zde - Turystyka

Putování jelenohorskou
městskou trasou
Putování
jelenohorskou
městskou trasou
O půvabu malebné polohy Jelení Hory není třeba
přesvědčovat snad nikoho, kdo alespoň jednou viděl panorama starého města na pozadí hor. Stojí
také za zmínku, že město se může pochlubit nejen
krásnými výhledy, ale také dlouhou a neobyčejně
zajímavou historií.
Pro poznání krásy těchto míst a zhlédnutí alespoň
částí památek jejich zajímavé historie bychom návštěvníky rádi pozvali na prohlídku jelenohorské
Malé a Velké městské trasy.
@
adresa
prohlídka
telefon
vstupenky
webová stránka
dostupnost pro tělesně postižené
MALÁ MĚSTSKÁ trasa je přibližně 5 km dlouhá vycházková trasa, která vede historickým centrem Jelení Hory. Během procházky po Malé trase je možné
zhlédnout řadu památek z různých historických období – středověké hradby, bohaté barokní kostely
nebo krásné secesní měšťanské domy.
VELKÁ MĚSTSKÁ trasa je dlouhá asi 20 km. Vede
přes Cieplice, Sobieszów a Jagniątków. Prohlídku je
vhodné absolvovat autem nebo městskou hromadnou dopravou. Zajímavou alternativou může být
i výlet na kolech.
Zabobrze
MALÁ JELENOHORSKÁ
MĚSTSKÁ TRASA
JELENIA GÓRA
Wzgórze Krzywoustego 1
Zámecká věž 2
Městská bašta 3
Plac Ratuszowy 4
Kostel sv. Erazima 5
a Pankráce
Wojanowská brána 6
Kaple sv. Anny 7
Pravoslavný kostel 8
sv. Petra a Pavla
1
2
3
4
5 6
7 8
9
10
12
11
Centrum
Kostel Milosti 9
Budova na 10
ul. Kochanowskiego
Divadlo C. K. Norwida 11
Domy na ul. Bankowa 12
Cieplice
1
2
3
4
5
VELKÁ JELENOHORSKÁ
MĚSTSKÁ TRASA
6
7
Evangelicko-augsburský 1
kostel Spasitele
Zámek Schaffgotschů 2
Klášterní komplex 3
řádu cisterciáků
Sobieszów
8
Kostel sv. Jana Křtitele 4
Historický Lázeňský park 5
Lázeňské divadlo 6
Norský park 7
Hrad Chojnik 8
Městské muzeum Dům
Gerharta Hauptmana 9
w Jagniątkowě
Jagniątków
9
w
praktiCké informaCe Doprava
Autobusové nádraží Jelení Hora
ul. Obrońców Pokoju 1B
58-500 Jelenia Góra
tel. 0048 703 403 337 (informace),
tel. 0048 75 64 22 108 (vedoucí provozu)
www.pks.jgora.pl
Železniční nádraží Jelení Hora
ul. 1 Maja 77
58-500 Jelenia Góra
tel. 0048 75 75 29 333 (informace)
tel. 0048 75 75 29 318 (vedoucí provozu)
www.rozklad-pkp.pl
Doprava
ul. Wolności 145, Jelenia Góra
tel. 0048 75 76 48 736
www.mzk.jgora.pl
Autobusové linky
• do Cieplic: 4, 6, 7, 9, 14, 15, 17,
23, 26, 27, linia nocna
• do sobieszowa: 7, 9, 15, noční linka
• do Jagniątkowa: 15
TAXI Jelenia Góra
• radio taxi 96 22
tel. 196 22, 0048 75 75 22 777, 800 222 222
• radio taxi 9191
tel. 19191, 0048 75 76 75 555, 800 144 911
• radio taxi Śnieżka
tel. 196 21, 0048 75 75 35 835, 800 700 600
• radio taxi mercedes
tel. 196 26, 0048 75 76 76 550, 800 333 333
• zavazadlové taxi tel. 0048 75 75 22 727
MALÁ JELENOHORSKÁ
MĚSTSKÁ TRASA
25 min.
1 min.
1
3 min.
2
3
Mostow
a
Wojanowská brána
Kostel sv.
Erazima a Pankráce
e
otnicz
le Rob
n
Ja
ju
ko
Po
ale
w
Pod
nia
pe
rni
a
zn
1 Maja
oln
a
6
7
Ba
nk
ow
a
Szk
So
na
Mr
ocz
5
Bo
c
a
ian
Dr
uc
Dł
ug
a
tka
ka
Su
de
12
ck
Armii Krajowe
j
a
Pił
sud
skie
go
Wo
Al.
ejki
Mat
wa
szo
Gro
11
a
ści
ck
de
Su
ki
tej
Ma
Woln
o
8
Pocztowa
Ra P 4
tu lac
szo
wy
Kró
Górna
Ko
2
3 Gro
dz
go
ka
skie
e
i
b
So
a
Pijarsk
Jele
a
lna
ów
ńc
ro
Ob
PKS
sn
ska
6
Osied
Ja
Poz
nań
5
Náměstí Plac
Ratuszowy
1
Městská bašta
Zámecká věž
Wzgórze
Krzywoustego
Jan
Al.
4
II
ła
aw
aP
5 min.
3 min.
min.
7 min.
8 min.
20 min.
20 min.
15 min.
11
Aleja Bolesława Krzy
12
Domy na
ul. Bankowa
Pravoslavný kostel
sv. Petra a Pavla
10
Divadlo
C. K. Norwida
Kaple sv. Anny
9
Budova na
ul. Kochanowskiego
8
Kostel Milosti
pozdvižení
svatého kříže
7
wo
us
go
te
Różyckiego
1
nicze
na
Ja
o
ieg
Dr
zy
m
9
ały
Złotnicza
sk
iń
Kil
1 Maja
1 Maja
8
no
Klo
i
rze
Kraszewskiego
a
wic
Ok
y
zc
jsk
Wo
Al.
a
ls k
Po
o
ieg
B
ud
St
ka
Nowowiejs
ka
c
en
k
ar t
Kocha
cię
wy
aZ
nowsk
iego
10
Tuw
ima
Jelenia Góra
ka
ec
www.jeleniagora.pl
7
Obsah
malÁ JelenoHorskÁ městskÁ trasa
7
Jiné zajímavé objekty na Malé
jelenohorské městské trase
24
velkÁ JelenoHorskÁ městskÁ trasa
25
Jiné zajímavé objekty na Velké
jelenohorské městské trase
36
Vybrané kulturní akce
38
Jelení Hora aktivně
40
Informační minipříručka
42
MALÁ JELENOHORSKÁ
MĚSTSKÁ TRASA
Podle tradice, která připisuje založení města piastovskému knížeti Boleslavu Křivoústému, má Jelení Hora již více než 900 let. Od nejstarších dob se jelenohořané živili řemeslem, především tkalcovstvím a obchodem. Náklonnost panovníků,
kteří městu udělili řadu privilegií, přispěla k jeho rychlému dynamickému rozvoji.
Hlavním zdrojem bohatství jelenohorských měšťanů v 16. stol. bylo soukenictví
a tkalcovství lnu a jejich výrobky byly známé široce ve světě. Hlavním „exportním
zbožím“ se staly jemné lněné tenké tkaniny.
Bohužel období rozvoje a bohatství byla přerušována požáry, povodněmi a válkami. Největší škody způsobila třicetiletá válka, v letech 1618-1648 byla Jelení Hora
zcela zničena.
Avšak navzdory všem překážkám osudu město znovu povstalo ze sutin a nadále
se rozvíjelo, aby se v 19. stol. stalo nejen dynamickým průmyslovým střediskem,
ale i stále četněji navštěvovaným turistickým cílem.
www.jeleniagora.pl
9
Putování Malou jelenohorskou městskou
trasou doporučujeme zahájit z místa, se
kterým jsou dle legend spojeny počátky vzniku
města. Jedná se o kopec nazývaný Wzgórze
Krzywoustego, který se nachází zhruba 1 km
západně od centra. Na vrcholu kopce stojí
vyhlídková věž, kterou místní nazývají „grzybek”
(„hříbek“). Z její plošiny se otevírá dokonalý
výhled na město a okolní horská pásma
obklopující Jelenohorskou kotlinu – Krkonoše,
Rudawy Janowickie (Janovické
krušné hory), a také část
Kačavských hor.
1
WzGÓrze krzyWousteGo
(kopeC krzyWousteGo)
O vzniku Jelení Hory existuje několik legend.
Jedná z nich je spojená s kopcem a postavou knížete Boleslava Křivoústého. Podle ní
spatřil kníže během honu ve zdejších lesích
na vrcholu kopce krásného jelena. Okouzlený krásou zvířete a zároveň půvabnou okolní krajinou se rozhodl založit na tomto místě obrannou tvrz, která byla základem pro
vznik pozdější osady.
Obdobně legendární jsou počátky a historie hradu existujícího na tomto místě.
První zmínky o něm se objevují ve 13. stol. Byl pravděpodobně několikrát přestavěn piastovskými panovníky a později přecházel do rukou dalších slezských
šlechtických rodů. Historické prameny uvádějí, že v 15. stol. účinně odolal oblehání husitů, ale již v roce 1433 byl rozebrán.
Na přelomu 18. a 19. stol. se kopec, nazývaný tehdy „Hausberg”
(Domácí hora), a zřícenina hradu staly oblíbeným výletním místem pro obyvatele města a přijíždějící turisty. Na kopci byla
postavena hospoda a v roce 1911 byla slavnostně otevřena rozhledna nazvaná na počest císaře Wilhelma I „císařská“
(„Kaiserturm”). Kopec byl oblíbeným turistickým místem až
do 2. světové války. Po válce byl osud rozhledny rozličný.
V současné době se díky provedené rekonstrukci znovu stala
atraktivním výletním cílem.
Rozhledna na
kopci Krzywoustego
@
www.wiezepogranicza.com
zdarma
denně 8.00 - 20.00
pouze exteriér
Z návrší pokračujeme ulicí Obrońców
Pokoju směrem k centru. Po přechodu
ulice Podwale a zdolání kamenných
schůdků vcházíme do starého města,
kde míjíme pozůstatky středověkých
obranných hradeb. Směřujeme vpravo
a přicházíme k objektu, který je jednou
z mála dochovaných částí historického
opevnění města – zámecké věži.
2
zÁmeCkÁ věŽ
Věž je jedinou dochovanou částí městské brány, která zde stála do 19. stol.
a střežila vjezd do města ze strany zámku. Postavena byla v roce 1584 v místě
původní stavby ze 14. stol., zničené požárem.
Dolní část věže má cylindrický tvar, nad
ní se zvedá osmihranná nadstavba zakrytá střechou ve tvaru stanu, zakončená kovovou korouhvičkou s jelenem,
symbolem města a s letopočtem výstavby. Ve zdech jsou vidět malé otvory
ve tvaru kříže, sloužící k ostřelování nepřátel z nevelkých děl.
Mimo původní obranné funkce plnila
věž také funkci městského vězení a po
likvidaci brány byl ochoz, nacházející
se pod nástavbou, využit jako vyhlídková terasa.
ul. Jasna
@
www.wiezepogranicza.com
pn.- so: 10.00 - 18.00
ne.:
10.00 - 14.00
pouze exteriér
www.jeleniagora.pl
11
V blízkém sousedství věže se nachází
ještě jedna obranná stavba – výrazně
přestavěná bašta zvaná Městská bašta
(Baszta Grodzka).
3
MĚSTSKÁ BAŠTA
Byla postavena v 15. stol. jako jedna ze 36 bašt, jejichž cílem bylo zpevnění městských hradeb. Tuto funkci plnila poměrně krátce, něboť již v 17. stol.
byla přestavěna pro bytové účely. V následujícím století zcela ztratila svůj
původní význam, byla přestavěna a přešla do rukou soukromých majitelů.
Bydlelo zde, mimo jiné, několik kupců a také významní občané, jako poštmistr nebo městský lékař.
Po roce 1945 zde byly městské komunální byty a od sedmdesátých let 20.
stol. v ní sídlily instituce spojené s kulturou – nacházel se tu, mimo jiné,
Dům tvůrčích svazů (Dom Związków Twórczych), redakce měsíčníku „Karkonosze“, a v poslední době Kulturní a informační turistické centrum. Dnes
je zde umělecký ateliér, kde se konají workshopy tavení skla, vitráží, kresby a malířství.
V současné podobě se jedná o poloviční baštu s vestaveným bytovým domem hrázděné konstrukce. Vchod do věže zdobí barokní portál s vytesaným letopočtem 1679, pocházejícím z již neexistujícího domu, stávajícího na ul. Grodzka. Po původní zástavbě zůstaly ještě tři jiné detaily, zazděné vedle vchodu.
ul. Grodzka 16
po.- so.: 10.00 - 18.00
ne.:
10.00 - 14.00
pouze exteriér
Jelení Hory – historickému náměstí.
Pokračujeme dál ul. Grodzka a dojdeme k srdci Jelení Hory – historickému
náměstí.Právě zde se v dávných dobách sbíhaly nejvýznamnější cesty, rozvíjel
se obchod a soustřeďovalo kulturní a společenské dění města. Dnešní náměstí
Plac Ratuszowy plní reprezentační funkci, konají se zde kulturní
akce a v podloubí historických domů je možno si odpočinout
při šálku kávy nebo čaje nebo se občerstvit v jedné z mnoha
restaurací a využít nabídky obchodů.
4
NÁMĚSTÍ PLAC RATUSZOWY
Centrální části dominuje náměstí budova radnice. Celé náměstí je obklopeno
barokními historickými domy s podloubím, které je důkazem původní obchodní funkce tohoto místa. Domy na náměstí obývali nejbohatší měšťané – kupci,
řemeslníci a majitelé krámků – na což poukazovala kdysi bohatá výzdoba fasád
domů, odstraněná při rekonstrukci v šedesátých letech 20. stol. V podloubí byly
krámky tkalců a soukeníků, stánky s chlebem a jatka.
městská radnice a „sedm domů“
Současná podoba budovy radnice pochází z 18. stol. Chceme-li poznat dřívější dějiny sídla vedení města, musíme sejít do sklepení, kde se dochovaly gotické a renesanční pozůstatky původních staveb. Vznik první
z nich se datuje do druhé poloviny 14. stol.,
avšak zděné sídlo městské rady bylo postaveno teprve na počátku 16. stol., na dnešním hlavním náměstí. Následné požáry ve
městě zapříčinily, že i přes opravy budova nepřežila působení zubu času. Stávající
radnice byla postavena v letech 1744-1749
v klasicistním stylu.
www.jeleniagora.pl
13
Počátkem 20. stol. byly pro potřeby vedení města vykoupeny a přičleněny
k radnici sousední budovy (tzv. „Sedm domů“). Jistou nevýhodou, která znemožňovala spojení hlavní budovy s těmito domy, byla tramvajová trať, která
vedla mezi radnicí a těmito budovami. Tento problém byl vyřešen tak, že na
úrovni 1. patra byla postavena krytá chodba.
V této rozšířené formě přetrvala radnice dodnes. Dvoupodlažní budova je zakončena věží s cibulovitou kopulí, věžními hodinami a ochozem, ze kterého
kdysi zaznívala městská znělka. Dovnitř vedou dva vchody. Nad jižním se nachází latinský nápis, který hovoří o tom, že „Město vybudoval Boleslav Křivoústý v roce 1108“. Při prohlídce interiéru radnice doporučujeme věnovat pozornost sochám Ernsta Rülkeho (učitele proslulé cieplické řezbářské školy), které
zdobí zábradlí schodiště a plastice v Zasedací místnosti. Zajímavá je ještě jedna vzpomínka na dávné doby – objevena v době nedávné rekonstrukce, středověká studna.
Po staletí plnila radnice různé funkce – především byla sídlem vedení města
a místem jednání městské rady, ale sídlily tam i jiné, pro město důležité instituce – soud, archív a pokladnice. Dnes na radnici sídlí Městský úřad, Městské
zastupitelstvo a matrika.
Jelenohorské tramvaje
V letech 1897 -1969 jezdily na území
Jelení Hory tramvaje. Dnes po nich
zůstalo jen málo stop – část kolejiště a tabulka zazděná do zdi radnice pod chodbou spojující radnici se
„Sedmi domy“ u příležitosti stého výročí zprovoznění první tramvajové linky, rozety dochované na některých
domech sloužící jako úchyty trakce
a také tramvajové vagonky, z nichž jeden stojí u severního vchodu do radnice a plní funkci stánku se suvenýry
(dva další stojí před vozovnou MHD
na ulici Wolności a v Podgorzyně na
autobusové točně).
fontána s neptunem
Přímo u budovy radnice stojí fontána
se sochou Neptuna – krále moří, což
v pásmu ležícím na úpatí několika hor
může oprávněně vzbuzovat údiv návštěvníků. Socha má připomínat historické dobré obchodní vztahy městských kupců se zámořskými zeměmi.
Kašna byla postavena v 19. století na
místě bývalé městské studny.
nÁměstí plaC ratuszoWy
všeobecně přístupný
raDniCe
Plac Ratuszowy 58
0048 75 75 46 101
@
www.jeleniagora.pl
v pracovní době
pouze přízemí
15
Náměstí Plac Ratuszowy
opouštíme ulicí Marii Konopnickiej,
abychom po několika krocích
odbočili do ulice Boczna a došli
k nejstaršímu jelenohorskému
chrámu - Bazilika Svatého Erasma
A Pankráce
5
MENŠÍ BAZILIKA SVATÉHO ERASMA A PANKRÁCE
Chrám zasvěcený patronům Jelení Hory vznikl již ve 14. století, avšak za svůj
současný vzhled vděčí přestavbě probíhající ve století následujícím. Kostel byl
postaven z kamene, ve tvaru třílodní baziliky zakončené věží. Dodnes můžeme obdivovat četné kamenické gotické detaily, nejlépe dochované na portálech a okenních rámech. Zvláště bohatý a zajímavý je jižní portál. Ve zdech
kostela jsou vestavěny dvě hrobní kaple (ze 17. a 18. stol.) a je v nich umístěno
více než 20 epitafů a náhrobních desek z 16.-17. stol.
Hlavní vchod do kostela se nachází na západní straně, v přízemí věže. Interiér si rovněž zachoval gotickou formu, ale vybavení pochází z doby renesance a baroka. Dominujícím prvkem je neobvykle bohatý a monumentální oltář
z 18. století. Výjimečnou hodnotu mají i varhany, pocházející z téhož období,
postavené v dílně italského varhanního mistra Adama Caspariniho. O něco
ranějším prvkem vybavení je kazatelna, pocházející z 16. století a intarzované lavice v presbytáři (zdobené různými druhy dřeva).
U kostela stojí ještě dvě sochařská díla
z 18. století – poblíž hlavního vchodu
mariánský sloup a na severní straně
socha sv. Jana Nepomuckého. Ta kdysi stála na jednom z mostů na Młynówce, avšak po jeho zničení a rekonstrukci v 19. stol. byla přesunuta na
současné místo.
Plac Kościelny 1-2
0048 75 75 22 160
@
www.bazylika.jgora.pl
po dohodě
dostupný
Na ulici Marii Konopnickiej se můžeme
vrátit ulicí Boczna nebo úzkým nízkým
průchodem pod farní budovou. Pokud
si vybereme druhou variantu, vyjdeme
přímo naproti Wojanowské brány
a kaple sv. Anny.
6
WOJANOWSKÁ BRÁNA
Do roku 1775 stála na tomto místě okázalá brána zpevněná baštou, umožňující
vjezd do města ze strany Wojanowa (odtud je odvozen název). Po rozebrání byla
brzy nahrazena novou, i když o hodně skromnější, barokní bránou s vraty.
Sloužila k vybírání daní a k udržování pořádku. Postupem doby stavba ztratila
svůj význam. Koncem 19. stol. byla rozebrána a přenesena do areálu tehdejších
kasáren na dnešní ul. Obrońców Pokoju.
Dochovala se v dobrém stavu a v roce
1998 se po celkové rekonstrukci vrátila
na své původní místo.
Brána je zdobená rokokovými kartušemi
s erby Jelení Hory, Slezska, Pruska a příležitostnými nápisy.
všeobecně přístupná
17
7
KAPLE SV. ANNY
První bašta zde byla vybudována
v 15. stol. jako jedna z obranných
částí Wojanowské brány. V roce
1554 prošla celkovou přestavbou
a poté začala plnit dvojí funkci –
opevnění i kaple.
Bohužel objekt nepřežil třicetiletou válku - v roce 1634 shořel při velkém požáru
města. Zhruba o sto let později (1709 –
1715) byla obnovena podle projektu architekta Kaspra Jentsche.
Z této doby pochází skromné vybavení
kaple, mimo jiné barokní malba na oltáři, na které je znázorněna patronka chrámu Svatá Anna s Marií a děťátkem Ježíšem,
společně se svatými Jáchymem a Josefem.
Původní určení budovy dodnes dokazují střelecké otvory (tzv. klíčové střílny), které můžeme spatřit ve zdech kaple. Na východní stěně si také můžeme povšimnout tabule připomínající výročí 840. let
města a níže poškozeného smírčího kříže.
ul. Marii Konopnickiej 22
0048 75 75 22 160
@
www.bazylika.jgora.pl
denně 9.00 - 17.00
pouze exteriér
Když projdeme Wojanowskou bránou
a pokračujeme ul. 1. Maja, můžeme
obdivovat historické domy, jejichž velmi
zajímavé a bohatě zdobené fasády
pocházejí z 19. a 20. stol. Na některých
budovách se dochovaly již dříve zmíněné
(v části „Jelenohorské tramvaje“) úchyty
pro trakce v podobě rozet. Po několika
minutách chůze přicházíme ke kostelu
zasvěcenému svatým Petru
a Pavlovi, který nyní patří
pravoslavné církvi.
8
PRAVOSLAVNÝ KOSTEL SV. PETRA A PAVLA
ul. 1 Maja 40
0048 75 76 78 822
@
www.jeleniagora.cerkiew.pl
po dohodě v sídle farnosti
dostupný
Chrám dnes využívají věřící pravoslavné církve. Byl postaven
v roce 1738 v místě původního
středověkého kostela, který shořel v době třicetileté války. Kostel sloužil do roku 1925 katolíkům, pak byl uzavřen a vybavení
bylo odvezeno. Po válce byl kostel předán
Pravoslavné autokefální církvi,
která jej vybavila pro vlastní obřady a zasvětila jej svatým apoštolům Petru
a Pavlovi. Kostel byl postaven v barokním slohu a je na západní straně zakončen osmibokou věží. Jedinou výzdobou skromné fasády a zároveň památkou
na dávné zasvěcení chrámu je portál, zdobený obrazem Nanebevzaté Matky
Boží, uctívané anděly.
Ikony nacházející se v kostele a ikonostas pochází z 20. stol. a byly přivezeny z pravoslavných kostelů z okolí Lublina, zničených během 2.
světové války. Celek doplňují současné fresky v byzantském stylu
od autorů Jerzy Nowosielského a Adama Stalony – Dobrzańského.
Na severní straně kostela jsou zazděné dva smírčí kříže s vytesanými vražednými nástroji – kuší a mečem. Dokumentují středověký systém spravedlnosti – zločincům byl vyměřen trest pokání, byli zavázáni k zadostiučinění rodině oběti a aktem završujícím proces vykoupení se z viny a usmíření bylo vystavění takového kříže.
19
Na konci ulice 1. Maja dojdeme k další pozoruhodnosti
– kostelu Pozdvižení svatého kříže, obklopeného parkem
a souborem výjimečně bohatě zdobených hrobních kaplí.
9
KOSTEL MILOSTI POZDVIŽENÍ SVATÉHO KŘÍŽE
Chrám vznikl jako projev milosti
rakouského katolického císaře vůči
slezským evangelíkům. Na základě dohody, uzavřené po náboženské válce
v Altranstädtu, získali právo na výstavbu šesti kostelů na území Slezska, které
bylo v té době pod rakouskou vládou.
Projekt kostela zpracoval architekt
Martin Frantz z Tallinu. Stavební práce
trvaly devět let (1709 – 1718) a nově
postavený kostel neuvěřitelně připomínal svůj prvotní vzor – kostel sv. Kateřiny ve Stockholmu (dílo téhož projektanta). Stavba má půdorys kříže a je
ukončená kopulí.
ul. 1 Maja 45
0048 75 64 23 282
0048 605 938 513
@
www. kosciolgarnizonowy.pl
IV-X po - čt
10.00 - 16.00
pá 12.00 -16.00
so 10.00 -16.00
XI-III po dohodě
4 PLN
dostupný
Interiér je vybaven třemi podlažími
empor, které byly schopny pojmout
více než 2 000 věřících. Balustrády jsou
zdobeny citáty a malbami s výjevy ze
Starého a Nového zákona. Oltář,
společně s nad ním umístěnými varhanami, tvoří rozvinutý, překrásně zdobený architektonický celek.
Samotný vysoce kvalitní nástroj
věnoval bohatý měšťan Christian Menzel a dodnes okouzluje
svým zvukem. Dalšími mistrovskými díly v interiéru chrámu
jsou kazatelna vytesaná z pískovce a mramorová křtitelnice.
Park kolem kostela je územím bývalého
hřbitova. Z dob jeho existence se dochoval
soubor hrobních kaplí z 18. stol., ve kterých
jsou uloženy pozůstatky bohatých měšťanů a jejich rodin.
Na území patřícímu ke kostelu také stojí
soudobé pomníky a je zde také vyznačen
zeměpisný bod označující střed města.
21
Po prohlídce kostela se vracíme na ul. 1. Maja, směřujeme vlevo a cestou míjíme
výjimečně honosné sídlo Jelenohorského kulturního centra, kdysi hotel „Pod
Brązowym Jeleniem” („U hnědého jelena”). Přejdeme přes křižovatku s ul. Wojska
Polskiego a odbočíme doprava na ul. Jana Kochanowskiego,
abychom po několika minutách chůze došli k budově, kde
nyní sídlí střední školy (Zespół Szkół Licealnych nr 1).
10 BUDOVA NA UL. KOCHANOWSKIEGO
Budova vznikla v letech 1908-1914 a původně zde byla Střední reálná škola (Oberrealschule). Škola fungovala do konce 2.
světové války, kdy byla budova upravena
pro účely polní ambulance.
Po válce byl objekt využíván v souladu
s jeho původním určením a bylo v něm
zřízeno školní zařízení – Státní koedukační gymnázium a střední škola. Byla to tak
jedna ze dvou prvních polských škol působících na území Jelení Hory. V současné době působí v budově dvě školy – základní škola třídy 7. až 9. (polské gimnazjum) a gymnázium – soubor škol Zespół
Szkół Ogólnokształcących nr 1.
ul. Jana
Kochanowskiego 18
všeobecně přístupný
pouze exteriér
Gymnázium. č. 1 Stefana Żeromskiego
tady vystudoval i polský herec, scenárista a režisér Stanisław Bareja. Je známý
především jako autor filmů a komediálních seriálů („Miś“, Alternatywy 4“, „Zmiennicy“).
Abychom se dostali k dalšímu zajímavému objektu
Městské trasy, musíme se vrátit na ulici Wojska
Polskiego a odbočit doleva. Když přijdeme na
křižovatku s ul. Sudecka, spatříme cíl našeho putování
– okázalý secesní objekt divadla C.K. Norwida.
11
DIVADLO C. K. NORWIDA
Na přelomu 19. a 20. století byla Jelení Hora bohatým, rozvíjejícím se průmyslovým střediskem, jehož obyvatele vedli velmi aktivní společenský a kulturní život. Do města přijížděla řada divadelních skupin, o jejichž představení
byl velký zájem. Chyběla však odpovídající budova, kde by se mohla konat
pravidelná představení. V té době se objevila iniciativa výstavby městského
divadla. Díky finanční podpoře vedení města a štědrosti obyvatel byly v roce
1903 zahájeny stavební práce, které řídil samotný projektant Alfred Daehmel
a již v roce 1904 se konalo slavnostní otevření zařízení a první představení.
Budova byla navržena v secesním stylu se zachováním prvků, typických
pro divadla 19. století. Byly v ní výstavní síně a restaurační sály, společenské místnosti a divadelní sál, pivnice, šatny a hospodářské místnosti. Jeviště bylo vybaveno veškerým scénickým zařízením a hlediště mělo kapacitu
více než 700 osob. Celá budova byla
osvětlena (plyn a elektřina), měla vytápění a větrání. V tehdejší době to
byla budova mimořádně honosná
a moderní.
Konaly se v ní nejen divadelní představení, ale také koncerty, slavnostní galavečery, vědecké přednášky,
akce u příležitostí státních a církevních svátků, hosty byla řada divadelních, operních a operetních souborů z jiných měst, ale především byla
místem setkání místních umělců –
amatérů.
Válečné události uchránily město i divadlo. Během 2. světové války
v něm byly organizovány stranické
manifestace a propagační akce. Byly
zde také shromážděné kostýmy Berlínské opery, což ihned po válce využil polský herecký soubor pod vedením Stefanie Domańské a již v srpnu
1945 uvedl hru „Pomsta“ („Zemsta”)
Alexandra Fredry.
Aleja Wojska Polskiego 38
0048 75 64 28 110
@
www.teatrnorwida.pl
po dohodě
pouze exteriér
www.jeleniagora.pl
23
Od budovy divadla jdeme ulicí Sudecka
směrem k centru. Poslední zastávkou
na naší trase je ulice Bankowa, která
byla na přelomu 19. a 20. století
jednou z nejhezčích tříd Jelení Hory.
Obklopovaly ji krásné budovy, z nichž se
část dochovala do dnešní doby.
12 DOMY NA UL. BANKOWA
Ulice Bankowa vznikla v pol. 19. stol.
v místě bývalých městských hradeb
a zasypaného příkopu, měla charakter
městského parku s upravenými stromy a krásnými květinovými záhony,
mezi nimiž vedly promenádní aleje.
Proto se ji říkávalo i Promenáda.
Na přelomu 19. a 20. stol. se stala jednou z nejreprezentativnějších ulic
města, na které měly svá sídla vyhlášené restaurace, exkluzivní hotely, obchody a banky.
Na jižní straně ulice Bankowa se mimo
jiné nachází:
• budova z konce 19. stol., kterou
koupila a pro potřeby svého sídla přestavěla „Říšská banka“. Po válce se zde nacházela Polská národní banka a později banka Bank Zachodni. Nyní se v ní nachází soukromé zdravotnické zařízení (ul.
Bankowa č.p. 5/7).
• budova hotelu, která několikrát měnila majitele i názvy, aby ve 20. letech
změnila i svůj účel. Byla převzata
městem, které zde umístilo mj. Úřad
sociální péče a sídlo kriminální policie s vazební věznicí. Po válce plnila
obdobné funkce - byla sídlem Úřadu bezpečnosti a Občanských milicí.
V 50. letech v ní byla zřízena lékařská
ordinace. (ul. Bankowa č.p 1).
Stejně zajímavou historii mají budovy postavené na severní straně ulice.
K nejokázalejším patří:
• snad nejznámější budovou na Promenádě je bývalá „Kawiarnia Wiedeńska“ („Vídeňská kavárna”/”Wiener Cafe“) a tzv. „Dom koncertowy“
(„Koncertní dům”/„ Konzerthaus“), ve kterém se do doby vzniku městského divadla konala představení a koncerty. Rovněž v poválečných dobách
zde sídlily kulturní instituce – dnes zde sídlí Jelenohorské kulturní centrum (ul. Bankowa č.p. 28/30),
• budova Slezského bankovního spolku, postavená na poč. 19. stol. při výjezdu
z ulice Szkolna, v dnešní době sídlo Obvodního soudu (ul. Bankowa č.p. 18),
• na druhé straně ul. Szkolna se nachází starší budova, v niž byla kdysi umístěna restaurace s názvem „Narożnik Murzyna“ („Mohrenecke“), jejímž symbolem byla socha černošského bojovníka, umístěná na fasádě budovy (ul.
Bankowa č.p.12).
Doporučujeme zhlédnutí i dalších domů na ulici Bankowa. Tvoří zajímavý
architektonický celek, který má svůj neopakovatelný půvab.
všeobecně přístupný
www.jeleniagora.pl
25
Jiné zaJímavé obJekty na malé
městské trase
KRKONOŠSKÉ MUZEUM
Muzeum shromažďuje exponáty spojené s historií, etnografií, řemeslem a uměním regionu.
Zvláštní pozornost zasluhuje multimediální výstava s názvem "Z historie Jelení Hory a okolí", největší sbírka uměleckého skla v Polsku, významné
sbírky malovaného skla z 18. a 19. stol., sbírka cínových výrobků a také národopisná expozice –
dřevěný podstávkový dům s tradičním vybavením a zařízením používaným v 18. a 19. stol.
www.muzeumkarkonoskie.pl
MĚSTSKÝ PARK NA KOPCI
WZGÓRZE KOŚCIUSZKI
Městský park na kopci Wzgórze Kościuszki byl
založen v 18. stol., avšak historie tohoto místa je značně delší. Poznat ji můžeme na Přírodně-historické stezce, která vede územím parku.
Nejzajímavější zastávkou na této stezce je „Geologický profil Západosudetské oblasti“, která je
vytvořena ze skal nacházejících se na prezentovaném území.
www.jeleniagora.pl
JELENOHORSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM
A STŘEDISKO REGIONÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ „KSIĄŻNICA KARKONOSKA”
„Książnica Karkonoska” je moderní knihovna,
která plní i funkci kulturního střediska. Její činnost je zaměřena na širokou skupinu veřejnosti.
Konají se zde besedy s autory, výstavy, promítají se filmy, pořádají se workshopy.
www.biblioteka.jelenia-gora.pl
DOLNOSLEZSKÁ FILHARMONIE
V JELENÍ HOŘE
V koncertních síních Dolnoslezské filharmonie
účinkuje mnoho slavných umělců. Obdobně
i jelenohorští hudebníci vystupují na polských
i zahraničních scénách, účastní se mezinárodních festivalů, doprovázejí známé osobnosti
hudebního světa a také podporují mladé talenty. Významnou činností Filharmonie jsou koncerty pro vlastní publikum, regionální projekty
a vzdělávací aktivity.
www.filharmonia.jgora.pl
VELKÁ JELENOHORSKÁ
MĚSTSKÁ TRASA
K Jelení Hoře patří také městské části, které byly kdysi samostatné a dodnes si zachovaly svůj unikátní charakter a krásu.
Cieplice – známé od 13. stol. díky teplým, léčivým pramenům, kterým vděčí za
svůj název (Cieplice = Teplice). Díky dávným majitelům těchto panství, slezskému rodu Schaffgotschů, byly na přelomu 18. a 19. stol. slavné daleko za hranicemi Slezska a lákaly velké množství lázeňských hostů, včetně mnoha významných
osobností. Dnes jsou termální vody, dosahující teploty kolem 90oC, nadále využívány k léčebným procedurám.
Sobieszów s malebnou zříceninou hradu Chojnik, kde se můžeme na chvíli ocitnout v dávných dobách středověku.
A také půvabný Jagniątków, ležící poněkud na svahu. Byl založen v pol. 17. stol.
českými protestanty, kteří prchali před náboženským pronásledováním, jako nevelká osada pastýřů, zemědělců a domácích tkalců. Jeho klid a malebná poloha
začaly postupně lákat turisty a návštěvníky, mezi nimi i významnou osobnost –
německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny – Gerharta Hauptmanna, který
se na tímto místě usadil natrvalo.
www.jeleniagora.pl
27
Navrhovaným výchozím místem pro Velkou městskou trasu je centrum lázeňské
čtvrti Cieplice. Prohlídku lázní doporučujeme zahájit u budovy, která se nachází
v přímém sousedství náměstí Plac
Piastowski (hlavní promenáda),
a tou je evangelický kostel.
1
EVANGELICKO-AUGSBURSKÝ KOSTEL SPASITELE
Kostel byl postaven v letech 1774 -1777 a je
jednou z nejhodnotnějších protestantských
staveb období baroka ve Slezsku.
Interiér je jednoduchý, síňový a jeho půvab a bohatství je dáno rokokovým vybavením. Dominantním prvkem je architektonicky bohatý oltář. Dřevěná konstrukce je zdobená zlatými detaily a sochami a v jeho středu je umístěn obraz
Krista, navazující na zasvěcení chrámu.
Nad oltářem se nachází stejně cenný varhanní prospekt a na něm nástroj
z pozdějšího období (z roku 1927), dílo varhanního mistra Gustawa Heintze ze Żar. Celek doplňuje bohatě zdobená kazatelna. Loď kostela obklopují
dvoupodlažní empory. Jsou celé bílé a jejich krásu zvýrazňují i vysoká okna,
která dokonale prosvětlují interiér.
Plac Piastowski 18
0048 75 64 26 667
po dohodě
dostupný
Do sedmdesátých let 20. stol. byl kolem
kostela hřbitov, na kterém byli pohřbíváni
evangeličtí věřící. Hřbitov byl zlikvidován,
náhrobky odstraněny a terén byl upraven.
Jedinou památkou, která po něm zůstala,
je tzv. „Lucerna paměti” (Latarnia pamięci) stojící u kostela (ze strany náměstí Plac
Kombatanta).
Z kostela směřujeme vpravo, abychom zanedlouho spatřili nejhonosnější
stavbu Cieplic, sídlo jejich
bývalých majitelů, zámek
rodu Schaffgotschů.
2
ZÁMEK SCHAFFGOTSCHŮ
Rod Schaffgotschů, kterému patřily rozlehlé
majetky v Krkonoších a na jejich úpatí, se usadil v Cieplicích v roce 1675 po tom, co jejich
původní sídlo, hrad Chojnik, vyhořel následkem zásahu bleskem. Nastěhovali se do starého zámečku, ale i tento podlehl požáru. Nové
sídlo rodu vzniklo v letech 1783-1788 podle
projektu Jana Jerzy Rudolpha z Opole. Budova
okouzluje svou velikostí, je na 80 metrů dlouhá a má tři patra. Její největší ozdobou jsou zejména dvě půlkruhovitě zakončená sloupoví
s bohatě zdobenými erbovými kartušemi, mezi nimiž jsou i erby majitelů zámku.
V interiéru se dochovalo bohaté, raně
klasicistní vybavení. Nejokázalejší místností je plesový sál s bohatou štukovou
výzdobou na stěnách a stropě a podlaha
z několika druhů dřeva. Neméně bohatě zdobené jsou rovněž dva salóny, žlutý a modrý, jejichž stěny jsou potaženy
hedvábnými látkami. Ostatní interiéry
prošly po druhé světové válce úpravami.
V zámku v současné době sídlí pobočka
Vratislavského vysokého učení technického (Politechnika Wrocławska).
Plac Piastowski 27
0048 75 75 51 048
@
www.jelenia-gora.pwr.wroc.pl
po dohodě
www.jeleniagora.pl
29
Když pokračujeme dále náměstím Plac Piastowski, máme po pravé straně lázeňské budovy. Jedná se o Lázeňský dům s lázeňským altánem a pramenem a koupelovými bazény, využívanými k léčbě. Zajímavostí je skutečnost, že již v 18. stol. zde byla nádrž zvaná „Koňský pramen”, sloužící k léčení
zvířat. Naproti vidíme volně stojící zvonici, v jejímž přízemí se nachází brána vedoucí ke Kostelu sv. Jana Křtitele a klášterní budově. Když půjdeme
před branou doprava, vidíme po levé straně tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), v pozadí se nachází ostatní budovy cisterciáckého
kláštera a naproti socha sv. Jana Nepomuckého.
3 KLÁŠTERNÍ KOMPLEX ŘÁDU CISTERCIÁKŮ
Klášterní budova pochází z období 1671-1684 a je skromnou dvoupodlažní
stavbou s ochozem. V současné době je užívána shromážděním Otců Piaristů,
kteří spravují kostel sv. Jana Křtitele.
Okázalejší je tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), postavený cisterciáky v letech 168993 na základech starší stavby z 16. stol. Byl postaven ve stylu raného baroka
a dodnes se jeho prvky zachovaly na čelní fasádě. Vznikl s myšlenkou na lázeňské hosty, kteří přijížděli „k vodám” - byla to první lázeňská budova v Cieplicích.
Po zrušení zákona v roce 1810 jej koupili Schaffgotschové a umístili v něm svou
sbírku knih a také bohaté sbírky přírodních exponátů, minerálů, zbraní, uměleckých děl a rodinných památek. Po druhé světové válce budovu převzaly Lázně Cieplice a zřídily v ní kanceláře a lékařské ordinace.
Ke klášterním budovám patří i pavilon u pramene „Marysieńka”, postavený
v roce 1710, přestavěný pak sto let později, kdy byl uzavřen kopulí.
Naproti Dlouhého domu, u mostu na
řece Kamienna, stojí za povšimnutí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.,
postavená hrabětem Schaffgotschem.
ul. Cieplicka 9/11
4
KOSTEL SV. JANA KŘTITELE
Byl postaven v letech 1714-1717 podle projektu Kaspra Jentsche z Jelení Hory. Stavba
stojí na obdélníkovém půdoryse bez odděleného presbytáře.
Vchod do kostela zdobí skromný portál, zakončený půvabnou kartuší. Po obou stranách jednolodního interiéru se táhne řada
kaplí, nad kterými jsou empory. Největší dojem vytváří bohatá sochařská výzdoba. Nejcennějším prvkem vybavení je hlavní oltář (dílo jelenohorského sochaře Heinricha Wagnera) s obrazem významného slezského malíře Michała Willmanna. Za pozornost rovněž stojí kazatelna, zdobená plastikami představujícími výjevy ze života patrona kostela. V kryptě pod kostelem nalezli
věčný odpočinek představitelé rodu Schaffgotschů z Cieplic.
ul. Cieplicka 9
0048 75 64 28 810
@
www.cieplice.pijarzy.pl
po - pá 9.00 - 12.00
dostupný
Na nádvoří kostela (bývalém hřbitově) stojí sloup Svaté Trojice a socha svatého Floriána
a na přilehlé zdi jsou umístěny náhrobní desky
s epitafy představitelů rodové linie Schaffgotschů, které patřil Radomierz, pocházející z konce 16. a počátku 17. stol., které byly převezeny
z tamějšího kostela.
Nádvoří uzavírá čtyřboká kostelní zvonice
postavená počátkem 18. stol.
31
Poblíž kostela se nachází veřejnosti přístupný pramen
zakončený sochou, ze kterého je možné si nabrat léčivou vodu a na vedlejších tabulích si lze přečíst informace
o chemickém složení a využití cieplických pramenů. Cestou zpět k zámku Schaffgotschů, míjíme lázeňské sanatorium „Marysieńka”. Na zdi budovy je umístěna tabule na
památku vzniku prvního horského průvodce v polském
jazyce „Warmbrunn i okolice jego...” („Warmbrunn a jeho
okolí…”). Jeho autorkou byla Rozalia Saulson pobývající
v Cieplicích v roce 1849. Z náměstí Plac
Piastowski se vydáme na další procházku – do lázeňského parku.
5
HISTORICKÝ LÁZEŇSKÝ PARK
Hlavní parková alej vznikla již v roce
1796, ale celkové řešení parku pochází
z první poloviny 19. stol., kdy Schaffgotschové upravili svoji francouzskou zahradu u zámku na park v anglickém stylu a rozhodli se zpřístupnit jeho část občanům a lázeňským hostům. K zatraktivnění pobytu v lázních vznikla v parku místa, kde lázeňští hosté mohli trávit
volný čas po léčebných procedurách.
U hlavní parkové aleje se nachází pavilon „Edward”. Budova byla postavena v roce 1820 jako cukrárna („oplatkárna”) a v pozdější době prošla několikrát stavebními úpravami. Přistavěn
byl například taneční sál, kulečníková
místnost, koncertní síň, veranda a pokoje pro hosty a časem se z této budovy stal hlavní lázeňský dům. Vzkvétal
v něm společenský a kulturní život cieplických lázní.
Když jdeme dále, míjíme po
levé straně dřevěnou koncertní mušli. Na přelomu 19.
a 20. stol. se zde konaly pravidelné koncerty zpříjemňující lázeňským hostům procházky po parku.
6
LÁZEŇSKÉ DIVADLO
Ještě před výstavbou budovy divadla se
v Cieplicích pořádala řada představení,
avšak tato forma zábavy se výrazněji rozvinula až po roce 1836, kdy byla postavena budova divadla podle projektu Alberta Tolberga.
Přestože není příliš velké a interiér má
spíš komorní ráz, činnost divadla dosáhla velkého rozmachu. Kromě profesionálních umělců bylo možné na jevišti spatřit
Park Zdrojowy 1
0048 75 75 57 690
@
www.teatr.jgora.pl
po dohodě
dostupný
i talentované lázeňské hosty a představitele rodu Schaffgotschů. Pro pohodlí
hostů bylo divadlo v pozdější době spojeno s „Galerií“, která byla vedle něj postavena o něco dříve. Budova z roku 1800 stylově navazovala na antické vily,
v interiéru se nacházela koncertní síň, čítárna, salónek společenských her, kuřárna cigár a restaurace.
Dnes v budově divadla z 19. stol sídlí Lázeňské divadlo, které mimo svou hlavní základní činnost organizuje rovněž kulturní dění v cieplických lázních.
33
Když půjdeme hlavní parkovou alejí, necháme za sebou divadlo a galerii a pomalu
opouštíme lázeňský park a přicházíme k ulici Cervi. Abychom došli k další zastávce naší
procházky, musíme odbočit doleva, přejít
most přes říčku Wrzosówka a před jezírkem
odbočit doprava do malé parkové aleje. Zde
začínáme prohlídku Norského parku.
7
NORSKÝ PARK
Od poloviny 19. stol. existovala v Cieplicích dobře prosperující továrna papírenských strojů, založená a řízená rodinou
Füllnerů. Její tehdejší majitel Eugen Füllner uskutečnil na počátku 20. stol. ve prospěch lázní řadu investic. Jednou z nich
bylo založení malebného parku, který byl
nazván Norský.
Za svůj název vděčí dřevěné budově, postavené v roce 1909, jejíž provedení oprávněně připomíná lodě Vikingů. Eugen Füllner navštívil Norsko a nadšený tamní lidovou architekturou se rozhodl postavit v Cieplicích pavilon v tzv. „dračím stylu“, dnes nazývaný Norským
pavilonem. Původním vzorem byla restaurace „Frognerseteren” nacházející se
poblíž Osla. Do 50. let 20. stol. působila v pavilonu restaurace.
Norský park zaujímá plochu kolem 17 ha, na které se nachází několik desítek
druhů stromů a keřů. Poblíž Norského pavilonu se nachází rybník, na kterém
byly kdysi možné projížďky na kajacích nebo šlapadlech. Dnes je obydlen
vodním ptactvem. Při procházce parkovými alejemi stojí za to překročit můstek nad říčkou Wrzosówka a zhlédnout kamenný blok, který připomíná setkání polských básníků Wincenta Pola a Kornela Ujejského s českým přírodovědcem profesorem Janem Evangelistou Purkyně. Procházku je možné ukončit
na protipovodňové hrázi, ze které je krásný výhled na Krkonoše.
V Norském parku končíme prohlídku Cieplic. Abychom se dostali k další
zastávce na Velké městské trase, musíme přejet do Sobieszowa a odtud
dojít turistickou stezkou k malebné
zřícenině hradu Chojnik.
8
HRAD CHOJNIK
Nad Sobieszowem se tyčí hora Chojnik,
která je přirozeným dokonalým místem
pro umístění strážní stavby. Proto můžeme v historických pramenech nalézt zmínku o hradu kmenu Bobrzan, vybudovaném na kopci a mysliveckém zámečku,
postaveném knížetem Boleslavem Rogatkou. Vznik zděného hradu se datuje kolem
roku 1355, kdy vládnoucí svídnicko – javorský kníže Bolko II. opevňoval svá území
četnými strážními hrady. Objekt byl postaven z kamene a sestával z věže, obytné budovy a nevelkého nádvoří. Po smrti knížete předala vdova kněžna Anežka hrad rytíři
Gotsche Schoffovi, zakladateli rodu Schaffgotschů (kterému hrad s malými přestávkami patřil do roku 1945). Nový majitel rozšířil hrad o kapli. V době husitských válek v 15. stol. hrad účinně odolával útokům husitů, zároveň však neměl dobrou
pověst, neboť jeho majitelé obtěžovali okolní lid a kupce projíždějící nedalekou
obchodní cestou loupežemi.
35
Hrad byl ještě několikrát v průběhu 15.,16. a 17. stol. rozšiřován. Vznikl rozlehlý
dolní hrad s hospodářskými budovami (kuchyní, místnostmi pro služebnictvo,
sklepením). Byly vytesány nádrže, ve kterých se shromažďovaly zásoby vody
pro potřeby obyvatel a hrad byl přizpůsoben i rozvíjející se vojenské technice.
Nedobytý hrad však nebyl schopen odolat silám přírody a 31. srpna 1675 podlehl požáru následkem zásahu bleskem. Majitelé nezahájili jeho obnovu a hrad se
postupně měnil v malebnou zříceninu, jejíž krása začala přitahovat turisty. S myšlenkou na ně byla v baště dolního hradu v roce 1822 zřízena dodnes existující turistická chata.
Nejvýznamnějším hostem byl kněz Karol Wojtyła (pozdější papež Jan Pavel II.),
který začátkem září 1956, společně se skupinou studentů, cestoval na kole po
Jelenohorské kotlině. Na památku těchto událostí byla v roce 2007 vyznačena
a slavnostně otevřena Papežská stezka a zároveň byly v tzv. „paláci“ horního hradu zazděny pamětní desky .
Jelenia Góra - Sobieszów
– Chojnik
0048 75 75 56 394, 502 252 157
0048 75 75 53 535
– turistická chata
@
www.chojnik.pl
II-III, XI-XII 10.00 - 16.00
IV-VI, IX-X10.00 - 17.00
VII - VIII 10.00 - 18.00
plnocenná 5 PLN
zlevněná 3 PLN
nedostupný
Při prohlídce hradu můžeme spatřit pozůstatky budov z jednotlivých
období výstavby, vystoupit na věž
a obdivovat půvabné okolní panorama a poslechnout si legendu
o krásné, leč ukrutné princezně Kunegundě.
www.jeleniagora.pl
Další pozoruhodností Sobieszowa jsou,
kromě hradu Chojnik, dva historické kostely –sv. Martina a původně evangelický
Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše, zámek
Schaffgotschů (v současné době zde sídlí
střední a odborné školy) a Přírodovědecké muzeum v sídle Správy Krkonošského
národního parku. Ze Sobieszowa
přejedeme k poslední zastávce
našeho výletu – domu
Gerharta Hauptmana
v Jagniątkowě.
9
www.jeleniagora.pl
MĚSTSKÉ MUZEUM DŮM GERHARTA
HAUPTMANA W JAGNIĄTKOWĚ
Německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny
Gerhart Hauptmann se narodil ve Szczawnu - Zdrój, avšak ovlivněn neodolatelnou
krásou Jagniątkowa se rozhodl svůj dům
postavit právě na tomto místě. Vila nazvaná samotným umělcem „Luční kámen“ („Łąkowy Kamień”, „Wiesenstein”), byla postavena v roce 1901 podle projektu berlínského
architekta Hanse Griesebacha. Secesní budova s dvěma věžičkami dokonale zapadá do horské krajiny a s malebným okolním parkem vytvořila ideální podmínky pro
tvůrčí práci majitele.
V interiéru rozlehlého domu se nachází pracovny, knihovna, archiv a bohaté sbírky antických i současných uměleckých děl
a osobních památek. V roce 1922, u příležitosti Hauptmannových 60. narozenin,
vznikla malba, která vyzdobila halu vily. Jejím autorem byl malíř Johannes Maximilian Avenarius, který na stěnách a klenbách vytvořil svou představu ráje. Dílo plné
symboliky dodnes vzbuzuje obdiv návštěvníků. Po smrti Gerharta Hauptmanna
v roce 1946 pozůstalá vdova dům opustila a vzala si většinu hodnotného vybavení.
Od roku 2001 v „Lučním kameni“ sídlí muzeum shromažďující památky z Hauptmannova života a jeho tvorby, které se věnuje
i široké vědecké a osvětové činnosti. Pořádá
koncerty, literární večery, krátkodobé výstavy a jiné kulturní akce pro dospělé i mladší
ul. Michałowicka 32
návštěvníky. Po prohlídce muzejní expozice
0048 75 755 32 86
se můžeme ještě chvíli kochat atmosférou
vily při šálku kávy v kavárně, která se nacháwww.muzeum-dgh.pl
zí v přízemí budovy.
V-IX út – ne 9.00 - 17.00
X-IV út – ne 9.00 - 16.00
@
plnocenná 6 PLN
zlevněná 3 PLN
pouze exteriér
37
Jiné zaJímavé obJekty na
velké městské trase
PŘÍRODOVĚDECKÉ MUZEUM
V CIEPLICÍCH
Velká část vystavených exponátů pochází ze sbírek rodu Schaffgotschů,
které začal shromažďovat v 18. stol.
hrabě Hansa Schaffgotsch. V rámci
stálé výstavy je možné obdivovat ornitologickou expozici – Ptáci světa.
Ve vitrínách jsou vystavené jednotlivé druhy, včetně těch, které můžeme
běžně potkat u nás, po nejvíce exotické. V další části se nachází překrásná
sbírka motýlů. Přírodní muzeum získá
ke konci roku 2013 nové sídlo v budově bývalého kláštera při kostele sv.
Jana Křtitele.
www.muzeum-cieplice.pl
KOSTEL SV. MARTINA
Podle historických pramenů původní kostel stál na tomto místě již ve 14.
stol. Později procházel několika přestavbami a v 18. stol. získal dnešní barokní vzhled. Tvar i výzdoba interiéru pochází z období 1778 – 1782, kdy
probíhala jeho oprava. Vybavení interiéru pořizoval rod Schaffgotschů. Vedle kostela stojí zvonice z 16. stol., jejíž
zvony pocházejí z pozdější doby.
www.parafiasobieszow.pl
velké městské trase
Jiné zaJímavé obJekty na
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE
JEŽÍŠOVA
Kostel od svého založení v polovině
18.stol. do roku 1946 sloužil věřícím
evangelického vyznání a dodnes se
dochovalo několik prvků charakteristických pro protestantské stavby. Nyní
slouží římskokatolické farnosti v Sobieszowě. Jednoduchý interiér kostela
zdobí bohatý oltář a kazatelna a zvláštní půvab vytvářejí stropní iluzionistické
malby. Celek doplňují mimořádně cenné varhany.
www.parafiasobieszow.pl
LÁZNĚ CIEPLICE (TEPLICE)
První vědecký popis vlastností teplických vod pochází již z 16. století.
Současné analýzy ukazují, že za svou
účinnost vděčí obsahu sloučenin
síry, křemíku a fluoru a také vysoké
teplotě, která sahá až k 90 stůpňům
Celsia. Dříve léčba spočívala především v léčebných koupelích, dnes je
zde nabízen široký výběr léčebných
procedur - vodoléčba, inhalace a kinezioterapie, světlo- a elektroléčba.
ZÁMEK SCHAFFGOTSCHŮ
V SOBIESZOWĚ
Zámek se nachází ve střední části Sobieszowa u silnice do Piechowic. Byl
postaven v roce 1712 jako sídlo Schaffgotschů, kteří vlastnili majetky v Krkonoších a na jejich úpatí. Rezidence byla
postavena v barokním slohu a dodnes
si tento charakter zachovala. V interiéru stojí za pozornost sál s krbem, zdobený erby a stropem s bohatou štukovou výzdobou. Ostatní místnosti prošly
přestavbou.
KOSTEL BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ V JAGNIĄTKOWĚ
Kostel byl postaven v letech 1980 –
1986. Stavba svou formou navazuje
na podhalanskou architekturu. Díky tomuto vzhledu budova skvěle zapadá
do horské krajiny.
39
vybrané
kulturní akCe
KRKONOŠSKÝ FESTIVAL
SVĚTLA
V průběhu Festivalu světla získává město barevným, profesionálně navrženým osvětlením neobvyklý půvab. Cílem projektu je
prezentovat nejnovější technologie a výrobky používané k osvětlování měst, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
www.lbl24.pl
CIEPLICKÉ JARO
V rámci tohoto projektu se konají četné
kulturní a rekreační akce pro návštěvníky, lázeňské hosty a občany města. Bohatý program obsahuje např. hudební
koncerty, divadelní a kabaretní představení, výstavy.
Město Jelení Hora
MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL „ZOOM-SBLÍŽENÍ“
„ZOOM-sblížení“ je festival podporující nezávislou kinematografii. Navštěvují jej
milovníci nekomerčního filmu z tuzemska i ze zahraničí. Podmínky soutěže umožňují účast všech zájemců, kteří chtějí předvést své schopnosti v této oblasti umění.
Město Jelení Hora, Osiedlowy Dom Kultury (Sídlištní kulturní dům)
www.zoomfestival.pl
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL
POULIČNÍCH DIVADEL
V srpnu se jelenohorské náměstí Plac Ratuszowy na chvíli proměňuje v jeviště pro
umělecké divadelní skupiny. Herce neomezuje prostor divadelního sálu a atypická scenérie a rozmach, s jakým jsou představení předváděná, poskytují neopakovatelné zážitky.
Město Jelení Hora, Divadlo C.K. Norwida
v Jelení Hoře
kulturní akCe
vybrané
JELENOHORSKÁ DIVADELNÍ SETKÁNÍ
Zajímavá akce pro milovníky divadla. Po několik dní je možné na jelenohorské scéně zhlédnout četná divadelní představení divadelních
skupin z Polska a ze zahraničí. Na toto setkání
přijíždějí známá repertoárová divadla a také ta,
která se věnují alternativnímu umění.
Město Jelení Hora, Divadlo Cypriana Kamila
Norwida
JELENOHORSKÉ ZÁŘÍ A EVROPSKÝ
FESTIVAL VARHANNÍ HUDBY „SILESIA SONANS“
V podzimní scenérii probíhá v Jelení Hoře řada kulturních a rekreačních akcí
hudební koncerty, umělecké ukázky, výstavy, trhy a akce pro děti a rodiny.
Zvláštní pozornost si zaslouží Festival „Silesia Sonans“ . Díla slavných hudebních skladatelů v podání významných polských i zahraničních umělců znějí
v neobvyklém interiéru jelenohorského kostela Svatého Kříže.
Jelenohorské kulturní centrum,
Římskokatolická farnost Pozdvižení Svatého Kříže, podpora města
Jelení Hora
www.silesiasonans.cal.pl
RYTÍŘSKÝ STŘELECKÝ
TURNAJ „O ZŁOTY BEŁT
CHOJNIKA “ (O ZLATOU
STŘELU HRADU CHOJNIK)
kulturní akCe
vybrané
ART & GLASS FESTIVAL
Oheň v podkrkonošských sklářských pecích vzplál již v dávných dobách středověku. Organizátoři přibližují široké veřejnosti stále živé tradice tavení skla formou řemeslnických ukázek, dílen a uměleckých
prezentací a dalších zajímavých aktivit.
Jelenohorské kulturní centrum, Krkonošské
muzeum, Galerie Biuro Wystaw Artystycznych, podpora města Jelení Hora
Malebné zříceniny hradu Chojnik jsou místem každoročního klání členů rytířských spolků.
Turnaje doprovází četné ukázky
středověkých zvyků, tanců, řemesel a vojenského umění.
PTTK Oddział "Sudety Zachodnie"
(Polský turisticko-vlastivědný spolek
Pobočka "Západní Sudety")
JARMARK STAROŽITNOSTÍ A
ZAJÍMAVOSTÍ
Po několik zářijových dní ožívají obchodní tradice města. Jarmark je jednou z největších akcí tohoto typu v Polsku, na kterou přijíždějí sběratelé z celé Evropy. Můžeme zde koupit dobový nábytek a užitkové
předměty, sbírky mincí, knihy, drobné ozdobné předměty a tisíce dalších věcí.
Město Jelení Hora, Sídlištní kulturní dům,
Informační centrum a kulturní středisko
Książnica Karkonoska
www.jeleniagora.pl
41
Jelení Hora aktivně
PĚŠKY
Turisté upřednostňující pěší túry mohou
absolvovat výlet po jedné ze značených turistických tras z:
Jelení Hory (dále JH)
černá: JH - Kruszwicka (depo MHD) - JH
Czarne, žlutá: JH tur. spolek PTTK Czarne,
žlutá: JH aut. nádr. – rokle Borowy Jar
z Cieplic
zelená: Cieplice-Karpniki,
modrá: Cieplice-Grodna
ze sobieszowa
červená: Sobieszów – Chojnik,
černá: Sobieszów – Chojnik
z Jagniątkowa
zelená : Jagniątków – Szklarska Poręba,
černá: Szrenica – Jagniątków- Petrova Bouda, žlutá: Piechowice -Jagniątków- Przesieka, modrá: Podgórzyn - Jagniątków – sedlo Czarna Przełęcz
www.jeleniagora.pl
Jelení Hora aktivně
NA KAJAKU
Veslaři mohou obdivovat Jelení Horu ze svého oblíbeného
místa při sjezdu po řece Bobr.
www.pttk-jg.pl/index.php/kajakiem.html
OR
ZE VZDUCHU
Díky přírodním podmínkám
v jelenohorské kotlině se zde
vyskytují výjimečně dobré
podmínky pro lety na rogalech, větroních a pro paragliding. Proto je jelenohorské letiště a zde působící aeroklub
velmi oblíbený nadšenci leteckých sportů z tuzemska
i ze zahraničí.
www.aeroklub.jgora.pl
www.jeleniagora.pl
Jelení Hora aktivně
OR
NA KOLE
Na milovníky cyklistiky čekají cyklistické
stezky a trasy - “Trasa údolí Bobru” (ER-6),
cyklistický obchvat Jelení Hory, cyklistická
stezka Jelení Hora – Łomnica a cyklistické
akce pořádané na území města:
• Jelenia Góra trophy - maja Włoszczowska, mtb race – cyklistický závod
s účastí amatérů a nejlepších světových
horských cyklistů.
• přehlídka kol - rekreační akce propagující cyklistiku, zdravý životní styl a aktivní
odpočinek na čerstvém vzduchu.
www.muzyczneradio.com.pl
informační
minipříručka
Kromě zajímavých památek a překrásné krajiny má Jelení Hora bohatou nabídku
kulturních akcí, určených široké veřejnosti. Pořádají se zde mimo jiné hudební, divadelní a filmové festivaly a akce věnované regionálním tradicím (řemesla, ruční
práce, místní výrobky), a v neposlední řadě i spousta sportovních a rekreačních
akcí. Volný čas je možné strávit v kině, divadle, filharmonii, galerii umění nebo se
zúčastnit dílen, přednášek a jiných forem poznání nabízených institucemi, které
působí na území města.
Poznejte tuto nabídku, neboť každý si zde najde něco pro sebe.
Teatr im. Cypriana Kamila Norwida
58-500 Jelenia Góra
Al. Wojska Polskiego 38
tel. 0048 75 64 28 110
www.teatrnorwida.pl
Zdrojowy Teatr Animacji
58-560 Jelenia Góra-Cieplice
Park Zdrojowy 1
tel. 0048 75 75 57 690
www.teatr.jgora.pl
Jeleniogórskie Centrum Informacji
i Edukacji Regionalnej
„Książnica Karkonoska”
58-500 Jelenia Góra, ul. Bankowa 27
tel. 0048 75 75 22 568
www.biblioteka.jelenia-gora.pl
JCK – Jeleniogórskie
Centrum Kultury
58-500 Jelenia Góra, ul. 1 Maja 60
tel. 0048 75 64 23 880/881
www.jck.pl
ODK – Osiedlowy Dom Kultury
(Galerie „Promocje” i „Hall”)
58-506 Jelenia Góra
ul. K. Komedy-Trzcińskiego 12
tel. 0048 75 75 31 831
www.odk.karkonosze.com
MDK – Młodzieżowy Dom
Kultury „Jelonek”
58-500 Jelenia Góra
ul. M. Skłodowskiej-Curie 12
tel. 0048 75 64 244 60
www.mdkjelonek.pl
Miejski Dom Kultury „MUFLON”
58-570 Jelenia Góra-Sobieszów
ul. Cieplicka 172
tel. 0048 75 75 53 626
www.muflon.sobieszow.pl
„PRZYSTAŃ TWÓRCZA” Cieplickie
Centrum Kultury
tel. 0048 75 71 22 892
www.przystantworcza.pl
Muzeum Karkonoskie
58-500 Jelenia Góra, ul. J. Matejki 28
tel. 0048 75 75 23 465
www.muzeumkarkonoskie.pl
Muzeum Przyrodnicze
tel. 0048 75 75 51 506
www.muzeum-cieplice.pl
Muzeum Miejskie
Dom Gerharta Hauptmanna
58-570 Jelenia Góra-Jagniątków
ul. Michałowicka 32
tel. 0048 75 75 53 286
www.muzeum-dgh.pl
BWA - Biuro Wystaw Artystycznych
58-500 Jelenia Góra, ul. Długa 1
tel. 0048 75 75 26 669
www.galeria-bwa. karkonosze.com
Filharmonia Dolnośląska
58-500 Jelenia Góra
ul. J. Piłsudskiego 60
tel. 0048 75 75 38 171
www.filharmonia.jgora.pl
Galeria„Pod Brązowym Jeleniem” JCK
58-500 Jelenia Góra
ul. 1 Maja 60
tel. 0048 75 64 23 880
www.jck.pl
Dyrekcja Karkonoskiego
Parku Narodowego
58-570 Jelenia Góra-Sobieszów
ul. T. Chałubińskiego 23
tel. 0048 75 75 53 348
www.kpnmab.pl
Galeria „Korytarz” JCK
58-500 Jelenia Góra
ul. Bankowa 28/30
tel. 0048 75 64 78 884
www.jck.pl
Kino „Grand”
58-500 Jelenia Góra, ul. Krótka 3
tel. 0048 75 75 22 378
www.kinogrand.pl
Kino „Lot”
58-500 Jelenia Góra, ul. Pocztowa 11/12
tel. 0048 75 76 76 370
www.kino.jg24.pl
DKF „Klaps”
58-500 Jelenia Góra, ul. Bankowa 28/30
tel. 0048 75 64 78 884
www.jck.pl
JTF Jeleniogórskie Towarzystwo
Fotograficzne
58-500 Jelenia Góra
Al. Wojska Polskiego 37
tel. 0048 784 330 346
www.jtf.com.pl
Urząd Miasta Jelenia Góra
Wydział Kultury i Turystyki
tel. 0048 75 75 46 178
e-mail: [email protected]
e-mail: [email protected]
www.jeleniagora.pl
www.jeleniagora.pl
45
VELKÁ JELENOHORSKÁ
MĚSTSKÁ TRASA
5 min.
2 min.
5 min.
2 min.
3
4
5
Evangelickoaugsburský
kostel Spasitele
Zámek
Schaffgotschů
Klášterní komplex
řádu cisterciáků
Kostel sv. Jana
Křtitele
Historický
Lázeňský park
Jelenia Góra
Linie
MZK
sobieszów
a
er
ka
• do Cieplic: 4, 6, 7, 9, 14, 15, 17,
23, 26, 27, linia nocna
• do sobieszowa: 7, 9, 15, linia nocna
• do Jagniątkowa: 15
os
rk
on
ka
b. C
Cz ieplicka
ec
ha
Jagniątków
Jelenia Góra
+ +455min
min
65km
km
www.jeleniagora.pl
za
mk
ow
a
noska
zy
karko
TAXI Je
Dworzec
radio
ul.• Obroń
tel. 19
58-500
Je
• radio
703
403 3
75/ tel.
64 19
22
• radio
www.pks.
tel. 19
• radio
tel. 19
• taxi b
r
sp
ka
c
Ciepli
7
ska
sobieszow
KOMUNIKACJA MIEJSKA
ul. Wolności 145, Jelenia Góra
75/ 76 48 736
www.mzk.jgora.pl
m
ro
12 min.
6
Norský park
2
Lázeňské
divadlo
1
a
pod
n
Ja
o
o
ieg
puła
s
Ch
oj
nik
sk
liń
ki
kieg
iem
8
9
Jelenia Góra
Jagniątków
wick
hało
a
mic
ka
os ja
on1 ma
rk
8
ka
ok
i
rze
jsk
Wo
al.
go
k ie
ols
aP
ka
rt
ba
rci
ar
na
ka
nc
st
e
ud
ka
nowowiejs
sk
a
m
Wcz
as
wi
ało
ich
owa
ag
nie
a
ka
c
9
wic
no
szk
ow
ska
klo
cz
ne
sa
wa
ko
y
zw
6 km
+ 45 min
5 km
+ 5 min
8
Městské muzeum
Dům Gerharta
Hauptmana
w Jagniątkowě
Hrad Chojnik
Norský park
TAXI Jelenia
Góra Jelenia Góra
Dworzec
Autobusowy
radio - taxi
96 221B,
ul.• Obrońców
Pokoju
tel. 196
22, Góra
75/ 75 22 777, 800 222 222
58-500
Jelenia
• radio
taxi(informacja),
9191
703
403 337
76 75ruchu)
555, 800 144 911
75/ tel.
64 19191,
22 108 75/
(dyżurny
• radio taxi Śnieżka
www.pks.jgora.pl
tel. 196 21, 75/ 75 35 835, 800 700 600
• radio - taxi mercedes
tel. 196 26, 75/ 76 76 550, 800 333 333
• taxi bagażowe tel. 75/ 75 22 727-
ńsk
ello
i
Jag
r
sp
ra
9
a
ie
m
zy
a nocna
ie
marys
3
2
4
Wo
dn
j
bieskie
ńki so
h
yc
on
rz
17,
plac pia
stowski
a
1
5
różyckiego
Jagniątków
Jelenia Góra
++455 min
min
65km
km
www.jeleniagora.pl
zamoys
6
fabryczna
Cerv
i
kiego
zy
m
złotnicza
ały
stas
z
ica
Dr
Jelenia Góra
Cieplice
kraszewskiego
y
zc
rtk
ba
i
śc
no
ol
W
kocha
no7wsk
iego
cię
wy
az
10
rz
gó
ma
d
po
ka
yńs
ka
nowowiejs
tuw
i
Jelenia Góra
47
D
pl
berlin
Jelenia Góra
Dresden
münchen
praha
a
vien
Cz
sl
Jelenia GÓra
Turistické a kulturní
informační středisko
58-500 Jelenia Góra
ul. Bankowa 27
tel.
00 48 75 76 76 925
tel./fax 00 48 75 76 76 935
[email protected]
Nakladatel:
Vento Studio Jacek Gajda
Redakce:
Wydział Kultury i Turystyki
Urzędu Miasta Jelenia Góra,
Vento Studio
Texty:
Ludmiła Gajda
Fotografie:
Vento Studio
Městský úřad
58-500 Jelenia Góra
Pl. Ratuszowy 58 (ratusz)
tel. 00 48 75 75 46 101
fax 00 48 75 75 46 159
[email protected]
www.jeleniagora.pl
www.facebook.com/MiastoJeleniaGora
© ventostudio.pl
ISBN: 978-83-928600-3-7