Duben 2013

Slovo kněze
Po zmrtvýchvstání Pána Ježíše byla
cesta víry člověka v Jeho nový život
dlouhá.
Protože lidé Pána Ježíše v hrobě po
smrti nenašli místo pohřbení, nebylo
mimořádně uctíváno.
Na prvním místě za Ježíšem šly ženy,
protože jako první ho uviděly zmrtvýchvstalého. Bylo to faktem, že Pán
Ježíš je uzdravil, aby mohly věnovat
mu svůj život.
Dodnes je to tak, že za Ježíšem jdou
lidé, které mimořádně obdaroval.
Otec Zdzislaw
4/2013
Duben
2013
Mimo jiné zde najdete ...
ROZHOVOR
Víťa Marčík
a divadlo Já to jsem
23.4.
svátek
Sv.
Vojtěcha
MATEŘSKÉ
CENTRUM
Ročník XI. Duben 2013, číslo 4. Vychází poslední neděli v předchozím měsíci.
Články vítány. Pro vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Čechtice.
Pro kostely Čechtice, Křivsoudov, Borovnice, Zhoř. Náklady na tisk jsou 5 Kč.
Dobrovolné příspěvky dávejte do sbírky.
Nám. dr. Tyrše 64, 257 65 Čechtice. tel.: 317 853 317 e-mail: [email protected]
Elektronická verze časopisu je ke stažení na oficiálním webu farnosti:
www.farnostcechtice.cz
Rozhovor:
Vítězslav Marčík ml.
a divadlo JÁ TO JSEM
V rámci akce Noc kostelů vystoupí v čechtickém kostele loutkové divadlo JÁ TO JSEM. Jde o loutkové divadlo o dvou hercích, bez stálé scény, s vlastním repertoárem loutkových pohádek a her. U nás se představí s pohádkou Pinocchio. Režie,
scénář a hudba: Vítězslav Marčík ml.
Vítězslav Marčík ml. kromě vlastního divadla JÁ TO JSEM
účinkuje se svým otcem v souboru Teátr Víti Marčíka staršího
(v neděli 24.3. např. účinkovali ve vlašimském kostele sv. Jiljí).
Dnes je to již téměř klišé prohlásit o nějakém hudebním nebo divadelním souboru, že je obtížně zařaditelný do jakékoli žánrové
kategorie, že se díky své osobitosti a výrazové pestrosti vymyká
veškerým uměleckým proudům.
V případě divadla JÁ TO JSEM však tato tvrzení platí víc, než
v kterémkoli jiném případě. Proto je zde na místě opravdu říct:
„Toto divadlo je obtížně zařaditelné do jakékoli žánrové kategorie a díky své osobitosti a výrazové pestrosti se vymyká
veškerým uměleckým proudům.“ Divák je velice mile překvapen promyšleným střídáním prvků
lidového, jarmarečního kejklířství s doslova virtuózní a profesionální řemeslností. Citlivě postavené divadelní kusy dokáží
vzít za srdce a strhnout diváky všech věkových kategorií.
Přes svou velikou časovou vytíženost si Víťa Marčík junior
našel uprostřed intenzivního zkoušení hry Moravské pašije čas
na krátký rozhovor pro časopis sv. Jakub.
Srdečně tímto zároveň zveme na představení Pinocchio, které
se uskuteční 24. 5. v 17:00 hod. (farní zahrada, popř. kostel)
v Čechticích.
Hned zkraje se zaptám na to, co už jistě napadlo i mnoho
jiných vašich příznivců, a to je spolupráce s Tvým otcem:
Spolupracujete spolu už od Tvého raného věku, nebo jste
si k sobě museli hledat cestu
časem, jak to často ve vztazích
otec-syn bývá? Třeba složité
období dospívání...
No, nevím, jak složité jsem měl
dospívání, to líp posoudí máma
s tátou, ale vztah s rodiči to, podle mě, nepoznamenalo. Mám pocit, že s tátou spolupracuji od
malička... V tom smyslu, že moje první kolo využil táta na kulisu
(tedy, jen to přední kolo), hlídal jsem se sestrou svázané bandyty (od Stříbrného jezera) za horalku od Sedity, byli jsme taky při pouliční přestřelce gengstrů z Malého divadla v Českých
Budějovicích. Vše dopadlo dobře: šarvátku ukončila máma velitelským hlasem s heroickým gestem s vařečkou v ruce. Všichni
ji samozřejmě poslechli a každý si šel po své práci. Jedni šli
čekat na déšť, aby mohli umýt týden špinavé nádobí, a ti druzí
oškubávat sousedovic slepice. V tom jsem také dobře školený,
jak v oškubávání, tak v jejich získávání. Myslím si, že s otcem
spolupracujeme dobře.
V živitopisech herců se často dočítáme, jak jim rodiče říkali:
„Najdi si radši nějaké normální povolání“... jak to bylo u
vás doma? Studoval jsi herectví, nebo je Tvoje původní profese jiná?
Ne, na všechny tři otázky. Rodiče mi k tomu, co mám dělat za
povolání, neříkali nic. Naučili mě jak mám žít, a to, že hraji divadlo, je jen důsledkem onoho. Hraji divadlo, protože si myslím
(věřím), že to mám dělat. Nestudoval jsem herectví a moje profese není jiná.
Co tě vedlo k založení vlastního divadla - potřeba prosadit
vlastní představu o divadle, uplatnit vlastní scénáře apod.?
Ano, všechno dohromady (i to apod.).
Na vašem webu www.jatojsem.cz zmiňuješ, že ve volných
chvílích se věnujete ještě mnohým jiným řemeslům a povoláním. Vzhledem k vašemu nabitému programu se ale zdá,
že těch volných chvil asi moc nebude... Jak je to se zájmem
o vaše představení? Předpokládám, že meziročně strmě
stoupá...
Člověk by si měl na to, co chce, najít vždycky čas....takže
s časem je to dobré! A na to, jak velký je zájem o naše představení,
by měl spíš odpovědět náš kamarád (manager) Pavel Šmíd.
Každým rokem hrajeme víc, ale jak velkou zásluhu na tom má
on (Pavel), se my můžeme jen domnívat.
Nekonkurují si někdy trochu navzájem projekty “Já to
jsem” a “Teátr Víti Marčíka” ?
Myslím tím obsazení divadelního trhu ...
Ne. Právě naopak, táta nás dost podporuje.
Uvažoval jsi někdy třeba o přesahu na prkna kamenného
divadla nebo na filmové plátno?
Jejku, o tom jsem ještě nepřemýšlel... mám zatím dost práce
s divadlem.
Máš nějaké vzory z uměleckého světa?
Ano, samozřejmě spousty, jako každý člověk, co se dívá kolem
sebe. Jenže přesně koho, to říct nedokážu. Mám rád hudbu (tu
asi nejvíc), spisovatele (a z nich především básníky), architekty,
sochaře, malíře, filisofy a jejich hledání poznání, lásku k moudrosti, zkoumání skutečností, ale nevím proč bych si měl pamatovat jména filosofů, umělců, jména lidí co něco řekli nebo
udělali? Vše je jedno! Vše jedním jest. K čemu jsou jména?
K ničemu! Leda k tomu, abych se s někým mohl bavit o obalu,
ale ne o podstatě. Abych opakoval fráze a přiřazoval je poté ke
jménům rádoby autorů (protože i ze skutečných, pravdivých slov
se slepým opakováním stanou fráze a opravdový autor nežije).
Očividně jsi mimo jiné i výborný muzikant a výtvarník.
Je možné se s Tvojí tvorbou setkat i někde mimo divadlo?
Třeba koncerty, výstavy...
Nemyslím si, že jsem výborný muzikant a výtvarník... ale baví
mě to, mám potřebu to dělat. Loutky a jiné věci dělám hlavně
do divadla a taky občas pro někoho blízkého jako dárek, zatím
ne jinak. A hudba... máme s kamarády kapelu, jak se říká country a možná budeme mít i koncert... (nedá se to moc poslouchat,
poněvadž je to country v našem podání).
Můžu si dovolit jednu osobnější otázku? Máš rodinu? Daří
se ti skloubit herecký život s osobním?
No, věřím, že se to skloubit dá :-).
Můžeš nám naznačit něco bližšího o vašem nově chystaném
představení „Malý princ“, nebo jsou podrobnosti zatím
tajné? Podrobnosti tajné nejsou, ale moc toho říct nemohu. Ono mi to
vždycky nejvíc trvá vytvořit věci v hlavě. Dopisuji teprve scénář,
kulisa se mi pomalu předtavuje, jenže zatím jsou to spíš jen pocity a jak říká liška: ,,to důležité je očím neviditelné a slovy nepopsatelné”, takže se teď o to nebudu ani snažit. Promiňte.
Díky za rozhovor.
Rozhovor proběhl prostřednictvím e-mailové komunikace. Byly použity fotografie z webu www.jatojsem.cz.
M. Šindelář
MC Jakoubek informuje
V březnu si děti i maminky mohly prožít příjemné dopoledne s pohádkovým příběhem O huse Líze, která po dlouhém putování zjistila, že
je moc ráda, že patří do husího hejna. Dalším setkáním nás provázelo
ekocentrum s blokem Život ve vodě. Děti se proměnily v kapičky a
společně prošly koloběhem vody v přírodě. Zkusily si zahrát na rybáře
a seznámily se s živočichy, kteří žijí pod i nad vodní hladinou.
Program na duben:
5. 4. od 9:30 hod. - Cvičení pro nejmenší, vede Petra Zelenková (Pozor
změna! Jakoubek se bude konat v tělocvičně ZŠ Čechtice, sraz v 9:30
před hlavním vchodem do budovy školy, s sebou sportovní obuv).
19. 4. od 9:30 hod. - Literárně-pohádková dílna, vede Mgr. Marie
Říhová
Připravujeme: V rámci Noci kostelů, která proběhne 24. 5.
v Čechticích, zveme na divadelní představení Pinocchio, které zahraje
divadlo Já to jsem (www.jatojsem.cz). Čas: 17 hod., místo: farní zahrada, popř. kostel. Těšíme se na všechny mladší i starší děti. Poté
bude dětská mše svatá.
L. Kasperová
23. duben - svátek sv. Vojtěcha
Dne 23. dubna si připomeneme
svátek sv. Vojtěcha.
Pocházel z rodu Slavníkovců.
Datum narození není známé,
pravděpodobně se však sv.
Vojtěch narodil mezi lety 955 957. Studoval v Magdeburku,
kde byl rovněž biřmován a kde
také získal i první stupeň vyššího
kněžského svěcení - podjáhenství.
Po návratu do Prahy se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara. Po jeho smrti se
Vojtěch stal druhým pražským
biskupem. Vystupoval proti některým negativním jevům ve
společnosti, které se neslučovaly s církevním učením. Jeho
snahy změnit společnost k lepšímu však neměly téměř žádný
úspěch. Proto se po pěti letech s bratrem Radimem vypravuje do
Říma, aby poprosil papeže Jana XV. o radu. Ten mu řekl: „Synu,
nejsi-li schopen vést svůj lid, jdi do ústraní a snaž se zachránit
sám sebe“. V roce 990 Vojtěch skládá řeholní slib.
Po naléhání knížete Boleslava II. se však r. 992 vrací zpátky
do Prahy. V roce 993 zakládá v Břevnově první mužský klášter
v Čechách. V roce 994 pak podruhé opouští svůj úřad.
Roku 997 se vydává na obtížnou misijní cestu do Pruska, kde je
23. dubna téhož roku zavražděn.
V roce 999 byl papežem Silvestrem II. na žádost císaře Oty III.
prohlášen za svatého.
Zdroje:
www.wikipedia.org,
www.abc.svatych.com
Zpracoval: M. Šindelář
Velikonoční omalovánky
Toto znamená věřit ve vzkříšení
(Carlo Carletto)
Až uvidíš bouřku, která tříští les,
zemětřesení, které mává zemí,
řekni si: „Věřím, že les se obnoví,
že se země vrátí do své nehybnosti.“
Když tě bude hřích škrtit
a bude ti, jako by ses dusil,
řekni si: „Kristus vstal z mrtvých
a já vstanu ze svého hříchu.“
Když ti bude stáří a nemoc ztrpčovat život,
řekni si: „Ježíš vstal z mrtvých
a učinil nové nebe a novou zemi.“
Když uvidíš svého syna utíkat z domova,
a tvé sny se ti rozplynou, řekni si:
„Můj syn Bohu neunikne, Bůh ho miluje“.
Až si povšimneš, že láska kolem tebe uhasíná,
až se ti bude zdát, že svět je porážkou Boha,
až ti bude nevolno ze zmatku, teroru, a válek,
řekni si: „Ježíš zemřel a vstal, aby přinesl spásu.“
Až někdo z tvých blízkých bude na smrtelné posteli
a budeš hledět na jeho smrtelnou úzkost z odloučení,
řekni jemu i sobě: „Uvidíme se v království Božím.“
Tohle znamená věřit ve vzkříšení !
Zdroj: www.vira.cz - Carlo Carretto: Myšlenky na každý den.
Svátky v dubnu
2.
4.
5.
7.
11.
13.
21.
23.
24.
25.
28.
29.
30.
Sv. Františka z Pauly, poustevníka
Sv. Izidora, biskupa a učitele církve
Sv. Vincence Ferrerského, kněze
Sv. Jana Křtitele de la Salle, kněze, památka
Sv. Stanislava, biskupa a mučedníka, památka
Sv. Martina I., papeže a mučedníka
Sv. Anselma, biskupa a učitele církve
Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka,
hlavního patrona pražské arcidiecéze, svátek
Sv. Jiří, mučedníka
Sv. Fidela ze Sigmaringy, kněze a mučedníka
Sv. Marka, evangelisty, svátek
Sv. Petra Chanela, kněze a mučedníka
Sv. Ludvíka Marie Grigniona z Montfortu, kněze
Sv. Kateřiny Sienské,
panny a učitelky církve, patronky Evropy, svátek
Sv. Zikmunda, mučedníka
Sv. Pia V., papeže
Kronika
Křty:
Štěpánka Turková - 9. 03. 2013, Čechtice
Pohřby:
Marie Pospíšilová - 26. 03. 2013, Mnichovice
Výsledek sbírky Misijní koláč
Borovnice Čechtice Křivsoudov
1 460 kč
3 489 kč
4 520 kč
Apoštolát modlitby na duben
1. Aby spolu s vědomím, že celé stvoření je Božím dílem
svěřeným lidské odpovědnosti, rostla i úcta k přírodě.
2. Za biskupy, kněze a jáhny, aby byli neúnavnými hlasateli
evangelia až do končin země.
3. Aby všichni, kdo přijali radostnou zvěst evangelia, ji
předávali dalším.
Dubnová nástěnka
MC Jakoubek
5.4. od 9:30 hod. - Cvičení pro nejmenší, vede Petra Zelenková (Pozor změna! Jakoubek se bude konat v tělocvičně ZŠ Čechtice, sraz
v 9:30 před hlavním vchodem do budovy školy, s sebou sportovní
obuv)
19. 4. od 9:30 hod. - Literárně-pohádková dílna, vede Mgr. Marie
Říhová
Společenství dětí Kuba
5. 4. - 17:00 - 18:30, fara Čechtice
19. 4. - 17:00 - 18:30, fara Čechtice
Spolčo pro mládež
12. 4. 19:00, fara Čechtice
26. 4. 19:00, fara Čechtice
Biblické hodiny
3. 4. Křivsoudov - 19:00
13. 3. Čechtice - 19:00
27. 3. Chmelná - 19:00
Mše svatá ve Chmelné
24. 4. - 15:15
Setkání ministrantů
13.dubna v Palčicích