Jáchymovské kulturní památky

Je tu ta jistá historičnost, to, co státům a městům dodává zvláštní urozenosti. Daleko větší je vznešenost Lorety než všechen lesk nových bank či obchodních paláců. Nejde tu o jeden či dva staré baráky,
ale o rodovou ušlechtilost starého kulturního ústředí. O hodnotu už nenahraditelnou, jakmile se jednou poruší.
Karel Čapek (1926)
Jáchymovské kulturní památky
Po ukončení těžby uranu byl osud vydrancovaného města zcela ponechán aktivitě místních patriotů (pochopitelně pod bdělým dohledem KSČ). Pro pohodlí návštěvníků byly už
v roce 1965 četné kulturně-historické památky označeny modrými informačními tabulkami.
Jáchymovská CIS (cestovní a informační služba) dokonce nabízela i sestavení cestovního
plánu „na míru“ pro zvlášť náruživé a vědomostí chtivé turisty.
Ponechme stranou, že dnes mnohé objekty neexistují, ale nikdo z popřevratově volených
představitelů města se ani nenamáhal obnovit ty tabulky, které nějakým „nedopatřením“ zmizely ve víru transformace. Proč taky, turisti i lázeňští hosté jim jsou zřejmě jen pro zlost.
Vraťme se proto o více než 40 let zpátky a podívejme se, co zde bylo k vidění. Uvedená pořadová čísla souhlasí s očíslováním někdejších tabulek.
1. Patricijský dům z r. 1543 (č.p. 292) se skvostným portálem kandelábrového typu, vytvořeným pod vlivem rané saské renesance. Patřil hornímu písaři Wolfu Thielovi. Fasáda domu nedávno prošla neodbornou opravou a portál byl „restaurován“ svépomocí. Soukromý
majetek.
(2010)
na černobílé předválečné fotografii je dobře patrné, že vztah k domu byl tehdy zcela odlišný od toho dnešního,
přestože nyní je dům dokonce evidován v registru zapsaných památek; nade dveřmi starého snímku ještě
vidíme vložené medailonky stavebníků, které se po výměně dveří kamsi ztratily
(tehdy byl kapitalizmus, dnes si už zase hrajeme na kapitalizmus, tak co se pokazilo?)
53
2. Šlikův zámek (Freudenstein), postavený r. 1517 hrabaty Šliky, vyhořel za třicetileté
války neopatrností vlastní císařské posádky (1634). Zbývají z něho dvě věže, z nichž vyšší,
dnes zvaná Šlikovka, byla dlouho používaná za obydlí ponocného. V r. 1964 vyhořela, ale
kupodivu byla městem obnovena. Nižší, tzv. Prachárna, sloužila svého času za sklad střeliva
pro důlní účely. Zámek, většinově tvrdošíjně nazývaný „hrad“, byl už r. 1525 dobyt horníky
při velkém hornickém povstání. Od r. 1547 byl sídlem královských horních hejtmanů. Silnice,
protínající areál, byla vybudována až v 60. letech 20. století. Dnes soukromý majetek ležící
ladem.
Současná novostavba (2007) u Prachárny (soukromý majetek), pouze dokazuje, že naše
daně, vynaložené na financování „památkářů“, jsou vyhozenými penězi. Také městští zastupitelé v různých volebních obměnách už 20 let vytrvale prokazují, že utěšený vzhled města je
ale vůbec nezajímá. Poslední volené osazenstvo městského velínu (rozuměj Radnice, mandát
do roku 2010) dokonce povolilo postavit těsně za dominantou města trubkový novotvar, Šlikovku pochopitelně značně převyšující. Pro pár drobných od mobilního operátora. Na jejich
případné výmluvy za „posvěcení“ památkářů!
Pořád dokola se vtírá vlezlá otázka. „Jak je možné, že peníze vždy naprosto neomylně naleznou ten nejkrásnější kout a pak jej ničí svým parazitováním.“ Znáte odpověď?
aby mohl být Šlikův zámek považován za hrad, má mj. příliš velkou obrannou slabinu na západní straně, kde byl
snadno přístupný (druhý snímek); mimo to je ve všech starých textech důsledně používán pouze termín zámek
(2010)
54
věž zvaná „Prachárna“, dnes už s moderním přílepkem jistě krajiny milovného chataře
(z památkářů, odpovědných za povolení stavby, by se měli stát trvale nezaměstnaní)
(2010)
trubkový novotvar, obě věže značně převyšující, nová dominanta areálu bývalého zámku, jistě uchvátí každou
romantickou duši svou neposkvrněnou kovovou krásou
(při pravém okraji snímků je vidět už jeden vysílač jiného mobilního operátora, nepatrně převyšující „prachárnu“; příchod dalšího operátora
pak už svou výškou možná trumfne i Klínovec)
(2010)
55
3. Trojičný sloup před hlavním kostelem. Barokní sousoší bylo postaveno r. 1703 jáchymovským havířstvem. Na korintském sloupu stojí socha Nejsvětější Trojice – Bůh-Otec drží
kříž s polovičním tělem Ježíše, pod křížem je holubice (sv. Duch). Na čtyřech rohových podstavcích stojí sochy – Panna Marie, sv. Josef s dítětem Ježíškem, sv. Anna s dítětem Ježíškem
a sv. Jáchym. Pseudogotické železné zábradlí je z roku 1900. Restaurováno 2004.
Kousek stranou, na okraji parku, stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730,
jejímž autorem, stejně i Trojičného sloupu, je ostrovský sochař Zeidler.
Trojičný sloup
(2010)
56
Sv. Jan Nepomucký
(2006 a 2007)
4. Boží muka z roku 1731. Dříve stávala u popraviště na Panoramě (Šibeničním vrchu),
později poblíž Radiumpaláce. Dnes ji najdeme u budovy někdejší královské mincovny (muzeum). V předu vysekán hierogram Kristův a letopočet. V reliéfu Marie s Ježíškem, Kristus
v chrámě, Útěk do Egypta a Kalvárie.
Boží muka
(2010)
57
5. Ústí štoly Nálezné, zvané také štola Tří králů, za domem č.p. 496 (ústí zakryto nádvorní budovou). Byla to zřejmě vůbec první jáchymovská štola, zaražená kolem roku 1512.
dům č.p. 496, za nímž je skryto ústí Nálezné štoly, zřejmě vůbec prvního jáchymovského důlního díla
(2010)
6. Děkanský kostel sv. Jáchyma a sv. Anny, patronů města a dolů. Pozdně gotická, původně jednolodní stavba monumentálních rozměrů z let 1534-1540 (50,5 x 28,5 m), postavená
stavitelem Hanušem Koppem. Tragicky vyhořel v r. 1873, obnoven byl podle návrhu architekta Josefa Mockera do podoby síňového trojlodí. Zachovány zůstaly unikátní portály,
z nichž západní zdobí reliéfní portrét zakladatele města Štěpána Schlicka. Pohřebiště rodiny
Šliků i horních hejtmanů. Kostel byl prvním evangelickým svatostánkem, postaveným na evropském kontinentě. Zneuctěn roku 1624, kdy byli evangeličtí duchovní sesazeni a kostel
vysvěcen na katolický.
vlevo západní portál s portrétem Štěpána Schlicka, vpravo východní portál, uprostřed portál se znakem Šliků
(2007)
58
vlevo portál kostelní věže, vpravo příklad aplikace moderního nátěru na historické stavby – pískovcová římsa ze
16. století, která „přežila“ i zhoubný požár v 19. století, se pouhých 20 let po nátěru akrylátovou barvou rozpadá
(2007)
kostel před požárem z roku 1873
kostel po přestavbě
(2010)
(2008)
(2003)
59
7. Špitální kostel Všech svatých (také Hřbitovní nebo Špitální kostelík) u městského
hřbitova, nejstarší stavební památka Jáchymova, zřejmě i nejstarší hrázděná sakrální stavba
v západním Krušnohoří. Pozdně gotická stavba saského typu, postaven jako prostá venkovská
svatyně kolem r. 1516, na hlavici dřevěného sloupu před presbytářem je vyřezán letopočet
1533, což je rok vydeštění stropu. Zastropení tabulovým stropem imituje strop kazetový. Fasáda obnovena v r. 1964, oprava interiéru proběhla v letech 1967-1968 a celková 1990-1993.
Dochován oltář (renesanční archa) z okruhu umělců kolem Lukáše Cranacha (snad dar druhého jáchymovského horního hejtmana Jindřicha Könneritze), epitafy jáchymovských mincmistrů a kamenné náhrobní desky. Nalezneme zde i sousoší Kalvárie drážďanského sochaře
Kryštofa Waltera z roku 1544, které původně zdobilo zeď hřbitova. Kolem roku 1530 byl
u kostela postaven městský špitál, což byla jednopatrová zděná budova na půdorysu písmene
L. Nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy přestal sloužit svému účelu. Objekt zřejmě po dlouhou dobu chátral, takže jeho destrukce byla více méně samovolná. V 60. letech 20. století
bylo torzo obvodového zdiva použito při zřizování terasy pro rozptylovou loučku.
Kostelík byl svědkem pohnutých náboženských a sociálních bojů ve dvacátých letech
16. století. Kázali zde velcí reformátoři Münzer, Karlstadt, Mathesius a Egranus.
(2006)
(2007-2010)
Špitální kostel Všech svatých
60
8. Jánská kaple (kaple sv. Jana Nepomuckého, 740 m n. m.) na skále svahu hlavního jáchymovského údolí. Postavena v r. 1734 manželi Vogelhauptovými. V letech 1838-1839 byl
k ní přistavěn obytný dům, který byl pro zchátralost odstraněn r. 1964. Kaple byla až do roku
1945 soukromým majetkem. V duchu nové doby měla být upravena na památník obětí velkého hornického povstání v r. 1525. U toho zůstalo.
(2007 a 2009)
kaple Sv. Jana Nepomuckého
9. Anenská kaple. Původně zde stála dřevěná kaple, vystavěná r. 1517, která r. 1642 shořela. Po požáru města v roce 1778 byla obnovena v kamenné podobě se zvonicí v průčelí, ale
požár v r. 1873 strávil i tuto kapli až na holé stěny.
kaple Sv. Anny
(2009 a 2010)
61
10. Městský hřbitov z počátků města, s hromadným hrobem sovětských válečných zajatců, pracujících za II. světové války v jáchymovských uranových dolech, a oběťmi pochodu
smrti, který procházel koncem dubna 1945 jáchymovským okolím, i nenápadným hrobem
politických vězňů z jáchymovských lágrů. Proti bráně na hřbitov torzo sklepení bývalého špitálu z r. 1530 (vyhořel po II. světové válce).
torzo sklepení bývalého špitálu
brána na hřbitov
(2010)
(2010)
na snímku vpravo opět doklad nezájmu města o cokoli co souvisí s jeho historií, včetně pohrdání místem odpočinku jeho někdejších obyvatel
(2008)
památník obětem nacismu a pochodu smrti 1945
(2010)
62
hromadný hrob obětí nacismu
(2010)
hrob politických vězňů
(2006 a 2010)
pouze běloskvoucí sníh dokáže milosrdně zakrýt lidskou lhostejnost a pietní místo konečně vypadá důstojné člověka
(2006)
63
11. Renesanční radnice z let 1540-1544, po požáru z roku 1782 přestavěna v letech 17831784 podle projektu Filipa Hergera. Romantické cimbuří věže z roku 1871 vzalo za své při
přestavbě z let 1901-1902, kdy byla radnice o patro zvýšena a upravena do dnešní podoby.
Původně dům Jeronýma Schlicka, s mohutnými sklepeními a renesančním portálem saského
typu, s dodnes špatně čitelnou pamětní deskou, věnovanou Mathesiovi. V přízemí i suterénu
se dochovaly původní renesanční klenuté stropy. Majetek města.
radnice v roce 1593
radnice před přestavbou v roce 1901-1902
zatímco radnice byla o patro zvýšena, byla mincovna po požáru o patro snížena
(2010)
64
ačkoli v roce 2009 proběhla „odborná“ oprava fasády radnice, nepřečkala pouhou jednu jedinou zimu a už se zase
vesele opravuje již opravené;
pamětní desku, kdysi věnovanou Mathesiovi, se nikdo při opravě nenamáhal sejmout a vyčistit, takže nejspíš
dalších 100 let bude umatlaná a nečitelná…
(…zato všichni ne„odpovědní“ jsou určitě nadmíru spokojeni!)
(2010)
65
12. Královská mincovna. Postavena českým králem Ferdinandem I. v letech 1533-1536,
přesto nezapře vliv saských stavebních hutí. Na nároží dominantní arkýř s datací dokončení
stavby, pod mincovnou rozsáhlé sklepy, kde jsou umístěny cenné pozdně gotické a renesanční
kamenické prvky ze zbořených jáchymovských domů. Vstupní portál vede do síně
s průjezdem na vnitřní nádvoří. Dnes muzeum. Majetek Karlovarského kraje.
z požárních důvodů odděluje mincovnu od radnice úzká Mincovní ulice
(pytle s pískem u vrat dokazují, že po přívalových deštích mohou být zaplaveny i budovy v horách, zvláště když město nepečuje o místní
komunikace)
(2010)
66
vstupní síň s průjezdem na vnitřní nádvoří
(2005)
sklepy, kde jsou umístěny pozdně gotické a renesanční kamenické prvky ze zbořených jáchymovských domů
(2005)
13. Renesanční dům č.p. 4. Jednopatrový dům pánů z Rožmberka. Vstupní renesanční
portál s půlkruhovým záklenkem si dosud zachoval vyřezávané raně barokní dveře z doby
kolem r. 1700 (podobné, ještě bohatěji zdobené dveře, byly v domě č.p. 18). Vstupní síň zaklenuta křížovými klenbami s hřebínky. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století nalezen nad
barokním podhledem renesanční trámový záklopový strop s dekorativními malbami, což naznačuje, že při zhoubném požáru v r. 1873 oheň nepronikl do jádra domu. Majetek města.
č.p. 4
o relativně nedávno restaurované raně barokní dveře už zase nikdo nepečuje (majetek města)
(2010)
67
14. Měšťanský dům č.p. 8, kolem roku 1520. Nepodložené dohady přisuzují vlastnictví
zakladateli města – Štěpánu Schlickovi. Zachoval si pozdně gotický portál, který patří
k raným jáchymovským portálům. Dlouhodobá devastace samovolně odhalila unikátní nástěnné malby a dík destrukci druhotných podhledů byly odkryty unikátní renesanční trámové
záklopové stropy, takže obdobně jako u domu č.p. 4 při zhoubném požáru v r. 1873 oheň nepronikl až do jádra domu. Naprosto unikátní dům už léta chátrá, rozkradenou střešní krytinou
do něho zatéká. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 8
68
15. Měšťanský dům č.p. 10 z doby největšího rozkvětu města kolem r. 1540. Zachovalo
se původní jádro a barokní portál z r. 1710. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 10
Jako zajímavost lze uvést, že nyní vlastní tento dům bývalý starosta města (dvě volební období), který vydal vyhlášku, zakazující
v památkové zóně umístění popelnice na veřejném prostranství mimo dobu svozu odpadků. Přitom ani dnes, ani zítra, ani včera svoz nebyl.
A tak tomu je po celý rok. Tak proč se vůbec nějaké vyhlášky vydávají?
16. Patricijský dům č.p. 11, přestavěn po požáru města, zachoval se portál. Soukromý
majetek.
(2010)
č.p. 11
69
17. Nákladnický dům č.p. 12, kolem r. 1533. Dvoupatrový dům v celé hmotě renesanční.
Zachovány pozdně gotické klenby, portál s konsolovými sedátky. Vstupní síň zaklenuta hřebínkovou klenbou, horní síň klenutá žebrovou krouženou klenbou, schodiště s tesaným
madlem je zaklenuté obkročnou klenbou. Zcela mimořádný objekt již řadu let chátrá. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 12
18. Renesanční dům č.p. 38 z roku 1540, byla jedna z nejzachovalejších starých staveb,
s pětibokou přístavbou, původní dispozicí a dvorním křídlem. Patříval k jáchymovské mincovně (dům mincmistra). Když byl zchátrán, byl i zbourán.
č.p. 38
(někdejší stavební klenot – dům mincmistra)
70
19. Měšťanský dům č.p. 73 z doby kolem r. 1540. Svého času poskytl přístřeší prvnímu
jáchymovskému muzeu. Dnes vyhořen. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 73
20. Patricijský dům č.p. 72, původně šlikovská horní budova, později děkanství. Portál
z doby kolem r. 1540. Průčelí má pozdně barokní plastickou výzdobu - v Jáchymově ojedinělou (kolem 1760). Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 72
71
21. Měšťanský dům č.p. 117 ze čtyřicátých let 16. stol. s renesančním jádrem a klenbami.
Průčelí pozdně barokní, portál v Jáchymově ojedinělý. Soukromý majetek.
č.p. 117
(2008 a 2010)
22. Měšťanský dům č.p. 126 vystavěn kolem roku 1560, se znakem hormistra Johanna
Müllera. V původně hrázděném dvoupatrovém objektu se zachovaly troje oplechované dveře
s okénky z doby, kdy zde byla městská šatlava. Soukromý majetek.
č.p. 126
72
23. Bohatý nákladnický dům č.p. 139 z r. 1541 s krásným portálem. V přízemí i patře byly hřebínkové klenby. Pro neúdržbu zbourán.
č.p. 139 a detail z portálu, dnes umístěného na č.p. 145
24. Měšťanský dům č.p. 140 ze čtyřicátých let 16. stol. s původním renesančním jádrem.
Průčelí mělo částečně zachovanou malovanou výzdobu z období baroka, která byla v Jáchymově ojedinělá. Pro neúdržbu byl zbourán.
č.p. 140
73
25. Patricijský dům č.p. 143 s dvorním křídlem, postaven kolem roku 1520. Nepodložené
dohady připisují vlastnictví hornímu hejtmanovi Heinrichu Könneritzovi. Zachován pozdně
gotický sedátkový vstupní portál a sklípkové klenby v přízemí přední budovy a ve dvou místnostech patra budovy nádvorní. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 143
74
26. Patricijský dům č.p. 145 ze 16. stol. Pozdně barokní průčelí kolem roku 1760. Portál
na pravé straně domu pochází ze zbouraného domu č.p. 139. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 145
75
27. Patricijský dům č.p. 146 z doby největšího stavebního rozkvětu Jáchymova v 16. stol.
Portál z roku 1555 s jemnou kamenickou výzdobou patří k nádherným jáchymovským portálům. Dům býval majetkem těžaře (nákladníka) Hanse Bocka. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 146
76
28. Měšťanský dům č.p. 270 ze 16. stol. s kandelábrovým portálem zdobeným zvířaty
a kruhovými medailony s podobiznami stavebníků (hlava muže a ženy v baretech). Snad rovněž patřil hornímu písaři Wolfu Thielovi (jako č.p. 292). V průjezdu křížová i hřebínková
klenba. Soukromý majetek.
(2010)
č.p. 270
29. První jáchymovské radioaktivní lázně. Dům č.p. 282 patříval pekařskému mistru
Kühnovi. Do lázní v r. 1906 donášel léčebnou vodu z Dolu Werner horník Josef Prennig. Tuto
první léčebnou praxi zde dozoroval lékař Leopold Gottlieb. Soukromý majetek.
č.p. 282 (1906 a 2010)
(už v roce 1906 se dům pyšnil v pravdě honosným názvem – Radioaktivní lázně, Lázeňský ústav)
77
Tolik nemovité památky. Tabulemi s čísly 30-38 byly označeny některé další objekty,
které sice nebyly chráněnými památkami, ale někdejší místní prozíraví usoudili, že by přesto
mohly být pro návštěvníky Jáchymova zajímavé.
30. Ústí Bockovy štoly (historický portál štoly byl zničen při výstavbě popřevratového
pomníku jáchymovské radnice, tzv. Sportovně-rekreačního centra, a nechutně obnoven ve
svahu za novou jáchymovskou poštou). Těžař Hans Bock zde zavedl v polovině 16. stol., vůbec poprvé, separátní větrání dolu vháněním vzduchu do štoly dřevěným potrubím.
přesunuté ústí Bockovy štoly
(takovýto portál historicky významné štoly dokáží postavit pouze naprostí ignoranti)
(2003 a 2010)
31. Jáchymovské popraviště za penzionem Panorama na místě viditelném z cesty do Ostrova, na Suchou a téměř z celého původního města. Popraviště tu stávalo od počátku města až
do zrušení hrdelní pravomoci magistrátu v 18. století.
popraviště stávalo vpravo za nejvýše položenou budovou…
(2008)
… na „kopečku“ hned za křížem
(2010)
78
32. Lidový dům. Od počátku 20. století byl střediskem jáchymovského dělnického hnutí.
Svého času to byla prodejna konfekce. Dnes by to na pamětihodnost asi nikdo nepasoval, ale
je to už stejně jedno. Dům byl nejprve narkomany či bezdomovci vyhořen, po opravě si sociálně-patologičtí jáchymovští nocležníci vyřezali na otop co se jen dalo, takže krovy v roce
2005 neodolaly náporu sněhu a střecha se zřítila. Dnes by mohl sloužit jako ukázka „péče“
soukromého majitele o vlastní majetek.
konec někdejšího Lidového domu
(2005)
na náklady města zabezpečeno a „opraveno“
na levém snímku stav 2008, uprostřed jaro 2010, pět měsíců po první „opravě“, na dalším opravena „oprava“ dva
měsíce před volbami roku 2010
(vyhořelý dům nad byla kdysi městská mateřská školka, pak soukromá herna, dnes další ruina)
(2010)
79
33. Ústí štoly Curie ve stráni nad ředitelstvím jáchymovských lázní u Radiumpaláce. Vybudována byla v letech 1960-61 pro nový řad radioaktivní vody z Dolu Svornost do lázní. Do
té doby se používalo staré potrubí, položené roku 1908 v dědičné štole Daniel, která dnes ústí
pod úrovní terénu, pod silnicí před lázeňským domem Curie.
ústí štoly Curie
Achich ouvej, tak se to těm Lázním Jáchymov, a. s., zase nepovedlo. Jaképak to asi zaměstnávají „odborníky“?
Přitom šlo o velmi jednoduchý úkol, umísti ceduli tam, kam patří! Před jámu Josef, která je odtud vzdálená asi tak
2 km. Faktickou správnost textů radši řešit nebudeme. Ale veřejně zde vykřičet ve třech světových jazycích, že
Jáchymov byl povýšen na svobodné královské město, naprosto postrádá logiku. Jagellonec ho povýšil na svobodné horní město (soukromý majetek), Habsburk na královské horní město (státní majetek). Nic víc, nic míň.
Pro sichr to radši upatláme dohromady.
(2010)
80
34. Bývalý Důl Bratrství v bočním jáchymovském údolí, vedoucím k lanovce na Klínovec. Jeden z nejstarších jáchymovských dolů, do r. 1945 nazývaný Štolou saských šlechticů.
Dnes slouží jako sklad odpadu z radioaktivních léčiv.
štola Bratrství se zázemím…
(2010)
… a její útroby
(2002)
… a koneckonců narozené zde, i odpočívá zde…
(vpravo dveře s nápisem „sklad radia“)
(2003)
81
35. Kaple sv. Barbory ve stráni u Kulturního domu. Vybudována z podnětu horníků
a hutníků (1770), takže byla opatřena dvěmi zvoničkami. Původně postavena u silnice před
dnešním lázeňským domem Astoria. Poněvadž překážela dopravě a výstavbě lázeňských domů, byla přenesena na současné místo (1916). Kdysi cenné vnitřní vybavení. Novodobě několikrát vykradena.
kaple sv. Barbory
(2010)
36. Důl Svornost v horní části města. Jeden z nejstarších jáchymovských dolů. Své jméno
má od roku 1529, kdy byl smírně vyřešen spor těžařů a Důl Konstantin přejmenován na Svornost. V r. 1864, při prohlubování jámy, vytryskl na 12. patře silný pramen vody, který do roku
1901 zatopil celý důl až po úroveň dědičné štoly Daniel. Důl byl vyčerpán až v r. 1924, pramen byl pojmenován na počest objevitelky radia pramenem Curie a dlouho využíván jako
hlavní léčebný pramen. V r. 1962 byly na struktuře Geschieber navrtány další prameny radioaktivních vod, které se dodnes používají pro léčení.
šachta Dolu Svornost
(2008)
82
37. Ústí štoly Leithund. Těsně nad městem, vlevo při silnici na Boží Dar.
štola Leithund před II. svět. válkou a dnes
(2010)
38. Dívčí skok. Před založením města zřejmě býval na skalisku poskytujícím krásnou
vyhlídku malý hrádek, chránící přístup od zemské hranice. Dostupný lesní cestou vedoucí od
penzionu Panorama.
Dívčí skok
(2003)
83
Ještě včera by se daly připojit alespoň dvě další položky. Daly, ale už neexistují. V roce
2006 byly ze svých fundamentů násilně vytrženy a zřejmě skončily ve šrotu. Místní, zdaleka
přivandrovavší flákači, se přeci musí taky nějak živit. Tak buďme přející. Byly to jen kusy
nejspíš xenofóbního bronzu.
39. Pamětní deska, věnovaná v roce 1924 zakladateli města, Štěpánu Schlickovi. Nově
restaurována a umístěna (1993) byla ve stejnojmenném parku.
pamětní deska skončila ve šrotu…
… toto jediné zůstalo
(2002)
(2002)
40. Pamětní deska, věnovaná Jiřímu Agricolovi. Odhalena a umístěna byla ve stejnojmenném parku u někdejšího kulturního stánku města, který je dnes v majetku Lázní.
Opět ukázka jáchymovských absurdit – Agricola, ve vědeckém světě nazývaný „otec mineralogie“, zde byl prezentovaný pouze jako lékař a humanista, přestože jeho celosvětový význam spočívá v tom, že položil základní
kameny hutnictví, hornicko-geologických věd a mineralogie. Právě proto jeho 500. výročí narození v roce 1994
zařadilo UNESCO mezi světová kulturní výročí, neboť coby moderní myslitel zažehl plamínek vědecké revoluce.
(2002)
84
Objeví se zde někdy opět to, co sem patří? Už roky to zde zeje absurdní prázdnotou!
No co, „čert vem“ Šlika i Agricolu. Byl to jen výkřik. Tady se už 20 let plánují jen velké věci. Jen velevize.
Jsme přece v Jáchymově!
(2010)
Před Únorem 1948 představoval význačný motiv v obraze města žentour. Toto prastaré
funkční těžné vratidlo, poháněné koňmi, dlouho sloužilo Dolu císaře Josefa (Kaiser JosefSchacht). Kupodivu neskončilo na smetišti, ale bylo demontováno a instalováno jako Národní
technická památka v Kutné Hoře (o tom, že pochází z Jáchymova, se zde ale pranic nedovíte).
koňský žentour jámy Josef
(40. léta 20. století)
85
Ve městě objevíme i Evangelický kostel Spasitele s Mathesiovou pamětní síní a pamětní
deskou věnovanou Mathesiovi, postavený roku 1904. Na průčelí jsou osazeny plastiky Martina Luthera a Johanna Mathesia.
Evangelický kostel Spasitele na dobové pohlednici a dnes
(2010)
86
Nově by se dal k jáchymovským památkám připojit cyklus plastik Brána svobody a Křížová cesta ke svobodě…
Křížová cesta
(připomínka nelidských poměrů v jáchymovských táborech nucených
prací)
(2010)
87
pískovcové plastiky se jmény lágrů a Brána ke svobodě
(první dvě připomínají lágry situované v Příbrami, další čtyři v Horním Slavkově, zbytek na Jáchymovsku)
(2010)
88
… a snad i socialistický betonový památník připomínkou na místo, kde bylo poprvé
průmyslově vyráběno radium.
V RUDÁCH Z TOHOTO MÍSTA V ROCE 1898
MARIE CURIE SKLODOWSKÁ A PIERE CURIE
OBJEVILI PRVEK RÁDIUM, ABY SLOUŽIL
ŽIVOTU; DÍKY HORNÍKŮM A VĚDĚ
RADIOVÉ PRAMENY A LÉČBA PROZAŘOVÁNÍM
PŘINÁŠEJÍ ZDRAVÍ STATISÍCŮM
(text sice soudruzi gramaticky ani fakticky kloudně nezvládli, čímž vlastně značně předběhli svou dobu, ale měli
alespoň nějakou snahu, tak jim to s nadhledem promiňme)
(2007)
89
Pochopitelně je zde řada i dalších pamětihodností, které byly ve víru klopotného dění
i protichůdných zájmů památkáři opomenuty. Netečnost i zub času je přesto hlodá stejně bezohledně spravedlivě, jako ty už jmenované. Takový už je zkrátka Jáchymov.
tak tady si od roku 1520 vyzvedávali masti a lektvary na bolístky jáchymovští sousedé, tady se
vyráběly zázračné radiové léky i radiová kosmetika pro lázeňské hosty…
(1920)
… odtud se distribuovaly obvazy na šachty pro případ úrazu uranových horníků, sem si socialistické maminky
chodily pro sunar svým dětičkám, aby se po převratu tato prastará lékárna změnila v lokál té nejhorší cenové
skupiny, který po zoufalých křečích nakonec zkrachoval, a to kupodivu i ve městě té nejhorší kategorie
(2010)
nenápadný dům č.p. 128 (vlevo) se secesně upraveným vstupním průčelím, kde se mj. dochoval unikátní dřevěný záklopový strop s trámy bohatě profilovanými, i někdejší tzv. Český klub, do roku 1990 detašované laboratoře
Ústředního ústavu geologického, a řada dalších domů by si odpovídající péči nesporně zasloužily
(2010)
90