ALGINÁT – organické zlato

www.gate2biotech.cz - vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Číslo 4
čtvrtek 12. června 2008
cena: 0 Kč
ALGINÁT – organické zlato
V přírodě se nachází
celá řada materiálů,
které mají obrovský
potenciál komerčního využití. Jedním
z nich je také polysacharid alginát, který se nejčastěji získává z mořských
řas. Ovšem zdá se, že ekonomicky neméně zajímavá je
také produkce alginátu pomocí bakterií.
Alginát je z mnoha pohledů zajímavý materiál. Jedná
se o viskózní gumu, kterou je možno nalézt v hnědých
mořských řasách. Nachází uplatnění v celé řadě oblastí. Pravděpodobně nejčastěji se s ním můžeme setkat
ve farmaceutickém průmyslu, kde je součástí komerčních výrobků jako jsou Gaviscon, Bisodol nebo Silone
(přípravky pro léčbu různých neduhů jako je pálení
žáhy nebo zrychlený tlukot srdce). Dále nachází uplatnění v kosmetice, zubním lékařství, protetice ale také
textilním průmyslu. V neposlední řadě se alginát používá v potravinářském průmyslu, který využívá schopnosti alginátu tvořit rosol. Zajímavou kuriozitou je například využití alginátu k výrobě „ovocného kaviáru“,
se kterým přišel barcelonský šéfkuchař Ferran Adria.
Alginát je po chemické stránce polysacharid tvořený
dvěma složkami – manurátem (dále si jej označovat
jako M) a guluronátem (dále jen G). Obě složky jsou
do struktury alginátu zabudovány ve formě bloků, takže v molekule alginátu můžeme střídavě nalézt různě
velké oblasti tvořené buď molekulami M a nebo G.
Tato zdánlivá maličkost je pro vlastnosti, tedy použití a
cenu materiálu velice důležitá.
Jak již bylo řečeno, drtivá většina alginátu se vyrábí z mořských řas. Takto získaný alginát je relativně levný, ceny se pohybují
v rozmezí 5 až 20 dolarů za kilogram a proto je možno použít jej i například v potravinářském průmyslu.
Farmaceutický průmysl je však na čistotu a kvalitumateriálu výrazně citlivější, a proto se ceny speciálního alginátu pro farmacii mohou vyškrábat až
k neuvěřitelným 40 000 dolarů za jeden kilogram.
Astronomicky vysoká cena materiálu je způsobena
problémy, které sebou nese výroba alginátu z mořských řas. Farmaceutický průmysl vyžaduje materiál o přesně definovaném složení – chce konkrétní
velikost molekul a určitou konkrétní velikost G – M
bloků ve struktuře. To však výroba z mořských řas
zajistit nemůže, mořské řasy si produkují alginát velice nejednotné struktury a je prakticky nemožné
v masovém měřítku vlastnosti materiálu z řas nějak
regulovat. A právě zde se objevuje prostor pro bakteri-
ální produkci alginátu, která by měla umožnit vyrobit
materiál o přesně definovaném složení a to výrazně
levněji než to dokáží mořské řasy.
hmotnost se přímo odráží do vlastností materiálu
(jako je například viskozita roztoků), s čímž je při
praktických aplikacích třeba počítat.
Ve světě bakterií můžeme najít dva bakteriální druhy,
Ovocný kaviar
které jsou schopny alginát produkovat. Jsou to bakterie
nesoucí názvy Pseudomonas a Azotobacter. Bakterie
Pseudomonas aureginosa, je však patogenní a proto
se k průmyslové výrobě nehodí. Naopak Azotobacter
vinelandii je neškodná půdní bakterie, která má celou
řadu zajímavých vlastností. Spíše z vědeckého hlediska je zajímavá její schopnost vázat vzdušný dusík,
ale i v prakticky orientovanému biotechnologickému
průmyslu nabízí několik uplatnění. Kromě již zmíněné
schopnosti produkce alginátu je bakterie Azotobacter
vinelandii průmyslově využívána k produkci bioplastů - polyhydroxyalkanoátů. Takováto schopnost produkce dvou tak rozdílných materiálů jako je alginát
a bioplast, je dosti neobvyklá. Nabízí se tedy spřažení obou syntéz, ve které by bakterie zároveň
produkovala bioplasty i alginát. To by bylo velice
zajímavé a efektivní také z ekonomického hlediska. Podle posledních výzkumů je však tato zajímavá myšlenka v současné době nerealizovatelná. Obě metabolické dráhy vedoucí k alginátu
a polyhydroxybutyrátu jsou navzájem regulovány tak,
že bakterie významně produkuje pouze jeden z materiálů. Kdo však ví, třeba se časem podaří tuto regulaci
obejít a výrobě „dva produkty v jednom procesu“
se tím podaří otevřít dveře.
V současné době je již produkce alginátu s využitím
bakterie Azotobacter vinelandii dobře prostudována.
Bakteriální alginát se od alginátu vyráběného z mořských řas poněkud liší. Především jsou jeho stavební
částice bakteriálního materiálu acetylovány a molekuly jsou také větší. Zatímco velikost molekul alginátu vyrobeného z řas se pohybuje v rozmezí 48 až 186
kDa, u bakterií jsou to spíše tisíce kDa, u speciálně
připraveného mutantu kmene Azotobacter vinelandii
byla dosažena produkce alginátu s velikostí molekul
až 4 000 kDa. Jak acetylace tak větší molekulová
Alginát se nejčastěji vyrábí z hnědých mořských řas
Každopádně je produkce alginátu s využitím bakteriálních kmenů velice perspektivní odvětví biotechnologického průmyslu. Bakteriální výroba nemůže svou
kapacitou ani cenou produktu konkurovat výrobě alginátu pro masové účely z mořských řas. Bakteriální
produkce však má své výhody především při výrobě
produktů pro speciální aplikace například ve farmaceutickém průmyslu. Bakterie umožňují vyrobit
alginát o přesně definovaném složení a vlastnostech
a tedy i vysoké ceně výrazně efektivněji než mořské
řasy. Rozhodně se jedná o atraktivní produkt. Navíc
se díky bakteriím mohou do obchodu s alginátem
mohou zapojit i země, které nemají přístup k moři,
což i případ České republiky. Chopí se některá česká
firma šance?
pokračování na www.gate2biotech.cz
Autor: Stanislav Obruča
Zdroj: www.inovace.cz
A2
Číslo 4, čtvrtek 12. června 2008
Průmyslové biotechnologie mohou výrazně přispět k budoucímu
ekonomickému růstu české ekonomiky
Ve dnech 15. a 16. května 2008 se v Brně sešli
u kulatého stolu experti na průmyslové biotechnologie z ministerstev, grantových agentur, firem
a akademických pracovišť Evropské unie a České
republiky. Hlavním tématem pracovního setkání bylo
projednání možnosti růstu a posílení pozice České
republiky jako důležitého hráče na poli průmyslových
biotechnologií, zhodnocení současného stavu i jejich
dalšího využití a příprava dokumentu jako základního materiálu pro účely podpory biotechnologického
výzkumu, vývoje a průmyslu České republiky.
Průmyslové biotechnologie patří mezi vzrůstající
odvětví se značným potenciálem zaměstnanosti.
Průmyslová výroba je při použití biotechnologických postupů šetrná k přírodnímu prostředí. Mo-
hou tak výrazně pomoci k naplňování Kjótského
protokolu o snižování emisí oxidu uhličitého
i konkurenceschopnosti v tržní ekonomice. Setkání
potvrdilo, že Česká republika disponuje odbornými
kapacitami jak z ekonomické, tak vědecké sféry,
a může výrazně přispět k rozvoji těchto technologií
v rámci EU.
Jednání se konalo na žádost Evropské komise s osobní účastí jejích zástupců, Evropské asociace biotechnologických firem EuropaBio a Národní technologické platformy pro udržitelnou chemii SusChem. Mezi
účastníky patřily tak významné osobnosti jako generální ředitel EuropaBio Dr. Johan Vanhemelrijck, projektová koordinátorka EuropaBio Camille Burel či
Bioplasty! Ano či ne?
Ano – přirozená rozložitelnost. Ne – vysoká cena.
Ale i přes toto „mínus“ se pomalu prosazují do
běžného života a čím dál častěji se s nimi můžeme
(především na západ od našich hranic) setkat na
zástupkyně Evropské komise Dr. Monika Sormann.
Českou republiku reprezentovali lidé z výzkumných
ústavů univerzit a Akademie věd, ministerstev, biotechnologických firem a podpůrných organizací.
„Setkání přispělo k lepší informovanosti Evropské
komise o situaci využití průmyslových biotechnologií v České republice a zmapování možností další
podpory rozvoje uzpůsobené českým specifikům
a podmínkám. Výsledný materiál z dvoudenního jednání bude podstoupen ministerstvům a autoritám v České republice i Bruselu,“ konstatoval Michal Kostka,
zástupce ředitele Jihomoravského inovačního centra.
Zdroj: www.gate2biotech.cz
pultech obchodů. Bioplasty jsou materiály, které se
pomalu ale jistě prosazují do každodenního života.
Atraktivní jsou zejména pro ekologicky smýšlející
spotřebitele a to díky své přirozené rozložitelnosti .
Nepředstavují prakticky žádnou zátěž pro životní
prostředí. Na druhou stranu v neprospěch bioplastů
hovoří jejich relativně vysoká cena.
z materiálu Mater-Bi vyráběného firmou Novamont.
kazníků. Laminovaná struktura, kterou jsme použili,
byla aplikována vůbec poprvé a je nyní plně certifikovaná. To jen dokládá kvalitu celulózových materiálů NatureFlex™,“ říká Andy Sweetman zástupce
firmy Innovia. „Vyvinutý obal je naprosto ideální
pro balení potravin. Má skvělé propustné i bariérové vlastnosti, které zajistí našemu zboží maximální
ochranu ale také čerstvost a údržnost“ řekl za firmu
Jordans tiskový mluvčí Rachel Kerr.
Cereálie v bioplastu
Dalším významným výrobcem, který se rozhodl
„odívat“ své výrobky do obalů z bioplastů, je přední
britský výrobce cereálií - firma Jordans. Následuje
tím třeba britské pekařské závody The Village Bakery budou, které své výrobky již nabízejí v kompostovatelných obalech z bioplastu.
Nový obal, vyvinutý speciálně pro firmu Jordans, využívá dvou kompostovatelných fólií od dvou různých
výrobců. První vrstvu tvoří materiál NatureFlex™
NE30 firmy Innovia, druhou vrstvu pak tvoří fólie
Vývojem unikátního obalu se zabývala třetí firma Alcan Packaging. Vývoj trval tři roky a výsledkem
je plně rozložitelný obal s výbornými mechanickými
vlastnostmi. Obal obdržel certifikát Dincertco DIN
EN 13432 – evropský standard pro kompostovatelné a biodegradabilní obaly. Materiál se přirozeně
rozloží během 6 – 12 týdnů. „Vývoj tohoto obalu je
výsledkem blízké spolupráce firmy Innovia a dalších
firem. Jejím cílem bylo naplnění potřeb našich zá-
Na trh nastupují také rozložitelné plastové lahve
Earthpure Organics™ LLC, sesterská společnost firmy Nextgen
Vending™ LLC, představila novou řadu rozložitelných lahví EcoWater™. Lahve jsou vyráběny z polymeru mléčné kyseliny (PLA),
která se připravuje například z kukuřice. Proto je původ lahví
Eco-Water™ odvozen od plně obnovitelných zdrojů. Materiál obdržel EPA/ BEF (Bonneville Environmental Foundation) certifikát
Green-e® Climate - lahve tedy byly shledány plně biodegradova-
telnými, recyklovatelnými a jejich výroba byla označena za CO2
neutrální. „Jsme extrémně hrdí na to, že jsme prvním výrobcem
který v USA nabízí sociálně zodpovědný produkt pro balení nápojů,“ říká Paul Frantellizzi z Earthpure Organics.
„Lahve vyráběné z kukuřičného PLA jsou prvním krokem, který
by měl vést k řešení problému vršení plastového odpadu na našich
skládkách.“
Plast z cukrové řepy
Cukrová řepa se používá především k výrobě cukru (i když ne
tak jak naznačuje obrázek)BASF rozšíří výrobu bioplastů
Na trh v brzké době pravděpodobně vstoupí další materiál, který vyvinula firma BIO-ON. Ta byla založena v roce 2007 v Boloni a specializuje se na výrobu
materiálů ze 100% obnovitelných zdrojů. Výsledkem
by měly být především potravinové obaly z bioplastu.
BIO-ON se však také angažuje v oblasti designu obalů
v oboru průmyslového balení. V nedávné době získala
tato firma prestižní belgický certifikát Vinçotte pro svůj
materiál MINERV® PHA. Materiál je výsledkem projektu, který začal v roce 2007 a jeho cílem bylo vyrobit
bioplast přímo z cukrové řepy, která je v současné době
nejčastěji využívána k výrobě cukru. Certifikát Vinçotte
potvrzuje dokonalou biodegradabilitu materiálu a po-
souvá materiál na jedno z předních míst mezi existujícími bioplasty.
Materiál MINERV® PHA je vhodný pro celou řadu použití. Je možné z něj vyrobit pevné ale také flexibilní
plasty, které mají potenciál nahradit plasty vyráběné
z ropy jako jsou PET, polypropylen (PP) nebo PVC.
Je možné jej použít k výrobě lahví, potravinových obalů, komponent do aut, bytového vybavení, vláken, obalových fólií, ale také některých součástek používaných
v elektronice. Aby toho nebylo málo MINERV® PHA
vykazuje jedinečné termální vlastnosti – je možné jej
použít v obrovském teplotním rozmezí a to -10°C až
+180°C.
A3
Číslo 4, čtvrtek 12. června 2008
BASF rozšíří výrobu bioplastů
Také německý gigant BASF, který je již v současné době světová jednička v produkci bioplastů,
se v příštích letech zaměří na posílení výroby bioplastů. V první řadě plánuje výrazně posílit výrobu
materiálu Ecoflex®. Jedná se o materiál, který je sice
vyráběn z ropy, ale splňuje podmínky normy Din-
certco DIN EN 13432, jedná se tedy o plně rozložitelný polymer.
časných 14 000 na 60 000 tun ročně. Cíle by mělo
být dosaženo ve třetím čtvrtletí roku 2010….
Mechanické vlastnosti polymeru jsou podobné klasickému polyethylenu. BASF zveřejnil své plány dle
kterých by se měla výrobní kapacita zvýšit ze sou-
více na www.gate2biotech.cz
Autor: Stanislav Obruča
Zdroj: www.inovace.cz
Končí obavy z přenosu transgenů?
Přenos transgenů pylem je stálým předmětem hodnocení rizika při uvádění transgenních plodin do
přírody. U plodin, které se u nás s jinými rostlinami nekříží – jako kukuřice – má význam pouze pro
komerční výhodu ekologických zemědělců. U brambor ani to ne. Jiná situace je u brukvovitých a trav
(obilniny), kde se mohou v našich podmínkách vy-
skytovat křížitelné rostliny řazené mezi plevele. Pak
by přenos genu např. pro necitlivost k herbicidům
byl velmi nepříjemný. V rostlinné buňce není pouze DNA v jádře. Také chloroplasty mají svoji DNA,
svůj genom. Proto je možné transgeny přenášet nejen do jaderného, ale i do chloroplastového genomu.
Tato technika odstraňuje možnost přenosu transgenů
pylem. Chloroplasty se množí jen po mateřské linii – tedy prostřednictvím vajíčka, takže jejich genom se do pylu nedostane. Navíc má transformace
chloroplastů další výhodu: v buňce je obvykle jen
jeden jaderný genom, ale chloroplastů a tudíž i chloroplastových genomů je v buňce víc. Proto produktů
transgenů zařazených do chloroplastových genomů
se v buňce vytvoří také větší množství. Tato výhoda
současně nese technické obtíže. Zařazení konstruktu
obsahujícího transgen do jediného jádra je mnohem
snazší, než zařazení do většího počtu chloroplastů.
Proto je dvojnásobným úspěchem tchajwanských
vědců, že se jim podařilo přenést Bt gen – tj. gen
kódující peptid toxický pro housenky motýlů, - do
chloroplastů zelí. Jednak tím rostliny získaly zvýšenou odolnost proti housenkám bělásků, které jsou
pro zelí a kapustu významnými škůdci. Současně
ukázali bezpečnou metodu genetické modifikace
brukvovitých rostlin, které jsou z výše uvedených
důvodů rizikové při přenosu genů na potenciální
plevely, a proto se se zaváděním jejich transgenních
odrůd váhá.
Autor: Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.
Umělé součástky v lidském těle mají již svoji tvarovou paměť
Lidské tělo a všechny jeho tkáně a tekutiny představují pro implantované materiály nepříznivé prostředí. Vědci z Georgia Institute of Technology vyvíjí
materiály, které jsou schopny tak náročné podmínky
překonat beze ztráty funkčnosti, stability a biokompatibility. Tyto materiály (tzv. „polymery s tvarovou
pamětí“) se mohou dočasně smrštit nebo naopak
zvětšit a po působení světla, tepla nebo chemických
látek nakonec dosáhnout požadovaného permanentního tvaru.
být stlačena a, podobně jako doposud používané
stenty, vpravena do blokované tepny. Působením
tepla lidského těla se pak opět roztáhne a ucpanou
tepnu uvolní.
Gall a jeho kolegové také zkoumají, jak tyto poly-
Profesora Galla ovšem kromě výzkumu polymerů
vhodných pro různé biomedicínské aplikace zajímá
také jejich průmyslová výroba. Se svým týmem se
snaží přijít na to, jak tyto polymery vyrábět s nízkými náklady. Zkouší různé materiály a postupy
výroby, které by mohly být využity pro komerční
produkci kvalitních polymerů a jejich cenově dostupné využití v medicíně…. Pokračování na www.
gate2biotech.cz
Podle profesora Galla z Georgia Tech jsou tyto polymery vhodnými kandidáty pro biomedicínské aplikace. Mnohem lépe než kov totiž napodobují svými
vlastnostmi měkké tkáně lidského těla a mohou být
navrženy i tak, aby se postupně v těle rozložily.
Výzkumný tým profesora Galla už vyvinul výztuhu
(stent) z polymeru s tvarovou pamětí, která může
problémech s páteří. Vědci vyvíjí pružné polymery
s tvarovou pamětí, které jsou podobně těžké jako
skutečné lidské obratle. Jak říká profesor Gall: „
Vlastně se pokoušíme vyvinout odolnější syntetický
polymer, využitelný pro umělé obratle, který bude
mít delší životnost a bude se snadněji implantovat.
mery využít jako specificky umístěné neuronové
sondy v mozku nebo možnost jejich aplikace při
Autor: Mirka Horáková
Zdroj: www.inovace.cz
Čeští vědci objevili bílkovinný komplex, který řídí buněčnou polaritu u rostlin
prokázali v rostlinách přítomnost bílkovinného
komplexu zvaného exocyst. Exocyst je klíčový pro
řízení a směrování (polaritu) růstu buněk, ovšem zatím byl popsán pouze u živočichů a kvasinek. Jeho
objev u rostlin otevírá nové možnosti zkoumání procesů, kterými se rostlinné buňky orientují v prostoru
a získávají tvar.
Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR
(ÚEB) spolu s americkými a německými kolegy
Výsledky byly zveřejněny v nejnovějším čísle Plant
Cell, nejprestižnějším časopisu v oboru rostlinné biologie. Výzkum prováděl tým Laboratoře buněčné
biologie ÚEB a Katedry fyziologie rostlin Přírodo-
vědecké fakulty Univerzity Karlovy, vedený Viktorem Žárským ( M. Hála, L. Synek, E. Drdová, T.
Pečenková, M. Fendrych), ve spolupráci s biology
z Oregon State University v USA a z univerzity v
německém Tübingenu.
Buňka je komplikovaný systém, složený z mnoha
specializovaných struktur. Různé součásti se v ní
často na jednom místě vytvářejí a na jiném jsou dále
zužitkovány. Je tedy nezbytné, aby se spolehlivě dostaly na místo určení. Proto putují buňkou v podobě
váčků ohraničených membránou.
A4
Číslo 4, čtvrtek 12. června 2008
O jejich cíli rozhoduje řada regulačních bílkovin,
mezi nimi také komplex exocyst, složený z osmi
různých bílkovinných podjednotek. Aby buňka
mohla růst, musí některé látky transportovat na svůj
povrch.
láčky, kdy se buňka výrazně prodlužuje pouze v
jednom směru a vytváří tenké vlákno. Na rozdíl od
živočichů a kvasinek však nebyla molekulární podstata řízení tohoto polarizovaného růstu rostlinných
buněk dosud prozkoumána.
Váčky s příslušným „nákladem“ jsou dopravovány
k cytoplazmatické membráně obalující celou buňku.
S ní pak splývají, čímž se uvolňují stavební kameny
buněčné stěny, produkty metabolizmu a podobně.
Exocyst označuje oblasti, kde se má obsah váčků
„vyložit“, a usnadňuje jejich splývání. Buňka proto
přednostně roste v těchto místech – vznikne buněčný výběžek či vychlípenina.
V rostlinách byly nicméně nalezeny geny pro bílkoviny exocystu. Autoři článku v Plant Cell se vydali po této stopě. Nejdříve zkoumali rostliny huseníčku, které měly poškozené geny pro jednotlivé
podjednotky. Zjistili u nich výrazné změny: trpasličí
vzrůst, špatně rostoucí kořenové vlásky a pylové
láčky. Výsledky ukázaly důležitost všech podjednotek pro vývoj rostlinných buněk.
Vědci poté připravili protilátky rozpoznávající jednotlivé bílkoviny. Díky nim prokázali biochemickými metodami, že podjednotky se skutečně spojují
Tento způsob růstu je u rostlin velmi častý. Extrémním příkladem jsou kořenové vlásky nebo pylové
do jednoho komplexu, stejně jako v kvasinkových
a živočišných buňkách. Pomocí protilátek také zvi-
ditelnili exocyst ve špičkách pylových láček, tedy v
místech jeho očekávaného působení…
Zdroj: tisková zpráva MedVěd
NABÍDKA ZAMĚSTNÁNÍ
Business Unit Manager, divize „Food“ vybraný kandidát bude zodpovědný za:
• Vedení příslušného obchodního týmu v ČR (oblast
potravinářství)
• Kontakt s klíčovými zákazníky i dodavateli
• Efektivní podporu obchodních procesů
• Cenovou politiku
• Identifikaci a jednání s potenciální dodavateli, rozšíření portfolia
• Optimalizaci zásob v centrálních skladech, strategie prodeje, odhady
• Reporting
Požadujeme:
• VŠ chemického směru
• Předchozí praxi v oboru potravinářská chemie
• AJ na dobré úrovni
• Obchodní zkušenosti
• Výborné komunikační a vyjednávací dovednosti
• ŘP sk. B
Společnost nabízí zázemí nadnárodní společnosti s
celosvětovou působností a významným postavením
na trhu, motivující finanční ohodnocení a pracovní
podmínky.
Kontakt: [email protected]
Více nabídek zaměstnání na www.gate2biotech.cz
CHYSTANÉ BIOTECHNOLOGICKÉ AKCE
seminář „Centrum ICAVI - propojení vědecko-výzkumné činnosti s privátním sektorem“
Seminář se uskuteční ve čtvrtek 26.06.2008 od 8:00
hod do 15 hod v konferenčním centru ICAVI, které
se nachází v přízemí (přízemí vlevo, sál č.10) budovy AV ČR na Národní třídě č. 3 v Praze 1.
Cílem semináře je představení služeb, které SSČ AV
ČR, v. v. i. v oblasti komercializace a spolupráce
s privátním sektorem odborným pracovištím nabízí, představení vybraných pracovišť, které mají již
spolupráci s firmami navázánu, názorné seznámení
s možnostmi, které konferenční místnost vybavená
špičkovou technikou nabízí, a prodiskutování mož-
ností další spolupráce mezi ústavy AV ČR a privátním sektorem.
Více o programu na www.gate2biotech.cz
Informační seminář v prioritě zemědělství, potraviny a biotechnologie (BIO)
Technologické centrum AV ČR si Vás dovoluje pozvat na Informační den 7.
RP k aktuálně připravované výzvě v prioritě Zemědělství, potraviny a biotechnologie.
Informační den se uskuteční 17. června 2008 od 10 hod. v budově Technologického centra AV ČR v Praze 6-Suchdole, Rovojová 135.
Více informací na http://www.tc.cz/
či www.gate2biotech.cz
REDAKCE
Vydavatel: Jihomoravské inovační centrum, z.s.p.o., U Vodárny 2, 616 00 Brno, Telefon: +420 541 143 000, e-mail: [email protected], www.jic.cz
Redakce: Ing. Soňa Vybíralová, Mgr. Jana Vavříková, Bc. Šárka Robešová, [email protected]
Inzerce: Ing. Soňa Vybíralová, [email protected], +420 724 841 706
Tisk a distribuce: Kangaroo Communications s.r.o., [email protected]
Evidenční číslo registrace Ministerstva kultury: MK ČR E 18116
Podmínky spolupráce:
Starší vydání novin BIOTecho naleznete na www.gate2biotech.cz. Veškerá autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití kterékoli části zpravodaje, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno.