l Go out and try your luck, you might be Donald Duck Hooray for

Transkript

l Go out and try your luck, you might be Donald Duck Hooray for
filmové
03
neděle 28. 7. 2013
39. Letní filmová škola Uherské Hradiště
26. 7. – 3. 8. 2013
Go out and try your luck,
you might be Donald Duck
Hooray for Hollywood!
Kdy vlastně začala ona „zlatá éra“ Hollywoodu? Bylo to
s nástupem dominance amerického filmového průmyslu díky
náskoku, který získal za první světové války? Nebo s nástupem zvukového filmu a příchodem hospodářské krize? Nebo
k ní přispěl až tzv. Haysův kodex, seberegulace nemravností
a násilí, kterou Hollywood přijal pod tlakem Ligy mravnosti
a jí podobných, aby se nemusel podřizovat přísnější cenzuře
zvenku? (Tudíž manželé Miniverovi spí v oddělených postelích a Rhett neřekne Scarlett nic ostřejšího než „damn“.)
A kdy hollywoodský zlatý věk skončil? S koncem druhé
světové války, která i Americe sebrala kus iluzí, takže přestala věřit idealistickým pohádkám Franka Capry? S rozšířením
konkurentky televize? Vyčpěním cenzurního kodexu? Nebo
smyl zlatý pel soudní rozsudek z roku 1948 rozbíjející monopol vlastnictví distribuce a výroby „velké pětky“, tedy studií
MGM, Paramount, Warner Bros., RKO a Fox? Ty vlastnily
ateliéry, režiséry, herce i kina a ovládaly výrobu i promítání
a distribuci svých filmů.
pokračování na straně 4
Jih proti Severu 31. 7. 17:30 Slovácké divadlo
1
hlas Hradiště
stane se dnes
Třetí den je tu (a rozhodně ne krizový)!
Podělte se s námi o vaše další zážitky a dojmy z letošní tropické Filmovky. Najdete nás
na www.twitter.com/lfskola, stačí přidat #lfs
nebo rovnou @lfskola. Postovat můžete i na
www.facebook.com/letnifilmovaskola a je tu
i náš e-mail [email protected]. Lidé, pište!
17:00
@ok1zch
@lfskola začíná, omlouvám se svým očím
a játrům
@Radim_H3h
Husté drama Třída - život poté. Tahle série by
se měla povinně promítat na všech školách.
#LfsUH @lfskola
@KaPowMonkey58m
V těchto vedrech se jeví #GoneWithTheWind
jako optimální volba. Chladivější titul se v programové nabídce #lfsuh nedal v tuto chvíli najít.
@markoscz53m
“V mem filmu hraje Chorvat, ktery je muslim.
A hraje Srba, ktery se dozvi, ze je zid.” - Goran
Paskaljevic na #lfs #masterclass
@brygmi1m
Na Hadovi a duze plno. A to jsem tu duhu mela
i na tricku! #lfs
hollywoodský
slovníček
Necítím se dobře, prosím zavolejte záchranku.
Rosebud!
Subverzivita této narace obsahovala neoptimální množství juxtapozic na to, abych ji
mohl/a považovat v rámci daného paradigmatu za adekvátně intertextuální.
Frankly my dear, I don’t give a damn.
Mé vznášedlo je plné úhořů.
It’s alive! It’s alive!
Zítra tu najdete slovní zásobu do časů krize!
Vedra vrcholí. Jako ochlazující placebo může
posloužit návštěva vernisáže výstavy v Galerii
Půda, která se nachází v areálu Reduty. Soubor
mladého fotografa Milana Bureše totiž přenese návštěvníky do mrazivého Ruska. Autor
podnikl zimní cestu do Sevastopolu a v anotaci
svou anabázi popisuje následujícími slovy: „Už
jen cesta z Kyjeva do cíle. Permanentně přetopené vlaky s otevřenými vagony. Na směsici
vůně jídla a pachu potu si lze rychle zvyknout.
Cizinec ve vagonu, který navíc neumí rusky,
se automaticky stává atrakcí. Ranní kocovina.“
Aspoň to poslední by návštěvníkům Filmovky
nemuselo připadat exotické.
20:30
Poprvé na plátně se večer ve Hvězdě bude
promítat dokument Josefa Abrháma ml. s názvem Hoteliér. Vypráví o pokusu Jana Kačera
vytrhnout z letargie svého dávného kolegu
a přítele Pavla Landovského. Přesvědčí ho, že
by se mohli pokusit se starými přáteli znovu nastudovat Landovského hru Hodinový hoteliér.
Jak už to tak bývá, nepůjde to ale vůbec hladce.
Do kina se vyplatí zavítat už jen kvůli vzácné
delegaci, která v 60. letech v Činoherním klubu utvářela tvář českého divadla. Kromě dvou
hlavních aktérů se debaty zúčastní i režisérův
otec Josef Abrhám.
21:00
Osvěžující drink Club Mate obsahuje přírodní kofein z listů maté. Domorodí obyvatelé
Jižní Ameriky prý díky nim vydrží dlouhodobé
fyzické vypětí bez přísunu potravy. Energie se po celodenním vyčerpání bude hodit.
V klubu Chapiteaux se po setmění rozjede
Club Mate Fiesta s latinskoamerickými rytmy. Gramce bude mít pod palci Gadjo.cz
a na saxofon zahraje El Checo. Prostě mañana.
22:00
„Michal Tučný je milník, kde se na dlouhou
dobu zastavilo v Česku country. Tenhle milník
ale Nylon Jail minuli obloukem a country zkrotili hravě a s lehkostí tak, aby pak šťavnatým
beatem a sytým vokálem uzdu emocím popustili až ke konečné jízdě na pláních electro-country,“ říká na svých stránkách mladá olomoucká
kapela. Všichni už jsou v Mexiku, pardon
v Míru. Buenos días, já taky jdu.
23:00
S úderem jedenácté se na vás skrze repráky
v Kabinetu Múz vrhne hned několik DJs, aby
vás provedli horečkou nedělní noci. Hlavní set
bude mít na starost zakládající člen seskupení
Kazety David Doubek, kterého možná znáte
i jako DJ Ventolina – blonďaté vlasy, brejličky,
lampička v ruce, nezní vám to povědomě?
anketa: Co by podle vás měl obsahovat každý
správný hollywoodský biják?
Jan Hřebejk, režisér
„Na starších hollywoodských filmech mě fascinuje, že tam nikdy nechybí
humor. Je jedno, jestli je to klasický western Johna Forda nebo melodrama
Josefa von Sternberga. Je zkrátka nutnou ingrediencí dobrého filmu. Avšak
nemyslím humor ve smyslu legrace, nýbrž humor ve smyslu chytrosti!“
Kateřina Turečková, studentka
„Přítel mojí mámy říká, že ve správným hollywooďáku musí být déšť a helikoptéra. Jinak to prý není ono. Já bych k tomu jen dodala, že za důležitou
součást každého pořádného amerického filmu považuju adekvátně vnadnou
ženu. Takže nechápu, co tam ta Keira Knightleyová ještě dělá.“
2
Vzájemná d$věra (aneb rozhovor)
Jerzy Hoffman: „Máme velmi krvavé dějiny
a lidé jsou s nimi svázaní“
Trilogii podle Sienkiewicze jste točil v průběhu
třiceti let. Jak se za tu dobu proměnil vkus
diváků a s tím i Vaše práce?
Co se nemění, je nutnost mít dobrý scénář. Lidi
nezajímají velké fresky, pokud v nich nenajdou
konflikty, lásku, nenávist, závist. V každé době
lidé stejně milovali, stejně nenáviděli, toužili
po moci a slávě. Změnil se ale styl vyprávění.
Dnes všechno vyprávíme a stříháme rychleji. Tehdy jsme všichni v socialistickém bloku
Ano, ale už si je pravděpodobně ani nesplním.
Například ságu o Vikinzích nebo o Boleslavu
Chrabrém. Chtěl jsem točit i o vysídlení mé
vlastní rodiny na Sibiř, ale nemohl jsem se
odpoutat od subjektivního vidění. Velký film
už asi neudělám. Na Ohněm a mečem jsme
sháněli peníze 11 let a vrátily se nám během
šesti týdnů v kinech. Dnes je krize a lidi nechtějí chodit do kina. Ohněm a mečem vidělo 7,5
milionu diváků. Na Bitvu u Varšavy 1920 přišlo
milion sedm set tisíc lidí a i to byl velký úspěch.
dramatické. V 18. století, po jeho rozdělení
mezi Prusko, Rusko a Rakousko, došlo
k několika velkým povstáním, poté přišla
nezávislost v roce 1918, pak boje proti bolševikům, další válka v roce 1939 a následně
Varšavské povstání. Máme velmi krvavé dějiny
a lidé jsou s nimi svázaní, v těch povstáních
je tvořil jejich pradědeček, dědeček, otec.
Například můj otec bojoval za 1. světové války
na italské frontě pod rakouskou armádou.
Celé generace se v těch dějinách nějakým
Jerzy Hoffman
Jednaosmdesátiletý polský režisér a scenárista je mistrem nad mistry v oblasti
epických historických filmů. Tuto pozici si
vydobyl především natočením kompletní trilogie Henryka Sienkiewicze Ohněm
a mečem (1999), Potopa (1974) a Pan
Wołodyjowski (1969) o celkové stopáži
deset a půl hodiny. Nejúspěšnější díl, Potopa, přitáhl do kin ve své době rekordních 27 milionů diváků a byl nominovaný
na Oscara za neanglicky mluvený film.
Jakkoli zůstává Jerzy Hoffman tematicky
věrný minulosti, nebojí se trendů budoucnosti, což dokazuje i na LFŠ svým posledním opusem Bitva u Varšavy 1920 (2011),
prvním polským celovečerním 3D filmem.
točili dlouhé panoramatické záběry, protože
nebyly peníze na filmový materiál. Na statisty,
kostým, výpravu bylo prostředků dost od státu,
ale kamery, objektivy a filmový pás se platily
ve valutách a těch bylo málo. Západní kritika
si díky tomu vytvořila vlastní teorii o slovanské
poetické duši, která se ukazuje na dlouhých
záběrech. Ale to skutečně nebyla poetičnost,
to byla nutnost.
Práce na Vašem posledním filmu Bitva u Varšavy 1920, který je natočen ve 3D, od Vás
vyžadovala nějaký nový přístup?
Nijak zvlášť. Jen je třeba brát ohled i na třetí,
čtvrtý plán, protože je vidět daleko dozadu.
Režisér taky není tolik v kontaktu se štábem,
u nás bylo jen přes techniku padesát lidí. Všechno jsem viděl kamerami, ale ztrácel jsem blízký
kontakt s herci, a to by režisér neměl dovolit.
Na 3D technologii padla jedna třetina rozpočtu,
máme celkem 780 speciálních počítačových
efektů a všechny se dělaly v Polsku. Přípravy
zabraly čtyři měsíce, například výměna objektivu na začátku trvala čtyři hodiny a na konci
natáčení už jen pět až sedm minut. Měli jsme
šest 3D kamer plus tři minikamery pro asistenty v uniformách, kteří byli součástí davu
ve velkých scénách.
Máte v oblasti historických filmů ještě nějaké
nesplněné sny?
Na LFŠ jste hlavním hostem sekce Polský historický velkofilm. Čím to je, že se v Polsku tolik
daří historickým podívaným?
Proč se vůbec historické filmy točí? Třeba Ben
Hur, Kleopatra nebo Gibsonovy filmy? Ne proto, že by někdo historii tak miloval, že by si v tom
liboval. Jde vždycky o velké peníze. Pokud je
do toho vložíte, tak se vám zaručeně vrátí,
protože nadčasové příběhy, bohatá výprava
a kostýmy, to přitahuje diváky. Celý ten
svět, který už pominul, s sebou nese jisté tajemství. V Anglii to jsou shakespearovské
adaptace, ve Francii třeba Královna Margot a další. Polsko má navíc dějiny velmi
způsobem vidí. Jména z trilogie jako Bohun,
Kmicic, Wołodyjowski, Skrzetuski si za okupace
brali partyzáni jako pseudonymy, tou látkou
jednoduše žijeme od dětství. V porovnání
s vámi se naše mentality liší především
z jednoho důvodu, kvůli jedné jediné bitvě. Bitvě na Bílé Hoře, kde jste přišli o šlechtu. Zrcadlí
se to i ve vaší literární tradici, kde převládá
spíš takový měšťanský pohled, rozhodně ne
šlechtický jako u nás. V Karlových Varech o mně
kdysi vaši kritici řekli, že jsem režisér romantik. Tady ale nejde o mě, ale o celkový způsob
myšlení a uvažování o dějinách.
Ondřej Novák
soutěž!
Redakce Filmových listů si pro vás na každý
den připravila soutěž o roztomilé propagační
předměty AČFK. Budete potřebovat speciální
znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se
na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti,
sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše
znalosti místní geografie či folklóru a zároveň
vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí
došlých na e-mail [email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00.
3
1) Zajděte do Orlovny v 15:30 na film Pan
Smith přichází a všimněte si:
Jaký dárek dají děti panu Smithovi před
odjezdem do Washingtonu?
2) Co je dominantou Mariánského náměstí?
a) Morový sloup
b) Jílkova vila
c) Kostel sv. Františka z Assisi
Inventura: Zlatá éra Hollywoodu
Hvězdný prach z továrny na sny
Filmová literatura hollywoodský zlatý věk
úplně přesně určit nedokáže, resp. se rozchází
v názorech. Pořadatelé Filmovky se toho nezalekli a sekci čítající sedmnáct kusů ohraničili lety 1930 až 1942. Všechny filmy vznikly
ve známých studiích. Účelně organizovaný studiový systém totiž tvoří jádro úspěchu značky
Hollywood. Filmy dokázal naklíčovat vkusu
na míru. Tím se podobně jako dnes pokoušel
vyhnout finančním ztrátám, čímž si rozumní
producenti přisvojili větší moc než rozmarní
režiséři. Teoreticky by zlaté hollywoodské
skvosty měly vypadat jako nekontroverzní,
optimistické, hezké příběhy, která vzbudí příjemné emoce a vydělají příjemné dolary. Jako
díla produkující moderní mýty, legendy a ikony.
Třeba mýtus o čestném obyčejném člověku,
legendu o Williamu Randolphu Hearstovi,
kterého dnes všichni považují za alter ego
Charlese Fostera Kanea, nebo ikonu dítěte jako
roztomilého kudrnatého stvoření.
Na Filmovce uvidíte typické studiové žánrové
výrobky i ty netypické. Tedy jak Svět valčíků,
lehce zaměnitelný s jinou taneční muzikálovou
romancí s Fredem a Ginger, tak Maroko, kde
Josef von Sternberg prostou love story přebil
stylizovanou formou a exotikou. Frankenstein
spoluurčil podobu hororů a úrovně filmových
masek a King Kong udělal to samé pro filmy
o příšerách a úroveň filmových triků. Fordovo
Přepadení zase povzneslo upadající western
(spolu s kariérou Johna Waynea) z „koňské
opery“ na zrcadlo společnosti a z Monument
Valley udělalo westernovou ikonu (viz aktuální Osamělý jezdec). Jen andělé mají křídla
o pilotech průkopnících, mezi něž pronikne
ženská, ukazuje podobu dobrodružných akcí
před Indianou Jonesem. Na západní frontě klid
zastupuje humanistické protiválečné drama
s velkolepými scénami z boje, Paní Miniverová
protiválečné melodrama ze zázemí.
Malý Caesar si ještě před kodexem mohl
dovolit vykreslit gangstera jako tragického hrdinu prohibice, který tezi o svobodě podnikání
dovedl až do krajnosti. V titulu Vysoko v horách
už Bogart působí jako osamocený a staromódní vyděděnec a gangsterka přechází do filmu
noir. Zatímco v Dámě s kaméliemi božská Greta
Garbo šlechetně trpí, v komedii Křivdila mu sebevědomá sexbomba Mae Westová radostně
laškuje s muži tak dvojsmyslně, že na ostatní
pomohla seslat zmíněnou Haysovu cenzuru. (Slavný citát připisovaný právě jí „To máte
v kapse pistoli nebo jste jen rád, že mě vidíte?“
její styl vystihuje poměrně trefně.) Jeho malá
přítelkyně vypadá jako typická sentimentální
komedie už proto, že příběh o malé stepující sirotě Shirley Templeové, která ke štěstí
přijde, je vlastně remake hitu s Mary Pickfordovou. Pan Smith přichází taky věří v dobro světa
a Spojené státy americké, akorát při tom kritizuje politickou korupci, až se někteří doboví
politici jako Joseph Kennedy zalekli, že film
poškodí pověst USA. Do nepěkných rysů
Američanů se pustilo i nezvykle otevřené
společenskokritické drama Byl jsem lynčován,
první americký film Fritze Langa.
A nechybí ani dva z nejslavnějších filmů
zrozených v Hollywoodu. Jih proti Severu, film
velkolepý tak, že obsahuje přestávku na záchod
a že o jeho vzniku existuje jiný film a spousta legend, naplňuje řadu představ o zlatém
eposu, k němuž patří akce, láska, hvězdy, válka, neštěstí, vášeň, krása, technikolor a osm
Oscarů. Orson Welles za Občana Kanea dostal jen Oscara za scénář. Zato dnes jeho životní dílo s mimořádnou kamerou i strukturou často vyhrává ankety o nejlepší film dějin.
ivp
Historie ukazuje, že dějiny mění snílci
Ve filmu se řeší motivace Jana Palacha
k zásadnímu činu. Co ho k němu podle tebe
vedlo?
ale někdo jim musel nejdřív dát zelenou
a nebál se riskovat, že to ti mladí neprověření
lidi třeba nezvládnou.
Janu Palachovi se v té zcela specifické dějinné chvíli zdálo, že v národě je ještě potenciál
změnit stav věcí. Myslím, že ta úvaha mylná
nebyla. Dnes je snadné říct, že to byl idealista,
snílek nebo prostě blázen. Historie ukazuje, že
jsou to nakonec právě tihle snílci, kteří mění
dějiny. Koneckonců, jeden takový snílek se
o dvacet let později stal prezidentem.
Prozradíš, na čem právě pracuješ?
Myslíš, že televizní produkce jako Hořící keř
můžou pomoct českému filmu, který zrovna
neprožívá nejlepší léta?
Filmový historik a scenárista Štěpán Hulík
dělá svému rodnému Hradišti čest. Jako
scenárista debutoval trojdílným TV filmem
Hořící keř, který zaujal diváky i odbornou
kritiku. Jeho vizi postavy Jana Palacha
a nástup normalizace mu pomohla ztvárnit
světoznámá režisérka Agnieszka Hollandová.
Částečně snad jo. Keř není v žádném případě
dokonalé dílo, ale je to film, který lze posuzovat podle přísných kritérií. Pokud tahle měřítka budou normou, může nám to pomoct
dělat filmy, které obstojí. To hlavní ale budou
vždycky tvůrci samotní. Autoři s jasným autorský názorem, kteří se nebudou bát. A když
už se takoví objeví, musí jim lidi na rozhodujících místech, na Fondu, v České televizi, dát
příležitost. Zapomíná se, že česká nová vlna
sice měla talenty Chytilové, Němce, Formana,
4
S producenty z Hořícího keře a dokumentaristou Lukášem Kokešem jsme vymysleli seriál
Pustina, který teď připravujeme pro HBO.
A s režisérem Martinem Krejčím chystáme film
na motivy života zpěvačky Evy Olmerové. Bude
se jmenovat Čekej tiše.
Co pro tebe jako pro rodáka z Hradiště
znamená Filmovka?
První film v rámci LFŠ jsem viděl, když mi bylo
čtrnáct. Bylo to Tenkrát v Americe. V narvaném
Klubu kultury z polozničené kopie s polskými
titulky, ale vzpomínám na to dodneška. V patnácti jsem na LFŠ začal pracovat, nejdřív jako
služba u vchodu, pak v pracovní skupině a nakonec jsem to dotáhl až do užšího štábu. Myslím, že Hradiště by mělo za Filmovku děkovat
pánubohu, protože jinak bychom byli „slavní“
akorát rodinou Grebeníčků, bývalým kriminálem a fotbalovými kapříky.
dh
malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce)
Deník ztracené
Sametoví teroristé
Trojlístek Pavol Pekarčík, Ivan Ostrochovský
a Peter Kerekes vypráví o minulých i současných
osudech tří mužů, kteří za časů normalizace
neposedávali v koutku, ale aktivně se postavili
režimu, který je za to klepl přes prsty. Stanislav
Kratochvíl chtěl vyhodit do vzduchu tribunu
před prvomájovými oslavami, František Bednár
připravoval útok na Gustáva Husáka a Vladimír
Hučín z různých důvodů seděl celkem čtyřikrát.
Byť je film technicky vzato zařazený do škatulky dokumentu, v praxi tvůrci aplikují postupy
klasicky vyprávěného filmu, aranžují situace
a angažují herce. I jednotlivé třetiny filmu, jejichž obsahy se nijak neprotínají, se nesou
v odlišně stylizovaném duchu, od spíše intimního dramatu (Kratochvílova rozpačitá
první rande) po téměř thriller (Bednár učí své
syny „špionským“ metodám). Jistě i vzhledem
k nezpochybnitelným řemeslným kvalitám
získal film cenu FEDEORA na nedávném festivalu v Karlových Varech.
vos
Když se po premiéře asi nejslavnějšího filmu
G. W. Pabsta Pandořina skříňka ptala americká hvězda snímku Louise Brooksová, co
znamenaly ty nesouhlasné výkřiky z publika,
režisér jí to spokojeně přeložil: „Vždyť ta holka nehraje. Vůbec nic nedělá.“ A právě proto
Pabst Brooksovou obsadil i do svého dalšího
opusu Deník ztracené a ze stejného důvodu
ji dnes milují cinefilové po celém světě. Její
výkon je prostý jakéhokoli přehrávání, veškeré
emoce od strachu po smutek uhraje jen svou
přítomností na plátně a výrazem hlubokých
očí. Adaptace nepříliš hodnotného románu
Margarete Böhmeové obsahuje klíčová témata
Pabstovy tvorby. Popisuje odyseu nezkažené
dívky Thymian, která se snaží najít samu sebe
ve světě, jehož pravidla určují slabí, chlípní
a nezodpovědní muži. Je to svět ovládaný pudy
a režisér se pere za práva žen na svobodné nakládání se svou sexualitou. Film doprovodí alternativní kapela Vložte kočku.
jg
28.7. 14:30 Slovácké divadlo
28. 7. 11:00 Hvězda
Řbitov zviřátek
Mezi zhruba padesátkou filmů více či méně
vycházejících z literárních předloh Stephena
Kinga se větším úspěchům těší ty nehororové
(v čele s nesmírně populárním Vykoupením
z věznice Shawshank). Ovšem i mezi kousky
hrůzostrašnými se najdou takové, které unikly
pasti braku. Řbitov zviřátek (dříve známý pod
titulem Hřbitov domácích zvířat, jehož autor
ignoroval úmyslnou chybu v původním Pet Sematary) mezi ně rozhodně patří. Rodina Creedových se v něm přistěhuje do malého městečka v Maine, kde je postarší soused seznámí
s tajemným hřbitovem. Před jeho hrůzostrašnou mocí oživovat mrtvé vzápětí Louise
Creeda varuje (ve snu?) jeho nedávno zemřelý
student. Když dojde k tragickému úmrtí přímo v rodině, vydá se truchlící otec na cestu,
již příznivci dobrého hororu očekávají. A je to
štreka jaksepatří mrazivě atmosférická. Výsledku jistě notně pomohlo, že scénář výjimečně
adaptoval sám King.
vos
28. 7. 15:00 Kino Mír
Triumf v$le
Krev mojí krve
Z podobného melodramatického příběhu by
vyžila nějaká stodílná telenovela. Svobodná, ne
moc majetná, rázná, ale věčně unavená matka musí z osobních důvodů rozbít milenecký
vztah své sotva dospělé dcery s jejím ženatým
profesorem. Její zevlounský synáček zase neví,
jak se vyvléknout z trestu za to, že se pokusil
okrást drsného drogového dealera. Z tohohle
průšvihu mu pomáhá jeho mladá teta, apaticky
nespokojená se svým marným, osamělým životem. Jenže na rozdíl od tvůrců telenovely João
Canijo snímá story ze stísněné bytovky na předměstí, jako by byl moucha na zdi (nebo tichý,
neúchylný voyeur). Pozoruje jejich životy
a odposlouchává je tak, jak by je mohli
odposlouchávat sousedi v domě, kde je všechno slyšet a kde nikdo nemá soukromí ani tajemství. Přeostřuje pozornost z jednoho páru
a jedněch trablů na další jako host, na kterého
zapomněli.
ivp
Je to snad nejslavnější snímek kinematografie třetí říše a přitom tak nepříznačný pro její
aparát; autorský projekt vznikl v soukromé produkci jako servisní zakázka NSDAP a režírovala ho žena (což odporuje nacistickému pojetí ženy jako dobré matky v domácnosti).
Velkorozpočtový celovečerní dokumentární
film snímaný na několik kamer měl premiéru
v březnu 1935 a monumentálním způsobem
zobrazuje 6. sjezd NSDAP, který se konal o rok
dřív. Triumf vůle se spolupodílel na definitivním
vytvoření kultu Adolfa Hitlera, režisérce Leni
Riefenstahlové se dokonce povedlo z vůdcovy
tváře učinit fotogenický objekt. Za použití ostrých stínů a podhledů navíc budovala napětí,
takže se zfanatizovaný divák těšil na moment,
kdy konečně Hitlera na plátně spatří. Dynamická podívaná, mísící ilustrativní i dokumentární záběry a masové i intimní scény, si
dodnes udržela jistou formální zajímavost.
plesk
28. 7. 17:30 Klub kultury
Sbohem a bedna
Přijďte si do kina připomenout nedávno
zesnulého hudebníka Filipa Topola a nejznámější písně undergroundových Psích vojáků.
V roce 1992 (před více než 20 lety!) skupina natočila v ostravském studiu ČT netradiční umělecký experiment. Hudbu kapely
v komponovaném pásmu ilustrují částečně
improvizované výstupy jejích členů. Ti je sehrávají přímo v reáliích televizního studia.
Výrazně stylizované hrané pasáže se střídají s výtvarně pojatými abstraktními obrazy.
V útržkovitých komentářích aktéři glosují vlastní
texty, kritizují (paradoxně) právě televizi („Ďábelský médium, který ti leze do mozku,“ řekne
o “bedně” hned na úvod filmu Topol) a oddávají se divokým akcím se svobodomyslnou imaginací, ale také tíživou temnotou, které obsahuje
tvorba dnes již bohužel neexistujícího seskupení. Film také evokuje televizní estetiku v žánru hudebního videoklipu začátku 90. let.
dh
28. 7. 18:00 Kino Mír
28. 7. 17:00 Hvězda
5
Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se)
Pokec s Paskaljevicem
á
První letošní Lekci filmu zahájil v sobotu
odpoledne světoznámý režisér Goran Paskaljević ve zcela neformálním duchu. Přestože je
zahraničním hostem LFŠ, s publikem se pozdravil česky slovy: „Trochu pokecáme.“ A rázem
došlo k uvolnění atmosféry v sále i přes stojatý, velice horký vzduch uvnitř. Srbský filmař
v úvodu zavzpomínal na školní léta strávená
na pražské FAMU, líhně dalších balkánských
filmařů: „Ta škola pro mě hodně znamenala,
naučil jsem se na ní řemeslo. Pochopil jsem,
že musím vědět a cítit, co chci.“ Popsal, jak
bylo těžké točit v titovské Jugoslávii, a svěřil se
s osobními pocity ze svého nejzásadnějšího
díla Sud prachu. „Ten film je silnější než já,“ řekl
o světově proslulé tragikomedii líčící rozpad
Jugoslávie.
dh
Hvězda padá za pár
babek
Jasný a Nikl v muzeu
Na vernisáži fotografií Vojtěcha Jasného
a kreseb Petra Nikla ve Slováckém muzeu se
v sobotu v 16:00 děly věci. Její součástí
se totiž stalo i předem neohlášené vystoupení samotného Petra Nikla, který přes
svou počáteční nesmělost potěšil všechny
přítomné krátkým koncertem na ukulele,
k čemuž zanotoval pár ze svých textů. Niklovy kresby inspirované svébytnými Newyorčany kontrastují se soukromými fotografiemi režiséra Vojtěcha Jasného, na nichž
zachycoval běžné okamžiky svého života.
Jedná se o vůbec první výstavu Jasného fotografií, které byly až do teď ukryty v jeho
archivu.
Patrně nemilosrdná odpolední vedra i přes
střechu nabitého Míru lehce zkomplikovala promítání pozoruhodné amatérské road
movie o neúspěšném muzikantovi Hvězda
padá na hubu, jejíž poslední tři minuty nakonec museli diváci oželet. Režisér Lukáš Masner nicméně při následné diskusi upozornil, že
je film nahraný na úložišti a všem dal heslo.
Pak se s hercem Vojtěchem Novotným během
debaty vzájemně překvapovali tím, co vše se
v jejich filmu dá nalézt. Snímek natočili
za méně než pět tisíc korun, k čemuž dramaturg
LFŠ Jan Jílek poznamenal: „Možná jsem k němu
trochu přepálil text v katalogu, aby vás přišlo
víc. Ale snad se vám to líbilo, protože v poměru
cena/výkon jde o film galaktických rozměrů!“
mb
vos
Líbánky
Zásadní momenty z debaty po předpremiéře
českých Líbánek v rámci neprozrazování děje
citovat nemůžeme… nebo jen trošku. Koneckonců, jak řekl režisér Jan Hřebejk: „Nechceme vám kazit zážitek přílišným rozprávěním,
ale je to filmová škola, tak vám to trochu zkazíme, no.“ Načež kazili skoro hodinu. Decentně zmiňme Petra Jarchovského, mluvícího
o svých inspiracích: „Slyšel jsem od známé, že
se jí na svatbu vetřel rušivý element. Připadalo mi to jako dobrá výchozí situace pro příběh
s přesahem do thrilleru.“ Herec Jiří Černý pak
na otázku o podstatě své role řekl: „Už jsem
takových různých psychoúchyláků hrál víc, tak
doufám, že se to tam vevnitř někde nezaseklo.“ K tomu režisér dodal: „Doufám, že jsi teď
všechny gaye a lesby v sále nadchnul formulací
psychoúchyláci.“
vos
Odborný program začal
chválou filmového pásu
První položkou letošního odborného programu
se v Redutě 2 stala prezentace Programu
otevřeného filmového vzdělávání. Prováděl jím
Jiří Forejt z Národního filmového archivu, který
taky pro začátek nastínil samotnou podstatu
záslužného projektu. O tom se můžeme více
dozvědět na www.nfa.cz. Časově nejmohutnější část téměř dvouhodinového pásma pak obstarali František Týmal a Matěj Strnad z FAMU,
iniciátoři projektu Kinoaparat.cz, kteří svorně
přednesli i „ukázkovou“ přednášku a objasnili svůj záměr připomínat význam klasického
filmového materiálu. Pročež přítomné vystavili
desetiminutové miniprojekci, při níž si kdokoli mohl zblízka prohlédnout útroby nevelkého
projektoru.
vos
6
Klubové filmové
vzpomínky:
Luboš Dvořák
Kdy a kde jste začal navštěvovat filmový klub?
Odborný program
Filmový klub jsem začal navštěvovat v osmdesátých letech minulého století v Českých Budějovicích díky známému filmovému historikovi, pedagogovi a publicistovi Borisi Jachninovi. Ten tehdy vedl na pedagogické
fakultě seminář estetické a filmové výchovy. Tímto seminářem ovlivnil
celé generace jihočeských studentů a doslova jim otevřel oči jak vnímat
film v jeho celistvosti. Díky tomuto semináři a bohaté videotéce pana
Jachnina jsem viděl spoustu filmových skvostů, tehdy pro mě netušených.
Další moje kroky vedly na Malou scénu domu kultury Metropol v Českých
Budějovicích, kde jsem spolu s ostatními hltal lektorské úvody filmových
klubů už dvakrát zmíněného Borise Jachnina. Měl jsem pak tu čest, že
jsem jako jeden z jeho nejpilnějších žáků mohl jeho slavný klub vést, protože Borisovy aktivity přesahovaly jeho možnosti. Byla to pro mě zlatá
léta, na která nikdy nezapomenu. Bohužel povodeň v roce 2002 tento
klub doslova smetla z povrchu zemského.
Po lekci historického filmu Jerzyho Hoffmana (od 11:00) se slova
v Redutě 2 ujme expert na portugalský film. Francisco Nazareth
věnuje svou přednášku od 14:00 fenoménu prolínání dokumentu a hraného filmu v současné portugalské kinematografii. Nazarethovo pojednání se bude hodit všem, kteří chtějí proniknout
do tvorby portugalských režisérů, jimž se věnuje i letošní LFŠ. Lekce
proběhne v angličtině, ale k dispozici bude její přepis do češtiny.
Naši letní hostující profesoři vám dají jen dvě hodinky na odpočinek,
protože již v 16:00 startuje stěžejní přednáška pro všechny milovníky starého dobrého Hollywoodu. Filmový historik a expert
na dané období Věroslav Hába během hodinky a půl vylíčí, jak se
točily filmy před sedmdesáti lety pod kalifornským sluncem. Zaměří
se především na práci se zvukem a kamerou, způsob tvorby a využití
filmových triků i tehdejší zvyklosti střihu.
Poslední část nedělního odborného programu nese název Podvečer oživlých mrtvol aneb Zombifikace na sto způsobů a začíná
na známém místě v Redutě v 18:00. Nespoutaný filmový publicista Jiří Flígl v doprovodu řady krvavých ukázek pohovoří mimo jiné
o etapách a trendech ve vývoji zobrazení zombiů v dějinách kinematografie. Ne každý snímek s nemrtvými musí být automaticky
jen prostoduchou podívanou na jedno použití! A možná se konečně
dozvíme i odpověď na věčnou otázku, jestli zombíci chodí na záchod.
Jaký je váš největší zážitek z FK?
Největším zážitkem pro mě bylo, a stále je, když filmový klub praskal
ve švech, nebylo si kam sednout a pak následné debaty nad sklenicí vína
nebo piva. Takových zážitků je čím dál méně a jsou stále vzácnější. Filmové kluby (Luboš Dvořák nyní vede FK Tábor, pozn. red.) mírně ztratily svou
exkluzivitu, ale v mém srdci sídlí pořád dál.
Pořadatelé
Hlavní partneři
Hlavní mediální partneři
Finanční podpora
Mediální
partneři
Spolupráce
Oficiální
partneři
Filmové listy. Číslo třetí pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor, Ondřej
Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP.
7
neděle 28. 7.
čas
místo
(EF) název
08:30 Kino Hvězda
Slovácké divadlo
09:00 Klub kultury
(EF)
09:30 Kino Reduta 1
11:00 Kino Hvězda
Kino Reduta 2
(EF)
Slovácké divadlo
(EF)
11:30 Kino Mír
Klub kultury
12:00 Kino Orlovna
Kino Reduta 1
(EF)
14:00 Kino Reduta 2
14:30 Kino Hvězda
Slovácké divadlo
(EF)
15:00 Kino Mír
Klub kultury
(EF)
15:30 Kino Orlovna
(EF)
Kino Reduta 1
16:00 Kino Reduta 2
17:00 Galerie Půda (Reduta)
(EF)
Kino Hvězda
17:30 Klub kultury
(EF)
Slovácké divadlo
18:00 Kino Mír
Kino Orlovna
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
20:00 Kabinet Múz
20:30 Kino Hvězda
(EF)
Slovácké divadlo
21:00 Chapiteaux Letní poloha
(EF)
Kino Orlovna
(EF)
Klub kultury
21:30 Kino Reduta 1
Masarykovo náměstí (LK) (EF)
Smetanovy sady (LK)
22:00 LFŠ Klub Mír
23:00 Kabinet Múz
Masarykovo náměstí (LK) (EF)
23:30 Kino Hvězda
(EF)
Slovácké divadlo
(EF)
Smetanovy sady (LK)
(EF)
23:59 Kino Reduta 1
Kino Reduta 1
(EF)
Klub kultury
Romantický příběh od řeky Sumida/Bokuto…
Sud prachu/Bure baruta
Horoucí srdce
Aglaja
Sametoví teroristé/Zamatoví teroristi
Lekce filmu podle Jerzyho Hoffmana
Stereo
Zombieland
Svatba jako řemen
Život schizofrenního básníka Alexandra Marze
Strom bez listí/Raku-yo-ju
Kino “ne-iluze”: realismus, dokument…
DK
Deník ztracené/Tagebuch einer Verlorenen
Řbitov zviřátek/Pet Sematary
Svatební cesta do Jiljí
Pan Smith přichází/Mr. Smith Goes to…
Sen zimní noci/San zimske noci
Filmová technika Zlatého věku Hollywoodu…
Milan Bureš: Sevastopol
Krev mojí krve/Sangue do Meu Sangue
Triumf vůle/Triumph des Willens
Potopa I/Potop I
Sbohem a bedna
Nápady svaté Kláry/Die Einfälle der heiligen…
Člověk proti zkáze
Podvečer oživlých mrtvol aneb Zombifikace…
Divadlo Feste – Dealeři fyzické lásky
Hoteliér
Potopa II/Potop II
Club Mate Fiesta
Sunset Blvd.
King Kong
Neděle odpoledne/Domingo a Tarde
Hořící keř 1
Ztracená tvář
Nylon Jail
Ventolin (DJ set), Jack Cinch + Sestra (CMU)…
Tenkrát na Západě/C’era un volta il West
Epidemie/Epidemic
Černá kočka/Yabu no naka no kuroneko
Byl jsem lynčován/Fury
Kytara s člověkem uvnitř/Guitarra Com Gente…
Fado, příběh zpěvačky/Fado, História d’uma…
Dellamorte Dellamore
repríza
min. formát
rok
1992
1998
1962
2012
2013
75
146
120
110
104
93
80
73
60
120
166
106
99
90
13
108
104
35 mm
35 mm
35 mm
Blu-ray
DCP
PC
35 mm
Blu-ray
35 mm
DVD
35 mm
PC
DCP
35 mm
Blu-ray
DVD
DVD
35 mm
PC
DCP
35 mm
35 mm
DVD
DVD
35 mm
PC
DCP
35 mm
DVD
Blu-ray
35 mm
Blu-ray
35 mm
DVD
35 mm
Blu-ray
35 mm
DVD
35 mm
Blu-ray
1. 8. - 18:00 110
2. 8. - 21:30 121
31. 7. - 23:30 90
89
95
1. 8. - 9:00
66
112
18
14
21
58
116
148
93
100
35 mm
35 mm
35 mm
35 mm
35 mm
35 mm
DVD
DVD
DVD
DVD
Blu-ray
DVD
35 mm
DVD
35 mm
1995
1939
1969
1986
2009
1933
31. 7. - 15:00 116
102
100
1. 8. - 11:00 116
86
90
65
1. 8. - 8:30
30. 7. - 23:59 88
94
117
105
90
73
107
2. 8. - 23:59 102
1. 8. - 18:00 82
30. 7. - 17:30 129
95
90
131
114
169
40
29. 7. - 18:00 98
89
90
2. 8. - 8:30
2. 8. - 9:00
30. 7. - 17:00
30. 7. - 15:30
31. 7. - 15:00
31. 7. - 9:00
1. 8. - 11:00
31. 7. - 12:00
30. 7. - 18:00
29. 7. - 23:30
31. 7. - 15:00
1985
2009
1967
1974
1986
2013
1929
1989
1983
1939
2004
2011
1935
1974
1992
1980
1989
2013
1974
2013
1950
1933
1965
2013
1965
2013
1968
1987
1968
1936
2006
1947
1994
jazyk/tit./ el. tit. host
JA/-/ČJ
SC/ČJ/ČJ
MA/AJ/ČJ
SR
PL/-/OV
AJ/-/ČJ
AJ/ČJ/ČJ
NE/ČJ/JA/-/ČJ
AJ
ČJ
/-/NE/ČJ
AJ/-/ČJ
ČJ
AJ/ČJ/SB/AJ/ČJ
ČJ
PO/AJ/ČJ
NE/-/ČJ
PL/AJ/ČJ
ČJ
NE/ČJ/ČJ
ČJ
ČJ
PL/AJ/ČJ
AJ/ČJ/AJ/-/ČJ
PO/-/ČJ
ČJ/AJ/ČJ
AJ/ČJ/DA/FJ/ČJ
JA/AJ/ČJ
AJ/ČJ/PO/AJ/ČJ
PO/FJ/ČJ
AJ/-/ČJ
J. Hoffman
P. Landovský
F. Nazareth
B. Kopecká, M. Dvořák
hraje: Vložte kočku
J. Abrhám
G. Paskaljevič
V. Hába
F. Nazareth
J. Hoffman, J. Michaluk
J. Abrhám
J. Flígl
J. Kačer, P. Landovský a další
F. Nazareth
pondělí 29. 7.
08:30 Kino Hvězda
Slovácké divadlo
09:00 Klub kultury
09:30 Kino Reduta 1
11:00 Kino Hvězda
Slovácké divadlo
11:30 Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Reduta 2
Klub kultury
12:00 Kino Orlovna
Kino Reduta 1
(EF) Pozdní závěť/Gogo no Yuigon-jo
(EF) Jen andělé mají křídla/Only Angels Have…
Po stopách krve
(EF) Můj případ/Mon Cas
(EF) Líbánky/Medeni mesec
(EF) Křivdila mu/She Done Him Wrong
Cannes & Oscar
(EF) Jsem větší a lepší
Naus
(EF) Bába
(EF) Tambylles
(EF) V řetězech/Black Snake Moan
(EF) Pan Wołodyjowský/Pan Wołodyjowski
(EF) Velká země malých/The Great Land of…
Návrat ztraceného syna
2007
2007
2008
2011
2006
1969
1987
1966
JA/AJ/ČJ
AJ/-/ČJ
ČJ
PO/AJ/ČJ
SB/AJ/ČJ
AJ/FJ/ČJ
ČJ
ČJ/AJ/ČJ
ČJ/AJ/ČJ/AJ/AJ/ČJ/PL/AJ/ČJ
AJ/-/ČJ
ČJ
F. Nazareth
G. Paskaljevič
T. Inge
J. Hoffman, J. Michaluk
J. Kačer
legenda: česky=ČJ, anglicky=AJ, francouzsky=FJ, německy=NE, polsky=PL, slovensky=SR, rusky=RU, portugalsky=PO, srbsky=SB, srbochorvatsky=SC, maďarsky=MA, estonsky=ET, japonsky=JA,
dánsky=DA, overvoice=OV, english friendly=EF
8

Podobné dokumenty

Kalifornie (25.5. - 9.6.1995) Pár slov úvodem: Jelikož jsme

Kalifornie (25.5. - 9.6.1995) Pár slov úvodem: Jelikož jsme z letadla nebyl vidět konec města. Od obzoru k obzoru se táhly nitě ulic s navlečenými korálky domů. Není se čemu divit. Megametropole L.A. vznikla postupným spojením osmdesátiosmi měst, čtrnáct a ...

Více

Fantom 50

Fantom 50 komerční uplatnění. Výsledkem je snímek, který se v mainstreamu neuchytí a pokud není dostatečně umělecky přesvědčivý, nezaujme ani na alternativní scéně. A takový je přesně případ T.M.A., který by...

Více

l Bem-vindos a Hradiště!

l Bem-vindos a Hradiště! dostaneme na kýženou kapacitu LFŠ a vejdeme se do rozpočtu, přičemž většina dramaturgů si pak několik týdnů ještě léčí vnitřní zranění a bojuje s pocitem, že jsme vypustili ty největší skvosty. Naš...

Více

filmové listy - Letní filmová škola

filmové listy - Letní filmová škola andrei ujica se Filmové režii začal věnovat až začátkem devadesátých let, po pádu Ceauşescova režimu, který ve své tvorbě vytrvale reflektuje. Nejprve se s německým dokumentaristou Harunem Farockim...

Více

Koho to sem červi nesou?

Koho to sem červi nesou? Za všechny bych jmenoval třeba Maju Milošovou, její film Klip byl skvělý. Jan Gregor

Více