Jemně do života

Jemně do života
aneb
Těhotenství není žádná nemoc
Předmluva
Abychom lépe porozuměli nemocem našich
dětí, je nezbytné se nejprve intenzivněji
zabývat začátkem nového ţivota a jeho
vznikem. Zvláště ohledně manifestace
chronických miazmů, takříkajíc nemocí za
nemocemi, mají těhotenství a porod klíčové
funkce. Uţ tady jsou nastaveny určité
výhybky ke zdravotnímu základu a slabým
stránkám u dětí! Ale také stávající rutinní
vyšetření a medikace v těhotenství a při
porodu a v době po něm hrají neméně
záváţnou roli. Těhotenství a porod jsou navíc
Dříve důvěřovaly nastávající matky
znamením svého těla a svým pocitům.
Dneska se často cítí bezpečné jen tehdy, když
jim technické přístroje sugerují, že vše je
v pořádku. Ale i vyšetření ultrazvukem jim
může dát falešnou diagnózu. Navíc může
způsobit velké škody. Homeopat Dr. Joachim
Grätz povzbuzuje k tomu, abychom
těhotenství a porod opět viděli jako silné
procesy přírody, které by měly být jemně
doprovázeny.
1
povaţovány ortodoxní medicínou spíše za
nemoc; naprosto jsme se odnaučili mít důvěru
k přírodě a jednáme uţ jen na základě
jakýchsi krevních testů a jiných parametrů
stejně jako podle zobrazovacích metod
(ultrazvuk, Dopplerova sonografie, CTG
(kardiotokografie), počítačová
a magnetorezonanční tomografie atd. Stav
mysli nastávajících maminek, jejich pocity,
obavy a strachy se většinou ignorují. Platí
pouze „tvrdá fakta“, a ta jsou vším, co se
můţe vidět, cítit a především měřit.
Těhotná je spolu se svým dítětem
degradována na stroj, který má fungovat. Pro
emoce a jejich účinky zde není místo!
vnitřně naslouchat a znovu získat prvotní
důvěru. Těhotenství a porod jsou zcela
přirozené procesy a nepatří do gynekologie,
která je povaţovaná za chirurgický obor, ani
do nemocnice. Patří do rodinného kruhu
a měly by být svěřeny porodním bábám, které
se umí vciťovat, které pomáhají při jemných
nenásilných porodech a specializovaly se
především na domácí porody. „Nejjistější
místo pro porod je vlastní domov“ řekl
dr. Robert S. Mendelsohn, profesor pediatrie
(zdravotní péče o děti) z USA. Také
v poslední době stále více porodů
prováděných v porodních domech představuje
dobrou alternativu.
Doba těhotenství je dobou uvědomění, dobou
dívání se a naslouchání svému nitru.
Biologicky viděno nastává nejpozději asi od
třetího měsíce těhotenství doba trvalé
vagotonie (léčivá fáze: ţena hodně jí a spí).
Důvěra v přírodu
Tato úchylka – pryč od přírody – musí být
opět obrácena zpět! Potřebujeme si opět
2
To znamená, ţe parasympatická část vegetativního nervového systému, příslušného pro
uvolnění, je trvale aktivní. Proto se ţeny
v této době často cítí unavené. To má ten smysluplný efekt, ţe budoucí maminka se v této
době moc nenamáhá a tím nepřivádí dítě do
moţného nebezpečí. Klid a pohoda proto nejsou jen důleţitá pravidla chování v těhotenství, nýbrţ jsou také biologicky normální.
Těhotenství je takříkajíc vyjímečným stavem,
takovým zvláštním programem přírody. To
potvrzuje jiţ zmíněná přirozená trvalá
vagotonie, která těm ještě nenarozeným
zaručuje optimální růstové a vývojové
podmínky. Jakýkoli stres je proto rušivý a měl
by být v této době odstraněn. Spíš by se ţeně
mělo dařit velmi dobře, měla by si tento čas
doslova uţívat, protoţe kdyţ uţ je miminko
jednou na světě, musí se dát sáhnout zpět na
všechny nastřádané silové rezervy.
To pro mě také znamená, ţe by se budoucí
maminka v této době měla připravovat na
dobu poté. S tím není spojeno jen to, co je
všeobecně známé, jako na příklad pořizování
dětského kočárku, postýlky, dupaček, plen,
přebalovacího stolku atd. Ne, já myslím něco
mnohem důleţitějšího. Pod pojmem příprava
míním v tomto smyslu zabývání se tématy,
které se točí kolem zdraví dítěte. K tomu patří
čtení o normálním (přirozeném) vývoji dítěte,
stejně jako zabývání se kojením
a zavinováním. Nadto by člověk měl vědět,
kdy a kde se budou provádět jaké prohlídky
a měl by si udělat obrázek o tom, zda jsou
smysluplné a jestli je také chce. To se týká jiţ
veškerých prohlídek na klinice po porodu, ale
také všech dalších prohlídek u dětského
lékaře. S tím jsou úzce spojena témata
o dávkách vitamínu D, testy s razítkem
a očkování. Pokud rodiče nejsou dostatečně
3
připraveni, nebudou schopni vytvořit si své
vlastní nezávislé mínění a čelí nebezpečí, ţe
budou zaskočeni a ţe si nechají vzít některá
rozhodnutí, kterých později podle okolností
můţou hořce litovat. Proto se doba
těhotenství hodí obzvláště k tomu, abychom
se těmito okruhy témat v klidu zabývali. Kdyţ
tu pak dítě bude, zpravidla si nenajdeme na
tyto věci čas; všední dny nás plně pohltí,
obzvláště při prvním dítěti. Při dalším se se
vše stává rutinonou, ale to „trpké rodičovské
školení“ musí být zaplaceno prvorozencem
a pro jeho zdraví to můţe mít fatální následky.
můţeme vysvětlit tu hustou síť preventivních
prohlídek a rození v neosobních
a „studených“ porodních sálech. Osvětleme si
v následujícím několik těchto vyšetření stejně
jako dnešní lékařskou rutinu u těhotných,
obzvláště z homeopatického pohledu.
Ultrazvuk
U většiny ţen je první cesta při začátku kaţdého těhotenství chůzí k lékaři. Ţena si chce
být jistá, ţe je také skutečně těhotná; tradičnímu těhotenskému testu nikdo nevěnuje příliš
velkou víru; teprve kdyţ lékař na základě svého ultrazvukového přístroje potvrdí těhotenství (a člověk si můţe vzít obrázek domů),
jsou dnes ţeny většinou spokojené. Jenţe –
jestli tato ozvučení nemohou mít negativní
vliv na těhotenství, o to si nedělají ty nejmenší starosti. Ale právě to by kaţdý měl dělat!
Prohlídky a medikamenty
v těhotenství
Jak jiţ bylo zmíněno, jiţ delší dobu se na
těhotenství pohlíţí skoro jako na chorobu
(přinejmenším ve světě medicíny); jen tak si
4
Na jakém principu pracuje takový ultrazvuk?
Podle klinického slovníku Pschyrembel
a podle lexikonu pro medicínu Roche se liší
dva způsoby sonografie (ultrazvuku): Způsob
vyuţívající odrazu impulzu a metoda trvalého
zvuku. U prvního způsobu je vyvolavačem,
spouštěčem ultrazvuku piezoelektrický
krystal, který díky podnětu s odpovídající
vysokou frekvencí vybuzuje mechanické
rovnofrekvenční kmity. Krystal, který
produkuje zvukové vlny, působí téţ jako
přijímač zvuku, to znamená ţe ve zlomku
sekundy mění svou funkci. Zpočátku vydává
ozvučná hlava krátké zvukové impulzy
(vysílací funkce), pak se přepne na přijímač
a přijímá opět odraţené zvukové vlny (echo)
(přijímací funkce). Časový rozdíl mezi
vysílanými impulzy a odraţenými impulzy je
proporcionální hloubce polohy nějaké vrstvy
odrazu a je také závislé na hustotě tkáně. Zpět
přijmuté zvukové vlny se přeměňují přímo na
elektrické impulzy, zesilují se a zviditelňují se
na katodové zářivkové trubici (obrazové
trubici) jako světelné body a jsou graficky
zobrazeny.
Vlny produkované krystalem mají 20.000
kmitů za sekundu a leţí nad hranicí
slyšitelností člověka. Pro netopýry ovšem
veskrze slyšitelné. Odkud vlastně bereme
jistotu, ţe lidský plod tyto zvukové vlny
nemůţe slyšet? Moţná přece můţe? Přímou
odpověď nikdy nedostaneme, protoţe se
nemůţeme zeptat! Můţeme se jen maximálně
opřít o interpretace naměřených dat!
U druhého způsobu, způsobu permanentního
zvuku (Dopplerova sonografie), vysílá
piezoelektrický krystal kontinuálně
ultrazvukové vlny trvalého zvuku. Narazí-li
svazek zvukových vln na pohybující se
5
hraniční plochu, pak se část vln odrazí se
změněnou frekvencí (Dopplerův efekt).
Interference frekvencí dopadajícího
a odraţeného záření udává nízkofrekvenční
tón, který se díky zesílení učiní slyšitelným.
Rozdíly frekvencí se nyní elektronicky
přemění také na barvy a graficky se zachytí.
Dopplerův způsob je vhodný na příklad
k důkazu dětského srdečního tónu v časném
období těhotenství (asi od 10.-12. týdne
těhotenství), k namátkovému a kontinuálnímu
sledování dětských srdečních tónů
v těhotenství a během porodu, k hrubé
klinické lokalizaci placenty a pupeční šňůry.
díky absorpčnímu vývinu tepla, mechanickým
přetěţováním a díky kavitaci (dezintegrace
struktury buněk, uvolněním fyzicko-chemických vazeb!). Radioloţka Liebeskind pozorovala změny u buněčných struktur a jejich pohyblivosti u generací buněk, na které bylo působeno zvukem. Změnu pozorovala i u syntézy DNA a poté varovala před nerozváţným
pouţíváním ultrazvuku. Na základě těchto
výsledků výzkumů se v Japonsku vyšetření
ultrazvukem jiţ běţně neprovádějí, jen
v jednotlivých odůvodněných případech.
Toto jsou základy zobrazení ultrazvukem.
Tkáně jsou vlněním přivedeny k vibraci –
a k tomu ještě tkáně, které se teprve utvářejí,
takţe jsou extrémně citlivé a málo odolné
k rušivým vlivům zvenčí! Tento typ
narušování plodu ve formě intenzivních kmitů
v nejhlubších polohách se v přírodě
nevyskytuje; proto jsou nanejvýš nebezpečné!
Nebezpečné vlny
V biologických tkáních působí malé zvukové
intenzity jako dráţdění, větší jsou oproti tomu
škodlivé. Nevratné poškození je způsobeno
6
Proto neexistuje také ţádný zvláštní či
nouzový program přírody, který by umoţnil
organismu přiměřeně reagovat na takováto
narušování a který by zaručil opravu
nastalých škod. Pokud vystavíme okrasné
rybičky v akváriu takovým vysoce
frekvenčním zvukovým vlnám, ihned se
překotí a jsou mrtvé! Ostatně je známo, ţe
v okolí ponorek, které pouţívají ultrazvuk
k určování překáţek, také dochází
k masovému úhynu ryb. Zvířata umírají na
horko a tvorbu bublinek, které vznikají díky
zvukovým vlnám. To by nás mělo přivést
k zamyšlení. Protoţe v jakém stádiu se
nachází lidské embryo v mateřském těle?
Neprodělává v těch devíti měsících
těhotenství kompletní fylogenezi (kmenový
vývoj) a tím také ty niţší stupně vývoje,
srovnatelné s okrasnou rybičkou? Velké
nebezpečí hrozí především na začátku
těhotenství, protoţe díky vysoké citlivosti
embrya to lehce můţe skončit potratem. Ještě
větší nebezpečí představují moderní prohlídky
vagíny pomocí ultrazvuku, protoţe zde je toto
ovoce lásky přímo – z bezprostřední blízkosti
– ozvučeno, bez ochranné absorpce břišní
stěnou matky a svaloviny dělohy.
Kaţdopádně jsem zaţil vícerá nedobrovolná
přerušení těho tenství díky ultrazvuku ve
vagině během prvních týdnů těhotenství! Nadto můţe dojít ještě k znetvoření orgánů
nebo jejich částí, pokud jsou tyto intenzivně
prozvučeny ultrazvukem během svého
vznikání.
Panika v břiše matky
U chronických anamnéz se mi rodiče častěji
svěřili, ţe plod se vyhýbal zvukovým vlnám
7
v těle matky a ţe se vtěsnal do posledního
kouta dělohy nebo ţe “metal kotrmelce“, coţ
samozřejmě značně zvyšovalo nebezpečí
zadušení se pupeční šňůrou nebo zauzlování
pupeční šňůry. Minimalizující komentář
ošetřujícího lékaře „Podívejte se, on si se
mnou hraje“, ukazuje ignoranci a chybný
odhad situace. Plod má strach! Slyší v děloze
neznámé zvuky a frekvence (díky tvorbě
bublinek), cítí vývoj tepla způsobený
ultrazvukem a propadá panice a vzpouře.
Často se otáčí a obrací se v mateřském lůně
sem a tam a cíleně strká do hlavy přístroje.
Kromě toho je většinou zaznamenáno značné
zvýšení jeho srdeční frekvence. To vše je
potom okomentováno ošetřujícím lékařem
jako „neposeda“, netušíc, ţe právě on je
vlastní příčinou hyperaktivního chování
plodu. Je dokázáno, ţe plodová voda se díky
ultrazvuku stane klokotající tekutinou, která
je velmi hlučná, jako by se náhle měla začít
vařit. *) To se za normálních podmínek
v přírodě nevyskytuje a proto je to jiţ
v základu pro ještě nenarozené dítě
neúnosné. Kromě toho začíná vývoj uší
u plodu jiţ velmi brzy a sluch je podle Dr.
Alfreda Tomatise, profesora psycholingvistiky
v Paříţi, jeden z prvních – nebo vůbec první
smyslový orgán, který je zaloţen a plně zralý.
Nadto jsou sluch a cit usazeny ve stejné zóně
mozku, takţe poruchy sluchu jsou na základě
tohoto sousedství často reflexí na emocionální
těţkosti, které vznikly v průběhu těhotenství
nebo často díky traumatu kolem porodu.
*) Malé srovnání na okraj: Když se někdy ve
své plné koupelové vaně ponoříte, pak jste
schopni vnímat akusticky mnohem zřetelněji
a budete rozumět podle okolností také
rozhovoru, který se vede v bytě pod vámi,
8
kterému byste jinak nerozuměli. - V podobné
situaci se nachází embryo/plod v podstatě
stále, protože všechny tóny z vnějšku jsou díky
okolní plodové vodě zesíleny.
Rada pro všechny těhotné a pro ty, které chtějí
otěhotnět: Pokud chcete vidět a slyšet účinky
ultrazvuku jednou skutečně –
v nejpravdivějším slova smyslu – potom vám
doporučuji následující: odeberte se ke svému
optikovi nebo klenotníkovi a nechte si ukázat
čištění ultrazvukem! Budete žasnout.
Ultrazvuková čistící koupel, čtvercová vana
naplněná čistícím médiem, se používá např.
pro čištění brýlí, šperků nebo zubní náhrady.
Díky vysokofrekvenčním ultrazvukovým vlnám
se čistící médium (na příklad voda
s rozpouštědly) rozkmitá podélnými vlnami
(podélné vlny, to znamená periodické fáze
tlaku a tahu ve směru kmitání), takže
následkem střídání tlaku vzduchu dochází
střídavě ke stlačování ke stranám
a rozředění. Síly tahu ve vířivé fázi kmitání
(zředění) mohou tekutinu roztrhat; dochází
k tzv. kavitaci (tvorbě dutin v tekutině, tvorbě
bublin). Kolem kavitačních dutin vznikají díky
výbušným implozím vysoké místní tlaky a silné
turbulence a proudy v kapalině. Tyto jevy jsou
vlastní příčinou, která vede k oddělení
a k náležitému odloupnutí špinavých částeček
na povrchu předmětů. Kavitační bubliny
vznikají především na hraničních plochách
mezi tekutinou a čištěným materiálem. Tyto
bubliny silně klokotají na povrchu
a připomínají tak vařící vodu. Pomocí těchto
vibrací kapaliny se nejrychleji odstraňují
neústupné, zatvrdlé částečky špíny případně
nečistota z brýlí. To celé je spojeno s vysoce
frekvenčním, prostupujícím
a nepřeslechnutelným hvízdavým tónem.
9
kdyţ říkal: „Zdraví dětí je závislé na zdraví
ţen.“
Plod tedy zachytí mnohem víc, neţ si jsme
běţně vědomi! Podle okolností můţe být
i extrémní lekavost a citlivost na hluk mnoha
dnešních kojenců – někteří začnou aţ
hystericky plakat, kdyţ se pustí voda nebo
kdyţ lţíce spadne ze stolu – následek
traumatu z ultrazvuku.
Obrazový svět nenarozených
Přitom dítě vnímá uţ před porodem –
nezávisle na běţných smyslových orgánech –
a zapisuje si tato vnímání jako tzv. engramy
(paměťové obrazy) na buněčné úrovni! Proto
by na těhotnou ţenu vţdy měly být brány
ohledy, protoţe negativní záţitky (hádka,
strach a panika, velký hluk, hysterické
chování, zranění, pohlavní styk během
těhotenství, pokusy o potrat atd.) mohou dítě
trvale ovlivnit. Šoky z konfliktních záţitků ze
strany matky nebo plodu mohou vést dokonce
ke zpoţdění ve vývoji, k předčasným
porodním bolestem, zúţení cév placenty nebo
k potratu. Budoucí matka je tedy společná
součást všech předporodních engramů dítěte!
Platí jako vědecká skutečnost, ţe zdravé děti
přicházejí od spokojených a šťastných matek.
Také Rudolf Steiner to poznal jiţ tenkrát,
Co přináší ultrazvuk?
Dále bychom se měli zeptat, čeho chceme
dosáhnout diagnostickým prostředkem
ultrazvuku a jakou sílu výpovědi skutečně má.
Přesně vzato existuje – viděno z hlediska
školské medicíny – pouze vágní domněnka,
ţe poznáme znetvoření*), a jako následek
toho tyto dva extrémy: buď si dítě ponechat
nebo potratit. Přes to, ţe falešných diagnóz je
10
kolem 20 %! Co to znamená, nepotřebujeme
dále rozvíjet. - Homeopaticky máme ovšem
mnohem víc – nebo vůbec teprve ty správné –
moţnosti!
Jak malou síl u výpovědi ultrazvuk skutečně
má (to je zřejmé uţ s ohledem na určování
termínu porodu: zaţil jsem rozdíly aţ do 5
týdnů!), si můţeme udělat představu
z několika krátkých exemplárních případů.
V jednom případě bylo budoucí mamince na
začátku 8. měsíce těhotenství sděleno, ţe
hlavička jejího dítěte jiţ dále neroste. Poté
samozřejmě následovaly dva měsíce strachu
a obav aţ do porodu. Beztoho se nedalo nic
dělat. A – kdyţ se pak dítě narodilo, bylo vše
v pořádku! Hlavička měla normální velikost
i vše ostatní téţ souhlasilo. Těch osm týdnů
paniky a rozčilení byly tedy zcela zbytečné. Jiné pacientce bylo v 5. měsíci těhotenství
předpovězeno na základě vyšetření
ultrazvukem jiţ v tomto stádiu jasně
rozeznatelné postiţení plodu. „Vaše dítě
přijde na svět jako hlupák“, tolik ústní projev
lékaře. „Já vám to dám pryč“. Jednalo se uţ
o6. dítě a gynekolog vyvíjel nátlak na mladou
ţenu, ţe se přece nenechá zatíţit nějakým
postiţeným dítětem a přece nechce být
nešťastná. Matka to přes tuto temnou
perspektivu s díky odmítla (je to její dítě
achce ho donosit) a – dítě přišlo na svět jako
to nejzdravější ze všech šesti dětí! Zde ovšem
musíme podotknout, ţe tato maminka se jiţ
před začátkem těhotenství nacházela
v dlouhodobém homeopatickém ošetřování
a během těhotenství dále v homeopatii
pokračovala.
Další nastávající maminka, které ve srovnatelné době bylo konstatováno, ţe má málo
plodové vody, a mluvilo se o poškozeném
11
mozku nebo těţkém poškození ledvin, přistoupila na doporučení svého lékaře a nechala si ještě v tomto pozdním stádiu přerušit
těhotenství (pátý měsíc těhotenství). Při
ohledání se pak ale zjistilo, ţe dítěti nic
nechybělo a bylo zcela zdravé!
Mohl bych uvést ještě další případy; tyto by
ale měly stačit, abychom získali malý pojem
o tom, jakou výpovědní hodnotu mají moderní způsoby diagnózy, co všechno se na obrázcích interpretuje a jak smutné mohou být
následky. Ultrazvuk přispívá – kaţdopádně
v mých očích – vedle zdravotních poškození
k totální nejistotě. Optické rozlišení přístroje
je příliš malé na to, aby se z toho daly
vyvozovat přesné diagnózy. Mylné výklady
jsou proto na denním pořádku. V neposlední
řadě je to vidět také na tom, ţe předčasná
určování pohlaví jsou často zcela zcestná.
Navíc stále častěji dochází k vyvolávání
předčasných děloţních stahů a mnoţí se
předčasné porody, coţ nezřídka souvisí
s nadměrným pouţíváním ultrazvuku. Mnohé
matky vyprávějí o tom, ţe po první prohlídce
ultrazvukem se dítě v břiše více hýbe.
Také měření srdečního tepu u plodu se dělá
podobným způsobem (ultrazvukové vlny)
a můţe přispět k tomu, ţe způsobí u plodu
neklid a nejistotu. Od mnoha maminek se
dozvídáme, ţe dítě zneklidní a zcela cíleně
vráţí do přijímače měřených hodnot, který se
nachází nad jeho srdíčkem na břiše matky,
takţe musí být častěji provedena oprava
pozice snímače.
*) Měří se také mj.: průměr hlavičky, průměr
břicha, délka od temene hlavičky ke kostrči,
průměr dělohy, průměr plodového vaku. Také
poloha dítěte stejně jako činnost srdíčka se
zjišťují. – Ale k čemu to všechno? Povede se
12
kvůli tomu těhotným lépe? Nebo tady existuje
více nebo méně pouze vědecký a akademický
zájem na datech tohoto druhu? Vypočítat
termín porodu – tím mě nemohou přesvědčit;
tady jsem dosud viděl příliš velké odchylky,
a to v obou směrech až o celý něsíc!
V neposlední řadě může být určena i poloha
placenty, což by v mých očích bylo ještě
smysluplné použití, tím by se při velmi nízko
ležící placentě (PPT – placenta praevia
totalis – placenta totálně přeložena ke vchodu
porodního kanálu; PPP – placenta praevia
partialis – placenta částečně přeložena ke
vchodu porodního kanálu) mohl případně
včas naplánovat císařský řez, aby se při
porodu nedával v sázku život matky a dítěte.
Toto použití ultrazvuku by ale mělo
následovat teprve později (po 36. týdnu
těhotenství), protože počáteční nesprávná
poloha placenty se může časem normalizovat
– obzvláště dobře za pomoci homeopatie!
Přesto i zde – podle výpovědí zkušených
porodních asistentek – není sonografie
(ultrazvuk) nutná, protože v případě placenta
praevia dojde nejpozději asi 4 týdny před
porodem „tak jako tak ke krvácení“, které
upozorní na to, že je nutné ošetření na klinice
nebo císařský řez.
Amniocentéza (průzkum
plodové vody)
Amniocentéza se provádí punkcí do dutiny
s plodovou vodou (vak s plodovou vodou,
obal nenarozeného dítěte) za kontroly
ultrazvuku, obvykle skrze břišní stěnu, nebo
skrze zadní klenbu pochvy, případně
prostřednictvím amnioskopu skrze děloţní
čípek. Hlavní oblast pouţití je získávání
13
plodové vody a buněk plodu k časné
prenatální diagnostice genetických vad
(poškození chromozomů), coţ je dnes
doporučováno u „starších“ rodiček.
Nebezpečí těchto průzkumů tkví – z čistě
„vědeckého“ hlediska – hlavně ve zranění
plodu, cév pupeční šňůry a placenty. O jiných
souvislostech se jinak nepřemýšlí. Ovšem jiţ
objevitel punkce plodové vody, dr. Steward
Orkin, se sám obával, jestli tento test
v nemálo případech nepovede k potratu!
punkce v diagonálně protilehlém místě
dělohy. Tento fenomén je často pozorován,
avšak doktorstvem je zcela neuznáván, špatně
interpretován nebo není vůbec brán na
vědomí!
Komentář jednoho švýcarského gynekologa
během provádění amniocentézy u pacientky
v 16. týdnu těhotenství, kterou jsem měl
v péči, mluví sám za sebe: „Ten zbojník drţí
rukou kanylu!“ Ovšemţe to bylo spíše
naopak: Gynekolog asi zranil malou ručičku
plodu, který byl vystrašený, a nyní se cítil
povinován provést punkci plodové vody ještě
jednou. Jiný příklad: Jeden mladý lékař uvedl
v anamnéze své malé, psychomotoricky
postiţené dcery, ţe zaţil skrze monitor
(ultrazvuku), jak byla při amniocentéze
postiţena na jednom ramínku a jednalo se
s tím jako s nevýznamným poraněním. Ale je
to tak skutečně? Smíme s těmito píchadly
Strach z kanyly (duté jehly)
Podle zpráv z anamnéz vnímá plod tento
zásah do integrity a neporušenosti svého
ţivotního prostoru velmi vědomě. Tak mi
bylo vícekráte sděleno, ţe ještě nenarozené
děti při vniknutí kanyly proti ní napřáhly
ruku, aby se chránily, a vyhýbaly se i místu
14
zacházet tak lehkomyslně? – U dospělého
snad ano. Plod však zná jen svou rajskou
jistotu, bez vnějších poranění, která za
normálních (biologických) okolností
jednoduše neexistují! Pro něj to musí být
fatální a ţivot ohroţující zásah spojený
s velkou panikou. Panika, která v podobných
situacích můţe podle okolností zůstat
zachována po celý ţivot (a také můţe mít
tělesné příznaky jako např. epileptické
záchvaty, křivé drţení těla) nebo některé se
mohou stát akutní příčinou vyvolání
předčasných porodních stahů, coţ nezřídka
můţe vést k okamţitému potratu!
přišel na svět se spasmem hlavy, přičemţ
svou hlavu drţel přitisknutou k levému
rameni a ve své pohyblivosti byl tak silně
omezený, ţe sotva mohl lézt. Nadto se
chlapec lekal při kaţdém dotyku matky, coţ
se zdálo být nevysvětlitelné a čímţ ona byla
velmi popuzena. Důkladná anamnéza
těhotenství však přece vnesla světlo do tohoto
případu a do tělesného handicapu. Zjistilo se,
ţe se matka v osmém měsíci těhotenství
podrobila amniocentéze. Během této
prohlídky naneštěstí jehla trefila dítě vlevo na
krku, coţ vedlo očividně k zaujmutí
ochranného postoje a vůči matce se vyvinula
silná nedůvěra.
Proto nemůţeme vyloučit závaţné škody.
Ukazují to i mnohé homeopatické anamnézy
postiţených dětí, neboť u nich se amnicentéza
provedla mnohokrát, jelikoţ jejich matky
měly během těhotenství výrazný strach
Následné škody
Právě to potvrzují zkušenosti celosvětově
známého dr. Tomatise. Z jeho kliniky je znám
např. případ 16-ti měsíčního chlapce, který
15
z moţného postiţení nebo jiných poruch
během těhotenství. Chtěly si být „zcela jisté“
a něco takového nechat pokud moţno
vyloučit co nejdříve, ale výsledkem mohl být
pravý opak.
Homeopatický chronický lék Silicea je
hlavním prostředkem při narušených
porodech, při poruchách ve vývoji
vzpřímeného postoje, při všeobecném
opoţděném vývoji a postiţeních, a Silicea má
ve svém léčebném obrazu také tzv. strach
před vstřikováním případně strach z jehel.
Mohl by zde být v některých případech
kauzální vztah?
Dokonce se mluví o rizikovém těhotenství
a jedná se s nimi jakoby byly nemocné,
přičemţ se v praxi zve k častým kontrolám.
Coţpak by se ale Matka Příroda dopustila
takové zásadní chyby? Není to tak, ţe kaţdá
ţena, dokud menstruuje, můţe otěhotnět,
a viděno z biologického hlediska, můţe
porodit také zdravé děti? Nebo proč by měla
ještě tolik let menstruovat; jaký by to jinak
mělo mít jiný smysl?
To, ţe se dnes u těhotných často vyskytují
problémy, nezáleţí primárně na věku, ale na
miasmech, které jsou v pozadí. Miasmy jsou
podle Samuela Hahnemanna čtyři chronické
základní nemoci lidí (viz téţ Peter Gienow:
„Miasmatické rakovinové terapie, 1.díl“,
raum&zeit, č.132 a díl II v tomto vydání
stejně jako moje kniha „Klasická homeopatie
pro mladé rodiny“). Manifestují se na příklad
jako dysfunkce hormonů, houbové infekce,
Pozdní těhotenství
Cílovou skupinou amniocentéz jsou hlavně
pozdní těhotenství. Budoucí maminky od asi
třiceti let věku jsou údajně velmi ohroţeny.
16
vaginální výtok, chlamydie, mykoplasmy,
trichomonády, condyloma, slepení vejcovodů,
nepravidelné a bolestivé menstruace, PMS
(premenstruační syndrom) nebo migréna.
Prostřednictvím homeopatie se zde můţe
velmi dobře zasáhnout korigujícím způsobem
a to jiţ před těhotenstvím, takţe vše proběhne
bez rizik a komplikací. Ale také během
těhotenství je doprovodná homeopatická
terapie smysluplná. Nastupující obtíţe mohou
být akutně ošetřeny. Paralelně k tomu můţe
v pozadí následovat antimiasmická podpora.
Tímto způsobem by neměl věk u těhotenství
hrát ţádnou roli stojící za zmínku.
Příklad z homeopatické praxe: Jedna mladá
nastávající maminka se dostavila teprve v 35.
týdnu těhotenství na homeopatii. Její
těhotenské obtíţe byly: chronické houbové
infekce s tuhým, silně svědivým výtokem,
které dosud byly pětkrát neúspěšně léčeny,
částečně deprese, extrémní výkyvy nálad,
silná podráţděnost, pocit tlaku na pánevním
dnu s potřebou „svírat mezi nohami hromadu
polštářů“. Na začátku 3. měsíce nevolnost
s občasným zvracením, anémie z nedostatku
ţeleza s hodnotou Hb- jen 8,3 g/dl, hemoroidy
s krvácením, otoky na prstech a nohách,
usazování vápníku v placentě s hrozící
diagnózou selhání placenty, takţe se těhotná
cítila být pod enormním tlakem ze strany
lékařů, a malý přírůstek dítěte. Se začátkem
terapie jsme začali v 36. týdnu těhotenství
s Medorrhiem LM 18 a poslední dny před
porodem to byla Pulsatilla LM 6. Pacientce se
vedlo stále lépe, její mysl se vyjasňovala, také
ostatní obtíţe vymizely. Nakonec překročila
za plného všeobecného zdraví vypočítaný
termín porodu dokonce o 11 dní, takţe dítě
přišlo na svět s „perfektní“ porodní váhou
(3700 g při 55 cm)!
17
V dnešní době se amniocentéza často
zneuţívá k tomu, aby se pouze zjistilo pohlaví
dítěte. Vzhledem k velkým rizikům při tomto
zásahu mi to je jednoduše nepochopitelné. Na
základě mnoha rozhovorů kvůli homeopatické
anamnéze se mi vytvořil obrázek o tom, ţe
amniocentéza je extrémně nebezpečná a můţe
právě vyprovokovat postiţení a jiné závaţné
poruchy, kterým se chce vlastně cíleně
zabránit.
placenty a prozkoumají se biochemicky
a geneticky. Cílem je rozpoznat včas anomálie
chromozomů a jiné. Postup se provádí jiţ
v 7.-12. týdnu těhotenství a tím podstatně
dříve neţ u srovnatelných diagnostik plodové
vody.
Je nasnadě, ţe takto časný, hrubě
manipulativní chirurgický zásah do vysoce
citlivého systému dělohy, embrya, plodové
vody a placenty můţe skončit závaţnými
poruchami s nenapravitelnými škodami –
mentálně nebo organicky.
Těhotenství jako prastarý „symbiotický
systém“ můţe tedy v případě násilného rušení
zvenčí, jako je hrubá manipulace ve formě
amniocentézy nebo chorionbiopsie, vyvolat
u obou „partnerů“ - matky a dítěte, poslední je
od začátku oduševnělé bytí – vysoce akutní
biologické konflikty a závaţné následky.
CHORIONBIOPSIE
(chorion-obal plodu)
Při chorionbiopsii to je podobné jako při
amniocentéze. Zavede se speciální katetr
(cévka) a pomocí ultrazvuku se učiní
viditelná. Nakonec se odeberou buňky
z klkovité tkáně (Chorion frondosum)
18
Zdraví lidé budou také zdraví a tím budou mít
těhotenství bez komplikací a přivedou na svět
zdravé děti. Kdo je ale dnes takový šťastlivec,
ţe je skutečně ještě zdravý ve smyslu „bez
miasmů“?
Nevolnost a zvracení během těhotenství,
i kdyţ třeba „jen“ v prvních třech měsících,
jsou – přísně vzato – jiţ komplikace a neměly
by se stávat. Ţe to můţe být tak sebevědomě
řečeno, spočívá v tom, ţe ţeny, které jsou
dobře homeopaticky ošetřované, tyto
fenomény vůbec neznají, a ţe homeopaticky
kontrolovaná těhotenství probíhají zpravidla
velmi spokojeně. Další fenomény, které
bývají opět klasifikovány jako „normální“,
protoţe se vyskytují tak často, jsou anémie,
vaginální výtok, infekce houbami, herpes
genitalis, otoky, případně ukládání vody
a noční křeče lýtek. Nadto se k tomu počítají
také mnohá jiná onemocnění, která vyţadují
Komplikace během
těhotenství
Komplikace během těhotenství jsou vţdy
výrazem těţkých miasmatických zatíţení
a v ţádném případě náhodné. „Během
těhotenství promlouvá miasma velmi
zřetelně“, to vědí všichni homeopati, protoţe
těhotenství patří k přirozeným obdobím
zhoršení chronických miasmů. To není ţádná
náhoda! Za kaţdou událostí stojí zákonitost.
Ne vţdy můţeme tuto zákonitost rozpoznat na
poprvé; to nás však neopravňuje k tomu,
abychom její existenci popírali. Také pro
dobu těhotenství existují jen (jiţ podrobně
diskutované) přírodní zákonitosti a tím vnitřní
logika ke kaţdému jednotlivému případu!
Proto se neděje nic „na zelené louce“ nebo-li
nic nás nepostihne zcela nečekaně.
19
ošetření během těhotenství. Ovšem, počítají
se k tomu i případně záněty vedlejších
nosních dutin a záněty ledvin či močového
měchýře jakoţto váţnější onemocnění, které
mohou při nevyléčení lehce vést ke
skutečným komplikacím v těhotenství.
U všech nabízí školská medicína široký
víceadresný arzenál medikamentů, který se
také pouţívá, bez toho, ţe by se intenzivněji
přemýšlelo o tom, jestli by nějakým
způsobem nemohl být poškozen plod.
K dobře rozeznatelným komplikacím se
v gynekologii počítají v první řadě krvácení
nebo předčasné stahy a s tím spojené
nebezpečí hrozícího předčasného porodu,
příliš mnoho nebo příliš málo plodové vody,
anomálie polohy jako na příklad pánevní
poloha, příliš hluboko poloţená placenta jako
v případě PPP (placenta praevia partialis)
nebo PPT (placenta praevia totalis)
s nebezpečím akutního nedostatku kyslíku
během fáze vypuzování plodu, příliš krátká
pupeční šňůra a s tím spojené nebezpečí, ţe se
při porodu placenta díky pupeční šňůře
vytrhne, udušení pupeční šňůrou*), opět
spojené s velkým nebezpečím akutního
nedostatku kyslíku při porodu, gestózy (tzv.
těhotenské toxikózy jako např. EPH-gestóza
nebo HELLP-syndrom), toxoplasmóza a jiné
podobné.
Jak jiţ bylo probíráno, mohou v dnešní době
také obvyklé vyšetřovací metody vyvolat
v těhotenství komplikace. Obzvláště
nebezpečné jsou jiţ popsaná amniocentéza,
chorionbiopsie a ultrazvuk – zvláště ultrazvuk
skrze vaginu. Ale také obyčejné digitální
(rukou) prohlídky jsou – přísně vzato – proti
přírodě, protoţe u děloţního hrdla těhotné
ţeny by se nemělo manuálně manipulovat.
Kaţdopádně jsem díky mnoha anamnézám
20
těhotných ţen získal jistotu, ţe díky
krvácením, strachům a jiným poraněním,
které byly vyvolány, došlo i k těţkým
infekcím houbami, které se předtím během
celého těhotenství nevyskytly. Několik
nastávajících maminek jiţ odmítá tyto
vyšetřovací metody ze svého vlastního
přesvědčení a udělaly s tím jiţ velmi dobré
zkušenosti.
miasmická zatíţení, aby budoucí děťátko
obdrţelo ten nejlepší start do ţivota. Kromě
toho se akutně ošetří všechny vyskytující se
nepravidelnosti během těhotenství a tím bez
vedlejších účinků a bez nebezpečí pro plod.
Nejlepší vstup pro homeopatické ošetření
z pohledu dítěte by byl daleko před
plánovaným těhotenstvím, a sice u obou
rodičů, protoţe tím by mohl být vykonán vliv
na obě pokrevní příbuzenské linie. Pokud se
přistoupí k homeopatii teprve na začátku
těhotenství, pak nemůţeme přihlíţet
k otcovské větvi.
S takovýmto postupem se mohou komplikace
v těhotenství minimalizovat, případně zcela
odstranit. To je – jako v homeopatii vše – velmi individuální věc a záleţí nejen na komplexnosti a virulenci existujících miasmů, ale
i na pokroku a úspěchu dlouhodobého ošetření. Tak např. doporučujeme při sklonu k po-
Homeopatické ošetřování
během těhotenství
Pod názvem homeopatické ošetřování
v těhotenství rozumíme ošetření chronických
nemocí nastávajících maminek, abychom
vytvořili dobu těhotenství tak příjemnou, jak
je jen moţno, tak – jak to vlastně bylo
plánováno přírodou, a abychom odstranili
21
tratům, aby se vloţila na začátku vleklého léče-ní delší „oddechová přestávka“, aby se tělo
mohlo očistit od miasmatických stavů a aby
nebylo hned zase zatíţeno novým pokusem
o těhotenství. Pokud se v těle určité patologické procesy vyskytovaly 20 nebo 30 let, nemohou na začátku homeopatie všechny problémy
naráz zmizet. Začneme-li s těhotenstvím příliš
rychle, vznikne nebezpečí, ţe i kdyţ dítě bude
zachováno déle neţ dříve, bude ale k nějakému pozdějšímu datu přece jen „vypuzeno“,
protoţe vlastně nebude schopné ţivota.Tak
můţe dojít k (extrémně) předčasnému porodu,
coţ bývá často spojené s postiţením. Organismus potřebuje čas, aby mohl podniknout
a dokončit nutné „opravné práce“. Podle mé
zkušenosti by se mělo začít s novým těhotenstvím nejdříve asi tak po jednom roce trvalého a přirozeně také úspěch slibujícího
ošetřování.
*) Extrémní citlivost na dotyk na krku
mnohých pacientů s panikou nebo s akutní
dušností je jedním z vůdčích symptomů pro
homeopatický, syko- syfilitický léčivý
prostředek Lachesis. Tento prostředek je také
hlavním prostředkem při ošetřování vývojově
opožděných nebo postižených dětí a zdá se, že
má silný vztah k následkům dušení pupeční
šňůrou , což se často ukazuje při anamnézách
u dětí, ale také u dospělých. U záchvatů
panik, které jsou vyvolány zdánlivě
neurčitelnými souvislostmi (např.
nesnášenlivost bryndáčku nebo mytí krku
u malých dětí, nesnášenlivost roláků, úzkých
řetízků, dotyků na krku u dospělých) se jedná
nejspíš o konkrétní prvotní strachy či strachy
ze smrti, které byly zažity díky obtočené
pupeční šňůře během vypuzovací fáze
z dělohy (srovnej paralelu k Silicea
a amniocentéze). Ale může se také vyskytnout
22
přesný opak: Tak mi sdělila jedna matka, že
její dcera, která při porodu měla pupeční
šňůru dvakrát obtočenou, si velmi ráda na krk
věší šňůry a utahuje je!
telné s léčením akutního zánětu středního
ucha při stávajícím sklonu k mnohočetným
ročním recidívám.
Dalo by se to říci jednou větou: Čistě akutní
ošetření během těhotenství (bez doprovodné
chronické terapie) mají paliativní charakter
(zmírňují obtíţ a bolest, ale neléčí vlastní
podstatu choroby), jsou tedy potlačováním
akutních projevů chronických souvislostí, ale
ne léčením příčin; tím se míjí jádro věci.
Homeopatický léčebný doprovod je právě
takové individuální dlouhodobé léčení jako
tradiční antimiasmická kúra, pouze za zvláštního aspektu těhotenství a při výrazné miasmatické konstelaci se všemi jejími riziky. Pečlivá ţivotní a rodinná anamnéza jsou proto nepostradatelným předpokladem pro úspěšnou
terapii. Navíc má také detailizovaná těhotenská anamnéza zvláštní význam, zvláště při
pokročilé graviditě.
Individuální terapie
Samozřejmě se můţe s homeopatií začít i později – během stávajícího těhotenství – nebo
se dá reagovat jen na akutní stavy (extrémní
případ viz poznámka nahoře). To je kaţdopádně vţdy ještě lepší neţ obvyklé ošetření
školskou medicínou se všemi vedlejšími účinky. Na druhé straně jsme jiţ předem omezeni
tím, ţe nedostatek času nedovolí vyčerpat
všechny moţnosti homeopatie. Většina problémů během těhotenství je právě přirozeně
chronických a mají miasmatický původ, takţe
čisté akutní léčení je jistým způsobem srovna23
Bohuţel se stále vyskytují snahy homeopatii
zjednodušovat a nivelovat, a to se nezastavuje
dokonce ani před léčením těhotných! Jeden
výplod, který propaguje několik dnešních
terapeutů, spočívá v tz. „eugenické kůře“.
U tohoto postupu se podle určitého schématu
kaţdých několik týdnů podávají jednotlivé
dávky sulfuru, medorrhina, syphilia,
tuberculina, psorina, carcinosina a jiné
antimiasmické základní prostředky ve vysoké
potenci (např. LM 120!), s nadějí, ţe miasmy
tím budou zponenáhla odstraněny. Tedy vše
jiné neţ individuální antimiasmický postup!
A k tomu se ještě udělala ta do očí bijící
chyba, ţe byly nosody (medorrhinum,
syphilinum, tuberculinum, psorinum)
přiřazeny k odpovídajícím miasmům, míníc
při tom, ţe při stávajícím miasmu léčí jen
nosoda. To nemůţe fungovat! Právě tak málo
jako nefunguje homeopatie komplexních
prostředků ani propagované tzv.
homeopatické očkování. U všech tří se jedná
o schematické myšlení, v němţ se
individualita ztrácí a které mísí homeopatický
duševní majetek s tradičním medicínským
myšlením. To není dobré pro homeopatii!
Nemálo pacientek mi podalo zprávu
o nepříjemnostech aţ k silnějším reakcím
během takovéto kůry. Částečně mi sdělily
dokonce i to, ţe se jim při tom vůbec nedařilo
dobře a ţe byly nuceny kůru za krátko
přerušit.
Aby bylo ještě jednou se vší jasností řečeno:
Homeopatie je individuální terapie. Špatně
aplikovaná můţe také škodit! Uchovejte si
prosím respekt před tímto jemným – ale velmi
hluboce působícím způsobem léčení!
A obzvláště během stávajícího těhotenství.
Také péče v době těhotenství by měla být
neustále individuálně přistřihována na míru.
24
Adresa autora:
Dr.-Ing. Joachim F. Grätz
praktikant klasické homeopatie
Eyacher Straße 33
D-82386 Oberhausen i. Obb.
Přeložila J.Valentová
www.paprsky1.de
25