IMT Nürnberger Prozess tschechisch

Transkript

IMT Nürnberger Prozess tschechisch
Mezinárodní trestní tribunál
„
NORIMBERSKÝ PROCES“
V dobČ od 20. listopadu 1945 do 1. Ĝíjna 1946 zasedal v porotním
sále (sál þ. 600 – „Schwurgerichtssaal) norimberského justiþního
paláce ve Fürther Straße Mezinárodní trestní tribunál (dále jen
MTT). Byl vytvoĜen na základČ rozhodnutí Velké trojky (Spojených
státĤ amerických, SovČtského svazu a Velké Británie) pĜijatých na
konferencích v MoskvČ (1943), Teheránu (1943), JaltČ (1945)
a Postupimi (1945).
Soudní jednání bylo z povČĜení amerického prezidenta Trumana
organizováno americkým soudcem Robertem H. Jacksonem, který
pozdČji bČhem procesu vystupoval jako hlavní žalobce USA. Tento
jako místo konání procesu doporuþil Norimberk. Norimberk tehdy
disponoval dostateþnČ velkou a pĜi bombardování jen mírnČ
poškozenou justiþní budovou (22.000 m² užitné plochy s cca. 530
kanceláĜemi a 80 jednacími sály), v jejíž bezprostĜední blízkosti se
nacházelo rovnČž funkþní vČzení.
Protože SovČtský svaz požadoval konání procesu v BerlínČ, bylo na
základČ londýnské úmluvy vítČzných mocností ze dne 8.8.1945
o pronásledování váleþných zloþincĤ dohodnuto, že stálým sídlem
soudního dvora bude Berlín. První soudní jednání (z nČkolika
plánovaných) mČlo probíhat v Norimberku. Místo dalšího konání
procesu si mČl soudní dvĤr urþit sám.
Každá ze þtyĜ velkých mocností (pozdČji se pĜipojila i Francie) urþila
jednoho soudce a jednoho zástupce (zástupce nedisponoval
hlasovacím právem). VítČzné mocnosti byli stejnČ zastoupeni i pokud
jde o žalobce.
PrĤbČh Norimberského procesu
Soudní jednání Mezinárodního trestního tribunálu bylo zahájeno
18. Ĝíjna 1945 v budovČ Soudní komory (sídla kontrolní rady
spojencĤ) v BerlínČ. PĜedsednictví vedl sovČtský soudce Iola T.
Nikitschenko. Obžaloba byla podána na 24 hlavních váleþných
zloþincĤ a šest „zloþineckých organizací“ (sbor politických vĤdcĤ
NSDAP, SS, SA, Ĝíšskou vládu, generální štáb, gestapo a státní
službu).
V dobČ od 20. listopadu 1945 do 31. srpna 1946 pokraþovala
soudní jednání v Norimberku. PĜedsednictví vedl britský þlen
soudního dvora, soudce lord Geoffrey Lawrence. BČhem 218
jednacích dnĤ byly pĜi pĜelíþeních provedeny výpovČdi 360
svČdkĤ; svČdci byli vyslechnuti zþásti ústnČ, zþásti písemnČ,
þásteþnČ samotným soudním dvorem (236 svČdkĤ), þásteþnČ
prostĜednictvím povČĜených soudcĤ. Soudní tribunál dále
dĤkaznČ zhodnotil asi 200.000 písemných místopĜísežných
prohlášení.
Jednací Ĝád norimberského procesu odpovídal angloamerickému právu. Soudní dvĤr mČl v norimberské justiþní
budovČ k dispozici více než 1.000 spolupracovníkĤ (vyslýchající
personál, tlumoþníci, pĜekladatelé, zapisovatelé).
Ve dnech 30. záĜí až 1. Ĝíjna 1946 byly vyhlášeny rozsudky:
12 trestĤ smrti; 7 trestĤ odnČtí svobody na 10 let až doživotí;
3 zproštČní obžaloby. Ze 6 obžalovaných organizací byly Ĝídící
politické jednotky NSDAP, SS, gestapa a tajné služby
prohlášeny za zloþinecké.
Deset z dvanácti odsouzených k trestu smrti bylo povČšeno
(Göring krátce pĜed plánovanou popravou spáchal sebevraždu,
Bormann byl odsouzen v nepĜítomnosti). Poprava se konala
v ranních hodinách dne 16.10.1946 ve staré sportovní hale
norimberského vČzení (budova byla v roce 1987 v rámci
stavebních prací stržena). TČla byla spálena v mnichovském
krematoriu a popel byl rozprášen do vedlejšího pĜítoku Isary.
Odsouzení, kterým byl uložen trest odnČtí svobody, byli
pĜeloženi do vČznice spojencĤ pro váleþné zloþince v BerlínČ –
Spandau. Poslední vČzeĖ Rudolf Heß spáchal v roce 1987
sebevraždu.
VítČzné mocnosti pĤvodnČ plánovaly konání dalších spoleþných
procesĤ, tento zámČr však nebyl v dĤsledku studené války
uskuteþnČn. V Ameriþany obsazeném Norimberku se v letech
1947-1949 konalo ještČ dvanáct dalších USA - vojenských
procesĤ proti politikĤm, vojákĤm, hlavním pĜedstavitelĤm
hospodáĜských kruhĤ, lékaĜĤm, právníkĤm, þlenĤm ministerstva
zahraniþí atd. Obdobné procesy byly vedeny i ve francouzské,
britské a sovČtské okupaþní zónČ.
Protokoly z hlavního váleþného procesu proti váleþným zloþincĤ
(Norimberského procesu) byly zveĜejnČny v letech 1947-1949;
tzv. modrá Ĝada („Blaue Reihe“) zahrnuje 22 svazkĤ þítajících
14.638 stran.
ýtyĜi body obžaloby:
1. spiknutí proti svČtovému míru
2. plánování, rozpoutání a provedení útoþné války
3. zloþiny a provinČní proti váleþnému právu
4. zloþiny proti lidskosti
Za nejvýznamnČjší nacisty bylo obžalobou oznaþeno
tČchto 24 hlavních váleþných zloþincĤ:
Bormann Martin, nar. 1900, rolník, od roku 1933 vedoucí štábu
Rudolfa Heße; bČhem 2. svČtové války nejbližší spolupracovník
Hitlera v hlavním stanu vĤdce. ZemĜel zaþátkem kvČtna 1945
v BerlínČ (v mezidobí prokázáno, bČhem procesu však nejisté).
Obžalován v nepĜítomnosti pro bod 1, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným
z bodu 3 a 4 obžaloby a odsouzen k trestu smrti.
Dönitz, Karl, nar. 1891, velkoadmirál. Po HitlerovČ smrti dne
2. kvČtna 1945 vedl Ĝíšskou vládu. Obžalován z bodu 1, 2 a 3
obžaloby; uznán vinným bodem 2 a 3 a odsouzen k 10 letĤm žaláĜe.
PropuštČn v roce 1956. ZemĜel v roce 1980.
Frank, Hans, nar. 1900, advokát. Od roku 1939 generální guvernér
v Polsku. Obžalován z bodu 1, 3 a 4; uznán vinným bodem 3 a 4
obžaloby; odsouzen k trestu smrti.
Frick, Wilhelm, nar. 1877, Ĝíšský ministr vnitra. Obžalován z bodu 1,
2, 3 a 4, uznán vinným z bodu 2, 3 a 4; odsouzen k trestu smrti.
Fritzsche, Hans, nar. 1900, novináĜ. Od roku 1933 vedoucí
zpravodajství v tiskovém oddČlení ministerstva propagandy. Do jisté
míry souzen na místČ Goebbelse, který spáchal sebevraždu.
Obžalován pro bod 1, 3 a 4; zproštČn obžaloby. PozdČji odsouzen
v jednom z denacifikaþních procesu k 9 rokĤm nucených prací;
propuštČn na podzim 1950, zemĜel v roce 1953.
Funk, Walter, nar. 1890, hospodáĜský novináĜ, Ĝíšský ministr
hospodáĜství, od roku 1939 prezident NČmecké Ĝíšské banky.
Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; odsouzen pro bod 2, 3 a 4 k trestu
doživotí. V roce 1957 z dĤvodu nemoci propuštČn; zemĜel v roce
1960.
Göring, Hermann, nar. 1893. Jako pruský ministr vnitra zĜídil úĜad
tajné státní policie, který se byl pozdČji pĜemČnČn na státní tajnou
policii (gestapo). Od roku 1936 mobilizoval hospodáĜské síly Ĝíše pro
znovuvyzbrojení NČmecka. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; odsouzen
pro bod 1, 2, 3 a 4 k trestu smrti. V pĜedveþer plánované popravy
spáchal sebevraždu požitím ciankály. PĤvod kapslí jedu zĤstal
neobjasnČn.
Heß, Rudolf, nar. 1894. Od roku 1933 zástupce Hitlera v NSDAP.
V roce 1941 utekl za nevyjasnČných okolností do Skotska, kde byl
internován. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; odsouzen pro bod 1 a 2
k trestu doživotí. Zaþátkem roku 1987 spáchal ve vČzení pro váleþné
zloþince v BerlínČ – Spandau sebevraždu.
Jodl, Alfred, nar. 1890, generální plukovník, velitel Ĝídícího štábu
wehrmachtu a poradce Hitlera ve strategických a operativních
záležitostech. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným
ve všech bodech obžaloby a odsouzen k trestu smrti.
Kaltenbrunner, Ernst, nar. 1903, advokát. Šéf státní policie
a hlavního úĜadu státní policie. Obžalován z bodu 1, 3 a 4; odsouzen
pro bod 3 a 4 obžaloby k trestu smrti.
Keitel, Wilhelm, nar. 1882, generální polní maršál a velitel vrchního
velení wehrmachtu. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; uznán vinným
v plném rozsahu a odsouzen k trestu smrti.
Krupp von Bohlen und Halbach, Gustav, nar. 1870. Obžalován jako
pĜedstavitel nČmeckého tČžkého a zbrojního prĤmyslu z bodu 1, 2, 3,
a 4 obžaloby. Z dĤvodu nezpĤsobilosti úþasti na soudním Ĝízení
v dĤsledku zranČní zpĤsobeného dopravní nehodou v roce 1944 bylo
Ĝízení proti nČmu zastaveno. ZemĜel v roce 1950. (V roce 1948 v tzv.
Krupp procesu – jednom z 12 následných USA-vojenských procesĤ –
byl odsouzen jeho syn Alfried k 12 letĤm odnČtí svobody a k trestu
propadnutí majetku).
Ley, Robert, nar. 1890, chemik. V roce 1933 odstranil svobodné
odbory a vedl silnČ ideologicky zamČĜenou NČmeckou frontu práce.
Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby. 26.10.1945 spáchal
v norimberském vČzení sebevraždu.
Neurath, Konstantin von, nar. 1873, od roku 1908 v diplomatických
službách. Od bĜezna 1939 do roku 1943 (od r. 1941 doþasnČ
propuštČn) Ĝíšský protektor v ýechách a na MoravČ. Obžalován
z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným ve všech bodech obžaloby;
odsouzen k trestu 15 let odnČtí svobody. PropuštČn v roce 1954 pro
nemoc; zemĜel v roce 1956.
Papen, Franz von, nar. 1879, vícekancléĜ v prvním HitlerovČ kabinetu
(1933), pozdČji velvyslanec ve Vídni a AnkaĜe. Obžalován z bodu 1
a 2 obžaloby; zproštČn obvinČní. NáslednČ v jenom z tzv.
denacifikaþních procesĤ odsouzen k 8 letĤm nucených prací; v roce
1949 propuštČn; zemĜel v roce 1969.
Raeder, Erich, nar. 1876, velkoadmirál, od roku 1943 vrchní velitel
váleþného námoĜnictva. Obžalován a odsouzen z bodu 1, 2 a 3
obžaloby k trestu doživotí; v roce 1955 z dĤvodu nemoci propuštČn;
zemĜel v roce 1960.
Ribbentrop, Joachim von, nar. 1893, obchodník, v letech 1938-1945
Ĝíšský ministr zahraniþních vČcí. Obžalován a odsouzen k trestu smrti
(body 1, 2, 3 a 4 obžaloby).
Rosenberg, Alfred, nar. 1893, od roku 1941 Ĝíšský ministr pro
obsazené východní oblasti. Obžalován a odsouzen k trestu smrti
(body 1, 2, 3 a 4 obžaloby).
Sauckel, Fritz, nar. 1894, od roku 1942 hlavní HitlerĤv zmocnČnec
pro „pracovní nasazení“ a jako takový odpovČdný za 5 miliónĤ
v NČmecku totálnČ nasazených žen a mužĤ z obsazených území
Evropy. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným z bodu
3 a 4 obžaloby a odsouzen k trestu smrti.
Schacht, Hjalmar, nar. 1877, bankéĜ, prezident ěíšské banky
a ministr hospodáĜství, od roku 1944 v koncentraþním táboru
Flossenbürg. Obžalován z bodu 1 a 2 obžaloby; zproštČn obžaloby.
Krátce nato z podnČtu nČmeckých úĜadĤ zatþen (do r. 1948), druhou
instancí opČt zproštČn; zemĜel v roce 1970.
Schirach, Baldur von, nar. 1907, vĤdce Ĝíšské mládeže; od roku
1940 župní hejtman ve Vídni. Obžalován z bodu 1 a 4 obžaloby;
uznán vinným z bodu 4 obžaloby a odsouzen na 20 let; v roce 1966
propuštČn; zemĜel v roce 1974.
Seyß-Inquart, Arthur, nar. 1892, advokát; v letech 1940 – 1945
Ĝíšský komisaĜ pro okupovaná holandská území. Obžalován z bodu 1,
2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným bodem 2, 3 a 4 obžaloby a odsouzen
k trestu smrti.
Speer, Albert, nar. 1905, architekt; od roku 1937 generální stavební
inspektor pro Berlín; v letech 1942 – 1945 Ĝíšský ministr pro
vyzbrojení a munici. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; odsouzen
pro bod 3 a 4 obžaloby k trestu 20-ti let odnČtí svobody; v roce 1966
propuštČn; zemĜel v roce 1981.
Streicher, Julius, nar. 1885, uþitel. V roce 1923 založil týdeník „Der
Stürmer“ („Útoþník“ - publicistický orgán podnČcující štvaní proti
židĤm), jehož vlastníkem a vydavatelem zĤstal do roku 1945
(pĜestože byl v roce 1944 jmenován župním hejtmanem FrankĤ).
Obžalován z bodu 1 a 4 obžaloby; odsouzen pro bod 4 obžaloby
k trestu smrti.
Vydavatel:
Oberlandesgericht Nürnberg (Vrchní zemský soud
v Norimberku)
Fürther Str. 110, D-90429 Nürnberg
Text:
Prof. Dr. Klaus Kastner
Fotografie: Ray D‘Addario
PĜeklad:
JUDr. KateĜina Brychtová, PhD. LL.M.
Další informace: www.olg-nuernberg.bayern.de
18.6.2007

Podobné dokumenty

Pravidla Necromundy struţnČ

Pravidla Necromundy struţnČ V souboji jeden proti jednomu jsou modely s nula životy automaticky ven ze hry. PĜi boji více modelĤ pokud je celá jedna strana poražena, jsou modely automaticky ven ze hry. Pokud zbývají nČjaké mo...

Více