Odvolání - Blog iDNES.cz

David Michal Bez trvalého pobytu V České Lípě 15.5.2012 strana 1/4 Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudního exekutora Judr. Tomáše Vrány Odvolání
Odvolání proti proti usnesení o odmítnutí návrhu na odklad exekuce soudním exekutorem
Judr. Tomášem Vránou ze dne 11.5.2012, jednací číslo 103 Ex 20913/08-45
V odůvodnění se píše:
Legitimaci k návrhu na odklad exekuce má pouze povinný, přičemž odklad dle § 266 odst. 2
o. s. ř. lze povolit i bez návrhu. Návrh povinného je návrhem na zahájení řízení, a proto musí
obsahovat všechny náležitosti, musí být srozumitelný a určitý a musí k němu být přiloženy
listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu na odklad dle ustanovení § 266 odst. 1, 2 o.
s. ř. Jelikož podání návrhu na odklad brání v dalším pokračování exekuce, není možné
aplikovat ustanovení § 43 o. s. ř., neboť výzvy k doplnění a s tím spojené lhůty by v
takovém případě byly v rozporu s exekučním řízením. Podání účastníka, kterým se domáhá
odkladu exekuce, musí kromě obecných náležitostí uvedených v § 42 odst. 4 o. s. ř.
obsahovat také náležitosti uvedené v § 79 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 266 o. s. ř. a § 54
odst. 1 exekučního řádu. V tomto smyslu bylo podání povinného neurčité a nebyly k němu
přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu.
Dále se píše:
Návrh povinného na odklad exekuce není srozumitelný a určitý proto, že z něho není zřejmé,
na jakou dobu má být provedení exekuce odloženo a konečně povinný netvrdí relevantní
skutečnosti, jež by osvědčovaly důvodnost odkladu nařízené exekuce. Stejně tak povinný
nepřipojil žádné listiny, jež by osvědčovaly jeho tvrzení. Povinný tak netvrdil skutečnosti
relevantní pro posouzení důvodnosti návrhu na odklad z hlediska ustanovení § 266 o. s. ř.
Ve svém odvolání napadám tyto důvody takto:
Exekuční řád ani občanský soudní řád neupravují náležitosti návrhu na odklad exekuce (výkonu rozhodnutí), a proto je třeba je dovodit z ust. § 52 odst. 1 ex.ř. ve spojení s ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Návrh na odklad exekuce totiž není návrhem na zahájení samostatného nebo autonomního řízení před soudem nebo soudním exekutorem; je činěn v již probíhajícím exekučním řízení, v jehož rámci představuje řízení o návrhu na odklad jen určitý úsek, a proto nepochybně postačují obecné náležitosti podání, činěného k soudu nebo soudnímu exekutorovi. Není tudíž třeba vyžadovat, aby návrh obsahoval i náležitosti návrhu na zahájení řízení podle § 79 odst. 1 o.s.ř., jak se zřejmě mylně domníval soudní exekutor. Plně postačuje, David Michal Bez trvalého pobytu V České Lípě 15.5.2012 strana 2/4 pokud je z učiněného návrhu na odklad exekuce patrno, které věci se týká a tento požadavek byl v přezkoumávané věci splněn uvedením správného čísla jednacího, pod kterou je věc vedena u pověřeného soudního exekutora. Mezi další nezbytné náležitosti návrhu na odklad exekuce však nepochybně patří uvedení toho, kdo návrh činí, čeho a proč se domáhá (§ 42 odst. 4 o.s.ř., § 266 o.s.ř., § 52 odst. 1 ex.ř.), přičemž požadavek musí být zformulován srozumitelně a určitě (§ 54 odst. 1 ex.ř.). Přikládat k návrhu listiny k prokázání uplatněných tvrzení je však logicky třeba pouze tam, kde povinný tvrdí skutečnosti, k jejichž prokázání mohou sloužit listiny a pokud tyto listiny jsou označeny jako odpovídající důkazní prostředky. Jinými slovy pokud povinný uplatňuje důvody, k jejichž prokázání nemají nebo ani nemohou sloužit listinné důkazy, pak předložení nějakých listin pochopitelně nelze po povinném požadovat. Rovněž není třeba vyžadovat přiložení listin k návrhu na odklad exekuce tehdy, pokud v návrhu označené listiny k prokázání tvrzení již jsou obsahem exekučního spisu, na tento fakt postačuje v návrhu odkázat. Ve svém původním návrhu na odklad píši, že vycházím ze zpráv v médiích, svědectví na sociálních sítích, ale i svědectví známých a příbuzných. Je tedy zřejmé, že k takovýmto tvrzením nemohou existovat relevantní listiny. Přesto podám tedy alespoň odkazy do sítě internet, mé zkušenosti, či přijatá svědectví
k tvrzeným bodům.
1. Velmi často se stává, že je vyvlastněn majetek osob, které se řízení neúčastní.
Viz má osobní zkušenost z 3.5.2012 popsaná v mém původním návrhu na odklad.
Zde byl do soupisu věcí zařazen majetek mé matky, sestry a partnerky.
2. Lidé jsou ponecháni bez prostředků na plnění dalších závazků a tak se
prohlubuje jejich dluhová past
Viz. má osobní zkušenost. Za minulý rok mi přibyly dluhy na VZP a SSZ a to cca 5tis
a cca 17tis. Přitom během téhož roku na mně bylo dvěma různými soudními
exekutory vymoženo 45.014,70Kč (Judr. Tomáš Vrána) a 42.024,11Kč (Mgr. David
Kunc).
3. Hodnota vyvlastněného majetku je až příliš často nepřiměřená.
Netýká se přímo mně, jelikož žádný majetek nemám. Ale pro ukázku zde:
http://exekucejenferove.sweb.cz/28271.pdf 4. Lidem bývají zabaveny i nemovitosti ve kterých žijí, bez náhrady jiného přístřeší.
Zde netřeba odkazů, o tomto ví snad každý kdo žije v ČR, včetně soudců a
exekutorů.
5. Při exekucích dochází k fyzickému napadání exekutorů, ale jsou i případy napadení
dlužníků.
David Michal Bez trvalého pobytu V České Lípě 15.5.2012 strana 3/4 Videa z napadení exekutorů jsou známá. Dne 14.5.2012 jsem obdržel email s tímto
zněním: „Vcera jsem byla vystavena fyzickemu nasili Exekuce Prerov.Mam modriny, sok a
nedluzim nic, jen mne navstevuje a obcas u mne bydli pritel s dluhy , ktery zde neni hlasen k
pobytu..Bylo to otresne, chci podat trestni oznameni, jeste se Vam ozvu.Stepanka“
6. Bývá používán psychický nátlak, např. hrozba zabavení hraček dětí, ale dokonce i
domácích zvířat.
Už se nejedná pouze o hrozbu, ale o reálné úkony. Viz reportáž ČT z 9.5.2012:
http://davidmichal.blog.idnes.cz/c/264707/Exekuce‐psu.html
7. Náklady na vymožení pohledávky jsou neúměrně vysoké.
Zde opět netřeba odkazů, jedná se o obecně známý fakt. Ale pro příklad viz výnos
ÚS: http://www.concourt.cz/clanek/6525
8. Pohledávky jsou záměrně rozdělovány tak, aby náklady na exekuci stouply.
Opět obecně známý fakt.
9. Neexistuje strop na dluh, k dluhu se chováme jako ke starožitnosti, jejíž
hodnota roste s časem.
Jako příklad opět může posloužit můj vlastní případ, kdy původní pohledávka z roku
2000 činí 8.023,-Kč a úrok z prodlení, úročený 0,3% denně činní ke dni 19.12.2011
91.287,70Kč. Tento úrok dále poroste až do zaplacení.
10. Exekutoři samotní nejsou za svá pochybení dostatečně trestáni a mnozí, kteří se
pochybení dopustili, dále vykonávají zprivatizovanou státní moc.
K tomuto dokládám případ např. exekutora Višvádera popsaný zde:
http://davidmichal.blog.idnes.cz/c/257138/Jak‐to‐bylo‐s‐exekutorem‐Visvaderem.html Dále o problému hovoří Eliška Wágnerová zde: http://youtu.be/kPxduSaNSeA
Ve svých tvrzeních se také opírám o názor Prof. Jiřího Přibáňa, teoretika práva, odborníka
na evropské právo, sociologa a právního filosofa z britské univerzity v Cardiffu. Odkaz zde:
http://youtu.be/0g0rev3NH9E
Dále se odkazuji na výnos ÚS 249/97, kde se píše: „Dobré mravy jsou souhrnem etických,
obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i
právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami
demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj
morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu právě
také v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právních vztahů.“
Také se odkazuji na výnos ÚS 643/04, kde se píše: „Zásada souladu práv, resp. jejich
výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech
dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti
(ekvity). Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných
jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako
příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou („haec aequitas suggerit“), což ve svých
důsledcích znamená nastoupení cesty nalézání práva.“
David Michal Bez trvalého pobytu V České Lípě 15.5.2012 strana 4/4 Dále se odkazuji na výnos ÚS 51/05, kde ÚS konstatoval, že provádění exekucí v jejich
současné podobě nevytváří dostatečné záruky ochrany práv osob před necitlivým postupem
soudního exekutora a jeho možnými přehmaty. Hmotná zainteresovanost exekutora na
výsledku exekuce může vést k pochybnostem, zda soudní exekutor bude postupovat vůči
dlužníkovi spravedlivě. Zkušeností z praxe soudů včetně Ústavního, jakož i dalších veřejných
subjektů ukazují, že v nezanedbatelném množství případů je exekuce vedena zcela
nevhodně.
Za hlavní riziko současné právní úpravy označil Ústavní soud, spíše než napadené
ustanovení, hybridní postavení exekutora, nadaného pravomocemi veřejné moci a zároveň
sledujícího svůj majetkový prospěch ze soukromého podnikání. Toto riziko je třeba podle něj
omezit zejména kárnou odpovědností a důsledným dohledem státních orgánů, zejména
Ministerstva spravedlnosti.
Tvrdím tedy, že při výkonu exekucí nejsou dodržovány dobré mravy a není dodržován princip
přiměřenosti. Věřitel v mém případě užívá úroku, jenž lze považovat za lichvářský.
Dále tvrdím, že mou jedinou možností ochrany mé a třetích osob, taktéž mého psa, v již
probíhajícím řízení je podání žádosti o odklad exekuce. Jiná právní cesta a tedy legální
možnost již neexistuje a nebo o ní nevím.
V této situaci, tedy v situaci, kde není brána v potaz morálka, přiměřenost a ekvita, jsem se
neocitl z vlastní viny. Neprodlený výkon rozhodnutí by mohl pro mně, nebo pro příslušníky
mé rodiny (matka, sestra, partnerka) mít zvláště nepříznivé následky.
Dále jsem přesvědčen, že oprávněný GE Money Auto s.r.o. nebude odkladem výkonu
rozhodnutí vážně poškozen.
Z celé mé žádosti a dalších tvrzení není zřejmé, na jakou dobu žádám odklad. Je to z toho
důvodu, že nelze takovou dobu exaktně odvodit. Nelze odvodit, kdy soudní exekutoři začnou
vykonávat svou činnost na základě dobrých mravů a přiměřenosti. Nelze odvodit, kdy
oprávněný uzná, že úrok 0,3% denně je lichvářským a amorálním. Nelze odvodit, kdy
ministerstvo spravedlnosti začne účiněji trestat prokázaná pochybení exekutorů. A nelze
odvodit, kdy se zprivatizovaná státní moc navrátí tam, kam patří, tedy státu a zda se vůbec
vrátí.
Přesto je pravděpodobně mou poviností navrhnout termín. Pokud tedy soud nepoužije jinou
formulaci k odkladu a k definici termínu, pak navrhuji odklad exekuce do 1.1.2014.
To by měla být dostačující doba pro jednání odpuštění úroku. Dostatečná doba na
rozklíčování nákladů exekuce a napadnutí jednotlivých položek. Také snad dostatečná doba
pro zákonodárce pro přijetí nových, upravených zákonů, kde vzhledem k závažnosti lze
očekávat zpětnou retroaktivitu. A také od tohoto data již nebude z pohledu zákona můj pes
věcí.
David Michal