Střední Asie

Komentáře

Transkript

Střední Asie
Střední Asie
Kurs pro obor
Rozvojová studia UP Olomouc
Slavomír Horák
http://slavomir.horak.euweb.cz
Program kursu
• 22.11. 2007
– Historický vývoj ve Střední Asii
– Analýza vnitropolitického vývoje Střední Asie z hlediska jednotlivých
států (Kazachstán)
• 23.11.2007
– Analýza vnitropolitického vývoje Střední Asie z hlediska jednotlivých
států (Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán)
• 6.12.2007
– Společnost ve Střední Asii (islám, zvyky etiketa, lidská práva, média,
migrace, postavení žen)
– Role NGO
• 7.12.2007
– Afghánistán – historický vývoj,
– Afghánská společnost (rozpor mezi tradicí a modernitou)
– konflikt v Afghánistánu a jeho důsledky
Literatura ke Střední Asii
• Obecná Literatura
– Allworth, E. : Central Asia. 130 Years of Russian Dominance, New York,
1994
– Gleason, G.: Markets and politics in Central Asia: structural reform and
political change. Routledge/Curzon, London, 2003.
– Horák, S.: Střední Asie mezi východem a západem. Karolinum, Praha,
2005.
– http://stredniasie.zde.cz/ - odkazy na významné stránky
– Nations in Transit 2006: Democratization in East Central Europe and
Eurasia. Rowman & Littlefield Publishers, Inc., Freedom House New
York, Washington, Budapest, Bucharest, Belgrade, Kiev, Warsaw,
2005, http://www.freedomhouse.org
– Roux, : Dějiny Střední Asie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2006.
– Soucek, S.: A History of Inner Asia, Cambridge: Cambridge University
Press, 2005.
– Олкотт, М. Б.: Второй шанс Цетральной Азии. Центр Карнеги,
Москва, Carnegie Endowment for International Peace, Washington,
2005. www.carnegie.ru (angl. originál)
Vymezení Střední Asie
• Střední Asie (Центральная Азия – současná
ruská literatura) : Kazachstán, Kyrgyzstán,
Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán
• Central Asia širší pojetí (Roux): výše uvedených
5 států + Afghánistán a Ujgursko (Sin-ť-jang)
• Средняя Азия (Srednjaja Azija i Kazachstan sovětská literatura) : 4 státy + Kazachstán
Historický vývoj Střední Asie
Stručná chronologie viz:
http://slavomirhorak.euweb.cz/centralasia.htm
Historický vývoj Střední Asie –
dopad do současnosti
- „historické dostihy“ o nejstarší hlavní
město
- Kuljob 2700 let, Oš 3000, Istarafšón 2400 let,
- Podpora archeologických výzkumů
(Uzbekistán, snaha dokázat nejstarší
dějiny Střední Asie)
- Analogie – Turecko, Afghánistán, Írán,
Evropa aj.
Mongolská říše
Středověké dějiny Střední Asie
• Největší sláva národa
– Uzbekistán – Amír Timur
– Tádžikistán – Ismoil Somoni
– Kyrgyzstán – Manas
– Turkmenistán – Oghuzz Chan, Sultan
Sandžar
Amir Timur
Sámánovská říše
Mongolské dědictví
Bucharský emirát
• 1784 – emirát,
Mangitovci
• Buchoro-i Šaríf (svatá
Buchara)
Chivský a Kokandský chanát
Porobení Střední Asie
úpadek národů
•
•
•
•
Dobytí Střední Asie Ruskem (Geokdepe)
Ruská koloniální správa ve Střední Asii
Likvidace místních kultur
Džadídisté – protirusifikační hnutí, národní
obrození
Národní obrození ve Střední Asii
- Čokan Valichanov
Bolševická revoluce a formování
současné Střední Asie
Kazachstán
Analýza vnitropolitického vývoje v
letech 1991-2007
Administrativní uspořádání
Kazachstán – regionální členění
• Sever – Rusové, těžba surovin, průmysl, vazba
na Rusko
• Západ – Kazaši, naleziště ropy a zemního plynu,
vazba na evropské Rusko
• Jih – pouště, zemědělství (bavlna), konzervativní
region (Turkestán), vazba na Uzbekistán)
• Jihovýchod – Almaty, Rusové, obchodní
centrum, vazba na Rusko, Čínu a zbytek Střední
Asie
• Východ – Semipalatinsk, vysoká urbanizace,
Rusové (kazašský venkov), vazba k Rusku/Sibiř)
Kazachstán – sociální dělení
• Džüzy
– Kazašský chanát (Hordy)
– Ulu, Orta, Kiši
– Do určité míry vliv na politiku (slábnoucí)
– Výrazněji se projevuje na jihu Kazachstánu
Kazachstán 1991-1995
•
•
•
•
Prozápadní a demokratická iluze
Přetrvávající sovětský administrativní systém
Politická mobilizace obyvatelstva
Hledání modelu socálně-ekonomického a politického
vývoje
• 1990 – volby do Nejvyššího sovětu Kazašské SSR (1/4
křesel alokována pro komunistickou stranu a
společenské organizace), volba prezidenta parlamentem
(Nursultan Nazarbajev)
• 1991 – prezidentské volby (jediný kandidát, 98,78%
hlasů)
• 1993 – nová ústava, prezidentský systém (ze 177
poslanců Mažilisu Nazarbajev kontroloval jmenování 42)
Kazachstán 1995 - 1999
• 1995 – krize vztahů mezi prezidentem a parlamentem (rozpuštění),
svolání Národního shromáždění (nemá oporu v ústavě), referendum
o prodloužení mandátu prezidenta do r. 2000
• Upevnění personifikované moci
– Ústavní posílení pravomocí prezidenta (možnost vydávat výnosy s
platností zákonů, právo veta v zákonodárném procesu, faktická
neodvolatelnost prezidenta)
– 1998 – prodloužení prezidentského mandátu na 7 let (poslanci na 6 let),
odstranění věkového limitu pro prezidenta, zrušení 2 funkčních období
• Prohlášení „zvláštní cesty“ Kazachstánu k demokracii (asijský model
vývoje – „nejprve ekonomika, poté politika“)
• Růst konfrontace moci a opozice
Opoziční činitelé (Kažegeldin)
• Definitivní otevření Astany jako nového hlavního města
Kazachstánu
Kazachstán - Astana
Kazachstán 1999-2001
• Dočasná stabilizace
– Stabilizace elity
– „prezidentské svatby“ s Kygyzstánem
• Rychlé ekonomické reformy, nastartování
růstu ekonomiky (spojeno také s růstem
cen energetických surovin)
• Růst vlivu „byznys elity“
Kazachstán 2001 - 2004
• Aktivizace vnitřních bojů mezi elitou
• Růst vlivu některých členů „rodiny“
prezidenta
• Proprezidentské strany – sjednocení
Otanu
• „Řízená“ opozice režimu
• Sjednocení opozičních sil (Demokratická
volba Kazachstánu – Galymdžan
Džakijanov, Muchtar Abljazov)
Kazachstán 2005-2007
• Záhadná úmrtí některých bývalých prominentů
režimu
• Omezení přístupu k médiím pro opozici
• Zdánlivá politická liberalizace v regionech (volba
akimů)
• Konsolidace proprezidentských politických stran
(Dariga Nazarbajeva, Nur-Otan)
• Jednobarevný parlament v roce 2007
• Druhá vlna vnitřních rozbrojů mezi elitami „rodina“ (Rachat Alijev, manžel Darigy N.; Timur
Kulibajev – manžel DInary N.
Shrnutí
• klanová struktura – džüzy – Velká, Střední, Malá Horda
• president Nazarbajev – Starší Horda, přesun hlavního
města země do Astany (Akmola, Celinograd), faktické
doživotní jmenování 2000, jeho „Rodina“ kontroluje
velkou část eonomiky
• největší podíl Rusů v celé Střední Asii, ruští Kazaši
• významné nerostné bohatství – ropa, zemní plyn –
problematika ropovodů, v rámci regionu poměrně
vyspělá ekonomika
• velmocenské ambice v rámci regionu (integrační
projekty)
Kyrgyzstán
Analýza vnitropolitického vývoje v
po roce 1991
Kyrgyzstán – obecné předpoklady
• Regionální členění (sever – jih, levé křídlo, pravé křídlo,
ičkilik) – často na virtuální úrovni, velký vliv na
psychologii politika v Kyrgyzstánu
• Výrazný podíl Rusů (ruština oficiální jazyk) – inteligence,
odliv ruské populace
• Stoupající podíl čínských přistěhovalců
• Uzbecká menšina ve Fergánské kotlině – hrozba
mezietnických sporů)
• Slabá ekonomika
–
–
–
–
nevýznamné nerostné bohatství
snaha o orientaci na obchod a turistiku
energetika (vodní elektrárny)
nedaří se přilákat zahraniční investory (kromě Kazachstánu,
Ruska a Číny)
Kyrgyzstán – formování státu 19911995
•
1990 – zvolení prezidenta Akajeva (nebyl prvním tajemníkem KS Kyrgyzstánu),
výměna elit (k moci přišly severní elity)
–
•
Charakteristika Akajeva
–
–
–
–
–
–
•
•
•
Vágní formulace prezidentských pravomocí (dekrety s platností zákona)
1993 – přijetí ústavy
–
•
•
Akademická půda
Silná rusifikace
Liberální přístup
Zpočátku menší zapojení do klanových vazeb (keminský okres)
Manželka Marjam (Talasský region), známá s Čingizem Ajtmatovem
Přisouzení vůdčí role (Kyrgyz č. 1)
Ideologické tendence – umírněný nacionalismus (obava ruské populace),
demokratizace
Říjen 1991 – volba prezidenta Akajeva (všeobecné volby, jediný kandidát)
–
•
Situace – léto 1990 – konflikt v Oši a Üzgenu
poměrně vyvážená struktura tří článků moci (Žogorku Keneš)
Důraz na demokratizaci, liberalizaci ekonomiky (vstup do WTO)
Boj mezi severními a jižními elitami (Absamat Masalijev) – separatistické tendence na
jihu
Velký rozvoj občanské společnosti (stovky NGO) – příliv rozvojové pomoci
Kyrgyzstán 1995 - 2000
• Konsolidace režimu Akajeva
– Volby prezidenta 1995 – vyškrtnutí několika prezidentských
kandidátů (z formálních důvodů), volby jinak proběhly
transparentně (závěry OBSE)
– Rozšiřování prezidentských pravomocí (změny ústavy 1996)
– Volby prezidenta 2000 – zjevná diskriminace několika kandidátů
– Boj o právo na kandidaturu Akajeva v prezidentských volbách v
roce 2000 (role Ústavního soudu Čolpon Bajekova)
• Fragmentovaný parlament
– Formování politických stran (vůdcovský princip, regionální
ukotvení), nezávislí kandidáti v parlamentu (vesměs
proakajevská klika)
Kyrgyzstán v letech 2000-2005
• Rostoucí odpor vůči Akajevovi (zakládání
občanských sdružení)
• Rostoucí vliv „rodiny“ Akajeva (Marjam Akajeva
– fond „Meerim“, zeť Adil Tojgonbajev –
kazašský obchodník)
• Růst role NGO – podpora politických stran,
masmédií aj.), vliv na politiku
• Roztříštěná opozice – nebyla schopna představit
vlastního kandidáta
• Události v Ak-suu 2002 – Azimbek Beknazarov,
výrazný propad popularity Akajeva
Tulipánová revoluce 2005
• Dlouhodobé příčiny
– Nesoulad demokratického snažení s klanovou politikou
– Rostoucí moc prezidenta a jeho rodiny
– Slabá ekonomika – prezident nedokázal zvednout životní úroveň
obyvatelstva
– Katastrofální růst korupce a klientelismu
– Rostoucí závislost na mezinárodní pomoci
– Slabá vymahatelnost práva (velké množství zákonů)
– Růst opozičního potenciálu – masová opozice, formální opozice,
„kuchyňská“ (intelektuálská) opozice, opozice „uražených“
• Krátkodobé příčiny
– Konsolidace opozice 2004 – Demokratický svaz Kyrgyzstánu
(Kurmanbek Bakijev)
– Vliv NGO – podpora nejrůznějších demokratizačních grantů
– Opoziční média
– Chyby Akajeva (potlačování opozice)
Kyrgyzstán v letech 2005-2007
• Rozdělení vítězného tábora
– „tandem“ Bakijev – Kulov (rozpad podzim 2006)
– Boj o ústavu (listopad – prosinec 2006), definitivní
text ústavy říjen 2007
– Růst vlivu Bakijeva a koncentrace moci v jeho
Administraci (analogie Akajevovi?)
– Fragmentace parlamentu (volby v prosinci 2007 –
prezidentská strana Ak Džol)
• Neřešení sociálně-ekonomických problémů
– Korupce, klientelismus
– Chudoba
– Zadlužení země (debata o vstupu do HIPIC)
Uzbekistán
Analýza vnitropolitického vývoje
po roce 1991
Etnohistorické regiony Uzbekistánu
• Střed (Samarkand, Buchara) – kulturní a náboženská centra,
Bucharský emirát, Tádžikové, sovětské i postsovětské elity (Šaraf
Rašidov, Islom Karimov)
• Taškent – industrializace, tradiční obcohdní centrum Střední Asie,
centrum ruské populace (sídlo Turkestánské gubernie), boj o
Taškent mezi Kokandem a Bucharou v 19. století
• Fergána – Kokandský chanát, hustě osídlená oblast, intenzivní
zemědělství (etnické menšiny Uzbeků), význam islámu
(konzervativní region).
• Jih – Kaškadarjinská a Surchandarijská oblast (zaostalé regiony,
nehrají v politice prakticky žádnou roli.
• Chórezm – tradiční centrum Chíva, silná regionální identita (Ičan
Kala), v uzbecké politice relativně slabá role
• Karakalpakstán – autonomní republika, odlišný etnický a jazykový
původ, vazba spíše na Kazachstán
Geopolitika Uzbekistánu
• Velká hra o středoasijské chanáty v 19. století
• Taškent – centrum ruské správy ve Střední Asii
• Sovětské období (Uzbecká SSR z roku 1924 –
rozhraničení Střední Asie), značný v politice
Moskvy na úkor okolních států
• Postsovětský Uzbekistán
– Uzavřenost země
– Klíčová poloha ve Střední Asii (tranzit)
– Geostrategický zájem velmocí (Rusko, USA, Čína,
Turecko)
Zmatek pozdní sovětské moci
1983-1991
•
•
•
•
•
1983 – z. Šaraf Rašidov, samarkandsko-džizzakský klan
1986 – bavlníkový skandál
1986-1989 – vláda Rafiqa Nišanova (fergánské klany)
1989 – pogromy Meschetinských Turků, nástup Isloma Karimova
Charakteristika Karimova:
– Schopný ekonom
– Vynikající cit na kádry
– Schopnost balancovat různé zájmy
• Pozdně sovětské ideologické tendence:
– Nacionalismus – uzbečtina, uzbecké obrození, intelektuálové, hnutí
Birlik, Erk (Muhamamd Sólih)
– Islámský směr - hnutí Adolat, muftí Muhammad Sadyk Muhammad
Jusuf)
– Karimov přejal nacionalistickou doktrínu a potlačil islámský směr
Uzbekistán – konsolidace moci
Karimova
• Podzim 1991 – volba prezidenta Karimova, protikandidát
Muhammad Sólih
• 1993 - Odstavení zjevně opozičních stran – Birlik, Erk
• 1995 – referendum o prodloužení mandátu prezidenta do roku 2000.
• 2000 – prezidentské volby (formální kandidát Abdulhafiz Džalolov)
• 2002 – změna ústavy, prodloužení prezidentského mandátu na 7 let
(vč. současného prezidenta)
• Leden 2007 – formální ukončení pravomocí prezidenta
• Prosinec 2007 – prezidentské volby (nová kandidatura Karimova na
1. funkční období)
• Slabá role parlamentu (Olij Madžlis) – slabé politické strany (Milli
Tiklaniš, UzLiDeP, Lidově-demokratická strana Uzbekistánu,
Fidokorlar aj.)
Dynamika klanů v Uzbekistánu
• 90. léta – tradiční regionální klany
– Samarkandský (Ismoil Džurabekov, vazba na Afghánistán)
– Taškentský (premiér Šukrulló Mirsaidov protivník), „podnikatel“ Timur
Alimov (od 90. let)
– Fergánský (likvidace)
• Další významné funkce
– Boj siloviků - KGB/SNB (Rustam Inojatov) versus ministerstvo vnitra
(Zakir Almatov, Taškent) +Kadyr Guljom (ministerstvo obrany)
• Odstranění nejvlivnějších lidí:
– odstranění Džurabekova (čestný důchod, dočasný růst vlivu Alimova –
1998-1999)
– Odstranění Almatova (Na léčení)
• Růst vlivu „rodiny“ prezidenta (cca od r. 2000)
– Gülnara Karimova – skandál s firmou Coca-Cola (Mansur Maksúdí)
– Sadyk Safajev (ministr zahraničí)
Opoziční strany a hnutí
•
•
•
•
•
•
•
•
Birlik (Jednota) – Abdurahim Polat
Erk (Svoboda) – Muhammad Sólih
Güneš Uzbekiston (Slunečný Uzbekistán)
Ozod dehkonlari (Svobodní rolníci)
Hizb-ut-Tahrir
Islámské hnutí Uzbekistánu
Islámské hnutí Turkestánu
Akromíja
Charakteristika islámských proudů
• Islámské hnutí Uzbekistánu (Turkestánu)
–
–
–
–
–
spojení s Tálibánem
podpora al-Qáidy
Vůdcové Tóhir Juldoš (do r. 2001 Džuma Namangání)
dnes základny v Pákistánu
obchod s narkotiky
• Hizb-ut-Tahrír
–
–
–
–
mírné prostředky, vznik chalífátu, celosvětová organizace
možnost prolínání struktur
letáky, vydavatelská činnost
malé buňky, izolované od sebe
• Akromíja
– odštěpení od Hizb-ut-Tahrír
– specifika Fergány
– události v Andižanu 2005
Ideologie
• Amir Timur – patron moderního Uzbekistánu
• sekularismus
• demokracie – „vlastní cesta“ s ohledem na
národní tradice
• mustaqillik (nezávislost)
• vatančilik (státnost) a özbekčilik (uzbectví)
• dostliq, tynčlik (přátelství, mír)
• stát s velkou budoucností
• specifická cesta k tržní ekonomice
Shrnutí
• klanové struktury, klasické sociální vazby – mahallová struktura, na
špici prezident Karimov a jeho rodina, autoritářské tendence –
Andižan 2005.
• demografická situace – Fergánská kotlina (sociální napětí nezaměstnanost)
• islám – nejvyšší podíl reálných muslimů, možnost radikálních
skupin, protestní hlasy proti režimu
• silné etnické menšiny – Tádžikové (Buchara, Samarkand), Rusové –
Taškent, dosud se neukázalo jako významný problém
• významný hospodářský potenciál – zemědělství, nerostné bohatství,
avšak státem a klanovými strukturami dirigovaná ekonomika,
vytěsnění zahraničních investorů
• velmocenské ambice v rámci regionu – možnost rozpoutání konfliktu
v zájmu zachování moci
Tádžikistán
Analýza vývoje po roce 1991
Regionalizace Tádžikistánu
„Leninobod vládne, Kuljób chrání, Karategin obchoduje, Pamír tančí“.
•
•
•
•
•
•
Významná regionalizace v XIX. století (begství Bucharského emirátu)
Severní oblasti (Leninabad/Chodžent) – velký podíl uzbeckého
obyvatelstva, vazba na Uzbekistán - Samarkand), mocenská základna
vedení sovětského Tádžikistánu od 40. do poloviny 90. let XX. Století
(Bobodžon Gafurov), průmyslová základna
Centrum – Dušanbe, v minulosti spíše Hissórské klany (vazba na
Uzbekistán), subjekt tádžické politiky (kdo ovládne hlavní město)
Kuljób – silovici, agrární region (bavlna), hranice s Afghánistánem,
nejednotnost
Garm a Karategin – malý přístup k moci, maloobchod, malé, ale dynamické
skupiny, střední intelektuálové (univerzity, Akademie věd), po roce 1989 se
odsud formovaly nacionalistické a islámské proudy
Pamír – specifický region (pamírské národy), malé klany, vzdělaná elita
(pohraniční region SSSR, investice do vzdělání, podíl v KGB (střední
kádry), vazba na souvěrce v Afghánistánu
Občanská válka v Tádžikistánu
• Příčiny:
– Regionalizace země – přeskupení moci mezi
regiony
– Vykradení skladů sovětské armády
– Kriminalizace politiky (vojenští velitelé)
– Růst nacionalistických i ismámských nálad v
zemi
Občanská válka 1992-1997
• 1992 – pokus Karateginu a Garmu o převzetí moci (pod
hesly demokratizace)
• Květen 1992 – vláda národního usmíření
–
–
–
–
–
islamisté + nacionalisté
neschopnost vyrovnat se s ekonomickým propadem 1992
Růst radikálních tendencí
Chaos a počátek násilných střetů (září 1992)
Negativní přijetí populací v Dušanbe
• Nástup kontraelity na podzim 1992
– Listopad – volba předsedy Nejvyššího sovětu Tádžikistánu
(Emómali Rahmónóv)
– Růst moci polních velitelů – Sangak Safarov
– Prosinec 1992 dobytí Dušanbe
Občanská válka v Tádžikistánu
1993-1997
• Střídavé střety v Karateginu, Garmu a v jižních oblastech (desítky
tisíc uprchlíků)
• Hlavní štáb opozice v Afghánistánu (podpora ze srtany Ahmada
Šáha Mascúda), Spojená tádžická opozice (sjednocení)
• Růst moci Kuljóbu – postupné vytlačení polních velitelů ze správy
země
• Zhoršení ekonomické situace – rozmach obchodu s narkotiky
• Mírová vyjednávání (1994-1997)
– snahy o mírová vyjednávání – vedoucí představitelé Saíd Abdulló Núrí
(opozice) a Rahmónóv (vláda, přezdívka „mírotvorec“)
– Aktivizace zahraniční politiky Moskvy vůči Střední Asii (Primakov)
– Růst Tálibánu v Afghánistánu
Konsolidace moci Rahmónova
•
•
•
•
•
1993 – smrt Sangaka Safarova
1994 – ústava Tádžikistánu, zavedení funkce prezidenta
1995 – zvolení Rahmónóva prezidentem
1997 – podpis mírové dohody (ideologie „mírotvorce“)
1997-2003
– odstranění všech vlivných polních velitelů
– upevnění moci státu (hrozba „afghánizace“ Tádžikistánu)
• 1999, 2006 – volby prezidenta, přesvědčivé vítězství
Rahmónóva
• Změna ústavy v referendu v roce 2003 – tj. v
současnosti běží 1. funkční období
• Zúžení mocenské elity na oblast Dangary - „rodina“
prezidenta
Rodina Rahmónova
•
•
•
•
•
•
•
•
Sofina Rahmónóva – vnučka, vlastní druhý největší televizní kanál v zemi
Ozoda Rahmónóva – starší dcera, její muž pracoval od r. 2001 ve Světové bance a
zprostředkovával kredity banky Tádžikistánu. Pracovala na velvyslanectví
Tádžikistánu v USA, převody rodinných financí
Firuza Rahmónóva – žena syna šéfa tádžických železnic a majitelka řady luxusních
butiků a dalších obchodů v Dušanbe
Hasan Sadullojev – bratr ženy Rahmónóva, Orion Bank a korporace Ismoil Somoni
– XXI století, podniky s bavlnou, vliv v TadAZu, cementárny, imunitu mu zachovává
ministr bezpečnosti Abdurahimov Hajriddin
Nuriddin Rahmónóv – starší bratr prezidenta, bývalý traktorista, hlavní poradce
prezidenta k vnitřní politice (tj. kádry),
Amiršo Miralijev – gubernátor Chatlonské oblasti (překupnictví, znásilňování dívek,
přivlastnění si řady podniků v Chatlonu, kádrový pán), od roku 2006 státní poradce
prezidenta pro kádry (Administrace prezidenta) – DOPLNIT (ověřit)
Abdudžabbor Azizov – poradce pro kádrovou politiku, jeho sestra se stala
předsedkyní oblastního soudu, další sestra náměstek ministra
Další vlivná osobnost: Mahmadsaid Ubajdullójev (Parcharská skupina) – primátor
Dušanbe, předseda horní komory parlamentu, části akcií TadAZu, rozdělování
zahraničních úvěrů, dvojka tádžického režimu
Ideologie
• Rahmónóv – mírotvorce, učitel, historik,
první prezident
• Obnovení lidových tradic – svatby,
náboženské obřady
• Obnovení tádžické kultury – zvláště v
letech 2006-2007, derusifikace jmen
• Árianismus – rok árijské kultury (2006)
• Ismoil Sómóní
Dangara
Shrnutí
•
silný klanový faktor
– Regionální klany
– „Dangarizace“moci v rukou prezidenta a jeho poradců
•
občanská válka (1992-1997)
– snaha o přerozdělení ústřední moci
– vláda neměla pod kontrolou některé regiony
•
•
přeprava drog z Afghánistánu – ne zcela spolehlivě hlídané hranice (z ruské
i tádžické strany)
slabé hospodářství
–
–
–
–
•
nízké investice
nestabilní prostředí
následky války
zaměření na energetiku – výstavba přehrad
Silná vazba na Rusko
– pracovní migrace
– ruská vojenská základna
Turkmenistán
Regionalizace Turkmenistánu
• Achalský region – centrální, Achal Tekke,koncetrace
bohatství a elit, Ašchábád/Ašgabat
• Balkánský region – Jomudi, kazašská menšina
(Bekdaš), ropa a zemní plyn, vazba na Kaspické moře
(Ázerbajdžán, Rusko)
• Severní region (Dašoguz) – uzbecká menšina, oddělen
od zbytku Turkmenistánu, zemědělská až pouštní oblast
• Jihovýchod – Mary, Lebap – kmen Ersary, Salor, Saryk,
zemní plyn (Döwletabad, Yolotan, pravý břeh Amudarji)
• Neobsazený střed – bývalá oáza Darwaza, Erbent
Formování turkmenského režimu
•
•
1986 – Saparmurat Nijazov jmenován 1. tajemníkem ÚV KS Turkmenské
SSR
Osobnostní charakteristiky:
– Velmi bojácný (loajalita Moskvě), nesamostatnost, čekání na rozkazy shora,
„malost“ vůči nadřízeným kompenzoval vůči podřízeným (zde rovněž požadoval
bezvýhradnou autoritu
– Víra ve vlastní schopnosti (i nadpřirozené)
– Achal Tekke – sirotek (otec neznámý, matka patrně zemřela v roce 1948 při
zemětřesení, žena Ruska), neukotvenost v turkmenské společnosti
– Pozice „Turkmena č. 1“
•
•
•
Nezávislost 28.10.1991 – dlouho váhal s vyhlášením, nebyl si jistý reakcí
Moskvy
1991-1994/5 – strach z návratu Sovětského svazu (velmi loajální politika
vůči Rusku)
Od pol. 90. let – definitivní utvrzení vlastní samostatnosti
– Posilování kultu osobnosti
– Izolovanost režimu (obrana proti případným výpadům)
Formování politického systému
•
•
•
•
•
„V přechodném období se vždy objevuje silná osobnost. Tak tomu bylo s De
Gaullem, Bismarckem, Atatürkem. Kromě toho existuje psychologie národa
a místní specifika. Turkmeni vždy něco uctívali, nejprve oheň, později islám
a poté Marxe… Lidé musejí v něco věřit.“ (Saparmyrat Türkmenbašy).
Formálně demokratická ústava – prezidentská republika
Preference turkmenského etnika (jedině Turkmen se může stát prezidentem
Halk Maslahaty – orgán nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí (tvoří
jej poslanci parlamentu – Medžlisu, „lidoví zástupci“, členové kabinetu,
soudci, prokurátoři, hakimové regionů aj.), cca 2500 členů
Výrazné pravomoci prezidenta – roku 1999 byl Türkmenbašy jmenován
doživotním prezidentem ze strany Halk Maslahaty, členové společenských
organizací
Další společenské organizace – Demokratická strana Turkmenistánu
(Ondžyk Musajev), Rada stařešinů, Celonárodní hnutí Galkynyš
(Humanitární asociace Turkmenů světa, Svaz veteránů, Svaz žen,
mládežnická organizace Magtymkuli)
Politický vývoj
• Červen 1992 – inaugurace prezidenta
• Prosinec 1992 – první zasedání Halk Maslahaty (10 let
prosperity Turkmenistánu) – bezplatná voda, plyn,
elektřina, sůl
• Prosinec 1993 – prodloužení mandátu prezidenta do
roku 2002 (stvrzeno referendem v lednu 1994)
• Prosinec 1995 – Neutralita Turkmenistánu
• Prosinec 1999 – Saparmurat Türkmenbašy jmenován
doživotním prezidentem
• Září 2001 – přijetí Ruhnámy jako svaté knihy Turkmenů
(viz dále ideologie)
• Listopad 2002 – „atentát“ na prezidenta, velké čistky
• 21. prosinec 2006 – smrt Türkmenbašyho
Elity
• Tradiční nadvláda Achal Tekke – státní
znak, státní svátky (Geokdepe)
• Další kmeny – mírně odstředivé tendence,
změna toponymických jmen
• Rusifikovaní Turkmeni („Euroturkmeni“)
• Výrazná loajalita vůči autoritám
Elity v době Türkmenbašyho
• Postupné zúžení turkmenské elity
• Odstavení řady „opozičních“ činitelů
–
–
–
–
Emigrace (Avdy Kulijev, 1992),
Čestné důchody
Velvyslanecké posty
Později již pouze čistky s dlouholetými tresty (20 a více let) –
1996-97 (ministerstvo vnitra), 2002 (KNB), 2005
(Gurbanmuradov, Saparov), 2006 (generální prokurátorka)
• Na konci vlády Türkmenbašyho zbyly pouze dvě hlavní
mocenské struktury:
– Ochranka prezidenta (s klienty v silových ministerstvech)
– Administrace prezidenta (Rusové)
– Prezident disponoval vynikajícím kompromatem na všechny
osoby
Turkmenistán v roce 2007
•
•
Úzká elita Turkmenistánu
Gurbanguli Berdymuhammedov
– Dlouholetý ministr zdravotnictví, stomatolog
– Větší ukotvení v tradiční společnosti - původ z Geokdepe
•
•
•
•
•
•
•
•
Změna ústavy – přizpůsobení Berdymuhammedovi
Alternativní volby prezidenta
Kumulace moci prezidenta – předseda Halk Maslahaty, olympijského
výboru, Humanitární asociace Turkmenů světa apod.
Likvidace silových ministrů (Redžepov)
Retradicionalizace elity – opora na vlastní region
Snaha o reformy – na papíře, nejsou potřebné kádry (školství, zdravotnictví)
Ideologie – pokračování některých tradic z období Türkmenbašyho (úcta k
Ruhnamě)
Kult Berdymuhammedova – portréty Berdymuhamemdova, oslavy 50. let,
vystoupení na Valném shromáždění OSN a setkání ve světě, velký architekt
Ideologie režimu
•
•
Demokracie se specifickými prvky – silná prezidentská moc (paternalismus), nutná
podmínka transformace společnosti, která byla ničena ruskou a sovětskou tradicí po
120 let.
3 sloupy ideologie
–
–
–
–
•
Ruhnama (svatá kniha Turkmenů)
Garašsyzlyk (nezávislost)
Baky Bitaraplyk (věčná neutralita)
Tyto tři sloupy vedou zemi ke zlatému věku Turkmenů (Altyn Asyry)
Základní prvky ideologie
–
–
–
–
–
Etatismus. Role státu při transformaci ke „spravedlivému uspořádání“ s důrazem na
výraznou roli hlavy státu jako „Otce národa“ – tj. faktický kult osobnosti.
Nacionalismus. Oficiálně prohlašovaná podpora turkmenských tradic, zavádění
turkmenštiny na všechny vzdělávací a administrativní stupně a s tím související podpory
türkmenčiliku (turkmenství), které spočívá v propagandě specifičnosti turkmenského národa.
Archaizace. tradiční mocenské struktury Turkmenů (Halk maslahaty nebo Rada stařešinů).
„turkmenizace“ společnosti, státní správy, školství a dalších oblastí, snaha o asimilaci jiných
národnostních skupin.
Jednota. rozbití archetypizované struktury turkmenské kmenové společnosti
Výlučnost. specifický model turkmenského státu.
Kult osobnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Prosinec 1991 - Zákon o ochraně cti a důstojnosti presidenta.Duben
1992 - Vyhlášení kultu osobnosti Saparmyrata Nijazova.
1993 - Halk maslahaty přiznal Nijazovovi čestné příjmení Türkmenbašy (Otec Turkmenů).
Duben 1994 - Zavedení každodenní přísahy věrnosti presidentovi.
Červen 1996 – mešita Saparmyrata Hodži v Geok Depe byla vyhlášena Mekkou Turkmenů.
1996-1999 – Snaha hledat mezi předky Türkmenbašyho Proroka Muhammada, později Alexandra
Velikého.
Prosinec 1999.- Volby do parlamentu. Halk maslahaty jmenoval presidenta Nijazova doživotním
presidentem Turkmenistánu.
Květen 2001 - Celosvětová humanitární asociace Turkmenů navrhla udělit presidentovi
Türkmenbašymu čestný přídomek Beýik (Veliký).
Květen 2001 - Tiskový mluvčí presidenta Kakamurat Ballyjev a novinář Odejev navrhli prohlásit
Türkmenbašyho Prorokem v souvislosti s vydáním svaté knihy Ruhnama.
Září 2001 – schválení Ruhnámy I. díl
Duben 2002 - Schválen zákon o vojenských hodnostech, který zavedl pro presidenta funkcí
maršála turkmenské armády.
Červenec 2002 - Zavedeny nové názvy měsíců roku, které připomínají presidenta a historii
Září 2005 – schválení druhého dílu Ruhnámy
Dynamika kultu osobnosti
•
•
•
•
•
Prezident
Türkmenbašy
Doživotní prezident
Prorok
Bůh??
Další prvky ideologie a kultu
osobnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
Přísaha
Kalendář
Dny v týdnu
Životní cyklus
Názvy potravin
Televize
Bankovky
Hymna
Názvy měsíců
1. Turkmenbašy
2. Bajdak (Vlajka)
3. Nouruz
4. Gurbansoltan
5. Magtymkuli
6. Oguz
7. Gorkut
8. Alp Arslan
9. Ruhnama
10.Garašsyzlyk
11.Sandžar
12.Bitaraplik
Přísaha Turkmenů
"Turkmenistáne, milovaná vlasti,
můj rodný kraji,
v srdci a v mysli jsem vždy s
Tebou.
Ať mi odpadne ruka za nejmenší
zlo, které Ti učiním.
Ať mi upadne jazyk za nejmenší
klevetu proti Tobě.
Kdybych zradil milovanou vlast,
Velikého Saparmurata
Türkmenbašyho, svatého
vzoru Tvého,
nechť se mi zastaví dech."
Architektura
• Monument nezávislosti
• Arka Neutrality
• Památník zemětřesení v Ašgabatu
Nezávislost a Neutralita
Türkmenbašy

Podobné dokumenty

12 kazachstán: anal¯za vnitropolitického v¯voje po roce 199169

12 kazachstán: anal¯za vnitropolitického v¯voje po roce 199169 V osobû prezidenta Nazarbajeva Kazachstán vyniká nespoãtem zahraniãnû politick˘ch iniciativ regionálního i globálního dosahu, aÈ jiÏ to byla idea zaloÏení tzv. Eurasijského svazu z roku 1994, Svazu...

Více

PROměny gEOPOLITIky TURkmEnISTánU v

PROměny gEOPOLITIky TURkmEnISTánU v Turkmenistán patří spíše ke slabším článkům řetězce, tzn. jeho pozice do značné míry odvisí od postoje tranzitních států a odběratelů. Snížení odběru ze strany jednoho odběratele může tak pro Turkm...

Více

from webnode.cz

from webnode.cz identita by měla být v takovém případě tajena až do poslední možné chvíle. V tomto směru mnohem více naznačí druhá polovina letošního roku, a to navzdory četným spekulacím v opozičních ruskojazyčný...

Více

Horský Tádžikistán na horké půdě

Horský Tádžikistán na horké půdě se v Tádžikistánu zachovaly více než v kterékoliv jiné oblasti Střední Asie. Klany jsou seskupeny především podle místní příslušnosti a základ tvoří čtyři výše zmíněné oblasti.3) Občanská válka v T...

Více

Drogová Hedvábná stezka

Drogová Hedvábná stezka Asii do Ruska a do Evropy. Hlavním zdrojem problémů je však především Afghánistán, kde se pěstuje okolo 90 procent světové produkce opia. Čísla ze zpráv OSN hovoří přece jenom poněkud méně chmurně ...

Více

Občanská válka v Tádžikistánu

Občanská válka v Tádžikistánu Základní údaje o zemi ............................................................................................................... 6 Politická geografie Tádžikistánu ...............................

Více

Bulletin 3/2006 - formát pdf - Společnost česko

Bulletin 3/2006 - formát pdf - Společnost česko směsi koření v rozumné míře, což je obecně považováno za zdravou a chutnou kuchyni. A to jsou právě výhody multikulturalismu, že nabízí další kulturní zážitky i další inspirace ve způsobu myšlení i...

Více

institut mezinárodních studií

institut mezinárodních studií pochopení politického a ekonomického vývoje v Uzbekistánu, ale například i v Kyrgyzstánu nebo Kazachstánu, a tento systém lze do značné míry srovnávat i se vzdálenějšími regiony.2 V rámci hodnocení...

Více