Rozbor protržení kaskády rybníků v povodí řeky Lomnice při povodni

Transkript

Rozbor protržení kaskády rybníků v povodí řeky Lomnice při povodni
tlI
t
ř
I
I
t
I
lr
lr
lr
čvu.v puze. rlruttn smvrgNÍ.KATEoRA
|-tYoRAuuKY&HYonoLoGrc
pPo
OBSAH
1. Úvoo
2. nvgNrčÍ{Í
nnÁzr sE sPEcIFIKoU NA BLATENSKU
I
I
F
I
ir
H
t|
3. MEcHANIsMUS
PoRUšrNÍ
MnlÝcn svplnÝcn xnÁá v oÚsuoxu pŘ:urÍ
3.1 Příčiny
vznikua průběhporuchy
počátku
3.2 Některé
vztahyprourčení
eroze.........
povrch'..'''..
3'2.L Neopevněný
povrch....'.'.
3,2.2 opevněný
13
......13
.....'..............
14
..,.....
L4
..........
15
4. ZAVER
;|
tr
t|
;
t
H
z00É.l2005
STMNA 1/16
t
t
t
t
čvwv pmze.rnruln snvegnÍ'xlrronn HYDMUu|ť&HYDRoLoGIE
t
obtížná.
Napřík|ad
V roce 1987by| početnízkýchsypanýchhrázívodníchnádržío plošemin. 0,1 ha v čn
13 4oo (Šimek
2ooo).Tentosoupisbyl provedenVodnímidí|y- TBD, a to na základěvodohospodářskýď'
T
r|
rl
ll
t
t
ir
I
F
T
1.
Uvoo
česlo traiina patřík zemíms historickytradičním
hospodářstvím
a to nejen v jižníďr
rybničním
čechách,a|e i ve zbytku republiky. Avšak registrace těchto ma|ýchvodníďr nádrŽí,Keré nesp|ňují
podmínkypro zařazenído WRD (World Registerof Dams - světornýregistr všechpřehrad),je ve|mi
map. Tyto nadržese u nás stavě|i od 14. sto|etía odhadujese, že rďně docházív průměruk deseti
protržení
malýchhrází.Nás|edkyprotÉení
obvykleneb'ývají
ve|ké,ale ne|zevy|oučitznačné
materiá|ní
škodya zbáý na životech(nepďítáme-|ierÚémnípwodně v roce t997 a 2002,tak např. 5 lidípřiš|oo
životpři protržení
Hubačovského
rybníkaV roce 1975atd...).
Výrazněvětšípozomostmalýmvodnímnádržím
by|a4ruo|ánapředevšímpovodněm|v pos|edním
oMobí, v roce L997, t998,2002. Diskusezača|yvšakjiž dřÍvea to iak ve spojenís privatizaď,tak s
potřebou reagovat na jejich zhoršující
se stav. Jestližehistorickérybníkyp|nily předevšímfunkci
někdydop|něnouo funkcidalší- protipoámi pro ďrov drůbeže,
pro
rybochovnoua protipovodňovou,
pohon m|ýnů,pil, u pozdějšíďrstaveb převažujefunkce zásobní,rekeďn| kajinotvomá. Z rozsahu
ma|ýchvodníchnádňíje zřejmé,žena našemúzemí
si po sta|etízaďrovávajíýnamné místo,avšakje
třeba se jimi důk|adněji
zab'ývat,především
ve rrztahuk vodohospodářskýmfunkďm, k technickémustavu
včetněrekonstrukcía modemizacía zejménave wtahu k bezpeřrosti území.
;
T
T
i
SÍRAMz16
I
I
l-|voRAuuKYgHyonoLoclr
čvwv pnnze'rRruLtRsrnvrgNÍ'KATEoRA
t
I
I
I
I
2.
pPo
RygNtč]'|Í
nnÁze sE sPEcIFIKou NA BLATENsKu
tak spojenímdvou hlavních
historiclcých
SpecifikaB|atenskaje dána jak koncentrací
rybníků,
potoka.Situaciv úteďráno 13.Bv B|atné
ukazuje
povodíve městě- povodíříčky
Lomnicea Závišínského
na
7 rybníků,
z nichž5 se protrh|okomp|etně,
obr, 2. Ce|kemna říčceLomniciby|osi|něporušeno
potocepotom3 rybníkyhavarovaly,
znakemje fakt,že
spo|ečným
obr. 2 (mapka)'Určit'ým
Závišínském
vlna
zásobnímprostoremjsou situoványv horníčástipovodí.Protopříva|ová
největší
rybníky,s největším
pod nimi.Do určité
po jejichporušení
umístěné
dopadna ostatnírybnílcy
mě|atak vyznamnýnegativní
v menšímířev roce
míryporuchysimu|ovaly
situaciV roce 1895,kdy došlok podobnýmproblémům,
1987,
I
I
I
I
I
I
I
T
I
I
I
I
I
I
4
200412005
STMNA 3/16
I
I
I
I
I
I
I
I
t
t
I
t
t
t
I
l
I
t
I
t
I
čvur v PR.azE'FAKULTAsrnvpsNÍ.KATEDM HYDRAUuKY&HYDR.oLoGIE
2.L
Poprs PR0cHoDU
PovoDŇovÉvurv
Ve dnech7 - 9.8. 2002 poměrněsi|nésrážkyrybníkyzadrŽe|y
a svojíochrannouprotipovodňovou
(10
i
funkcisplni|y, kdyžse téměřnaplni|y.V sobotua v nedě|i
11.8)dď|o ke z|epšení
situace,pomocí
řÍzených
zásobníhoprostoru,napřík|adna rybníkuPodhajském
odtokůdošloopět k vytvořeníurčitého
by|av pondělíráno h|adina60 cm pod normá|ní
h|adinou,u rybníkaDo|ejší
v Tchořovicích
byla hladinav
pondě|íodpo|edneve 14,00 hod. 30-40 cm pod normálem.Da|šízesíenésrážlg v pondě|íse zača|y
projevovatve|mirych|e,neboťpod|oží
oko|níchpozemkůjiž by|ovodou p|ně nasyceno,cožznamenalo
téměřpřímýodtok.
V pondělívečerse situace zhoršuje,někde průtokdoci|uje 100 leté vody. Ke kiUckému
zhoršování
docházív nďních hodinácha kiticlcýmomentnastávápo protržení
hráze rybníkaMe|ín,kteý
je nejýšepo|oženým
na povodíLomnice.
Příva|ová
v|na
ochromi|a navazující rybník
Metelslcý,kde dochází ke 2
průrvámv hrázi v ca 4:30.
Metelslcýrybník o poměrně
Wsokémobjemuca 1 mi|.m3
(při nap|nění
po korunuhráze)
je rych|e vyprázdněn s
bezprostřďním negativním
dopadem na obec Metly a
Předmř.
Da|ší rybník Veslcý,
již
nyní na území
katastruobce
Lnáře i přes silnépřelitíkoruny
hráze o poměrněve|kéšřce v
koruně,danézde opravou po
povodních1987 a zde vedoucí
silniční komunikacl odolal,
avbk wdušní|íc i s částí
vozovkyby|erodován.
obdobná situacenasta|ai u bezprostředněnavazujícítro
rybníkaZámeclcý.Zde pře|ivvody přes
_
jak hráze, tak i
je
korunu,která současněkomunikací1. třídy(č.20) E 49, znamena|silnénarušení
porušení
nedoš|o.
komunikace,
avšakk úp|nému
Nás|ednýrybníkPodhájskýnejdříveodo|ával,opět erodovánarzdušníčástpřelévající
se vodou,
Pos|ední
nárazová
z roku t987) jižnestači|a.
kdý |opacitapoměrněnovéhopře|ivu(po opravěprotržení
v|na vytvořila průruupraktickyna stejnémmístě,kde by| rybníkopravovánpo porušeníz r, 1987,
řať v násypu situovanánás|edněby|a tež porušena,kdý mostníobjeK, ktenýmprotéká
Že|ezniční
vody na
stromya keři. Tímdoš|ok nadržení
Lomnice,by|částďně blokovánsp|aveninami
a odplavenými
profiení
desítek
mebů'
vedlo
násypu
v
úseku
něko|ika
několika
metrů,
což
k
ýšku
náspu ohrozi|arybníkHořejší,kteď bý porušenna
Přívalovávlna po protržení
že|ezničního
plně
Tyto
někotilomístech.o množství
splaveninsvědčí zaplněnébazénysadek' kterék rybníkupřiléhají.
většinyobjeKův obci Tchořovicepod
zUumi|ysí|uvody, avšakpřesto došlok zničení
sadky částečně
hrází,
hrázíz
v Tchořovicích.
Tenje poměrněširolcý
s nejde|ší
oMobná situacenastalau rybníkaDo|ejší
popisovaného
vzdušného
|ícepraktickyv celédé|ce720 m a
úseku.Pře|évání
korunyvwola|oodp|avení
pod tímtorybníkemznamenalo
a plochéúzemí
následnáfiná|nívlna vytvořila2 průrvy.Poměrněširoké
dopadna městoB|ařrá' i kdÉ
bezprostřední
zp|oštění
vlny po protržení,
e|iminovalo
cožalespoňčástečně
potoka
dopadunejenz povodíLomniceale i z povodíZavišínského
zde doš|ok ve|lcým
škodámv důs|edku
na kterémse protrh|y3 hráze.
2@412m5
STMNA 4/16
t
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
cvwv pnnze.rnrulrn smvrgÍ{Í'
KATEoRA
HyoRAuu|ťgHyonotocIr
PPo
Z rekonsřukcepovodněv místěvlník! Me|ína Meťypod|eautorůJandorya Řítryz roku 2OO4je
zřejmé,že hráz rybnílaMet|ydo posledníchví|e,nežpřiš|apříva|ovávlna z protrženéhó
rybníkaMe|íá,
odo|áva|aa maximá|ní
hladinavody dosahova|ahrany koruny'Pd hrázíuyl brůtot<
odpovítdající
ca toó
letévodě, takžečástobcejižby|atímtoprůtokem
ohrožena,
šteinětak i nížetezi.ciouec Předňíř.Zhruba
ve 4 hod ráno začínád9strukc9hráze rybníkaMetly a nás|ednývýtok představujemnožswícca 540 mfs,
takžepřívalováv|nav obci Met|ydosahuje3,5 _ 4,5 m v do|níPředmři.ca2,5 m.
Autoři pomocímatematického
mode|usimu|ova|i
hydrogrampřítoku,htadinuvody a hydrogram
odtokurybníkaMetelslcý'
HYDRoGRAII{pŘÍroru AoDToKu povooŇovÉ VLNY Do METEtsKÉHoHvstIÍKA
600
500
400
o
t\
E soo
q
200
100
or0
13181022:24 13/8/02
3:36
I
T
13/8/02
4:48
13/8/02
6:fD
l3l8l027zt2
2 náttže v hrázi Metelského rybníka
I
T
I
i
T
F
i
I
T
20M/2005
STMNA s/16
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
Čvwv pnnze.rnxultn silvegnÍ, xlreoRn HYDRAUuKY&HYDRoLoGIE
2.2
povoorĚv snpru 2oo2v uÍsrĚnvgrÍr0MeÚn e
RrxonsrnuKcEPR0BĚxu
Mrrlv
Dcn
Hodlna
t2.8.2@2
11:fl)
12:00- 12:30
Protok lm3/sl
ood rvb. pod rvb.
Mc|ín ]t|ctcbkÚ
2.5
14:00- 16:ffi
17:fi) - 18:fl)
19:00- 20:00
20:fi) - 20:45
4.5
21:00
22:OO
22:30
24:00:00
13.8.2002
I
2:00
3:15
I
3:20- 3:40 130- 150
I
I
l
Poznómka
o.7
o.7
přemd pfus pfu|ivMďelskéhorvbnika
přel|vMďebkéhorybníka6 cm, ýpusů uzavřeny,výpust
Melínauzavřená'levýoře|iv0.50.0.6om-orav.ýo.2om
přepadpřes pře|ivMetebkéhorybnika10 cm' silnývfo
0.85
stoupáníh|adinyna Metebkémr. 0'05m/h,Mďebý potok
1.5
v Meťách- hhdina 0.20mood hranoumostovk.y
vrytažení
hradidlarybníkaMetebký,druhépoškozeno,
3.5
ořeoadořes oře|lv0.30m.W||tíMetebkéhoootoka
hhdlnav Me|íněstoupá,na |evobřežním
přellvupřepadáco
0.65m.orayúoře|funeofutuoný
vodastoupáa zaohvu|eoráh obecnihodomuv Mďách
v Přďmiř|
h|ad|navody na s|ln|clvpředmiř|0.60m,evakuace
cca 20.0 Předmíře,na Mete|ském
r. hhdlna stouolí,v|nví}.7(km
doporučení
na překopáníhráze na J|hovýchodnístnně
4
rybníkanews|Yšeno,
ořes ořellv ořeoadá0.3m
h|adinapřl koruněhráze pfulévánav|nam|Úškylm,
6
přepadna Me|íněvlevo lm, vpravo70-80cm,do dosažení
korunvhráze zhiuá o.3{.4m
přepadpřes přellvMet.ryb.0.5m,voda stoupí,narušuJe
9
sllnlcl
L2
20
hlad|naMetebkéhor. na max|mu,voda tečepňďivem,v
oravobřežním
zavázáníasoodnívúouďí
prctrŽení
hnázerybnka Me|ín,začátekporušení
hníze
Metelskéhor. vpravood výpusti,hráz vlevo od ýpusti
neoorušena
začátekdestrukcehráze Metebkéhor. vpravood výpusť,
4:00
.m
4:10- 4:30
až550
protržení
hÉzeMetelského
r., výškavlny v Met|ách3.5{m
4:30
5:30- 6:il)
8:00
> 550
voda v oředmiř dosahuie cca 2.5m. dorrw dosud sto|í
hráz sechvě|e
destrukcedomuč.o.36' o situaciinforrrrována
oPK
proudvody pod rYbnikemneEe |ďtě v Mďlách oře|ft
I
I
I
t
h
t
2gg4l200'5
SIR^NAď16
t
t
I
I
I
I
I
I
t
I
I
I
I
I
h
h
h
h
I
i
h
I
čvwv pnRze.rRxultn srlvegÍ!Í.
KATEoRA
HyoRAuuKYgHyonoLoGE
2.g
pPo
ponušrnÍ
\lyuoonocenÍpŘÍčrn
HRAá
2.3.1 EnozB
Z rozboruporuch na jednot|ivýchhrázíby|oodvozeno,žeze záKadníchmezníchstavůporušení
by| dominantnímeznístav povrchovéeroze, nás|edovánmeznímstavemvnitřrí eroze. PříDadporušení
stabi|iýpo smykovéplošenebylpozorován.
To je v sou|adus dřÍvějšími
rozboryporuch na přehradách,Ve|mi podobnézkušenostipro
S|ovenskouvádíi Ch|apík
a Lukáč(2004),kteříuvádějí
typicképoruchy:
o průsaký
a vwěry na vzdušním
svahua pod přehradou
. ve|kénerovnoměrné
deformace_ sedánítělesa
. poruchystabi|itysvahu i filtrační
stabiliý- především
na kontaktuzemníhotělesa s funkčními
objeký
. poruchyopevněnínávodního
svahu
Při poměrněnáh|émpře|itíkorunyhráze by| většinoudotčence|ývzdušní|íc- nejzřete|nějibyl
tentojev konstatovánpro hráz rybníkaDo|ejší,
kdy povrchováeroze si|ně poznamena|a
ce|ý|ícv dé|ce
korunycca 720 m. V nejslabším
místěpotomdoš|ok totá|níprůrvě,ýimečně současněke dvěmatéměř
naráz. Pro rybníkMete|slcýh|ubšíprůrvaby|a nejspíšeprojevemvnitřní eroze,zde poruchazača|as
po prvnímmístě,přičemž
určiýmma|ýmzpožděním
dosáh|avětšíhloubky.Na dně této průrvybyla
objevenačáststarédřevěnévýpustníroury,d|ezáznamůpocházející
ca ze L7 století,neb od 18 sto|.je
zák|adováyýpust v jinémprofi|u,kde k porušenedoš|o.V místětétostarédřevěnérnýpustibylo v
minu|ostipozorovánozamokřenémístov
podhrází. Zřejmě v důs|edkuvyšších
gradientůse utěsněníroury
hydrau|iclcých
prorazi|oa vnitřníerozezača|a.
Vnitřníeroze hrá|arnýznamnou
ro|i
i při protrženíhráze rybníkaPodhájský.
Zde k průrvě došlo v místě napojení
těsnícístěny budovanémetodoutryskové
injektážepři sanaci hráze po povodni v
roce 1987. Po obvodě stěny je obecně
gradienta napojenítéto
vyšší
hydrauliclcý
stěny na ba|vany podloží je ve|mi
prob|ematické.
opět v důs|edkuvyšších
gradientůdoš|ok pďátku vnitřníeroze V
nejs|abším
místě.
2.3.2 DourNoviEFEKT
praxepři návrhutentoefekt neuvažuje,
Našeinženýrská
i kdý jak bude dále ukázáno,můžemít
- zajistit bezpečné
rozhodujírcí
dopad na řešenýprob|ém.Naše normy jsou poměrně jednoznačné
převedení100 |etépovodně. K tomu následující
poznámku případnýpožadavekna zajištěnípro
víceletou
vodumůže
mítnás|eduiící
dopady:
. neúměrné
poh|edumohou ýrazné převýšitpřÍoadné
zvýšenínák|adů,kteréz dlouhodobého
nák|adyna opravua škody- jďná se o samostatnoukapito|udefinování
akceptovate|ného
rizika
. navíczajištění
povodněmůže
bezpďnéhopřevedenívíce|eté
vwo|at zhoršení
situacepod hrází
- především
je-|iob|astpod hrázízastavena
STMNA 7/16
t
I
I
I
I
I
I
t
t
t
I
I
t
T
I
I
I
I
I
t
I
Čvwv pRnzr,rnxultRsravegNÍ,
KATEoRA
|-|voRAuuKYa|-|Yonoloorr
pPo
. většípozornostprotodoporučuji
prostoru- především
věnovatretenčnímu
z poh|ďu odbahnění
v místech,
kde náp|avysnižujíp|ochu
nadkótoustá|ého
nadržení
rybníků
rybníka
Soustavarybníků
na řeceLomnici
Melín
V=110
tis'm3 Mete|ský
S=11,4
ha
Veský
š:l;:'.iT. V=126tis.m3 Zámecký
V=60
S='17 ha
tis'ň3
S=5 ha
Hořeiší
V=23žtis.m3
S=22,4
DoIeiší
V=3ý tis.m3
S=30 ha
Podhajský
V=225 tis.m3
S = 1 5h a
Avšakdokoncei zýšená kapacitapře|ivůnemusíb'ýtrozhodující
setkáme-|ise specifickousituacr,
jaká by|ana říčce
Lomnici.Zdev podstatědruhýrybníkna povodía kteý se protrh|(rybníkMete|shý)
měl
pod ním'Protopříva|ováv|naz tohoto rybníkamě|atak
většízásobníprostornežzb'ývajících
5 rybníků
pod ním.Praktickyporuchyš|yv časovém
dopadna bezpďnostrybníků
s|eduza
ýnamný a dominující
jakou se šíři|a
sebous rych|ostí
v|naz protržených
hrází.obecně se častějisetkávámes ,,k|asick1im.'
případem,kdy postupněobjemnižších
pro rybniční
nádrží
se zvětšuje.Protolze doporučit
soustavuv ČR
případya především
pro rozhodující
porušení
definovattyto neobvyk|é
kteý
dominový
efeK
může
rybní(
požadavky
vyvo|ata kdy v|namůže
reprezentovat
i 2 tisíci|etou
vodu,definovatpřísnější
z pohledujejich
opravy,rekonstrukce.
2.3.3 HnezBNÉČINBHnezBNÉPŘELrvY
Diskusev tomtosměruneníjednoznačná.
Na jednéstraněse upřednostňuje
nehrazenýpře|iv,
jehoždimenzovánína
poh|edu
100|etouvoduneníprob|ém,
stejnětakse obecněuvádímenšíovlivněníz
je
požadavek
zanesení
sp|aveninami.
Při rybochovném
účelu
však
d|e
Satrapy
nutno
na
sk|oubit
rybníka
pře|ivus hospodářským
pro chovryb. Na straně
vysokoukapacitunehrazeného
využitím
nádrže,
zejména
pře|ivyby|yzřízenypřed ca 15
druhépřípadypro rybníwVeskýa Podhájslcý
na B|atensku,
kde nehrazené
|ety,nezabránilypře|itía porušehrázíani v tomtopřípadě.Hrazenépře|ivy,častozdvojenés různou
pře|ivné
úrovní
hrany dávajívětšímožnostmanipulacevodami- je-|i h|ášenave|ká voda, |ze nádrž
předvypouštět
snadnějia operativněji'Navícopravy povodňorných
škod placenéze státníhorozpočtu
hovoři|yjasně o opravěa ne o rekonstrukci.
Protov případěexistujících
byly ýto opravenya zrnýšena
jejich kapacita- bud, menšímsnížením
pře|ivnéhrany,a|e většinoui zvětšením
šřky - nejčastěji
pi|ířků..
vybouráním
mezi|ehlých
zdvihustavide|,aby při maximálním
zdvihuby|ynad
Užilose i zlnýšení
průtočným
profi|em_ např. klenboumostku.I z estetického
h|ediskaje diskutabilní
zda u historiclcých
najednoustavětmonstróznípře|ivné
neboťi
objekty.V tomtoboděje třeba diskutovati o čes|ích,
rybníků
tyto mohoub'ýtzab|okovány
stěnu* přes pákoý
sp|aveninamiKoťátkodoporučuje
sk|opnoučeslovou
mechanismus
se uvo|ní
excentrický
opěrnýprveka ce|ýčes|oýrám se v případěpotřebysklopíve směru
prouduna dno.Vaníček,J
pře|ivů
(2004)doporučuje
zřízení
dop|ňkoýchnehrazených
s kótou zpevněné
pře|ivné
napojení
hrázena
hranymírněpod korunouhráze(0,2-0,4m), kteréby by|ysituoványv b|ízkosti
boční
svahy.
20041200s
STRANA 8/16
t
I
r
l
l
I
I
rl
|I
t
r
I
I
t
t
t
t
t
t
H
cvw v PRAZE.FAKULTAsrnvraÍ'lÍ'KATEDM HYDRAUuKY&HYDRoLoGIE
2.3.4 PovŽruIvÍsrNÍcg ZEMIN PRo oPRAvt]
Našipředkové,budovate|é
hrázíve středověkuse řídilipři výběruzemin nejenzkušenostmi,
ale i
preferencímístních
pro omezenídopravnil'rh
materiá|ů
vzdá|eností.
Na Strakonickua Písecku,Blatensku
převládajíe|uviagraniticlcých
horninv různýchfázíchltěvávání. Mnohdyse všakukazuje,a rozboryna
porušených
hrázÍchto potvrdi|y,žestaréhrázeby|ybudoványze zemin,jejichžzrnitostníKivka je v oko|í
spodníhranice,kteroupřipouštějí
našenormy.Přestov případech,že materiálje hrubší,
,,písčitějšť
,s
(např. svis|é
ve|minízkouažtéměřnu|ovoup|asticitou,
vykazují$rtozeminynezanedbate|nou
soudržnost
stěnyprůrvypřečkalybez prob|émů
1 až2 zimydo opravy)a i z hlediskapropustnostivykazujípoměrně
dobrévlastnosti(řádově 10.8 m/s). Výs|ednoupropustnostlze do určitémírryovlivnit při zhutňování
zeminypři vlhkostimírněvyšší
nežje vlhkostoptimá|nídle zkouškyProstorstandard.NejvěBí@í| na
- při uh|azení
(zhutnění)povrchutěchto
tétoskutďnosti zřejmě majíslídyobsažené
ve velkémmnožství
na prvnípohledpísčiých
zemindostávámevyhlazenýpovrchoMobný jako u zeminjíloviých.Pokudtedy
jsou zeminyschopnyp|nittěsnicífunkcis dostatďnou mírouspo|eh|ivosti,
nenídůvodtěchto- re|ativně
hrubozrnnýchzemin nepoužít.
Navíczkušenostise staými hrázemi ukazují,že zde nebyly ýnamné
prob|émyz h|ediskazuýšenépropustnostiv|astnímtě|esem hráze. Přesto by|o doporučenohrubší
materiá|y- obvyk|etěžené
hloubekze zemníku- situovatk vzdušnému
z větších
|íci.
zvýšenápropustnostpod|ožím
hrázeje jiná lopitola. Preferencepůvodních
zemin pro opravyje
jí|ů(Keréby nejradějiakceptova|imístní
dána i skutďností,žepoužití
obwate|é)vede ke změně sk|onu
gradientův místechnapojenízemin v tě|ee hráze
hráze a ke vzniku nejďnoznačnýchhydrau|iclcých
jílů,včetně časovéhohledislo s od|išnoupropustností.Nezanedbate|náje i vyššístlačite|nost
konsolidace.Do našichnoremby se v tomto směru měla objeviturčitápodmínka,kdy je možnopoužít
Ev. ,,hrubších.'zemin
nežse obvykleuvádí.
pruku- těsnícístěny z tryskovéinjektiáže
Použitídop|ňkového
na rybníkuPodhájský
těsnícího
před ca 15 |eý se ukáza|ojako prob|ematické,
neboťk porušedošlov místěnapojenítétostěny na velké
ba|vanyv pod|oží.
2.3.5 TBcrrNoI.octn sypÁNÍznuxÍrro TĚLEsÁ
Protržené
hráze odhalilyněKerékoky našichpředků(i kdyžčastonedávných),Keré ukazujína
nedostatďnou pečlivostprovádění.o ponecháníčásti starédřevěnézákladovérnýpustina rybniku
jižby|azmínka.Při opravěhrázerybníkaPodhájskýby|ynapřík|ad
Mete|s|cý
zjištěnynás|edující
nedostatky
původ
mající
wlze z 15 |et staréopravy- základováuýpustz ocelovéroury neby|ave spoji svařena,
dokoncemezi dí|yby|a ca 10 cm mezera,v tělese hráze by|y ponechánysvazky ocelovévýztužedo
práci.hoto ýnam dozoruvystupujedo popředí,navíc
betonui staÚ strom.To svědčí
o ve|minekva|itní
s ohlďem na faK, že pďet firem s ve|midobrouzkušeností
s přehradářskouvýstavbouv posledním
penízeby|yv něktených
TentoaspeK byl zesí|eni faKem, žedotační
období10-20|etýnamně pok|es|.
pří5oadech
přidě|enyna podzim 2003 s termínemukončení
uýstavbyna jaře 2004 a tak by|o nutno
pracípopisujeKřepe]a
ve|koučásti v zimníchměsících.
Některézkušenosti
s rea|izací
zemnítďt
,,prostavět..
a Hanz|ová(2004).
mění,v |etním
Přípravazeminy- v závislostina pďasí se vlhkostzeminyv zemníkurnýznamně
období,při rea|izacihráze rybníkaHořejš|bylazeminav zemníkuskrápěna,shmutado ha|d,případněna
v zimním
vlastníhrázi dá|e zvlhčovánatalÝ aby vlhkost by|a blízkavlhkosUoptimá|níči mírněvyšší.
do nďních minimca -{ C0,
oMobí při p|ynulé
těžběneby|materiá|v zemníkupromrz|ý,
sypaníprobíha|o
kdyžve dne teploý by|ymírněnad nulou.Po vánďní přestávceby|yzemnípráce obnovenyv ýdnu s
p|usornými
tep|otami.
Kontrola hutnění- probíha|oprůběžně,vždy byla zpracována závěrďná zpráva o kontro|e
prob|ém.
huBrění.
Při použití
vá|cůneby|v tomtosměruv.ýznamný
těžkýchvibračních
2w4l2Ň5
STMNA 9/16
t
t
t
t
t
|l
|l
I
t
t
t
T
t
T
T
T
t
I
T
I
I
Napojenínovéopravované
čdstihtóze na starou_ V pCIektu tétoprob|ematicebytavěnovánave|ká
pozornost- úpravastaréčástido sk|onuca L:7, max. 1:10,áby nová jypanina
n".úiou částdo|ehla.V
podélném
směru.ovlv
zavazující.ostruhy,
zdeby|óoužitreňtiuiuiáeř uar".ii pccná vlrrei
-aq!19vriny
zemina.-Narybníkuhořejší
by|apozornostvěnováná,,p|omběťv
místěprůrvy--s or'ráoemna nekva|itní
podložní
materiálby| tento vytěžena místo'no.,u 'asypáno a zhutnen|] o,pct'.
vrňr<oiii
ulšji
nežoptimá|nía co neJPlastičtější.
"vuzitialespoň menší
Ve všechpřípadecň'vmístěprůrvyuvrá-áóriňuána
těsnící
osřuh9 dg ood|oí.Specie|ní
pozornostbyia věnovánanadjení óp1.áuóuáne
4i.ti n. r<aňeniýňr<
Podhájslcý.
Zde
doš|o
jejich pačokouániuentoniiovoů
k
ďištění
kamenů,
["liu n.u.'u;ícízámina
.vlníka
byla specie|něvybrana.jí|ovitější
ze specie|ního
zěňníkůa zhutňován.ňárý31ir1uňiňi .t.ii - největší
péče
věnovánaprvním20 cm.
Patní drény- k|asickédrenážníqlbry obsypány hrubým materiá|ema chráněny fi|trační
geotexti|ie- vwody vyvedenydo kontro|ních
šachtic.rua.rybníkú
Podhájsk.ýuýy-reatizo,anvi Ýaav'
H|ubší
v principusbír.áprůsakové
Vody pod hrází,vyšší
srážídepresnip,tísaŘouó.í
tnupu v hrázi mimo
vzdušníl':. po-pruních,měsících
provozuje piÍtokdo drénuvrchního.mi;Ňil' naopat spodníjímá
podstatněvětšímnožství
vody.Nagy(2004)uvádípoužití
vrtanýchstudníp. úuo.írou.čr
'vstli' p"ď"'
hrázena MVN Kunov.
Na tomto místěje možno-učinit
poznámkuk těsněnípod|oží
hráze. Našipředkovépří|išve|ké
napojeníbudovanéhráze na pod|oží
nerealizova|i,
protočastojb pod hrázímožnónáĚ.t zvodnětámísta
svědčící9.wššírm
průsaku.Pokudvšaknedochazik vyp|avoůnizemníchčjsticnámusior teňtolev
nebezpečný.
Snaha.při opravě menšího
úsekuhráze tómuto prob|ému
ucnóuái-uetši'pozornostnež.již
zmiňované
zavázaníma|ouostruhouby asi neby|aefektivní.
2,3.6 INTERAKcErrnÁzp sB srrNrČNÍna
lĚrpspu
dopad.komunikacese zpevněnouvozovkoua s rozšířenou
korunouby|jasně pozorovaný
.-.PoziUvní
pro.případhrazírybníků
Veský a Zámeky, kdy povodňovávlna dokáza|avzdušní,líc
s částiuoiour.v
erodovatjen částečně.
Existujívšaki jinéhráze,kde šířka
koruny zůsta|atéměř stejná, pouze byta
zpevněnaasfaltovouvozovkoua nyníje
podrobenasi|ničnímu
provozu s dvěma
negativními dopady. zesílením pďtu
pojezdůobzv|áštětěžlcýchkamiónů,což
vyvo|ává dodatečné
sedání tě|esa hráze
(ve|mičastonerovnoměrné
sedání),a což
zvyšuje dop|ňkoW dynamiclcý efekt
(zejménapřipojenýchvleků).Tentodopad
přinášípříméprob|émy
v místechkontaktů
napojenístarédřevěnéýpusti na těleso
hráze čina noý betonoý požerák- Mo
místase mohou stát preferenčními
mílsý
pro průsakovouvodu, pďátkem vnitřní
erozes nás|ednýmporušením'
jsou přrpady
Ve|mi nebezpečné
spojenése snahouo rozšíření
korunypro
pojez9vozidel- šířkyasfaltového
koberce,ktenýmnohdy,,přetéká..
původní
profila kdy docházík trhání
pov|chys nebezpďímutrženíhrany i s vozid|y.Diskusi.o povinnostechá právech vlastníkůhrází
á
správcůkomunikací
protovidímjako ve|mivýznamnýbod,kteý je třeba řešit.
20nÉ'12005
STMNA 10116
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
t
I
t
I
Čvw v PRAZE. FAKULTA srlvrsHÍ- KATEDRA HYDMIJLIKY&HYDRoIcnIF
2.3.7 INTERÁKcEPoRosTÚ s TĚLESEMHnÁzE
Všichniznáme kásné snímkyjihočeských
hrázís hust'ýmstromořadím.
Totoje v jasrÉkonřadikci
se zásadami nejen našicha|e i zahraničníctr
norem,kdy se nedoporučuje
hráze osazovatsÚomy. Na
návodním|ícizdravéstromymohouurčitoqochrannoufunkcisehrát,především
při pře|itíhnáze.Na druhé
straněnapř. Satrapauvádí,žepro rybníkŽíšovvzrost|é
stromypoškozují
návodníhranua kamennýtaras
- poškození
tarasuje jižtak rozsáh|é,
žeohrožujestabi|ituce|énávodníhranykorunyvčetrĚkomunikace
na níumístěné.
Téžvegetacena radušním
|ícije prob|ematická,
|istnáče
zabraňujívyWořenítravníhokobercea
povrchu
proti
povrchové
tak odo|nost
erozije snižována.
Na druhéstraněmožnákořenovýsystémBochu
zpomalujeprobíhající
erozi. Negativníro|estanýchstromů(nebezpďívyvráení) čijiž odumře|ých,kdy
odumřelékořenymohouWořit preferenční
cestupro vnitřníerozi,je jednoznačná.
2.3.8 otÁzreporonÚ
Křivka (2004) k danéprob|ematicespecifikuje- důvodyyýstavbysuchých nádrží- povodně,
preventivní
vodohospodářska
opařenípři urbanizacia specie|ní
oďrranapovrchorných
dolův sHR. Bodově
lze tuto problematiku
shrnout:
průtoků
posunu nástupu povodňovévlny, zachycení
Útoty - snížení
kulminačnír:h
v časovém
při povodni.
sp|avenintransportovaných
Vysokénároky na bezpďnost - menšíprob|émy
za sucha nejsouviditelne,ď'padna havárieby
povodeň.
měla pro niže|ďíď území
da|ekozávažnější
důs|edky
nď případnáneov|ivněná
prostoru
Prob|émy ve|ikostretenčního
častolimitována+ častáomezeníz poh|eduve|ikostí
průtoku
pod
povodní,a|e
nďkodného
v ochraňovaném
území hrází- častotak dojde ke snížení
nižších
malývliv na většípovodně.
Zač|enění
suchénádržes objektydo kajiny.
jak pňspětk
K významupo|dnlse vtrjadřujei Pokorný(2004),Keý v nich vidíjednu z možrrostí
příspěveks oh|edemna opUmalizacinávrhupo|drůuvádíBačika
e|iminacipovodína B|atensku.Zajímaý
po|ohya šířkynehrazerÉho
Cirát (200.t).Ti mode|ují
fiKivnípo|dra odvozujívztahypro určení
optimá|ní
přelivuza předpokladu,žezák|adovávýpusťje sghopnapřevéstQlo bez negativního
vlivu na územípod
po|drem.S odkazemna zmiňovanoumetodikuvUMoP je třeba poznamenat,že zde by|oupozoměno,že
p|něříditdoporučeními
ČsN752410Ma|évodnínádrže.Některéodlišnosti
ýstavba po|drůse nemůže
jsou zmíněnyv předchozíchbodech,da|šímůžeb'ýtpoznámlo ýkajícíse požadavků
na zeminy- zde
je možnopoužít
hrubozrnnější
obzvlášť
zeminy,neboťprůsakprostředím
s čiístďněnasycenouzeminou
je obecněpoma|ejší
a navíczryšenýstavvody,kdy suchýpo|drpřebíÉsvojífunkci,trvá poměměkátkou
dobu.
průnikuvody pod d|ažbou
pře|ivůreagovalKřepe|aa Hanz|ová(2004),
nebezpečí
Na zmiňované
pro
přelivů
když opevněnívzdušní
na rybníkuHořejší
a Podhájskýpoužilive|kýchba|vanů
zalévanýďr
časti
betonem zde nejenom,že se eliminujenebezpďízvednutíopevněnímrazem,ale současněse ťumí
energiepřelévané
vody.
2.3.9 ZINÁŠBNÍNÁonŽÍsPIávENtNAI\,tI
Na problemaUkusedimentův nádržíchupozorňujepříssvek kolektivušvecová,Bendíkováa
Velebová(2004),v menší
mířeKoťátko.
sp|avenin.Čímje kapacitaoko|ní
V prvéřadě existujeurčiý rrztahmezi kajinou a množstvím
jde o způsob
kajiny jímat- zadržovat- vodu vyšší,
sp|aveninbude k|esat.Především
tím i množství
2W4120n5
STMNA 11/16
ll
I
ll
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
t
t
Čvurv PRME. FAKULTAsrnvrsÍ'lÍ.KATEDRAHYDMUuKY&HYDRoLoGIE
obhospodařování
oko|níchpolí.Po povodníchna B|atenskunapříkladsi|noudiskusi vyro|alfakt, že na
políchv oko|írybníkaMe|ín,kteý se protrhljako první,byla pěstovánakukuřice,cožje přÍpad,kdy
docházík ve|lcýmsp|achům
a i k ma|ému
zadrŽení
srážkové
vody.
případě
V loždém
množství
sp|aveninnarůstá,na jejich prudcerostoucímnožsWí
upozorni|již
(1996).
přírůstek
zmíněnýGenere|rybníků Benešová
Roční
zaneseníse oceňujena ca 360 tis. m3. Po
jak z protržených
povodních
prudkému
doš|ok da|šímu
nárůstua to včetněhrubšft'rh
sp|avenin,
hrází,tak i
okolníchporušených
staveb.
jsou ýnamné nás|edující
přístupuk otázcesp|avenin
Pro hodnocení
body:
- kva|itasp|avenins ohledemna mírujejichkontaminace,
- množsWí
splavenin,jejichvliv na p|nění
funkcenádrže- tj. na funkciretenční
a retardačnl
- finanční
h|edisko
jejich odstranění,odbahnění,
Je zřejmé,že s oh|edemna ce|kovémnožství
sp|avenin,okamžité
neníreá|né.Je třeba postupovatse|ektivněpod|epotenciá|ního
nebezpďí, Keré z danésituacemůže
prostředía navícjsou ve vodě rozpustné,
vyp|ývat.Pokussp|aveninyobsahují|átkynebezpďnéživotnímu
takžebezprostředněovlivňujíkva|ituvody, potomdaný případmá ýraznou prioritu.Kontaminanýve
vodě minimá|něrozpustnéjsou sice nebezpďímpotenciá|ním,
ale ne bezprostředním.
Je jen otázkou
nako|ikmohou ov|ivnitkva|itumasa ryb, kterénás|edněmůžeme
konzumovat.NěKeré prvky nemusí
představovatpříméohrožení,
avšakpodporujíprocesnapř. proceseutrofizace,resp. zarůstánínádrže.
Kva|itabahna z poh|edukoncentracerizikových|átek nás|edněsouvisís otázkoujeho dalšího
využitíči deponování,pokud bude z nádržeodstraněno.V tomto směru např. švecováuvádímezní
hodnoý někteých |átek, při jejichžnepřekďení smí být bahno použitov zemědělstvíči na lesních
pozemcích.
- hlavněve vztahuk oMobímsucha,resp.k p|něnífunkceretenční
Při plněnífunkceretardační
v
rozložení.
znát množství
sp|aveninv nádržia jejich půdorysné
obecně p|at|
obdobízáp|av- je významné
při Vtokudo nádže, kde docházík snížení
žehrutsíčásticesedimentují
rych|ostitoku, zatímcojemnější
hrázi. Při p|něnífunkce protipovodňové,
Keré je dnes stavěna do popředí,jsou
sedimentujínejb|íže
.
plochu nad h|adinoustá|éhonadržení
rozhodující
sedimený u vtoku, neboťzde mnohdyzaujímají
prostorse tak výrazněrďukuje.
normá|níh|adinou.Půdorysněse tak p|ochanádržesnižujea retenční
Z tohoto poh|edu definovánípotřeby odbahněníz poh|edu pouze průměrnéh|oubky zabahnění
nepokládámza optimální.Množství
bahna pod úrovnínormá|níhladinyje ýnamné pouze v případě
i plněníretardační
funkce.
dává-lise vellcýrnýznam
jeden
Koťátkoupozorňujena
ýnamný praKiclcýpoh|ed.oprava rybníkaChobotbylajedinďnou
pří|ežitostí
pro
Po
vypuštěnídoš|ok odvodněníbahniých nánosů,Keré
i
odbahnění. dlouhodokÉm
dosahova|y
u hrázemocnostiaž3 m. Při zahajenípracíse na nánosechnemoh|opohybovatani rypadlose
jezdíi nák|adní
provizorního
pásy. Dnestam po odvodnění
zpevnění.
auta bezjakéhoko|iv
širo|cými
poh|eduje nutrrékonstatovat,že nákladyna odstraněníbahna ze dna nádrže
Z ekonomického
zátěžpro vlastníkači nájemcerybníka.odbahnění1 ha rybníkapři
mohou představovatneřešite|nou
průměmé
mocnostibahna0,4 m a ceně ca 250 KVha reprezentuječástkuca 1 mi|.Kčza 1 he|Gar.Při
uýnosechz 1 ha ca 5 tis. Kčza ro( pokudjde o rybníks intenzivnímchovem ryb, je nasnadě,že
nď
odbahněníne|zefinancovatze zisku z chovuryb, neboťjen 3oloúrokz částky1 mi|.Kčje 6 x vyšší
rozk|aduVyp|ývápotřeba dotacína tuto činnost,neboťp|něnífunkce
rynos. Z tohoto jednoduchého
je věcícelospo|ďenskou.
retenční
i retardační
nejdejen o získaní
dotací,a|e téžo souh|asrůznýchorgánůživotního
Avšakv mnohapří5oadech
prostředí.Ve|mičastoje negativnl neboťv zanesené
rost|iny,ptactvoapod..
částise rych|euchytírůzné
do ochranyobyvate|před povodněmičiextrémním
V principuse zde stavído protipo|uochranapřírrody
žerybníkyjsou yýsledkem
suchem.Je paradoxní,
|idskéčinnostiv kajině, $. v kajině kterouochráncipřírodydnes hodnotípozitivně- by|o by
a|e v
kdybyjako ce|ekse neodehrálaďed x sto|etími
zajímavé
znát iejich názor na výstavburybníků,
době.
současné
2W4l2OO5
STMNA 1216
Čvw v PRME' FAKULTAsrnvranÍ. rlTEDnl HYDRAULIKY&HYDRoLoGIE
2.3.70 Stev nnroNsrRUKcE
Hráze rybníků
vesk.ýa Zámeclcýv obci Lnáře by|yopravenyza přispěníŘeoitetswí
si|nica dá|nica
Krajskésprávy si|nic a za využitífondůEU, kdyžrekonstrukcev principu se zaměři|a na doplnění
erodované
vzdušní
částihrázea opravuponičených
silničnírrh
asfaltovýchkoberců.
Pro 3 hráze v obci Lnáře a Tchořovice byly získány prostředky ze státního rozpďtu přes
MinistersWozemědě|ství.
Tato podporaýnamně přispě|ak faku, žev současné
době věEina opravje
podílnicwí
dokončována
a forma určitého
na opravěsoučasnědonuti|amajite|ečipronajímate|e
vícese
věnovatefektivnostiopravy.Napomoh|o
tomu i ýběrovéřÍzení
na dodavate|e.Pňncipnávrhuopravybyl
vedensnahoupo alýšeníbezpďnosti pro pří5oadné
budoucíoMobnéstavysrážkových
vod, ďedevším:
. respektovatpůvodnícharaKer hráze, ať již z pohledupoužitého
materiá|u,tak z poh|edu
příčného
profi|u,
. mírněanýšitkapacitustávajících
pře|ivů- předevšímzvěBenímjejich šířky
bezpečnostních
(např. odstraněním
vnitřníchpi|řků)a to nejen z pohleduprůtokua|e i bezpďnějšíhopřevedeníkusů
- a to vždys kapacitouvětšínď 100|etávoda
dřeva,trsůtrávy a tímomezenímožnosti
zab|okování
. zřízení
(usměňujícího)
pře|ivus korunouca 20 cm, max.40 cm pod korunouhráze
dop|ňujícího
pro cí|ené
se zpevněním
směrovánípřetokuvod za kiticlcýchstavů.
3.
MecnnnrsMus PoRušENÍ
MnLÝcHSYPANÝcHHRAZÍv DOsLEDKUPŘEuTÍ
3.1
PŘÍčrnv\nzNIKuA PR0BĚHPoRucHY
Průběhporušení
hrázev|ivemjejíhopře|itílze popsatďtarakteristic|cými
fázemi porušení:
. Při přelití tě|eso hráze zpruu odo|ává účinkupřepadající
vody, jejíďržrych|ostje funkcí
průtďnéhomnožství
rztaženého
na jednotkudé|kykorunyhráze,dále funkcísk|onuwdušniho|ícehrázg
materiá|u(ýpu vegetace)a rovnoměmosti
rrzdušního
|ítre.
. Při překočeníkitickéhosmykového
napětí(newmí|ací
lícedojde
ryďl|osti)materiá|uvzdušního
v důs|edku
místníeroze a nás|ednékoncentraciprouduk postupnému
vytvářenínátrže.Z hydrau|ického
h|ediska|zepředpok|ádat
tři eroznízóny:
- počátekerozeje v místěpatnihodrénu
proudění
zóna v oblastibystřinného
- v místěpřechodukorunyhrázea vzdušního
zóna v ob|astikitickéhoproudění
|íce
- proudění
proudění
zóna v ob|astiříčního
nad korunouhráze
. V průběhuda|šíhopře|évání
docházív|ivemzÉtnéeroze od patníhodrénuk postupnému
vymí|ánísměrem ke koruně hráze. V této fázi, která můžetrvat i něko|ik hodin, ještě nedochází
průtokunově wnikajícínátňí,množství
proudící
k rnýraznému
zvyšování
vody je dáno zejménayýškou
přepadového
paprskuna koruněhráze.K porušení
protodojdenejprvev místěsnížení
korunyhráze.Tato
fáze truá řádověhodiny.
. K náhlémuďšení průtokunastanev době, kdy zpetnáeroze postoupík návodnístraněhráze.
je charaKerizovánzvětšováním
porušení
průtoku
Průběhda|šího
nátrževe veftiká|ním
směru.Zvyšování
nátržímá za nás|edekzvýšení
vymí|ací
rych|ostiaždo chví|e,kdy dno nátržedosáhneúrovnědna údo|í.
V tomtomomentědocházíke ku|minacipnltokupod hrází.Tato fáze trvá zpravid|aněkolikminut.
200,41zws
STMNA 13/16
I
I
I
I
l
ČvwvpMze rnxuLil smveaNÍ'
xertou HvonnuurYgHvoRol-ocIr
. Pos|ďnífáze nemusínastatvždy.Někdydocházíke zřícenístěn nátržev momentě,kdy průtok
jižk|esaa sesuý materiá|se bud,ještěodplavído údo|í
nebozůstanena dně nátrže.
3.2
I
I
I
--'
I
.
!
pPo
počÁrxuERozE
NĚrrrnÉyzTAHYPRouRčENÍ
Pďátek erozenastanepři překrďení:
. kiUckéhotďného napĚtíro
. nevYmí|ací
jako
rych|ostivyjádřené
. dnovévno
- svis|icové
vn,
- průřezové
vn,
Tďné napětína dně toku |zevyjádřit:
p.g.h.J,kde
rpjehustotavody,hjehloubkavodyaJ jesHončáryenergie
t
t
Taktostanovené
tečné
napětíse porovnávás hodnotoukitickéhotďného napětí,o jehožurčení
existuje mnoho studiía podrobněje rozpracovánov širší|iteratuře.Zde jsou uvedeny jednodušší
empirické
\rzorce,Kerédávajíspo|eh|ivé
výs|edkys dobroupřesností.
rt
3.2.l
I
I
t
t
I
I
I
I
NpopBvNĚmýpovncH
. Schoklitsch
to=to.lo,zot.g'
.p.(p,- p).c,d:)''',kd"
d je efelaivníprůměrzrna' p je hustotavody,p, je hustotamateriálu splavenin a
"
C, jetvaroý souěinitel (Cr =|lruIová zrna ažC, = 4,4 plochó zrna)
o Krey
rt =0,7143.P.d"
. Kramer
I
'o=eil'(P,- P)'d"'kde
M j e modul homogenityvyjádřený vztahem :
I'Yo d,.r,
, =#,lrded,
Lr*o d,'P,
je průměrzrna příslušý procentuólnímupropadu p,
STMNA 14116
PPO
CVUT V PMZE. FAKULTA STAVEBNi, KATEDM HYDMULIKY&HYDROLOGIE
o ll.5, Waterway- experimentá|
ní|aboratořve Vicksburgu
l_.
d^1,'
r^
k=0,29.1(p,-p)._l
L'".',M)
o Mauis
=1.5,2
: ' -' .t()
v.^
- .a&
\.p )
. šamov
v,, =3,7.d|'t.h''u
3.2.2 opnvxĚNÝPovRcH
líce hráze nastanezačátekeroze aŽ po narušení
V případěopevněníkorunya vzdušního
graf,kdeJaje sk|onvzdušního
|ícea d" je
nás|edující
opevněním
s|ouží
Pro hrázes rockfi||ouým
opevnění.
zrna:
ve|ikostefektivního
I
í
ti::
i
s
e
ůg
Ě
rt
B'
: l
ssíi]; ' l * ^
šll
ffi
:'l
':l',
S!x
s
I
nl
1
'n
0.1
02
03
I
Trj*
'
t)4
Jd
*.6
tJ.3
sy1iartý _de
$g. i {)íil xilrté:
, i: $ rr rr;*nruiai*ni
u./
." i)'/5 rn rucnru|Ozenl]
*n
:
*:!*: *,11 *ffill
;
nás|edovně:
opevněnívyjádřit
napětírockfil|ového
|zekritické
tečné
číselně
- p).d
15.s.(p,
t r,=O,O7
/ š
".+,
l.
kdel je fahor zhutněníuvažovanýs dolní mezníhodnotoul = 0,8 pro dobře zhutněný,
popř.ručně rovnaý roclcfilta hornímezníhodnotoul =1,2 provolně sypanýrocffill
200412005
STMNA 15/16
t
r|
I
I
čvurvpRnze,
rnrulu sTlvraruÍ'
xltroRnnyonnuuryanyonolocIr
Nevymí|ací
rych|osta kritická tečnánapětípro travnípovrch různékva|iý jsou uvedeny
v nás|edující
tabu|ce:
t
Kva lita tra vního po kryvu
Hustý udnovaný travníkoberec
s dobře zakořeněnýmdrnem
Hust'ýrovnoměrnýudržovaný
travní
koberec
Travnísměs _ méněhusý travní
koberec
Říanýtravnípokryvs nepravide|ným
povrchem
Dočasnýtravni pokrw. roční
tráva
I
r|
I
I
I
I
I
I
I
I
I
t
T
T
t
ppo
4.
TL
IPaJ
NewmíIací rych lost fm /s Í
Zeniny odaIné proti
erozi
Snadno erodovatelné
zeminv
177
1rB
t,2
101
1.5
0r9
48
'l)
0,9
z9
111
0r8
1B
1.1
0.8
ZÁvĚn
Ma|évodnínádržena našemúzemí
jsou součástí
si po sta|etí
zachovávají
našeho
ýznamnímísto,
přírodního
prostředí,p|nívodohospodářské
funkcea majíi svůjvodohospodářský
Současné
ýznam.
požadavky
jako zrnýšení
vodohospodářské
na krajinuse zpravid|aformu|ují
procesupři
retardačního
odtokuvody z povodí_ h|avněve vztahuk obdobísucha a na druhéstranějako zýšeníretenční
schopnosti.Z aplikacerůznýchnovodobých
mode|ů
vesměsVyplwá pesimisticlcý
závěr,neboťposí|ení
retardační
a retenční
schopnostikr{innéhoprostředípouzezměnoujeho využívání,
agrotechnichými
popř' biotechniclcými
prostředkymůže
procent.
dosáhnoutnejýšeněko|ika
V tomto případěma|évodnínádržerozpý|ené
v povodímohoub'ýtvlastnějedinýmúčinným
- ovšempokudjsou rea|izovány
řešením
a provozoványv sou|adus těmitovodohospodářskými
záméry.
povodnětuto svojífunkciv podstatěsp|ni|y,pokudnedoš|o
Za extrémní
k jejich porušení.
Do
budoucna,
jevíjako nárďnější
v souvis|osti
s ďekávanýmik|imatickými
změnami_ oteplováním,
se spíše
spíšezv|ádáníobdobís nedostatkemvody. Tu bohuže|
existujír'rí
rybníky(i s oh|edemna jejich vysokou
pří|išpomocinemohou- do popředítak vystupujediskuseo výstavběda|ších
míruzabahnění)
MVN
p|nících
především
funkcizásobní.
je všaktřeba aby požadovaná
Současně
funkceby|azajištěnas dostatečnou
míroubezpečnosti
a
to i za extrémních
situací.obecně zde docházímek závéru,že nelze jeden rybníkči MVN řešit
je třeba vycházetz ce|éhopovodía pokud možnomaximálně
samostatně,s ohledemna bezpečnost
poznatkůnedávnýchpovodní.
využít
nabyt'ých
Literatura: Benešová,J,: Generelrybníkůa nádržíČeské
republiky. Vodníhospodářsfuíč,2/3,
Bga Vaníče$I.;Vznik a chouání trhlin v zemnÍmtěsněnísypaných přehrad, SNTL Praha, 19BJ
Prob|ematikanáurhu a ýstauby sypaných hrází protipovodňovéochrany; Sborník semináře ces*a
geotechýcká spolďnost Praha 2003; sbornk příspevků- Seminář 2002 _ Riziková anal1tzazáplavoých
přelitÍ Vaníček
úzení RíhaJ.; JandoraJ, _ porušenísypanýchhrázív důs|edku
I. - Vznika chovánítrhlin
_
v zemnímtěsněnísypanýchhrází;sborník Přehradnídny 2004
200412005
STRANA 16/16

Podobné dokumenty

črsrcÁ REpuBLlKA

črsrcÁ REpuBLlKA lng. lvo Koubek doc,lng. Jaromír Kukal, Ph,D. doc.lng. Vojtěch Merunka, Ph.D. Mgr. Jana Sekničková, Ph.D.

Více

ke stažení

ke stažení E E FEFPIE E F' FEFPIE a;t E F K IFEZFPI E E F FPItl E E FEZ#]E f t fl ft

Více