovna nafty částku přes 40 000 Kč ročně. Naproti tomu uvědomělí řidiči, profesionálové v hospodárném stylu jízdy, jsou schopni snížit spotřebu nákladního vozidla až o 3 l na 100 km za stejných podmínek j...

Více

Firemní komunikace

Firemní komunikace a účinná novela zákona o penzijním připojištění, která znevýhodňuje přestup klientů z jednoho fondu do druhého a bere zaměstnavatelům právo exkluzivního výběru. V rámci zákona č. 230/2009, kterým s...

Více

katalog produktů - WABCO INFORM Web

katalog produktů - WABCO INFORM Web 4 = jednotlivý díl 7 = výměnný přístroj

Více

Intelligent Transportation Systems

Intelligent Transportation Systems systém neužívá OBU ani mýtní místa založen na účinném dohledovém systému, automatické rozpoznání SPZ vhodné pro uzavřené oblasti, města platba předem za vjezd  dbf uživatelů

Více