na web PK 1č 2015.cdr

150 Kč
Odborný časopis vydává Česká společnost pro jakost,
spolupracuje Slovenská spoločnosť pre kvalitu.
1/2015
HLAVNÍ TÉMA:
Revize klíčových norem
systémů managementu
•
•
•
•
ISO 9001: nová role manažera kvality
Stav revizí ISO 14001 a ISO 14004
Management rizik a ISO 31000
Integrovaný systém managementu
NÁRODNÍ CENA KVALITY ČR
15 l e t N á r o d n í p o l i t i k y p o d p o r y k v a l i t y
„Prestižníoceněnína
Vašícestě k excelenci“
Programy Národní ceny
kvality České republiky
jsou určeny pro organizace
podnikatelského
a veřejného sektoru:
Program START
Jednoduché, základní sebehodnocení dle dotazníku, určené organizacím, které
začínají a nemají dostatečné zkušenosti se sebehodnocením.
Program START PLUS
Program START PLUS je určen pro organizace, kteří chtějí získat komplexní popis
v jakém stavu se organizace nachází a hodnocení tohoto stavu.
Program EXCELENCE
Program EXCELENCE vychází z plné verze Modelu excelence EFQM, který je
osvědčeným nástrojem dlouhodobě využívanými úspěšnými organizacemi v EU.
Program START EUROPE
Program START EUROPE stojí mimo „bodovací“ programy a je určen pro ty, kteří
si chtějí osvojit principy sebehodnocení včetně realizace projektů zlepšování.
Program CAF
Program CAF (Common Assessmesment Framework) je nástroj TQM inspirovaný
Modelem excelence EFQM a je určen pro organizace veřejného sektoru.
Informace: Sdružení pro oceňování kvality
Klára Fousková, Smetanovo nábřeží 195, 116 68 Praha 1
telefon: +420 724 780 254, e-mail: [email protected]
www.sokcr.cz
Úvodní slovo
Vážené čtenářky a čtenáři,
rok 2015 je ve znamení revizí klíčových norem systémů managementu. Revizí prochází ISO 9000, 9001, 9004,
14001, 14004 a řada dalších norem. V rámci těchto revizí dochází ke sjednocení jejich formální struktury
a jejich integrování by mělo být daleko jednodušší, než tomu bylo doposud. Rozhodli jsme se věnovat první
letošní číslo Perspektiv kvality několika stěžejním normám a doufám, že si každý z vás nějaký článek z této
nabídky vybere. Snad jen ještě připojím informaci, že k normě ISO 9001 plánujeme vydat v letošním roce
komentované vydání. Změnám v uvedených normách jsou přizpůsobeny i naše kurzy, školení apod. Máte-li
zájem dozvědět se více, podívejte se na náš web www.csq.cz.
Krásné jaro!
Veronika Soukupová, šéfredaktorka
Vážené čtenářky a vážení čtenáři,
první čtvrtletí tohoto roku je pro ČSJ významné tím, že před 25 lety vznikla a prakticky od té chvíle Vás
doprovází „Na cestě za kvalitou“: je stále více vyhledávaným a respektovaným partnerem v oblasti spolkové,
vzdělávací, publikační, certifikační a motivační činnosti na poli kvality personální, produktů a procesů i služeb,
v podnikatelské sféře i veřejné správě, ale i v oblastech etiky, životního prostředí, bezpečnosti práce
a společenské odpovědnosti, což se dotýká celé naší společnosti. Výsledky a úspěchy, kterých jsme dosáhli, nás
řadí mezi renomované subjekty i v mezinárodním měřítku.
Takovéto hodnocení není ani náhodné, ani zásluhou pouze malé hrstky aktivních osob, ale přináší ho soustavná
činnost množství nadšenců. A mohu Vás ujistit, že naší snahou v průběhu roku bude na všechny významné
akce uplynulých dvaceti pěti let odpovídajícím způsobem vzpomenout. Vždyť bez předchozích dobře
fungujících odborných subjektů v oblasti kvality, zakládajících členů, pracovníků výkonného aparátu, volených
orgánů, poboček, odborných a pracovních skupin, týmů lektorů, auditorů, řešitelů a všech aktivních členů
i nečlenů a spřízněných duší ČSJ by úspěchu nebylo možné dosáhnout. Za to Vám všem patří velké
poděkování. Zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na ty, kteří již nejsou mezi námi, ale významně se o vše
pozitivní zasloužili.
Činnost naší Společnosti není myslitelná bez podpory státních a veřejných orgánů v čele s Radou kvality České
republiky, všech partnerů, spolupracujících organizací a osob. I jim všem patří upřímné poděkování.
Pevně věřím, že celý plánovaný soubor akcí přispěje k důstojným oslavám našeho jubilea. Dovolte mi zde
i neformální výzvu všem pobočkám, odborným skupinám a ostatním subjektům, kterým záleží na tom, aby se
ČSJ i nadále úspěšně ubírala nastoupeným směrem a naplňovala tak Národní politiku kvality ČR. Pojďme
všichni oslavit toto výročí dárkem ve formě uspořádání zajímavé akce, aktivity, stanovením a splněním
nějakého cíle nebo úkolu.
Myslím, že i úspěšné akce naplánované a realizované přímo k této příležitosti nebo ty již tradiční mohou
k oslavě přispět. Vy, kdo jste se zúčastnili divadelního představení pořádaného pro naše kolektivní členy,
partnery, spolupracovníky a zákazníky nebo konference SYMA 2015, mi to doufám potvrdíte. Věřím, že
ani další připravované akce, jako sjezd ČSJ s navazujícím odpoledním vzpomínáním pamětníků
i současníků s prezentací zajímavých událostí uplynulého čtvrtstoletí nebo akce „Listopadu – Měsíce kvality“,
nebudou výjimkou.
Srdečně Vás na ně všechny zvu a těším se na setkání s Vámi v co nejhojnějším počtu.
A odlište se kvalitou, prosím!
Miroslav Jedlička, předseda České společnosti pro jakost
1
10. 11. 2015
MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
„KVALITA – EMOCE – INSPIRACE“
Národní dům na Vinohradech, nám. Míru 9, Praha 2
10. 11. 2015
GALAVEČER S ČESKOU KVALITOU
Národní dům na Vinohradech, nám. Míru 9, Praha 2
11. 11. 2015
KONFERENCE VÍTĚZŮ CEN ZA KVALITU
SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ – PŘÍLEŽITOST PRO RŮST
Praha
24. 11. 2015
NÁRODNÍ CENY KVALITY ČR A CSR
PŘEDÁVÁNÍ OCENĚNÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ
Tisková konference
Slavnostní předávání Národní ceny kvality ČR a Národní ceny ČR
za společenskou odpovědnost a dalších ocenění
AKCE JE POŘÁDÁNA V RÁMCI NÁRODNÍHO PROGRAMU KVALITY 2015
ORGANIZÁTOŘI
HLAVNÍ PARTNER ČSJ
OBSAH
Nová role manažera kvality:
kouč systému řízení
4
Byli jsme při tom:
Malý kaleidoskop událostí
35
Stav revizí ISO 14001 a ISO 14004 pro
systémy environmentálního managementu
10
6
Mezinárodní soutěž inovací s českou účastí
37
Příležitosti a rizika
v novelizovaných normách
14
XXI. ročník medzinárodnej konferencie
pri príležitosti Svetového dňa kvality
38
Trikrát plánuj, raz rob
18
Dvacet pět let Českého svazu
vědeckotechnických společností
40
Příležitost integrovat systémy řízení
20
Akreditace subjektů posuzování shody:
kdo ano a kdo ne
41
Management kontinuity podnikání:
proč a jak s pomocí ISO 22301
22
Návrh na posílení podpory
dobrovolných nástrojů v oblasti ŽP
43
Principy managementu rizik
z perspektivy normy ISO 31000
24
Učíme se celý život
47
Česká kvalita a značka kvality CG
v plynárenství
29
Řízení projektů a programů
vedené předmětem plnění – III.
49
Rozhovor s ředitelem kvality
společnosti Ahold CR
31
Recenze knihy: B. P. Moran, M. Lennington
Rok za 12 týdnů
52
Reprezentace České společnosti pro jakost
na Mezinárodní konferenci ISQ v Izraeli
33
Černá magie složených přídavných jmen
54
Vítězné studentské práce soutěže
o Cenu Františka Egermayera 2014
34
Odborný čtvrtletník pro získávání poznatků a šíření znalostí o managementu • Ročník 3 (v návaznosti na Perspektivy jakosti
ročník 11) • Číslo 1/2015 vychází 30. 3. 2015 v Praze • Cena 150 Kč, roční předplatné 540 Kč, členové ČSJ a předplatitelé ČSN
online zdarma • Vydává Česká společnost pro jakost, z.s., Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1 • IČ: 00417955 • Šéfredaktorka:
Ing. Veronika Soukupová, [email protected] • Odborný redaktor: RNDr. Zdeněk Svatoš • Grafika: KG ateliér • Tiskne: TISKAP s.r.o.
• Předplatné zajišťuje jménem vydavatele firma SEND Předplatné, spol. s r.o. • Inzerce: [email protected] • MK ČR E 15092
• ISSN 1805-496X (On-line) • ISSN 1805--6857 (Print)
3
Hlavní téma
ISO 9001
Nová role manažera kvality:
kouč systému řízení
Kontext a podnikatelské prostředí
Milan Trčka
Mnoho odborníků na management kvality vnímá
očekávané změny ISO 9001 jako málo přínosné.
Jedno však autorům revize nelze upřít: podstatně
se zvyšuje požadavek na zapojení managementu.
Nově se manažerským řízením zabývají čtyři oblasti:
• Kontext organizace
• Leadership
• Plánování
• Hodnocení výkonnosti.
Jedná se o zásadní posun ve vnímání odpovědnosti za
plnění požadavků; nové role managementu ukazuje
obr. 1.
Obrázek 1
Nové role managementu
Kontext
Vedení
Plánování
Nové výzvy a příležitosti po lídrech vyžadují citlivější
přístup k vyhledávání a zvládání rizik, schopnost reagovat na změny a být dostatečně kreativní, či alespoň
flexibilní. Není to učení se z chyb, musí se naučit
předvídat. Katalog interních a externích aspektů nemá
být samoúčelným dokumentem pro auditora:
• Vedení organizace je odpovědné za komunikaci se
všemi partnery, má znát jejich potřeby a požadavky.
• Po sestavení dílčích částí kontextu jsou jednotlivé
aspekty analyzovány a slouží k přehodnocení cílů,
resp. zohlednění rizik a příležitostí pro nasměrování
dalšího firemního rozvoje.
• Vedení se má neustále zdokonalovat a získávat nové
podněty, kontext organizace proto musí být udržován
a aktualizován.
Model procesního řízení organizace
Výkonnost
Manažer kvality bude odpovídat za systém kvality.
Bude očekávat zapojení všech členů vrcholového
managementu a v roli kouče svým spolupracovníkům
umožní lépe chápat změny v systému řízení. Po
mnoho let přenášená odpovědnost vrcholového vedení
za plánování a hodnocení procesů se stane základní
manažerskou kompetencí.
Tabulka 1
Vedení organizace má vnímat změny podnikatelského
prostředí a pohotově na ně reagovat. K řízení manažeři
čím dál více potřebují přehled o všech subjektech,
které toto prostředí mohou ovlivňovat. Kromě vlastníků, konkurence a obchodních partnerů mají vliv
orgány státní správy, tj. regulátoři provádějící dozor
nad trhem, nebo lokální samospráva, ovlivňující
komunitu a prostředí, či investoři. Makroprostředí je
ovlivněno demograficky, politicky, ale i vývojem trhu
(nové technologie, produktové inovace). Roste vliv
sociálních aspektů jako ekologie a společenská odpovědnost.
Model procesního řízení obsahovala norma ISO 9001
od roku 2000, nyní lze model aplikovat bez příruček
a směrnic, nebudou požadovány. V nejpoužívanější
normě pro kvalitu přibyl termín „dokumentovaná
informace“ (Annex SL, [1]), zapomeňme na písemnosti
uspořádané do dokumentační pyramidy. ISO 9001
nabízí rozcestí: budete mít volbu ponechat si systém,
jak jste si ho kdysi vytvořili, a doplnit ho o nové
požadavky, nebo začít zcela znovu. Nově založené
a rozvíjející se firmy budou mít volbu:
Stanovování cílů organizace
Cíle organizace
Faktory úspěchu
Rozvoj organizace
Zlepšování
Obor
Finance
Bezpečnost a zdraví
Ekologie
Úroveň
Proces
Projekt
Produkt
Management
4
ISO 9001
• postavit systém řízení podporovaný informačním
systémem;
• vytvořit systém dokumentace, jehož základem bude
funkční procesní model.
Model řízení organizace je postaven na procesech
a jejich vlastnících, nově je nutno zohlednit vstupy
a výstupy procesů a zvažovat související rizika.
Odpovědností vedení bude určit a monitorovat příslušná procesní měřítka a ukazatele.
Jestliže původní stanovování cílů bylo jednoznačné,
po revizi ISO 9001:2015 je k dispozici celá škála
uplatnění cílů:
• cíle manažerské reflektující kritické faktory úspěchu
(KFÚ), umožňující zlepšování a rozvoj organizace;
• cíle podporující řízení procesů, projektů a produktů;
• cíle oborové, orientované na dosahování podnikatelských výsledků, zabezpečující ochranu zdraví
a bezpečnost produktů či životní prostředí.
Výchozím bodem pro stanovení měřítek jsou zájmy
vlastníků organizace, naplňované prostřednictvím
vrcholového vedení. Majitelé společnosti mají přitom
jiné zájmy než její vedení. Majitelé požadují trvale
udržitelné hospodaření s pozitivními výsledky; management a zaměstnanci vytvářejí hodnoty s cílem být co
nejlépe odměňováni. Zatímco majitelé vyžadují výkon
organizace jako celku, vedení se může zaměřit na dílčí
procesy a jejich příspěvek pro tvorbu hodnot. Bude na
manažerech, jakou cestu si pro tvorbu hodnot zvolí.
Slovy ekonoma: ,,Měřítko výkonnosti je dobrým nástrojem pro řízení výkonnosti pouze v případě, že je
možno efektivně zjišťovat jeho aktuální hodnotu, tuto
Hlavní téma
hodnotu analyzovat a použít pro budoucí rozhodování.“ [2] Plánování KPI vyžaduje vybrat procesy
k měření a monitorování. Nabízí se aplikovat zavedení
schématu Balanced Scorecard (BSC), které pokrývá
čtyři oblasti: finanční řízení, péči o zákazníka, firemní
procesy a osobní rozvoj lidí. Dvě oblasti BSC představují „soft“ faktory – kulturu firmy (zákazník, lidé),
další dvě „tvrdá data“ – systém řízení zahrnující
procesy a finance. V době, kdy roste požadavek odpovědného podnikání, se očekává ohled na spokojenost
zaměstnanců či komunity a podnikatelské prostředí.
Strategické nasměrování organizace má zvažovat
faktory úspěšnosti (KFÚ), viz tab. 2.
Faktory úspěšnosti navazují na cíle organizace a vycházejí z kontextu. Například pro malou rodinnou
firmu je kritickým faktorem řešení nástupnictví, pro
jiné podniky to může být ohrožení globálním konkurentem, který sice není tak flexibilní, avšak nabízí
komplexní řešení a nižší cenu dosahovanou vyšší
opakovatelností zakázek.
Plánování bere v úvahu rizika
Procesy jsou řízeny v souladu se strategickým zaměřením organizace, manažeři také musí přihlédnout
k faktorům úspěšnosti. K tomu jim napomáhá vyhodnocení interních a externích aspektů kontextu, který
musí být udržován a aktualizován. Vedení organizace
má při plánování firemních procesů vyhodnotit možná
rizika a příležitosti, aby zabránilo nežádoucím účinkům neshod v systému. V případě procesního řízení
se jedná o zmírnění rizika výskytu nezamýšlených
výstupů procesů. „Uvažování na základě rizik“ se
provádí na dvou úrovních:
Tabulka 2
Identifikace faktorů úspěšnosti
Strategické iniciativy
Systém řízení
(„tvrdé faktory“)
Finanční výsledky
Interní procesy
Faktory ovlivňující firemní kulturu
(„měkké faktory“)
Zaměření na zákazníka
Učení se a růst
Spokojenost zaměstnanců
Komunita a prostředí
Kritické faktory úspěchu (KFÚ)
5
Hlavní téma
ISO 9001
• procesní úroveň má ochránit produkt včetně finální
fáze užívání zákazníkem;
• manažerská úroveň má zajistit společenskou bezpečnost, tj. jak má firma reagovat v případě ohrožení
svého fungování [3].
Pokud organizace provedou správnou analýzu rizik
v podnikových procesech, budou mít více jasno v tom,
co musí být zdokumentováno pro „zajištění efektivního fungování a řízení procesů“ a jaká mají být
přijímána „opatření pro řešení rizik“. Analýza neshodných produktů (např. FTT, FTA) už proto v budoucnu
nebude stačit, mnohem důležitějším bude opakovaný
monitoring příčin a důsledků vad (např. FMEA
procesu, FMEA produktu). ISO 9001:2015 také poskytuje návod, jak se s riziky vypořádat:
• vyhnout se rizikům;
• přijmout riziko, aby se využila příležitost;
• odstranit zdroj rizika;
• změnit pravděpodobnost nebo následky;
• sdílet riziko;
• zachovat riziko odpovědným rozhodnutím.
Více popisují management rizik normy ISO 31000 pro
rámec rizik [4] a ISO 22301 pro zajištění kontinuity
podnikání [3], na specifická rizika projektového řízení
se zaměřuje EN 62198 [5].
Hodnocení výkonnosti vedením
Základem pro poznání procesů je analýza podnikatelského prostředí (Business Analysis – BIA/BIC)
s využitím „velkých dat“: shromažďování (tj. databáze
CRM, SCM, SRM, ERP) a třídění dat, jejich analýza
a využití pro rozhodování. Souhlasím sice s tím, že
finanční výsledky nejsou v centru zájmu managementu kvality, na druhou stranu jsou pro vlastníky
nejobjektivnějším měřítkem úspěchu organizace.
Se znalostí kritických faktorů úspěchu můžeme
optimalizovat počet firemních procesů: manažery
reálně zvládnutelných je do 20–25; v rámci revize
procesní mapy musí být identifikovány vstupy a výstupy procesů, jejich vlastníci a kritéria pro hodnocení
procesů, viz tab. 3 [7].
Procesy jsou pravidelně monitorovány a vyhodnocovány prostřednictvím výkonových ukazatelů, klíčové
Tabulka 3
Příklad definování ukazatelů výkonnosti ve výrobní organizaci
6
ISO 9001
Hlavní téma
Tabulka 4a
Příklad výkonového reportingu
Vysvětlivky: P/R – plán (P) / skut. plnění (R)
ukazatele výkonnosti jsou navíc shrnuty ve zprávě
o přezkoumání vedením a jejich analýzy či rozbory
výsledků hospodaření napomáhají k vyhledávání
nových obchodních příležitostí. K tomu slouží záznamy o výkonnosti, viz příklad monitorování procesu
obchodu – tab. 4a.
Kromě „tvrdých dat“ v procesních ukazatelích se
očekávají informace pro analýzy podnikatelského
prostředí (např. SWOT, PEST, Porterův model 5 sil)),
umožňující lépe pečovat o zákazníky. Mnoho zjištění
auditů bude mít podobné závěry:
• Širší souvislosti a podmínky podnikání nejsou
zvažovány pro lepší definování dodavatelského
řetězce (kooperace, subdodávky) a pro pochopení
požadavků zainteresovaných stran (tj. partnerů,
zákazníků, institucí na regionální úrovni, úřadů
ovlivňujících podnikatelské aktivity atd.).
• Pro vyhledávání nových obchodních příležitostí není
aktualizován podnikatelský plán (např. model
CANVAS).
• Nové produkty vyžadují důkladnější analýzu trhu
stávajících i potenciálních zákazníků.
Řešení naznačuje příklad v tab. 4b. Tato tabulka
obsahuje informace z jednání jednotlivých prodejců
a představuje efektivnější nástroj než tradiční „Dotazník spokojenosti zákazníků“.
Pokud má organizace hodnotit výkonnost v oblasti
kvality a efektivnost systému managementu kvality,
očekává se, že ukazatele výkonnosti naplňující firemní
cíle. Připravte se na propojení cílů, strategických
1)
Srov. např. PK 2013/3, str. 55 – pozn. red.
7
Hlavní téma
ISO 9001
iniciativ a výkonového reportingu. To představuje
pravidelné monitorování a měření procesů ve vazbě
na kritické faktory úspěchu (KFÚ), které z mnoha
procesních ukazatelů napomohou vedení vybrat klíčové ukazatele (KPI).
Pro lepší srozumitelnost se v ISO 9001:2015 efektivností QMS rozumí dosahování plánovaných ukazatelů,
resp. zapojení a nasměrování všech spolupracovníků
ke splnění výkonnostních cílů v oblasti kvality.
Netrapte se proto účinností procesů, která je z normy
vypuštěna.
Tabulka 4b
Příklad zjišťování marketingových informací z trhu
Záměry / Výhled
Předpisy a normy
Co brání obchodování, co se změnilo na trhu?
Jsou nové nebo změněné požadavky?
Co má být podporováno vedením?
Všeobecné dodací podmínky hl. konkurenta
rozšířeny o „konsignační sklady“, reakce bude
vyžadovat přenastavení ukazatele „obrátka zásob“.
Změny Zákon o dani z přidané hodnoty.
Zákon č. 235/2004 Sb. – „nespolehliví plátci“
Důležití zákazníci
Produkty
Co potřebují VIP zákazníci?
Jaké jsou výstupy akvizičních jednání
a přímého kontaktu se zákazníkem?
Jaké jsou nové výrobky na trhu?
Jaké jsou nové trhy?
Viz.„konsignační sklad“
– 2 lokality u hl. zákazníka.
Produktový katalog 2015
– uloženo v CRM
Prodej
Podpora prodeje
Příležitosti, ohrožení působením konkurence.
Jaké jsou požadavky prodeje na marketing?
Reklamace – pohled zákazníka.
Vyhodnocení marketingové komunikace.
Hl. konkurent rozšiřuje prodej v MS a JM kraji.
Plán marketingové komunikace
– 14 x akvizice u klientů, 1 nový zákazník
Bez reklamací 02/2015.
U dvou zákazníků rozšířen servis 8/5 na 24/7.
8
ISO 9001
Hlavní téma
Tabulka 5
Propojení cílů, strategických iniciativ a výkonového reportingu
Cíle
Obecné
Specifické
Co?
Cíle (krátkodobé)
Záměry, cílové hodnoty (dlouhodobé)
Jak?
Strategie
Akční plány, zlepšovací iniciativy
Měřítka výkonnosti
Monitoring a reporting procesních ukazatelů
Kolik?
Závěr:
Cyklus P-D-C-A a model koučování GROW
Nové pojetí cyklu P-D-C-A na obr. 2 více vtahuje do
hry vrcholové vedení organizace: manažeři mají umět
plánovat budoucnost podniku (P) na základě poznání
současného postavení organizace. Dále musí provést
identifikaci hrozeb a příležitostí v podnikatelském
prostředí (D) a definovat celkové cíle organizace.
K tomu mají alokovat potřebné zdroje, zvolit a nastavit procesní ukazatele, které je nutné systematicky
monitorovat a hodnotit (C). Zavedení funkčního
procesního řízení (A) vede k pochopení nových standardů, které v době vyzrálých informačních systémů
umožní omezit dokumentované postupy a směrnice.
Norma nemá finální podobu a mnohé se ještě může
změnit. Chtěl jsem však vyzvednout jasné signály.
Řízení rizik bylo zahrnuto do plánování a hlavní roli
při uplatňování managementu rizik bude mít vedení;
Obrázek 2
Procesní pojetí cyklu P-D-C-A
Zavedení
procesního
řízení
(A)
Plánování
budoucnosti
podniku
(P)
tato nová disciplína manažerům umožní předcházet
problémům, šetřit čas i peníze. Pravidla pro řízení
organizace má stavět celé vrcholové vedení, manažer
kvality může sehrát roli kouče v populárním modelu
GROW (Goal – Reality – Options – Will), zavedeném
J. Whitemorem [6]. Má vytyčit cíl (G), ukázat
existující realitu (R) a naznačit možnosti (O). Bude na
vedení, zda bude chtít (W).
Literatura:
[1] Směrnice ISO/IEC, Část 1, Dodatek SL Návrhy
norem systémů managementu. Příloha 2 Závazná
struktura, identický základní text, obecné termíny a základní definice. www.unmz.cz
[2] Holečková J. Finanční analýza firmy. 1. vyd.
ASPI, Praha 2008. S. 208.
[3] ČSN ISO 22301:2013 Ochrana společnosti –
Systémy managementu kontinuity podnikání – Požadavky.
[4] ČSN ISO 31000:2010 Management rizik – Principy a směrnice.
[5] ČSN EN 62198 ed. 2 Management rizika projektu
– Směrnice pro použití.
[6] Whitmore J. Koučování. Rozvoj osobnosti
a zvyšování výkonnosti. Metoda transpersonálního
koučování. 3. vydání. Management Press, Praha 2014.
[7] Anonym: Příklad definování ukazatelů výkonnosti
ve výrobní organizaci
Autor:
Nastavení
procesních
ukazatelů
(C)
Porozumění
podnikatelskému
prostředí
(D)
Ing. Milan Trčka řídí zastoupení britského certifikačního orgánu NQA pro ČR. Zkušenosti s ISO 9001
uplatňuje jako hlavní auditor IRCA a vedoucí auditor
EOQ pro systémy managementu kvality. Je předsedou
TNK 6 Management kvality a prokazování kvality při
ÚNMZ Praha, kde ve spolupráci s ČSJ připravuje
Komentované vydání ISO 9001:2015.
Kontakt: [email protected]
9
Hlavní téma
ISO 14001, ISO 14004
Stav revizí ISO 14001
a ISO 14004 pro systémy
environmentálního
managementu
normy ISO 14001 tak vždy následovalo po vydání
normy ISO 9001 (viz obrázek). K časovému sladění
přípravy revizí a publikování dochází až nyní po
sjednocení metodiky pro obsah norem ISO pro systémy managementu, které proběhlo v roce 2013.
Východiska pro revizi
V posledním desetiletí se v Mezinárodní organizaci
pro normalizaci (ISO) vytvořila představa postupného
slaďování forem, obsahů a terminologie základních
norem pro systémy managementu. Vzhledem k ne
zcela identickým okruhům uživatelů a částečně rozlišným metodickým postupům (např. EMS uplatňuje
koncept environmentálních aspektů a dopadů) se však
ani v dalším období neuvažuje o integraci norem pro
systémy managementu (zejména pro QMS a EMS) do
normy jediné.
Zdeněk Suchánek
Stávající normy ISO pro systémy environmentálního
managementu ISO 14001:2004 a ISO 14001:2004
byly vydány již před deseti lety, a proto je plánováno
v roce 2015 vydat normy nové.
Stav projednávání návrhů norem
Práce na revizi normy ISO 14001 Environmentální
management – Požadavky s návodem pro použití [1]
probíhají v ISO od roku 2012. Hlasování o návrhu
normy (DIS) proběhlo ke 28. 11. 2014 s výsledkem
92 % hlasů (z 59 hlasujících zemí) podpory pro
převedení do konečného návrhu normy (FDIS). Nyní
se vyhodnocují a zapracovávají četné připomínky (128
stran s 511 komentáři a návrhy úprav). Doprovodná
„sesterská“ norma ISO 14004 [2] je rovněž revidována
a její vydání se očekává s malým fázovým zpožděním
za ISO 14001 rovněž v roce 2015. V únoru 2015 je
plánováno předložení návrhu normy (DIS) ke tříměsíčnímu hlasování s možností zaslání komentářů.
Zdůrazněme, že ISO 14004 poskytuje podrobnější
informace k systémům environmentálního managementu v podobě návodu pro implementaci, neslouží
však k interpretaci specifikační normy ISO 14001.
Hlavní novou změnou u obou systémových norem je
především respektování společné závazné struktury
a použití některých identických textů a společných
obecných termínů a základních definic dle Směrnic
ISO/IEC [4]. Uplatněním uvedených pravidel se do
budoucna zaručuje vysoká míra kompatibility s ostatními normami pro systémy managementu (např.
pro energetický management, informační bezpečnost, bezpečnost potravin, udržitelné akce, ochranu
zdraví a bezpečnost při práci apod.), ale především
s ISO 9001 (QMS), s níž se ISO 14001 (EMS)
nejčastěji uplatňuje v integrovaných systémech managementu (IMS).
V přípravě revize normy pro EMS byla mj. zohledněna doporučení studijní skupiny ISO „Budoucí výzvy
pro EMS“ a v normě byly zohledněny otázky např.
vztahu k obchodní strategii a obecnému managementu
a propojení, resp. podpora a vzájemné souvislosti mezi
ISO 14001 a ostatními normami skupiny ISO 14000.
Pro zjevnou komplikovanost byly opuštěny některé
ambiciózní prvky – např. koncept zmírňování rizika
spojeného s environmentálními problémy v dodavatelském řetězci, formulované v předchozích stádiích
návrhu normy (CD).
Souběžný vývoj ISO 14001 a ISO 9001
V oboru norem pro systémy managementu probíhal
v posledních 20 letech souběžný vývoj normy pro
systém managementu kvality (QMS) ISO 9001 [3]
a normy pro systém environmentálního managementu
(EMS) ISO 14001 a do určité míry i jejich vzájemné
ovlivňování. Z důvodu různé doby vzniku prvních
norem ISO 9001 a ISO 14001 a v souvislosti s obvykle osmiletým cyklem jejich novelizace nebylo
vydávání obou norem doposud časově sladěno. Vydání
Obrázek
ISO
9001
ISO
14001/
14004
10
Přehled publikování jednotlivých vydání norem ISO 9001 a ISO 14001
a plánovaného vydání revidovaných norem ISO 9001 a ISO 14001/14004
1987
1995
1996
2000
2008
2004
2015
2015
ISO 14001, ISO 14004
Hlavním rysem nové normy je zvýšený důraz na
strategický environmentální management, vedení (leadership), ochranu životního prostředí, environmentální
výkonnost a uvažování z pohledu životního cyklu.
Příklady změn v nové normě
V normě zaznamenáváme nové nebo upravené termíny
a definice (kapitola 3). Jde o reflexi terminologického
vývoje v posledních deseti letech a doplnění seznamu
definovaných termínů o základní termíny z oblasti
systémů managementu a posuzování shody. Z původní
normy z roku 2004 byly vypuštěny definice termínů
auditor, dokument, environmentální politika, environmentální cílová hodnota, preventivní opatření
a záznam. Nově se objevují definice pro termíny
vrcholové vedení, systém managementu, dokumentované informace (nahrazuje termíny dokument a záznam), stav životního prostředí, výkonnost, životní
cyklus, cíl, riziko, kompetence, efektivnost, požadavek,
závazná povinnost, shoda, proces, měření, monitorování, zajišťovat externě (outsource) a indikátor.
V příloze A (Návod k použití této mezinárodní normy)
o rozsahu 13 stran je obsaženo přínosné vysvětlení
některých termínů a definic, mj. chápání termínu
„zúčastněná strana“ (stakeholder) jako synonyma
k termínu „zainteresovaná strana“ (interested party)
a zavedení termínu „závazné povinnosti“ (compliance
obligation) místo původního „požadavky právních
předpisů a jiné požadavky, které se na organizaci
vztahují“ (legal requirements and other requirements
to which the organization subscribes).
Nejmarkantnější technickou změnou je nové řazení
specifických požadavků na systém managementu.
Zatímco v původní normě ISO 14001:2004 byly
požadavky na systém environmentálního managementu soustředěny do jediné kapitoly 4, v nové normě
jsou obsaženy v kapitolách 4 až 10. Z pohledu přechodu na používání nové normy je užitečné zařazení
příloh s tabulkami porovnávajícími názvy článků
v původní a nové normě a naopak (příklad viz tabulka).
V návrhu DIS jsme postrádali srovnávací tabulky struktury nových ISO 14001 a ISO 9001, tak
jak ostatně jsou uvedeny ve stávající normě
ISO 14001:2004. Tato připomínka podaná za ČR byla
při hlasování k DIS akceptována. Bude to užitečné pro
provázání dokumentace EMS s dokumentací QMS,
zejména tam, kde jsou součástí IMS.
Očekávaný přínos nové normy
pro environmentální management
Rozborem rozdílů dřívějších norem a aktualizované
normy ISO 14001 a komentováním změn se jistě bude
zabývat v následujícím implementačním období řada
konzultačních, školicích a certifikačních společností.
V krátkosti se pokusím o zhodnocení přínosu této
systémové normy k ochraně životního prostředí. V ČR
Hlavní téma
byl již počátkem 90. let s podporou MPO rozvinut
program podpory environmentálního managementu,
před existencí normy ISO 14001 založený na britské
normě pro EMS BS 7750. S počtem zavedených
systémů EMS podle normy ISO 14001 a vytvořením
fungujícího trhu konzultačních a certifikačních organizací se podařilo pro tyto dobrovolné nástroje získat
i podporu dalších vládních institucí a vytvořit např.
národní systémy environmentálního značení a národní
program EMAS, a to ještě před vstupem do EU.
Zkušenosti s EMS pak po roce 2004 výrazně usnadnily implementaci EMAS – systému Společenství pro
environmentální řízení podniků a audit (podle nařízení
EP a Rady ES č. 1221/2009).
Do roku 2010 se pak v ČR neustále zvyšoval počet
zavedených a certifikovaných EMS. Přes pokles
dynamiky šíření EMS (podle výsledků průzkumů ISO
u certifikačních a akreditačních orgánů) v posledních
čtyřech letech, vysvětlitelný reakcí podniků na ekonomickou stagnaci, se nám daří držet ve statistikách
místo v popředí. V celosvětovém průzkumu počtu
certifikací podle systémových norem (data za r. 2013)
se u certifikací podle ISO 14001 uvádí pro ČR 11.
místo a počet 4 792 certifikací a zároveň 9. místo
podle ročního přírůstku počtu certifikací (577).
Celkový počet certifikací EMS podle ISO 14001 byl
301 647. Od roku 2010 však došlo k poklesu počtu
certifikací o cca 1 800. Pro srovnání – u QMS podle
ISO 9001 se pro ČR uvádí 12 679 certifikací (pokles
o cca 3 600 od rekordního roku 2010) z celosvětového
počtu 1 129 446 certifikací (!). Vliv EMS na celkovou
ochranu životního prostředí je však třeba odvozovat od
předpokladu celkového počtu zavedených EMS
v českých organizacích, který zahrnuje i množinu
systémů necertifikovaných třetí stranou.
EMS splňující požadavky normy ISO 14001 je založen na specifickém konceptu environmentálních
aspektů a environmentálních dopadů ve vztahu ke
zlepšování environmentální výkonnosti organizace.
Uplatňuje se zásada předcházení znečišťování a zohlednění životního cyklu produktů. Ve výsledku
posilují zavedené EMS dodržování právních předpisů
ochrany životního prostředí, umožňují aktivní informování o vztahu organizace k životnímu prostředí
a vytváření pozitivního obrazu organizace v očích
správních orgánů, spotřebitelů i obecné veřejností.
Zavádění EMS v organizacích je součástí tzv.
dobrovolných aktivit. V zájmu státní hospodářské
i environmentální politiky je vytvářet podmínky pro co
nejširší uplatnění tohoto přístupu. ISO 14001 (resp.
EMAS) se v environmentálních právních přepisech ani
v jiných relevantních právních předpisech (např. zákon
o veřejné soutěži) jako možné kvalifikační nebo
odborně podpůrné kritérium bohužel v podstatě
nevyskytuje. Čestnou výjimkou je zohlednění zavedeného EMS (ISO 14001 a EMAS) při posuzování
11
Hlavní téma
Tabulka
ISO 14001, ISO 14004
Posuzování článků s požadavky na EMS v ISO 14001:2004 a ISO/DIS 14001:2015
(část příklad)
12
žádosti o integrované povolení – viz vyhláška [5].
Na rozdíl od v EU mohutně podporovaného, ale
zjevně k masivnějšímu šíření a oblibě imunního
evropského systému EMAS (celkem je v EU evidováno přibližně 4 500 registrací organizací a 8 150
registrací míst, v ČR pak 26 org.) se normy ISO pro
systémy managementu vč. ISO 14001 a další podpůrné normy tzv. rodiny ISO 14000 staly součástí
hlavního proudu moderního managementu organizací
a tam, kde se EMS uplatňuje, efektivním nástrojem
ochrany životního prostředí.
DŮLEŽITÉ TERMÍNY PODÁNÍ PŘIHLÁŠEK NA
OCENĚNÍ organizovaná
Českou společností pro jakost
Závěr
Projednávání návrhů revize ISO 14001/14004 finišuje
a probíhají závěrečné redakční úpravy a hlasování.
Přestože revidovaná norma ISO 14001 přináší řadu
změn z pohledu struktury normy a použité terminologie, nebude (mimo nutné počáteční úsilí pro její
implementaci) vyžadovat zásadní obrat v uplatňování
již zavedených systémů. Umožní však lepší pochopení
např. stanovování rozsahu EMS, určování významných environmentálních aspektů a významných
environmentálních dopadů, určování rizik a s nimi
spojených hrozeb a příležitostí a v neposlední řadě
hodnocení výkonnosti.
Literatura:
[1] ČSN EN ISO 14001:2005 Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro
použití.
[2] ČSN ISO 14004:2005 Systémy environmentálního
managementu – Všeobecná směrnice k zásadám,
systémům a podpůrným metodám.
[3] ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu
kvality – Požadavky.
[4] ISO/IEC Directives, Part 1, Consolidated ISO
Supplement, 2013, Annex SL (normative) Proposals
for management system standards (Směrnice ISO/IEC,
část 1, konsolidovaný doplněk, 2013, Příloha SL
(normativní) Návrhy pro normy systémů managementu)
[5] Vyhláška č. 288/2013 Sb., o provedení některých
ustanovení zákona o integrované prevenci (zákon
č. 76/2002 Sb.).
Autor:
RNDr. Zdeněk Suchánek pracuje jako ředitel úseku
vnitřních služeb v CENIA, česká informační agentura
životního prostředí. Posledních 20 let se zabývá
normami v oblasti environmentálního managementu,
je členem Technické pracovní skupiny ÚNMZ TNK
106 Management životního prostředí.
Cena za aplikaci
age managementu
Ocenění projektů, jejichž cíle
jsou v souladu s principy
age managementu.
15. 9. 2015
Cena Františka Egermayera
Cena za nejlepší studentské práce
v oblasti systémů managementu
(QMS, EMS, CSR a dalších).
15. 9. 2015
Cena Anežky Žaludové
Ocenění osob, které se mimořádným způsobem zasloužily o rozvoj
péče o kvalitu v naší zemi.
15. 9. 2015
Manažer kvality roku
Cena pro manažery kvality, kteří
realizovali prokazatelná zlepšení
s pozitivními výsledky na
zainteresované strany.
15. 9. 2015
Novinářská cena
Cena za publikační činnost
v oblasti kvality udělovaná
ve dvou kategoriích – publicistický
příspěvek a odborný příspěvek.
15. 9. 2015
Mezinárodní cena inovací
Ocenění za realizovanou inovaci
v rámci mezinárodní soutěže
„Quality Innovation of the Year“.
31. 10. 2015
Předávání ocenění se uskuteční
na Pražském hradě v rámci akcí
Listopad – Měsíc kvality v ČR.
Kontakt: [email protected]
Více na www.csq.cz
v části „Spolková činnost – Udílené ceny a soutěže“
Hlavní téma
Příležitosti a rizika
Příležitosti a rizika
v novelizovaných normách
Dušan Mišík
Příležitost a riziko jsou v návrhu mezinárodní normy
ISO/DIS 9001:2014 často uváděná slova. Naproti
tomu v současném platném vydání ČSN EN ISO
9001:2009 se tyto pojmy nevyskytuji – tím je myšleno
to, že nejsou vyjádřeny explicitně. Norma ČSN EN
ISO 14001:2005 je na ně štědřejší: slovo „příležitost“
uvádí jednou v článku 4.6; slovo „riziko“ sice neuvádí, ale v článku 4.4.7 rozebírá havarijní připravenost
na vznik situace havarijního ohrožení. V obou
normách je však slovo „riziko“ obsaženo implicitně
a vnímavý čtenář ho v obsahu najde. Na význam
rizika v systémech řízení upozornili různí autoři
ve více příspěvcích v tomto časopise ([1] až [6]).
Silné a slabé stránky skutečného stavu
organizace
Stávající systém managementu kvality, ochrany životního prostředí a BOZP má své silné i slabé stránky.
Například znalosti a zkušenosti personálu, propracované postupy práce, výborné vstupy do procesu
výroby, skvělí dodavatelé, moderní a výkonné stroje
nebo konstrukční návrhy, které předběhly svou dobu,
mohou vykazovat znaky, které je řadí mezi silné
stránky, nebo naopak mezi slabé stránky skutečného
stavu podniku – tyto prvky mohou být při porovnání
s okolím rozvinuté, nebo mohou naopak za okolím
zaostávat. Takovýmto porovnáním se zabývá benchmarking.
Obrázek 1
14
Skutečnost je kvalitou věcí oddělených od minulosti
a budoucnosti. V přítomnosti má skutečnost své
uspořádání a vzájemná propojení. Existuje „skrze“
minulost a u myslících lidí i skrze projektovanou
budoucnost. Může mít rozměr nanosekundy, ale může
mít i rozměr několika týdnů, měsíců, nebo i několika
let. To závisí na úhlu pohledu. Jinak bude vnímán
rozměr přítomné skutečnosti při srážce částic v urychlovači CERN a jinak při pohledu paleontologa na
epochy vývoje živočišních druhů na planetě. Skutečnost je částečně poznaná i nepoznaná. Skutečnost
v sobě obsahuje své vlastní budoucí stavy.
Skutečností, dle novelizované normy, jsou předměty
vstupující do pracovní operace a požadavky na výstup
a celou oblast podpory uvedenou v kapitole 7. Každý
skutečný započatý pracovní proces obsahuje v sobě
možnosti. Chtěné i nechtěné. Plánované i neplánované.
Možnost budoucího stavu
Budoucnost, která je obsažena v přítomnosti, může mít
jednu možnost nebo nekonečné množství možností.
(Pozn.: „Nekonečno je konečné.“)
Závisí to na počtu mikrostavů (obr. 1) potřebných
k vytvoření jednoho makrostavu. Nejpravděpodobnějším budoucím stavem je stav maximální entropie
systému. Vzrůst entropie má však dvě podmínky:
a) nesmí docházet k přísunu energie do systému, b) na
proměnu systému je potřebný delší čas. Pokud organizace nerezignovala na vlastní existenci, přivádí do
řízeného systému stále novou energii, kterou zabraňuje
přechodu systému do neurčitosti. Touto energii je:
Mikrostavy a makrostavy
Příležitosti a rizika
• povědomí závažnosti dosažení kvality na výstupu,
vědomá hodnota zdraví a vědomá hodnota nepoškozeného životního prostředí;
• stimulace pracovníků mzdou a odměnou;
• kontrola a hrozba uplatnění sankce za nekvalitní
výrobu, poškození životního prostředí nebo způsobení úrazu.
Takto přiváděná energie eliminuje zákonitý přechod
od stavu málo pravděpodobného do stavu pravděpodobnějšího. Od makrostavu s malým počtem mikrostavů k makrostavu s velkým počtem mikrostavů [7].
Pravděpodobnost vzniku makrostavu je dána počtem
mikrostavů – viz znovu obr. 1. Vezměme čtyři kuličky,
vyhoďme je do vzduchu a nechme spadnout na
plochu, která je rozdělená čárou na dvě stejné
poloviny. Co se může stát? Všechny čtyři kuličky
padnou na jednu stranu a druhá zůstane prázdná. Nebo
dvě kuličky padnou na jednu stranu a dvě kuličky na
druhou stranu. Třetí možnost je, že jedna kulička
padne na jednu stranu a tři kuličky na druhou stranu.
Když si pojmenujeme kuličky A, B, C, D a rozkreslíme počet mikrostavů, zjistíme, že nejvíce
mikrostavů obsahuje varianta, kdy jedna kulička padne
na jednu půlku a tři kuličky na druhou půlku. Tato
varianta „1 – 3“ (také „3 – 1“) bude mít největší
pravděpodobnost. V našem případě to pak v praxi
znamená, že např. při řezání kovové tyče s tolerancí
plus minus jeden centimetr (velké množství mikrostavů) bude velmi pravděpodobné, že tuto toleranci
nepřekročíme. Pokud bude povolená tolerance
desetina milimetru (malé množství mikrostavů)
a pracovník bude méně zkušený, pak možnost
dosažení tohoto stavu bude velmi malá. Čím více
možností má stávající stav nějakého systému, tím
menší je pravděpodobnost každého jednotlivého stavu,
přičemž některý možný budoucí stav má větší a jiný
menší pravděpodobnost, že nastane. Krempaský [7]
uvádí, že když vyhodíme větší počet kuliček do
vzduchu, pak existuje nějaká pravděpodobnost, že na
zemi vytvoří obraz květu (viz obr. 2). Samozřejmě, že
bychom museli házet opravdu „hodně dlouho“, aby se
obraz podobný květu vytvořil. A navíc by vždy nějaká
zatoulaná kulička kazila dojem. Ve výrobní praxi je
takovouto „zatoulanou kuličkou“ nám známé ppm.
Abychom na obraz květu z kuliček nečekali dny, týdny
a možná roky, je lepší kuličky nevyhazovat, ale prsty
je naskládat do požadovaného tvaru. Miliardu let
kosmos vytvářel, ničil a přetvářel své části, až vytvořil
člověka, který dokáže tuto velmi malou pravděpodobnost realizovat ve dvou minutách. A člověk to
teď činí denně, po celé planetě, a zatím jen málo si
uvědomuje rizika s tím spojená.
Hlavní téma
přírodních zákonech. Ve složitých systémech, kde se
prolíná mnoho vlivů, musí nastat velký počet
podmínek, aby se zákonitost prosadila stále stejným
výsledkem. V biologických systémech a v sociálních
systémech nikdy (!) nenastanou všechny podmínky.
Budoucí stav má vždy více variant. Budoucnost je
neurčitá, ale některý stav má větší pravděpodobnost
než jiný. V případě složitých systémů mluvíme
o stochastických pravděpodobnostních zákonitostech.
Subjekt řízení se pak snaží vytvořit všechny podmínky
vedoucí k žádoucí možnosti a eliminovat podmínky,
které pomáhají prosadit se nežádoucím stavům.
V tomto smyslu mluvíme o příležitostech a rizicích.
Riziko vzniku nežádoucího stavu
v budoucnosti
Riziko je stavem, který ještě nenastal. Přítomná
skutečnost obsahuje v sobě potenciál prosazení
nechtěné možnosti. Tato možnost má větší nebo menší
pravděpodobnost. Požadavek na posuzování nebezpečí
a analyzování rizik obsahuje ČSN OHSAS 18001 [8].
Riziko se od pravděpodobnosti odlišuje v tom, že
souvisí se subjektem zúčastněným proměny skutečnosti v některou z možností. Pravděpodobnost
nepostihuje, jestli jsme si nový stav přáli, či nepřáli.
Pokud se prosadí možnost, která nás výrazně potěší,
říkáme jí „štěstí“. Pokud se prosadí možnost, po které
jsme rozhodně netoužili, která nás naopak zraní a silně
poškodí, pak mluvíme o „neštěstí“. Pokud předvídáme, že může nastat stav, který si nepřejeme, ale
ještě nenastal, pak mluvíme (v běžné řeči) o riziku.
Do pojmu riziko vnesme ještě kategorii míry. Zranění
způsobené pracovním nástrojem je neštěstí, ke
kterému dochází velice zřídka, nemluvě o těžkém
úrazu. Je velmi velká pravděpodobnost, že po skončení práce všichni pracovníci odejdou domů bez
zdravotní újmy, a naopak pravděpodobnost, že dojde
ke zranění nástrojem, je velmi malá. Přesto mluvíme
o riziku, jako o potencionálním nežádoucím stavu.
Obrázek 2
Makrostav
květy
Zdroj: [7]
U jednoduchých systémů postačí několik málo
podmínek a stav vždy nastane. Když jsou dané
podmínky splněny, mluvíme o deterministických
15
Hlavní téma
Příležitosti a rizika
U kvality je pravděpodobnost, že dosáhneme požadovaného rozměru v povolené toleranci, rovněž
(obvykle) velmi vysoká, ale vždy existuje nepatrná
pravděpodobnost, že se stane něco nepředvídaného
a prosadí se v budoucnosti možnost, která bude
znamenat např. překročení povoleného tolerančního
limitu. Žijeme v relativně bezpečném světě a navykli
jsme si na to, že rizika jsou malá.
Jednou nám ukazovali v Elitexu Třebíč (kde je mu
konec...) hlavici pletacího stroje. Pracovník, který nás
provázel, nám s hrdostí vysvětlovat, že pouze 40 %
hlavic vycházejících z výroby je hodnoceno výstupní
kontrolou jako vadné. My jsme byli zděšeni, 40 %
vyrobených kusů jsou zmetky!? Pak nám vysvětlil,
že průměr vadných hlavic u ostatních špičkových
výrobců pletacích strojů na planetě je více než 50 %,
takže v tomto porovnání je Elitex vlastně… – ale to je
již daleká minulost. Chtěl jsem pouze ukázat, že někdy
je nutné počítat i s rizikem, které má pravděpodobnost
„padesát na padesát“.
Rizika provádění libovolného pracovního postupu jsou:
• možnost nesplnění jednoho nebo více požadavků na
kvalitu, např. překročení povoleného tolerančního
limitu některého ze stanovených parametrů;
• možnost vypuštěni do okolí většího množství odpadních vod / emisí, vyprodukování více nebezpečných
odpadů, spotřebování více surovin a energie, než je
nezbytně nutné;
• možnost vzniku skoronehody, nehody nebo úrazu,
případně možnost vzniku nemoci z povolání;
• únik informací k nepovolaným osobám.
Příležitost vzniku žádoucího stavu
v budoucnosti
Příležitost je ještě neuskutečněným stavem, u kterého
je pravděpodobné, že může nastat. Přitom se jedná
o žádoucí stav z hlediska nějakého subjektu. Pravděpodobnost příležitosti je vždy menší než jedna. Pro
prosazení žádoucí možnosti musí subjekt vytvořit
příznivé podmínky, aby se prosadila zákonitost a nastal stav, který subjekt očekával.
Příležitosti provádění libovolného pracovního postupu
jsou:
• splnit požadavky na kvalitu výrobku a služby, nebo
je dokonce v pozitivním smyslu překročit;
• nepoškodit životní prostředí nad rámec stanoveného
cíle nebo nad rámec povolený legislativou, tzn.
vypustit do přírody méně emisí, imisí, odpadních
vod, vyprodukovat méně odpadů a spotřebovat méně
zdrojů, než je nezbytně nutné na provedení potřebných pracovních operací;
16
• na konci pracovního dne uchovat zdraví všech
pracovníků na stejné úrovni, jaké bylo před příchodem do práce;
• uchovat důležité informace, jako např. výrobní
tajemství.
Závěr
Přítomná skutečnost je složena ze vzájemně provázaných prvků, které se navzájem ovlivňují, jsou
ovlivňovány z vnějšku a samy ovlivňují své okolí.
Změna je jistá. Každá přítomnost, která je zplozena
minulostí, obsahuje v sobě budoucnost. Budoucnost
není fatální, ale je pouze možná ve smyslu, že mohou
nastat různé stavy, které mají různou pravděpodobnost.
Někdy je pravděpodobnost některého stavu téměř
stoprocentní, jindy je ji možno vyjádřit pouze v promile. Některé stavy požadujeme, a jiným stavům se
nejraději vyhneme. Pak mluvíme o příležitostech,
hrozbách a nebezpečích. Příležitosti jsou z pohledu
subjektu žádoucí stavy, rizika pak nebezpečí, hrozby
a jiné nežádoucí stavy, oboje kvantifikované jako
pravděpodobnosti metodami matematické statistiky.
Literatura:
[1] Hrudka O. Management rizika při posuzovaní
shody. Perspektivy kvality 2013 (2) 3, 50–53.
[2] Hrudka O. Management rizika a legislativa ES při
posuzovaní shody. Persp. kvality 2013 (2) 4, 50–51.
[3] Hrudka O. Management rizika a legislativa ES při
posuzovaní shody. 2. část. Perspektivy kvality 2014 (3)
1, 50–52.
[4] Trčka M. Auditovaní založené na rizicích.
Perspektivy kvality 2013 (2) 2, 9–11.
[5] Schwartz A.-M., Gamzu R. Zlepšování řízení rizik
a kvality na ministerstvu: padesát generických procesů
za rok. Perspektivy kvality 2014 (3) 3, 26–28.
[6] Závodník V. Systém managementu kvality z hlediska řízení rizik. Perspektivy kvality 2013 (2) 3,
48–49.
[7] Krempaský J. Vesmírne metamorfózy: svet očami
fyziky. 1. vyd. Smena, Bratislava 1986. Str. 46–53.
(Též 2. vyd. tamtéž 1989)
[8] ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky.
Autor:
Dušan Mišík je jednatel Smart LED, s. r. o., Brno,
konzultant a externí auditor QMS a EMS.
Kontakt: [email protected]
NÁ RODNÍPOLITIKA KVALITY
je vládou vyhlášený program, jehož cílem je přispět k vytvořenípodmínek pro bezproblémové uplatnění
českých podnikatelských subjektů v rámci společného trhu EU, přispět k lepšímu uspokojovánípotřeb
občanů a napomáhat k lepší ochraně životního prostředí. Cílem je i podstatná změna kvality práce
veřejné správy a veřejných služeb. Koordinace aktivit v oblasti kvality v ČR je hlavním úkolem
RADY KVALITY ČR.
Jsou v ní zastoupeny ústřední správní úřady, podnikatelská sdružení a svazy i nevládní organizace
působícív oblasti kvality. V působnosti Rady kvality ČR je zřízeno při České společnosti pro jakost
NÁ RODNÍ STŘ EDISKO PODPORY KVALITY.
Je pracovním orgánem Rady kvality ČR; zabezpečuje aktivity pořádané v rámci Národní politiky
kvality (propagace, projekty, program Národní ceny kvality ČR, Národní ceny ČR za společenskou
odpovědnost, Program Česká kvalita, publikační činnost apod.). Rovněž poskytuje občanům a institucím kvalifikované informace z oblasti kvality – zajišťuje a rozvíjí informační systém veřejnosti
bezplatně přístupný na internetových stránkách Národnípolitiky kvality.
www.npj.cz
RADA KVALITY
ESKÉ REPUBLIKY
• NÁ RODNÍSTØ EDISKO PODPORY KVALITY
RADA ÈKVALITY
È ESKÉ REPUBLIKY
Hlavní téma
Plánování v ISO 9001
Trikrát plánuj, raz rob
Yulia Šurinová, Michal Kršiak
Známe slovenské porekadlo hovorí: „Trikrát meraj
a raz rež.“ Základným dôvodom meraní v tomto
prípade je predchádzanie nenapraviteľným chýbam.
V jazyku kvalitárov to znamená kontrolné opatrenia,
ktorých správne vykonanie vedie k bezporuchovému stavu vo výrobných procesoch a v konečnom
dôsledku k dodaniu bezchybných výrobkov na trh
a spokojnosti zákazníkov. Aj keď moderné trendy
v manažérstve kvality vedú k eliminácii kontrol
v snahe o zefektívnenie procesov, v skutočnosti
kontrola z výrobných prevádzok nemizne. Mení sa
len spôsob jej vykonania – automatizácia kontrol či
už použitím vyspelých technológií alebo počítačovo
riadených kontrol, ktorých existencia sa stala samozrejmosťou.
Ako je to teda s plánovaním? A prečo názov článku
hovorí o viacnásobnom plánovaní? Podobne ako
meranie je plánovanie nevyhnutné k dosiahnutiu
trvalej spokojnosti všetkých zainteresovaných strán.
V Demingovom jazyku plánovaním všetko začína
a všetko končí. Plánovanie je skryté v každej časti
novelizovanej normy ISO 9001. Priamo o tom pojednáva kapitola 6 Plánovanie systému manažérstva
kvality. Avšak prvé plánovania sú skryté v každej
jednej kapitole. Vezmime si kontext organizácie, ktorý
nie je možné definovať bez pochopenia strategických
zámerov organizácie, jej misie a hodnotenia schopnosti trvalo dosahovať plánované výsledky.
Príklad: V spoločnosti zaoberajúcej sa implementáciou projektov optimalizácie výroby sa počas
posledného auditu pred certifikáciou, vykonaného
externým poradcom, zistilo, že generálny riaditeľ
a zároveň majiteľ spoločnosti nedefinoval strategické
ciele spoločnosti a marketingový plán na nasledujúce
obdobie. Bol to impulzívny človek, ktorý za úspech
spoločnosti vďačil najmä svojim osobným vlastnostiam a schopnosti pomerne nadväzovať kontakty
a získavať zákazky. Firma mala dvoch zamestnancov
a bola úspešná na trhu. Logicky, postupom času firma
rástla, zamestnávala viac ľudí. Ako to býva zvykom,
získala certifikát ISO 9001. O rok na internom audite
sa znova vyskytol fakt, že firma nemá strategický
plán. Na otázku poradcu prečo majiteľ odpovedal:
„Plán nepotrebujem, mám ho v hlave.“ – Do roka
firma skrachovala.
Zabudneme na chvíľu na stratégiu a prejdime ku
každodennej činnosti. Koľkokrát sa vám stalo, že máte
„v pláne“ spraviť niečo nesmierne dôležité, ale
trvá veľmi dlho, kým k realizácii príde? Dôvod?
Každodenná rutina… Operatívne činnosti, ktoré sú
18
každodennou nočnou mórou každého z nás. Skutočnou príčinou množstva operatívy je nesprávne
a často žiadne plánovanie.
Príklad: Oddelenie výroby potrebuje vyškoliť operátorov na ovládanie strojov, ktoré môže v zmysle
interných predpisov vykonávať zamestnanec údržby
v spolupráci s oddelením kvality. Školenie sa viackrát
odkladá kvôli vyťaženosti školiteľov. Výsledok:
nevyškolení operátori a neustále obviňovanie sa
dotyčných strán. Pričom je to také jednoduché:
vytvoriť plan školení a pravidelne ho obnovovať…
Nezabudnúť na školenie nám môže pomôcť jednoduchý nástroj ako Outlook, ktorý na blížiace sa
školenie upozorní obidve strany.
Chvíľku sa teraz zamyslime nad neoddeliteľnou
súčasťou našich pracovných dní – mítingami. Je ich
veľa, sú dlhé a bohužiaľ prečasto neproduktívne. Po
diskusii nenasleduje akcia. Prebrané témy nie sú
premietnuté do akčného plánu. Nikto nevie, čo má
robiť a do kedy to má spraviť. Na ďalšom mítingu
nasleduje vlna vzájomných obviňovaní a diskusií
o tom, čo sa preberalo na minulom mítingu a nevykonalo sa. Ďalším extrémom je existencia krásne
vyzerajúcich „Ganttov“ len v PC projektového
manažéra, a použitie ich len pri návšteve zákazníkov
a pri auditoch.
V tomto prípade je riešenie nesmierne jednoduché.
Vytvorenie záznamu z porady jasne definujúceho
úlohy a zodpovednosti pre jednotlivé činnosti, vrátane
plánovaného dátumu realizácie. Základom úspechu je
stanovenie činnosti a termínov so súhlasom zodpovedných za realizáciu danej činnosti. Záznam sa má písať
priamo na porade a posielať sa bezprostredne po
porade. V lean systémoch je zápis z porady štandardizovaný a je predvyplnený tak, aby umožňoval
aktualizovať nielen nové informácie a skutočnosti,
a štruktúrovaný bod po bode tak, aby sme nepreskočili
žiadny dôležitý bod. Ďalšia porada logicky začína
otvorenými položkami z predchádzajúcej. A samozrejmosťou tu má byť iniciatíva a bezprostredne zapojenie
sa do realizácii našich vodcov – ktorí slúžia príkladom
v dôslednosti pri plnení úloh.
Príklad: KPI procesu v istej výrobnej spoločnosti vo
výrobe špecifikuje internú hodnotu scrapu v podniku
celoplošne na 3 %. Pri audite bolo zistené, že jeden
z výrobných procesov si udržiava hodnotu interného
scrapu stabilne pod 1 %. Pri otázke na zlepšovanie
procesu sa audítor dozvie, že pracovníci nemajú snahu
zlepšovať tento proces, pretože jeho ukazovatele
sú predsa pod kritickou hodnotou 3 %, a teda na to
„nie je dôvod“. To, že zníženie scrapu o 0,1 %
znamená úsporu 1000 eur, im musí vysvetliť až
riaditeľ spoločnosti.
Plánování v ISO 9001
Jedným z riešení, ako sa vyhnúť takejto situácií
v praxi, je plánované pravidelné vyhodnocovanie
cieľov porovnaním s výsledkami. Pokiaľ management review špecifikuje ciele celoplošne, je na
majiteľovi procesu, aby tieto ciele konfrontoval so
skutočnosťou. A to môže urobiť na základe plánovaných intervalov. Takéto vyhodnotenie a zmena
cieľov na základe plánovania nielenže poteší audítora,
ale nastaví ciele pre jednotlivé procesy tak, aby mali
súvislosť s dosahovanými hodnotami.
Príklad: V priemyselnej výrobe sa plánovanie
produkcie uskutočňuje na krátke, strednodobé a dlhodobé obdobia. Zo skúsenosti vieme, že výroba je
rovnomerne rozložená na jednotlivé mesiace v roku,
povedzme 10 tisíc dielov mesačne, s výnimkou
odstávok počas letných a zimných prázdnin. Avšak
keď sa bližšie pozrieme na štruktúru ľudských
zdrojov, je evidentné, že fluktuácia a chorobnosť
zamestnancov konštantná nie je. Zvyšuje sa v zimných
mesiacoch, ale aj na jar a v lete v dôsledku sezónnych
prác. Pri extrémnom scenári sa môže stať, že vo
februári v dôsledku chrípkovej sezóny prídeme o 30 %
pracovníkov a nesplníme výrobný plán, čo môže mať
rôzne nepríjemné následky.
Riešenie je opäť plánovanie. Na základe plánovania si
dokážeme v pokojnejšom období zaškoliť pracovníkov
v rámci matice polyvalencie tak, aby mohli vykonávať
viaceré úlohy. Rovnako vieme komunikovať s externou spoločnosťou, ktorá nám v prípade problémov
poskytne leasingových pracovníkov alebo inú podporu, ktorá sa nám môže hodiť. Ak vieme, že
každoročne v máji nám klesne počet ľudí o 3 %,
v apríli dokážeme zaviesť nástroje, ktoré nám pomôžu
predísť negatívnym vplyvom tohto javu, či už je to
Hlavní téma
skoré preplánovanie výroby, alebo doplnenie kapacít
vyššie uvedenými metódami.
O plánovaní sa dá veru hovoriť v spojitosti s každým
článkom normy ISO 9001:2015. Či už v súvislosti
s plánovaním produktu a plánom prevencií rizík,
plánovaním auditov a tvorbou akčných plánov po ich
realizácii, plánovaním ako hlavným výstupom z preskúmania manažmentom, plánovaním školení, kontrol
a tak ďalej… V skutočnosti je nevyhnutné pochopiť,
že dobrý plán pomôže k systematickému plneniu
dlhodobých cieľov a umožňuje robiť opatrenia pri
neplnení jednotlivých jeho častí. V neposlednej rade
existencia a efektívne využívanie prvkov plánovania
prispievajú k efektívnej komunikácii medzi zúčastnenými a rýchlej identifikácii rizík nesplnenia
dlhodobých cieľov prostredníctvom identifikácie
problémov v raných štádiách realizácie projektov.
Autori:
Ing. Yulia Šurinová, PhD., pracuje ako manažérka
kvality v spoločnosti Biometrix, s. r. o. Je členkou
výboru Slovenskej spoločnosti pre kvalitu, externou
školiteľkou so zameraním na manažérstvo kvality na
MTF STU v Trnave, lektorkou a poradkyňou v oblasti
implementácie systémov kvality a zlepšovania kvality.
Ing. Michal Kršiak pracuje ako operations manager
v spoločnosti Service4quality a ako Senior consultant
v spoločnosti TQM Slovakia, s. r. o. Jeho hlavnou
náplňou práce je manažment kvality, rozvoj obchodných aktivít, konzultačné a lektorské služby v oblasti
kvality, riadenia a zlepšovania procesov výrobných
spoločností.
Kontakty: [email protected];
[email protected]
19
Hlavní téma
Intergované systémy managementu
Příležitost integrovat
systémy řízení
dokumentu, a s analýzou rizik pro BOZP to nebylo
jinak – ve většině podniků tvoří analýza rizik bezpečnosti práce tlustou knihu, kde jsou snad všechna
rizika práce na této planetě.
Dušan Mišík
Nová struktura norem ISO 9001 a ISO 14001 s ustálenými deseti kapitolami poskytuje mimořádnou
příležitost pro integraci jednotlivých systémů v jeden
celek. Kromě integrace umožní nové pojetí norem
navíc ještě něco jiného: umožní přejít od abstraktně
obecného ke konkrétně jedinečnému. Od řízení všech
procesů a pracovních operací k řízení každé jedné
operace. To pak umožní dosažení jak kvality, tak i přiměřené ochrany životního prostředí (ŽP) a ochrany
zdraví pracovníků u konkrétních pracovních operací.
Nová struktura norem ISO 9001 a ISO 14001 s ustálenými deseti kapitolami poskytuje mimořádnou
příležitost pro integraci jednotlivých systémů v jeden
celek. Kromě toho umožní nové pojetí norem ještě
něco jiného: přejít od obecného k jedinečnému.
„Staré normy“ neulehčovaly integraci. Přesněji,
většina autorů psala příručky přesně v pořadí kapitol,
tak jak je uvádějí ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN
ISO 14001:2005 a ČSN OHSAS 18001:2008. A jak
víme, názvy kapitol a jejich řazení jsou v každé
z těchto norem jiné. Určitě je možné udělat příručku
integrovaného systému managementu (IMS) i podle
starých norem. Autoři příruček IMS v podnicích by
však museli hledat a najít takovou strukturu své
příručky, která by sjednotila požadavky všech tří
norem. Pak by byli výrazně lepší než celý Evropský
výbor pro normalizaci, a pravděpodobně proto se
v naprosté většině do takovéto integrace nepouštěli.
Dalším častým nedostatkem systémů řízení podle
stávajících norem bylo/je to, že autoři řídicích podnikových dokumentů měli tendenci brát věci obecně,
„v globále“, tzn. za celý podnik. Například legislativní
požadavky byly zpracovány v jednom celku za celý
podnik, podobně i environmentální aspekty v jednom
Obrázek
Příležitost integrace požadavků
Uveďme příklad. Základním výrobním požadavkem je
zhotovit v kovovém hranolu drážku. Pracovní operace
je frézování. Požadavky na pracovní operaci jsou:
• parametry drážky;
• přípustné limity negativního ovlivnění ŽP při frézování;
• přípustné limity případného negativního ovlivňování
ŽP samotnou vyfrézovanou drážkou (např. vznik
netěsnosti a způsobení úkapů nebezpečných látek
netěsnící drážkou);
• zamezení vzniku pracovního úrazu při frézování
drážky;
• zamezení úrazu, kterou může způsobit vyfrézovaná
drážka při dalších operacích nebo při užití výrobku
spotřebitelem.
Žádoucí a nežádoucí výstupy z procesu
Zlepšování, náprava neshod
VÝSTUPY – KVALITA VYFRÉZOVANÉ DRÁŽKY
Požadavky
VÝSTUPY –
předmět zpracování
PRACOVNÍ OPERACE
FRÉZOVÁNÍ
Spotřeba přírodních
neobnovitelných
zdrojů
PŘÍLEŽITOSTI
DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Znečištění
ovzduší
Zamoření
vod
Odpady
Podpora
Ovlivnění klimatu
skleníkovými plyny
DOPAD NA ZDRAVÍ PRACOVNÍKŮ
ÚRAZY
RIZIKA
20
Hlavní téma
Intergované systémy managementu
Tři vstupy jedné prac. operace v našem příkladu:
1. předmět – kovový hranol, 2. energie, řezací emulze,
případně další prostředky, a 3. zdravý pracovník.
Příležitost integrace podpory
Pro dosažení cílů provedením konkrétní pracovní
operace je nutné disponovat potřebnými zdroji: personál, stroje, nástroje, měřidla, energie, budovy a další
potřebné podmínky pro práci.
Uvedené zdroje přispívají k dosažení požadované
kvality výroby, ale současně ovlivňují i životní prostředí a bezpečnost pracovníků. Opotřebované nebo
nevhodné nářadí způsobí daleko více mechanického
poranění rukou než nářadí nové. Každý stroj, každá
vytápěná budova zanechává na životním prostředí svoji
stopu; naproti tomu nevytápěná nebo ne-dostatečně
vytápěná budova zanechává stopu na kvalitě práce a na
zdraví pracovníků. Téměř každá pracovní operace
spotřebovává přírodní zdroje a produkuje odpad.
Některá technologie více, jiná méně. Vyškolený
pracovník s povědomím odpovědnosti k ochraně
životního prostředí a ochraně zdraví svého i svých
kolegů způsobí méně problémů než pracovník neznalý
a bez vztahu k ochraně zdraví nebo přírody. Proto ke
zdrojům pro dosažení výrobku splňujícího kvalitativní
parametry je v rámci IMS možné přidat i zdroje
chránící ŽP a podporující bezpečnost pracovníků.
Sjednocení norem umožňuje konkretizovat všechny
zdroje pro pracovní operaci. Ty, které přispívají ke
kvalitě, ty, které chrání zdraví pracovníků, i ty, které
eliminují poškozování životního prostředí.
Rizika provádění libovolného pracovního postupu jsou:
Tabulka
• možnost nesplnění jednoho nebo více požadavků na
kvalitu, např. překročení povoleného tolerančního
limitu některého ze stanovených parametrů;
• možnost vypuštění do okolí většího množství odpadních vod či emisí, vyprodukování více nebezpečných
odpadů a spotřebování více surovin a energie, než je
nezbytně nutné;
• možnost vzniku skoronehody, nehody nebo úrazu,
možnost vzniku nemoci z povolání;
• únik informací k nepovolaným osobám.
Příležitost integrace zpětné vazby
Výstupem je tentýž hranol, který byl na vstupu, ale
„ochuzený“ o část materiálu odebraného z původní
kostky a „obohacený“ o drážku. Vyfrézovaná drážka je
informace přenesená do materiálu za pomoci energie
dodané z části dělníkem a z části strojem napájeným
elektrickou energií. Kromě výrobku je výstupem i tzv.
uhlíková stopa, zanechaná potomkům na planetě,
a deficit energetických zdrojů. Výstupem jsou i špony
znečištěné emulzí, případně sorbent; oboje je zařazeno
do kategorie nebezpečných odpadů, které je nutno
z planety nějak odstranit.
Výstup je realizovaným cílem. U drážky je výstup
chtěným výsledkem operace, u nebezpečného odpadu
pak nechtěným, vynuceným následkem této pracovní
operace. Případný úraz je rovněž nechtěný důsledek
pracovní operace.
Chtěné i nechtěné výsledky a důsledky naší činnosti je
žádoucí řídit. A řídit znamená plánovat, vytvořit,
změřit. V případě nespokojenosti je třeba provést
Podpora IMS dle kap. 7 nových norem
Ovlivňují kvalitu
Ovlivňují ŽP
Ovlivňují BOZP
Personál, kompetence
x
x
x
Znalosti, povědomí závažností
x
x
x
Úroveň komunikace (sdílení znalostí a informací)
x
x
x
Dokumentované informace (řídicí dokumenty a záznamy)
x
x
x
Budovy, stroje, nástroje, dopravní prostředky, HW a SW,
Informační a komunikační technologie, prostředí pro práci
(fungování procesů)
x
x
x
Zdroje pro monitorování a měření
x
x
x
Ochranné pracovní pomůcky
x
x
x
Vzduchové filtry, lapače, čističky odp. vod
x
x
Pomůcky pro třídění odpadů a nádoby
x
x
Pomůcky pro zachytávání úkapů
x
x
Prostředky pro odstraňování havárií, včetně prostředků
na hašení požárů
x
x
Prostředky pro poskytnutí první pomoci a ošetření
zraněných osob
x
x
21
Hlavní téma
Intergované systémy managementu
nápravu. Rozměry vyfrézované drážky měříme,
abychom si ověřili, že jsou ve shodě s požadavkem
a spotřebou energie. Množství odpadu měříme pro
kontrolu, že jsme planetě neublížili více, než je ve 21.
století přípustné. Počet skoronehod, případně úrazů,
sledujeme, zda se nám stále daří držet plánovanou
nulu. Pokud zaznamenáváme a řešíme skoronehody,
pak zřejme nebudeme muset řešit nehody a úrazy.
Plánované cíle, řídicí dokumentace a zdroje jsou nutné
podmínky k proměně vstupu na výstup a pro provedení pracovní operace. Jejich součástí by měla být
i zavedená opatření pro provoz týkající se ochrany ŽP
a bezpečnosti práce. Jednak, aby ty environmentální
aspekty, které jsou spojeny s pracovní operací, byly
řízeny, aby byly pod kontrolou a nepoškozovaly
životní prostředí více, než je nezbytně nutné. Dále, aby
v provozu byla dodržována opatření k eliminaci
vzniku ekologických havárií spojených s pracovní
operací, a když by už taková havárie vznikla, aby byla
zvládnuta reakce na ni. Z hlediska bezpečnosti práce
při upínání obrobků nebo různé manipulaci může
vzniknout nehoda s následkem úrazu. Samotná fréza,
stroj, je pod elektrickým napětím, nože frézky jsou
ostré, oči pracovníka také nejsou bez ochranných pomůcek v bezpečí, a to nemluvíme o točivém momentu
s nebezpečím zachycení dlouhých vlasů a nezapnutých
rukávů. Všechny tři aspekty, kvalita, bezpečnost
a ochrana ŽP, jsou součástí pracovní operace a podle
nové struktury norem tak mohou být monitorovány,
měřeny, a tím i řízeny, konkrétně na každém jednom
pracovišti. Cyklus PDCA má jiné výsledky při uplatnění v celé organizaci a bude mít jiné výsledky při
uplatnění v každé jedné konkrétní pracovní operaci.
Závěr
Po novelizaci norem, které budou mít jednotnou
strukturu, budou mít manažeři QMS, EMS a BOZP
rozhodně snazší práci při vytváření „dokumentovaných postupů“. Záleží teď jenom na nich, jak tuto
příležitost pro integraci systémů řízení využijí.
Ale… – Při uplatnění této myšlenky na desítky pracovišť a široký sortiment výroby řídicí dokumentace
značně nabobtná. Systém by mohl dokonce přerůst
schopnost pracovníků jej zvládnout. Zřejmě nebude
možné zahrnout do QMS, EMS a systému BOZP vše.
Bude nutné pečlivě zvažovat, co tam zahrnout, a co
nechat mimo IMS. Při přijetí myšlenky řídit konkrétně
bude nutné nemít velké oči a vymezit zpočátku
působnost IMS skromně. Až po zvládnutí menší části
konkrétních pracovních operací bude pak možné
postupně přidávat do vymezení působnosti systému
další a další operace nebo celé procesy.
Autor:
Dušan Mišík je jednatel Smart LED, s. r. o., Brno,
konzultant a externí auditor QMS a EMS.
Kontakt: [email protected]
22
Management kontinuity
podnikání: proč a jak s pomocí
ISO 22301
Miroslav Urban
Co je management kontinuity podnikání a systém
managementu kontinuity podnikání? – Systém
managementu kontinuity podnikání má v nějaké
podobě implementován každý podnik, každá
organizace, otázka je, jak...
Management kontinuity podnikání (Business Continuity Management) je řídicí proces, jehož cílem je
vytvořit postupy a prostředí (systém), které umožní
zajistit kontinuitu a obnovu klíčových procesů
a činností organizace, na předem stanovené minimální
úrovni, v případě jejich narušení nebo ztráty. Jedná se
o strategickou a taktickou způsobilost organizace
reagovat na incidenty a narušení jejích činností
a pokračovat v činnosti na předem stanovené přijatelné
úrovni.
Systém managementu kontinuity podnikání (BCMS) má
v nějaké podobě implementován každý podnik, otázka
je, jak a co vše bylo vzato při implementaci v úvahu.
Pokud pro nějaký druh činnosti nebo podnikání
nemáme BCMS přímo nadefinovaný, je vhodné
vycházet ze všeobecné normy ČSN ISO 22301
Ochrana společnosti – Systémy managementu
kontinuity podnikání – Požadavky, zpracované
Centrem technické normalizace „Bezpečnostní služby“
(vyšla v listopadu 2013, pozn. red.).
Tato norma předepisuje, co má organizace činit
v rámci BCMS. Stejně jako je tomu u všech mezinárodních norem zabývajících se managementem, její
srozumitelnost je ovlivněna terminologií snažící se
o co největší obecnost popisu.
Příklad zavedení BCMS
Abychom získali konkrétnější představu o smyslu
normy, zde je modelový dílčí příklad:
Dohledové poplachové přijímací centrum
Poskytujeme služby dohledového centra v samostatně
stojící budově, se standardními dodavateli, zaměstnanci, zákazníky i vybavením. My i zákazníci
očekáváme, že střežení jsme schopni poskytovat
kontinuálně a v důsledku jeho výpadku nemůže dojít
k ohrožení zájmů našich zákazníků. Identifikujeme
hrozby, které tuto službu mohou ohrozit, a na základě
ohodnocení potenciálních následků těchto hrozeb
můžeme řídit rizika.
Výčet může být samozřejmě podrobnější, toto jsou jen
základní hrozby a základní opatření na minimalizaci
případných následků. Na opatření k minimalizaci
ISO 22301
Hlavní téma
Tabulka
Hrozba
Minimalizace rizika
environmentální škody
(zatopení, úder blesku, požár)
Umístění centra, hromosvody, EPS, …
napadení
stavební konstrukce, odolnost dveří a oken, poplachový
systém, kamerový systém, přístupový systém
útok plynem
utěsnění otvorových výplní a možnost utěsnění ventilace
výpadek energie
dieselagregát, UPS
výpadek technologie přenosu signálu
denní testování, záložní technika, záložní cesty
výpadek jiné technologie
týdenní testování, záložní technika, servisní smlouvy
selhání personálu
bezpečnostní prověrky personálu, řízený přístup
k zákaznickým datům
chyba personálu
provozní postupy pro dispečery, výcvik
rizika pak můžeme aplikovat jednotlivé prvky normy
a vytvořit efektivní systém řízení kontinuity podnikání.
Stručný obsah normy
Stanovení kontextu
Organizace stanoví kontext, identifikuje a dokumentuje svoje procesy, postupy a produkty, které mají
vztah k rizikům kontinuity podnikání. Totéž pochopitelně udělá směrem ke svému podnikovému okolí,
prostředí, dodavatelům a ostatním zainteresovaným
stranám. Dále je třeba identifikovat potřeby zainteresovaných stran a požadavky relevantních zákonů
mající vztah na zajištění kontinuity podnikání.
Vedení
Stanovuje úlohu vedení a způsob, jak vedení vyjadřuje
svá očekávání pro organizaci, jak stanovuje politiku
BCMS.
Plánování
Stanovuje požadavky vztahující se vytyčování strategických cílů a základních principů pro BCMS jako
celek, včetně určení příležitostí pro ošetření rizik na
základě posouzení rizik a na základě analýzy dopadů
na podnikání, odvozené od cílů pro obnovu.
Podpora
Stanovují se požadavky na zdroje, kompetence a komunikaci se zainteresovanými stranami, potřeby při
dokumentování, řízení, udržování a uchovávání požadované dokumentace.
Provoz
Týká se implementace a provozování systému. Definují se požadavky na kontinuitu podnikání a určuje
se, jak chápat a jak rozvíjet postupy pro zvládnutí
rušivých incidentů.
Vyhodnocení výkonnosti
Shrnuje požadavky nezbytné k měření výkonnosti
managementu, kontinuity podnikání, shody BCMS
s touto mezinárodní normou a očekáváním managementu a usiluje o zpětnou vazbu managementu
ohledně jeho očekávání.
Zlepšování
Zde se stanovují požadavky na udržování a zlepšování
BCMS. Identifikují se neshody BCMS a způsoby jejich
vypořádání prostřednictvím nápravných opatření.
Management kontinuity podnikání nemusí být aplikován detailně podle uvedené normy (která má 40 stran),
věřím ale, že tato norma je dobrou pomůckou pro
všechny, kteří se chtějí BCMS seriózně zabývat.
Autor:
Ing. Miroslav Urban je auditorem Certifikačního
institutu s.r.o.
Kontakt: [email protected]
23
Hlavní téma
ISO 31000
Principy managementu rizik
z perspektivy normy ISO 31000
David Vališ
Riziko v určité podobě zná každý. Slyšel o něm
nebo se jej dotýká v užších souvislostech. Riziko –
pojem i podstata – je výrazně mezioborovou
záležitostí. Ačkoliv jsou nástroje pro jeho stanovení převážně deterministické nebo stochastickématematické, aplikace nacházíme například
v procesním a zpracovatelském průmyslu (rizika
zpracování ropných látek), v pojišťovnictví (živelní
rizika), ve zdravotnictví (rizika onemocnění nebo
uzdravení), v technické praxi (rizika spojená s provozem leteckých nebo železničních prostředků), ve
finanční sféře (rizika investic, změn kurzů měn)
apod.
Tento příspěvek by měl čtenáři poskytnout základní a vstupní informaci do problematiky
managementu rizik/bezpečnosti v širším kontextu,
než je platná norma ISO 31000 Management rizik
a její připravovaná aktualizace. Nejde jenom
o strohý popis faktů, které management rizik dle
výše zmíněné normy stanovují, ale o to, aby čtenář
pochopil váhu souvislostí v dané problematice.
Management rizik není izolovanou a „na zelené
louce“ vytvořenou filozofií. Jedná se o systematický
a strukturovaný proces, který má svou historii a je
provázaný s dalšími managementy a procesy.
Úvod
Dovolím si v úvodu poukázat na souvislosti, které
nejenom modifikují management rizik/bezpečnosti, ale
mají vazbu rovněž k dalším principům.
Jestliže hovoříme o managementu bezpečnosti a rizik,
není možné oddělovat management kvality, management spolehlivosti, analyzování nákladů životního
cyklu a mnohé další managementy, které se v principech struktury moderní a správně fungující společnosti
vyskytují.
V této oblasti je stále mnohé co zlepšovat, proto
začněme tím, abychom jasně rozuměli pod užívanými
termíny a pojmy totéž. V obrázcích 1 a 2 jsou pomocí
schémat (z nichž jsem si to v obr. 2 ze zištných důvodů záměrně dovolil ponechat v angličtině s tím, že je
níže v textu uvedu ve správném českém překladu)
uvedeny obecné, základní a principiální souvislosti
v rámci používaných procesů managementu.
Obecně platí, že vrcholovou vlastností je kvalita,
a tedy souvisejícím „nejvyšším“ managementem“ je
management kvality (jak je uvedeno na obr. 1); ten má
jak přímý vliv na ostatní managementy nižších úrovní,
tak úzkou souvislost s nimi
Management spolehlivosti (dependability management) je úzce propojen s managementem rizik (risk
management) a managementem a analyzováním
nákladů životního cyklu (life-cycle costing), resp.
managementem financí (financial management).
Těmto třem základním managementům je nadřazen
v poslední době významně rozvíjený management
aktiv (asset management). K jednotlivým uvedeným
managementům lze najít jak normy a související
dokument např. [1] až [5], tak podnikové a jiné
standardy, kterými se jejich sestavení, implementace
a používání řídí. Princip provázanosti managementu
aktiv a ostatních managementů je na obr. 2.
Obrázek 1
Obecné pozice a provázanosti v rámci managementu kvality
KVALITA
Technická
funkčnost
Spolehlivost
Ekologičnost
24
Bezpečnost
Ekonomičnost
Další znaky
Estetičnost
ISO 31000
Hlavní téma
Obrázek 2
Management aktiv a jeho souvislost s některými dalšími managementy
ASSET MANAGEMENT
RISK
MANAGEMENT
DEPENDABILITY
MANAGEMENT
Management rizik a norma ISO 31000
Základním normalizačním dokumentem vrcholové
úrovně v managementu rizik je ISO 31000:2010 [3].
V současné době prochází aktualizací a připravuje se
její druhé vydání. Za proces aktualizace je odpovědná
technická komise ISO/TC 262 Risk management.
Dříve než zmíníme některé detaily, je vhodné
poznamenat, že souběžně s platnou první verzí této
normy se začíná připravovat směrnice pro použití
ISO 31000 pod názvem ISO 31004 Risk management
– Guidance for the implementation of ISO 31000.
Mezinárodní norma ISO 31000 poskytuje zásady
a všeobecné návody pro management rizik, které
mohou využívat všechny veřejné, soukromé nebo
státní podniky, sdružení, skupiny nebo jedinci. Proto
tedy tato mezinárodní norma není specifická pro žádný
průmysl nebo sektor a má generický charakter.
Normu ISO 31000 lze používat v průběhu celého
života organizace a pro široký rozsah činností, včetně
strategií a rozhodnutí, provozu, procesů, funkcí,
projektů, služeb a majetku (aktiv). Předpoklad je
takový, že normu lze použít na zvládání jakýchkoli
typů rizik, ať jsou jakékoli povahy, a jak pro pozitivní,
tak pro negativní rizika. Přestože tato mezinárodní
norma poskytuje všeobecný návod, není zamýšlena
k prosazování jednotnosti managementu rizik ve všech
organizacích. Návrhy a implementování plánů a rámců
managementu rizik musí vždy vycházet z měnících se
potřeb specifických organizací, jejich zvláštních cílů,
souvislostí, struktury, činností, procesů, funkcí,
projektů, produktů, služeb a též vlastnictví a specificky zavedených praktik.
Záměrem jak u platné, tak u aktualizované verze
normy je, aby byla využívána k harmonizování
procesů managementu rizik nejenom v technické
praxi, ale rovněž v rámci existujících a budoucích
FINANCIAL
MANAGEMENT
dalších norem. Principy uvedené v normě ISO 31000
poskytují společný přístup v podporování norem/
standardů týkajících se specifických rizik a/nebo
sektorů, aniž by tyto nějak nahrazovala. Norma
ISO 31000 není a nebude zamýšlena a určena pro
účely certifikace.
Komplexní podstata managementu rizik podle normy
ISO 31000 je znázorněna na obr. 3.
V normě ISO 3100 je v zásadě v plné šíři uvedena
základní a strukturovaná terminologie managementu
rizika, jak je také v dokumentu TNI 01 0350:2010
Management rizik – Slovník (Pokyn 73) [4].
Dále jsou tam uvedeny zásady managementu rizik,
z nichž zde jsou některé pro lepší pochopení:
a) Management rizik vytváří a chrání hodnoty, čímž
přispívá k průkaznému dosažení cílů a zlepšování
výkonnosti např. v oblasti lidského výkonu a bezpečnosti lidí, bezpečnosti procesů, shody s právními
a inými předpisy, přijetí společenstvím, environmentální ochrany, kvality výrobků, managementu
projektů, efektivnosti postupů, správy a dobré pověsti.
b) Management rizik je integrální částí všech procesů
organizace. Není to izolovaná činnost, která by byla
oddělena od hlavních činností a procesů. Je součástí
odpovědností managementu a integrální částí všech
procesů v organizaci, včetně strategického plánování
a procesů managementu projektů a změn.
c) Management rizik je součástí rozhodování. Napomáhá všem, kdo zodpovídají za rozhodování,
přidělovat činnostem priority a rozlišovat mezi alternativami průběhy postupů.
d) Management rizik explicitně řeší nejistoty. Jednoznačně zvažuje nejistoty, jejich povahu a to, jak
mohou být přeneseny/zohledněny.
25
Hlavní téma
ISO 31000
e) Management rizik je systematický, strukturovaný
a včasný. Systematický, včasný a strukturovaný přístup přispívá k dobré výkonnosti a ke konzistentním,
porovnatelným a spolehlivým výsledkům.
f) Management rizik vychází z nejlépe přístupných
informací. Vstupy do procesu managementu rizik
vycházejí ze zdrojů informací, jako jsou historické
údaje, zkušenosti, zpětná vazba od zúčastněných stran,
pozorování, předpovědi a expertní posouzení. Ti, kteří
zodpovídají za rozhodování, by se v každém případě
měli informovat a také by měli zvážit všechna
omezení informací použitých pro modelování nebo
možnosti rozdílných názorů expertů.
g) Management rizik je „šitý na míru“. Je uspořádaný
podle vnějšího a vnitřního kontextu působícího na
organizaci a podle jejího profilu rizik.
h) Management rizik zohledňuje lidské a kulturní
faktory. Zkoumá způsobilosti, vnímání a záměry
externích i interních osob, které by mohly urychlit
nebo zbrzdit dosažení firemních cílů.
i) Management rizik je transparentní a kompletní
(všezahrnující). Vhodným a včasným zapojením
zúčastněných stran, a především těch, kteří odpovídají
za rozhodování na všech úrovních organizace, lze
dosáhnout toho, že management rizik zůstává vhodný
Obrázek 3
Principy a souvislosti managementu rizik podle normy ISO 31000
STANOVENÍ KONTEXTU
Stanovení
možnosti výskytu
Stanovení
důsledků
Stanovení úrovně rizika
HODNOCENÍ RIZIK
Porovnání s kritérii. Stanovení priorit
Ošetření rizik
NE
ANO
OŠETŘENÍ RIZIK
Identifikace možností
Posouzení možností
Příprava a realizace možnosti na ošetření
Analyzování a ohodnocení zbytkových rizik
26
RIZIK
ANALÝZA RIZIK
Identifikace existujících řídících prvků
MONITOROVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ
IDENTIFIKACE RIZIK
Co se může stát, kde, kdy jak a proč?
POSUZOVÁNÍ
KOMUNIKACE A KONZULTACE
Externí kontext
Interní kontext
Kontext pro management rizik
Stanovení kritérii a struktury
ISO 31000
a aktuální. Zapojení rovněž umožňuje zúčastněným
stranám, aby byly řádně zastoupeny a jejich názory
byly brány v úvahu při určování kritérií rizik.
Kompletní také znamená jeho provázanost s jinými
souvisejícími managementy.
j) Management rizik je dynamický, opakovaný a citlivě reagující na změny. Kontinuálně vnímá změny
a reaguje na ně. Protože stále působí vnější a vnitřní
události, mění se kontext a znalosti, provádí se monitoring a přezkoumávání, odhalují nová rizika, některá
se mění a jiná mizí.
k) Management rizik napomáhá kontinuálnímu zlepšování organizace. Organizace by měly rozvíjet
a implementovat strategie pro zlepšování vyspělosti
svých managementů rizik podle všech dalších aspektů,
které se jich týkají.
Více k jednotlivým zásadám struktury managementu
rizik podle ISO 31000 je možné nalézt přímo v této
normě. Její vlastní aplikace s ohledem na vertikální
i horizontální provázanost, jak je uvedena např. na obr.
3, je pak individuální v rámci konkrétních aplikací
v praxi.
Samotná proveditelnost zásad managementu rizik je
podmíněna existencí nástrojů pro stanovení limitů
přijatelnosti, posouzení rizika, jeho ošetření a opětovné posouzení apod. K tomuto účelu je možné
používat celou řadu různých metod, které jsou
použitelné více či méně univerzálně. Ke sjednocení
přístupů, pro orientaci v jednotlivých metodách
a ujasnění jejich možné použitelnosti je k dispozici
například norma ČSN EN 31010:2010 Management
rizik – Techniky posuzování rizik [6].
Podpora principů managementu rizika
V části managementu rizika, která je zaměřena na
identifikaci zdrojů rizika, jejich posuzování, ošetřování atd., jsou potřebné vhodné nástroje pro zajištění
ověřitelných a validních výstupů po celou dobu
technického života nebo v jeho jednotlivých částech.
K tomuto účelu můžeme využívat některé metody
posuzování rizika, jejichž přehled a aplikovatelnost
najdeme například v již zmíněné normě [6].
Do managementu rizik se zahrnuje použití logických
a systematických metod pro:
• komunikaci a konzultaci po dobu celého procesu;
• stanovení kontextu pro identifikaci, analýzu, hodnocení a ošetření rizika souvisejícího s kteroukoli
činností, procesem, funkcí nebo produktem;
• monitorování a přezkoumání rizik;
• podávání hlášení a zaznamenávání výsledků vhodným způsobem.
Posuzování rizik patří do té části managementu rizik,
která poskytuje strukturovaný proces, při němž se
Hlavní téma
zjišťuje, jak mohou být cíle ovlivněny, a s jehož
pomocí se analyzují rizika ve smyslu následků a jejich
pravděpodobností, před tím než se rozhodne, zda je
nezbytné další ošetření rizika. V rámci posuzování
rizik je snaha odpovědět na následující zásadní otázky:
• Co se může stát a proč? (pomocí identifikace rizik)
• Jaké jsou následky?
• Jaká je pravděpodobnost jejich budoucího výskytu?
• Existují nějaké faktory, které zmírní následky rizika
nebo sníží pravděpodobnost rizika?
• Je úroveň rizika únosná nebo vyžaduje další ošetření?
Norma ČSN EN 31010 [6] je jako podpora normy
ISO 31000 určena k tomu, aby odrážela současnou
správnou praxi při volbě a používání technik posuzování rizik, a neodkazuje na nové nebo rozvíjející se
koncepce, které nedosáhly uspokojující úrovně
profesionálního konsenzu.
Je svou povahou obecná, takže může poskytnout
návod pro mnoho průmyslových odvětví a typů
systémů. V rámci těchto průmyslových odvětví může
existovat více specifických norem, které zavádějí
preferované metodiky a úrovně posuzování pro
konkrétní aplikace. Jsou-li v souladu s touto normou
[6], bývají dostatečné.
Účelem posuzování rizik je poskytnout informace
a analýzu založenou na faktech s cílem zasvěceně
rozhodnout, jak ošetřit určitá rizika a jak volit mezi
variantami.
Mezi základní přínosy posuzování rizik patří:
• pochopení rizika a potenciálního dopadu na cíle;
• poskytování informací pracovníkům činícím rozhodnutí;
• přispění k pochopení rizik s cílem pomoci při výběru
variant jejich ošetření;
• zjištění důležitých faktorů přispívajících k rizikům
a slabých článků v systémech a organizacích;
• srovnání rizik v alternativních systémech, technologiích a přístupech;
• sdělování rizik a nejistot;
• pomoc při stanovení priorit;
• přispění k předcházení incidentům na základě
vyšetřování po incidentu;
• vybírání různých forem ošetření rizika;
• plnění požadavků vyplývajících z předpisů a nařízení;
• poskytování informací, které pomohou zhodnotit,
zda má být riziko přijato, když se porovná s předem
určenými kritérii;
• posuzování rizik pro vypořádání na konci života.
Rizika mohou být posouzena na úrovni organizace či
oddělení, u projektů, jednotlivých činností nebo jako
27
Hlavní téma
ISO 31000
specifická rizika. V různých kontextech mohou být
vhodné různé nástroje a techniky.
Posuzování rizik je celkovým procesem skládajícím se
z identifikace rizik, analýzy rizik a hodnocení rizik (viz
obr. 3). Způsob, jakým je tento proces použit, nezávisí
pouze na kontextu procesu managementu rizik, ale
také na metodách a technikách použitých při posuzování rizik.
Bez ohledu na to, jaké techniky se použijí, je důležité,
aby při identifikaci rizika byly náležitě rozpoznány lidské a organizační faktory, a proto odchylky
těchto faktorů od očekávaných mají být zahrnuty do
procesu identifikace rizik stejně jako „hardwarové“
a „softwarové“ události.
Další důležité souvislosti a především praktické rady
a prostor volby a aplikace metod pro posuzování rizik
s odkazy na další použitelné zdroje je možné nalézt
právě ve výše uvedené normě [6].
Závěr
Tento příspěvek je pouze stručným informativním
úvodem do problematiky managementu rizik podle
normy ISO 31000 a s ní souvisejících principů
a dokumentů. Cílem bylo „mírnou“, pro čtenáře
popularizovanou formou přiblížit danou oblast, jejíž
rozsah, konkrétní aplikace v praxi a využitelnost
možnosti tohoto příspěvku přesahují. Autor si je
vědom, že v rámci posuzování bezpečnosti technických systémů, procesů a funkcí existují a jsou
využívány i další postupy; ty ovšem předmětem
příspěvku nejsou.
Literatura:
[1] ČSN EN ISO 9000:2009 Systémy managementu
kvality – Základní principy a slovník.
[2] ČSN ISO 55000:2014 Management aktiv – Přehled, zásady a terminologie.
[3] ČSN ISO 31000:2010 Management rizik – Principy a směrnice.
[4] TNI 01 0350:2010 Management rizik – Slovník
(Pokyn 73).
[5] ČSN EN 60300-1:2015 Management spolehlivosti
– Část 1: Návod pro management a použití.
[6] ČSN EN 31010:2010 Management rizik – Techniky posuzování rizik.
Autor:
doc. Ing. David Vališ, Ph.D., pracuje jako zástupce
vedoucího katedry – vedoucí vědecký pracovník na
katedře bojových a speciálních vozidel Fakulty
vojenských technologií Univerzity obrany v Brně.
Jeho hlavním zaměřením je problematika spolehlivosti
a bezpečnosti technických systémů a procesů.
Kontakt: [email protected]
28
Značky kvality
Česká kvalita a značka kvality
CG v plynárenství
Josef Traxmandl
Jak je technické veřejnosti z oblasti plynárenství
známo, funguje již dlouhou dobu úspěšně systém
certifikace a registrace výrobků a technologií, které
jsou určeny k používání ve stále se rozvíjejícím
odvětví plynárenství.
Tento systém nesupluje ani nenahrazuje posuzování
shody vlastností výrobků s požadavky technických předpisů a harmonizovaných nebo určených
norem, prováděného v souladu s požadavky zákona
č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
Smyslem certifikace a registrace výrobků a technologií určených pro použití v plynárenství je identifikovat výrobky, které svoji špičkovou kvalitou
a vlastnostmi splňují i ty nejnáročnější specifické
požadavky (mnohdy i nad rámec požadavků obecně
platných předpisů, např. technických norem) stanovené odbornými autoritami na základě dlouholetých
provozních zkušeností, ale také podle požadavků
platných předpisů, a to i neharmonizovaných technických norem a normativních dokumentů vytvořených
na základě ČSN EN 45020.
Výhodou systému certifikace a registrace výrobků
a technologií pro plynárenství je fakt, že se jedná o systém otevřený, dobrovolný, do něhož mají přístup
všechny fyzické i právnické osoby respektující jeho
pravidla. Tento systém zajišťuje nejen jednorázové
posouzení kvality výrobku nezávislou třetí stranou
na základě splnění stanovených požadavků, ale
samozřejmě také jejich trvalé plnění, neboť v rámci
vydaných certifikátů o registraci se provádí nejméně
jedenkrát za rok u registrovaných výrobků nebo
technologií dozor – kontrola trvalého plnění podmínek
rozhodných pro vydání certifikátu o registraci.
Národní
politika kvality
ního zaregistrování výrobku nebo technologie
v registru certifikovaných výrobků a technologií
výsledkem úspěšně dokončeného procesu certifikace, byla přijata do programu podpory prodeje
kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb
„Program Česká kvalita“. Tento program byl
schválen usnesením vlády České republiky v roce
2002. Pro výrobce či distributory, případně dovozce
certifikovaných výrobků nebo technologií pro použití
v plynárenství, kteří získali certifikát o registraci
výrobku a tím i právo používat značku kvality CG, to
znamená, že mohou v rámci daných pravidel používat
společně také značku „Česká kvalita“.
Tuto značku je možno vidět na celé řadě výrobků,
případně v jejich průvodní dokumentaci, od domácích
i zahraničních výrobců nebo distributorů a dovozců.
Jedná se např. o systémy a materiály z oblasti protikorozní ochrany plynovodů a dalších plynárenských
zařízení nebo o spojovací prvky plastových, ocelových i měděných plynovodů. Společným označením
značkou kvality CG ve spojení se značkou Česká
kvalita se mohou pochlubit také uzavírací armatury,
pilíře a skříně pro umisťování hlavního uzávěru plynu
spolu s regulátorem tlaku plynu a plynoměrem v provedení z plastů i betonu, těsnicí materiály pro závitové
spoje plynovodů a další výrobky, které svou kvalitou
splňují náročné požadavky stanovené pro tuto kategorii výrobků a technologií.
Certifikační a registrační orgán
GAS uděluje každému držiteli
certifikátu o registraci výrobku
právo k používání značky
kvality v této podobě:
Právo používat značku Česká kvalita ve spojení se
značkou kvality CG mohou získat jak české výrobky
nebo technologie, tedy výrobky a technologie vyrobené na území České republiky, tak i výrobky
a technologie pocházející z jiných členských zemí
Evropské unie nebo i mimo ni. Toto označení znamená, že výrobek bezezbytku vyhovuje českému
prostředí, tedy funkčním a kvalitativním standardům,
na které jsou čeští občané i firmy zvyklí. Mělo by tak
sloužit uživatelům k orientaci v nabídce trhu a usnadnit jim rozhodování o výběru konkrétních výrobků
nebo technologií splňujících jejich požadavky.
O vysoké úrovni systému certifikace a registrace
výrobků a technologií pro plynárenství svědčí kromě
toho, že je tento systém akreditován národní akreditační autoritou, také další fakt: značka kvality CG,
jež je vedle vydání certifikátu o registraci a vlast-
Autor:
Josef Traxmandl je odborný pracovník oddělení certifikace a expertíz společnosti GAS, s. r. o.
Kontakt: [email protected]
Certifikaci a registraci výrobků a technologií určených
pro použití v plynárenství provádí již více než 14 let
Certifikační a registrační orgán GAS, s. r. o., se sídlem
v Plzni, který je nezávislou součástí společnosti GAS,
s. r. o., se sídlem v Praze.
29
Nástroje pro
efektivní řízení
VÝ SLEDKY
PØ EDPOKLADY
Pracovníci
– výsledky
Pracovníci
Vedení
Strategie
Partnerství
a zdroje
Procesy,
výrobky
a služby
Zákazníci
– výsledky
Ekonomické
výsledky
Spoleènost
– výsledky
UÈ ENÍSE, KREATIVITA A INOVACE
Váš partner na cestě za vyšší kvalitou
www.csq.cz
• Model excelence EFQM
• Model CAF
• CSR – Společenská
odpovědnost organizací
• Programy Národních cen
České republiky
• Licenční kurzy
Národní cena kvality ČR
Rozhovor s ředitelem kvality
společnosti Ahold CR:
Sebehodnocení – inspirace ke zvyšování
výkonnosti organizací
Klára Fousková
Společnost Ahold Czech Republic, a. s., zvítězila
v roce 2011 a 2014 v Národní ceně kvality ČR
v oboru obchod a je držitelem ocenění „Excelentní
organizace“ a „Recognised for Excellence 5-STAR“.
To je jistě pádný důvod nabídnout čtenářům PK
rozhovor s ředitelem kvality této společnosti Ing. et
Ing. Pavlem Mikoškou, CSc., o neustálém zvyšování kvality značky Albert.
Ten na úvod rozhovoru říká:
„Kvalita potravin a kvalita služeb na vysoké úrovni
jsou pro nás velmi důležité v souvislosti se zákazníky,
kteří pravidelně navštěvují naše obchody ALBERT.
Ocenění Excelentní organizace v Národní ceně kvality
ČR je potvrzením, že jdeme správným směrem
a děláme věci správně. Za posledních šest let jsme ušli
velký kus cesty a překonali také řadu překážek,
abychom mohli znovu vyhrát a získat tak prestižní
ocenění. Za celým tímto kvalitativním vývojem stojí
tvrdá práce uvnitř firmy a také ve spolupráci s více než
stovkou českých dodavatelů. Korporátním organizacím dnešního typu již nestačí jen přežívat, musí
neustále hledat nové a nové cesty a učit se, zdokonalovat dosavadní systém práce a posouvat se vpřed.
Jednoduše řečeno mít náskok před konkurencí. Pro
společnost Ahold Czech Republic se stal Model
excelence EFQM inspirací nejen na cestě ke zvyšování
výkonnosti, ale také nástrojem pro změnu a zdokonalování nastavených systémů.“
Jaký byl váš první krok na cestě k
sebehodnocení?
Prvním a velmi důležitým krokem k provádění
systematického sebehodnocení je podpora vedení.
Nemusím zde zdůrazňovat, že aktivity, které nemají
podporu vedení, mají velmi malou šanci uspět. Při
získávání, vyjednávání podpory vedení v roce 2010
jsme se drželi základního pravidla obchodu „Náš
zákazník, náš pán“, kterým jsme zdůraznili důležitý
fakt, že centrem zájmu je náš zákazník a celková
prosperita všech obchodů ALBERT. V současné
chvíli také mateřská AHOLD Group podporuje
sebehodnocení podle Modelu excelence EFQM
a i samotnou účast v Národní ceně kvality ČR
a poskytuje těmto krokům plnou důvěru. Výhra
v soutěži o Národní cenu kvality a získání ocenění pro
Ahold Česká republika byly ze strany naší mateřské
organizace vnímány velmi pozitivně.
Proč jste si zvolili právě Model excelence
EFQM?
Cesty
k excelenci
Před osmi lety jsme uvažovali i o jiných systémech
řízení kvality. Na základě přesné analýzy zainteresovaných stran, vnitřních systémů a časového
hlediska jsme nakonec zvolili jít cestou Modelu
excelence EFQM. Model pro společnost Ahold CR
představuje manažerský rámec těch nejlepších praktik.
Nejenže organizace vystavuje náročné zkoušce v procesu sebehodnocení, ale také nám jasně ukázal, jak
cílevědomě a metodicky dosahovat vyvážených
výsledků. Například v oblasti již zmiňovaného vývoje
výrobků – naše výrobky jsou vyvíjeny s cílem vytvářet
optimální hodnotu pro naše zákazníky. Zhruba před
pěti lety byla u nás identifikována potřeba vyvíjet
vlastní řadu výrobků ALBERT. Byl nastartován
centralizovaný vývoj a následný nákup skupin výrobků vlastních značek od českých dodavatelů. Jsme
držiteli potravinářských certifikací BRC a ISO 22000,
které bezpochyby patří k nezbytnému základu práce
s bezpečnými, zdravotně nezávadnými a kvalitními
potravinami, a zavádění obdobných systémů požadujeme také u našich dodavatelů. Výrobky našich
vlastních značek (Albert Quality, Albert Bio, Albert
Excellent a AH Basic), které jsou vyvíjeny s souladu
s těmito interními principy, jsou dlouhodobě oblíbeny
a můžeme říci, že ze strany zákazníků vnímáme další
pozitivní a stoupající trend jejich zájmu o tyto značky.
Jak probíhal celý proces sebehodnocení
a co pro vás bylo nejtěžší?
Pominu-li časovou náročnost sebehodnocení, tak
dalším důležitým krokem je odborná příprava pracovníků, kolegů, kteří se na procesu sebehodnocení
podíleli. Pracovníci musí mít dostatek informací
a mluvit terminologicky shodně, tak aby mohli zcela
kompetentně provést rozsáhlé sebehodnocení podle
Modelu. Musí znát, když to řeknu laicky, jednotlivé
křížové vazby a návaznosti. Model excelence EFQM
to nazývá tzv. „červenou nití mezi předpokladovými
a výsledkovými kritérii“.
Byl vytvořen tým pracovníků, který představoval
průřezově celou organizaci. K sestavení takového
týmu jsme udělali první krok již v roce 2010, kdy jsme
zpracovávali první sebehodnotící zprávu pro soutěž
v roce 2011. Výstupem z prvního sebehodnocení byla
zpráva, která byla rozdělena podle jednotlivých kritérií
Modelu na silné stránky a oblasti pro zlepšení.
Najednou jsme měli celou organizaci před sebou na
papíře a hned jsme věděli, v čem jsme silní a kde nás
tzv. „pálí bota“ a měli bychom se dále zlepšovat.
Pohledem zpět, dalším významným mezníkem, který
nám dal nejvíce zabrat, byla prioritizace oblastí, co
bychom měli ještě doladit a zlepšit se. Z velkého
množství oblastí pro zlepšení je třeba si vybrat
omezený počet, tzn. stanovit priority, se kterými se
bude dále pracovat a budou zlepšovány. Z každého
kritéria jsme vybrali tři až pět oblastí podle váhy
a konsensu celého týmu a následně jsme tyto projekty
31
Cesty
k excelenci
Národní cena kvality ČR
zlepšovali a celý proces znovu a znovu opakovali.
Jedná se o nepřetržitý proces.
Pro proces sebehodnocení organizace na požadované
úrovni je také důležitá interní chuť a připravenost
organizace na vlastní „sebeobnažení“ – to je ochota
a připravenost poskytnou do zprávy také informace,
které se na veřejnost obvykle nekomunikují nebo
mohou být zčásti určitým způsobem „citlivé“. Součástí
otevřenosti a férovosti v sebehodnocení je také skutečnost, že hovoříte o skutečnostech, které se třeba
nepovedly, a popisujete způsoby, které hledáte k jejich
zlepšení. Prostě jednoduchý princip „učíme se také
chybami“ nebo „zjistili jsme, že tudy cesta nevede“,
jak by například řekl Jára Cimrman.
A jaké jsou vaše plány do budoucna?
Výstupem ze zmiňovaného externího hodnocení je
„Zpětná zpráva“, která mimo silných stránek obsahuje
i oblasti pro zlepšování doporučené ze strany
hodnotitelského týmu. Jinak naše strategie je stále
stejná: „Lepší každý den“ – pro zákazníky, vlastní
zaměstnance a pro místa, kde se nacházejí naše
prodejny.
Autorka:
Bc. Klára Fousková pracuje v sekretariátu Sdružení
pro oceňování kvality (SOK) jako tajemnice Národní
ceny kvality ČR.
Kontakt: [email protected]
Co pro vás vítězství v Národní ceně kvality
ČR znamenalo?
Toto ocenění jsme získali již v roce 2011. Ve stejném
roce jsme obdrželi i Národní cenu ČR za společenskou
odpovědnost. Jsme držiteli ocenění „Excelentní
organizace“, „Společensky odpovědná organizace“
a mezinárodního ocenění EFQM „Recognised for
Excellence 5-STAR“. Více než cokoliv jiného jsou
výše zmíněná ocenění především oceněním za práci
více než 17 tisíc pracovníků společnosti a za dlouhodobou práci a spolupráci s více než stovkou našich
českých dodavatelů. Můžeme být hrdi na značku
Albert, a zároveň je to závazek být den ode dne lepší –
nebo spíše od sebehodnocení k sebehodnocení lepší.
Ovšem v každém případě musím na tomto místě
prioritně poděkovat především našim zákazníkům,
kteří se k nám stále vracejí a umožňují nám, abychom
jim mohli co nejlépe sloužit.
Proč jste se přihlásili do soutěže znovu
po třech letech?
Za prvé jsme si byli jisti, že jsme prošli velkým
vývojem a značka ALBERT udělala velký pokrok. Za
druhé jsme chtěli znovu provést nezávislé externí
hodnocení a zhodnotit míru provedených změn
a pokroku. Jedním z cenných prvků Národní ceny
kvality ČR je totiž také odborné externí hodnocení.
Tento nezávislý pohled zvenku prostřednictvím
hodnotitelského týmu nám například ukázal, že naše
hodnocení kvality, které jsme prováděli v rámci 284
prodejen Albert v roce 2011 z pozice na centrále
společnosti, nemusí být totožné s tím, jak kvalitu
vnímá zákazník. Proto jsme se rozhodli změnit celý
systém hodnocení kvality a začali jsme více pracovat
se specifickými požadavky regionů a požadavky
prodejen a v konečném důsledku přenechat hodnocení
výsledků naší práce zákazníkům našich prodejen. Dále
jsme vypracovali unikátní systém řízení kvality
zainteresovaných stran. Díky tomu došlo k výraznému
ekonomickému oživení kritéria 8 Společnost –
výsledky a AHOLD Czech Republic předčila očekávání své mateřské společnosti.
32
AHOLD Czech Republic, a. s.
Společnost AHOLD Czech Republic, a. s., provozuje v České republice maloobchodní síť
supermarketů a hypermarketů Albert. Společnost je
součástí nadnárodní korporace Ahold, která sídlí
v nizozemském Zaandamu.
Společnost Ahold vstoupila na český trh v roce
1990 jako Euronova, a. s., a v roce 1991 otevřela
svůj první supermarket Mana v Jihlavě. V roce
1999 již společnost Ahold provozovala řetězec
supermarketů a hypermarketů., které se přejmenovaly na Albert. V roce 2005 upevnil Ahold své
postavení na českém trhu převzetím 57 prodejen
společnosti Julius Meinl. Aby se firma prezentovala jednotně, došlo roku 2009 ke sjednocení
značky na Albert supermarket a Albert hypermarket. Dne 1. srpna 2014 byla uzavřena akvizice,
kdy obchodní řetězec Albert převzal SPAR ČOS.
Tímto krokem se tak stal jedním z lídrů maloobchodního trhu v České republice.
V současné době společnost AHOLD Czech
Republic, a. s., zaměstnává více než 17 500
zaměstnanců. Tímto se řadí mezi největší zaměstnavatele v zemi. Provozuje prodejny Albert
a INTERSPAR po celé ČR. Řetězec Albert se
v souladu se svou strategií důrazně zaměřuje na
kvalitu a čerstvost potravin a na spolupráci s regionálními dodavateli. Zákazníkům rovněž nabízí
širokou paletu výrobků pod vlastními značkami,
v současnosti se jedná o tyto čtyři řady:
• Albert Excellent: speciální sortiment nejlepší
kvality
• Albert Bio: sortiment produktů v bio kvalitě
• Albert Quality: atraktivní a široká nabídka kvality srovnatelná se značkovými výrobky
• AH BASIC: levné, a přesto kvalitní výrobky do
každé domácnosti
Události
Reprezentace České společnosti
pro jakost na Mezinárodní
konferenci ISQ v Izraeli
Romana Hofmanová
V listopadu minulého roku se v Izraeli konala
jubilejní 20. Mezinárodní konference ISQ, které se
aktivně se svou přednáškou zúčastnili i zástupci ČSJ.
V průběhu konference vystoupili přednášející z pořadatelské země, USA, Ruska, Francie, Itálie a dalších
států, součástí konference byla i možnost navštívit
některé firmy a instituce v Izraeli.
V rámci spolupráce České společnosti pro jakost
a Izraelské společnosti pro kvalitu ISQ navštívili
výkonný ředitel ČSJ Petr Koten a autorka toho příspěvku Mezinárodní konferenci ISQ, která se konala
pod heslem Creating Customer Centric Culture 18. až
20. 11. 2014 v Tel Avivu.
Každá konference organizovaná Izraelskou společností
pro kvalitu má svého předsedu. Té v roce 2014
předsedal Avi Peled. V rámci konference proběhlo
i představení všech předchozích předsedů konferencí
ISQ za dobu dvaceti let jejich trvání. Většina předsedů, a bylo mezi nimi i několik žen, např. paní Chava
Scher, známá členům ČSJ a čtenářům PK díky účasti
a vystoupení na naší konferenci v Praze v roce 2013, je
ještě stále aktivních nejenom v rámci ISQ, ale i v ASQ.
Mnoho z nich se i osobně dostavilo na slavnostní
ceremoniál druhého dne konference.
Konference byla rozdělena vcelku „klasicky“ do
několika částí: plenární zasedání na úvod a na závěr
každého dne, dopolední a odpolední přednášky
v sekcích, workshop a návštěva firmy Motorola
Solution Israel a Weizmannova vědeckého ústavu
(Weizmann Institute of Science).
Foto: autorka
zúčastnilo se ho hodně posluchačů. Potěšující bylo
také, že mezi nimi byl i Greg Watson, uznávaný
světový odborník v oblasti kvality. V rámci této sekce
vystoupil i Tani Järvinen na téma International Quality
Innovation of the Year Competition z organizace
Excellence Finland. Do této evropské aktivity pod
záštitou finského prezidenta je od loňského roku zapojena i ČSJ (viz str. 37 tohoto čísla PK).
Třetí den jsme navštívili firmu Motorola Solution
a Weizmannův vědecký ústav.
V Motorole, která vloni oslavila 50. výročí svého
založení, jsme měli možnost vidět celý úsek laboratoří,
kde se zkouší odolnost jejich výrobků. Výroba
Motoroly v Izraeli je zaměřena na přístroje, které se
využívají v průmyslu, armádě nebo u policie. To klade
vysoké nároky na jejich odolnost nejenom vůči nárazu,
tlaku, prachu a vodě, ale je třeba testovat i jejich
záření, hlasitost a další. Viděli jsme například speciální
zvukotěsnou komoru, kde se i uvnitř šíří zvuk omezeně. Stěny této komory jsou pokryté komolými
jehlany různých velikostí ze speciální hmoty. Člověk
zavřený v této komoře může údajně i slyšet, jak se mu
otevírají a zavírají srdeční chlopně.
V rámci plenárních bloků mj. vystoupili předchozí
předseda ASQ John Timmerman s přednáškou na téma
Behavioral Economic Design of the Customer
Experience a stávající předseda ASQ Stephen Hacker
(setkali jsme se s ním jako účastníkem a přednášejícím
v Praze na 51. kongresu EOQ v roce 2007, viz též
Perspektivy jakosti 2007/3; pozn. red.) na téma
Leading Quality in Tranformational Times. Plenární
jednání bylo tlumočeno do angličtiny, resp. hebrejštiny. Naproti tomu ne všechny sekce byly v angličtině
– některé zajímavé probíhaly pouze v hebrejštině a bez
tlumočení, což bylo škoda a ochuzení.
Ve Weizmannově vědeckém ústavu jsme si mimo jiné
prohlédli multimediální expozici, která interaktivním
způsobem seznamuje návštěvníky s historií a výsledky
práce tohoto institutu od jeho založení. Z celé expozice je patrná nejenom důležitost, která je v Izraeli
přikládána výzkumu nových poznatků a technologií,
ale i pýcha Izraelců na výsledky dosažené a dosahované v oblasti základního výzkumu.
Návštěva Izraele byla pro nás možností nejenom
prezentovat výsledky své práce, ČSJ i ČR, ale také
načerpat nové znalosti v zemi, která je počtem obyvatel srovnatelná s naší. Zejména v oblasti výzkumu
a spolupráce vysokých škol s firmami nám může být
inspirací.
Zástupci ČSJ vystoupili se svým příspěvkem na téma
Age management – spolupráce mezi generacemi. Ten
se svým tématem vymykal ze zaměření ostatních přednášek. Naše vystoupení vzbudilo nebývalý ohlas,
a přestože bylo zařazeno na pozdně odpolední sekci,
Autorka:
Ing. Romana Hofmanová je ředitelka úseku certifikace osob České společnosti pro jakost.
Kontakt: [email protected]
33
Události
Vítězné studentské práce
soutěže o Cenu Františka
Egermayera 2014
V minulém čísle PK jsme jako každoročně v článku
o listopadové konferenci „Vítězíme kvalitou“ informovali o slavnostním vyhlášení vítězů (jubilejního
desátého) ročníku soutěže studentských prací o Cenu
Františka Egermayera, pořádané Českou společností
pro jakost, a uvedli stručný přehled oceněných.
V tomto čísle, jak jsme slíbili, přinášíme stručné
anotace oceněných prací, včetně dvou, které porota
poprvé neoficiálně ocenila zvlášť v oblasti společenské odpovědnosti.
Zároveň připomínáme, že soutěž proběhne i v tomto
roce. To je výzvou pro všechny školy a studenty
relevantních oborů. Bližší informace naleznete na
webových stránkách ČSJ www.csq.cz.
Časová studie operace tisku archového
ofsetového stroje
(absolventská práce)
DiS. Monika Vaňková
VOŠG a SPŠ grafická Praha
Vedoucí práce Ondřej Žáček
Práce se zabývá zjištěním skutečné spotřeby času
operace tisku. Na základě získaných údajů o době
trvaní jednotlivých úkonů se stanoví prvotní normativy a optimální výrobní postup. Výsledky mohou být
využity jako podklad pro stanovování norem spotřeby
času a následně pro kalkulaci výroby.
Analýza procesu schvalování nakupovaných
dílů u výrobce světelné techniky
(bakalářská práce)
Bc. David Hrubý
VŠB-TU Ostrava,
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
Vedoucí práce prof. Ing. Jiří Plura, CSc.
Cílem práce bylo analyzovat proces schvalování
nakupovaných dílů u výrobce světelné techniky pro
automobilový průmysl a navrhnout vhodná opatření ke
zlepšení. Autor provedl analýzu stávajícího stavu
schvalování nakupovaných dílů u tohoto výrobce.
Na jejím základě identifikoval řadu příležitostí ke
zlepšování a navrhl celkem 11 konkrétních opatření
k zefektivnění procesu. Velká pozornost je věnována
analýze současných přístupů k plánování kvality
produktů. Získané poznatky spolu se znalostí procesů
v organizaci byly uplatněny při návrzích opatření ke
zlepšení stávajícího stavu. Výsledky byly podkladem
k návrhu opatření pro zlepšení procesu schvalování
nakupovaných dílů; práce může být rovněž využita
z metodického hlediska.
34
Aplikace metody QFD ve vybrané organizaci
(diplomová práce)
Ing. Radka Vondráková
VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská
Vedoucí práce Ing. Alena Plášková, CSc.
Cílem práce je návrh zlepšení poskytování stravovacích služeb, konkrétně procesu výdeje jídel v menze
AV Gastro, za využití metody QFD a dotazování
strávníků. DP obsahuje mj. dotazník pro zjišťování
požadavků zákazníků, aplikaci metody QFD na proces
výdeje jídla, zpracování výsledků dotazování, porovnání s jinými menzami a návrhy na zlepšení procesu
výdeje jídel. Tyto návrhy jsou použitelné v provozu
menzy a po aplikaci by měly přinést zvýšení spokojenosti zákazníků.
Uplatnění statistických metod v podmínkách
vysoce způsobilých procesů
(disertační práce)
Ing. Kateřina Brodecká, Ph.D.
VŠB-TU Ostrava,
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
Vedoucí práce prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc.
Hlavním cílem práce bylo rozpracovat a tak praxi
zpřístupnit nové efektivní možnosti monitorování a ří-
Události
zení procesů vykazujících vysokou míru způsobilosti
a nabídnout postup zohledňující také ekonomické
aspekty monitorování a řízení procesů, zahrnující též
vypracování běžně nedostupné SW opory včetně
ukázky praktické aplikace.
Součástí práce bylo mj. vytvoření semiekonomického návrhu pro stanovení optimálního parametru
r u CCC-r regulačního diagramu, vytvoření aplikace
pro počítačovou podporu diagramů CCC, CQC
a CCC-r umožňující také stanovení optimálního
parametru r u CCC-r regulačního diagramu a ověření
navržené aplikace v podmínkách reálného výrobního
procesu. Výsledky byly ověřeny na konkrétním vysoce
způsobilém procesu výroby sensorů EGR; verifikace
prokázala životaschopnost návrhu. Návrh představuje
SW podporu, která v existujících SW chybí nebo je
řešena pouze okrajově.
Analýza implementace CSR programů
ve vybraném podniku
(bakalářská práce)
Magdaléna Rybáková
Vysoká škola finanční a správní, Most
Vedoucí práce Ing. Vilém Kunz, Ph.D.
Cílem práce bylo analyzovat a komparovat realizované
aktivity v oblasti CSR společností Plzeňský Prazdroj,
a. s., a Heineken ČR, a. s., tak aby výsledky mohly být
použity k jejich zlepšování. Na základě volně dostupných dokumentů byly zdokumentovány a následně
komparovány programy obou společností. Výsledky
mohou být využity k zefektivnění CSR v těchto
i dalších firmách.
Vyhodnocení a návrh možných CSR aktivit
na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy
ekonomické v Praze
(diplomová práce)
Ing. Jana Bürgerová
VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská
Vedoucí práce Ing. Alena Plášková, CSc.
Cílem práce bylo na základě analýzy strategie CSR
a realizovaných aktivit včetně průzkumu názorů
studentů navrhnout zlepšení do budoucna. V rámci DP
byla mj. hledána specifika aplikace CSR ve školství,
analyzována strategie fakulty včetně oblasti CSR,
provedena analýza hodnot, závazků a aktivit v rámci
CSR fakulty, proběhlo dotazníkové šetření mezi
studenty a byly předloženy návrhy ke zlepšování.
Provedená analýza strategie a konkrétních aktivit CSR
spolu s výsledky dotazníkového šetření statisticky
ověřeného použitím Chí-kvadrát testu poskytly dobrou
základnu pro návrhy použitelné pro další směrování
CSR na fakultě.
Z dodaných podkladů připravil Zdeněk Svatoš.
Byli jsme při tom:
Malý kaleidoskop událostí
Každý den se kolem nás děje nepřeberné množství
událostí. Jen některé z nich jsou pro nás relevantní –
i těch je mnoho. O mnohých informují nejsledovanější média, prakticky o všech lze dnes informace
nalézt na internetu. Jen je ale třeba vědět, ŽE se
něco událo, CO v té záplavě hledat. Časopis typu
Perspektiv kvality, odborný čtvrtletník, nemá samozřejmě primárně zpravodajskou funkci. Přesto vás
chceme upozornit na některé události z těch relevantních ze sféry našeho odborného zájmu, které
mají časový přesah. Více si pak budete moci nalézt,
budete-li chtít, právě na tom internetu. Jen ještě
jedna drobnost: vše máme „z první ruky“, na vlastní
oči...
Kulatý stůl ke vzdělávání
Na VŠCHT v Praze se 15. ledna konal Kulatý stůl
k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl. Zúčastnili se ho představitelé vysokých škol i průmyslových podniků,
a i když byl orientován na obor chemie, mnohé, o čem
se zde diskutovalo, mělo přesah i do dalších technických nebo dokonce vůbec
všech oborů přípravy odborníků pro současnou
a budoucí praxi. Mezi
účastníky byl i Eduard
Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu,
a Ladislav Novák, ředitel
Svazu chemického průmyslu, který byl jedním
z pořadatelů. Podle organizátorů i účastníků by na
tento kulatý stůl měly
navazovat další pro další
obory (strojírenství, stavebnictví, ...) a na další
konkrétnější témata.
Více na http://kredo.reformy-msmt.cz.
Oficiální zahájení Roku průmyslu
a technického vzdělávání
Shodou okolností týž den v podvečer pak byl v Národním technickém muzeu v Praze, v jeho populární
Dopravní hale, zahájen Rok průmyslu a technického
vzdělávání 2015, a to za účasti předsedy vlády ČR,
ministra průmyslu a obchodu, ministra školství,
mládeže a tělovýchovy, náměstka ministryně práce
a sociálních věcí, rektora ČVUT Petra Konvalinky (ten
zde hrdě konstatoval: „ČVUT nemá nezaměstnané
absolventy!“) a řady dalších osobností; partnery zde
zastupovali Pavel Kysilka, generální ředitel České
spořitelny (generální partner), a představitel společnosti Škoda Auto Bohdan Wojnar.
35
Události
Vyhlašovatelem Roku je
Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jeho prezident
Jaroslav Hanák mj. řekl:
„Průmysl vždycky byl, je
a bude základem české
ekonomiky. ... Už to není
ten špinavý průmysl za
socialismu se špinavými
flekatými
montérkami
a špatnými úředníky –
dneska je to progresivní
odvětví české ekonomiky,
inovativní odvětví... Zveme občany, každého z vás, do
našich firem. My jsme ti, kteří dávají mladé generaci
garanci práce a hlavně lepšího výdělku než v humanitních oborech...“ Premiér Bohuslav Sobotka mj.
kritizoval to, jak se dosud často míjejí potřeby průmyslu se vzdělávacím systémem, a zdůraznil potřebu
a úsilí reformovat vzdělávací systém tak, aby k takovému plýtvání nedocházelo. Také bylo zmíněno, že
mnohé z našich problémů a trendů jsou celoevropské.
financí pro oblast daní
a cel Simona Hornochová
(její příspěvek i účast
v diskusi byly mimořádně
zajímavé!) a také Radek
Špicar, viceprezident SP
ČR. Souvislost mezi
šedou ekonomikou a kvalitou v různých směrech
bezesporu existuje a na
konferenci také byla, byť
okrajově, zmiňována.
Více viz např.
www.spcr.cz (média – tiskové zprávy, str. 2); zpráva
The shadow economy in Europe, 2013 je přístupná na
www.atkearney.cz (tam hledat Shadow Economy).
Hlavní záměry Roku organizátoři vyjadřují takto:
• Snaha o nastartování celospolečenské změny ve vnímání průmyslu a technických oborů
• Snaha podpořit a posílit zapojení firem do spolupráce se školami a vzdělávacími zařízeními
• Snaha o řízenou diskusi koncepčních a systémových
změn v oblasti vzdělávání
Rok je celoroční kampaň složená z různých aktivit
a akcí, přihlásit se k ní či aktivně zapojit se může
každý.
Již současný přehled připravovaných akcí je mimořádně rozsáhlý a pestrý, od „centrálních“ po
regionální, od velkých po menší, od tradičních (sem
patří i Národní cena kvality a Měsíc kvality se všemi
svými akcemi a také např. soutěž Manažer roku,
„Česká hlava“ a Týden výzkumu, vývoje a inovací) po
ty nové. Vyjdou také publikace „Almanach technického vzdělávání“ (v červnu) a „Panorama průmyslu“
(v červenci; akce MPO a SP ČR).
Mnohem více na www.spcr.cz a
www.rokprumyslu.eu.
Mezinárodní konference Šedá ekonomika v ČR
Jednou z prvních akcí s logem Roku průmyslu byla
konference s výše uvedeným názvem, pořádaná 30.
ledna v pražském Malostranském paláci společností
Visa Europe. Byla na ní prezentována studie „Šedá
ekonomika v České republice“, vypracovaná pro Visa
Europe poradenskou společností A. T. Kearney a prof.
Friedrichem Schneiderem z Univerzity J. Keplera
v Linci (příspěvek F. S. „Šedá ekonomika v Evropě:
Jak si stojí ČR v porovnání s dalšími členskými státy
EU?“). Na konferenci vystoupila i náměstkyně min.
36
Konference Implementace flexicurity v ČR
Náš minikaleidoskop událostí uzavírá konference
Příležitosti a překážky současného pracovního trhu.
Implementace flexicurity v ČR, která se konala těsně
před uzávěrkou tohoto čísla PK 25. února v Praze
v Dejvicích v hotelu DAP. (Pro pamětníky: vnitřek
dávného Domu armády na tehdejším nám. VŘSR, resp.
kina Kyjev, se změnil k nepoznání...)
Pořadatelem byla AMSP, konference se konala v rámci
projektu ESF, celodenní nabitý program zahrnoval
příspěvky ze všech oblastí a hledisek tématu, včetně
vystoupení kolegů z Polska, kteří na projektu
spolupracují. Je těžké zmínit jen některý příspěvek,
všechny měly praktický dopad – s ohledem na
možnost přímého využití snad zdůrazněme závěrečné
upozornění E. Svobodové, gen. řed. AMSP, na další
projekty AMSP, které jsou k dispozici pro podporu
začína-jících podnikatelů, ženpodnikatelek a řemesel,
„Malý obchod“ a další. V rámci projektu je k dispozici
80stránková brožura „Metodika implemetace přístupů
k flexicurity v MSP...“
Více www.flexicurity.cz a www.amsp.cz.
(zs – text / foto)
Události
Mezinárodní soutěž inovací
s českou účastí
Kateřina Kopetzká
Již druhým rokem mají čeští inovátoři možnost
přihlásit se do mezinárodní soutěže inovací Quality
innovation of the Year. Soutěž je pořádána pod
záštitou finského prezidenta a Evropské organizace
pro kvalitu, v České republice ji zprostředkovává
Česká společnost pro jakost. V loňském ročníku
uspěly i dvě české organizace.
Od roku 2007, kdy byl vyhlášen první ročník, se
původně finská soutěž rozšířila také do Estonska,
Izraele, Kazachstánu, Lotyšska, Maďarska, Švédska
a České republiky.
Do ročníku 2014 se přihlásilo přes 150 inovátorů ze
všech osmi zapojených zemí. Ocenění byla vítězům
předána 19. ledna 2015 na slavnostním ceremoniálu
v hotelu Gellért v Budapešti.
Z rukou náměstka maďarského ministra financí Árona
Márka Lennera, ekonomického rady velvyslanectví
ČR v Budapešti Vladimíra Randáčka a předsedy
Maďarské společnosti pro kvalitu Pála Molnára zde
převzali svá ocenění i zástupci Plzeňských městských
dopravních podniků (dále PMDP) a společnosti
BIOUHEL CZ.
PMDP soutěžící v kategorii Veřejný a neziskový
sektor si ocenění odnesly za inovaci Nabíjení plzeňské
karty přes bankomat, která uživatelům umožňuje
nabití karty po celém regionu rychle a pohodlně
prostřednictvím bankomatů České spořitelny. Ocenění
za potenciální inovaci v kategorii Mikro-podniky
převzali zástupci společnosti BIOUHEL CZ za inovaci
Karbonizace biologicky rozložitelných materiálů
s využitím odpadního tepla – proces, při kterém vzniká
biouhel, odpadní materiál široce využitelný v zemědělství; tento proces tak přispívá k trvale udržitelnému
zemědělství a řeší problémy nakládání s bioodpady.
Šanci na mezinárodní úspěch budou mít čeští
inovátoři i v letošním roce. Přihlašování do dalšího
ročníku soutěže bude zahájeno v květnu 2015.
Více informací na
www.csq.cz nebo na adrese [email protected].
Autorka:
Mgr. Kateřina Kopetzká je manažerka mezinárodních vztahů v České společnosti pro jakost.
Kontakt: [email protected]
Foto (2) http://www.eoq.hu/inno/.
37
Události
XXI. ročník medzinárodnej
konferencie pri príležitosti
Svetového dňa kvality:
„Zvládanie kompetenčných výziev“
12.–13. november 2014, Štrbské Pleso
Kvalita ako technická disciplína bola vždy oblasťou,
ktorá vyžadovala špecifické vedomosti a znalosti,navyše podporené dostatočným množstvom
skúseností. Odovzdávanie poznatkov záviselo najmä
od práce so skúsenými a zanietenými kolegami, ktorí
boli nielen zdrojom poznania, ale aj inšpirácie.
Inšpirácie vyplývajúcej z nadšenia a ľudskosti pri celej
technickej zložitosti riešených problémov.
Dlhý čas trvalo pokým sa z primárne technickej
disciplíny vyprofilovala kvalita manažérska a dnes už
nie je pre nikoho žiadnou novinkou ani kvalita v oblastiach, kde by sme ju ešte pred pár desaťročiami
hľadali len márne.
Aké sú teda výzvy manažérstva kvality v dnešnej
dobe? Je to hlavne kompetenčná výzva, pretože robiť
kvalitne tiež treba vedieť a poznanie tej správnej cesty
je základným predpokladom pre dosiahnutie stanovených cieľov. O kompetenčných výzvach súčasnosti
sa rozprávalo v rámci našej konferencie. Prijmite
pozvanie na podujatie, v rámci ktorého sme skĺbili
diskusné panely s nosnými prednáškami na aktuálne
témy z oblasti systémov manažérstva.
XXI. medzinárodná konferencia pri príležitosti
Svetového dňa kvality organizovaná Slovenskou
spoločnosťou pre kvalitu sa niesla v zmysle názvu
38
konferencie Zvládanie kompetenčných výziev. Na
príklade niekedy aj kontroverzných názorov a následnej diskusie sme sa snažili dokázať, že kvalita
potrebuje kompetentných ľudí a len vďaka kompetencii môžeme posúvať manažérske systémy smerom
k novým výzvam. Záštitu nad konferenciou prevzal
Minister hospodárstva SR Pavol Pavlis.
Účasť zástupcu EFQM Gianlucu Muleho len potvrdila
nastolený trend spolupráce SSK na medzinárodnej
úrovni a podpisom spoločného prehlásenia EFQM
a SSK sme potvrdili smerovanie SSK k pozícii
národného reprezentanta v tejto medzinárodnej organizácii. V rámci konferencie bolo podpísané
memorandum o spolupráci medzi SSK a Izraelskou
spoločnosťou pre kvalitu v zastúpení Gideonom
Rothom. Prednáška ďalšieho zahraničného zástupcu
Claesa Berlina z oblasti riadenia kvality v kozmickom
výskume bola príjemným osviežením mysle zaťaženej
každodenným kvalitárskym snažením.
V rámci podujatia sme skombinovali aj prednášku
zaoberajúcu sa požiadavkami praxe a pripravenosťou
absolventov na tieto požiadavky v podaní Zuzany
Križanovej z TRW s následnou diskusiou so zástupcami akademickej obce. V závere podujatia po
netradičnom podaní výkladu o riadení reklamácií
Dušanom Plichtom sme venovali čas najnovším
zmenám a očakávaniam zmien v normách. Na
ich výklad zástupcami certifikačných spoločností
Quality Austria (Peter Kopecký, Matúš Horváth)
a LRQA (Juraj Kliment) nadviazal prednáškou
o integrácii systémov riadenia Alexandr Toloch
z ATTN Consulting.
Události
Slovenská spoločnosť pre kvalitu sa snaží aj týmto
podujatím pokračovať v tradícii medzinárodných
konferencií o kvalite a udávať aj týmto spôsobom
trend v oblasti rozvoja kvality na Slovensku a participovať na formovaní pojmu kvalita v najširšom
zmysle slova v európskom i širšom medzinárodnom
kontexte. Snažíme sa oživiť vzájomnú spolupatričnosť
sympatizantov kvality na Slovensku tak, aby sme sa
stali platformou pre rozvíjanie vzťahov a výmenu
skúseností. Preto vytvárame priestor vo forme workshopových podujatí Q-Profes a diskusných fór,
pracujeme na tvorbe pracovných skupín a systému
školení a poradenstva vo forme networkovej spolupráce. V tomto trende budeme v rámci Slovenskej
spoločnosti pre kvalitu naďalej pokračovať a otvárať
aktuálne otázky týkajúce sa manažérskych systémov
a rozvoja kvality života v najširšom zmysle slova.
Účasť 150 sympatizantov a nadšencov pre kvalitu nás
nesmierne potešila a už dnes sa tešíme na spoločné
stretnutie na ďalších podujatiach a hlavne na XXII.
ročníku medzinárodnej konferencie pri príležitosti
Svetového dňa kvality.
Autor:
Ing. Milan Šesták je prezidentem Slovenské spoločnosti pre kvalitu.
Kontakt: [email protected]
Foto: SSK
39
Události
Dvacet pět let Českého svazu
vědeckotechnických společností
Pavel Ryšánek
Dvacáté páté výročí vzniku Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) je přes relativně
krátké období jeho novodobé historie významné.
Obsahem tohoto příspěvku je nejen vzpomínka na
vznik ČSVTS v bouřlivém porevolučním roce 1990,
ale hlavně připomenutí některých jeho současných
aktivit, především pak aktivit v oblasti kvality.
Vznik ČSVTS
Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo
k rozumné transformaci bývalé Československé
vědeckotechnické společnosti, působící zde od r. 1955,
na nový subjekt, nepolitický, nevládní samostatný
vědeckotechnický svaz – Český svaz vědeckotechnických společností.
Nově založené české občanské sdružení navazuje
odborně na činnost bývalé organizace, jejímž je
právním nástupcem. Navazuje na slavné tradice
sdružování vědců, inženýrů, architektů a techniků,
probíhající již v dávné minulosti, a zejména pak na
slavný Spolek inženýrů a architektů v Království
českém – SIA, který byl založen již v roce 1865 a který
se po založení samostatného československého státu
v roce 1918 transformoval na Spolek inženýrů
a architektů v Československu.
Současné aktivity ČSVTS
Za pětadvacet let své novodobé historie se ČSVTS
transformoval ve významného a respektovaného reprezentanta vědeckotechnické a inženýrské obce České
republiky, sdružujícího prostřednictvím svých 67
členských společností více než sto tisíc individuálních
členů, působících v široké oblasti technických, přírodních i společenských věd.
Dospěl v respektovaného reprezentanta významné
části vědeckotechnické a inženýrské obce České
republiky uznávaného doma i v zahraničí. Svaz plní
úspěšně hlavní body svého poslání a poskytuje cenné
služby svým individuálním členům i celé české
společnosti. Poskytuje nepřeberné množství nejrůznějších vzdělávacích programů včetně rekvalifikačních
kurzů pro veřejnost ve svých regionálních Domech
techniky v Ostravě, Pardubicích, Kladně, Plzni
a v Českých Budějovicích. Přispívá tím významně ke
zvyšování kvalifikace občanů, jejich případné rekvalifikaci, a tím i ke snižování nezaměstnanosti.
Nezanedbatelnou kapitolu v činnosti ČSVTS tvoří
práce s mladou generací techniků a inženýrů. Ve
spolupráci s Asociací pro mládež, vědu a techniku
AMAVET, o. s., a Středoškolskou odbornou činností
40
(SOČ) zajišťuje účast českých studentů na významných mezinárodních studentských soutěžích.
ČSVTS a kvalita
ČSVTS je držitelem certifikátu QMS dle ISO 9001 od
roku 2008. Je rovněž členskou organizací Sdružení pro
oceňování kvality. Málo známá je dnes již skutečnost,
že ČSVTS (díky své tehdejší předsedkyni a federální
ministryni kontroly Ing. Květoslavě Kořínkové, CSc.)
stál u zrodu aktivit, které vedly k formulování prvních
zásad státní politiky kvality. Na tomto ministerstvu
byly položeny základy přístupu státu ke kvalitě, které
v době příprav na vstup do EU a přijetí Evropské
politiky kvality byly formulovány v usnesení vlády
č. 458/2000 o Národní politice kvality a v usneseních
vlády o Národní ceně kvality ČR (č. 806/2001)
a Programu Česká kvalita (č. 685/2002).
V rámci ČSVTS se při zabezpečování kvality výrazně
profilovaly dvě organizace, Česká společnost pro jakost a Dům techniky Ostrava (nyní DTO CZ, s. r. o.).
ČSJ, zakládající organizace ČSVTS, je zřizovatelem
Národního střediska podpory kvality, výkonného
orgánu Rady kvality ČR. Spolupodílí se na realizaci
akcí programu „Listopad – Měsíc kvality“ a Evropského týdne kvality v ČR. DTO CZ se kvalitě věnuje
od roku 1991, kdy ve spolupráci s ministerstvem
kontroly uspořádalo první ročník mezinárodní konference. Letos v Ostravě proběhne pod názvem
KVALITA – QUALITY 2015 její již 24. ročník.
Hlavní náplní ČSJ i DTO CZ je vzdělávání, certifikace
osob a poradenství v oblasti kvality a v souvisejících
oblastech; ČSJ realizuje i certifikaci systémů a výrobků. Obě organizace jsou řádnými členy Rady
kvality ČR a mají zastoupení v jejím předsednictvu.
ČSJ zabezpečuje činnost odborné sekce Rady
Společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj, DTO
pak činnost odborné sekce Kvalita ve vzdělávání.
Na závěr si dovoluji letošnímu jubilantovi popřát
úspěchy v další práci, hodně spolupracujících mladých techniků a inženýrů a úspěšný rozvoj všech
členských organizací.
Autor:
Ing. Pavel Ryšánek pracuje jako poradce v Národním
středisku podpory kvality. Je členem předsednictva
ČSVTS. Jeho současným hlavním zaměřením je
společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj.
Kontakt: [email protected]
Posuzování shody
Ostatní
Akreditace subjektů posuzování
shody: kdo ano a kdo ne
Dále pak nařízení uvádí (článek 2 odst. 11), že vnitrostátním akreditačním orgánem je „jediný orgán
v daném členském státě, který na základě státem
delegované pravomoci provádí akreditaci“.
Igor Tyleček, Soběslav Hlinka
Členské státy mohou v souladu s článkem 4 odst. 1
stanovit pouze „jediný vnitrostátní akreditační orgán“.
Na tento akreditační orgán jsou pak přímo v nařízení,
resp. normě ISO/IEC 17011 a národních právních
předpisech stanoveny požadavky a významná omezení.
Akreditaci ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (dále jen
„nařízení“) jsou oprávněny poskytovat vnitrostátní
akreditační orgány ustavené příslušnými členskými
státy EU v souladu s tímto nařízením a oznámené
Evropské komisi.
Protože se však vyskytují subjekty, které nabízejí
akreditaci, aniž splňují uvedené podmínky, vydala
Evropská komise jasné stanovisko k „akreditačním“ službám, které poskytují Evropské komisi
neoznámené akreditační orgány. Podle tohoto stanoviska není uvedené jednání v souladu s požadavky
nařízení a odpovědnost za řešení tohoto protiprávního stavu je na členských státech EU.
V roce 2013 byl na unijní úrovni zpracován dokument
‚Ne-vnitrostátní akreditační orgány’, které tvrdí, že
poskytují akreditaci [1]. Cílem tohoto dokumentu,
který byl 3. června 2014 přijat, je stanovit společný
postup vůči subjektům se sídlem nebo působícím
v EU, které tvrdí, že poskytují akreditaci orgánů
posuzujících shodu, ale nejsou členským státem
stanoveny jako vnitrostátní akreditační orgán ve
smyslu nařízení.
Z čeho uvedené stanovisko vychází?
Především nařízení (článek 2 odst. 10) definuje akreditaci jako „osvědčování vnitrostátním akreditačním
orgánem toho, že subjekt posuzování shody splňuje
požadavky pro provádění konkrétních činností posuzování shody, které stanoví harmonizované normy,
a pokud je to relevantní, také veškeré další požadavky,
včetně těch, které jsou stanoveny v příslušných
odvětvových předpisech“.
Jedno z omezení pro akreditační orgán, ale výhoda pro
subjekty posuzující shodu, je uvedeno v preambuli
nařízení, článek 19: „Konkurence mezi státními
akreditačními orgány by mohla vést k obchodnímu
využití činnosti těchto orgánů, což by v důsledku bylo
v rozporu s jejich úlohou, být posledním stupněm
kontroly v procesu posuzování shody. Cílem tohoto
nařízení je zajistit, aby v rámci Evropské unie stačilo
mít pro celé území Unie jedno osvědčení o akreditaci
a vyvarovat se vícero akreditacím, když znamenají
další náklady a žádný přínos navíc.“
Komise konstatovala, že pouze členské státy jsou
odpovědné za implementaci nařízení na svém území.
V souladu s principem loajální spolupráce by si proto
měly členské státy a Komise vzájemně pomoci
v zajištění toho, aby v Evropské unii poskytovaly
akreditaci orgánů posuzování shody pouze oficiálně
uznané vnitrostátní akreditační orgány.
Výkon působnosti pro oblast akreditace v České
republice zajišťuje a provádí Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR, jak uvádí § 14 zákona č. 22/1997
Sb. [3].
Svým rozhodnutím Ministerstvo průmyslu a obchodu
pověřilo k výkonu působnosti akreditačního orgánu
Český institut pro akreditaci, o. p. s. (ČIA), který
následně oznámilo Evropské komisi jako jediný
vnitrostátní akreditační orgán České republiky.
Příslušné dokumenty jsou veřejně dostupné na
www.cai.cz/novinky/informace-z-cia/dokumentycia.aspx.
ČIA je členem Evropské organizace pro spolupráci
v oblasti akreditace (EA) i signatářem vícestranné
dohody o vzájemném uznávání EA MLA. EA mimo
jiné ve smyslu čl. 10 nařízení řídí systém vzájemného
hodnocení mezi vnitrostátními akreditačními orgány
z členských států a dalších evropských zemí. Činnost
ČIA tak podléhá ne jenom kontrole, která vyplývá
z obecně závazných právních předpisů (zákon
č. 22/1997 Sb.), ale i kontrole na úrovni EU, a to jako
subjektu, který je součástí systému vzájemného
hodnocení. Kromě toho je ČIA také členem a signatářem vícestranných dohod celosvětových organizací
ILAC (Mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace
laboratoří; http://ilac.org) a IAF (Mezinárodní akreditační fórum; http://www.iaf.nu).
41
Ostatní
Posuzování shody
Dodejme a zdůrazněme, že termín akreditace je nejen
v českém právním prostředí užíván také v jiných
souvislostech (např. zákon č. 95/2004 Sb. [4] a zákon
č. 499/2004 Sb. [5]), zůstává však skutečností, že
souladné s nařízením je užívání tohoto pojmu v souvislosti s prováděním akreditace subjektů posuzování
shody akreditačním orgánem ČR, kterým je Český
institut pro akreditaci, o. p. s.
Literatura:
[1] CERTIF 2013-01 REV3 'Non/national accreditation bodies' that claim to provide accreditation.
[2] ČSN EN ISO/IEC 17011:2005 Posuzování shody –
Všeobecné požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzující shodu.
[3] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
[4] Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání
a uznávání odborné způsobilosti a specializované
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře,
zubního lékaře a farmaceuta.
[5] Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě a o změně některých zákonů.
Autoři:
Mgr. Ing. Igor Tyleček, Ph.D., je náměstek ředitele
Českého institutu pro akreditaci, o. p. s., (ČIA) a stojí
v čele odboru řízení a vnějších vztahů ČIA.
JUDr. Soběslav Hlinka je zástupce ředitele tohoto
odboru.
www.csq.cz
VDA 6.3 Audit procesu – modul H
Komu je kurz určen?
Všem zájemcům o získání kvalifikace auditor procesu služby podle VDA 6.3 Audit
procesu a všem těm, kteří se chtějí jen blíže seznámit s problematikou auditování procesů
služeb, a to nejen zájemcům z oblasti automobilového průmyslu.
Co Vám kurz přinese?
V průběhu třídenního kurzu se seznámíte se základy auditu procesu podle VDA 6.3 pro
oblast služeb. Získáte základní přehled o procesním přístupu, analýze rizik a možných
typech auditů. Poznáte požadavky, metody, principy hodnocení v procesu auditu. Budete
schopní implementovat proces auditu skrz celý dodavatelský řetězec za účelem
identifikace rizik a příležitostí.
Doba trvání kurzu: 3 dny
Odborný garant: VDA QMC, Ing. Pavel Řezníček, CSc.
Bližší informace: Irena Lukešová, telefon: +420 221 082 225, e-mail: [email protected]
Cena pro nečleny: 10 740 Kč bez DPH (12 995 Kč včetně DPH)
Cena pro členy: 8 950 Kč (10 830 Kč včetně DPH)
Termíny: • 8. 4. 2015 – 10. 4. 2015 • 2. 6. 2015 – 4. 6. 2015 • 30. 9. 2015 – 2. 10. 2015
42
Environment
Návrh na posílení podpory
dobrovolných nástrojů
v oblasti ŽP
Pavel Růžička, Vladimír Dobeš
Ačkoliv jsou tzv. dobrovolné nástroje v oblasti životního prostředí uplatňovány v České republice již
od 90. let, není poptávka po nich rozšířena tak,
jak by odpovídalo jejich potenciálu pro zvyšování
efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků při
současném zlepšování stavu životního prostředí.
Podniky očekávají aktivní roli a podporu ze strany
státu; ovšem jeho možnosti jsou v tomto směru omezené. V úvahu přichází řešení, kdy stát z centrální
úrovně stanovuje základní podmínky pro fungování
dobrovolných nástrojů, avšak konkrétní podpůrné
programy jsou realizovány na nižších úrovních
(místní, regionální).
Doporučení vychází ze závěrů projektu Efektivní
uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního
prostředí, který byl v letech 2013–2014 realizován
společností ENVIROS v rámci Programu BETA
Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního
prostředí ČR.
Základní zjištění
Jako dobrovolné nástroje (dále též DN) označujeme
aktivity firem, podniků, veřejných institucí a dalších
organizací, které směřují ke snižování negativních
dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž
jsou zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec
požadavků platných právních předpisů.
DN pokrývají široké spektrum činností organizace.
Nejrozšířenějším nástrojem dobrovolného charakteru
je systém environmentálního managementu, který
spočívá v zavedení systémových opatření v organizaci
tak, aby aspekty ochrany životního prostředí byly
brány v úvahu jak na úrovni strategického řízení, tak
při všech operativních činnostech.
Čistší produkce představuje metodiku, díky které jsou
v podnicích identifikována opatření na snižování
spotřeby energie, surovin a materiálů na úrovni
výrobních procesů či výrobků. Specificky na výrobky
je zaměřeno tzv. ekoznačení – označování výrobků,
které splňují předem definované parametry týkající
se např. spotřeby energie, minimalizace použití
škodlivých látek apod.
Jak bylo uvedeno v úvodu, v posledních letech
poptávka po DN v oblasti životního prostředí stagnuje
nebo není rozšířena tak, jak by odpovídalo dosažitelným nejen environmentálním, ale také ekonomickým
(!) přínosům pro organizace i společnost.
Ostatní
Ačkoliv aplikace DN ve firmě přináší výhody ve
smyslu zvýšení efektivity či úspory provozních
nákladů, očekávají firmy též ocenění svých snah ze
strany trhu a státu – a právě zde lze spatřovat největší
slabinu, neboť tato očekávání se jim naplňují nedostatečně a snižují jejich motivaci realizovat opatření
jdoucí nad rámec povinností daných legislativou.
Firmy tedy očekávají aktivní roli a podporu ze strany
státu, a to jednak prostřednictvím jasné preference
příslušných firem a výrobků například ve výběrových
řízeních, jednak větším zviditelněním příslušných
programů prostřednictvím informačních a propagačních kampaní.
Možnosti státu jsou však v tomto směru omezené. Stát
může z centrální úrovně stanovit základní (rámcové)
podmínky pro fungování DN, specifické podpůrné
programy je však vhodné realizovat spíše na nižších
úrovních (místní, regionální). K tomuto účelu je
možné využít zkušenosti ze zahraničí, kde podobné
modely podpory DN dlouhodobě úspěšně fungují.
Řešitelé projetu proto navrhli metodiku pro vytváření a realizaci podpůrných programů na místní
úrovni, která může být aplikována v podmínkách
České republiky.
(Metodika a další výstupy projektu jsou k dispozici na
www.enviros.cz/projects/dobrovolne-nastroje.)
Dobrovolné nástroje v ČR
Dobrovolné nástroje jsou součástí Státní politiky
životního prostředí a jsou podporovány formou
jednotlivých Národních programů, schválených na
úrovni vlády ČR a realizovaných Ministerstvem životního prostředí. Konkrétně se jedná o Národní program
EMAS, Národní program čistší produkce a Národní
program environmentálního značení.
Nejrozšířenějším DN mezi českými organizacemi je
certifikace systému environmentálního managementu (EMS) podle mezinárodní normy ISO 14001.
V mnohem menším měřítku je aplikován evropský
systém EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) –
v něm je v ČR registrováno 27 organizací a v rámci
nich 51 jednotlivých lokalit – provozů. Nejrozšířenějším oborem je stavební průmysl. [1] Ve srovnání
s uplatňováním EMS podle normy ISO 14001, kde
počet certifikací v ČR dosáhl 4792 [2], se tedy jedná
o velmi nízký počet.
Stále větší význam je na evropské úrovni kladen na
tzv. čistší produkci; tak označujeme preventivní
strategii v ochraně životního prostředí, jež se primárně
zaměřuje na odstraňování příčin vzniku environmentálních problémů na úrovni podniků a organizací.
Nezabývá se řešením důsledků vzniku environmentálních zátěží (emise, odpady apod.), nýbrž hledá
řešení, jak těmto problémům předcházet či je
minimalizovat – např. efektivnějším využíváním
43
Ostatní
Environment
zdrojů, prevencí vzniku odpadu, snižováním rizik vůči
člověku i životnímu prostředí.
Potenciál pro uplatnění dobrovolných
nástrojů v českých podnicích
České podniky, až na výjimky, čistší produkci do své
strategie zatím komplexně neintegrovaly, což je
způsobeno především nízkým povědomím o této
problematice. Jsou často přesvědčeny, že potenciál
prevence a zlepšování již vyčerpaly, a chybí jim
informace o efektivně využitelném potenciálu úspor
a také kapacity pro správný postup při stanovování
optimálního balíčku opatření. (Podniky například stále
většinou nesledují skutečné náklady na neproduktové
výstupy výroby, což jim brání kvantifikovat skutečný
potenciál úspor a vysledovat jej ke zdroji.) Postupy
čistší produkce využívají podniky spíše selektivně,
nejvíce jsou rozšířeny postupy pro zvyšování účinnosti
využití energie ve výrobních procesech a v budovách.
V uplynulých pěti letech realizovala společnost
ENVIROS několik desítek projektů hodnotících
možnosti využití DN v podnicích a dalších organizacích. Nejčastěji využitelné DN, které byly v daných
podnicích identifikovány jako vhodné z pohledu
zájmů podniku, jsou uvedeny v tabulce.
V oblasti environmentálního značení dochází v dlouhodobém měřítku k nárůstu počtu označených
výrobků a služeb i objemu jejich nákupů, avšak jejich
celkový podíl na trhu je stále velice nízký.
V současné době existuje pro národní ekoznačku
36 kategorií výrobků nebo služeb. Do programu
je zapojeno 55 firem, s nimiž bylo uzavřeno celkem
89 licenčních smluv s právem k užívání ekoznačky.
To představuje cca 1530 jednotlivých výrobků či
poskytovaných služeb. Do programu Ekoznačení EU,
pro který existuje 33 produktových skupin, se zapojilo
v České republice 17 společností a uzavřeno bylo
20 licenčních smluv. [3]
Od roku 1994, kdy začal být program ekoznačení
v ČR realizován, docházelo k postupnému nárůstu
počtu výrobkových kategorií, certifikovaných firem
i udělených licencí. V posledích pěti letech však
dochází u české ekoznačky ke stagnaci, či dokonce
úbytku. Celkově je ekoznačení vnímáno spíše jako
okrajová záležitost, kterou firmy buď neznají, nebo se
s ní neidentifikují a nevědí, jak a v čem by jim mohla
významněji pomoci při prodeji jejich produktů.
Významný potenciál pro rozvoj environmentálního
značení skýtají tzv. zelené veřejné zakázky a nákupy.
V tomto směru přijala vláda v roce 2010 Pravidla
uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy
a samosprávy, která ukládají ústředním organům státní
správy uplatňovat při všech nákupech environmentální požadavky, a to ve vybraných produktových
skupinách. Současně s přijetím Pravidel byla stanovena kritéria pro výrobkové kategorie „Nábytek“
a „Kancelářská výpočetní technika“. Pravidla však
nejsou v praxi dostatečně uplatňována (mj. proto, že
neexistuje jejich vymahatelnost) a podle dostupných
informací není jejich další rozvoj plánován.
44
Tabulka
Možnost efektivního uplatnění dobrovolných
nástrojů v podnicích v ČR
Nástroj
Hodnocení možností čistší produkce
Energetický audit
Energetické řízení
Benchmarking
Nová technologie
Společenská odpovědnost
Systém environmentálního managementu
Ekodesign
Četnost [%]
54
54
44
40
28
22
20
16
Analýza ukázala, že největší potenciál pro efektivní
uplatnění DN (při kterém se dosahuje zvyšování
konkurenceschopnosti i zlepšování environmentálního profilu podniku) je stále na úrovni zvyšování
účinnosti využívání zdrojů u výrobních procesů.
Významná část tohoto potenciálu se nachází v oblasti
neinvestičních opatření. Nejčastěji bylo jako účinný
nástroj navrhováno hodnocení možností čistší produkce a další nástroje, které lze zahrnout právě
pod program čistší produkce (energetický audit,
energetické řízení a přenos technologií). Často doporučovaným nástrojem byl také benchmarking pro
porovnání účinnosti srovnatelných procesů.
Jednou z přetrvávajících příčin existence rozsáhlého
potenciálu úspor ve výrobních procesech je způsob
účtování nákladů v podnicích, který nesprávně alokuje
náklady na tzv. neproduktové výstupy výroby, tedy na
celkové ztráty plynoucí z produkce odpadu a znečištění. Tyto ztráty bývají řádově vyšší, než kolik
ukazuje stávající výkaznictví, jež je nesprávně
„ukrývá“ v celkových režijních nákladech.
Další oblastí, která rychle nabývá na významu, jsou
vztahy podniku se zainteresovanými stranami
a společenská odpovědnost (CSR). Jedná se rovněž
o většinou opomíjenou oblast příležitostí pro zlepšování nebo bývá CSR aplikována pouze formálně.
Z analýzy vyplývá, že společenská odpovědnost může
v podniku nejen pojmenovat a řešit strategické příležitosti a rizika, ale také poskytnout i vhodné zastřešení
pro další DN.
Environment
Nejlépe ošetřenou oblastí v podnicích se ukázala
úroveň systémů řízení, mezi které patří i EMAS.
EMAS jako takový ale doporučován nebyl, a to z důvodu nedostatečné pozitivní zpětné vazby jak ze strany
veřejného sektoru, tak ze strany trhu (obchodních
partnerů, zákazníků). Pro podniky je zatím výhodnější
zavést EMS dle ISO 14001. Stále častěji se v podnicích uplatňují také integrované systémy řízení.
Novou oblastí pro zlepšování environmentálního
profilu se podle analýzy stává řízení životního cyklu
produktů, které může přinést nejvýznamnější efekty
v oblasti udržitelnosti i zvyšování hodnoty podniku.
Jeho širšímu využití zatím ale brání řada bariér. Do
budoucna se ovšem jedná o oblast s největším potenciálem pro komplexní eko-efektivní přínosy.
Hlavní překážky rozšíření dobrovolných
nástrojů
I přes nesporný potenciál pro zlepšování však nejsou
DN – s výjimkou EMS podle ISO 14001 – v praxi
dostatečně uplatňovány.
Z šetření uskutečněného mezi podniky, jehož cílem
bylo zmapovat hlavní příčiny tohoto neutěšeného
stavu, vyplývá, že hlavním motivem pro zavádění DN
je pro podniky snaha získat konkurenční výhodu;
přímé ekonomické přínosy nehrají tak významnou roli.
Dalším důležitým motivačním faktorem je vytváření
pozitivního image podniku.
V praxi se však očekávání podniků, jak už bylo
částečně zmíněno, naplňuje nedostatečně, neboť
DN nejsou, např. ve veřejných zakázkách, příliš
zohledňovány. To platí zejména pro trh v ČR, zatímco
na některých mezinárodních trzích jsou naopak environmentální aspekty brány v úvahu. Z šetření zároveň
vyplývá, že podniky v drtivé většině nesledují a nevyhodnocují ekonomické přínosy zavedení DN.
Pokud jde o podporu DN ze strany státu, podniky by
ocenily jeho aktivnější roli a vyšší míru podpory.
Hlavním požadavkem je jasná preference příslušných
podniků a výrobků ve výběrových řízeních, příp.
dotačních titulech (např. program pro zelené veřejné
zakázky či zakotvení v legislativě). Dále by stát měl
více zviditelnit programy prostřednictvím informačních a propagačních kampaní.
Inspirace ze zahraničí
Inspirovat se v oblasti DN můžeme ve státech, kde
jejich podpora dlouhodobě funguje a přináší kýžené
výsledky např. v SRN, Rakousku, Nizozemí či ve
Skandinávii.
Důležitou roli v zavádění DN hrají podpůrné aktivity
ze strany veřejné správy – a to jak programy informačního a propagačního charakteru, tak podpora
technické asistence (cílená zejména na malé a střední
podniky). Významnou podmínkou rozvoje DN je
podpora prostřednictvím už zmíněných zelených
Ostatní
veřejných zakázek, příp. zohlednění zavedení DN
v právních předpisech (např. nižší frekvence kontrol,
snížení poplatků, delší platnost environmentálních
povolení apod.). Největšího rozšíření dosahují DN
v zemích s rozvinutým systémem environmentální
výchovy a vzdělávání.
Zkušenosti dále ukazují, že efektivnější než izolovaná
podpora jednotlivých DN jsou komplexně pojaté
programy, které integrují různé nástroje a umožňují
podniku vybrat si optimální mix dobrovolných aktivit
a opatření, jež povedou ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti a dlouhodobému zvyšování hodnoty.
Za vhodný modelový program tohoto druhu lze
považovat program EKOPROFIT, zaměřující se na
podporu eko-efektivnosti především prostřednictvím
čistší produkce, ale i EMS a environmentálního
značení, na úrovni regionů/měst. Byl vyvinut v 90.
letech v rakouském Grazu a postupně se úspěšně šíří
po celém světě. Místní programy EKOPROFIT jsou
financovány jednak zúčastněnými podniky, jednak
veřejnými prostředky na místní i centrální úrovni.
EKOPROFIT přináší podnikům zavedení jednoduchého EMS se zaměřením na identifikaci a realizaci
opatření čistší produkce, která jim přinášejí jak snížení
znečištění, tak zároveň i úsporu provozních nákladů
a optimalizaci investičních opatření. (Viz obrázek.)
Program poskytuje podnikům potřebný místní rámec
a asistenci pro jejich aktivity v oblasti eko-inovací. Ve
spolupráci s municipalitou se přitom mohou zaměřit
na řešení nejdůležitějších místních environmentálních
problémů. Municipality pak využívají EKOPROFIT
pro zapojení širšího spektra místních zainteresovaných
stran do spolupráce se soukromým sektorem za
účelem skloubení cílů v oblasti ochrany životního
prostředí s podporou konkurenceschopnosti místních
podniků. To vede ke zvyšování celkové kvality života
na místní úrovni.
Závěr
Pro další podporu DN v České republice je navrhován
model, kdy stát stanovuje základní rámcové podmínky
pro rozvoj DN a podporuje je nutnou agenturní,
informační a propagační činností. Vlastní programy
podpory (včetně části financování) a zavádění DN jsou
realizovány na místní, resp. regionální úrovni.
Východiskem takto komplexně pojatých programů je
propojení DN s naplňováním místních anebo regionálních (rozvojových) strategií. DN zde slouží
k naplňování konkrétních cílů, zahrnutých pod
konceptem udržitelné spotřeby a výroby. Tento koncept se jeví jako nejvhodnější pro systematické
zastřešení DN, protože vychází z principů udržitelného
rozvoje a poskytuje rámec pro jejich praktické
naplňování.
K zavedení takového modelu může být využita meto-
45
Ostatní
Environment
Obrázek
Přehled programu EKOPROFIT
Zdroj: [4]; překlad autor
Klub
EKOPROFIT
EKOPROFIT
Základní program
Společné workshopy
a individuální konzultace pro nováčky
• Předávání znalostí
• Workshopy: analýza materiálových toků, dodržování
legislativy, energetický management, odpady
• Individuální konzultace
Udržitelnost – síť
• Pro certifikované EKOPROFIT firmy
• Výměna know-how mezi firmami,
experty a dalšími subjekty
• Různé oblasti podnikání
(průmysl, malé a střední podniky atd.)
Realizace interních opatření ve firmě
• Identifikace potenciálu úspor
• Definování environmentálního programu
• Realizace opatření envir. programu (snižování
spotřeby zdrojů a energie, redukce odpadů a emisí aj.)
Program
• Workshopy se zaměřením na různé oblasti
• Učení a práce v týmech
• Organizace společenských akcí a návštěv podniků
Dokumentace, hodnocení a posouzení komisí
• Vyhotovení environmentální zprávy
• Zhodnocení realizovaných opatření
• Posouzení nestrannou komisí
Realizace opatření
• Individuální konzultace
• Učení se od nejlepších
• Soustavné zlepšování environmentální výkonnosti
Cena
ECOPROFIT
dika programu EKOPROFIT. (Zřejmě nejrozsáhlejší
aplikací tohoto schématu je jeho využití a rozvíjení ve
Vídni pod názvem EcoBusiness Plan Vienna.)
Podpora DN na místní úrovni se však ani do budoucna
neobejde bez pokračování a rozšíření stávající podpory
jednotlivých DN a příslušných Národních programů,
systematické podpory DN na centrální úrovni (informační kampaně, budování kapacit) a finanční podpory
uvedených podpůrných aktivit (možné využití sdruženého financování stát/obec/ podnikatelská sféra).
Literatura:
[1] Registr EMAS. www1.cenia.cz/www/node/376
[2] ISO Survey 2013. www.iso.org/iso/iso-survey
[3] Produkty s ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek/
služba a Ekoznačkou EU udělenou v ČR.
www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/seznam-esv
[4] Krenn C., Wolf P., Fresner J. ECOPROFIT®
–Model of preventive environmental management and
sustainable development for companies and communities. 15th Europ. Roundt. on Sustainable Consumption
and Production (15th ERSCP). Bregenz, Rakousko,
2012. Volně dostupné na http://erscp2012.eu
46
Autoři:
Ing. Pavel Růžička pracuje jako konzultant ve spol.
ENVIROS, s. r. o., s hlavním zaměřením na oblasti
dobrovolných nástrojů a udržitelné spotřeby a výroby.
Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc., spolupracuje dlouhodobě se společností ENVIROS jako konzultant, výzkumný pracovník a lektor v oblasti udržitelné spotřeby
a výroby a souvisejících nástrojů a politik.
Kontakty:
[email protected]; [email protected]
Příspěvek vznikl v rámci projektu „Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního
prostředí“, podpořeného Programem BETA TA ČR.
Vzdělávání
Učíme se celý život
Šárka Janků, Růžena Petříková
Na základě našich dlouhodobých pedagogických
i praktických zkušeností se vzděláváním nejrůznějších úrovní a forem se postupně pokusíme reagovat
na jeden z limitujících faktorů úspěšnosti ekonomik –
kvalitní vzdělávací systém se všemi jeho atributy,
kterými jsou vlastní vzdělávání (učení se), kreativita,
znalosti, zlepšování a inovace. Vycházíme přitom ze
známé premisy, že pouze kvalitní vzdělávání (učení
se) může zajistit rozvoj znalostní a dovednostní
vybavenosti firemních a podnikatelských subjektů,
a potažmo tak i jejich úspěšnost a konkurenceschopnost.
„Učení se“
Schopnost učit se je vlastní každé lidské bytosti.
Chceme-li něčeho dosáhnut, musíme se učit celý život.
Je-li dítě od útlého věku až na kraj dospělosti nuceno
ve škole pouze memorovat, aniž by bylo tázáno
na vlastní názor, nese si toto „trauma“ často až do
dospělosti.
Proto je nezbytné především změnit způsob výuky ve
všech typech škol, koncipovat a nabízet kvalitní
studijní programy podporující představivost, kreativní
myšlení, verbální komunikaci, manuální zručnost,
znalosti a dovednosti. V oblasti vzdělávání dospělých
je pak zapotřebí hledat takové metody a způsoby
vzdělávání, aby tito lidé měli vzdělávání vždy jako
přidanou hodnotu, a nikoliv jako ztrátu času.
Pohled na tuto „disciplínu“ se ovšem velmi liší –
člověk od člověka. Pro někoho je vzdělání nutností,
aby dosáhl vysněného postavení. Pro někoho je to
povinnost vzhledem k rodinné tradici. Pro někoho je
to cesta, jak se dozvědět něco nového jen pro vlastní
dobrý pocit z vědění. V tomto kontextu je možno
konstatovat, že optimální nabídka i volba kvalitního
vzdělávání není až tak jednoduchá.
Způsob výuky má přímý vliv na kvalitu
vzdělávání
To, jaký vztah získá dítě ke svému vzdělávání a sebevzdělávání, je velice ovlivněno způsobem výuky. Ten
je velmi rozdílný a bohužel ne vždy takový, aby dítě
získalo ke vzdělávání vztah pozitivní. Přitom je
dostatečně známo, že investice do dětí předškolního
věku (do cca 6 let) je v budoucnu nejvíce návratná.
V dítěti se do tohoto věku formuje tzv. „životní
scénář“, tedy základní předpoklady nejen k tomu, jaké
bude mít vlohy, ale i v jakém oboru může vyniknout,
což znamená jediné – že už v těchto letech se vyvíjí
jeho profesní a kariérová orientace. Z řady zkušeností
je dokonce známo, že i tolik potřebné vědecké talenty
je nutno hledat a rozvíjet ve věkové kategorii žáků
Ostatní
základního vzdělávání. Tak, jak je výuka nastavena
v první třídě, takový vztah k učení dítě získá a v budoucnu bude velmi složité „špatné“ návyky, získané
nevhodným přístupen pedagoga, změnit a napravit.
Je to stejné jako s pracovníky první linie ve firmě.
Můžeme mít o firmě ty nejlepší reference a být ovlivněni tou nejlepší reklamou, ale při přímém kontaktu
s firmou, prostřednictvím pracovníka první linie, se
může náš náhled zcela změnit. Je-li tímto pracovníkem
člověk nekomunikativní a neschopný navázat přátelský vztah s klientem, veškerá investice vložená do
často nákladného marketingu se vytrácí a veškerá
pozitiva získaná reklamou a referencemi velmi rychle
zmizí. Chyba se bezesporu stala kdesi na začátku
školní docházky tohoto člověka.
Takovýto způsob výuky má často jednotnou šablonu –
je to místo, kde děti JEN NĚCO MUSÍ nebo NESMÍ:
MUSÍ být zticha, MUSÍ sedět a poslouchat, MUSÍ
vydržet až do přestávky, MUSÍ se to či ono naučit
zpaměti, NESMÍ se bavit, NESMÍ rušit, NESMÍ
projevit svůj názor atd. To je „nejlepší“ cesta k tomu,
že děti ztrácejí postupně dar, který byl přírodou
nadělen „lidem všem“, a to kreativitu, o které budeme
hovořit v příštím příspěvku. Naprosto tragické je, že
tento způsob vzdělávání se praktikuje nejen na
základních, ale i na středních, a mnohdy i na vysokých
školách.
Je proto nezbytné, aby děti a studenti na všech
typech škol především MOHLI a CHTĚLI. Potom
bude jejich životní cesta neustálého vzdělávání
přirozená a chtěná, tím pádem i celá společnost se
bude stávat zdravou, vzdělanou a pružnou ke změnám.
Vzdělávání lidí je poslání, ne jen povolání
Učitelství, stejně jako lékařství, by mělo být nejen
zaměstnáním (profesí), ale především posláním –
vždyť výchova mladé generace je vklad do budoucnosti celého národa. Je to stejné jako se stavbou domu.
Jestliže ošidíme základy tím, že použijeme špatný
materiál a tzv. „odflákneme“ práci, dříve nebo později
se nám dům začne bortit… – Věříme, že škol na
takovémto základě ubývá a bude ubývat: trh by měl
sám, přirozenou cestou, tuto oblast pročistit.
Učitel by měl ve svých žácích, a to na jakémkoliv
stupni, podporovat vzájemnou komunikaci, měl by
trvat na tom, aby „si povídali“. Protože bez schopnosti
povídat si není možné budovat vztahy a bez vztahů
nelze budovat fungující společnost.
Člověk je tvor „tlupový“, tzn. že potřebuje kolem sebe
další lidi, rodinu, kamarády, kolegy, přátele…, bez
nich je život chudý a nezajímavý. Jestliže je u některých lidí potlačena schopnost obyčejného lidského
mluvení a naslouchání, jsou velmi zranitelní a snadno
manipulovatelní. Stačí se podívat do historie – proč
byla za feudalismu maximální snaha zabránit lidem ve
47
Ostatní
Vzdělávání
vzdělávání? Je to jednoduché: negramotný člověk je
daleko jednodušeji ovladatelný než člověk vzdělaný –
no, a to je podobné s některými lidmi dnes: jestliže tito
lidé neumějí mluvit, naslouchat, velmi snadno „naletí“
jiným lidem, kteří schopnost mluvit ovládají mistrně
a spolu se schopností manipulace je dokážou zcela
ovládat a využívat ve svůj prospěch. George Orwell to
vyjádřil výstižně: „Cílem moci je moc“, stejně jako
Ladislav Mňačko, který konstatoval, že „moc chutná“.
Proto právě studium v oblasti verbální komunikace
a týmové spolupráce je velmi potřebné. Místo toho,
aby byly děti ve škole nuceny k memorování, mnohdy
nesmyslných a nic neříkajících pouček, měly by být
vzdělávány v umění komunikace a naslouchání. Tyto
vlastnosti rozhodnou v budoucnu o jejich úspěchu či
neúspěchu. Umění rozeznat, co je při komunikaci
správné a co ne, co je vhodné a co ne, co je v souladu
s etikou i etiketou a co ne. Je to velmi důležité, aby se
nedostala nastupující generace do situace, že bude
„Velký Bratr“ vše sledovat a říkat, co lze dělat a co ne,
jak to popsal Orwell ve svém geniálním díle 1984.
Absence schopnosti povídat si se samozřejmě přenáší
i do pracovního života – není-li manažer vybaven
tímto darem, jeho tým nemůže pracovat tak, jak by
měl – pružně, efektivně a v atmosféře pohody a motivace. Manažer, který si pouze „hraje“ na manažera, je
velmi snadno prohlédnutelný: neumí jednat s lidmi,
jeho způsob vedení je postaven na moci a nařizování,
což nikdy nemůže vést k excelentním výsledkům
týmu. No, a právě u takového manažera jsou jasně
čitelné „hříchy z dětství“, kdy neměl, jako dítě,
možnost ani potřebu si povídat. Takový člověk může
být odborník, může být vybaven jazykově, absolvuje
řadu vzdělávání na různá témata, ale, jak se říká, „kde
nic není, ani čert nebere“ – je-li zanedbáván rozvoj
schopnosti povídat si v raném věku, velmi těžko se
tomu v dospělosti učí. Takový manažer pak není
schopen ani „si povídat“, ani naslouchat, zná jen svou
pravdu a svůj názor.
John C. Maxwell pronesl úžasnou myšlenku, že pouze
„vynikající manažer je věčným studentem a rozdělí
se o vše, co se naučil“.
Vzdělávání a vlastní profese nebo kariéra
V současné turbulentní době ovšem vzdělání získané
školní docházkou již nestačí, je nutno držet tempo
s rozvojem ve vědě, technice a v dalších oblastech
lidské činnosti. Proto se učíme celý život.
Je velmi dobré, že se v současném systému vzdělávání
dospělých nesoustředíme pouze na úzkou profesní
odbornost, ale rovněž na rozvoj tzv. měkkých dovedností. Umění jednat s lidmi, umění naslouchat, umění
řešit konflikty a krizové situace, být spravedlivý,
uplatnit kreativní myšlení atd. se nenazývá uměním
jen tak, pro nic za nic. Je to opravdu umění – jeho
neznalost můžeme vidět denně kolem sebe, a je
48
smutné, že právě lidé, kteří by se v něm měli vzdělávat, pokládají toto za „naprostý nesmysl“ a ztrátu
času. Zde sklízíme úrodu, která byla zaseta ve výše
popsaných typech škol, zde je patrné, že tento
člověk jako dítě či student ve škole pouze MUSEL
a NESMĚL.
Naopak osvícených a moudrých manažerů, kteří
pokládají toto „všeobecné“ vzdělávání svých pracovníků za prioritní pro firemní rozvoj, je ale stále více.
Právě proto jsou jejich firmy často známé, úspěšné
a uznávané.
V každé firmě, a především tam, kde dochází k neustálému kontaktu s lidmi, je nejdůležitější výběr
pracovníků první linie, kteří vytvářejí první dojem té
které firmy na klienta. Je-li dojem negativní, kde se
stala chyba? Špatný výběr pracovníka nebo nedoceněná potřeba jeho vzdělání v umění komunikace
a jednání s lidmi… – Jsme opět u manažera. Proč tuto
chybu udělal? Je vůbec tou správnou osobou na svém
místě? Nezanedbal něco ve svém vzdělávání a zvládnutí umění jednání s lidmi?
Závěr
Když uděláme chybu při výrobě čehokoliv, dá se to
opravit, předělat nebo vyměnit. Uděláme-li chybu
v ekonomice, je to velmi nepříjemné, ovšem i toto se
dá časem napravit. Uděláme-li ale chybu ve vztazích
s lidmi a k lidem, může se stát, že je tato chyba první
a poslední a již se napravit nedá. Ztrácíme klienta,
ztrácíme pracovníka, ztrácíme přítele… Moudrý manažer, který se chce této chybě vyhnout, investuje do
vzdělávání svých lidí i v oblasti měkkých dovedností,
protože ví, že investuje do budoucnosti své firmy.
Autorky:
Ing. Šárka Janků, Ph.D., pracuje jako pedagožka na
Vysoké škole podnikání. Ve výuce využívá zkušenosti
z více než dvacetileté praxe v nejrůznějších manažerských funkcích ve společnosti ArcelorMittal, a. s.
Prof. Ing. Růžena Petříková, CSc, je místopředsedkyní Rady kvality ČR a předsedkyní její odborné
sekce Kvalita ve vzdělávání. V současnosti pracuje
jako řádná profesorka na Vysoké škole podnikání a na
VŠB-TU Ostrava. Do r. 2013 byla ředitelkou DTO
CZ, s. r. o., nyní tam působí jako expertka pro vnější
vztahy a komunikaci. (V roce 1998 se stala první
držitelkou „Ceny Anežky Žaludové“, pozn. red.)
Kontakty: [email protected]; [email protected]
Management projektu
Řízení projektů a programů
vedené předmětem plnění – III.
Zdenko Staníček
Nejprve obdobně jako v minulých dílech uveďme, že
seriál, jehož třetí díl máte před sebou, oslovuje
nejenom ty, kteří řídí projekty a vědí, že řídí projekty,
ale i všechny ty, kteří se snaží spolu s nějakou
skupinou lidí pohnout jakýmkoliv problémem a na
konci této snahy dosáhnout úspěchu. Představuje jiný
přístup k řešení problémů vyžadujících postupy
založené na projektovém řízení, než jaký je v běžné
(české) praxi obvyklý.
Cílem třetího dílu je ukázat, jak správně popsat scope,
vysvětlit zásadní techniku pro popis scope – tzv.
„rozkladovou proceduru“ a její postupnou aplikaci na
výsledky předchozích použití (tzv. rekurzi), a konečně
ukázat význam slovníku projektu, a zejména jeho části
týkající se výsledku postupné aplikace rozkladové
procedury – tzv. SBS = scope breakdown struktury.
Seriál je určen nejen manažerům projektů či programů,
ale i těm manažerům, kteří pomocí projektů nebo
programů (řízených někým jiným) potřebují naplnit
své manažerské cíle a chtějí při tom rozumět tomu, co
se kolem nich děje.
Ostatní
Česky tomu můžeme říkat třeba „hierarchický rozklad
předmětu plnění“ nebo „stromová struktura obsahu
a rozsahu“ nebo také „strom dodávek a subdodávek“.
Já osobně dávám přednost anglickému názvu “scope
breakdown structure“, poněvadž je nejvýstižnější a poněvadž je potřeba dorozumět se a pochopit se navzájem
nejenom v našem malém českém záhumenku.
V následujících odstavcích vysvětlím, jak scope breakdown structure správně vytvořit.
Rozkladová procedura
Pro vytvoření Scope Breakdown Structure = SBS
použijeme rozkladovou proceduru (obr. 2). Popišme si
ji ve formě vstup, výstup, transformace.
Vstup je to, na co proceduru aplikuji: to je cíl neboli
stav (objective). Vezmu cíl projektu nebo podprojektu
(čili části projektu) nebo jakýkoliv dílčí cíl.
Výstup je to, co mi procedura vytvoří či vrátí. A to je
seznam dodávek (deliverables). Dostanu tedy seznam
dodávek, které je potřeba dodat proto, abychom dosáhli na vstupu zadaného cíle.
Transformace je provedení rozkladové procedury.
Rozkladovou procedurou (vždy ji provádí člověk za
pomocí svých znalostí, dovedností a zkušeností)
rozložím daný cíl na dvě nebo více dodávek.
Obrázek 2
Rozkladová procedura
První a druhý díl seriálu byly uveřejněny v PK 2014/3,
str. 48–50 a v PK 2014/4, str. 47–50.
Cíl
Jak správně scope popsat
Ve druhém dílu tohoto seriálu jsme došli k tomu,
že vizualizací scope jakéhokoliv projektu je stromová
struktura. Tedy něco, co vypadá jako na tomto obrázku.
Obrázek 1
Dodávka
Dodávka
Dodávka
Scope breakdown structure
Cíl
Pravidlo 100 % (obr. 3): Rozklad je správný jedině
tehdy, když skutečným dodáním všech dodávek
uvedených na výstupu rozkladové procedury je možno
dosáhnout cíle, který byl na tyto dodávky rozkládán,
tj. toho uvedeného na vstupu rozkladové procedury.
Obrázek 3
Pravidlo 100 %
Cíl
Dodávka
Dodávka
Dodávka
49
Ostatní
Management projektu
Povšimněte si směru šipky na tomto obrázku ve
srovnání se šipkami v obrázku předchozím. Výraz "je
možno dosáhnout cíl" je použit záměrně. Rozumějme
mu takto:
Obrázek 4
Svět zákazníka a svět dodavatele
• V rámci realizace projektu již není třeba dodávat nic
dalšího, tj. tým řešitelů „má splněno“.
• Ve vnějším okolí projektu se může vyskytnout okolnost, která způsobí, že přesto není dosaženo cíle.
svět Zákazníka
Rozkladová procedura proměňuje zadaný celek na
části a/nebo dodávky, které tento celek tvoří či jejichž
dodáním je celek naplněn.
Cíl
Dodávka
Celek i části/dodávky mohou být hmotné i nehmotné,
a to v různých kombinacích.
A nyní se dostáváme ke zcela zásadní záležitosti, která
podle mého odhadu (na základě více než 30letých
zkušeností) je v 80 % všech trablů a neúspěchů na
projektech příčinou těchto neúspěchů či potíží. Tou
záležitostí je důsledné správné vyjadřování toho, co
vyjádřit chceme. My, lidé, umíme daleko lépe věci
dělat, než toto dělání správně popsat. Ale copak může
parta lidí něco pořádného udělat, když jejich domluva
na tom, co udělat, je nejasná a může být interpretována
různě? Nemůže. Tento fakt je však obecně lidmi
ignorován, a snahy po jasné a jednoznačné domluvě
jsou často označovány jako „slovíčkaření“. Upřímně
řečeno: tento výraz u svých klientů nenávidím. Tedy,
vzhůru do „lekce správného vyjadřování“ toho, co je
scope nějakého projektu.
Cíl na vstupu je vždy formulován z pohledu „zákazníka tohoto cíle“ Je to specifikace stavu. Z formulace
této specifikace je evidentní, jak bude tento stav užit
tím, kdo bude s cílem jakýmkoliv způsobem dále
pracovat.
V terminologii Service Science (viz obor SSME na
světových universitách i mj. na Fakultě informatiky
Masarykovy university – dejte si do vyhledavače heslo
SSME; nebo zadejte přímo např.
www.servicemanagement.cz – pozn. red.) má tedy
formu, kterou lze použít při vyjadřování VP = Value
Proposition pro ZÁKAZNÍKA tohoto cíle.
Každá dodávka je vždy formulována z pohledu
dodavatele této dodávky. Je to opět specifikace stavu.
Z formulace tohoto stavu je evidentní, co znamená, že
stav byl dosažen pro toho, kdo je DODAVATELEM
tohoto stavu.
Názorně jsou tato formulační pravidla ukázána na
obr. 4.
50
co dostanu pro svoji
potřebu a své užití
(stav, ze kterého je patrno,
jak zformulovat jeho
„value proposition“)
co musím dodat pro
pro něčí potřebu a něčí užití
(stav, ze kterého je patrno,
jak se k němu dostanu)
svět Dodavatele
Když zakresluji do SBS box, který mi reprezentuje cíl,
mám vyplněnu jenom horní polovinu boxu. Když
zakresluji do SBS box, který reprezentuje dodávku pro
nějaký cíl, mám vyplněnu jenom dolní polovinu boxu.
Na obr. 5 máme příklad, jak to správně vypadá.
Obrázek 5
Rozklad cíle na dodávky
Článek hotov ke korektuře
Článek napsán
Článek zkontrolován
Při aplikaci rozkladové procedury striktně doporučuji
doplnit tzv. SBS Dictionary = Výkladový slovník
termínů uvedených v názvech uzlů SBS. Název uzlu
stromu SBS totiž nemusí být dostatečný pro plné
porozumění a následné pochopení, o co se jedná.
Výkladový slovník obsahující definice a užití
jednotlivých uzlů SBS je proto nutný. Definice je vždy
z pohledu dodavatele toho, co je popsáno v uzlu, užití
je z pohledu zákazníka toho, co je v uzlu popsáno.
Je-li název uzlu dostatečně jasný a jednoznačný
z pohledu dodavatele, může definice chybět, avšak
užití nevynechávejme nikdy. Teprve při formulaci užití
si totiž jasně uvědomíme, jaký užitek naše dodávka
přináší těm, kteří s ní budou dál něco dělat. Jak to
může vypadat, je na obr. 6.
Management projektu
Obrázek 6
SBS Slovník (Dictionary)
Název
Definice
Článek
hotov
ke korektuře
Článek
napsán
Užití
Článek je možno
bez jakékoliv další
úpravy odeslat
ke korektuře
Po obsahové stránce Článek je možno
již nemám jako autor formálně
co k článku dodat
zkontrolovat
Článek
Článek je
zkontrolován zkontrolován na
pravopis a na
dodržení formálních
pravidel publikace
Článek je připraven
k odeslání od
autora k dalšímu
zpracování
Vraťme se ale zpět k rozkladové proceduře.
Rozkladové procedury jsou:
• produktově orientovaná
• fázově orientovaná
• servisně orientovaná
Produktově orientovaná rozkladová procedura
znamená:
Cíl je rozkládán na dodávky, které jsou částmi, jejichž
kompozicí cílový stav vzniká. Aplikuje se často na cíl,
který má charakter produktu, tj. něčeho identifikovatelného jako věc, byť někdy nehmotná, hlavně
pokud víme, z jakých pod-produktů se tento produkt
skládá.
Fázově orientovaná rozkladová procedura
znamená:
Cíl je rozkládán na dodávky, které jsou stavy, jichž
musí být dosaženo, aby mohlo být dosaženo onoho
cíle. Aplikuje se na cíl, který může, ale nemusí, mít
charakter produktu, avšak neznáme součásti cílového
stavu, ale známe „postupné dodávky“ = fáze, což jsou
opět stavy, přes které lze do cílového stavu dospět.
V ilustrativním příkladu na předchozích dvou
obrázcích je zřejmá aplikace fázově orientované
rozkladové procedury.
Ostatní
Servisně orientovaná rozkladová procedura
znamená:
Cíl je rozkládán na dodávky, které jsou služby, jejichž
kompozicí cílový stav vzniká. Aplikuje se často na cíl,
který má charakter služby, tedy operace nad částí
reality nebo transformace části reality (tzv. targetu
služby) poskytovatelem služby ve prospěch zákazníka
služby. Tato služba je při tom rozložitelná na dílčí
služby a obvykle tyto dílčí služby poskytují různí
poskytovatelé. Právě rozpoznání poskytovatelů dílčích
služeb nás vede ke správnému rozkladu.
Příkladem může být vlastní řízení projektu: řízení
projektu je totiž služba, kterou poskytuje manažer
projektu spolu s těmi členy projektového týmu, kterým
je svěřena nějaká pravomoc a zodpovědnost vzhledem
k dění na projektu. To, aby projekt byl „uřízen“, je
zodpovědnost a zároveň cíl manažera projektu. On
však tento cíl může rozložit na několik dílčích služeb
(dodávek), které rozdělí mezi seniorní členy svého
týmu. Například, budu-li řídit vývoj nového informačního systému, rozdělím službu řízení takového
projektu mezi tři specialisty, a tedy na tři dílčí služby:
1. řízení realizace databáze, 2. řízení realizace jednotlivých funkčních aplikací nad touto databází a 3. řízení
integrace a integračních testů.
Opět POZOR! U této procedury hrozí, že při nepromyšleném použití podpoří tzv. „silo-like“ efekt
v organizaci. Lidé se začnou domnívat, že „když
u mne dobrý, tak o víc se nemusím starat“. To je
ovšem na projektu zcela špatný přístup...
Po popisu tří typů rozkladové procedury a mj. varování před dvěma častými chybami je snad právě
vhodné tento díl příspěvku přerušit (s ohledem na
prostor v čísle PK) oním známým POKRAČOVÁNÍ
PŘÍŠTĚ – bude to mimo jiné o rekurzi a druzích
SBS...
Autor:
RNDr. Zdenko Staníček, Ph.D., pracuje jako senior
konzultant ve společnosti SHINE Consulting, s. r. o.
Více viz PK 2014/4, str. 50.
Kontakt: [email protected]
POZOR! U této procedury hrozí chybné použití!
Snadno totiž místo na dodávky začneme rozkládat na
činnosti, kterými tyto dodávky vznikají. Rozdíl je
podobný, jako když na místo specifikace několika
klíčových milníků začneme popisovat itinerář cesty…
51
Ostatní
Recenze knihy
B. P. Moran, M. Lennington
Rok za 12 týdnů:
zvládněte za 12 týdnů více
než jiní za 12 měsíců
1. vydání
Management Press
Praha 2014. 220 stran
ISBN 978-80-7261-271-0
(aneb: Čtyři roky v jednom – jak se naučit lépe,
rychleji a kvalitněji realizovat své plány)
Dnes se spolu můžeme podívat na další knihu. Když
jsem si ji v loňském roce objednal v originále, ani mě
nenapadlo, že vyjde tak rychle v českém překladu,
a k tomu v nakladatelství Management Press. I když…
Kdo zná knihy Stevena Coveyho v sérii právě z Management Pressu [1–3], tak možná překvapen nebude.
Marketingový titul knihy je lákavý, takový klasický
„americký“. Zrovna v době psaní této recenze jsem si
prohlížel na webu další knihu s podobným „slibem“
o metodě Scrum – Scrum: Umění zvládnout dvakrát
tolik práce za polovinu času [4]. Je tedy možné, že
skeptici mezi námi takovou knihu přehlédnou
s lehkým úsměvem na rtu a myšlenkou, že jde o plané
sliby. A právě „o tom to je“: Problémem není získat
informace a znalosti, problémem nebývá, že bychom
nevěděli „jak na to“ a co je „správné“. Ti, kdo mají
nadváhu, většinou vědí, že by se měli lépe stravovat či
více cvičit. A často vědí i jak. Problém spočívá v tom,
že mnohdy neděláme to, co bychom dělat měli.
Následující odstavec z knihy (s. 9) mohou někteří
chápat jako moralizování, jiní jako hlubokou pravdu
a příležitost se trochu začervenat. Samozřejmě to
všichni víme, není to žádné překvapení:
„Bezpochyby jste slyšeli rčení, že znalosti jsou moc. Já
osobně s ním nesouhlasím. Znalosti představují moc
pouze tehdy, pokud v souladu s nimi jednáte a využíváte je. Lidi stráví neuvěřitelné množství času
získáváním znalostí, ale k čemu: znalosti samy o sobě
nejsou nikomu nikterak prospěšné, pokud je nevyužívá.
Vynikající myšlenky jsou bezcenné, pokud se nerealizují. Můžete být chytří a mít přístup k mnoha
informacím a vynikajícím nápadům. Můžete mít dobré
kontakty, usilovně pracovat a mít nadání – ale
v poslední instanci jde o to, zda je dokážete využít
a něco uskutečnit, zda dokážete to či ono realizovat.
Tím, co na trhu nejvíce odlišuje jedny od druhých,
je schopnost nejenom o věcech hovořit, ale skutečně
je dělat.“
Autoři knihy, Brian P. Moran a Michael Lennington,
tuto podstatu převádějí na plné využití našeho potenciálu. Neděláme-li to, co bychom dělat měli (přestože
máme znalost, že bychom to či ono dělat měli),
52
nevyužíváme naplno svůj potenciál. Vědomě či
nevědomě omezujeme sami sebe. Mohou za to naše
získané špatné návyky. Jsme líní, pohodlní, odkládáme
(„prokrastinujeme“), v prioritách klademe výše to, co
je snadnější, apod. Ostatně zmíněné knihy Stevena
Coveyho jsou na trhu dost dlouho, abychom měli
znalosti a „návody“, jak na to jít tím správným
způsobem. Osobně v mnohém u různých autorů
nacházím inspiraci Coveym, ačkoliv v přehledu
použité literatury jej oni nezmiňují. Možná proto, že
jde mnohdy o „obecné pravdy“ typu, že se věci
vytvářejí dvakrát (nejprve v mysli, poté fyzicky), jak
je důležité mít osobní vizi, že podstatnou roli hraje
týdenní plán atd. atp.
Metodika, kterou autoři „Roku za 12 týdnů“ předkládají, je založena na skutečnosti, že jsme často
efektivní, akční a plní elánu, když nás „tlačí čas“
a „honíme termíny“. V mnoha případech to bývá ke
konci roku. Podle autorů jsou roční cíle a plány
bariérou lepšího výkonu. Když jsem spolupracoval
s dánskou společností TMI, kterou založil evropský
guru kvality Claus Möller1, používali zde analogii
tzv. „sloního úkolu“. Slon sám o sobě je velký, ale
je-li v dostatečné vzdálenosti (ekviv. např. časové
perspektivě jednoho roku), vypadá malý. Chceme-li
takového slona sníst, s odstupem to vypadá snadné,
jako jednohubka… Takto se tváří mnoho našich
předsevzetí a plánů na začátku roku. – A na jeho
konci? Stojíme před slonem a jsme zaskočeni jeho
velikostí a tím, jak málo jsme z něj dosud odkrojili.
Přirozeným řešením zpravidla bývá zvýšit úsilí právě
s blížícím se termínem. Konec roku vzbuzuje pocit
naléhavosti. Podle autorů (s. 21) „…blízkost nového
roku s sebou nese vzruch a oživení. Bez ohledu na to,
jak se vám dařilo v roce, jehož konec se nezadržitelně
blíží, doufáte, že příští rok bude lepší… Nový rok
přináší naději a příslib naplněných očekávání, mnoha
dobrých věcí a lepšího života.“
A proto je zde ústřední návrh knihy: vytvořit si
„rok“, který má 12 týdnů.
Pozor, není to totéž, co čtvrtletní plán! Je to představa
každých 12 týdnů „začít znovu“. Zvolit vhodné cíle
(na 12 týdnů jich nebude tolik a nebudou možná tak
nerealistické jako na 12 měsíců), pracovat s týdenními
bloky a denními plány a akcemi typu „tady a teď“.
Tím, co děláme v každém okamžiku, určujeme ráz
naší budoucnosti. Je to ono otřepané „co kdo zaseje, to
také sklidí“.
Zde je podle mě „hrana“ užitku a přínosu této knihy:
komu jde o další znalosti, pouhou inspiraci či
doplnění další „techniky“ do portfolia jeho přehledu,
1
V roce 1991 byl jmenován britským Ministerstvem obchodu a průmyslu „guru kvality“ – jako jediný Evropan po boku Jurana, Deminga,
Ishikawy, Shinga a dalších. Později za Evropu „přibyli“ i Tom Peters
a Philip Crosby.
Recenze knihy
tomu kniha nic nepřinese; kdo však chce experimentovat, „jít do akce“, chce změnu a „konečně
začít“, pro toho je kniha dobrým návodem.
Nejde v ní totiž jen o výše popsanou filozofii a vyvolání pocitu naléhavosti zkrácením časového horizontu
plánování. Kniha poskytuje model, který je svým
způsobem blízký Modelu excelence EFQM. (O něm
viz např. http://efqm.org nebo publikace z nabídky
ČSJ na www.csq.cz/nabidka-publikaci/model-excelence-efqm). Postup od vize, zde osobní vize, až po
měření výsledků ve formě „scorecardu“ (viz [5]
a navazující lit.) je zde poměrně konkrétně popsán.
První část knihy popisuje obecnější principy a příčiny
dobré či horší výkonnosti, druhá část ukazuje
konkrétní návod a příklady, jak s 12týdenním rokem
pracovat. Nechybí vize, plány, přezkoumání, sledování
skóre. Jak jsem již zmínil, přestože se může zdát, že
čtenář spoustu věcí zná, někde je četl, slyšel o nich na
kurzech a umí je pojmenovat slovy „time managementu“, kombinace těchto myšlenek a výsledný
„návod“ je docela originální a pro autory (zejména
Briana Morana) představuje zřejmě slušný zdroj
obživy.
Jako téměř každá „svépomocná“ kniha, i tato je poplatná době informačního marketingu. Můžete si
stáhnout v angličtině několik pracovních sešitů. Vše na
www.12weekyear.com/community. Není to zdarma –
„platidlem“ je platná e-mailová adresa. Vše velmi
seriózně, s možností zrušit „předplatné“. Je fajn to vyzkoušet. Asi ovšem zjistíte, že je lepší si také k tomu
koupit i knihu.
Chcete-li ale ještě zde alespoň ocitovat bodový návod,
tady je:
1. Vyhraďte si čas
2. Vyjasněte svou osobní vizi
3. Stanovte své cíle na 12 týdnů
4. Vytvořte 12týdenní plán
5. Určete sami se sebou závazky na 12 týdnů
(zavázat se sobě samému není žádná legrace...)
6. Vytvořte týdenní plán
7. Určete klíčová měřítka
Pak už nezbývá, než podle uvedeného jednat. Svým
způsobem jste v situaci, jako byste na začátku října
začali pracovat na cílech, které máte splnit do konce
roku. To je ona analogie k vytvoření pocitu naléhavosti. Kniha vám ukáže i jak tento přístup uplatnit
týmově. A v závěru se také dozvíte, jak zvládnout
svých prvních 12 týdnů. Jaká úskalí číhají na cestě
a čeho se vyvarovat.
Ostatní
A protože jsme na stránkách časopisu ČSJ, je třeba
ještě poděkovat panu Demingovi. Ano, rok za 12
týdnů s sebou nese ukázkový příklad cyklu PDCA.
PLAN velmi často známe. Kniha je opět připomíná,
ovšem v jiném formátu. DO nám dělá problémy,
protože záleží, v jakém termínu je CHECK. Autoři
doporučují 12 týdnů, tedy potenciál, kdy během roku
můžete třeba zvládnout až 4× více. V ročním plánování, když jsme ve skluzu, tak se naše DO přesouvá
v mnohdy stresové ACT – reagujeme (tedy nejsme
proaktivní), korigujeme, hledáme zkratky apod. Místo
kvalitního „DO“ hasíme požáry rychlým „ACT“.
Uvedená kniha se podle mého osobního názoru snaží
ono „DO“ (DĚLAT, realizovat, jednat tady a teď)
postavit na jeho původní místo. Když to několikrát
s dvanáctitýdenním rokem zkusíte, zjistíte, že to jde
a korekce pro „ACT“ jsou menší a menší.
A na závěr ještě trochu matematiky. 4 × 12 týdnů je
celkem 48 týdnů. Do 52 týdnů v roce tedy čtyři týdny
chybí. Nemělo by spíše jít o rok na 13 týdnů? Co ten
týden, který chybí? – To se dozvíte v kapitole 21!
Tak, a co uděláte právě teď Vy? Napište si svůj další
krok zde:
A pak jej hned udělejte! Přeji Vám hodně zdaru.
Libor Friedel
Literatura:
[1] Covey S. R. 7 návyků skutečně efektivních lidí.
Zásady osobního rozvoje, které změní váš život.
Management Press, Praha.
[2] Covey S. R. To nejdůležitější na první místo.
Management Press, Praha.
[3] Covey S. R. Vedení založené na principech.
Management Press, Praha.
[4] Sutherland J. Scrum: The Art of Doing Twice the
Work in Half the Time. Crown Business, 2014. 256 s.
ISBN 978-03-8534-645-0. http://www.amazon.com/
Scrum-Doing-Twice-Work-Half/dp/038534645X
[5] Kaplan R. S., Norton D. P. Balanced Scorecard:
Strategický systém měření výkonnosti podniku.
Management Press, Praha.
(Neuvedené roky vydání, počty stran a ISBN různé
v závislosti na aktualizacích a dotiscích.)
Autor:
Ing. Libor Friedel, MBA, působí jako samostatný
lektor a konzultant. Více v PK 2014/4, str. 52.
Kontakt: [email protected]
53
Ostatní
Kvalitně česky
Černá magie složených
přídavných jmen
Věra Vlková
Složená přídavná jména se v současném jazyce těší
stále rostoucí oblibě. Mimo jiné patrně proto, že
jejich tvoření je zdánlivě pohodlné a snadné:
„pouhé“ spojování několika (většinou dvou) slovních
základů dohromady. Zrada se však skrývá v jejich
pravopisné podobě – v nejistotě, zda je psát jako dvě
samostatná slova (např. tepelně izolační), nebo jako
slovo jediné (tepelněizolační), anebo jako jedno
slovo, ale se spojovníkem (tepelně-izolační). Umocněná zrada pak spočívá v tom, že každá z těchto
pravopisných možností současně znamená jiné řešení
významové.
Význam jako rozhodující kritérium
Pravopis složených přídavných jmen je založen na
významovém vztahu mezi jednotlivými složkami.
V širší perspektivě pak na přesném významu, v němž
se dané pojmenování používá, popř. na přesném
významu terminologického sousloví, jehož je součástí.
Na prvním místě tedy nikdy nemůže stát otázka, jak se
to či ono pojmenování píše, a už vůbec ne napodobování náhodně vybraného vzoru; o argumentaci typu
„takhle se mi to líbí“ versus „to přece vypadá
příšerně“ už ani nemluvě. U pojmenování uvedeného
typu je třeba orientovat se v prvé řadě na vzájemnou
souvislost mezi jeho stránkou významovou a pravopisnou. V tomto ohledu se v současném českém jazyce
uplatňují v nejobecnější rovině následující pravidla:
1. Se spojovníkem, tj. jako jedno slovo, bez mezer,
se píší ta složená přídavná jména, kde mezi jejich
složkami je vztah souřadicí. Spojovník tu v podstatě
plní funkci spojky a. Může jít jednak o vztah
slučovací: hygienicko-epidemiologický (tj. hygienický
+ epidemiologický), obsahově-významový (obsahový
+ významový), zemědělsko-potravinářský (zemědělský
+ potravinářský), jednak o vztah vzájemnosti:
dodavatelsko-odběratelský (vyjadřuje vztah mezi
dodavatelem a odběratelem), česko-anglický (vyjadřuje vztah mezi češtinou a angličtinou, mezi českým
a anglickým). Je ovšem třeba mít na vědomí, že přesný
významový vztah mezi složkami přídavného jména lze
určit teprve ve spojení s podstatným jménem, které
rozvíjí, anebo na základě širšího kontextu.
Se spojovníkem se píší slovní (terminologická) spojení
jako analogově-číslicový převodník, výrobnětechnický program, analyticko-syntetický postup,
labsko-oderská plavba, restaurátorsko-konzervační
dílny, inženýrsko-investorské zařízení, technicko-ekonomická úroveň, alkalicko-křemičitá reakce,
prusko-rakouská válka.
54
Vedle primárního kritéria významového se tu ovšem
do konečného pravopisného řešení promítá ještě také
zřetel k zakončení první složky pojmenování.
Spojovník se píše pouze tehdy, je-li první část (složka)
složeného přídavného jména zakončená na -sko/-cko
a -ně, -ově (viz příklady uvedené výše). V ostatních
případech se tato přídavná jména píší dohromady jako
jedno slovo – např. palivoenergetický, struskovápenný, lihobenzinový, hluchoněmý, sladkokyselý,
černobílý.
2. Bez spojovníku, jako jedno slovo, se píší ta složená přídavná jména, jejichž členy jsou ve vztahu
určovacím (kdy jedna složka určuje druhou). To
znamená přídavná jména, která vznikla na základě
ustáleného spojení přídavného jména se jménem
podstatným – např. hospodářskoorganizační (týkající
se hospodářské organizace), zahraničněpolitický
(vztahující se k sousloví zahraniční politika),
literárněhistorický (týkající se literární historie //
historie literatury).
Jako jedno slovo se tedy píší složená přídavná
jména ve spojeních jako tepelněizolační materiál
(k tepelná izolace), chemickotechnologické zpracování (k chemická technologie), nízkofrekvenční
zesilovač (k nízká frekvence), trestněprávní odpovědnost (k trestní právo), občanskoprávní spor
(k občanské právo) vědeckopopularizační činnost
(k popularizace vědy), vysokoškolský zákon (k vysoká
škola).
3. Od složených přídavných jmen je třeba odlišovat
spojení příslovce s přídavným jménem, tj. případy,
kdy dochází k postupnému rozvíjení (zpřesňování
významu) podstatného jména. Takováto spojení se píší
odděleně – jako dvě slova: strojně poháněné
zařízení, světelně řízená křižovatka, průmyslově
chráněný vzor, tepelně zpracovaná ocel, strojně
obráběný materiál, požárně nebezpečný prostor,
pozdně gotický styl.
Tak jednoduché to ale stále ještě není
Již na tomto místě je zřejmé, že uvedený přehled
nenabízí právě jednoduché a mechanicky aplikovatelné pravopisné řešení. Přitom však stále ještě nejsme
u konce a situaci zdaleka nelze podceňovat. Klíčový
problém totiž tkví v tom, že u mnoha složených
přídavných jmen může mezi první a druhou složkou
existovat jak vztah určovací, tak také vztah souřadnosti nebo vztah vzájemnosti. Důsledkem toho je
pak také možnost jejich dvojí grafické (pravopisné)
podoby. Jinými slovy: rozdílné grafické podoby
v takovýchto případech slouží k signalizaci rozdílů
významových. Nejde tedy o pravopisné varianty,
u nichž existuje možnost volby, ale o specifické
významové řešení.
Užitím pravopisné podoby fyzikálně-chemický proces
naznačujeme, že se jedná o proces, jehož podstata je
Kvalitně česky
fyzikální a současně i chemická, zatímco užitím
podoby fyzikálněchemický proces signalizujeme, že
jde o proces spadající do oblasti fyzikální chemie.
Pro podobu kulturněpolitický by mělo být východiskem spojení kulturní politika, naproti tomu podoba
kulturně-politický by měla vyjadřovat, že jde
o politiku a kulturu v jejich vzájemném vztahu.
Podobně dále např. podoba politickoekonomický
poukazuje na vztah k politické ekonomii, zatímco
politicko-ekonomický naznačuje, že jde o vztah
k politice a ekonomii současně, o vzájemný vztah
obou těchto složek; vojenskohistorický signalizuje
vztah k historii vojenství, zatímco podoba vojenskohistorický vychází ze slučovacího vztahu „vojenský +
historický“.
U pojmenování uvedeného typu proto nikdy nelze
pouze mechanicky aplikovat pravopisný model, s nímž
jsme se již v jiném případě a mnohdy také v jiných
významových souvislostech setkali. Nemůžeme se tu
plně spoléhat ani na náš počítač a na korektor
pravopisu v něm obsažený. Subtilní vztahy obsahu
a formy, významu a pravopisné podoby a jejich nuancí
za nás zatím stále žádný počítač vyřešit nedokáže.
Navíc právě v případě složených přídavných jmen
základní korektor většinou neakceptuje více možností,
ale sveřepě trvá pouze na jediné podobě, která je
v něm uložena (pokud vůbec), bez ohledu na to, co
přesně by měla označovat. V otázce pravopisu tohoto
typu přídavných jmen proto většinou příliš spolehlivým rádcem nebývá.
Musí to tak vůbec být?
Samostatnou kapitolu představuje tvoření nových
složených pojmenování, které mnohdy bývá značně
individuální záležitostí. A navíc také záležitostí módní
a velmi nakažlivou, šířící se jako lavina a uplatňovanou nezřídka i tam, kde takovéto řešení ani
zdaleka není zapotřebí. V mnoha případech, zejména
u přídavných jmen ve vztahu slučovacím, bychom si
totiž mnohem lépe vystačili s jejich spojováním
pomocí spojky a – viz třeba nákupně-relaxační
(centrum): proč ne raději nákupní a relaxační?
Podstatně by to zjednodušilo život jak autorovi, tak
adresátům jazykového projevu. Autor by se netrápil
řešením pravopisné podoby a pro adresáty by bylo
sdělení zcela jasné a srozumitelné.
Navíc mnohdy ani sám pisatel netuší, co chce vlastně
vyjádřit nebo nač přesně dané pojmenování potřebuje,
ale přichází s otázkou „jak to napsat“. Trvá třeba
na důstojně znějícím, avšak pravopisně nejasném
označení stavebně-inženýrská plocha // stavebněinženýrská plocha // stavebně inženýrská plocha.
Nabízí se sice teoretické vysvětlení, že podoba
stavebně-inženýrský signalizuje, že jde o významový
vztah stavební + inženýrský, zatímco stavebněinženýrský se vztahuje k pojmenování stavební
inženýrství a stavebně inženýrský by znamenalo, že
Ostatní
jde o postupné rozvíjení, že existuje jakási inženýrská
plocha, která se ještě dále významově specifikuje.
Přesto by však čtenáři jistě dali mnohem raději
přednost popisnému vyjádření – např. typu „plocha
(určená) pro...“, aby měli skutečně jasno.
Obdobně se také současná publicistika snaží zaujmout
třeba spojením sociálněkulturní otázka. To by ovšem
znamenalo, že jde o otázku týkající se sociální kultury.
Ale právě tady už to začíná povážlivě skřípat: kultura
jakožto jev společenský už přívlastek sociální, popř.
společenský vskutku nepotřebuje, je pro ni naopak
nadbytečný. Sociálněkulturní otázka tak představuje
jen rádoby atraktivní formu, pod kterou se neskrývá
žádný obsah, anebo z jiného pohledu jde jen o nonsens.
Všechny jazykové příručky v souvislosti s tím upozorňují, že tvoření složených přídavných jmen se
v češtině silně zneužívá. Přinejmenším 30 % připadá
na případy, které by (právě z významových důvodů)
měly být řešeny zcela jiným způsobem, aby bylo
jednoznačně zřejmé, o čem se vlastně mluví.
Závěr
V případě složených přídavných jmen je na autorovi
jazykového projevu, aby dobře zvážil, co přesně chce
vyjádřit, a podle toho pak také psal. (To ostatně platí
zcela obecně, vždy a všude – pozn. red.) A to navíc
ještě systémově a jednotně. Protože bude-li (v důsledku tápání a nejistoty) pravopisné podoby u téhož
spojení střídat, bude to pro adresáta jazykového
projevu znamenat jediné: zřetelný signál, že jde o pojmenování rozdílných skutečností. A odtud pak už
zbývá jen nepatrný krůček k neadekvátní interpretaci
sdělení, se všemi důsledky, které s tím mohou být
spojeny.
Významovým hlediskem je třeba se řídit i tehdy, když
takovéto složené přídavné jméno sami nově tvoříme.
A to nejen kvůli tomu, abychom ho současně byli
schopni také správně napsat a neprodukovali ani
zavádějící sdělení, ani „chybné vzory“, ale zejména
proto, abychom si včas dokázali uvědomit, zda dané
přídavné jméno skutečně tvoříme adekvátně danému
významu a také daným potřebám. A v neposlední řadě
také proto, že tím vystavujeme vizitku sami sobě.
Autorka:
PhDr. Věra Vlková, CSc., pracuje v ÚNMZ v Praze.
Více v PK 2014/4, str. 55.
Kontakt: [email protected]
(Pozn. redakce: Pozor v této souvislosti mj. na VŠCHT
– Vysoká škola chemicko-technologická a ČSVTS –
Český svaz vědeckotechnických společností; zejm.
v poslední době pak na sociálně-právní ochranu dětí.)
55
Odborný časopis vydává
Česká společnost pro jakost,
spolupracuje Slovenská
spoločnosť pre kvalitu.
Česká společnost pro jakost, z.s.
Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1, Česká republika
tel.: + 420 221 082 269, fax: + 420 221 082 229, e-mail: [email protected]
www.csq.cz
CENÍK INZERCE a TECHNICKÉ PODMÍNKY pro inzerenta
Obal 1. a 4. strana
Česká společnost pro jakost
Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1
tel.: +420 221 082 269
fax: +420 221 082 229
e-mail: [email protected]
Obal 2. a 3. strana
Vnitřek časopisu
Vnitřek časopisu
Česká společnost pro jakost je spolek sdružující široké spektrum osob
a organizací. Nabízí svým členům a zákazníkům vzdělávání, semináře,
konference a publikace v oblasti systémů managementu a nástrojů
managementu kvality, certifikaci osob a certifikaci systémů managementu
a produktů. ČSJ je členem Českého svazu vědecko-technických společností
ČSVTS. Perspektivy kvality jsou mediálním partnerem Národní politiky kvality a
Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
150 Kč
www.csq.cz
4.
Zadní strana
obálky
plocha pro inzerci
Odborný časopis vydává Česká společnost pro jakost
ve spolupráci se Slovenskou spoločnosťou pre kvalitu
1/2015
1.
Titulní strana
obálky
170 x 170 + spad
1/2
strany
na výšku
Celá strana spad
nebo
zrcadlo
85 x 118
+ spad
85 x 235
+ spad
170 x 235 + spad
150 x 210 zrcadlo
(šířka x výška v mm)
1/4
strany
na výšku
(šířka x výška v mm)
Vnitřek časopisu
Vnitřek časopisu
Vnitřek časopisu
Vnitřek časopisu
Podmínky k dodání
hotových inzerátů:
170 x 235 + spad
150 x 210 zrcadlo
Specifikace
Titulní a zadní str. obálky
časopisu – 1. a 4. str.
Obal – 2. strana
Obal – 3. strana
1/2
strany
na šířku
1/2
strany
na šířku
170 x 118
+ spad
150 x 105
zrcadlo
Formát
170 x 170 mm + spad
viz nákres obalu 1. a 4. str.
1/1 celá strana
1/1 celá strana
1/1 celá strana
Vnitřní strana časopisu
1/2 strany
1/3 strany nebo 1/4 strany
Reklamní článek
1 strana
Reklamní leták vkládaný dodaný objednavatelem
Generální partnerství pro 1 vydání časopisu
(reklama na obalu 1.+4. str. i uvnitř časopisu, reklamní článek)
1/3
strany
na šířku
Elektronické dodání
tiskového souboru
ve formátech:
PDF, TIF
Rozlišení: 300 DPI,
Spad: 5 mm
Barva: CMYK
170 x 75
+ spad
Barevný inzerát
Počet dodaných časopisů
40 000 Kč
10 výtisků
20 000 Kč
20 000 kKč
18 500 Kč
12 600 Kč
6 500 Kč, 5 000Kč
12 800 Kč
6 500 Kč
89 000 Kč
Uvedené ceny jsou bez DPH
Celá strana spad
nebo
zrcadlo
10 výtisků
10 výtisků
5 výtisků
2 výtisky
2 výtisky
5 výtisků
2 výtisky
100 výtisků
SLEVY PŘI UVEŘEJŇOVÁNÍ REKLAMY: – 2x opakování 12% – 3x opakování 18% – 4x opakování 22%
www.csq.cz
PŘEHLED SEMINÁŘŮ
Odborné skupiny pro statistické metody při ČSJ (OSSM) v roce 2015
Upozorňujeme, že od roku 2014 jsou odborné semináře OSSM pořádány pouze pětkrát do roka a to v měsících únoru, dubnu, červnu, září
a listopadu – vždy třetí čtvrtek v měsíci.
16. dubna 2015: RNDr. Jiří Michálek, CSc. (UTIA AV ČR)
Vyhodnocování ukazatelů Pp a Ppk u normálně rozdělených dat
Příspěvek bude věnován přístupům k vyhodnocování ukazatelů výkonnosti pro normálně rozdělená data. Jedná se o přístup založený na nalezení vhodného typu rozdělení, dále založený
na vhodné transformaci Boxova-Coxova nebo Johnsonova typu na data již normálně rozdělená
a na neparametrickém přístupu založeném na odhadech požadovaných percentilů nebo pomocí
statistických tolerančních intervalů. Příspěvek bude doplněn příklady v softwaru Minitab 17.
18. června 2015: Prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. (VŠB Ostrava)
Regulační diagramy CUSUM
Regulační diagramy CUSUM jsou efektivním nástrojem SPC při odhalování změn parametrů
procesu malé a střední velikosti. Přednáška bude zaměřena jak na standardní diagramy CUSUM
pro měřitelné veličiny i pro atributy, tak na modifikace zvyšující jejich účinnost (FIR CUSUM,
kombinované schéma Shewhart-CUSUM.
18. června 2015: Doc. Ing. Eva Jarošová, CSc. (ŠAVŠ Mladá Boleslav)
Prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. (VŠB Ostrava)
Přehled metod regulace procesů při různých typech chování procesu
Přehled vychází z normy ČSN ISO 21747, kde se rozlišují různé typy chování procesu v čase.
Pro každý model chování bude představen vhodný regulační diagram, jako např. diagram s rozšířenými mezemi, modifikovaný diagram, diagram s nesymetrickými mezemi apod. Ukázky
diagramů budou doplněny odpovídající metodou výpočtu ukazatelů výkonnosti.
19. listopadu 2015: Ing. Vratislav Horálek, DrSc.
Homogenní i nehomogenní procesy rození-imigrace-umírání a ukázky jejich aplikace
při řešení některých technických problémů
Bude podán přehled jednotlivých typů uvedených procesů, shrnuty jejich základní vlastnosti
a pro každý z procesů prezentovány nutné podmínky, které proces zcela identifikují. Využití
procesů v technické praxi bude ilustrováno příklady z oblasti metalurgie a sušárenství.
Za OSSM zpracoval Ing. Vratislav Horálek, DrSc., předseda TNK 4 při ÚNMZ.
Přihlášky a informace získáte: [email protected], telefon: 221 082 261, 606 333 634
Česká společnost pro jakost, z.s., Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1
Česká společnost pro jakost, z.s.
Novotného lávka 200/5
110 00 Praha 1, ČR
tel.: +420 221 082 269
fax: +420 221 082 229
e-mail: [email protected]
Česká společnost pro jakost je spolek sdružující široké spektrum osob
a organizací. Nabízí svým členům a zákazníkům vzdělávání, semináře,
konference a publikace v oblasti systémů managementu a nástrojů
managementu kvality, certifikaci osob a certifikaci systémů managementu
a produktů. ČSJ je členem Českého svazu vědecko-technických společností
ČSVTS. Perspektivy kvality jsou mediálním partnerem Národní politiky
kvality a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
www.csq.cz
CQI-15 Speciální proces:
Hodnocení systému svařování
2. vydání 2010 (české 2014)
5
Publikace je návodem pro vedení Hodnocení
systému svařování formou interního auditu
organizací, která provozuje speciální proces
svařování pro potřebu vlastních výrobků nebo
pro své zákazníky.
Návod obsahuje pokyny pro kvalifikaci hodnotitelů, způsob hodnocení provedených zjištění,
dotazy pro hodnocení systému uplatněného
v procesech svařování, provedení auditu
výrobku zpracovaného v daném procesu
a ověření, zda procesy jsou vedeny za účelem
dosažení shody s požadavky zákazníka.
Publikace obsahuje CD
s procesními tabulkami.
Počet stran: 96
Cena pro nečleny AIAG: 1 780 Kč bez DPH
Cena pro členy AIAG: 1270 Kč bez DPH
ISBN: 978-80-02-02544-3
Kontakt:
Markéta Havlinová
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 221 082 358