Krátká historie barokního zámku Riegersburg v Dolním Rakousku

Krátká historie barokního zámku Riegersburg v Dolním Rakousku

Krátká historie barokního zámku
Riegersburg v Dolním Rakousku
(NÖ)
Získání zámku Riegersburg říšským
hrabětem Sigismundem Friedrichem von
Khevenhüller v roce 1730.
Ernst Dieter Petritsch
Rytina Georga Mattaeuse Vischera, 1672
Stejně jako mnoho dalších zámků, měl Riegersburg, o kterém se jako o pevnosti
zmiňují historické dokumenty již v roce 1427, během staletí dobrodružný osud.
Říšský hrabě Sigmund von Hardegg (1539–1599) koupil pevnost v roce 1568 od
pánů von Eitzinger, kteří jej vlastnili od roku 1441. Na základech zchátralé pevnosti
nechal na kůlech spojených konstrukcí postavit zámek a vytvořil zde nejen svou
rezidenci, ale také správní centrum hrabství Hardegg. Ale Sigmundův syn, Johann
Wilhelm von Hardegg, se koupí nemovitostí, které byly zatíženy dluhy, sám zadlužil
natolik, že když v roce 1635 zemřel, byl na jeho pozůstalost vyhlášen konkurz.
Aby dovedl následující zdlouhavá jednání ke konci, uzavřel jeho dědic Julius von
Hardegg (1594–1684) s věřiteli dohodu, že splatí veškeré dluhy, a proto musel v roce
1656 prodat hrabství Hardegg a Riegersburg. Novými majiteli se stala dosud nezletilá
hrabata von Saint-Julien. Jejich otec Heinrich Guyard, hrabě von Sant-Julien
(1590–1642), měl za manželku sestru zmíněného Julia von Hardegga, Sidonii
Elisabeth (1619–1651).
Hrabě z náboženských důvodů emigroval z Francie a vstoupil do služeb císařské
armády, nejprve jako pokladník, později se stal členem dvorské válečné rady. Poté,
co si v roce 1630 koupil panství Niederwallsee, získal on i jeho potomci právo nosit
titul říšský hrabě von Wallsee. Heinrichův pravnuk Johann Julius von Saint-JulienWallsee (1702–1783) zdědil po smrti svého otce (v roce 1728) hrabství Hardegg,
nejprve společně se svým bratrem Johannem Leopoldem, ale počátkem roku 1730
se stal jediným majitelem.
Již 1. srpna téhož roku však hrabství se všemi panstvími prodává hraběti
Sigismundovi von Khevenhüller.
Sigismund Friedrich von Khevenhüller, v češtině též Zikmund Bedřich von
Khevenhüller, (17. 9. 1666 – 8. 12. 1742) udělal velkou kariéru ve státních
službách: v roce 1694 se stal členem zemské vlády v Grazu, v letech 1698–
1711 byl zemským hejtmanem Korutan, v roce 1701 se stal císařským radou a
od roku 1712 byl místodržícím Dolního Rakouska a rakouským předsedou
vlády. V roce 1721 byl pasován na rytíře Zlatého rouna a krátce nato se stal
ministrem Státní rady. Jeho největším úspěchem však bylo dozajista udělení
titulu říšského hraběte, který získal on i jeho rodina v roce 1725.
1. srpna 1730 byla ve Vídni podepsána smlouva, kterou hrabě von Khevenhüller
prodává hrabství Hardegg, jakož i panství Riegersburg, Prutzendorf, Untermixnitz,
Obermixnitz a další. Společně se svým synem, hrabětem Johannem Josefem von
Khevenhüller (který je pod kupní smlouvu též podepsaný), odjel 5. srpna z Vídně,
„aby majetky, které koupil od hraběte Julia von Saint-Julien a hrabství Hardegg spolu
s panstvími Riegersburg a Prutzendorf, ležící na Dyjí sedm zastávek dostavníkem od
Hornu... převzal a přijal slavnostní přísahy věrnosti.“
V té době byl zámek Riegersburg v dosti špatném stavu a nebyl
obyvatelný. Proto bylo potřeba co nejdříve zahájit velké stavební práce.
Přestavba, která trvala mnoho let, byla provedena podle plánů architekta
Františka Antonína Pilgrama (1699–1761), žáka Lukase von
Hildebrandta, původem z Dolního Rakouska.
Tak byla zámku Riegersburg vtisknuta jeho působivá podoba
velkolepého barokního zámku, kterou si zachoval dodnes.