metodická příručka pro předsedy zkušebních maturitních komisí

Transkript

Metodická příručka pro předsedy zkušebních maturitních komisí – jaro 2012
AKTUALIZACE JSOU VYZNAČENY MODŘE
Platné od 11. 5. 2012
METODICKÁ PŘÍRUČKA
PRO PŘEDSEDY ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ
k ústním zkouškám společné části a vykazování výsledků profilové části MZ – jaro 2012
ÚVOD
Metodická příručka je určena pro funkci předsedy zkušební maturitní komise (dále jen předseda).
Předsedové jsou spolu s řediteli škol rozhodující osoby zajišťující průběh zkoušek společné části
maturitní zkoušky (dílčí ústní zkoušky), které nemají výkon své funkce legislativně podmíněn
úspěšným absolvováním přípravného školení organizovaného CERMATem. Vzhledem k tomu, že
organizace dílčích ústních zkoušek společné části (dále též SČ) a vykazování výsledků zkoušek
profilové části (dále též PČ) nejsou zcela shodné s dosavadním průběhem konání ústních maturitních
zkoušek, doporučujeme proto předsedům, aby se s touto příručkou seznámili.
Metodická příručka zahrnuje:
• procesně-dokumentovou stránku přípravy, průběhu a hodnocení ústních zkoušek společné
části maturitní zkoušky;
• procesně-dokumentovou stránku přípravy a výsledného hodnocení profilových zkoušek,
související s centrálním zpracováním výsledků profilových zkoušek.
1
ROLE PŘEDSEDY VE VAZBĚ NA ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISI
Předsedu zkušební maturitní komise jmenuje na návrh ředitele školy krajský úřad. Jmenování je
platné pro zkoušky konané v daném kalendářním roce. Počet komisí lze pro opravné a náhradní
zkoušky snížit. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. Ostatními členy může ředitel
školy jmenovat i jiné osoby, než jmenoval pro jarní zkušební období. Předsedovi zkušební maturitní
komise náleží za výkon funkce odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu funkce
předsedy. Odměnu předsedovi vyplácí škola, na kterou je vyslán. Odměna bude vyplacena na základě
smlouvy dle § 51 občanského zákoníku (jedná se o občanskoprávní smlouvu, tj. nikoliv smlouvu
pracovněprávní). Finanční prostředky na proplacení odměny předsedovi obdrží škola cestou navýšení
normativu na žáka.
Podmínky pro výkon funkce předsedy zkušební maturitní komise:
• odborná kvalifikace v příslušném nebo příbuzném oboru a přímá pedagogická činnost
nejméně 5 let;
• předseda nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude
funkci vykonávat;
• předseda nevyučoval žáky, kteří konají maturitní zkoušku, v průběhu jejich středního
vzdělávání.
1
Předseda zkušební maturitní komise řídí práci zkušební maturitní komise a odpovídá za její činnost,
zajišťuje řádný průběh zkoušek a klasifikaci:
• u dílčích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky:
o ústní zkouška z českého jazyka a literatury;
o ústní zkouška z cizího jazyka;
• u těch částí profilové části maturitní zkoušky, které probíhají před zkušební maturitní komisí
a které ředitel školy stanovil:
o obhajoba maturitní práce;
o ústní zkouška.
Zkušební maturitní komise má:
• stálé členy:
o předseda;
o místopředseda;
o třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře;
• další členy:
o zkoušející;
o přísedící;
o vedoucí pedagog hlavního oboru (u oborů skupiny 82 a oborů konzervatoře).
Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná.
U ústních zkoušek SČ vykonává roli zkoušejícího jeden hodnotitel ústních zkoušek1 a roli přísedícího
druhý hodnotitel ústních zkoušek.
2
OBECNÉ INFORMACE O KOMPLEXNÍCH ZKOUŠKÁCH SPOLEČNÉ ČÁSTI
Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka mají charakter tzv. komplexní zkoušky (bez
ohledu na to, zda jde o zkoušku povinnou nebo nepovinnou).
Komplexní zkouška se skládá ze tří dílčích zkoušek:
• didaktický test;2
• písemná práce;
• ústní zkouška.
Důvodem této komplexnosti je potřeba obsáhnout všechny klíčové součásti jazykových dovedností
maturanta a současně nutnost vyhnout se riziku, že absence některé dovednostní složky při
hodnocení povede následně ke snižování jejího významu při výuce.
Volba úrovně obtížnosti se v případě komplexní zkoušky vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky
současně. Žák uspěje u komplexní zkoušky pouze tehdy, pokud úspěšně složí všechny tři její dílčí
zkoušky. Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku úspěšně, opakuje pouze tuto dílčí zkoušku. To
neplatí, pokud žák pro opravnou zkoušku zvolí jinou úroveň obtížnosti; v takovém případě koná žák
opravnou zkoušku ze zkušebního předmětu v rozsahu všech dílčích zkoušek.
1
Hodnotitel ústních zkoušek je pedagogický pracovník, kterému CERMAT vydal osvědčení o způsobilosti
k výkonu funkce hodnotitele ústních zkoušek na základě úspěšného absolvování zákonem stanoveného školení,
a byl do funkce hodnotitele jmenován ředitelem školy.
2
Didaktický test z cizích jazyků je tvořen dvěma samostatnými subtesty: subtestem poslech a subtestem čtení.
2
3
PROTOKOLY A FORMULÁŘE K ÚSTNÍM ZKOUŠKÁM
Se zavedením nové maturitní zkoušky podléhají změně pouze protokoly dříve známé pod názvem:
• „protokol o maturitní zkoušce – obal“ a „protokol o maturitní zkoušce – vložka“.
„Protokol o maturitní zkoušce – obal“ je i nadále společný pro všechny žáky jedné třídy. Protokol
bude však nově tištěn ředitelem školy z informačního systému CERMATu pod novým názvem
„Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky“.
„Protokol o maturitní zkoušce – vložka“ bude nově tištěn ředitelem školy z informačního systému
CERMATu pod názvem „Protokol o výsledcích profilové části MZ žáka“. Protokol je vždy právě jeden
pro každého žáka.
Pro ústní zkoušky SČ zajistí ředitel školy pro každého žáka a každou jeho přihlášenou zkoušku
v příslušné úrovni obtížnosti tisk následujících formulářů z informačního systému CERMATu:
• jeden výtisk protokolu o výsledcích ústních zkoušek společné části MZ žáka;
• dva výtisky záznamu o hodnocení ústních zkoušek společné části MZ.
Ředitel zajistí předání příslušných formulářů jednotlivým zkušebním maturitním komisím.
Ukázku dokumentace na ústní zkoušky pro jednu třídu u jedné komise naleznete v příloze č. 1.
3.1 PROTOKOL O VÝSLEDCÍCH PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ŽÁKA
Pro každého žáka, který se v daném zkušebním období přihlásil alespoň k jedné zkoušce profilové
části, je určen právě jeden protokol, to znamená, že protokol je zpracováván i pro žáka, který se
k maturitní zkoušce přihlásil, ale nakonec ji nekonal.
Na první straně jsou předtištěny údaje o škole (název, adresa, RED IZO) a žákovi (jméno, příjmení,
třída, obor, datum a místo narození atd.). Předtištěny jsou dále názvy jednotlivých předmětů/zkoušek
(resp. dílčích zkoušek) a informace, zda se jedná o zkoušky povinné či nepovinné. Pro každou žákem
přihlášenou zkoušku je připravena jedna tabulka. V tabulce jsou předtištěny jen ty formy zkoušky
(písemná, praktická, ústní, maturitní práce s obhajobou), které daná zkouška zahrnuje. Ručně je
třeba ke každé formě doplnit: téma zkoušky, hodnocení ve formě známky a datum konání zkoušky.
Do posledního řádku této tabulky se zapíše výsledek celé zkoušky, tj. výsledek za všechny formy, ze
kterých se zkouška skládá.
V posledním řádku každé tabulky se zkouškou je třeba ručně doplnit: právě jeden křížek
v příslušném poli – „Konal(a) s prospěchem“, „Vyloučen(a)“, „Nekonal(a)“. Pokud žák zkoušku
konal, je třeba navíc prospěch zkoušky zapsat do připraveného pole slovy. Na druhé straně
následuje podpis předsedy. Ve spodní části druhé strany jsou tabulky pro potvrzení převzetí
maturitního vysvědčení a protokolu o výsledcích společné části MZ žákem.
Kompletně zpracovaný protokol se digitalizuje na pracovišti datového a digitalizačního terminálu
(dále jen DDT). Protokol slouží jako podklad pro zpracování výsledků profilových zkoušek na
maturitním vysvědčení.
Ukázku vyplněného protokolu o výsledcích profilové části MZ žáka naleznete v příloze č. 2.
3
3.2 PROTOKOL O PRŮBĚHU PROFILOVÉ ČÁSTI A ÚSTNÍCH ZKOUŠEK SČ MZ
Protokol je zpracován pro všechny žáky jedné třídy konající maturitní zkoušku u jedné zkušební
komise. Protokol obdrží předseda od ředitele školy.
Na Protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek SČ MZ jsou předtištěny údaje o škole a třídě
(RED IZO, název a adresa školy, obor, třída). Ručně je třeba doplnit: termíny konání ústních,
písemných a praktických zkoušek, jméno předsedy a místopředsedy a jména a funkce dalších členů
komise (třídní učitel, vedoucí oddělení konzervatoře, vedoucí pedagog hlavního oboru). Ke každému
předmětu je třeba doplnit jméno zkoušejícího a přísedícího (pokud se tyto role u stejného předmětu
mění, lze zapsat daný předmět do protokolu vícekrát). Po ukončení profilové části a dílčích ústních
zkoušek společné části MZ je třeba doplnit podpis ředitele školy a předsedy. Ředitel poté protokol
archivuje. Tento protokol se nedigitalizuje na pracovišti DDT.
Ukázku vyplněného protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části MZ naleznete
v příloze č. 3.
3.3 PROTOKOL O VÝSLEDCÍCH ÚSTNÍCH ZKOUŠEK SČ MZ
Protokol o výsledcích ústních zkoušek vyplňuje jeden z hodnotitelů na základě své shody hodnocení
žáka s druhým hodnotitelem. Pro každého žáka a jeho zkoušku je určen jeden protokol. V protokolu
jsou již vytištěné údaje o škole (název, adresa, RED IZO) a žákovi (jméno, třída, obor, datum narození).
Do protokolu je třeba ručně vyplnit: právě jedno stanové pole v hlavičce protokolu, téma/číslo
pracovního listu, bodové hodnocení za jednotlivé bodované oblasti a právě jeden křížek v bodovací
tabulce pro označení celkového počtu žákem získaných bodů. Poté, co hodnocení žáka potvrdí
zkušební maturitní komise, je třeba doplnit datum, podpisy obou hodnotitelů a podpis předsedy.
Kompletně zpracovaný protokol se digitalizuje na pracovišti DDT. Protokol slouží jako podklad pro
zpracování výsledků profilových zkoušek na maturitním vysvědčení.
Ukázku vyplněného protokolu o výsledcích ústních zkoušek SČ MZ žáka pro český jazyk a literaturu ve
vyšší úrovni obtížnosti naleznete v příloze č. 5.
3.4 ZÁZNAM O HODNOCENÍ ÚSTNÍCH ZKOUŠEK SČ MZ
Záznam o hodnocení ústních zkoušek SČ MZ slouží oběma hodnotitelům jako podklad pro vyplnění
protokolu o výsledcích ústních zkoušek. Každý hodnotitel vyplní pro každého žáka a jeho zkoušku
jeden záznam. Pro každého žáka a každou zkoušku v příslušné úrovni jsou proto určeny právě
2 formuláře.
Hodnotitelé na začátku zkoušky ručně vyplní: označení pracovního listu (tj. v rámci zkoušky
z českého jazyka a literatury vyplní téma pracovního listu; u zkoušky z cizího jazyka doplní číslo
pracovního listu) a identifikační údaje žáka; v průběhu zkoušky si píší poznámky a vyplňují
hodnocení. Nakonec doplní své jméno, příjmení, datum a podpis.
Ukázku vyplněného záznamu o hodnocení ústní zkoušky SČ MZ žáka pro český jazyk a literaturu
v základní úrovni obtížnosti naleznete v příloze č. 4.
4
4
PRACOVNÍ LISTY
U ústní zkoušky společné části MZ pracuje žák vždy s pracovním listem.
4.1 PRACOVNÍ LISTY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY
Škola stanoví a zveřejní do 30. září daného školního roku školní seznam literárních děl, který je určen
pro dílčí ústní zkoušku. Školní seznam literárních děl obsahuje pro základní úroveň obtížnosti
nejméně 40 literárních děl, pro vyšší úroveň obtížnosti nejméně 105 literárních děl a je platný pro
jarní a podzimní zkušební období následující po zveřejnění seznamu.
Každý žák si výběrem ze školního seznamu literárních děl připraví vlastní seznam literárních děl, který
odevzdá řediteli školy do 31. března daného školního roku pro jarní zkušební období a do 30. června
pro podzimní zkušební období. Při sestavování vlastního seznamu se musí žák řídit pravidly struktury
zastoupení literárních děl v seznamu, který vychází z platného katalogu požadavků pro danou úroveň
obtížnosti. Pro základní úroveň obtížnosti musí žák zvolit 20 literárních děl, pro vyšší úroveň
obtížnosti 30 literárních děl. Seznam literárních děl zvolených žákem je seznamem, z něhož si
příslušný žák losuje zadání ústní maturitní zkoušky.
Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam vybraných literárních děl, losuje si u ústní
zkoušky společné části z pracovních listů, které jsou určeny ke všem dílům obsaženým ve školním
seznamu literárních děl pro danou úroveň obtížnosti v daném školním roce.
Škola zajistí přípravu pracovních listů založených na literárních dílech, která jsou obsahem vlastních
seznamů literárních děl všech žáků školy. Tyto pracovní listy si škola tiskne sama.
Pracovní listy připravuje příslušná předmětová komise školy a může tak učinit následujícím
způsobem:
• kompletní pracovní list připraví předmětová komise školy;
• předmětová komise využije pracovního listu z banky pracovních listů CERMATu k formulaci
vlastního pracovního listu.
Příklad možného losování děl u zkoušky z českého jazyka a literatury naleznete v příloze č. 5.
4.2 PRACOVNÍ LISTY Z CIZÍHO JAZYKA
Pro každou zkušební maturitní komisi musí být pro požadovanou úroveň obtížnosti k dispozici 1 sada
obsahující minimálně tolik kompletních pracovních listů, aby si i poslední žák losoval v daném dni
u dané komise alespoň z 5 pracovních listů. Horní hranice počtu pracovních listů není nijak omezena.
Na základě zadaných požadavků si ředitel školy vygeneruje v informačním systému CERMATu
pracovní listy s 1., 2. a 4. částí, ke kterým ředitel dodá školou připravenou 3. část (na základě
rozhodnutí školy si může nechat škola v informačním systému CERMATu vygenerovat pracovní listy
včetně 3. části). Takto vytvoří tolik sad s požadovaným počtem pracovních listů (v dané úrovni
obtížnosti), kolik je ve škole maturitních komisí. (CERMAT doporučuje, aby 3. část připravila škola ve
stejném počtu, v jakém jsou vygenerovány zbylé části pracovních listů vytvořené CERMATem.
5
Při použití stejné 3. části pracovního listu u více pracovních listů však nedojde k porušení platné
legislativy. Přístup školy k dané problematice je proto plně v její kompetenci.)
Pracovní listy musí být očíslovány a označeny úrovní obtížnosti.
Jeden kompletní pracovní list je tvořen:
• pracovním listem pro žáka s 1., 2. a 4. částí zpracovanou CERMATem;
• pracovním listem pro hodnotitele s 1., 2. a 4. částí zpracovanou CERMATem;
• obrazovou přílohou pracovního listu zpracovanou CERMATem;
• 3. částí pracovního listu zpracovanou školou (případně na přání školy CERMATem).
Kompletní sady pracovních listů žáka a zkoušejícího (včetně příloh) předá ředitel školy hodnotitelům
ústních zkoušek z příslušné zkušební maturitní komise. Pracovní listy nemusí být předány v tištěné
podobě. Konkrétní pracovní list lze tisknout až po jeho vylosování žákem (aby nebyla mnohdy zcela
zbytečně tištěna sada všech pracovních listů). Případně není nutné tisknout pracovní list vůbec a lze
pracovat pouze s jeho elektronickou verzí. O jedné z těchto variant rozhodne ředitel školy.
Zkušební úlohy zpracované CERMATem budou řediteli školy zpřístupněny prostřednictvím
informačního systému CERMATu nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky ve škole.
5
PRŮBĚH KONÁNÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ
Časový limit na přípravu žáka před vlastní zkouškou je u ústních zkoušek společné části 20 minut, čas
na zkoušení činí nejvýše 15 minut, a to pro základní i vyšší úroveň obtížnosti.
Proces zadávání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury se od cizího jazyka liší pouze v pojetí
pracovních listů.
Před zahájením ústní zkoušky zajistí ředitel školy pro potřeby konání ústních zkoušek společné části
vytištění protokolu o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka (pro každého
žáka a jednu jeho ústní zkoušku jeden protokol), záznamu o hodnocení ústních zkoušek SČ MZ žáka
(pro každého žáka a jednu jeho ústní zkoušku 2 záznamy) a protokolu o průběhu profilové části
a ústních zkoušek společné části MZ (pro každou zkušební komisi a jednu třídu jeden protokol)
z informačního systému CERMATu.
krok
Postup při zadávání ústní zkoušky společné části MZ
1
Člen komise překontroluje úplnost zkušební dokumentace a povolené pomůcky „na potítku“.
2
Žák, který má být zkoušen, se dostaví do zkušební učebny.
3
Člen komise překontroluje ve zkušební učebně totožnost žáka podle průkazu totožnosti
opatřeného fotografií (je-li si člen komise žákovou totožností opravdu jist, jeho průkaz
totožnosti kontrolovat nemusí).
4
Žák si vylosuje číslo pracovního listu v úrovni obtížnosti, kterou si zvolil.
5
Předseda zapíše buď téma pracovního listu (u zkoušky z českého jazyka), nebo číslo
pracovního listu (u zkoušky z cizího jazyka) do příslušného protokolu o výsledcích ústních
zkoušek a zajistí, aby daný den nebyl pracovní list se stejným obsahem znovu losován.
(V případě zkoušky z cizího jazyka to znamená vyřazení čísla pracovního listu z losování;
v případě zkoušky z českého jazyka a literatury to znamená vyřazení pracovního listu daného
tématu z losování.)
6
6
Hodnotitel předá žákovi příslušný pracovní list se zadáním zkoušky. Pracovní list nemusí být
před losováním připraven v tištěné podobě, lze jej vytisknout až po jeho vylosování (aby
nebyla mnohdy zcela zbytečně tištěna sada všech pracovních listů). Případně není nutné
tisknout pracovní list vůbec a lze pracovat pouze s jeho elektronickou verzí. O jedné z těchto
variant rozhodne ředitel školy.
7
Žák se přemístí „na potítko“, kde má možnost se připravovat a psát si poznámky, a to po
dobu 20 minut.
8
Člen komise oznámí žákovi zahájení ústní zkoušky.
9
Zkoušení žáka probíhá dle centrálně stanovené metodiky po dobu max. 15 minut.
Podkladem pro oba hodnotitele (zkoušející/přísedící) je pracovní list zkoušejícího (o tom, zda
bude pracovní list zkoušejícího v tištěné či elektronické podobě, rozhoduje stejně jako
u pracovního listu pro žáka ředitel školy). Zkoušení vede jeden z hodnotitelů. Oba
hodnotitelé si průběžně zaznamenávají svá hodnocení do tabulky ve svých záznamech
o hodnocení ústní zkoušky.
10
Hodnotitel ukončí zkoušku nejdéle po 15 minutách. Žák opustí učebnu.
Rámcové schéma administrace dílčí ústní zkoušky naleznete v příloze č. 6.
Bezprostředně po ukončení zkoušky dokončí oba hodnotitelé ve stanovené lhůtě 5 minut své
poznámky do záznamů a porovnají výsledky svých hodnocení, resp. dojdou ke shodě
v hodnocení žáka.
11
Hodnocení ústní zkoušky z cizího jazyka:
a. zkouška má 4 části, v každé části jsou u žáka hodnocena 3 kritéria (zadání, lexikální
kompetence, gramatická kompetence), za každé kritérium může žák získat 0–3 body;
b. druhá část zkoušky má tři podúlohy pro základní úroveň, resp. dvě podúlohy pro
vyšší úroveň;
c. třetí část zkoušky (zpracovaná školou) může mít až dvě podúlohy;
d. splnění zadání se v podúlohách hodnotí zvlášť, nicméně výsledné body se za
kritérium „zadání“ určí průměrem;
e. dále může žák získat 0–3 body za výslovnost (fonologii);
f. za celou dílčí ústní zkoušku může proto žák získat nejvýše 39 bodů, tj. 9 bodů za
každou ze 4 částí a navíc až 3 body za výslovnost.
Hodnocení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury:
a. v základní úrovni obtížnosti je žák hodnocen ve třech oblastech, v každé oblasti může
získat 0–3 body, tzn. za celou ústní zkoušku nejvýše 9 bodů;
b. ve vyšší úrovni obtížnosti je žák hodnocen v 5 oblastech, v každé oblasti může získat
0–3 body, tzn. za celou ústní zkoušku nejvýše 15 bodů.
12
Jeden z hodnotitelů musí zakřížkovat právě jedno ze tří stavových polí v hlavičce protokolu
o výsledcích ÚZ SČ MZ. Hlavička protokolu obsahuje tři stavová pole, která určují postavení
žáka v rámci dané ÚZ – konal(a) zkoušku, vyloučen(a) či nepřipuštěn(a), nepřítomen(na) či
nedokončil(a). Na níže uvedeném obrázku je znázorněn příklad správného označení pole
„Konal(a) zkoušku“. Pokud je žák vyloučen, nebo se dostaví ve stavu nezpůsobilém
k vykonání zkoušky, označí hodnotitel pole „Vyloučen(a) či nepřipuštěn(a)“, u žáka, který se
ke zkoušce z jakéhokoliv důvodu nedostavil (např. neukončil poslední ročník), či zkoušku ze
zdravotního důvodu nedokončil, označí hodnotitel pole „Nepřítomen(na) či nedokončil(a)“.
7
Pokud je nutné záznam ve stavovém poli v rámci dané ústní zkoušky opravit, zabarví
hodnotitel původně zakřížkované pole a zakřížkuje pole nové.
Jeden z hodnotitelů zapíše shodu hodnocení do příslušného protokolu o výsledcích ústních
zkoušek. V tabulce výsledného hodnocení musí být právě jeden křížek. Křížek musí být ve
výsledné tabulce zaznamenán přesně z rohu do rohu modře nebo černě píšící propisovací
tužkou, která píše dostatečně silně a nepřerušovaně (viz obrázky). Pokud je nutné zápis
výsledného hodnocení opravit, zabarví hodnotitel původně zakřížkované pole a zakřížkuje
pole nové.
13
14
Oba hodnotitelé stvrdí svůj souhlas s hodnocením podpisem do protokolu o výsledcích ústní
zkoušky SČ MZ žáka.
8
15
16
17
18
19
6
V případě, že se hodnotitelé neshodnou, pokračují v dohadovacím řízení až po ukončení
zkoušek v daném dni/půldni, nejpozději však do doby, než zasedne maturitní komise.
Výsledek poté zapíší do protokolu o výsledcích ústních zkoušek (viz kroky 13–14).
Po přezkoušení všech žáků v daném dni/půldni u dané komise ukončí předseda zkušební
maturitní komise zkoušení v daném dni/půldni a zahájí zasedání maturitní komise.
Hodnotitelé předají záznamy o hodnocení ústních zkoušek a protokoly o výsledcích ústních
zkoušek předsedovi zkušební maturitní komise.
Předseda seznámí členy komise s hodnocením žáků. Komise o výsledcích rozhoduje
hlasováním (v krajním případě může komise svým hlasováním hodnocení navržené
hodnotiteli změnit – zlepšit/zhoršit). Předseda a ostatní členové komise by však měli ke
změně hodnocení navrženého oběma hodnotiteli přistoupit pouze v krajním případě, jelikož
hodnotitelé jsou na svou roli řádně vyškoleni a certifikováni. V případě, že komise neschválí
navržené hodnocení, navrhnou hodnotitelé komisi hodnocení nové. Komise o novém
hodnocení opět hlasuje. (Pokud je nutné zápis výsledného hodnocení formou křížku opravit
v protokolu o výsledcích ústních zkoušek SČ MZ žáka, zabarví hodnotitel původně
zakřížkované pole a zakřížkuje pole nové.)
Předseda komise potvrdí výsledné hodnocení svým podpisem do příslušného protokolu
o výsledcích ústních zkoušek.
PRŮBĚH KONÁNÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÉ ČÁSTI
Zkušební maturitní komise je pro profilové zkoušky shodná s komisí pro dílčí ústní zkoušky společné
části maturitní zkoušky.
V důsledku zavedení nové podoby maturitní zkoušky došlo v oblasti zkoušek zajišťovaných školou
(tzv. profilová část) pouze ke změnám v oblasti vykazování výsledků těchto zkoušek (protokoly se
tisknou z informačního systému CERMATu, viz kapitola 3.1 a 3.2).
Před zkušební maturitní komisí probíhají obhajoby maturitních prací a ústní zkoušky. Skladbu zkoušek
profilové části MZ a jejich formy určuje ředitel školy.
Před zahájením ústních zkoušek profilové části zajistí ředitel školy vytištění protokolu o výsledcích
profilové části MZ žáka (pro každého žáka právě jeden protokol) a protokolu o průběhu profilové
části a ústních zkoušek SČ MZ (pro každou zkušební komisi a jednu třídu jeden protokol)
z informačního systému CERMATu.
6.1 OBHAJOBA MATURITNÍ PRÁCE
Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut, o délce doby přípravy rozhoduje
předseda maturitní komise. Obhajoba maturitní práce trvá nejdéle 30 minut.
Po ukončení ústní zkoušky je třeba vyplnit potřebné údaje do protokolu o výsledcích profilové části
MZ žáka, a to dle stejných pravidel jako pro ústní zkoušky profilové části, viz kapitola 6.2.
9
6.2 ÚSTNÍ ZKOUŠKA PROFILOVÉ ČÁSTI
Pro ústní zkoušku zajistí ředitel školy zveřejnění 20 až 30 témat. Žák si losuje jedno téma.
Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut, ústní zkouška trvá také 15 minut. V případech, kdy to povaha
zkoušky vyžaduje, může předseda zkušební maturitní komise nejpozději 14 dnů před konáním
zkoušky rozhodnout o prodloužení doby přípravy.
Po přezkoušení všech žáků v daném dni/půldni u dané komise ukončí předseda zkušební maturitní
komise zkoušení daného předmětu v daném dni a zahájí zasedání maturitní komise.
Pravidla vyplňování protokolu o výsledcích profilové části MZ žáka:
1. Pokud žák zkoušku KONAL, jeden ze členů komise:
• zapíše téma ústní zkoušky;
• zapíše hodnocení (formou známky);
• zapíše datum konání;
• označí křížkem v posledním řádku příslušné tabulky známku;
• zapíše slovy v posledním řádku příslušné tabulky výslednou známku
• (příklad viz 3. tabulka pro zkoušku „ekonomie“ na obrázku dále).
2. Pokud žák zkoušku NEKONAL nebo nedokončil, jeden ze členů komise:
• označí křížkem v posledním řádku příslušné tabulky pole „Nekonal(a)“;
• (příklad viz 2. tabulka pro zkoušku „obchodní právo“ na obrázku dále).
3. Pokud byl žák ze zkoušky VYLOUČEN, jeden ze členů komise:
• označí křížkem v posledním řádku příslušné tabulky pole „Vyloučen(a)“;
• (příklad viz 1. tabulka pro zkoušku „evropské právo“ na obrázku dále).
V každé tabulce se zkouškou musí být v posledním řádku vždy zakřížkováno právě jedno pole (tj.
u každé vyplněné zkoušky). V tabulkách, kde není vyplněn název zkoušky (zkušební předmět), se
žádné pole nezaškrtává (viz 4. tabulka na obrázku dále). Předtištěná pole na protokolu (např. název
zkoušky, forma zkoušky atp.) nelze za žádných okolností ručně měnit/přepisovat!
10
11
7
VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ A UKONČENÍ ZKOUŠEK U MATURITNÍ KOMISE
7.1 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ MATURITNÍCH ZKOUŠEK
Hodnocení dílčí ústní zkoušky společné části a zkoušek profilové části oznámí žákovi předseda
zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal.
Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda bez zbytečného odkladu po
vyhodnocení zkoušky. Pokud se písemná zkouška a praktická zkouška konají před ústními zkouškami,
oznámí žákovi předseda jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek.
7.2 UKONČENÍ MATURITNÍCH ZKOUŠEK U KOMISE
Předseda předá po ukončení zkušebního dne/půldne veškeré protokoly o výsledcích ústních zkoušek
žáků a záznamy o hodnocení ústních zkoušek žáků řediteli školy. Ředitel školy zajistí digitalizaci
a následné odeslání protokolů (záznamy o hodnocení se nedigitalizují).
Po ukončení všech zkoušek profilové části předseda podepíše Protokol o výsledcích profilových
zkoušek MZ žáka a předá ho řediteli školy (na protokolu je již v každé tabulce se zkouškou vyznačen
výsledek zkoušky formou křížku). Ředitel školy zajistí digitalizaci protokolu a následné odeslání.
Poslední den konání zkoušek předá předseda zkušební maturitní komise řediteli školy vyplněný
a podepsaný Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části MZ (protokol se
nedigitalizuje).
Ředitel školy archivuje veškerou dokumentaci z ústních zkoušek dle platného znění zákona
o archivnictví a spisové službě.
Poznámka:
Digitalizují se vždy pouze kompletně zpracované protokoly, což je třeba kontrolovat zejména
u protokolu o výsledcích profilových zkoušek, který může být vyplňován ve více dnech.
8
SEZNAM PŘÍLOH
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Ukázka dokumentace na ústní zkoušky pro jednu maturitní třídu u jedné komise
Ukázka vyplněného protokolu o výsledcích profilové části MZ žáka
Ukázka vyplněného protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek SČ MZ
Ukázka vyplněného záznamu o hodnocení ústní zkoušky SČ MZ žáka pro ČJL-Z
Ukázka vyplněného protokolu o výsledcích ústních zkoušek SČ MZ žáka pro ČJL-V
Příklad možného losování děl u zkoušky z českého jazyka a literatury
Rámcové schéma administrace dílčích ústních zkoušek společné části MZ
12
Metodická příručka pro předsedy zkušebních maturitních komisí – PŘÍLOHY – jaro 2012
Příloha 1: Ukázka dokumentace na ústní zkoušky pro jednu maturitní třídu u jedné komise
Příklad:
u komise jsou ze třídy 4A pouze 2 žáci (Marie Malá a Karel Kohout);
oba žáci konají ve společné části zkoušku z ČJL-Z a zkoušku z AJ-Z;
v profilové části konají oba žáci „x“ dalších zkoušek.
Žákyně: Marie Malá
AJ-Z
ČJL-Z
Protokol
o výsledcích
profilové
části žáka
Záznam
o hodnocení
ÚZ SČ
Záznam
o hodnocení
ÚZ SČ
ČJL-Z
Protokol
o výsledcích
ÚZ SČ
AJ-Z
Protokol
o výsledcích
ÚZ SČ
Protokol
o průběhu
PČ a ÚZ SČ MZ
Žák: Karel Kohout
ČJL-Z
Protokol
o výsledcích
profilové
části žáka
Záznam
o hodnocení
ÚZ SČ
ČJL-Z
Protokol
o výsledcích
ÚZ SČ
AJ-Z
Záznam
o hodnocení
ÚZ SČ
AJ-Z
Protokol
o výsledcích
ÚZ SČ
Vysvětlivky:
Dokumentace pro SČ
Dokumentace pro PČ
...dokument se digitalizuje
1
Příloha 2: Ukázka vyplněného protokolu o výsledcích profilové části MZ žáka (1. a 2. strana)
2
Příloha 3: Ukázka vyplněného protokolu o průběhu PČ a ÚZ SČ MZ (1. a poslední strana)
3
Příloha 4: Ukázka vyplněného záznamu o hodnocení ústní zkoušky SČ MZ žáka pro český jazyk
a literaturu v základní úrovni obtížnosti
Příloha 5: Ukázka vyplněného protokolu o výsledcích ústních zkoušek SČ MZ žáka pro český jazyk
a literaturu ve vyšší úrovni obtížnosti
4
Příloha 6: Příklad možného losování děl u zkoušky z českého jazyka a literatury
Pro ústní zkoušku společné části si žák losuje před zkušební maturitní komisí číslo pracovního listu. V
jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu; v takovém případě žák
losuje znovu.
Příklad postupu:
Žáci odevzdávají seznam literárních děl neočíslovaný. Škola přiřadí seznamy žáků k univerzálnímu
číslování 1−20/1−30. Konkrétnímu literárnímu dílu tak mohou příslušet různá čísla (Máchův Máj má u
jednoho žáka číslo 1, zatímco u druhého 7 a u třetího 13 atd.).
Číslo
zadání
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Žák 1
Žák 2
Žák 3
Žák 4
Mácha: Máj
Němcová: Babička
Erben: Kytice
K. Čapek: Krakatit
Havel: Audience
Scott: Ivanhoe
Zbraslavská kronika
Poláček: Muži v
ofsajdu
K. Toman: Měsíce
Vančura: Markéta
Lazarová
Viewegh: Báječná
léta pod psa
Hakl: O rodičích a
dětech
K. Čapek: Matka
Shakespeare:
Hamlet
Šrámek: Splav
Fowles: Mag
Nabokov: Lolita
Molière: Lakomec
Mrštíkové: Maryša
Němcová: Babička
Šrámek: Splav
Erben: Kytice
Moravia: Nuda
Kabeš: Pěší věc
Diviš: Žalmy
Mácha: Máj
Remarque: Noc v
Lisabonu
Hamsun: Hlad
Sabina:
Oživené
hroby
K. Čapek: Anglické
listy
Gellner:
Radosti
života
Breton: Nadja
K. Čapek: Válka s
mloky
Bunin: Povídky
K. Čapek: Matka
Sartre: Zeď
Kohout: Katyně
Křesadlo:
Mrchopěvci
M. Kundera: Žert
Breton: Nadja
Škvorecký: Zbabělci
Sartre: Zeď
Schiller: Loupežníci
Zamjatin: My
Halas: Sépie
M. Kundera: Žert
M.
Kundera:
Nesmrtelnost
Hus: O církvi
L. Klíma: Velký
román
K. Čapek: Továrna
na absolutno
Baudelaire: Květy
zla
Mácha: Máj
Bulgakov: Mistr a
Markétka
Camus: Mor
Durych: Rekviem
Jirásek: Temno
Erben: Kytice
Vančura: Markéta
Lazarová
Shaw: Pygmalion
Erben: Kytice
M. Kundera: Žert
Mrštíkové: Maryša
Updike: Kentaur
Poe: Povídky
Šrámek: Splav
Lem: Solaris
Körner:
Anděl
milosrdenství
Mácha: Máj
Hakl: O rodičích a
dětech
Shakespeare:
Hamlet
Šotola: Kuře na
rožni
Molière: Don Juan
Řezáč: Nástup
Moravia: Horalka
Havel: Audience
Orwell: 1984
Orwell: Farma zvířat
Legátová: Želary
Eco: Baudolino
Němcová: Babička
5
Modelová situace
První maturant si vylosoval číslo zadání 1 (Mácha: Máj).
To znamená, že druhý maturant by musel losovat znovu, pokud by si vylosoval číslo zadání 7, třetí
maturant by losoval znovu v případě, že by si vylosoval číslo 13, u čtvrtého by k opakování losování
došlo v případě, že by si tento maturant vylosoval číslo 9.
Druhý maturant si vylosoval číslo zadání 18 (Kohout: Katyně).
Losování druhého maturanta nikterak neovlivňuje losování po něm jdoucích maturantů.
Třetí maturant si vylosoval číslo zadání 18 (Erben: Kytice).
Čtvrtý maturant by tedy opakoval losování rovněž v případě, že by si vylosoval číslo zadání 1.
Čtvrtý maturant si vylosoval číslo zadání
a) 18 (Legátová: Želary)
Zadání ještě nebylo losováno, žák pracuje s vylosovaným pracovním listem
b) 9 (Mácha: Máj)
V takovém případě žák losuje znovu, protože Máj si vylosoval první maturant. Pokud si při druhém
losování vylosuje číslo 1, losuje potřetí, ke shodě vylosovaného literárního díla s předchozími
maturanty již nemůže dojít.
c) 1 (Erben: Kytice)
I v tomto případě žák losuje znovu, protože Kytici si vylosoval třetí maturant. Pokud si při druhém
losování vylosuje číslo 9, losuje potřetí, ke shodě vylosovaného literárního díla s předchozími
maturanty již nemůže dojít.
Příloha 7: Rámcové schéma administrace dílčích ústních zkoušek společné části MZ
6

metodická příručka pro předsedy zkušebních maturitních komisí

Transkript

Podobné dokumenty

PRŮVODCE PŘIHLAŠOVÁNÍM PRO ŽÁKY, KTEŘÍ MATURITNÍ