Exkurze do Radějova

CHKO Bílé Karpaty
expedice za poznáním rozmanitosti forem života v přírodě
Radějov 19. – 21. května 2009
Pprojekt MŠMT Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta č. 0469/2009
Cílem akce bylo seznámit
děti s rozmanitostí druhů
rostlin a živočichů
v různých typech
prostředí, upozornit je na
složitosti vzájemných
vztahů, které se tam
vytvářejí, a přiblížit jim roli
člověka při ovlivňování
přírody.
Expedice se zúčastnilo
19 dětí ze 6. a 7. tříd ZŠ
Novolíšeňská 10, Brno.
Zemědělská krajina
Bělokarpatské louky
Lesnatá oblast
Účastníci expedice
Bílé Karpaty –
Radějov 2009
Autokemp ANNA
Radějov - Lučina
Rozhledna na Travičníé
– Tvarožná Lhota
Lov mloka a jeho
fotodokumentace
Ukázka různých druhů rostlin na cestě
do lesů
Lov obojživelníků v lesní tůni
Užovka hladká – hadů
se už nikdo nebojí
Večer u táboráku
FAUNA V AUTOKEMPU ANNA
Štěrbina, kterou večer
vyletovali netopýři na lov
Ježek východní – stopy v
prachu před chatou
Tiplice na
stěně pokoje
Hnízdo vosíka
obecného za
rozbitou deskou
Trus pod výletem netopýrů z
kolonie usazené za deskami
pod střechou chatky
Kos černý
Pokoutník
domácí
Mravkolev obecný - lapací jamka a larva v
suchém písku pod verandou chaty
SAVCI
Les s podrostem
Louka
Zajíc polní
Liška obecná
při lovu hrabošů
Norník rudý
Myšice křovinná
Daněk skvrnitý
Hraboš polní
Srnec obecný
Bez černý
Kalina obecná
Svída krvavá
Třešeň ptačí
OKRAJ CESTY
Javor
babyka
Javor
klen
Kerblík
lesní
Brslen
evropský
Kopřiva
dvoudomá
Plamének plotní
Ropucha zelená
KOUPALIŠTĚ
Bruslařka horská
Užovka
obojková
Rak říční v potoce mezi rybníky
Jelec tloušť v tůni pod hrází
Skokan hnědý – pulci okusují
uhynulou larvu čolka obecného
ZAROSTLÁ ČÁST RYBNÍKA
Čolek obecný samice
Orobinec
úzkolistý
Kosatec žlutý
Vážka - vodní larva,
imago
Skokan skřehotavý –
samec v době páření
PODROST LISTNATÉHO
LESA
Lilie
zlatohlavá
Okrotice
mečolistá
Mařinka vonná
Kyčelnice
cibulkonosná
Šťavel kyselý
Kopytník
evropský
Medovník meduňkolistý
Okraj lesa
NPR ČERTORYJE
bělokarpatské louky - orchideje
Hlístník
hnízdák
Pětiprstka žežulník
Hlavinka horská
Střevíčník pantoflíček
Bradáček vejčitý
Vstavač mužský
Tořič čmelákovitý
HADI
Zmije obecná – Hostěnice – vlhká paseka
Užovka obojková – Radějov – břeh
rybníka
Užovka
podplamatá –
Jihlava – břeh
řeky (vpravo)
Užovka hladká –
Radějov – suchý
okraj listnatého
lesa (vlevo)
JEŠTĚŘI
samec a
samice
Slepýš křehký, Hostěnice
Ještěrka živorodá, Králický Sněžník
Ještěrka
obecná
B U K O V Ý L E S,
severovýchodní svah 450 m n. m.
Mlok skvrnitý
larva
Mlok skvrnitý – larvy se vyvíjejí v
čistých potůčcích, dospělci žijí ve
vlhkém listnatém lese na souši
Čolek horský (samec) a larva
- k vývoji stačí i louže u cesty
Kuňka žlutobřichá se rozmnožuje i v
malých loužích, v prohřáté vodě. Klade
vajíčka později než skokan hnědý
Kuňka ohnivá
(j. Čechy)
ČLOVĚK POMÁHÁ I ŠKODÍ
Vyjeté koleje u cesty –
místo rozmnožování
čolka horského, skokana
hnědého a kuňky
žlutobřiché
Zarostlý bazén –
čolek obecný,
skokan hnědý,
larvy potápníka
vroubeného
Koleje v louce –
kuňka žlutobřichá,
bruslařky
Silnice u kempu – přejetá
ropucha obecná, užovka
obojková, skokan hnědý
Druhová rozmanitost - biodiverzita
Zemědělská krajina
Lesnatá krajina
Pole s kukuřicí. Stanoviště
s extrémně sníženou druhovou
rozmanitostí. Obiloviny jsou
významný zdroj potravy lidí,
jejich pěstování vyžaduje
hodně energie (orba, setí,
hnojení, pesticidy, insekticidy,
sklizeň), přináší velký
ekonomický zisk, ale je
nepřátelské pro přírodu.
Listnaté a smíšené
lesy s přirozenou
druhovou skladbou
dřevin.
Menší ekonomický
přínos, ale vysoká
ekologická stabilita a
velká biodiverzita.
Louky obhospodařované
tradičním způsobem.
Stanoviště s vysokou
rozmanitostí rostlinných i
živočišných druhů, poskytují
kvalitní seno pro domácí
zvířata, menší spotřeba
energie (jen kosení a sušení).
Menší zisk, ale přátelské
prostředí pro přírodu.
Orchideje
Rostou na druhově pestrých loukách nebo v lesích v čistém
prostředí bez intenzivního hnojení a bez používání chemických
látek.
Nedaří se jim na orné půdě ani na hnojených loukách a ve
znečistěném prostředí (chybí tam houby, se kterými orchideje
žijí v symbióze a bez kterých nemohou existovat).
Smrková monokultura
v nižších polohách =
nepřirozené stanoviště,
produkce dřeva, ale málo
stabilní prostředí (kůrovec,
polomy), malá rozmanitost
rostlin i živočichů.
Mlok skvrnitý
Žije v přirozených listnatých lesích
v čistém prostředí (pestrá nabídka
potravy, čistá voda důležitá pro vývoj
larev).
Nemůže žít v umělých smrkových
monokulturách a v znečistěném
prostředí .