OBOROVÝ PROJEKT: - informační zdroje

OBOROVÝ PROJEKT:
- informační zdroje
- psaní odborné práce
- citace literatury
1
1.
Informační zdroje
„analogové“ zdroje: tištěné knihy, odborné
časopisy, školní skripta, …, ústní sdělení.
zdroj: ústřední knihovna ČVUT a Národní technická
knihovna. On-line katalog lze nalézt na
http://aleph.techlib.cz/
2. digitální zdroje: internet (wikipedia), elektronicky
přístupné knihy a časopisy. ČVUT má zajištěno
předplatné na některé tyto zdroje
2
Digitální zdroje
Tyto zdroje jsou obvykle placené, knihovna FS/ČVUT
tyto služby poskytuje. Přístup je přes
http://knihovna.cvut.cz/informacni-zdroje/
Brána EIZ (elektronické informační zdroje). Přístupné
pouze přes login (usermap), možno i z vnější sítě.
Elektronické knihy: databáze ebrary, Knovel
Elektronické časopisy, databáze časopisů, citace –
existuje řada světových databází, nejvýznamnější je
Web of Sicence (Thomson-Reuters), Science Direct
(Elsevier), Scopus, Wiley. Přístup přes bránu EIZ.
Portál www.sciencedirect.com je přístupný bez loginu
pouze z vnitřní sítě fakulty (popř. přes VPN)
3
4
5
6
7
8
Informační zdroje
identifikačním kódem publikace je:
- ISBN (International Standard Book Numbering) – do
r.2006 10-ti místné, od 2006 13-ti místné. Z
jednotlivých částí kódu lze získat základní informace o
původu knihy. ISBN-13 má shodnou strukturu s
čárovým kódem. Přiděluje se jednorázově vydávaným
publikacím. Je unikátní pro každou publikaci.
- ISSN (International Standard Serial Numbering) –
přiděluje se periodicky vydávaným publikacím (např.
časopisy). Nemá vnitřní strukturu (=nelze zjistit info o
publikaci), pouze kontrolní součet.
- DOI (Digital Object Identifier) – je komerční
centralizovaný systém pro identifikaci autorsky
chráněných děl přístupných v digitální podobě, jako
jsou např. články z vědeckých sborníků
9
Postup vyhledání publikace
při vyhledávání se používají logické operátory
1) vím, co konkrétně hledám
- znám ISBN/ISSN kód publikace – zvolím
databázi (např. knihovna, nebo Science Direct) a
vyhledám podle příslušného pole
- neznám ISBN/ISSN, ale znám autory/titul –
vyhledávám v poli „author“ nebo „title“
2) neznám konkrétní publikaci, ale potřebuju najít
něco o dané problematice, o které něco již vím/tuším
- hledám podle klíčových slov v polích „title“,
„abstract“, „keywords“, popř. „publisher“; pokud chci najít
práce konkrétního autora, pak „author“
- v případě příliš mnoha výsledků je nutné hledání
10
omezit (logické operátory)
Postup vyhledání publikace
- v případě příliš mnoha výsledků je nutné hledání
omezit (logické operátory)
- pokud hledám knihu, volím databázi knih (Technická
knihovna, databáze Ebrary, Knovel)
- pokud hledám odborný časopis, volím databázi
časopisů (Science Direct, Web of Science, Scopus)
3) netuším o daném problému vůbec nic
- zeptám se svého vedoucího/kolegů
- „naťuknu“ si prvotní informace na internetu (např.
Google/Wikipedia/Encyclopaedia Britannica), vytvořím
si první náhled na věc, a pak hledám relevantní
literaturu dle bodu 2
POZOR: volně stažené nerecenzované informace z
11
internetu je nutné ověřovat!
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Postup psaní odborné práce
odborná práce má mít přibližně tuto strukturu:
1. Úvod: má za cíl čtenáři sdělit širší kontext řešeného
problému, důvody, proč se daný problém řeší, apod.
2. Teoretická část/literární rešerše: nezbytná součást,
je nutné zpracovat současný stav poznání v daném
problému/dosažené výsledky, aby bylo zřejmé, na co
navazuji a z čeho vycházím. Pokud provádím nějaký
výpočet, měl by zde být uveden postup (pokud jsem
jej nevymyslel/a sám/a)
3. Praktická/Experimentální
část: obsahuje můj
vlastní přínos k řešení problému (pokud neřeším jen
přehled literatury). Pokud provádím experiment –
postup, vzorky, metodiky, zpracování výsledků,
výsledky. Pokud práce obsahuje výpočet – jeho
vlastní provedení, zpracování výsledků
24
Postup psaní odborné práce
4. Diskuse – kritické zhodnocení dosažených výsledků
(„proč mi to vyšlo tak a ne jinak“), příp. porovnání s
výsledky jiných autorů. Diskusi lze zahrnout do
praktické části práce – u větš. rozsahu není vhodné
5. Závěr – shrnutí cílů provedené práce, dosažených
výsledků a jejich zhodnocení. Diskuse sem již
nepatří.
6. Seznam použité literatury – vždy musí být uveden
7. Poděkování – může a nemusí být, záleží na typu
práce, uvádí se buď na začátku (např. u diplomové
práce poděkování vedoucímu, atp.) nebo na konci
(poděkování poskytovateli za finanční podporu/grant)
8. Abstrakt – podle typu práce, na začátku
9. Seznam symbolů, popř. obrázků, tabulek, …
25
10. Přílohy
Jak má vypadat oborový projekt
1. Titulní list (v hlavičce škola, pak název,
2.
3.
4.
5.
6.
7.
autor, rok)
(zadání)
(prohlášení)
Obsah
Hlavní část (úvod, rešerše, …, závěr)
Seznam použité literatury
Dle potřeby seznam symbolů, přílohy, …
26
Jak má vypadat oborový projekt
Písmo: používat standardní druhy písem (Arial, Times
New Roman nebo ekvivalentní). Nepoužívat netypické
nebo ozdobné písmo
Velikost písma: 12 b. pro normální text, pro nadpisy
max. 14 b.
Odstavec: používat řádkování 1,5 vzhledem k čitelnosti
textu. Řádkování 1 je obvykle příliš husté a je vhodné
pouze, když převažuje grafická část nad textovou.
Okraje stránky volit s ohledem na to, jestli se práce bude
vázat – u hřbetu pak ponechat alespoň 3,5 cm, jinak 2,5
cm. Text se zarovnává do bloku a nedoporučuje se
dělení slov. Odstavec může být odsazen. K
jednorázovému odsazení používejte tabulátor, nikoliv
mezerník
27
Jak má vypadat oborový projekt
Barva: výhradně černobíle, s výjimkou grafů a obrázků
za předpokladu, že budou vytištěny barevně. Jinak
používat stupně šedi.
Textový editor: volba je na autorovi, výstup by ale měl
být univerzálně čitelný (pdf formát) – zejm. pokud se tisk
zadává nebo pokud se přikládá elektronická verze práce
na CD.
Jazyk: je důležitá jazyková správnost textu! (gramatická
i stylistická). Kontrola textovým editorem (např. MS
Word) není všespásná – typický problém je shoda
podmětu s přísudkem.
Titulky obrázků a tabulek: titulek obrázku je pod
obrázkem, titulek tabulky nad tabulkou. Obrázek/tabulka
musí být v textu odkázány co nejblíže prvnímu výskytu.
28
Jak má vypadat oborový projekt
Grafy se titulují jako obrázky. V případě velkého
množství tabulek/obrázků vybrat jen nejdůležitější,
zbytek umístit do příloh.
Číslování stran: čísluje se od první strany za titulním
listem, ale fyzicky se číslo objevuje až na první straně
úvodu.
Styly: důrazně se doporučuje používat styly – vhodné
předdefinovat (typicky problém MS Word 2007 a vyšší)
Zvýraznění: tučné, kurzíva, podtržení. Jiné efekty
nevhodné (např. stínování, apod.)
29
Citace literatury
„Smyslem citování je poskytnout dostatek údajů k tomu,
aby byl kdokoli schopen nalézt dokument, z něhož autor
čerpal“
Má relativně komplikovaná pravidla, doporučena jsou
normou ČSN ISO 690. ALE:
- způsoby citací se často liší podle místních zvyklostí
- pokud mám dáno, jakým způsobem literaturu citovat
(např. šablona sborníku konference), měl/a bych
dodržet daný způsob
- pokud dáno nemám, je vhodné použít normovaný
způsob.
30
Citace literatury [1]
„Citační etika vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré
informační prameny, které použil pro svoji práci tak, aby
je bylo možné identifikovat. Je žádoucí, aby autor
zřetelně označil převzaté části od částí, které jsou jeho
vlastní“ .
Nejčastější prohřešky:
- citování díla, které autor nepoužil
- necitování díla, které autor použil
- citování vlastních děl, která nemají souvislost s novým
dílem (tzv. autocitace)
- nepřesné citování, znemožňující identifikaci díla
31
-
-
-
Citace literatury [1]
citace musí být především přehledná a jednotná
citace by měla být úplná
citujeme výhradně z primárních pramenů, tj. z
dokumentů, které jsme měli v ruce
zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk
pokud některý údaj chybí, vynecháme ho a
pokračujeme údajem následujícím (např. vydání)
údaje v citaci členíme do tematických celků – tzv.
„polí“, která jsou dána normou
zachováváme jazyk knihy, s výjimkou uvedení stran
(nikoliv p (pages), ale s (strana))
32
Struktura citace [1,2]
Struktura citace: Primární odpovědnost. Název díla:
podnázev díla. Alternativní odpovědnost; Sekundární
odpovědnost. Údaje o vydání. Místo vydání: Jméno
nakladatele, Rok (datum) vydání. Rozsah díla. Edice.
Poznámky. Standardní číslo.
Primární autorská odpovědnost
= autor, tj. ten, kdo je za dílo primárně odpovědný. Uvádí se ve
formě podle typu autora:
1)
- osoba – např. VESTERINEN, R., (-) FLYKTMAN, M. více než 3
autoři = et al.
- korporace: např: ČVUT v Praze. Fakulta strojní. Ústav
energetiky
- neznámý: např. Zákon č. 180/2005 Sb. ze dne 31. března 2005
o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie33
Struktura citace [1,2]
2) Název
- název zapisujeme v takové podobě, v jaké je na titulní stránce,
příklad: Organic emissions from co-combustion of RDF with
wooden chips and milled peat in a bubbling fluidized bed boiler
3) Typ média
povinný pouze u elektronických publikací
4) Sekundární odpovědnost
může nastat situace, kdy není uveden autor, ale pouze editor
(ilustrátor, překladatel, …); není typické pro technickou literaturu
5) Údaje o vydání
číslo vydání u knihy je velmi důležité, protože dokument muže být
časem upraven, např.: 3rd edition; u novin plné denní datum; u
časopisů označení čísla (Issue) a roku, popř. ročníku/svazku
(Volume)
34
Struktura citace [1,2]
6) Nakladatelské údaje
zapisujeme jméno nakladatele v co nejkratší srozumitelné
podobě.
7) Datum vydání
píše se rok, nutné dávat pozor u knih, které byl znovu vydávané,
apod.
8) Standardní číslo
ISBN/ISSN
35
Některé příklady citací [3]
1) Monografická (neperiodická) publikace (např. kniha)
povinné: Primární odpovědnost. Název díla: podnázev díla.
Označení vydání. Rok vydání. Standardní číslo.
příklad 1 - kniha: TOMECZEK, J. Coal Combustion. Original
edition. Malabar: Krieger Publishing Company, 1994. ISBN 089464-651-6
příklad 2 – disertační práce: HRDLIČKA, J. Combustion of
biomass in small-scale devices. Praha: VŠCHT v Praze, Fakulta
technologie ochrany prostředí, 2007.147 s. Vedoucí disertační
práce doc. Ing. Bohumil Koutský, CSc.
36
Některé příklady citací [3]
1a) Článek ve sborníku, kapitola v knize
povinné: Odpovědnost za příspevek. Název příspevku. In Název
zdrojového dokumentu. Primární odpovědnost za zdrojový
dokument. Vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok. Lokace
ve zdrojovém dokumentu.
příklad 1 – článek ve sborníku:
HRDLIČKA, J. - OBŠIL, M. - HRDLIČKA, F.: Field Test of Waste
Wood Combustion Using Two Different Bed Materials In
Proceedings of The 16th SCEJ Symposium on Fluidization and
Particle Processing. Tokyo: The Society of Chemical Engineers,
Japan, 2010, s. 40-43.
37
Některé příklady citací [3]
2) Článek v seriálové (periodické) publikace
povinné: Odpovědnost za příspěvek. Název příspěvku. Název
zdrojového dokumentu, Rok, ročník, číslo svazku, lokace části.
Standardní číslo - ISSN.
příklad:
HRDLIČKA, J. - ŠULC, B. Advanced Features of a Small-Scale
Biomass Boiler Control for Emission Reduction. International
Journal of Energy. 2011, vol. 5, no. 3, p. 62-69. ISSN 1998-4316.
38
Citace elektronických zdrojů [3]
navíc povinné:
- druh média, uvádí se v hranatých závorkách
[online]
[CD-ROM]
- přístup ke zdroji – u všech on-line dokumentů, např. Dostupné
z: http://xyz.cz/dokument1.doc
- datum citace – extrémně důležité!! např. [citováno 28.2.2012]
příklad 1 – článek v elektronickém časopise:
POLÁK, M. - HRDLIČKA, J. - SOUČEK, J. - NEIBERGER, P.
Experimentální ověření palivářských vlastností ovesného zrna.
Agritech Science [online]. 2009, roč. 2009, č. 3. Dostupné z:
http://www.agritech.cz. ISSN 1802-8942.
39
Citace elektronických zdrojů [3]
příklad 2 – www stránka:
BUFKA, A. Obnovitelné zdroje v roce 2010 [online]. Publikováno
26.10.2011 [cit. 2012-27-02]. Dostupné z:
http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf
příklad 3 – sborník na CD-ROM:
OPATŘIL, J. - HRDLIČKA, J. Simulation of flow in a bubbling
fluidized bed freeboard. Proceedings of the European Combustion
Meeting 2011 [CD-ROM]. Cardiff: Cardiff University, 2011 [cit.
2012-02-29]
40
Seznam použité literatury, citace v textu [4]
- soupis bibliografických citací je uspořádán buď abecedně
podle prvního prvku nebo v numerické posloupnosti
korespondující s pořadím odkazů v textu.
- abecední řazení: podle příjmení 1. autora/názvu
Plná bibliografická citace se v textu neuvádí – narušilo by to
celistvost textu. Do textu se umísťuje odkaz. 2 nejtypičtější
varianty:
1) metoda číselných citací – např. [1] nebo horní index. Literatura
se řadí podle pořadí prvního výskytu v textu
2) metoda uvádění prvního prvku a data, např. (Hrdlička, 2011).
Literatura se řadí abecedně
41
42
43
44
45
46
47
Použitá literatura
[1] Norma ČSN ISO 690. Bibliografické citace. Obsah, forma a
struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996
[2] BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO
690 a ČSN ISO 690-2: Část 1 – Citace: metodika a obecná
pravidla. Verze 3.3 (2004). c 1999–2004,
poslední aktualizace 11. 11. 2004. [cit. 2012-02-29] Dostupné z:
http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf
[3] BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO
690 a ČSN ISO 690-2: Část 2 – Modely a příklady citací u
jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 (2004). c 1999–2004,
poslední aktualizace 11. 11. 2004. [cit. 2012-02-29] Dostupné z:
http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf
[4] URBÁNKOVÁ, N. Jak správně citovat. Věstník Asociace muzeí
a galerií ČR. 2003, č. 4, s. 25 – 36. ISSN 1213-2152
48
Použitá literatura
[5] Blažek, M: Spalovací turbína v oběhu jaderné elektrárny
s reaktorem chlazeným tekutými solemi, Praha, ČVUT v Praze,
Fakulta strojní, Ústav Energetiky, 2012, s. 61
[6] PETR, V., KOLOVRATNIK, M.: Wet Steam Energy Loss and
related Baumann Rule in the 1000 MW Nuclear and 210 MW
Fossil LP Steam Turbines, rozpracovaný příspěvek na konferenci
Baumann 2012 in Cambridge, UK, 2012
49