Stáhnout

MA G A Z Í N A S E KOL
přílohy
E c o b a t a e k o l a m p
Recyklace autovraků, pneumatik a olejů
Současná situace je dlouhodobě neudržitelná
Tonya Graves
Nejvíc se těším, až se pořádně vyspím
Šrotonátor se vrací
Tour pokračuje druhým kolem
3/2009
Cr
Chrom (lat. chromium) je světle bílý, lesklý, tvrdý a zároveň křehký kov objevený roku 1797
Louisem Nicolasem Vauquelinem. Jeho zastoupení v zemské kůře činí průměrně kolem
0,1–0,2 g/kg. Největší světové zásoby chromu se nacházejí v Jihoafrické republice, odkud
pochází přibližně polovina veškeré světové produkce tohoto kovu. Chrom se často využívá
v ocelářství, k výrobě speciálních slitin nebo ke galvanickému pokovování. Jen ve strojírenství se ve světě každoročně spotřebují tři miliony tun chromu. Soli chromité a chromany
slouží k vybarvování tkanin, k moření a leptání kovů a v kožedělném průmyslu při vyčiňování kůží. Zatímco trojmocný chrom (Cr3+) je pro lidský organismus nezbytný (zvyšuje účinnost
inzulinu, a pomáhá tak udržovat metabolismus glukózy, cholesterolu a tuků), šestimocný
chrom (Cr6+) je výrazně toxičtější. Vyvolává rakovinu, způsobuje rovněž dýchací potíže či
problémy s játry. Použití Cr6+ při výrobě EEZ omezila směrnice RoHS ze dne 27. 1. 2003.
Značným problémem při recyklaci chromu bývá jeho nečistota, která brání opětovnému
použití.
EDITORIAL
OBSAH
Milí čtenáři,
vítám Vás po návratu z prázdnin a dovolených opět
nad stránkami časopisu Zpětný odběr. Doufám, že jste
si odpočinuli a načerpali dostatek sil do další práce.
A to i přes rozmary počasí, kterých bylo letošní léto
plné. Zkraje prázdnin zasáhly některé regiony rozsáhlé
povodně. ASEKOL podal postiženým obcím pomocnou
ruku a zajistil bezplatný odvoz vzniklého elektroodpadu.
Přispěl tím k urychlení likvidace následků vzniklých škod.
Při cestě na dovolenou jsem nemohla přehlédnout,
jak velké množství aut se po silnicích pohybuje. Život
bez nich si většina z nás již nedovede představit. Aut
je tolik, že míváme problém dostat se včas tam, kam
potřebujeme, nebo na příslušných místech zaparkovat.
Co se s automobily děje, když nám vypoví službu a jejich
životnost skončí? Kolik jich čeká recyklace, jak funkční je
v České republice zpětný odběr automobilů, pneumatik
nebo olejů a co výrobcům v těchto oborech nařizuje
zákon, je hlavním tématem tohoto čísla.
Do deseti českých a moravských krajských měst zavítal
Šrotonátor. Postava z roku 2209 přišla varovat před
ničením naší planety a ukázat lidem správný způsob
využívání surovin z recyklace. Více o probíhající kampani
najdete na stranách 12–13.
První narozeniny slaví projekt pro školy Recyklohraní.
Na stranách 14–15 se podíváme, jakých dosáhl výsledků,
a zhodnotíme jeho průběh.
Doufám, že i v tomto vydání najdete články, které Vás
78
Téma:
Otázky pro: Tonya
Graves
xxx
Zrekapitulujeme-li
Maličká
zpěvačka Monkey
si působení
Business
ASEKOLu
se
od jeho
před
čtrnácti
založení
letyažvypravila
po současnost,
do Prahy a už
zjistíme,
tady
zůstala.
jak velký kus cesty jsme
ve zpětném odběru elektrozařízení urazili.
18
8
Z pohledu obce:
Téma: Zpětný odběr
Inspirace z jižních Čech
autovraků, pneumatik a olejů
Malebné město Písek se vedle nejstaršího
Je třeba odstranit nedostatky a nejasnosti
českého mostu může pochlubit také
v legislativě a určit pravidla, podle kterých
příkladným přístupem k třídění a recyklaci
budou všichni zainteresovaní hrát.
odpadu.
12
26
Pro
Asekol
školy: info:
Přišel
varovat
z elektrodžungle
Z povídek vznikla
knížka
Šrotonátor,
kyborg
z blízké budoucnosti,
V Domě knihy
Kanzelsberger
byli vyhlášeni
dorazil
na Zem,
aby
v rámci
osvětových
vítězové literární soutěže
o nejlepší
happeningů
ukázalna téma
lidem, co
se stane,
povídku či fejeton
třídění
když
nebudou
třídit
odpad.
elektrozařízení v domácnostech.
22
Příloha
Příloha Ecobat
Ecobat
Prodejce
baterií
čekají
po přijetí
nové
Kolektivní systém Ecobat
představuje
legislativy
podstatnéna pár
změny,
své aktivitydost
a upozorňuje
spolu
s kolektivním
systémem
Ecobat
podstatných
skutečností,
o nichž
jste
upozorňujeme
na ty
nejdůležitější.
nejspíše nevěděli.
zaujmou. Na shledanou se těším v příštím roce.
RNDr. Eva Zvěřinová
24
Příloha
Příloha Ekolamp
Ekolamp
Uvádíme
výsledky
výzkumu,
jakzamýšlíme
Ohlížíme se za minulým rokem,
domácnosti
nakládají
zářivkami;
se nad novelou
zákonaseo odpadech
společnost
Ekolamp
představuje
nový typ
a s jednatelem
společnosti
Alexandrem
menší
sběrnéhovoříme
nádoby pro
obchody,
školy,
Hanouskem
o rozšíření
sběrné
kanceláře
i místní úřady.
sítě.
Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 3/09 vyšlo 9. 9. 2009 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky.
Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.
ZPRÁVY / NOVINKY
Konference Zpětný odběr 2009
– zhodnocení a závěry
Dne 19. května 2009 proběhl v pražském hotelu Corinthia Towers druhý ročník
konference Zpětný odběr. Hlavním pořadatelem akce byl kolektivní systém ASEKOL.
Ústředním bodem konference bylo představení evropské legislativy týkající se zpětného
odběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů a následná diskuse.
Andreas Röthlisberger, prezident WEEE Fora, Petr Kratochvíl, jednatel Ecobatu, a Jan Vrba, jednatel ASEKOLu (s mikrofonem),
při panelové diskusi na konferenci Zpětný odběr
Letos akci navštívilo téměř 500 účastníků a 41 přednášejících.
Účastníci reprezentovali zejména města a obce, státní správu,
výrobce a prodejce elektrozařízení a odpadářské společnosti. Přínosná byla i významná mezinárodní účast, a to jak mezi účastníky,
tak i mezi přednášejícími. Konferenci svým úvodním projevem
zahájil poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst
a obcí pan Oldřich Vlasák. K dalším klíčovým řečníkům na konferenci patřili zástupci Ministrestva životního prostředí, Svazu měst
a obcí, kolektivních systémů, DG Environment, členských států
a mezinárodních asociací.
Dopolední plenární program, který zahrnoval pět hlavních přednášek, byl po obědě vystřídán třemi workshopy zaměřenými
na aktuální témata (novela směrnice EU o odpadních elektrozařízeních, zpětný odběr baterií a akumulátorů, zpětný odběr pneumatik a olejů, recyklace autovraků). Konference byla ukončena
společnou panelovou diskusí.
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
3/2009
Účastníci konference se shodli na těchto závěrech:
obce považují spolupráci s kolektivními systémy založenými výrobci za funkční a efektivní – nemají zájem tento systém měnit,
v ýrobci požadují i na českém trhu rovné podmínky – očekávají
od státu kontrolní činnost, která identifikuje fiktivní plnění zákonných povinností a bude je sankcionovat,
silné kolektivní systémy jsou pro stát i v době ekonomických
krizí partnerem, který je schopen zajistit chod zpětného odběru a vypořádat se s výkyvy trhu,
budoucnost je v silných kolektivních systémech a jejich důsledné kontrole ze strany státu.
Účastníci konference oceňovali zejména kvalitní program konference, zajímavé přednášky řečníků a v neposlední řadě také dobré organizační zabezpečení celé akce. Příští ročník konference se
bude konat v roce 2011.
Vzorkování elektrozařízení
Pro stanovení podílu zastoupení jednotlivých skupin zpětně
odebíraného elektrozařízení se provádí tzv. vzorkování. U vybraných
míst zpětného odběru je prováděn podrobný rozbor a analýza
reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízení. Zjišťuje
se jejich druh, stáří a původ. Na vzorkování dohlíží nezávislý subjekt,
který kontroluje dodržování metodiky, a garantuje tak správnost
zjištěných výsledků.
s nakládáním s historickými a novými elektrozařízeními.
V souladu s Plánem odběru vzorků pro rok
2008 bylo analyzováno celkem 70 dílčích vzorků, z toho 30 v první a 40 ve druhé polovině
roku. Celková hmotnost analyzovaných vzorků
za rok 2008 činila 14 937,79 kg.
Podle výsledků vzorkování zpětně odebraných
elektrozařízení za rok 2008 byla struktura
zpětně odebraných ostatních elektrozařízení
následující:
Cílem vzorkování je zjištění vzájemného poměru nových a historických elektrozařízení
a složení daného vzorku z hlediska druhů elektrozařízení v rámci skupin daných vyhláškou
č. 352/2005 Sb. S použitím statistických metod
se výsledky vzorkování přepočítávají na všechna elektrozařízení zpětně odebraná kolektivním systémem ASEKOL na území celé České
republiky. Na základě výsledků provedeného
vzorkování jsou rozúčtovány náklady na jednotlivé skupiny elektrozařízení a v rámci každé
skupiny jsou dále zjišťovány náklady související
elektrozařízení celkem
Z toho nová elektrozařízení
skupina elektrozařízení
celková hmotnost
(kg)
podíl jednotlivých skupin (%)
celková hmotnost
(kg)
podíl jednotlivých skupin (%)
skupina 3
8087,20
62,94
47,88
0,37
skupina 4
4728,92
36,80
8,42
0,07
skupina 7
28,23
0,22
0
0
skupina 8
4,44
0,03
0
0
0,22 %
0,03 %
VZÁJEMNÝ PODÍL CELKOVÝCH
HMOTNOSTÍ SKUPIN 3, 4, 7, 8
36,80 %
sk. 3
62,94 %
sk. 4
sk. 7
Krátce
Odpadové dny pokračují
Cyklus Odpadové dny pokračuje. Sérii konferencí o nakládání s odpady (v jejich rámci pořádal
ASEKOL akci Zpětný odběr 2009 v Praze) završí setkání pojmenované Biologicky rozložitelné odpady.
Od 9. do 11. září se bude v Náměšti nad Oslavou
diskutovat o poznatcích o zpracování biologicky
rozložitelných odpadů a o výzkumu, ekonomice
a legislativě s touto problematikou spojené. Více
na www.zeraagency.eu.
Jsme partnerem EnviWebU
Časopis Zpětný odběr se stal v červnu letošního roku partnerským časopisem odborného portálu
pro životní prostředí www.enviweb.cz a zařadil se
tak po bok časopisů, jakými jsou Odpady, EKO a řada
dalších ekologických odborných periodik. Současně
také EnviWeb o letošních prázdninách prošel grafickou i obsahovou rekonstrukcí (mimo jiné byla přidána i odborná sekce Zpětný odběr), která posunula
tento u nás nejnavštěvovanější odborný portál pro
životní prostředí a průmyslovou ekologii na novou
kvalitativní úroveň.
Nový způsob výkaznictví
Společnost ASEKOL zavedla od 2. čtvrtletí 2009
nový systém vykazování množství elektrozařízení
uvedeného na trh v České republice. Do systému
se uživatelé přihlašují na stránkách společnosti
www.asekol.cz přes webové rozhraní za použití buď
uživatelského jména a hesla, nebo uživatelského
jména a RSA klíče. Z důvodu větší bezpečnosti osobních údajů není již možné čtvrtletní výkazy zasílat
e-mailem. Nový způsob výkaznictví zaručuje maximální ochranu dat uživatelů a umožňuje přehledný
a pohodlný přístup k výkazům za minulá období.
Projekt Věnuj mobil zná další výherce
V měsíci červnu bylo rozdistribuováno přes
21 000 odpovědních obálek určených ke sběru vysloužilých mobilních telefonů. Obálky byly součástí
červnového vydání časopisu Mobility. Ke sběrové
akci byla vyhlášena soutěž o hodnotné ceny. Mobilní telefon vyhráli Pavel Blahník a Alena Seareová,
předplacený kupon pro mobilní telefon v hodnotě
1000 Kč Václav Hána, Antonín Vladeka a Štefan Štastný a roční předplatné časopisu Mobility získali Vladimír Bartoníček, Květa Kubrová, Václav Kesler, Andrea
Řezníčková a Libor Dorda. Nejen výhercům děkujeme za účast v projektu.
sk. 8
5
ZPRÁVY / NOVINKY
Sedmdesát obcí přešlo
k ASEKOLU
Téměř dvoutisícové město Bělá nad Radbuzou v Plzeňském kraji má starostu
na svém místě. Rozjíždí sběrné dvory, učí lidi třídit. Jeho město stejně jako
sedmdesát obcí spolku skládky Lazce nedávno přestoupilo k ASEKOLU. „Je
prostě lepší,“ říká Libor Picka.
Pětačtyřicetiletý Libor Picka na radnici v Bělé nad
Radbuzou pracuje od roku 1994. Za tu dobu stihl udělat pro město řadu věcí. Je rázný, upřímný
a nebojí se debatovat o tématech lezoucích pod
kůži, mezi něž patří i otázky životního prostředí,
sběru a recyklace. Není divu, vždyť stál u zrodu
vůbec první třídicí linky v porevolučním Československu, stejně jako u začátků společnosti
EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a využití
odpadu z obalů.
byly tu drtiče, pásy, linky,“ vzpomíná Picka s tím, že
začátky nebyly lehké. „Byly doby, kdy jsme museli linku zastavit a všechny propustit, nedostalo se
nám potřebné podpory,“ říká.
Skládka školákům
Sdružení obcí dohlíží na to, aby obce dobře hospodařily s odpady, hlavně při provozu skládky v Lazcích. Zároveň figuruje při sběru separovaného odpadu a vydává obecně závazné vyhlášky týkající se
Barokní most v Bělé nad Radbuzou byl postaven podle vzoru pražského Karlova mostu
Průkopníci třídění
Libor Picka pro svůj kraj pomohl dohodnout založení několika sběrných dvorů, se kterými úspěšně spolupracuje i ASEKOL. Ten má sběrné místo
na sběrném dvoře v samotné Bělé nad Radbuzou
a v poslední době se stará i o sdružení obcí Lazce,
kam náleží sedmdesát obcí z Domažlicka. „S bývalým provozovatelem kolektivního systému pro
nakládání s elektrozařízeními jsme se rozešli. ASEKOL nám vyhovuje víc, jeho systém sběru je prostě
lepší, přístupnější,“ vysvětluje Libor Picka důvod
změny s tím, že ASEKOL nabízí některé služby pružněji a průhledněji. Pro ASEKOL je to výborná vizitka, protože sdružení obcí skládky Lazce je v Česku
unikátní. „Sdružujeme více než sedmdesát obcí
okresu Domažlice, který patří mezi nejlepší ve sběru separovaného odpadu. Sdružení založilo v roce
1992 skládku v Lazcích, kde se jako vůbec první
v republice rozběhla třídírna plastů, skla, papírů,
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
odpadového hospodářství. „Nezapomeňme však
na to, že pořádáme i osvětové akce,“ říká Picka.
Na akcích nazvaných Skládka školám například
sdružení spolu s vedením skládky Lazce navštěvuje školy a pořádá ekologické semináře. „Samozřejmě, Plzeňský kraj je na tom sice s odpadovým
hospodařením výborně, ale stále je co zlepšovat.
Patřím třeba k těm signatářům petice, kteří bojují
proti navrhovanému zákonu o vykupování plastů.
Vozit v kamionech vítr z jedné strany země na druhou se mi zdá opravdu proti přírodě,“ říká. Plasty
jsou pro Picku vůbec problém. „Je nutné celorepublikově vyřešit problém, co s plasty, když je Čína
přestane vykupovat, což se lehce může stát. Musíme si rozmyslet nějaké energetické využití odebraných surovin, přijatelná se mi zdá například výroba
briket,“ dodává. Zároveň je nezbytné přibližovat
lidem význam sběrných nádob i nutnost a potřebu
zpětného odběru elektrozařízení.
3/2009
Krátce
Budějovičtí instalují kontejnery
Město České Budějovice uvítalo možnost
usnadnit svým občanům sběr drobných elektrozařízení. Proto se rozhodlo, že do ulic svého města
umístí 20 stacionárních kontejnerů na vysloužilé
spotřebiče. Červené kontejnery se v Budějovicích
objeví v průběhu podzimu. O jejich přesném umístění bude veřejnost informována.
Dozorové audity
ASEKOL v září podstoupí tzv. dozorový audit
k zachování platnosti certifikátů systému managementu podle norem ISO 9001:2001 (systém managementu kvality), ISO 14001:2005 (systém managementu environmentu) a OHSAS 18001:2008
(systém managementu bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci). Certifikát byl vydán společností
TÜV SÜD vloni v září. Dozorový audit k ověření zajištění bezpečnosti informací ISO/IEC 27001:2006
byl ve společnosti ASEKOL proveden v červnu
2009.
Kampaň ASEKOLu v Galerii
české reklamy
Redakce týdeníku pro
marketing a reklamu Strategie z vydavatelství Mladá
fronta pravidelně uveřejňuje zajímavé počiny
v oblasti (nejen) české
reklamy. Do Galerie
reklamy byla zařazena
také kampaň ASEKOLu na podporu
třídění, zpětného
odběru a recyklace
elektrozařízení.
Otázky pro
Ptáme se Tonyi Graves
S Tonyou Graves vtrhl do českých hudebních vod nespoutaný živel, nejen
že skvěle zpívá, ale ještě k tomu dokáže na pódiu udělat strhující show
1.
Jaký byl váš první elektrospotřebič a jak skončil?
Myslím, že to bylo malé dětské rádio na devítivoltovou baterii s obrázkem
­Snoopyho. Jak skončilo, to už si ale nepamatuji.
2.
Co děláte s vysloužilými elektrospotřebiči dnes?
Různě se jich zbavuji.
3.
S manželem, šéfredaktorem časopisu Time In Markem
Gregorem, a starším synem Sebastianem Ferdinandem
6.
Máte za sebou i pár filmových rolí, naposledy jste si v Obsluhoval jsem anglického krále dokonce zahrála habešského císaře. Máte nějaké další nabídky
na filmování?
Dostala jsem malou roli ve filmu Malá pražská Matahára, který v produkci České televize právě dokončuje Andrea Sedláčková.
7.
Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte?
V těchto dnech se nejvíc těším na to, až se pořádně vyspím.
Když srovnáte ekologické povědomí lidí a jejich chování k přírodě v USA
a v Čechách, jak vám z toho Češi vychází?
Každá mentalita je trochu jiná, víc bych to asi nekomentovala...
4.
Nedávno jste s Monkey Business pokřtili novou desku, zpíváte také na babypunkovém projektu Kašpárek v rohlíku, na co dalšího se v nejbližší době
můžeme těšit?
Právě dokončuji sólové album, které by doufám mělo vyjít na konci roku.
5.
Zpíváte doma svým dvěma synům, a pokud ano, tak co? Poslouchají Monkey
Business, Kašpárka v rohlíku, nebo třeba něco úplně jiného?
Já doma moc nezpívám. Užívám si ticho, stejně jako si na koncertě užívám hudbu. Občas zpíváme v autě spolu s rádiem. Děti poslouchají všechno, co poslouchám já, takže i Monkey Business a Kašpárka.
V Monkey Business Tonya zpívá už desátý rok, na snímku jsou spolu s Romanem Holým a Matějem Ruppertem na autogramiádě v roce 2002
7
TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK
Je třeba zaplnit mezery v legislativě
Zatímco například ve zpětném odběru elektrozařízení se za poslední roky
situace výrazně zlepšila, v případě autovraků je před námi ještě dlouhá cesta.
Ekologická recyklace aut se nevyplácí, povinnost zpětně odebírat pneumatiky
lze snadno obejít a odpadních olejů se zpátky do systému vrací pouhá
3,5 procenta. Nejvyšší čas s tím něco udělat.
TÉMA ČÍSLA / recyklace autovraků
Zpětný odběr
pneumatik,
autovraků a olejů
Rozvíjející se zpětný odběr vysloužilých
elektrických a elektronických zařízení i obalů
trochu zakrývá skutečnost, že povinnosti zpětného
odběru podléhají ještě jiné výrobky.
Spotřebitelé mají podle zákona právo odevzdat bezplatně také
pneumatiky, autovraky nebo odpadní oleje a povinné osoby
(výrobci a dovozci) pak mají povinnost se o vysloužilé výrobky dále
postarat – tedy je nějak využít či odstranit. Podívejme se, jak v praxi
funguje to, co nařizuje zákon.
9
TÉMA ČÍSLA / recyklace autovraků / text: JARMILA ŠŤASTNÁ / FOTO: profimedia
Zpětný odběr
Odebírání použitých výrobků povinnými osobami
od spotřebitelů bez nároku
na úplatu za účelem jejich
využití nebo odstranění (§38 odst. 1 zákona
č. 185/2001 Sb. o odpadech)
Povinná osoba pro zpětný
odběr
V případě, že je výrobek
vyroben v ČR a je určen
ke spotřebě v ČR, stává se
povinnou osobou domácí
výrobce.
V případě, že je výrobek vyroben v zahraničí a je určen
ke spotřebě v ČR, stává se
povinnou osobou ten, kdo
ho první uvede na trh v ČR,
tj. právnická nebo fyzická
osoba, která jako první
převezme výrobek od dodavatele z jiného státu.
Povinné osoby musejí zpracovat roční zprávu o plnění
povinností zpětného odběru
a odděleného sběru za uplynulý kalendářní rok a zaslat
ji do 31. března Ministerstvu životního prostředí. To
zprávy vyhodnotí a zveřejní
na svém webu.
Odpad – výrobek
Zpětně odebraný výrobek
se stává odpadem ve chvíli
předání osobě oprávněné
k jeho využití nebo odstranění.
10
Oleje někde mizejí
Zatímco pro zpětný odběr a využití
elektrozařízení vznikly kolektivní systémy, pro odpadní oleje to neplatí.
Výrobci a dovozci navazují spolupráci
s firmou, která pro ně zpětný odběr zajišťuje. Jednou z nich je společnost Minorec z Ústí nad Labem. Její jednatelka
Mgr. Alena Jursová popisuje současnou
situaci: „Už při prodeji oleje výrobce informuje zákazníka, že zpětný odběr pro
něj zajistí naše nebo jiná firma, to záleží
na regionu, v němž klient funguje.“
Ing. Jan Roček z další „olejářské“ společnosti Rekla, s. r. o., k tomu dodává:
„Zákazníci velkých výrobců, jako jsou
Paramo, Shell nebo Agip, nás kontaktují
přímo nebo přes výrobce. Klientům zajišťujeme i zpracování ročních hlášení
o zpětném odběru, které musí každoročně odevzdávat na Ministerstvo životního prostředí.“
Zdá se, že takový systém by mohl fungovat bez problémů, realita je však
jiná. Systémem zpětného odběru se
vrací pouhý zlomek olejů. V roce 2007
bylo u nás na trh uvedeno kolem 85
tisíc tun minerálních olejů, zpětně odebráno jich však bylo pouze něco málo
přes tři tisíce tun. Úspěšnost zpětného
odběru olejů se tak pohybuje na pouhých 3,5 procenta.
ZPĚTNÝ ODBĚR
3/2009
Mgr. Alena Jursová upozorňuje: „Stát
i Evropská unie požadují, aby se do roku 2012 znovu využívalo 50 procent ze
všech olejů uvedených na trh. Z výsledků, které jsou k dispozici, je jasné, že tohoto cíle nemůže být dosaženo.“
Kromě velkých firem dováží oleje dalších 50–60 subjektů, které se zjevně
o zpětný odběr svých výrobků nesta-
kapacitu odpadních olejů – minimálně
70 až 100 tisíc tun, aby se zařízení vyplatilo. Proto myslím, že v dohledné době
v Česku podobné zařízení nebude vybudováno,“ uzavírá Jan Roček.
Pneumatik se vrací hodně
Ani zpětný odběr pneumatik u nás nezajišťují kolektivní systémy. Máme však
Pokud by legislativa stanovila alespoň nějaké
minimální procento plnění, každá povinná osoba
by pak zpětný odběr skutečně prováděla.
rají. Vinu na tom nese i stát. „Těchto
firem se nikdo neptá, jak je možné, že
je v jejich hlášení o zpětném odběru
napsána nula. Stát dostatečně nevymáhá povinnosti, které sám nastavil,“
říká Alena Jursová. Odpadní oleje tak
nejrůznějšími cestami unikají ze systému, většina z nich se zřejmě spálí
v malých kamnech v servisech a jiných
provozech.
Sebrané oleje se upravují a zpracovávají na kvalitní topné oleje. O jiném způsobu využití u nás zřejmě nemůžeme
uvažovat: „Ve světě existuje několik
zařízení, kde se destilací z odpadních
olejů vyrábějí základové oleje, lubrikanty nebo paliva pro lodě. Taková
zaří­zení představují
investici okolo
30 milionů eur
a musí mít
dostatečnou
jednoho velkého výrobce s dominantním postavením na trhu. Barum Continental v Otrokovicích vyrobí ročně přes
20 milionů kusů osobních i nákladních
pneumatik a zajišťuje pro ně zpětný odběr. Používá k tomu svou maloobchodní
síť a provozovny partnerů. Ing. Richard
Kosina z Barumu říká: „Na český trh ročně uvedeme kolem 22 tisíc tun pneumatik koncernových značek. Systémem našeho zpětného odběru získáváme zpět
přes 20 tisíc tun, to znamená, že úspěšnost našeho zpětného odběru přesahuje 90 procent. Ročně nás to stojí okolo
75 milionů korun.“
Podobně jako v případě odpadních olejů
však i zde nacházíme mnoho tzv. „free
riders“, tedy firem, které přivezou ze
zahraničí pneumatiky, uvedou je na trh
(často pomocí internetových obchodů),
ale o zpětný odběr se nestarají. Celkem
se na český trh dostalo v roce 2006 přes
76 tisíc tun pneumatik, zpětně odebrá-
Co by pomohlo
odpadním olejům
– kolektivní systém?
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu
(ČAPPO) vyčíslila, že by
náklady na systém dosáhly
zhruba 20 milionů korun,
které by museli zaplatit výrobci a prodejci v poplatcích
za uvedení olejů na trh. Podle
Jana Ročka (Rekla) je v oboru
tak konkurenční prostředí,
že vytvoření kolektivního
systému není reálné.
Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace
vysloužilých aut hluboce ztrátová
no bylo přes 44 tisíc tun. To znamená, že
zpětný odběr pneumatik přesáhl slušnou hodnotu 60 %.
Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY,
s. r. o., zabývající se dlouhodobě i sběrem, tříděním a zpracováváním pneumatik, upozorňuje: „Povinnost zpětného
odběru pneumatik lze v České republice plnit jen formálně. Můžete uzavřít
smlouvy, opotřebené pneumatiky od zákazníků odmítáte a pouze jednou ročně
sepíšete hlášení, že vás nikdo o zpětný
odběr nepožádal. Pokud by legislativa
stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by
pak zpětný odběr skutečně prováděla.“
Komplikace u autovraků
Vyřazené automobily vytvářejí skupinu
svébytných odpadů. Ing. Emil Polívka ze
společnosti SUNEX k tomu říká: „Slovo
odpady bych dal do uvozovek. Očekáváme totiž, že díky nové legislativě časem
dojde ke zrušení odpadové kategorizace u některých materiálů získaných
z autovraků.“
Průměrná hmotnost autovraku se dnes
pohybuje okolo 950 kg. Největší podíl
tvoří železo z karoserie, značný je obsah
plastů a skla. Druhy a kvalita materiálů,
které lze z autovraku získat, hodně závisí na jeho stáří a ovlivňují i ekonomickou výtěžnost celého systému sběru.
Podle Emila Polívky do systému vůbec
nepřispívají výrobci a prodejci automobilů, což odporuje zásadě, že znečišťovatel platí. Financování systému zpětného odběru závisí na cenách železného
šrotu na světových burzách. Kovová
karoserie je totiž jedna z mála věcí, které se dají po recyklaci úspěšně prodat.
Výrazný pokles cen druhotných surovin
proto ohrožuje i recyklátory autovraků.
Předseda odborového Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník tvrdí:
„Zpracovat vysloužilé auto stojí zhruba
3000 korun. Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace
hluboce ztrátová a náklady nyní převažují výnosy o 800–1400 Kč. Paradoxně
čím víc autovraků zpracujeme, tím je to
pro nás nevýhodnější.“
Jak to vidí dovozci
Jeho slova potvrzuje i Emil Polívka, který
připomíná, že nepomůže ani šrotovné,
spíše naopak: „Po zavedení šrotovného lze u nás očekávat mimořádný vznik
zhruba osmdesáti tisíc autovraků. Při
současné průměrné ztrátovosti zpracování se může celková ztráta zpracovatelských zařízení zvýšit o 80 až téměř
100 milionů Kč.“
Zpracovatelé autovraků řeší navíc ještě
problém evidence. Odhlášeno z provozu může být jen vozidlo, které se prokáže dokladem o ekologické likvidaci.
V únoru 2009 bylo odhlášeno 26 985
autovraků, ale do zpracovatelských
zařízení jich přišla jen zhruba polovina,
celkem 13 800. Většina z těch „nezvěstných“ končí rozmontována na jednotlivé díly, případně odvezena do kovošrotu. „V režimu zpětného odběru musíme
odebrat autovrak od lidí zadarmo. Když
ho však odvezou na nelegální vrakoviště nebo do kovošrotu, dostanou na ruku aspoň nějaké peníze,“ shrnuje Emil
Polívka současnou situaci, která by si
určitě zasloužila urychlené řešení.
automobilů
„Za největší problém považuji
chaos zapříčiněný ať už
vědomým či nevědomým
nedodržováním právních
předpisů mnohými účastníky
celého systému, některými
orgány státní správy počínaje
a výrobci a prodejci aut
konče. Pokud neupřesníme
pravidla hry tak, aby byla pro
všechny jasná, spravedlivá
a dalo se v nich dobře
orientovat, bude stávající
chaotická situace trvat.“
Ing. Pavel Tunkl, tajemník
Svazu dovozců automobilů
Pneumatiky na sběrných dvorech
Vysloužilé pneumatiky lidé často odevzdávají ve sběrných dvorech měst a obcí. Podle zákona o odpadech se tak odpad stává majetkem obce, nezbývá jí tedy nic jiného než se o takto odložené pneumatiky postarat. Obce to nevidí rády, protože se tím zvyšují
provozní náklady, a řeší to zavedením „manipulačního poplatku“ pohybujícího se okolo 25 Kč za každou pneumatiku, případně
omezují množství odevzdaných pneumatik na osobu na čtyři ročně. Přesto se ve středně velkém městě nashromáždí ročně kolem
30 tun pneumatik. Za odvezení a likvidaci každé tuny zaplatí město přibližně dva tisíce korun.
Ze situace obce viní výrobce pneumatik, kteří podle nich nedostatečně dbají o zpětné odběry. Ačkoli takové jednání zákon zakazuje, pneuservisy stejně odebírají pneumatiky zpět pouze výměnou za nákup nových, případně odeberou jen některé značky.
Řešením by mohlo být zřízení kolektivního systému, který by podchytil firmy, jež nyní své povinnosti zanedbávají.
11
ASEKOL info / text: Petr Holeček / FOTO: ARCHIV
Přišel varovat
z elektrodžungle
„Hrozí vám živoření v elektrodžungli. Když nebudete recyklovat,
zavalíte svět odpadem,“ říká lidem v deseti českých městech kyborg
Šrotonátor. Tenhle posel z budoucnosti zavalené odpadem se vrátil
v čase, aby se pokusil změnit chování lidí, jež k budoucí apokalypse
vedlo.
4.–5. 6. nám. Přemysla Otakara II.,
Č. Budějovice, autor David Kubec
Šrotonátor přichází
Rok 2209. Planetu Zemi dusí miliardy tun odpadků,
které se tyčí do výše mrakodrapů. Měli jsme recyklovat, říkají lidé, ale je pozdě. Přes hory odpadu už není vidět slunce. Rok 2009. Přichází posel
z budoucnosti. Jmenuje se Šrotonátor a vypráví
o apokalypse. Potomci dnešních obyvatel planety
ho stvořili, aby se vrátil v čase a nehospodárným
předkům vyčinil. Sci-fi pohádka? Na první pohled
ano, ale má překvapivě blízko realitě. Šrotonátor je
ústřední postavou happeningů, se kterými společnosti ASEKOL a EKOLAMP navštěvují česká města.
Lidé na nich zjišťují, proč je důležité vracet spotřebiče a zářivky do sběrných dvorů nebo přímo prodejcům.
Svět (bez) recyklace
„Co patří mezi elektroodpad a jaké suroviny je možné recyklací získat, se návštěvníci dozvědí v expozici
Svět recyklace, připomínající běžnou domácnost,“
představuje část projektu Hana Ansorgová z ASEKOLU s tím, že společnost zapojila do kampaně určené pro nejširší veřejnost místní školáky, umělce
i představitele měs­ta. V první fázi v červnu obrazil
Šrotonátor České Budějovice, Pardubice, Ústí nad
Labem, Liberec a Jihlavu. Po prázdninách se chystá
vrhnout na Zlín, Brno, Opavu, Plzeň a Karlovy Vary.
Akce je založena na kontrastu – vedle Světa recyklace je ve městech připravena apokalyptická expozice Svět bez recyklace, složená z elektroodpadu.
Oba světy spojuje časová osa (2009–2209) s popisky vysvětlujícími problematiku recyklace.
Za odpad kus kyslíku
Happening, který se v daném městě koná vždy dva
dny, vtáhne obyvatele do akce. Když místní přine-
Jak se pracuje s elektroodpadem
Studentky designu Univerzity J. Evangelisty
Purkyně (Ústí nad Labem):
Dáša Vančurová: „Sochu z elektroodpadu jsme
stavěly poprvé, ale hned nás ten nápad zaujal.“
Nela Tréšková: „Byla to pro nás úplně nová
zkušenost. Řešily jsme hlavně, jak upevnit jednotlivé věci, aby tvořily objem a aby to na soše
všechno drželo.“
Kateřina Jiroutková: „Jak jsme uviděly sekačku,
bylo nám jasné, k čemu ji použijeme. Vytvořily
jsme z ní psa, kterého má naše socha na vodítku.“
Sochař a výtvarník David Kubec (České Budějovice):
„Sochu jsem vytvořil jako apel, který má
varovat před nedostatečnou recyklací.
Na ruku Šrotonátora jsem použil například vysloužilou strunovou sekačku,
v těle sochy se skrývá i dvacet let starý
šamponový vysavač.“
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
3/2009
Umělecký kovář František Bláha (Pardubice):
„S elektrošrotem jako materiálem mám úplně novou zkušenost, já pracuji s kovem. Chtěl jsem, aby
si lidé uvědomili, co vše se dá použít na stavbu
sochy. Na noze má například exkluzivní kousek,
starý vysavač, jaký už se dneska nevidí.“
Výtvarnice Mgr. Jitka Mrázková (Liberec):
„Překvapilo mne, kolik se na náměstí sešlo počítačů, takže jsem změnila svou původní představu a použila jsem na stavbu počítačové kryty.
Zvolila jsem minimalistickou formu, která evokuje i to, kolik už je odpadu stejného druhu.
Výtvarnice Olga Nová (Jihlava):
„Já mám ráda staré věci, nejraději bych Šrotonátora postavila jen z historických kousků,
proto jsem byla nadšená, když jsem viděla tu
starou televizi a použila jsem ji jako hlavu. Ze
začátku jsem byla trochu ohromená, ta socha je
opravdu vysoká.“
8.–9. 6. Pernštýnské nám.,
Pardubice, autor František Bláha
15.–16. 6. Mírové nám., Ústí n. L., autorky
K. Bernardyová, N. Tréšková, D. Vančurová,
T. Tutáková a K. Jiroutková
sou v době konání vysloužilý spotřebič, zajistí nejen
materiál na vytvoření sochy lokální obdoby Šrotonátora, ale výměnou také získají sazenici stromku či
trvalku. „A když odevzdají starou nefunkční zářivku, dostanou od nás novou, úspornou,“ pokračuje
Zuzana Křenková z kolektivního systému Ekolamp.
To však platí jen pro prvních tři sta lidí, kteří se žárovkou dorazí, sazeničku ale dostane každý.
Zasloužilé šrotosochání
Do hry o budoucnost zapojují ASEKOL a EKOLAMP
nejen rodiny s dětmi, ale i místní umělce. Postavu
ze starých spotřebičů tvoří sochaři přímo během
akce. Sochu pak slavnostně odhalí zástupce města. V Českých Budějovicích vytvořil návštěvníka
z budoucnosti sochař David Kubec, známý svými
performancemi v centru města. „K myšlence recyklace mám blízko, sám totiž při své tvorbě vytvářím množství odpadu,“ řekl sochař po slavnostním
odhalení.
Kde bydlí Šrotonátor?
Program happeningů se Šrotonátorem nezapomíná ani na děti. Pořadatelé oslovili školy a vytvořili
pro ně soutěž s úkolem Najdi doupě Šrotonátora.
Školáci v květnu fotili a kreslili různá nevábná místa
ve svém městě a okolí, kde se třeba vyskytují černé
skládky a kde by podle nich Šrotonátor mohl bydlet.
Výsledná díla jsou vystavena a o nejlepších můžete
hlasovat na adrese www.srotonator.cz. Pro školy je
v rámci happeningů připraven i výukový ekologický
program s ukázkami, jak by za dvě stovky let mohla
vypadat naše země bez recyklace.
Zánovní už nevoní
Elektrošrot je v současnosti nejrychleji rostoucím
druhem odpadu. Existují odhady, že každý Čech
narozený po roce 2000 vyprodukuje za svůj život
17.–18. 6. nám. dr. E. Beneše, Liberec, autorka
Jitka Mrázková
­3,5 tuny elektroodpadu. Z průzkumů vyplývá, že
je to důsledkem zkracující se životnosti výrobků.
Mnoho stále funkčních přístrojů lidé vyhazují jen
kvůli tomu, aby si pořídili modernější a výkonnější. Přitom každý Čech odevzdá ročně čtyři kilogramy elektroodpadu, což je asi čtvrtina nových
spotřebičů vyrobených ročně na hlavu jednoho
člověka. „Recyklace je vážně zásadní problém.
Jsem rád, že k nám Šrotonátor přišel, takových
akcí je potřeba hodně,“ podotýká primátor Jihlavy
Jaroslav Vymazal.
Promiň, Šrotonátore
I ostatní představitelé měst kvitují akci s povděkem. Primátor Pardubic Jaroslav Deml se podle
22.–23. 6. Dolní Masarykovo nám., Jihlava,
autorka Olga Nová
vlastních slov do budoucnosti podíval osobně.
„A nebyl to pěkný pohled. Vůbec se mi tam nelíbilo. Promiň, Šrotonátore, udělám všechno pro to,
aby naše budoucnost takto nedopadla,“ řekl na akci v Pardubicích. I na Pernštýnském náměstí byl
přistaven kontejner na elektroodpad. „Je důležité,
že se dělají akce, které se zaměřují na mladé. Ty je
nejvíce potřeba vychovávat k recyklaci, protože
budoucnost planety je v jejich rukou,“ dodává radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý.
Zpětný odběr celkově v roce 2008 dosáhl více než
44,6 tisíce tun za rok, což představuje roční navýšení o 40 procent. S touto zprávou se už Šrotonátor
do roku 2209 nemusí stydět vrátit.
Proběhlé akce
Aktuální akce
České Budějovice
4. 6.–5. 6. 2009
nám. Přemysla Otakara II.
Plzeň
7. 9.–8. 9. 2009
náměstí Republiky
Pardubice
8. 6.–9. 6. 2009
Pernštýnské náměstí
Karlovy Vary
9. 9.–10. 9. 2009
u Obchodního centra Varyáda
Ústí nad Labem
15. 6.–16. 6. 2009
Mírové náměstí
Opava
14. 9.–15. 9. 2009
Dolní náměstí
Liberec
17. 6.–18. 6. 2009
náměstí Edvarda Beneše
Brno
16. 9.–17. 9. 2009
Moravské náměstí
Jihlava
22. 6.–23. 6. 2009
Dolní Masarykovo náměstí
Zlín
21. 9.–22. 9. 2009
náměstí Míru
13
Recyklohraní má první
narozeniny
A opravdu je co slavit. Hned první rok se zapojilo přes jeden a půl tisíce škol z celé republiky. Nešlo
přitom ani tak o body za splněné úkoly, které se dají vyměnit za školní pomůcky. Důležitější bylo nadšení
a kreativita školáků, kteří mimo jiné prokázali i literární a výtvarné dovednosti.
Recyklohraní pomáhá pedagogům
Schválením nového školského zákona a zavedením
rámcových vzdělávacích programů do škol se učitelům uvolnily ruce a oni dostali možnost vytvářet
si vlastní vzdělávací postupy s ohledem na potřeby
žáků. Školní vzdělávací programy již nedefinují, co
všechno musejí žáci za rok probrat a umět, ale jaké dovednosti (klíčové kompetence) by měli získat.
Jedním z průřezových témat, která procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a spojují vzdělávací obsahy různých oborů, je i environmentální výchova,
která vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Protože
projektové vyučování a soutěžení jsou pro děti vždy
zajímavější a často i přínosnější než frontální výu-
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
ka, nese se Recyklohraní, školní vzdělávací a sběrový program organizovaný společnostmi ASEKOL,
ECOBAT a EKO-KOM, právě v tomto duchu.
Počet zapojených škol (1608) a žáků (407 016)
během jediného roku trvání programu dokazuRecyklohraní v číslech
Počet zapojených škol
1608
Počet zapojených žáků
407 016
Počet zapojených obcí
1000
Doposud vydáno bodů
1 996 804
Odměny si vybralo škol
258
Doposud vybráno bodů
380 341
Poznámka: Údaje jsou platné k 1. 9. 2009
3/2009
je, že Recyklohraní děti opravdu baví a zaujalo
i pedagogy, kteří jednoduchým způsobem získali další materiály a náměty, jak dětem předávat
poznatky o třídění a recyklaci. Navíc se díky projektu Recyklohraní podařilo přímo ve školách sebrat a odevzdat k recyklaci téměř 50 tun baterií­
a 190 tun vysloužilých elektrozařízení.
Za splněné úkoly odměny
Organizátoři Recyklohraní v průběhu roku vyhlašovali tematické hry, soutěže a kvízy, za jejichž splnění získávají školy body. Tyto body mohou podle
vlastní volby proměňovat za praktické i sportovní odměny související s výukou. Celkem bylo doposud vydáno 1 996 804 bodů, v internetovém
pro školy / TEXT: lucie kettnerová / FOTO: pavel šinÁgl, archiv
katalogu na stránkách www.recyklohrani.cz si
svou odměnu v hodnotě 380 341 bodů vybralo
258 škol. A o co je největší zájem? „Mezi nejoblíbenější patří např. kuličkové pero, frisbee, sada na stolní tenis nebo dětská souprava potřeb
na kreslení. Z hodnotnějších předmětů je velmi
oblíbený přehrávač DVD, který si objednalo třicet škol,“ říká manažerka projektu Michaela Kubalová.
Ve školním roce 2008/2009 bylo možné zapojit
se do devíti úkolů, v nichž byly rovnoměrně zastoupeny kvízy, soutěže a skupinové úkoly. Mezi
nejúspěšnější patřila literární soutěž Kam s ním?
aneb Jak to bylo u nás doma. Soutěže o nejlepší
povídku se účastnilo 594 škol a vítězové byli pozváni na veřejné autorské čtení spojené se křtem
knihy, která obsahuje oceněné práce.
Křest se uskutečnil v Domě knih Kanzelsberger
na Václavském náměstí v Praze za přítomnosti
porotců, spisovatelů Aleny Ježkové a Emila Hakla. Žáci, kteří více než slovem vládnou barvami
a nůžkami, měřili své síly při výrobě sběrného
boxu pro baterie či ve výtvarné soutěži Koš snů,
v rámci níž navrhovali vtipné a praktické sběrné
nádoby na třídění odpadů. Některé návrhy košů
na tříděný odpad byly vystaveny na odborné konferenci Odpady a obce 2009 pořádané v červnu
v Hradci Králové.
První ročník Recyklohraní byl velice úspěšný. Přesto by nebylo dobré
usnout na vavřínech. Co nového ASEKOL připravil pro školní rok 2009/2010,
jsme se zeptali Hany Ansorgové z kolektivního systému ASEKOL.
Pro pedagogy jsme připravili výukovou sadu, která má usnadnit zapojení tématu zpětného odběru
a recyklace spotřebičů do výuky. Vedle lektorské příručky, která se věnuje klíčovým tématům, jako
jsou výrobní náklady na spotřebiče, jejich vliv na životní prostředí, nakládání s elektrozařízeními
v domácnosti, třídění a recyklace, jsou k dispozici také scénáře výukových hodin. Ve 4 variantách
pro I. i pro II. stupeň získají učitelé také pracovní listy pro žáky. Prostřednictvím zadání domácích
úkolů se problematika třídění a recyklace přirozeně přenese i do rodin žáků. Díky vytvořeným materiálům se nám podaří významně rozšířit oslovovanou skupinu občanů.
Školy s nejvyšším počtem bodů v projektu Recyklohraní
Název školy
Obec
Počet bodů
Základní škola Ronov nad Doubravou
Ronov nad Doubravou
7621
E.K.O. škola
Železný Brod
6257
Základní škola Slavonice
Slavonice
5290
Základní škola Hlučín – Rovniny
Hlučín
5147
ZŠ Habrmanova
Hradec Králové
5009
Základní škola a Mateřská škola Mladkov
Mladkov
4518
Základní škola Záboří nad Labem
Záboří nad Labem
4411
Gymnázium Rýmařov
Rýmařov
3696
10. základní škola Plzeň
Plzeň
3621
Základní škola Hlučín
Hlučín
2973
ZAPOJTE DALŠÍ ŠKOLY
A ZÍSKEJTE BODY
D
DO RECYKLOHRANÍ
› Přivede-li již zapojená škola do Recyklohraní nové školské
›
zařízení, získá bonus 120 bodů.
Nově zapojené školy získají 120 bodů za včasnou registraci.
Přihlašovací
formulář a další informace naleznete na www.recyklohrani.cz.
Př
Vzdělávacího
a sběrového programu se za podpory Ministerstva školství ČR
Vz
účastní
již více než 1600 škol.
úč
CHRAŇTE
PŘÍRODU – SBÍREJTE BODY – ZÍSKEJTE DÁRKY
C
Z KATALOGU ODMĚN
Ÿ
15
asekol info
Asociace spotřební
elektroniky
Výrobci a dovozci spotřební elektroniky čelí společně různým výzvám, ať už pocházejí z oblasti technické,
jako např. digitalizace televizního vysílání, nebo legislativní, jako např. povinnosti vztahující se ke zpětnému
odběru elektrozařízení a oddělenému sběru elektroodpadu. Z těchto důvodů se ukázalo jako nezbytné
založit profesní organizaci, která by hájila zájmy výrobců a dovozců spotřební elektroniky a zároveň jim
poskytovala i služby v oblastech, které se dotýkají jejich podnikání.
Asociace spotřební elektroniky byla založena v roce
2005. Jejími členy jsou tito významní dovozci a výrobci spotřební elektroniky: PANASONIC CZECH REPUBLIC, s. r. o., SONY Czech, spol. s r. o., Philips Česká
Republika, s. r. o., JVC CZECH, spol. s r. o., LG Electronics CZ, s. r. o., MASCOM, s. r. o., FAST ČR, a. s., BaSys
CS, s. r. o., a Samsung Zrt., česká organizační složka.
Členové ASE také stáli u zrodu kolektivního systému ASEKOL s. r. o., prostřednictvím kterého plní své
povinnosti týkající se zpětného odběru, zpracování,
Michal Mazal, předseda představenstva Asociace
spotřební elektroniky
využití a odstranění elektrozařízení. I díky efektivní
činnosti kolektivního systému ASEKOL s. r. o., který soustavně zvyšuje objem zpětně odebraného
elektrozařízení z domácností, se podařilo v České
republice splnit kvótu zpětného odběru, která byla
do konce roku 2008 stanovena Evropskou komisí na 4 kg za každého občana. Ve skutečnosti byl
v České republice tento cíl ještě překročen, když
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
bylo za rok 2008 sebráno 4,3 kg elektrozařízení
na občana.
Pomoc při tvorbě legislativy
ASE monitoruje legislativní a technický vývoj v oblastech týkajících se předmětu podnikání jejích
členů a aktivně na tomto vývoji participuje, jednak
samostatně a také v rámci Svazu obchodu a cestovního ruchu, jehož je ASE členem. Díky svému
členství v evropské asociaci DIGITALEUROPE, která sdružuje 61 výrobců spotřební elektroniky a IT
produktů spolu se 40 asociacemi působícími v oblasti digitálních technologií má ASE možnost působit i při vzniku a následném projednávání znění
evropské legislativy.
Asociace se v úzké spolupráci s Národní koordinační skupinou pro digitální vysílání podílí na přípravě
přechodu z analogového vysílání na pozemské digitální vysílání. Asociace se rovněž podílí na informační kampani cílené směrem ke spotřebitelům.
Problematika dotčená autorským právem je také
subjektem zájmů ASE, neboť i autorské právo ukládá výrobcům elektrozařízení různé povinnosti.
Ve službách výrobců i spotřebitelů
Další oblastí, které se ASE věnuje, je spotřebitelské
právo, v němž se potkávají zájmy výrobců a spotřebitelů. ASE a její členové si jsou vědomi užitečnosti
a potřebnosti kvalitní úpravy spotřebitelského
práva, neboť spotřebitelé jsou mnohdy ohrožováni výrobky nízké kvality neodpovídající evropským
standardům. Na straně druhé je ovšem třeba si
uvědomit, že spotřebitelské právo nemá sloužit
ke zneužívání práv spotřebitele, k čemuž v praxi
bohužel také dochází. Zájmem ASE je být v kontaktu jak s organizacemi zastupujícími práva spotřebitelů, tak i s Českou obchodní inspekcí, která dohlíží
na dodržování povinností posledních prodejců.
Pro výrobce elektrozařízení je důležité, aby výrob-
3/2009
ky, které vyrábí, případně uvádí na trh, splňovaly
požadavky kladené evropskou a domácí legislativou. Tyto požadavky jsou mnohdy velmi komplikované, a proto i zde má ASE svoje místo. V poslední
době se ASE například intenzivně věnuje problematice, která je ve zkratce známá jako REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction Chemicals) a v rámci této oblasti pak ponejvíce
látkám vzbuzujícím mimořádné obavy (SVHC), neboť použití těchto látek ve výrobcích bude od podzimu 2009 zakázáno.
ASE zastupuje zájmy svých členů před orgány státní správy a samosprávy. Zvláště v době, kdy je celá
řada předpisů transponována z evropského práva,
je úkolem ASE podílet se na této transpozici tak,
aby jejím provedením nedocházelo k nadměrnému zatěžování výrobců elektrozařízení povinnostmi nad míru danou příslušnou evropskou
směrnicí či nařízením a na straně
druhé aby nedocházelo k vytváření prostoru pro obcházení povinností daných
evropskými předpisy v tuzemské legislativě.
Smyslem existence
ASE je chránit
práva a zájmy
výrobců
elektrozařízení, což se
jí již řadu let
úspěšně daří.
ASEKOL info / TEXT: pascal leroy / FOTO: pascal leroy
Značka prvotřídní kvality
Směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), která stanovuje
povinnost sběru, recyklace a využití OEEZ, byla ve všech 27 členských státech EU zavedena do národních
právních řádů. Tato směrnice však nestanovuje harmonizované normy a nezaručuje řádné fungování
subjektů, které poskytují služby v oblasti sběru a zpracování.
Bez jednotného metru to nepůjde
Na trh jsou každým dnem uváděny nové druhy elektrozařízení, které vyžadují nové způsoby zpracování, a je tedy třeba zabránit jejich zpracovatelům,
aby získali konkurenční výhodu používáním zpracovatelských technik, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí.
Mimořádný význam má proto harmonizace norem
v oblasti zpracování a sběru, jež umožní jednotné
srovnávání, monitorování a vykazování. Podobně
důležitý je i rozvoj odborných předpokladů, nástrojů a kapacit subjektů provádějících audit společností zpracovávajících elektroodpad.
Organizace působící v oblasti sběru a využití odpadů,
jež tvoří WEEE Forum a jednají jménem společenství výrobců, uznávají svou společnou odpovědnost
za tyto otázky. Proto usilují o vydání environmentálních norem s působností pro celý postup recyklace
OEEZ, a to ve všech členských systémech evropského trhu s elektroodpadem.
ZAMĚŘENÍ SYSTÉMŮ
Všechny normy, které byly vypracovány
v rámci projektu, jsou založeny na těchto
zásadách:
→ Působnost norem je stanovena směrnicí
a evropskými a vnitrostátními právními
předpisy.
→ Normy zahrnují technické specifikace pro
všechny druhy zpracovatelských postupů
a pro všechny druhy elektronických zařízení.
→ Konečným cílem a kritériem je vliv na životní prostředí v rámci proveditelnosti,
přiměřenosti a zásady předběžné opatrnosti.
→ Normy by měly být navrženy ve formě zamýšlených cílů – neměly by být orientovány na způsoby, metody, nástroje, technologie nebo jiné technické vybavení.
→ Předpisy a požadavky, jejichž monitorování není možné či proveditelné, by neměly
být zavedeny.
→ Na základě zkušeností z provádění norem
je třeba pravidelně tyto normy ověřovat
a zkvalitňovat.
Pascal Leroy je generálním tajemníkem organizace
WEEE Forum
Certifikační úřad zajistí dohled
Jedním z cílů organizace WEEE Forum je přijmout
standardizovaný certifikační postup pro zavedení
značky prvotřídní kvality v oblasti OEEZ. To bude
vyžadovat stanovení formálních požadavků, koncepce monitorování a auditu a postupu ukládání
sankcí a odebírání certifikátů. V tomto ohledu je
Certifikační úřad novou organizační strukturou
mimo stávající struktury organizace WEEE Forum,
jež zahájí svou činnost během spouštění programu
a bude působit do roku 2012. Mezi základní úkoly
Certifikačního úřadu patří zavedení certifikačních
postupů a koordinace a dohled nad postupy monitorování a provádění auditů.
Zpracovatelské společnosti jsou povinny nakládat s OEEZ, recyklovat je a odstraňovat v souladu s právními předpisy a za použití nejnovějších
zpracovatelských technik. Tyto společnosti musejí
podléhat rozsáhlému monitorování. Cíle a normy
ztrácejí význam, pakliže jejich dodržování není pravidelně monitorováno. Každý postup je třeba pravidelně přezkoumávat za pomoci systémových auditů v souladu s normami ISO 14001/9000, jejichž
působnost se rozšíří i na postupy zpracování elektroodpadu. K zajištění harmonizace monitorovacích postupů je třeba, aby auditoři již byli vyškoleni
v souladu s normami ISO a aby byli dále specializováni pro provádění auditu společností zpracovávajících elektroodpad. Za tímto účelem je třeba zavést
standardizovaný školicí program.
Normy jsou v současné době přezkoumávány jak
ze strany členských organizací WEEE Forum, tak zúčastněnými stranami. Zveřejnění nové verze určené
pro veřejnost (3.0) se očekává v srpnu/září 2009.
Přijetí norem s obecnými požadavky v konečné podobě se očekává ve 4. čtvrtletí roku 2009. WEEE
Forum hodlá zaslat normy Evropskému výboru pro
normalizaci v elektrotechnice (CENELEC).
Projekt Weeelabex
V rámci projektu
WEEE Forum je evropská asociace kolektivních systémů pro zpětný odběr OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení). V roce 2008 její členové vykázali sběr
1,5 milionu tun OEEZ, což činí 50 procent
všech oficiálně vykázaných OEEZ v Evropě.
Účelem projektu WEEELABEX* („WEEE label of excellence“ – značka prvotřídní kvality v oblasti OEEZ) je prostřednictvím značky kvality ocenit ty podniky na trhu, které
dodržují normy týkající se sběru, přepravy
a zpracování všech druhů OEEZ. Projekt
v konečném důsledku přispěje k omezení
emisí vypouštěných do ovzduší a k maximalizaci využití druhotných surovin.
→ budou vytvořeny normy týkající se sběru,
přepravy i zpracování OEEZ a jednotné
certifikační postupy
→ bude zřízen Certifikační úřad, který bude
monitorovat dodržování podmínek uložených v certifikačních postupech ze strany
podniků na trhu
→ budou sestaveny příručky pro auditory
→ bude vytvořena značka, která umožní
certifikovaným podnikům na trhu používat označení „nejlepší podnik ve své kategorii“
*Tento projekt je spolufinancován až z 50 procent
z prostředků Evropské unie. Byl zahájen v lednu
2009 a bude realizován během období čtyř let.
17
Z pohledu obce / text: ROMAN PETERKA / foto: Jan zavřel
Pardubickem za elektroodpadem
Je krátce po šesté ranní a Miroslav Koutný, řidič společnosti AVE CZ, která zajišťuje pro ASEKOL v Pardubickém
kraji svoz elektrošrotu ze sběrných dvorů ke zpracovateli, vyráží s náklaďákem z Nasavrk na svou tradiční
pouť. Obvykle po Pardubicku najezdí za den okolo dvou stovek kilometrů. Na starosti má zhruba třicítku
sběrných dvorů. „Území, po kterém jezdím, je přibližně ohraničeno obcemi Hlinsko, Vysoké Mýto, Choceň,
Horní Ředice, Sezemice, Pardubice, Přelouč, Heřmanův Městec a Seč,“ usmívá se Miroslav, řadí jedničku
a jeho bílý náklaďák začíná polykat dnešní první kilometry.
Miroslav Koutný do posilovny chodit nemusí, denně mu projde rukama
až 5 tun materiálu
Miroslav Koutný se při práci pěkně zapotí, a to nejen proto, že je už od rána horký letní den. Svou
šichtu si totiž neodbude jen za volantem. Musí se
postarat i o nakládku a vykládku materiálu. Mnohdy i zcela sám. A třeba taková stará televize se docela pronese. A když jich je přes padesát... „Za den
mi projde rukama tak 4,5 až 5 tun materiálu. Člo-
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
věk nemusí aspoň chodit do posilovny,“ komentuje tu dřinu s nadhledem.
Všechno zvážit
První cesta vede do sedmdesát kilometrů vzdáleného Vamberka, kde sídlí firma Ekopart, s. r. o.,
která je smluvním partnerem kolektivního systé-
3/2009
mu ASEKOL, zajišťuje pro něj zpracování odevzdaného elektroodpadu. Firma také provozuje sběrný
dvůr pro město Vamberk. Miroslav Koutný má
v kontejneru plný náklad elektrošrotu, který včera odpoledne naložil v Chocni, musí proto nejprve
na „návštěvu“ ke zpracovateli, aby měl zase volný
kontejner pro novou nakládku. Než ale bude moct
svůj vůz naložit, nějakou chvíli to potrvá. Cesta mu
zabere zhruba hodinu, ta hlavní – a delší – část
práce ho ale čeká až poté, co dorazí do cíle. Tam
totiž musí vše, co má v kontejneru, vyložit. Naštěstí na to není sám, ve skládání mu pomáhají i dva
pracovníci z Ekopartu. I tak ale vykládka trvá přes
dvě hodiny. Čas potřebný na vyložení prodlužuje
vážení „zboží“. Váží se zvlášť drobné spotřebiče,
televize i monitory. A televize je nutno zvážit jeden kus po druhém. „Každý sběrný dvůr má své
čárové kódy a ASEKOL potřebuje vědět, kolik který
spotřebič vážil. Proto se televize musí zvážit jednotlivě,“ vysvětluje Miroslav Koutný. Jen pro zajímavost – taková stará vakuová televize váží mezi
50 a 60 kilogramy. „Vyhazuje se jich docela dost,
jak je lidé mění za ploché plazmy,“ říká Koutný.
Jak s úsměvem dodává, docela se těší, až ty staré
těžké televize zmizí a na sběrných dvorech už budou k nakládání jen ty nové – ploché a také o něco
málo lehčí.
Jedny Pardubice, prosím
Konečně je celý náklad vyložen a zvážen a Miroslav Koutný se může vydat na další zastávku na své
dnešní trase. Tentokrát to budou Pardubice, kde
je třeba naložit zboží ve dvou sběrných dvorech.
„ASEKOL nám na internetu vypíše objednávku,
které sběrné dvory jsou k odvozu, kolik je tam
zhruba zboží – kolik televizí, počítačových monitorů a menších elektrospotřebičů – my pak máme týden na zajištění odvozu ke zpracovateli,“ popisuje
systém, jakým funguje na Pardubicku partnerství
ASEKOLu a AVE CZ. O zakázkách tak ví třeba i týden
dopředu.
Pardubice patří k nejčastějším štacím Miroslava
Koutného. „Tam je totiž hned osm sběrných dvorů. Tyto sběrné dvory patří k těm menším, takže se
rychle naplní a je potřeba z nich vše, co patří ASEKOLu, rychle odvézt. Dalším městem, kam se jezdí
častěji, je třeba Chrudim,“ vysvětluje Koutný.
V Pardubicích nás čekají dva sběrné dvory – u nemocnice v Ostřanské ulici a v Pardubičkách. Nejdříve se ale musíme zastavit v kanceláři Služeb města
Pardubic, které jsou provozovatelem pardubických sběrných dvorů, pro klíče. Sběrné dvory totiž
v Pardubicích fungují v omezeném režimu – nejsou
otevřeny každý den v týdnu ani v průběhu celého
dne. Miroslav Koutný si tedy nejprve vyzvedne klíče, pak se, pokud ve sběrném dvoře není obsluha,
obslouží sám. Odemkne si, probere připravené
zboží, aby nenakládal něco, co patří do péče jiného kolektivního systému, než je ASEKOL, naloží,
zamkne, zajede na Hůrku, kde sídlí Služby města
Pardubic, vrátit klíče a vyřídit papírování. Potom
už vyrážíme směr Vamberk.
Ten řidič je poklad
V Technických službách města Pardubice jsou
z fungování spolupráce s AVE CZ díky vstřícnému
přístupu Miroslava Koutného nadšeni. „Provozujeme sběrné dvory, takže spolupracujeme i s jinými
kolektivními systémy, než je ASEKOL, staráme se
i o separovaný a komunální odpad, o přistavování
velkoobjemových kontejnerů, zajišťujeme mobilní
svozy, takže zkušenosti s různými dopravci už máme velké. A musím říct, že přístup pana Koutného
není tak docela obvyklým standardem,“ říká Šárka Klicperová, ekoložka Služeb města Pardubic.
„Domluva s panem Koutným je perfektní, vždy
nám vyjde vstříc, navíc se tu všude vyzná, což je
velká výhoda, protože ty dvorečky jsou většinou
v odlehlejších oblastech, bez čísel popisných, takže
i v době navigací se dá při jejich hledání snadno
zabloudit,“ dodává Klicperová. Možnost, že by zabloudil Miroslav Koutný, ale nehrozí. „Pro AVE CZ
jezdím od loňského února, ale celkem už u firem,
které zajišťují svoz odpadů, jezdím asi čtrnáct let.
Zatím se mi nestalo, že bych narazil na sběrný dvůr,
který bych neznal,“ říká Koutný.
Vyložit a „domů“
Ve Vamberku čeká Miroslava Koutného opět dřina
spojená s vyložením pardubického elektroodpadu
a jeho zvážením. Potom už konečně může vyrazit
na svou základnu – do Nasavrk. Tady provozuje společnost AVE CZ sběrný dvůr a také řízenou
skládku odpadu. I ze sběrného dvora v Nasavrkách
zajišťuje Miroslav Koutný pro ASEKOL odvoz elektrošrotu. „Probíhá to stejně jako v případě kteréhokoli jiného sběrného dvora, snad jen s tím rozdílem, že za nakládkou nemusím v tomto případě
nikam jezdit,“ směje se. Když dorazí z Vamberka
do Nasavrk, pomalu mu už končí pracovní doba.
Zítra ho čeká změna „komodity“ – bude muset zaskočit za kolegu, který obvykle vozí ke zpracovateli
vytříděné plasty.
Pardubice mají hodně sběrných dvorů
Osm sběrných dvorů v jednom městě je
dost. Osm sběrných dvorů na jedno stotisícové město je unikát. „K tomu provozujeme ještě smluvně dvůr v Rybitví, takže
celkem jich máme na starosti devět,“
podotýká ekoložka Šárka Klicperová ze
Služeb města Pardubice.
Osm sběrných dvorů – není to až skoro
zbytečně moc?
Z hlediska nás jako provozovatele sběrných
dvorů pro Pardubice by se dalo říci, že ano.
Jde o stav, který vznikl historicky, tím, jak se
město snažilo zajistit co nejlépe své odpadové hospodářství. Během let tu tak vzniklo větší množství malých sběrných dvorů.
V minulosti se už objevily snahy změnit
tento systém a centralizovat tyto služby
do jednoho či dvou velkých sběrných dvorů. V takovém případě bychom mohli zajistit fungování sběrného dvora každý všední
den v týdnu, což u osmi sběrných dvorů není možné. Podobné záměry ale zatím vždy
narazily na velký odpor ze strany občanů.
Těm současný stav, kdy mají sběrný dvůr
takříkajíc „na každém rohu“, vyhovuje. Navíc kromě sběrných dvorů mají možnost
využít pravidelně přistavovaných velkoobjemových kontejnerů, zajišťujeme pro
ně i mobilní svozy nebezpečného odpadu
– řekla bych, že v podmínkách stotisícového města je to docela velký luxus.
Když už mají Pardubičtí tolik možností,
jak se správně zbavit odpadu, využívají
je dostatečně? Nekončí třeba počítače,
televize nebo varné konvice tam, kde by
neměly?
Co se týče elektrospotřebičů, mohu říci,
že objem, který prostřednictvím sběrných
dvorů odebereme, každým rokem narůstá.
I z celkového hlediska se situace zlepšuje
– nejen u elektrospotřebičů, ale i v případě dalších odpadů. Černé skládky už téměř
zmizely. Samozřejmě tu máme pár lokalit,
kde na ně stále narážíme, ale je jich čím dál
tím méně.
19
rozhovor / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL
Jak to vidí výrobci
Zákon o odpadech ustanovil k 13. srpnu 2005 všem výrobcům elektrozařízení povinnost podílet
se na financování zpětného odběru elektroodpadu. Nejefektivnějším řešením, jak se zhostit této
povinnosti, bylo vstoupit do kolektivního systému. Proto se největší hráči na trhu spotřební elektroniky,
kancelářské, telekomunikační a výpočetní techniky na zakládání kolektivních systémů přímo podíleli.
Jedním z nich byla i společnost Philips Česká republika. Co to pro společnost znamenalo a jak hodnotí
spolupráci s jednotlivými kolektivními systémy, přibližuje Miroslav Černý, Manager & Category Leader
Power Solution z divize Philips Consumer Lifestyle.
Philips patří mezi jedenáct společností, které se
v roce 2005 spolupodílely na založení kolektivního systému ASEKOL. Jak jste se připravovali na plnění svých povinností v oblasti zpětného odběru
elektrozařízení a jaké konkrétní kroky jste museli
podniknout?
Obecně vzato Philips postupoval stejně jako v případě vzniku ostatních kolektivních systémů, to
jest aktivní účastí svých pracovníků ve spolupráci
s našimi právními zástupci. Výhodou je, že velmi
podobné systémy již fungují v sousedních zemích
Evropy, proto zde bylo možné čerpat mnoho praktických zkušeností a vyvarovat se tak chyb, které
již byly jednou učiněny.
Společnost působí v oblastech zdravotní péče,
osvětlovací techniky a životního stylu spotřebitelů. Jak zajišťuje plnění svých povinností v oblasti
zpětného odběru u jednotlivých kategorií?
Philips svým rozsáhlým portfoliem výrobků zasahuje prakticky do všech kategorií, kterých se zpětný
odběr týká. Philips je aktivně zapojen do všech klíčových organizací, které zpětný odběr zabezpečují
(většinou stál již u jejich zrodu), je přímo zastoupen v jejich dozorčích orgánech. Jedná se o ASEKOL, Ecobat, Elektrowin a Ekolamp. Philips se
tak přímo podílí na tvorbě optimálních podmínek,
aby zpětný odběr naplňoval požadovanou legislativu, a na druhé straně, aby jeho poplatky za zpětně
odebraná elektrozařízení zbytečně nenavyšovaly
cenu výrobků pro konečné spotřebitele.
Jak hodnotíte spolupráci mezi jednotlivými kolektivními systémy?
Příkladná je spolupráce mezi ASEKOLem a Eco�
batem, kde probíhá velmi úzká spolupráce nejen
na úrovni konzultací, ale konkrétně i v oblasti public relations. ASEKOL dokonce zabezpečuje pro
Ecobat sběr baterií, které jsou součástí výrobků,
20
ZPĚTNÝ ODBĚR
i pro zákazníky, kteří nejsou přímými prodejci baterií, a usnadňuje jim tak jejich reportovací činnost.
Spolupráce s dalšími systémy je velmi korektní
a v současné době probíhají jednání, jak vzájemně
využít svých zkušeností. Konzultujeme některé legislativní body, které by měly vést systém zpětného odběru k co nejvyšší efektivitě.
Philips je jedním z nejvýznamnějších světových
výrobců systémů lékařského zobrazování a monitorování pacientů. Jaké jsou vaše dosavadní
zkušenosti s touto specifickou kategorií zařízení?
Podílejí se na zpětném odběru například i prodejci, nebo to nechávají spíše na výrobcích?
K této odpovědi raději přizvu kolegu Zdeňka
­Welzla, Customer Service Managera divize Philips
Healthcare, který se touto problematikou zabývá.
V oblasti přístrojů je součástí Philips Healthcare
oddělení „Trade In Desk“ (TID), které vykupuje použité přístroje, pokud je možnost jejich umístění
na jiných trzích. V praxi to funguje tak, že od nás
přístroje odkoupí a následně je profesionálně zrenovují. V případech, že už o přístroj Philips nemá
zájem, nabízíme jej prostřednictvím TID firmám,
které se specializují na odkup použitých medicínských přístrojů. Důležité je, že přístroj opustí území republiky. Pokud není zájem ze strany TID ani
odkupu, přistupujeme k ekologické likvidaci přístrojů. Rentgenové trubice vymontujeme a odešleme ke zpracování do výrobního závodu v Hamburku a zbytek přístroje odvezeme do nejbližšího
sběrného dvora, který pro nás zajistí ekologické
zlikvidování. Hovoříme-li o náhradních dílech, tady převážná většina spadá do kategorie „returnable“ nebo „reparable“, což znamená, že vadné
díly posíláme zpět k opravě a opětovnému použití.
Důvodem jsou velmi vysoké ceny dílů. Drobné díly
likvidujeme prostřednictvím sběrného místa, které máme v budově Philips.
3/2009
Royal Philips Electronics
Společnost Royal Philips Electronics of the
Netherlands je jednou z největších světových firem v oblastech zdravotní péče,
osvětlovací techniky a životního stylu spotřebitelů. Společnost má centrálu v Nizozemsku a ve více než 60 zemích celého světa
zaměstnává zhruba 121 000 lidí. Její tržby
za rok 2008 dosáhly částky 26 miliard eur.
Philips je jedním z nejvýznamnějších světových výrobců systémů lékařského zobrazování a monitorování pacientů, energeticky
úsporné osvětlovací techniky a výrobků
souvisejících s moderním životním stylem
a pohodlím spotřebitelů.
Miroslav Černý nám v sídle firmy v pražských Stodůlkách ukázal pár krásných archivních kousků
S jakými dalšími problémy se jako výrobci v oblasti zpětného odběru elektrozařízení setkáváte
a jak je řešíte?
Jednoznačně se ukazuje, že volba řešení problematiky prostřednictvím kolektivních systémů je
ta nejlepší. Kritéria odběru jsou mnohdy velmi
náročná a bylo by obtížné je řešit individuálně
v plné kvalitě a se vší odpovědností ke společnosti. Nepotřebujeme mít celou řadu specialistů
v jednotlivých kategoriích odběru, když nám kvalitní služby nabízejí v rámci kolektivních systémů
kvalifikovaní výkonní manažeři. Jejich činnost tak
pouze kontrolujeme a „hlídáme“, aby naše prostředky byly efektivně vynaloženy a vše fungovalo
v plné kvalitě.
Jak si v tomto ohledu stojí ASEKOL? Přivítali byste nějaké další kroky či změny ve vzájemné spolupráci?
Osobně spolupracuji s ASEKOLEM teprve necelý
rok. Pravdou je, že jak postupně více a více poznávám jednotlivé pracovníky týmu, dostávám obraz
velmi dobře organizované společnosti s kvalitním
vedením v osobě Jana Vrby, kterého znám osobně již z jeho předchozího působení v oblasti sběru
baterií. Obecně lze říci, že nám systém nastavený
v současnosti vyhovuje a že další kroky a změny
přinese vývoj trhu a celkové problematiky zpětného odběru.
Jak vnímáte legislativní situaci v České republice
v oblasti zpětného odběru elektrozařízení? Můžete ji srovnat s jinými zeměmi, v nichž Philips
působí?
Klíčovým bodem pro další vývoj zpětného odběru
bylo únorové zamítnutí návrhu na zrušení vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady
Ústavním soudem v Brně. Podle vyhlášky je nutné
zřídit jen jeden kolektivní systém v každé skupině
spotřebičů. Zpětný odběr historických domácích
elektrospotřebičů a elektrických či elektronických
nástrojů proto zajišťuje pouze kolektivní systém
Elektrowin, telekomunikačních a IT zařízení, spotřebitelských zařízení a hraček, vybavení pro volný
čas a sporty ASEKOL, osvětlovacích zařízení Eko�
lamp, lékařských přístrojů Rema a kontrolních
a monitorovacích přístrojů Retela. Toto rozhodnutí zajistí kontinuitu stávajících systémů, kde již
bylo vykonáno mnoho dobrého. Zrušení vyhlášky
by bylo z našeho pohledu krokem zpět o několik
let a vneslo by do zpětného odběru jen zmatek
a komplikace.
Zpětný odběr v České republice je v porovnání
s jinými státy Evropské unie na velmi vysoké úrovni, o čemž jasně svědčí čísla ASEKOLu z loňského
roku, kdy například každý občan odevzdal tomuto
kolektivnímu systému v průměru 1,25 kg vysloužilých spotřebičů a jedno sběrné místo připadalo na
1107 obyvatel, což je například pětkrát více než
v sousedním Rakousku.
V současnosti se nad novelizací směrnice o zpětném odběru elektrozařízení diskutuje na úrovni
Evropské unie. Které navrhované úpravy směrnice jsou podle vás krokem vpřed, a které budou
naopak přinášet komplikace?
Velmi diskutovaným bodem je nová kvóta pro sběr
elektrozařízení ve výši 65 % z hmotnosti uvedené
na trh, což se jeví jako nereálné, pokud bude docházet k únikům elektrozařízení z autorizovaných
systémů zpětného odběru provozovaných výrobci,
což je nelegální rozebírání a prodej výnosných částí do kovošrotu, nelegální export apod. Též se jako
velmi nereálné jeví zřízení centrálního evropského
registru výrobců elektrozařízení – jen jedna celoevropská registrace pro každého výrobce. Dalším
diskutabilním bodem je podíl výrobců na financování sběru, dopravy a zpracování elektrozařízení.
21
příloha Ecobat
Nové povinnosti související s „baterkářskou“
novelou zákona o odpadech
Dne 13. 6. 2009 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona, kterým se mění
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (sněmovní tisk 717).
Transpozice Směrnice 2006/66/EU v České republice se tím významně posunula ke svému naplnění. Návrh byl 22. 7. 2009 projednán a následně schválen i Senátem ČR, těsně před uzávěrkou časopisu k úplné platnosti a účinnosti
„baterkářské“ novely chyběly tyto legislativní kroky: podpis prezidentem ČR
(srpen 2009) a publikace ve Sbírce zákonů (září 2009). V následujícím přehledu
uvádíme předpokládaný časový náběh (harmonogram) nových legislativních
povinností vzniklých v souvislosti s „baterkářskou“ novelou:
Tabulka HARMONOGRAMU
Výrobci, distributoři
a poslední prodejci
mají zakázáno uvádět na trh nebo do oběhu přenosné baterie s obsahem Cd. Na požádání je nutné předložit kontrolním orgánům
dokumentaci prokazující tyto skutečnosti (§ 31a, § 31b).
Dovozci
jsou povinni prokazovat celnímu úřadu dodržení podmínek zákazu Hg a Cd (§ 31b, odst. 3)
Výrobci
jsou povinni označovat baterie grafickým symbolem (přeškrtnutá popelnice) a chemickou značkou v případě přítomnosti Pb, Cd nebo Hg (§ 31 c).
Výrobci přenosných
baterií
jsou povinni před uvedením baterií na trh poskytnout finanční záruky na jejich zpětný odběr. Neplatí pro účastníky kolektivního systému
(§ 31g, odst. 1 písm. c).
Výrobci přenosných
a automobilových
baterií
jsou povinni zajistit, aby baterie byly opatřeny údaji o své kapacitě (§ 31c, odst. 1, písm. b). Prováděcí předpis však bude Evropskou komisí
schválen a vydán až v listopadu 2009, bude se týkat pouze dobíjecích baterií (akumulátorů) a k implementaci opatření má být ponechána
18měsíční lhůta.
Všechny osoby
nesmějí baterie a akumulátory ukládat na skládky ani odstraňovat spalováním (s výjimkou neidentifikovatelných baterií a baterií s obsahem
kovového lithia) (§ 31j, odstavec 4)
Výrobci a poslední
prodejci
začínají plnit informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru (§ 31d)
Výrobci přenosných
baterií
➔ zřídí místa zpětného odběru v každé obci s počtem více než 1500 obyvatel, a ve kterých jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které
uvádí na trh, prodávány (§ 31g, 2a)
➔ uzavřou smlouvu s každou obcí, kde jsou prodávány jejich baterie a která o její uzavření projeví zájem (§ 31g, 2b)
➔ zřídí místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto
zákonu, a kde jsou jeho baterie nabízeny k prodeji, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván (§ 31g, 2c)
➔ zřídí místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce, kde jsou jeho baterie prodávány a kde bylo za předchozí
kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem
vyzván (§ 31g, 2 d)
Poslední prodejci
přenosných baterií
jsou povinni odebírat přenosné baterie od konečného uživatele přímo v prodejním místě, pokud se jedná o prodejní místo posledního
prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10, nebo pokud umožní konečnému uživateli odevzdání použitých přenosných
baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběru § 31g, odst. 3)
Koneční uživatelé
jsou povinni předat použitou přenosnou baterii pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru, popřípadě na místo k tomu smluvně
určené (§ 31g, odst. 5)
Všechny osoby
musí přenosné baterie z míst zpětného odběru předávat pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních
baterií (§ 31g, odst. 5)
Výrobci automobilových baterií
jsou povinni zřídit místa zpětného odběru v každé obci, kde jsou jejich automobilové baterie prodávány (§ 31h)
Výrobci a provozovatelé míst zpětného
odběru autobaterií
Místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo akumulátorů musí splňovat technické požadavky, které stanoví ministerstvo
vyhláškou (§ 31h, odst. 4)
Výrobci průmyslových
baterií
jsou povinni zajistit oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu, jaké uvedli na trh (§ 31i, odst. 1)
Výrobci baterií
jsou povinni zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných technik
(§ 31j, odst. 1)
Ministerstvo ŽP
je povinno zveřejnit Seznam výrobců (§ 31e, odst. 8)
do 31. 3. 2010
Výrobci
jsou povinni zpracovat a předat roční zprávu o bateriích a akumulátorech (§ 31 f, odst. 1 písm. a)
do 26. září 2011
Výrobci
jsou povinni zajistit, aby zařízení pro využití baterií dosáhlo minimální účinnosti procesů materiálového využití (§ 31j, odst. 3, písm. a až c)
do 26. září 2012
Výrobci přenosných
baterií
zajistí minimální účinnost zpětného odběru 25 % (§ 31g, odst. 1, písm. b)
okamžitě s účinností zákona (do 15 dnů od publikace ve Sbírce
zákonů)
do 26. září 2009
do 6 měsíců
od účinnosti
zákona
22
ZPĚTNÝ ODBĚR
3/2009
PLÁNOVANÝ POSTUP KS ECOBAT (od účinnosti zákona)
do 30 dnů
požádat o udělení oprávnění k provozování
a uzavřít smlouvy s KS elektro o vzájemné spolupráci
do 60 dnů
získat oprávnění k provozování kolektivního systému zpětného odběru
přenosných baterií
do 90 dnů
uzavřít novou smlouvu o kolektivním plnění se současnými i s přistupujícími
výrobci přenosných baterií, kteří tímto nebudou muset podávat návrh na zápis
do Seznamu výrobců (§ 31e, odst. 2)
Prodejce baterií čekají změny
Do současné doby měli všichni
poslední prodejci povinnost
informovat spotřebitele
o způsobu zajištění zpětného
odběru použitých baterií. Pouze
v případě, že tak neučinili, byli
povinni tyto použité baterie
odebírat přímo v prodejně.
V systému ECOBAT bylo ke konci
roku 2008 zaregistrováno
5691 prodejen, které zpětný odběr
od svých zákazníků zajišťovaly
přímo na provozovně.
Podle schválené novely zákona o odpadech se prioritou stává samotný zpětný odběr použitých baterií
ve vyjmenovaných typech prodejen, kde jsou přenosné baterie součástí stálého sortimentu prodejny. Legislativa použila pro tyto účely mezinárodně
platnou klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE.
Pro praktické potřeby prodejců uvádíme seznamy
prodejen s povinností zpětného odběru:
A) Maloobchodní prodejny bez ohledu na velikost
prodejní plochy:
➔ prodejny s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
➔ prodejny s telekomunikačním zařízením
➔ prodejny s audio a videozařízením
➔ prodejny s železářským zbožím, barvami, sklem
a potřebami pro kutily
➔ prodejny s elektrospotřebiči a elektronikou
➔ prodejny s hodinami, hodinkami a klenoty
➔ maloobchod s fotografickým a optickým zařízením a potřebami
B) Maloobchodní prodejny nad 200 m2 prodejní
plochy:
➔n
especializované prodejny s převahou potravin,
nápojů a tabákových výrobků
➔o
statní nespecializované maloobchodní
prodejny
➔ specializované prodejny s potravinami
➔ s pecializované prodejny s nábytkem, svítidly
a domácími potřebami
➔ prodejny se sportovním vybavením
➔ prodejny her a hraček
➔ ostatní specializované prodejny s novým zbožím
Výrobci přenosných baterií (nebo oprávněné kolektivní systémy) jsou povinni ve všech těchto typech
prodejen zajistit vytvoření a obsluhu místa zpětného
odběru, musí k tomu být však prodejcem vyzváni.
Stejně tak jsou výrobci povinni zřídit místo zpětného
odběru v prodejnách, kde se v minulém roce prodalo více než 2000 ks baterií nebo 50 kg přenosných
baterií, ale až na základě výzvy prodejce.
Ostatní poslední prodejci se mohou do systému
zpětného odběru přenosných baterií zapojit dobrovolně. Pokud prodali v předchozím roce více než
2000 ks nebo 50 kg přenosných baterií, mohou
nárokovat na výrobci vytvoření a zajištění místa
zpětného odběru. Ostatní prodejci s nízkými prodeji
baterií mohou odebírat baterie od svých zákazníků
dobrovolně, avšak nemohou vymáhat na výrobcích
zřízení místa zpětného odběru a jsou povinni předat
vrácené baterie na nejbližší existující místo zpětného odběru.
Závazné parametry zpětného odběru přenosných
baterií od konečných uživatelů:
➔ přímo v prodejním místě
➔ po celou provozní dobu
➔ bez nároku na úplatu
➔ bez ohledu na výrobní značku
➔ bez ohledu na stáří baterie
Konec NiCd akumulátorů
v Čechách?
Se schválením novely zákona o odpadech začne
v nejbližších týdnech platit i na území České republiky zákaz obchodování s bateriemi obsahujícími více než 0,002 % kadmia. Do jaké míry se
tento zákaz dotkne velmi rozšířených NiCd akumulátorů?
Zákaz uvádět na trh nebo do oběhu se týká
pouze tzv. přenosných NiCd akumulátorů.
Jedná se o hermeticky uzavřené akumulátory,
ručně přenositelné, které jsou určené nejen pro
profesionální, ale i pro spotřebitelské aplikace.
1.
Zákaz se vztahuje i na NiCd akumulátory
vložené nebo zabudované do nejrůznějších
elektrospotřebičů (amatérské vysílačky, bezdrátové telefony, akuvysavače, základní desky počítačů a podobně).
2.
Zákaz se naopak nevztahuje na veškeré tzv.
průmyslové NiCd akumulátory, které jsou
určeny výhradně pro profesionální použití a dále
na akumulátory určené pro vojenské a kosmické
účely.
3.
Zákaz se dále nevztahuje na přenosné NiCd
akumulátory, které jsou určené pro použití
v nouzových nebo poplašných systémech, včetně
nouzového osvětlení, do zdravotnických nebo
bezšňůrových elektrických přístrojů. Tyto výjimky budou přezkoumány Evropskou komisí do září
2010.
4.
NiCd akumulátory, na které se vztahuje zákaz a které byly uvedeny na trh před 26. 9.
2008, nemusí být z trhu jejich výrobci stahovány.
5.
Pro všechny NiCd akumulátory nadále trvá povinnost označit akumulátor grafickým symbolem (přeškrtnutou popelnicí), pod kterým musí
být uveden i chemický
symbol Cd. Nově se
zavádí i povinné značení o kapacitě daného akumulátoru,
prozatím však chybí
přesná metodika či
prováděcí předpis.
23
Příloha ekolamp
Jak domácnosti nakládají se zářivkami?
Letošní průzkum společnosti MARKENT se zabýval postoji českých domácností ke zpětnému
odběru nefunkčních zářivek. Přesně 1211 respondentů odpovídalo na otázky ohledně vybavení
domácnosti světelnými zdroji a vhodného způsobu jejich ekologické likvidace.
(2006–2009)
7
3
12
5
16
36
25
29
49
5
2006
47
5
6
2008
30
15
10
2009
údaje jsou v procentech
Lineární zářivka
Kompaktní úsporná zářivka, výbojka (2006–2009)
8
11
10
3
22
72
6
3
2006
14
3
12
39
48
12
5
2008
naložili jiným
způsobem
odevzdali
do sběrného dvora
předali
ke zneškodnění
specializované firmě
vyhodili do
popelnice
24
8
2009
údaje jsou v procentech
Od roku 2005, kdy funguje v České republice systém sběru
elektroodpadu, se pro mnohé domácnosti stává otázka recyklace nefunkčních elektrozařízení samozřejmostí. Přesto přetrvává
problém u zářivek a dalších drobnějších zařízení, která se dají poměrně velice jednoduše vyhodit do komunálního odpadu, protože místo zpětného odběru je daleko nebo spotřebitelé stále ještě
nevědí, že je zařízení určené k recyklaci a do popelnic rozhodně
nepatří.
„Domácnosti používají stále více úsporných (60 % všech domácností) a lineárních zářivek (49 % všech domácností). A tento
trend nadále poroste,“ říká Jiří Remr ze společnosti MARKENT.
Celých 30 % respondentů se přiznalo, že nefunkční lineární zářivku vyhodili do koše. Úsporku vyhodilo 39 % domácností. I když se
tato čísla každoročně významně snižují, jsou stále hlavním důvodem, proč se společnost EKOLAMP snaží nalézt vhodnou formu
zpětného odběru, která by byla přijatelná a zároveň i pohodlná
pro běžné spotřebitele. „Tři čtvrtiny domácností totiž nechtějí se
zářivkami chodit do sběrného dvora,“ vysvětluje postoje spotřebitelů Remr.
Za vhodná místa pro odevzdání starých zářivek označili respondenti průzkumu prodejny elektro, supermarkety a místní úřady.
Na tento požadavek reagovala společnost EKOLAMP vývojem
nového typu sběrného kontejneru právě pro tyto prostory (viz
samostatný článek na vedlejší straně).
odevzdali v obchodě
při nákupu nového
výrobku
skladují v domácnosti,
ale nepoužívají
Téměř pětistovka tříd a školních týmů vzkázala:
„Zářivky nepatří do koše“
V posledních dvou měsících před letními prázdninami uspořádala společnost EKOLAMP
soutěž pro základní a střední školy.
Organizátoři doufali, že jim žáci a studenti pomohou najít tu správnou formu komunikace s jejich vrstevníky a rodiči, aby tak společně dokázali přesvědčit širší veřejnost o správnosti recyklace
světelných zdrojů.
Do soutěže Nechte svůj talent zazářit se zapojilo 155 tříd a 327 týmů ze základních a středních škol v celé České republice. Cílem
projektu bylo prostřednictvím dětských uměleckých děl přiblížit
veřejnosti problematiku zpětného odběru a recyklace nefunkčních
zářivek. Návštěvníci stránek soutěže rozhodli svými hlasy o třídách
a týmech postupujících do finále. Vítěze nakonec vybrala porota,
která hodnotila nápaditost a kreativní ztvárnění zadaných témat.
24
ZPĚTNÝ ODBĚR
3/2009
„Soutěž si v českých školách rychle získala značnou oblibu, o čemž
svědčí i více než 52 tisíc návštěvníků internetových stránek
www.zarici-talent.cz, na kterých soutěž probíhala. Máme velkou
radost z řady zajímavých nápadů, které ukazují, že děti spolu se
svými učiteli téma zpětného odběru a recyklace zářivek dokázali nejen pochopit, ale navíc je i s vtipem zpracovat,“ hodnotila
úspěšnost akce Zuzana Křenková ze společnosti EKOLAMP. Dne
18. června porota vyhlásila výherce ve třech kategoriích. Vítězné
týmy i třídy získaly velmi zajímavé ceny.
Bude nová sběrná nádoba
ozdobou všech obchodů a úřadů?
Společnost EKOLAMP vyvinula nový typ menší sběrné nádoby, která je
vhodná pro obchody, školy, kancelářské prostory, zdravotnická zařízení
i místní úřady. Stylový „kontejnerek“ je určen pro sběr vysloužilých
světelných zdrojů – kompaktních zářivek, výbojek a zářivek do délky 40 cm.
Jaká je pro běžného spotřebitele přijatelná
vzdálenost pro odnášení nefunkčních zářivek?
Za touto otázkou v nedávném průzkumu chování
domácností stojí dlouhodobý zájem společnosti
EKOLAMP nalézt efektivní podobu sběrné sítě.
Podle výsledků průzkumu, které potvrzují zkušenosti z loňského pilotního projektu v Praze 6, je
patrné, že spotřebitelé jsou většinou ochotni odnést starou zářivku do obchodu, na úřad či na své
pracoviště. Tento pozitivní postoj domácností
však vyžaduje partnerství organizací, jež budou
ochotny nový typ malého kontejneru ve svých
prostorách pro potřeby zaměstnanců či zákazníků instalovat.
„Společnost EKOLAMP zajišťuje nádoby a jejich
svoz zcela zdarma. Měl by to být proto pro různé
organizace už jen malý krůček k tomu, aby touto
cestou deklarovaly svou společenskou odpovědnost, a podpořily tak svoji
image v oblasti péče o životní prostředí,“ říká Petra Šulcová z obchodního
oddělení společnosti EKOLAMP. S ohledem na stále
rostoucí zájem spotřebitelů o zpětný odběr mohou být nové kontejnery
umístěné v prostorách prodejen rovněž konkurenční
výhodou prodejce oproti
firmám, které zpětný odběr
nerealizují nebo jej realizují
jen skrytě.
Nová sběrná nádoba společnosti EKOLAMP je velmi
jednoduchá na instalaci i obsluhu. Má pevnou kovovou
konstrukci s vnitřní vyměnitelnou kartonovou vložkou na vysloužilé světelné
zdroje. Díky svým rozměrům
(š 415, v 375, h 230 mm) se
hodí jak do malého obchodu, tak i na chodbu menšího
obecního úřadu. Může být
instalována na stojné noze, na stěně nebo stát zcela
samostatně. Její vnější design také umožňuje
umístění loga organizace či firmy, která se tímto
stane novým sběrným místem. Při vývoji nové
nádoby nebylo nic ponecháno náhodě, nádoba
prošla důkladným testováním bezpečnosti dle
norem ČSN EN 13211. Může tak být bez problémů
umístěna i v běžném interiéru.
„Odborná veřejnost byla s novým typem sběrné
nádoby seznámena v červnu na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Pokud má jakákoliv
firma či úřad zájem o její umístění, stačí navštívit web www.ekolamp.cz nebo kontaktovat naše
obchodní oddělení a objednat si ji. Nádobu bezplatně doručíme prostřednictvím kurýrní služby
do čtrnácti dnů,“ informuje Petra Šulcová. Společnost EKOLAMP zahájí distribuci nové nádoby
v září. V příštím roce by se pak její sběrná síť měla
rozšířit o stovky dalších míst po celé České republice.
Krátce
ŠROTONÁTOR JEDE I NA ZÁŘIVKY
Veřejnou kampaň na podporu recyklace elektroodpadu organizují od června do října společnosti ASEKOL a EKOLAMP. Postupně Šrotonátor navštíví celkem jedenáct krajských měst. Prvních
300 občanů, kteří přinesou na akci v jednotlivých
městech vysloužilou zářivku, za ni zdarma dostanou moderní úsporku. Více aktuálních informací
o Šrotonátorovi ve vašem okolí naleznete
na www.srotonator.cz.
POMALÝ ÚSTUP KLASICKÝCH ŽÁROVEK
Klasické žárovky začínají pozvolna mizet z jednotného evropského trhu. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu nastane konec klasických žárovek v roce 2012. Důvodem je jejich nízká
energetická efektivnost – hřejí více, než svítí –
na vytvoření světla spotřebují jen asi 8 % z celkového příkonu. Omezování prodeje klasických žárovek
bude postupné. Od září 2009 nebude možné dodávat do obchodní sítě klasické čiré žárovky s příkonem od 100 wattů a jakékoliv matné žárovky.
Od roku 2010 pak žárovky o příkonu vyšším než 75
wattů. Od roku 2011 ubudou i žárovky s příkonem
60 wattů. Jako náhradní světelný zdroj mohou zákazníci zvolit buď úspornou kompaktní zářivku, halogenovou žárovku, či zdroj s LED diodami. Ačkoliv
je prvotní investice vyšší, díky úspornějšímu provozu se vrátí v nižších platbách za elektřinu již během několika měsíců.
EKOLAMP OCENĚN ZA KOMUNIKACI
V kategorii projektů z oblasti životního prostředí soutěže Česká cena za public relations získala společnost EKOLAMP druhé místo. Oceněný pilotní projekt Zářivky do koše nepatří! realizovala
v roce 2008 na území Prahy 6 ve spolupráci s agenturou Donath-Burson-Marsteller. Soutěž již čtvrtým rokem pořádá Asociace Public Relations Agentur.
DEN ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V O2 ŽLUTÝCH
LÁZNÍCH
Pod záštitou pražského primátora Pavla Béma
proběhlo 6. června v O2 Žlutých lázních zábavné
odpoledne, které přichystala společnost EKOLAMP
i další ekologicky zaměřené společnosti: ASEKOL,
ELEKTROWIN, ECOBAT, EKO-KOM a TEREZA. Kromě informací o ochraně životního prostředí byl pro
rodiny s dětmi připraven i rozsáhlý doprovodný
program. Každý návštěvník, který donesl vysloužilý
drobný elektrospotřebič, např. fén, mobilní telefon
nebo úspornou zářivku, obdržel malý dárek.
25
asekol info / TEXT: Jitka šimková / FOTO: archiv
V soutěži o nejstarší sebraný
elektrospotřebič známe vítěze
Soutěž o nejstarší sebraný spotřebič, kterou ASEKOL vyhlásil loni v říjnu, dospěla do svého finále. Odborníci
z Technického muzea v Brně pečlivě prozkoumali všech 98 odevzdaných spotřebičů a určili stáří každého
z nich. ASEKOL na základě toho vybral 27 obcí, provozovatelů sběrných dvorů a pracovníků obsluhy
sběrných dvorů (vždy po devíti), kteří byli finančně oceněni. Slavnostní předání proběhlo na tiskové
konferenci začátkem září v Praze.
Cílem soutěže bylo využít možností sběrných dvorů a najít zajímavá historická
elektrozařízení z českých domácností, která mohou být po restauraci použita
k výstavním účelům. Soutěž splnila svůj účel nad očekávání, mezi elektrospo-
Skupina 3
(výpočetní a kancelářská technika)
1. místo
➜ telefon TESLA
➜ vyroben r. 1949
➜ hmotnost 1 kg
➜ rozměry: šířka 240 x hloubka 170 x výška 150 (mm)
➜ t elefonní přístroj používaný po II. světové válce pro
systém ÚB s automatickou volbou volaného účastníka;
kruhová číselnice s alfanumerickými znaky pro
impulzní volbu
➜ odevzdal sběrný dvůr v Bělé nad Radbuzou
2. místo
elektrický kalkulační stroj
NISA (1965–70)
Obec Záluží
26
3. místo
počítač Commodore 64 (1985)
Veselí nad Moravou
ZPĚTNÝ ODBĚR
3/2009
třebiči bylo mnoho technologicky i vzhledově unikátních kusů. Nejvíce elektrozařízení bylo z 50. a 60. let, některá však zažila i první republiku. Nejstarší
odevzdaný spotřebič je starý více než sto let.
Skupina 4
(spotřební elektronika)
1. místo
➜ rozhlasový přijímač PHILIPS PHILETTE 964 AS
➜ vyroben okolo r. 1933–1934
➜ hmotnost: 4 kg
➜ rozměry: šířka 310 x hloubka 160 x výška 250 (mm)
➜ jednoobvodový přímozesilující přijímač na střídavý
proud; bakelitová skříň; celuloidová stupnice s dílky
0 až 100 pro střední a dlouhé vlny ve třech rozsazích;
magnetický reproduktor
➜ odevzdal sběrný dvůr v Sezemicích
2. místo
rozhlasový přijímač PHILIPS
MARS 947 A (1935–36)
Karlovy Vary
3. místo
rozhlasový přijímač Telegrafia
Triumf-Bali (1936–37)
Dvůr Králové n. L.
ASEKOL zábava
Křížovka
Skupina 7
Znění tajenky vyplňte do formuláře umístěného na stránkách
na www.zpetnyodber.cz. Deset vylosovaných, kteří zašlou do 31. 10. 2009
správné řešení, obdrží věcné ceny.
(hračky, volný čas)
1. místo
➜ kinopromítačka
➜ vyrobena okolo r. 1900
➜ hmotnost: 8 kg
➜ rozměry: šířka 440 x hloubka 255 x výška 250 (mm)
➜ t orzo kinopromítačky s pohonem na elektromotorek
➜ odevzdal sběrný dvůr v Bílině
2. místo
horské slunce HANAU (1935)
Dvůr Králové n. L.
Sudoku
8
4
9
6
2
1
6
2
7
6
8
4
7
5
1
6
2
9
3. místo
promítačka Meopta OP 16
(50. léta 20. století)
Hostinné
8
6
8
6
5
6
5
7
4
9
2
Správné znění tajenky z minulého čísla: Konference Zpětný odběr podruhé.
Výherci z minulého čísla: Zoja Hyláková, Lukáš Bauer, Marie Sítková, Jana Nováková,
Vanda Dušková, Lenka Petrášková, Gabriela Tesaříková, Božena Balážová, Bára Koppová,
Jindřiška Vejmelková
27
Vysíláme k vám
naše regionální
zástupce
Praha a Středočeský kraj
Ing. Vojtěch Smoter
tel.: 724 136 018
[email protected]
Plzeňský a Karlovarský kraj
Mgr. Hanuš Klůs
tel.: 725 867 418
[email protected]
Jihočeský kraj a Vysočina
Pavel Peroutka, DiS.
tel.: 725 761 923
[email protected]
Liberecký a Ústecký kraj
Iva Červená
tel.: 725 570 985
[email protected]
Královehradecký a Pardubický kraj
Mgr. Petr Zezula
tel.: 725 867 395
[email protected]
Moravskoslezský a Olomoucký kraj
Zdeněk Kovářík, DiS.
tel.: 725 008 214
[email protected]
Jihomoravský a Zlínský kraj
Daniel Hladilín
tel.: 725 061 863
[email protected]
Váš partner pro zpětný odběr elektrospotřebičů