media monitoring - europeanaffairs.sk

Economic and Monetary Union Governance:
Impact on the European Union and Beyond
27 January 2014
Brussels, Belgium
MEDIA MONITORING
Table of Contents
MEDIA ................................................................................................................................................................... 3 Aktualne.sk: KAŽIMÍR: Banková únia nie je vymyslená téma z kuloárov ................................................................................. 3 AFISP: P. KAŽIMÍR: Banková únia nie je vymyslená téma z kuloárov ....................................................................................... 5 Agence Europe: Kažimír tells EP to be realistic on bank resolution scheme ........................................................................... 6 Euractiv.pl: Szczurek: nie ma sensu wchodzenie do unii bankowej "na ślepo" ....................................................................... 7 Europolitics.info: Supervisors prepare for capital shortfall in European banks .................................................................... 10 Forextv.com: ECB Constancio: Do Not Judge Stress Test By Cap Shortfall ............................................................................ 11 Hlavné správy: I. KORČOK: Tatra summit v Bruseli má dobré načasovanie a zviditeľní Slovensko ....................................... 12 Hnonline.sk: Kažimír: Dohoda o bankovej únii tu musí byť čo najskôr .................................................................................. 14 Hospodářskské noviny: Vznik evropské bankovní unie investory uklidnit nemusí ................................................................ 16 HN Speciální příloha: Česko by mělo vstoupit do bankovní únie .......................................................................................... 17 Hospodárske noviny: Trhy vidia v eure nástupcu nemeckej marky ....................................................................................... 18 Hospodářské noviny: Vznik evropské bankovní unie investory uklidnit nemusí ................................................................... 19 Mf.gov.pl: Minister Szczurek na spotkaniu Rady ECOFIN oraz konferencji Tatra Summit .................................................... 20 MNI: ECB Constancio: Do Not Judge Stress Test By Cap Shortfall ........................................................................................ 21 Openiazoch.zoznam.sk: Banková únia nie je vymyslená téma z kuloárov ............................................................................ 22 Teraz.sk: Tatra Summit mal pre Slovensko významný diplomatický rozmer ......................................................................... 24 27.1.2014 ............................................................................................................................................................................... 24 Teraz.sk: Slováci z Bruselu dávajú zaujímavé podnety pre Národný konvent o EÚ ............................................................... 25 28.1.2014 ............................................................................................................................................................................... 25 Weiner Zeitung: Ohne Eile in die Bankenunion ..................................................................................................................... 27 RADIOS ...............................................................................................................................................................29 Radio Slovakia International: Tatra Summit erfolgreich ....................................................................................................... 29 Rádio Slovensko: Vznik bankovej únie .................................................................................................................................. 30 TELEVISION .......................................................................................................................................................31 RTVS – Slovak Public Television: Únia chce zdravé banky ..................................................................................................... 31 INSTITUTIONAL ANNOUCEMENTS ....................................................................................................32 BRUEGEL: Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union and Beyond ................................ 32 Century-­‐Financial-­‐Brokers-­‐TRUST IS PRICELESS: European Markets ..................................................................................... 33 ESM: David Vegara at the International conference “Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union", in the framework of TATRA Summit ......................................................................................................................... 34 2 MEDIA
Aktualne.sk: KAŽIMÍR: Banková únia nie je vymyslená téma z kuloárov 27.1.2014 BRUSEL -­‐ Hlavným cieľom medzinárodnej konferencie so symbolickým názvom Tatra Summit v Bruseli bolo dať dohromady ľudí, ktorí sa priamo podieľajú na tvorbe bankovej únie, otvorene, za účasti verejnosti diskutovať o tomto projekte a pripraviť podklady pre ďalšie rokovania na európskej úrovni. Týmito slovami zhrnul minister financií SR Peter Kažimír podujatie, ktoré sa koná tesne pre zasadnutím ministrov financií eurozóny a EÚ. Kažimír spresnil, že organizátorom dnešného podujatia sa podarilo združiť rozhodujúcich činiteľov z Európskej centrálnej banky, Európskej komisie, najvýznamnejšieho think-­‐tanku v Európe a svojimi skúsenosťami priamo z terénu sa podelili šéf najväčšej slovenskej banky a predseda predstavenstva rakúskej Erste Group Andreas Treichl, ktorý pomáha formulovať názory v oblasti bankovníctva v regióne Vyšehradskej štvorky. "Hovorili sme o najaktuálnejších novinkách, keďže summit EÚ iba v decembri schválil najzákladnejšie rysy druhého piliera bankovej únie, ktorým je rezolučný mechanizmus na záchranu bánk," uviedol Kažimír. Podľa slov slovenského ministra sa všetci kľúčoví hráč zhodujú v tom, že rok 2014 je kľúčový pre bankovú úniu, tá však musí čo najrýchlejšie prejsť do finálnej podoby, na úroveň medzivládnych dohôd. Zároveň, čo je úloha centrálnych bánk, sa treba pripraviť na záťažové testy európskych bánk, čo je súčasťou tohto procesu. "V tejto fáze je kľúčové aj pre Slovensko, aby daňoví poplatníci neplatili za hriechy bankárov. Je správne, že dnes bola spomenutá zmena kultúry, čiže keď štáty ustupujú od záchrany bánk z peňazí daňovníkov a banky prechádzajú na vlastné zdroje," upozornil Kažimír na dôležitosť jednotného rezolučného mechanizmu. Pripomenul, že v prípade krízy to budú po novom najskôr majitelia a akcionári bánk, ktorí venujú zdroje na jej rekapitalizáciu, potom nastúpi zoznam veriteľov a až v ďalšej fáze bude zásah z európskych záchranných fondov. Kažimír na úvod Tatra Summitu prítomným pripomenul príklad Slovenska, ale aj Českej republiky a ďalších krajín, ktoré na sklonku 90. rokov "upratovali" svoje bankovníctvo. "Slovensko zaplatilo veľa. Zaplatilo skoro 12 percent HDP, pretože prečistilo vlastné banky a nikto nám nepomohol. Náš prístup je taký, aby bola férovosť, že aj teraz, keď hovoríme o hriechoch minulosti, sa na prvom mieste o problémové banky musia postarať rozpočty krajín, v ktorých sa banky nachádzajú," uviedol Kažimír. V súvislosti s bankovou úniou minister financií SR skonštatoval, že Európania zažívajú obrovské zmeny v oblasti verejných financií. Ak sa vlani prijímal veľký balík regulačných zákonov a smerníc pre väčšiu miery disciplíny, teraz sa dianie presúva na finančné služby a finančný sektor ako taký. Lídri EÚ musia vytvoriť nové pravidlá pre bankový priemysel, nakoľko je tu dedičstvo minulosti a výzvy pre budúcnosť. Okrem toho sú vytvárané pravidlá "šité" tak, aby nielen čelili ďalším krízam, ale aj podporili hospodársky rast a tvorbu pracovných miest. 3 "Nie je to vymyslená téma, z kuloárov, týka sa to reálneho života a našich peňazí," uviedol Kažimír o hlavnej téme diskusií na Tatra Summite. Zároveň nevylúčil, že sa toto podujatie, ktoré malo premiéru vlani vo februári v Bratislave, nezopakuje aj do tretice, nakoľko je to dobrá akcia a jediná, ktorá sa v Bruseli na túto tému koná. Okrem toho sú podľa jeho slov podobné podujatia vhodnou príležitosťou na pripomenutie slovenského predsedníctva v EÚ v druhom semestri 2016. LINK: http://aktualne.atlas.sk/kazimir-­‐bankova-­‐unia-­‐nie-­‐je-­‐vymyslena-­‐tema-­‐z-­‐kuloarov/ekonomika/financie/ 4 AFISP: P. KAŽIMÍR: Banková únia nie je vymyslená téma z kuloárov 27.1.2014 Brusel 27. januára (TASR) -­‐ Hlavným cieľom medzinárodnej konferencie so symbolickým názvom Tatra Summit v Bruseli bolo dať dohromady ľudí, ktorí sa priamo podieľajú na tvorbe bankovej únie, otvorene, za účasti verejnosti diskutovať o tomto projekte a pripraviť podklady pre ďalšie rokovania na európskej úrovni. Týmito slovami zhrnul minister financií SR Peter Kažimír podujatie, ktoré sa koná tesne pre zasadnutím ministrov financií eurozóny a EÚ. Kažimír spresnil, že organizátorom dnešného podujatia sa podarilo združiť rozhodujúcich činiteľov z Európskej centrálnej banky, Európskej komisie, najvýznamnejšieho think-­‐tanku v Európe a svojimi skúsenosťami priamo z terénu sa podelili šéf najväčšej slovenskej banky a predseda predstavenstva rakúskej Erste Group Andreas Treichl, ktorý pomáha formulovať názory v oblasti bankovníctva v regióne Vyšehradskej štvorky. "Hovorili sme o najaktuálnejších novinkách, keďže summit EÚ iba v decembri schválil najzákladnejšie rysy druhého piliera bankovej únie, ktorým je rezolučný mechanizmus na záchranu bánk," uviedol Kažimír. Podľa slov slovenského ministra sa všetci kľúčoví hráč zhodujú v tom, že rok 2014 je kľúčový pre bankovú úniu, tá však musí čo najrýchlejšie prejsť do finálnej podoby, na úroveň medzivládnych dohôd. Zároveň, čo je úloha centrálnych bánk, sa treba pripraviť na záťažové testy európskych bánk, čo je súčasťou tohto procesu. "V tejto fáze je kľúčové aj pre Slovensko, aby daňoví poplatníci neplatili za hriechy bankárov. Je správne, že dnes bola spomenutá zmena kultúry, čiže keď štáty ustupujú od záchrany bánk z peňazí daňovníkov a banky prechádzajú na vlastné zdroje," upozornil Kažimír na dôležitosť jednotného rezolučného mechanizmu. Pripomenul, že v prípade krízy to budú po novom najskôr majitelia a akcionári bánk, ktorí venujú zdroje na jej rekapitalizáciu, potom nastúpi zoznam veriteľov a až v ďalšej fáze bude zásah z európskych záchranných fondov. Kažimír na úvod Tatra Summitu prítomným pripomenul príklad Slovenska, ale aj Českej republiky a ďalších krajín, ktoré na sklonku 90. rokov "upratovali" svoje bankovníctvo. "Slovensko zaplatilo veľa. Zaplatilo skoro 12 % HDP, pretože prečistilo vlastné banky a nikto nám nepomohol. Náš prístup je taký, aby bola férovosť, že aj teraz, keď hovoríme o hriechoch minulosti, sa na prvom mieste o problémové banky musia postarať rozpočty krajín, v ktorých sa banky nachádzajú," uviedol Kažimír. V súvislosti s bankovou úniou minister financií SR skonštatoval, že Európania zažívajú obrovské zmeny v oblasti verejných financií. Ak sa vlani prijímal veľký balík regulačných zákonov a smerníc pre väčšiu miery disciplíny, teraz sa dianie presúva na finančné služby a finančný sektor ako taký. Lídri EÚ musia vytvoriť nové pravidlá pre bankový priemysel, nakoľko je tu dedičstvo minulosti a výzvy pre budúcnosť. Okrem toho sú vytvárané pravidlá "šité" tak, aby nielen čelili ďalším krízam, ale aj podporili hospodársky rast a tvorbu pracovných miest. "Nie je to vymyslená téma, z kuloárov, týka sa to reálneho života a našich peňazí," uviedol Kažimír o hlavnej téme diskusií na Tatra Summite. Zároveň nevylúčil, že sa toto podujatie, ktoré malo premiéru vlani vo februári v Bratislave, nezopakuje aj do tretice, nakoľko je to dobrá akcia a jediná, ktorá sa v Bruseli na túto tému koná. Okrem toho sú podľa jeho slov podobné podujatia vhodnou príležitosťou na pripomenutie slovenského predsedníctva v EÚ v druhom semestri 2016. LINK: http://www.afisp.sk/sk/content/p-­‐kazimir-­‐bankova-­‐unia-­‐nie-­‐je-­‐vymyslena-­‐tema-­‐z-­‐kuloarov 5 Agence Europe: Kažimír tells EP to be realistic on bank resolution scheme 27.1.2014 Krátky článok, ktorý napísal a uverejnil Mathieu Bion počas TATRA SAMITU. Hlavnou témou bol návrh ‘’jednotného fondu na riešenie krízových bánk‘‘ (Single Bank Resolution Mechanism) a jeho legitímnosť. LINK: http://www.agenceurope.eu/danteweb/protected/retrievedBulletin.jsp?appletCall=init#stag1stag1 6 Euractiv.pl: Szczurek: nie ma sensu wchodzenie do unii bankowej "na ślepo" 28.01.2014 Minister finansów Mateusz Szczurek uważa, że nie ma sensu wchodzenie Polski do unii bankowej "na ślepo", czyli zanim będą gotowe wszystkie jej trzy filary. Uważa także, że przed przyjęciem wspólnej waluty trzeba mieć pewność, że ostateczny kształt strefy euro jest dla Polski bezpieczny. Unia bankowa jest jednym z tematów dzisiejszego spotkania ministrów finansów państw UE, w którym weźmie też udział szef polskiego resortu. Ma ona chronić strefę euro przed kolejnym kryzysem finansowym, a kieszenie podatników przed kosztami upadku banków; ma być też otwarta dla krajów spoza strefy. Unia bankowa jest całością "Polska potrzebuje przede wszystkim pełnego obrazu, jak unia bankowa będzie wyglądała i jak ma funkcjonować. Traktujemy wszystkie trzy filary unii bankowej jako całość, nie wiemy jeszcze (...) jak (operacyjnie) będzie wyglądał wspólny nadzór bankowy, który się konstytuuje w ramach Europejskiego Banku Centralnego”-­‐ powiedział w Brukseli Szczurek, który w poniedziałek uczestniczył tam w konferencji Tatra Summit o zarządzaniu unią gospodarczą i walutową, zorganizowanej m.in. przez słowackie ministerstwo finansów, Centre for European Affairs i brukselski think tank Bruegel. Na razie nie wiadomo jaka będzie „Nie wiemy do końca, jaki będzie ostateczny kształt umowy międzyrządowej, przy negocjowaniu której Polska uczestniczy" – dodał minister finansów w rozmowie z PAP. Chodzi o umowę między rządami państw-­‐członków strefy euro, która ma regulować wpłacanie przez banki składek do wspólnego funduszu upadłościowego. Negocjacje w tej sprawie mają się zakończyć z końcem lutego. Na umowie zależy Niemcom, ale przeciwny jej jest Parlament Europejski. Formuła uzgodnień międzyrządowych wyklucza bowiem europosłów ze współdecydowania w sprawie funduszu. Szczurek zwrócił jednak uwagę, że "Polska, nie będąc członkiem strefy euro, posiada własny, dobry system gwarantowania depozytów" i "możemy pozwolić sobie na podjęcie (…) decyzji ze świadomością, do czego wstępujemy". "Krótko mówiąc zanim unia bankowa w całości nie będzie gotowa i nie będzie działająca, nie sądzimy żeby miało sens wchodzenie do niej na ślepo" -­‐ podkreślił szef resortu finansów. Przypomniał, że wspólny system zabezpieczenia finansowego likwidacji banków w unii bankowej będzie tworzył się stopniowo (wspólny fundusz ma napełniać się przez 10 lat), a do tego czasu stabilność systemu bankowego wciąż będzie w pewnym stopniu powiązana z wypłacalnością kraju. 7 Polski system bankowy ma już swój fundusz gwarancyjny W ocenie Szczurka, Polsce „tego rodzaju zabezpieczenia w pewnym sensie nie są tak bardzo potrzebne, bo z jednej strony polski system bankowy jest dobrze dokapitalizowany (...), a z drugiej Polska posiada już obecny Bankowy Fundusz Gwarancyjny, który pozwala na bezpieczne gwarantowanie depozytów bez dodatkowej `zbiórki` wśród banków, na czym opierać się będzie wspólny fundusz w strefie euro” -­‐ tłumaczył Szczurek. W listopadzie ma zacząć działać sprawowany przez Europejski Bank Centralny wspólny nadzór bankowy, który jest pierwszym etapem unii bankowej. Drugi filar, czyli wspólny system restrukturyzacji i uporządkowanej likwidacji banków, państwa UE uzgodniły pod koniec zeszłego roku. Trzecim etapem unii miało być wspólne gwarantowanie depozytów, ale wobec oporu Niemiec, UE poprzestanie najprawdopodobniej na uzgodnionej dyrektywie harmonizującej systemy gwarantowania depozytów w UE. Strefa euro też musi być dla Polski bezpieczna "Podobnie jak w przypadku unii bankowej, myślę, że absolutnie kluczowe jest upewnienie się, że ostateczny kształt strefy euro jest dla Polski bezpieczny" -­‐ powiedział Szczurek, pytany o przystąpienie Polski do strefy euro. "Po pierwsze, Polska musi być sama gotowa do funkcjonowania w strefie euro oraz strefa euro musi sama rozwiązać problemy, z którymi ciągle się boryka" -­‐ argumentował. Minister zwrócił też uwagę na "małą popularność" strefy euro w Polsce. "Polacy są dosyć sceptyczni wobec członkostwa w strefie euro, nie aż tak sceptyczni jak Duńczycy czy Brytyjczycy, ale (...) nie sądzę, aby obecny czas -­‐ w którym wewnętrzne problemy strefy euro ciągle jeszcze nie są w pełni rozwiązane, zaś Polska nie jest gotowa funkcjonować bezpiecznie w strefie wspólnej waluty -­‐ był właściwym na wstępowanie" -­‐ dodał. Fundamentalne problemy strefy "Fundamentalne" problemy strefy euro, to – według szefa resortu finansów -­‐ nierównowagi wewnętrzne oraz różna konkurencyjność i stan koniunktury poszczególnych gospodarek państw strefy. "Jeżeli mamy do czynienia z taką sytuacją, że stopy procentowe, które są na przykład właściwe dla Niemiec, a o wiele za wysokie dla krajów południa czy zachodu strefy euro, albo z sytuacją, w której stopa procentowa jest za niska dla Polski, a za wysoka dla innego kraju, musimy mieć do dyspozycji mechanizmy, które pozwolą na kompensowanie tych różnic" -­‐ przekonywał minister. Polska musi mieć niższy dług publiczny … Szef resortu finansów zwrócił uwagę, że dla Polski takim mechanizmem kompensacyjnym jest "przede wszystkim swoboda w kształtowaniu polityki fiskalnej". "A więc zanim Polska wejdzie do strefy euro, moim zdaniem, powinna mieć niższy dług publiczny, powinna móc być w stanie reagować na wahania koniunktury na przykład przez kompensowanie recesji i problemów w sektorze prywatnym przez zwiększone wydatki po stronie publicznej” – wyliczał minister. „Ale żeby tak było, potrzebna jest większa stabilność finansów publicznych" -­‐ podkreślił. … a teraz powinna konsolidować finanse publiczne Szczurek uważa też, że teraz Polska powinna konsolidować finanse publiczne. "Wskazania Komisji Europejskiej wobec Polski są dosyć jednoznaczne i na szczęście są one zgodne z tym, co podpowiada stan koniunktury polskiej gospodarki dla polityki fiskalnej, to znaczy poprawia się sytuacja gospodarcza i to jest czas na mniejszy deficyt 8 budżetowy, na nieco większe oszczędności" -­‐ powiedział minister. W ocenie Szczurka, zmiany w Otwartych Funduszach Emerytalnych nie poszerzają "pola dla jakiegoś znaczącego zwiększenia wydatków państwa". (bba) LINK: http://www.euractiv.pl/gospodarka/artykul/szczurek-­‐nie-­‐ma-­‐sensu-­‐wchodzenie-­‐do-­‐unii-­‐bankowej-­‐na-­‐lepo-­‐
005417 9 Europolitics.info: Supervisors prepare for capital shortfall in European banks 28.1.2014 By Anthony Pepe and Jakub Iwaniuk | Tuesday 28 January 2014 At the Tatra summit in Brussels (an initiative launched by the Center for European Affairs, CEA), on 27 January, financial supervisors admitted the possibility of European banks having a capital shortfall, and pre-­‐emptively said that the banking... LINK: http://www.europolitics.info/business-­‐competitiveness/supervisors-­‐prepare-­‐for-­‐capital-­‐shortfall-­‐in-­‐
european-­‐banks-­‐art359280-­‐8.html 10 Forextv.com: ECB Constancio: Do Not Judge Stress Test By Cap Shortfall 27.1.2014 Krátky článok o vyjadreniach Viceprezidenta Európskej centrálnej banky týkajúcich sa komplexn=eho posúdenia stavu európskych bánk a nedostatku kapitálu LINK: http://www.forextv.com/forex-­‐news-­‐story/ecb-­‐constancio-­‐do-­‐not-­‐judge-­‐stress-­‐test-­‐by-­‐cap-­‐shortfall 11 Hlavné správy: I. KORČOK: Tatra summit v Bruseli má dobré načasovanie a zviditeľní Slovensko 21.1.2014 Brusel 21. januára (TASR) -­‐ Začiatkom budúceho týždňa sa uskutoční v Bruseli podujatie s názvom Tatra summit, ktoré sa bude konať pod heslom "Riadenie hospodárskej a menovej únie: dopad na Európsku úniu a za jej hranice." Vedúci Stáleho zastúpenia SR pri EÚ Ivan Korčok zdôraznil, že ide o summit, ktorý je dobrou vizitkou pre Slovensko a je dôležitý z hľadiska svojho načasovania a hodnotenia pravidiel bankovej únie. Veľvyslanec SR pri EÚ pripomenul, že prvý Tatra summit sa konal vlani vo februári v Bratislave a organizátori, ktorými sú slovenské Centrum pre európske záležitosti (CEA), bruselský inštitút Bruegel a Inštitút pre finančnú politiku Ministerstva financií SR (IFP) sa tento rok rozhodli preniesť konanie summitu na bruselskú pôdu. Korčok upozornil, že táto prestížna udalosť je dobrou prezentáciou Slovenskej republiky v Bruseli a zdôraznil ideálne načasovanie summitu, keď v EÚ prebiehajú finálne rokovania o takej dôležitej téme, akou je tvorba bankovej únie. "Načasovanie je dobré, nakoľko EÚ má časový rámec do konca marca, dokedy by mala byť dohoda s Európskym parlamentom, ktorý sa potom bude koncentrovať na európske voľby. My chceme túto dohodu dosiahnuť ešte v rámci tohto mandátu," spresnil Korčok. Po eurovoľbách koncom mája nastane obdobie tvorby nového europarlamentu aj novej Európskej komisie a rozhodovací proces bude dočasne zmrazený. Korčok zároveň spresnil, že ak jednotný bankový dohľad začne fungovať už v tomto roku, prebiehajúce rokovania sa týkajú najmä druhého piliera, čiže mechanizmu bankovej rezolúcie zameraného na ozdravovanie bánk, ak sa dostanú do veľkých problémov. Ďalší dôležitý dôvod pre konanie Tatra summitu v Bruseli je podľa neho ten, že všetky dôležité technické veci, ktoré majú vplyv na finančný sektor, sa diskutujú na uzavretých fórach. A teraz odborná komunita v Bruseli, ale aj širšia verejnosť, dostala príležitosť "vyspovedať" tých, ktorí sú pri tvorbe európskej politiky. "Takáto možnosť tu doteraz nebola," poznamenal slovenský diplomat. A dodal, že je potvrdená početná účasť na summite, médiá, ľudia v javisku, ako aj vynikajúci prednášatelia. Za Slovensko vystúpi minister financií Peter Kažimír, štátny tajomník ministerstva financií Vazil Hudák, riaditeľ IFP Martin Filko a zástupca Národnej banky Slovenska Vladimír Dvořáček. Slovo dostanú predstavitelia Európskej centrálnej banky, komerčných európskych bánk, Európskej komisie, Európskeho parlamentu a Európskeho mechanizmu pre stabilitu (euroval). Vystúpenie ministrov financií Švédska a Poľska Andersa Borga a Mateusza Sczureka je dôkazom toho, že slovenská strana ako organizátor summitu sa síce snaží vniesť do vytvárania bankovej únie stredoeurópsky pohľad, avšak nezabúda ani na krajiny, ktoré nie sú v eurozóne, lebo vytváranie bankovej únie sa ich tiež týka. "Slovensko sa na celý proces bankovej únie díva z optiky priameho účastníka rokovaní členov eurozóny, ale dokazujeme tiež, že sa vieme vcítiť do pozície tých krajín, ktoré ešte nie sú v eurozóne, a ktoré dávajú legitímne otázky v súvislosti s dopadom bankovej únie a jej druhého piliera na svoje záujmy," skonštatoval Korčok. 12 Veľvyslanec SR pri EÚ v tejto súvislosti zdôraznil, že banková únia musí byť nastavená tak, aby netrpel jednotný trh EÚ, ktorý je dôležitý aj pre finančnú oblasť. Tomuto aspektu bude venovaná celá jedna pracovná časť Tatra summitu. Tatra summit (27. januára) sa koná tesne pred prvým tohtoročným stretnutím ministrov financií eurozóny (Euroskupina) a deň pred zasadnutím ministrov financií EÚ (Ecofin). LINK: http://www.hlavnespravy.sk/i-­‐korcok-­‐tatra-­‐summit-­‐v-­‐bruseli-­‐ma-­‐dobre-­‐nacasovanie-­‐a-­‐zviditelni-­‐
slovensko/206071/ 13 Hnonline.sk: Kažimír: Dohoda o bankovej únii tu musí byť čo najskôr 27.1.2014 Hlavným cieľom medzinárodnej konferencie so symbolickým názvom Tatra Summit v Bruseli bolo dať dohromady ľudí, ktorí sa priamo podieľajú na tvorbe bankovej únie, otvorene, za účasti verejnosti diskutovať o tomto projekte a pripraviť podklady pre ďalšie rokovania na európskej úrovni. Týmito slovami zhrnul minister financií SR Peter Kažimír podujatie, ktoré sa koná tesne pred zasadnutím ministrov financií eurozóny a EÚ. Kažimír spresnil, že organizátorom dnešného podujatia sa podarilo združiť rozhodujúcich činiteľov z Európskej centrálnej banky, Európskej komisie, najvýznamnejšieho think-­‐tanku v Európe a svojimi skúsenosťami priamo z terénu sa podelili šéf najväčšej slovenskej banky a predseda predstavenstva rakúskej Erste Group Andreas Treichl, ktorý pomáha formulovať názory v oblasti bankovníctva v regióne Vyšehradskej štvorky. "Hovorili sme o najaktuálnejších novinkách, keďže summit EÚ iba v decembri schválil najzákladnejšie rysy druhého piliera bankovej únie, ktorým je rezolučný mechanizmus na záchranu bánk," uviedol Kažimír. Podľa slov slovenského ministra sa všetci kľúčoví hráč zhodujú v tom, že rok 2014 je kľúčový pre bankovú úniu, tá však musí čo najrýchlejšie prejsť do finálnej podoby, na úroveň medzivládnych dohôd. Zároveň, čo je úloha centrálnych bánk, sa treba pripraviť na záťažové testy európskych bánk, čo je súčasťou tohto procesu. "V tejto fáze je kľúčové aj pre Slovensko, aby daňoví poplatníci neplatili za hriechy bankárov. Je správne, že dnes bola spomenutá zmena kultúry, čiže keď štáty ustupujú od záchrany bánk z peňazí daňovníkov a banky prechádzajú na vlastné zdroje," upozornil Kažimír na dôležitosť jednotného rezolučného mechanizmu. Pripomenul, že v prípade krízy to budú po novom najskôr majitelia a akcionári bánk, ktorí venujú zdroje na jej rekapitalizáciu, potom nastúpi zoznam veriteľov a až v ďalšej fáze bude zásah z európskych záchranných fondov. Kažimír na úvod Tatra Summitu prítomným pripomenul príklad Slovenska, ale aj Českej republiky a ďalších krajín, ktoré na sklonku 90. rokov "upratovali" svoje bankovníctvo. "Slovensko zaplatilo veľa. Zaplatilo skoro 12 % HDP, pretože prečistilo vlastné banky a nikto nám nepomohol. Náš prístup je taký, aby bola férovosť, že aj teraz, keď hovoríme o hriechoch minulosti, sa na prvom mieste o problémové banky musia postarať rozpočty krajín, v ktorých sa banky nachádzajú," uviedol Kažimír. V súvislosti s bankovou úniou minister financií SR skonštatoval, že Európania zažívajú obrovské zmeny v oblasti verejných financií. Ak sa vlani prijímal veľký balík regulačných zákonov a smerníc pre väčšiu miery disciplíny, teraz sa dianie presúva na finančné služby a finančný sektor ako taký. Lídri EÚ musia vytvoriť nové pravidlá pre bankový priemysel, nakoľko je tu dedičstvo minulosti a výzvy pre budúcnosť. Okrem toho sú vytvárané pravidlá "šité" tak, aby nielen čelili ďalším krízam, ale aj podporili hospodársky rast a tvorbu pracovných miest. 14 "Nie je to vymyslená téma, z kuloárov, týka sa to reálneho života a našich peňazí," uviedol Kažimír o hlavnej téme diskusií na Tatra Summite. Zároveň nevylúčil, že sa toto podujatie, ktoré malo premiéru vlani vo februári v Bratislave, nezopakuje aj do tretice, nakoľko je to dobrá akcia a jediná, ktorá sa v Bruseli na túto tému koná. Okrem toho sú podľa jeho slov podobné podujatia vhodnou príležitosťou na pripomenutie slovenského predsedníctva v EÚ v druhom semestri 2016. LINK: http://hn.hnonline.sk/ekonomika-­‐a-­‐firmy-­‐117/kazimir-­‐dohoda-­‐o-­‐bankovej-­‐unii-­‐tu-­‐musi-­‐byt-­‐co-­‐najskor-­‐
602856 15 Hospodářskské noviny: Vznik evropské bankovní unie investory uklidnit nemusí 29.1.2014 Vznik bankovej únie, testy bánk plánované Európskou centrálnou bankou a ich dopad na trhy. Viď príloha: Hospodářské noviny, středa, 29. ledna 2014, strana 6 LINK: http://hn.ihned.cz/c1-­‐61629180-­‐vznik-­‐evropske-­‐bankovni-­‐unie-­‐investory-­‐uklidnit-­‐nemusi 16 HN Speciální příloha: Česko by mělo vstoupit do bankovní únie 2.3.2014 Rozhovor so šéfom Erste Group AG, Andreasom Treichlom, o nutnosti vstupu CR do bankovej unie Viď Príloha Hospodářské noviny: pátek – neděle, 31. ledna – 2. února 2014, číslo 022, strana 2-­‐3 17 Hospodárske noviny: Trhy vidia v eure nástupcu nemeckej marky 3.2.2014 Rozhovor s Petrom Spiegelom, šéfom bruselskej pobočky ekonomického denníka Financial Times o situácii v eurozóne, najväčších hrozbách a obrovských dlhoch niektorých krajín. Viď príloha: HOSPODÁRSKE NOVINY, PONDELOK 3. FEBRUÁRA 2014, STRANA 9 18 Hospodářské noviny: Vznik evropské bankovní unie investory uklidnit nemusí 29.1.2014 Vznikající bankovní unie a zátěžové testy bank plánované Evropskou centrální bankou na letošní rok nemusí trhy uklidnit. V tom případě bude euro znovu v ohrožení a evropské banky mohou levně skoupit zahraniční investoři, zaznělo na mezinárodní konferenci Tatra Summit pořádané v Bruselu slovenským Centrem pro evropské záležitosti. Přesto ECB plánuje tvrdé testy finančních institucí. LINK: http://hn.ihned.cz/c1-­‐61629180-­‐vznik-­‐evropske-­‐bankovni-­‐unie-­‐investory-­‐uklidnit-­‐nemusi 19 Mf.gov.pl: Minister Szczurek na spotkaniu Rady ECOFIN oraz konferencji Tatra Summit 27.1.2014 Minister finansów Mateusz Szczurek w dniach 27 i 28 stycznia br. będzie przebywał w Brukseli, gdzie weźmie udział w spotkaniu ministrów finansów i gospodarki UE (ECOFIN) oraz w sesji dotyczącej unii bankowej w ramach Tatra Summit. Podczas konferencji Tatra Summit minister Szczurek będzie uczestniczyć w sesji nt. unii bankowej w kontekście jednolitego mechanizmu restrukturyzacji i uporządkowanej likwidacji instytucji finansowych (Single Resolution Mechanism) oraz integracji jednolitego rynku. Konferencję organizują słowackie Centrum Spraw Europejskich, Instytut Bruegla i Instytut Polityki Finansowej słowackiego ministerstwa finansów. Mateusz Szczurek spotka się również z ministrami finansów z tych państw UE, w których partie rządzące wchodzą w skład Europejskiej Partii Ludowej, największej grupy politycznej w Parlamencie Europejskim. Spotkania te są nieformalnym forum dyskusji, w trakcie którego poruszane są bieżące kwestie dotyczące polityki gospodarczej i finansowej w UE. Minister Szczurek 28 stycznia br. weźmie udział w posiedzeniu Rady ECOFIN, pierwszym w trakcie prezydencji greckiej. Grecja objęła przewodnictwo w Radzie UE 1 stycznia 2014 r., a jej najważniejsze plany w zakresie gospodarczym i finansowym to: kontynuacja prac w zakresie unii bankowej i skutecznego wzmocnienia ram regulacyjnych rynków finansowych, skuteczne zarządzanie 4. edycją Semestru Europejskiego (tj. procesem wzmocnionej koordynacji polityk gospodarczych krajów UE), dyskusje ws. pogłębienia Unii Gospodarczej i Walutowej, promowanie dialogu w zakresie finansowania gospodarki, aktywne działania w istotnych obszarach podatkowych oraz zapewnienie przygotowania stanowiska i właściwej reprezentacji UE na spotkaniach G20. Ponadto w trakcie posiedzenia ECOFIN ministrowie zapoznają się ze stanem wdrożenia jednolitego mechanizmu nadzoru (Single Supervisory Mechanism) przez Europejski Bank Centralny (EBC). Mechanizm ten obejmie EBC i krajowe właściwe instytucje państw uczestniczących (państwa strefy euro oraz państwa spoza strefy euro, które nawiążą bliską współpracę z EBC). EBC przejmie nowe zadania związane z nadzorem bankowym jesienią 2014 r. W ich ramach EBC będzie bezpośrednio nadzorował około 130 instytucji kredytowych, na które przypada prawie 85 proc. łącznych aktywów bankowych w strefie euro. W każdym z uczestniczących krajów bezpośrednim nadzorem EBC zostaną objęte co najmniej trzy najistotniejsze instytucje kredytowe, niezależnie od ich wielkości bezwzględnej. Wszystkie pozostałe instytucje kredytowe w uczestniczących krajach będą nadal nadzorowane przez właściwe organy krajowe. EBC będzie mógł w każdej chwili zdecydować o objęciu dowolnej z tych instytucji bezpośrednim nadzorem, aby zapewnić konsekwentne stosowanie wysokich standardów nadzoru. Rada ECOFIN przyjmie także decyzję w sprawie stwierdzenia w Chorwacji nadmiernego deficytu oraz rekomendację w sprawie ograniczenia nadmiernego deficytu do poziomu poniżej 3 proc. PKB do 2016 r. Obrady posiedzenia Rady można śledzić na stronie Rady (link otwiera okno w innym serwisie). LINK: http://www.mf.gov.pl/ministerstwo-­‐finansow/dla-­‐mediow/informacje-­‐prasowe/-­‐
/asset_publisher/6PxF/content/id/7448892;jsessionid=630F5914BE3119EBA42A2E0CEAFF12D6 20 MNI: ECB Constancio: Do Not Judge Stress Test By Cap Shortfall 27.1.2014 BRUSSELS (MNI) -­‐ European Central Bank Vice President Vitor Constancio said Monday that the quality of Europe's banking stress tests scheduled for later this year should not be judged by any potential capital shortfall that the tests uncover. Speaking at the Tatra Summit in Brussels, Constancio also said that the ECB would not risk its reputation by hiding any negative results that the stress tests reveal. "The success of the AQR [asset quality review] and the stress tests cannot and should not be measured by the amount and size of the capital shortfall that can be identified," he said. Canstancio said that investors should also take confidence in the work banks have been doing since last year to recapitalize ahead of the stress tests. "Since last year we have noticed an increase in capital at banks," Constancio said. "An important part of the comprehensive assessment has already taking place and has already happened." -­‐-­‐MNI London Bureau;tel: +44 207-­‐862-­‐7499; email: smarks@mni-­‐news.com LINK: https://mninews.marketnews.com/content/ecb-­‐constancio-­‐do-­‐not-­‐judge-­‐stress-­‐test-­‐cap-­‐shortfall 21 Openiazoch.zoznam.sk: Banková únia nie je vymyslená téma z kuloárov 27.1.2014 Hlavným cieľom medzinárodnej konferencie so symbolickým názvom Tatra Summit v Bruseli bolo dať dohromady ľudí, ktorí sa priamo podieľajú na tvorbe bankovej únie, otvorene, za účasti verejnosti diskutovať o tomto projekte a pripraviť podklady pre ďalšie rokovania na európskej úrovni. Hlavným cieľom medzinárodnej konferencie so symbolickým názvom Tatra Summit v Bruseli bolo dať dohromady ľudí, ktorí sa priamo podieľajú na tvorbe bankovej únie, otvorene, za účasti verejnosti diskutovať o tomto projekte a pripraviť podklady pre ďalšie rokovania na európskej úrovni. Týmito slovami zhrnul minister financií SR Peter Kažimír podujatie, ktoré sa koná tesne pre zasadnutím ministrov financií eurozóny a EÚ. Kažimír spresnil, že organizátorom dnešného podujatia sa podarilo združiť rozhodujúcich činiteľov z Európskej centrálnej banky, Európskej komisie, najvýznamnejšieho think-­‐tanku v Európe a svojimi skúsenosťami priamo z terénu sa podelili šéf najväčšej slovenskej banky a predseda predstavenstva rakúskej Erste Group Andreas Treichl, ktorý pomáha formulovať názory v oblasti bankovníctva v regióne Vyšehradskej štvorky. "Hovorili sme o najaktuálnejších novinkách, keďže summit EÚ iba v decembri schválil najzákladnejšie rysy druhého piliera bankovej únie, ktorým je rezolučný mechanizmus na záchranu bánk," uviedol Kažimír. Podľa slov slovenského ministra sa všetci kľúčoví hráč zhodujú v tom, že rok 2014 je kľúčový pre bankovú úniu, tá však musí čo najrýchlejšie prejsť do finálnej podoby, na úroveň medzivládnych dohôd. Zároveň, čo je úloha centrálnych bánk, sa treba pripraviť na záťažové testy európskych bánk, čo je súčasťou tohto procesu. "V tejto fáze je kľúčové aj pre Slovensko, aby daňoví poplatníci neplatili za hriechy bankárov. Je správne, že dnes bola spomenutá zmena kultúry, čiže keď štáty ustupujú od záchrany bánk z peňazí daňovníkov a banky prechádzajú na vlastné zdroje," upozornil Kažimír na dôležitosť jednotného rezolučného mechanizmu. Pripomenul, že v prípade krízy to budú po novom najskôr majitelia a akcionári bánk, ktorí venujú zdroje na jej rekapitalizáciu, potom nastúpi zoznam veriteľov a až v ďalšej fáze bude zásah z európskych záchranných fondov. Kažimír na úvod Tatra Summitu prítomným pripomenul príklad Slovenska, ale aj Českej republiky a ďalších krajín, ktoré na sklonku 90. rokov "upratovali" svoje bankovníctvo. "Slovensko zaplatilo veľa. Zaplatilo skoro 12 % HDP, pretože prečistilo vlastné banky a nikto nám nepomohol. Náš prístup je taký, aby bola férovosť, že aj teraz, keď hovoríme o hriechoch minulosti, sa na prvom mieste o problémové banky musia postarať rozpočty krajín, v ktorých sa banky nachádzajú," uviedol Kažimír. V súvislosti s bankovou úniou minister financií SR skonštatoval, že Európania zažívajú obrovské zmeny v oblasti verejných financií. Ak sa vlani prijímal veľký balík regulačných zákonov a smerníc pre väčšiu miery disciplíny, teraz sa dianie presúva na finančné služby a finančný sektor ako taký. Lídri EÚ musia vytvoriť nové pravidlá pre bankový priemysel, nakoľko je tu dedičstvo minulosti a výzvy pre budúcnosť. Okrem toho sú vytvárané pravidlá "šité" tak, aby nielen čelili ďalším krízam, ale aj podporili hospodársky rast a tvorbu pracovných miest. "Nie je to vymyslená téma, z kuloárov, týka sa to reálneho života a našich peňazí," uviedol Kažimír o hlavnej téme diskusií na Tatra Summite. Zároveň nevylúčil, že sa toto podujatie, ktoré malo premiéru vlani vo februári v Bratislave, nezopakuje aj do tretice, nakoľko je to dobrá akcia a jediná, ktorá sa v Bruseli na túto tému koná. 22 Okrem toho sú podľa jeho slov podobné podujatia vhodnou príležitosťou na pripomenutie slovenského predsedníctva v EÚ v druhom semestri 2016. LINK: http://openiazoch.zoznam.sk/cl/141812/Bankova-­‐unia-­‐nie-­‐je-­‐vymyslena-­‐tema-­‐z-­‐kuloarov 23 Teraz.sk: Tatra Summit mal pre Slovensko významný diplomatický rozmer 27.1.2014 Brusel 27. januára (TASR) -­‐ Tatra summit, ktorého druhý ročník sa konal dnes v Bruseli, má aj nemalý diplomatický rozmer, čo je dôležité z hľadiska blížiaceho sa predsedníctva SR v EÚ alebo spoločných poľsko-­‐slovenských snáh o usporiadanie zimných olympijských hier. Uviedol to pre TASR vedúci Stáleho zastúpenia SR pri EÚ Ivan Korčok. Veľvyslanec SR pri EÚ zdôraznil, že po prvom úspešnom ročníku Tatra summitu vlani vo februári v Bratislave a dobrých ohlasoch na dnešnú akciu v Bruseli, má Slovensko záujem, aby sa toto podujatie stalo pevnou súčasťou európskeho kalendára. "Určite aj v perspektíve toho, že Slovenská republika v druhom polroku 2016 bude predsedníckou krajinou v EÚ," zdôraznil Korčok. To, že sa druhý ročník Tatra summitu konal v Bruseli, bolo aj preto, aby sa toto podujatie dostalo viac do povedomia ľudí, ktorí sú aktívni pri tvorbe európskej politiky a ktorí stoja pri zrode rozhodnutí určujúcich budúcnosť Európy. Zároveň je to dobrá vizitka pre Slovensko, ako pre krajinu, ktorá dáva najavo, že chce byť pri tom, keď sa rozhoduje o dôležitých veciach. "Chceme zároveň zviditeľniť aj Slovensko a jedným z našich symbolov sú Tatry. Chceme, aby bola konkrétna spojitosť Slovenska ako krajiny, ktorá sa snaží mať svoj hlas v Európe s niečím konkrétnym a vsadili sme na Tatry," vysvetlil slovenský diplomat názov podujatia. Tatry sú podľa Korčoka ľahko zapamätateľným symbolom, avšak nielen geografickým. V oblasti športu, ako pripomenul dnes počas otvorenia Tatra summitu, sú symbolom pre naše spoločné úsilie o možnosť usporiadať v budúcnosti zimné olympijské hry "z oboch strán pohoria" a v rovine ekonomickej sú zas symbolom spojenectva dvoch susedných krajín. Poľsko, ako upozornil Korčok, je náš priamy tatranský sused, ktorý nie je v eurozóne, ale dianie v tomto zoskupení sa týka aj krajín bez spoločnej meny a Slovensko chce aj takýmto spôsobom upozorniť na ich pohľad na vec. Veľvyslanec SR pri EÚ priznal, že po dvoch ročníkoch Tatra summitu môžu nasledovať aj ďalšie, ktoré sa budú konať na Slovensku a vždy na dôležité témy, ktoré práve hýbu európskou politikou. Tohto roku to bola stabilita jednotnej meny euro a aspekty budovania bankovej únie. LINK: http://www.teraz.sk/ekonomika/tatra-­‐summit-­‐korcok/71898-­‐clanok.html 24 Teraz.sk: Slováci z Bruselu dávajú zaujímavé podnety pre Národný konvent o EÚ 28.1.2014 Veľvyslanec SR pri EÚ Ivan Korčok upozornil, že na plenárnom zasadnutí konventu sa bude bilancovať prvých desať rokov pôsobenia Slovenskej republiky v EÚ. Brusel 28. januára (TASR) -­‐ Na pôde Stáleho zastúpenia SR pri EÚ sa dnes konalo zasadnutie Národného konventu o Európskej únii. Veľvyslanec SR pri EÚ Ivan Korčok zdôvodnil netradičné miesto konania konventu snahou o získanie užitočných podnetov od Slovákov pracujúcich priamo s európskou politikou. Vedúci Stáleho zastúpenia SR pri EÚ v rozhovore pre TASR pripomenul, že Národný konvent, ktorý má tri pracovné skupiny, beží predovšetkým na Slovensku a jeho cieľom je viesť diskusie so širokou verejnosťou a získavať impulzy od občanov o tom, ako sú ich názory, akú sú nedostatky a v čom by vláda mala klásť väčší dôraz na niektoré veci z hľadiska európskej politiky. Korčok, ktorý je predsedom I. pracovnej skupiny konventu s názvom "Súčasné výzvy integrácie" upozornil, že súčasťou slovenskej komunity sú aj občania SR, ktorých je čoraz viac a ktorí žijú v Bruseli a pracujú priamo s európskou politikou. "Aj preto sme sa rozhodli urobiť zasadnutie pracovných skupín konventu tu, v Bruseli," uviedol Korčok. Dodal, že zasadnutie konventu sa napojilo na konferenciu Tatra summit, ktorá sa v Bruseli konala v pondelok a na ktorej bolo prítomných viacero odborníkov zapojených do pracovných skupín konventu. K nim bolo prizvaných viacero slovenských predstaviteľov európskych inštitúcií, od ktorých sa očakávali nové podnety a impulzy pre pracovné skupiny konventu. Ako Korčok zdôraznil, Slováci z euroinštitúcii prisľúbili svoju pomoc, poskytli zaujímavé podnety, názory a odporúčania, najmä okolo príprav slovenského predsedníctva v EÚ v roku 2016, ktoré budú zahrnuté do prác plenárneho zasadnutia Národného konventu o EÚ v máji tohto roku. Na plenárnom zasadnutí konventu sa bude bilancovať prvých desať rokov pôsobenia Slovenskej republiky v EÚ. Práce konventu sú zamerané aj na tvorbu priorít slovenského predsedníctva v EÚ a Korčok v tejto súvislosti uviedol, že sa prípravný tím, okrem príprav štátnej administratívy na túto udalosť, začína zaoberať aj obsahovými prioritami predsedníctva. "Tematický impulz príde až po voľbách do Európskeho parlamentu, kedy sa budú konštituovať inštitúcie EÚ a počkáme si, s akým legislatívnym programom príde nová Európska komisia," vysvetlil Korčok. Zároveň spresnil, že gro predsedníctva v EÚ je legislatívna činnosť, ktorá sa koná na podnet komisie, ale každá predsedajúca krajina vrátane Slovenska má ambíciu vniesť do predsedníctva svoju vlastnú tému. 25 Korčok upozornil, že z hľadiska národných priorít v rámci predsedníctva v EÚ nemôže ísť iba o jednorazovú záležitosť. Navrhnutá iniciatíva musí byť zrozumiteľná a uchopiteľná, so širším regionálnym a európskym rozmerom, s konkrétnym legislatívnym dopadom. Jedným z predpokladov je, že pri určovaní priorít treba rátať s predošlým a nasledujúcim predsedníctvom v EÚ, v rámci takzvaného tria. Pred SR sa tejto úlohy zhostí Holandsko a po nás Malta. Na základe slovenskej iniciatívy už v marci tohto roku sa v Bratislave uskutoční pracovné stretnutie predstaviteľov tejto "trojky," ktorí budú hovoriť o témach a agende, ktorú by na európskej úrovni mohli úspešne dotiahnuť do konca. LINK: http://www.teraz.sk/zahranicie/slovaci-­‐z-­‐bruselu-­‐davaju-­‐zaujimave/71938-­‐clanok.html 26 Weiner Zeitung: Ohne Eile in die Bankenunion 28.1.2014 "Wiener Zeitung":Wie machen das die Polen? Während etliche EU-­‐Staaten unter der Finanzkrise gestöhnt haben, ist die Wirtschaft Ihres Landes gewachsen. In welchem Ausmaß haben dazu die Mitgliedschaft in der Union und deren Finanzhilfe beigetragen? Mateusz Szczurek: Es gibt mehrere Gründe dafür, dass die polnische Wirtschaft seit 2008 um zwanzig Prozent gewachsen ist -­‐ fünf Mal schneller als jene Deutschlands übrigens. Die Ausschöpfung der EU-­‐Fördermittel ist nur einer davon. Für eine Regierung, die investieren möchte, ist es der beste Zeitpunkt, dieses Geld einzusetzen, um nicht alles auf private Investoren abzuwälzen. Damit wurde eine Finanzierungslücke gefüllt, die sonst keiner zu füllen imstande gewesen wäre. Aber es gibt auch andere Gründe für die Entwicklung. Die Schwäche der polnischen Währung Zloty 2009 hat -­‐ wegen der Exportstärke -­‐ zur Stabilisierung der Wirtschaft geführt und das Bruttoinlandsprodukt (BIP) angekurbelt. Polen kann also froh sein, Mitglied der Europäischen Union, aber nicht der Eurozone zu sein? Die Schwäche einer Währung kann auch zu einem Problem werden, wenn die Verschuldung durch Fremdwährungskredite wächst. Das war in Polen aber nicht der Fall. Die Wirtschaft in Polen wuchs nicht -­‐ wie in anderen Ländern -­‐ auf Kredit. Noch dazu war das Verbrauchervertrauen bis 2012 außergewöhnlich hoch, was sich auf den privaten Konsum auswirkte. Und obwohl die Unternehmen jahrelang eine sehr vorsichtige Lohnpolitik betrieben haben, schwand dieses Vertrauen erst im Vorjahr, was den Konsum verringerte. Die Probleme des Eurogebiets sehen Sie sich daher lieber von außen an... Wir hatten nicht die gleichen Schwierigkeiten. Die Arbeitsproduktivität ist bei uns sogar gestiegen, die Konkurrenzfähigkeit der Gehälter blieb auf hohem Niveau. Polnische Firmen können im europäischen Wettbewerb bestehen. Allerdings muss auch die polnische Regierung Ausgaben kürzen, um das Budgetdefizit zu senken. Gleichzeitig sollten Maßnahmen gegen die Arbeitslosigkeit ergriffen werden, wenn mittlerweile jeder zehnte Mensch keinen Job hat. Wird die Wirtschaft dennoch weiter wachsen? Unsere Fiskalpolitik beruht auf einem ausgewogenen Tempo der Ausgabenreduktion. Und die Arbeitslosenrate ist im Dezember des Vorjahres immerhin erstmals seit langer Zeit nicht gestiegen. Die ökonomische Entwicklung hängt aber zu einem großen Teil vom privaten Sektor ab. Ich halte es jedenfalls für realistisch, dass die Wirtschaft heuer um 2,5 Prozent wächst. Wird das einige von den schätzungsweise zwei Millionen Polen, die sich im Ausland einen Job gefunden haben, zur Rückkehr bewegen? Oder sehen Sie diese Emigration nicht als Problem an? 27 Ich sehe das insofern nicht als Problem an, da die Freizügigkeit der Arbeitnehmer ein EU-­‐Grundrecht ist. Für das Nationaleinkommen ist es auch besser, wenn Menschen einen Job im Ausland haben, statt zu Hause auf Dauer arbeitslos zu sein. Wenn dies noch dazu die Wettbewerbsfähigkeit der EU insgesamt steigert -­‐ umso besser. Trotzdem hätten wir gern, dass Polen aus dem Ausland wieder zurückkehren, aber das erfordert eine wirtschaftliche Situation, die es ihnen ermöglicht, den gewünschten Arbeitsplatz zu bekommen. Freier Kapitalverkehr ist auch ein Grundrecht in der EU. Polens Geldhäuser beispielsweise sind sehr eng mit ausländischen verbunden. Warum ist Polen nicht aktiver bei der Gestaltung der Bankenunion? Wir sind sehr aktiv. Wir nehmen aber nicht daran teil. Und wann wird sich das ändern? Dafür gibt es kein konkretes Datum. Wir haben aber dennoch Einflussmöglichkeiten, weil wir in alle Verhandlungen voll eingebunden sind -­‐ als Land, das seine Bereitschaft bekundet hat, eines Tages der Bankenunion beizutreten. Das erfolgt spätestens mit der Mitgliedschaft in der Eurozone, automatisch. Der Zeitpunkt dafür ist jedoch noch nicht gekommen. Es sind noch zu viele Fragen offen und wie die Mechanismen in der Praxis funktionieren, ist ebenfalls noch ungeklärt. Wir beobachten dies zunächst einmal. Kann sich Polen diesen Beobachterposten leisten? Ja, da unsere Bankenlandschaft stabil ist. Wir haben ein System zur Einlagensicherung und auch eines zur Abwicklung der Finanzinstitute, mit denen wir zufrieden sind. Hinzu kommt eine starke Kontrolle: Trotz der internationalen Verflechtung unterliegen nämlich etliche Geldhäuser der nationalen Aufsicht. Zur Person Mateusz Szczurek ist seit zwei Monaten Polens Finanzminister. Der 38-­‐jährige Bank-­‐Analyst war zuletzt Chefökonom der niederländischen ING Bank. Er steht einem raschen Beitritt seines Landes zur Eurozone skeptisch gegenüber. Szczurek war Gast des "Tatra Summit", einer hochrangig besetzten Konferenz in Brüssel, die sich mit der Zukunft der Bankenunion befasste. LINK: http://www.wienerzeitung.at/nachrichten/europa/europaeische_union/?em_cnt=603663 28 RADIOS
Radio Slovakia International: Tatra Summit erfolgreich 28.01.2014 Der zweite Jahrgang des Gipfeltreffens Tatra Summit habe für die Slowakei eine nicht unbedeutende diplomatische Dimension. So resümierte der slowakische EU-­‐Botschafter Ivan Korčok über das am Montag in Brüssel abgehaltene Treffen. Dessen Bedeutung sei vor allem auch im Hinblick auf die nahende EU-­‐Präsidentschaft der Slowakei und die slowakisch-­‐polnischen Bemühungen um die Austragung der olympischen Winterspiele zu sehen. Aufgrund vieler positiver Rückmeldungen habe die Slowakei Interesse, den Tatra Summit als einen festen Bestandteil des europäischen Kalenders zu etablieren, so Korčok. Kernthema des Gipfels war die Europäische Bankenunion. Quelle: TASR Autor článku: Jürgen Rendl LINK: http://rsi.rtvs.sk/clanok/deutsch/rubriky/nachrichten/tatra-­‐summit-­‐erfolgreich?currentPage=1 29 Rádio Slovensko: Vznik bankovej únie 28.01.2014 Autor článku: Peter Majer LINK: http://www.rtvs.sk/radio/relacie/detail/radiozurnal-­‐o-­‐12-­‐00/archiv?date=30.01.2014&station=slovensko 30 TELEVISION
RTVS – Slovak Public Television: Únia chce zdravé banky 27.1.2014 LINK: http://www.rtvs.sk/televizia/program/detail/4173/spravy-­‐rtvs/archiv?date=27.01.2014 31 INSTITUTIONAL ANNOUCEMENTS BRUEGEL: Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union and Beyond The international conference “Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union and Beyond” is held in the framework of TATRA SUMMIT, organised by the Center for European Affairs, Bruegel and the Institute for Financial Policy of the Slovak Ministry of Finance. The conference will take place on 27 January 2014 in Hotel Silken Berlaymont, Brussels, Belgium. This conference will offer a great opportunity to review the decisions on the Economic Governance to be adopted by the European Council in December 2013. The debate will focus on exploring the extent and impacts of how the European heads of states transformed crucial prerequisites of the Banking Union, especially the Single Resolution Mechanism, into vehicles on the road towards the common objective -­‐-­‐-­‐ long term financial stability in the Eurozone. The unique Brussels chapter of TATRA SUMMIT will add yet another dimension to the event by incorporating the voices from outside of the Eurozone into the European discussion. LINK: http://www.bruegel.org/nc/events/event-­‐detail/event/395-­‐economic-­‐and-­‐monetary-­‐union-­‐governance-­‐
impact-­‐on-­‐the-­‐european-­‐union-­‐and-­‐beyond/ 32 Century-­‐Financial-­‐Brokers-­‐TRUST IS PRICELESS: European Markets ECB: Address by Mr. Constâncio at Session I "Banking Union: Current State and Challenges" at conference "Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union and Beyond" during Tatra Summit in Brussels, Belgium. LINK: http://cfbllc.blogspot.sk 33 ESM: David Vegara at the International conference “Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union", in the framework of TATRA Summit 27 January 2014 Monday, 27 January 2014: David Vegara, Deputy Managing Director – Banking of the ESM, at the International conference “Economic and Monetary Union Governance: Impact on the European Union", held in the framework of the TATRA Summit, in Brussels. LINK: http://www.esm.europa.eu/press/events/david-­‐vegara-­‐at-­‐the-­‐banking-­‐union-­‐balance-­‐sheet-­‐assessment-­‐
session,-­‐in-­‐the-­‐framework-­‐of-­‐tatra-­‐summit,-­‐brussels-­‐.htm 34 6
www.iHNed.cz
Svět
středa, 29. ledna 2014
Ukrajina
V Kyjevě padl premiér, protest pokračuje
Ústupky opozici
Premiér Mykola Azarov
odstoupil, nahradí ho
vicepremiér Arbuzov
Devět z dvanácti
sporných zákonů bylo
částečně zrušeno
Ondřej Soukup
Jednoznačné hlasování
[email protected]
Na mimořádném zasedání parlamentu souhlasilo se zrušením
devíti přísných zákonů namířených proti demonstrantům 361
ze 412 hlasujících poslanců.
P
oslanci Verchovné rady zrušili devět z dvanácti zákonů,
které kriminalizovaly opozici. Premiér Mykola Azarov
navíc podal demisi a prezident ji
přijal. Protesty na Ukrajině ale pokračují dál. Parlament totiž současně schválil jiné čtyři zákony
a zastupujícím premiérem se stal
dosavadní místopředseda vlády
Serhij Arbuzov – muž, který patří mezi přátele prezidentova syna
Oleksandra a říká se o něm také, že
Janukovyčovi spravuje peníze.
„Veden snahou vytvořit doplňující možnosti pro společensko-politický kompromis, kvůli nenásilnému řešení konfliktu, jsem přijal rozhodnutí požádat prezidenta,
aby přijal mou demisi z postu premiéra země,“ zveřejnila Azarovova
tisková služba jeho prohlášení.
Konfliktní situace podle něj
ohrožuje ekonomický a sociální
rozvoj země a představuje hrozbu
celé ukrajinské společnosti. „Dnes
je nejdůležitější, abychom uchovali
jednotu a celistvost Ukrajiny. To
je mnohem důležitější než nějaké
osobní ambice,“ prohlásil.
Azarovův odchod byl očekávaný,
dlouhodobě patřil mezi nejméně
oblíbené politiky. Nejenže vedl vládu v dobách ekonomického poklesu, ale také rozzuřil demonstranty,
když prohlásil, že lidé, kteří zahynuli, si za to mohli sami, a označil
je ještě navíc za teroristy.
Opoziční politici byli k Azarovově demisi skeptičtí. „Je to jenom
trik, jak odlákat naši pozornost,“
prohlásil Vitalij Kličko. Zastupujícím premiérem se stal první náměstek vlády Serhij Arbuzov.
demise vlády
Premiér Mykola Azarov podal
„kvůli vytvoření dalších možností
společensko-politického
kompromisu“ demisi. Prezident
Viktor Janukovyč už ji přijal a nyní
má šedesát dní na jmenování nové
vlády. Do té doby ji bude vést
vicepremiér serhij Arbuzov.
zrušení zákonů
Mezi zrušenými devíti z dvanácti
zákonů, které opozice,
eu i aktivisté označili
za nedemokratické, je například
zákon o zákazu nošení helmy
nebo masky na demonstracích,
zákon zakazující shromažďování
či stavění stanů nebo zákon
umožňující státu ve větší míře
kontrolovat internet.
krOk k vítězStví Kromě zrušení kritizovaných zákonů ukrajinská opozice žádá i odchod prezidenta Viktora Janukovyče. Podle Vitalije Klička, který se
jednání parlamentu účastnil, si Mykola Azarov rezignací na post premiéra jen snaží zachovat tvář. Přesto to označil za krok k vítězství. fOtO: reuterS
Vládní koalice také zrušila devět
z dvanácti tzv. pendrekových zákonů. Podle zdrojů serveru Ukrainska pravda poslanci měli volné
hlasování, ale proti zrušení kontroverzních norem se postavila jen
frakce komunistů a dva poslanci
za Stranu regionů. Současně ale
parlament přijal čtyři nové zákony, které část sporných paragrafů
zachovávají.
„Když to spočtete, tak zrušili
jen pět zákonů. Třeba ten o konci
poslanecké nedotknutelnosti, což
je kvůli tomu, že ve Straně regionů je rozkol a její poslanci se bojí
trestního stíhání. Nyní to musí podepsat Janukovyč a zákony o zrušení zákonů musí být publikovány. A praxe ukazuje, že Janukovyč
může s podpisem otálet klidně půl
roku,“ napsala na svém facebookovém profilu opoziční poslankyně
Lesja Orobecová.
Shody zatím nebylo dosaženo
nadalšímklíčovémpožadavkuopo-
zice – o amnestii všech zadržených
od listopadu. „Vláda trvá na tom,
aby amnestie měla pevný časový
rámec. My požadujeme, aby tam
nic takového nebylo,“ řekl agentuře UNIAN jeden z vůdců opozice
a předseda nacionalistické strany
Svoboda Oleh Ťahnybok.
Dodal také, že opozice požaduje
zastavení masového zatýkání aktivistů v regionech.
Obě strany se dohodly na tom, že
mimořádné zasedání parlamentu
Evropská unie
Marek
Hudema
[email protected]
Vznikající bankovní unie a zátěžové testy bank plánované Evropskou
centrální bankou na letošní rok
nemusí trhy uklidnit. V tom případě bude euro znovu v ohrožení
a evropské banky mohou levně skoupit zahraniční investoři,
zaznělo na mezinárodní konferenci
Tatra Summit pořádané v Bruselu
slovenským Centrem pro evropské
záležitosti. Přesto ECB plánuje tvrdé testy finančních institucí.
Výprodej do Číny
S vytvářením bankovní unie vzniká společný dohled nad bankami
v eurozóně, jednotná pravidla pro
řešení problémů krachujících bank
i společný fond pro pomoc bankám
v potížích. To vše má zabránit dalším ekonomickým krizím a zvýšit důvěru investorů v evropské
finanční instituce.
Evropská centrální banka v rámci přípravy společného bankovního
dohledu navíc na podzim oznámí
výsledky takzvaného asset quality
review a stress testů bank – tedy to,
zda banky v eurozóně mají dost kapitálu, aby přežily případnou krizi,
a pokud ne, budou ho muset dopl-
z Bankové ulice (sídlo prezidentské kanceláře), opustíme jednu
z okupovaných budov. Když odejdou z úřadu vlády, uvolníme další budovu,“ řekl ironicky opoziční poslanec a velitel na Majdanu
Andrij Parubij serveru Ukrainska
pravda.
Podle Oleha Ťahnyboka panuje
mezi stranami obrovská nedůvěra a bude potřeba vypracovat cestovní mapu, aby opozice postupně
začala odstraňovat své barikády.
Briefing
Vznik evropské bankovní unie
investory uklidnit nemusí
od Našeho ZPravodaje:
brusel
bude pokračovat už dnes, a Ťahnybok vyjádřil naději, že zákon
o amnestii by mohl být ještě týž
den přijat. O dalších požadavcích
opozice, jako je změna ústavy
a návrat k parlamentně-prezidentskému systému nebo předčasné
volby, se zatím nejednalo.
Právě proto demonstranti odmítají opustit kyjevské ulice a vládní
budovy, které obsadili během více
než dva měsíce trvající konfrontace. „Pokud Strana regionů odejde
nit. „Nakonec se může stát, že evropské banky budou levně prodávat svá aktiva nebo akcie a kupovat
je budou zahraniční investoři, například z Číny,“ varoval na konferenci Andreas Treichl, šéf banky
Erste, která v Česku vlastní Českou
spořitelnu. Nikdo z Evropy je nebude chtít ani moci kupovat.
V testech se totiž může zjistit, že
banky nemají dost kapitálu. Podle odhadů může jít o 25–600 miliard eur. Fondy na záchranu bank
začnou fungovat až za dva roky,
takže je nepůjde použít, a navíc
ve společném záchranném fondu
eurozóny bude nakonec pouhých
55 miliard eur. „To by stačilo maximálně na záchranu jedné a půl velké banky,“ poznamenal Guntram
Wolff, šéf bruselského think-tanku Breugel.
Spekuluje se proto, že testy ECB
raději nebudou moc přísné. „Evropská centrální banka provede testy
bank bez ohledu na to, jaké budou
jejich výsledky a zda bude existovat společný záchranný fond, či
ne,“ prohlásil ale Vitor Constancio, viceprezident ECB. „Jinak by
ECB ztratila svoji důvěryhodnost,“
vysvětlil.
Podle Constancia je spíš než
záchranný fond pro řešení problémů bank důležitější nová evropská směrnice, která říká, jak postupovat při řešení potíží finančních
ústavů, a uvádí, že za krachující
banky už nebudou platit daňo-
Nechceme
do toho slepě
naskočit. Nejdřív
se podíváme,
jak to funguje.
Mateusz Szczurek
polský ministr financí o možném
vstupu Polska do bankovní unie
ví poplatníci, ale jejich akcionáři
a držitelé jejich dluhopisů. Teprve pak přijde na řadu záchrana
ze společného evropského fondu
nebo peníze od vlád – takže případné nároky na veřejné prostředky
nebudou nijak vysoké, tvrdí Constancio.
Otázka také je, zda může existovat bankovní unie, které se zúčastní jen několik zemí EU, aniž by to
poškodilo fungování vnitřního
trhu. Tedy prostoru, kde lze volně
obchodovat a přesouvat kapitál
uvnitř celé unie. Pro banky uvnitř
a mimo bankovní unii totiž budou
platit různé podmínky.
Podle Nadii Calvinové, zástupkyně šéfa Ředitelství pro vnitřní trh
Evropské komise, není pro fungování společného trhu v EU nutné,
aby do bankovní unie vstoupily
všechny členské státy. Je ale prý
třeba minimálně těsná spolupráce mezi bankovními dozory jednotlivých zemí. Určitá koordinace
funguje už dnes, existuje například
v rámci evropského bankovního
úřadu EBA. Calvinová ale naznačila, že to možná nebude stačit.
Polsko s účastí váhá
Do bankovní unie se ale zatím
země mimo eurozónu, pro které
tento projekt není povinný, příliš
nehrnou. „Je velmi nepravděpodobné, že se Švédsko k bankovní unii připojí,“ prohlásil švédský
ministr financí Anders Borg s tím,
že jeho země ale chce na vytváření bankovní unie spolupracovat
a účastnit se všech jednání o jejím
vytváření.
Také Polsko se podle svého
ministra financí Mateusze Szczureka hodlá na vytváření bankovní
unie podílet. Ovšem vstoupit do ní
v dohledné době nehodlá, přestože
bylo pokládáno za jednu ze zemí,
které by se k ní mohly připojit.
Nechceme do toho „slepě naskočit“, prohlásil Szczurek. „Nejdřív se
podíváme, jak to funguje.“ Účast
v bankovní unii zatím nepředpokládá ani Česko, s novou vládou se
to ale může změnit.
egypt
Soud s bývalým egyptským prezidentem Muhammadem Mursím,
týkající se hromadného útěku islamistů z věznice před třemi lety, byl odročen na 22. února. spolu s Mursím jsou
na seznamu 130 obžalovaných i předáci Muslimského bratrstva a členové dalších radikálních hnutí, kterým
se při povstání proti tehdejšímu prezidentovi Husnímu Mubárakovi podařilo utéct.
NizOzeMSkO
Bývalý velitel bosenskosrbské
armády ratko Mladić odmítl ze
zdravotních důvodů vypovídat před
Mezinárodním trestním tribunálem
pro bývalou Jugoslávii (ICTY) jako svědek v procesu s bývalým politickým
vůdcem bosenských srbů radovanem Karadžičem. Celý tribunál během
přelíčení označil za „satanský“. Hned
v úvodu svého vystoupení se Mladić postaral o rozruch, když požádal
soudce, aby mu ostraha z cely přinesla umělý chrup, aby se mu lépe mluvilo. soudce jeho přání vyhověl.
číNa
kvůli zvyšujícímu se počtu lidí nakažených kmenem H7N9 ptačí
chřipky úřady ve východní Číně zakázaly prodej živé drůbeže. Inspektoři v provincii Če-ťiang kontrolují drůbeží farmy a zakázali lety poštovních
holubů. Město Šanghaj počínaje pátkem zastaví prodej živé drůbeže na tři
měsíce. Na ptačí chřipku letos v Číně
zemřelo už 19 lidí, dalších 96 osob se
nakazilo. Obavy z dalšího šíření nákazy rostou se současným cestováním
milionů lidí do svých domovů, kde budou slavit čínský Nový rok.
filipíNy
policisté z města Binan během
výslechů údajně týrají zadržené,
obviněné zejména z obchodu s drogami, podle „kolotoče štěstí“. Vymysleli
si prý různé druhy mučení podle toho,
na jakém políčku se kolotoč zastaví –
když například padne „20 vteřin Manny Pacquiao“, což je přezdívka místního oblíbeného boxera, bijí po uvedenou dobu vězně pěstmi. Při „30
vteřinách netopýra“ visí zadržení půl
minuty hlavou vzhůru.
Sýrie
rozhovory mezi syrskou opozicí
a zástupci vlády prezidenta Bašára asada pokračovaly v Ženevě již
pátým dnem. O předání moci v sýrii
či humanitární pomoci pro obléhaný
Homs syřané ale jednali pouze dopoledne. Žádný posun v dialogu však
stále nenastal a odpolední jednání
bylo navíc kvůli neshodám ohledně
podstaty a cílů celé konference zrušeno. Opozice trvá na vytvoření přechodné vlády v sýrii, zástupci vlády to
ale odmítají.
uSa
čtyři obrazy, ukradené za druhé
světové války nacisty a později vrácené původním vlastníkům, se
budou ve čtvrtek dražit v New Yorku. Dražební síň sotheby’s od aukce čeká okolo milionu dolarů (asi 20
milionů Kč). Dva z nabízených obrazů
jsou dílem francouzského malíře Jeana-baptisty Patera. Nacisté je zabavili rodině rothschildů, poté skončily
v soukromé sbírce Hitlerova blízkého
spolupracovníka Hermanna Göringa.
NěMeckO
ve spolkové zemi durynsko mají
postavit nejnakloněnější budovu
světa. Vyhlídková věž na kopci Hohe
Geba bude vysoká přes 70 metrů
a bude vychýlena o 23,5 stupně na jih.
Projekt, který má přilákat turisty, vyjde na 14 milionů eur (přes 385 milionů korun).
Kč 25
pátek – neděle,
31. ledna – 2. února 2014
číslo 022
předplatné 22,50 Kč
SK 1,30 €
DE 2,40 €

magazín Hospodářských novin
DNES V HN SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA
ODPOVĚDNOST V NOVÉM
OBČANSKÉM ZÁKONÍKU
NÁŠ ŽIVOT
S NOVOU
NEJSTARŠÍ ČESKÉ KOMERČNÍ
TELEVIZI JE 20 LET
PODNIKATELÉ ODPOVÍDAJÍ I ZA ŠPATNOU RADU ČI ZA SVÉHO DODAVATELE
strany 19 až 22
www.IHNED.cz
CZK/EUR
27,590 -0,18%
CZK/USD
PX
20,324 -0,43 %
994,43 +0,38 %
DJI
15877,38 +0,88 %
FTSE
6538,45 -0,09%
ŠÉF ERSTE ANDREAS TREICHL V ROZHOVORU PRO HN:
DAX
9373,48 +0,39 %
99 SLOV
Česko by mělo vstoupit
M
do bankovní unie
Petr
Honzejk
[email protected]
Marek Hudema
[email protected]
K
dyž se nebude Evropa stále
víc propojovat a nevytvoří společné fondy na pomoc slabším, nevydrží pohromadě. I proto by podle šéfa
Erste Group Andrease Treichla
měly země, jako je Česká republika, vstoupit do vznikající evropské bankovní unie. „Vstup do této
unie sice není pro Česko otázkou
nejbližších dvou nebo tří let, ale nakonec to bude nutné,“ říká Treichl,
jehož Erste vlastní Českou spořitelnu, největší banku v zemi. „Musíte
si prostě rozmyslet, zda chcete být
součástí Evropy, nebo ne.“
Musíte nést i náklady
K vznikající bankovní unii v eurozóně se budou moci připojit i státy, které neplatí eurem. Země jako
Česko by pak ale musely přispět
třeba na záchranu bank a vkladů ve
Španělsku či Itálii. Nebo i v jiných
zemích, které by měly problémy.
Česko, které v devadesátých letech zaplatilo za restrukturalizaci svých bank stamiliardy korun,
je opatrné. I nová koalice ve své
smlouvě pouze uvádí, že bude „posuzovat připojení k bankovní unii“.
Jenže právě ta je podle Treichla zárodkem budoucí fiskální unie, společných evropských fondů a společného rozpočtu.
„Pokud chcete být součástí Evropy, budete muset dlouhodobě
sdílet některé náklady i se Španělskem či Itálií,“ míní Treichl. Nelze
jen brát evropské peníze. „Je to
jako manželství, ani v unii se nedá
žít odděleně. Jinak přijde rozvod.“
Varuje dokonce, že pokud se projektu bankovní unie některé státy
Evropské unie včetně Česka nezúčastní, může to vést dokonce až
k rozpadu EU.
Vznikající bankovní unie má zabránit opakování problémů, které
před dvěma lety přivedly některé
Je to jako
manželství, ani
v unii se nedá
žít odděleně.
Jinak přijde
rozvod. A když
se nechcete
rozvádět, musíte
si být stále blíž
a blíž.
FOTO: REUTERS
evropské země téměř ke krachu
a k rozpadu eurozóny. Ukázalo se,
že potíže bank a států jsou spojené a bez společných záruk systém
nefunguje.
Bankovní unie znamená společný dohled nad bankami a také společný fond, který by v případě nouze mohl pomoci velkým bankám,
jejichž krach by znamenal ohrožení
celého evropského finančního systému. A plánuje se i společné pojištění vkladů, které by znamenalo,
že vklady v bankách budou stejně
jisté kdekoliv v Evropě.
„Politici musí nabídnout naději“
Bankovní unie má zároveň zvýšit
důvěru investorů i spotřebitelů nejen v evropské banky, ale v celou
evropskou ekonomiku. Pokud ji ale
odmítnou některé země, které jsou
na tom nyní relativně dobře, jako je
Česká republika, důvěru v ní to naopak podlomí a celý projekt může
zkrachovat.
„Bylo by ovšem potřeba zrychlit ekonomický růst,“ říká Treichl.
Pak by se státy snadněji vzdávaly
své suverenity ve prospěch Evropy. Předpokládaný ani ne dvouprocentní růst HDP ale k vybřednutí
Evropy ze současných potíží nestačí. „Chtělo by to alespoň dvojnásobek, aby se ekonomika skutečně
rozjela,“ tvrdí Treichl.
Podle něj je problémem, že lidé
ztratili víru v lepší budoucnost, neinvestují a neutrácejí. „Je třeba ob-
novit naději lidí, ale to nemohou
udělat banky, to musí udělat politici,“ říká.
Zatím je ale místo toho vidět spíše nárůst extremismu a populismu.
Podle studie německého think-tanku Konrad-Adenauer-Stiftung by
protievropští populisté mohli získat v květnových volbách do Evropského parlamentu až čtvrtinu
hlasů.
Rozhovor s Andreasem
Treichlem, strany 2 a 3
V podnikání už není možné bez
následků „vodit druhého za nos“
při vyjednávání smlouvy. Jasná
odpovědnost nejen za dodržování
dohod, ale i za chování při jejich
vyjednávání je jednou z největších,
ale zatím také nejméně viditelných
změn, které přišly od prvního ledna
s novým občanským zákoníkem.
Povinnost nahradit druhému
vzniklou škodu platí především
ODS opustil její
bývalý místopředseda
Jiří Pospíšil
strana 4
Diplomacie
Zeman přijme na
Hradě uzbeckého
diktátora
strana 5
Lubomír Zaorálek nepřichází
do Černínu úplně připraven.
Na ministerstvu málokoho zná
a bude se dlouho orientovat, než
pronikne do osobních a profesních
zákrutů úřadu.
PETR FISCHER
strana 12
Technologie
Lenovo využije
značku Motorola
při expanzi na západ
strana 15
Utéct od nachystaného obchodu? Nově se to může prodražit
Jan Januš, Jan Klesla
Politika
Komentář
Občanský zákoník
[email protected]
inistryně práce
Marksová-Tominová oznámila, že
možnost posílat peníze do druhého penzijního pilíře skončí 1. 1. 2016. Vláda má
samozřejmě plné právo touto
cestou ujistit Čechy, že na stát
není spolehnutí, takže jen několik otázek. Kolik arbitráží pro
zmařené investice vláda očekává? S jakými ztrátami v případě
velmi pravděpodobných porážek počítá? Na co se má připravit 84 tisíc účastníků druhého
pilíře? Jak jim bude například
stát kompenzovat transakční
náklady? A hlavně: Jak přesně
budou Sobotka a spol. řešit problém důchodů, když průběžný
systém je dlouhodobě neudržitelný? Napjatě čekáme na odpovědi.
při jednání naoko. Tedy když jedna strana od začátku ví, že smlouvu nakonec neuzavře. Například
když vlastník podniku jedná o jeho
prodeji, jen aby získal informace
o záměru kupce nebo zjistil, kolik
je ochotný zaplatit. A díky tomu si
vyjednal lepší cenu jinde.
Takzvaná předsmluvní odpovědnost ale může platit, i pokud někdo
odejde z práce kvůli lepší nabídce,
a nový zaměstnavatel ho nakonec
nepřijme. Nebo namísto něj zaměstná někoho jiného.
Podnikatelé budou
obezřetnější. Omezí se
jednání, která budou
vedena pouze z důvodu
snahy o získání informací.
Jiří Hrádek
advokát
Povinnost zaplatit škodu ale
může vzniknout i při vcelku běžném vyjednávání se dvěma zájemci. Ve chvíli, kdy se dohoda uzavře
s jedním, druhý by se to měl dozvědět, aby nebyl poškozen.
Právníci upozorňují, že předsmluvní odpovědnost platila
už před prvním lednem, ale jen
v menší míře na základě rozhodnutí soudů. Stanovení pravidel
přímo v zákoně ale neodstranilo
nejistotu. Neví se totiž, kde přesně
leží hranice mezi strategií vyjed-
návání a poškozováním partnera.
O tom budou muset opět rozhodnout soudy. „Povinnost sdělovat
informace druhé straně ale není
bezbřehá a nemůže porušovat práva na vyjednání si lepších podmínek při uzavření obchodu,“ říká
advokát Jiří Hrádek. Předsmluvní
odpovědnost se také často omezuje dohodou před začátkem jednání.
Více v příloze Odpovědnost
v novém občanském zákoníku, strany 19 až 22
Železnice
Pod vedením
Zeleného sázejí ČD
na pomoc státu
strana 17
Bankovní unie
Na evropské banky
bude dohlížet
i německá právnička
strana 23
2
www.iHNed.cz
Rozhovor
RozhovoR týdne
pátek – neděle, 31. ledna – 2. února 2014
Andreas
Treichl
šéf Erste Group
B
ýt šéfem velké banky působící v sedmi
evropských zemích znamená pro Andrease Treichla dívat se na problémy
kontinentu vždycky trochu z nadhledu.
A také být do určité míry opravdu Evropanem. Není divu, pro byznys jeho Erste
Group je důležité, aby se Evropská unie
nerozpadla a aby evropská ekonomika
rostla. I proto radí Čechům, aby se zúčastnili projektu
bankovní unie. Bez společné kasy na řešení vážných
problémů se totiž unie může rozložit. Pro další posun
k jednotné Evropě je ale potřeba rychlejší ekonomický
růst, tvrdí Treichl.
HN: Máte jako bankéř dojem, že krize v evropě je za námi
a od letoška nás už čeká období hospodářského růstu?
Situace se zlepšuje. Je ale třeba poznamenat, že pokud
jde o náš region, tedy střední a východní Evropu, tak
nemůžeme říci, že bychom tu měli skutečnou ekonomickou krizi. Dá se to spíše nazvat obtížnými podmínkami, které se nyní zlepšují. Skutečná krize státy
jako třeba Česko nebo Slovensko nezasáhla, mimo
jiné i proto, že dávno před krizí za velkých nákladů
vyčistily svůj bankovní sektor.
Ekonomický růst bude v této části Evropy trochu
lepší než v uplynulých letech. Ale nestačí to, růst okolo dvou procent je málo. Potřebujeme se dostat minimálně na čtyři procenta. Teprve pak se plně obnoví
důvěra v ekonomiku, firmy začnou opět investovat,
banky více půjčovat a lidé utrácet. Je to hodně o psychologii. Je třeba vrátit důvěru lidí v budoucnost, ale
to nemohou dělat banky. My můžeme jen půjčovat
peníze, naději musí lidem dodat politici.
andreas
treichl (61)
Rodilý Vídeňan
je od roku 1997
generálním ředitelem
bankovní skupiny
Erste, která má v sedmi
evropských zemích více
než 16 milionů klientů.
U nás jí patří Česká
spořitelna.
Treichl vystudoval
ekonomii na Vídeňské
univerzitě, před
svým nástupem
do Erste působil
v americké bance
Chase Manhattan
Bank. Povolání vlastně
„podědil“, jeho otec
Heinrich byl totiž
významným rakouským
bankéřem.
Treichl je ženatý, má tři
syny, jezdí na běžkách
a poslouchá klasickou
hudbu a jazz. Zajímá se
také o umění.
HN: Proč nyní banky dost nepůjčují a nepodpoří hospodářský růst? Zasáhla vás tak těžce nová regulace bank
v evropě i ve světě?
Máme hodně likvidity, hodně peněz. Bankám
ve střední a východní Evropě kapitál nechybí. Nic-
EU jE manžElství
Česko Bude nakonec muset vstoupit do vznikající Bankovní unie, pokud se nechce ocitnout mimo
evropu, říká andreas treichl, šéf erste Group, které patří i Česká spořitelna. „evropská unie je totiž jako
manželství, musíte si Být stále Blíže. pokud Budete každý Bydlet sám ve svém a neBudete sdílet své
proBlémy, vČetně finanČních, nakonec se rozvedete,“ prohlašuje.
Autor:
Marek
Hudema
méně protože jsou mnohem vyšší požadavky ze strany regulátorů na likviditu a kapitál, půjčování peněz je pak dražší. Zároveň čelíme mnohem větším
požadavkům než v minulosti na to, aby půjčování
peněz bylo bezpečné. A to přichází v situaci, kdy perspektiva růstu průmyslu není jasná, takže je těžké
půjčovat s velkou jistotou, že se nám peníze vrátí.
Náklady na financování nových investic rostou a to
zpětně omezuje růst. Mimochodem, nové bankovní
regulace, které se v Evropě zavádí, spíše pomáhají investičním bankám, nikoliv těm, jako jsme my,
které půjčují lidem a podnikům.
HN: Liší se požadavky regulátorů na banky v jednotlivých zemích? Jsou například v Česku přísnější než
jinde?
Už jsem zmínil, že úřady, které hlídají banky, hodně dbají na to, aby se banky nedostaly do problémů
s nesplácenými půjčkami, aby riziko jejich obchodů
bylo co nejnižší a neohrozilo to celý finanční systém.
Hodně se omezilo přeshraniční půjčování či investování. Jdu třeba do České národní banky a ptám
se, jestli mohu investovat prostředky České spořitelny do Norska. Ne, je to riskantní, říkají. Volám,
jestli je mohu investovat do dluhopisů Německa
nebo Rakouska. Ne, je tam kurzové riziko. Do Maďarska? To si děláte legraci, odpovědí mi. A zároveň
mi v Rakousku, kde Erste sídlí, říkají: není velké riziko, že máte tolik peněz v českých dluhopisech, a co
s tím uděláte (pozn. red.: společnost má v českých
dluhopisech 9,5 miliardy eur)? Nemyslím tím, že by
ČNB byla nějakou výjimkou. Je to tvrdý regulátor,
stará se, aby bankovní systém v České republice byl
bezpečný, a svoji práci dělá dobře. Pro nás je to ale
samozřejmě občas nepříjemné.
HN: Když ale banka neinvestuje v zahraničí, nepříjemně
to pociťují čeští střadatelé. Banka tolik nevydělá a lidem
pak vyplácí nízké nebo žádné úroky z vkladů.
To ale není chyba ČNB. Úroky z vkladů jsou v České
republice skutečně extrémně nízké, protože jsou nízké
v celé Evropě. Klienti českých bank tím určitým způsobem platí za restrukturalizaci jižní Evropy. Kdyby
neprobíhalo v eurozóně to, co se tam děje, kdyby nebylo potřeba pomáhat ekonomikám v jižní Evropě a to
netlačilo úroky ve zbytku Evropy dolů, čeští střadatelé
by dostávali vyšší úroky.
HN: Možnost více investovat v zahraničí by ale pomohla
úroky z vkladů zvýšit. Navíc by to bylo dobré i pro celou
evropskou ekonomiku: investice by mířily tam, kde jsou
pro ně nejlepší podmínky, rostly by firmy i celé evropské
hospodářství.
Je to problém velkých evropských bank, které postavily bankovní systém na sbližování jednotlivých evropských ekonomik. Jenže místo toho po krizi přišel
opačný vývoj: jednotlivé národní bankovní systémy
se oddělily a každý stát si své bankovnictví „ohradil“. V Evropě potřebujeme, aby se znovu otevřely
dveře bankovního systému, aby šlo volně přelévat
kapitál a hotovost mezi zeměmi a uvnitř bankovních skupin. To bude možné jen tehdy, když země
jako Česká republika v tom pro sebe uvidí výhodu.
Český regulátor, tedy Česká národní banka, to zatím
vidí jako značné riziko, takže se nic takového neděje.
A nemohu vám říci, kdy se to změní. Musíme čekat
na obnovení důvěry v evropskou ekonomiku.
HN: Co by pomohlo tohle čekání zkrátit?
Plné obnovení důvěry vyžaduje, aby evropský politický vývoj mířil k fiskální unii. Ke sdílení finančních
prostředků mezi zeměmi Evropské unie ve větším
rozsahu a aby jednotlivé členské státy s tímto vývojem opravdu souhlasily (pozn. red.: jde o vytvoření
společných fondů pro případ nouze a krizí a také vel-
www.iHNed.cz
Rozhovor
3
pátek – neděle, 31. ledna – 2. února 2014
foto: arcHiV HN – daVid raUB
kého společného rozpočtu EU, ze kterého by se mohlo
pomáhat slabším státům).
HN: Může pro začátek pomoci vytváření takzvané
bankovní unie, tedy jednotného systému dozoru nad
bankami? Prozatím v eurozóně a později možná i pro
další země.
Společný bankovní dozor sám o sobě vůbec nepomůže.
Nepomohou zcela ani společná pravidla, jak zacházet
s bankami v potížích, když zatím nemáme společný
fond, ze kterého by se mohlo těmto bankám v případě
rizika jejich krachu pomáhat. Aby fungovala, měla by
být celá plánovaná bankovní unie vytvořena najednou:
společná regulace, společná pravidla pro banky v potížích, společné evropské pojištění vkladů. Investoři
i střadatelé by pak měli jistotu, že problémy nemohou
evropské hospodářství ohrozit.
HN: Pomůže zvýšit důvěru v evropské banky prověrka
jejich zdraví, kterou v eurozóně chystá evropská centrální banka?
Může to rozptýlit některé pochyby o evropském bankovním systému. Přál bych si ale, aby k těmto testům
známým jako AQR došlo až v době, kdy bude zcela
jasné, jak bude fungovat evropský systém pro řešení
potíží bank, takzvaný SRM, až bude existovat fond,
ze kterého se bude pomáhat bankám v problémech,
a společné evropské pojištění vkladů. Prověrka bank
totiž bude mít pozitivní efekt jen tehdy, když si investoři budou jistí, že systém bankovní unie bude
nakonec plně funkční nebo že bude brzy dokončen.
V opačném případě, když se zjistí, že evropské banky nebudou mít dost kapitálu, budou jejich aktiva
či akcie – nebo oboje – k mání za velmi nízkou cenu.
Nekoupí je ovšem nikdo z Evropy, ale například čínské nebo jiné investiční fondy. Evropský bankovní
systém pak už nebude evropský.
HN: Jaké jsou náklady na novou regulaci v rámci vznikající
bankovní unie? Kolik to bude stát erste?
Hodně. Neřeknu ale žádná čísla, protože je to velmi těžké spočítat. Zahrnuje to totiž výdaje na další lidi, na počítačové vybavení, na navýšení kapitálu, na ocenění
našich aktiv a tak dále. Náklady jsou prostě ohromné.
Jediné, co umíme přesně spočítat, jsou náklady speciální bankovní daně, které už v některých zemích platíme.
A ty jsou také velké.
HN: Kolik a kde na této bankovní dani odvádíte?
Na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku na ní platíme
téměř 300 milionů eur ročně. V těchto státech odvádíme desetkrát více než v kterékoliv jiné zemi světa. Platíme tam více než Deutsche Bank či americká Goldman
Sachs. Nechce se mi věřit, ze by politici připustili, aby
největší banka tohoto regionu platila větší daně než
jiní. A věřím, že tuto daň sníží.
HN: Podobná daň by ale v příštích letech mohla vzniknout
také v Česku. Koaliční smlouva vládních stran mluví o tom,
že kabinet zavedení sektorové daně zváží.
Doufám, že v Česku něco takového nebude, jsme tam
velkou bankou a citelně by nás to zasáhlo. Tyto daně
totiž mají dopad na poskytování úvěrů. Kdybychom
na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku nemuseli státu odvést zmíněných 300 milionů eur, mohli bychom
lidem a podnikům v těchto zemích půjčit každý rok
o čtyři miliardy eur víc.
HN: Mělo by Česko podle vás přijmout euro? Bylo by to
pro něj výhodné?
Mám velké sympatie pro strážce české koruny a pro jejich názor, proč se nepřidávat k něčemu, o čem nevíte,
jak to bude za pár let vypadat. Na druhou stranu, přijetí
eura by českému průmyslu pomohlo rychleji získat větší konkurenceschopnost. Zavedení eura je podle mého
výhoda, ale teď je to riskantní.
HN: Zmíněná bankovní unie není povinná pro státy, které neplatí eurem. Mělo by do ní podle vás Česko přesto
vstoupit?
Podle mého je třeba se toho zúčastnit. Když totiž
v několika příštích letech do tohoto projektu nebudou chtít jít ekonomicky docela silné země s dobrým
růstovým potenciálem, jako je právě Česká republika
nebo Polsko, bude to nakonec pro celý projekt bankovní unie problém. Je to totiž otázka budoucnosti
Evropy. Jde o to, jestli se Evropská unie vydá spíše
cestou hlubší integrace, nebo se rozpadne. Bankov-
ní unie totiž nakonec vede k unii fiskální, což znamená silný závazek, že její členové podpoří budoucí společný ekonomický vývoj Evropy. Země, které
toho nebudou součástí, se budou vyvíjet úplně jiným
směrem: od Evropy pryč. Samozřejmě to není otázka
příštích dvou nebo tří let, do bankovní unie můžete
vstoupit i později.
HN: V Česku ale existují obavy, že v bankovní unii se
společnými zárukami budeme nakonec platit za španělské
anebo italské banky a ručit za vklady v nich.
Otázka přece zní jinak. Chcete být součástí Evropy,
která soutěží s Indií, Čínou nebo Spojenými státy, nebo
ne? Myslím si, že pokud odpovíte ano, budete muset
nakonec sdílet některé náklady třeba i se Španělskem
nebo Itálií. Je to věc dlouhodobého politického vývoje v Evropě. Pokud s tím nechcete mít nic společného, nakonec to může vést k rozpadu Evropské unie.
Je to jako manželství. Je spousta manželů, kteří začali
žít odděleně, a nakonec se jejich manželství rozpadlo.
Když se nechcete rozvádět, musíte si být v manželství
stále blíž a blíž.
HN: V Česku ovšem někteří tvrdí, že v evropě nám stačí jenom něco jako nižší forma manželství – jakýsi konkubinát.
Že stačí, čeho jsme dosáhli, a fungující vnitřní trh.
To bohužel nestačí, politický vývoj by měl být jiný, pokud se nemá Evropská unie nakonec rozpadnout.
HN: existuje podle vás stále hrozba rozpadu eurozóny
a eU?
Evropská centrální banka dělá všechno pro to, aby toto
riziko omezila. Ale nakonec ho může skutečně eliminovat jen politické rozhodnutí, kdy jednotlivé země
reformují evropské instituce a posílí evropskou integraci. Ale i k tomu potřebujeme ekonomický růst. Pokud se hospodářský růst vrátí, předlužené státy budou
moci snížit své dluhy. Zvýší se důvěra ekonomicky silných zemí v to, že slabé státy jsou schopny své problémy vyřešit. Jednotlivé ekonomiky se budou navzájem
sbližovat a státy budou spíše ochotny vzdát se části
své suverenity a posunout se směrem k fiskální unii.
Na cestě k ní tu bude vždycky existovat riziko rozpadu
eurozóny a EU.
Nakopnout, ale opatrně
Šéf Erste Group se ve svém
perfektně padnoucím obleku rozvalil
na židli, natáhl si nohy a začal velmi
potichu mluvit. Vypadal unaveně.
Před několika minutami totiž
v Bruselu skončilo jeho vystoupení
na konferenci Tatra Summit.
Na pódiu se přitom téměř
pohádal s viceprezidentem
Evropské centrální banky Vitorem
Constanciem. Zatímco Constancio
prohlašoval, že společný evropský
dozor nad bankami v eurozóně, který
bude provádět právě ECB, a také
plánovaný mechanismus na řešení
problémů bank v potížích pomůže
Evropě a obnoví důvěru investorů,
Treichl tvrdil opak.
Constancio se pak vehementně
bránil, což byl dost nezvyklý
pohled: je totiž známý hlavně tím,
že i na tiskových konferencích jen
sedí a mlčí. „Stačí ho ale trochu
nakopnout a pak mluví,“ prohlásil
s úsměvem Treichl.
A popíchnul i české centrální
bankéře. Vzápětí ovšem dodal,
že svoji práci dělají dobře. Přece
jenom, právě centrální bankéři určují
podmínky pro bankovní – a tedy
i Treichlův byznys.
EUROSTOXX 50
31. januára 2014
svetové indexy
HOSPODÁRSKE NOVINY
PONDELOK 3. FEBRUÁRA 2014
FIRMY & FINANCIE 9
Svet
2860,47 (2846,49)
DOW JONES
15698,85 (15848,61)
0,4911 %
NASDAQ 100
3521,92 (3532,41)
DAX
9306,48 (9373,48)
-0,2969 %
-0,9449 %
NIKKEI 225
-0,6166 %
16700
3700
10000
2850
15900
3400
9000
15000
2650
15100
3100
8000
13000
2450
31. 1.
14. 10.
4. 11.
25. 11.
16. 12.
9. 1.
30. 1.
14300
24. 9.
14. 10.
4. 11.
25. 11.
17. 12.
9. 1.
31. 1.
2800
24. 9.
14. 10.
4. 11.
25. 11.
17. 12.
9. 1.
31. 1.
14914,53 (15007,06)
-0,7148 %
3050
7000
23. 9.
17000
11. 10.
1. 11.
22. 11.
13. 12.
10. 1.
31. 1.
11000
17. 9.
8. 10.
30. 10.
21. 11.
12. 12.
9. 1.
31. 1.
Nemecko
čelí kritike.
Za reformy
Kým Íri či Španieli bojujú
o konkurencieschopnosť, Berlín zaháľa.
EUROZÓNA l
Jakub Mendel
©hn
[email protected]
Bratislava – Na Berlín sa valí čoraz
silnejšia kritika za slabé nasadenie
pri reformovaní ekonomiky. Kým
kedysi problémové krajiny ako
Írsko, Portugalsko či Grécko napredujú míľovými krokmi v boji
o väčšiu konkurencieschopnosť,
Nemci zostali stáť na mieste.
Užívajú si úspech reforiem
spred viac ako desiatich rokov,
ktoré však už onedlho nemusia
stačiť. „Nemecko toho veľa neurobilo na reformách a prípravách na
zvýšenie konkurencieschopnosti
v najbližších rokoch,“ vytkol
Berlínu nečinnosť Jeroen Dijsselbloem, šéf tzv. euroskupiny, teda rady ministrov financií eurozóny.
Skorší odchod do penzie
Podľa expertov je prirodzené, že
postup Nemcov sa ďalším európskym krajinám nepozdáva. Samotný Berlín totiž v posledných
rokoch presadzoval tvrdé reformy
v niektorých problémových ekonomikách. Na rozdiel od nich si
však môže dopriať trocha luxusu.
„Rozpočet generuje prebytky, stav
verejných financií je stabilizovaný.
Na druhej strane, dlh krajiny je
príliš vysoký na míňanie vo veľkom,“ vysvetľuje David Marek,
hlavný ekonóm Patria Finance.
Partneri Nemecka sa s nevôľou
pozerajú napríklad na najnovší
plán veľkej koalície pod vedením
kancelárky Angely Merkelovej
znížiť vek odchodu do dôchodku.
Vláda kresťanských a sociálnych
demokratov chce tiež niektorým
penzistom výrazne pridať. „Ak sa
pozrieme na to, ako sa v krajine
vyvíja nezamestnanosť, tak toto
opatrenie ide úplne proti požadovaným zmenám,“ povedal pre
Wall Street Journal Andrés Fuentes, expert na Nemecko v Organizácii pre hospodársku spoluprácu a rozvoj.
Len päť krajín eurozóny podľa
neho výrazne napreduje v reformách – Grécko, Írsko, Portugalsko,
Španielsko a Taliansko. „Tieto
Kto napreduje najrýchlejšie v reformách (podľa OECD)
1. Grécko
Krajinadostala už dva záchranné balíky v hodnote viac ako 200 miliárd eur. Atény sľúbili rozsiahle reformy. Znižovanie dôchodkov či platov v štátnej sfére trvá dlhšie, než sa čakalo. V roku 2011 padla ekonomika o sedem percent, vlani to bolo už „iba“ o štyri.
2. Írsko
Ako prvé v eurozóne úspešne ukončilo záchranný program a získalo
peniaze na trhoch. Krajina dostala záchranný balík 85 miliárd eur. Íri
neotáľali s reformami a s problémami sa popasovali rýchlejšie.
3. Portugalsko
Od čias, keď krajina prišla o kolónie, a teda aj štedré príjmy, používala na udržanie životného štandardu úvery. Krízu Portugalsko nezvládlo a dostalo 78-miliardový záchranný balík. Podarilo sa mu podporiť
export svojich podnikov aj vďaka zníženiu miezd v ekonomike.
Nemecká kancelárka Angela Merkelová a jej koaličný spojenec z SPD Sigmar Gabriel sú terčom kritiky aj za to, že chcú znížiť vek odchodu do dôchodku.
najúspešnejšie členské štáty sú
v záchrannom programe, preto robia to, čo robiť musia,“ bráni sa
nemecký minister financií Wolfgang Schäuble. Podľa neho reformy prijímajú najproblémovejšie
ekonomiky starého kontinentu,
a to hlavne preto, lebo sú k tomu
donútené. Nemecko takýto problém jednoducho nemá.
Rady pre Berlín
Minister Wolfgang Schäuble však
dostal od svojich európskych kolegov tipy, ako zlepšovať konkurencieschopnosť krajiny. Eurokomisár pre menové záležitosti Olli
Rehn mu napríklad poradil, aby
zmenil zákony tak, že viac žien
bude motivovaných pracovať na
plný pracovný úväzok. V Nemecku pracuje každá druhá žena na
čiastočný pracovný úväzok.
Zaujímavosťou je, že viac ako 70
percent z nich sú matky.
Rehn okrem toho poradil Berlínu aj to, aby dovolil prudší rast
miezd v hospodárstve, a tým stimuloval tamojšiu ekonomiku domácou spotrebou.
Rozhodnú ceny a kurz eura
Podľa odborníkov sa nedá jednoducho povedať, kedy vyhasnú pozitíva z predchádzajúcich reforiem
Nemecka a Berlín bude prinútený
zabrať. „Je to vymedzené skôr troma inými ukazovateľmi. Vývojom
nákladov na prácu, cien a kurzu
eura,“ hovorí Marek.
Práve od týchto troch ukazovateľov je závislá konkurencieschopnosť Nemecka. Berlínu sa však
môže dariť ešte dlhý čas udržať solídne ekonomické výsledky bez potreby dramatických reforiem.
SNÍMKA: REUTERS
POSTREH HN: Z ÚSPECHU ŤAŽIA AJ BEŽNÍ NEMCI
„hospodárska kolonizácia“ Európy zo strany Nemecka, je už na
inú diskusiu. Zarážajúci je však
postoj Európskej komisie k blahobytu Nemcov, ktorý si, mimochodom, môžu dovoliť. Viacero štúdií
otvorene vyzývajú na skrátenie
Jakub Mendel,
pobytu ľudí v práci. V mene lepredaktor oddelenia Firmy
ších vzťahov v rodine, nižšieho
a Financie, pre HN:
konzumu aj v prípade energií či
ochrany životného prostredia. Na
to zatiaľ Busel príliš nereaguje.
Snaha Nemecka dopriať z úspeNiet sa čo čudovať. Konzum je
chu krajiny niečo aj bežným
totiž to, čo vytvára bohatstvo.
ľuďom, nielen horným desiatim
percentám, je sympatická. Skorší A stačí sa zamyslieť, kto a čo stáodchod do dôchodku či viac času lo za vznikom Európskej únie,
pre matky je niečo, čo sa na Slo- ktorá sa pôvodne volala Európvensku presúva do kategórie sci- ske spoločenstvo pre uhlie
a oceľ.
fi. To, či za tým stojí úspešná
ROZHOVOR
Trhy vidia v eure nástupcu nemeckej marky
BUDÚCNOSŤ EÚ l Peter Spiegel, šéf bruselskej pobočky britského ekonomického denníka Financial Times, pre Hospodárske noviny:
Lídri eurokomisie tvrdia, že EÚ je
z najhoršieho vonku a ohrozená
už nie je ani existencia samotného eura. Súhlasíte s nimi?
Myslím si, že majú pravdu.
Situácia sa zlepšuje špeciálne v eurozóne. Prijalo sa mnoho záchranných opatrení. Talianske, francúzske alebo írske banky sa rekapitalizovali, na ich záchranu sa použilo
veľa peňazí. Niektoré krajiny budú
ešte stále určite pod tlakom, ale pozícia eura sa zlepšuje.
Najnovšie sa ozýva kritika voči
Nemecku, ktoré by malo zrýchliť
reformy...
Nemci majú v tomto smere špeciálnu pozíciu. Každý vie, že najväčšia záťaž, čo sa týka zodpovednosti za euro, leží práve na nich.
Aj preto sa na túto krajinu sústredí
veľká pozornosť. Trhy stále vidia
v eure akéhosi nástupcu nemeckej
marky. Na druhej strane, aj to je jeden z dôvodov, prečo euro naďalej
zostane silnejšie než dolár.
Niektorí ekonómovia napriek tomu varujú pred návratom ďalšej
vlny problémov. Odkiaľ prichádza
najväčšia hrozba?
Samozrejme, určité riziko návratu krízy je tu stále, aj keď si to nikto neželá. Najväčšiu hrozbu vidím
predovšetkým v obrovskom dlhu,
ktorý doteraz majú krajiny ako Portugalsko či Grécko. Situácia nie je
dobrá, ani pokiaľ ide o nezamestnanosť. Veľa ľudí bez práce je najmä v Grécku či Španielsku, aktuálne okolo 27 percent.
Dá sa už teraz povedať, ktoré meny budú tohto roku víťazmi?
Je to veľmi ťažká otázka. Zaujímavé bolo sledovať, ako sa euro
správalo po príchode dlhovej krízy.
Ťažko teraz odhadnúť, ktorá konkrétna mena bude víťazom a ktorá
porazeným. Predpokladám však,
že hlavné meny budú víťaziť nad
tými z rozvíjajúcich sa trhov. Problémy na týchto trhoch vidíme už
teraz, napríklad v podobe nedávneho prudkého prepadu tureckej Peter Spiegel tvrdí, že euro tu bude aj o päť rokov. Najväčšie riziko pre eurozónu vidí
líry a ďalších mien.
v obrovskom dlhu niektorých krajín.
SNÍMKA: ARCHÍV
Kto je Peter Spiegel
Rodený Američan šéfuje bruselskej kancelárii Financial Times.
V tomto britskom denníku už
v roku 1999 písal o obchodnej
regulácii a firemnej kriminalite.
Neskôr pracoval vo Wall Street
Journal a Los Angeles Times ako
odborník na zahraničnú politiku
a národnú bezpečnosť. Získal
tam niekoľko prestížnych ocenení. V roku 2010 sa vrátil do Financial Times. Jeho komentáre
publikujú HN v rámci Názorov
a analýz. Minulý týždeň bol spíkrom Tatra Summitu organizovaného v Bruseli Centrom pre európske záležitosti.
Práve Turecko sa už dlhšie snaží
priblížiť k Európe, diskutuje sa
aj o Ukrajine. Rozšíri sa v blízkom čase EÚ o nové krajiny spomedzi rozvíjajúcich sa trhov?
Podľa mňa sa rozširovanie Európskej únie spomalí, ak nie úplne
zastaví. EÚ možno prijme ešte jednu krajinu z Balkánu, napríklad Srbsko. Rozšíri sa o jednu menšiu ekonomiku a bude mať 29 členov, ale to
bude všetko. Turecko či Ukrajina sú
však také veľké a rýchlo sa meniace štáty, že ich šance nevidím príliš
reálne. S ich prijatím by bolo spojených priveľa ťažkostí. Už dnes vidíme veľkú debatu v Británii o imigrantoch z Bulharska či Rumunska.
Čoskoro to nebude žiadny ojedinelý prípad. Podobné diskusie sa množia v Taliansku alebo v Grécku.
Európa má za sebou šesť rokov
boja proti kríze. Urobili by ste
dnes niektoré opatrenia inak, ak
by ste mali tú možnosť?
Súhlasím s tým, čo sa spravilo,
ale nesúhlasím s rýchlosťou, akou
sa tieto opatrenia prijali. Či už to
bol euroval, pomoc Grécku alebo
Portugalsku a ďalšie veci. Ak by eurozóna konala rýchlejšie, náklady
by boli oveľa nižšie a Európa by zaznamenala podstatne menšie škody.
Pavel Novotný
EUROPA@WELT
Mittwoch, 29. Jänner 2014
3
Polens neuer Finanzminister Mateusz Szczurek will sich mit einem Beitritt zur Eurozone Zeit lassen
Ohne Eile in die Bankenunion
Von WZ-Korrespondentin Martyna Czarnowska
■ Szczurek im Interview: „Können uns
den Posten des Beobachters leisten.“
„Wiener Zeitung“: Wie machen
das die Polen? Während etliche
EU-Staaten unter der Finanzkrise
gestöhnt haben, ist die Wirtschaft
Ihres Landes gewachsen. In welchem Ausmaß haben dazu die Mitgliedschaft in der Union und deren
Finanzhilfe beigetragen?
Mateusz Szczurek: Es gibt
mehrere Gründe dafür, dass die
polnische Wirtschaft seit 2008
um zwanzig Prozent gewachsen
ist – fünf Mal schneller als jene
Deutschlands übrigens. Die Ausschöpfung der EU-Fördermittel ist
nur einer davon. Für eine Regierung, die investieren möchte, ist
es der beste Zeitpunkt, dieses
Geld einzusetzen, um nicht alles
auf private Investoren abzuwälzen. Damit wurde eine Finanzierungslücke gefüllt, die sonst keiner zu füllen imstande gewesen
wäre. Aber es gibt auch andere
Zur Person
Mateusz
Szczurek
ist seit zwei Monaten Polens
Finanzminister. Der 38-jährige
Bank-Analyst war zuletzt
Chefökonom der niederländischen ING Bank. Er steht einem
raschen Beitritt seines Landes
zur Eurozone skeptisch gegenüber.
Szczurek war Gast des „Tatra
Summit“, einer hochrangig
besetzten Konferenz in Brüssel,
die sich mit der Zukunft der
Bankenunion befasste.
Foto: epa/Pietruszka
Gründe für die Entwicklung. Die
Schwäche der polnischen Währung Zloty 2009 hat – wegen der
Exportstärke – zur Stabilisierung
der Wirtschaft geführt und das
Bruttoinlandsprodukt (BIP) angekurbelt.
Polen kann also froh sein, Mitglied
der Europäischen Union, aber
nicht der Eurozone zu sein?
Die Schwäche einer Währung
kann auch zu einem Problem werden, wenn die Verschuldung
durch
Fremdwährungskredite
wächst. Das war in Polen aber
nicht der Fall. Die Wirtschaft in
Polen wuchs nicht – wie in anderen Ländern – auf Kredit. Noch
dazu war das Verbrauchervertrauen bis 2012 außergewöhnlich
hoch, was sich auf den privaten
Konsum auswirkte. Und obwohl
die Unternehmen jahrelang eine
sehr vorsichtige Lohnpolitik betrieben haben, schwand dieses
Vertrauen erst im Vorjahr, was
den Konsum verringerte.
Die Probleme des Eurogebiets sehen Sie sich daher lieber von außen an . . .
Wir hatten nicht die gleichen
Schwierigkeiten. Die Arbeitsproduktivität ist bei uns sogar gestiegen, die Konkurrenzfähigkeit der
Gehälter blieb auf hohem Niveau.
Polnische Firmen können im europäischen Wettbewerb bestehen.
Allerdings muss auch die polnische
Regierung Ausgaben kürzen, um
das Budgetdefizit zu senken.
Gleichzeitig sollten Maßnahmen
gegen die Arbeitslosigkeit ergriffen
werden, wenn mittlerweile jeder
zehnte Mensch keinen Job hat.
Wird die Wirtschaft dennoch weiter
wachsen?
Unsere Fiskalpolitik beruht auf
Das Umrechnen von Euro in Zloty wird die Polen noch länger begleiten. Foto: reuters/pempel
einem ausgewogenen Tempo der
Ausgabenreduktion. Und die Arbeitslosenrate ist im Dezember
des Vorjahres immerhin erstmals
seit langer Zeit nicht gestiegen.
Die ökonomische Entwicklung
hängt aber zu einem großen Teil
vom privaten Sektor ab. Ich halte
es jedenfalls für realistisch, dass
die Wirtschaft heuer um 2,5 Prozent wächst.
Wird das einige von den schätzungsweise zwei Millionen Polen,
die sich im Ausland einen Job gefunden haben, zur Rückkehr bewegen? Oder sehen Sie diese Emigration nicht als Problem an?
Ich sehe das insofern nicht als
Problem an, da die Freizügigkeit
der Arbeitnehmer ein EU-Grundrecht ist. Für das Nationaleinkommen ist es auch besser, wenn
Menschen einen Job im Ausland
haben, statt zu Hause auf Dauer
arbeitslos zu sein. Wenn dies
noch dazu die Wettbewerbsfähigkeit der EU insgesamt steigert –
umso besser. Trotzdem hätten wir
gern, dass Polen aus dem Ausland
wieder zurückkehren, aber das
erfordert eine wirtschaftliche Situation, die es ihnen ermöglicht,
den gewünschten Arbeitsplatz zu
bekommen.
Freier Kapitalverkehr ist auch ein
Grundrecht in der EU. Polens Geldhäuser beispielsweise sind sehr eng
mit ausländischen verbunden. Warum ist Polen nicht aktiver bei der
Gestaltung der Bankenunion?
Wir sind sehr aktiv. Wir nehmen aber nicht daran teil.
Und wann wird sich das ändern?
Dafür gibt es kein konkretes
Datum. Wir haben aber dennoch
Einflussmöglichkeiten, weil wir in
alle Verhandlungen voll einge-
bunden sind – als Land, das seine
Bereitschaft bekundet hat, eines
Tages der Bankenunion beizutreten. Das erfolgt spätestens mit der
Mitgliedschaft in der Eurozone,
automatisch. Der Zeitpunkt dafür
ist jedoch noch nicht gekommen.
Es sind noch zu viele Fragen offen
und wie die Mechanismen in der
Praxis funktionieren, ist ebenfalls
noch ungeklärt. Wir beobachten
dies zunächst einmal.
Kann sich Polen diesen Beobachterposten leisten?
Ja, da unsere Bankenlandschaft
stabil ist. Wir haben ein System
zur Einlagensicherung und auch
eines zur Abwicklung der Finanzinstitute, mit denen wir zufrieden
sind. Hinzu kommt eine starke
Kontrolle: Trotz der internationalen Verflechtung unterliegen
nämlich etliche Geldhäuser der
nationalen Aufsicht. ■
Eine Angelobung aus Mangel an Gegenargumenten
Von WZ-Korrespondentin Alexandra Mostyn
■ In Tschechien muss Präsident Zeman das
von ihm ungeliebte Kabinett durchwinken.
Prag. Lange geziert hat sich
Tschechiens Präsident Milos Zeman mit der Ernennung des neuen Kabinetts. Ganze drei Monate
liegen die Parlamentswahlen
schon zurück, die eine Koalition
aus Sozialdemokraten, der Protestbewegung ANO und Christdemokraten hervorgebracht haben.
Aber erst am heutigen Mittwoch
wird die Regierung offiziell.
Dabei hatte sich das Dreigespann unter dem designierten sozialdemokratischen Ministerpräsidenten Bohuslav Sobotka recht
schnell zu einer Koalition entschieden. Unklarheiten gab es anfangs hinsichtlich der Rolle, die
der Gründer der ANO, Milliardär
Andrej Babis, in der neuen Regierung spielen würde. Babis hatte
schon im Wahlkampf ein Auge
auf das Amt des Finanzministers
geworfen. Nur hängt noch immer
der Verdacht über ihm, in den
1980er Jahren mit der tschechoslowakischen Staatssicherheit StB
zusammengearbeitet zu haben,
was ein Regierungsamt ausschließen würde. Ein Dilemma, das das
Abgeordnetenhaus jetzt mit einer
Novelle des sogenannten Lustrationsgesetzes gelöst hat, das einen
Persilschein obsolet macht.
Aber auch hinter dieser Novelle steht im Grunde genommen
niemand anders als Präsident Milos Zeman. Dieser hat die „Lex Babis“, wie die Gesetzesnovelle
schon jetzt im Volksmund genannt wird, mehr oder weniger
aus dem Parlament herausgepresst, als er erklärte, keine Regierung ohne deren Verabschiedung ernennen zu wollen.
Überhaupt kommt es heute nur
zur Kür der neuen Regierung,
weil dem Präsidenten die Argu-
Milos Zeman hebt zwar das Glas mit Premier Sobotka, getrunken
hätte der Präsident aber wohl lieber mit einem anderen. Foto: epa/singer
mente ausgegangen sind. Argumente, wie zum Beispiel Zweifel
an der Eignung designierter Minister. Der zukünftige Chef des
Verteidigungsressorts,
Martin
Stropnický, erschien Zeman, ob
seiner Vergangenheit als Schau-
spieler und Ex-Diplomat kaum geeignet, Herr über die tschechischen Streitkräfte zu werden.
Beim zukünftigen Innenminister
Jan Chovanec passte Zeman dessen Ausbildung nicht. Dass Zeman sich wirklich an der Tatsache
stößt, dass Stropnicky Soldaten
nur von der Bühne her kennt und
Chovanec ein viel zu schnelles
Promi-Studium an der umstrittenen Westböhmischen Universität
Pilsen absolviert hat, die dafür bekannt ist, Diplome zu verramschen, scheint allerdings wenig
realistisch.
Wahrscheinlicher ist, dass all
dies nur Alibiargumente sind, die
nur einen Zweck hatten: die Ernennung des neuen Kabinetts hinauszuzögern – bestenfalls bis eine Lücke in der Verfassung erschlossen wurde, die es Zeman
ermöglicht hätte, die Regierung
Sobotka gar nicht zu ernennen.
Denn der oft polternd auftretende
Präsident hat bis heute nicht jene
Schmach vergessen, die er vor elf
Jahren erlitten hat. Damals hatte
Zeman gegen Vaclav Klaus um
das Präsidentenamt gekämpft
und war von den eigenen Sozialdemokraten, unter ihnen Sobotka
und der designierte Außenminister Lubomir Zaoralek, im Strich
gelassen worden, als sie für Klaus
stimmten. ■
Centre for European Affairs
Klariská 14, Bratislava 811 03, Slovak Republic
Phone/Fax: +421/ 2 544 106 09
Website: www.europeanaffairs.sk
Email: [email protected]