1. Dějiny designu nábytku

Transkript

1. Dějiny designu nábytku
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20.
století
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
1 Celkový obraz
O modulu
Pomůcky a nástroje
Pravidla a konvence
9.12.2009
Strana 2/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
2 Obsah
1. Celkový obraz
2
2. Obsah
3
3. Nábytek - Michael Thonet / 1840 - 1900
5
3.2 Michael Thonet
5
3.3 Synové Michaela Thoneta
18
3.4 Autotest
25
4. Arts and Crafts / 1880 - 1920
26
4.2 William Morris (1834 - 1896)
26
4.3 Prvky stylu Arts and Crafts
34
4.4 Významní světoví návrháři
37
5. Secese - období změn /1880 - 1915
43
5.2 Charakteristika Secese
43
5.3 Prvky secesního slohu
44
5.4 Francie - Paříž - Secese
49
5.5 Skotsko a Mackintosh
65
5.6 Wiener Werkstatte
68
5.7 Čechy a Secese
69
5.8 Autotest
71
6. Kubismus a Rondokubismus / 1910 - 1920
72
6.2 Český kubismus
72
6.3 Představitelé českého kubismu
74
7. Art Deco / 1919 - 1940
81
7.2 Nábytek Art Deco
81
7.3 Prvky slohu Art Deco
87
7.4 Významní návrháři stylu Art Deco
88
7.5 Art Deco v Čechách
89
8. Bauhaus a počátky designu / 1925 - 1933
8.2 Nábytek Bauhausu
9. Funkcionalismus a Modernismus / 1930 - 1960
9.2 Prvky moderny
9.3 Význámní návrháři a designéři
9.12.2009
91
91
97
97
100
Strana 3/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
9.4 Autotest
106
10. Seznam správných odpovědí na autotesty
108
11. Rejstřík
109
9.12.2009
Strana 4/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
3 Nábytek - Michael Thonet / 1840 - 1900
Popis lekce:
Thonetův vynález židle z ohýbaného dřeva je jeden z nejúspěšnějších výrobků této firmy se
zásadním vlivem na
další vývoj nábytkářského průmyslu. Styl nábytku zaznamenal v této podobě revoluci nejen v
jeho lehkosti, účelnosti a trvanlivosti, ale zároveň v jednoduchosti výroby. Stal se základem pro
tvorbu dokonalých a ladných tvarů, přičemž svou účelností předběhl tehdejší dobu. Je využíván i
v současném interiéru a je stále velmi ceněn.
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
Michael Thonet
Motivace:
3.1 Michael Thonet
Obrázek: značka Thonet
9.12.2009
Strana 5/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Michael Thonet (1796 - 1871) se narodil v malém městečku na dolním toku Rýna, jež bylo
součástí Pruska dnešního Německa.
Vyučil se truhlářem a řezbářem a v roce 1819 zakládá dílnu na výrobu parket, později
ohýbaného nábytku.
Začal experimentovat s tvarováním dřeva jiným způsobem než jen vyřezáváním. V počátku
zkoušel napařovat a vrstvit dýhy s cílem z nich vytvořit nábytkový díl, jež bude mít požadovaný
tvar. Svůj postup aplikoval nejprve na opěradlech židlí a spolu s kombinací klasických rovných
dílů nábytku tak vytvářel první zajímavé kusy nábytku. Cílem mladého řemeslníka bylo vyrábět
úsporně a levně. Právě ohýbání dřeva značně zvýšilo úsporu dřeva proti vyřezávání z masivu.
Prubířským kamenem jeho dalšího rozvoje byla výstava na veletrhu v Koblenzu roku 1842, kde
jeho nápady zaujali knížete Metternicha. Ten jej pozval na šlechtický dvůr do Vídně k tvorbě
nábytku pro celé Rakousko - Uhersko.
Populární a dodnes používaná židle č.14 je vyrobena ze šesti kusů a spojena pomocí 12 vrutů.
Byla vyráběna zcela mechanizovaným způsobem a výplet sedáku byl z rákosové trávy. Celý
proces nevyžadoval přílišné odborné zaškolování a tak pracovní síla byla snadno nahraditelná.
Výsledkem byl jednoduchý, účelný, nezdobený, ale vysoce estetický tvar nejčastěji používaného
kusu nábytku.
Thonetova technika znamenala, že nábytek již může být sestavován z mnohem menšího počtu
dílů, čímž se snižuje potřeba spojů např. na rybinu a na čep.
K sestavování ohýbaných dílců dále používal jednoduché šrouby s maticemi a vruty. Jeho teorie,
že jediný kus dřeva může být zatočen tak, aby vytvořil zadní nohu, podpěry i vrchní rám židle
přivedl k dokonalosti. Přitom dodržel všechny zásady ergonomie pro užitý kus nábytku.
9.12.2009
Strana 6/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Michael Thonet
1. Thonetovy továrny
V roce 1851 zakládá M. Thonet první továrnu a zaměstnává 42 dělníků.
V této době neustále experimentuje s ohýbáním a výběrem vhodného druhu dřeva. Je to růžové a
později bukové dřevo, dostupné v oblasti střední Evropy. To ho přivádí do lesů na území dnešní
Moravy, kde zakládá nové továrny.
Nejprve v Koryčanech v letech 1857 a později v Bystřici pod Hostýnem v roce 1862.
V továrnách zavádí průmyslovou dělbu práce a ta umožňuje velkovýrobu. Továrny zaměstnávají
300 dělníků a denní produkce je 200 židlí. V roce 1900 už pracuje v továrnách 6000 dělníků a ti
produkují téměř 4000 kusů nábytku denně.
Thonetovy závody vyráběly kromě základního sortimentu jako jsou židle, křesla, pohovky a
sedačky také stoly, postele, kolébky, lenošky, věšáky a vybavení veřejného sekoru - křesla
9.12.2009
Strana 7/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
divadel. Kromě toho se podílí jeho továrny na výrobě loukoťových kol pro vozy rakouské,
pruské, anglické a švédské armády.
Obrázek: výrobky
9.12.2009
Strana 8/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
V roce 1886 se vyrábělo pod Thonetovou značkou vyrábělo 125 různých typů výrobků.
Později tento počet stoupl až na neuvěřitelných 1207 typů nejrůznějšího nábytku a bytových
doplňků.
Nevídaný úspěch Thonetových výrobků a jeho podnikání, doprovázený vývozem do všech koutů
světa včetně zámoří, byl podmíněn nízkou cenou tohoto strojově vyráběného nábytku. Všechny
výrobky se vyznačují pevností konstrukce a trvanlivostí, snadnou přepravou ve smontovaných
dílech a dostupností v jakémkoli povrchovém a barevném provedení.
Obrázek: továrna na ohýbaný nábytek
9.12.2009
Strana 9/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Ve srovnání se zatočenými ozdobami velkých částí nábytku z doby kolem poloviny 19.století
působí svými tvary nábytek od Thoneta trochu jako spartánské myšlení.
Le Corbusier připomněl tuto osvěžující "vlnu" Thonetova díla v roce 1925, kdy použil jeho židli
č.14 jako součást své velmi vlivné výstavy L Esprit Nouveau, kde se přihlásil ke své myšlence
odmítnutí dekorace ve prospěch funkce. Thonetův odkaz přetrval hluboko do moderní doby a
předznamenal tak masově vyráběný kancelářský nábytek v podobě tolik populární židle č.14.
Rozvíjející se nábytkářský průmysl tak dostává ten správný impulz pro tvorbu ryze účelného a
funkčního nábytku.
Obrázek: křesílko
2. Používaný materiál
Michael Thonet používal pro ohýbání především bukové dřevo.
9.12.2009
Strana 10/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Buk lesní je jednou z nejdůležitějších evropských lesních dřevin. Nejvíce se mu daří v mírném
páse celé Evropy. Roste v nadmořských výškách 300 -1000 m n.m., zvláště na vápencových
půdách. Vytváří velmi rozsáhlé a vysoké porosty s rovnými kmeny tkz. bučiny.
Strom buku má šedavou tenkou kůru, dlouhý mohutný kmen s vysoce nasazenou korunou.
Mýtní věk buku je 100 až 140 let.
Tento druh dřeva má stejměrnou texturu a dlouhá vlákna, je celkem bez větších vad jako suky
apod.
Bukové dřevo má barvu žlutavě načervenalou.
Napařením se červenější zabarvení ještě zvýrazní a mnohdy není třeba dřevo dále mořit, neboť
dostane příjemnou teplou barvu. Je velmi dobře opracovatelné a dělitelné podélně. Při malém
odklonu vláken pak dobře tvarovatelné.
Obrázek: bukové dřevo pařené
9.12.2009
Strana 11/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: bukové dřevo nepařené
Aby Thonet předešel štěpení buku v ohybech, tak při násilném ohýbání dřeva v největších
ohybech přikládal kovové pláty. Ty pak nejen pomáhaly držet tvar, ale i zamezovaly vybočení a
praskání povrchových vrstev dřeva. Thonet tak byl schopen vytvořit a napodobit i naprosto stejné
tvary různých konstrukčních částí nábytku do této doby vyráběné z kovu.
V polovině 18. století se již experimentovalo s tvarováním masivního dřeva teplem a
napařováním, máčením ve vařící vodě. To se uplatňovalo při stavbě lodí. Později při konstrukci a
výrobě obručí formanských vozů a jejich kol.
Byl to však právě M. Thonet, jež se proslavil proto, že dokázal uvést v život technologii ohybů i
9.12.2009
Strana 12/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
v malých poloměrech. Ty se staly základem pro seriovou výrobu různých dílů a celých bytových
doplňků.
V roce 1777 byl ukázán první Watův stroj na pohon páry a Thonet páru využil nejen pro pohon
výrobních strojů, ale také k napařování bukových hranolků.
Thonetův nábytek byl vlastně první na světě vyráběný velkoprůmyslově. Zavedení technologie
ohýbání umožnilo opustit vžité konstrukce. Jednotlivé kusy a dílce tak může libovolně
kombinovat a vytvářet tvarové varianty nábytku.
Vzniká tak vlastně první průmyslový návrh, jež je ukázkou vzniku designu na výrobku.
Velký význam pro další rozvoj firmy mělo experimentování a vyíjení technologie ohybů v
několika rovinách a směrech. To umožňovalo vskutnu až neuvěřitelné tvary nábytku vyráběného
do té doby ze dřeva. Dřevo se tak člověku ukázalo ve všech svých podobách a dojem, že se s ním
nedají dělat jakékoliv tvary vzaly za své.
9.12.2009
Strana 13/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: dřevo v ohybu
Pro podání patentu musel M. Thonet předložit přesné výkresy a nákresy šablon umožňující
ohyby.
Jeho první pokus a o získání patentu v Prusku bylo odmítnuto pro nedostatečnou inovaci. Až
teprve druhé podání u pařížské Prefektury přineslo úspěšné patentování.
9.12.2009
Strana 14/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: šablony na tvarování dřeva
Pro sedací a opěradlové části výrobků se používaly na jejich výplně přírodní materiály, jež jsou
poddajné a velmi pěkně ladí s celým výrobkem. Je to především vrbové proutí dobře řezané a
zpracované a později materiál - pedig.
Právě použití těchto materiálů v kombinaci s konstrukcí ohýbaného nábytku z masivního dřeva
bylo tou nejcitlivější volbou. Nábytek a hlavně sedací nábytek si tak zachoval lehkost a svěžest.
Postupem času se pro výplně začal používat pevný a přitom tvárný pedig.
Je to materiál získávaný z vnitřní části liány "Calamus rotang", kdy po sloupnutí povrchové
vrstvy se vnitřní porézní dužina - jádro používá právě k výrobě samotného pedigu.
Vyrábí se v různých průměrech od 1 až do 10 mm. Jeho výborné vlastnosti jako je pružnost,
9.12.2009
Strana 15/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
tvárnost, ohebnost, snadné barvení a rovnoměrná tloušťka jej činí oblíbeným materiálem pro
výrobu košíkářských výrobků. Michael Thonet jej proto využil na výplety nábytku.
Obrázek: přírodní pedig
Pedig je nutno předem namočit do vody, aby se stal pružným. Právě jeho vnitřní pórovitá a
houbovitá struktura umožňuje rychlé nasátí vody a tím i rychlou práci s ním. V konečné podobě
výrobku se právě výplety nábytku na opěradlech a sedadlech při kontaktu s lidským tělem
chovají neutrálně a jsou schopny absorbovat pot produkovaný tělem. Proto sezení na takovém
nábytku je vždy příjemné.
9.12.2009
Strana 16/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Pedig se dodává v přírodní barvě, jež odpovídá světlému zabarvení až lehce nahnědlému. Jinak
se dá velmi snadno a dobře barvit běžnými nezávadnými barvami na přírodní bázi. Lze tak
dosáhnout jakéhokoli odstínu a vytvořit tak potřebný barevný kontrast na výrobku.
Obrázek: barvený pedig
Právě synové M. Thoneta nejen rozšířili výrobu ohýbaného nábytku, ale také přicházeli s
9.12.2009
Strana 17/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
inovativními nápady a to v případě výplní sedadel a opěradel židlí. Začali používat lepené dýhy
ve vrstvách pomocí přírodního lepidla, což jsou vlastně tenké překližky a ty postupně
nahrazovaly výplety z pedigu. Právě tyto výplety neměly takovou trvanlivost, zvláště v prostředí
kde docházelo k abnormálnímu namáhání a tím i poškození výpletu. Plné a přitom lehké sedáky
z překližky se tak staly tou nejlepší variantou pro zlepšení trvanlivosti při současném zachování
estetického vzhledu. Ten totiž začali vylepšovat různými vzory, které se na sedadla a opěradla
vypalovaly a také lisovaly.
Vznikaly tak ornamenty, jež byly charakteristické v době vzniku mladého a neotřelého secesního
slohu. Právě rostlinné motivy tak dotvářely jemnost na plošných výplních, přitom dekorativní
ornament měl umocňovat lehkost a ladnost celého výrobku.
Obrázek: ornamenty sedáků a opěradel
3.2 Synové Michaela Thoneta
V roce 1853 vzniká "Gebrúder Thonet" - firma s pěti syny (Franzem, Michaelem, Augustem,
9.12.2009
Strana 18/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Josefem a Jacobem). Tato továrna měla již propracovanou technologii výroby i expedici a
všechen nábytek se skládal do plochých balíků a následně byl složen v místě určení do konečné
podoby. To šetřilo přepravu a mohl být tak vyvážen do celého světa.
Světový hit designu
Kolem druhé poloviny 19.století se Vídeň proslavila živými politickými a kulturními debatami,
které se soustředili do městkých kaváren. Tyto zařízení byly ideálním testovacím místem pro
nově vznikající ohýbaný nábytek. Použité židle byly lehké, ale trvanlivé a jejich výrazný i když
umírněný styl z nich udělal rychle hit pohonstinkých zařízení.
Zakázka do vídeňské kavárny Daum byla pro Thoneta velmi významná a odstartovala popularitu
židle č.14. Pro tento účel byla židle navržena a vyrobena. Postupně stoupala její výroba, až
dobyla celý svět. Do konce století jí bylo vyrobeno a prodáno přes 15 milionů kusů po celé
Evropě. Nepředstavovala bohatství majitele, ale byla funkčním typem nábytku, určeného pro
obyčejný lid.
9.12.2009
Strana 19/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
1. Thonet a designéři
Firma měla obrovský a rychlý růst a tak byla nucena otevřít své kanceláře v Londýně i v New
Yorku. Rozmach firmy v Evropě pokračoval a ke konci 19.století měla společnost Thonet přes
50 menších továren.
Thonet spolupracoval s vynikajícími designéry a architekty, jako byli Josef Hofmann, Otto
Prutscher, Kolo Moser, Gustav Siegel, Marcel Kammerer, Leopold Bauer, Josef Urban a
Emile Guyot. Tato spolupráce předurčila firmu do popředí nových trendů v oblasti tvorby
nábytku.
V roce 1922 vzniká pod vedením Leopolda Pilzera v New Yorku holdingová společnost Thonet Mindus.
Tato firma již zaměstnává 10000 zaměstnanců. Thonetova firma se zaměřuje na inovace a
moderní trend a zůstává tak vedoucí značkou průmyslového nábytkového designu.
9.12.2009
Strana 20/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Pro demonstrování umění pracovat se dřevem a dokonalého zvládnutí technologie ohýbáníbyla
vystavena ukázková židle firmy "Gebrüder Thonet" na světové výstavě v Paříži v roce 1867.
9.12.2009
Strana 21/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: ukázka možných ohybů
2. Thonetovy výrobky
V Thonetových židlích se zcela přirozeně snoubil tvar se standartizací a s průmyslovou
velkovýrobou. Forma byla určená funkcí, technologií a výrobními postupy.
Byl to vlastně jeden z nejúspěšnějších počinů, naplňující heslo o spojení umění se životem a o
lidovosti kultury. Pojem "Thonetka" byla oproti exkluzivním stylovým chrámům bydlení s jejich
těžkými nábytkovými komplety opravdovým protikladem a realitou stylové životní syntézy.
9.12.2009
Strana 22/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Od počátku výroby sedacího nábytku z ohýbaného hranolku až do dnešních dnů sloužily thonetky
milionům domácností a to na všech kontinentech. Dokonale zbavené ozdob přežívaly všechny
výkyvy módy.
Obrázek: lavička
9.12.2009
Strana 23/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Základní princip tvarování spočíval v čistých liniích a plochách. Bylo by však omylem domnívat
se, že Michaelu Thonetovi i jeho nástupcům šlo o změnu stylu doby. Jeho první výrobky se svým
tvarovým pojetím podobaly křeslům a židlím, které se v té době běžně vyráběly. Pomocí
avantgarních technologií bylo nadbíháno vkusu své doby. Šlo především o uplatnění ekonomické
technologie pro staré vzory.
Výsledkem hledání byl sedací nábytek, který doznal zásadní změnu výroby a radikální změnu
konstrukcí.
9.12.2009
Strana 24/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
3.3 Autotest
1.
Čím zjednodušil Michael Thonet výrobu nábytku?
a.
Použitím nových nástrojů.
b.
Novým pohledem na typy nábytku.
c.
Zjednodušením používaných truhlářských spojů jako jsou vruty a šrouby.
2.
Jaké dřevo se pro ohýbání nábytku nejvíce hodí?
a.
Jasanové dřevo.
b.
Borové dřevo.
c.
Dubové dřevo.
d.
Bukové dřevo.
3.
Nejpopulárnější kus nábytku, jež dobil pod značkou Thonet celý svět?
a.
Prohýbaná pohovka s opěradlem z jednoho kusu dřeva.
b.
Věšák na šaty.
c.
Židle s označením č. 14.
d.
4.
Co je to pedig?
a.
Potahová látka na výrobky M. Thoneta.
b.
Technologický proces přípravy dřeva na ohýbání.
c.
Materiál určený na výplet sedadel a opěradel.
5.
Čeho M. Thonet dosáhl při použití své výrobní technologie?
a.
Popularity své osoby ve světě.
b.
Snížením nákladů na výrobu a tím i ceny výrobku.
c.
Nahradil všechny ostatní dřeviny pouze bukovým dřevem.
9.12.2009
Strana 25/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
4 Arts and Crafts / 1880 - 1920
Popis lekce:
Průmyslová revoluce zásadně změnila svět a lidé čerpají z industrializace a rozmachu měst.
Někteří však naopak touží po prostém životě založeném na tradičních hodnotách a pravidlech.
Vzniká tak hnutí "Umění a řemesla", jež vyznává jednoduchost a řemeslnou zručnost
přetrvávající z dob středověku. Jsou upřednosťovány klasické tvary nábytku s přírodními
materiály.
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
Tradice řemesla a kvalitní zpracování materiálu.
Motivace:
4.1 William Morris (1834 - 1896)
Zakladatelem tohoto hnutí je Williams Morris. Ten v roce 1881 zakládá Merton Abbey Works.
Arts and Crafts v překladu znamená " Umění a řemesla " a v tomto duchu se nese veškerá
činnost, jak návrhářů tak i samotných řemeslníků. Zdůrazňuje se význam útulného domova a
uměleckých, ručně vyráběných předmětů, které tak dotvářejí součásti kompletního pojetí
interiéru.
Toto hnutí uměleckých řemesel získává stále větší vliv a postupně proniká do všech
návrhářských oblastí, od textilu, skla až po keramiku. Architekti, návrháři, umělci a řemeslníci z
celého světa řídící se příkladem Williama Morrise, vytvářejí vlastní varianty stylu uměleckého
řemesla v duchu soudobých společenských reforem. Prosazování tradiční rukodělné výroby a
návratem k prostým společenským hodnotám se toto hnutí stává základem pro budoucí vznik
nového směru - art deco.
9.12.2009
Strana 26/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: zakladatel hnutí Umění a řemesla
William Morris se rozhodl vzepřít soudobé nízké úrovni strojové výroby a úpadku tradičních
dovedností. Zahajuje kampaň za obnovení starých řemesel a výrobu kvalitních, ručně vyráběných
předmětů, které jsou nejen užitečné, ale také estetické. Vzniklá firma spolu s uměleckými přáteli
prosazuje Morrisův integrovaný přístup k užitému umění ovlivněný středověkými idejemi a
používáním tradičních domácích materiálů.
Zakladatel W. Morris vystudoval architekturu a navrhuje nábytek pro první pokoje. Svúj styl
předvádí na veletrhu v Londýně v roce 1862. Je přesvědčen, že existují dva druhy nábytku, jeden
pro každodenní potřebu a druhý pro slavnostní příležitosti. Ten první je pevný a robustně
provedený s potřebnými proporcemi. Ten druhý má v domácnosti zaujímat čestné místo, má být
přitažlivý a zároveň užitečný. Je zdobený jednoduchou řezbou a tolik oblíbenou malbou, intarzie
jsou jen střízlivého charakteru.
9.12.2009
Strana 27/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
1. Charakteristika hnutí " Umění a řemesla ".
Nové hnutí dostává jméno podle Výstavní společnosti umění a řemesel, jedné z mnoha skupin
usilujících o návrat k tradičním technikám. Mnozí výrobci nábytku, kteří tento styl přijímají, jsou
původně architekti. To je pro vývoj nového směru velmi důležité. Při výrobě nábytku ve stylu
Umění a řemesel se stává nejdůležitějším zákonem jednoduchost. Návrháři se při výrobě
nechávají vést materiály a použitými technikami, které určují tvar i použité zdobení.
Vzhledem k zdůraznění lidovosti se nejoblíbenějším materiálem stává dubové dřevo, ceněné pro
svou přirozenou krásu, pocit pevnosti, důmyslnosti i jisté honosnosti. Jeho výrazná a zajímavá
kresba je podtržena povrchovou úpravou. Příborníky a kabinety mají složité, ale přitom zdobné
rozličné kování (závěsy a úchytky). Dalším výrazovým prvkem jsou do dřeva prořezávané otvory
tvaru srdcí, obdelníků a kruhů, stejně jako složitě soustružené trnože a nohy. Detaily na nábytku
a jeho konstrukci se záměrně přiznávají a zviditelňují.
Nábytek tohoto stylu však není určen jen pro širokou lidovou vrstvu. Někteří návrháři používají i
drahá dřeva jako mahagon, ořech, eben nebo santalové dřevo a jejich krásu dotvářejí složitými
intarziemi ze slonoviny, perleti, stříbra a pod.
9.12.2009
Strana 28/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: rohová skříňka
I když se jedná v podstatě o anglické hnutí, styly, které se v jednotlivých zemích vyvinuly se
hodně odlišují. Sjednocovacím prvkem však zůstává nedůvěra k industrializaci společnosti a k
velkovýrobě. V Americe vzniká přeci jen robustnější nábytek přímočarých tvarů, což si nezadá s
britským propracovaným stylem.
Na výrobcích je znát jednoduchá koncepce a dekor odvozený z přírody a každodenního života.
Návrháři vychází z počátku z neogotickýckých principů, přičemž je kladen důraz na jednotu
interiéru. Základním kamenem tvorby se stává trvalá hodnota nábytku.
9.12.2009
Strana 29/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: křeslo z ořechového dřeva
Při navrhování konstrukce nábytku se musí objevovat pouze prvky, jež respektují pohodlí a jsou
v souladu s konstrukčními zásadami a použitým materiálem. Návrháři té doby usilovali o tkz.
"umění tradice", jež v sobě skrývalo jednoduchost, účelnost a poctivost.
2. Estetismus
Estetické hnutí vzniká paralelně s hnutím Umění a řemesel. Tento směr usiluje o výrobu dobře
navrženého, vysoce kvalitního nábytku. Dává přednost kráse před praktičností. Návrháři
estetckého hnutí milují strohou jednoduchost japonského nábytku z tmavého dřeva s minimem
ozdob, který umísťují do světlých interiérů.
Toto hnutí je britským fenoménem i když se jím inspirují návrháři celého světa. Má mnohé prvky
společné s hnutím Umění a řemesla.Je však výrazně ovlivněno orientálním uměním. Používá se
na zdobnost okrasná japonská dřevořezba. Na nábytku se imitují drahé dřeviny jako eben, je
zdoben profilovými lištami, malovanými výplněmi, intarziemi a zrcadly na pozadí polic (odrážejí
obraz vystavených přemětů).
Do obliby se dostávají nové materiály jako je ratan a litina. Přední plochy a středy výplní se
9.12.2009
Strana 30/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
zdobí smaltovanými malovanými ozdobami, keramickou dlaždicí nebo dekorativní kůží se
slepotiskem.
Obrázek: dubový příborník
Americké estetické hnutí klade důraz na užití luxusních materiálů a skvělé řemeslné provedení.
Tento styl se řadí do tkz. nové renesance kde je typickým rysem bohatá řezbářská výzdoba. Je
poměrně velký a představuje kombinaci přímých linií s neoklasickými motivy, jako jsou
dýhované výplně a sloupky. Často používaným materiálem je ořech, u levnějších kusů nábytku
9.12.2009
Strana 31/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
potom jasan a borovice. Velmi oblíbené je používání maurských vzorů (podkovovité oblouky a
stylizované květinové vzory). Vzniká tak pod tímto vlivem významná firma Tiffany .
Charles Locke Estlake se stal nejvýznamnějším architektem té doby a vydává knihu "Rady ke
vkusu v bydlení - nábytek, čalounění a další detaily". Tato kniha se stává velmi populární a
známou, tudýž se ní řídí mnoho návrhářů nábytku. Zákadní myšlenkou Estlakova přístupu k
designu - poctivá práce a kvalitní materiály, jednoduchá linie a výrazné geometrické vzory.
Obrázek: vyřezávaný ořechový toaletní stůl
3. Řemeslné spolky
9.12.2009
Strana 32/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
K základním myšlenkám hnutí Umění a řemeslapatří středověká koncepce řemeslnických dílen a
spolků.
Ty v posledních dvaceti letech 19. století značně sílí, neboť umělci a řemeslníci si uvědomují, že
jednotlivec své ideály neprosadí. Vznikají proto spolky:
6. Spolek století (Century Guild) pod vedením A. H. Mackmurda
7. Spolek uměleckých pracovníků (Art Worker´s Guild)
8. Spolek uměleckých řemesel (Guild of Handicraft) pod vedením C. R. Ashbeeho
Obrázek: toaletní dubový stolek
4.2 Prvky stylu Arts and Crafts
9.12.2009
Strana 33/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Filosofie hnutí Umění a řemesla akcentuje zaměření na tradiční materiály, dokonalou
řemeslnouvýrobu a důraz na detail. Výrobky mají jednoduchou konstrukci a krásný vzhled jim
dodávají přirozené, teplé barvy použitých materiálů a přirozená kresba dřeva. Z používaných
dřevin je v oblibě dub, mahagon a ořech.
Klade se důraz i na kontrast při používání jednotlivých dřevin do intarzií. Konstrukční detaily,
jako kování a spoje, bývají často přiznané a někdy jsou úmyslně zvýrazněny, tvoří tak samostatný
okrasný prvek.
Vzory , jež byly používané na intarziích často připomínaly přírodu v jednoduchých náznacích
prvků (květ, list, rostlina apod.)
.
Obrázek: detali vykládání a přiznaný spoj
9.12.2009
Strana 34/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Řezba ve dřevě byla vcelku jednoduchá až strohá. Návrháři složité řezbářské práce odmítali.
Svůj bytelný, relativně jednoduchý nábytek, ale často signovali jedním hluboce řezaným
ozdobným motivem.
Výrobci s oblibou používali kresbu dřeva k dekorativním účelům. Zvláště si cenili dub pro svou
teplou barvu oku lahodící žilkovaní letokruhů.
9.12.2009
Strana 35/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: řezaný dekor a detail kresby dřeva
Morrisovo "znovuobjevení" rostlinných barev a ručního tisku inspirovaly návrháře hnutí Umění a
řemesla
k tvorbě odvážných vzorů v sytých, přírodních barvách pro čalounění, záclony a tapety. Častými
motivy byly stylizované rostliny, listy, ptáci a zvířata.
Lidové tradice se promítaly do výzdoby nábytku poměrně často. Návrháři hledali inspiraci právě
v tradičním lidovém nábytku a snažili se vyhýbat komplikované výzdobě.
Rozšířené bylo zejména vyřezávání jednoduchých tvarů do opěradel židlí nebo podpěr stolů trnoží. K hojně používaným vzorům patřilo srdce, často se objevují jednoduché geometrické
tvary jako kruh, čtverec nebo motiv lístku či trojlístku.
9.12.2009
Strana 36/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Stylizace přírody a prořezávaný motiv srdce
4.3 Významní světoví návrháři
Ve Velké Británii kolébce tohoto hnutí se objevuje celá řada významných návrhářů a projektantů
nábytku. Ti se sdružují a spolupracují jsou vlastně členy Cotswoldské školy. Každý však přináší
svůj charakteristický druh nábytku s proměnými prvky a osobitým stylem tohoto hnutí.
PHILIP WEBB - návrhy bral od prostých lidí a spojoval jednoduchost až prostost s účelností a
krásou
E. W. GODWIN - ocenil a nechal se inspirovat funkční a architektonickou kvalitou japonského
designu
E. W GIMSON - je znám výrobou židlí s žebřinovými opěradly a dekorativními reliéfními
panely
E. BARNSLEY - výrábí skříně
9.12.2009
Strana 37/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
G. RUSSELL - věří ve spojení rukodělné práce s přesné strojové výroby všech spojů
C. R. ASHBEE - vzkřísil vše co k tomuto řemeslu patřilo a patří
( jeho krédem je třeba žít minulostí, současností i budoucností )
Obrázek: židle a křesla
V Americe si tento styl získává velmi rychle oblibu a po vzoru anglických návrhářů se vytváří
jednoduchý masivní, ale robustní dubový nábytek. Říká se mu Craftsman style nebo také
Mission style.
9.12.2009
Strana 38/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
G. STICKLEY - kombinuje styl Umění a řemesla s místní lidovou tvorbou
CH. LIMBERT - ovlivněn Glasgowskou školou a Charlesem Renniem Mackintoshem, navrhuje
křesla a židle geometrických tvarů zdobená vyřezávanými otvory ve tvaru čtvrce a nebo srdce
F. L. WRIGHT - nejvlivnější architekt tohoto stylu, prosazuje aby interiér i zařízení byly
vzájemně propojeny, zabudovány do konstrukce a zhotoveny ze stejného materiálu(domácí
dřeviny)
CH. ROHLFS - podrobně studuje design nábytku a upřednostňuje přiznané truhlářské
spoje(rybiny, čepy, zkosené hrany a kované ozdobné prvky)
Obrázek: stoly s charakteristickými podnožími
Čeští návrháři
Ve druhé polovině 19. století přichází nástup mladých českých architektů.
Ignác ULLMANN - český renesantista
Antonín WIEHL - je zakladatelem české neorenesance a používal sgrafitovou techniku zdobení
Josef ZÍTEK - je autorem původních čalouněných křesel a pohovky v Nároním divadle
Josef SCHULZ - autor budovy Uměleckoprůmyslového muzea
9.12.2009
Strana 39/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Jan KOULA - zakladatel českého uměleckého průmyslu, znalec lidového umění
Jan ZEYER - navrhoval nábytek pro naše významné malíře
Jan KASTNER - provozoval ornamentální a figurální dřevořezbu
Josef FANTA - všestraně nadaný umělec výtvarných oborů
Nábytek vykazuje prvky novorenesance s použitím domácích vzorů.
Obrázek: kabinet r.v. 1900
Odborný časopis a řemeslo.
Pro představení návrhů užitého umění a vznikajícího designu, začíná vycházet v roce 1902
odborný časopis
9.12.2009
Strana 40/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
CRAFTSMAN ( ŘEMESLNÍK ).
První číslo časopisu je věnováno zakladateli hnutí Umění a řemesla W. Morrisovi. V celé
publikaci a jejím obsahu se angažuje Gustav Stickley. Tento významný návrhář a pokračovatel
idejí W. Morrise se snaží s pomocí barevných ilustrací prosazovat design, který je založen na
rukodělné výrobě z poctivých materiálů a pevných konstrukcí.
Časopis má ve své době obrovský vliv a jeho relamy pomáhají získavat tomuto hnutí příznivce
po celých Spojených státech. Takto volená reklama a ukázky z interiérů, designových studií
nábytku jsou pro další vývoj a kvalitní tvorbu nábytku rozhodující. Celý svět se tak dozvídá o
ručně vytvářeném nábytku vysoké kvality a pozvedává se tím i prestiž řemeslníka a návrháře.
9.12.2009
Strana 41/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: interiér podle Gustava Steckley
9.12.2009
Strana 42/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
5 Secese - období změn /1880 - 1915
Popis lekce:
Toto období je charakterizováno mnoha změnami a nejistotami, které vyplývaly z rychlých změn
ve společnosti. Tradiční hodnoty se zpochybňovaly a přechod mezi staletími byl plný očekávání
příchodu velkých změn. Secese je jistá forma uměleckého vyjadřování, která se prosazuje v
posledním desetiletí 19. století. Stává se tak vyhraněným a zřetelně definovaným uměleckým
směrem, který postupně proniká do všech uměleckých forem. A to od architektury a návrhů
interiérů až po přípravu plakátů, sklářství, keramiku, šperkařství, sochařství a samozřejmě
designu nábytku. Secese vychází z přesvědčení, že veškeré umění má tvořit jednotný celek.
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
Secese jako nové umění
Motivace:
5.1 Charakteristika Secese
Je to vskutku evropský sloh, jež zasáhl téměř všechny země. Pomyslnou kolébkou se stala
Francie se svou okouzlující Paříží.
Secese je nazývána "Art Nouveau" - nové umění nebo také Le Style Moderne, Jugendstil,
Seccession, La Stile Liberty, Modernista.
Secese jako jednotný styl interiéru vzniká z touhy řady mladých umělců a návrhářů, jež chtějí
tvořit něco krásného, funkčního a nového. Je to reakce na tento zmatek, secese přitom odmítá
průmyslovou výrobu nábytku. Bydlení má působit jako harmonický celek od architektury až po
detail.
Nejvýznamnějším znakem secese je její různorodost. Každá země nový styl interpretuje po svém.
Vyskytují se plynulé a vlnící se linie inspirované rostlinami a podmořským světem. V
konzervativnějších zemí jako je Německo a Rakousko naopak převládají lineární a geometrické
tvary. Návrháři a umělci v secesi rádi experimentují s mnoha různými materiály (ohýbané dřevo,
hliník ).
Nové inspirační zdroje si umělci berou přímo z okolí. Ať už jsou to historické slohy a jejich čisté
prvky (např. z Rokoka), ale především si berou vzory ze živé i neživé přírody. Dalším oblíbeným
motivem je smyslná ženská postava, která je typická zejména pro poetický symbolismus. Umělci
se rádi inspirují také prvky Dálného východu jako jsou motivy květů stromů, keřů, leknínů,
motýlů a vážek.
9.12.2009
Strana 43/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: příborník
5.2 Prvky secesního slohu
Secesní umělci hledají inspiraci v přírodě, neboť ta skýtá nejrůznější originální tvary a symboliku
neopakovatelnosti. Oblíbené jsou smyslné tvary hýřící křivkami. Používá se drahých dřev jako
růžové dřevo nebo mahagon, slonovina a drahé kovy (zlacený bronz).
Secesní návrháři užívají asymetrické uspořádání ozdob přebrané z rokoka. Používají vířivé a
různě zvlněné linie a stylizované rostlinné zdobné prvky.
Dalším prvkem secese je postava nebo tvář ženy s rozvolněnými vlasy, elegantní postavou a
spolu s květinovými detaily tak utvářejí geometricky vyváženou kompozici.
9.12.2009
Strana 44/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Bohatě stylizované dveře skříňky a motiv ženy
V secesi se velmi často používalo vykládání dýhami v jemných linkových konturách, kde základ
tvořila dubová dýha a do ní se kladla většinou světlejší dýha nebo barevně kontrastní.
Vyřezávané detaily praktikované v reliéfech se objevují velmi často a to hlavně na na nohách,
područkách a lubech nábytku. Řezba je přitom velmi jemná a decentní. S oblibou se používaly
dřeviny jako dub, ořech, třešeň, mahagon, citronové dřevo.
9.12.2009
Strana 45/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Intarzie a řezba
Zvlněné linie jako jsou příčky opěradel křesel a oblé područky s nezvyklými podpěrami ve tvaru
konzole jsou typické pro pařížskou školu. Tvary jsou výraznější s nepravidelnými liniemi a
minimem dekorací. Pro tvarované dřevo se užíval jeden kus, jež se vyřezával a neohýbal.
Abstraktní motivy se ve výsledku zjednodušují a dostávají stylizovaný elegantní tvar spolu s
9.12.2009
Strana 46/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
geometrickým motivem.
Obrázek: Tvar opěradla židle a detail linie řezby na rámu dvířek
Doplňky a detaily jsou pro secesní styl charakteristické zejména v použití kovaných doplňků
9.12.2009
Strana 47/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
jako je měděný štítek klíčové dírky, jenž je zdobený jemným rostlinným reliéfem. Používají se
tvary pupenů, květů a dalších rostlinných motivů. Na nábytku se také často objevují zvířecí hlavy
(kachny, berana, apod).
Design je v secesi ovlivňován přírodními motivy s ketskou tématikou - styl Liberty a heraldikou
CH. Mackintoshe.
Obrázek: Ozdobné kování dvířek a podpěra područky ve tvaru kachní hlavy
5.3 Francie - Paříž - Secese
9.12.2009
Strana 48/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Světová výstava v roce 1889 a k ní vystavěná Eiffelova věž v Paříži předurčuje Francii k
průkopníkům rozvoje nového svěžího směru - secesního slohu. Mezinárodní výstavy představují
již svými exteriéry monumentálně zdobené vchody a průčelí budov nástup nového uměleckého
slohu. Siegrfried Bing zakládá obchod "L´art Nouveau" a vzniká z jeho popudu několid
uměleckých dílen. Ty potom vytvářejí neobyčejný a nový umělecký styl. V jeho pohledu na
interiér naprosto dokonale převládá sjednocený styl celého prostoru. Žádná věc není "cizí" a vše
spolu ladí.
Obrázek: pracovní stůl
9.12.2009
Strana 49/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Zcela progresivní a velmi umělěcky ceněné kusy nábytku vznikají v roce 1901 v městečku
Nance pod vedením průkopnického návrháře Emile Gallé. Vzniká tak škola, jež upřednostňuje
krásu i užité umění.
Inspirace přírodou se jim stává hlavní vzorem a studiem flóry a fauny vytvářejí ucelený
koherentní styl. Právě styl E. Gallého přináší romantickou vizi přírody, radost z pohybu každého
živočišného tvora, hmyzu a živých organismů vůbec, a proto vznikají z jeho dílny ty nejhezčí
kusy nábytku secesního slohu. Na výrobu nábytku je používáno výrazné dřevo svou kresbou jako
je růžové dřevo, javor, ořech a dřevo ovocných stromů.
9.12.2009
Strana 50/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: vitrína z růžového dřeva a ořechu
Z použitých dřev je to také mahagon a eben, který podtrhuje krásu a neotřelou svěžest
nábytkových kusů. Na plochách se objevují intarzie z květinových vzorů a bronzové ozdoby
nábytku mnohdy nahrazují hlavy zvířat jako husu, krocana, apod. Velmi jemně jsou na
jednotlivých částech nábytku ztvárňovány řezbované linky rostlinných motivů. Přitom vycházejí
z jasného tvaru a rozprostírají se na celém tvaru nohy či jiné části nábytku.
9.12.2009
Strana 51/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: vitrína
Secese vychází a používá velmi orginální tvary na plochách nábytku a podnoží toho není
vyjímkou. Velmi zajímavá bývají spojení lubů a noh či trnoží. Vždy se ukazuje jakási dynamika
přírody a pohybu.
9.12.2009
Strana 52/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: příležitostní stolek
9.12.2009
Strana 53/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
9.12.2009
Strana 54/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Ořechové dřevo se stalo velmi populárním a používaným dřevem. Je velmi dobře tvarovatelné,
snadno se opracovává a dají se z něj vyrobit velmi složité tvary bez následných "defektů".
Secese sebou nese propojení s architekturou. Nevyjímaje používané nové materiály. Vše hýří
barvami, světlem a abstraktními motivy. Často se vidí bohatě zdobené vstupní prostory domů a
veřejných prostranství. Ve tvarech nábytku není nikde vidět nedokonalé nebo strnulé ukončení
tvaru a vše spolu dokonale ladí, všechny detailní části nábytku.
9.12.2009
Strana 55/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: ořechový postavec
9.12.2009
Strana 56/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Další ukázkou zajímavého dřeva je padouk. Je to velmi načervenalé, exotické dřevo z tropické
oblasti. Můžeme se setkat i snábytkem ze santalového dřeva nebo citrónovníku. Přitom
dodatečná zdobnost představuje skleněnou vitráž na výplních dveří skříní nebo kabinetů.
9.12.2009
Strana 57/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: židle s područkami
9.12.2009
Strana 58/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
9.12.2009
Strana 59/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Bytové doplňky jsou automaticky dotvářeny v celkovém pojetí interiéru. Přitom se hledí na
každý detail v jednotlivých místnostech. Je třeba neopomenout zástěny či paravány. Ty právě v
secesi získávají nejen na významu, ale především na kráse provedení spolu s použitými
materiály.
9.12.2009
Strana 60/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: mahagonová zástěna s vitráží
Secese v zemích jako Belgie, Itálie a Španělsko
Belgické secese se velmi přibližuje té francouzské. Architekti používají klasická dřeva jako je
dub, buk nebo ořech. Prosazují světlejší odstíny ploch a přitom tvoří nábytek masivního vzhledu
s elegancí a jednoduchostí v případě stolů, postelí a kabinetů.
Mezi umělce patří Henry Van de Velde a Victor Horta. Druhý jmenovaný se soustřeďuje na
tvorbu nábytku a interiéru jako celku (např.výplní stěn, stropů a dveřních rámů). Přitom využívá i
netradiční materiály jako je železo a sklo. Používá se také tepaná mosaz a měď.
9.12.2009
Strana 61/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: přední a zadní čelo postele
Architekti z jihu Evropy vytváří v mladém a neotřelém stylu vysoce okázalý a originální nábytek.
Styl rozvíjející se v Itálii se nazýval "Stil Florcale"- styl přírodní.
Mezi nejznámnější návrháře se řadí Carlo Bugatti se svou dílnou v Miláně.Vytváří velmi
nápaditý nábytek s rustikálním půvabem. S oblibou spojuje jednotlivé funkční celky nábytku
např. lampu s křeslem, stůl s příborníkem.
Bugatti tvoří poměrně složitě zdobený a velmi luxusní nábytek, přičemž inspiraci hledal v
afrických a islámských motivech. Mezi italskými návrháři je znám také Giacomo Cometti, ten s
9.12.2009
Strana 62/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
oblibou používá velké mosazné tvarované kování.
Obrázek: stůl z mahagonu s tvarovou řezbou
Ve Španělsku zapustila secese kořeny díky skupině katalánských architektů v čele s Antoniem
Gaudím.
Tento návrhář vytváří odvážný a vysoce výstřední nábytekse složitými křivkami, bohatým
dekorem a rostlinnými motivy. Oblíbenou dřevinou je dub. Jednotlivé kusy nábytku většinou
9.12.2009
Strana 63/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
slouží i více účelům. Znovu se tak objevuje spojitost jednotlivých druhově rozdílných celků. K
dalším architektům patří Gaspar Homar a Juan Busquet.
Obrázek: příborník
9.12.2009
Strana 64/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
5.4 Skotsko a Mackintosh
Typickým znakem elegantního " protáhlého " nábytku vzniklého na anglických ostrovech jsou
rovné linie s jemnou křivkou a dekorací inspirovanou jednoduchým geometrickým tvarem.
Je to styl přelomu 19. a 20. století.
Tento věhlasný skotský návrhář se jmenoval Charles Rennie Mackintosh. Zaměřuje se na
mnohem jednodušší formu vzniku užitného nábytku, jež ve své podstatě působí majestátně.
Zavrhuje antické vzory a soustřeďuje se na středověk a gotické prvky architektury. Působí v
městě Glasgow, kde tak po trvdošíjné propagaci svých myšlenek vzniká "glasgowský styl".
Vzniklá škola se zabývá komplexně designem nábytku, interiérových textílií, kovových výrobků,
plakátů a jiných doplňků.
Charakteristickým prvkem jsou svislé linie a spojení konstrukce sedacího nábytku s velmi
originálním řešením opěradel. Imituje drahé dřeviny přimořováním a přibarvováním jemnými
barvami ženského vkusu. Stylizované mřížky připomínají přírodní motiv-strom.
9.12.2009
Strana 65/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Židle z javoru imitující eben
Vzniklá Glasgowská škola pod vedením Mackintoshe prosazuje čistě skotský styl a spojuje
přírodní inspiraci s niterním přijetím industrálního velkoměsta. Tento styl získává věhlas mimo
ostrovy a na výstavě ve Vídni v roce 1900 je vzorem a inspirací pro návrháře celé Evropy.
Skotský styl je pojítkem ladnosti, jemnosti a elegance tvaru jakéhokoli nábytku, přičemž
používá pro celkový dojem a projev nábytku i jiné materiály (kov, sklo, zrcadlo) a jiné
doplňkové materiály s podtextem květin. Tím se tolik neodklání od secesního slohu, jež je
hlavním tahounem v produkci nábytku ve světě.
9.12.2009
Strana 66/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Předsíňový nábytek
Řada britských secesních umělců a výrobců s oblibou používá santalové dřevo, mahagon a
ořech. Tyto dřeviny s velmi příjemnými a teplými barvami, vypracovaným dekorem spolu s
intarziemi vytváří nábytek vysoké umělecké hodnoty. Inspirací pro umělce se stává jakákoli
zajímavá věc, jež se promítá do tvorby křivek a tvarů jednotlivých částí nábytku.
9.12.2009
Strana 67/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Mahagonový kabinet dekorovaný květinami
5.5 Wiener Werkstatte
V překladu znamená Wiener Werkstatte " vídeňská dílna". Založili ji tři designéři Koloman
Moser (architekt), Josef Hoffmann (návrhář nábytku) a Carl Otto Czeschka (malíř).
Cílem jejich snažení je pozvednout řemeslo na úroveň umění. Celou školu sponzoruje a řídí
osvícený průmyslník Franz Warndorfer. Zaměstnává celou řadu řemeslníků specializujících se
na jednotlivá řemesla, jež se užívají při tvorbě nábytku. Jsou to řemeslníci - umělci, tedy velmi
schopní a samostatně ovládající svůj obor. Výrobky jsou velmi dokonale vyrobeny.
Tomuto způsobu tvorby nábytku se říká progresivní design. Charakteristickými prvky stylu jsou
přesně definované tvary, vertikálními a horizontálními liniemi, hladkými povrchu a lineárními
vzory. Často se na nábytku objevují geometrické tvary jako obdelníky, koule, kruhy, čtverce.
9.12.2009
Strana 68/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Sada servírovacích stolků podle J. Hoffmanna
5.6 Čechy a Secese
Secese proniká do našich zemí na konci 19. století a hlavním střediskem se stává Praha. Již v
roce 1895 vychází "Manifest české moderny", který podepisují významné osobnosti kulturního a
společenského dění.
Vzniká tak živná půda pro iniciování tohoto nového stylu i v českých zemích. Je kladen důraz na
9.12.2009
Strana 69/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
účelnost, pravdivost užitého umění a interiéru, vzniká tak česká moderna.
U jejího zrodu jsou Jan Kotěra, Alfons Mucha, Josef Fanta, Bedřich Ohmann, Jan Kastner
a Dušan Jurkovič.
Orientace české secese ke geometrickému a funkčnímu pojetí dostává tento styl do podvědomí
široké veřejnosti. Je pro ni charakteristické úsilí o jednotný celek architektury a interiéru, řešený
do všech detailů s důrazem na dokonalé řemeslné zpracování.
Vznikají komplexní celky staveb včetně vybavení interiéru nábytkem ve stejném stylu.
Obrázek: křeslo Národní divadlo r. 1902
9.12.2009
Strana 70/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
5.7 Autotest
9.
Která země je průkopníkem Secese?
a.
Německo
b.
Itálie
c.
Francie
10.
Hlavním motivem pro zdobnost nábytku jsou?
a.
zvířata
b.
rostliny
c.
geometrické vzory
11.
Které budovy v Praze jsou vystavěny v secesním slohu?
a.
Národní divadlo
b.
Pražský hrad
c.
Veletržní palác
12.
Patří stavby Dušana Jurkoviče do secesního slohu?
a.
Ne
b.
Některé ano
c.
Určitě ano je to pozdní secese
9.12.2009
Strana 71/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
6 Kubismus a Rondokubismus / 1910 - 1920
Popis lekce:
Tento styl v architektuře a v užitém umění se stal revoltou mladých architektů proti uhlazenému
secesnímu stylu, jehož předností byla především dekorativnost. Byla to znovu snaha po vytvoření
nového stylu, jež by odpovídal požadavkům a duchu moderní doby. Kubismus se taky stává
jistou revoltou proti vídeňské škole a otvírá zcela nové pohledy na umělecké dění. Jde tak ruku v
ruce s francouzským kubismem, jež ovládl malířství. Prosazuje se do všech oblastí užitého umění
a interiérové tvorby.
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
rovné tvary a hrany
Motivace:
6.1 Český kubismus
Teoretická interpretace kubismu byla zpočátku dílem historiků a teoretiků umění. Navázala na
evropský a hlavně francouzský kubismus. Jeho protagonisté byli V. Kramář, V.V. Štěch, E.
Filla a B. Kubišta.
Výjimečnou sochařskou osobností byl O. Guttfreund, který jako jeden z prvních důsledně řešil
kubistický problém plasticko - prostorové analýzy tvaru.
Český kubismus v architektuře, nábytkové a užité tvorbě byl dílem architektů J. Gočára, P.
Janáka, V. Hofmana, J. Chochola a O. Novotného.
Mladí považovali architekturu a užité umění za nezávislou, svobodnou tvorbu, odmítali
poetičnost a dekorativismus secese, které chtěli nahradit novým, vědecky zdůvodněným,
konstruktivním slohem.
V roce 1912 se staví první kubistické domy. Návrháři Josef Gočár a Pavel Janák zakládají
Pražskéumělecké dílny, které realizují náročné návrhy nábytku a interiérových doplňků. Družstvo
ARTĚL založeno v roce 1908 je prvním uměleckým sdružením v českých zemích. Prodává
výrobky do interiéru včetně nábytku.
Náročnost a barevnost užitá na nábytku je důkazem avantgardního přístupu návrhářů s citem pro
přesný tvar. V barvách převládá bílá, černá a červená se zlatými linkami. V textíliích a čalounění
se objevuje jemná dekorativnost přírodních motivů ve zjednodušených formách.
9.12.2009
Strana 72/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Stolky servírovací
Rok 1914 znamená ústup od klasického kubistického názoru. Ostré úhly nahrazuje oblouk a
rozšiřuje se barevnost a ozdobná dřeva. Se vznikem samostatné republiky v roce 1918 a
hledáním národního slohu vzniká dekorativní sloh přetvářející folklorní a historické impulzy do
ornamentálního stylu, jež je založen na dobrém řemesle a charakteristické barevnosti ( použité
národní barvy ve svých kombinacích - modrá, bílá, červená).
Do kubistických geometrických forem pronikají oblouky, kruhy, vlnovky, které podnítily vznik
názvu rondokubismus - obloučkový sloh.
9.12.2009
Strana 73/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Psací stůl podle J. Gočára
6.2 Představitelé českého kubismu
Jedním z hlavních představitelů českého kubismu byl Pavel Janák. Jeho tvorba prošla přes
kubismus, rondokubismus až po funkcionalismus. Zdůrazňoval význam interiéru, nábytku a
doplňků a považoval je za součást architektury.
Rozlišuje ve své tvorbě ryze funkční předměty pro užitek a praktické použití od předmětů
uměleckých. Uznává praktickou funkci nábytku, ale nadřazuje duchovní potřeby člověka v
interiéru. Na nábytku aplikuje geometrické tvary a formy ( trojúhelníkové a kosodélníkové tvary,
zalomené nohy židlí a stolů, protáhlé mnohoúhelníky).
Záměrně se vyhýbá pravým úhlům. Pracuje s mořeným dubovým dřevem s kontrastně bílými
výplněmi. Jeho tvorba se vyznačuje lidským měřítkem a jistou noblesou. Také se podílel na
realizaci prvních domovních kolonií družstevních domků stavěných po I. světové válce v Praze.
9.12.2009
Strana 74/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Židle podle P. Janáka z roku 1911 - 1912
Pavel Janák používá na nábytku také zajímavě pojaté textílie na pohovkách a křeslech.
Převládají drahé a kvalitní textílie jako je gobelín, přičemž motivy na čalounění jsou výrazné a
reprezentují je hlavně rostlinny ve zjednodušených formách. V kombinaci s výraznou kresbou a
barvou dřeva, tak vytvářejí celkovou harmonii interiéru.
9.12.2009
Strana 75/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Křeslo s gobelínovým potahem
9.12.2009
Strana 76/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Druhým hlavním protagonistou architektonického kubismu a jeden z nejslavnějších žáků J.
Kotěry je architekt Josef Gočár.
Působil v mnoha výtvarných organizacích, ale jeho těžištěm tvorby je samotná praxe. Od
inspirace lidovou architekturou přistoupil přímo k moderně. Oslovil jej však právě kubistický
styl v němž vyniká svou originalitou a vizionářkou představou. Je autorem řady domů v Praze,
Hradci Králové, ale i jinde.
Jeho návrhy se vyznačují robustností a monumentalitou, zároveň však řemeslnou náročností.
Kombinuje pronikání geometrických těles a vytváří tak monumentální a dynamicky rozměrný
nábytek.
Ve svých návrzích nábytku se u něj projevuje i vliv rondokubismu. S materiálem důsledně
pracuje a to se projevuje v rustikálním zjednodušením. Používá kruhové a válcové prvky. Dojem
barevnosti dociluje kombinací mořeného dřeva se světlým dřevem. Jeho výrazovost v nábytku je
tak plná funkční jednoduchosti.
9.12.2009
Strana 77/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Toaletní stůl
Architekt a malíř Vlastislav Hofman byl velmi všestranným umělcem, jež se projevoval
nejenom v architektuře, ale věnoval se i interiérové tvorbě.
Jeho návrhy kubistického nábytku jsou hmotné a statické, ale velmi expresivní. Jednoduché,
pravoúhlé formy a tvary dávají plně vyznít hladkým plochám dřeva, členěným pouze důmyslným
skládáním dýh. Zdůrazňuje se tím právě tvar jednotlivých částí nábytku.
Obrázek: Židle a křeslo podle V. Hofmana
9.12.2009
Strana 78/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Jedním ze zakladatelů české moderní architektury je Otakar Novotný, žák a spolupracovník J.
Kotěry.
Jeho tvorba prochází mnoha stylovými proměnami od secese přes konstruktivismus až k
funkcionalismu.
Jeho soubor kubistického nábytku již předznamenává nástup dekorativního stylu. Je konstruován
na základě kontrastů čistých hladkých nezdobných ploch s prvky výrazně dekorativními. Je svým
tvarem klasický a méně avantgardní, umírněný až majestátně slavnostní.
Používá černě mořenou dubovou dýhu na nábytku je velmi elegantní. Jeho působivost nábytku je
prolomených geometrických tvarech dovnitř, především komolé jehlany.
9.12.2009
Strana 79/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Křeslo a židle podle O. Novotného
9.12.2009
Strana 80/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
7 Art Deco / 1919 - 1940
Popis lekce:
Tento umělecký směr vznikl ve Francii, je však rozšířen do celého světa a právě za oceánem ve
Spojených státech dosahuje největšího rozmachu a je projevem svobody a fantazie "Nového
světa".
Je to umělecký styl plný důvtipu, fantazie a neobvyklých materiálů. Právě po skončení I. světové
války lidé prahnou po svobodě a něčem smělém a neobvyklém. Francouzská vznešenost a
americká modernost tak vytváří něco zvláštního a tak trochu přepychového, art deco je tak směr
plný dynamiky a krásy materiálu.
Celá společnost se rozvíjí neskutečně rychle a styl art deco proniká kromě architektury a designu
také do ostatních příbuzných odvětví.
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
Art Deco - technologický pokrok
Motivace:
7.1 Nábytek Art Deco
Startovní čárou pro nový umělecký směr Art Deco se stává v roce 1925 pařížská výstava užitého
umění, jež měla být původně o deset let dříve, ale kvůli I. světové válce byla tak odložena.
Samotný název uměleckého směru vychází z názvu výstavy a snoubí se zde dva proudy nově
vznikavšího směru.
První je tradicionalistický art deco vzniká ve Francii, vyvíjí se z Art Nouveau. Nese sebou prvky
secese, geometrické tvary, ladné linky, stylizované motivy a jemné proporce. Klade se důraz na
lesk materiálu včetně dřeva. Čalounění nábytku je v pestrých a sytých barvách dokonale
propracováno.
Druhý je modernistický art deco vzniká v Americe a s oblibou používá nové materiály jako jsou
hliník, bakelit a přiřazuje se tak spíše k funkcionalistickému Bauhausu. Více používá nové
technologie a zpracování materiálů. Technologický "boom" se projevuje ve všech druzích
interiérových předmětů a to nejen na nábytku. Architekti a designéři si pohrávali se vznikajícími
tvary nábytků a důmyslně je tvarovaly.
Čistota tvarů, harmonické proporce, rafinovaný dekor a používání luxusních materiálů
charakterizují francouzské ebenisty 18. století jako byli J.H.Reisener a J.F.Leleua.
Touha tvůrců nábytku ve stylu art deco je používat výrazné dřeviny a to jak svojí barvou tak i
kresbou, s velmi kvalitním čalouněním. Přitom je kladen důraz na velikost nábytku a jeho tvar.
Art deco prahne po pohodlí a jednoduchosti, nezapomíná na vyladěný design - výrobku v
podstatě nejde nic vytknout.
9.12.2009
Strana 81/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Britský příborník z odbarvené mahagonové dýhy
Sedací nábytek
V období nastupujícího rozkvětu společnosti ve 20. století lidé stále více žádají nový nábytek, jež
bude mít "ducha" a bude ladit jako funkční celek s celým interiérem. Už jsou přežité přezdobené
kusy nábytku, které sloužily pouze na reprezntaci a na obdiv. Tvoří se soupravy nových druhů
elegantního nábytku, který je přitom průmyslově vyráběn. Vznikají pohovky geometrických
tvarů s čalouněním výrazných barev.
Design křesel a židlí vychází z potřeby pohodlí a přepychu. Jsou vytvářeny křesla mohutných
proporcí, jež působí velkoryse. Mají tvarované opěradla a područky, v použitých dřevinách
převládají dražší dřeviny a dřevo teplých barev (středně hnědé - ořech, třešeň, mahagon, růžové
dřevo).
Čalounění hraje v designu křesel a židlí velmi významnou roli. Používají se drahé a kvalitní látky
typu sametu, aksamitu, kůže. Vzory jsou výrazné s konkrétními motivy z přírody nebo okolního
dění.
V konstrukci se používají jak geometrické tak abstraktnější tvary s jednoduchými konturami.
9.12.2009
Strana 82/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Jsou upřednosťnovány nové materiály jako laminované dřevo, trubková ocel, chromované kovy,
hliník a vinyl.
Obrázek: Křeslo Bergére
Stolky
Stolový nábytek si ponechává svůj účel i typickou konstrukci, jen s se výrazněji projevuje důraz
an detail. Jsou například výrazně skládané dýhy do křížových sesazenek. Odstupňované okraje
stolových desek podtrženy černým lemováním. Tvary horních desek jsou různé, převládají
geometrické tvary s výrazným pravidelným členěním. Luby jsou výrazné a vysoké s příčním
dýhováním.
Návrháři vytvářejí stolky pro nejrůznější účely s odvážnými geometrickými tvary a kombinacemi
materiálů.
9.12.2009
Strana 83/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Konzolový stolek ve tvaru lyry.
9.12.2009
Strana 84/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Stolky dostávají někdy až groteskní tvary a designéři si pohrávají nejen se svou fantazií, ale i s
konkrétní potřebou člověka. Vznikají typy stolků jako zrcadlový( vrchní deska je kryta
zrcadlem), bubnový( třípatrový válcový připomínající bubny), kvartetový (je členěný do čtyř
samostatných stolků zakomponovaných do jednoho celku), kávový( deska je nesena
chromovanými nohami a podnoží je tvaru písmena U).
Jídelní stoly dostávají také zajímavé podnoží a jsou mnohdy rozložitelné do větších rozměrů.
Obrázek: Kávový stolek z růžového dřeva
9.12.2009
Strana 85/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Jídelní stůl s rozkládací deskou
Ostatní nábytek
Čisté linie a geometrické formy kabinetů vycházejí vstříc soudobé zálibě v luxusní povrchové
úpravě dřeva. Objevují se poprvé kabinety společně s barem. Uvnitř je prostor členěn poličkami a
stěny opatřeny zrcadly, což ještě více umocňuje originalitu nábytku a obsahu. Plochy jsou
9.12.2009
Strana 86/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
vykládány a dýhovány překrásnými dýhami výrazné kresby a barvy. Povrch je zušlechtěn na
vysoký a třpytivý lesk. Úchytky mají často kontrastní tvar i barvu vůči nábytku. V dýhování se
objevuje také kořenicové dýhy. Některé detaily na komodách jsou zvýrazněny moderními
materiály jako je kov, chrom, sklo apod. Podnož íje tvořeno různorodě a vyskytují se snad
všechny typy doposud používané na nábytku.
Obrázek: Příborník s mahagonovým a růžovým dřevem
7.2 Prvky slohu Art Deco
Návrháři čerpají z rozsáhlé nabídky ornamentálních vzorů a to jak z lidového řemesla, tak ze
starověkých civilizací. Používají jednoduché geometrické tvary a jejich design je sklouben s
kubistickým směrem.
Cílem návrhářů a dekoratérů je tvorba jednoduchých interiérů zařízených minimálním počtem
kusů nábytku. Kladou důraz na výrobu více účelolového nábytku, vestavěných šatních skříní
nebo kombinovaným nábytkem s více možnostmi použití.
9.12.2009
Strana 87/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Dekor na detailních částech nábytku často nese rostlinný motiv, klade se důraz na detail a
preciznost zpracování dané části. Stejně tak skládání dýh na plochách je velmi důmyslně voleno,
aby přitom působilo vcelku jednoduše a přitom vysoce esteticky. V plošném zdobení nábytku se
dýhuje do jemných geometrických ornamentů. Pro zvýraznění členění nábytku se dýhují
páskovou dýhou z růžového dřeva s kontrastními odstíny světlé a tmavé barvy. Dýha je řezána
napříč léty a zdobí se s ní hlavně luby a okraje zásuvek, výplně, dvířka.
Obrázek: Ukázky zdobení částí nábytku ve stylu Art Deco.
7.3 Významní návrháři stylu Art Deco
V Evropě díky pospolitosti států se umělci vzájemně doplňovali a ve zdravé konkurenci vznikaly
velmi zajímavé designové studie i samotné návrhy pro nově vznikající vily. Významné byly i
státní zakázky pro veřejné instituce a vlivné osobnosti.
Mezi známé návrháře patří:
Jacques Emile Ruhlmann - jeho návrhy vycházejí z kompaktních geometrických forem
klasicismu a empíru, nábytek stojí na štíhlých nohách nebo hladkém plném podnoží, zdoben
kovovými aplikacemi přitom je dokonale zpracován
Pierre Chareau - byl ovlivněn vídeňskou secesí a kubismem, odmítal ve své tvorbě dekor,
funkčnost, navrhoval důmyslné hrací stolky, prádelníky s vnitřním členěním, zrcadla, taburety ve
tvaru písmene "H"
9.12.2009
Strana 88/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Jean Dunand - původem švýcarse zabýval zpracováním kovů v secesním stylu, zaměřuje se na
dokonalou povrchovou úpravu dřevěného povrchu nábytku orientálními laky
Carlo Bugatti - tento ital byl inspirován orientálním uměním, používal různé materiály a
techniky kromě dřeva také pergamen, kůži, textil, kovy, slonovinu, perleť a malbu, jeho syn
Ettore Bugatti se proslavil konstrukcí známých závodních a luxusních automobilů BUGATTI
Obrázek: Konferenční stolek
7.4 Art Deco v Čechách
České art deco mělo hlavní středisko na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Vrcholem tohoto
dekorativního slohu byla česká účast na výstavě v Paříži v roce 1925. Dekorativní styl proníká do
všech oblastí užité tvorby včetně navrhování nábytku.
František Roith - vybavoval interiér pro radnici pražského primátora, byl žákem J.Zítka
František Novák - studoval u J. Plečnika a byl praktikantem u architekta D. Jurkoviče, zařizoval
pokoje pro cestovatele F. Běhounka, některé kanceláře pro výstavu v Paříži v roce 1925
Václav Ložek - držel se klasických historických vzorů azjednodušoval je při zachování
výrazných dekorativních prvků, jeho známý návrh je psací stůl jež je dýhován exotickým
dřevem(bubingo)
Jiří Vendelín Kroha - patřil k propagátorům socialistického realismu, navrhuje stupňovité a
9.12.2009
Strana 89/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
asymetrické stolky, kombinuje pravoúhlé tvary s náznaky oblouků, jeho pojetí židle spíše
připomíná křesla
Obrázek: Psací stůl s užitím exotického dřeva (bubingo).
9.12.2009
Strana 90/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
8 Bauhaus a počátky designu / 1925 - 1933
Popis lekce:
Bauhaus představuje avantgardní školu umění, architektury a designu. Je charakteristický svou
industriální estetikou. Zakladatelem byl Walter Gropius, jež pod vlivem nových myšlenek přiměl
architekty a návrháře spojit "Umění a technologie". To představovalo odklon od klasického
řemesla, příprava výroby jednotlivých kusů nábytku se odbývala v laboratoři. Zde vznikaly
prototypy se zcela originálními tvary a použitými materiály. Bauhaus se drží hesla "tvar se má
podřídit funkci nábytku"!
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
Nové tvary
Motivace:
8.1 Nábytek Bauhausu
Průkopníkem nového stylu Bauhaus byl Walter Gropius a Adolf Meyer. Založili školu, která
již svým vnějším vzezřením představovala jiný pohled na architekturu. Zmizelo veškeré
rukodělné řemeslo a s ním i dekorativní prvky. Velmi odvážným krokem zakladatelů bylo
zaměstnání nejtalentovanějších absolventů školy. Právě tito studenti přinesli ve svých návrzích
nábytku kovové prvky. Ty ve spojení se dřevem a materiály na bázi dřeva se stali doslova hitem
v nově vznikajícím designu.
Kolébkou Bauhausu se stalo Německo a pokračovatelem zakladatelů se stal Ludwig Mies van
der Rohe. Tento nejznámnější návrhář a architekt vyslovil známou větu "méně je více". Jeho
úmyslem bylo spojit funkcionalismus a eleganci do jednoho neoddělitelného celku. Vzniká tak
nábytek, který má nejen trvalou hodnotu, ale i neustálou eleganci a šarm.
9.12.2009
Strana 91/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Pravoúhlá židle
V roce 1929 se zakládá ve Francii Svaz moderníchumělců (UAM ), sdružuje architekty a
návrháře moderní Evropy, jež bojují s vlivy stylu art deco. Fracouzští návrháři přijímají kovové
prvky v nábytku stejně jako sklo jen si udržují v nábytku větší eleganci a zdobnost oproti
ostatním zemím.
Velká Británie stála stejně jako její zeměpisná poloha trochu stranou tvořivého moderního
designu. Více se zde držely klasické dřevěné konstrukce a materiály na bázi dřeva. V Británii
vzniká společnost ISOKON, ježpředstavuje jednotnou izometrickou konstrukci.
Tím se měla stanovit jakási norma modernistického designu nábytku, jež by ctila konstrukci a
materiály používané na nábytku.
9.12.2009
Strana 92/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Křesílko a židle vyrobeny z břízy
Skříňový nábytek
Skříňový nábytek dostává jasné a přímé tvary s velkou dávkou umírněnosti. Klade se důraz na
detail a hlavně účelnost daného kusu. V konstrukci převažuje masivní dřevo včetně podnoží.
Boky a čelní plochy jsou dýhovány a případně přmořeny. Zásuvky na nábytku mají spíše nižší
výšku, ale jsou výrazně širší. Velmi populární se stávají čelní dvířka, jež mají sklopný
mechanismus směrem dopředu. Vytváří se tak velmi dobrý přístup do zbývajícího prostoru
skříněk a zároveň se vzniká jakási odkladní plocha při otevření do pravého úhlu.
9.12.2009
Strana 93/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Příborník z mořeného březového dřeva
Stoly a stolky
U stolů dochází k velmi razantní redukci tvaru. Mizí všechny detaily, jež byly považovány za
nadbytečné. Zůstává pouze nezbytné a účelné pro daný druh stolu. Vrchní desky stolů mají zprvu
střídmý tvar a vyskytují se základní geometrické tvary jako je čtverec, obdélník a eventuelně
kruh. Co se týká použitého materiálu převládá dřevo někdy sklo a později i laminátové desky.
Stolové desky jsou často i rozkládací.
U podnoží se tvoří naopak zajímavé kreace spojení nohou především při použití trubkové
konstrukce. Často je vidět i účelné zasouvání identických stolků s jinou výškou navzájem do
sebe. Po II. světové válce vznikají zajímavější a kreativnější tvary stolů a stolků. Dostávají svůj
specifický účel a jsou druhově rozmanitější. Vznikají patrové stolky, kávové stolky, hrací,
servírovací a konferenční stolky.
9.12.2009
Strana 94/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Sevírovací stolek z růžového dřeva s přídavným kolečkem pro lepší
manipulaci.
Sedací nábytek
U sedacího nábytku byl odklon od řemeslného zpracování stejně radikální jako u ostatních druhů
nábytku. Konstrukce nábytku se stala důležitější než estetický vzhled. Masivní dřevo ztrácelo na
oblibě, je drahé a hůře ohebné. Oblíbeným materiálem se tak stává trubková ocel a překližka.
Návrháři měli na paměti hromadnou produkci a proto pozornost soustředili na zpevnění kostry.
Vytvářeli židle s minimálním počtem komponentů, jež se dá snadno arychle sestavit. Kostra židle
se stává samonosnou a spoje byly téměř "vymazány".
Důvodem, proč zrovna židle se ocitla v centru snažení designérů je, že člověk je se židlí mnohem
blíže spjat než s kterýmkoli jiným druhem nábytku. Modernističtí návrháři tak mohli svými
nápady ovlivňovat emocionální i intelektuální náhledy svých potencionálních zákazniků právě
přes design.
Židle a křesla rychle dostávají místo několika noh jednoduše spojené nebo zdvojené podnoží,
9.12.2009
Strana 95/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
odstranilo se tím nepříjemné viklání na nerovném povrchu. Mají velmi často područky k
pohodlnějšímu sezení a relaxaci.
Pro svět se v roce 1925 pravděpodobně ve Francii objevuje "stohovatelná židle". Použití těchto
židlí z důvodu úspory místa při vyklízení interiéru má velké přednosti i v úspoře materiálu. Je
vyrobena z tenkého profilovaného plechu, jež jí zaručuje pevnost. Ú spory je dosaženo i
vykrojením otvorů v opěradle.
Tento druh židle se stal pro designéry 20. století jakousi nedosažitelnou ikonou při tvorbě
nábytku.
Obrázek: Diagonální a laťková židle s područkami.
9.12.2009
Strana 96/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
9 Funkcionalismus a Modernismus / 1930 - 1960
Popis lekce:
Rozmach průmyslu po I. světové válce přinesl mnoho nových technologií a radikální změny, jež
se odrazily v moderním designu. Tento rozvoj hnal vývoj nových materiálů a jejich použití jak v
nábytku, tak v uceleném interiéru. Rozvíjí se masová a seriová výroba, výrobky jsou levné a
dostávají se širokému okruhu lidí. Interiér dostává zcela nový duch a je zcela pohlcen novými
formami a tvary nábytku. Klasické tvary jsou vidět jen zřídka. Vytváří se tak dojem pohybu,
lehkosti a nadčasovosti.
Délka lekce:
45 minut
Klíčová slova:
Nový pohled na nábytek
Motivace:
9.1 Prvky moderny
Hlavní hnací silou této doby byly materiály hromadné výroby. Jako např. trubková ocel,
překližka, sklo. Do této doby ani druhové zastoupení nábytku nepřinášelo významější změny. Až
ve druhé polovině století se tak prosazoval odpočinkový a relaxační typ nábytku. Právě "dlouhé
křeslo - chaise longue"je tím hlavním představitelem. Lidé a návrháři se také mohli setkat také s
typem "lenoškového křesla".
9.12.2009
Strana 97/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Křeslo s žebrovým opěradlem a čalouněným sedákem pro pohodlné sezení.
Nábytek doby modernismu a návrháři se vyznačoval velkou zdrženlivostí a potlačenou
zdobností. Řemeslnost byla potlačena a veškerá pozornost upřena na možnost výroby nábytku
strojem. Tomuto stylu pomáhal rozvoj nových technologií a materiálů. Velký důraz je kladen na
minimální nákladovost výroby, což nový styl bezesporu splnil.
Chromování jako povrchová úprava a zdobnost prvků nábytku zcela ovládla dobu. Zvláště v
Americe byli lidé unešeni lesknoucí se konstrukcí nábytku. Některé ohýbané prvky na nábytku
byly zase z vrstvené překližky, což umožňovalo po napaření dobře tvarovat části nábytku bez
zjevných napojení tohoto dřevěného materiálu. Kůže byla ceněna v modernismu pro své
mnohostrané použití, zvýraznění mohutnosti nábytku je v neposlední řadě určena pro movitějšího
9.12.2009
Strana 98/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
klienta. Stejně tak materiál sklo je ceněn modernisty pro svou průzračnost a vytváření přesných
linií.
Obrázek: Prvky použité na nábytku
Také vznik plastu, jež se v polovině století začal vyrábět z ropy měl obrovský význam a vliv na
rozvoj designově ztvárněného nábytku. Plast umožňoval nové tvarování a otevřel cestu novým
pohledům na nábytek a jeho tvar.
9.12.2009
Strana 99/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Tvarování dřeva bylo technicky vyspělé a hledaly se materiály na bázi dřeva - překližky různých
tloušťek a konstrukcí, jež by umožňovaly ještě složitější a originálnější nápady designérů
splňovat.
Hliník jako všestranný materiál a díky své nízké váze dostal prostor i při tvorbě nábytku, ozdob
na nábytku a také splňoval funkčnost(ve formě děrované apod.)
V čalounění ustupují klasické materiály z přírodnin a nastupuje éra kaučukového čalounění a
pěnového polyuretanu - molitanu. Dalším materiálem byly polystyrenové kuličky jako výplně
některých konstrukčních tvarů nábytku.
Návrháři začali také používat výrazné až křiklavé odstíny barev na konstrukci i čalounění
nábytku, tím upoutávali pozornost hlavně mladší generace zákazníků a nábytek se tak stal široce
oblíbený.
Obrázek: Nové prvky a materiály
9.2 Význámní návrháři a designéři
Le Corbusier
Je to nejvýznamnější a nejvýraznější osobnost raného modernismu v architektuře i designu. Byl
to velmi energický člověk, jež se řídil ve svých návrzích nábytku a interiérů především
efektivností a hospodárností. Důsledně prosazoval v architektuře moderní způsob života.
9.12.2009
Strana 100/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Zaměřoval se také na projekty staveb a domů a byl ve své době průkopníkem moderních
vysokých sil na obilí (betonové stavby, jež jsou vidět v podobné formě i dnes). Jeho křeslo
"chaise longue" je typickou ukázkou účelnosti při minimální spotřebě materiálu.
Jedná se o odpočinkové křeslo, kde člověk je v pozici pololeže a při zvýšené poloze nohou, tak
tělo může velmi volně rehabilitovat. Konstrukce je z chromovaných trubek a čalounění z kůže,
mimo jiné velmi často používané a oblíbené materiály modernistů. A právě tento materiál, jež
byl převzat z jiných průmyslových oborů začal ovládat moderně pojatý nábytek. Trubková ocel
byla dražší než dřevo do chvíle, než se jí začalo hojně používat v automobilovém průmyslu,
rozvodům vody a podobně. Později byla tak levná a přitom pevná s vysokou životností. Vynikala
v použité konstrukci často pružením, což bylo do té doby u materiálů téměř nemožné.Celý
nábytek oplýval lehkostí a ladností, dalo by se říci i vzdušností.
Obrázek: "Dlouhé křeslo"
Gerrit Rietveld
Tento holandský návrhář se proslavil svou samonosnou židlí "cik cak". Jedná se o židli
9.12.2009
Strana 101/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
vytvořenou ze čtyř komponentů, dubových obdelníků spojených k sobě pod úhlem a
vystužených. Sedák s opěrákem jsou spojeny na rybinu. Jednotlivé části pod úhlem ještě
vyztuženy klíny. Svým ojedinělým přístupem k designu stolů a židlí se stal hybným článkem
dalšího rozvoje Modernismu v Evropě i ve světě. Jeho nábytek vyvolává dojem neúplnosti a
nedodělku, přitom svou jednoduchostí uchvátí mnohého člověka.
Obrázek: Židle "cik cak"
Alvar Aalto
Zatímco po celé Evropě a Americe umělci, architekti a návrháři proklamovali trubkovou ocel, tak
9.12.2009
Strana 102/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Skandinávie je od kovu spíš odvrátila. Pro seveřeny to byl příliš chladný materiál a tak se
přiklonili ke dřevu, jež tam hojně roste a to je bříza. Finský návrhář Alvar Aalto je toho pravým
důkazem. Z jeho dílen vznikly celé cykly návrhů těch nejrozmanitějších křesel, židlí a byly vždy
tvořeny ohýbaným dřevem nebo vrstveným dýhovaným dřevem. Měl tuto metodu napaření a
postupné ohýbání dřeva výborně zvládnutou a lidem se takto tvarovaný nábytek zamlouval.
Obrázek: Stohovatelné stoličky z břízy
9.12.2009
Strana 103/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Arne Jacobsen
Je autorem estetiky kombinující měkké linie a zaměření na detail. Vytvořil nejprodávanější kusy
designového nábytku 20. století. Tento houževnatý muž se narodil v Dánsku a vyučil se
kameníkem. Jeho jednoduchý design v sobě skrývá ladnost a přesnost. Inspiroval se tvary
obyčejných věcí a také např. zvířecích těl či hmyzím světem. Tak vznikla jeho židle
"Mravenec", konstrukce připomíná tvar těla mravence. Jeho pohovka "Labuť" je znovu
ukázkou inspirace zvířecím světem. Má jakoby křídla (boční opěrky). Jeho další úspěšné modely
židlí a křesel připomínající kapku vody nebo vykrojenou kouli jen dokazuje, jak jednoduše a
přitom velmi citlivě pracuje při tvorbě nábytku s materiály (např. polyuretan, kovové trubky,
kůže, potahové látky).
9.12.2009
Strana 104/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Otočné kožené křeslo"Vejce"
Gio Ponti
Jeho celoživotní dílo je "napsáno" v architektuře a designu 20. století zlatým písmem. Jeho nový
pohled na na věci bez nálepek a přívlastků a přitom tvořit reálně, pravdivě a přirozeně to jsou
hlavní atributy jeho tvorby. Zajímal se nejen o design, ale také o architekturu, malířství a
pedagogiku. Stal se zakladatelem časopisu DOMUS. Tento časopis nebo spíše magazín byl určen
hlavně designovým nadšencům a měl velký vliv na tvorbu nábytku v polovině 20. století.
Výrobky a celá tvorba Pontiho odráží jeho originalitu a přitom hravost s se základními
proporcemi nábytku. Veškeré kusy nábytku působí lehce až nadneseně. Sám navrhl a nechal
vyrobit židli "Superleggeru" (židle prostá - obyčejná), což byla v té době nejlehčí židle na světě
s váhou pouhých 1,7 kg. Ponti navrhoval také soupravy nábytku pro operu La Scala. Po válce
zakládá sám magazín "STYLE ". Jeho spolupráce s architektem Fornasettim je také příkladná pro
celý tehdejší svět designu.
9.12.2009
Strana 105/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
Obrázek: Interiérová skříňka
9.3 Autotest
13.
Čím je charakteristický funkcionalismus?
a.
Výrobou velkého nábytku
b.
Odklonem od řemesla a zdobnosti nábytku
c.
Používáním nových konstrukčních spojů
14.
9.12.2009
Jaký materiál byl v oblibě?
Strana 106/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
a.
dřevo
b.
aglomerované materiály
c.
trubková ocel
15.
Které země si ponechali jako základní materiál dřevo při tvorbě nového nábytku?
a.
Itálie
b.
Velká británie
c.
Spojené státy americké
d.
Skandinavie
16.
Kdo vytvořil tkz. chaise longue a jak vypadá?
a.
Alvar Aalto a je to odpočinkové křeslo
b.
Gio Ponti a je to předchůdce pohovky
c.
Le Corbusier a je to dlouhá židle
9.12.2009
Strana 107/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
10 Seznam správných odpovědí na autotesty
1) c; 2) d; 3) c; 4) c; 5) ; 6) c; 7) b; 8) c; 9) c; 10) b; 11) c; 12) d; 13) c
9.12.2009
Strana 108/109
M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století
11 Rejstřík
9.12.2009
Strana 109/109

Podobné dokumenty

Stříbrná komora Tschechisch

Stříbrná komora Tschechisch ražení mincí. Když se při pobytu císaře Františka roku 1814 v Paříži ukázalo, že ve Vídni s největší pravděpodobností bude probíhat velký kongres evropských mocností, byl tento servis objednán u Ví...

Více

katalog 2011.indd

katalog 2011.indd V roce 1683 se dvě mocnosti – Osmanská říše s centrem v Konstantinopoli a vídeňští Habsburkové – střetly ve vrcholné bitvě zápasu o moc, který trval 250 let: při velkém obléhání Vídně. Vzpomínka na...

Více

sborník 2013 - Sympozium Sychrov

sborník 2013 - Sympozium Sychrov zřízení notového archivu, nákup odborné literatury a otevření příruční knihovny

Více

Památky Náchoda

Památky Náchoda Piccolomini a j. co však jemu do ruky se dostalo, pilně použil, nepřestávaje při tom přátel svých se doprošovati o příspěvky k děje- a místopisu Náchodskému. — Teprv r. 1847. na Bohušíně počal sest...

Více

Historie výroby skla - Modernizace nově zřízeného ateliéru designu

Historie výroby skla - Modernizace nově zřízeného ateliéru designu zaujímá ke skutečnosti – k okolnímu světu v podstatě trojí vztah: materiálně praktický, vztah vědecko-teoretický, vztah estetický. Existuje však ještě jeden vztah ke skutečnosti, a to vztah uměleck...

Více