Otázky do diskuse - Katedra obecné lingvistiky

Transkript

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Otázky do diskuse:
- Co znamená pro Foucaulta výpověď;
- vztah Foucaultova pojetí výpovědi k teorii řečových aktů
- jak souvisí pojmy výpověď, diskurz, diskurzivní formace.
Subjekt, společnost a moc (Ellul, Foucault, Bourdieu)
Četba: Subjekt a moc. In: Foucault, Michel: Myšlení vnějšku. Praha 2003, s. 195-226.
Doplňující (dobrovolná četba): Ellul, Jacques: „The Characteristics of Propaganda.“ In:
Readings in Propaganda and Persuasion: New and Classic Essays. Eds. Garth S. Jowett –
Victoria O´Donnell. London 2006, s. 31–49.
Otázky do diskuse:
Co je biomoc;
- jak charakterizuje Foucault subjekci.
„Peter Greenaway musel číst Foucaulta.“ (Michal Kříž)
Promítání filmu Umělcova smlouva (režie: Peter Greenaway) a následná diskuse (doba
semináře v rozsahu dvou kurzů)
2. Základními proudy kritické analýzy (Norman Fairclough, Theo van Leeuwen), jejich odlišnosti a
akcenty.
Faircloughův přístup k analýze diskurzu
Četba: Fairclough Norman: Analysing Discourse. London 2003, s. 16 – 30 (Part I. Social analysis,
discourse analysis, text analysis).
Doplňující (dobrovolná) četba: van Leeuwen, Theo: Discourse nad Practice. New tools for critical
discourse analysis. Oxford 2008, s. 23 – 55 (Representing Social Actor).
Otázky do diskuse:
- Jakým způsobem strukturují „social agents“ text, jak mohou ovlivnit jeho účinky;
- jaký je vztah sociálních struktur, sociálních událostí a sociálních praktik a jak souvisejí
s jazykem;
- jak se u Fairclougha liší diskurz v abstraktním a konkrétním smyslu;
- jakými způsoby (jsou tři) figuruje diskurz v sociálních praktikách a jak je
charakterizuje.
Diskurzy a reprezentace
Četba: Fairclough Norman: Analysing Discourse. London 2003, s 88 – 112 (Part III. Discourses and
representations).
Doplňující (dobrovolná) četba: van Leeuwen, Theo: Discourse nad Practice. New Tools for Critical
Discourse Analysis. Oxford 2008, s. 55 – 75 (Representing Social Action).
Otázky do diskuse:
- Jaké jsou vzájemné vztahy mezi diskurzy a jaké uvádí Fairclough příklady;
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
-
jaké způsoby práce s lexikální rovinou při analýze a identifikaci diskurzu Fairclough
navrhuje.
3. Média a jejich vliv při reprodukci dominance
Média, dominance, kontrola
Četba: van Dijk, Teun: The mass media today. Discourses of domination or diversity? Javnost/The
Public (Ljubljana), 2(2), 1995, 27-45.
http://www.discourses.org/OldArticles/The%20mass%20media%20today.pdf
Mediální konstrukce reality
Četba: Sedláková, Renáta: Mediální konstrukce reality – reprezentace druhých. In: Média dnes.
Reflexe mediality, médií a mediálních obsahů (M. Foret, M. Lapčík, P. Orság eds.), Olomouc 2008,
s. 145 – 161.
Doplňující (dobrovolná) četba: van Dijk, Teun: New(s) Racism: A discourse analytical approach. In:
Simon Cottle (Ed.), Ethnic Minorities and the Media.). Milton Keynes, UK: Open University Press,
2000, s. 33-49.
http://www.discourses.org/OldArticles/New%28s%29%20racism%20-%20A%20discourse%20ana
lytical%20approach.pdf
Prezentace hesel
Prezentace hesel
Literatura:
1. K prvnímu tematickému okruhu:
a. HABERMAS, Jürgen. Budoucnost lidské přirozenosti: na cestě k liberální eugenice? Praha 2003.
HABERMAS, Jürgen. Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Praha 2000.
HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské
společnosti. Praha 2000.
HABERMAS, Jürgen. Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 1, Handlungsrationalität und
gesellschaftliche Rationalisierung. Frankfurt am Main 1990.
HABERMAS, Jürgen. Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 2, Zur Kritik der
funktionalistischen Vernunft. Frankfurt am Main 1990.
HABERMAS, Jürgen: Vorstudien und Erganzungen zur Theorie des Kommunikativen Handelns.
Frankfurt am Mein 1989.
HABERMAS, Jürgen: The Theory of Communicative Action. Boston 1985.
HABERMAS, Jürgen: Moderna – nedokončený projekt, s. 299 – 318. In: Za zrkadlom moderny.
HIRSCHOVÁ, Milada: Pragmatika v češtině. Olomouc 2006
HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas. Praha 1995.
HUBÍK, Stanislav: Obrat ke komunikaci v sociologickém myšlení J. Habermase, s. 9 – 16, In:
Sociologické studie 1994.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
BORRADORI, Giovanna: Filosofie v době teroru: rozhovory s Jürgenem Habermasem a Jacquesem
Derridou. Praha 2005.
b. FOUCAULT, Michel: Archeologie vědění. Praha 2002.
FOUCAULT, Michel: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994. - obsahuje díla: Nietzsche,
genealogie, historie; Řád diskursu; Co je autor?
FOUCAULT, Michel: Dějiny šílenství v době osvícenství. Praha 1994.
FOUCAULT, Michel: Dějiny sexuality; vyšly jen tři z proponovaných pěti dílů – Vůle k vědění. Praha
1999; Užívání slastí. Praha 2003; Péče o sebe. Praha 2003.
FOUCAULT, Michel: Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení. Praha 2000.
FOUCAULT, Michel: Je třeba bránit společnost. Kurs na Collège de France 1975-1976. Praha 2005.
FOUCAULT, Michel: Myšlení vnějšku. Praha 2003
FOUCAULT, Michel: Slova a věci. Brno 2007.
FOUCAULT, Michel: Zrození biopolitiky. Kurs na Collège de France 1978-1979. Brno 2009.
PATOČKA, Jan: Místo doslovu. In: Foucault, Michel: Slova a věci. Brno 2007. (recenze)
ERIBON, Didier: Michel Foucault 1926-1984. Praha 2002.
DELEUZE, Gilles: Foucault. Praha 1996.
DESCOMBES, Vincent: Stejné a jiné. Praha 1995.
DREYFUS, Hubert – RABINOW, Paul: Michel Foucault: Za hranicemi strukturalismu a
hermeneutiky. Praha 2002.
MARCELLI, Miroslav: Michel Foucault alebo stať sa iným. Bratislava 1995.
BARŠA, Pavel – FULKA, Josef: Michel Foucault: politika a estetika. Praha, 2005.
Výzkumy subjektivity: od Husserla k Foucaultovi. (K. Novotný, M. Fridmanová eds.). Červený
Kostelec 2008.
SUK, Jiří: Foucaultův příchod do Čech. „Archeologická“ a „genealogická“ metoda z perspektivy
historika. Soudobé dějiny, XI/4 2004, s. 51 – 66.
c. BOURDIEU, Pierre: Teorie jednání. Praha 1998.
BOURDIEU, Pierre: Pravidla umění: Vznik a struktura literárního pole. Brno 2011.
BOURDIEU, Pierre: Nadvláda mužů. Praha 2000.
BOURDIEU, Pierre: O televizi. Brno 2002.
ELLUL, Jacques: The Characteristics of Propaganda. In: Readings in Propaganda and Persuasion:
New and Classic Essays. Eds. Garth S. Jowett – Victoria O´Donnell. London 2006.
2. K druhému tematickému okruhu:
CALDAS-COULTHARD, C. R. - COULTHARD, M.: Texts and Practices: Readings in Critical Discourse
Analysis. London 1996.
van DIJK, Teun: Elite discourse and racism. Newbury Park 1993.
van DIJK, Teun: Ideology: A Multidisciplinary Approach. London 1998.
van DIJK, Teun: Discourse and racism in Spain and Latin America. Amsterdam 2005.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
van DIJK, Teun: Discourse and Context. A sociocognitive approach. Cambridge 2008.
van DIJK, Teun: Society and Discourse. How social contexts control text and talk. Cambridge 2008.
van DIJK, Teun: Discourse and Power. Contributions to Critical Discourse Studies. Houndsmills 2008.
van DIJK, Teun: Society and Discourse. How Social Context Influence Text and Talk. Cambridge 2009.
FAIRCLOUGH, Norman: Language and Power. London 1989 (second revised edition 2001).
FAIRCLOUGH, Norman: Discourse and Social Change. Cambridge 1992.
FAIRCLOUGH, Norman: Critical Discourse Analysis. London 1995.
FAIRCLOUGH, Norman: Discourse in Late Modernity - Rethinking Critical Discourse Analysis.
Edinburgh 1999 (with Lilie Chouliaraki).
FAIRCLOUGH, Norman: New Labour, New Language? London 2000.
FAIRCLOUGH, Norman: Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London 2003.
FAIRCLOUGH, Norman: Language and Globalization. London 2006.
FAIRCLOUGH, Norman: Discourse in Contemporary Social Change (co-edited volume). Peter Lang
2007.
MARTINEC, R. – van LEEUWEN, T.: The Language of New Media Design: Theory and Practice. London
2009.
van LEEUWEN, T.: Discourse and Practice: New Tools for Critical Discourse Analysis. Oxford, New York
2008.
MACHIN, D. – van LEEUWEN, T.: Global Media Discourse: A Critical Introduction. London 2007.
KRESS, G. – van LEEUWEN, T.: Multimodal Discourse - The Modes and Media of Contemporary
Communication. London 2001.
WODAK, R. - Chilton, P.: A New Agenda in (Critical) Discourse Analysis: Theory, Methodology, and
Interdisciplinarity. Amsterdam 2005.
WODAK, R. The Discursive Construction of National Identity. Edinburgh 1999.
Discourse Studies. A Multidisciplinary Introduction. 2 sv. London 1997.
Discourse Studies. 5 sv. Sage Benchmarks in Discourse Studies, London 2007.
Sociologický časopis, 2006, sv. 42, č. 2.
3. K třetímu tematickému okruhu:
van DIJK, Teun: News Analysis. Case studies of international and national news in the press. Hillsdale
1988.
van DIJK, Teun: News as Discourse. Hillsdale 1988.
van DIJK, Teun: Racism and the Press. London 1991.
Webové stránky Teuna A. van Dijka:
http://www.discourses.org/
Získané způsobilosti:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
orientace v konceptech teoretické lingvistiky
Vyučovací metody:
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Kulturní reálie – Dějiny německé kinematografie
Cíle předmětu (anotace):
Systém přednášek poskytujících v souhrnu vhled do veškerých projevů německé/ rakouské/ švýcarské
kultury, dějin, dějin ducha, dějin umění, společenského, politického a mediálního dění.
Tato přednáška nabídne studentům vhled do dějin kinematografie Německa od jeho nejranějších dob
až do současnosti. V každé z hodin se budeme soustředit na jedno z historických období jako celek a z
každého z nich vybereme několik reprezentativních tvůrců a děl, na kterých budeme analyzovat jejich
styl. Na každou z přednášek je doporučeno shlédnout vybrané filmy
Požadavky na studenta:
Požadavky k absolvování sdělí jednotliví přednášející. Přednášky jsou ukončeny ústní nebo písemnou
zkouškou.
Na každou z přednášek je doporučeno shlédnout vybrané filmy
Obsah:
Systém přednášek poskytujících v souhrnu vhled do veškerých projevů německé/ rakouské/ švýcarské
kultury, dějin, dějin ducha, dějin umění, společenského, politického a mediálního dění.
1. Úvod a kontext
2. Raná kinematografie
3. Expresionismus a kammerspiel
4. Němci v Hollywoodu
5. Kinematografie Třetí říše
6. Poválečná žánrová kinematografie
7. Nový německý film
8. Kinematografie Východního Německa
9. Kinematografie současnosti
Literatura:
Základní: BORDWELL, David, THOMPSONOVÁ, Kristin. Dějiny filmu. Praha: AMU, 2007.
Doporučená: COOK, David, A. A History of Narrative Film, Fourth Edition. New York: W. W. Norton &
Company, 2003.
Doporučená: WENDERS Wim. Dech andělů. Praha: Aurora, 1996.
Doporučená: KRACAUER, Siegfried. Dějiny německého filmu od Caligariho k Hitlerovi. Praha: SPN, 1958.
Doporučená: GRULICH, Jan. Rainer Werner Fassbinder. Praha: ČS filmový ústav, 1987.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: HAIN, Milan (ed.). Werner Herzog + Klaus Kinski, šílenství života a filmu: 13. Seminář
archívního filmu. Uherské Hradiště: Městská kina Uherské Hradiště, 2011.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Přednáška je určena pro všechny studenty UP. Studenti ne-germanisté, kteří si zapíší tento "předmět"
si mohou z modulární nabídky Katedry germanistiky vybrat kterýkoli konkrétní
seminář/cvičení/přednášku příslušný/ou do modulu "kultura a společnost" - dříve zvané "konverzační
cvičení". Konkrétní nabídku všech kurzů "konverzačních cvičení" včetně údaje o rozvrhu najdete před
začátkem každého semestru na webových stránkách katedry www.germanistika.cz.
Přednáška si klade za cíl seznámit studenty s problémy, otázkami a metodami některých disciplín,
jejichž znalost je podstatná pro studium německé společnosti a kultury. Důležitou úlohu přitom hraje
v poslední době často diskutovaný model "germanistika jako kulturní věda".
Výsledná kompetence spočívá v: obecné vzdělanosti v otázkách kultury, dějin, umění, myšlení atd.
německy mluvících zemí a ve schopnosti interpretovat obsahově i jazykově složitý německy psaný
text/Sachtext.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Lingvistická encyklopedie 1
Předmět Lingvistická encyklopedie 1 je součástí širšího projektu, jehož záměrem je vytvořit
elektronickou encyklopedii lingvistiky a co nejlépe využít a zúročit seminární výstupy (v podobě
lingvistických hesel) z ostatních předmětů Katedry obecné lingvistiky. Cílem předmětu je vytvořit
studentský redakční tým, který bude hesla editovat. Semináře poskytnou studentům vědomosti o
struktuře a náležitostech odborného textu. Pozornost bude věnována charakteru primární a
sekundární odborné literatury a způsobu jejího excerpování (parafráze, citace, plagiát), způsobu
odkazování v textu a utváření kompletních bibliografických záznamů. Studenti se seznámí s žánrovými
specifiky encyklopedického hesla a encyklopedie, jejím účelem a podobou v kontextu vědeckého
vyjadřování a stylu. Výklad bude demonstrován na příkladech (pozitivních i negativních) studentských
encyklopedických hesel a hesel českých i světových encyklopedií. Zároveň si studenti prakticky zkusí
redakční práci a přípravu odborného textu k vydání a naučí se editovat v systému MediaWiki. Budou
pracovat s reálným materiálem – autorskými rukopisy. Na kurz navazuje předmět Lingvistická
encyklopedie 2 a 3, kde budou studenti (na základě teoretických znalostí a zkušeností s editováním)
sami vypracovávat zvolené encyklopedické heslo.
1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence)
2. pravidelná příprava / četba zadané literatury
3. editace encyklopedického hesla
Obsah:
1. Encyklopedie jako soubor vědění
Historie a žánrová specifika encyklopedie (rozdíl mezi encyklopedií a slovníkem),
2. Formáty encyklopedie
Typy encyklopedií (rozdíl mezi elektronickou a tištěnou encyklopedií, otevřenou a uzavřenou),
účel/účely encyklopedie, formát eL
3. Jak vypadá encyklopedické heslo
Struktury encyklopedických hesel obecně v porovnání se strukturou hesel eL
4. Zdroje a vyhledávání a třídění informací
Rozdíl mezi primárními a sekundárními zdroji, způsob sestavování bibliografie
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
5. Excerpce odborné literatury
Kritický přístup k odborné literatuře,
6. Parafráze versus plagiát (etika vědecké práce)
Kompilace, původnost vědeckého textu, osoba autora, autor v textu, autorské strategie jiné subjekty v
textu
7. Citace a citační normy
Různé citační styly, citace podle chicagského stylu – podrobné seznámení s možnými druhy citovaných
zdrojů
8. Struktura a koherence textu
Vztahy tematické, obsahově-logické a kompoziční
9. Modality sdělování a vědecký (encyklopedický) styl
10. Formální úprava textu
Gramatické a stylové prostředky vědeckého vyjadřování, pravopis; správná volba slov z hlediska
přesnosti a z hlediska stylové vhodnosti, exaktní formulování myšlenky, vhodné a nevhodné opakování
11. Pravidla editování hesel v MediaWiki
Základní typografická pravidla
12. Editace opravených hesel do eL
Literatura:
Doporučená: MEŠKO, D., KATUŠČÁK, D., FINDRA, J. a kol. (2006). Akademická příručka. Osveta Martin.
Doporučená: ECO, U., & SEIDL, I. (1997). Jak napsat diplomovou práci. V Olomouci: Votobia.
Doporučená: ČMEJRKOVÁ, S., SVĚTLÁ, J., & DANEŠ, F. (1999). Jak napsat odborný text. Voznice: Leda.
Doporučená: ECO, U., JANDOVÁ, Z., PELÁN, J., CHALUPSKÁ, G., GIORDANOVÁ, H., ŠTICHAUER, P., &
BAŽIL, M. (2012). Od stromu k labyrintu: historické studie o znaku a interpretaci. Praha: Argo.
Doporučená: VAŠÁK, P. (1993). Textologie: teorie a ediční praxe. Praha: Univerzita Karlova.
Základní orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi
Znalost náležitostí odborného textu
Znalost edičních zásad a praxe
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Praktické dovednosti při editování odborného encyklopedického hesla
Praktické dovednosti a vhled do systému editorské práce
Seznámení se softwarem k utváření encyklopedie
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozbor jazykového projevu studenta
Systematické pozorování studenta
Rozbor portfolia studenta
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Předmět Lingvistická encyklopedie 2 navazuje na předmět Lingvistická encyklopedie 1. Oba předměty
jsou součástí širšího projektu, jehož záměrem je vytvořit elektronickou encyklopedii lingvistiky a co
nejlépe zúročit seminární výstupy (v podobě lingvistických hesel) z ostatních předmětů Katedry obecné
lingvistiky. Cílem předmětu je vytvořit studentský redakční tým, který bude v tomto případě hesla
vytvářet. Studenti jsou po absolvování kurzu Lingvistická encyklopedie 1 již seznámeni s charakterem
primární a sekundární odborné literatury a způsobem jejího excerpování (parafráze, citace, plagiát),
způsobem odkazování v textu a utváření kompletních bibliografických záznamů, žánrovými specifiky
encyklopedického hesla a encyklopedie, jejím účelem a podobou v kontextu vědeckého vyjadřování a
stylu. Zároveň již mají zkušenosti s korekturami a editací hesel, redakční prací a přípravou odborného
textu k vydání i editací v systému MediaWiki. V navazujícím kurzu jsou proto dostatečně připraveni,
aby byli schopni vytvářet vlastní hesla. Ta budou vybrána z oblastí, jako je lexikologie, lexikografie,
sémantika apod. Kurz bude probíhat formou praktického utváření hesel a konzultací dílčích kroků s
vyučujícím. Studenti budou tedy schopni na základě teoretické přípravy sami zpracovávat hesla. Při
konzultacích budou studenti s vyučujícím probírat dílčí výsledky v procesu tvoření hesel (sestavení
bibliografie, osnovy a struktury hesla, konkrétní zpracování jednotlivých kapitol, závěrečná úprava
hesla, včetně jeho editace). Po absolvování kurzu studenti ovládnou autorskou i editorskou práci na
encyklopedii a v případě zájmu mohou trvaleji spolupracovat na vytváření eL (prostřednictvím
předmětu Lingvistická encyklopedie 3 či jinak).
1. pravidelné konzultace (max. 2 neomluvené absence)
2. pravidelná příprava
3. vypracování a editace encyklopedického hesla
Obsah:
1. Jaké heslo vybrat?
Výběr hesel k tvorbě; diskuse nad náročností a úskalími zpracování konkrétních hesel (jazyk odborné
literatury, dostupnost zdrojů apod.)
2. Východiska tvorby hesla
Vyhledávání zdrojů k zadanému heslu; rozdělení primárními a sekundární literatury, sestavení
bibliografie
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
3. Vytvoření osnovy hesla
výběr a modifikace struktury hesla podle eL
Kritický přístup k odborné literatuře; rozplánování relevantních zdrojů k jednotlivým kapitolám a
způsob zpracování
5. Parafráze a citace; první náčrt hesla
Výběr pasáží z odborné literatury, které budou parafrázovány a které citovány
6. Zpracování první kapitoly
Obecná charakteristika hesla; různé pohledy na problematiku v odborné literatuře; škála přístupů
7. Zpracování druhé kapitoly
Dělení pojmu/Historie pojmu, vznik apod.
8. Zpracování třetí kapitoly
Pojem 1 versus Pojem 2/Osobnost a směry/Srovnání s jinými jazyky apod.
9. Jazyková a stylová úprava a koherence textu
10. Jazyková a stylová úprava
Modality sdělování a vědecký styl
12. Editace vytvořeného hesla do eL
Literatura:
Doporučená: BAILEY, S. (2003). Academic Writing. A practical guide for students. London ? New York:
Routledge Falmer.
Doporučená: ZEMACH, D. E., & RUMISEK, L. A. (2003). Academic writing: from paragraph to essay.
Oxford: Macmillan.
Doporučená: ŠANDEROVÁ, J., & MILTOVÁ, A. (2005). Jak číst a psát odborný text ve společenských
vědách: několik zásad pro začátečníky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: NEVILLE, C. (2010). The complete guide to referencing and avoiding plagiarism.
Maidenhead: Open University Press.
Doporučená: VOSTROVSKÝ, V. (2003). Základy počítačového publikování. Praha: Credit.
Absolvování kurzu Lingvistická encyklopedie 1 (KOL/OLE)
Základní orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi
Seznámení se softwarem k utváření encyklopedie
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Předmět Lingvistická encyklopedie 3 navazuje na předmět Lingvistická encyklopedie 1 a 2. Všechny
předměty jsou součástí širšího projektu, jehož záměrem je vytvořit elektronickou encyklopedii
lingvistiky a co nejlépe zúročit seminární výstupy (v podobě lingvistických hesel) z ostatních předmětů
Katedry obecné lingvistiky. Cílem předmětu je vytvořit studentskou redakci, která bude rozdělena
podle zájmů a preferencí studentů i momentálních potřeb encyklopedie na autory, editory a korektory.
Studenti jsou po absolvování kurzu Lingvistická encyklopedie 1 a 2 již seznámeni s charakterem
primární a sekundární odborné literatury a způsobem jejího excerpování (parafráze, citace, plagiát),
způsobem odkazování v textu a utváření kompletních bibliografických záznamů, žánrovými specifiky
encyklopedického hesla a encyklopedie, jejím účelem a podobou v kontextu vědeckého vyjadřování a
stylu. Zároveň již mají zkušenosti s korekturami a editací hesel, redakční prací a přípravou odborného
textu k vydání i editací v systému MediaWiki a jsou schopni hesla sami vytvářet. Hlavní aktivita kurzu
nebude v předávání/získávání teoretických poznatků, ale v praktickém vytváření či editování hesel a
celkově tvorbě encyklopedie. Kurz bude probíhat formou konzultací s vyučující (šéfredaktorka eL) a
společných schůzí redakce. Studenti se budou individuálně i kolektivně podílet na rozšiřování a úpravě
encyklopedie – propojování příbuzných hesel, doplňování pahýlů, vytváření rozcestníků apod.
1. pravidelné konzultace (max. 2 neomluvené absence)
2. pravidelná příprava
3. vypracování/editace encyklopedického hesla
Obsah:
1. Výběr hesel k tvorbě/editaci
Diskuse nad náročností a úskalími zpracování konkrétních hesel (jazyk odborné literatury, dostupnost
zdrojů apod.)
2. Východiska tvorby hesla/kontrola/doplnění zdrojů hesel k editaci
Vyhledávání/kontrola zdrojů k zadanému heslu; rozdělení primárními a sekundární literatury,
sestavení/kontrola bibliografie
3. Vytvoření/kontrola/doplnění osnovy hesla
výběr a modifikace struktury hesla podle eL
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Kritický přístup k odborné literatuře; rozplánování relevantních zdrojů k jednotlivým kapitolám a
způsob zpracování
5. Parafráze a citace; první náčrt hesla/kontrola/doplnění editovaného hesla
Výběr pasáží z odborné literatury, které budou parafrázovány a které citovány
6. Zpracování/kontrola/doplnění první kapitoly
Obecná charakteristika hesla; různé pohledy na problematiku v odborné literatuře; škála přístupů
7. Zpracování/kontrola/doplnění druhé kapitoly
Dělení pojmu/Historie pojmu, vznik apod.
8. Zpracování/kontrola/doplnění třetí kapitoly
Pojem 1 versus Pojem 2/Osobnost a směry/Srovnání s jinými jazyky apod.
9. Jazyková a stylová úprava a koherence textu
10. Jazyková a stylová úprava
Modality sdělování a vědecký styl
12. Editace hesla do eL
Literatura:
Doporučená: BAILEY, S. (2003). Academic Writing. A practical guide for students. London - New York:
Routledge Falmer.
Doporučená: ZEMACH, D. E., & RUMISEK, L. A. (2003). Academic writing: from paragraph to essay.
Oxford: Macmillan.
Doporučená: ŠANDEROVÁ, J., & MILTOVÁ, A. (2005). Jak číst a psát odborný text ve společenských
vědách: několik zásad pro začátečníky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Doporučená: NEVILLE, C. (2010). The complete guide to referencing and avoiding plagiarism.
Maidenhead: Open University Press.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: VOSTROVSKÝ, V. (2003). Základy počítačového publikování. Praha: Credit.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu.
Absolvování kurzů Lingvistická encyklopedie 1 (KOL/OLE) a Lingvistická encyklopedie 2 (KOL/OLE2)
Výborná orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi
Pokročilá práce se softwarem k utváření encyklopedie
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Lingvistická stáž 1 a 2
Kurz nabízí studentům příležitost absolvovat stáž v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České
Republiky, přesněji v oddělení gramatiky, na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké
fakulty Univerzity Karlovy, v Ústavu Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity
Karlovy a na Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
V oddělení gramatiky se zájemci seznámí s podrobnostmi tvorby nové mluvnice češtiny, mohou
nahlédnout na práci oddělení a konzultovat vybraný gramatický jev či problém, diskutovat o přístupu
k tvorbě mluvnic či o otázkách jazykové kultury. Během stáže vznikne vlastní gramatická studie, kterou
student vypracuje s pomocí některého pracovníka oddělení. V rámci spolupráce s Katedrou filosofie a
dějin přírodních věd mohou studenti FF UP vyjíždět na vybrané přednášky zahraničních odborníků
především z oblasti biosémiotiky a teoretické biologie. Absolvovanou přednášku poté zkonzultují se
členy Katedry obecné lingvistiky a její obsah zhodnotí v kratším textu. V Ústavu Českého národního
korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvují účastníci stáže instruktáž v ovládání
korpusového manažeru Bonito a jiných rozhraní, o postupech korpusové analýzy a o tvorbě korpusů.
Na Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se
účastníci seznámí s činností ústavu (audiovizuální centrum MATLACH, software pro lingvistickou
analýzu atd.) a jsou vyškoleni v užívání Pražského závislostního korpusu. Studentům je hrazena doprava,
ubytování i diety.
(1) Absolvování stáže
(2) Písemná práce
Obsah:
Studenti v rámci kurzu absolvují jedno nebo dvou denní stáž na vybraném pracovišti, na základě této
stáže vypracují písemnou práci.
Literatura:
Doporučená: SCHNEIDEROVÁ, S. Jak nepsat diplomovou práci. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2968-7.
Obeznámenost s praxí ve významných institucích V ČR
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vyučovací metody:
Pozorování
Hodnotící metody:
Esej
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Lingvistické aplikace
Seminář je jednou z možných odpovědí na otázku "co s tím budeš dělat". Cílem kurzu je seznámit
studenty se současnými trendy v oblasti lingvistických aplikací (včetně praktických ukázek) a s
možnostmi využití lingvistických vědomostí v praxi. Náplň semináře nevyžaduje vstupní znalosti z
oboru informatiky.
Aktivní práce v semináři, heslo do elektronické encyklopedie v rámci témat kurzu.
Obsah:
1.
-
Lingvistické aplikace - úvod do problematiky
modelování přirozeného jazyka včera, dnes (a zítra)
základní přístupy, nástroje, data
přehledová kategorizace aplikací
-
Speech recognition - rozpoznávání mluvené řeči:
dialogové systémy: speaker dependent / speaker independent
ELIZA a příbuzné, talking heads, avataři
Senior Companion - česky hovořící humanoid Petra
telematika (navigace etc.)
realtime voice writing a syntéza řeči (text-to-speech)
počítače pro nevidomé atd.
spoken language archives
-
Language recognition - rozpoznávání jazyka:
jazykové korektory
n-gramové modely a jejich využití:
rozpoznávání konkrétních jazyků
rozpoznávání spamu
strojový překlad
word-based, phrase-based
statistický, pravidlový, hybridní přístup
korpusy, treebanky + prohledávací nástroje
2.
3.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
-
srovnání překladačů
4. Information extraction - získávání informací:
- internetové vyhledávače
- postojová analýza
- analýza diskurzu
- automatická sumarizace
- rozpoznávání pojmenovaných entit
- question-answering
5.
-
Forenzní lingvistika a stylometrie:
detekce kyberšikany a trollingu
automatická administrace internetových diskusí
apod.
+ případně neurolingvistické a psycholingvistické aplikace, aplikace v rámci second language
acquisition atd.
Literatura:
Doporučená: INDURKHYA, N.-DAMERAU, F. (eds.). Handbook of NLP. CRC Press, 2010.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Logická sémantika
Předmět se zabývá logickou sémantikou výrokové logiky a predikátové logiky prvního řádu. Je
koncipován tak, aby problematiku pochopili i studenti, kteří s logikou nemají žádné zkušenosti. Nejprve
bude představena logika, její předmět a definice logického vyplývání. Poté se studenti seznámí s
formalismem a sémantikou výrokové logiky (VL) a predikátové logiky prvního řádu (PL1).
U problematiky sémantiky (čili významu formulí) výrokové a predikátové logiky je představena teorie
modelů, která tvoří její základ. Bude ukázán rozdíl mezi sémantickými a syntaktickými důkazy. Ze
sémantických důkazových metod pro VL bude představena tabulková metoda a metoda důkazu
sporem. V případě sémantických metod důkazů pro PL1 bude představena metoda Vennových
diagramů a relačních struktur. Ze syntaktických důkazových metod pro VL i PL1 bude uvedena rezoluční
metoda a metoda přirozené dedukce. Na závěr budou studenti seznámeni s problematikou
formalizovaných teorií a důkazy v teorii.
(1) Pravidelná účast na seminářích (max. 2 povolené absence),
(2) Absolvování tří průběžných testů s 50% úspěšností,
(3) 70 % úspěšnost v závěrečném testu
Obsah:
(1) Definice logického vyplývání
(2) Sémantika výrokové logiky (VL)
(3) Sémantické důkazy ve VL
(4) Syntaktické důkazy ve VL
(5) Sémantika predikátové logiky prvního řádu (PL1)
(6) Modely formulí PL1
(7) Sémantické důkazy v PL1: 1. metoda Vennových diagramů a 2. relační struktury
(8) Úplnost versus korektnost kalkulu
(9) Důkazy v teoriích
(10) Teorie relačních struktur
(11) Algebraické teorie
Literatura:
Základní: JANÁK, V. Základy formální logiky. Praha: SPN, 1974.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc: FIN, 1995.
Základní: PRIEST, G. Logika. Praha: Dokořán, 2007.
Základní: SVOBODA, V. a kol. Logika a přirozený jazyk. Praha, 2010.
Základní: DUŽÍ, M. Logika pro informatiky a příbuzné obory. Ostrava, 2012.
Základní: SVOBODA, V. – PEREGRIN, J. Od jazyka k logice. Praha, 2009.
Základní: SMULLYAN, M. R. Satan, Cantor a nekonečno. Praha, 2004.
Absolvent kurzu se seznámí s formalismem a sémantikou výrokové a predikátové logiky prvního řádu
Bude schopen hledat modely formulí VL a PL1.
Získá přehled o metodách vedení syntaktického a sémantického důkazu ve VL a PL1 a bude umět tyto
důkazové metody používat k ověřování platnosti úsudků.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Logika a přirozený jazyk
Předmět se zabývá logickou analýzou přirozeného jazyka. Studenti budou seznámeni s historií přístupů
k analýze přirozeného jazyka, dále s jazyky, které jsou v logické analýze využívány – od jednoduchých
a obecně zaměřených jazyků výrokové logiky, až po specializované jazyky vytvořené k rozboru
modálních a podmínkových vět, nebo pro zachycení jazykových prostředků, jako je anaforická
reference nebo tzv. propoziční postoje. Předmětem výkladu jsou filosofické otázky, které jsou s
jednotlivými okruhy analytických zkoumání spjaty, i úskalí a meze logické analýzy. Předmět je
koncipován tak, aby problematiku pochopili i studenti, kteří s logickou analýzou přirozeného jazyka
nemají žádné zkušenosti.
(1) Pravidelná účast na seminářích (max. 2 povolené absence),
(2) Absolvování tří průběžných testů s 50% úspěšností,
(3) 70 % úspěšnost v závěrečném testu
Obsah:
(1) Historie logické analýzy přirozeného jazyka (PJ)
(2) Sémantika výrokové logiky (VL)
(3) Analýza jednoduchých vět PJ prostřednictvím VL
(4) Sémantika PL1
(5) Analýza jednoduchých vět PJ prostřednictvím PL1
(6) TIL a sémantická báze TIL
(7) Pojetí pojmu v TIL
(8) Definice konstrukce v TIL
(9) Zmiňování versus užití pojmu
(10) Supozice de dicto versus de re
(11) Analýza jednnoduchých vět PJ v TIL
(12) Pojmové a propoziční postoje
(13) Analýza anaforických odkazů v TIL
Literatura:
Doporučená: JANÁK, V. Základy formální logiky. Praha: SPN, 1974.
Doporučená: ŠTĚPÁN, J. - MATERNA, P. Filozofická logika: Nová cesta?. Olomouc, 2003.
Doporučená: ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc: FIN, 1995.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: SVOBODA, V. a kol. Logika a přirozený jazyk. Praha, 2010.
Doporučená: DUŽÍ, M. Logika pro informatiky a příbuzné obory. Ostrava, 2012.
Doporučená: SVOBODA, V. - PEREGRIN, J. Od jazyka k logice. Praha, 2009.
Absolvent kurzu se seznámí s logickou analýzou přirozeného jazyka prostřednictvím výrokové logiky
(VL), predikátové logiky prvního řádu (PL1) a transparentní intenzionální logiky (TIL) a bude schopen
tuto analýzu samostatně provádět.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Matematické modelování textu 1
Cílem kursu je zmínit a podrobit praktické aplikaci některé specifické metody kvantitativní lingvistiky.
Jedná se zejména o ty, které souvisejí například s frekvenční analýzou, Zipfovými zákony, h-body.
Studenti budou s jednotlivými metodami seznamováni na základě četby originálních textů. V přípravné
fázi bude provedena analýza odborného textu a v praktické části aplikace příslušné metody. Studenti
budou takto vedeni k publikování výsledků vlastních experimentů.
V úvodu kurzu jsou studenti seznámeni s metodologií algoritmu kvantitativního zpracování
lingvistického výběrového souboru. Důraz je přitom kladen na formulaci hypotéz. Získané výstupy
jednotlivých experimentů budou porovnány s dalšími metodami kvantitativní lingvistiky a budou dále
podrobeny statistickému zhodnocení průkaznosti. K porozumění matematických metod používaných v
průběhu kursu se předpokládá absolvování kursu Základy matematiky po lingvisty I. a II., které je
úvodem do používání matematických metod v lingvistickém výzkumu. Kurz je navazován kurzem
Matematické modelování textu II.
3. vypracování encyklopedického hesla
4. spoluautorství publikace/ článku
Obsah:
1. Kvantitativní lingvistika – zařazení, vymezení působnosti, pojmosloví
2. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – formulace hypotéz,
reformulace do jazyka matematiky
3. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – kvantifikace
výběrového souboru
4. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – zpracování a
vizualizace matematického modelu
5. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – testování validity
matematického modelu statistickými metodami
6. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – interpretace výstupů
experimentu do jazyka lingvistiky
7. Volba vlastního výběrového souboru a jeho kvantifikace
8. Metody frekvenční analýzy – frekvenční seznamy, slovníky
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
9. Zipfovy zákony – přehled, platnost, aplikace
10. H-body – vymezení pojmu, aplikace
11. Zpracování vlastního výběrového souboru vybranou metodou
Literatura:
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (1997). Lectures on Text Theory. Praha.
Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., ONDREJOVIČ, S., & WIMMEROVÁ, S. (2003).
Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2000). Variation in sequences: (contributions to general text theory).
Praha: Orientální ústav AV ČR.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2002). Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha:
Academia.
Doporučená: POPESCU, I. (2009). Word Frequency Studies.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Matematické modelování textu 2
Cílem kursu je zmínit a podrobit praktické aplikaci některé specifické metody kvantitativní lingvistiky.
Jedná se zejména o ty, které souvisejí například s frekvenční analýzou, fraktální analýzou textu a motivy.
Studenti budou s jednotlivými metodami seznamováni na základě četby originálních textů. V přípravné
fázi bude provedena analýza odborného textu a v praktické části aplikace příslušné metody. Studenti
budou takto vedeni k publikování výsledků vlastních experimentů.
Získané výstupy jednotlivých experimentů budou porovnány s dalšími metodami kvantitativní
lingvistiky a budou dále podrobeny statistickému zhodnocení průkaznosti. Výstupy budou také
porovnávány s výsledky již ve světě provedených výzkumů a studenti budou vedeni k vyvozování
závěru v souladu s platnými lingvistickými zákony. K porozumění matematických metod používaných v
průběhu kursu se předpokládá absolvování kursu Základy matematiky po lingvisty I. a II., které je
úvodem do používání matematických metod v lingvistickém výzkumu. Kurz navazuje na kurz
Matematické modelování textu.
4. spoluautorství publikace/ článku
Obsah:
1. Revize metodologie
3. Hypotézy o frekvenčním rytmu
4. Statistické ověření hypotéz o frekvenčním rytmu – jedno a dvoustranné z-testy
5. Statistické ověření hypotéz o frekvenčním rytmu – jedno a dvoustranné Studentovy t-testy
6. Ověřování hypotéz o vlastnostech koncových členů syntaktických konstrukcí
7. Ověřování hypotéz o vlastnostech úvodních členů syntaktických konstrukcí
8. F-motivy
9. L-motivy
10. Fraktální analýza textu
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (1997). Lectures on Text Theory. Praha.
Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., ONDREJOVIČ, S., & WIMMEROVÁ, S. (2003).
Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2000). Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha:
Orientální ústav AV ČR.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2002). Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia.
Doporučená: POPESCU, I. (2009). Word Frequency Studies.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Mediální sémiotika. Technologie psaní a čtení
Seminář si klade za cíl diskusní formou představit problémy média (v širokém slova smyslu), jeho roli
při utváření významu v komunikaci, jeho vztahu k tradičně vymezovaným teoriím významu, které jsou
na jedné straně založeny na existenci (resp. hypotéze) kódu, na straně druhé na existenci jistých
mentálních stavů a intencionalitě (resp. jejich úloze v rámci teorie významu). V základních rysech se
pokouší postihnout vliv média, kanálu a materiální složky znaku na způsoby, jakým znakům a jejich
komplexům rozumíme, na jejich roli v komunikačním procesu. Pozornost věnuje jak teoretickým
presupozicím takového typu uvažování, tak praktickým ukázkám aktuálního vlivu média jakožto
technologie na lidské chování a rozhodování (tzv. sociální média, „uměleckým“ proudům typu New
Aesthetics, formám uspořádání a katalogizace vědeckých poznatků atd.). Zvláštní pozornost je
věnována fenoménu psaní, o němž v návaznosti na Waltera Onga a Roye Harrise uvažuje jako
podstatném faktoru při formování identity kultury i jejích členů.
(1) max. 2 neomluvené absence
(2) aktivita v semináři a pravidelná příprava
(3) vypracování a přednesení referátu
Obsah:
(01) Komunikace a intencionalita
Základní komunikační model, strukturalismus a hypotéza kódu, intencionalita, neviditelnost
technologií, základní definice psaní, čtení, mluvení a jejich vzájemné vztahy
(02) Médium, technologie a distribuce obsahu
Definice média a jeho vztah k technologii (jejím definicím), technologický a sociální determinismus,
kulturní mezera, způsoby a proměny distribuce obsahu
(03) Analogové a digitální kódování
Základní definice analogového a digitálního kódování, základní technické aspekty digitalizace, aspekty
digitálního a analogového kódování v jazyce, řeči a dalších vybraných kulturních fenoménech
(04) Aspekty mluveného a psaného textu
Sémiotické aspekty znaku mluveného a psaného jazyka, co reprezentuje písmo (de Saussure a
Hjelmslev), funkce psaní (Bühler: intersubjektivita, plánování, formalizace), psací materiály
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(05) Znaky a prostor (a čas)
Znaky a paměť - vztah k digitalizaci, digitalizace a čas a prostor (Virilio), základní charakteristiky
mluveného jazyka jako analogového fenoménu
(06) Povaha výrazu a transmedialita
Problémy definice - multimedialita, transmedialita, intermedialita, jejich klasifikace, information
design, formální uspořádání výrazu (Jameson)
(07) New Aesthetic
Digitální a "fyzický" svět, pokus o vymezení uměleckého proudu New Aesthetic, je to umění?
(08) Sociální média
Základní přehled, subjekt a jeho identita, soukromé a veřejné
(09) Chirografické a typografické kultury
Problémy procesu produkce psaného textu (jeho formalizace a zkoumání), mýtus vs. psané vs. mluvené
slovo, operační myšlení, problémy uspořádanosti (knihovny, encyklopedie, učební plány)
(10) Ideologie a distribuce moci
Problémy definice ideologie, její vztah k jazyku, problémy objektivity, vztahy ideologie a média, otázky
argumentace
(11) Analýza vybraného problému I.
Praktické využití poznatků z předcházejících hodin při analýze aktuálního problému, zejm. s ohledem
na roli média a (povahy) kanálu
(12) Analýza vybraného problému II.
Praktické využití poznatků z předcházejících hodin při analýze aktuálního problému, zejm. s ohledem
na roli média a (povahy) kanálu
Literatura:
Doporučená: MANGUEL, A., & TRÁVNÍČKOVÁ, O. (2007). Dějiny čtení. Brno: Host.
Doporučená: SAUSSURE, F., ČERMÁK, F., & DE MAURO, T. (2007). Kurs obecné lingvistiky. Praha:
Academia.
Doporučená: BARTHES, R., ČERMÁK, J., & DUBSKÝ, J. (1967). Nulový stupeň rukopisu: Základy
sémiologie. Praha: Československý spisovatel.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: LURIJA, A. R., & JANOUŠEK, J. (1976). O historickém vývoji poznávacích procesů:
experimentální psychologický výzkum. Praha: Academia.
Doporučená: HJELMSLEV, L., & ČERMÁK, F. (1972). O základech teorie jazyka. Praha: Academia.
Doporučená: STARÝ, Z. (1992). Psací soustavy a český pravopis. Praha: Karolinum.
Doporučená: HARRIS, R. (2000). Rethinking Writing. New York.
Doporučená: FOUCAULT, M. (2007). Slova a věci. Brno: Computer Press.
Doporučená: BURKE Peter. (2007). Společnost a vědění: od Gutenberga k Diderotovi. Praha.
Doporučená: ONG, W. J., & FANTYS, P. (2006). Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Praha:
Nakladatelství Karolinum.
Doporučená: KELLOG, R. (1994). The Psychology of Writing. New York - Oxford.
Získané způsobilosti
Základní orientace v sémiotickém popisu média jakožto součásti komunikace a důsledky jeho proměn
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Menzerath-Altmannův zákon 1
Cílem kursu je seznámit studenty s Menzerath-Altmannovým zákonem na různých jazykových úrovních
(mluvený výběrový soubor – např. replika, výpověď, přízvukový takt, slabika, hláska; psaný výběrový
soubor – např. odstavec, souvětí, klauze, slovo, morfém, foném) a aplikovat tyto znalosti při
kvantitativní analýze textového výběrového souboru. Společně s aplikací Menzerath-Altmannova
zákona jsou studenti seznamováni prostřednictvím studia autentických materiálů s algoritmem
kvantitativního zpracování textového výběrového souboru a zároveň s pravidly segmentace
takovéhoto výběrového souboru. Jednotky pro segmentaci jsou přesně precizovány. Výběrové soubory
jsou voleny studenty. Kvantitativní zpracování textových výběrových souborů je prováděno pomocí
vhodných softwarových prostředků. Kurs je určen pro studenty filologických i ostatních humanitních
oborů. Zájemcům je doporučeno absolvovat kursy Základy matematiky pro lingvisty 1 a 2 a
Matematické modelování textu 1 a 2. Kurz je následován kurzem Menzerath-Altmannův zákon 2.
4. seminární práce/spoluautorství publikace/článku
Obsah:
2. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - formulace hypotéz,
3. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - kvantifikace výběrového
souboru
4. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - zpracování a vizualizace
matematického modelu
5. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - testování validity
6. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - interpretace výstupů
7. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Lectures on Text Theory. Praha, 1997.
Doporučená: ANDRES, J., BENEŠOVÁ, M., KUBÁČEK, L., VRBKOVÁ, J. (2011). Methodological note on
the fractal analysis of texts. Journal of Quantitative Linguistics 18, 4, 337-367.
Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., Ondrejovič, S., & Wimmerová, S. Úvod do
analýzy textov. Bratislava: Veda, 2003. ISBN 80-224-0756-9.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha:
Orientální ústav AV ČR, 2000. ISBN 8085425378.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia, 2002.
ISBN 8020009736.
Doporučená: POPESCU, I. Word Frequency Studies. 2009.
Studenti se seznámí s Menzerath-Altmannovým zákonem, jeho vlastnostmi, verbální i matematickou
formulací, pravidly a úskalími stanovení lingvistických jednotek, metodami segmentace různých typů
lingvistických výběrových souborů a se základy práce s příslušným softwarem vhodným pro tento typ
analýz.
Vyučovací metody:
Demonstrace
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Menzerath-Altmannův zákon 2
Cílem kursu je seznámit studenty s Menzerath-Altmannovým zákonem na různých jazykových úrovních
(mluvený výběrový soubor – např. replika, výpověď, přízvukový takt, slabika, hláska; psaný výběrový
soubor – např. odstavec, souvětí, klauze, slovo, morfém, foném) a aplikovat tyto znalosti při
kvantitativní analýze textového výběrového souboru. Společně s aplikací Menzerath-Altmannova
zákona jsou studenti seznamováni prostřednictvím studia autentických materiálů s algoritmem
kvantitativního zpracování textového výběrového souboru a zároveň s pravidly segmentace
takovéhoto výběrového souboru. Jednotky pro segmentaci jsou přesně precizovány. Výběrové soubory
jsou voleny studenty. Kvantitativní zpracování textových výběrových souborů je prováděno pomocí
vhodných softwarových prostředků. Kurs je určen pro studenty filologických i ostatních humanitních
oborů. Zájemcům je doporučeno absolvovat kursy Základy matematiky pro lingvisty 1 a 2 a
Matematické modelování textu 1 a 2. Kurz je následován kurzem Menzerath-Altmannův zákon 1.
Studenti si v obou kurzech volí různé výběrové soubory, používají odlišné metody segmentace, aby na
závěr kurzu OMAZ 2 porovnali výstupy obou experimentů.
4. seminární práce/spoluautorství publikace/článku
Obsah:
2. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - formulace hypotéz,
3. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - kvantifikace výběrového
souboru
4. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - zpracování a vizualizace
matematického modelu
5. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - testování validity
6. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - interpretace výstupů
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
12. Porovnání s výsledkem experimentu provedeném v OMAZ2
Literatura:
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Lectures on Text Theory. Praha, 1997.
Doporučená: ANDRES, J., BENEŠOVÁ, M., KUBÁČEK, L., VRBKOVÁ, J. (2011). Methodological note on
the fractal analysis of texts. Journal of Quantitative Linguistics 18, 4, 337-367.
Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., ONDREJOVIČ, S., & WIMMEROVÁ, S. Úvod do
analýzy textov. Bratislava: Veda, 2003. ISBN 80-224-0756-9.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha:
Orientální ústav AV ČR, 2000. ISBN 8085425378.
ISBN 8020009736.
Doporučená: POPESCU, I. Word Frequency Studies. 2009.
Studenti se seznámí s Menzerath-Altmannovým zákonem, jeho vlastnostmi, verbální i matematickou
formulací, pravidly a úskalími stanovení lingvistických jednotek, metodami segmentace různých typů
lingvistických výběrových souborů a se základy práce s příslušným softwarem vhodným pro tento typ
analýz.
Vyučovací metody:
Demonstrace
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Metodologie vědy
Cílem kurzu je uvedení studenta do odborné vědecké práce, přesahuje schopnost vytváření
audiovizuálních výstupů směrem k vlastní výzkumné činnosti. Student bude po jeho absolvování znát
základy teorie vědy, bude se orientovat v aplikacích matematické logiky a bude ovládat základy
statistiky. Na základě těchto dílčích znalostí bude schopen navrhovat vlastní experimenty pro vědeckou
oblast lingvistiky. Kurz bude rozčleněn do čtyř částí: teorie vědy, matematická logika, statistika,
experiment.
(1) Aktivní účast v semináři
(2) Maximálně dvě absence
(3) Seminární práce, řešení průběžných úloh - logika, statistika
Obsah:
(1) Teorie vědy
Teorie a model
Testování teorií
Vysvětlující a prediktivní síla teorie
Systém vědeckých disciplín
(2) Matematická logika
Výroková a predikátová logika a jejich aplikace
Logické neurony a jejich aplikace
Neklasické logiky a jejich aplikace (modální, temporální ad.)
(3) Základy statistiky
Základní pojmy statistiky
Základy statistického zpracování dat
Pravděpodobnost, teoretický a empirický model
(4) Experiment
Znaky experimentu v jednotlivých disciplínách (příklady z věd. disciplín)
Příprava experimentu (příklady z věd. disciplín)
Provedení experimentu (příklady z věd. disciplín)
Vyhodnocení experimentu (příklady z věd. disciplín)
Literatura:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy - vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia,
2005. ISBN 80-200-1304-0.
Základní: PEREGRIN, J. Logika a logiky. Praha, 2003.
Základní: KVASNIČKA, V. - POSPÍCHAL, J. Matematická logika. Bratislava, 2006.
Základní: OCHRANA, F. Metodologie vědy. Praha, 2009.
Základní: NEUBAUER, J. - NEUBAUER, M. - SEDLAČÍK, M. - KŘÍŽ, O. Základy statistiky. Praha, 2012.
Pasivní znalost anglického jazyka
Konceptuální analýza
Analýza odborného textu
Analýza odborného textu v cizím jazyce
Tvorba seminární práce
Tvorba audiovizuálního výstupu
Vyučovací metody:
Přednášení
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Písemná zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Metody diachronní lingvistiky
1. Prezentace metod diachronní lingvistiky (se zvláštním zřetelem k bohemistice a slavistice).
2. Popis současného stavu jazyka jako výsledku historických a prehistorických změn v jednotlivých
jazykových plánech.
3. Vymezení vztahu diachronní lingvistiky k příbuzným disciplínám - k paleografii, textologii, literární
vědě a paleontologii.
4. Historický přehled lingvistických směrů a jejich přínosu pro diachronní zkoumání jazyka (především
ve slavistickém a bohemistickém kontextu).
5. Komplexní analýza diachronního textu - jazyková (včetně práce s etymologickými a dokladovými
slovníky), pravopisná, textologická.
Zápočet bude udělen za vypracování pěti dílčích písemných příprav.
Obsah:
Jednotlivé tematicky ucelené přednášky prezentují problematiku a metodologii diachronní jazykovědy
jak v obecnější rovině, tak na materiálu konkrétních jazykových změn a procesů, které jsou vykládány
ve vzájemných souvislostech. Témata přednášek:
1. Možnosti a meze jazykové rekonstrukce.
2. Nostratická teorie, monogenetická/polygenetická teorie o původu jazyka.
3. Vztah písma a foneticko-fonologického systému jazyka.
4. Příčiny a důsledky hláskových změn.
5. Prozodické prostředky v praslovanštině a jejich reflexe v češtině.
6. Chronologie praslovanských hláskových změn.
7. Vznik a vývoj vokálu "jať" od pozdní indoevropštiny po češtinu doby střední.
8. Zákonitosti morfologického vývoje.
9. Vývoj o-kmenové a u-kmenové deklinace substantiv
10. Vznik a vývoj adjektivní flexe.
11. Jednoduché časy minulé, příčiny a okolnosti jejich zániku v češtině
12. Lingvistická paleontologie
13. Metody datace textů a rukopisů.
Semináře jsou věnovány práci s texty staroslověnskými a staročeskými. Jejich výběr je motivován
snahou o představení jednotlivých slovanských a staročeských grafických systémů, žánrově a časově
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
různorodých textů. Pozornost je zaměřena na texty s různočteními a na specifické typy edic starých
textů, včetně různých typů rekonstruovaných textů.
Literatura:
Doporučená: KOMÁREK, M., & BLÁHA, O. (2012). Dějiny českého jazyka. Brno: Host.
Doporučená: ERHART, A. Indoevropské jazyky. Srovnávací fonologie a morfologie. Praha, 1982.
Doporučená: VEPŘEK, M. Iskoni bě slovo. Texty ke studiu diachronní slavistiky a bohemistiky. Olomouc,
2011.
Doporučená: VEČERKA, R. K pramenům slov. Uvedení do etymologie. Praha, 2006.
Doporučená: POKORNÝ, J. (2009). Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada
Publishing.
Doporučená: LAMPRECHT, A. Praslovanština. Brno 1987.
Doporučená: VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha 2006.
Doporučená: KOMÁREK, M. (2006). Studie z diachronní lingvistiky. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci.
Doporučená: HORÁLEK, K. Úvod do studia slovanských jazyků. 2.vyd., Praha 1962.
Časová náročnost:
Aktivity
Domácí příprava na výuku
Účast na výuce
Celkem
Časová náročnost aktivity [h]
12
24
36
Studenti mají zkušenost s lingvistickými (zejména bohemistickými a slavistickými) diachronními
disciplínami ze svého předchozího studia.
Studenti získají schopnost samostatně uvažovat o jazykovém vývoji a posuzovat jazykové změny z
různých lingvistických pohledů.
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Metody lingvistiky 1
V semináři budou čteny základní texty lingvistických teorií, texty reprezentativní pro určitý lingvistický
směr či lingvistickou školu nebo představující důsledné naplnění jistých metodologických předpokladů.
Tyto výchozí texty budou doplňovány řadou příkladů představujících vůči nim (jejich formulacím,
výkladu, argumentaci) metodologické lapsy, nedůslednosti, apriorismy apod. Výchozí seminární texty
budou komentovány a bude formulováno jejich explicitní i implicitní pojímání vybraných lingvistických
konceptů, především bude ale jasně představen jejich postup při vytváření gramatiky – nalézací
procedura pro dosažení nejlepšího možného gramatického popisu. Účastníci semináře se postupně
seznámí se zadanými texty, v kooperaci s vyučujícím paralelizují jejich argumentaci a ověří ji. Výchozím
textem, jemuž bude věnována soustavná pozornost, jsou tzv. prolegomena k teorii jazyka L. Hjelmsleva
(Hjelmslev, L.: O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972). Hjelmslevova prolegomena
představují hyperbolu strukturního přístupu k tvorbě gramatiky, jeho bezvýhradně korektní podobu.
Jakožto abstraktně pojatý a metodologicky zcela bezpečný jazykově imanentní přístup jsou
prolegomena návodem pro tvorbu gramatiky založenou na principu dělení textu a komutační zkoušce
určující znakové a figurální veličiny textu a statisticky pojato i jejich varianty. Doplňujícími koncepty
jsou suma, synkretismus a katalýza – ty zaručují praktickou proveditelnost nalézací procedury
gramatiky dělením a komutací veličin. Hjelmslevova prolegomena navíc předkládají koncizní
sémiotickou teorii, která bude posluchačům sloužit při řešení všech znakově orientovaných
problematik kurzu, jeho pokračování a dalších kurzů zaměřených na gramatický popis a jeho
metodologii.
(1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury
(2) Úspěšné absolvování testu
Obsah:
(1) Deduktivní a induktivní přístup k tvorbě gramatiky, autonomnost lingvistické teorie; vědní
institucionalizace lingvistiky vlastní a nezávislou lingvistickou metodou
(2) Transcendentní přístupy k popisu jazyka; např. odlišnost fonetiky a fonologie
(3) Proces komunikace a systém jazyka, text jakožto výchozí materiál
(4) Bezrozpornost, vyčerpávající podoba a jednoduchost popisu
(5) Komutační test; přenosnost komutačního testu z popisu přirozeně řečové komunikace na jiné typy
sémióz
(6) Purport /smysl/umwelt a jeho strukturace
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(7) Výrazová a obsahová sada znakového systému, forma a substance v popisu znakové funkce
(8) Systém figur a systém znaků, struktura výrazové a struktura obsahové sady
(9) Invarianty, varianty a variety v systému jazyka a v textu
(10) Suma a synkretismus, přechod od veličin ke gramatickým prostředkům
(11) Katalýza a nalézací procedura na základě extrapolace textu
(12) Jazyk a nejazyk, principy jejich určení, komutační a denotační sémiotika
(13) Možnosti užití konceptu prolegomen při praktickém postupu tvorby gramatiky
Literatura:
Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha 1972.
Doporučená: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha 2000.
Doporučená: HJELMSLEV, L. Jazyk. Praha 1971.
Doporučená: SAUSSURE, F. de. Kurs obecné lingvistiky. Praha 1996.
Doporučená: PETR, J., VESELKOVÁ, J., KOMÁREK, M., KOŘENSKÝ, J., & PETR, J. Mluvnice češtiny. Praha:
Academia, 1986.
Doporučená: CHOMSKY, N. Syntaktické struktury. Praha 1966.
Doporučená: VACHEK, J. U základů pražské jazykovědné školy. Praha 1970.
Detailní obeznámenost s Hjelmslevovou teorií a metodologií, schopnost aplikovat získané poznatky na
jazykovém materiálu
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Metody lingvistiky 2
Kurz přímo naváže na Metody lingvistiky 1, zaměří se na základní texty lingvistické teorie, bude
představovat jejich přístup k tvorbě gramatiky, a to vždy na pozadí prolegomen L. Hjelmsleva, která
jsou primárním předmětem zájmu předcházejícího kurzu. Centrálním textem, který bude v kurzu
postupně a detailně čten, je Konstrukce gramatiky ze sémantické báze J. Kořenského. Seminář
paralelně k pracovní rutině předcházejícího kurzu představí Konstrukci gramatiky ze sémantické báze,
rozvede její přístupy k tvorbě gramatického popisu a použije je na příkladovém materiálu, např. při
modelování pádového systému češtiny, konjugačního systému češtiny apod. Vyložena bude sémiotická
teorie textu, která restrukturuje (v porovnání s Hjelmslevovou či v gramatických popisech tradičně
obsaženou) vztahy sémantické, pragmatické a výrazové složky, a to obecně a především v popisu
jednotlivých gramatických kategorií. Seminář bude zaměřovat svou pozornost na principy přístupu k
tvorbě gramatiky od výrazové roviny a od roviny obsahové, na modelových a z nejrůznějších
gramatických popisů vybraných příkladech jasně ukáže jejich rozlišnost, vystihne jejich možnou
problémovost i jejich konkrétní výhody. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze bude dále vykládána
ve vztahu ke konceptům a výkladům Mluvnice češtiny 2. Následně bude jasně ukázána vázanost
Mluvnice češtiny 2 na generativní teorii, a to při vyložení Syntaktických struktur Noama Chomského
jakožto jejího iniciačního textu – představena bude ve srovnání s Konstrukcí gramatiky ze sémantické
báze recepce generativismu teorií tzv. akademické mluvnice (Mluvnice češtiny 2), respektive prací J.
Kořenského, M. Komárka, F. Daneše, P. Sgalla apod. Tato témata poslouží k detailní analýze
gramatických postupů od výrazu a od obsahu, vyložení přístupu ze sémantické báze.
(2) Úspěšné absolvování testu a zkoušky
Obsah:
(1) Definice sémantické báze, sémantická formule, gramatiky konstruované ze sémantického
východiska
(2) Principy vyjádření bázového významu a jeho popis
(3) Pragmatická složka znakové relace, její zavedení, projevy ve struktuře jazykového systému a v textu
(4) Výrazová složka znakové relace, komplexní výrazová rovina popisu gramatické kategorie
(5) Specifikace bázových sémantických relací, modely sémantické struktury výpovědi
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(6) Interpretativní charakter Konstrukce gramatiky ze sémantické báze, nástrojové pojetí ke kritice
gramatických popisů, překladového textu atd.
(7) Generativní gramatiky – syntax a sémantika
(8) Kritika jazyka jako pravděpodobnostního procesu, gramatiky s konečným a nekonečným počtem
stavů a rekurze
(9) Aspekty popisu jazyka tzv. frázovou strukturou, derivace
(10) Transformace a gramatika
(11) Transformační pozadí Mluvnice češtiny, syntaktická a sémantická kritéria při popisu gramatiky
češtiny
(12) Kritika komutačního přístupu k popisu jazyka
(13) Východisko v sémantické bázi jakožto zajištění identifikace komplexní výrazové struktury
gramatické kategorie
Literatura:
Doporučená: BARBIERI, M. Organické kódy. Praha 2006.
Doporučená: GADAMER, G., H. Člověk a řeč. Praha 1998.
Doporučená: WITTGENSTEIN, L. Filosofická zkoumání. Praha 1993..
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia, 1984.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha 1984.
Doporučená: LAKOFF, G.-JOHNSON, M. Metafory, kterými žijeme. Brno 2002.
Doporučená: PETR, J., VESELKOVÁ, J., KOMÁREK, M., KOŘENSKÝ, J., & PETR, J. Mluvnice češtiny. Praha:
Academia, 1986.
Doporučená: KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. Olomouc: Periplum, 2006. ISBN 8086624277.
Doporučená: CHOMSKY, N., BENEŠOVÁ, E., DANEŠ, F., & HLAVSA, Z. Syntaktické struktury: logický
základ teorie jazyka, o pojmu "gramatické pravidlo". Praha: Academia, nakladatelství Československé
akademie věd, 1966.
Doporučená: MACHÁČKOVÁ, E., DANEŠ, F., HLAVSA, Z., PROUZOVÁ, H., & JIRSOVÁ, A. Větné vzorce v
češtině. Praha: Academia, 1981.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha 2002.
Doporučená: LAKOFF, G. Ženy, oheň a nebezpečné věci. Praha 2006.
Absolvování předmětu Metody lingvistiky 1
Detailní obeznámenost s konstrukcí gramatiky ze sémantické báze, schopnost komparovat tento
přístup s jinými typy gramatických popisů
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Morfosyntax
Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními charakteristikami morfologie, syntaxe a
vzájemném vztahu mezi těmito dvěma jazykovými rovinami. V rámci předmětu budou prezentovány
různé přístupy ke studiu morfosyntaxe (např. strukturalismus, generativní lingvistika, tzv. usage-based
modely, kvantitativní lingvistika) a způsoby použití morfologických a syntaktických vlastností jazyka při
budování jazykové typologie.
(1) Pravidelná příprava (čtení odborných textů)
(2) Prezentace
(3) Znalostní závěrečný test (70% úspěšnost)
Obsah:
(1) Struktura slova
(2) Morfologické jednotky a kategorie
(3) Metody popisu struktury věty
(4) Slovní druhy versus syntaktické funkce
(5) Syntaktické vztahy
(6) Tranzitivita
(7) Morfologie a valence
(8) Morfologie a syntax v jazykové typologii
(9) Centralita věty; celková dependenční míra věty, dependenční hloubka, dependenční šířka
(10) Vliv frekvence na morfologii a syntax
Literatura:
Základní: PETR, J. aj. Mluvnice češtiny I. Praha: Academia, 1986.
Základní: Payne, T. E. Describing morphosyntax. Cambridge, 1997.
Základní: Radford, A. Minimalist Syntax: Exploring the Structure of English. Cambridge, 2004.
Základní: Komárek, M. Příspěvky k české morfologii. Olomouc 2006.
Základní: Köhler, R. Quantitative Syntax Analysis. Berlin - New York, 2012.
Základní: Givón, T. Syntax. An introduction. Amsterdam, 2001.
Základní: Haspelamth, M., Sims, A. D. Understanding Morphology. London, 2010.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Pasivní znalost angličtiny
Orientace v problematice morfologie, syntaxe a jejich vzájemného vztahu
Osvojení si základních metod morfologické a syntaktické analýzy
Orientace v problematice vztahu morfosyntaxe a jazykové typologie
Osvojení se základních kvantitativnělingvistických metod používaných v analýze morfosyntaxe
Orientace v problematice analýzy syntaktické tranzitivity
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Ústní zkouška
Písemná zkouška
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Náslechová cvičení 1, 2
Cílem tohoto cvičení, realizovaného po jedné hodině týdně v prvních dvou semestrech dvouoborového
a jednooborového bakalářského studia čínské filologie, je vytvářet a následně soustavně upevňovat
studentovu schopnost samostatné orientace ve slyšeném čínském textu. Cvičení je těsně provázáno
s kurzy Fonetika čínštiny (základy výslovnosti) a Audioorální cvičení (základy čínské konverzace).
V prvním semestru jsou studenti nejprve seznámeni s technikou poslechu moderní hovorové čínštiny.
Důraz je přitom kladen na typologické odlišnosti obou jazyků, ať už na rovině fonetické, syntaktické či
lexikální. V průběhu kurzu jsou frekventanti prostřednictvím sady cvičení využívajících slovní zásobu
získanou v rámci Audioorálních cvičení vedeni ke správným poslechovým návykům. Zároveň hlouběji
procvičují jevy, které jsou na kurzu Fonetika čínštiny probírány izolovaně bez návaznosti na konkrétní
výukový materiál. Zápočet je udělován za aktivní účast na hodinách a průběžné vypracovávání
domácích cvičení po ověření frekventantových dovedností v oblasti percepce čínského jazyka.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Normativita v jazyce a v lingvistice
Seminář na základě četby vybraných studií nejprve v obecně-teoretické rovině představí důležité
aspekty fenoménu normativity ("správnosti") v jazyce a následně se pod tímto zorným úhlem zaměří
na aktuální teoretické i praktické otázky spojené s široce vymezenou oblastí "distribuce jazykových
prostředků napříč jednotlivými komunikačními situacemi". Ve světle měnící se společenské situace
(postoje uživatelů k prácí lingvistů určených veřejnosti) a podstatně změněné situace v lingvistice jako
vědě (dostupnost jazykových korpusů, mnohostranné využití různých empirických metod výzkumu) se
seminář bude zabývat otázkami útvarového rozvrstvení českého národního jazyka, diskusemi kolem
spisovné a obecné češtiny, (možnými) způsoby empirického zkoumání normy, otázkami kodifikace a
její prezentace směrem k veřejnosti.
Aktivní účast na semináři, písemné shrnutí textu a písemné vypracování otázek a/nebo komentářů
(jako podkladů pro diskusi o něm).
Obsah:
1. Reálné entity vs. konstrukty a útvarové rozvrstvení národního jazyka: Hudson, R. A. (1996): Varieties
of language. in: R. A. Hudson, Sociolinguistics. Cambridge: Cambridge University Press. + Bermel, Neil
(2010): O tzv. české diglosii v současném světě. Slovo a slovesnost, 71(1), s. 5- 30.
2. Role normativity v jazyce: Itkonen, Esa (2008): The central role of normativity in language and in
linguistics. In: Jordan Zlatev - Timothy P. Racine - Chris Sinha - Esa Itkonen (eds.), The Shared Mind:
Perspectives on Intersubjectivity. Amsterdam - Philadelphia, PA: John Benjamins.
3. Zdroje a vznik normativity: Itkonen, Esa (2008): Concerning the role of consciousness in linguistics.
Journal of Consciousness Studies, 15(6), s. 15-33.
4. Nenoremní je to, co vyvolává ne-nulovou reakci - koncept povšimnutí a teorie jazykového
managementu: Nekvapil, Jiří (2012): Some thoughts on "noting" in Language Management Theory and
beyond. Journal of Asian Pacific Communication, 22(2), s. 160-173. + Neustupný, Jiří V. (2002):
Sociolingvistika a jazykový management. Sociologický časopis, 38(4), s. 429-442.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
5. Jak zjistit, co je (v daných komunikačních situacích) ne-noremní: 1. korpusové metody: Čermák,
František - Křen, Michal (2011): A Frequency Dictionary of Czech: Core Vocabulary for Learners.
Abingdon - New York, NY: Routledge.
6. Jak zjistit, co je (v daných komunikačních situacích) ne-noremní: 2. empirické a experimentální
metody: Bermel, Neil - Knittl, Luděk (2012): Morphosyntactic variation and syntactic in Czech nominal
declension: corpus frequency and native speaker judgments. Russian Linguistics, 36(1), s. 91-119.
7. Koncept normy v tradici české lingvistiky a teorie jazykové kultury: Homoláč, Jiří - Nebeská, Iva (2000):
Příspěvek ke kritické analýze pojmu jazyková norma. Slovo a slovesnost, 59(2), s. 102-109.
8. Koncept spisovnosti/standardu a diskuse o něm: Cvrček, Václav (2006): Spisovnost a její zdroje. Slovo
a slovesnost, 67, 46-60.
9. Koncept minimální intervence vs. normativita: Cvrček, Václav (2008): Koncept minimální intervence.
Slovo a slovesnost, 69, s. 284-292.
10. Kodifikace a její možné statusy: Beneš, Martin - Prošek, Martin (2011): Ke konceptu minimální
intervence. Slovo a slovesnost, 72(1), s. 39-55.
Literatura:
Doporučená: ITKONEN, Esa. Concerning the role of consciousness in linguistics. Journal of
Consciousness Studies 2008, 15(6), s. 15-33.
Doporučená: BERMEL, Neil. O tzv. české diglosii v současném světě. Slovo a slovesnost 2010, 71(1), s.
5-30.
Doporučená: HOMOLÁČ, Jiří - Nebeská, Iva. Příspěvek ke kritické analýze pojmu jazyková norma. Slovo
a slovesnost 2000, 59(2), s. 102-109.
Doporučená: CVRČEK, Václav. Spisovnost a její zdroje. Slovo a slovesnost 2006, 67, 46-60.
Doporučená: HUDSON, R. A. Varieties of language. in: R. A. HUDSON, Sociolinguistics. Cambridge, 1996.
schopnost číst v angličtině
Vyučovací metody:
Přednášení
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Obecná fonetika a fonologie
Seminář představí způsoby popisu zvukové struktury jazyků, zaměří se na metody fonetické práce a
typy fonetického popisu, a to na základě materiálu z různých jazyků, ukáže systematizaci zvukových
prostředků jazyka ve fonologickém popisu. Fonetická a fonologická problematika budou nahlíženy ve
vzájemné provázanosti, ve fonetické oblasti s akcentem na aktuální možnosti analýzy, ve fonologické
rovině s ohledem na principy tvorby fonologického systému – fonetické charakteristiky jazyků budou
na jednotlivých příkladech ukázány tak, aby byla současně účinně osvětlena fonologická systematizace
zvukového plánu. Představeny budou fonetické typy hlásek a jejich artikulační a akustické vlastnosti,
základní pozornost bude věnována fyziologii fonace a jejím neurálním korelátům. Ve fonologické
oblasti budou nahlíženy sémiotické univerzálie projevující se v systému zvukových prostředků každého
jazyka – fonémy a jejich varianty, distinktivní rysy, kombinatorika distinktivních rysů ve variantách
fonémů, arbitrární přiřazení výrazu a obsahu jakožto ekonomizační faktor vynucující strukturu
zvukového plánu jazyka, typy slabiky a její vztah k morfologické a lexikální rovině. Nastíněna bude také
informační charakteristika distribuce fonémů a jejich variant, její aspekt diachronní a také diachronní
hledisko při popisu fonologického systému i fonetiky jazyka – náhled na příčiny jazykové změny na
základě změny vztahů ve fonologickém systému, ekonomizace výslovnosti (asimilace, proteze,
metateze apod.). Seminář postupně představí vývoj fonetiky a fonologie, a to především s ohledem k
jejím metodám – experimentální fonetika a její metody, akustické a artikulační hledisko při tvorbě
fonetického popisu, fonologické opozice, binární popis fonologického systému atd. Jednotlivé kurzy
budou v co největší míře stavět na spektrálních analýzách, které budou provádět účastníci kurzu. V
rámci kurz budou také systematicky prováděny fonetické transkripce.
(2) Úspěšné absolvování testu a zkoušky
Obsah:
(1)-(3) Fonetika, fonologie, předmět jejich zájmu, jejich vztah k dalším disciplínám, subdisciplínám;
dějiny fonetiky a fonologie, metody analýzy, akustické, auditivní, artikulační a experimentální přístupy
(4)-(5) Základní jednotky popisu zvukové podoby jazyka/komunikace, jejich languový/parolový
charakter; distinktivní rys, fón, foném, hláska, figura, grafém, alofon, morfoném, archifoném atd.; dvojí
artikulace; fonetická transkripce, její typologie, transkripce češtiny a dalších jazyků, pravopisné principy,
vývoj pravopisu, vývoj písma, typy písma
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(6)-(8) Artikulační fonetika, artikulační orgány, aktivní, pasivní, artikulace typů hlásek; klasifikace hlásek
z pozice artikulační fonetiky – vokály; klasifikace hlásek z pozice artikulační fonetiky – konsonanty;
sonory, glidy, gemináty atd.; popis artikulace z hlediska místa tvoření; popis artikulace z hlediska
způsobu tvoření; frekvence hlásek, kvantita se zřetelem k typům hlásek/umístění ve slově
(9)-(11) Fyzika zvuku; intenzita, výška, barva, kvantita; akustická fonetika, základy softwarové analýzy
řeči: formantová analýza řeči, přerušení zvukové realizace hlásky, frekvenční rozsah, přítomnost
tónové složky, změna průběhu tónové složky atd.
(12) Suprasegmentální prostředky souvislé řeči, výpověď, výpovědní úsek, přízvukový takt, slabika,
intonace a její funkce, melodém, kadence, klitika atd.
(13) Změny hlásek v proudu řeči, paradigmatické a syntagmatické, obligatorní a fakultativní,
kombinatorní a poziční; asimilace/disimilace
Literatura:
Doporučená: CLARK, J. – YALLOP, C. – FLETCHER, J. An introduction to phonetics and phonology (3rd
ed.). Oxford, 2007.
Doporučená: HEWLETT, N. – BECK, J. An introduction to the science of phonetics. 2006.
Doporučená: MATHESIUS, V. Čeština a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich, 1947.
Doporučená: VACHEK, J. Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny. Praha, 1968.
Doporučená: ABERCROMBIE, D. Elementos of general phonetics. Edinburgh, 1967.
Doporučená: KARLÍK, P. – NEKULA, M. – PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha, 2002.
Doporučená: MACHAČ, P. – SKARNITZL, R. Fonetická segmentace hlásek. Praha, 2009.
Doporučená: PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994.
Doporučená: VOLÍN, J. Fonetika a fonologie. In: V. Cvrček a kol., Mluvnice současné češtiny, s. 35-64.
Praha, 2010.
Doporučená: HÁLA, B. Fonetika v teorii a v praxi. Praha: SPN, 1975.
Doporučená: TRUBETZKOY, Nikolai. Grundzüge der Phonologie. Travaux du Cercle Linguistique de
Prague 7. 1939.
Doporučená: DANEŠ, F. Intonace a věta ve spisovné češtině. Praha, 1957.
Doporučená: DAVENPORT, M. – HANNAHS, S., J. Introducing phonetics and phonology. London, 1998.
Doporučená: DUBĚDA, T. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha,
2005.
Doporučená: PLESKALOVÁ, J. – KRČMOVÁ, M. – VEČERKA, R. – KARLÍK, P. Kapitoly z české jazykovědné
bohemistiky. Praha, 2007.
Doporučená: AINSWORTH, W., A. Mechanisms of speech recognition. London, 1976.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: Kolektiv autorů (HORÁLEK, K.). Mluvnice češtiny I. Praha, 1986.
Doporučená: KOMÁREK, M. Nástin fonologického vývoje českého jazyka. Praha, 1982.
Doporučená: ROACH, P. Phonetics. Oxford, 2001.
Doporučená: MARTINET, A. Phonology as functional phonetics. Oxford, 1949.
Doporučená: JAKOBSON, R. - FANT, G. – HALLE, M. Preliminaries to speech analysis: The distinctive
features and their correlates. Cambridge, 1952.
Doporučená: LAVER, J. Principles of phonetics. Cambridge, 1994.
Doporučená: Ed. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. Příruční mluvnice češtiny, Praha 2000.
Doporučená: DE LACY, Paul, ed. The Cambridge Handbook of Phonology. Cambridge, 2007.
Doporučená: HARDCASTLE, W., J. – LAVER, J. – GIBBON, F., E. (Eds.). The handbook of phonetic sciences
(2nd ed.). Oxford, 2010.
Doporučená: ROGERS, H. The sounds of language. An introduction to phonetics. London, 2000.
Doporučená: LADEFOGED, P. – MADDIESON, I. The sounds of the world's languages. Oxford, 1996.
Doporučená: HÁLA, B. Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě. Praha, 1962.
Doporučená: KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava, 2006.
Doporučená: KOŘÍNEK, J. M.-ERHART, A. Úvod do fonologie. Praha, 2000.
Doporučená: LADEFOGED, P. – FERRARI DISNER, S. Vowels and consonants (3rd ed.). Hoboken, NJ, 2012.
Doporučená: ROMPORTL, M. Základy fonetiky. Praha, 1973.
Obeznámenost s náležitostmi fonetického a fonologického popisu, základní terminologií a stručnými
dějinami obou disciplín
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Ústní zkouška
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Obecná lingvistika 1
Cílem kurzu je metodologickou komparací nalézt obecně platné rysy přirozeného jazyka (lingvistické
univerzálie), které bez historické a metodologické závislosti charakterizují každý přirozený jazyk. Tato
teoretická procedura bude rozšířena o zřetel k neverbálním sémiotickým soustavám. Seminární témata
se v první části zaměří na vznik diskurzu vědeckého poznání jazyka, ale také na reflexe jazyka
zaznamenané v lidské kultuře obecně a projevující se jako spontánní metajazyková aktivita a intuitivní
popis charakteru jazykových prostředků a jejich systémovosti. Tento aspekt historické reflexe jazyka
vytvoří podklad pro analýzu konceptů stabilizované obecné vědy o jazyce a na základě ní bude možné
nahlížet, která rezidua intuitivních či kulturně historicky daných pohledů na jazyk se účastní na výstavbě
nejrůznějších jazykovědných teorií a na základních přístupech k jazyku vůbec (languae parolová
hypotéza, struktura výrazové a obsahové sady znaku, principy vývoje jazyka, univerzální gramatika
atd.). Z hlediska materiálu bude věnována pozornost vývoji mluvnických popisů, gramatik konkrétních
jazyků, jejich typům a metodologickým a výkladovým principům. Na základě předchozího bude kurz
definovat obecnou lingvistiku. Její podobu bude hledat v dějinách lingvistiky jakožto metadisciplíně,
ale také v situovanosti lingvistiky v současných teoriích lingvistiky, kterým dobově zakotvená obecná
lingvistika dokládá (zajišťuje) relevanci užitých metod, axiomů či výchozích předpokladů a
metodologicky preferovaných postupů daných např. kritérii jednoduchosti, schody s nejazykovými
faktory (neurologickými, antropologickými ale třeba i fyzikálními) apod. Zvláštní pozornost kurz věnuje
jazykovědě vlastním metodám, strukturaci jazykových prostředků na základě čistě jazykových kritérií –
předloží postupy komutační metody a jí doplňkových přístupů, které ji činí prakticky dostupnou na
základě redukce materiálu či kritérií určení jazykových norem (korpusová analýza, experimentální
ověřování ? psycholingvistický/sociolingvistický test, shoda s matematickými modely založenými na
axiomu optimalizace jazykových prostředků, statistický přístup atd.). Kurz definuje obecnou lingvistiku
jako disciplínu zajišťující interdisciplinární výzkum, jazykovědný přesah v teoriích a v metodách práce s
jazykovým materiálem. Z tohoto úhlu pohledu bude založena obecná lingvistika jako disciplína s
praktickou náplní své práce. V závěru, ale kontextuálně i v předchozích výkladech, se kurz věnuje
filozofickému pozadí obecné lingvistiky.
(2) Úspěšné absolvování testu
Obsah:
(1) Lingvistika, vznik, historie, kontext filozofie
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(2) Nejstarší reflexe jazyka
(3) Vznik mluvnictví a lexikografie
(4) Historicko-srovnávací metoda
(5) Co je kritériem toho, co patří/nepatří do obecné lingvistiky?
(6) Kritérium historické: obecná lingvistika kopíruje dějiny lingvistiky.
(7) Kritérium metodologické: obecná lingvistika axiomatizuje některou z metod/metodologií/disciplín
(8) Pojmy: metoda, metodologie, dialektika metody a discipliny
(9) Autonomie jazykovědné metody, komutační test
(10) Jazykovědný experiment, jeho pozice v tvorbě gramatiky
(11) Filozofie jazyka a obecná lingvistika, filozofie jazyka v rámci jazykovědy – lingvistická témata
(12) Historicky uspořádané filozofické myšlení o jazyce a metodologicky uspořádané reagování
jednotlivých filozofií na problém jazyka
Literatura:
Doporučená: BEAUGRANDE, R. de – DRESSLER, W., U. Introduction to Text Linguistics. London 1981.
Doporučená: FILIPEC, J. – ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha 1985.
Doporučená: VAN DIJK, T. A. (ed.). Discourse As Structure and Process (Discourse Studies : A
Multidisciplinary Introduction), (2 vol.). Sage Ltd 1997.
Doporučená: HJELMSLEV, L. Jazyk. Praha 1971.
Doporučená: BEAUGRANDE, R. de. Linguistic Theory. The Discourse of Fundamental Works. London /
New York 1991.
Doporučená: HOFFMANOVÁ, J. Sémantické a pragmatické aspekty koherence textu. In: Linguistica VI.
Praha 1983.
Doporučená: GREPL, M. – Karlík, P. Skladba češtiny. Olomouc 1998.
Doporučená: VAN DIJK, T., A.. Text and Context. London 1977.
Doporučená: CVRČKOVÁ, F. Úvod do praktické bioinformatiky. Praha 2006.
Doporučená: DANEŠ, F. Věta a text. Praha 1985.
Doporučená: DANEŠ, F. – HLAVSA, Z. a kol. Větné vzorce v češtině. Praha 1981.
Obeznámenost s tématy a problémy obecné lingvistiky, jejími dějinami, teoretickými přístupy a
terminologií
Vyučovací metody:
Přednášení
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Obecná lingvistika 2
Kurz je založen na komparaci koncepcí obecné lingvistiky. Podoba kurzu je experimentální, a to v tom
smyslu, že každý z účastníků na základě kritiky zvolené koncepce předkládá svůj koncept obecné
lingvistiky jakožto samostatné disciplíny s vlastním vymezením metody a předmětu zkoumání.
Pozornost semináře se upírá především k otázce výkladu obecně lingvistické problematiky příručkami
s prakticky zadanou podobou a didaktickými cíli. Seminář postupně čte tzv. úvody do studia jazyka, do
obecné jazykovědy a podobné texty a hodnotí, nakolik jsou vhodným nástrojem pro vstup do
problematiky obecné lingvistiky. Posluchači se zaměřují na koncepci každé z příruček, snaží se
vystihnout, jak jsou skladba témat a jejich výklad vhodně zvoleny. Při jejich kritice formulují pohled
jednotlivých příruček na to, co je to obecná lingvistika, jaké má výzkumné zájmy a metody. Ukazují ale
také, jaké má výklad těchto příruček didaktické aspekty, je-li čten lingvisticky neorientovaným
čtenářem, jak může čtenáři vstupujícímu do problematiky obecné lingvistiky napomoci, co mu zamlčuje
či co vysvětluje v rámci variantních možností lingvistické teorie. Zvláštní pozornost se v seminářích
klade na soudržnost obecně lingvistických výkladů, ať již mají jakýkoliv teoretický základ či příslušnost
k některé lingvistické škole či lingvistickému směru. Kritika jednotlivých úvodových příruček v kurzech
vždy směřuje k formulování vlastního přístupu k obecné lingvistice a také k tvorbě textů, které dle
kurzu představují didakticky výhodný koncept. Účastníci kurzu se pokouší o formulaci co možná
nejlepšího úvodu do studia jazyka a do obecné lingvistiky především, diskuse nad tématy je pro to v
kurzu výchozím prostředkem.
(1) aktivita v semináři / četba zadané literatury
(2) představení koncepce úvodu do obecné jazykovědy
(3) odevzdání textu představujícího část textu úvodu do obecné jazykovědy
(4) úspěšné absolvování zkoušky
Obsah:
(1)-(2) Erhart, A. Základy obecné jazykovědy, 1965
(3)-(4) Čermák, F. Jazyk a jazykověda
(5)-(6) Palek, B. Základy obecné jazykovědy, 1989
(7)-(8) Ondruš, Š. – Sabol, J. Úvod do Śtúdia jazykov, 1987
(9)-(10) Černý, J. Úvod do studia jazyka, 1998
(11)-(12) Dolník, J. Všeobecná jazykověda, 2009
(13) Čejka, M. – Lotko, E.: Jazyk a jazykověda I. Olomouc 1976.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: DANEŠ, F. a kol. Čeština na přelomu tisíciletí. Praha 1987.
Doporučená: FILIPEC, J. – ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha 1985.
Doporučená: GADAMER, H.-G. Člověk a řeč. Praha 1998.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Člověk- řeč-poznání. Olomouc 2004.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha 1984.
Doporučená: LAKOFF, G. – JOHNSON, M. Metafory, kterými žijeme. Brno 2002.
Doporučená: Kol. autorů. Mluvnice češtiny I. Praha 1986.
Doporučená: Kol. autorů. Mluvnice češtiny II. Praha 1986.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Proměny myšlení o řeči. Praha 1998.
Doporučená: KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. Olomouc 2006.
Absolvování kurzu Obecná lingvistika 1.
Schopnost kritické reflexe vybraných přístupů k obecné lingvistice, schopnost formulace bezrozporné
teorie jazyka nebo některé její části
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Pražský strukturalismus
Předmět se zaměřuje na analýzu a diskusi vybraných problémů a otázek vztahujících se k tradici
českého strukturalistického myšlení, zejména Tezím pražské školy (PŠ) s důrazem na otázky jazyka
(včetně poetického), jazykové kultury, literatury a strukturní modelu vývoje. Předmět také zvažuje
kulturní a společenské otázky (polemiky v rámci PŠ, diskuze s českými marxisty ve dvacátých a třicátých
letech minulého století) a následující kritiku vybraných strukturalistických principů (teleologie,
imanentismus atd.) v druhé polovině století dvacátého.
(1) pravidelná účast (80 %)
(2) četba zadaných textů a diskuze v semináři
(3) písemná seminární práce
Obsah:
1. Teze pražského lingvistického kroužku
2. O potenciálnosti jevů jazykových (Mathesius)
2.2 Jazyk, kultura a slovesnost (Mathesius)
3. Teleologie, imanentismus
4. Otázky básnického jazyka (autonomie básnické řeči/spisovný jazyk)
4.1 Diskuze o charakteru básnického jazyka (autonomie vs specifičnost)
4.2 J. Haller (Naše řeč) vs PLK
4.3 Jazyková norma, princip aktualizace/automatizace, funkčnost (Havránek)
5. Model literárního díla (tvar/struktura, principy dominanty a deformace)
5.1 Dialektická metoda Pražského strukturalismu (antinomie)
5.2 Kontext vztahu forma - obsah
6. Problematika básnické osobnosti 1 (imanentismus vs psychologismus)
7. Program literární historie (struktura/systém; hierarchie antinomií)
7.1 Strukturní model literárního vývoje (ohlasy Hegelovy filosofie)
7.2 Otázky po smyslu literární linie / literárního hodnocení
7.3 Problémy a úkoly strukturální literární historie
7.4 Diskuze/polemiky/spory
8. Literární historie, její problémy a úkoly (F. Vodička)
8.1 Konkretizace literárního díla
9. Problematika básnické osobnosti 2 (individuum a vývoj umění)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
10. Koncepce nezáměrnosti
11. Ke kritice strukturálních principů: kritika strukturalismu (J. Mukařovský)
11.1 Kritika strukturalismu v 50. letech, diskuze o Stalinových článcích o jazykovědě
11.2 Principy jazykového vývoje a historie češtiny (I. Němec)
11.2 K metodologii synchronního průřezu v diachronii (V. Barnet)
11.3 K dialektice jazykového vývoje (M. Komárek)
11.4 Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny (J. Vachek)
11.5 Pojem sémantického gesta (Jankovič), nezáměrnosti (O. Sus), dynamického významového
dění (M. Červenka)
Literatura:
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Básnická sémantika. Univerzitní přednášky. Praha, 1995.
Doporučená: JANKOVIČ, Milan. Cesty za smyslem literárního díla. Praha, 2005.
Doporučená: CHVATÍK, K. Člověk a struktury. Praha 1996.
Doporučená: HAVRÁNEK, Bohuslav, MUKAŘOVSKÝ, Jan (ed.). Čtení o jazyce a poezii. Praha, 1942.
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. K metodologii literární vědy. Orientace 1, 1968, s. 29-38.
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Kapitoly z české poetiky I, II, III. Praha, 1948.
Doporučená: DOLEŽEL, L., & FOŘT, B. Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Brno: Host, 2000. ISBN
8072940031.
Doporučená: ČERMÁK, Petr - POETA, Claudio - ČERMÁK, Jan (ed.). Pražský lingvistický kroužek v
dokumentech. Praha, 2012.
Doporučená: HAVRÁNEK, Bohuslav - WEINGART, Miloš (ed.). Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha,
1932.
Doporučená: CHVATÍK, K. Strukturální estetika. Brno, 2001.
Doporučená: SCHMIDOVÁ, Herta. Struktury a funkce. Výbor ze studií 1989-2009. Praha, 2011.
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha, 1966.
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z poetiky. Praha, 1982.
Doporučená: GRYGAR, Mojmír. Terminologický slovník českého strukturalismu: obecné pojmy estetiky
a teorie umění. Brno, 1999.
Doporučená: GRYGAR, Mojmír. Trvání a proměny (Dvanáct kapitol o umění a dějinách). Praha, 2006.
Základní znalost pražského strukturalismu
Schopnost kriticky a analyticky řešit vybrané problémy lingvistiky a literární vědy vztahující se k tradici
českého strukturalismu
Znalost hlavních textů českého strukturalismu
Vyučovací metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Problémy současné filosofie I
Náplní volitelného semináře je představení hlavních problémů současné filosofie. První část
dvousemestrálního kurzu je věnována ontologii a epistemologii, druhá pak teorii mysli a morální
filosofii; není ale třeba absolvovat oba semestry. Cílem je, aby se absolvent zorientoval v
nejdůležitějších filosofických sporech, seznámil se s možnými stanovisky a byl schopen identifikovat se
s některým řešením. První část dvousemestrálního kurzu je věnována ontologii a epistemologii.
Student by tak měl po ukončení kurzu dokázat vyplnit The Philpaper Survey. Hlavním zdrojem bude
přehledová příručka The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy, ale i jiné průvodce
vydavatelství Wiley-Blackwell a Routledge.
Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože čtený text je v
angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři, maximálně dvě absence a
splnění zadaných úkolů.
Literatura:
Michael Devitt, "Scientific Realism", in The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy (2005), pp.
767-791.
James Van Cleve, "Space and Time", in A Companion to Metaphysics (2009), pp. 74-83.
Bob Hale, "Realism and Antirealism about Abstract Entities", in A Companion to Metaphysics (2009),
pp. 65-73.
Eric T. Olson, "Personal Identity", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 352-368.
Robert Stalnaker, "Modality and Possible Worlds", in A Companion to Metaphysics (2009), pp. 45-55.
Jonathan L. Kvanvig, "Epistemic Justification", The Routledge Companion to Epistemology (2011), pp.
25-36.
Scott Soames, "Reference and Description", in The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy
(2005), pp. 397-426.
Získání přehledu o dané problematice.
Vyučovací metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Problémy současné filosofie II
Náplní volitelného semináře je představení hlavních problémů současné filosofie. Druhá část
dvousemestrálního kurzu je věnována teorii mysli a morální filosofii. Cílem je, aby se absolvent
zorientoval v nejdůležitějších filosofických sporech, seznámil se s možnými stanovisky a byl schopen
identifikovat se s některým řešením. První část dvousemestrálního kurzu je věnována ontologii a
epistemologii. Student by tak měl po ukončení kurzu dokázat vyplnit The Philpaper Survey. Hlavním
zdrojem bude přehledová příručka The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy, ale i jiné
průvodce vydavatelství Wiley-Blackwell a Routledge.
Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože čtený text je v
angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři, maximálně dvě absence a
splnění zadaných úkolů.
Literatura:
William G. Lycan, "The Mind-Body Problem", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp.
47-76.
David J. Chalmers, "Consciousness and Its Place in Nature", in The Blackwell Guide to Philosophy of
Mind (2003), pp. 102-142.
Jaegwon Kim, "Emergence: Core Ideas and Issues", Synthese 151 (2006), pp. 547-559.
Paul E. Griffiths, "Emotions", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 288-308.
Stephen P. Stich and Shaun Nichols, "Folk Psychology", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind
(2003), pp. 235-255.
Kirk Ludwig vs. Christopher Viger, "Is the Aim of Perception to Provide Accurate Representations?", in
Contemporary Debates in Cognitive Science (2006), pp. 257-288.
Jesse Prinz vs. Christopher Peacocke, "Is Awareness of Our Mental Acts a Kind of Perceptual
Consciousness?", in Contemporary Debates in Philosophy of Mind (2007), pp. 333-376.
Získání přehledu o dané problematice.
Vyučovací metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Esej
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Proměny českého lingvistického myšlení
Předmětem semináře bude komentované čtení vybraných lingvistických textů. Na nich bude
dokladován a interpretován vývoj českého lingvistického myšlení. Zevrubně bude nahlížena tematika
obsahovaná českými lingvistickými periodiky a lingvistickými monografickými pracemi především
dvacátého století. Témata seminářů jsou závislá na rozvíjení diskuse nad četbou, účastníci kurzu
mohou volit vlastní témata. Navržené tematické okruhy jsou pouze modelové, snaží se pro každou
etapu vývoje české lingvistiky volit dobově moderní směry lingvistického výzkumu, mají vystihnout
aktuálně nejsilnější tendence ve vědecké profilaci české lingvistiky. Z hlediska dějin lingvistiky bude
kladen důraz na konceptuální vývoj, přihlíženo bude ale i k vnějším dějinám (kontext politický,
institucionální, interpersonální atd.). Seminář tematizuje počátky českého vědeckého lingvistického
myšlení, zhodnotí reprezentativní mluvnice 19. stol. a přiblíží na nich historicko-srovnávací metodu,
bude se detailně zabývat dílem J. Gebauera a jeho kontextem (Riegrů slovník, rukopisné spory,
kontakty se zahraničím, učitel M. Hattala, výuka, žáci atd.), ale také český lingvistickým prostředí v
období vzniku Československa. Dále seminář představí počátky českého strukturalismu, jeho základní
teoretické otázky, konceptuální východiska a pracovní výhledy, stěžejní texty a reakce na ně, zaměří se
na angažování se Kroužku v kauze týkající se jazykové kultury v letech 1932/3. Představeny budou
osobnosti Kroužku, jejich práce a recepce těchto prací pozdější a dnešní lingvistikou. Dále bude
věnována pozornost kritice strukturalismu v poválečném období, kauze marrismu i diskusi o
Stalinových článcích o jazykovědě. Z hlediska šedesátých let se pozornost kurzu obrátí k
matematizujícím směrům, teorii informace v lingvistice, jejím aplikacím, a k vědeckým hypotézám s tím
spojeným. Pozornost bude věnována vývoji kvantitativní lingvistiky, a to až do současnosti. Kurz rozvine
diskusi nad problematikou větné sémantiky a syntaxe, která byla v průběhu šedesátých a
sedmdesátých let řešena i ve směru recepce generativismu českým strukturalismem (dvourovinná
valenční syntax, funkční generativní popis), rozvoji morfologické teorie (teorie slovních druhů, typy
morfologických popisů – M. Komárek atd.) – detailně budou nahlíženy osobnosti a jejich díla mající vliv
na koncepci tzv. akademické mluvnice. Seminář schematicky načrtne vývoj české fonetiky a fonologie,
včetně jejich metod a dobově řešených odborných sporů. Komentován bude stav české diachronní
lingvistiky po období raného strukturalismu, upozorněno bude na koncepce výkladu příčin vývoje
jazyka i na popisy dějin českého jazyka. Následující seminární bloky se budou věnovat např. rozvíjení
procesuálního modelování řečových předpokladů, české filozofii jazyka, české textové, kognitivní,
korpusové atd. lingvistice (vždy bude vyloženo jejich historické pozadí či výchozí prostředí etablování
se disciplíny u nás), diskusi o obecné češtině a jazykovém standardu po roce 2004 atd.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury / aktivní diskuse
(2) Úspěšné absolvování testu a kolokvia
Obsah:
(1)-(3) Gramatika Jana Gebauera a gramatiky před Janem Gebauerem.
(4) Spisovná čeština a jazyková kultura
(5) Poválečná kritika strukturální lingvistiky (konceptuálně na příkladu problematiky jazykové dynamiky)
(6) Inspirace lingvistiky teorií informace a komunikace, podoby matematizace lingvistiky v českém
prostředí
(7)-(8) Základy synchronní mluvnice češtiny; koncepční fundamenty
(9) Procesuální pojetí jazyka aneb kam se vlna obrací
(10) Problematika korpusové lingvistiky. Představení
(11) Lexikální sémantika kognitivní lingvistiky. Co na srdci to na jazyku
(12) Problematika normy v české lingvistice. Historie a aktuální situace
Literatura:
Doporučená: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964.
Doporučená: GEBAUER, J., & PÁTA, J. (1913). Dra Jana Gebauera Česká mluvnice pro vyšší školy
obchodní (obchodní akademie) a příbuzné ústavy. V Praze: Nákladem České grafické akc. společnosti
"Unie".
Doporučená: MATHESIUS, V. Jazyk, kultura a slovesnost. Praha: Odeon, 1982.
Doporučená: PLESKALOVÁ, J., KRČMOVÁ, M., VEČERKA, R., & KARLÍK, P. Kapitoly z dějin české
jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia, 2007. ISBN 9788020015235.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. (1984). Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia.
Doporučená: ČERMÁK, F., & BLATNÁ, R. (2006). Korpusová lingvistika - stav a modelové přístupy. Praha:
NLN, Nakladatelství Lidové noviny.
Doporučená: HAVRÁNEK, B., & WEINGART, M. (1932). Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha:
Melantrich.
Doporučená: HELBIG, G., HOLŠÁNOVÁ, J., & NEKVAPIL, J. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha:
Academia, 1991. ISBN 8020003126.
Doporučená: VACHEK, J. Z klasického období pražské školy 1925-1945. Praha: Academia, 1975.
Obeznámenost s dějinami moderní české lingvistiky
Vyučovací metody:
Přednášení
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Proměny myšlení o komunikaci a jazyce 1
Cílem kursu je seznamovat posluchače na základě pracovních přednášek kombinovaných s četbou
(většinou) primárních textů s hlavními postavami, koncepcemi a především proměnami myšlení o
jazyce, řeči a komunikaci. Pokusíme se postihnout některé ze zásadních myšlenek, které formovaly
způsoby uvažování o jazyce, řeči a komunikaci.
V první části třísemestrálního cyklu bude zmapována oblast od dosud známých počátků lidské reflexe
jazyka a řeči do konce 18. století. Nahlédneme do uvažování o jazyce a řeči zachovaného v
mytologických příbězích od Skandinávie po Jižní Ameriku. Ukážeme si, jak nezřetelné byly hranice
jazykovědou, filozofií a uvažováním o krásné literatuře ve staré Indii nebo v antickém Řecku. Nad
středověkými gramatikami odhalíme nejen jazykovědnou obdobu okřídleného philosophia ancilla
theologiae, ale také to za kolik z moderního poznání jazyka vděčíme několika málo stoletím po Kristu.
Zmíníme, v čem renesanční jazykověda napomohla formování národních jazyků a spolu s novověkými
anglickými mysliteli zkusíme snít sen o dokonalém Jazyce. Naše putování pak skončí u velké
Encyklopedie a osvícenským pátráním po původu lidského jazyka, myšlení a společnosti.
1. pravidelná účast
2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích
3. úspěšné absolvování zápočtového testu (70 %)
Obsah:
1. Jazyk - řeč - komunikace a proměny myšlení o nich: vymezení problematiky
seznámení s předmětem disciplíny, základní informační zdroje, osobnosti
2. Otázky lingvistické historiografie a metahistoriografie
historie a metodologická východiska historiografie a epistemologie vědy a lingvistické historiografie
(Koerner, Swiggers, Law), základní pojmy a předpoklady, pracovní postupy, typy historií
3. Písmo, bohové a pravidla: jazyk v bájných vyprávěních
přehled univerzálií a specifik v tematizaci jazyka a komunikace v mytologických konceptech (jazyk a
stvoření, magie jazyka, povaha vlastního jména)
4. O správné mluvě a cestě k blaženosti: jazykověda staré Indie
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
představení předchůdců (analýza véd) a paniniovske linie (Aštadhjájí, Patandžali) v indickém
gramatickém myšlení, fonetická a morfosyntaktická analýza, Aštadhjájí jako „postův“ systém, vztah
jazykovědného poznání a nábožensko-filozofických systémů
5. Kdo to byl grammatikos: jazykověda antického starověku – Řecko
počátky gramatického myšlení (Platón, Aristoteles, sofisté), pozice jazykovědného myšlení v systému
vzdělávání, textově kritický a logizující proud (alexandrijská a stoická škola), Techné grammatiké,
Apollonios Dyskolos, zrod základní terminologie, kritéria klasifikace
6. Kdo to byl grammatikos: jazykověda antického starověku – Řím
adaptace řeckého gramatického myšlení v latinském prostředí, Varronova pythagorejská word-base
jazykověda a princip analogie, formování gramatického kurikula, Quintilianova rétorika, ars
grammaticae konce impéria, Donatus a Priscianus jako vrchol antické gramatiky
7. Středověké dědictví antické jazykovědy: Donatus a Priscianus
představení a rozbor Donatova Ars Maior a Ars Minor a Priscianových spisů v kontextu raného
středověku, ostrovní gramatiky a regule, exegetické gramatiky, adaptace antických textů, proměna
školské gramatiky v teoretickou disciplínu
8. Grammatica ancilla philosophiae: jazykověda jako věda o lidském poznání
vztah jazykovědného a filozofického myšlení ve vrcholném středověku, logizující linie v jazykovědném
myšlení, rozvoj syntakto-sémantické problematiky, aristotelismus modistů, spor o univerzália
9. Pravopis i slovníky: renesanční rozkvět
proměny vztahu renesančního gramatického myšlení ke středověku, textová a rétorická orientace,
revival antiky, znovuobjevení řečtiny, ortografické reformy a gramatiky národních jazyků, lingvistická
expanze a prvopočátky srovnávací gramatiky
10. Sen o dokonalém jazyku: gramatiky mysli a světa
univerzální a filozofické gramatiky (Port-Royal, Towards a Real Character), problém arbitrárnosti jazyka
(Bacon), sémiotika komunikace, problém nedokonalosti jazyka, téma jazykové diverzity a původu
jazyka
11. Encyklopedie a cesta k babylonské věži
akumulace jazykových dat (Hervas), hledání původu jazyka a jazykové schopnosti (Vico, Condillac),
zárodky klasifikace a komparativních studií, vztah jazyka a společenských institucí (Rousseau, Vico),
vztah jazyka a myšlení (Condillac, Herder, Leibniz)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: KOERNER, E. F. K. - ASHER, R. E. Concise History of the Language Sciences. Oxford, 1995.
Doporučená: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964.
Doporučená: KOUPIL, O. Grammatykáři: gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533-1672. Praha:
Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 9788024613642.
Doporučená: PLESKALOVÁ, J., KRČMOVÁ, M., VEČERKA, R., & KARLÍK, P. Kapitoly z dějin české
jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia, 2007. ISBN 9788020015235.
Doporučená: HARRIS, R., & TAYLOR, T. J. Landmarks in linguistic thought. London: Routledge, 1997.
ISBN 978-0-415-15361-4.
Doporučená: LAW, V. The history of linguistics in Europe. From Plato to 1600. Cambridge,
Přehled o vývoji jazykovědného myšlení od počátků po současnost
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Didaktický test
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Cílem kursu je seznamovat posluchače formou pracovních přednášek kombinovaných se seminární
četbou (většinou) primárních textů s hlavními postavami, koncepcemi a především proměnami myšlení
o jazyce, řeči a komunikaci v období od konce 18. století do počátku 2. světové války.
Pokusíme se postihnout některé ze zásadních myšlenek, které formovaly způsoby uvažování o jazyce,
řeči a komunikaci a neustále tak přetvářely podobu a vymezení jazykovědy. Rozšíříme povědomí o
základních myšlenkových paradigmatech, která lingvistiku v tomto období formovala. Načrtneme
plastičtější obrázek lingvistiky 19. století jako období, kdy nejen vznikalo moderní pojetí jazykovědy,
ale také jako období pestrých inspirací v přírodních vědách, touhy po neodvozenosti jazykovědy a
období velkolepých koncepcí jazyka jako organismu, jazyka jako sociálního konstruktu nebo jazyka jako
výrazu myšlení národa. Poukážeme na "vícekořenový" a bohatý původ strukturalismu, pokusíme se
porozumět inovativnosti Kursu obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussura na pozadí dobového
kontextu, představíme Teze Pražského lingvistického kroužku jako moderní lingvistickou výzvu i
výsledek bouřlivého „dialogu“ s jazykovědou 19. století, zrekonstruujeme podobu procesů, které
připravily podmínky pro převratné změny ve světové jazykovědě druhé poloviny 20. století.
1. pravidelná účast (max. 2 absence)
2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích
3. vypracování encyklopedického hesla / seminární práce
Obsah:
1. Od East India Company k sánskrtovému prozření: počátky historické jazykovědy 19. století
situace v jazykovědném zkoumání na přelomu 18. a 19. století, vývoj studií o jazycích Indie a Dálného
východu, linie komparatistických studií a studií o původu jazyka, socioekonomické a politické prostředí,
pozice zkoumání jazyka v epistemologickém dobovém rámci osvícenství a rodícího se romantismu
2. O zvířatech, rostlinách, geologii a životě jazyků: model jazykovědy pro první polovinu 19. století
popise climate of opinion a epistemologické matice zrodu historicko-srovnávací lingvistiky, základní
charakterizační pojmy, úkoly a úběžníky zkoumání v první polovině 19. století (empirismus, datová
orientace, organicismus, historismus) vztah jazykovědy a ostatních vědních disciplín a filozofie, jazyk a
biologie, problém klasifikace a evoluce, typologie jazyků, sánskrtová studia
3. Typy myšlení a typy jazyků: obecná jazykověda Wilhelma von Humboldta
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
teoretická typologie, jazyková diverzita a jazyková univerzália, vztah jazyka, myšlení a národa, problém
klasifikace a srovnání jazykovědy a přírodních věd, pojmy Sprachform, Weltansicht, ergon a energeia
4. Romantici a technici mezi lingvistikou a filologií: pionýři vědy o jazyce
technické a teoretické koncepty R. Raska, F. Boppa a J. Grimma, vztah filologie a vědy o jazyce, problém
rekonstrukce, organický vs. mechanický, preskriptivismus a pojem vývojového zákona
5. Ve víru diskuzí: teoretické spory v půli 19. století I
Schleicherova koncepce a vrchol komparativně-rekonstrukčního přístupu, problém hláskového zákona,
stromový model jazyka, jazyk jako organismus a následné implikace, vztah jazyka a uživatelů, téma
(anti)uniformitarismu
6. Ve víru diskuzí: teoretické spory v půli 19. století II
reakce na Schleicherův organicismus – koncepce H. Steinthala (jazyk jako mentální aktivita,
psychologie a problém jazyka) a W. Whitneyho (jazyk jako instituce, znaková a sociální koncepce jazyka,
komunikace jako výkladový princip) problém jazykové změny, poslední čtvrtina století jako předehra
zrodu lingvistiky 20. století
7. Kde hledat jazyk a proč se vlastně jazyk vyvíjí: mladogramatikové (trochu jinak)
problém jazykového zákona a historicismu, otázka hranic, analogie, psychologická a teoretická linie
mladogramatismu a kritika Schleichera (H. Paul)
8. Starý řád v troskách: fin de siècle a čekání na strukturalismus
problém specializace a fragmentarizace v jazykovědě na konci 19. století, téma hranic a jazykových
zákonů, problém míšení jazyků (Schuchardt), lingvistická geografie, nárůst obecnělingvistických prací,
sociologická a psychologická orientace jazykovědy
9. Kurs určuje kurz: práce Ferdinanda de Saussure v historickém kontextu
vývoj de Saussurova myšlení, jeho recepce dějin jazykovědy a vymezení nové lingvistiky, struktura
Kursu obecné lingvistiky jako reflex hlavních dobových témat, problém zákona, nový přístup k tématům
19. století
10. Vliv, koincidence, kritika: dobové reakce na Kurs obecné lingvistiky
analýza dobových recepcí Kursu obecné lingvistiky ve formě recenzí a zmínek v jazykovědných pracích,
problém vlivu a inspirace v období po de Saussurově smrti, pozice ženevské školy a úloha českého
jazykovědného prostředí v debatě s Kursem obecné lingvistiky
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
11. Není strukturalismus jako strukturalismus: o jednom mimořádném pojmu struktury narozeném v
Rusku a vychovaném v Praze
specifika pražského strukturalismu: pojem struktury, teleologické pojetí jazyka, PLK jako dialog s
lingvistikou 19. století – naturalismus, pozitivismus, problém kauzality, afinity a konvergence
12. Za vodou dřímá revoluce: americký strukturalismus
podmínky vzniku amerického strukturalismu: specifická jazyková situace, vztah k situaci v Evropě,
formalizační tendence v americké jazykovědě, strukturalistické „podmínky“ zrodu transformační
gramatiky
Literatura:
Základní: A Reader in Nineteenth Century Historical Indo-European Linguistics (Lehmann, W. P. (ed.))
Základní: ROBINS, R. H. A short history of linguistics. London: Longman, 1976. ISBN 0582523974.
Základní: KOERNER, E. F. K. - ASHER, R. E. Concise History of the Language Sciences. Oxford, 1995.
Základní: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964.
Základní: Encyclopedia of Language and Linguistics (Brown, K. (ed.))
Základní: DAVIES, A. M. History of linguistics. Volume 4: Nineteenth century linguistics. 1998.
Základní: BEAUGRANDE, R. de. Linguistic Theory. The Discourse of Fundamental Works. London: New
York 1991.
Základní: SÉRIOT, P., KRAUSOVÁ, A., & PLOTZOVÁ, K. Struktura a celek: intelektuální počátky
strukturalismu ve střední a východní Evropě. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0983-3.
Doporučená: JAKOBSON, R. Dialogy. Praha 1993.
Doporučená: Cambridge Companion to Saussure (Sanders, C.)
Doporučená: Essays in the History of Linguistics (Koerner, E. F. K.)
Doporučená: KOERNER, G. et al. History of Linguistics. 1998.
Doporučená: CHOMSKY, N. Jazyk a zodpovednosť. Bratislava, 1995.
Doporučená: Landmarks In Linguistic Thought: The Western Tradition from Socrates to Saussure (Taylor,
T. J – Harris, R.)
Doporučená: Linguistic Historiography. Projects and Prospects (Koerner, E. F. K.)
Doporučená: VACHEK, J. Lingvistický slovník Pražské školy. Praha, 2005.
Doporučená: JAKOBSON, R. Poetická funkce. Jinočany 1995.
Doporučená: KOERNER, E. F. K. Practicing Linguistc Historiography. Selected Essays. Amsterdam /
Philadelphia, 1989.
Doporučená: VACHEK, J. Prolegomena k dějinám Pražské školy jazykovědné. Praha, 1999.
Doporučená: SÉRIOT, P. Struktura a celek. Intelektuální počátky strukturalismu ve východní Evropě.
Praha, 2002.
Doporučená: Toward a History of American Linguistics (Koerner, E. F. K.)
Doporučená: VACHEK, J. (ed.). U základů pražské jazykovědné školy. Praha, 1970.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: VACHEK, J. (ed.). Z klasického období pražské školy 1925 -1945. Praha, 1972.
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Didaktický test
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Cílem souboru kurzů je seznamovat posluchače postupně v průběhu celého studia na základě
pracovních přednášek kombinovaných s četbou (většinou) primárních textů s hlavními významnými
postavami, koncepcemi a především proměnami v myšlení o jazyce a komunikaci. Soubor přednášek a
seminářů bude pokrývat vývoj jazykovědného myšlení od jeho počátků až po současnost, přičemž
hlavní pozornost bude věnována období 19. a 20. století. Dominantní formou setkávání bude společná
a komentovaná analýza vybraných pasáží, skrze níž se pokusíme postihnout některé ze zásadních
myšlenek, které formovaly způsob moderního uvažování o jazyce a komunikaci. Zasazením do
soudobého obecněvědního i speciálněvědního kontextu poukážeme na přínos, inspirativnost i
problémy, které se k té které koncepci mohou vázat.
Třetí semestr bude mapovat příčiny/zdroje a proměnu několika velkých procesů, které ovlivnily
lingvistiku ve 20. století. Na počátku – v návaznosti na závěr minulého kurzu – poukážeme na
"vícekořenový" a bohatý původ strukturalismu a pokusíme se porozumět inovativnosti Kursu obecné
lingvistiky Ferdinanda de Saussura na pozadí dobového kontextu. Představíme Teze Pražského
lingvistického kroužku jako moderní lingvistickou výzvu i výsledek bouřlivého „dialogu“ s jazykovědou
19. století a zrekonstruujeme podobu strukturalistických procesů, které připravily podmínky pro
převratné změny ve světové jazykovědě druhé poloviny 20. století v Evropě, a zejména za oceánem.
Nástup generativismu zasadíme do komplexních společensko-vědních procesů formování poválečné
americké vědy. Nástup formalizace v jazykovědě zachytíme také v reflexi zájmu o sémantiku. Do tohoto
kontextu pak zasadíme jako reakci vzestup a slávu teorie mluvních aktů a počátky zájmu o textovou
lingvistiku a lingvistiku korpusovou – všechny tři jako základní představitele obratu ke komunikaci
("parolizaci" lingvistiky). Stručně popíšeme také vznik tzv. pomezních disciplín a integraci lingvistiky do
souboru kognitivních věd. V centru pozornosti bude stát napětí mezi tímto novým obratem a
dosavadním "langueovým" přístupem.
pravidelná účast (max. 2 absence)
příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích
úspěšné zpracování a obhajoba semestrální práce
Obsah:
1. Na pomezí disciplín: situace v lingvistice 2. poloviny 20. století
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
obecná vědní a epistemologická charakteristika v polovině 20. století, typologie přístupů a identifikace
možných linií, paralelismus a mezioborovost lingvistiky ve 2. polovině 20. století, významné trendy,
linguistic wars
2. Umění navigace: teorie informace a kybernetika ve vědách o jazyce
interakce mezi jazykovědou a teorií informace jako příznak nástupu formálních a automatizačních
přístupů, socio-ekonomické a politické rozměry tématu, Markovovy procesy a jejich vliv v jazykovědě,
teoretické motivace a implikace a přístupu, vybrané lingvistické aplikace, soumrak a revival této linie v
následujících letech
3. Válka, filozofie a matematika proti strukturalismu: generativismus mění kurz
představení interních (základy Chomského teorie) a externích (politické, socio-ekonomické apod.)
faktorů vzniku a rozvoje transformační a generativní gramatiky (TGG), problém (dis)kontinuity v
americké jazykovědě, pojem vědní revoluce ve vztahu k TGG, současná podoba
4. A teď ještě ty významy: formální sémantika na postupu
nástup a rozvoj formálního modelování sémantické roviny jazykovědného popisu: linie interní
(interpretativní a generativní sémantika) a linie externí (modelověteoretická sémantika, montaguovská
gramatika), téma sémantické kompetence, spor o podobu sémantického metajazyka (pravdivostně a
strukturně-rysově orientovaná sémantika), vztah sémantického a syntaktického popisu v historickém
kontextu
5. Mluvit = konat: komunikační obrat v teorii mluvních aktů
Searlova teorie mluvních aktů (TMA) v kontextu 1)pravdivostněhodnotové sémantiky a 2) TGG,
interpretace vztahu TMA a lingvistiky jako pokračování v rozvíjení záběru systematického lingvistického
popisu, komunikačně-pragmatický obrat v jazykovědě, inkorporace ilukoční síly do gramatických
modelů, debata o hranicích lingvistické teorie (vztah funkcionalismus a formalismu)
6. Z hlavy na nohy – od textu zpátky: textová lingvistika a rozšíření záběru
okolnosti nástupu textové lingvistiky (komunikačně-pragmatický obrat v jazykovědě, interpretace
nadvětných fenoménů, TMA, sémantická motivace), různá pojetí teorie textu, rostoucí narušování
langue-parolové dichotomie, kognitivní motivace (teorie reprezentace znalostí)
7. Corpus delicti korpus: co je nového
počátky korpusové lingvistiky v kontextu americké lingvistické situace poloviny 20. století, bostonský
korpus, motivy rozvoje korpusové lingvistiky jako teoretický problém (jazyková variace, empirismus),
proměny technických řešení a problémů, interakce mezi rozvojem korpusové lingvistiky a rozvojem
automatického zpracování jazyka a kvantitativních metod v jazykovědě
8. Na pomezí disciplín: sociolingvistika
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
počátky sociolingvistického zkoumání – empirický přístup k jazykovědě, historické kontroverze mezi
sociolingvistickým a TGG paradigmatem, vývoj sociolingvistických témat (diglosie, střídání kódů,
jazyková variace, jazyková politika), aktuální témata a metody výzkumu
9. Na pomezí disciplín: psycholingvistika
nástup psycholingvistického zkoumání v lingvistickém kontextu (interní psychologická motivace,
behaviorismus x kognitivní věda), psycholingvistické testování lingvistických teorií, vztah
psycholingvistiky a kognitivní lingvistiky
10. Kognice: na prahu 21. století
počátky kognitivní lingvistiky jako reakce na formálně orientované přístupy, kognitivní lingvistika a
kognitivní psychologie, motivace teorií G. Lakoffa, R. Langackera a Ch. Fillmorea, kognitivně-kulturní
lingvistika jako mezioborová výzva
11. Konstrukční přístupy ke gramatice
konstrukční gramatiky (KG) jako alternativa k formálním přístupům a zároveň jejich „potomek“, kořeny
KG v generativní sémantice, východiska KG v opozici k tradičně chápaným rovinovým gramatikám,
motivovanost KG v kognitivní (sémantické/symbolické) lingvistice
12. Shrnutí a výhledy: situace v lingvistice v prvním desetiletí 21. století1. Starý řád v troskách: Fin de
Literatura:
Základní: Concise history of the language sciences: from the Sumerians to the cognitivists. (KOERNER,
E. F. K.-ASHER, R. E. (eds.))
Základní: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-96-4.
Základní: Linguistic Theory: The Discourse of Fundamental Works (BEAUGRANDE, R. de)
Základní: HELBIG, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. 1991.
Doporučená: kol. autorů. Encyklopedický slovník češtiny. Brno, 2002.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Jazyk-řeč-poznání. Olomouc 2004.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Proměny myšlení o řeči. Praha 1998.
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Didaktický test
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Propaganda a persvaze
Cílem předmětu je diskutovat se studenty o problémech persvazivní komunikace, seznámit je s
možnými pohledy na tuto problematiku, představit jim prostředky, které využívaly národní státy ve
svých informačních strategiích k získání podpory cílů své zahraniční politiky v průběhu 20. století, a
ukázat to vše na příkladech. Půjde o studium propagandistické aktivity, její formy a prostředky. Seminář
analyzuje roli mezinárodního vysílání, zpravodajství, kultury a dalších forem persvazivních technik.
Zkoumá aktivitu informačních služeb, žurnalistickou etiku, přístupy k „pravdě“ a hodnotě takových
aktivit na podporu národních a mezinárodních cílů. Studenti by měli být po absolvování kurzu schopni
zhodnotit roli „oficiálních informací“, „národních zájmů“ a dalších eufemismů užívaných pro
propagandu v zahraniční politice během studené války a po ní (mezinárodní terorismus). Výuka kurzu
bude probíhat formou diskuse. Studenti budou číst vybrané texty a na jejich základě diskutovat o
problémových otázkách zadaných předem.
(1) 80% účast
(2) pravidelná příprava / četba zadané literatury (studenti si vytvoří skupiny, které se budou scházet
před seminářem, číst zadané texty a na jejich základě diskutovat o problémových otázkách předem
zadaných)
(3) diskuse nad problémy řešenými při četbě textu
(4) vypracování eseje vztahujícího se k některému z témat řešených na seminářích (5-10 ns)
(5) rozprava nad vybraným tématem a esejem
Obsah
(1) Co je propaganda?
Definice; rozdíl mezi „černou“, „bílou“ a „šedou“ aktivitou; cíle; historické konotace pojmu;
autoritářská versus demokratická propaganda
Četba:
Welch David. 2013. Propaganda: Power and Persuassion. (katalog k výstavě) London: The
British Library Publishing Division, s. 201–205, kap. Propaganda and Century of Definitions).
Bittman, Ladislav. 2000. Mezinárodní dezinformace: černá propaganda, aktivní opatření a
tajné akce. Praha: Mladá Fronta, s. 80 – 91, kap. Teorie černé propagandy, dezinformací a
tajných akcí.
(2) Propaganda ve vztahu k persvazivní komunikaci a rétorice
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Rozlišovací kritéria; záměr komunikace; vztah původce a příjemce sdělení; informativnost
versus manipulativnost sdělení
Četba:
Bennett, Beth S. – O´Rourke, Sean Patrick. 2006 „A Prolegomenon to the Future study of
Rhetoric and Propaganda. Critical Foundations.“ In: Readings in Propaganda and Persuasion:
New and Classic Essays. Eds. Garth S. Jowett – Victoria O´Donnell. London and New Delhi, s.
51–71.
(3) Historie propagandy
Propaganda jako součást přesvědčovacích procesů uvnitř lidské komunikace. Vývoj prostředků
přesvědčování a mediálních technologií: pomníky, noviny, obrazy, plakáty, rozhlas, film,
televize, počítače, internet
Četba:
Jowett, Garth S. – O´Donnell, Victoria. 2006. Propaganda and Persuasion. 4. ed. London and
New Delphi, s. 36–78, kap. Propaganda through Ages.
(4) Co je diplomacie?
Definice; cíle; role zpráv a kulturních exportů; BBC, VOA, Radio Free Europe a bitva na vlnách
za získání srdcí a mysli během studené války
Četba:
Nelson, M.: War of the black heavens: the battles of Western broadcasting in the Cold War.
London: Brassey's 1997.
(5) Role mezinárodních médií - zprávy versus propaganda
Do jaké míry lze procesy shromažďování a šíření zpráv považovat za propagandistické
(6) Co jsou psychologické operace?
Definice; spojení psychologické operace s psychologickou válkou
Četba:
Taylor Philip M.. Global Communications, International Affairs and the media since 1945, s. 145
– 157 ( kap. 4).
(7) Od informační války k informačním operacím
Hlavní principy informační války a informačních operací
Četba:
Taylor, Philip M. 1995. Munitions of Mind: War Propaganda from the Ancient World to the
Nuclear Age. Manchester: Manchester University Press, s. 285–303, kap Information Wars
since 1990.
(8) Jak analyzovat propagandu
(9) Případové studie
 Role CIA a americké administrativy ve vysílání Rádia Svobodná Evropa
 Válka v Perském zálivu
 Strategická komunikace a válka proti terorismu
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Základní: KLEMPERER, V. Jazyk Třetí říše - LTI: poznámky filologovy. Jinočany, 2003.
Základní: BITTMAN, L. Mezinárodní dezinformace: černá propaganda, aktivní opatření a tajné akce.
Praha, 2000.
Základní: TAYLOR, P. M. Munitions of Mind: War Propaganda from the Ancient World to the Nuclear
Age. Manchester, 1995.
Základní: CULL, N. J. – CULBERT, D. – WELCH, D. Propaganda and mass persuasion: a historical
encyclopedia, 1500 to the present. Santa Barbara, 2003.
Základní: JOWETT, G. S. – O´DONNELL, V. Propaganda and Persuasion. 4. ed. Thousand Oaks, 2006.
Základní: ELLUL, J. Propaganda: The Formation of Men's Attitudes. New York, 1965.
Základní: JOWETT, G. S. – O´DONNELL, Victoria, (eds.). Readings in Propaganda and Persuasion: New
and Classic Essays. Thousand Oaks, 2006.
Základní: FIDELIUS, P. Řeč komunistické moci. Praha, 1998.
Základní: MACURA, V. et al. Šťastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře). Praha, 2008.
Základní znalosti angličtiny
Základní orientace v otázkách persvazivní komunikace
Schopnost kriticky zhodnotit mediální sdělení z pohledu informativní a persvazivní komunikace
Praktická aplikace analýzy persvazivní komunikace v příkladových studiích
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Ústní zkouška
Esej
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Psaní jako tvůrčí proces
Cílem semináře je podpořit ve studentech kreativitu na základě čtení, kritického a tvořivého myšlení a
vlastního utváření různých typů textů. Tyto tvůrčí dovednosti pak mohou uplatnit při psaní
akademickém, žurnalistickém i uměleckém a zároveň při překládání cizích textů. Studenti se seznámí s
jednotlivými fázemi tvůrčího procesu i převažujícími literárními postupy (dramatický dialog, próza,
lyrické žánry, žánry esejistické a žurnalistické). Semináře jsou zaměřeny na praktické dovednosti
tvůrčího psaní, uvolňování a posouvání těchto dovedností pomocí spolupráce ve skupinách, diskuse a
zpětné vazby. Tyto činnosti budou podloženy teoretickými znalostmi z oblasti literární vědy, stylistiky,
kognitivní lingvistiky či psychologie (intertextovost, vizuální aspekty jazyka, problematika žánrů,
tematizace, vztah autor – text – čtenář, struktura a stylizace textu, dialog, přímá – nepřímá řeč atd.).
aktivní účasti na seminářích
četba zadané literatury
odevzdání autorských textů v dohodnutém počtu, žánrové podobě, rozsahu a formátu
Obsah:
Tvůrčí psaní jako cesta tvořivého sebevědomí.
Základní metody a nástroje tvůrčího psaní.
Tvůrčí psaní a psychologie kreativity.
Tvůrčí psaní a současná literární teorie.
Praxe tvůrčího psaní
Struktura literárního díla
Literární druhy a žánry
Interpretace literárního díla
Literatura:
BARTHES, Roland. 1967. Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha.
BUZAN, Tony. 2007. Mentální mapování. Praha: Portál.
DACEY, John S. a Kathleen H. LENNON. 2000. Kreativita. Praha: Grada.
DOČEKALOVÁ, Markéta. 2006. Tvůrčí psaní pro každého. Jak psát pro noviny a časopisy, jak vymyslet
dobrý příběh: praktická cvičení. Praha: Grada.
FIŠER, Zbyněk. 2001. Tvůrčí psaní: malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
HRDLIČKA, František. 2008. Průvodce po literárním řemesle: (základy tvůrčího psaní). 2., dopl. vyd.
Praha: Akropolis.
KOŽMÍN, Zdeněk. 1995. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. Praha: Victoria.
Queneau, Raymond. 2012. Stylistická cvičení. Vyd. 3. Praha: Volvox Globator.
STUDENÝ, J. 2010. Dramata jazyka. Teorie literatury a praxe tvůrčího psaní. Červený Kostelec: Pavel
Mervart.
WATTS, Nigel. 1998. Umění psát. 1. vyd. Praha: Grada.
ZÁBRANA, Jan. ed. 1999. Jak se dělá báseň. Vyd. 2., upr. Praha: Mladá fronta.
Rozvíjení a prohlubování vyjadřovacích schopností
Přehled o základních metodách rozvoje tvořivého myšlení
Porozumění tvůrčímu procesu
Aplikace vědomostí z literární teorie a teorie textu na utváření textů
Vyučovací metody:
Nácvik dovedností
Grafické a výtvarné činnosti
Hodnotící metody:
Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Psycholingvistika, Psycholingvistika 2: vybrané problémy
Kurs zprostředkovává základní orientaci v několika rozměrech bádání o vztahu jazyka a lidské kognice:
v dějinách oboru, v jeho současné podobě, v hlavních tématech psycholingvistických výzkumů,
preferovaných přístupech k řešení základních otázek a konečně v konkrétních analýzách vybraných
problémů. Studentům budou nabídnuty výzkumné modely, které přistupují k problematice jazyka a
komunikace s otázkami týkajícími se povahy jejich reprezentace v lidské mysli (a představují tak
alternativu/komplementární doplnění tradičního jazykovědného popisu).
(1) Pravidelná účast (80 %)
(2) Aktivita na hodinách a plnění domácích zadání (četba textů, krátké úkoly)
(3) Test
Obsah:
1) Kdo, co, kde: orientace v kurzu a základní info
předmět psycholingvistiky a struktura oboru, základní témata a subdisciplíny, informační zdroje (web,
časopisy, sborníky), databáze, komentář k doporučené literatuře
2) Historie psycholingvistiky: počátky, základní paradigmata, současné přístupy
předchůdci specifického výzkumu (Wundt, Vygotskij), konstrukční vs. nativistický přístup,
(neo)behaviorismus (učení, paralelní zpracování informace), diskurzivně orientovaná psycholingvistika
3) Neuropsychologie: neurální a psychologická báze jazyka a řeči
základní strukturně-funkční poznatky o vztahu mysli, mozku a jazyka: základní psychologické procesy
zpracování informace, problém vědomé a tacitní znalosti, vnímání, modely paměti a reprezentace
znalostí, anatomický přehled - stavba a činnost neuronu a mozku, topologie, lokalizační a holistické
teorie, užívané metody v neurolingvistice
4) Mentální lexikon: strukturní principy 1 – forma
pojem lexical entry a jeho struktura, trade-off mezi přístupem a strukturním uspořádáním, uspořádání
na úrovní formy: vztah fonologické a ortografické reprezentace, prozódická strukturace, bathtub efekt
5) Mentální lexikon: strukturní principy 2 – význam
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
teorie sémantické/pojmové reprezentace v mentálním lexikonu: klasický (aristotelský) a neoklasický
model, (probabilistické) teorie prototypů a exemplářů, teorie teorií, konceptuální atomismus,
sémantické uspořádání mentálního lexikonu z hlediska tradičních lingvistických kategorií (hierarchie,
synonymie a antonymie, kolokace)
6) Problematika slyšení
problém percepce řečového signálu na segmentální a suprasegmentální úrovni, problém
neinvariantnosti, segmentace a linearity, kategorické zpracování informace, problém koartikulace,
efekt fonémické rekonstrukce, prozódická vodítka, otázka kontextové informace
7) Problematika psaní
přehled modelů psané produkce, metody výzkumu (analýza protokolů, řízená retrospekce),
tříúrovňový model dle Heyese a Flowerové, neuropsychologické modely (Shallice), problém
grafémického a fonologického lexikonu
8) Problematika čtení
single- a dual-route model dekódování, zpracování na úrovni slova (přístup v mentálním lexikonu),
high-level language skills: inference v textu, struktura příběhu
9) Problematika rozumění
reprezentace významu na zvukové, slovní, větné a textové úrovni, mentální modely, sériové a paralelní
modely reprezentace (kohorty, problém garden-path), Kintsch-van Dijkův model rozumění
10) Modely řečové produkce
srovnání základních paralelních a sériových modelů produkce: Levelt, Dell, Carammazza, druhy
evidence (reakční časy, řečové chyby, patologie jazyka)
11) Jazyková akvizice
základní přístupy v jazykové akvizici: nativistický/racionalistický, empirický/konstrukční a interakční,
výzkumná paradigmata a metody, vybrané poznatky (počátky identifikace řečových jednotek, fáze a
rychlost růstu slovníku, různé pohledy na akvizici gramatiky: bootstrapping, emergentismus, kritické
období, socio-pragmatické aspekty jazyka)
12) Poruchy jazyka a řeči
přehled v oblasti vrozené a získané jazykové patologie: specific language impairment (SLI), poruchy
jazyka a řeči v autismu a při Downově syndromu, problém genetiky, typologie afázií (bostonská
klasifikace)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Základní: EYSENCK, M. W., & KEANE, M. T. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008. ISBN
9788020015594.
Základní: FIELD, J. Psycholinguistics: A resource book for students. London and New York: Routledge
2004.
Základní: FIELD, J. Psycholinguistics: The Key Concepts. London and New York: Routledge 2004.
Základní: VOLÍN, J. Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha, 2007.
Základní: SCHWARZOVÁ, M. Úvod do kognitivní lingvistiky. Praha, 2009.
Základní: ALTMANN, G. T. M., & TURBOVÁ, M. Výstup na babylonskou věž: otázky jazyka, mysli a
porozumění. Praha: Triáda, 2005. ISBN 8086138704.
Základní: AITCHISON, J. Words in the Mind. Blackwell 2003.
Základní čtenářská znalost angličtiny. Je vhodné předchozí absolvování Základů matematiky pro
lingvisty.
Studenti se orientují v základních tématech, teoriích a pojmech současné experimentální
psycholingvistiky.
Rozumí principům konstrukce experimentu a mají základní znalost jeho vyhodnocování a interpretace.
Jsou schopni navrhnout smysluplný a kontextově zapojený projekt.
Osvojili si práci s experimentálními nástroji (software, testovací baterie).
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Didaktický test
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Rádio Svobodná Evropa
Cílem kurzu je představit historii, strukturu a fungování Rádia Svobodná Evropa (RFE) jako exilového
média, které vysílalo v konkrétních podmínkách determinovaných kontextem doby (studená válka) i
záměrem vedení stanice a editorskými osobnostmi. Seminář se zaměří na některé důležité otázky.
Nejprve se bude zabývat vzájemným ovlivňováním a změnami ve vztahu mezi Spojenými státy a
Sovětským svazem v kontextu studené války na jedné straně a vysílací politikou RFE na straně druhé.
Zároveň se bude řešit otázka organizace, financování a řízení RFE a obsah a struktura jeho pořadů s
ohledem na hlavní záměr stanice. Tento problém je úzce spojem s vnímáním Svobodné Evropy jako
nástroje amerického propagandistického arzenálu. Kurz se bude také věnovat reakci Sovětského bloku
a komunistických elit na aktivity RFE.
1. pravidelná účast na seminářích (maximálně 2 neomluvené absence)
3. absolvování závěrečného testu
Obsah:
1. "Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona."
Před spuštění RFE, kontext počátku studené války a formování americké ideologie (od doktríny
zadržování po myšlenku osvobození), vztah mezi americkým vedení a prominentními exulanty
2. "Pane Peroutko, toto je nyní vaše stanice."
Pozadí vzniku RFE, účel, řízení, financování, tvůrci projektu RFE
3. Rádio Svobodná Evropa jako nástroj propagandy
RFE z pohledu využitelnosti pro prapagandistické účely americké administrativy (Kampaň za pravdu,
případová studie persvazivní aktivity)
4. "Prorazili jsme velkou díru do železné opony."
Balonové akce Výboru pro Svobodnou Evropu - benefity a kontroverze
5. "Hlas Svobodného Maďarska"
Maďarská revoluce a krize RFE (klíčové události, role RFE, následky)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
6. Uvnitř Rádia Svobodná Evropa
Struktura RFE, zaměstnanecká politiky, programová schémata, získávání, ověřování a sdílení informací
7. Pražské jaro v létě
Československé liberalizační snahy a jejich nešťastný konec, historický kontext a vysílání RFE, změny v
československé redakci
8. Hudba jako zbraň
Kulturní pořady RFE a jejich propagandistické hodnota
9. Vesmírné závody v éteru
Případová studie vysílání RFE k událostem první umělé družice ve vesmíru, prvního člověka ve vesmíru
a prvního člověka na Měsíci
10. "Štvavé vysílačky"
Opatření komunistického režimu proti vysílání RFE
11. Křížové tažení senátora Fullbrighta
Problém propojení RFE a CIA a jeho řešení
12. Epilog
Pád železné opony a dopad na RFE, RFE dnes
Literatura:
Doporučená: PUDDINGTON, Arch. Broadcasting Freedom. The Cold War Triumph of Radio Free Europe
and Radio Liberty. Lexinkgton, 2000.
Doporučená: JOHNSON, A. Ross, and R. EUGEN PARTA. Cold War Broadcasting. Impact on the Soviet
Union and Eastern Europe. A collection of studies and documents. Budapest, New York, 2010.
Doporučená: CUMMINGS, R. H. Cold War Radio: the dangerous history of American broadcasting in
Europe, 1950-1989. 2009.
Doporučená: FIALOVÁ, Z. (ed.). Mluví k vám Ferdinand Peroutka I., II. Rozhlasové komentáře Rádia
Svobodná Evropa. Praha, 2003.
Doporučená: JOHNSON, A. Ross. Radio Free Europe and Radio Liberty. The CIA Years and Beyond.
Washington, 2010.
Doporučená: URBAN, George R. Radio Free Europe and the Pursuit of Democracy. My War within the
Cold War. New Haven, 1997.
Doporučená: CUMMINGS, R. H. Radio Free Europe's Crusade for Freedom. 2010.
Doporučená: DRESLER, J. Slovo a svět (Vzpomínky redaktora RFE).
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: JUNEK, M. a kol. Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951-2011. Praha: Radioservis, 2011.
Doporučená: RAWNSLEY, Gary D. "The Campaign of Truth: a Populist Propaganda." In Cold-War
Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 11-31. London, 1999.
Doporučená: TAYLOR, P. M. "Through a Glass Darkly“ The Psychological Climate and Psychological
Warfare of the Cold War." In Cold-War Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 225-243.
London, New York, 1999.
Doporučená: SEDLÁČEK, Karel. Volá Svobodná Evropa. Praha, 1993.
Znalost anglického jazyka
Základní přehled v otázkách historie, struktury, programu a specifikách médií během studené války
Znalost dobových souvislostí
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Rádio Svobodná Evropa 2
Cílem kurzu je představit historii, strukturu a fungování Rádia Svobodná Evropa (RFE) jako exilového
média, které vysílalo v konkrétních podmínkách determinovaných kontextem doby (studená válka) i
záměrem vedení stanice a editorskými osobnostmi. Seminář se zaměří na některé důležité otázky.
Nejprve se bude zabývat vzájemným ovlivňováním a změnami ve vztahu mezi Spojenými státy a
Sovětským svazem v kontextu studené války na jedné straně a vysílací politikou RFE na straně druhé.
Zároveň se bude řešit otázka organizace, financování a řízení RFE a obsah a struktura jeho pořadů s
ohledem na hlavní záměr stanice. Tento problém je úzce spojem s vnímáním Svobodné Evropy jako
nástroje amerického propagandistického arzenálu. Kurz se bude také věnovat reakci Sovětského bloku
a komunistických elit na aktivity RFE.
1. pravidelná účast na seminářích (maximálně 2 neomluvené absence)
3. absolvování závěrečného testu
Obsah:
1. "Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona."
Před spuštění RFE, kontext počátku studené války a formování americké ideologie (od doktríny
zadržování po myšlenku osvobození), vztah mezi americkým vedením a prominentními exulanty
2. "Pane Peroutko, toto je nyní vaše stanice."
Pozadí vzniku RFE, účel, řízení, financování, tvůrci projektu RFE
3. Rádio Svobodná Evropa jako nástroj propagandy
RFE z pohledu využitelnosti pro prapagandistické účely americké administrativy (Kampaň za pravdu,
případová studie persvazivní aktivity)
4. "Prorazili jsme velkou díru do železné opony."
Balonové akce Výboru pro Svobodnou Evropu - benefity a kontroverze
5. "Hlas Svobodného Maďarska"
Maďarská revoluce a krize RFE (klíčové události, role RFE, následky)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
6. Uvnitř Rádia Svobodná Evropa
Struktura RFE, zaměstnanecká politiky, programová schémata, získávání, ověřování a sdílení informací
7. Pražské jaro v létě
Československé liberalizační snahy a jejich nešťastný konec, historický kontext a vysílání RFE, změny v
československé redakci
8. Hudba jako zbraň
Kulturní pořady RFE a jejich propagandistické hodnota
9. Vesmírné závody v éteru
Případová studie vysílání RFE k událostem první umělé družice ve vesmíru, prvního člověka ve vesmíru
a prvního člověka na Měsíci
10. "Štvavé vysílačky"
Opatření komunistického režimu proti vysílání RFE
11. Křížové tažení senátora Fullbrighta
Problém propojení RFE a CIA a jeho řešení
12. Epilog
Pád železné opony a dopad na RFE, RFE dnes
Literatura:
Doporučená: PUDDINGTON, Arch. Broadcasting Freedom. The Cold War Triumph of Radio Free Europe
and Radio Liberty. Lexinkgton, 2000.
Doporučená: JOHNSON, A. Ross, and R. Eugen Parta. Cold War Broadcasting. Impact on the Soviet
Union and Eastern Europe. A collection of studies and documents. Budapest, New York, 2010.
Doporučená: CUMMINGS, R. H. Cold War Radio: the dangerous history of American broadcasting in
Europe, 1950-1989. 2009.
Doporučená: Nadzdvihování tíže: (z rozhlasové stanice Svobodná Evropa). Praha: Academia, 1995. ISBN
8020005420.
Doporučená: JOHNSON, A. Ross. Radio Free Europe and Radio Liberty. The CIA Years and Beyond.
Washington, 2010.
Doporučená: URBAN, George R. Radio Free Europe and the Pursuit of Democracy. My War within the
Cold War. New Haven, 1997.
Doporučená: CUMMINGS, R. H. Radio Free Europe's Crusade for Freedom. 2010.
Doporučená: JUNEK, M. a kol. Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951-2011. Praha: Radioservis, 2011.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: RAWNSLEY, Gary D. "The Campaign of Truth: a Populist Propaganda." In Cold-War
Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 11-31. London, 1999.
Doporučená: TAYLOR, P. M. "Through a Glass Darkly? The Psychological Climate and Psychological
Warfare of the Cold War." In Cold-War Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 225-243.
London, New York, 1999.
Doporučená: VYKOUKAL, J. - LITERA, B. - TEJCHMAN, M. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku
1944-1989. Praha: Libri, 2000.
Základní přehled v otázkách historie, struktury, programu a specifikách médií během studené války
Znalost dobových souvislostí
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Segmentace pro testování gramatiky kvantitativními metodami
(ověření autorství Slezských písní kvantitativními metodami)
Seminář je koncipován jako spoluautorská práce na publikaci. V průběhu semináře se účastníci seznámí
s historií vědního traktování konkrétního vědeckého/kulturního tématu, s konkrétními sekundárními
případně primárními texty. Seminář shromáždí a diskutuje co možno nejkompletnější literaturu pro to,
aby byla výsledná publikace relevantně v kontaktu s předchozími odbornými pracemi o daném tématu
(to se ve výsledku projeví v koncipování textu a v citačním aparátu). Dále seminář stanoví své hypotézy
a postup analýzy, jednotliví účastníci si zvolí specifický výzkumný úkol (sledují konkrétní gramatický jev,
srovnávají jeho frekvenci ve zvolených vzorcích apod.). Seminář konfrontuje výsledky/závěry všech
členů badatelského týmu, navrhne dodatečné analýzy, jejich nutnost/záhodnost vyplyne z předchozích
analýz. Na závěr seminář falsifikuje hypotézy a společně připraví text k publikaci. Sylabus předmětu
pouze modelově představuje téma a zdroje; seminář simuluje standardní výzkumnou spolupráci –
vyhledávání zdrojů, orientace v historii problému, stanovení výzkumného úkolu atd. Simulace spočívá
v iniciaci výzkumu/jeho institucionálním určením (seminární forma, kreditní dotace), výsledkem je
relevantní/standardní publikace. Základním úkolem semináře je na základě gramatické argumentace
falzifikovat hypotézy vztažené k vybranému textu, připravovat kvantitativní analýzy a v co možná
nejširší možné míře je realizovat, ověřovat na daných textech matematicko-lingvistické zákony
(Menzerat-Altmannův, Zipfův apod.), což znamená především argumentovat pro výběr gramatik, které
jsou užity pro testování matematicko-lingvistických zákonů, užívat tyto gramatiky při segmentaci.
(1) Práce na zadané analýze
(2) Odevzdání textu/části chystané publikace
Obsah:
(1)-(3) Reflexe minulých analýz určování autorství SP, určení relevantních zdrojů, komentář tohoto
jakožto výchozí podmínky publikace
(4)-(5) Shromáždění výsledů předchozích kvantitativních/lexikostatistických analýz SP, orientace v
minulých kvantitativních/lexikostatistických analýzách SP a závěrech z nich plynoucích; komentář
tohoto jakožto výchozí podmínky publikace
(6) Rozhodnutí o stanovení dvou vzorků textů pro analýzy určení autorství SP na základě předchozích
kroků a vlastních předpokladů týmu
(7) Příprava frekvenčních seznamů vzorků, dalších analytických pomůcek
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(8) Rozvržení úkolů pro analýzu, analýzy vybraných gramatických jevů SP ve vztahu k daným vzorkům
(9)-(10) Komparace závěrů, návrh dodatečných analýz
(11) Segmentace vzorků pro analýzu projevů Menzerath-Altmannova zákona ve vzorcích SP
(12) Formulace publikace
Literatura:
Doporučená: COULTHARD, M. Author Identification, Idiolect and Linguistic Uniqueness. Applied
Linguistics, 25, 4, 2004, s. 431-447.
Doporučená: ŠTINDLOVÁ, J. Konkordanční a frekvenční index k Slezským písním Petra Bezruče. Ostrava,
1969.
Doporučená: KRÁLÍK, O., RAFAJ, O., SIVEK, A., & URBANEC, J. Literárněvědný sborník Památníku Petra
Bezruče v Opavě. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1966.
Doporučená: VAŠÁK, P. Metody určování autorství. Praha: Academia, 1980.
Doporučená: KRÁLÍK, O. Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963.
Základní obeznámenost s praktickým využitím kvantitativních metod, důkladná obeznámenost s
textologickými problémy Slezských písní
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Esej
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Seminář k děj. ran. novověku A:
Slovo a obraz v kultuře raného novověku
Seminář se bude zabývat různými aspekty raně novověké kultury, především vzájemnou provázaností
slova a obrazu v předmoderní společnosti. Pozornost bude věnována vybraným tématům (knihtisk,
emblematika, ikonoklasmus, slavnosti, apod.) na jejichž příkladě budou ukázány možné způsoby
interpretace písemných a zejména obrazových pramenů.
Příprava na seminář (četba připravených textů, samostudium)
Aktivní účast na semináři
Zápočtový test
Obsah:
1. Úvodní hodina
2. Knihtisk
Příprava: knihtisk a gramotnost
Četba: není
Doporučená literatura: Eisenstein 1983, Burke, 2004
3. Od konfese ke katechismu: Text mezi kulturou učenou a lidovou
Příprava: rozdílné pohledy na mši a podstatu Eucharistie u katolíků, luteránů a kalvinistů
Četba: Jestřabský; Briedel
Doporučená literatura: Rubin, 1991; Burke, 2004.
4.-5. Luteránská grafika jako prostředek náboženské propagandy
Příprava: luterská reformace, události let 1517-47
Četba: není
Doporučená literatura: MacCulloch 2004; Moxey 1989
6. Posvátné obrazy a ikonoklasmus
Příprava: posvátné obrazy středověku a raného novověku
Četba: Michalski 1993 anebo Chaline 1999.
Doporučená literatura: Royt 1999
7. Kult svatých
Příprava: kult svatých na Tridentském koncilu a po něm, Světci kanonizovaní 1588-1767 (viz přiložený
soubor Saints.doc)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Četba: Vlnas 1993
Doporučená literatura: Po-chia Hsia, 2007, Louthan, 2011.
8. Theatrum Mundi
Příprava: dvůr Rudolfa II., manýrismus, Orbis Pictus J. A. Komenského, narativní prameny – obrazy
světa (cestopisy, romány, utopie, alegorická líčení, divadelní hry)
Četba: Tommaso Campanella: O Slunečním státě
Doporučená literatura: Evans 2003; Evans 1997; Hocke 2001; Preiss 1975; Yatesová 1998
9. Dvorská kultura
Příprava: Francie za vlády Ludvíka XIV.
Četba: Saint-Simon: Paměti
Doporučená literatura: Suchánek, 2013.
10. Budování krále: Obrazy panovnické moci
Příprava: Francie za vlády Ludvíka XIV.
Četba: Saint-Simon: Paměti
Doporučená literatura: Suchánek, 2013.
11. Osvícenství
12. Zápočet
Literatura:
Burke, P. 1996. Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha.
Burke, P. 2004. Languages and Communities in Early Modern Europe. Cambridge.
Eisenstein, E. 1983. The Printing Revolution in Early Modern Europe. Cambridge.
Evans, R. J. W. 2003. Zrod habsburské monarchie, 1550-1700. Praha.
Evans, R.J.W. 1997. Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576 – 1612. Praha.
Hocke, G.R. 2001. Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Praha.
Chaline, O. 1999. „L’iconoclasme royal“, in La Bataille de la Montagne Blanch (8 Novembre 1620): Un
mystique chez les guerriers. Paris, 274-88.
Louthan, H. 2011. Obracení Čech na víru, aneb, Rekatolizace po dobrém a po zlém. Praha.
MacCulloch, D. 2004. Reformation: Europe’s House Divided, 1490-1700. London.
Michalski, S. 1993. „Iconoclasm: Rites of Destruction“, in The Reformation and the Visual Arts.
London and New York, 75-98.
Moxey, K. 1989. Peasants, Warriors, and Wives: Popular Imagery in the Reformation. Chicago.
Panofsky, E. 1981. Význam ve výtvarném umění. Praha.
Po-chia Hsia, R, ed. 2007. Reform and Expansion 1500-1660. The Cambridge History of Christianity 6.
Cambridge.
Preiss, P. 1975. Panoráma manýrismu. Praha.
Royt, J. 1999. Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha.
Rubin, M. 1991. Corpus Christi : The Eucharist in Late Medieval Culture. Cambridge.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Suchánek, P. 2013. Triumf obnovujícího se dne: Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18.
století. Brno.
Sypher, W. 1971. Od renesance k baroku. Praha.
Vlnas, V. 1993. Jan Nepomucký: Česká legenda. Praha.
Yatesová, F. 1998. Rosikruciánské osvícenství. Praha.
Student se podrobněji seznámí s vybranými tématy daného historického období a s k nim se vztahující
literaturou.
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sémiotická analýza mediálního textu
Cílem seminář je seznámit posluchače se základními mechanismy fungování reklamy, a to (1) v širším
kontextu marketingových strategií a (2) zejména z hlediska kulturní determinovanosti, tj. jakožto
součást obecnějších, společenských procesů. Ve výkladové části semináře jsou posluchačům
předloženy základní/jednoduché analytické nástroje (koncept znaku, denotace, konotace,
komunikační model), základní informace o reklamních typech a komunikačních kanálech, základních
strategiích uplatňovaných v reklamních komunikátech i stručné dějiny reklamy. Větší část každého
semináře tvoří praktická analýza vybrané TV reklamy. Při tomto rozboru posluchači využijí nejen
poznatky z teoretické části, ale předpokládá se, že zapojí také vlastní širší, obecné, kulturní znalostí
(získané např. v jiných seminářích). Reklamy pro analytickou část jsou vybrány tak, aby na jedné straně
ukázaly výhodnost sémiotického popisu (to jsou případy úspěšných reklam a reklamních kampaní, kdy
sémiotika slouží k nalezení mechanismu této úspěšnosti), na straně druhé aby s využitím sémiotického
popisu bylo možné odhalit jejich slabé stránky (to jsou případy neúspěšných reklam a reklamních
kampaní, kdy sémiotika slouží nejen k nalezení důvodů neúspěchu, ale může se také pokusit navrhnout
opravná řešení).
(1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence)
(2) Aktivita v hodině
(3) Představení výsledků analýzy reklamního komunikátu
Obsah:
(1) Uvedení do problematiky
Základní terminologie (sémiotika, médium, text) a metody (sémiotická analýza)
(2) Marketing a sémiotika
V čem může být užitečná sémiotika při tvorbě značky: branding, brand planning, corporate identity,
positioning, crowdsourcing
(3) Mediální typologie komerčních textů
Typologie na základě média a kanálu, typologie na základě funkce v komunikačním procesu
(4) Nová média a jejich marketingové využití
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Definice nových/sociálních médií, jejich základní přehled a základní informace o jejich využití při tvorbě
značky
(5) Komunikační strategie komerčních textů
Základní trendy jednotlivých médií, obecná témata, stereotypy, rétorické principy
(6) Narativita, opakování a seriálovost – formální nástroje persvaze
V čem spočívá síla vyprávění v procesu přesvědčování a/nebo utváření identity značky
(7) Kulturní determinace reklamních kampaní
Definice kultury a její vliv na způsoby komunikace značky
(8) Reklama a ideologie
Definice ideologie, reklama jako mýtus
(9) Etika přesvědčování
Základní přehled kulturních a zákonných omezení při komunikaci značky
(10) Diachronie reklamy
Stručný přehled proměn reklamní komunikace
(11) Aktuální situace ve vybrané kategorii I.
(12) Aktuální situace ve vybrané kategorii II.
Literatura:
Doporučená: KLEIN, N., & KAAS, P. Bez loga. Praha: Argo, 2005. ISBN 8073630109.
Doporučená: MCLUHAN, H. M., PŘIBYLOVÁ, I., KREJZA, M., & PONDĚLÍČEK, I. Člověk, média a
elektronická kultura: výbor z díla. Brno: Nakladatelství Jota, 2000. ISBN 8072171283.
Doporučená: ECO, U., & NAGY, L. Meze interpretace. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 8024607409.
Doporučená: BARTHES, R., & FULKA, J. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. ISBN 808656973X.
Doporučená: ECO, U., & FRÝBORT, Z. Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, 2006. ISBN 8072037064.
Doporučená: REIFOVÁ, I. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-926-7.
Doporučená: ONG, W. J., & FANTYS, P. Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Praha:
Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 8024611244.
Doporučená: PERLOFF, R. M. The Dynamics of Persuasion. Mahwah, 2003.
Doporučená: BERGER, A. The Objects of Affection. Semiotics and Consumer Culture. New York, 2010.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Schopnost využívat sémiotickou teorii při analýze reklamních komunikátů
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sémiotika 1
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními koncepty moderní sémiotiky, tj. předložit
definice znaku, kódu, textu, komunikace, interpretace atp. Předmět je rozdělen do čtyř bloků. V prvním
se posluchači seznámí se základní terminologií, způsobem kladení otázek a předmětem zájmu
sémiotiky, dělením a dějinami sémiotiky. V druhém s konceptem znaku, jeho definicemi, modely,
typologiemi, základními vlastnostmi a také problémy a důsledky jeho užívání při popisech konkrétních
významových fenoménů. Ve třetím s klíčovým konceptem kódu, jeho dějinami, základními
zákonitostmi jeho fungování a Ecovou teorií kódů. Ve čtvrtém pak s kritikou hypotézy kódu, resp.
důsledky zavedených kódových konceptů, rolí subjektu v komunikaci a determinací významu
komunikační interakcí. Přednáškovou/výkladovou část předmětu doplňuje spíše seminární diskuse o
praktických aplikacích sémiotických konceptů a také o vybraných problémech vyplývajících z četby
zadané odborné (nicméně základní) literatury.
(2) Pravidelná příprava / četba zadaných textů
(3) Úspěšné absolvování testu po tématech (7) a (12)
Obsah:
(1) - (2) Sémiotika jako věda a/nebo metodologie
Vymezení základních problémů, znaky a sémióza, typy sémiózy, stručný nástin dějin sémiotiky a její
klasifikace
(3) - (4) Sémiotika signifikace a sémiotika komunikace
Přístupy k popisu významu, syntaktika, sémantika, pragmatika, znakové systémy a komunikační
determinace významů, Clever Hans efekt
(5) Definice znaku a znakovosti
Typologie znakových modelů: dyadické, triadické, unilaterální, bilaterální, ontologické problémy výrazu
a významu, Peircův model znaku, interpretant a nekonečná sémióza
(6) Typologie znaků
Arbitrárnost, motivovanost, konvence, ikón, index, symbol, Sebeokova typologie znaků
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(7) Problémy podobnosti
Podobnost jako podmínka sémiózy? Kritika podobnosti - Nelson Goodman, Umberto Eco
(8) Kód - základní definice
Historie termínu kód, klasifikace kódů, artikulační a diferenční povaha kódu, valuer, paradigmatické a
syntagmatické vztahy
(9) Principy organizace kódu
Opozice a binarismus, struktura signifikace, sémiotický čtverec
(10) Teorie kódů
Model stavidla, strukturální a procesuální kódy, digitální a analogové kódy, kód a interpretace, indukce,
dedukce, abdukce
(11) Sémiotika komunikace
Kritika konceptů struktury, znaku, subjektu, teorie prototypů, kritéria textovosti
(12) Komunikační determinace významu
Intencionalita, experimentální sémiotika a pragmatika, implikatura, presupozice
Literatura:
Doporučená: CHANDLER, D. (2001). Semiotics. The Basics. London.
Doporučená: ČERNÝ, J., & Holeš, J. (2004). Sémiotika. Praha: Portál.
Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. (2002). Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál.
Doporučená: ECO, U., & Sedláček, M. (2009). Teorie sémiotiky. Praha: Argo.
Doporučená: KOŤÁTKO, P. (1998). Význam a komunikace. Praha: Filosofia.
Základní orientace v problémech moderní sémiotiky, obeznámenost se základní sémiotickou
terminologií
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sémiotika 2
Předmět navazuje na Sémiotiku 1. Věnuje pozornost konkrétnějším sémiotickým problémům a teoriím.
V prvním bloku se věnuje sémiotickému popisu kultury, resp. pokouší se definovat sémiotiku jako
obecnou nauku o kultuře. Na základě kritické četby vybraných autorit upozorňuje na některé důsledky
užívání sémiotických termínů při popisu natolik obecného fenoménu, jakým je kultura (Lotman,
Sperber), ale i jejích konkrétních projevů, jako je např. mýtus a reklama (Barthes, Danesi) či ideologie
a subjekt (Foucault). V druhém bloku se věnuje vybraným sémiotickým teoriím, resp. výrazným
osobnostem moderní sémiotiky. Vedle strukturální sémantiky (Greimas, pařížská škola) seznamuje
posluchače také s integrační sémiologií (Harris) či modeling systems theory (Danesi, Sebeok). Zvláštní
pozornost věnuje osobnosti Umberta Eca, vývoji a proměnám jeho myšlení o znacích, kódu a funkci
subjektu v sémióze. V závěru si pak pokládá otázku po povaze dějin sémiotiky (Deely), resp.
historiografické metodě, která by takové dějiny umožnila napsat (Eco, Eschbach).
(2) Četba zadané literatury
(3) Úspěšné absolvování písemného testu
Obsah:
(1) - (2) Sémiotika jako nauka o kultuře
Lotman, Jurij Michaljovič - Uspenskij, Boris Andrejevič: O sémiotickém mechanismu kultury. In: Exotika.
Výbor z prací tartuské školy. Brno: Host 2003, s. 36-58.
Sperber, Dan – Claidiére, Nicolas: Defining and explaining culture. Biology and Philosophy 28, 2008, s.
283-292.
(3) Ideologie a moc
Foucault, Michel: Subjekt a moc. In: Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann & synové 2003, s. 195-226.
(4) - (5) Mýtus a reklama
Barthes, Roland: Mytologie. Praha: Dokořán 2004.
Beasly, Ron – Danesi, Marcel: Persuasive Signs. The Semiotics of Advertising. Berlin / New York:
Mouton de Gruyter 2002.
(6) Strukturální sémantika
Greimas, Algirdas-Julien: Structural Semantics. An Attempt at a Method. Lincoln / London: University
of Nebraska Press 1983.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(7) Integrační sémiologie
Harris, Roy: Integrational linguistics and structuralist legacy. Language and Communication 19, s. 4568.
(8) - (9) Umberto Eco
Eco, Umberto: Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009.
Eco, Umberto: Kant a ptakopysk. Praha: Argo 2011.
(10) Modeling Systems Theory
Sebeok, Thomas A. – Danesi, Marcel: The Forms of Meaning. Berlin / New York: Mouton de Gruyter
2000.
(11) Historie a historiografie sémiotiky
Deely, John: Four Ages of Understanding. Toronto / London / Buffalo: University of Toronto Press 2001.
Literatura:
Doporučená: BARTHES, R. Mytologie. Praha 2004.
Doporučená: DERRIDA, J. Gramatológia. Bratislava 1999.
Doporučená: ECO, U. Meze interpretace. Praha 2004.
Doporučená: ECO, U. Mysl a smysl. Praha 2000. (zejména stať Sémiotika v příštím tisíciletí.
Doporučená: ECO, U. O zrcadlech a jiné eseje. Znak, reprezentace, iluze, obraz. Praha 2002.
Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha 2002.
Doporučená: BECKER, U. Slovník symbolů. Praha 2002.
Doporučená: BÜHLER, K. Sprachtheorie. Jena 1934.
Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Brno 2004.
Doporučená: BARTHES, R. Základy sémiologie, In: Nulový stupeň rukopisu/Základy sémiologie. Praha
1967 nebo In: Kritika a pravda. Praha 1997.
Doporučená: BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty. Praha 1995.
Absolvování předmětu Sémiotika 1.
Obeznámenost s konkrétními teoriemi a texty moderní sémiotiky
Vyučovací metody:
Přednášení
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sémiotika řečové činnosti
Vznik a vývoj sémiotiky obecně i se zřetelem k sémiotickému výkladu jazyka v lingvistice 2. poloviny 20.
století.
Vysvětlení základních pojmů vyložených v přednášce a znalost základní literatury předmětu.
Obsah:
Předmět je věnován základní trajektoriím vzniku a vývoje sémiotiky v nejobecnějším smyslu se stálým
zřetelem k potřebám sémiotického výkladu vlastností jazyka a řečové činnosti při respektování
dominantních tendencí vývoje lingvistiky v druhé polovině 20. stol.
Literatura:
Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha, 1972.
Doporučená: MORRIS, D. Bodytalk - Řeč těla. Praha, 1999.
Doporučená: KARCEVSKIJ, J. Dualisme asymétrique du signe linguistique.
Doporučená: REICHENBACH, H. Elements of Symbolic Logic. New York, 1966.
Doporučená: HÉNAULT, A. Histoire de la sémiotique. Paris, 1997.
Doporučená: AUSTIN, J. F. How to do things with words. New York, 1955.
Doporučená: SAUSSURE, F. de. Kurz obecné jazykovědy. Praha: Academia, 1996.
Doporučená: GUIRAUD, P. La Sémantique. Paris, 1955.
Doporučená: GUIRAUD, P. La Sémiologie. 1971.
Doporučená: JAKOBSON, R. Language in relation to other communication systems. In: Selected
Writings III. Haag 1971.
Doporučená: ECO, U. Le signe. Bruxelles, 1988.
Doporučená: MEAD, G. H. Mind, Self and Society. From the Standpoint of Social Behaviorist. London,
1967.
Doporučená: ECO, U. Mysl a smysl. Praha 2000.
Doporučená: BARTHES, R. Mythologies. Paris, 1957.
Doporučená: DERRIDA, J. On Grammatology. Baltimore, 1976.
Doporučená: WITTGENSTEIN, L. Philosophische Untersuchungen. Philosophical Investigations. Oxford,
1953.
Doporučená: TONDL, L. Problémy sémantiky. Praha: Academia 1966.
Doporučená: PEASE, A. Řeč těla. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-582-2.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: ECO, U. Semiotics in next Millennium, Opening Speech at the 6th Congress of International
Asociation for Semiotic Studies. Dresden, 1999.
Doporučená: ČERNÝ, J. - HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha: Portál, 2004.
Doporučená: PALEK, B. Sémiotika. Praha, 1997.
Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi, Praha 2002.
Doporučená: MALMBERG, B. Signes et symboles. Les bases du langage humain. Paris, 1997.
Doporučená: BECKER, U. Slovník symbolů. Praha 2002.
Doporučená: BÜHLER, K. Sprachtheorie. Jena 1934.
Doporučená: LEVI-STRAUSS, C. Structurale Anthropologie. Franfkurt am Main, 1967.
Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Brno 2004.
Doporučená: OGDEN, C. K. – Richards, I. A. The Meaning of Meaning:A Study of the Influence of
Language Upon Thought and of the Science of Symbolism. New York, 1930.
Doporučená: HEIDEGGER, M. Unterwegs zur Sprache. Franfukrt am Main, 1981.
Doporučená: TARSKI, A. Úvod do logiky. Praha, 1966.
Doporučená: DERRIDA, J. Writing and Difference. Chicago, 1978.
Doporučená: RUSSELL, B. Zkoumání o smyslu a pravdivosti. Praha: Academia, 1975.
Doporučená: BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty. Praha 1995.
Doporučená: PANOV, J. N. Znaky, symboly, jazyky. Praha, 1987.
Orientace v sémiotických výkladech jazyka 2. poloviny 20. století.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sémiotika v teorii a praxi
Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními koncepty (moderní) sémiotiky a načrtnout
základní náležitosti sémiotické analýzy. V teoretické části se posluchači seznámí se základní
terminologií, způsobem kladení otázek a předmětem zájmu sémiotiky, dělením a dějinami sémiotiky;
konceptem znaku, jeho definicemi, modely, typologiemi, základními vlastnostmi a také problémy a
důsledky jeho užívání při popisech konkrétních významových fenoménů; konceptem kódu, jeho
dějinami, základními zákonitostmi jeho fungování a Ecovou teorií kódů; kritikou hypotézy kódu, resp.
důsledky zavedených kódových konceptů, rolí subjektu v komunikaci a determinací významu
komunikační interakcí. Teoretickou část předmětu doplňuje spíše diskusní a praktická část zaměřená
na aplikaci sémiotických konceptů při popisech konkrétních jevů, zejména pak reklamních komunikátů.
(1) Úspěšné absolvování zápočtového testu
(2) Vypracování sémiotické analýzy zvolené reklamy
Obsah:
(1) Sémiotika jako věda a/nebo metodologie – definice sémiotiky a její stručná historie
(2) Sémiotika signifikace a sémiotika komunikace
(3) Definice znaku a znakovosti
(4) Typologie znaků a problémy ikonicity
(5) Kód – základní definice
(6) Principy organizace kódu a teorie kódů
(7) Sémiotika komunikace
(8) Komunikační determinace významu
Literatura:
Doporučená: TONDL, Ladislav. Problémy sémantiky. Praha: Karolinum 2006.
Doporučená: NÖTH, W. Handbook of semiotics. Bloomington, 1995.
Doporučená: DE SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academie, 1996.
Doporučená: ECO, U. Meze interpretace. Praha, 2004.
Doporučená: BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004.
Doporučená: OSOLSOBĚ, I. Ostenze, hra, jazyk. Brno, 2002.
Doporučená: DANESI, M. Persuasive Signs. The Semiotics of Advertising. Berlin - New York, 2002.
Doporučená: ECO, U. Semiotics and the Philosophy of Language. Bloomington, 1984.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: ČERNÝ, J., & HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. ISBN 8071788325.
Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál, 2002. ISBN 8071785660.
Doporučená: JOHANSEN, J. D. - LARSEN, S. E. Signs in Use. An Introduction to Semiotics. London - New
York, 2002.
Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009.
Doporučená: CHANDLER, Daniel. The Basic Semiotics. London and New York, 2007.
Určeno pro studenty DSP.
Základní obeznámenost se sémiotikou jako kulturní kritikou, schopnost analyzovat komunikáty pomocí
sémiotické metody
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Esej
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Současné přístupy ke komunikaci a jazyku
Cílem předmětu je představit současné přístupy ke komunikaci a jazyku. Studenti se prostřednictvím
četby zadaných textů seznámí se základními charakteristikami aktuálních přístupů. Na seminářích
budou diskutovány otázky teoretických východisek, metodologie a také historického a vědního
kontextu. Konkrétně budou představeny následující směry lingvistiky: kognitivní lingvistika, generativní
lingvistika (minimalismus), korpusová lingvistika, kvantitativní lingvistika, word grammar, emergentní
gramatika, tzv. usage-based modely, přístupy modelující jazyk prostřednictvím komplexních sítí,
synergetická lingvistika.
(1) Pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence)
(3) Vypracování encyklopedického hesla
Obsah:
(1) Směry současné lingvistiky, úvod do problematiky;
Brown,K. (Ed.) (2005). The Encyclopedia of Language and Linguistics.. Kidlington: Elsevier Science Ltd.
(2) Kognitivní lingvistika I
Janda, L. (2004). Kognitivní lingvistika. In Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Praha.
(3) Kognitivní lingvistika II
Langacker, R. W. (2008) Cognitive Grammar: A Basic Introduction. New York: Oxford University Press.
(4) Generativní lingvistika (minimalismus) I
Hornstein et al. (2005). Understanding Minimalism. Cambridge.
(5) Generativní lingvistika (minimalismus) II
Hornstein et al. (2005). Understanding Minimalism. Cambridge.
(6) Word grammar I
Hudson, R. (2010). An Introduction to Word Grammar. Cambridge.
(7) Word grammar II
Hudson, R. (2010). An Introduction to Word Grammar. Cambridge
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(8) Emergentní gramatika
Hopper, P. (1988) "Emergent Grammar". Berkeley Linguistics Society 13: 139?157.
(9) Usage-based modely
Bybee, J. (2007). Frequency of use and the organization of language. Oxford: Oxford University Press.
(10) Přístupy modelující jazyk prostřednictvím komplexních sítí
Čech, R., Mačutek, J., Žabokrtský, J. (2011). The role of syntax in complex networks: local and global
importance of verbs in a syntactic dependency network. Physica A: Statistical Mechanics and its
Applications. 390, 20, 3614-3623.
(11) Kvantitativní lingvistika
Köhler, R., Altmann, G. (2005) Aims and methods of quantitative linguistics. In: Problemy kvantitativnoj
lingvistiki. Černivci: Ruta, 12-41
Wimmer, G. a kol. (2003) Úvod do analýzy textov. Veda, Bratislava
(12) Synergetická lingvistika
Köhler, R. (2005b). Synergetic Linguistics. In R. Köhler – G. Altmann – R. G. Piotrowski (Eds.),
Quantitative Linguistik. Ein internationales Handbuch. Quantitative Linguistics. An International
Handbook. Berlin / New York: de Gruyter, s. 760-774.
Literatura:
Doporučená: SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ, L. (ed.). Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Praha, 2004.
Doporučená: KÖHLER, R. – ALTMANN, G. – PIOTROWSKI, R. G. (eds.). Quantitative Linguistik. Ein
internationales Handbuch. Quantitative Linguistics. An International Handbook. Berlin - New York,
2005.
Doporučená: BROWN, K. (ed.). The Encyclopedia of Language and Linguistics. Kidlington, 2005.
Doporučená: HORNSTEIN, N. – NUNES, J. – GROHMANN, K. K. Understanding Minimalismus. 2006.
Doporučená: WIMMER, G. – ALTMANN, G. – HŘEBÍČEK, L. – ONDREJOVIČ, S. – WIMMEROVÁ, S. Úvod
do analýzy textov. Bratislava: Veda, 2003. ISBN 80-224-0756-9.
Absolvování předmětu Proměny myšlení o komunikaci a jazyku 3
Orientace v konceptech teoretické lingvistiky
Vyučovací metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Součet s nulou
Kurz bude probíhat jako kritické čtení publikace Součet s nulou. Kurz představí nulové kategorie v
lingvistice, sémiotice a dalších vědních diskurzech, ukáže, jak přemýšlet nad ničím a také to, co se děje
s číslem nula, když počítáme věci ve světě. Najde odpověď na to, kde se nepřítomnost jazykového
prostředku jako nula účastní funkční komunikace, kde se jazykový systém spoléhá a kde ne na
vynechání realizace hlásek, písmen, slov a textů atd. a kde je to pak platný nástroj popisu v nějaké
gramatice. Nulové kategorie budou nahlíženy od nulového morfému a fonému, dále bude nulový
koncept popisován ve vztahu k elipse, explicitním performativním formulím, nulovým kategoriím v
komparativním a generativním popisu jazyka atd. V souvislosti s tím se projeví vlastnosti toho, čemu
sémiotika říká znaky a kódy. Kurz bude postupně zjišťovat, jak fungují velké kódy, jako je čeština a další
národní jazyky, a malé kódy, např. vlajka nad Pražským hradem a dopravní značky. Ukáže se, v čem se
tyto znakové sady podobají a v čem se různí a jaký typ nulového konceptu v nich může být funkční a je
pak vyžadován jejich gramatikou. Ve zprostředkování nulou/nulovými koncepty se v kurzu vyjeví
základní vlastnosti různých typů kódů a kurz tak bude sloužit jako úvod do sémiotiky.
Účast na semináři
Pravidelná četba na seminář
Obsah:
1.
Nulové koncepty ve vědeckých popisech - vztah sémiotiky a fyziky, fixovanost nuly na
nefyzikální disciplíny
2.
Historie nuly v matematice; sémiotická charakteristika kalkulu s nulou, interpretace nulového
kvanta
3.
Kategorie nuly ve vztahu k propriím; polysémní a homonymní funkce nuly a nulového kontextu
4.
Velké a malé kódy - proces diferenční operace
5.
Nula v malých kódech - konstitutivní role kontextu, vázanost nuly na malé kódy
6.
Nula ve velkých kódech - informační charakteristika textu a její vztah k nulové kategorii
7.
Elipsa a její vztah k nulovým kategoriím; nulový koncept ve vztahu k nevyjádření explicitní
performativní formule
8.
Nulové pozice v různých typech gramatik - nula ve struktuře jazyk z hlediska komparativního a
generativního
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
9.
Různé typy instalace nuly v gramatickém popisu - kumulace nul, princip jediné nuly,
odpovědnostní a kompetenční přístup
10.
Sémiotická argumentace pro možnost užívání nulového konceptu ve vědeckém popisu - místo
nuly v gramatickém systému
11.
Mlčení
Literatura:
Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha, 1972.
Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál, 2002. ISBN 8071785660.
Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009.
Doporučená: BARTHES, R. Základy sémiologie, In: Nulový stupeň rukopisu/Základy sémiologie. Praha
1967 nebo In: Kritika a pravda. Praha 1997.
Schopnost sémiotického popisu textu
Schopnost užívat různé typy gramatických popisů ve vztahu k nulovým kategoriím
Schopnost rozhodovat o regulérnosti užívání nulového konceptu v gramatickém a vědeckém popisu
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sporné otázky z oblasti gramatiky 1, 2
V souladu s názvem semináře bude ve středu pozornosti řada gramatických jevů, které jsou už dlouhou
dobu (a až dodnes) velmi rozdílně, většinou i protichůdně, pojímány, vykládány, interpretovány.
Výběrově půjde o následující témata: mají, anebo nemají předložky valenci; jsou či nejsou předpony
morfémy, jejichž označovaným je vid; má, nebo nemá dnešní čeština krátký akuzativní tvar „se“; jsou,
anebo nejsou substantiva rodu mužského bezpříznaková. Před každým seminářem budou studenti
vyzváni ke kritickému přečtení (většinou) dvou protichůdných textů. Na základě četby se pak v semináři
představí autoři textů, jejich zaměření a nejvýznamnější díla. Následně se detailně prochází jednotlivé
zadané texty, sleduje se jejich argumentace. Přednášejícím klade otázky tak, aby se účastníci kurzu v
co nejširší možné míře zorientovali ve výkladu textu a aby odhalili jeho případné slabiny. Každý kurz
má pak v diskusi rozvést, jak lze nahlížet konkrétní gramatické kategorie, kritizované texty mají
ukazovat konkrétní lepší či horší volby k přístupu ke gramatickému popisu, a také vhodnou
argumentaci podporující jejich užití. Vyučující ukazuje problematiku na konkrétních a ilustrativních
příkladech probíraných jazykových jevů, vysvětluje postupně a široce používanou terminologii a
ukazuje na související gramatická témata.
(2) Úspěšné absolvování kolokvia
Obsah:
1.-12. Na každý seminář bude doporučena konkrétní literatura, většinou dva odborné články týkající se
konkrétního gramatického jevu, a ty určí tematiku hodiny. Texty i tematické oblasti budou volit
účastníci kurzu dle zájmu a také na základě rozvíjené diskuse v jednotlivých hodinách - na základě
témat, která účastníci budou považovat za zajímavá pro diskuse v dalších seminářích, se vždy aktuálně
zvolí texty na následující týden.
Schopnost kritické analýzy problémů současné teorie gramatiky, schopnost argumentace ve prospěch
či neprospěch konkrétních řešení
Vyučovací metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Světový film A, B, D, E
Předmět má seznámit posluchače s dějinami významných národních kinematografií či hlavních
uměleckých hnutí a proudů. Zvláštní důraz je kladen na region střední a východní Evropy. Vybrané
okruhy: moderní film střední Evropy, sovětská poválečná kinematografie, kinematografie Balkánu,
francouzská nová vlna, skandinávská kinematografie, dějiny klasického Hollywoodu, japonská
poválečná kinematografie ad.
Znalost látky ke kolokviu.
Obsah:
Dějiny poválečné kinematografie Velké Británie
Cílem kurzu bude posluchače seznámit s vývojem kinematografie Velké Británie po 2. světové válce (s
přihlédnutím ke kinematografii Skotska a Irska), přičemž největší prostor bude věnován období od 50.
do 80. let. Cyklus se bude soustředit na kulturní kontext, produkční situaci a nejdůležitější autorské
osobnosti.
Okruhy
1. Kulturní kontext (historie, kultura, národní povaha, specifika reflexe a sebereflexe britského filmu,
jeho postavení v kontextu světové kinematografie, rocková a populární hudba, literatura, komiks a
další související umělecké formy).
2. Shrnutí předválečné a meziválečné britské kinematografie.
3. Starší generace po 2. světové válce (Lean, Reed, Powell, Asquith, Gilliat).
4. Žánrový film 50. – 70. let (Horor - studio Hammer (Fisher) a Amicus (Francis), komedie - studio Ealing
(Mackendrick), špionážní film (Young, Hamilton, Gilbert), gangsterský film (Hodges).
5. Free Cinema, Rozhněvaní mladí muži a Britská nová vlna (Anderson, Reisz, Richardson, Schlesinger,
Forbes, Dearden, Lester).
6. Vizuální kinematografie 70. a 80. let (Cammell, Roeg, Russell, Boorman, Jarman, Greenaway, Jordan,
Parker).
7. Televizní seriály (Quatermass, Avengers, Doctor Who, The Saint, Jason King, Monty Python, Robin of
Sherwood).
8. Sociální realismus, politický film a thatcherovská Británie (Loach, Forsyth, Watkins, Anderson, Leigh,
Frears).
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
9. Cizinci v Londýně a koprodukce (Losey, Kubrick, Polanski, Skolimowski, Ivory, Huston, Wyler, Donen,
Lumet, Peckinpah, Lucas, Donner, Landis, Lynch, Gilliam).
10. Velkofilm (Lean, Hudson, Joffé, Puttnam, Attenborough).
Literatura:
ALDGATE, Anthony; RICHARDS, Jeffrey. Best of British: Cinema and Society from 1930 to the Present. I.
B. Tauris, 2009.
CLARK, Mark; SENN Bryan: Sixties Shockers: A Critical Filmography of Horror Cinema 1960 – 1969.
Jefferson, 2011.
COOK, David A. A History of Narrative Film. New York, 2003.
HUNTER, I. Q. (ed.). British Science Fiction Cinema. Routledge, 1999.
CHIBNALL, Steve; PETLEY, Julian (eds.). British Horror Cinema. London, 2002.
MACKILLOP, Ian; SINYARD, Neil. British Cinema of the 1950s: A Celebration.
NEWLAND, Paul (ed.): Don´t Look Now: British Cinema in the 1970s. Intellect Ltd, 2010.
PERRY, George. The Great British Picture Show. Boston, 1985.
PIRIE, David. A New Heritage of Horror: The English Gothic Cinema. New York, 2008
SCOTT, Ian. From Pinewood to Hollywood British Filmmakers in American Cinema, 1910 – 1969.
Palgrave MacMillan, 2010.
STREET, Sarah. British National Cinema. New York, 2009.
Žádné podmiňující předměty, doporučeno absolvovat Dějiny světového filmu 1, Dějiny světového filmu
2.
Student získá hlubší vhled do dějin světové kinematografie, který využije pro své uplatnění v oboru.
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie informace
Cílem kurzu je uvedení studenta do základů teorie informace. Paralelně ke kurzu Teorie komunikace je
představen informační aspekt komunikace. Studenti se seznámí s informačními charakteristikami
přenosu jazykového signálu, osvojí si základní matematický aparát pro informační analýzu
(entropie/redundance, kódování, Bayesův teorém atd.). Získávají základní zkušenosti s matematickou
analýzou textu a její výsledky jsou schopni využít v kontextu OLTK. Kurz bude zaměřen postupně na:
úvod do teorie informace, kompresi dat, komunikaci, pravděpodobnost a neuronové sítě.
(1) 80% účast
(2) pravidelná příprava / četba zadaných textů
(3) zápočtový pohovor nad zvoleným textem (u posluchače se předpokládá širší znalost tématu, zejm.
na základě rozšiřující a doporučené literatury)
Obsah:
(1) Úvod do teorie informace
Komprese dat
(2) Pravděpodobnost a entropie
(3) Shannonův teorém o zdrojovém kódování
(4) Typy kódů
Komunikace
(5) Kapacita šumového kanálu
(6) Teorém o kódování šumovým kanálem
(7) Další typy kódů
Pravděpodobnost
(8) Modely vyplývání
(9) Teorie rozhodování
(10) Bayesův teorém
Neuronové sítě
(11) Hopfieldovy sítě
(12) Víceúrovňové sítě
Literatura:
Základní: GLEICK, J. Informace. Praha, 2013.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: MACKAY, D. J. C. Information Theory, Inference, and Learning Algorithms. Cambridge, 2003.
Základní: KVASNIČKA, V. – POSPÍCHAL, J. Matematická logika. Bratislava, 2006.
Základní: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009.
Základní: NEUBAUER, J. – SEDLAČÍK, M. – KŘÍŽ, O. Základy statistiky. Praha, 2012.
U účastníků semináře se předpokládá alespoň pasivní znalost anglického jazyka, protože klíčové texty
jsou pouze v angličtině
Předmět není podmíněn absolvováním jiného kurzu
Analýza odborného textu
Analýza odborného textu v cizím jazyce
Tvorba referátu
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Písemná zkouška
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie komunikace 1
Cílem kurzu je vytvořit předpoklady k schopnosti teoreticky i se zřetelem k společenské praxi chápat
podstatu sociální komunikace a rozumět příčinám a důsledkům dynamiky komunikačních interakcí.
Kurz k problematice komunikace přistupuje z hlediska jejích technických parametrů, definuje aspekty
informačního přenosu, z hlediska teorie informace hodnotí kvality signálu vysílaného a přijímaného v
procesu komunikace jakožto struktury s měřitelnou mírou informace a v komunikačním procesu
parametrizovanou pro přenos prostředím a úspěšnou míru recepce a interpretace subjektu s kódovou
sadou. Prostředky užívané v přirozených jazycích pro přenos informace ukazuje jako optimalizované
pro technické podmínky přenosu signálu mezi vysílačem a přijímačem, respektive
mluvčím/podavatelem a posluchačem/recipientem. Následně je v kurzu technická stránka komunikace
konfrontována s jejím znakovým charakterem. Kurz se věnuje systému jazyka na základě sémiotických
kritérií a kritérií formulovaných konkrétními gramatickými školami, přístupy či osobnostmi – příkladem
je strukturní model jazyka zadaný komutační metodou, generativní model, modely založené na
konstrukci ze sémantické báze atd. Tyto systémové a sémiotické charakteristiky jazyka následně kurz
komparuje s technickým charakterem komunikace, určuje, do jaké míry jsou oba přístupy a popisy
kompatibilní a využitelné ve vzájemném rozšíření popisu komunikace. Kurz účastníkům poskytuje
relevantní modely komunikace a jejich možná užití při analýzách komunikace, tematiku podává vždy
na příkladech a ilustracích.
Obsah:
(1) Teorie komunikace jako vědecká disciplína; možnosti vědeckého zkoumání komunikace
(2) Interdisciplinárnost a multiparadigmatičnost teorie komunikace
(3) Základní pojmy studia komunikace (sociální interakce × komunikace); komunikace zprostředkovaná
vs. nezprostředkovaná
(4) Komunikace jako proces: základní složky komunikačního procesu
(5)-(7) Obecná teorie systému a teorie informace: jejich přínos pro studium komunikace
(8)-(9) Sémiotika a komunikace; komunikace jako produkce znaku; modely znaku versus modely
komunikace
(10)-(11) Lingvistika a komunikace: studium verbální komunikace; znaky a významy
(12)-(13) Jazykový systém a jeho optimalizace pro přenos informace a komunikační úspěšnost
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: LOTKO, E. Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc 2005. Olomouc, 2005.
Doporučená: KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha 1995.
Doporučená: GRIFFIN, E. A First Look at Communication Tudory, McGraw-Hill, London 2006.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. Jinočany 1992.
Doporučená: VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha 2005.
Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha 2002.
Doporučená: REIFOVÁ, I. a kol. Slovník mediální komunikace. Praha 2004.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Teorie přirozeného jazyka (interdisciplinarita, aplikace, prognózy). Praha
1989.
Schopnost adekvátně popisovat komunikační akty z hlediska technologického i konceptuálního,
obeznámenost s teoriemi komunikace a jejich terminologií
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie komunikace 2
Kurzu se v návaznosti na Teorii komunikace 1 zaměřuje na další aspekty komunikace v rovině jejího
praktického provozu, představeny jsou parametry produkční, nonverbální či parajazykové a také
strukturované dalšími sekundárními kódy (nesamostatnými znakovými sadami jakou jsou dopravní
značky a světelná znamení, oblékání, design i funkční určení nástrojů atd.; tyto znakové sady jsou
funkční jen na základě konotační struktury primárního kódu založeného na arbitrárním vztahu sady
obsahu a výrazu). Komunikace je seminářem nahlížena z hlediska sociálních struktur, komunikačních
rolí daných vztahy mezi komunikanty v těchto sociálních strukturách a jejích vlivem na systém jazyka.
Pozornost je následně zaměřena na zprostředkovanou komunikaci, a to v nejširším možném smyslu, a
také na masovou a mediální komunikaci a jejich kulturní dispozice. Výraznou pozornost kurz věnuje
procesuálním modelům komunikace, vystihuje jejich výhodnost ve vztahu ke klasickým gramatickým
popisům založeným na langue parolové hypotéze nebo na generativně transformačních modelech.
Kurz účastníkům poskytuje relevantní modely komunikace a jejich možná užití při analýzách
komunikace, tematiku podává vždy na příkladech a ilustracích.
Obsah:
(1)-(2) Vybrané typologie sociální komunikace
(3) Problematika neverbální komunikace; komunikace verbální vs. neverbální; smíšená komunikace;
teorie neverbální komunikace
(4) Teorie písma – sémiotické a komunikační aspekty distinkce psaný mluvený
(5) Specifika masmediální komunikace; vybrané komunikační teorie a modely pro studium
masmediální komunikace
(6) Média a kultura: kulturální pohled na proces komunikace z etnolingvistických pozic
(7) Pragmatické aspekty komunikačního procesu; komunikačně pragmatický obrat
(8) Teorie sekundárních kódů; multikódovost komunikace, provázanost kódů v komunikaci n základě
konotační struktury primárního kódu
(9) Teorie her v lingvistice, její vztah k textové lingvistice
(10)-(11) Procesuální modelování komunikace, její vztah k modelům tradičních gramatik
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(12)-(13) Proměny komunikace v dějinách; problematika periodizace vývoje lidské komunikace
Literatura:
Doporučená: DERRIDA, J. Gramatológia, Archa. Bratislava 1999.
Doporučená: JACOBSON, R. Poetická funkce. Jinočany 1995.
Doporučená: HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha 2002.
Doporučená: CHVATÍK, K. Člověk a struktury. Praha 1996.
Doporučená: FOUCAULT, Michel. Diskurs, autor, genealogie. Praha, 1994.
Doporučená: DUCROT, O. – TODOROV, T. Encyclopedic Dictionary of the Science of Language. Johns
Hopkins Univ. Press 1979.
Doporučená: HROCH, J. Filozofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. Brno 2003.
Doporučená: ECO, U. Mysl a smysl. Praha 2000.
Doporučená: FISH, S. S úctou věnuje autor. Brno-Praha 2004.
Doporučená: FOUCAULT, M. Slová a veci. Bratislava 2000.
Doporučená: ALAN, J. – PETRUSEK, M. Sociologie, literatura a politika. Praha 1996.
Doporučená: BENSE, M. Teorie textů. Praha 1967.
Absolvování předmětu Teorie komunikace 1.
Schopnost analýzy různých typů komunikačních interakcí, prohloubení teoretického zázemí popisu
komunikátů
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie komunikace se zvláštním zřetelem ke komunikaci verbální
Orientace v hlavních tématech lingvistické pragmatiky a jejích vztazích k ostatním lingvistickým
disciplínám.
Orientace v základních tezích, znalost klíčové pragmalingvistické literatury.
Obsah:
Hlavní tematické okruhy:
1.
základní vymezení komunikace a komunikátu;
2.
komunikační situace;
3.
formální sémantické a pragmatické rysy verbální komunikace;
4.
řečové jednání;
5.
monolog a dialog;
6.
definice diskursu, jeho typy;
7.
konverzační analýza.
Literatura:
Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Kontexty kontextu v současné pragmalingvistice. In: Sb. Prací FF MU,
Brno, 2009, 34 - 46.
Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Nezdvořilost jako pragmalingvistický fenomén. In: Sb. prací FF MU A 58,
Linguistica Brunensia, Brno, 2010, 273 - 285.
Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Pragmatická motivace v psané podobě češtiny. Naše řeč 94, 2011, s. 169180.
Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Tzv. primární ilokuce, větný modus a kondicionál. In: Bičan e. a. (eds.)
Karlík a továrna na lingvistiku. 180 - 189, Brno 2010.
Tento předmět je určen pro studenty doktorského studia.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie lexikálního významu
Cílem kurzu je seznámit posluchače s několika základními přístupy k problematice lexikálního významu,
tak jak je jednotlivé badatelské směry koncipovaly od prvních desetiletí 20. století až po naprosto
aktuální současnost. Na základě pracovních přednášek a komentované četby textů primární literatury
ukážeme mnohost způsobů, jak rozumět spojení "lexikální význam". Poukážeme na závislost termínu
význam na jednotlivých teoriích, u každého přístupu představíme jeho základní východiska, výhody a
limity a představíme si nejproblematičtější místa koncepčních střetů a kontroverzí. Zmíněné
srovnávání nám poslouží nejen jako ilustrace vývoje parciální jazykovědné disciplíny, ale také jako
obraz proměn podoby a cílů moderní lingvistiky jako takové.
1. pravidelná účast
2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů, prezentace) a aktivní účast na seminářích
3. vypracování seminární práce / encyklopedického hesla
Obsah:
1) Co je to (lexikální) sémantika: ohledání prostoru
vymezení pojmu lexikální sémantika, stanovení základních měřítek hodnocení lexikálněsémantické
teorie, předestření možné klasifikace teorií, přehled topoi v lexikálněsémantickém výzkumu z hlediska
teorie lexikálního významu
2) Strukturální sémantika: evropské a zámořské počátky teorie významu
strukturalistická doktrína v lexikální sémantice, první a klasičtí představitelé (Wiesgerber, Pottier,
Lyons) antropologická motivace, teorie binárních protikladů, hjelmslevovská východiska, Nidovo pojetí
lexikálního významu
3) (Post)strukturální sémantika: mezi textem a opozicemi
aplikace strukturalistické metody v prostředí rozvíjející se teorie textu, vztah slovníku a encyklopedie,
dynamická a procesuální sémantika, poststrukturalistické přístupy
4) Generativistická sémantika: cesta do něčí hlavy?
východiska a podoba Katz-Fodorova modelu sémantiky, sémantická anomalita, problém disambiguace,
sémantická teorie jako doplnění syntaktického modelu, vztah rysové sémantiky a pragmatiky v
lingvistickém modelu
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
5) Neostrukturální přístupy 1: domorodci
antropologický model Anny Wierzbicke, sémantické primitivy/univerzálie, expertní x folková
sémantika
6) Neostrukturální (generativistické) přístupy 2: 3-D model, Aristoteles a stroj na metonymie
model Raye Jackendoffa, sémantika jako součást multimodálního konceptu kognitivního zpracování
jazyka, kritika sémantických postulátů, Generative lexikon Jamese Pustejovskyho, vztah mezi
slovníkem a encyklopedií v komputačním modelu, automatizace regular polysemy, qualia jako
univerzální principy sémantické klasifikace
7) Komputační lexikální sémantika: poznej souseda, poznáš význam
korpusová lexikální sémantika, problém kolokace, statisticky orientované modely významu, dynamika
významu v korpusovém paradigmatu, problém lexikální jednotky, Word-net
8) Kognitivní sémantika 1: metafory a prototypy
teorie kognitivní metafory a IKM model George Lakoffa, teorie prototypů v lexikální sémantice
9) Kognitivní sémantika 2: organizovaná encyklopedie
encyklopedické pojetí významu Ronalda Langackera, konstrukce významu v komunikaci, teorie domén,
profile/base organisation, percepční báze
10) Kognitivní sémantika 3: od pádů k rámcům
vývoj Fillmorovy teorie, case theory a teorie rámců, Frame-Net, lexikografické implikace (FillmoreAtkinsová)
11) Kulturně-kognitivní sémantika
pojem stereotypu a konotace, jazykový obraz světa, frazeologie
12) Teorie lexikálních konceptů a kognitivních modelů: lexikální význam a situovaná kognice
vztah lingvistického obsahu a konceptuálního obsahu, LASS theory jako kognitivní východisko interakce
mezi jazykem a nejazykovými doménami kognice, pojem bohatého obsahu
Literatura:
CRUSE, A.: Meaning in Language: an introduction to semantics and pragmatics. Oxford University
Press: Oxford 2000.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
ECO, U.: Teorie sémiotiky. Argo: Praha 2009.
EVANS, V.: How words mean. Oxford: Oxford University Press 2009.
EVANS, V. – GREEN, M.: Cognitive Linguistics. An Introduction. Edinburgh University Press: Edinburgh
2006.
GEERAERTS, D.: Theories of Lexical Semantics. Oxford University Press: Oxford 2010.
LYONS, J.: Linguistic Semantics. An introduction. Cambridge University Press: Cambridge 1996.
Alespoň základní čtenářská znalost angličtiny.
Studenti mají přehled o základních a aktuálních teoretických konceptech lexikální sémantiky. Orientují
se v pojmosloví a v na něm navázaném teoretickém zázemí. Jsou schopni identifikovat přednosti a
slabiny jednotlivých pojetí pojmu "lexikální význam" na základě porozumění obecnělingvistickým
východiskům jednotlivých typů popisů.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie nezdarů. Vybrané problémy sémiotiky komunikace
Cílem semináře je v návaznosti na Johna L. Austina předložit základní teze teorie nezdarů, tj. projevů
jisté pragmatické kategorie, která subsumuje nejrůznější možnosti komunikačních neúspěchů a
dezinterpretací. Pozornost je na jedné straně věnována teoretickým otázkám sémiotiky, pragmatiky a
filozofie jazyka, na straně druhé také praktickým ukázákám a jejich analýzám, v poslední části semináře
také některým mezním způsobům komunikace, tj. sémiotickým omezením, jako jsou např. ticho, tabu
či cenzura.
(2) Vypracování a přednesení referátu
(3) Rozhovor nad zvoleným tématem
Obsah:
(1) Co je (a není) komunikace? Konsekvence komunikačních modelů
(2) Teorie mluvních aktů: základní přehled
(3) Determinanty komunikační úspěšnosti
(4) Presupozice
(5) Neurčitost jazykových promluv
(6) Ne/dostupnost informací
(7) Humor a vtip
(8) Ticho a mlčení v jazyce a komunikaci
(9) Tabu
(10) Podoby cenzury
(11) Index a ostenze
(12) Non-verbální komunikace
Literatura:
Základní: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha, 2000.
Základní: JAKOBSON, R. "Lingvistika a poetika". In: Poetická funkce. Jinočany: H&H 1995, s. 74-105.
Základní: ECO, U. Meze interpretace. Praha, 2004.
Základní: HIRSCHOVÁ, M. Pragmatika v češtině. Olomouc, 2006.
Základní: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: GERBNER, G. "Toward a General Model of Communication". Audio-Visual Communication
Review 4, 1956, s. 171-199.
Základní: SEARLE, J. R. "What is a Speech Act?" In: Searle, J. R. (ed.): The Philosophy of Language.
London: Oxford University Press, s. 39-53.
Základní přehled v otázkách sémiotické pragmatiky
Přehled terminologie a možné oblasti aplikace pragmatické metodologie
Základní historický kontext sémiotické pragmatiky
Schopnost mezioborového řešení otázek pragmatiky komunikace
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie nových médií a lingvistika z hlediska sémiotického
Cílem předmětu je seznámit studenty s teorií nových médií, různými definicemi nových médií, jejich
rolí v komplexu komunikačních procesů, jejich vlivy na podoby poznání. Jedním z cílů předmětu je také
zodpovědět otázku, do jaké míry ovlivňuje mediální aspekt komunikační kvalitu a kvantitu.
(1) Pravidelná účast
Obsah:
Vývoj mediačních technologií, jejich institucionalizace má významný vliv na strukturu komunikačních
vztahů jako celek, zejména v sémiotickém smyslu. Proměny struktury spočívají v proměnách vztahů
mezi médiem, kanálem a substanční povahou kódu.
Literatura:
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Člověk- řeč-poznání. Olomouc: UP, 2004.
Doporučená: ČMEJRKOVÁ, S. – HOFFMANNOVÁ, J. (ed.). Jazyk, média, politika. Praha: Academia, 2003.
Doporučená: FORET, M. e. a., eds. Kultura, média, komunikace. Olomouc, 2009.
Doporučená: FORET, M. – LAPČÍK, M. – ORSÁG, P. (eds.). Média dnes. Reflexe mediality, médií a
mediálních obsahů. Olomouc, 2008.
Obeznámenost s teoretickou reflexí nových médií
Seznámení se základní terminologií, koncepcemi a mezemi zkoumání nových médií
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie struktury a systému (fraktální struktura jazyka)
Seznámit studenty s matematickými základy kvantitativní lingvistiky.
Účast na přednášce, četba zadané literatury.
Obsah:
Matematické základy kvantitativní lingvistiky. Zvláštní zřetel: Hřebíčkova hypotéza o fraktální struktuře
jazyka. Vybudování pojmového aparátu - různé typy fraktálů a referenčních prostorů. Analýza textů
autorů jako B. Mandelbrota, L. Hřebíčka, R. Köhlera.
Literatura:
Doporučená: ČECH, R., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 3. Lüdenscheid, 2011.
Předmět je pouze pro studenty doktorského studia.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Trendy na poli diskurzivní a konverzační analýzy
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními termíny a koncepty Kritické analýzy diskurzu (CDA)
a Konverzační analýzy (CA). Kurz představí důležité osobnosti kritické analýzy diskurzu a konverzační
analýzy. Semináře budou zaměřeny na rozdíly a důrazy v konkrétních přístupech k diskurzu. Kurz se
zaměří na vývoj metodologie a zároveň na práci s texty (analýzy vybraných komunikátů). Seminář bude
zacílen především prakticky. Studenti budou analyzovat texty v rámci konkrétní koncepce /
konkrétního přístupu. Pozornost bude věnována vztahům mezi konverzační analýzou, teorií mluvních
aktů a diskurzivní analýzou.
pravidelná účast (min. 80 %)
pravidelná příprava / četba zadané literatury
Vypracování hesla eL v anglickém jazyce
Ústní zkouška
Obsah:
1)
Ke kritické analýze diskurzu: lingvistické metody ve službách sociologického výzkumu (Kateřina
Prokopová)
 Prolegomena ke kritické analýze diskurzu; její vztahy k dalším disciplínám a její (možné)
inspirační zdroje. Kořeny CDA: terminologie, akademické pozadí, metody, témata výzkumu
 Konkrétní analýzy postavené na CDA (diskurzivně-historický přístup)
2)
Mediální diskurz: dominance, zprostředkované informace a koncept propagandy (Kateřina
Prokopová)
 Média a jejich vliv na repreodukci dominance; mediální konstrukce reality, kontrola
informačního toku, gate keeping, networking, žánry a governance
 Případová studie využití médií pro propagandistické účely
3)
Konverzační analýza (Petra Martinková)
 Základní terminologie a otázky v CA, různé přístupy k analýze rozhovoru; specifičnost
etnometodologické perspektivy, konverzační analýza (KA) jako (socio)lingvistická disciplína
 Konverzace stokrát jinak aneb jedinečnost KS; role jako interakční nástroj; inscenování rolí;
členské pojetí; replika jako základní stavební kámen; preferenční organizace; sekvence párové sekvence, presekvence, opravné sekvence; opravy a rektifikace
4) Konverzační analýza trochu jinak
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076



Vyskytují se tematické posloupnosti v dialogických textech?
Mluvenost vs. psanost, charakteristika spontánních mluvených komunikátů, monolog vs.
dialog
Analýza konkrétních textů - tematická analýza rozhovorů, segmentace dialogů, obsahověpragmatická jednotka, tematický blok, modifikace TP v mluvených komunikátech
Literatura:
Doporučená: HUTCHBY, I. And Wooffitt, R. Conversation Analysis: the Study of Talk in Interaction.
Cambridge, Polity 1998.
Doporučená: FAIRCLOUGH, N. Analysing Discourse. Textual analysis for social research. London - New
York: Routledge, 2003.
Doporučená: DIJK, Teun van, Martin PÜTZ a Jo Anne Neff-van AERTSELAER. Communicating Ideologies.
Multidisciplinary Perspectives on Language, Discourse and Social Practice. Frankfurt am Main, 2004.
Doporučená: TEN HAVE, P. Doing conversation analysis. London 1999 .
Doporučená: HERITAGE, John. Garfinkel and ethnomethodology. Cambridge, 1984.
Doporučená: SACKS, H. Lectures on Conversation. Oxford, 1992.
Doporučená: WODAK, R. ; MEYER, M. Methods of Critical Discourse Analysis.
Doporučená: SIDNELL, J., STIVERS, T. (ed.). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell, 2013.
Základní orientace v otázkách, přístupech a metodách CDA a CA.
Schopnost kriticky zhodnotit mediální či jiné sdělení z pohledu informativní a persvazivní komunikace.
Praktická aplikace analýzy komunikace v příkladových studiích.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Trendy na poli diskurzivní a konverzační analýzy
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními termíny a koncepty Kritické analýzy diskurzu (CDA)
a Konverzační analýzy (CA). Kurz představí důležité osobnosti kritické analýzy diskurzu a konverzační
analýzy. Semináře budou zaměřeny na rozdíly a důrazy v konkrétních přístupech k diskurzu. Kurz se
zaměří na vývoj metodologie a zároveň na práci s texty (analýzy vybraných komunikátů). Seminář bude
zacílen především prakticky. Studenti budou analyzovat texty v rámci konkrétní koncepce /
konkrétního přístupu. Pozornost bude věnována vztahům mezi konverzační analýzou, teorií mluvních
aktů a diskurzivní analýzou.
Ústní zkouška
Obsah:
1)
Ke kritické analýze diskurzu: lingvistické metody ve službách sociologického výzkumu (Kateřina
Prokopová)
 Prolegomena ke kritické analýze diskurzu; její vztahy k dalším disciplínám a její (možné)
inspirační zdroje. Kořeny CDA: terminologie, akademické pozadí, metody, témata výzkumu
 Konkrétní analýzy postavené na CDA (diskurzivně-historický přístup)
2)
Mediální diskurz: dominance, zprostředkované informace a koncept propagandy (Kateřina
Prokopová)
 Média a jejich vliv na repreodukci dominance; mediální konstrukce reality, kontrola
informačního toku, gate keeping, networking, žánry a governance
 Případová studie využití médií pro propagandistické účely
3)
Konverzační analýza (Petra Martinková)
 Základní terminologie a otázky v CA, různé přístupy k analýze rozhovoru; specifičnost
etnometodologické perspektivy, konverzační analýza (KA) jako (socio)lingvistická disciplína
 Konverzace stokrát jinak aneb jedinečnost KS; role jako interakční nástroj; inscenování rolí;
členské pojetí; replika jako základní stavební kámen; preferenční organizace; sekvence párové sekvence, presekvence, opravné sekvence; opravy a rektifikace
4) Konverzační analýza trochu jinak
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076



Vyskytují se tematické posloupnosti v dialogických textech?
Mluvenost vs. psanost, charakteristika spontánních mluvených komunikátů, monolog vs.
dialog
Analýza konkrétních textů - tematická analýza rozhovorů, segmentace dialogů, obsahověpragmatická jednotka, tematický blok, modifikace TP v mluvených komunikátech
Literatura:
Doporučená: HUTCHBY, I. And Wooffitt, R. Conversation Analysis: the Study of Talk in Interaction.
Cambridge, Polity 1998.
Doporučená: FAIRCLOUGH, N. Analysing Discourse. Textual analysis for social research. London - New
York: Routledge, 2003.
Doporučená: DIJK, Teun van, Martin PÜTZ a Jo Anne Neff-van AERTSELAER. Communicating Ideologies.
Multidisciplinary Perspectives on Language, Discourse and Social Practice. Frankfurt am Main, 2004.
Doporučená: TEN HAVE, P. Doing conversation analysis. London 1999 .
Doporučená: HERITAGE, John. Garfinkel and ethnomethodology. Cambridge, 1984.
Doporučená: SACKS, H. Lectures on Conversation. Oxford, 1992.
Doporučená: WODAK, R. ; MEYER, M. Methods of Critical Discourse Analysis.
Doporučená: SIDNELL, J., STIVERS, T. (ed.). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell, 2013.
Základní orientace v otázkách, přístupech a metodách CDA a CA.
Schopnost kriticky zhodnotit mediální či jiné sdělení z pohledu informativní a persvazivní komunikace.
Praktická aplikace analýzy komunikace v příkladových studiích.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Určování autorství Slezských písní
Seminář je koncipován jako spoluautorská práce na publikaci, je pokračováním semináře Segmentace
pro testování gramatiky kvantitativními metodami. Jeho účastníci buď pokračují v práci na analýzách
započatých v předchozím kurzu, nebo od základů nahlížejí problematiku společného výzkumu, volí si
vlastní výzkumný záměr a tvoří následně další části společné publikace.
Společný rámec seminárního běhu je následující: V průběhu semináře se účastníci seznámí s historií
vědního traktování konkrétního vědeckého/kulturního tématu, s konkrétními sekundárními případně
primárními texty. Seminář shromáždí a diskutuje co možno nejkompletnější literaturu pro to, aby byla
výsledná publikace relevantně v kontaktu s předchozími odbornými pracemi o daném tématu (to se ve
výsledku projeví v koncipování textu a v citačním aparátu). Dále seminář stanoví své hypotézy a postup
analýzy, jednotliví účastníci si zvolí specifický výzkumný úkol (sledují konkrétní gramatický jev,
srovnávají jeho frekvenci ve zvolených vzorcích apod.). Seminář konfrontuje výsledky/závěry všech
členů badatelského týmu, navrhne dodatečné analýzy, jejich nutnost/záhodnost vyplyne z předchozích
analýz. Na závěr seminář falsifikuje hypotézy a společně připraví text k publikaci. Sylabus předmětu
pouze modelově představuje téma a zdroje; seminář simuluje standardní výzkumnou spolupráci –
vyhledávání zdrojů, orientace v historii problému, stanovení výzkumného úkolu atd. Simulace spočívá
v iniciaci výzkumu/jeho institucionálním určením (seminární forma, kreditní dotace), výsledkem je
relevantní/standardní publikace. Základním úkolem semináře je na základě gramatické argumentace
falzifikovat hypotézy vztažené k vybranému textu, připravovat kvantitativní analýzy a v co možná
nejširší možné míře je realizovat, ověřovat na daných textech matematicko-lingvistické zákony
(Menzerat-Altmannův, Zipfův apod.), což znamená především argumentovat pro výběr gramatik, které
jsou užity pro testování matematicko-lingvistických zákonů, užívat tyto gramatiky při segmentaci.
a/ práce na zadané analýze
b/ odevzdání textu/části chystané publikace
Obsah:
1. - 3. reflexe minulých analýz určování autorství SP, určení relevantních zdrojů, komentář tohoto
jakožto výchozí podmínky publikace
4. - 5. shromáždění výsledů předchozích kvantitativních/lexikostatistických analýz SP, orientace v
minulých kvantitativních/lexikostatistických analýzách SP a závěrech z nich plynoucích; komentář
tohoto jakožto výchozí podmínky publikace
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
6. rozhodnutí o stanovení dvou vzorků textů pro analýzy určení autorství SP na základě předchozích
kroků a vlastních předpokladů týmu
7. příprava frekvenčních seznamů vzorků, dalších analytických pomůcek
8. rozvržení úkolů pro analýzu, analýzy vybraných gramatických jevů SP ve vztahu k daným vzorkům
9. - 10. komparace závěrů, návrh dodatečných analýz
11. segmentace vzorků pro analýzu projevů Menzerath-Altmannova zákona ve vzorcích SP
12. formulace publikace
Literatura:
Doporučená: COULTHARD, M. Author Identification, Idiolect and Linguistic Uniqueness. Applied
Linguistics, 25, 4, 2004, s. 431-447.
Doporučená: ŠTINDLOVÁ, J. Konkordanční a frekvenční index k Slezským písním Petra Bezruče. Ostrava,
1969.
Doporučená: KRÁLÍK, O., RAFAJ, O., SIVEK, A., & URBANEC, J. Literárněvědný sborník Památníku Petra
Bezruče v Opavě. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1966.
Doporučená: VAŠÁK, P. Metody určování autorství. Praha: Academia, 1980.
Doporučená: KRÁLÍK, O. Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963.
Základní obeznámenost s praktickým využitím kvantitativních metod, důkladná obeznámenost s
textologickými problémy Slezských písní
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Esej
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Úvod do kvantitativní lingvistiky
Cílem předmětu je představit základní charakteristiky kvantitativní lingvistiky. Studenti se seznámí s
historií oboru a jeho teoretickými východisky. Dále budou představeny některé metody kvantitativní
analýzy přirozeného jazyka a jejich aplikace.
(1) Pravidelná účast na seminářích
(2) Příprava na semináře
(3) Vypracování zadané seminární práce
Obsah:
(1) Historie kvantitativní lingvistiky
(2) G. K. Zipf a jeho pokračovatelé (synergetická lingvistika)
(3) Teoretická východiska kvantitativní lingvistiky
(4) Metody kvantitativní analýzy zvukové roviny jazyka
(5) Metody kvantitativní analýzy morfologie
(6) Metody kvantitativní analýzy syntaxe
(7) Metody kvantitativní analýzy sémantiky
(8) Metody kvantitativní analýzy textu
Literatura:
Doporučená: STRAUSS, U, FAN, F., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 1. Lüdenscheid,
2008.
Doporučená: KÖHLER, R., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 2. Lüdenscheid, 2009.
Doporučená: ČECH, R., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 3. Lüdenscheid, 2011.
Doporučená: POPESCU, I. I., ČECH, R., ALTMANN, G. The Lambda structure of Texts. Lüdenscheid, 2011.
Doporučená: WIMMER, G. a kol. Úvod do analýzy textov. Bratislava, 2003.
ISBN 8020009736.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Obeznámenost se základy kvantitativní lingvistiky (metodologie, dějiny)
Schopnost prakticky využít poznatky kvantitativní lingvistiky při konkrétních analýzách
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Úvod do logické argumentace
Kurz poskytuje základy výrokové logiky a teorie logického vyplývání. Studenti získají dovednost
převádět věty přirozeného jazyka do jazyka výrokové logiky a schopnost ověřování platnosti úsudků.
Kurz se rovněž dotýká problematiky logické argumentace a argumentačních chyb, které souvisejí s
chybným užitím logických operátorů a odvozovacích pravidel. Nabyté znalosti jsou procvičovány na
konkrétních příkladech.
aktivní účast, písemný test
Obsah:
1. Úvod. Vymezení a klasifikace logiky. Teorie logického vyplývání. Vlastnosti platných úsudků.
2. Logická argumentace a argumentační chyby, které souvisejí s chybným užitím logických operátorů a
odvozovacích pravidel.
3. Základní pojmy výrokové logiky. Přehled spojek. Syntax a sémantika VL. Dobře utvořené formule.
Model formule. Splnitelné formule, kontradikce, ekvivalence.
4. Logická analýza přirozeného jazyka. Převod formulí přirozeného jazyka do jazyka VL.
5. Sémantické metody VL. Tabulková metoda. Metoda sémantického sporu. Ověřování formulí.
6. Ekvivalentní úpravy spojek, negování formulí.
7. Úplné systémy spojek VL. Reprezentace pravdivostních funkcí. Funkční úplnost.
8. Normální formy formulí, ověřování, zda je formule tautologie, kontradikce, splnitelná.
9. Typy důkazů. Věta o dedukci a modifikace důkazů. Bezespornost a úplnost.
10. Přirozená dedukce ve VL. Systém odvozovacích pravidel.
11. Důkazy teorémů VL. Ověřování úsudků důkazem.
12. Definice, explikace, klasifikace.
Literatura:
Doporučená: ŠTĚPÁN, J. (2001). Klasická logika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Doporučená: TUGENDHAT, E. - WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha, 1997.
Studenti získají dovednost převádět věty přirozeného jazyka do jazyka výrokové logiky a schopnost
ověřování platnosti úsudků. Budou umět identifikovat argumentační chyby spočívající v chybném užití
logických operátorů a odvozovacích pravidel.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Úvod do obecné lingvistiky
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními otázkami jazyka a jazykovědy. Studenti získají
poznatky o povaze přirozeného jazyka a o metodách jeho výzkumu. Kurz je postaven jako představení
základních lingvistických disciplín a jejich metod poznávání jazyka. Ukázány jsou některé základní
lingvistické pojmy či koncepty a jejich užití při poznávání jazykového materiálu. Posluchači jsou
seznámení s modelováním jazykového systému na základě jazykových plánů, s výhodností tohoto
přístupu i problémovými momenty s tím spojenými – sémioticky jsou například plány hlásek a vyšších
jazykových jednotek jasně odděleny a jejich systém je konstruován na základě odlišných principů,
naopak určení příslušnosti mnoha jazykových jevů k plánu jazyka je nesnadné nebo neproveditelné
(morfologický a lexikální plán nejsou u některých jazyků jasně rozlišitelné, definice slova je problémová
a mnohé přístupy s ní pracují zcela odlišně, koncept věty je zakládán na různých kritériích atd.). Dále je
předestřena tzv. langue-parolová hypotéza, její historický vývoj a limity jejího založení v lingvistickém
popise, rozvádí se její nekorespondence s komunikačně zaměřenými jazykovědnými popisy. Rozsáhle
kurz předestírá znakové teorie, znakové modely a užití znakových konceptů v gramatickém popisu. V
této souvislosti jsou osvětlovány další koncepty lingvistické teorie, např. mluvní akt, jazykový typ,
centrum a periferie, příznakovost atd., a je s nimi zacházeno analogicky k předchozím jazykovým
plánům a langue-parolové hypotéze. Kurz se snaží ukázat, jak lingvistika pojímá popis jazyka na jedné
straně systémově a na základě jazykovědné metody, na straně druhé pak zkoumá vnější jazykové
projevy od dialektologického mapování, etymologie, sociálního rozvrstvení či v instrumentálních
úkolech formálních jazyků.
(2) Úspěšné absolvování zkoušky
Obsah:
1. Lingvistika, předmět a metody jejího zkoumání, základní a vedlejší lingvistické disciplíny
(1) Lingvistika, předmět a metody jejího zkoumání, základní a vedlejší lingvistické disciplíny
(2) Vztah lingvistiky k jiným vědám, trendy současné lingvistiky
(3) Základní lingvistické metody a přístupy k jazyku
(4) Podstata přirozeného jazyka, srovnání s jazyky umělými
(5)-(6) Systémovost jazyka, jazykové plány, vztah centra a periferie v jazyce
(7) Proces komunikace, základní a vedlejší funkce jazyka
(8)-(9) Jazyk jako kód, langue a parole, kompetence a performance, teorie mluvních aktu
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(10) Pojetí jazykového znaku, sémiotika
(11) Klasifikace jazyku, zejména typologická
(12) Teritoriální a sociální stratifikace národních jazyku.
Literatura:
Základní: KARLÍK, P. - NEKULA, M. - PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha, 2002.
Základní: ČERMÁK, Fr. Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum, 2001.
Základní: ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc, 1998.
Základní: ČERMÁK, František. Základy lingvistické metodologie: Nástin hlavních principů na pozadí
obecné teorie vědy. Praha, 1997.
Základní: PALEK, B. Základy obecné jazykovědy. Praha: SPN, 1984.
Znalost základních charakteristik přirozeného jazyka
Znalost teoretických východisek a metodologie nejvýznamnějších lingvistických směrů
Schopnost interpretace odborného lingvistického textu týkající se obecné jazykovědy
Schopnost vnímat vztahy mezi lingvistickými směry v širších souvislostech (např. mentalismus vs.
empirismus
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Písemná zkouška:
Esej
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Úvod do teorie komunikace
Kurz k problematice komunikace přistupuje z hlediska jejích technických parametrů, definuje aspekty
informačního přenosu, z hlediska teorie informace hodnotí kvality signálu vysílaného a přijímaného v
procesu komunikace jakožto struktury s měřitelnou mírou informace a v komunikačním procesu
parametrizovanou pro přenos prostředím a úspěšnou míru recepce a interpretace subjektu s kódovou
sadou. Prostředky užívané v přirozených jazycích pro přenos informace ukazuje jako optimalizované
pro technické podmínky přenosu signálu mezi vysílačem a přijímačem, respektive
mluvčím/podavatelem a posluchačem/recipientem. Následně se témata kurzu zaměřují na další
aspekty komunikace v rovině jejího praktického provozu, představeny jsou parametry produkční,
nonverbální či parajazykové a také strukturované dalšími sekundárními kódy (nesamostatnými
znakovými sadami jakou jsou dopravní značky a světelná znamení, oblékání, design i funkční určení
nástrojů atd.; tyto znakové sady jsou funkční jen na základě konotační struktury primárního kódu
založeného na arbitrárním vztahu sady obsahu a výrazu). Komunikace je seminářem nahlížena z
hlediska sociálních struktur, komunikačních rolí daných vztahy mezi komunikanty v těchto sociálních
strukturách a jejích vlivem na systém jazyka. Pozornost je následně zaměřena na zprostředkovanou
komunikaci, a to v nejširším možném smyslu, a také na masovou a mediální komunikaci a jejich kulturní
dispozice. Kurz účastníkům poskytuje relevantní modely komunikace a jejich možná užití při analýzách
komunikace, tematiku podává vždy na příkladech a ilustracích.
(2) Úspěšné absolvování zkoušky
Obsah:
(1) Teorie komunikace jako vědecká disciplína; možnosti vědeckého zkoumání komunikace:
interdisciplinárnost a multiparadigmatičnost
(2) Základní pojmy studia komunikace (sociální interakce × komunikace); komunikace zprostředkovaná
vs. nezprostředkovaná
(3) Vybrané typologie sociální komunikace
(4) Komunikace jako proces: základní složky komunikačního procesu
(5)-(6) Obecná teorie systému a teorie informace: jejich přínos pro studium komunikace
(7) Sémiotika a komunikace; komunikace jako produkce znaku
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(8) Lingvistika a komunikace: studium verbální komunikace; znaky a významy
(9) Problematika neverbální komunikace; komunikace verbální vs. neverbální; smíšená komunikace;
teorie neverbální komunikace
(10) Specifika masmediální komunikace; vybrané komunikační teorie a modely pro studium
masmediální komunikace
(11) Média a kultura: kulturální pohled na proces komunikace
(12) Proměny komunikace v dějinách; problematika periodizace vývoje lidské komunikace
Literatura:
Základní: KOŘENSKÝ, J. a kol. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice,
1999.
Základní: KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. Jinočany, 1992.
Základní: VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-387-1.
Základní: JANOUŠEK, J. Verbální komunikace a lidská psychika. Praha, 2008. ISBN 9788024715940.
Schopnost analyzovat komunikační interakce (verbální, neverbální, psané, mluvené), základní
obeznámenost se základními přístupy k popisu komunikace a její terminologií
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Písemná zkouška
Esej
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Věda ve vědecké fantastice
Seminář bude prozkoumávat extrapolování science fiction z vědy. Vědou je science fiction definována
– seminář bude diskutovat, co taková definice znamená. Texty vědecké fantastiky budou
konfrontovány s texty populárně vědními, science fiction teorie s teoriemi vědeckými, fikční světy
takových teorií se světem aktuálním, respektive vědou vykládaným. Průběh semináře bude založen na
představení konkrétního vědeckého tématu a na jeho ilustrativním dokladování. Následně vždy
seminář ověří, do jaké míry se konkrétní vědecké téma projevuje v konkrétních textech science fiction.
Seminář formuluje, kdy jsou vědecké reálie pouze kulisou či ornamentem ve výstavbě fikčního světa,
kdy je na jejich základě konstruována zápletka, jak se mohou vědecké aspekty projevit v konstrukci
pointy textu atd. Bude stručně představena historie vědecké fantastiky a její proměňující se vztah k
vědě, různým vědeckým tématům a k aplikaci poznatků vědy v textu. Seminář představí i alternativní
vědecké kontexty - fikční světy založené na falsifikovaných vědeckých teoriích (např. teorie
preformismu), či naprosto smyšlené světy se smyšlenými vědeckými zákony svého chování a tedy i
teoriemi.
(1) Aktivní účast na semináři (ověřená znalostí textů)
(2) Absolvování kolokvia
Obsah:
(1) Úvodní přednáška, organizační pokyny
(2)-(4) Stručný vývoj anglosaské literární fantastiky (od 20. let 20. století po dnešek)
Crowley, J.: Sníh
(5)-(6) Teorie všeho
Clark, C., A.: Devět miliard božích jmen; Dozois, G.: Jedna na cestu
Egan, G.: Úzkost; Weinberg, S.: Snění o finální teorii; Aldiss, B., Penrose, R.: Bílý Mars; Hawking, S.:
Stručná historie času; Hawking, S.: Černé díry a budoucnost vesmíru; Prigogine, I.: Čas k stávání;
Penrose, R.: Mikrosvět, makrosvět a lidská mysl; Hawking, S., Penrose, R.: Povaha prostoru a času;
Prigogine, I. - Stengersová, I.: Řád z chaosu; Coveney, P., Highfield, R.: Mezi chaosem a řádem;
Coveney, P., Highfield, R.: Šíp času; Gleick, J.: Chaos; Hey, T. - Walters, P.: Nový kvantový vesmír
(7)-(8) Umělá inteligence
Egan, G.: Učím se být sám sebou; Asimov, I.: Stroj, který vyhrál válku
Egan, G.: Město permutací; Egan, G.: Axiomat; Egan, G.: Diaspora; Petrů, M.: Možnosti transgrese;
Searle, J.: Mysl, mozek a věda; Lem, S.: Tajemství čínského pokoje; Gáliková, S. - Gál, E.: Antológi
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
filozofie mysle; Kelemen, J.: Kybergolem; Mařík, V. a kol: Umělá inteligence I; Thagard, P.: Úvod do
kognitivní vědy
Asimov, I.: Já, Robot; Asimov, I.: Já, Asimov; Asimov, I.: Sbohem, Země; Heinlein, A., R.: Dveře do léta;
Heinlein, A., R.: Měsíc je drsná milenka; Ellison, H.: Nemám ústa a musím křičet; Čapek, K.: R. U. R;
Šulej, P.: Elektronik café
(9) Darwinismus
Hamilton, E.: Devoluce
Bear, G.: Darwinovo rádio; Bear, G.: Darwinovy děti; Dawkins, R.: Slepý hodinář; Dawkins, R.: Sobecký
gen; Hamilton, E.: Devoluce; Darwin, Ch.: O původu druhů; Darwin, Ch.: O pohlavním výběru;
Blackmoreová, S.: Teorie memů; Komárek, S.: Dějiny biologického myšlení; Wolpert, L.: Triumf
embrya; Watson, D., J.: Tajemství DNA; Rádl, E.: Dějiny biologických teorií novověku; Flegr, J.:
Evoluční biologie
(10) Samoorganizace a povstávání živého tvaru
Sterling, B.: Roj; Bear, G.: Petra
Bear, G.: Hudba krve; Kauffman, S.: Čtvrtý zákon; Markoš, A.: Tajemství hladiny; Kelemen, J., Markoš
A.: Andělé, berušky a stroje, Markoš, A.: Život čmelákův; Margulisová, L.: Symbiotická planeta; Capra,
F.: Tkáň života; Barbieri, M.: Organické kódy; Lovelock, J.: Gaia; Bertalanffy, von L.: Člověk - robot a
myšlení
(11) Cyberpunk mezi matrixem a nanotechnologiemi
Gibson, W.: Neuromancer; Gibson, W.: Všechny párty zejtřka; Sterling, B.: Zrcadlovky; Gibson, W.:
Vypálit Chrom; Gibson, W.: Hrabě nula; Gibson, W.: Virtuální světlo; Stephenson, N.: Sníh;
Stephenson, N.: Diamantový věk; McAuley, P., J.: Fairyland, Williams, J., W.: Hardware
(12) Alternativní svět, alternativní věda
Miéville, Ch.: Nádraží Perdido; Miéville, Ch.: Jizva; Miéville, Ch.: Železná rada; Wilson, R., Ch.:
Darwinie; Gibson, W. - Sterling, B.: Mašina zázraků; Nesvadba, J.: Peklo Beneš; Dick, K., P.: Muž z
vysokého zámku; Noon, J.: Vurt; Noon, J.: Pyl; Asher, N.: Stahovač; Asher, N.: V pavučině;
Swainstonová, S.: Rok naší války; Swainstonová, S.: Čas jako dar
(13) Předpovědi, věda o budoucnosti
Clark, C., A.: 2001: Vesmírná odysea; Crichton, M.: Jurský park; Crichton, M.: Skandální odhalení;
Crichton, M.: Kmen Andromeda; Crichton, M.: Případ dívky v tísni; Crichton, M.: Pohotovost;
Crichton, M.: Vycházející slunce; Clark, C., A.: Zpěv vzdálené země; Asimov, I.: Nadace; Asimov, I.:
Nadace a země; Asimov, I.: Nadace na hranicích; Asimov I.: Druhá nadace; Asimov, I.: Já, Robot
(14) Stephenson, N.: Kryptonomikon - Wilson, R., Ch: Spin
(15) Science fiction bez vědy
Nová vlna science fiction, science fiction před cyberpunkem (tzv. humanisté); např. Ellison, H.:
Nebezpečné vize
Literatura:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: BARBIERI, M. (2006). Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia.
Doporučená: WEINBERG, S., & BIČÁK, J. (1996). Snění o finální teorii. Praha: Hynek.
Doporučená: DAWKINS, R., KOPSKÝ, V., & ZRZAVÝ, J. (1998). Sobecký gen. Praha: Mladá fronta.
Doporučená: HAWKING, S. W., BIČÁK, J., & KARAS, V. (1991). Stručná historie času: od velkého třesku
k černým dírám. Praha: Mladá fronta.
Doporučená: WATSON, J. D., & SLÁDEČEK, F. (1995). Tajemství DNA: příběh jednoho z největších
objevů 20. století. Praha: Academia.
Doporučená: MARKOŠ, A. (2003). Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán.
Základní obeznámenost s významnými texty vědecké fantastiky
Základní přehled vědeckých teorií (biologických, fyzikálních etc.)
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Rozhovor
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vědní metodologie se zřetelem k problémům verbální komunikace
Cílem je zprostředkovat studentovi základní orientaci v teoretických koncepcích, které má jazykověda
k dispozici k poznávání jazyka jakožto stavu lidské mysli (kognitivní lingvistika, generativní lingvistika,
sémantika) a jakožto formě angažování se člověka v sociální interakci (pragmatika). Student má být
schopen těmto teoriím rozumět tak, že bude vědět, jakou teorii má zvolit pro reflexi toho kterého
jazykového jevu, a bude i schopen tuto teorii sám studovat.
Účast na přednášce, četba literatury.
Obsah:
Viz Cíle.
Literatura:
Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Pragmatika v češtině. Olomouc, 2006.
Doporučená: DOČEKAL, M. Vázané proměnné v češtině. Brno, 2005.
Předmět je určen pro studenty doktorského studia.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vizualita, ikonologie a teorie obrazu: co mají obrazy za lubem?
Předmět je primárně zaměřen na bohatý kontext otázek spojených s fenoménem vizuality, popřípadě
s konkrétními teoretickými koncepty, jak lze rozumět moderním digitálním médiím. V neposlední řadě
bude předmět také zaměřen na otázky spojené s funkcí vizuálního ve společnosti.
Ústní zkouška
Obsah:
A. Jak můžeme popsat změnu v chápání fenoménu vizuality v druhé polovině 20. století, pro kterou lze
nalézt specifické označení: obrat k obrazu (W. J. T. Mitchell)? Předmět bude primárně zaměřen na
základní trendy chápání fenoménu vizuality, přičemž všechny naše úvahy budou založeny na
jednoduché otázce: co mají obrazy za lubem s odkazem na stejnojmennou knihu W. J. T. Mitchella.
B. Existuje celý soubor otázek spojených s fenoménem vizuality, který je vnímán ve vztahu k dvojici
pojmů vizuální/piktoriální; tento soubor je předmětem mnoha úvah: jaké jsou základní trendy v
myšlení o vizulitě i o tom, co nás obklopuje v běžném životě? (W. J. T. Mitchell, N. Bryson, H. Foster,
Robert S. Nelson, Louis Marin, H. Damisch, G. Didi-Huberman a další).
Literatura:
Doporučená: MITCHELL, W. J. T. Picture Theory. Chicago: University of Chicago Press, 1995. ISBN
9780226532325.
Doporučená: HALL, Stuart (ed.). Representation. The Open University, 1997.
Doporučená: MITCHELL, W. J. T., HANSEN, MARK B. N. (eds.). The Critical Terms for Media Studies.
Chicago, London, 2010.
Doporučená: FOSTER, Hal (ed.). Vision and Visuality. Seattle, 1988.
Doporučená: NELSON, Robert S. (ed.). Visuality Before and Beyond the Rennaisance (Seeing as Others
Saw). Cambridge, 2000.
Doporučená: MITCHELL, W. J. T. What do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago,
London, 2005.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Předmět je primárně zaměřen na bohatý kontext otázek spojených s fenoménem vizuality, popřípadě
s konkrétními teoretickými koncepty, jak lze rozumět moderním digitálním médiím. V neposlední řadě
bude předmět také zaměřen na otázky spojené s funkcí vizuálního ve společnosti.
Znalost základních konceptů z oblasti sémiotiky.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vybrané kapitoly a problémy z dějin lingvistiky
Cílem kurzu je seznámit posluchače na základě přednášek a seminární četby (většinou) primárních
textů s proměnami, významnými postavami, koncepcemi, přístupy a kontroverzními tématy ve
světových dějinách lingvistiky. Elementárním zasazením do soudobého obecně-vědního i speciálněvědního kontextu poukážeme na přínos, inspirativnost i problémy, které se k té které koncepci mohou
vázat. Cílem je na zvolených momentech demonstrovat kritické vývojové fáze v proměnách myšlení o
jazyce. Kurz poskytne především základní schematický rozvrh a bude orientován primárně na zvládnutí
faktografie, podrobnější epistemologická kontextualizace je tematizována v cyklu Proměny myšlení o
řeči 1-3 v navazujícím magisterském studiu. Kurz je zároveň koncipován jako volitelný rámcový základ
pro absolvování povinného předmětu Dějiny české lingvistiky. Výstupní znalosti by měly zahrnovat
zvládnutí proměn tematiky a určujících konceptů-přístupů ve vývoji jazykovědy zejména vzhledem k
chronologii a možným návaznostem.
(1) Pravidelná účast (80 %)
(2) Aktivita na seminářích a plnění průběžných úkolů (příprava na hodiny – četba textů a řešení
připojeného zadání)
(3) Zápočtový test (min. 70 %)
Obsah:
1. Kdo to byl grammatikos: jazykověda antického starověku
počátky gramatického myšlení (Platón, Aristoteles, sofisté), pozice jazykovědného myšlení v systému
vzdělávání, textově kritický a logizující proud (alexandrijská a stoická škola), adaptace řeckého
gramatického myšlení v latinském prostředí, Varro, Quintillianus, formování gramatického kurikula
Donatus a Priscianus jako vrchol antické gramatiky
2. Od gramotnosti ke gramatice
kontext raného středověku, ostrovní gramatiky a regule, proměna školské gramatiky v teoretickou
disciplínu, filozofující a logizující linie v jazykovědném myšlení,
3. Pravopis i slovníky: renesanční rozkvět
proměny vztahu renesančního gramatického myšlení ke středověku, textová a rétorická orientace,
revival antiky, ortografické reformy a gramatiky národních jazyků, lingvistická expanze
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
4. Sen o dokonalém jazyku: gramatiky mysli a světa
univerzální a filozofické gramatiky (Port-Royal, Towards a Real Character), problém nedokonalosti
jazyka, téma jazykové diverzity a původu jazyka
5. Lingvistika jako věda o původu a vývoji: počátky moderní jazykovědy
zrod historicko-srovnávací lingvistiky, základní charakterizační pojmy, úkoly a úběžníky zkoumání v
první polovině 19. století (empirismus, datová orientace, organicismus, historismus), základní témata
(klasifikace, evoluce, typologie, rekonstrukce, srovnávání, jazyková změny)
6. Jeden proud? Mladogramatická hereze
problém jazykového zákona a historicismu, otázka hranic, analogie, psychologická a teoretická linie
mladogramatismu
7. Strukturalismy vstupují na scénu: systém a struktury
vývoj de Saussurova myšlení a vymezení nové lingvistiky, struktura Kursu obecné lingvistiky jako reflex
hlavních dobových témat
8. Pražský strukturalismus: na pomezí epoch
základní témata a pojmy pražské školy (fonologie, opozice, jazyková kultura, teleologie, funkce) ve
vztahu k českému lingvistickému kontextu
9. Věda o jazyce jako Věda: generativismus mění kurz
základní pojmy a východiska transformační a generativní gramatiky, představení vybraných interních
faktorů vzniku a rozvoje
10. Od komunikace k textu: rozšíření záběru
komunikačně-pragmatický obrat v jazykovědě: jeho základní podoby (teorie mluvních aktů, teorie
textu, sociolingvistika a teorie diskurzu) a témata
11. Corpus delicti korpus: co je nového
počátky korpusové lingvistiky v kontextu americké lingvistické situace poloviny 20. století, bostonský
korpus, motivy rozvoje a současný stav korpusové lingvistiky
12. Kognice i konstrukce: na prahu 21. století
východiska kognitivní lingvistiky (Lakoff, Langacker) a jejich rozvinutí v konstrukčních gramatikách
(Croft): pojem symbolické funkce jazyka, kategorizace, konstrukce proti opozici gramatika vs. slovník
Literatura:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: A short history of linguistics (ROBINS, R. H.)
Základní: Encyclopedia of Language and Linguistics (BROWN, K. (ed.))
Základní: PLESKALOVÁ et al. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha, 2007.
Základní: ČERNÝ, J. Malé dějiny lingvistiky. Praha, 2005.
Základní: HELBIG, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha, 1991.
Alespoň základní čtenářská znalost angličtiny.
Studenti se orientují v základním vývoji jazykovědného myšlení a elementární metodologii jeho
výzkumu: znají určující teorie, osobnosti, pojmy a díla. Dokážou přiměřeně epistemologicky
kontextualizovat jazykovědné poznatky. Ovládají práci s historickým textem – základy kritického čtení
textu. V kombinaci s předmětem Dějiny české lingvistiky jsou schopni usouvztažňovat vývoj ve světové
lingvistice s domácími jazykovědnými badatelskými procesy.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Známkou
Písemná zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základy gramatických popisů (strukturní, generativní, procesuální, kognitivní
atd. gramatiky)
Každá jazykovědná praxe stojí na základech konkrétní teorie, pojmech, metodách. V tomto semináři
budete číst některá ze základních děl teoretické lingvistiky dvacátého století, např.: Prolegomena k
teorii jazyka Louise Hjelmsleva, Kurz obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussura, Teze Pražského
lingvistického kroužku, Syntaktické struktury Noama Chomskeho, Jak udělat něco slovy Johna L.
Austina a Ženy, oheň a nebezpečné věci George Lakoffa, Konstrukci gramatiky ze sémantické báze Jana
Kořenského. Všechna tato díla budete interpretovat, projdete v diskusi krok po kroku jejich
argumentační postupy, detailně popíšete příčiny jejich rozhodnutí se pro určitý způsob poznávání
jazyka. Srovnáte jejich zacházení s pojmy, jako jsou jazyk, text, funkce, gramatika, model či systém,
zjistíte, v čem si odporují, v čem jsou jejich přístupy korektnější než jiné, jaké předpoklady si s nimi
musíte neodmyslitelně dál nést. Každá z nahlížených lingvistických metod bude výhodná pro poznávání
některého aspektu jazyka, nebude schopna vidět jiné, zvolí si pro to nástroje, například jádrovou větu
a transformaci, pojem funkce a hodnoty, jazykové roviny a jednotky nebo strukturu lidského jednání.
V metodách lingvistiky poznáte, k čemu se při přihlášení se ke konkrétní lingvistické tradici zavazujete,
čeho s ní budete schopni dosáhnout a jak.
Obsah:
(1)-(3) Ferdinand de Saussure, Kurs obecné lingvistiky a východiska strukturní lingvistiky
(4)-(6) Prolegomena k teorii jazyka Louise Hjelmsleva, hyperbola strukturní metody
(7)-(9) Syntaktické struktury Noama Chomského, generativní a transformační lingvistika
(10) Jak udělat něco slovy Johna Langshawa Austina, mluvní akty v jazykovém systému
(11) Metafory, kterými žijeme George Lakoffa a Marka Johnsona, vtělenost gramatiky a kognitivní
aspekty jejího designu
(12)-(13) Konstrukce gramatiky ze sémantické báze Jana Kořenského, bezpečný přístup k tvorbě
gramatiky
Literatura:
Doporučená: AUSTIN, J. L., & PECHAR, J. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 8070071338.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: SAUSSURE, F., ČERMÁK, F., & DE MAURO, T. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia,
2007. ISBN 9788020015686.
Doporučená: LAKOFF, G., JOHNSON, M., TRÁVNÍČEK, J., & ČEJKA, M. Metafory, kterými žijeme. Brno:
Host, 2002. ISBN 8072940716.
Doporučená: HJELMSLEV, L., & ČERMÁK, F. O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972.
Doporučená: CHOMSKY, N., BENEŠOVÁ, E., DANEŠ, F., & HLAVSA, Z. Syntaktické struktury: logický
základ teorie jazyka, o pojmu "gramatické pravidlo". Praha: Academia, nakladatelství Československé
akademie věd, 1966.
Detailní obeznámenost se základními lingvistickými teorie dvacátého století, jejich terminologií a
argumentací
Vyučovací metody:
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základy lingvistické práce
Cílem semináře je seznámit posluchače se základy vědecké, resp. lingvistické práce. V teoretickém
úvodu se věnuje problematice vědeckého zkoumání, podstatě vědy a vědeckým metodám. V praktické
části představuje nutné elementární procedury vědecké práce (vyhledávání a třídění informací) a
náležitosti vědeckých výstupů (charakteristika vědeckého textu, základním pravidlům psaní vědeckého
textu, formálním náležitostem). V průběhu semináře jsou studenti také seznámeni s různými typy
softwarových nástrojů, které jsou vhodné pro různé fáze a typy vědecké práce.
(2) Pravidelná příprava/plnění zadaných úkolů
(3) Esej
Obsah:
(1) Vědecká práce a lingvistická specifika
(2) Vědecká metodologie
(3) Zdroje a vyhledávání informací
(4) Třídění informací
(5) Základní náležitosti prezentace lingvistické práce
(6) Žánrová specifika odborného textu
(7) Formální struktura odborného textu
(8) Plagiát a etika vědecké práce
(9) Citace a citační normy
(10) Editace textu (základní typografická pravidla)
(11) Publikační platformy
(12) Komplexní případová analýza konkrétního odborného textu
Literatura:
Základní: ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha, 2005.
Základní: ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Votobia, Olomouc, 1997.
Základní: ČMEJRKOVÁ, S. – DANEŠ, F. a kol. Jak napsat odborný text. Praha, 1999.
Doporučená: ECO, U., & Seidl, I. Jak napsat diplomovou práci. V Olomouci: Votobia, 1997. ISBN 807198-173-7.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi, znalost náležitostí odborného textu,
schopnost vypracovat odborný text (formulování výzkumné otázky, vyhledávání relevantních zdrojů,
členění odborného textu, základní náležitosti argumentace etc.), přehled nástrojů (software, online
služby) pro akademickou práci
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Seminární práce
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základy matematiky pro lingvisty 1
Cílem kursu je připomenout studentům ty pasáže základů matematiky a jejího aparátu, které jsou
potřebné pro exaktní zpracování lingvistických výběrových souborů a následné exaktní vyhodnocení
věrohodnosti takto provedených experimentů. Kurs je určen po studenty filologických i jiných
humanitních oborů. Kurz je navazován kurzem Základy matematiky pro lingvisty 2. Oba by se měly stát
podkladem a teoretickou přípravou pro absolvování dalších kursů (např. Matematické modelování
textu 1 a 2, Menzerath-Altmannův zákon 1 a 2), kde by měly být získané poznatky aplikovány.
3. úspěšné absolvování závěrečného testu
Obsah:
1. Základní matematický aparát
(pojmosloví, číselné obory, teorie množin)
2. Nosné pojmy matematické logiky a teorie množin
(základy logiky – operátory, výroky, hypotézy)
3. Úvod do teorie funkcí – obecné vlastnosti funkcí
(definice, definiční obor, obor hodnot, prostota, monotónnost)
4. Lineární, kvadratická funkce
(popis a vlastnosti, řešení základních souvztažných rovnic)
5. Lineárně lomená, mocninná funkce
6. Exponenciální, logaritmická funkce
7. Inverzní funkce
(definice, vlastnosti, aplikace)
8. Práce s grafy, praktické užití ve statistice a lingvistice
9. Základy kombinatoriky
(variace, permutace, kombinace – s opakováním, bez opakování; ukázky aplikace v lingvistice)
10. Základy pravděpodobnosti - definice
(jev, pokus, výsledek pokusu; ukázky aplikace v lingvistice)
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
11. Základy statistiky pro vyhodnocení průkaznosti experimentů – základní pojmy, grafy (zejména
histogramy)
12. Základy statistiky
(základní a výběrový soubor, aplikace v lingvistice)
13. Základy statistiky
(charakteristiky polohy a variability)
Literatura:
Doporučená: ŠALÁT, T. Malá encyklopédia matematiky. Bratislava: Obzor, 1981.
Doporučená: POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. Praha: Prometheus, 2008. ISBN 978-807196-356-1.
Doporučená: REKTORYS, K. Přehled užité matematiky. Praha: Prometheus, 2000. ISBN 8071961795.
Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 1,
Logika množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnost a řady, diferenciální
a integrální počet funkcí jedné proměnné: příručka pro vysoké školy. Praha: Nakladatelství technické
literatury, 1987.
Doporučená: JIRÁSEK, F. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 3, Okrajové úlohy pro diferenciální
rovnice druhého řádu, soustavy obyčejných diferenciálních dvojic a jejich stabilita, počet
pravděpodobnosti, matematická statistika, nomografie: celostátní vysokoškolská učebnice. Praha:
Nakladatelství technické literatury, 1989.
Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky: Logika
a množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnosti a řady, diferenciální a
integrální počet funkcí jedné proměnné. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982.
Doporučená: ŠKRÁŠEK, J., & TICHÝ, Z. Základy aplikované matematiky. Praha: SNTL - Nakladatelství
technické literatury, 1986.
V úvodu kurzu je zopakován základní, nosný aparát matematiky, jako jsou matematické pojmosloví,
číselné obory, jejich vlastnosti, logika a teorie množin. Detailně je dále připomenuta problematika
funkcí, jejich vlastností a grafů (lineární, kvadratická, lineárně lomená, exponenciální, logaritmická). Z
vlastností základních funkcí jsou odvozovány vlastnosti funkcí k nim inverzních. Vše je demonstrováno
platnými lingvistickými zákony (např. Zipfovým a Menzerath-Altmannovým). Dále jsou zopakovány
základy kombinatoriky a pravděpodobnosti, aby mohly být navázány základy statistiky nutné pro
vyhodnocení validity lingvistických experimentů.
Obsah kursu je doplněn o krátké praktické ukázky aplikace získaných poznatků.
Vyučovací metody:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Demonstrace
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základy matematiky pro lingvisty 2
Cílem kursu je navázat na předmět Základy matematiky pro lingvisty 1 a prohloubit u studentů znalosti
vyšší matematiky a jejího aparátu, které jsou potřebné pro použití exaktních metod při zpracování
textových výběrových souborů a pro případné následné exaktní vyhodnocení věrohodnosti takto
provedených experimentů. Kurs je určen po studenty filologických i jiných humanitních oborů a
předpokládá znalost matematiky minimálně na úrovni kurzu Základy matematiky pro lingvisty 1. Oba
by se měly stát podkladem a teoretickou přípravou pro absolvování dalších kursů (např. Matematické
modelování textu 1 a 2, Menzerath-Altmannův zákon 1 a 2), kde by měly být získané poznatky
aplikovány.
3. úspěšné absolvování závěrečného testu
Obsah:
1. Posloupnosti - definice, výpočty, aplikace
2. Posloupnosti - výpočty, praktické aplikace
3. Řady, časové řady - definice, výpočty, aplikace
4. Úvod do diferenciálního počtu
5. Derivace funkce - definice, pravidla pro výpočty
6. Derivace funkce a její aplikace pro potřeby lingvistického výzkumu
7. Diferenciální rovnice - definice, typy, aplikace
8. Úvod do řešení jednoduchých diferenciálních rovnic
9. Základy statistiky pro vyhodnocení průkaznosti experimentů - formulace hypotézy a reformulace ve
statistické/matematické podobě
10. Základy statistiky - pravděpodobnostní rozdělení
11. Základy statistiky - lineární regrese a koeficient korelace
12. Základy statistiky - klastrová analýza
Literatura:
Doporučená: ŠALÁT, T. Malá encyklopédia matematiky. Bratislava: Obzor, 1981.
Doporučená: POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. Praha: Prometheus, 2008. ISBN 978-807196-356-1.
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: REKTORYS, K. Přehled užité matematiky. Praha: Prometheus, 2000. ISBN 8071961795.
Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 1,
Logika množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnost a řady, diferenciální
a integrální počet funkcí jedné proměnné: příručka pro vysoké školy. Praha: Nakladatelství technické
literatury, 1987.
Doporučená: JIRÁSEK, F. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 3, Okrajové úlohy pro diferenciální
rovnice druhého řádu, soustavy obyčejných diferenciálních dvojic a jejich stabilita, počet
pravděpodobnosti, matematická statistika, nomografie: celostátní vysokoškolská učebnice. Praha:
Nakladatelství technické literatury, 1989.
Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky: Logika
a množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnosti a řady, diferenciální a
integrální počet funkcí jedné proměnné. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982.
Doporučená: ŠKRÁŠEK, J., & TICHÝ, Z. Základy aplikované matematiky. Praha: SNTL - Nakladatelství
technické literatury, 1986.
Znalosti základů matematiky minimálně na úrovni kurzu Základy matematiky pro lingvisty 1
V kurzu se studenti seznámí s vybranými kapitolami vyšší matematiky využitelné pro kvantitativně
lingvistické výzkumy. Krátká, nutná teoretická platforma je doplněna o ukázky výpočtu a praktické
aplikace v lingvistice. V kurzu se studenti mohou setkat s úvodem do teorie posloupností, řad,
diferenciálního počtu a prohloubí si své znalosti užité statistiky.
Vyučovací metody:
Demonstrace
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Život, informace a jazyk: úvod do biologie
Kurz doc. Antona Markoše a dalších členů Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK uvádí do
problematiky teoretické biologie, a to s přesahem k teorii jazyka; je těsně navázán na související kurz
Život, informace a jazyk: úvod do biologie; oba kurzy mají společnou náplň, jsou však realizovatelné
samostatně, posluchač se pak zaměřuje jen na aspekty jednoho z nich. Kurzy jsou základním uvedením
do současného stavu vědy o živém a připravují posluchače pro porozumění problematice biosémiotiky,
gramatického popisu DNA a proteosyntézy apod. Tyto základní vstupy předznamenávají kontakt se
současnou diskusí o sémióze buňky, jejímž je doc. Markoš předním představitelem. Studenti jsou v
seminářích seznamování s tematikou teoretické biologie, a to přístupnou formou a v rozsahu, který je
nutný k rozvíjení analogií jazyka a DNA atd. Posluchači se zorientují ve výkladech vzniku života a jeho
vývoje a srovnají tuto problematiku s otázkami vzniku a vývoje jazyka. Jednotlivé teorie, které mají
biologický základ a specifickým způsobem vysvětlují design organismů, jejich evoluční proměny,
sociální chování atd., jsou komparovány s poznatky o principech vývoje jazyka, jazykové typologii a
univerzáliích jazykového systému. Seminář je při svém interdisciplinárním přesahu diskusně zaměřen
a jeho nejširší metodologický rámec tvoří sémiotika, která popisuje znakový charakter jazyka a také
živého.
Obsah:
(1)-(3) Úvod do biologie a teorie života
(4) Teorie evoluce
(5) Buněčná teorie
(6)-(7) Vznik a evoluce života
(8) Prokaryota – systematika a symbiózy
(9) Symbiogenezea a symbióza v evoluci
(10) Eukaryota – vznik struktury a členění
(11) Evo devo
(12) Evoluce člověka
(13) Evoluce jazyka
Literatura:
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: MARKOŠ, A. – KOUBOVÁ, A. Jazyková metafora živého. Červený Kostelec: Pavel Mervart,
2010. ISBN 978-80-87378-42-7.
Doporučená: MARKOŠ. A. – GRYGAR, F. – HAJNAL, L. – KLEISNER, K. – KRATOCHVÍL, Z. – NEUBAUER, Z.
Life as its own designer: Darwin‘s Origin and Western thought. Heidelberg - London - New York, 2009.
Doporučená: MARKOŠ, A., & MONOD, J. L. Náhoda a nutnost: Jacques Monod v zrcadle naší doby:
sborník statí. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. ISBN 9788086818665.
Doporučená: BARBIERI, M. Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia, 2006. ISBN
8020014039.
Doporučená: MARKOŠ, A. Povstávání živého tvaru. Praha: Vesmír, 1997. ISBN 80-85977-05-2.
Doporučená: MARKOŠ, A. Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán, 2003. ISBN
8086569675.
Doporučená: ALBERTS, B. – BRAY, D. – JOHNSON, A. – LEWIS, J. – RAFF, M. – ROBERTS, K. – WALTER, P.
– BOUZEK, B. – HOZÁK, P. – KOTYK, A. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky.
Ústí nad Labem: Espero, 2001. ISBN 8090290604.
Základní obeznámenost se současnou biologií a vztahem k sémiotickým popisům
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Písemná zkouška

Otázky do diskuse - Katedra obecné lingvistiky

Transkript

Podobné dokumenty

Romantismus 6

Obsah 1. Úvod

Úlohy z výrokové logiky

134 | http://perspectives-ism.eu Vinklárik Milan Doc. PhDr., CSc

Sylaby předmětů - Katedra obecné lingvistiky

Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989

match-making seminar - Fondy EHP | CZ06 – Kulturní dědictví a

Číst celou práci

Kvalitativni analyza textu - Projekty OPVK

nad novým překladem órigena

Základy sémiotiky I - Katedra obecné lingvistiky

Prosinec - Filmexport Home Video

Stáhnout ve formátu PDF - Katedra obecné lingvistiky